textová část odůvodnění

Transkript

ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ
ARCHITEKTONICKO – URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, 634 00 BRNO
___________________________________________________________________________________________________
ÚZEMNÍ PLÁN
MODŘICE
ODŮVODNĚNÍ
KONCEPT
OBJEDNATEL: MĚSTO MODŘICE
POŘIZOVATEL: MěÚ ŠLAPANICE, ODBOR VÝSTAVBY,
ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PAMÁTKOVÉ PÉČE
VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ
ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI:
URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ: ING .ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ
ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZELEŇ: RNDr. JOSEF GLOS, ING. DRAGA KOLÁŘOVÁ
ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA: SVATAVA POLÁKOVÁ
DOPRAVA: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, ENERGETIKA, PLYNOFIKACE: ING. NOVOTNÁ, ING. OPAT
DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL jr., ING. GABRIELA KOŠŤÁLOVÁ
ZÁŘÍ 2009
TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN MĚSTEM MODŘICE A JIHOMORAVSKÝM KRAJEM
___________________________________________________________________________________________________
SEZNAM PŘÍLOH
TEXTOVÁ ČÁST
GRAFICKÁ ČÁST
01 Ţ
Koordinační výkres
měřítko
1 : 5 000
01 M
měřítko
1 : 5 000
01 0
měřítko
1 : 5 000
02 Ţ
Výkres širších vztahŧ
měřítko
1 : 25 000
02 M
měřítko
1 : 25 000
02 0
měřítko
1 : 25 000
03 Ţ
Zábor ZPF a PUPFL
měřítko
1 : 5 000
03 M
Zábor ZPF a PUPFL
měřítko
1 : 5 000
03 0
Zábor ZPF a PUPFL
měřítko
1 : 5 000
___________________________________________________________________________________________________
TEXTOVÁ ČÁST
ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE – ODŦVODNĚNÍ – KONCEPT
_____________________________________________________________________________________________________________________
OBSAH
1
Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací
dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuţívání území
z hlediska širších vztahŧ ......................................................................................... 2
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
2
Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky ................................................ 2
Soulad s Územní prognózou Jihomoravského kraje jako podkladem pro Zásady
územního rozvoje Jihomoravského kraje ..................................................................... 2
Podklady a územně plánovací dokumentace regionálního významu............................ 2
Podklady a dokumentace místního významu pro vypracování návrhu ÚP ................... 3
Širší vztahy .................................................................................................................... 4
Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s poţadavky
na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a poţadavky na
ochranu nezastavitelného zemí .............................................................................. 5
2.1
2.2
Soulad s cíly a úkoly územního plánování .................................................................... 5
Soulad a koordinace v řešeném území ......................................................................... 5
3
Údaje o splnění Zadání ........................................................................................... 5
4
Komplexní zdŧvodnění přijatého řešení .................................................................. 6
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
4.9
4.10
4.11
4.12
5
Vyhodnocení vlivŧ územního plánu na udrţitelný rozvoj území ............................. 64
5.1
5.2
5.3
6
Koncepce rozvoje území obce....................................................................................... 6
Koncepce uspořádání krajiny ........................................................................................ 8
Územní systém ekologické stability ............................................................................. 10
Koncepce bydlení ........................................................................................................ 12
Koncepce výroby ......................................................................................................... 13
Koncepce rekreace ...................................................................................................... 15
Koncepce občanské vybavenosti ................................................................................ 16
Koncepce dopravního řešení ....................................................................................... 19
Koncepce vodního hospodářství ................................................................................. 44
Koncepce zásobení elektrickou energií a spoje .......................................................... 50
Nakládání s odpady ..................................................................................................... 58
Zvláštní zájmy .............................................................................................................. 59
Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých
stránek, příleţitostí a hrozeb v území ......................................................................... 64
Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování 67
Vyhodnocení vlivŧ na udrţitelný rozvoj území - shrnutí .............................................. 68
Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ navrhovaného řešení na zemědělský
pŧdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................... 69
6.1
6.2
Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ navrhovaného řešení na ZPF .................... 69
Vyhodnocení vlivu na pozemky určené k plnění funkcí lesa ....................................... 86
Příloha k textové části – kap. 4.8
1
_____________________________________________________________________________________________________________________
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1
Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně
plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace
vyuţívání území z hlediska širších vztahů
1.1 Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky
Z Politiky územního rozvoje vyplývá, ţe město Modřice leţí v rozvojové oblasti OB3 Brno se
silným hospodářským potenciálem. Dále leţí na rozvojové ose OS10 a v záměrech rozvojových
dopravních koridorŧ. Řešené území leţí mimo vymezené specifické oblasti.
Pro město Modřice z tohoto dokumentu vyplývají poţadavky v návaznosti na vyšší dopravně –
urbanistický skelet.
1.2 Soulad s Územní prognózou Jihomoravského kraje jako podkladem pro
Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje
Územní prognóza pro Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje stanovuje opatření a cíle,
které se mj. dotýkají řešeného území města Modřice a lze je uplatnit v rámci územního plánu.
Jedná se především o následující poţadavky a záměry:
-
Řešit na katastru města dopravní problematiku jiţního sektoru příměstské oblasti Brna jako
součást nadregionálního dopravního systému
-
minimalizovat střety zájmŧ mezi hospodářskými aktivitami a ochranou ţivotního prostředí,
veřejného zdraví a kulturního dědictví hmotného i nehmotného,
-
restrukturalizovat, revitalizovat či sanovat nevyuţívané prŧmyslové zóny a objekty,
-
rozšířit nabídku bydlení a zkvalitnit občanskou vybavenost,
-
podporovat ochranu a tvorbu zdravých ţivotních podmínek ve městech, ochrana před hlukem
z dopravy a z ostatních zdrojŧ,
-
zlepšit dopravní dostupnost a sníţit negativní vlivy dopravy na ţivotní prostředí a ţivot obyvatel,
-
připravovat obnovu, stabilizaci a údrţbu krajinných struktur a urbanizované krajiny,
-
vytvářet a udrţovat kulturní městskou krajinu,
-
vybudovat optimalizovanou a bezpečnou síť bezmotorové dopravy.
Při zpracování územního plánu jsou maximálně respektovány cíle a aktivity tohoto dokumentu.
1.3 Podklady a územně plánovací dokumentace regionálního významu

Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní aglomerace (ÚPN VÚC BSRA)
schválen v r. 1985 – dokumentace doplňovaná změnami

Územní prognóza Jihomoravského kraje

Zadání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JmK)

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JmK) – v současné době probíhají
jednání o návrhu ZÚR JmK s dotčenými orgány a kraji (§37, odst. 2 stavebního zákona),
konzultace s orgány sousedních státŧ (§37 odst.3 stavebního zákona) a projednání
vyhodnocení vlivŧ návrhu na udrţitelný rozvoj území s ministerstvy (§ 37 odst. 4 stavebního
zákona)
2
_____________________________________________________________________________________________________________________

Strategie udrţitelného rozvoje Jihomoravského kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje

Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje

Plán rozvoje vodovodŧ a kanalizací Jihomoravského kraje

Generel dopravy Jihomoravského kraje, 2006

Generel krajských silnic JMK, 2006

Územní prognóza Jihomoravského kraje, 2004

Celostátní generel ÚSES

Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, 2003

Jihozápadní tangenta – prověření úseku Troubsko – Blučina, 2002

Celostátní sčítání dopravy v roce 2001 a 2005

Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje

Územně technický podklad (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR, MMR 1996

Program rozvoje vodovodŧ a kanalizací – okres Brno - venkov

Ústřední seznam ochrany přírody (Agentura ochrany přírodní a krajiny, 2008)

Bonitované pŧdně ekologické jednotky (Výzkumný ústav meliorací a ochrany pŧdy, 2007)

Podklady společností Telefónica O2 Czech Republic, a.s., České radiokomunikace, a.s.

Mapy loţiskové ochrany (Česká geologická sluţba - Geofond, 2008)

Mapy poddolovaných území (Česká geologická sluţba – Geofond, 2008)

Výsledky sčítání lidí, domŧ a bytŧ 1980, 1991, 2001
V konceptu územního plánu jsou respektovány výstupy a podmínky výše uvedených
dokumentací.
1.4 Podklady a dokumentace místního významu pro vypracování návrhu ÚP
Územně plánovací dokumentace

Územní plán sídelního útvaru Modřice včetně změn (I.– V.)
Rozvojové dokumenty

Program rozvoje města Modřice na období 2007 - 2015
Technické studie

Studie křiţovatky silnice II/152 s ul.Havlíčkova
Územně plánovací podklady

Prŧzkumy a rozbory Územního plánu Modřice

Místní vyhláška o ochraně význačné zeleně - 1994

Urbanistická studie RD U hřiště – 1994

Urbanistická studie RD Za humny - 1997

Studie urbanizace území kolem silnice R52 – 1998

Studie obchodní zóny u D2 – 1998
3
_____________________________________________________________________________________________________________________

Studie zóny bydlení Masarykova - 1998

Urbanistická studie RD Bobrava - 1999

Urbanistická studie RD Pančochy – 2000
Ostatní podklady

Územní plán obce Ţelešice

Výčet a kapacity občanského vybavení (MěÚ Modřice, 2007)

Výčet podnikatelských subjektŧ (MěÚ Modřice – dotazníková akce, 2007)

Celostátní sčítání dopravy 2005

Údaje správcŧ sítí

Směrný vodohospodářský plán

Prŧzkumy prováděné v terénu

Webové stránky města Modřice

Účelová digitální katastrální mapa (2008)
Z výše uvedených podkladŧ se vycházelo při řešení územního plánu a jsou z větší části
respektovány.
Dále jsou respektovány všechny obecně platné vyhlášky pro jednotlivé obory.
1.5 Širší vztahy
Z hlediska administrativně správního je respektováno:

Správní území města Modřice je součástí Jihomoravského kraje.

Obcí s pověřeným stavebním úřadem jsou Šlapanice. Město je historicky významné
z hlediska památkového, v poslední době ho převaţuje význam města jako střediska
s velkou nabídkou pracovních příleţitostí a velkým obchodním centrem.

Sousedí s k.ú. obcí Popovice, Ţelešice a Moravany. Dále sousedí s k.ú. Chrlice, Přízřenice
a Holásky, které jsou městskými částmi statutárního města Brna.

Řešení konceptu ÚP Modřice negativně neovlivní okolní obce
Z hlediska dopravních vazeb je respektováno:

Alternativní řešení širších dopravních vazeb

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

Město leţí na hlavních rozvojových osách směřujících od Brna do Vídně a do Bratislavy.

Město Modřice jsou příměstský sídelní útvar, spádující přímo do Brna, který na severu na
město Brno přímo navazuje a je s ním spojen ţeleznicí s jízdní dobou 9 min. a
autobusovými a tramvajovými linkami MHD s jízdní dobou do 30 min. po střed města Brna.
Z hlediska obecných vazeb je respektováno:

Modřice jsou zásobovány vodou z Brněnského městského vodovodu z vodojemu Moravany
a z vodojemu Rajhrad.

Na k.ú. města je Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV), která slouţí i pro město Brno a
další obce.
4
_____________________________________________________________________________________________________________________
2

Město je plynofikované, je zde středotlaký a nízkotlaký plynovod. Zásobování VTL
plynovodem je ze severního a východního okraje katastru. Na východním okraji k.ú. jsou
řady VVTL plynovodu.

Řešeným územím prochází nadřazené trasy nadzemních vedení VVN 400 kV, 220kV a 110
kV. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Komárov,
Sokolnice a Hrušovany u Brna.

V řešeném území prochází dálkové optické kabely v několika trasách.

Přes řešené území prochází provozované radioreléové trasy.

Vazba na krajské město Brno – středisko krajské vybavenosti.
Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména
s poţadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot
území a poţadavky na ochranu nezastavitelného zemí
2.1 Soulad s cíly a úkoly územního plánování

Dle rozvojových programŧ kraje, má město velice dobré předpoklady rozvoje z hlediska
přírŧstku obyvatel.

Nová zástavba bude doplňovaná s ohledem na historické a krajinné hodnoty všech sídel.
Navrţené plochy navazují na zastavěné území města tak, aby zásah do okolního
nezastavěného území byl minimalizován.

Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo ze zastavitelných ploch schválených v platném
Územní plánu sídelního útvaru Modřice, ze schválených změn Územního plánu sídelního
útvaru Modřice, dále z podnětŧ občanŧ a poţadavkŧ města, které byly korigovány
s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty a stávající limity vyuţití území.
2.2 Soulad a koordinace v řešeném území
3

Město je rozvíjeno jako funkčně a prostorově ucelený útvar.

Zachována je základní stávající urbanistická a architektonická struktura, kompozice města
a jeho částí, dŧraz je kladen na zakomponování navrţených ploch do této struktury.

Při řešení územního plánu bylo respektováno stávající technické vybavení a moţnosti jeho
dalšího doplnění. Nová výstavba byla přednostně umisťovaná na plochy, které je moţné
přímo napojit na stávající inţenýrské sítě a které doplňují proluky mezi současně
zastavěným územím obce.

Respektovány jsou navrţené plochy výroby, občanského vybavení a sportu z předchozí
ÚPD – změn č. I. aţ V. ÚPNSÚ Modřice.

Připraveny jsou plochy bydlení, plochy pro sportovní zařízení a rekreaci i pro vzdálenější
časový horizont.

Řešení jednotlivých alternativ vychází z alternativních systémŧ nadřazené dopravní sítě
Údaje o splnění Zadání
V řešení konceptu jsou respektovány všechny poţadavky vyplývající ze zadaní. V konceptu
územního plánu jsou řešeny jak poţadavky města a občanŧ, tak i všeobecné podmínky dané pro
zpracování územních plánŧ zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) v platném znění, prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a zpŧsobu evidence územně plánovací činnosti
5
_____________________________________________________________________________________________________________________
v platném znění a prováděcí vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání
území. Respektované jsou připomínky dotčených orgánŧ státní správy a správcŧ sítí, které byly
podány během zpracování konceptu územního plánu.
Koncept územního plánu je zpracován ve třech variantách. Ty se týkají v prvé řadě dopravního
řešení a následujících vazeb.
4
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
včetně vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru
udrţitelné formy rozvoje území.
4.1 Koncepce rozvoje území obce
Výchozí hodnoty současného stavu

Urbanistická koncepce vychází především z přírodních podmínek, širších vztahŧ a
stávajícího funkčního vyuţití území, daného historickým vývojem a společensko ekonomickými podmínkami. Podporuje optimální ţivotní a pracovní prostředí a zajišťuje

Při rozšiřování zástavby je prosazována snaha chránit okolní krajinu jako podstatnou sloţku
prostředí pro ţivot obyvatel. Předloţená Modřická varianta tuto snahu eliminuje.
Historický vývoj:

Nejstarší prokazatelná zmínka o Modřicích je z roku 1141. Nejdříve zde byl hrad, kde často
přebývali olomoučtí biskupové. U hradu byl panský dvŧr, jiné dvory a léna propŧjčovali
biskupové svým panošŧm nebo je prodávali, takţe uţ od 13.století zde dochází k mísení
slovanských a germánských rodŧ.

Modřický kostel pochází z 12. století. V dnešní době byl zasvěcen sv.Gotthardovi v r.1725.
Město se nejdříve rozvíjelo kolem něho, později se pak rozvíjelo jiţním a východním
směrem. Nejstarší známou ulicí je Krakov z roku 1465.

Vlastní historické jádro města je dnes tvořeno zástavbou kolem kostela. Pod ním je
trojúhelníkovité náměstí, které bylo pŧvodně sloţeno ze zemědělských usedlostí. Později
byly domy přestavovány a změněny i ve svých funkcích, takţe dnes jsou i vícepodlaţní a
slouţí pro bydlení a občanskou vybavenost. Podél komunikací se pak zástavba postupně
rozšiřovala od centra a navázaly na ni výrobní zóny.
Modřice se dají podrobněji charakterizovat po několika zónách:

Historické jádro obce tvoří okolí kostela sv. Gottharda s náměstím Svobody, nám. Míru, část
ulice Masarykovy a navazující jihovýchodní část města – zmiňována je ul. Krakovská.

Výstavba bytových domŧ s 3 aţ 7 podlaţími, vklíněná do prŧmyslové zóny, která byla v 70.
létech ještě zahuštěna na úroveň sídlišť. Navazující řadové rodinné domy a vilky tvoří určitý
přechod mezi „panelákovým“ sídlištěm a pŧvodní zástavbou.

Enkláva mezi dvoukolejnou ţelezniční tratí Brno – Břeclav a silně frekventovaným silničním
tahem R 52. V severní části s bývalým ţelezničním překladištěm, výrobními závody bez
moţnosti rozvoje a dále pásem rodinných domŧ většinou v dobrém stavu, avšak negativně
ovlivněnými silničníma ţelezničním provozem.

Sportovní areál situovaný jiţně od ulice Benešova a na něj navazující plochy rodinných
domŧ, tvořící novější ulice a zcela nová sídliště.

Severní prŧmyslová oblast, kde jsou situovány nejstarší výrobní závody ve městě – Kovolit a
bývalá Fruta. Fruta je v současné době přestavovaná a vyuţívaná dalšími podnikatelskými
subjekty.

Západní část obce, spojená s Modřicemi podjezdem pod silnicí R 52. Jsou zde zbytky
bytové výstavby (většinou v horším stavebním stavu) a prŧmyslové závody – starší
6
_____________________________________________________________________________________________________________________
Bednářství s novými podniky, novější Unigeo a další závody na vytěţených plochách cihelny
– učiliště, firma Ptáček, STAPO - recyklace stavební suti. Jiţní část tohoto území tvoří
rozlehlá zahrádkářská lokalita.

V jiţní části katastru jsou pozemky dalších starších a nových závodŧ – FINO, PASO, Agro,
PROMT, Eurobath, Auto-Bayer a další. Za řekou je Ústřední kanalizační čistírna odpadních
vod Brno.

Území západně od R52 – nově vytvořená výrobně-skladovací zóna v rovinatém terénu, na
jihu ukončená svahem s motelem Bobrava a novou výstavbou rodinných a bytových domŧ.

Dynamicky se rozvíjející území kolem křiţovatky D2 a silnicí II/152 s vybudovaným
obchodně zábavním centrem Olympia a komerčním vyuţitím okolních ploch.

V dalším řešení územního plánu je třeba respektovat zbývající historické hodnoty a
nedopustit narušení pohledových os na historickou dominantu města – kostel sv. Gottharda
z jihu – ze silnice R52 a ze západní části území města – výletiště.

Okolní krajina je rovinná . Tvořena je převáţně kvalitní ornou pŧdou s vysokou bonitou a
vysokým stupněm ochrany – cca 50% plochy katastru. Západně od obce jsou intenzivní
sady (cca 5% plochy katastru), na město zde navazuje lokalita rekreačních zahrádek.
Severozápadně od města, na členitějším terénu, je plocha vinic – cca 10 ha a malá plocha
lesa – cca 1 ha.

Dŧleţitý je vodní prvek – řeka Svratka a její Slepé rameno. Dále je zde rybníček Primál.
Navrţená obytná zástavba
Obytná zástavba je rozdělená dle poţadovaného charakteru a umístění v obci:

Plochy bydlení individuálního – nízkopodlaţního městského se rozvíjí především
v návaznosti na tento charakter zástavby v ul. Masarykova a v lokalitě Bobrava.

Nově je navrţená zástavba RD městského charakteru (BI) v lokalitě Zahrádky.

Plochy bydlení hromadného s vícepodlaţními bytovými domy (BH) a územní rezerva pro
bytové domy je navrţena na místě bývalé Fruty v ul. Husova v blízkosti stávajícího „sídliště“
ve střední části Modřic.

Plochy smíšené obytné jsou tvořeny niţší obytnou zástavbou s vysokým podílem
občanského vybavení v historickém jádru Modřic. Doplnění navrţeno tímto zpŧsobem
zástavby je navrţeno v ulici Tyršova.
Navrţené plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost, komerce, sport a rekreace

Občanská vybavenost ve městě je na dobré úrovni. V konceptu územního plánu je
doplněna v souladu s předchozím řešením ÚPNSÚ a jeho změn v návaznosti na stávající
zařízení. Základní občanské vybavení bude rozšiřováno v souvislosti s rozšiřováním obytné
zástavby v rámci obytných objektŧ v soukromém sektoru.

Plochy sportu a rekreace je třeba doplnit. Navrţeno je doplnění poţadovaných zařízení –
hřišť pro malé sporty v návaznosti na stávající sportovní areál a rozšíření rekreačních aktivit
v lokalitách Pod kaštany, u řeky Bobravy a na severním okraji katastru.

Velká lokality rekreace je navrţena na severovýchodním okraji katastrálního území
v návaznosti na přírodní plochy Holaseckých jezer.

Na řešeném území je několik lokalit a ploch rekreačních zahrádek. Další plochy
rekreačních zahrádek jsou navrhovány jako územní rezerva u nově budované silnice.
Navrţené plochy výroby a skladování

Navrţeny jsou pouze plochy, které byly odsouhlaseny v návrhu změn ÚPNSÚ, na
jihovýchodním okraji města, na severním okraji a několik dalších drobných ploch na
severozápadním a východním okraji města.
7
_____________________________________________________________________________________________________________________

Smíšené výrobní plochy jsou opět v souladu s předchozí ÚPD na severozápadním okraji
Modřic.
Navrţená dopravní infrastruktura

Dopravní řešení je jedním z podstatných úkolŧ územního plánu. Nadřazený dopravní
systém je řešen ve třech variantách s navazujícími silnicemi III.třídy a místními
komunikacemi.

Doplněny jsou cyklotrasy, cyklostezky a účelové komunikace – pěší vycházkové trasy.
Navrţená technická infrastruktura

Technická infrastruktura bude postupně doplňována dle potřeb města.
Navrţená ochrana ţivotního prostředí

Ochrana ţivotního prostředí a ekologie je v územním plánu řešena podstatným doplněním
zeleně a jejím propojením do funkčního územního systému ekologické stability a opatřeními
proti negativním dŧsledkŧm vodní eroze.
4.2 Koncepce uspořádání krajiny
(ke kapitole 5)
Koncepce vyuţívání a uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik
území města které se prostírá na rozhraní České vysočiny (Lipovská vrchovina) a Západních
Karpat (severní část Rajhradské pahorkatiny a Dyjsko-svratecká niva),stávajícího funkčního
vyuţití území, a předpoklady udrţitelného rozvoje, modifikovanými společensko - ekonomickými
podmínkami. Návrh řešení podporuje snahu o optimální ţivotní a pracovní prostředí a zajišťuje
Reliéf západní části katastru má ráz níţinné pahorkatiny s plochými, zaoblenými hřbety a široce
otevřenými údolími. Ve variantě Modřická je toto území výrazně narušeno vedením rychlostní
komunikace. Jejím vlivem na krajinný ráz se podrobně zabývá materiál Územní studie v oblasti
jihozápadně města Brna (UAD, Brno 2009). Pro zlepšení estetiky a ekologie krajiny tu územní
plán navrhuje plochy k zalesnění, pro ochranu území před přívalovými vodami suchý poldr.
Údolní niva Svratky ve východní části katastru má charakter akumulační roviny.Poměrně fádní
krajinu rozčleňují navrţené plochy přírodní zeleně a smíšené plochy nezastavěného území jako
součást územního systému ekologické stability.
Hlavní hodnoty řešeného území z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou vyjádřeny v limitech
vyuţití území.
4.2.1
Zvláště chráněná území
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná.
V modřickém katastru není vyhlášeno ani navrţeno ţádné zvláště chráněné území.
4.2.2
Památné stromy a jejich ochranná pásma
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy.
V řešeném území nejsou památné stromy vyhlášeny, zvaţuje se vyhlášení tak zvané císařské
aleje.
4.2.3
Lokalita Natura 2000
Natura 2000 je dle § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která
8
_____________________________________________________________________________________________________________________
umoţňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhŧ v jejich přirozeném areálu rozšíření ve
stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umoţní tento stav obnovit. Na území České
republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které
poţívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném
znění) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění
pozdějších předpisŧ).
V řešeném území se vyskytuje jedna EVL zařazená do národního seznamu ve smyslu a to CZ
0620010 Modřické rameno, v současné době chráněné jako VKP.
4.2.4
Významné krajinné prvky
V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení
významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny,
které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udrţení její stability (§ 3 písm. b). Významnými
krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné
části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona.
Na území modřického katastru se nachází řada obecně vyjmenovaných významných krajinných
prvkŧ (VKP) - lesy, vodní toky, rybníky, údolní niva. Vedle zákonem obecně vyjmenovaných VKP
se v k.ú. Modřice nacházejí další, které vy smyslu §6 zákona 114/92 Sb. registroval Ok Ú Brnovenkov. Jedná se o následující lokality:
1. Haldy u Modřic
VKP registrovaný dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky MŢP ČR č. 395/1992 Sb. RŢP OkÚ
Brno-venkov
Rozloha: 7,9 ha
Členitý severně orientovaný svah s listnatými dřevinnými porosty a křovinatými formacemi na
hadci s druhově bohatým bylinným podrostem, v severozápadní části katastru. Významné druhy
rostlin: lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hořeček brvitý (Centianopsis ciliata).
2. Stará řeka
VKP ze zákona, zaevidované RŢP OkÚ Brno-venkov jako zvláště cenné.
Délka: 1,8 km
Staré rameno řeky Svratky se souvislým břehovým porostem navazující na zástavbu města.
Rameno je mapováno jako oţivený vodní tok. V korytě se nachází submerzní forma šmele
okoličnatého (Butomus umbellatus), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus) a rdest hřebenitý
(Potamogeton pectinatus). V pravidelně zaplavovaných terénních sníţeninách se nachází porosty
měkkého luhu, tvořené dominantní vrbou bílou s příměsí vrby křehké, topolu bílého, topolu
černého, často ovlivněné zavlečeným hybridem Populus × canadensis. V ostatních částech je
břehový porost tvořen úzkým pruhem plášťových křovin, ovocných stromŧ.
Významné druhy ţivočichŧ: moudivláček luţní (Remiz pendulinus), lejsek šedý (Muscicapa
striata), ledňáček říční (Alcedo atthis).
3. Primál
Rozloha: 0,58 ha
Chráněné území Primál bylo vyhlášeno podle stavebního zákona (rozhodnutí Stavebního úřadu
Rajhrad č.j. 1272/90-So ze dne 23.1.1991).
1 km jiţně od historického centra Modřic při okraji nivy Svratky. Vodou trvale dotovaná sníţenina
s bohatými litorálními a břehovými porosty, při severním okraji je listnatý remíz.
Hnízdiště mokřadních druhŧ ptákŧ a rozmnoţovací lokalita obojţivelníkŧ.
4. Modřická pískovna
Brno-venkov
9
_____________________________________________________________________________________________________________________
Rozloha: 0,90 ha
Travinobylinná teplomilná společenstva v prostoru někdejší pískovny západně od zastavěného
území Modřic s roztroušenými dřevinami a kolmými hlinitopísčitými stěnami. Významné druhy
rostlin: kavyl vláskovitý (Stipa capillata), významné druhy ţivočichŧ: břehule říční (Riparia
riparia).Pŧvodně registrováno ve dvou částech, z nichţ severovýchodní část je zmenšena
realizovanou výstavbou sběrného střediska komunálního odpadu. lokalita vyţaduje plošnou
revizi.
5. Hliník
Brno-venkov
Rozloha: 0,98 ha
Opuštěný hliník zčásti zaplavený vodou v severozápadním okraji katastru. Při okrajích jsou
vysázeny smíšené listnaté porosty s modřínem opadavým (Larix decidua).
4.3 Územní systém ekologické stability
V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability
krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak
přírodě blízkých ekosystémŧ, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální),
regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky)
ÚSES, tvořícími jeho povinnou součást, jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými
částmi ÚSES jsou interakční prvky.
Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES)
v Modřicích jsou

generel ÚSES pro území okresu Brno-venkov (AGERIS s. r. o., Brno, 2002),

Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (AGERIS
s. r. o., Brno, 2003), zapracovaný do územní prognózy Jihomoravského kraje,

platný územní plán města Modřic, do kterého byl zapracován generel místního ÚSES
(Kolářová a spol.,Brno 1995)

Územní studie v oblasti jihozápadně města Brna (UAD, Brno 2009 – řešila návrh ÚSES
v souvislosti s variantami JZ tangenty
Základem ÚSES v modřickém katastru je regionální biokoridor Svratky v celostátním značení
označený kódem RK 1486 Soutok – Rajhradská baţantnice, procházející východní částí
katastru. Trasa biokoridoru sleduje regulované koryto Svratky. Do trasy regionálního biokoridoru
jsou vloţena tři lokální biocentra. V severní části katastru vstupuje regionální biokoridor do
regionálního biocentra značeného kódem BC 238 Soutok Svratky a Svitavy, které přechází na
území města Brna. Jeho vymezení na území modřického katastru bylo pŧvodně dáno
regulovaným korytem Svratky, přirozeným korytem Staré řeky - EVL CZ 0620010 Modřické
rameno, a navrhovanou komunikací. V konceptu územního plánu města Modřice je vymezeno
variantně, dle zpŧsobu vedení silnice III/15279:

Varianta Ţelešická – silnice prochází podél řeky, biocentrum překračuje estakádou.
Regionální biocentrum zde nedoléhá k řece – na ni je napojeno aţ v severní části, prakticky
mimo řešené území, probíhá pod estakádou k jihu aţ po úroveň ulice Severní.

Varianta Modřická – silnice je výrazně odsunuta od řeky – opět překračuje biocentrum a
náhon estakádou, regionální biocentrum je oproti variantě ţelešická odsunuto v souladu
s navrţenou komunikací.

Varianta Nulová – silnice prochází šikmo územím ve směru jihovýchod – severozápad,
biocentrum je ukončeno severně od ní. Řešení je blízké předchozímu (doposud platému)
územnímu plánu
10
_____________________________________________________________________________________________________________________
Rozšíření biocentra Soutok na modřickém katastru vychází se snahy zlepšit ţivotní prostředí
obyvatel, narušené dopravou.
Druhým regionálním biokoridorem procházejícím modřickým katastrem je biokoridor RK 1490
Ţelešický hájek – RK 1486. Větev je v Modřickém katastru vázána na tok Bobravy. Biokoridor
vychází z regionálního biocentra BC 389 Ţelešický hájek a prochází po hranic modřického a
popovického katastru. Jsou do něj vloţena tři lokální biocentra.
Větev lokálního ÚSES reprezentující mezofilní stanoviště prochází západní částí katastru. Trasa
této větve je vedena převáţně po hranicích katastru mezi zemědělsky obhospodařovanými
pozemky - sady a ornou pŧdou.
V severozápadní části katastru je na této větvi navrţeno jednoznačně vymezené lokální
biocentrum Haldy, odtud biokoridor prochází do regionálního biocentra Ţelešický hájek – ovšem
pouze v nulové variantě bez jihozápadní tangenty,
Ve variantě Modřická je lokální biokoridor likvidován tělesem komunikace R52 a tudíţ
provázanost na Ţelešický hájek je zrušena. Lokální biokoridor se pak napojuje na lokální
biocentrum Myšák v k.ú. Ţelešice.
Ve variantě Ţelešická je lokální biokoridor výrazně přerušen tělesem JZ tangenty a proto jeho
vedení postrádá smysl.Systém je rovněţ navázán na lokální biocentrum Myšák v k.ú. Ţelešice.
Způsob navrţení jednotlivých prvků ÚSES
Prostorové parametry pro biocentra a biokoridory v rozlišení podle jejich biogeografického
významu a podle typŧ poţadovaných cílových společenstev vycházejí z doporučené metodické
příručky pro tvorbu ÚSES – Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (Maděra, Zimová,
2005).
Doporučená minimální šířka regionálního biokoridoru:

lesní společenstva - 40 m,

mokřadní a vodní společenstva - 40 m,

luční společenstva - 50 m.
Doporučená maximální délka jednotlivých úsekŧ regionálního biokoridoru a moţnost jejich
přerušení:

lesní společenstva - 700 m, moţnost přerušení do 150 m (přičemţ však musí být zachovány
alespoň parametry lokálního biokoridoru),

mokřadní společenstva - 1 000 m, moţnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150
m ornou pŧdou, do 200 m ostatními kulturami,

luční společenstva - 500 m, moţnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m
ornou pŧdou, do 200 m ostatními kulturami.

Doporučená minimální velikost navrţených regionálních biocenter:

společenstva lesní v 1. a 2. vegetačním stupni a společenstva tvrdého luhu - 30 ha,

společenstva lesní ve 3. vegetačním stupni - 20 ha,

lesní společenstva olšin a měkkého luhu - 10 ha.

společenstva luční - 30 ha,

společenstva mokřadní - 10 ha.
Doporučená minimální velikost navrţených lokálních biocenter:

společenstva lesní - 3 ha,

společenstva luční - 3 ha,

společenstva mokřadní - 1 ha,
11
_____________________________________________________________________________________________________________________

společenstva kombinovaná - 3 ha.
Doporučená maximální délka lokálních biokoridorŧ a moţnost jejich přerušení:

společenstva lesní - 2 000 m, moţnost přerušení do 15 m,

společenstva mokřadní - 2 000 m, moţnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m
ornou pŧdou, do 100 m ostatními kulturami,

společenstva luční - 1 500 m, moţnost přerušení i 1 500 m,

společenstva kombinovaná - 2 000 m, moţnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do
80 m ornou pŧdou, do 100 m ostatními kulturami.
Doporučená minimální šířka lokálních biokoridorŧ:

společenstva lesní - 15 m,

společenstva mokřadní - 20 m,

společenstva luční - 20 m.
Prostorové nároky na tvorbu funkčních biocenter a biokoridorŧ se u rŧzných typŧ společenstev
poněkud liší. Konkrétní vymezení skladebných částí ÚSES závisí především na vhodných
přírodních podmínkách a na aktuálním stavu vyuţití území. Výměra navrţených biocenter mŧţe
překročit poţadovanou minimální velikost a délka biokoridorŧ mŧţe být kratší. Naopak mŧţe dojít
k situaci, kdy šířka biokoridoru nedosáhne ani minimální stanovené šíře – zejména pokud sledují
vodní tok. Stává se to v případech, kdy je podmáčená niva velmi úzká, nebo je omezena
existujícími stavbami.
Cílová podoba jednotlivých skladebných prvkŧ ÚSES je determinována jejich funkcí v systému.
Základní skladebné prvky (biocentra a biokoridory) by měly reprezentovat pestrou škálu typických
lesních, vodních, mokřadních i lučních.
Plochy biocenter a biokoridorŧ by měly reprezentovat pestrou škálu typických geograficky
pŧvodních společenstev v území. Jsou tvořeny plochami s rŧzným zpŧsobem vyuţití – zásadně
jsou jako cílový stav navrţeny plochy lesa, plochy přírodní, plochy vodních tokŧ, plochy smíšené
nezastavěného území.
Územní systém ekologické stability je v konceptu Územního plánu města Modřice členěn na části
navrţené ke stabilizaci a plochy navrţené k realizaci. Části navrţené k realizaci jsou zařazeny do
veřejně prospěšných opatření.
4.4 Koncepce bydlení
(ke kapitole 4.1)
Současný stav
trvale obydlené byty
počet obyvatel
sčítání v r. 1981
1 272
4 115
v r. 1991
1 281
3 490
v r. 2001
1 294
3 504
v r. 2009
1 810
3 950
V Modřicích podle počtu staveb převaţuje zástavba v rodinných domech, podle počtu bytŧ je
převaţující bydlení v obytných domech s více byty. Je to dáno lokalitami hromadné sídlištní
zástavby – v ul.Husova, Pilzova, Sadová a Poděbradova.
Počet bytŧ má stoupající tendenci. Za posledních cca 10 let bylo postaveno jenom v lokalitách U
hřiště cca 70 RD, v lokalitě Prusinovského cca 40RD a 30 bytŧ v BD, v lokalitě Bobrava a
Pančochy cca 50RD a 25 bytŧ BD, v lokalitě u ul. Masarykova je postaveno a ve výstavbě cca
20RD a 80bytŧ v BD a penzionu. Všichni obyvatelé těchto novostaveb však zatím nemají
v Modřicích své trvalé bydliště, údaje o počtu obyvatel jsou tedy ještě zkreslené. V území se
projevuje i postupně se lepšící kvalita bydlení.
12
_____________________________________________________________________________________________________________________
Návrh
Při řešení Územního plánuje se počítá s mírným nárŧstem počtu obyvatel aţ na 5000 v souladu
s Programem rozvoje města Modřice a se zadáním.
Při návrhu obytné výstavby byly respektovány zastavitelné plochy schválené v platném Územním
plánu sídelního útvaru Modřice a jeho změnách č.1 aţ 5.
Zohledněny byly poţadavky na výstavbu RD v lokalitě Zahrady a v ul.Tyršova.
Navrţené plochy doplňují rozestavěné lokality v ul.Masarykova (b1) – cca 6RD (max. 12 RD) a
na Bobravě (b2, b3) – 6 RD (max. 10 RD) a 6 bytových jednotek v nízkopodlaţních bytových
domech.
Nově navrţená je lokalita bydlení „Zahrady“ na západním okraji zastavěného území. Je sem
moţné umístit cca 30 RD (max. 45 RD) ve variantě M (Modřická) – lokality b4, b5 a 40 RD (max.
60 RD) ve variantě Ţ a O (Ţelešická a Nulová) – lokalita b4, b6.
Na místě přestavbového území v návaznosti na sídliště bytových domŧ je navrţena plocha pro
bytové domy – cca 40 bj.
Na místě přestavbového území firmy Saronex je navrţena smíšená obytná plocha – cca 2 aţ 3
b.j.
Vzhledem k nově realizovaným plochám bydlení, které jiţ téměř splňují poţadavky na zvýšení
počtu obyvatel, město nechce v současné době obytnou zástavbu více rozšiřovat.
Na místě rekreačních zahrádek při ulici Tyršově jsou navrţeny smíšené obytné plochy. Celkem je
sem moţné umístit 15 (max. 20) objektŧ bydlení.
Pro výhledové období jsou navrţeny územní rezervy na místě přestavbového území bývalé Fruty
v Husově ulici pro bytové domy a v případě realizace varianty M u stávající silnice II/152 pro
rodinné domy. Tato silnice II/152 se stane v této variantě místní komunikací bez velké dopravní
zátěţe.
Teprve pokud nebude moţné vyuţít pro zástavbu pozemky uvaţované pro návrhové období, lze
přistoupit k zástavbě na plochách územních rezerv formou změn územního plánu.
4.5 Koncepce výroby
(ke kapitole 4.1)
4.5.1
Zemědělská výroba (VZ)
Na území města Modřice hospodaří Agro Modřice a.s. a soukromí vlastníci.
Současný stav:
Farma ţivočišné výroby na jiţním okraji katastru byla zrušena a administrativa v ulici Brněnské
zŧstala beze změn. Ve středisku bývalé ţivočišné výroby je firma Stavební mechanizace.
V prŧmyslovém areálu u Kovolitu je Oseva – šlechtitelský a semenářský podnik s čistící stanicí
osiv. V katastrálním území není větší ţivočišná výroba.
V jiţní části pod náměstím v bývalém středisku rostlinné výroby ZD je zahradnictví. Firma se
rozšiřuje a přikupuje pozemky mezi Starou řekou a řekou Svratkou. Vzhledem ke kvalitě
zemědělské pŧdy a záplavovému území je to nejlepší moţné vyuţití této plochy. Vzniklo tak nové
zahradnické centrum Brabec s prodejní halou a „školkou“ ovocnou i okrasných keřŧ.
Návrh
Nejsou navrţeny nové provozy ani nejsou nutná ţádná opatření.
13
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.5.2
Rybářství
Současný stav:
Ve městě není speciální provozovna.
Návrh
Nové plochy nejsou navrhovány.
4.5.3
Lesnictví
Současný stav:
Na katastru města je pouze 0,9ha lesŧ hospodářských. Výkon správy lesŧ provádí Lesy České
republiky s.p.
Návrh:
Navrţeno je zalesnění pozemkŧ na části nevyuţívaných ploch dobývacího prostoru a
chráněného loţiskového území.
4.5.4
Průmyslová výroba a sklady (VP)
Současný stav:
Město bylo centrem kovovýroby a potravinářského prŧmyslu jiţ ve II.polovině 19.století.
Během posledních cca 10 rokŧ zaznamenaly Modřice patrně největší rozvoj výroby, skladŧ a
obchodu ze všech menších i středních měst Jihomoravského kraje. Počet pracovních příleţitostí
vzrostl o cca 4000.
Vzhledem k poloze Modřic na rozvojových osách Brno – Vídeň a Brno – Bratislava a těsné
blízkosti Brna zájem investorŧ o plochy v Modřicích neustává.
Výrobní zóny ve městě lze rozdělit do několika sektorŧ:

Jádro města s těsně navazujícími plochami s nejstaršími podniky (cca 200 prac.příleţitostí).

Severozápadní okraj
prac.příleţitostí)

Jiţní část katastru východně od ţeleznice a silnice R52 se staršími podniky situovanými na
ţelezniční vlečce, doplněná novými provozy (cca 260 pracovních příleţitostí)

Jiţní část katastru západně od silnice R52. Jedná se o zcela novou zónu výroby a skladŧ,
jejichţ rozvoj byl i celostátně oceněn (cca 3500 pracovních příleţitostí).

Východní okraj katastru s centrální čistírnou odpadních vod, výrobou a velkou obchodní
zónou nadregionálního významu (cca 2600 pracovních příleţitostí).
města
s převáţně
drobnou
výrobou
a
sluţbami
(cca
230
Návrh:
V návrhu jsou respektovány plochy, které byly navrţeny ve změnách ÚPNSÚ
Navrţená plocha (v 1) navazuje na plochy Kovolitu na bývalý areál firmy Fruta na severním okraji
města.
Další rozvoj je moţný i na jihovýchodním okraji katastru v návaznosti na areál bývalých uhelných
skladŧ a Humusárny (v2).
14
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.5.5
Drobná výroba, výrobní sluţby (VD)
Současný stav:
Tato činnost je na větší ploše soustředěná v ulici Brněnská, na západním okraji města a dále na
rŧzných místech ve městě.
Návrh:
V návaznosti na firmy v ul.Tyršova jsou navrţeny nové plochy drobné výroby (v3, v4, v5). Další
navrţené plochy jsou v návaznosti na areály v ulici Havlíčkova (v6, 7)a u Dálnice. Předpoklad
vyuţití je pro střední nebo malé firmy.
4.5.6
Smíšené výrobní plochy (SP)
Současný stav:
Za stávající plochy lze povaţovat část území v ulici Brněnská.
Návrh:
Navrţeny jsou v plochách dostavby při navrţené silnici III.třídy na severo – západním okraji
města(s1, s3) a v areálu bývalé cihelny (s2). Činnost v těchto lokalitách není přesně vymezena.
V ţádném případě nesmí jakýmkoliv negativním zpŧsobem ovlivňovat okolí. Jsou zde moţnosti
vyuţití i pro terciární sektor – sluţby obyvatelstvu a pro malé firmy.
Téměř všechny plochy (kromě zahrádek na severozápadním okraji města) byly navrţeny
v předchozích ÚPD v souladu se záměry města nejsou.
4.6 Koncepce rekreace
(ke kapitole 4.1)
Současný stav:
Z hlediska dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013.
(schváleno usnesením vlády ČR č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007) lze zařadit Modřice do
kategorie bez rekreační funkce
Modřice se nacházejí v území s relativně nízkou kvalitou přírodního prostředí. K přírodně
nejcennějším území patří kopec Vajgl s významným krajinným prvkem „Haldy u Modřic“.
V katastru města jsou i další přírodně cenná území – (viz kapitola Ochrana přírody a krajiny).
Významné krajinné prvky, ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné části krajiny,
přispívají k udrţení její ekologické stability a estetiky. Nejsou však vhodné k intenzivnějším
rekreačním aktivitám.
Za rekreační prostor ve městě je moţno povaţovat pouze malá území v samostatném centru a
areál Pod Kaštany na západním okraji města.
Návrh:
Celé řešené území je zajímavé pro letní turistiku a cykloturistiku.
Za výchozí bod pro cykloturistiku nebo pěší turistiku je moţno povaţovat ţelezniční stanici
Modřice nebo náměstí Svobody. Navrţena je vycházková trasa, která propojuje všechny
turistické a přírodní aktivity města.
Nové plochy pro rekreaci jsou navrţeny rozšířením areálu Pod Kaštany (r1),realizací rybníčkŧ na
severním okraji katastru, kde bude i moţnost koupání (r3) a u řeky Bobravy (r 4). V návaznosti na
motel Bobrava je navrţena plocha pro sezónní autocamping (r5)
15
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.7 Koncepce občanské vybavenosti
(ke kapitole 4.1)
Veřejná správa
Současný stav:
Městský úřad je umístěn v nové budově na místě pŧvodního objektu na severozápadním okraji
náměstí Svobody. Budova je velice kvalitní, prostorná a bude vyhovovat i v dalším období. Je zde
i matrika.
Stavební úřad je ve Šlapanicích, sídlo má v Brně, ul.Opuštěná.
Česká pošta, pošta Modřice, je dodávací poštou III. kategorie. Umístěna je v rekonstruovaném
objektu v ulici Masarykově. Provozní podmínky jsou vyhovující.
Peněţní ústav je přímo v Modřicích. Investiční a poštovní banka je umístěna v objektu pošty.
Pobočka České spořitelny a směnárna jsou v obchodním a zábavním centru Olympia.
Farní úřad církve římsko – katolické je při kostele sv. Gottharda.
Městská policie má svoji sluţebnu v objektu na náměstí Svobody 90.
Návrh:
Současný stav je vyhovující, nové plochy nejsou navrhovány.
Základní školství
V ulici Benešově je 2. stupeň základní školy se 7 třídami s cca 170ţáky. U školy je lehkoatletické
hřiště a moţnost her košíkové a volejbalu. V objektu na Komenského ulici je 6 tříd 1. stupně s cca
130 ţáky. Školní druţina je v ulici Benešově. V obou stupních škol jsou vzhledem k počtu ţákŧ ve
třídách ještě menší kapacitní rezervy. Protoţe je uvaţován nárŧst obyvatel je moţné rozšíření
školy v ul. Komenského směrem k ul.Nádraţní.
Na ulici Benešově je ve dvou objektech základní umělecká škola. Firma D+D provozuje na ulici
Komenského soukromou jazykovou školu.
V areálu učňovského školství na západním okraji Modřic je středisko praktického vyučování
učňovské školy v Bosonohách. Vyučují se obory truhlář, tesař, zedník a instalatér.
Ostatní střední a odborné školy jsou dostupné v Brně.
Návrh:
Nová plocha je navrţena pro moţné rozšíření mateřské školy (OV o1).
Kultura
Pro pořádání kulturních akcí je moţné vyuţívat hotel Gregor a Sokolovnu s venkovním tanečním
parketem. Pro zábavy pořádané v přírodě, zejména typu country, je moţno vyuţít přírodní park
„Pod Kaštany“, kde je osvětlený taneční parket s moţností posezení a občerstvení. Vyuţíváno je
převáţně v letních měsících.
V objektu Městského úřadu je umístěna veřejná knihovna.
Na ulici Komenského je umístěno muzeum města Modřic.
Ve městě je vydáván Zpravodaj a je zde místní rozhlas. Modřice mají svoji webovou stránku.
Moderním zábavním areálem je Olympia, situovaná na východním okraji katastru s těsnou
vazbou na dálnici D 2. Areál nabízí mimo jiné i 14 kinosálŧ. V prostorech Olympie jsou pořádány i
koncerty a sportovní akce.
Návrh:
16
_____________________________________________________________________________________________________________________
Tělovýchova a sport
Na severním konci ulice Benešovy je Sokolovna. Je v ní tělocvična, která slouţí jak veřejnosti, tak
i školám. Na Sokolovnu navazuje areál hřišť – volejbalové hřiště, tenisový kurt, fotbalové hřiště a
tréninkové fotbalové hřiště a hřiště pro veřejnost.
Nový sportovní areál je realizován u školy na ulici Benešově. Je vybaven hřišti pro volejbal, futsal
a košíkovou, dále má vybavení pro některé lehkoatletické disciplíny – běh, skoky a vrhy.
K realizaci po roce 2010 byla v předchozí ÚPD navrţena víceúčelová sportovní hala pro
veřejnost.
V sídlišti bytových a rodinných domŧ jsou hřiště pro děti a mládeţ. Hřiště pro děti je i v parku u
ZŠ na ulici Benešově.
Doplnit je třeba hřiště a sportovní atrakce pro dospívající mládeţ
Návrh:
Navrţeno je umístění víceúčelové sportovní haly, případně i krytého bazénu (OS o7) a doplnění
ploch pro „malé“ sporty v návaznosti na stávající sportovní areál (OS o8).
Sportovní atrakce – U-rampy, cyklotrial – je moţné umístit v nové lokalitě rekreace „Pod kaštany“.
Zdravotnictví
Soukromé zdravotní ordinace jsou soustředěny v ulici Benešově. V současné době zde ordinují 2
praktičtí lékaři, dětský lékař, gynekolog a je zde i zubní oddělení.
Další zdravotní péče je poskytována u areálu podniku Kovolit, kde je bývalé středisko Unika. Jsou
zde 2 praktičtí lékaři a psychiatr. Dále je zde rehabilitace a stomatologové.
Moţnosti rozšíření zdravotnické péče jsou v soukromém sektoru – zřizování ordinací v rodinných
domech. Lze je realizovat i v lokalitách tzv.“čistého bydlení“.
Ordinace a rehabilitační zařízení by měla být v nově realizovaném objektu v ul. Masarykova.
Jedna Lékárna je umístěna ve městě, další lékárna je v areálu Olympia.
Nemocnice a další odborná zdravotní péče je v Brně.
Návrh:
Nové ordinace je moţné zřizovat ve stávajících i v nově navrhovaných lokalitách rodinných domŧ.
Sociální sluţby
Současný stav:
Ve městě měl být dŧm sociálních sluţeb v ulici Masarykově. Místo toho zde byly realizovány byty
se sociálními sluţbami ve vyšší cenové kategorii.
Návrh:
Město připravuje realizaci malých sociálních bytŧ v ul. Nádraţní mezi ţeleznicí a základní školou
(OV o2).
Maloobchodní síť
Současný stav:
Obchody jsou rozmístěny celkem rovnoměrně po celých Modřicích. Těţiště maloobchodní sítě je
na náměstí Svobody. Je zde velká prodejna potravin a drogerie, prodejna textilního zboţí, tabák,
drobné zboţí, BETA – textil, prodejna s ovocem a zeleninou.
Prodejny potravin jsou také na ulicích Brněnské a Husově.
Pro sortiment nepotravinářského zboţí jsou v Modřicích prodejny drobného textilu, levného
textilu, tabáku a velká prodejna elektro a domácích potřeb. Jsou zde i specializované prodejny
jízdních kol a turistických potřeb, autodílŧ, krbŧ, potřeb pro chovatele aj.
17
_____________________________________________________________________________________________________________________
Návrh:
Maloobchodní prodej je moţné zřizovat i v rodinných domech v nově navrhovaných i stávajících
lokalitách.
Veřejné stravování a ubytování
Současný stav:
Na náměstí Svobody je hotelová restaurace Gregor s více sály (hlavní sál s 200 místy u stolu a
salonky pro 20 a 30 osob), na ulici Brněnské je restaurace „U Trávníčkŧ“, při západní straně R 52
je bistro Hebnar, na ulici Masarykově je restaurace „U Matěje“. Dále je zde několik dalších
malých provozoven s občerstvením v soukromém sektoru. Mnoho dalších restaurací je v Olympii.
Moţnosti ubytování jsou v hotelu Gregor na náměstí Svobody (60 lŧţek), kapacitní ubytování je
rovněţ v motelu Bobrava (60 lŧţek) v jiţní části katastrálního území, kde je i restaurace.
Vzhledem k předpokládané likvidaci chatek zde byla navrţena v návaznosti na hlavní budovu
plocha pro sezónní autocamping. Ve městě samém jsou nabízena lŧţka v soukromých
penzionech v ulicích Brněnská, Havlíčkova, Chrlická, Hřbitovní a na náměstí Svobody (celkem
cca 50 lŧţek).
V lokalitě bydlení „U hřiště“ je Fino – club, určený většinou pro obchodní partnery a hosty firmy
Fino. Má luxusní vybavení – je zde tenisový kurt, kuţelna, squash a krytý bazén. Je zde asi 15
lŧţek.
Návrh:
Sluţby v oblasti ubytování a stravování jsou většinou záleţitostí právnických nebo fyzických osob
a je moţno je realizovat v rámci ploch občanského vybavení, smíšených ploch, popř. obytné
zóny.
Nevýrobní sluţby
Současný stav:
Provozovny nevýrobních sluţeb jsou rozptýleny po celém městě. Ve větší
koncentrovány na náměstí Svobody a v jiţní části ulice Benešovy. Je zde holičství a
pedikúra, masáţe s aromaterapií, kosmetika, čištění oděvŧ, krejčovství, kopírování,
tisky, účetnictví, daňové poradenství, sluţby software, bezpečnostní agentura,
ordinace, autodoprava, videopŧjčovna.
míře jsou
kadeřnictví,
laminování,
veterinární
Drobná výroba je často spojena s prodejem vlastních výrobkŧ. Z menších firem je v Modřicích
autoopravna, zámečnictví, autočalouník, tesařství, stolařství a čalounictví, vodoinstalace,
zlatnictví, cukrářství, výroba lahŧdek a polotovarŧ. Většími firmami jsou stolařství U hřiště, Lukas
– topenářství a instalatérství, Vila interier – podlahy a stavební činnost, H.L. Hydrospol – vrtané
studny, Ason – opravy aut, BYRM – čištění kanalizací, likvidace odpadŧ.
V Modřicích je registrováno mnoho dalších podnikatelských subjektŧ, z nichţ všichni svoji činnost
neprovozují nebo jsou v obytných objektech bez označení.
Provozovny sluţeb jsou v současné době rozmístěny po celém městě. Je zde zastoupený téměř
veškerých sortiment.
Návrh:
Konkrétní návrhy v územním plánu nejsou. Veškerým snahám o zřízení dalších sluţeb je třeba
maximálně vycházet vstříc. Větší moţnosti provozování jsou na plochách zástavby smíšené
výrobní a smíšené obytné.
Veřejná pohřebiště
Současný stav:
Hřbitov ve městě (ulice Hřbitovní) slouţí pouze k ukládání uren.
Návrh:
18
_____________________________________________________________________________________________________________________
Ostatní občanská vybavení
Ještě v roce 2002 zde byl téměř dvojnásobný počet menších prodejen. Jejich zrušení zcela jistě
ovlivnil areál Olympie a dalších nákupních center.
Obchody a sluţby přímo ve městě doplňuje na východním okraji katastru Modřic zábavně
obchodní centrum Olympia s hypermarketem Hypernova. Celek má jako patrně největší obchodní
centrum Brna a okolí nadregionální význam. Kromě moţnosti levnějšího nákupu v Hypernově
jsou v Olympii luxusní prodejny značkového zboţí – módní oděvy, koţešiny, obuv a koţená
galanterie, sportovní oblečení a potřeby, klenoty, hodinářství, keramika, parfémy, lékárna,
nábytek a další – všechen sortiment v několika prodejnách rŧzných firem. Postupně byly
dostavěny tři velkoprodejny levnějšího nábytku – ASKO, JYSK a KIKA. Středisko je doplněno
několika restauracemi, kavárnami a moţnostmi rychlého občerstvení. Je zde dětský koutek a
doplňkové sluţby – kadeřnictví a solárium. Jsou zde i bankovní sluţby – Česká spořitelna a
směnárna.
2
Největší atrakcí je multiplex 14 kinosálŧ na ploše 6000 m . Pro zábavu slouţí ještě bowlingová
herna, elektronické hry a videostimulátory.
Na druhé straně silnice II/152 vyrostly velká specializovaná obchodní centra: Giga sport, kde je
zastoupena většina světových značkových firem se sportovním zboţím, Sconto - obchodní dŧm
s velkým sortimentem nábytku střední cenové kategorie a další prodejní centrum značkového
nábytku vyšší cenové kategorie.
Návrh:
V návaznosti na poslední uvedený areál jsou další moţnosti rozvoje vyšší občanské vybavenosti
(OK o4), stejně jako za dálnicí D2 (OK o5, o6). Město by mělo mít moţnost korigovat náplň a
vyuţití těchto areálŧ v součinnosti s investory.
Sběrna druhotných surovin je situovaná na západním okraji města v těsné blízkosti VKP
Modřická pískovna. Je zde nutné provést opatření a dodrţovat takový reţim, který zabrání
negativnímu vlivu na okolní přírodu.
4.8 Koncepce dopravního řešení
(ke kapitole 4.1)
4.8.1
Pozemní komunikace
Silniční a dálniční síť
Současný stav
Katastrálním územím města Modřice procházejí v současné době následující silnice a dálnice:
D2
Brno – Břeclav – státní hranice se SR (– Bratislava)
I/52 (R52)
Brno – Pohořelice – Mikulov – státní hranice
II/152
Nová Bystřice – Moravské Budějovice – Ivančice – Brno-Slatina
III/15268
Modřice – ul. Brněnská – doprovodná k silnici I/52 – východ
III/15277
Přízřenice – doprovodná k silnici I/52 – západ
III/15278
Modřice – Přízřenice – Horní Heršpice
III/15279
Modřice – prŧjezdná
III/15280
Modřice – příjezdná
19
_____________________________________________________________________________________________________________________
Rychlostní komunikace R52 s navazující silnicí I/52 Pohořelice – Mikulov je součástí
mezinárodního tahu E 461 Brno – Pohořelice – Mikulov – Vídeň a je součástí plánované páteřní
sítě evropské dopravní infrastruktury zahrnuté do VI.b multimodálního koridoru.
Prŧběh silnic v zastavěných částech nepříznivě ovlivňuje ţivotní prostředí jak z hlediska exhalací
a hluku, tak i z hlediska bezpečnosti provozu vozidel.
Seznamy hlavních dokumentů koncepční, strategické a programové povahy
Ve vztahu k dopravní problematice jsou v současné době k dispozici následující dokumenty,
ÚPD, ÚPP a územní studie.
Územně plánovací dokumentace

Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, 1985 (vč. 1.
změny a doplňku – 1994 a 2. změny – 2000

Koncept Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) v rozpracovanosti
ÚP VÚC BSRA je v současné době jedinou závazně platnou nadřazenou ÚPD. Neodpovídá ale
současným potřebám. Koncept ÚP Modřice vychází proto z pracovního verze konceptu ZÚR
JMK.
Dokumenty koncepční, strategické a programové povahy (Územní studie)

Program rozvoje Jihomoravského kraje

Generel dopravy Jihomoravského kraje, 2006

Generel krajských silnic JMK, 2006
Poţadavky na návrh územního plánu
Současné krajské Územně plánovací dokumentace (ÚPD) a Územně plánovací podklady (ÚPP)
se zabývají především konstrukcí nadřazené silniční sítě a silnicemi krajského významu.
Z politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace (ÚPD) vydané krajem je třeba
respektovat prŧtah dálnice D2 jako součást rozvojové osy OS 10 – Brno-státní hranice-Bratislava
(Vídeň) a koridor rychlostní silnice R52.
Pro řešení konceptu ÚP je stěţejním prŧběh rychlostní komunikace R52 a na ni navazující
jihozápadní a jihovýchodní tangenty.Ty se na k.ú. Modřic v jednotlivých dokumentech liší
především svojí polohou a funkcí (kategorizací) a řešením křiţovatek. Většina těchto návrhŧ
znehodnocuje či alespoň zhoršuje rozvojové i současné plochy bydlení.
V současné době jediná planá ÚPD – Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní
aglomerace (ÚP VÚC BSRA) řeší komunikaci R52 západně od k.ú. Modřice v trase tzv. německé
dálnice (trasa Ţelešická) a jiţní tangentu supluje silnice II/152 na území Modřic v současné
pŧdorysné stopě. Z ní vycházel i doposud platný ÚPO Modřice.
Územní prognóza JMK (ÚPrJMK), která byla projednávaná jako koncept ÚP VÚC, trasuje R52
po západním okraji k.ú. Modřice se základní variantou jihozápadně od vrchu Vajgl.
Generely dopravy trasují R52 také po západním okraji k.ú. Modřice, ale severovýchodně od
vrchu Vajgl.
Připravované Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje byly jako podklad ke
zpracování konceptu ÚP Modřice poskytnuty pořizovatelem, resp. KÚ JMK, ve třech variantách:

varianta Ţelešická, která principiálně odpovídá svým řešením R52 platné ÚP VÚC JMK, tj.
s vedením R52 po k.ú. Ţelešice; součástí řešení je Jihozápadní tangenta vedená jiţně od
stávající silnice II/152

varianta Modřická, která vychází z variantního řešení ÚPrJMK a z Generelu dopravy JMK
s vedením trasy R52 po západním okraji k.ú. Modřice severovýchodně od vrchu Vajgl; součástí
řešení je opět Jihozápadní tangenta vedená jiţně od stávající silnice II/152

varianta Nulová, která v trasování R52 zachovává dnešní stav; Jihozápadní tangentu nahrazuje
silnice II/152 se 4pruhovým uspořádáním v poloze mírně odsunuté jiţním směrem
20
_____________________________________________________________________________________________________________________
Uvedené návrhy připraveného konceptu Zásad územního rozvoje se Modřic silně dotýkají a jsou
ve variantě Modřické i variantě nulové v rozporu s platným ÚPN SÚ Modřice i se záměry města.
Protoţe výběr varianty v ZÚR bude rozhodnut aţ po odevzdání konceptu ÚP Modřice, je koncept
ÚP Modřice zpracováván ve 3 variantách, odpovídajících pořizovatelem poskytnutým variantám
ZÚR: varianta A – Ţelešická, varianta B – Modřická a varianta C – Nulová.
Koncept ÚP Modřice bude vycházet ze zadání ÚP, které poţaduje prosazovat nejvýhodnější
dopravní řešení jiţního sektoru města Brna z hlediska města Modřice a navrhnout korekce na
navrhovaných změnách nadřazené silniční sítě.
V konceptu územního plánu jsou přejímány podklady z návrhu ZÚR, ale modifikovány tak, aby
minimalizovaly urbanistickou i hygienickou zátěţ města a umoţnily návaznost sítě krajských silnic
i komunikací místních s minimem bariérových účinkŧ a s minimalizací hygienické i dopravní
zátěţe v obytném území města se strany silnic II. a III. třídy.
Prŧjezdní úseky silnic II. a III. třídy budou tvořit v zastavěném území základní komunikační osy a
zajišťovat spojení s okolními obcemi a návaznost na vyšší komunikační systém. Prŧjezdní úseky
silnic III. třídy zastavěným územím budou také zajišťovat přímou dopravní obsluhu přilehlé
zástavby.
Na prŧtahy silnic navazují místní komunikace, s nimiţ vytvářejí základní dopravní skelet.
Přehled alternativních řešení navrţených v konceptu územního plánu
Koncept ÚP Modřice je předkládán ve 3 variantách, odpovídajících pořizovatelem poskytnutým
variantám ZÚR.
Jedná se tedy o následující varianty ÚP Modřice:

varianta Ţelešická (Z), s vedením R52 po k.ú. Ţelešice

varianta Modřická (M), s vedením R52 po k.ú. Modřice severovýchodně od vrchu Vajgl

varianta Nulová (O), s vedením R52 v trase současné I/52 a R/52
Koncept ÚP Modřice bude vycházet ze zadání ÚP, které poţaduje prosazovat nejvýhodnější
dopravní řešení jiţního sektoru města Brna z hlediska města Modřice a navrhnout korekce na
navrhovaných změnách nadřazené silniční sítě.
V konceptu územního plánu jsou přejímány podklady z návrhu ZÚR, ale modifikovány tak, aby
minimalizovaly urbanistickou i hygienickou zátěţ města a umoţnily návaznost sítě krajských silnic
i komunikací místních s minimem bariérových účinkŧ a s minimalizací hygienické i dopravní
zátěţe v obytném území města se strany silnic II. a III. třídy.
Nové návrhy silnic III. třídy umoţní lepší obsluhu zejména prŧmyslových a skladových areálŧ bez
zatěţování centra města a obytných částí města.
Varianta Z - Ţelešická
Tato varianta je variantou základní.
Výchozím principem je vedení komunikace R52 západně od k.ú. Modřice v trase tzv. německé
dálnice (trasa Ţelešická).
S dálnicí D2 je propojena tzv. jihozápadní tangentou vedenou jiţně od zastavěného území
Modřic a zasahující do severní části logistického a prŧmyslového areálu Modřice-jihozápad (areál
CTP). Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) kříţí silnici I/52 i ţelezniční trať. Napojení na silnice
I/52 a II/152 je mimoúrovňovou křiţovatkou (MÚK) v severní části logistického a prŧmyslového
areálu Modřice-jihozápad prostřednictvím komunikace do areálu CTP přeřazované do silnic III.
třídy. Navrţeno je i částečné přímé napojení jihozápadní tangenty na dělený čtyřpruh silnice I/52
do jízdního pásu Brno – Pohořelice.
Schéma uspořádání komunikační sítě ukazuje následující obrázek.
21
_____________________________________________________________________________________________________________________
Silnice I/52 si zachovává svoji pŧdorysnou stopu i šířkové uspořádání. MÚK se silnicí II/152 je
doplněn o jihovýchodní rampu. Zrušeno je zde odpojení na ulici Brněnskou, která přestává
v tomto úseku být silnicí III. třídy. Nové napojení na tuto silnici (připojení a odpojení) je navrţeno
prostřednictvím východní části ulice Tyršovy. Pŧdorysně je upraveno i napojení pro opačný směr.
Na rozdíl od připravované ZÚR je silnice II/152 na k.ú. Modřice ponechávána v současné
pŧdorysné stopě i se zachováním MÚK se silnic I/52 doplněným o rampy v jihovýchodním
segmentu křiţovatky, neboť zátěţe této silnice s ohledem na moţná napojení jihozápadní
tangenty na I/52 nebudou příliš vysoké a území není třeba znehodnocovat další dopravní osou.
Připojení místních komunikací zŧstává zachováno.
Napojení silnice II/152 na dálnici D2 je upraveno tak, aby byla zachována plocha určená pro
komerční účely doplňované rampy napojení v jihovýchodním segmentu MÚK. Přístup do této
plochy umístěné v „oku“ křiţovatky je podjezdem z místní komunikace.
Silnice III. třídy principiálně akceptují návrhy konceptu ZÚR, resp. výchozích podkladŧ pro tento
koncept

nově je navrhovaná jiţ v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 spojující Moravany
s MÚK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru
Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navrţena v trase současné místní
komunikace bez zásahu do chráněného krajinného prvku a existujících areálŧ výroby; v trase
stávajících místních komunikací i v trase procházející prŧmyslovou zónou Modřice – jihovýchod
ale vyţaduje směrové, výškové i šířkové korekce

silnice III/15279 (paralelní silnice z Modřic k Olympii) je navrţena k převedení do místních
komunikací

označení III/15279 přebírá severní obchvat Modřic, nahrazující vyřazený úsek silnice III/15278.
Tento obchvat ve svém východním segmentu na rozdíl od studií pro koncept ZÚR, je navrţena
v poloze, která více zachovává celistvost údolní nivy mezi řekou Svratkou a starým ramenem
22
_____________________________________________________________________________________________________________________
(starou řekou – náhonem); trasa na rozhraní katastrálních území Modřic a Přízřenic je převzata
z podkladŧ MMB a vede po severní straně hraničního vodního toku (potoka …)

silnice III/15268 (Modřice – ul. Brněnská – doprovodná k silnici I/52 – východ) opouští jiţní část
ulice Brněnské, která je převáděna do místních komunikací bez připojení na silnici I/52, a je
směrována do podjezdu pod silnicí I/52, kde se novým zpŧsobem napojuje na nově navrhovanou
silnici III/15284; část pŧvodní silnice v jiţní části ulice Brněnské je převedena do místních
komunikací

silnice III/15277 (Přízřenice – doprovodná k silnici I/52 – západ) je na severu k.ú Modřice
odkloněna na západ a připojena na nově navrhovanou silnici III/15284; koridor od silnice I/52 je
ale úzký a vyţaduje asanace

silnice III/15278 je od Přízřenic zkrácena k nově navrţenému severnímu obchvatu Modřic (k nové
silnici III/15279); část pŧvodní silnice v ulici Masarykově, nám. Svobody a ulici Pavlovského je
převedena do místních komunikací

silnice III/15280 (příjezd k nádraţí ČD) má v severní části změněnou trasu s napojením na novou
trasu silnice III/15279 (severní obchvat Modřic) a v jiţní části je prodlouţena k nově
navrhovanému napojení na silnici I/52 (připojení a odpojení z pruhu do Brna prostřednictvím
slepého úseku ulice Benešovy); část pŧvodní silnice v ulici Husově je převedena do místních
komunikací

nově je navrhována v souladu se ZÚR silnice III/152x1, spojující Modřice s MÚK Bobrava, resp.
s Popovicemi v souběhu s ţelezniční tratí v korigované trase dnešní místní komunikace a
navazující účelové zemědělské komunikace
Varianta M – Modřická
Tato varianta je variantou alternativní, pro Modřice méně výhodnou. Schéma komunikační sítě
ukazuje následující obrázek.
23
_____________________________________________________________________________________________________________________
Základním principem je vedení komunikace R52 dle připraveného návrhu ZÚR v trase přimknuté
k Modřicím severozápadně od vrchu Vajgl. Doposud platný ÚP VÚC BSRA však vede trasu R52
jihozápadně od této kóty. Na k.ú Modřic je pouze MÚK s jihozápadní tangentou (rozštěp) bez
připojení ostatní silniční sítě.
S dálnicí D2 je R52 opět propojena tzv. jihozápadní tangentou vedenou jiţně od zastavěného
území Modřic a zasahující do severní části logistického a prŧmyslového areálu Modřicejihozápad (areál CTP). Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) kříţí silnici I/52 i ţelezniční trať.
Přímé napojení na silnice I/52 ani na silnici II/152 vŧbec není. Ty jsou dosaţitelné
zprostředkovaně přes dálnici D2 nebo z R52 (z MÚK Moravany a MÚK Bobrava prostřednictvím
sítě silnic III. třídy, vedoucími přes zastavěné území Modřic).
Silnice I/52 si zachovává svoji pŧdorysnou stopu i šířkové uspořádání. MÚK se silnicí II/152 se
přesouvá jiţním směrem a je doplněno o další 2 rampy na úplný „čtyřlístek“. Zrušeno je odpojení
na ulici Brněnskou, která přestává v tomto úseku být silnicí III. třídy. Nové napojení na tuto silnici
je prostřednictvím silnic II. a III. třídy.
Silnice II/152 je v souladu s konceptem ZÚR překládána do polohy jiţně od stávající trasy. MÚK
se zachováním MÚK se silnic I/52 doplněným o rampy v jihovýchodním segmentu křiţovatky,
neboť zátěţe této silnice s ohledem na moţná napojení jihozápadní tangenty na I/52 nebudou
příliš vysoké a území není třeba znehodnocovat další dopravní osou.
komerční účely doplňované rampy napojení v jihovýchodním segmentu MÚK s vyuţitím trasy
místní komunikace k čistírně odpadních vod. Z této komunikace je navrţen přístup do této plochy
umístěné v „oku“ křiţovatky.
koncept

Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navrţena v trase poloţené více
západním směrem mimo chráněný krajinný prvek a existující areály výroby; v prŧchodu
prŧmyslovou zónou Modřice – jihovýchod ale vyţaduje především směrové, případně i šířkové
korekce

komunikací


směrována do podjezdu pod silnicí I/52 a na severním okraji lokality Zahrádky se napojuje na
nově navrhovanou silnici III/15284; část pŧvodní silnice v jiţní části ulice Brněnské je převedena
do místních komunikací



trasu silnice III/15279 (severní obchvat Modřic) a v jiţní části je prodlouţena k nově navrhované
silnici III/15284; část pŧvodní silnice v ulici Husově je převedena do místních komunikací
24
_____________________________________________________________________________________________________________________

nově je navrhována v souladu se ZÚR silnice III/152x1, spojující Modřice s MÚK Bobarava, resp.
Varianta O - nulová
Tato varianta je variantou pro Modřice nejméně výhodnou. Schéma komunikační sítě ukazuje
následující obrázek.
Tato varianta zachovává současnou trasu silnice I/52 a přeřazuje ji do rychlostních komunikací
jako silnici R52. Připojení území je pouze prostřednictvím MÚK Bobrava, MÚK Modřice s II/152 a
pak aţ MÚK Horní Heršpice s dálnicí D1. Ostatní připojení se ruší. Sinice se rozšiřuje na 6 pruhŧ,
coţ vede ke zrušení tramvajové trati v její ose. MÚK se silnicí I/152 je upravován – doplněn o
další 2 rampy na úplný „čtyřlístek“. Svojí polohou zasahuje do severní části logistického a
prŧmyslového areálu Modřice-jihozápad (areál CTP).
Silnice I/52 se tedy mění na rychlostní komunikaci R52.
S dálnicí D2 je R52 propojena rekonstruovanou silnicí II/152, která bude suplovat tzv.
jihozápadní tangentu a měla by být přeřazena do silnic I. třídy. Ta je v úseku od Ţelešic po
dálnici D1 navrţena ve 4pruhovém uspořádání (dělený 4pruh). Prostřednictvím této silnice je
úrovňovými křiţovatkami napojena sí’t silnic III. třídy. Silnice II/152 je v souladu s konceptem ZÚR
překládána do polohy jiţně od stávající trasy. MÚK se silnicí I/52 je ve formě úplného „čtyřlístku“
komerční účely doplňované rampy napojení v jihovýchodním segmentu MÚK s vyuţitím trasy
místní komunikace k čistírně odpadních vod. Z této komunikace je navrţen přístup do této plochy
umístěné v „oku“ křiţovatky.
koncept:
25
_____________________________________________________________________________________________________________________

Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navrţena v trase poloţené více
západním směrem mimo chráněný krajinný prvek a existující areály výroby; v prŧchodu
prŧmyslovou zónou Modřice – jihovýchod ale vyţaduje především směrové, případně i šířkové
korekce

komunikací


směrována do podjezdu pod silnicí I/52 a na severním okraji lokality Zahrádky se napojuje na
nově navrhovanou silnici III/15284; část pŧvodní silnice v jiţní části ulice Brněnské je převedena
do místních komunikací



trasu silnice III/15279 (severní obchvat Modřic) a v jiţní části je prodlouţena k nově navrhované
silnici III/15284; část pŧvodní silnice v ulici Benešově je převedena do místních komunikací

nově je navrhována v souladu se ZÚR silnice III/152x1, spojující Modřice s MÚK Bobarava, resp.
Funkční zatřídění a kategorizace silnic v konceptu územního plánu
Kategorie krajských silnic jsou v extravilánu navrhovány podle Návrhové kategorizace
krajských silnic JMK (2008) a stanoveny jsou typy MK (hlavní parametry dopravního prostoru)
dle ČSN 73 6110 pro prŧjezdní úseky krajských silnic.
Intravilánové úseky silnic II. a III. třídy (prŧtahy v souvisle zastavěné části obce) by měly
odpovídat svým šířkovým uspořádáním silnicím v nezastavěném území (extravilánu). Zařazeny
budou ve funkční skupina B nebo C.
V návaznosti na silnice kategorie S 9,5/70 to bude typ:
-
MS2 11/8/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,5 m s vodícími prouţky 0,5 m
s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m – bez samostatných pruhŧ pro cyklistickou dopravu
-
MS2a 13/8/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,5 m s vodícími prouţky
0,5 m s oboustranným sdruţeným chodníkem a pruhem pro cyklisty šířky 2,5 m
-
nebo MS2a 13/10/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,5 m s vodícími
prouţky 0,5 m a cyklistickým pruhem v rámci vozovky s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m
V návaznosti na silnice kategorie S 7,5/60 to bude typ:
-
MO2 9,5/7,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,0 m s vodícími prouţky
0,25 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m – bez samostatných pruhŧ pro cyklistickou
dopravu
-
MO2a 11,5/7,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,0 m s vodícími prouţky
0,25 m s oboustranným sdruţeným chodníkem a pruhem pro cyklisty šířky 2,5 m
26
_____________________________________________________________________________________________________________________
-
MO2a 11,5/9,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,0 m s vodícími prouţky
0,25 m a cyklistickým pruhem v rámci vozovky s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m
-
nebo MO2p 11,5/9,5/30 s parkovacím pruhem 2,0 m
-
alternativně pak minimální typ MS2 (MO2) 8/7,5/30 s jednostranným chodníkem bez
parkovacího pruhu
-
akceptovat lze ve zvláště stísněných poměrech tyto šířky i bez vodících prouţkŧ, tj. v typu
MO2 7,5/5/30.
V návaznosti na silnice kategorie S 6,5/50 to bude typ
-
MO2 9/7/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 2,75 m s vodícími prouţky
0,25 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m
-
příp. typ MO2 8,5/6,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 2,75 m bez vodících
prouţkŧ s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m
-
nebo z typu MO2 7,5/7/30 s jednostranným chodníkem.
Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba
řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci (regulačních plánech) nebo v projektové
dokumentaci na úrovni dopravních studií ap.
Prŧtahy silnic II. a III. třídy (funkční skupina B a C) v úsecích bez souvislejšího obestavění by si
i nadále mohly podrţet charakter silnice mimo zastavěné území (bez chodníkŧ s krajnicemi) a
měly by vycházet z typu MO2k 7,5/7,5/30 nebo MO2k 6,5/6,5/30, případně z typu MO1k 4/4/30
jako jednopruhové komunikace s výhybnami.
Navrţené zatřídění komunikací do funkčních skupin a kategorií pro jednotlivé varianty konceptu
ÚP je uvedeno v následné tabulce.
Varianta Z - Ţelešická
silnice
návrh
mimo zastavěné
území
v zastavěném území
funkční
skupina
výchozí (základní) typ
kategorie
)
D1
D 28/120 *
D 26,5/120
R52
26,5/120
JZ tangenta
26,5/120
I/52
A
MR4T 36,5/27,5/80
26,5/120
II/152
B
MS2 11/8/50
S 9,5 / 70
III/15268
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15277
C
MO2 9,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15278
C
(MO2 9,5/7,5/30)
(S 7,5 / 60)
III/15279
C
MO2 9,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15280
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15284
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/152x1
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
27
poznámka
)
* bude upraveno v souvislosti
s kolektory
na k.ú. Modřice převedena do
MK
_____________________________________________________________________________________________________________________
Varianta M - Modřická
silnice
návrh
mimo zastavěné
území
funkční
skupina
poznámka
kategorie
)
D1
D 28/120 *
D 26,5/120
R52
26,5/120
JZ tangenta
26,5/120
I/52
A
MR4T 36,5/27,5/80
26,5/120
II/152
B
MS2 11/8/50
S 9,5 / 70
III/15268
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15277
C
MO2 9,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15278
C
(MO2 9,5/7,5/30)
(S 7,5 / 60)
III/15279
C
MO2 9,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15280
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15284
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/152x1
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
)
s kolektory
MK
Varianta O - nulová
silnice
návrh
mimo zastavěné
území
funkční
skupina
poznámka
kategorie
)
)
D1
D 28/120 *
D 26,5/120
s kolektory
R52
32,5/120
příp. 34/120
JZ tangenta
26,5/120
I/52
B
MS2 11/8/50
S 9,5 / 70
II/152
B
MS4 26,5/17,5/50
S 22,5 / 70
III/15268
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15277
C
MO2 9,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15278
C
(MO2 9,5/7,5/30)
(S 7,5 / 60)
III/15279
C
MO2 9,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15280
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/15284
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
III/152x1
C
MO2a 11,5/7,5/30
S 7,5 / 60
28
* bude přeřazena do silnic I. tř.
MK
_____________________________________________________________________________________________________________________
Při návrhu stavebních úprav je třeba dbát na to, aby prŧtahy silnic byly upravovány tak, aby
zabezpečovaly nejen funkci spojovací (pro prŧjezdnou dopravu), ale i funkci obsluţnou,
pobytovou a společenskou, tj. aby odpovídaly rŧznorodosti zájmŧ jednotlivých účastníkŧ.
Vycházet by se mělo z ČSN 73 6110 a z technických podmínek TP 145 „Zásady pro
navrhování úprav prŧtahŧ silnic obcemi“, schválenými Ministerstvem dopravy a spojŧ České
republiky v únoru 2001 a z Technických podmínek TP 132 „Zásady návrhu dopravního
zklidňování na místních komunikacích“, schválených Ministerstvem dopravy a spojŧ České
republiky dne 5.4.2000.
K nejdŧleţitějším principŧm podle těchto předpisŧ patří respektování poţadavku bezpečnosti
silničního provozu, regulace (sníţení) rychlosti motorových vozidel, zlepšení podmínek pohybu
nemotorizovaných účastníkŧ dopravy a vytvoření podmínek pro rozvoj dalších funkcí
(pobytová, společenská, obsluţná ap.), zmírnění bariérového účinku prŧtahŧ (usnadnění
přecházení), zmenšení hygienické zatíţení území negativními vlivy dopravy (nízké hladiny
dopravního hluku, exhalací apod.) a optimalizace poměru zpevněných ploch a ploch pro zeleň
a společenský ţivot obce.
Cílem je dosáhnout rovnováhy a harmonizace jednotlivých druhŧ dopravy a ostatních obecních
funkcí.
Místní komunikace
Místní komunikace funkční skupiny C doplňují základní komunikační skelet vytvářený prŧtahy
silnic.
Významnými místními komunikacemi jsou především komunikace, které byly v konceptu ÚP
vyřazeny ze sítě silnic a které pro město mají nadále svŧj dopravní význam a po nichţ je
v mnoha případech vedena autobusová doprava. Jejich výčet je pro jednotlivé varianty uveden
v kapitole úprav silniční sítě („Přehled alternativních řešení navrţených v konceptu územního
plánu“).
Naopak některé místní komunikace, které slouţí pro zásobování výrobních a skladových ploch,
jsou v návrzích jednotlivých alternativ ÚP převáděny do silniční sítě.
Místní komunikace by měly být upravovány v souladu s ČSN 73 6110, coţ ale někdy vzhledem
ke stísněnosti dopravního prostoru komunikace (vzdálenosti mezi uličními frontami či fasádami
domŧ) není úplně moţné. Lokální zúţení však i tato norma připouští.
Místní komunikace v obytných okrscích a ulicích s menší dopravní zátěţí jsou navrhovány ve
funkční skupině D1 jako obytné zóny, případně jako pěší zóny.
Účelové komunikace
Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na místní komunikace a jsou v území většinou
stabilizovány a zakresleny ve Výkrese veřejné infrastruktury – doprava, občanské vybavení.
V dopravním řešení jsou respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky
a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu § 63 a § 76 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny. Obec povede jejich přehled v obvodu své územní pŧsobnosti. V návaznosti na
případné navrácení pozemkŧ vlastníkŧm k soukromému uţívání bude nutno v rámci
komplexních pozemkových úprav stávající síť polních cest upravit a doplnit trasami nových
cest.
V rámci návrhŧ přeloţek či nových silnic jsou některé historické účelové komunikace přerušeny
a ztrácí napojení na komunikační síť. Proto je pro jednotlivé alternativy územního plánu
navrhováno doplnění a úpravy účelových komunikací (zemědělských či lesních cest).
V konceptu ÚP jsou odstraněny závady, uváděné v Prŧzkumech a rozborech, jako je napojení
účelových komunikací (zemědělských cest či účelových komunikací nebo vjezdŧ do objektŧ) na
silnici II. třídy, případně i na rychlostní komunikaci, resp. do ramen jejich mimoúrovňových
křiţovatek.
29
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.8.2
Ţelezniční tratě
Řešeným území prochází v současné dvojkolejná elektrifikovaná ţelezniční trať č. 250 Břeclav
– Brno – Havlíčkŧv Brod, která je v úseku Břeclav – Brno součástí 1. ţelezničního koridoru
(Bratislava –) Břeclav – Brno – Česká Třebová – Praha – Děčín (– Berlín). Koridor ţelezniční
trati byl v nedávné době upraven pro rychlost 160 km/h. Současně byla provedena
poloperonizace nádraţí a vybudován podchod. Ten však není pod všemi kolejemi ţelezniční
trati.
Před nádraţím ČD byl v rámci IDS JMK vybudován přestupní terminál na autobusovou
regionální dopravu. Ten však nemá přímou vazbu na souběţnou síť MHD, kterou zde
reprezentují tramvaj v ose silnice R52 a uvaţovaná tramvajová trať přes území Přízřenic. Tento
nedostatek je ve všech alternativách konceptu ÚP eliminován, coţ umoţní vyloučit osobní
přepravu z nádraţí Horní Heršpice a výrazně zjednodušit kolejové řešení brněnského
ţelezničního uzlu.
Ve výhledu má být vedena koridorem dnešní trati i vysokorychlostní trať (VRT) – koridor VRT
2007 – VR1.
S vybudováním VRT by byla stanice Modřice změněna na zastávku a trať by byla čtyřkolejná (k
současným dvěma traťovým kolejím přibudou dvě koleje VRT). Pozměněno by muselo být i
napojení vleček. Zřízení VRT však navrhované řešení ÚP zásadně neovlivní, vyţádá si pouze
technická řešení v obvodu dráhy pro hygienickou ochranu území. Předpokládaná poloha VRT
je zakreslena ve výkresové části. V prostoru dnešního nádraţí Modřice je vedena v úrovni
terénu a směrem k jihu přechází od kříţení silnice II/152 na estakádu (v kolizi s areálem CTP) a
v tunelu prochází pod kopcem Hvozdec (lokalita RD Bobrava).
4.8.3
Obsluha území hromadnou dopravou osob
V rámci dopravní politiky České republiky jsou zaváděny integrované systémy veřejné
hromadné dopravy (IDS), organizované v rámci jednotlivých krajŧ. Ty vydávají své vlastní
rámcové standardy na celostátní zásady navazující.
Integrovaný dopravní systém
Pro sníţení nárokŧ na silniční síť a s tím související ekologickou zátěţí z neregulovaného
rozvoje individuální automobilové dopravy (IAD) nastává v celoevropském měřítku renesance
hromadné dopravy osob. Jedná se o zastavení poklesu podílu veřejné osobní dopravy v dělbě
přepravní práce.
Záměry lze realizovat jen konkurenceschopnou nabídkou integrovaného dopravního systému s
komplexními sluţbami pro cestující, optimálními přípojnými vazbami s koordinací jízdních řádŧ
mezi všemi druhy doprav, výstavbou přestupních terminálŧ a parkovišť, jednotným
odbavovacím systémem a společným tarifním systémem.
V integrovaném dopravním systému (IDS) je kladen dŧraz na dopravu kolejovou (ţelezniční,
tramvajovou), která je provozována jako doprava taktová. Doprava autobusová je chápána jako
doprava doplňková k páteřní dopravě kolejové.
Obsluha veřejnou hromadnou dopravou (VHD) je v Modřicích organizována v rámci
Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).
Modřice leţí v tarifní zóně 510. V Modřicích jsou dva terminály IDS. Jeden je mezi dopravou
tramvajovou a regionální dopravou autobusovou (umístěn je na konečné stanici tramvajové
dopravy na ulici Brněnské), druhý je mezi dopravou ţelezniční a regionální dopravou
autobusovou (umístěn je u nádraţí ČD na ulici Nádraţní).
Návrh ÚP
Varianty Z a M
Terminál na konečné tramvajové trati s úpravami na nadřazené komunikační síti pozbude svŧj
význam, neboť ulice Brněnská bude v tomto úseku vyřazena ze silniční sítě. Ztrácí se totiţ
přímé napojení na silnici I/52 v křiţovatce se silnicí II/152 a k tramvajové smyčce lze dojet
30
_____________________________________________________________________________________________________________________
pouze závlekem. Je proto jako přestupní terminál mezi ČD, regionální autobusovou dopravou a
MHD (tramvajovou, příp. i autobusovou dopravou) navrhován pouze terminál u nádraţí ČD.
Sem by měla být prodlouţena tramvajová doprava z Komárova a podchodem napojeny
zastávky na tramvajové trati z Horních Heršpic do Modřic.
Schéma obsluhy území veřejnou hromadnou dopravou je patrno z následujících obrázkŧ.
31
_____________________________________________________________________________________________________________________
Varianta 0
Tato varianta ruší tramvajovou trať v ose stávající silnice I/52 a její náhrada by byla pouze
autobusovou dopravou. Pro vedení tras autobusové dopravy by byly kromě dnešních tras i
trasy vedené po komunikacích souběţných s rychlostní silnicí R52. Jako přestupní terminál
mezi ČD, regionální autobusovou dopravou a MHD je navrhován terminál u nádraţí ČD, kam
by měla být prodlouţena tramvajová doprava z Komárova. Podchodem pod ţelezniční tratí i
silnicí R52 by byly propojeny všechny systémy veřejné hromadné dopravy (VHD).
Schéma obsluhy území veřejnou hromadnou dopravou je patrno z následujícího obrázku.
Ţelezniční doprava
Poloha ţelezniční stanice Modřice je stabilizovaná. Pro integraci s tramvajovou dopravou
vedenou ve variantách Z a M v ose silnice I/52 a také z Brna-Komárova je navrhováno
prodlouţení podchodu pro pěší aţ k této trati, případně s prŧchodem přes nový obchodní dŧm
na místě bývalé cihelny.
Pro zvýšení významu a zájmu o ţelezniční dopravu v rámci integrovaného dopravního systému
je navrhováno zřízení parkovacího domu systému P+R (Park & Ride) v blízkosti ţelezniční
stanice Modřice.
Tramvajová doprava
Varianty Z a M
Tramvajová trať z Horních Heršpic zŧstává svojí polohou stabilizovaná. Ztrácí se však význam
konečné stanice (smyčky) na ulici Brněnské jako přestupního bodu, kterým se stává pouze
nádraţí ČD s prodlouţením podchodu pro pěší aţ k této trati, případně s prŧchodem přes nový
obchodní dŧm na místě bývalé cihelny.
V návaznosti na ÚPMB (územní plán města Brna) se navrhuje prodlouţení tramvajové trati
z Komárova do Přízřenic aţ k ţelezničnímu nádraţí. Pro vytvoření těsné přestupní vazby je trať
32
_____________________________________________________________________________________________________________________
vedena k objektu podchodu u nádraţní budovy. Pro stísněnost prostoru a zkrácení přestupních
vazeb je navrţeno úvraťové zakončení trati s vyuţitím vozového parku obousměrných tramvají.
Varianta 0
Tato varianta ruší tramvajovou trať v ose stávající silnice I/52. Zŧstává pouze navrhovaná
prodlouţená tramvajová trať z Komárova. Ta je na rozdíl od předchozích variant prodlouţena
podél stávající ţelezniční trati aţ k silnici I/52, kde je navrţeno úvraťové zakončení trati. Toto
prodlouţení tramvajové trati lze aplikovat i v ostatních variantách.
Pro zvýšení významu a zájmu o ţelezniční dopravu v rámci integrovaného dopravního systému
je ve všech variantách navrhováno u nádraţí ČD zřízení parkovacího domu systému P+R (Park
& Ride).
4.8.4
Doprava v klidu
Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a
upraveno pomocí příslušných koeficientŧ. Pro odstavování vozidel jsou vyuţívány stávající
garáţe a přístřešky na pozemcích rodinných domŧ a zemědělských usedlostí a řadové garáţe.
Parkuje se ve větším rozsahu v ulici Brněnské, na náměstí Svobody, u nádraţí, v ulicích
Poděbradova, Prusinovského, Pilcově a Benešově. Samostatná kapacitní parkoviště mají
nákupní střediska. Pro areály výroby slouţí parkovací plochy na vlastních pozemcích. Potřeba
je bilancována podle počtu obyvatel, občanské vybavenosti a pracovních příleţitostí.
Parkovací moţnosti v ulicích jsou s ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu
platných dopravních předpisŧ by je bylo třeba kvalifikovat jako nedostatečné (při parkování
regule vyhlášky je obtíţné respektovat), s ohledem na prostorové moţnosti a frekvenci zejména
na vedlejších ulicích je však lze akceptovat, resp. lze vytvořit podmínky pro parkování mimo
vlastní vozovku. Za nevhodné však je třeba povaţovat parkování na silnicích III. třídy v prŧtahu
obcí, kde nelze zřídit parkovací či odstavné pruhy.
Osobní automobily je však moţno v některých částech obce odstavovat i na plochách
přiléhajících k místním komunikacím nebo prŧtahŧm silnic.
Současný stav
Bilance odstavných stání a parkování vozidel
Odstavná stání:
O.S.
potřeba
I.G.
ŘG
současný stav
P.S.reduk.
potřeba
parkovací místa
stávající
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
stávající výstavba
1 950
950
260
300
550
Parkování vozidel:
Potřeba pro odstavení
300 míst
pro zaměstnance podnikŧ
na vlastních pozemcích
pro občanskou vybavenost – komerci
na vlastních pozemcích
pro terminál VHD (PaR)
200 míst
________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
500 míst
Největší parkoviště jsou podrobně popsána v prŧzkumech a rozborech. Celkem je ve městě
cca 510 parkovacích stání.
Ve městě je moţné odstavit auta ještě na jednotlivých nebo minimálních parkovištích – cca 50
míst.
V bilanci nejsou uvedena kapacitní parkoviště v nákupních zónách a v nových areálech výroby
a logistiky, která odpovídají nárokŧm těchto zařízení.
33
_____________________________________________________________________________________________________________________
Návrh
V návrhovém období bude třeba doplnit cca 650 míst, z toho se předpokládá cca 100 míst
v nových rodinných domech (kaţdý rodinný dŧm bude mít 1 - 2 garáţe, nebo odstavná stání) a
cca 60 míst v 1.NP (resp. 1.PP) bytových domŧ. Úpravou dvorŧ a nádvoří lze získat dalších cca
20 míst.
Problémem je nedostatečná parkovací kapacita IAD pro funkční systém PaR (Park and Ride –
zaparkuj a jeď) v přestupním terminálu VHD u nádraţí Modřice. Navrţeny jsou zde proto na
přestavbovém území halové patrové garáţe, které by slouţily nejen pro funkci PaR, ale i pro
residenty – obyvatele stávajících bytových domŧ. Celkem zde bude cca 400 parkovacích míst.
Dále je uvaţováno se zřízením halových garáţí na ploše u bývalého areálu Fruty – cca 200
míst.
V alternativě Ţelešické jsou navrţeny ještě řadové garáţe u silnice II/152 – cca 50 míst.
Celková bilance navrţených odstavných stání:
navrţené rodinné domy
100 míst
navrţené bytové domy
60 míst
úpravy ve stávajících plochách
20 míst
halové garáţe u nádraţí
400 míst
halové garáţe v areálu mezi ul. Masarykova a Pilcova 200 míst
─────────────────────────────────────────
celkem
780 míst
4.8.5
Pěší doprava
V Modřicích lze za hlavní pěší tahy povaţovat trasy od nádraţí a konečné tramvaje do centra
města. Dalším významným pěším tahem je trasa z náměstí Svobody k areálu Olympie.
V rámci konceptu ÚP je navrhováno (tak jako v současně platném ÚPN SÚ) prodlouţení
pěšího propojení podchodem pod nádraţím ČD k zastávkám tramvaje v ose silnice I/52 (var.
Z a M) a do území na východní straně této silnice (ve všech variantách).
Ve variantách Z a M je navrhováno pěší propojení od konečné zastávky (smyčky ) tramvajové
trati do sídliště RD u hřiště prŧchodem přes nezastavěný pozemek v ulici Brněnské a lávkou
(případně podchodem) přes ţelezniční trať.
Ve variantě Z je navrţeno nové pěší propojení z jiţního konce ulice Brněnské, která je v této
variantě slepá, na silnici II/152, v ostatních variantách je toto pěší propojení chodníkem podél
místní komunikace, která tyto dvě komunikace v návrhu propojuje.
Dále jsou navrţeny pěší trasy jako trasy procházkové, většinou kombinované i s trasou
cyklistickou. Ty jsou v principu obdobné ve všech variantách konceptu ÚP, liší se pouze
drobnými úpravami, patrnými z následujících schémat.
Schémata vedení pěší dopravy pro jednotlivé varianty konceptu ÚP jsou společně
s cyklotrasami zobrazeny v kapitole 4.8.6 Cyklistická doprava.
Běţná pěší doprava je v Modřicích vedena především v přidruţeném dopravním prostoru
místních komunikací včetně prŧtahŧ silnic II. a III. třídy. V menší míře pak na komunikacích se
smíšeným provozem funkční skupiny D1.
Na navrhovaných přeloţkách silnic jsou navrhovány oboustranné chodníky o min. šířce 1,5 aţ
2,0 m v přidruţeném dopravním prostoru.
Na málo frekventovaných komunikacích je moţno i na prŧtazích silnic a na místních
komunikacích připustit smíšený provoz chodcŧ a automobilové dopravy. Chodci si zde při
pohybu na silnici mají počínat v souladu s obecnými ustanoveními zákona č. 361/2000 Sb., o
provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonŧ (zákon o silničním
provozu). V takových případech je nutné tyto kolize chodcŧ s automobilovou dopravou řešit
34
_____________________________________________________________________________________________________________________
dopravně-organizačními nebo technickými opatřeními s prvky ochrany chodce a tak zvyšovat
bezpečnost silničního i pěšího provozu.
Obecně lze komunikace pro pěší zřizovat ve všech plochách veřejných prostranství.
4.8.6
Cyklistická doprava
Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do
oblasti sportovní a rekreační. Uţívání jízdních kol neohroţuje ţivotní prostředí a podporuje
rozvoj místního hospodářství (místních ekonomik).
Cyklistika jako jedna z forem přepravy nabývá v současné době na významu. Nabízí dopravu
„od domu k domu“ (především z bydliště k pracovním příleţitostem) a znamená poměrně
velkou úsporu času při přepravě proti dopravě pěší a na kratší vzdálenosti (do 5 aţ 8 km) i proti
dopravě hromadné vzhledem k jejímu intervalu. Cyklistická doprava šetří dopravní prostor, je
ekologická a trvale udrţitelná.
Cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek je součástí dopravní politiky České
republiky, schválené usnesením vlády České republiky č. 413 z roku 1998. Rozvoj této dopravy
je podporován i „Střednědobou strategií sektoru dopravy, telekomunikací a pošty“
předkládanou Ministerstvem dopravy a spojŧ České republiky pod čj. 30 243/99-0210 vládě
České republiky. Usnesení vlády č. 681 ze dne 19.10.1998 „O akčním programu zvýšení
bezpečnosti silničního provozu“ předkládá systémová a konkrétní opatření k řešení
problematiky nehodovosti, mj. i při řešení problematiky cyklistického provozu např. budováním
cyklistických stezek a tras, pěších zón s cyklistickou dopravou ap.
S ohledem na blízkost krajského města Brna je nejvýraznější s ohledem na atraktivitu území
cykloturistika. Cyklistika jako turistická či sportovní disciplína přispívá k vytváření aktivního a
zdravého ţivotního stylu. Je příspěvkem k harmonickému rozvoji venkovského prostoru.
Projevuje se pozitivně v oblasti cestovního ruchu, rekreace, ţivotního prostředí, v místním i
regionálním rozvoji i v bezpečnosti silničního provozu. Greenways – Zelené stezky je program
pro ochranu přírodního a kulturního dědictví a podporu regionálního rozvoje prostřednictvím
šetrné turistiky. Jsou tak vytvářeny podmínky k rozvoji malých forem podnikání, podporují se
neziskové občanské aktivity se záměrem uchovat a zpřístupnit přírodní a kulturní hodnoty
v koridoru trasy. Program je dále zpŧsobem oţivení málo navštěvovaných regionŧ, stimulem
rozvoje infrastruktury, šancí pro nové pracovní příleţitosti a nástrojem k omezení zátěţe v
nejnavštěvovanějších turistických centrech.
V současném stavu prochází k.ú. Modřice významná a v terénu značená cyklotrasa č. 4 Brno –
Hevlín ( -- Laa an der Thaya), součást mezinárodní trasy Greenways Krakov – Morava – Vídeň
a mezinárodní cyklotrasy Euro-velo č. 6 Vídeň – Praha – Mnichov – Frankfurt a označované
také jako Jantarová stezka. V současné době přichází od jihu podél čistírny odpadních vod
přes křiţovatku u Olympie na stávající silnici III/15279. Odtud odbočuje kolem zahradního
centra Brabec na účelovou komunikaci na pravém břehu Svratky a vede do Přízřenic a dále do
Dolní Heršpice k soutoku Svratky a Svitavy. Zde navazuje na cyklotrasu č. 1 Brno – Praha
(Euro-velo Vídeň – Frankfurt) a cyklotrasu č. 5 Brno – Hať, st.hranice Polsko (Greenways
Krakov – Morava – Vídeň). V přípravě je změna této trasy u Olympie, kde by trasa jako
samostatná cyklostezka měla pokračovat po levém břehu Svratky při areálu Olympie k soutoku
Svratky a Svitavy, kde by se vrátila na svoji pŧvodní trasu.
Na k.ú. Modřic je vyznačena další cyklotrasa s označením „Brněnská vinařská stezka“ vedoucí
v trase Moravany – Modřice – Rajhrad – Rajhradice – Opatovice – Blučina – Ţidlochovice
s odbočkou Modřice, Bobrava – Ţelešice – Radostice. Na k.ú. Modřice vede po ulici Tyršově,
přes areál CTP k Bobravě. Na severu v Moravanech navazuje na cyklotrasu 5005 (Brněnské
kolečko) a cyklotrasu 403, na západě v Radosticích na trasu 5172 a na jihu v Rajhradě na
cyklotrasu č. 404 (tah Jihlava – Český Těšín).
Trasu údolím Bobravy vyuţívá také Naučná stezka přírodním parkem Bobrava, která na k.ú.
Modřice podél říčky Bobravy podchází ještě silnici I/52 a ţelezniční trať, podél níţ vede
k zahradnímu centru Brabec, kde se napojuje na cyklotrasu č. 4. V konceptu ÚPO z roku 2004
byla navrhována její trasa podél Bobravy aţ k navigaci řeky Svratky.
Následující obrázek ukazuje současný stav ve vedení cyklistické dopravy v Modřicích a
přilehlém území.
35
_____________________________________________________________________________________________________________________
V konceptu ÚP je navrţena změna trasy č. 4 jako významného mezinárodního cyklistického
tahu opuštěním trasy podél ČOV, kde je deklasována zápachem z této čistírny, a převedením
do trasy nové. Ve variantách Ţelešické a Modřické se tato trasa ve směru od Rebešovic
odklání podél navrhované jihozápadní tangenty lávkou přes řeku Svratku do trasy vedené po
pravém (západním) břehu Svratky k soutoku Svratky a Svitavy. Ve variantě Nulové, která nemá
jihozápadní tangentu, je tato trasa pŧdorysně identická. Ve variantách Ţelešické a Modřické
mimoúrovňově kříţí navrhovanou Jihozápadní tangentu, silnici II/152 i severovýchodní obchvat
(silnici III/15279), ve variantě Nulové je mimoúrovňové kříţení navrţeno pouze se silnicí II/152.
Síť lokálních cyklotras je mírně upravena rozdílně v jednotlivých variantách.
Ve všech variantách je nově navrhována v jiţní části k.ú. Modřic cyklotrasa středem území
mezi ţelezniční tratí a řekou a cyklotrasa podél ţelezniční trati a nové silnice do Popovic. Druhá
jmenovaná ve variantě Modřické a Ţelešické nahrazuje trasu vinařské cyklotrasy vedené přes
prŧmyslový a skladový areál Modřice-jihozápad, aby se vyhnula systému nově navrhovaných
křiţovatek rychlostních silnic. Ve variantě nulové je ale zachována.
Trasa údolím Bobravy se navrhuje prodlouţit směrem k navigaci řeky Svratky, kde navazuje na
navrhovanou trasu do Popovic.
Současná cyklotrasa č. 4 kolem čistírny odpadních vod i s připravovanou úpravou u Olympie
zŧstane zachována jako trasa sítě lokálních cyklotras.
Síť cyklotras pro jednotlivé varianty konceptu ÚP ukazují následující schémata:
36
_____________________________________________________________________________________________________________________
37
_____________________________________________________________________________________________________________________
Součástí dobré funkce cyklistické dopravy je i značení na cyklistických trasách, které je však
vázáno legislativními podmínkami, např. zákonem o pozemních komunikacích a stavebním
zákonem a povolováno je silničním správním úřadem. Při zřizování cyklistických tras lze čerpat
z řady finančních zdrojŧ České republiky (ČR) a Evropské unie (EU). Dŧleţitá je i propagace
cyklistických a cykloturistických tras především začleněním do sítě cyklotras v České republice.
To je však podmíněno projektem značení. Jejich označení příslušným číslem je v kompetenci
Klubu českých turistŧ (KČT) se sídlem v Praze. Vyznačení těchto tras v terénu je vázáno na
dodrţení příslušných legislativních podmínek.
4.8.7
Doprovodná zařízení pro silniční dopravu
V Modřicích se nachází 4 čerpací stanice pohonných hmot s mycí linkou. Jedna je na silnici
II/152, jedna je v areálu Olympie a dvě jsou na rychlostní komunikaci I/52 ve směru z Brna. Pro
opačný směr ţádná čerpací stanice vybudována není.
Při silnici R52 u areálu CTP jsou zaloţeny odpojovací a připojovací pruh včetně komunikací
k ploše pro doprovodné zařízení pro silniční dopravu, jehoţ zřízení se předpokládalo v rámci
dostavby areálu CTP.
Současný stav dopravních zařízení je plně vyhovující i pro další období. Z hlediska atraktivity
bude problematická čerpací stanice na silnici II/152, neboť ve variantách M a 0 se silnice II/152
přesouvá do jiné trasy a tato silnice bude pouze místní komunikací.
V rámci ploch pro dopravu na přeloţkách této silnice i na nově navrhovaných rychlostních
komunikacích lze tato zařízení vybudovat.
38
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.8.8
Ochranná silniční a ţelezniční pásma
Silniční ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska
zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění . Silničním ochranným
pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m; pro silnice
II. a III. třídy ve vzdálenosti 15 m oboustranně od osy vozovky (nebo od osy přilehlého jízdního
pásu).
Pro místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého
připojení sousedních nemovitostí) je silniční ochranné pásmo rovněţ 15 m oboustranně od osy
vozovky (nebo od osy přilehlého jízdního pásu) mimo zastavěné území obce.
Ochranné pásmo ţelezniční dráhy je 60 m od osy krajní koleje, ale nejméně 30 m od obvodu
dráhy; ochranné pásmo ţelezniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo VRT je
300 m.
Jakákoliv stavební činnost v ochranném pásmu dráhy je moţná pouze se souhlasem
speciálního stavebního úřadu, jímţ je Dráţní úřad.
4.8.9
Hluk z pozemní dopravy
Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční i doprava ţelezniční.
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 148/2006
Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisŧ.
Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 dB (A) a korekcí přihlíţejícím k místním
podmínkám a denní době v závislosti na zpŧsobu (funkci) vyuţití území.
Hluk ze silniční dopravy
Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru
a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 6 nařízení vlády č.
148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších
předpisŧ:
korekce dB
hluk z dopravy
na veřejných
komunikacích
zpŧsob vyuţití území
hluk v okolí stará hluková
hlavních
zátěţ z
pozemních
pozemních
komunikací 1) komunikací 2)
chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a
lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a
lázní
0
+5
+ 15
chráněné venkovní prostory ostatních staveb a
chráněné ostatní venkovní prostory
+5
+ 10
+ 20
pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB
1)
hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., coţ
odpovídá funkční skupině A a B dle ČSN 736110
2)
stará hluková zátěţ je definována v Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. v rámci přílohy č.1 k nařízení vlády
č. 502/2000 Sb.
Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku
2005. Uvedeny jsou v následující tabulce.
Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou dopravní modely zatíţení silniční sítě pro
jednotlivé varianty vedení silnice R52 a jihozápadní tangenty. Pro orientaci jsou uvedeny
výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2005 a dále sčítání z roku 2008, které slouţilo jako
výchozí pro stanovení dopravních modelŧ pro zpracování ZÚR. Uvedeny jsou v následujících
tabulkách.
39
_____________________________________________________________________________________________________________________
Výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2005
rok 2005 – současný stav dálniční a silniční sítě
silnice č.sč.bodu úsek silnice
D2
D2
I/52
R52
II/152
II/152
6-8702
6-8710
6-0216
6-0210
6-4220
6-4230
D1 – Chrlice
Chrlice – Blučina
H.Heršpice - Modřice
Modřice - Rajhrad
R52 – D2
Ţelešice
T
O
M
S
12 181
9 236
8 242
10 515
5 601
1 378
25 373
13 831
23 916
31 818
11 200
2 691
46
33
92
96
50
28
37 600
23 100
32 250
42 429
16 851
4 097
O
M
S
Výsledky sčítání dopravy z roku 2008
rok 2008 – současný stav dálniční a silniční sítě
silnice č.sč.bodu úsek silnice
D2
D2
I/52
R52
II/152
II/152
6-8702
6-8710
6-0216
6-0210
6-4220
6-4230
D1 – Chrlice
Modřice - Rajhrad
R52 – D2
Ţelešice
T
16 800
13 700
11800
10 200
3 700
2 600
31 600
16 700
33 000
27 500
12 300
5 100
48 400
30 400
44 800
37 700
16 000
7 700
Dopravní modely intenzit dopravy pro rok 2030
rok 2030 – stav dálniční a silniční sítě – varianta Ţelešická
silnice
č.sč.bodu úsek silnice
T
D2
6-8702
D1 – Chrlice
12 800
D2
6-8710
10 600
JZTG
k.ú.Modř. MÚK D1 – MÚK III/15284
12 300
JZTG
k.ú.Ţel.
MÚK III/15284 - MÚK R52
10 000
I/52
6-0216
7 000
I/52
6-0210
Modřice – Rajhrad
5 800
II/152
6-4220
D2 – I/52
2 400
II/152
I/52 – III/15284
2 400
II/152
6-4230
III/15284 směr Ţelešice
3700
III/15279
II/152 – III/15278
600
III/15279
III/15278 – III/15280
800
III/15280
III/15279 – III/15284
500
O
46 000
30 900
16 700
14 200
34 600
34 300
16 800
16 800
11 700
3 900
4 600
2 700
S
58 800
41 500
29 000
24 200
41 600
40 100
19 200
19 200
15 400
4 500
5 400
3 200
rok 2030 – stav dálniční a silniční sítě – varianta Modřická
silnice
T
6-8702
D2
D1 – Chrlice
6 900
6-8710
D2
6 200
R52
JZTG - Rajhrad
9 200
R52
JZTG - Moravany
16 800
JZTG
MÚK D1 – MÚK R52
17 500
6-0216
I/52
7 000
6-0210
I/52
5 400
6-4220
II/152
D2 – I/52
3 400
II/152
I/52 – III/15284
3 400
6-4230
II/152
III/15284 – Ţelešice
2 000
III/15279
II/152 – III/15278
600
III/15279
III/15278 – III/15280
800
III/15280
III/15279 – III/15284
500
O
42 200
30 000
21 100
22 000
23 300
34 600
33 500
17 100
17 100
8 000
3 900
4 600
2 700
S
49 100
36 200
30 300
38 800
40 800
41 600
38 900
20 500
20 500
10 000
4 500
5 400
3 200
40
_____________________________________________________________________________________________________________________
rok 2030 – stav dálniční a silniční sítě – varianta Nulová
silnice
T
D2
6-8702
D1 – Brno jih - Chrlice
16 000
D2
6-8710
D1 – Chrlice - Blučina
16 300
R52
6-0216
D1 - Modřice
15 400
R52
6-0210
14 200
II/152
6-4220
D2 – R52
17 000
II/152
R52 – III/15284
17 000
II/152
6-4230
III/15284 - Ţelešice
3 100
III/15279
II/152 – III/15278
1 000
III/15279
III/15278 – III/15280
1 000
III/15280
III/15279 – III/15284
500
III/15284
II/152 - III/15277
1 500
III/15277
Horní Heršpice - III/15284
1 800
III/15268
1 900
O
47 000
29 300
52 600
52 600
23 000
23 000
12 100
5 000
5 000
2 700
7 000
7 300
7 600
S
63 000
45 600
68 000
66 800
40 000
40 000
15 200
6 000
6 000
3 200
8 500
9 100
9 500
Vysvětlivky zkratek v tabulkách:
T
celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod]
O
celoroční průměrná intenzita osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod]
M
celoroční průměrná intenzita motocyklů [počet vozidel / 24 hod]
S
celoroční průměrná intenzita všech vozidel [počet vozidel / 24 hod]
Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T (resp. 24hodinové dlouhodobé
ekvivalentní hladiny Ldvn a noční dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn ) je proveden podle
metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy. Ve výkrese zakreslené hypotetické polohy
izofon nezohledňují bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran a jsou vztaţeny
k ose silnice. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které nejsou bariérově
stíněny stávající zástavbou, sníţenou niveletou silnice či protihlukovými stěnami nebo valy.
Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti poţadovaných izofon od os silnic. V následující tabulce jsou
uvedeny pro obytné i smíšené zóny, a to pro denní i noční dopravu.
Vzdálenost izofon (v m)
v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech ostatních staveb
(mimo nemocnice a lázně)
Varianta Ţelešická konceptu územního plánu – rok 2030
silnice
(označení dle
návrhu ÚP)
D2
D2
JZTG
JZTG
I/52
I/52
II/152
II/152
II/152
III/15279
III/15279
III/15280
hlavní komunikace bez staré zátěţe
sčítací
úsek
6-8702
6-8710
6-0216
6-0210
6-4220
6-4230
lokalizace
D1 – Chrlice
MÚK D1 – MÚK III/15284
MÚK III/15284 - MÚK R52
H.Heršpice – Modřice
D2 – I/52
I/52 – III/15284
III/15284 směr Ţelešice
II/152 – III/15278
III/15278 – III/15280
III/15279 – III/15284
41
denní
doba
60 dB
120
noční
doba
50 dB
68
100
60
92
52
81
45
68
45
78
43
36
27
36
27
42
28
denní
doba
55 dB
noční
doba
45 dB
31
20
30
20
23
15
_____________________________________________________________________________________________________________________
Varianta Modřická konceptu územního plánu – rok 2030
silnice
(označení dle
návrhu ÚP)
D2
D2
R52
R52
JZTG
I/52
I/52
II/152
II/152
II/152
III/15279
III/15279
III/15280
III/15284
sčítací
úsek
6-8702
6-8710
6-0216
6-0210
6-4220
6-4230
lokalizace
D1 – Chrlice
JZTG - Rajhrad
JZTG - Moravany
MÚK D1 – MÚK R52
D2 – I/52
I/52 – III/15284
III/15284 – Ţelešice
II/152 – III/15278
III/15278 – III/15280
III/15279 – III/15284
III/15279 – III/15284
denní
doba
60 dB
105
noční
doba
50 dB
52
90
50
87
49
120
66
115
60
68
45
76
43
40
27
40
27
31
21
denní
doba
55 dB
noční
doba
45 dB
31
20
30
20
23
15
44
20
Varianta Nulová konceptu územního plánu – rok 2030
silnice
(označení dle
návrhu ÚP)
D2
D2
R52
R52
II/152
II/152
II/152
III/15279
III/15279
III/15280
III/15284
III/15277
III/15268
sčítací
úsek
6-8702
6-8710
6-0216
6-0210
6-4220
6-4230
lokalizace
D1 – Brno jih – Chrlice
D1 – Chrlice - Blučina
D1 – Modřice
D2 – R52
R52 – III/15284
III/15284 - Ţelešice
II/152 – III/15278
III/15278 – III/15280
III/15279 – III/15284
II/152 - III/15277
denní
doba
60 dB
131
noční
doba
50 dB
71
116
65
130
72
123
68
78
53
78
53
40
26
denní
doba
55 dB
noční
doba
45 dB
39
26
32
24
23
15
42
30
46
31
47
32
Intenzity dopravy na silnicích, kde nebylo prováděno sčítání dopravy, jsou velmi nízké a výraznější
zatíţení ţivotního prostředí hlukem nezpŧsobují.
Hluk z ţelezniční dopravy
Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a
v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 3 nařízení vlády č. 148/2006
Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
42
_____________________________________________________________________________________________________________________
korekce dB
hluk mimo
ochranné
pásmo dráhy
zpŧsob vyuţití území
hluk
stará hluková
v ochranném zátěţ z dráţní
pásmu dráhy
dopravy
chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a
lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a
lázní
0
+5
+ 15
chráněné venkovní prostory ostatních staveb a
chráněné ostatní venkovní prostory
+5
+ 10
+ 20
pro noční dobu je stanovena další korekce - 5 dB
Pro stanovení hlukové zátěţe od ţelezniční dopravy se v Prŧzkumech a rozborech yvcházelo
z projektu „Přestavba ţelezničního uzlu Brno – studie souboru staveb“ (Ecological Consulting,
s.r.o. zpracované pro Statutární město Brno - 09/2004) a z jeho příloh „Oznámení dle zákona č.
100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č.3“, dále z „Dokumentace vlivŧ záměru na ţivotní prostředí“
(INVEST project NNC, s.r.o. – 2005) a z „Hlukové studie“ (SÚDOP Brno – 2005). Hypotetická
hluková izofóna pro denní dobu byla uvedena hodnotou 70 dB (stará hluková zátěţ) ve
vzdálenosti 70 m od osy krajní koleje, pro 60 dB pak 250 m, pro 55 dB 480 m a pro 50 dB 800 m.
Hypotetická izofóna pro obytné a smíšené zóny nemá vypovídající účinek, neboť je ovlivněna
řadou bariérových účinkŧ.
Pro potřeby konceptu ÚP byly hodnoty hlukové zátěţe převzaty z hlukové mapy města Brna.
Zohledněna není připravovaná trasa vysokorychlostní ţeleznice, která je v územním plánu
povaţovaná za výhled.
Hypotetická hladina hluku v denní době LAeq = 60 dB je ve vzdálenosti 80 m od osy krajní koleje, tj.
za hranicí ochranného pásma dráhy. Poţadovaná hypotetická hladina hluku v denní době LAeq =
55 dB je ve vzdálenosti 350 m od osy krajní koleje.
Hypotetická hladina hluku v noční době LAeq = 55 dB je ve vzdálenosti 120 m od osy krajní koleje,
tj. za hranicí ochranného pásma dráhy. Poţadovaná hypotetická hladina hluku v noční době LAeq =
50 dB je ve vzdálenosti 340 m od osy krajní koleje.
Pro stanovení hranic hlukové zátěţe je tedy rozhodující údaje pro denní dobu.
Z uvedeného nařízení vlády ale vyplývá, ţe lze hodnotit hlukovou zátěţ území z aspektu staré
hlukové zátěţe. Zde pak hypotetická hladina hluku v denní době LAeq = 70 dB je ve vzdálenosti 20
m od osy krajní koleje, tj. v ochranném pásmu dráhy, hypotetická hladina hluku v noční době LAeq
= 65 dB je ve vzdálenosti 25 m od osy krajní koleje.
Ve výkrese dopravy je zakreslena izofóna 60 dB pro denní dobu a 55 dB pro dobu noční.
Ve výkrese zakreslené hypotetické polohy izofon nezohledňují bariérové účinky zástavby či jiných
protihlukových zábran. Hluková pásma jsou významná pro plochy, které nejsou bariérově stíněny
stávající zástavbou, konfigurací terénu nebo protihlukovými stěnami.
Eliminace zvýšených hlukových účinkŧ (např. zřizováním protihlukových zdí apod.) v souvislosti se
zvyšováním rychlosti a intenzity ţelezniční dopravy by měla být povinností provozovatele dráhy.
Opatření by měla být tak účinná, aby hlukové účinky na okraji obytné zóny v ochranném pásmu
dráhy nepřevyšovaly ve dne 60 dB a v noci 55 dB, mimo ochranné pásmo dráhy ve dne 55 dB a v
noci 50 dB.
Povinnost provozovatele dráhy plynoucí z § 30 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonŧ, se nevztahuje na nově umisťované stavby
v hlukovém či ochranném pásmu ţeleznice. Přitom graficky vyznačenou izofónu 60 dB je třeba
povaţovat za orientační a kaţdé konkrétní místo je třeba předem vyhodnotit podrobným výpočtem
s ohledem na konfiguraci terénu, bariérové účinky či odrazy a doloţit měřením hlučnosti. Vlastník
či správce trati (SŢDC) nebude v takovém případě hradit ani zřizovat případná protihluková
opatření a na stíţnosti v souvislosti s provozem ţelezniční dopravy a souvisejících činností
nebude brán zřetel.
43
_____________________________________________________________________________________________________________________
Celkové zatíţení území hlukem z dopravy
Pro celkovou hlukovou zátěţ území by bylo třeba uvaţovat s kombinací všech hlukových emisí,
především tedy hluku ze silniční a ze ţelezniční dopravy. Tyto hodnoty lze ale získat pouze
měřením a vyhotovením hlukové mapy s následnou prognózou pro konec návrhového období
tohoto územního plánu.
V rámci návrhu nových staveb pro dopravu – silnic i ţelezničních tratí – musí být budovány
dostatečně účinná opatření pro omezení šíření hluku.
Chráněné prostory v rámci návrhových ploch územního plánu lze navrhovat aţ na základě
hlukového vyhodnocení, prokazujícího splnění hygienických limitŧ.
4.9 Koncepce vodního hospodářství
(ke kapitole 4.2)
4.9.1
Vodní reţim
Hydrologické poměry
Hydrogeograficky náleţí zájmové území do povodí Svratky a je odvodňováno Svratkou,
Bobravou a jejími přítoky.
Vodní toky a nádrţe
Nejvýznamnějším vodním tokem území je řeka Svratka, která je regulovaným tokem.
Významný přítokem Svratky je Bobrava, protékající přibliţně po jiţní hranici katastru.
V prostoru kolem zastavěného území protéká Stará řeka (zvaná téţ Mlýnský náhon nebo
Modřické rameno), na jiţním okraji katastrálního území teče řeka Bobrava.
Všechny tyto uvedené toky jsou ve správě Povodí Moravy, a.s., náhon je částečně v majetku
soukromé osoby, částečně ve vlastnictví města.
Část severní hranice katastru tvoří regulovaný Moravanský potok, v severovýchodní části k.ú.
je závlahový kanál. Tyto toky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy.
Na jihu území leţí rybník Primál.
V konceptu ÚP není ţádná úprava těchto tokŧ navrhována. Navrhována je nová vodní nádrţ na
Moravanském potoku v rámci plochy rekrace a retence.
Stanovené záplavové území:
Stanovené záplavové území je v řešeném území na řece Svratce a říčce Bobravě.
Limity

aktivní zóna záplavového území

záplavové území

meliorace

minimální ochranné pásmo vodního toku
o
pro potřebu jeho správy a údrţby (volný nezastavěný pruh na obou březích vodoteče)
je 6 m od břehu vodoteče drobných tokŧ a 8 m od břehu vodoteče významných tokŧ
o
pro stavby trvalého charakteru – 15 m od břehu vodoteče
44
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.9.2
Zásobování vodou
Současný stav
Zdrojem vody pro město Modřice je brněnská městská vodovodní síť. Vodovod v Modřicích je
3
pod tlakem vodojemu Moravany o objemu 8000 m s hladinou na kótě 255 m.n.m. Hlavní
přívodní řad, vedený podél Vídeňské ulice, má DN 400 a 350 a je v této dimenzi veden přes
trať ČD Benešovou ulicí aţ k bývalému areálu Fruty. Vzhledem k tomu, ţe pŧvodní
potravinářská výroba byla nahrazena jinými aktivitami, které zřejmě nemají takové nároky na
spotřebu vody, je v území pitné vody dostatek.
Z řadu DN 350 odbočuje přes náměstí řad DN 200, který je přes náhon veden k závodu
PROMT (zpracování drŧbeţího masa), na toto vedení byl napojen i areál Olympia, který vodu
zřejmě vyuţívá jen pro zaměstnance a návštěvníky (špičkový odběr poţadovaný na BVK činí
3,75 l/s), coţ znamená, ţe poţární zajištění je řešeno z jiného zdroje. Přesto však na tomto
konci vodovodní sítě docházelo občas ke sníţení tlaku v síti. Stav se významně nezlepšil ani
po sanaci vnitřního povrchu potrubí DN 200, která zjevně zlepšila velikost hydraulických ztrát.
Na tento řad se postupně napojují i další obchodní střediska v území, takţe situaci je nutno
řešit přivedením další vody do tohoto území.
Z hlediska zásobování vodou je problematický prostor prŧmyslové zóny podél ţeleznice a
vlečky- východně od R52, kam je přivedena voda ze Hřbitovní ulice. Odběratelé jsou zřejmě
napojeni na přípojku, která má vodoměrnou šachtu u čerpací stanice pohonných hmot.
V podkladech není profil tohoto potrubí zaznamenán, není ani známa jeho přesná trasa, je však
zřejmé, ţe vodovod do tohoto prostoru je potřeba posílit. Prŧmyslová zóna podél R 52 (CTP) je
zásobována z nově vybudovaného řadu DN 250, který přivádí vodu do území z nového zdroje,
kterým je vodojem Rajhrad. Kóta na přepadu odpovídá výšce vodojemu v Moravanech, takţe
se nevytváří další tlakové pásmo. Nový vodovodní řad zásobuje prŧmyslovou zónu CTP,
provozují ho Brněnské vodárny a kanalizace. Rozvod vody je v majetku investora (CTP)
Bohuţel se nepodařilo z dŧvodŧ majetkoprávních provést propojení tohoto nového vodovodu
přes silnici R52 do ploch pro prŧmyslovou výstavbu na druhé straně silnice a dále do Modřic,
čímţ by se připravily pro rozvoj nové výstavby i plochy na východní straně silnice R52, coţ se
dobře podařilo v případě zásobování plynem.
Vodovod DN 250 z Rajhradu slouţí také k zásobování lokality rodinných domŧ Bobrava na
pravém břehu řeky Bobravy za prŧmyslovou zónou. V tomto případě je majitelem distribuční
sítě společnost Bobrava, která nakupuje vodu od BVK, měří ji ve vodoměrné šachtě v těsné
blízkosti přívodního řadu a zbytek sítě provozuje sama. Toto území bylo pŧvodně napojeno na
VOV přes redukční ventil. Přepojením na řad DN 200 se poměry v této části vodovodní sítě
zlepšily.
Okrajem soukromého pozemku společnosti Bobrava, s.r.o. je veden řad VOV z potrubí HOBAS
DN 400 do vodojemu Rajhrad. Oblastní vodovod probíhá vesměs po hranicích katastru města
Modřice, odpad z vodojemu je navrţeno zaústit do stávajícího podjezdu pod R 52, coţ je
nevýhodné, protoţe voda z tohoto podjezdu se přečerpává do silniční kanalizace. Ve výhledu
se předpokládá vybudování ještě dalšího řadu podél silnice II/152 k dálnici a dále směrem do
části okresu Brno-venkov východně od Brna (Prace).
Návrh
Individuální bydlení u Masarykovy ulice – lokalita bude napojena na vodovod v Masarykově
ulici – rozvod má dostatečnou kapacitu i tlak
Lokalita Zahrádky – technicky nejjednodušší je napojit tuto lokalitu na řad DN 200 vedený
podél sil II/152. Před odbočením do prŧmyslové zóny je zde zřejmě jiţ osazená odbočka.
Problémy mŧţe zpŧsobit, ţe vodovodní řad DN 200 není součástí veřejné sítě, ale patří, jako
celý rozvod v prŧmyslové zóně, soukromému majiteli. Pokud nedojde s majitelem vodovodu
k dohodě, lze lokalitu napojit na řad DN 100 v Tyršově ulici.
V Zahrádkách je nutno dbát na to, aby výstavba byla situována po kótu cca 225 m.n.m, kde se
dá předpokládat, ţe bude dostatečný tlak i pro poţární vodovod. Při zástavbě situované do
vyšší nadmořské výšky bude nutno tlak v potrubí posílit vybudováním AT stanice. V tomto
45
_____________________________________________________________________________________________________________________
území je zájem o vybudování vodovodu v co nejkratší době pro potřeby zahrádkářské kolonie,
pro kterou bude zřejmě stávající tlak ve vodovodu postačující.
Bytové domy u ulice Husova – nové bytové domy lze snadno napojit ze stávajícího
vodovodu.
Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova – napojí se na stávající rozvod vody
Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny napojí se na stávající vodovod vedený podél
R52 (DN 350)
Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2 jedná se o problematickou plochu
z hlediska stávající vodovodní sítě, jak bylo popsáno v kapitole „Stávající stav“. V současné
době se projektově připravuje přivedení vody řadem DN 150 ze stávajícího vodovodu DN 400
v ulici V Aleji na rozhraní Holásek a Chrlic. V budoucnu se bude jednat o řad veřejného
zásobování, na který bude moţné napojovat nové areály. Nyní je zpracována dokumentace pro
územní rozhodnutí na přivedení vody do této rozvojové plochy, řešení provádí investor
občanského vybavení (CTP).
Pokud se v budoucnu dosáhne propojení tohoto nového řadu s vodovodem u Olympie, zlepší
se moţnosti zásobení vodou i ve stávajících areálech.
Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2- v komunikaci mezi obchodním střediskem
SCONTO a SOHO je uloţen vodovod, který navazuje na vodovodní řad pro ČOV.
Prodlouţením tohoto vodovodu lze napojit novou plochu.
Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- obě plochy lze napojit na stávající
vodovod. Plochu na východě – u hranice s Přízřenicemi je nejjednodušší napojit na vodovod
v Ţiţkově ulici. Pokud stávající profil vodovodu DN 100 bude nedostatečný, je nutno zváţit
vybudování poţární nádrţe, nebo vodovod aţ od Masarykovy vybudovat ve větším profilu.
Plocha na západní straně je jiţ nyní obsluhována vodovodem, který ale zřejmě je v soukromém
majetku. Navrhujeme vybudovat nový přívod vody do tohoto území odbočkou ze stávajícího
vodovodu DN 400 vedenou po hranici katastru, kde se bude realizovat i přístupová
komunikace.
Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 – tato plocha je z hlediska
zásobování vodou nejproblematičtější. Stávající areály jsou napojeny zřejmě na vodovodní
přípojku vyvedenou za silnici II/152 naproti Hřbitovní ulice, kde je u čerpací stanice pohonných
hmot vodoměrná šachta. Další prŧběh trasy vodovodu není znám, jednotlivé provozy na tuto
přípojku napojené zřejmě nemají velké nároky na mnoţství přivedené vody. Jako zdroj poţární
vody je vodovod zjevně nedostatečný, pravděpodobně je řešeno vybudováním vlastních
poţárních nádrţí. Vodovod v Modřicích, na který by snad bylo moţné navázat, se nachází na
okraji zástavby, takţe v dosahu není profil větší neţ DN 100. Proto bylo v územním plánu
navrţeno vybudovat protlak pod R52 a ţeleznicí z prŧmyslové zóny na západní straně a přivést
vodu z tohoto směru. Tady je v dosahu vodovod DN 150, protlaky jsou však investičně náročné
a vodovod v prŧmyslové zóně je v majetku soukromé společnosti. Zřejmě do této chvíle nebyla
potřeba vody tak naléhavá, aby se nějaké řešení začalo připravovat, pro další rozvoj bude však
zřejmě nutné vodu do území přivést.
Ochranná pásma

ochranné pásmo vodovodních řadŧ:
o
ochranné pásmo vodovodních řadŧ do prŧměru 500 mm – 1,5 m na kaţdou stranu od
vnějšího líce potrubí
o
ochranné pásmo vodovodních řadŧ nad prŧměr 500 mm – 2,5 m na kaţdou stranu od
46
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.9.3
Odkanalizování a čištění odpadních vod
Splaškové vody
Současný stav
Modřice jsou vybaveny systematickou stokovou sítí, která se podle toho jak historicky vznikala,
dělí na část kanalizace jednotné (pŧvodní) a na část kanalizace oddílné (novější).
Celá starší zástavba s výjimkou Brněnské ulice, je odkanalizována jednotnou stokovou sítí.
Voda je přivedena k náhonu, kde je umístěna odlehčovací komora , dále je pod náhonem
vybudovaná shybka a kanalizace pokračuje k pravobřeţní kmenové stoce brněnské kanalizační
sítě a dále na ÚČOV. S budováním oddílné kanalizace se započalo v době, kdy bylo
rozhodnuto vybavit kanalizací i zástavbu u Brněnské ulice. Zde se plně projevila nevýhodná
konfigurace terénu a významná překáţka pro odvedení vody do zbytku modřické kanalizační
sítě, kterou tvoří těleso ţeleznice. Byl tedy vybudován splaškový sběrač, který odvádí i
splaškové vody ze Ţelešic.
Splaškový kanalizační sběrač začíná na hranici katastru u bývalého areálu Bednářského a
včelařského druţstva a je vybaven pěti čerpacími stanicemi. Do tohoto řadu je rovněţ napojena
kanalizace části prŧmyslové zóny za silnicí II/152, jmenovitě areál AUTOBAYER, SWIAG a
KORTEX. Ze sběrače totiţ odbočuje protlakem větev do tohoto území. Vzhledem ke
konfiguraci terénu však prakticky není moţné napojit případné další areály gravitačně, protoţe
kanalizace je velmi mělká. Dále sem přitékají vody z prŧmyslové zóny CTP. Splaškový sběrač
nakonec pod náměstím podchází pod náhonem a je ještě před shybkou pod řekou Svratkou
vyústěn do pravobřeţní kmenové stoky. Do čerpací stanice č2 jsou po odlehčení napojeny i
splaškové vody z jednotných stok z prostoru náměstí. Tím je tato poslední stanice v době dešťŧ
značně zatěţovaná a mělo by se uvaţovat, zda neprovést oddílnou kanalizaci i u náměstí.
Vybudováním splaškového sběrače se otevřela moţnost odvádět splaškové vody z dalších
ploch vzdálenějších od náhonu, kde okamţitě došlo k rozvoji bydlení i podnikání.
Oddílnou kanalizací jsou tedy vybaveny lokality rodinných domŧ „U Hřiště“ a „Za Humny“ a u
Masarykovy ulice naproti Fruty, kde je splašková stoka napojena na stávající jednotnou
kanalizaci před shybkou a dešťová vyústěna do přilehlého náhonu. Do splaškového sběrače
jsou pomocí dalšího systému čerpání odvedeny i splaškové vody z prŧmyslové zóny CTP, kde
pracuje cca 3200 zaměstnancŧ. Tento mohutný rozvoj území si jiţ vynutil výměnu čerpadel
v čerpací stanici číslo 3 splaškového sběrače za čerpadla s vyšším výkonem.
Samostatná kanalizační síť se nachází v další lokalitě pro bydlení na pravém břehu řeky
Bobravy. Jedná se o jednotný stokový systém vybavený vlastní čistírnou odpadních vod.
V areálu společnosti Olympia je rovněţ vybudována oddílná stoková síť, přičemţ splaškové
vody jsou čerpány do levobřeţní městské kmenové stoky a odvedeny na ÚČOV. Dešťové vody
jsou odvedeny do Svratky, avšak kmenové stoky na levém břehu Svratky znemoţňují jejich
přímé gravitační vyústění, takţe i na dešťové kanalizaci je zřízeno čerpání.
Také další obchodní areály, vzniklé v této části katastru Modřic kolem dálniční křiţovatky, mají
vzhledem ke konfiguraci terénu problémy s odváděním odpadních vod. Byly zde vybudovány
systémy vybavené čerpacími stanicemi a výtlakem na ČOV. Tyto kanalizace jsou v soukromém
majetku a přesný prŧběh vedení se nepodařilo zjistit. Mezi objekty SCONTO a SOHO jsou
vybudovány betonové jímky na dešťovou a splaškovou vodu, ze kterých se čerpá do stávající
gravitační kanalizace. Tyto jímky, stejně jako stoky do nich zaústěné a výtlaky, jsou majetkem
soukromých subjektŧ. Ke stávajícímu objektu za dálnicí je přes plochu určenou pro novou
občanskou vybavenost veden výtlak splaškové i dešťové vody. Tyto sítě mohou společně s vtl
plynovody vyuţitelnou plochu u křiţovatky sil II/152 s D2 zmenšovat. Na katastru Modřic leţí
ÚČOV města Brna, do které jsou vyústěny kmenové stoky vedené po obou březích řeky
Svratky. Na levém břehu vede pŧvodní tlamová stoka a v souběhu nová tvořená dvěma profily
DN 2200. Na pravém břehu je situována betonová stoka DN 135, která v blízkosti silničního
mostu shybkou podchází pod Svratkou.
Z hlediska odvedení splaškových vod je ještě nutno dořešit dvě území. Jedná se o Nádraţní
ulici, kde v současné době není vybudována ţádná kanalizace,a území Tyršovy ulice oddělené
47
_____________________________________________________________________________________________________________________
od zbytku města silnicí R52. Zde jsou podchyceny dešťové vody, ale splašky je nutno jímat
v ţumpách.
Návrh
Individuální bydlení u Masarykovy ulice- v lokalitě bude vybudována splašková síť napojená
do jednotné stoky v Masarykově ulici. Přítok dešťových vod je nutno maximálně omezit, aby se
shybka pod náhonem nepřetěţovala.
Lokalita Zahrádky- splaškové vody budou napojeny do sběrače přicházejícího od Ţelešic.
Část plochy lze odkanalizovat gravitačně, za rozvodím bude v nejniţším místě vybudována
malá čerpací stanice, kterou se budou splaškové vody čerpat do šachty na gravitační stoce.
Bytové domy u ulice Husova- plocha určená pro bytové domy navazuje na území odvodněné
jednotným kanalizačním systémem. Splaškové vody budou napojeny do stávajících stok.
Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova – jedná se o území, kde není městská kanalizace.
Pro zvýšení kvality bydlení v této lokalitě silně ovlivňované silnicí R52 navrhujeme vybudovat
splaškovou stoku s čerpáním, napojenou protlakem pod R52 do zbytku Tyršovy ulice za R52,
kde je jiţ připravena gravitační splašková stoka napojená do sběrače v Brněnské ulici. Problém
je moţno řešit buď jako odvedení vody gravitačně do nejniţšího místa a vybudování čerpací
stanice (tento zpŧsob se v Modřicích běţně vyuţívá),ze které bude proveden výtlak pod R52,
nebo vybudováním tlakové kanalizace s čerpací jímkou u kaţdé nemovitosti a uliční tlakové
stoky, která mŧţe být menší dimenze (cca DN 80).
Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny – areál lze napojit na splaškový sběrač
Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2 – odvedení splaškových vod je jiţ
ve stupni DÚR řešeno. Splaškové vody budou podchyceny v čerpací stanici a souběţně
s výtlakem dešťových vod vedeny potrubím DN 100 pod dálnicí směrem ke Svratce. Přes
uklidňovací šachtu bude splašková stoka vyústěna do levobřeţního sběrače DN 2200.
Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2- Odvedení splaškových vod musí být
realizováno podobným zpŧsobem. Buď bude moţné se po dohodě s vlastníkem napojit na
stávající zařízení mezi halami SCONTO a SOHO, nebo bude nutné vybudovat vlastní jímky a
čerpadla a splaškovou vodu odvést aţ do stávající stoky, která vede na ČOV.
Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- na západní straně je do sběrače
v Brněnské ulici napojena soukromá splašková stoka vedená okrajem pozemku cihelny. Novou
splaškovou kanalizaci lze buď po dohodě napojit do této stoky, případně vybudovat souběţně
s novým vodovodem stoku na hranici katastru. Tato stoka však bude problematičtější vzhledem
ke konfiguraci terénu(spád směrem k jihu).
Plocha na východ od R52 – splaškové vody lze napojit do jednotné stoky v Ţiţkově ulici.
Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 – zatím není provedeno
odkanalizování celé plochy s výjimkou areálŧ SWIAG, KORTEX, AUTOBAYER. Tyto areály
jsou napojeny gravitační stokou vedenou protlakem pod II/152 do splaškového sběrače. Do
koncové šachty této stoky lze přivést splaškové vody výtlakem, není však jasné, zda by se
našla pro výtlačné potrubí cesta přes pozemky v majetku jiných soukromých společností. Při
provozu s malým mnoţstvím zaměstnancŧ lze uvaţovat o vybudování jímky na vyváţení.
Ulice Nádražní – v tomto případě se nejedná o novou plochu určenou k zástavbě, ale o část
stávající zástavby s velmi nepříznivou konfigurací terénu. Při vedení stoky po veřejném
pozemku budou mít všechny domy dlouhé přípojky vedené proti spádu terénu. V tomto případě
se jako nejvhodnější jeví vybudování tlakové kanalizace, to je systému odkanalizování
s čerpací jímkou u kaţdé nemovitosti a uliční stokou rovněţ tlakovou, která by byla vyústěna do
jednotné stoky v Benešově ulici.
Dešťové vody
Stávající stav
Vzhledem ke konfiguraci terénu je v celém katastru města Modřice nutno věnovat značnou
pozornost problematice dešťových vod. Problém spočívá v tom, ţe ze svahŧ na západní straně
stéká značné mnoţství dešťových vod, které se posléze koncentruje do nejniţších míst
48
_____________________________________________________________________________________________________________________
vytvořených v souvislosti se stavbou R52. Přímo v zastavěné části území takto vznikla nejniţší
místa v silničním podjezdu pod R 52 a při kříţení tramvaje s touto komunikací. Tato místa
nelze gravitačně odvodnit, takţe byla vybudována čerpací stanice, která odvádí vody z obou
podjezdŧ do silniční kanalizace . Toto řešení s sebou přináší obtíţe, které se občas projeví
nahromaděním vody v obou podjezdech. Bohuţel zřejmě nebude moţné odstranit čerpání, je
jen nutno vhodně nadimenzovat čerpací techniku a v území provést opatření, která pokud
moţno omezí přítok vody do těchto míst. Řešením by mohla být realizace retenční nádrţe nad
zastavěným územím.
Ve vlastních Modřicích se většinou podařilo odvést dešťové vody gravitačně do náhonu.
Vzhledem k malým spádŧm a zastoupení nezpevněných ploch v novější zástavbě dochází za
běţných sráţek ke značnému podílu vsaku, takţe dešťové vody odtékají bez větších závad.
V minulosti docházelo k přetěţování shybky pod náhonem. Tento problém byl vyřešen
rekonstrukcí odlehčovací komory na pŧvodním místě.
Prŧmyslové areály západně od R52 vypouštějí dešťové vody do řeky Bobravy, jsou však
v dŧsledku podmínek správce toku nuceny jímat je v objemných retenčních nádrţích a
vypouštění regulovat, aby se prŧtok v řece, vzhledem k narŧstajícímu podílu zpevněných ploch,
neúměrně nezvyšoval. Systém jímání a odvádění dešťových vod je proveden jako samostatné
podchycení dešťových vod ze střech a jejich odvedení přímo do retenčních nádrţí a
samostatným systémem stok, které podchycují vody z parkovacích a zpevněných ploch. Tyto
„zaolejované“ vody jsou před vyústěním do retence vedeny přes odlučovače ropných látek.
Odlučovače i retenční nádrţe jsou vesměs řešeny jako podzemní objekty. Dešťové vody jsou
dále odvedeny z velké části do čerpací stanice, ze které jsou čerpány protlakem pod silnicí R52
a ţeleznicí a na východní straně těchto komunikací jsou vyústěny do Bobravy.
Na katastru Modřic se nachází ještě jeden kanalizační systém k odvedení dešťových vod,
kterým je silniční kanalizace, která slouţí k odvedení dešťových vod z tělesa vozovky R 52 a
byla jiţ zmíněna v prvním odstavci. Součástí této kanalizace jsou i stoky vybudované na
západní straně silnice k podchycení extravilánových vod. Tato kanalizace patří Ředitelství silnic
a dálnic České republiky a není moţné do ní napojovat ţádné přípojky, coţ se v mnoha
případech nedodrţuje. Kanalizace je vyústěna do Moravanského potoka.
Majetkově je většina kanalizace v zastavěné části města v majetku města Modřic a provozují ji
BVK. Pouze malá část stok v lokalitě „Za Humny“ není touto společností provozována, protoţe
technicky nesplňuje podmínky Městských standardŧ.
Kanalizace v prŧmyslové zóně CTP je v soukromém majetku, stejně tak nově vybudované
systémy s čerpáním splaškových i dešťových vod v obchodní zóně u dálnice D2.
Návrh
Individuální bydlení u Masarykovy ulice- Odtok dešťových vod je nutno minimalizovat
opatřeními na jednotlivých stavebních pozemcích. Pro vodu z komunikací lze vybudovat
dešťové stoky vyústěné do náhonu.
Lokalita Zahrádky- v tomto území je řešení odvodu dešťových vod realizovatelné jen velmi
obtíţně. Jako v celém území je i tady nutno odtok dešťových vod maximálně omezit. Pokud
budou jednotlivé parcely dostatečně velké, bude snad moţno vodu spotřebovat na nich, jinak je
nutno vybudovat vsakovací zařízení, coţ mŧţe být při dosud známé geologické struktuře území
(spraše) poměrně problematické, protoţe se jedná o horniny s velmi malým vsakovacím
koeficientem. Doporučujeme podél komunikace ponechat zatravněný pás, který umoţní
vsakování většiny vody z komunikace.
Bytové domy u ulice Husova- Doporučujeme omezit odtok dešťových vod do jednotné stoky
vybudováním opatření na stavebních pozemcích (např vyuţívání vody ke splachování), zbytek
se napojí do stávajících jednotných stok.
Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova- Odvedení dešťových vod stávajícím zpŧsobem. To
znamená co největší vyuţití na stavebním pozemku. Voda z komunikace stéká do zařízení
silnice R 52.
Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny – opět je nutno vyuţít dešťovou vodu
maximálně na vlastním pozemku. V blízkosti neexistuje vhodný recipient, takţe je nutno
uvaţovat o vsakování a vyuţívání dešťové vody k zalévání a na sociálních zařízeních. Rovněţ
49
_____________________________________________________________________________________________________________________
je moţné vytvořit mělké vodní plochy, ze kterých se bude za příznivého počasí voda vypařovat.
Poslední moţností je dohodnout se se správcem silniční kanalizace na napojení redukovaného
mnoţství dešťové vody do jejich zařízení
Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2- tento problém je jiţ řešen
v dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dešťová vody bude jímána a čerpána výtlakem DN 250
umístěným souběţně s výtlakem splaškové kanalizace. Po vykříţení dálnice a stávajících
podzemních sítí bude voda vyústěna do Svratky.
Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2- i v tomto prostoru je nutno dešťovou vodu
čerpat do řeky. Nejvýhodnější se jeví dohoda s majiteli objemné stávající jímky a pokud moţno
se napojit do ní. V kaţdém případě je nutno mnoţství čerpané vody pokud moţno redukovat
(zelené střechy, pouţívání vody ke splachování...)
Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- západní plocha - v tomto území je
s odvedením dešťové vody stejný problém, jako v prostoru bývalé cihelny. Po provedení IG
prŧzkumu je nutno rozhodnout, zda je moţné alespoň část dešťové vody vsakovat. Dále je
nutno provést všechna moţná opatření pro sníţení odtoku – ponechat zelené plochy, vyuţít
vodu v provozu nebo sociálním zařízení..
Plocha východně od R52 má nespornou výhodu v sousedství Moravanského potoka, do
kterého lze dešťové vody vypouštět v souladu s podmínkami správce této vodoteče.
Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 – Tato plocha má v dosahu řeku
Bobravu, takţe dešťové vody lze odvádět do ní. Podmínkou správce toku je, ţe odtok z území
nesmí přesáhnout velikost odtoku před provedením výstavby. Tato podmínka je jiţ řešena
v sousední prŧmyslové zóně. Kromě dobrého hospodaření s dešťovou vodou je zřejmě nutné
vybudovat retenční nádrţe, nejlépe z plastových vsakovacích prvkŧ, které lze umístit pod
zpevněnými plochami. Tyto mají za úkol omezit odtok z území na poţadovanou velikost za
cenu, ţe se doba odtoku prodlouţí.
Ochranná pásma


ochranné pásmo kmenových kanalizačních sběračŧ:
o
ochranné pásmo kanalizačních stok do prŧměru 500 mm – 1,5 m na kaţdou stranu od
o
ochranné pásmo kanalizačních stok nad prŧměr 500 mm – 2,5 m na kaţdou stranu od
vyhlášené ochranné pásmo kolem čistírny odpadních vod
4.10 Koncepce zásobení elektrickou energií a spoje
(ke kapitole 4.1)
4.10.1 Zásobování plynem
Současný stav
Na katastru města Modřic se nacházejí vysokotlaké plynovody DN 200 a DN 500 vedené
v souběhu s dálnicí D2 a vyuţívané mimo jiné k zásobení přilehlých obchodních areálŧ.
Z tohoto vysokotlaku je zásobena rovněţ převáţná část distribuční středotlaké sítě ve vlastních
Modřicích.
Středotlaká síť je rozdělena do dvou tlakových pásem. Toto rozdělení vzniklo historicky a
v nejbliţší době zŧstane zachováno.
Prvním tlakovým pásmem jsou středotlaké řady provozované na 1 bar. Jedná se o středotlak,
který přichází po obou stranách podél silnice R 52 ze severu do Brněnské ulice, ze západně
poloţeného řadu odbočuje řad DN 150 směrem kolem výhledové lokality Zahrádky do Ţelešic.
Na jednom z řadŧ PN 1 bar je vybudována regulační stanice, ze které pokračuje krátký
nízkotlaký rozvod pro obyvatelstvo v Brněnské.
50
_____________________________________________________________________________________________________________________
3
Středotlaký rozvod, který pracuje na 4 bary, vychází z regulační stanice o Q = 8000m . Tato
regulační stanice je umístěna na konci vysokotlaké přípojky, ze které jsou zásobeny ještě
areály ČOV a drŧbeţářských závodŧ PROMT. Středotlak za touto RS se dělí do dvou větví.
První z nich obchází Modřice ze severu a vede do areálu bývalé Fruty a sousedních
prŧmyslových podnikŧ (Kovolit...). Jedná se o plynovod DN 300, který je přívodním řadem i pro
nově vznikající distribuční stl síť. První napojené objekty jsou v nově vzniklé ulici Polní a dále
v areálu bytové výstavby u Masarykovy ulice. V blízkém výhledu bude tento středotlak v DN
200 pokračovat do Přízřenic do nově budované lokality rodinných domŧ „Slunná louka“. Druhý
řad DN 150 obchází Modřice z jihu kolem silnice II/152. Z tohoto vedení odbočuje přípojka
podzemního regulátoru s Q = 500 v Krakovské ulici. Především však tento řad přivádí plyn do
prŧmyslové zóny podél silnice R52. Je na něj napojena také lokalita rodinných domŧ za
Bobravou. V pŧvodní fázi budování prŧmyslové zóny se první areály napojovaly na středotlak o
pracovním tlaku 1 bar, který přichází ze severu, takţe v současné době je v prŧmyslové zóně
rozhraní těchto dvou tlakových pásem, které je nutno respektovat.
Vlastní rozvod k zástavbě v centrální části Modřic je nízkotlaký, je napájen z regulačních stanic
v Krakovské a Komenského ulici a nebude se měnit. Malá část nízkotlakého rozvodu
v Brněnské se nebude s rozvodem ve zbytku Modřic propojovat.
Kromě vybudování nového stl řadu DN 200 podél Modřické ulice do Přízřenic se neplánuje
ţádný významnější rozvoj plynovodní sítě ve vlastních Modřicích. Dosud nebyla realizována
pŧvodně avizovaná změna tlaku v řadu DN 200 u Olympie, takţe všechny stávající i nové
objekty budou napojeny přes samostatné regulační stanice vtl/stl.
Návrh
Stávající výše popsaná plynovodní síť se bude rozšiřovat k novým plochám pro bydlení,
občanskou vybavenost a výrobu zpŧsobem, který ji podstatným zpŧsobem neovlivní.
Individuální bydlení u Masarykovy ulice (v zahradách směrem k náhonu) lze napojit na nový
stl plynovod s provozním tlakem 4 bary, který v tomto prostoru podchází Masarykovu ulici.
Lokalita Zahrádky (individuální bydlení)– napojí se na stl s provozním tlakem 1 bar, DN 150.
Tento řad míří kolem uvedené lokality do Ţelešic a je na něj podél silnice II/152 napojena i část
prŧmyslové zóny.
Bytové domy u ulice Husova – v blízkosti je nový stl rozvod s provozním tlakem 4 bary, na
který lze lokalitu napojit
Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova – pro tuto zástavbu nebude potřeba rozšiřovat
stávající plynovod – pouze nové přípojky nových objektŧ.
Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny- napojí se na stl řad DN 150, tlak 1 bar,
který jde při okraji této plochy podél silnice R52.
Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2- této plochy se dotýká změna
záměru na přetlakování plynovodu DN 200. Je navrţena odbočka z tohoto řadu vtl DN 80, která
podejde pod dálnicí, Na jejím konci bude zřízena regulační stanice, na kterou naváţe vlastní stl
rozvod v areálu. V tomto smyslu je zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí.
Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2 v tomto území se předpokládá provedení
přeloţky vtl plynovodu, aby se zmenšil rozsah ochranného pásma. Jedná se o záleţitost
značně investičně náročnou, vzhledem k tomu, v územně analytických podkladech je dosud
pŧvodní trasa plynovodŧ, předpokládáme, ţe přeloţka není realizovaná. Zásobování plynem se
předpokládá stejně jako u dalších areálŧ přes vtl odbočku a vlastní RS.
Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- pro zásobení plochy západně od R52
je nejbliţší plynovod s provozním tlakem 1 bar. Plocha východně od R52 má nejblíţe stl
v areálu bývalé Fruty (4 bar), problémem moţná bude nutnost vést plynovod po pozemcích ve
vlastnictví jiných soukromých osob.
Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 plynovod bude napojen na jiţní
větev středotlaku (4 bary) vedenou podél dráţního tělesa.
51
_____________________________________________________________________________________________________________________
Ochranná a bezpečnostní pásma podle zákona č. 458/2000
Ochranná pásma je nutno dodrţovat k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení.
Pásmy se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený
svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho pŧdorysu. Stavební činnosti a
úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem
drţitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není
součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostŧ kořenících do větší hloubky neţ 20 cm
nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemkŧ o šířce 2 m
na obě strany od osy plynovodu.
Ochranná pásma činí:
Druh plynového zařízení
Ochranné pásmo [m]
NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území
obce (na obě strany od pŧdorysu)
1
ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od pŧdorysu)
4
technologické objekty (na všechny strany od pŧdorysu)
4
Bezpečnostní pásma
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinkŧ případných havárií
plynových zařízení a k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob.
Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické
či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, pokud to
umoţňují technické a bezpečnostní podmínky a nedojde k ohroţení ţivota, zdraví nebo
bezpečnosti osob.
Bezpečnostní pásma v řešeném území:
Druh plynového zařízení
VTL plynovody
do DN 100
do DN 250
VTL regulační stanice
Bezpečnostní pásmo [m]
15
20
10
4.10.2 Zásobování teplem
Současný stav
V zájmovém území je vybudována jedna větší soustava centrálního zásobování teplem (CZT)
v sídlišti Sadová. Pro výrobu tepelné energie se vyuţívá zemní plyn.
V rámci města se ale většinou vyuţívá individuální vytápění zemním plynem.
Obnovitelné zdroje energií pro vytápění nejsou ve výraznější míře vyuţívány.
Návrh
Navrţena je plynofikace návrhových ploch, vytápění se zde předpokládá nadále převáţně
zemním plynem.
52
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.10.3 Zásobování elektrickou energií, elektroenergetika
Popis stávajícího stavu
Síť VVN 400 kV:
Řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 400 kV č. VVN 423 Sokolnice - Čebín. Toto
vedení prochází přes křiţovatku silnic R - 52 a II/152 a v zahrádkách u křiţovatky se láme
severozápadním směrem. Vedení má ochranné pásmo 25 m od svislic spuštěných z krajních
vodičŧ na obě strany, celková šířka ochranného pásma je tedy 75 m. Vedení je součástí
přenosové soustavy, je v majetku ČEPS a.s.
Síť VVN 220 kV:
Řešeným územím procházejí vedení napěťové hladiny 220 kV č. VVN 203 Sokolnice - Opočinek
a č. VVN 207 Sokolnice - Tábor. Tato vedení prochází řešeným územím v souběhu s vedením
400 kV a mají lom u silnice II/152. Obě vedení mají ochranné pásmo 20 m od svislic spuštěných z
krajních vodičŧ na obě strany, celková šířka ochranného pásma je tedy 60 m (pro kaţdé vedení).
Vedení jsou taktéţ součástí přenosové soustavy v majetku ČEPS a.s.
Síť VVN 110 kV:
Dále řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 110 kV. Jedná se o dvojité vedení VVN
511/512, které vychází z rozvodny Sokolnice a napájí TR 110/22 kV Oslavany a dvojité vedení
VVN 514/515, které vychází rovněţ z rozvodny Sokolnice a napájí trakční transformovnu ČD
Modřice, dále pak pokračuje jako vedení VVN 513/514 a napájí TR 110/22 kV Teplárna Brno.
Vedení je součástí distribuční soustavy 110 kV. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehoţ
šířka je 15 m na kaţdou stranu od krajních vodičŧ. Celková šířka ochranného pásma je tedy 38 m.
Toto vedení je v majetku JME a.s. Vedení je na ocelových příhradových podpěrách v dobrém
mechanickém stavu. S rozšiřováním venkovního vedení 110 kV v tomto území se nepočítá.
Síť VN 22 kV:
Řešené území je napájeno venkovními linkami 22 kV č. Vn 161 a VN 162 z transformovny 110/22
kV Hrušovany u Brna (HB 9), a částečně VN 164, VN 165 a VN 166 z transformovny
400/220/110/22 kV Sokolnice (SO 9).
Transformační stanice 22/0,4 kV:
V řešeném území Modřic je celkem 62 trafostanic. Jejich seznam s označením pouţitým na
výkrese je uveden v následující tabulce. Trafostanice jsou odběratelské a distribuční ve
venkovním provedení s venkovní přípojkou VN, kromě TR 21 a TR 30, které mají kabelový přívod
VN, dále pak zděné (kioskové) s kabelovými přívody.
Trafostanice jsou v převáţné většině v dobrém technickém stavu a vyhovují poţadavkŧm na
odebíraný výkon.
Seznam trafostanic 22/0,4 kV v řešeném území:
Výkon
Instalovaný
Typový
kVA
kVA
Ozn.
Umístění, název
číslo TS
druh
Typ
TR 1
Modřice Bednáři
9321
odběrat.
zděná
1x400
1x630
TR 2
Modřice ČD praţce
9325
odběrat.
1sl.
160
250
TR 3
Modřice Exmont
9436
odběrat.
FE
630
630
TR 4
Modřice Unigeo
2978
odběrat
zděná
400 + 630
2x630
TR 5
Modřice Korek
2980
odběrat
zděná
2x630
2x630
TR 6
Stav. dvŧr Eekoingstav
9432
odběrat
1 sl.
160
250
TR 7
Modřice Brněnská AGER
2955
odběrat
zděná
630
630
TR 8
Modřice Nádraţí ČD
9337
odběrat
BTS
250
400
TR 9
Modřice Fruta 03
9333
odběrat
zděná
250
1x400
9447
odběrat
1 sl.
250
250
TR 10 Mostex
53
_____________________________________________________________________________________________________________________
TR 11 Modřice Benzina
9045
DTS
BTS
250
400
TR 12 Modřice OSP
9338
DTS
1 sl.
400
400
TR 13 Modřice Komatu
9044
DTS
BTS
250
400
TR 14 Modřice Kovolit TS1
3094
odběrat
zděná
TR 15 Modřice Kovolit TS3
3093
odběrat
zděná
TR 16 Modřice PVD
3080
odběrat
zděná
TR 17 Modřice Kovolit sídl.
3001
DTS
TR 18 Modřice Fruta 02
Švermova
TR 19 Modřice Fruta sídliště
3092
odb.+DTS
3002
DTS
TR 20 Modřice MŠSadová
3003
TR 21 Modřice Měnírna DPMB
9326
TR 22 Modřice U hřiště
9037
TR 23 Modřice Havlíčkova
9036
TR 24 Modřice – Ţelešická
TR 25 Modřice – ZD
3x1000,1200,1 4x1200+630
00
1x800
1x1000
1x400
1x630
zděná
2x400
2x630
zděná
2x630, 400
3x630
zděná
2x250
2x630
DTS
zděná
2x400
2x630
odběrat.
kiosek
2160
2160
DTS
BTS
400
400
DTS
BTS
400
400
9043
DTS
BTS
160
250
9346
odběrat.
BTS
100
400
TR 26 Modřice BMW
9322
odběrat.
BTS
400
630
TR 27 Modřice Münzboy
9444
odběrat.
BTS
100
250
TR 28 FINO Trade
9332
odběrat.
1sl.
100
250
TR 29 Modřice – Brněnská
9046
DTS
Fe
160
250
TR 30 Truck Trade
9091
odběrat.
1sl.
160
250
TR 31 Bachl
9320
odběrat.
BTS
400
630
TR 32 TVG
9358
odběrat.
1sl.
100
250
TR 33 Soukup IMMO - DYHA
9171
odběrat.
1sl.
100
250
nezapoj.
9319
9342
odběrat.
odběrat.
odběrat.
BTS
Fe
1sl.
250
250
160
630
250
160
TR 34 WOMBAT
TR 35 ACHP
TR 36 PASO I
TR 37 PASO II
TR 38
TR 39
TR 40
TR 41
TR 42
TR 43
TR 44
TR 45
TR 46
TR 47
TR 48
TR 49
TR 50
TR 51
TR 52
TR 53
TR 54
TR 55
TR 56
TR 57
TR 58
TR 59
Motel Bobrava
Bobrava
Modřice Za humny
Modřice Krakov
Modřice Zahradnictví
Modřice ČOV
Modřice Drŧbeţářské
závody
Modřice STIHL
Modřice OLYMPIA 1
Modřice OLYMPIA 2 JIH
Modřice OLYMPIA 2
SEVER
Modřice OLYMPIA 3
Chrlice Policie
Modřice Petrol
Bobrava RD
IFE
ANDREW
INENTEC
DANZAS
NORGREN
BERNEX
DANAHER
9343
odběrat.
Fe
250
250
9047
9040
9192
9038
nezapoj.
3097
9327-30
odb.+DTS
DTS
DTS
DTS
odběrat.
odběrat.
odběrat.
BTS
1sl.
BTS
BTS
BTS
zděná
4xBTS
160+250
160
630
250
100
2x4000
3x630, 400
2x250
250
630
400
250
2x4000
4x630
9179
3084
3083
odběrat.
odběrat.
odběrat.
odběrat.
1 sl.
zděná
zděná
zděná
160
2x1000
2x1000
4x630
250
2x1000
2x1000
4x630
3079
9264
9181
9099
9452
odběrat.
odběrat.
DTS
DTS
odběrat.
odběrat.
odběrat.
odběrat.
odběrat.
odběrat.
odběrat.
zděná
BTS
1 sl
BTS
kiosek
kiosek
kiosek
kiosek
V budově
V budově
kiosek
1x630
250
250
400
2x630
1x1600
1x1000
1x630
1x630
400
250
400
2x630
1x1600
1x1000
1x400
1x2000
1x2000
9450
54
_____________________________________________________________________________________________________________________
TR 60
TR 61
TR 62
TR 63
TR 64
TR 65
TR 66
TR 67
TR 68
TR 69
TR 70
TR 71
TR 72
TR 73
TR 74
TR 75
TR X1
TR X2
TR X3
TR X4
TR X5
TR X6
TR X7
TR X8
MERGON
PSM
Viking
GIGASPORT
9461
SCONTO
VR OLYMPIA
KIKA
OLYMPIA 4
MODŘICE HORÁK
MODŘICE DUBSKÝ
2975
VR CTP MODŘICE
CTP VR PRO CTP
KOVOPLAZMA
MASARYKOVA
PENZION
LDS CTP
LDS CTP
LDS CTP
LDS CTP
LDS CTP
LDS CTP
LDS CTP
LDS CTP
3000
odběrat.
odběrat.
odběrat.
odběrat.
V budově
V budově
BTS
BTS
Odběrat.
V budově
1x1600
1x1600
100
400
1x1600
1x1600
400
400
9473
9339
2956
700086
V tomto seznamu jsou uvedeny distribuční (DTS) i odběratelské trafostanice, které zajišťují
napájení prŧmyslových podnikŧ. Tyto stanice slouţí výhradně pro zajištění příkonu pro uvedené
podniky, distribuční síť z nich napojena není.
Síť NN 400/230 V
Rozvody nízkého napětí 3x400/230V jsou, částečně jako nadzemní na betonových stoţárech,
místně také na dřevěných patkovaných sloupech a zemními kabely. Předmětné rozvody slouţí
pouze pro potřebu stáv. odběru el. energie a jsou částečně dimenzovány na drobný nárŧst
zatíţení v rámci rozvoje bytové výstavby. Stávající odběry náleţí převáţně do kategorie A a B,
(vytápění převáţně plynem).
Návrhové období
Vedení VVN 400, 220 a 110 kV
Všechna vedení velmi vysokého napětí 400 kV a 220 kV jsou respektována ve stávajících trasách.
Nejsou navrhovány ţádné přeloţky. Jejich ochranná pásma jsou 25m (400 kV) , 20m (220 kV) a
15 m (110 kV) od svislic spuštěných z krajních vodičŧ na obě strany. V ochranných pásmech
nelze realizovat výstavbu ţádných objektŧ ani parkovišť. Podle vyjádření E.On Regionální správy
VVN lze v případě potřeby zkrátit tato ochranná pásma na šířku ochranných pásem dle zákona č.
458/2000 Sb., tj. na 20 m (400 kV) , 15 m (220 kV) a 12 m (110 kV). Toto zúţení ochranného
pásma lze řešit formou souhlasu s činností v ochranném pásmu, který uděluje příslušný
provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy (ČEPS a.s., E.On).
Pro uvolnění plochy pro prŧmyslovou výrobu severně Modřic u dráhy, je navrţeno přeloţení části
trasy vedení VVN 513/515. Jedná se posun severním směrem k okraji plochy, tak aby ochranné
pásmo nezasahovalo na sousední k.ú..
V souvislosti s navrţeným dopravním řešením budou provedeny úpravy stávajících vedení a
případně drobná korekce trasy či umístění podpěrných bodŧ.
55
_____________________________________________________________________________________________________________________
Vedení VN 22 kV
Stávající vedení napěťové hladiny 22 kV jsou taktéţ respektována, jsou navrţeny pouze drobné
místní přeloţky.
Pro transport výkonu do řešené oblasti je navrţeno napájení z rozvoden 110/22 kV Sokolnice,
Bohunice a Hrušovany u Brna.
Z R Sokolnice je nutno vybudovat nové venkovní vedení 22 kV v souběhu se stávajícím vedení
VN 160 aţ k řece Svratce. Vedení bude dále pokračovat samostatně přes řeku a kolem jiţního
okraje Popovického lesa, po hranici katastru Popovice/Rajhrad přes ţeleznici. Dále bude vedeno
okrajem katastru, kde se napojí na stávající vedení VN 161 - odbočka Rajhrad. Odtud bude nutno
zrekonstruovat odbočku Rajhrad a část kmenového vedení VN 161. Další nové vedení je
navrţeno v souběhu se stávajícím VN 165 k návrhové ploše u dálnice naproti OLYMPII.
Veškeré nové vedení a rekonstrukce popsané v této kapitole budou provedeny prŧřezem
3 x 110 / 22 AlFe.
Celá oblast bude mít tedy zásobování výše uvedeným páteřním vedením 22 kV a dále bude
zajištěno zásobování pomocí vedení VN 164, 165 a 166 ze Sokolnic a vedením VN 162 přes
vedení VN 160 taktéţ ze Sokolnic.
Pro napojení nové zástavby je navrţeno rozšíření venkovního a kabelového vedení.
Transformační stanice 22/0,4 kV
Pro pokrytí nárokŧ na příkon na nových plochách zástavby je navrţena výstavba celkem 22
nových trafostanic, ve výkrese označených jako TSN. Trafostanice jsou navrţeny jak venkovní
(tam kde toto provedení je moţné osadit), tak i kioskové s kabelovým přívodem. Trafostanice
budou typového výkonu do 400 kVA, v odŧvodněných případech do 2x400kVA.
Ochranná pásma – elektrická zařízení
Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení vysokého napětí a transformačních
stanic je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetŧm funkčního
vyuţívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované
výstavby apod.). Tento poţadavek je nutno respektovat i u podzemních inţenýrských sítí ve
smyslu ČSN 73 6005.
Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění rŧzných stavebně-montáţních nebo
zemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras
energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem
energetických děl je dáno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonŧ (energetický zákon) v platném
znění, § 46 a § 98 zákona,ve znění zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický
zákon) v platném znění.
Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vţdy počítá od kolmého
prŧmětu krajního vodiče.
Pro vedení budovaná do 1. 1. 2001 platí následující hodnoty:
vedení vybudovaná
do 31.12.1994
vedení budovaná
po 1.1.1995

VN – nad 1kV do 35 kV vč.
10 m
7m

VVN-nad 35 kV do 110 kV vč.
15 m
12 m
Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty:

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
o
pro vodiče bez izolace
7m
o
pro vodiče s izolací základní
2m
56
_____________________________________________________________________________________________________________________
o

pro závěsná kabelová vedení
1m
u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
o
1. pro vodiče bez izolace
o
2. pro vodiče s izolací základní
5m

u závěsného kabelového vedení 110 kV
2m

u zařízení vlastní telekom. sítě drţitele licence
1m
12 m
Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1 m po obou stranách krajního
kabelu.
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice
je zakázáno:

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná
podobná zařízení, jakoţ i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

provádět činnosti ohroţující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit
ţivoty, zdraví a majetek osob.

provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

provádět činnosti, které by znemoţňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto
zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno:

vysazovat chmelnice a nechat rŧst porosty nad výšku 3 m,
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:

vysazovat trvalé porosty a přejíţdět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti:

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším neţ 52 kV v budovách
20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva.

u stoţárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším neţ 52 kV na
úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic budovaných do 31.12. 1994 – 10 m

u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším neţ
52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,

u vestavěných elektrických stanic 1m od obestavění.
Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného
pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to
technické a bezpečnostní podmínky dovolují.
Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a
k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze
uplatňovat z hlediska záboru pŧdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska
výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisŧ.
Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisŧ, vč. udělených výjimek z ustanovení
o ochranných pásmech, zŧstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98
zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, ţe u všech stávajících elektrických zařízení je nutno
respektovat dřívější vymezení ochranného pásma.
57
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.10.4 Spoje a radiokomunikace
Popis stávajícího stavu
Dálkové kabely
Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelŧ v několika trasách.
Městská telekomunikační správa (MTS)
Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu v Modřicích s dostatečnou kapacitou.
Pošta
Poštovní sluţby jsou pro řešené území zajišťovány dodávací poštou Modřice.
Radiokomunikace:
Radioreléové paprsky - katastrálním územím procházejí trasy radioreléového paprsku Barvičova Děvín, který je provozován Českými radiokomunikacemi a.s. a dále RR spoje pro potřeby
jednotlivých podnikatelských subjektŧ.
Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorŧ.
Navrţené řešení
Dálkové kabely
Jsou navrţeny přeloţky části trasy v území za dálnicí naproti Olympie.
Městská telekomunikační správa (MTS)
Současný stav kabelové sítě zŧstává zachován. Nové lokality jsou napojeny na tento systém.
Radiokomunikace:
Předpokládá se budování nových RR spojŧ na základě poţadavkŧ investorŧ na návrhových
plochách
4.11 Nakládání s odpady
(ke kapitole 4.4)
Nakládání s odpady se obecně řídí především ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a změně některých dalších zákonŧ, v platném znění.
Nakládání s komunálním odpadem v Modřicích je upraveno obecně závaznou vyhláškou města
Modřice o nakládání s komunálními a stavebními odpady.
Současný stav
Nakládání s odpadem na území města se řídí Obecně závaznou vyhláškou města Modřic č.
1/2005,kterou se zavádí systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a
odstraňování komunálních odpadŧ
Fyzické osoby s trvalým pobytem na území města Modřice ukládají odpad následovně:

Komunální odpad do sběrné nádoby umístěné na vhodném místě při nemovitosti občana na
pozemku vlastním nebo ve vlastnictví města Modřice. nebezpečný odpad do sběrného dvora
na ul. Tyršové v Modřicích nebo na určené místo při mobilním svozu.

Tříděný odpad (např. plasty, sklo, papír, textil apod.) do sběrných nádob či kontejnerŧ
umístěných na vybraných místech ve městě Modřice.
58
_____________________________________________________________________________________________________________________

Biologicky rozloţitelný odpad, zeminu, kameny a jiný biologicky nerozloţitelný odpad do
kontejnerŧ umístěných ve městě Modřice zejména v jarním období dle oznámení,
zveřejněného zpŧsobem ve městě Modřice obvyklým.

Stavební odpad lze uloţit ve sběrném dvoře v Modřicích nebo vyuţít sluţeb právnických
osob či podnikajících fyzických osob oprávněných k nakládání s odpady.
Podnikatelé jsou povinni zajistit přednostní vyuţití odpadŧ dle zvláštního právního předpisu:

Odpady, které nemŧţe podnikatel sám vyuţít nebo odstranit v souladu s odst. 1 tohoto
článku, je povinen předat právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která je
oprávněná k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadŧ.

Podnikatelé, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadŧ jako odpad podobný
komunálním, mohou na základě smlouvy s obcí vyuţít systému zavedeného obcí pro
nakládání s komunálním odpadem.

Za podmínek stanovených zákonem o odpadech je podnikatel povinen sestavit plán
odpadového hospodářství.

Kontrolou plnění ustanovení tohoto článku je pověřen Městský úřad Modřice, odbor správy
majetku města.
Ve městě se nachází sběrný dvŧr situovaný v návaznosti na ul. Tyršovu.
Na katastru města provozuje činnost firma Van Gansenwinkel – komplexní nakládání s odpady a
firma STAPO – recyklace stavební suti.
V řešeném území se v současné době nevyskytuje ţádná černá skládka.
Staré zátěţe a kontaminované plochy se v řešeném území nenachází.
Návrh
Třídění domovního biologického odpadu je navrhováno v mobilních kontejnerech. Jejich umístění
územní plán neřeší.
Zpracování biologického odpadu nebo jeho dočasné skladování je navrhováno jiţně od areálu
bývalé Humusárny.
4.12 Zvláštní zájmy
4.12.1 Ochrana stavebních památek
Současný stav
V obci jsou následující kulturní nemovité památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých
kulturních památek:
Nemovité kulturní památky (stav k 29. 2. 2008)
Na území Modřic jsou v státním seznamu nemovitých kulturních památek zapsány tyto objekty:
číslo rejstříku k.ú.
č.p. památka
ulice,nám./umístění
28512 / 7-819 Modřice
kostel sv. Gottharda
28512 / 7-819 Modřice
socha sv. Jana
Nepomuckého
28512 / 7-819 Modřice
kamenný kříţ
20432 / 7-820 Modřice
101759
Modřice
č.or.
HZ
nám. Míru
M
kaple sv. Václava
Nám. Svobody
M
výklenková kaplička
křiţovatka ulic Husova a
Masarykova
M
59
_____________________________________________________________________________________________________________________
číslo rejstříku k.ú.
č.p. památka
ulice,nám./umístění
č.or.
HZ
28306 / 7-827 Modřice
boţí muka
28319 / 7-829 Modřice
boţí muka
42095 / 7-826 Modřice
boţí muka
v Krakově, u křiţovatky cest
M
42228 / 7-828 Modřice
boţí muka
při silnici do Ţelešic
M
39618 / 7-831 Modřice
krucifix
na novém hřbitově
M
17060 / 7-823 Modřice
socha sv. Floriána
40082 / 7-824 Modřice
socha sv. Jana
Nepomuckého
pole
M
M
nám. Svobody, proti kapli
sv. Václava
křiţovatka Hřbitovní,
Rybníček, při čp. 1
M
M
24507 / 7-821 Modřice
146 fara
Švermova
M
19353 / 7-822 Modřice
171 měšťanský dŧm
nám. Svobody
M
Návrh
Řešení územního plánu se nemovitých kulturních památek nedotýká a respektuje je.
4.12.2 Ochrana archeologických nálezů
Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisŧ. Při zemních zásazích do terénu na
takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezŧ a z
hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu.
V řešeném území je několik vyhlášených archeologických lokalit. Zakresleny jsou v koordinačním
výkrese.
V případě provádění zemních prací musí být dodrţeno ustanovení §§ 20 aţ 24 zákona
č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisŧ (památkový zákon).
Je třeba respektovat zejména ustanovení § 23 památkového zákona, v jehoţ dikci při provádění
zemních nebo jiných prací je stavebník povinen oznámit nejbliţšímu muzeu, případně obecnímu
úřadu i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobŧ atd.) stejně jako
nálezy movitých artefaktŧ (keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.), které nebyly zjištěny v rámci
záchranného archeologického výzkumu.
4.12.3 Geologie
Dobývací prostor
V evidenci dobývacích prostorŧ (DP) je na OBÚ v Brně zaevidován pro k.ú. Modřice DP pro
organizaci SEPO Modřice, s.r.o. Tento DP má podle ustanovení § 43 horního zákona č. 44/1998
Sb., ve znění pozdějších předpisŧ i charakter chráněného loţiskového území (CHLÚ). Případné
stavební a podobné činnosti v dobývacím prostoru CHLÚ musí být předem vyřešeny podle ust. §
18 a 19 cit. horního zákona.
V roce 1999 bylo provedeno nové vytýčení těţebního prostoru. V současné době v souvislosti se
zrušením provozu cihelny budou hranice těţebního prostoru pravděpodobně opět přehodnoceny.
Chráněné loţiskové území
Chráněné loţiskové území je totoţné s dobývacím prostorem.
60
_____________________________________________________________________________________________________________________
Poddolovaná území
Poddolovaná území se v řešeném území nevyskytují.
Sesuvná území
V řešeném území se nenachází sesuvná území.
4.12.4 Poţadavky obrany státu
Řešeným územím vede radioreléová trasa Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS)
Pardubice. V koridoru radioreléové trasy jako zájmového území Armády České republiky (AČR)
musí být veškerá nadzemní výstavba předem konzultována s VUSS Brno.
V konceptu územního plánu se nepředpokládají stavby, které by tuto radioreléovou trasu mohly
narušit.
Celé správní území se nachází v ochranném pásmu radiolokačních zařízení, proto případná
výstavby především větrných elektráren, výškových staveb, prŧmyslových hal, venkovních vedení
VVN a VN, retranslačních stanic a základových stanic mobilních operátorŧ na daném území musí
být předem projednány s VUSS Brno.
V konceptu územního plánu se nepředpokládají stavby, které by mohly ovlivnit radiolokační
zařízení s výjimkou přeloţek podpěr VVN a VN.
Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice nemá v území své další specifické zájmy.
Respektovat je třeba všeobecné podmínky pro územní a stavební činnost. V řešeném území se
nenachází vojenské inţenýrské sítě.
Krajská správa vojenské dopravy Brno poţaduje respektovat parametry příslušné kategorie
komunikace a ochranná pásma silnic.
4.12.5 Záplavové území
Čáry rozlivu velkých vod dle nového vyhodnocení zahrnují v podstatě celou východní část
katastru, přestoţe prŧtok Svratkou je poměrně dobře regulován pomocí vodních děl na jejím toku
(Vírská a Kníničská přehrada), řeka Bobrava je na svém dolním toku ohrazována.
Nové plochy záplavového území zpracované Povodím Moravy – rozšíření záplavového území
jsou vyhlášena Krajským úřadem JMK, odborem ŢP a zakreslena jsou v grafické části.
Návrh:
Severozápadně od města je třeba provést opatření proti vodní erozi. Orná pŧda navazující na
obec je navrţena k zatravnění. Na vytěţené území je navrţen les. Na rozhraní těchto ploch je
navrţeno vybudovat poldry, případně retenční nádrţ. Jejich umístění a rozsah byl řešen ve
změně č. V ÚPNSÚ Modřice a rozsah je třeba doplnit v podobnější dokumentaci.
Na severovýchodním okraji katastru bylo navrţeno v téţe změně V. vybudování retenčních
rybníčkŧ u vtoku Moravského potoka do ramene Svratky.
Je třeba, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se
stavem před ní, např. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrŧ v tocích vlivem
neúměrně velkých zpevněných ploch, parkovišť, střech apod. V návrhových plochách je proto
navrţeno zřizování retenčních nádrţí, ze kterých bude voda po dešťových přívalech odtékat
postupně nebo bude vyuţívána na zalévání.
Při schvalování investičních akcí v blízkosti vodních tokŧ (i drobných vodních tokŧ) je třeba
zpracovat vodohospodářská posouzení vlivu na odtokové poměry.
61
_____________________________________________________________________________________________________________________
4.12.6 Ochrana přírodních hodnot
Na území města Modřice je třeba respektovat významné krajinné prvky vyjmenované zákonem
ve vymezitelných hranicích a registrované významné krajinné prvky.
Významné krajinné prvky vyjmenované zákonem:

vodní toky (Svratka, Stará řeka, Bobrava),

les (0.99 ha),

niva (obtíţně vymezitelná, částečně zastavěná)
Registrované významné krajinné prvky:

Haldy u Modřic

Primál

Modřická pískovna

Hliník
Evropsky významná lokalita Modřické rameno (kód CZ 0620010); v jejím okolí lze realizovat
pouze takové aktivity, které nenaruší tento významný ekosystém
Dále je třeba respektovat navrţené prvky územního systému ekologické stability.
4.12.7 Poţární a civilní obrana
Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vychází zejména ze zákona č. 239/2000 Sb. o
integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonŧ v platném znění a vyhlášky č.
380/2002 Sb, k přípravě a provádění úkolŧ ochrany obyvatelstva v platném znění.
Konkrétní technická řešení jsou prováděna podle platných předpisŧ civilní obrany (především
CO-1-9 "Technická opatření Civilní obrany na území ČR", CO-2-7 "Ukrytí obyvatelstva", Příručka
pro budování PRÚ (protiradiační úkryt) a CO-1-21 "Normativy stavebně technických opatření
Civilní obrany").
Z dŧvodŧ tvorby nové koncepce ochrany obyvatelstva centrálními orgány, je v současné době
pozastavena výstavba stálých úkrytŧ. Z těchto dŧvodŧ se doloţky zpracovávají ve zjednodušené
formě.
Kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím
Na městském úřadě bude zpracováván plán ukrytí, který v bilanci popisuje moţnosti ukrytí
osob ve stálých úkrytech (STÚ), v úkrytech protiradiačních, budovaných svépomoci za
mimořádných opatření (PRÚ-BS) a v improvizovaných úkrytech (IÚ).
V nové výstavbě se bude uvaţovat s maximálním vyuţitím vhodných prostor pro STOÚ (stálý
tlakově odolný úkryt) nebo STNÚ (stálý tlakově neodolný úkryt). Upřednostňovány budou
stavby objektŧ se zapuštěným podlaţím, popřípadě s úrovní podlahy více neţ 1,7 m pod úrovní
okolního terénu. Realizované stavby, s moţností vybudování STÚ (stálý úkryt), budou po
vyhotovení předepsané dokumentace zařazeny do plánu ukrytí. Při plnění tohoto poţadavku je
třeba vyuţít předpisy CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření Civilní obrany na
území ČR“, CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva“ a „Příručku pro budování protiradiačních úkrytŧ
(PRÚ)“.
Rozbor potřeby míst pro ukrývané
Z cca 4500 trvalých obyvatel 70% mŧţe ukrýt ve sklepech vlastních objektŧ. Nové objekty
budou mít alespoň část pŧdorysu 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Zbývající část, tj. cca 900
obyvatel, se mŧţe ukrýt pod městským úřadem, pod farním úřadem, pod Sokolovnou a v ul.
Havlíčkově (bývalá AMA). Celková kapacita je aţ 1000 osob. Další osoby (cca 300 aţ 400) se
případně mohou po dohodách ukrýt v budovách sousedŧ.
62
_____________________________________________________________________________________________________________________
Návrh vhodných lokalit pro dodatečnou výstavbu stálých úkrytŧ
Stálý úkryt je moţno nařídit jako „sluţebnost“ v případě výstavby nových objektŧ ve střediscích
výroby a veřejných objektŧ.
Individuální ochrana obyvatelstva
Kaţdý občan České republiky má nárok na PIO (ochranná maska s příslušenstvím), kterou má
uloţenou v zaměstnání nebo v místě bydliště v péči obecního či městského úřadu. V současné
době jsou PIO odvezeny na okresní pracoviště Civilní obrany, Hasičský záchranný sbor.
Prostředky pro varování obyvatelstva
Sirény jsou v rŧzných částech města a jsou přímo napojeny na integrovaný záchranný systém.
Návrh lokalit pro pobyt evakuovaných osob
Pro pobyt evakuovaných osob se doporučuje sportovní areál hotel Gregor, případně i objekty
základních škol a mateřské školy. Pro provizorní přístřešky by se mohly vyuţít plochy navrţené
pro bydlení.
Opatření k usnadnění záchranných prací
V územním plánu je navrţeno vzájemné propojení lokalit novými komunikacemi. Inţenýrské
sítě jsou doplněny tak, aby větší část vodovodu byla zaokruhována.
Zdroje poţární vody, poţární bezpečnost
Jako zdroje poţární vody slouţí vodovodní řady a místní vodní toky a nádrţe.
Ve východní části města je tok Svratky v západní části jsou to vodovodní řady.
Při realizaci jednotlivých staveb budou respektovány právní a technické poţadavky, platné pro
tyto stavby z hlediska poţární bezpečnosti.
Z hlediska poţární ochrany je nutno respektovat zásady ČSN 73 0802 a zákona č.
133/1985 Sb., o poţární ochraně v platném znění a zajistit dostatek vody pro účely PO ve
smyslu ČSN 73 0273.
63
_____________________________________________________________________________________________________________________
5
Vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území
5.1 Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek,
slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v území
5.1.1
Vliv na eliminaci nebo sníţení hrozeb řešeného území
Vymezení hrozeb v řešeném území je provedeno v Prŧzkumech a rozborech. Vyhodnocení
konceptu Územního plánu na eliminaci nebo sníţení hrozeb řešeného území je v následující
tabulce.
hrozby
vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu
na eliminaci nebo sníţení hrozeb
další rozvoj výroby, skladŧ a obchodní sítě v konceptu ÚP jsou jako návrhové plochy pouze
mŧţe nevratně poškodit ţivotní prostředí a plochy převzaté z předchozí schválené ÚPD
tvář města
(ÚPNSÚ a jeho změny)
znehodnocení přírodního prostředí i
potencionálních návrhových ploch pro
bydlení v zahrádkách na západním okraji
Modřic i výrazné zhoršení ţivotního
prostředí při realizaci dopravních řešení
komunikace R52 v Modřické variantě
zhoršení ţivotního prostředí v souvislostí
s návrhem jihozápadní tangenty ve
variantě Modřické a Ţelešické nebo kolem
rozšířené silnice II/152 ve variantě Nulové
nedostatek vody a problém
s odkanalizováním v zóně U vlečky
(jihovýchodní sektor) mŧţe limitovat další
rozvoj v tomto území
havárie na čerpacích stanicí kanalizačních
sběračŧ se škodami z toho plynoucími
nebezpečí velkých škod při velkých
deštích – přívalové vody v západní části
města, zaplavení území ve východní části
katastru
náplň a umístění obchodně – zábavního
centra postupně likviduje maloobchod ve
městě
ve SWOT analýze dopravního řešení je
preferována varianta Ţelešická, která nenarušuje a
neznehodnocuje severozápadní kvadrant
katastrálního území Modřic
zvýšena frekvence dopravy na této západovýchodní spojce je dána navrhovaným systémem
rychlostních komunikací a nelze se jí vyhnout; je
proto třeba vytvořit technická opatření pro sníţení
hlukových emisí z této komunikace
je řešeno v koncepci vodního hospodářství
čerpací stanice je nutno modernizovat a zkapacitnit
(je řešeno v koncepci vodního hospodářství); tato
opatření nevyvolávají změnu funkčních ploch
v západní části území je ve všech variantách
navrţen poldr, další řešení budou předmětem
podrobnější ÚPD nebo ÚPP; v území mezi
Svratkou a Starou řekou (Modřickým ramenem)
není navrhována zástavba
je třeba činit opatření pro zvýšení atraktivity malých
prodejen v centru Modřic včetně jejich podpory se
strany města; tato opatření se nepromítají do změn
funkčních ploch
64
_____________________________________________________________________________________________________________________
5.1.2
Vliv na posílení slabých stránek řešeného území
Vymezení slabých stránek v řešeném území je provedeno v Prŧzkumech a rozborech.
Vyhodnocení konceptu Územního plánu (ÚP) na odstranění nebo posílení (zmírnění) uvedených
slabých stránek je v následující tabulce.
slabé stránky
vysoká zátěţ automobilové dopravy
v centru města s vlivem na bezpečnost
chodcŧ
minimální moţnosti rozvoje další obytné
zástavby, vyvolané návrhem rychlostních
komunikací
na odstranění nebo zmírnění slabých stránek
koncept ÚP navrhuje zklidnění dopravy v centu
města přeloţkou silnic III. třídy do polohy
severovýchodního obchvatu navázaného na
komunikaci podél ţelezničního nádraţí; tento
návrh je v podstatě shodný pro všechny varianty
konceptu ÚP
nejvýraznější omezení je ve variantě Modřické,
která zabírá část lokality Zahrad – preferována je
proto varianta Ţelešická; pro všechny varianty je
třeba budovat technická opatření pro ochranu
návrhových obytných území před hlukem
chybí hřiště a plochy pro sportovní a
rekreační aktivity dospívající mládeţe
koncept ÚP navrhuje rozšíření sportovních
zařízení pro zvýšení atraktivity města
chybí plochy pro letní rekreaci – koupání
apod.
navrţeny jsou 2 lokality pro letní rekreaci na
severním a severovýchodním okraji katastru
okolní krajina neposkytuje většině místních
doplněny jsou vycházkové pěší trasy, cyklotrasy a
obyvatelŧ (s výjimkou zahrádkářŧ) mnoho
rekreační lokality
příleţitostí k rekreaci
dopravní obsluţnost ve variantách Ţ a 0 je řešena
prŧmyslově – skladový areál a obchodní
tak, ţe všechny areály mají přímou návaznost na
centrum mají velké nároky na dopravní
vyšší dopravní systém;
obsluţnost a tím zpŧsobily další značnou
ve variantě M není dle připravované ZÚR přímé
dopravní zátěţ města
napojení prŧmyslově – skladového areálu Modřicejihozápad (areál CTP) moţné
špatné tlakové poměry a moţný
zlepšení systému zásobování vodou je v návrhu
nedostatek vody na severovýchodním a
ÚP řešeno propojením s vodovodním řadem
jihovýchodním okraji katastru (areál
Chrlice-Holásky a Vírský oblastní vodovod (VOV)
Olympia, Uhelné sklady)
rovinná krajina je obtíţně
odkanalizovatelná. Ul. Nádraţní a část
ulice Tyršovy nemají splaškovou
řešení je technicky náročné a vyţaduje řešit část
kanalizaci;
kanalizace jako tlakovou a navrhnout další
mnoţství přečerpávacích stanic na
přečerpávací stanice;
splaškových i dešťových kanalizačních
zajištění náhradních zdrojŧ energie není
sběračích – nebezpečí nefunkčnosti při
předmětem ÚP
výpadcích el. energie a při přívalových
deštích
téměř celá východní část katastru je ve
v území mezi řekou Svratkou a Starou řekou
vyhlášeném záplavovém území
(Modřickým ramenem) není navrhována zástavba
vedení VN v zastavěném území města je třeba
vedení VN v zastavěném území města
kabelizovat; toto technické řešení není předmětem
jako nadzemní (vzdušné)
ÚP
koridory nadzemních vedení VVN v západní části a
koridory nadzemních vedení VVN
v jiţní části katastru není moţno zásadním
v západní části a v jiţní části katastru.
zpŧsobem upravovat a je třeba je respektovat
65
_____________________________________________________________________________________________________________________
5.1.3
Vliv na vyuţití silných stránek a příleţitostí řešeného území
Vymezení silných stránek a příleţitostí v řešeném území je provedeno v Prŧzkumech a
rozborech. Popis silných stránek a vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu je v následující
tabulce.
silné stránky a příleţitosti
vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na
vyuţití silných stránek a příleţitostí
snadná dostupnost Brna při dojíţďce za
dalším vzděláním a kulturou.
řešení konceptu ÚP tyto hodnoty nenarušuje
ve městě jsou poměrně dobře vybavená
specializovaná sportoviště pro nohejbal,
fotbal a tenis
řešení technické infrastruktury navazuje na tuto
kvalitní technickou vybavenost
kvalitní zemědělská pŧda poskytuje
výborné podmínky pro zahrádkaření
v řešení konceptu ÚP zŧstává zahrádkaření jednou
z rekreačních priorit
velký počet pracovních příleţitostí – (9450)
je ve srovnání s počtem ekonomicky
aktivních obyvatel ve městě (v současné
době cca 1950) zhruba pětinásobný
Areál výroby a skladŧ, CTPark Modřice
s navazujícími podniky a obchodně –
zábavní centrum Olympia s dalšími
obchodními domy město Modřice
zviditelnily a dodaly mu nadregionální
význam
pro Modřice přínosné návrhy nové silnice
III. třídy Modřice – Rajhrad a
severozápadního obchvatu (přeloţky
silnice III/15278) v Generelu dopravy JMK
a v Generelu krajských silnic JMK
vyuţít preference programu rozvoje IDS
JMK na řešení lepšího napojení
přestupního uzlu u nádraţí ČD na
tramvajovou dopravu i prostupnosti do
západního sektoru města Modřice
vysoká nabídka pracovních příleţitostí
vyvolává velký zájem o bydlení ve městě
příprava rekreační zóny Holasecká jezera
na území města Brna s rozšířením na
katastr Modřic, které by dále zvýšilo
význam města
zásobování města elektrickou energií,
plynem a vodou je stabilizované
s dostatečnými rezervami pro rozvoj města
město mŧţe vyuţít tento potenciál ke zlepšení
technické infrastruktury a doplnění zeleně v Modřicích
občanské vybavení a sportovně rekreační areály jsou
v konceptu ÚP dále doplňovány
navrţené silnice III. tříd vytvářejí ochrannou obálku
Modřic a zajišťují přímou obsluhu areálŧ výroby a
komerce
je navrţen centrální terminál IDS u ţelezniční stanice
se zapojením nové tramvajové trati od Přízřenic
s pěším propojením do území západně od silnice
I/52;
u terminálu je navrţen parkovací dŧm
rozvoj ploch bydlení má v Modřicích pouze omezené
moţnosti
na severovýchodním okraji katastru jsou navrţeny
velké plochy pro hromadnou rekreaci v návaznosti na
Holasecká jezera
nově navrţené plochy navazují na tyto systémy a
distribuční řady
na západním okraji města je navrţen poldr, další
realizace uvaţovaných protipovodňových a
protipovodňová a protizáplavová opatření budou
protizáplavových opatření
řešena v dalších stupních PD
66
_____________________________________________________________________________________________________________________
5.1.4
Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Hodnoty řešeného území jsou stanoveny v Prŧzkumech a rozborech. Vyhodnocení vlivu
konceptu územního plánu na stav a vývoj hodnot řešeného území je v následující tabulce.
hodnoty území
nemovité kulturní památky
území s archeologickými nálezy
kulturní hodnoty
na stav a vývoj hodnot řešeného území
veškeré nemovité kulturní památky jsou v konceptu
ÚP plně respektovány
území s archeologickými nálezy, uvedená v PaR,
jsou v konceptu ÚP respektována nebo je navrţena
jejich ochrana
objekty a prostory, ke kterým se váţou významné
události nebo mají jiné kulturní hodnoty, uvedené
v PaR, jsou v konceptu ÚP respektovány
urbanistické hodnoty
veškeré zachovalá pŧvodní urbanistická struktura,
uvedená v PaR, je v konceptu ÚP respektována a
většinou regulačními prvky posilována
architektonické hodnoty
veškeré architektonicky cenné stavby či soubory
staveb, uvedené v PaR, jsou v konceptu ÚP
respektovány
přírodní hodnoty s legislativní ochranou:
zvláště chráněná území:
 lokalita NATURA 2000 - CZ 0620010
Modřické rameno
významné krajinné prvky:
 Haldy u Modřic
 Stará řeka
 Primál
 Modřická pískovna
 Hliník
územní systém ekologické stability
přírodní hodnoty místního a lokálního
významu (významné plochy sídelní zeleně,
krajinný rámec)
veškeré přírodní hodnoty s legislativní ochranou jsou
v konceptu ÚP plně respektovány;
veškeré návrhy konceptu ÚP směřují k jejich ochraně
a není do nich zasahováno
územní systém ekologické stability je v konceptu ÚP
navrţen s ohledem na současný stav i koncepci
kraje;
navrhují se regionální biokoridory, regionální
biocentrum a lokální biokoridory a biocentra
v konceptu ÚP jsou zohledněny a dále akcentovány
významné plochy sídelní zeleně (parkově upravené
plochy, plochy městské zeleně, plochy zeleně
navazující bezprostředně na zastavěné území
města), při návrhu ploch je brán ohled na krajinný
rámec, coţ je zakotveno také v regulativech
funkčních ploch;
Biocentrum u Staré řeky přetvořit na Luţní lesopark
v rámci regionálního biocentra „Soutok“
5.2 Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního
plánování
Z vyšší územně plánovací dokumentace – Politiky územního rozvoje České republiky a
rozpracovaných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje – vyplývají pro územní plán
Modřice poţadavky na zohlednění alternativního řešení vyššího dopravního systému
(rychlostních silnic) v jiţním sektoru města Brna a navazujícím území jiţně od Brna a
zapracování těchto alternativních řešení do konceptu ÚP Modřice.
67
_____________________________________________________________________________________________________________________
5.3 Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území - shrnutí
Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváţenost vztahu podmínek pro příznivé ţivotní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, jak byla
zjištěna v rozboru udrţitelného rozvoje.
Ţivotní prostředí:
o automobilová zátěž procházející zastavěnou částí města (exhalace, hluk, vibrace)
Tranzitní automobilová doprava procházející zastavěnou částí města, byla ve variantních
návrzích dopravního řešení konceptu územního plánu odvedena ze střední části města
Hospodářský rozvoj:
o stávající dynamický hospodářský rozvoj je na úkor kvality životního prostředí
V řešeném území jsou navrţeny pouze plochy výroby a komerce, které jiţ byly navrţeny
v předchozí ÚPD (v ÚPNSÚ Modřice a jeho změnách).
o nevyužitý potenciál cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu je podporován návrhem sportovních zařízení, respektováním
propustnosti krajiny s vedením cyklistických a turistických tras.
Sociální soudrţnost:
o od roku 1995 stálý nárůst počtu obyvatel
o vyšší úroveň vzdělání obyvatel
Navrţeny jsou rozvojové lokality pro bydlení v rodinných a bytových domech. Vysoký potenciál
pracovních příleţitostí přivádí do modřic i vzdělanější obyvatelstvo.
Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným
rizikům ovlivňujícím potřeby ţivota současné generace obyvatel řešeného území a
předpokládaným ohroţením podmínek ţivota generací budoucích.

pro sníţení hygienické zátěţe prostor centrální části města i s ohledem na další
předpokládaný nárŧst intenzit dopravy jsou navrţeny přeloţky silnic III. třídy, které odvedou
dopravu z centra města a zajistí plynulost přepravních proudŧ tranzitní dopravy s přímou
obsluhou ploch výroby

navrţeny dostatečně dimenzované plochy pro rozvoj bydlení

navrţeno je rozšíření ploch pro sportovní aktivity pro zdravý ţivotní styl obyvatel

výrazně je zvýšen podíl ploch zeleně v katastru města

v řešení konceptu ÚP je zachována propustnost krajiny a její výrazné hodnoty

ve variantních návrzích je doplněn územní systém ekologické stability území
68
_____________________________________________________________________________________________________________________
6
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
6.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF
6.1.1
Pouţitá metodika
Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ na zemědělský pŧdní fond bylo provedeno ve smyslu
vyhlášky MŢP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany pŧdního fondu ve znění
zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa
a pŧdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání pŧdy ze zemědělského
pŧdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského pŧdního fondu ve znění
pozdějších právních předpisŧ.
6.1.2
Struktura půdního fondu v území
Z hlediska vyuţití území je dle údajŧ katastru nemovitostí katastrální území Modřice členěno
přibliţně takto:
plocha
(ha)
podíl ploch
(%)
1 005,00
100,00
Zemědělská pŧda celkem
650,09
64,69
z toho orná pŧda
vinice
zahrady
sady
trvalé travní porosty
473,45
9,83
55,52
109,30
1,99
47,11
0,98
5,52
10,88
0,20
Lesní pozemky
9,94
0,99
Vodní toky a plochy
12,64
1,26
Zastavěné plochy
83,96
8,35
Ostatní plochy
248,37
24,71
Výměra celkem
Z uvedeného přehledu vyplývá, ţe zemědělská pŧda fond tvoří necelé dvě třetiny z celkové
výměry katastru a je v převáţné míře zorněna. Významná je výměra ovocných sadŧ, ostatní
kultury mají řádově menší zastoupení.
6.1.3
Agrotechnická kvalita půd
Výchozím podkladem při ochraně zemědělského pŧdního fondu při územně plánovací činnosti
jsou bonitované pŧdně ekologické jednotky. Pětimístný kód pŧdně ekologických jednotek (dále
jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. vyjadřuje:
l. místo - Klimatický region
2. a 3. místo - Hlavní pŧdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka
charakterizovaná pŧdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru
skeletovitosti, hloubky pŧdního profilu a vláhového reţimu v pŧdě.
4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice
5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky pŧdy
69
_____________________________________________________________________________________________________________________
Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské pŧdy (I. – V.) dle
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a pŧdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k
odnímání pŧdy ze zemědělského pŧdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského pŧdního fondu ve znění pozdějších právních předpisŧ.
Podle klimatického regionu a hlavní pŧdní jednotky je rovněţ stanovena základní sazba odvodŧ
při záboru zemědělské pŧdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
území leţí v klimatickém regionu T 2 - teplém, mírně suchém, v kódu BPEJ označeném číslicí 2.
Z hlavních pŧdních jednotek se v řešeném území a nacházejí:
01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, pŧdy
středně těţké, bez skeletu, velmi hluboké, převáţně s příznivým vodním reţimem. Na
těchto pŧdách leţí značná část současně zastavěného území města, nacházejí se také
jiţně od něj.
02 - Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těţké, bez skeletu, převáţně
s příznivým vodním reţimem Nacházejí se v západní polovině katastru, částečně zasahují
na současně zastavěné území.
08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě
luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše
větší neţ 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těţké i těţší,
převáţně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Převáţně se nacházejí v severozápadní části
katastru, v menší míře i na jihu. Okrajově zasahují na současně zastavěné území.
10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těţké s mírně těţší
spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry aţ sušší. Nacházejí se v nevelké
výměra při severozápadní, západní a jiţní hranici katastru.
20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i
pararendziny pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních
sedimentech a podobné, pŧdy s malou vodopropustností, převáţně bez skeletu, ale i
středně skeletovité, často i slabě oglejené. Nacházejí se pouze v nevelké výměře
v severozápadním cípu katastrálního území.
41 - Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těţké, bez
skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení. Nacházejí se pouze v nevelké výměře v
severozápadním cípu katastrálního území.
56 - Fluvizemě modální eubazické aţ mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální
na nivních uloţeninách, často s podloţím teras, středně těţké lehčí aţ středně těţké,
zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Dominantní pŧdní typ ve východní části řešeného
území v nivě Svratky a podél jiţní hranice katastru v nivě Bobravy. Zasahují východní část
zastavěného území města, leţí na nich rovněţ ČOV a komerční areály u dálnice.
57 - Fluvizemě pelické a kambické eubazické aţ mezobazické na těţkých nivních uloţeninách,
aţ velmi těţké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry aţ převlhčení. Nacházejí se v
jihovýchodní a severovýchodní části katastru.
61 - Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách,
spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Nacházejí se
v jiţní části území.
Agronomická kvalita pŧd v katastrálním území Modřice je vysoce nadprŧměrná. Převáţnou část
území pokrývají pŧdy v daném klimatickém regionu hodnocené jako bonitně nejcennější, pouze
výjimečně odnímatelné ze zemědělského pŧdního fondu, zařazené do I. třídy ochrany. Na těchto
pŧdách je situováno takřka celé zastavěné území města. Ve větší výměře v severozápadní a také
jiţní části řešeného území se nacházejí pŧdy s nadprŧměrnou produkční schopností, rovněţ
vysoce chráněné, řazené do II. třídy ochrany. Zasahují západní okraj zastavěného území města.
Jen ve velmi malé míře se v severozápadní části města vyskytují pŧdy prŧměrné aţ
podprŧměrné kvality s III. aţ V. třídou ochrany. Na současně zastavěné území města zasahují
jen okrajově při jeho západní hranici.
70
_____________________________________________________________________________________________________________________
6.1.4
Investice do půdy
Část zemědělské pŧdy mimo obec v jiţní části katastrálního území byla v minulosti odvodněna. v
Před započetím výstavby na odvodněných pozemcích bude nutné prověřit funkčnost
odvodňovacího zařízení a upřesnit prŧběh odvodňovacího detailu, aby nedošlo při jeho narušení
k podmáčení širší lokality ZPF.
V jihovýchodní a severovýchodní části katastru byla v minulosti vybudována velkoplošná závlaha,
která je v současné době mimo provoz.
.
6.1.5
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby
Zemědělská prvovýroba v území je zaměřena na rostlinnou výrobu.
Největší pěstitel rŧţí na jiţní Moravě Zahradnické centrum Brabec hospodaří v areálu
v severovýchodní části katastru.
6.1.6
Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy
Zemědělská pŧda v katastru mimo zastavěné území je v převáţné většině sloučena do velkých
celkŧ orné pŧdy, které obhospodařuje převáţně Agro Modřice.
V řešeném území byly místně zpracovány pouze jednoduché pozemkové úpravy.
6.1.7
Opatření k zajištění ekologické stability
Do návrhu územního plánu Modřic byl zapracován koordinovaný návrh územního systému
ekologické stability, který vychází ze směrodatných podkladŧ pro návrh nadregionálního a
regionálního ÚSES, reprezentovaných Generelem regionálního a nadregionálního ÚSES na
území Jihomoravského kraje a Generelem ÚSES pro území okresu Brno-venkov.
Na základě terénního prŧzkumu byl tento systém pro návrh ÚPO Modřice upraven a doplněn.
6.1.8
Zdůvodnění vhodnosti navrţeného řešení, popis lokalit
Územní plán navrhuje v Modřicích lokality záboru zemědělské pŧdy pro:
 bydlení
 smíšené funkce
 občanskou vybavenost
 rekreaci
 výrobu
 dopravu
 plochy přírodní
 les
Zábory zemědělské pŧdy budou realizovány na převáţně na pozemcích uvnitř současně
zastavěného území nebo na pozemcích bezprostředně na ně navazujících. Výběr lokalit
provázela snaha o co nejmenší narušení zemědělsky vyuţívaných ploch.
Lokalit záboru ZPF jsou navrţeny převáţně na pŧdách nejlepších bonit, zařazených do I. a II.
třídy ochrany. Avšak vzhledem k tomu, ţe katastrální území Modřice je aţ na drobné výjimky
tvořeno těmito kvalitními pŧdami, znamenal by striktní poţadavek jejich ochrany fakticky
znemoţnění uceleného stavebního rozvoje města.
Kromě ploch bydlení BI b4, b5, b6 a ploch smíšených výrobních SP p4, p6 byly zábory ZPF
všech zastavitelných ploch projednány a odsouhlaseny v rámci projednávání a schvalování
stávajícího platného ÚPNSÚ Modřice a jeho změn.
71
_____________________________________________________________________________________________________________________
Koncept územního plánu města Modřice je řešen ve třech variantách, v závislosti na trase silnice
R52 a jihozápadní tangenty. Tyto varianty se liší mj. nároky na zábor ZPF.
Varianta Ţelešická
navrţené rozvojové
stavební plochy
ha
%
106,82
100
nestavební plochy
ha
%
37,22
100
z toho zábor ZPF
ha
90,39
%
85
z toho zábor ZPF
ha
33,22
%
89
zábor ZPF v I. a II.
třídě ochrany
ha
%
86,65
96
zábor ZPF ve III. –
V. třídě ochrany
ha
%
3,74
4
třídě ochrany
ha
%
32,88
9
V. třídě ochrany
ha
%
0,34
1
třídě ochrany
ha
%
102,37
96
V. třídě ochrany
ha
%
3,79
4
třídě ochrany
ha
%
38,79
99
V. třídě ochrany
ha
%
0,34
1
Varianta Modřická
stavební plochy
ha
%
123,25
100
nestavební plochy
ha
%
43,31
100
z toho zábor ZPF
ha
106,16
%
86
z toho zábor ZPF
ha
39,13
%
90
Varianta 0
stavební plochy
ha
%
103,61
100
nestavební plochy
ha
%
35,87
100
6.1.9
z toho zábor ZPF
ha
87,01
%
84
z toho zábor ZPF
ha
31,69
%
88
třídě ochrany
ha
%
83,00
96
třídě ochrany
ha
%
31,35
99
zábor ZPF ve III. – V.
třídě ochrany
ha
%
4,01
4
V. třídě ochrany
ha
%
0,34
1
Přehled BPEJ dotčených navrhovanou výstavbou
BPEJ
třída ochrany
zemědělské pŧdy
BPEJ
třída ochrany
zemědělské pŧdy
2.01.00
I.
2.10.10
II.
2.01.10
II.
2.20.01
III.
2.02.00
I.
2.20.11
IV.
2.02.10
II.
2.56.00
I.
2.08.10
II.
2.57.00
II.
2.08.50
IV.
2.61.00
II.
72
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
N
b3
BI
0,26
N
b4
BI
3,37
orná, zahrada, sad, N
1,25
1,25
2.02.00
I.
3,31
3,09
0,22
3,31
4,18
0,73
3,45
4,18
2.02.10
II.
2.08.50
IV.
2.02.10
II.
2.08.50
IV.
2.01.00
I.
0,42
0,42
Mimo
zastavěné
území
0,22
I.
V zastavěném
území
BI
2.56.00
III. - V. třída
ochrany
b2
I. a II. třída
ochrany
zahrada, N
Celkem
1,26
Třída ochrany
Celková výměra
plochy [ha]
BI
Dotčená výměra ZPF [ha]
BPEJ
Kód funkce
b1
Druh pozemku
Označení plochy
Varianta Ţelešická - Vyhodnocení záboru ZPF
1,25
b6
BI
4,95
b7
BI
0,42
orná, zahrada
h1
BH
1,10
N
q1
P*
1,26
orná, N
2.56.00
I.
1,25
1,25
1,25
q2
P*
7,36
orná, N
2.56.00
I.
7,20
7,20
7,20
q3
P*
1,05
orná, zahrada, N
2.56.00
I.
0,99
0,99
0,99
d2
DS
9,18
orná, sad, N
2.01.00
2.01.10
2.02.00
2.02.10
2.10.10
2.56.00
2.57.00
I.
II.
I.
II.
II.
I.
II.
8,72
8,72
d8
DS
0,27
orná, sad, N
2.02.00
I.
0,22
0,22
0,22
d9
DS
0,18
N
d10
DS
0,29
orná, N
2.01.10
II.
0,28
0,28
0,28
2.02.10
II.
2.10.10
II.
73
0,42
0,72
8,00
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
d14
d15
DS
DS
1,90
2,11
orná, N
orná, N
2.01.00
I.
2.01.10
II.
2.02.00
2.56.00
I.
I.
2.61.00
II.
2.01.00
I.
2.56.00
I.
1,33
1,33
0,16
1,17
0,45
0,45
0,38
0,07
d16
DS
0,47
orná, TTP, N
2.01.00
2.01.10
I.
II.
0,11
0,11
0,11
d17
DS
0,53
orná, zahrada, N
2.56.00
I.
0,51
0,51
0,51
d18
DS
1,95
orná, vinice, zahrada, sad, N
2.01.00
I.
0,83
0,75
2.02.00
I.
2.02.10
II.
0,08
0,66
0,17
2.08.50
IV.
d19
DS
0,13
orná,
2.02.10
II.
0,13
0,13
0,13
d20
DS
3,25
orná, N
2.56.00
I.
3,00
3,00
3,00
d29
DS
0,12
orná, N
2.02.10
II.
0,02
0,02
d31
DZ
0,29
orná
2.02.00
I.
0,29
0,29
0,29
d32
DZ
0,12
orná, TTP, N
2.01.00
I.
0,10
0,10
0,10
2.01.10
II.
d40
DS
0,42
orná
d45
DS
0,16
orná, zahrada, N
2.02.10
II.
0,03
0,03
0,02
0,01
d46
DS
0,53
orná, N
2.56.00
2.57.00
I.
II.
0,48
0,48
0,04
0,44
d47
DS
0,25
orná
2.57.00
II.
0,25
0,25
d50
D
0,62
N
d51
D
0,40
N
d52
D
0,41
orná, N
2.01.00
I.
0,31
0,31
0,31
2.01.10
II.
d53
D
0,33
orná, zahrada,
2.01.00
I.
0,33
0,33
0,33
l1
NL
3,83
N
74
0,02
0,25
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
l2
NL
0,24
orná
2.08.50
IV.
2.20.11
IV.
0,24
0,24
0,24
n1
NP
23,45
orná, zahrada, N
2.56.00
I.
23,44
23,44
23,44
n2
NP
0,67
orná
2.08.10
II.
0,67
0,67
0,67
n3
NP
0,03
orná
2.20.11
IV.
0,03
0,03
0,03
n4
NP
0,07
orná
2.20.01
III.
0,07
0,07
0,07
n5
NP
2,39
orná, N
2.56.00
I.
2,35
2,35
2,35
2.61.00
II.
2.56.00
I.
1,41
1,41
1,41
n6
NP
1,41
orná,
2.61.00
II.
n7
NP
1,75
orná, N
2.56.00
I.
1,63
1,63
1,63
n8
NP
1,28
orná
2.56.00
I.
1,28
1,28
1,28
n9
NP
2,10
orná
2.56.00
I.
2,10
2,10
o1
OV
0,18
zahrada
2.01.00
I.
0,18
0,18
o2
OV
0,22
N
o3
OK
1,53
N
o4
OK
4,78
orná
2.56.00
I.
4,78
4,78
4,78
o5
OK
6,07
orná
2.56.00
I.
6,07
6,07
6,07
o6
OK
4,34
orná, N
2.56.00
I.
4,27
4,27
4,27
o7
OS
0,79
orná, zahrada, sad
2.01.00
I.
0,79
0,79
0,79
o8
OS
1,44
orná, sad, N
2.01.00
I.
1,44
1,44
1,44
p1
SP
3,43
orná, zahrada, N
2.01.00
I.
0,55
0,55
0,55
p2
SP
0,58
orná
2.02.10
II.
0,58
0,58
p3
SP
0,11
orná, zahrada
2.02.00
I.
0,11
0,11
0,11
p4
SP
0,69
zahrada, N
2.02.10
II.
0,67
0,67
0,67
p6
SP
0,67
orná
2.56.00
2.57.00
I.
II.
0,67
0,67
r1
RH
0,49
N
r3
RH
1,41
orná
2.56.00
I.
1,41
1,41
r4
RH
0,89
orná, TTP, N
2.56.00
I.
0,82
0,82
75
2,10
0,18
0,58
0,67
1,41
0,82
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
r5
RH
0,94
orná
r6
RH
2,78
r7
r8
s1
RH
RH
SO
9,47
0,36
0,84
I.
II.
I.
0,94
0,94
orná, N
2.01.00
2.08.10
2.56.00
0,94
2,74
2,74
2,74
orná, N
sad,
orná, zahrada, N
2.56.00
2.08.10
2.01.00
I.
II.
I.
9,07
0,36
0,83
9,07
0,36
0,83
9,07
0,36
0,83
II.
I.
II.
1,07
1,07
1,07
0,25
0,25
0,25
s2
SO
1,22
orná, zahrada, N
2.02.10
2.01.00
2.02.10
s3
SO
0,26
zahrada, N
2.08.10
2.01.00
2.02.00
II.
I.
I.
s4
v1
SO
VP
0,29
4,93
N
orná, TTP, N
2.01.00
2.01.10
I.
II.
4,89
4,89
4,89
v2
VP
7,70
orná, N
2.01.10
2.02.00
2.61.00
II.
I.
II.
7,14
7,14
7,14
v3
VD
1,10
orná,
2.01.00
2.02.10
I.
II.
1,10
1,10
1,10
v4
VD
0,52
N
v5
VD
1,40
orná, zahrada, N
1,19
1,19
VD
1,74
orná
I.
II.
I.
1,19
v6
2.01.00
2.02.10
2.01.00
1,74
1,74
v7
ostatní
veřejná
VD
P*
0,34
0,57
orná
orná, zahrada, N
2.01.10
2.01.00
2.01.10
II.
I.
II.
0,34
0,41
0,34
0,41
2.02.00
2.02.10
2.56.00
I.
II.
I.
2.61.00
II.
123,61
119,53
prostranství
Celkem
144,04
76
4,09
0,02
1,72
0,21
0,34
0,20
19,68
103,92
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Označení plochy
Kód funkce
Celková výměra plochy
[ha]
Varianta Modřická - Vyhodnocení záboru ZPF
b1
BI
1,26
zahrada, N
b2
BI
0,22
N
b3
BI
0,26
N
b4
BI
3,38
I. a II. třída ochrany
1,25
1,25
2.02.00
I.
3,32
3,09
0,23
3,32
2.02.10
II.
2.08.50
IV.
2.02.10
II.
1,73
0,32
1,41
1,73
2.08.50
IV.
2.01.00
I.
0,42
0,42
1,25
1,25
b5
BI
1,76
b7
BI
0,42
orná, zahrada
h1
BH
1,10
N
q1
P*
1,26
orná, N
2.56.00
I.
q2
P*
7,36
orná, N
2.56.00
I.
7,20
7,20
d3
DS
25,09
orná, vinice, zahrada, sad, TTP, N
2.01.00
I.
23,82
22,03
2.02.00
I.
2.10.00
2.01.10
I.
II.
2.02.10
II.
2.08.10
II.
2.08.50
2.10.10
IV.
II.
2.41.78
V.
2.56.00
I.
2.57.00
II.
77
Mimo zastavěné
území
Celkem
I.
V zastavěném
území
Třída ochrany
2.56.00
III. - V. třída
ochrany
BPEJ
Druh pozemku
1,25
0,42
1,25
7,20
1,79
1,52
22,30
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
d1
DS
0,95
orná, N
2.01.00
d9
DS
0,06
orná, zahrada, N
d11
DS
0,28
sad
d12
DS
0,48
d13
DS
1,86
d15
DS
0,42
orná
I.
0,87
0,87
0,13
2.02.00
I.
0,04
0,04
0,04
2.02.10
II.
0,28
0,28
2.10.10
II.
2.02.00
2.02.10
I.
II.
0,45
0,45
0,33
0,12
2.08.10
II.
2.01.00
I.
1,57
1,57
0,01
1,56
2.01.10
II.
2.02.00
2.56.00
I.
I.
2.01.00
I.
0,42
0,42
0,32
0,10
2.56.00
I.
2.01.00
I.
0,11
0,11
0,11
3,00
d16
DS
0,47
orná, TTP, N
2.01.10
II.
d20
DS
3,25
orná, N
2.56.00
I.
3,00
3,00
d21
DS
1,48
orná, vinice, zahrada, sad, N
2.08.50
IV.
1,24
0,98
2.02.10
II.
2.08.10
II.
0,74
0,28
0,26
0,34
0,90
0,09
0,11
0,02
0,07
2.08.50
IV.
d22
DS
0,27
2.02.10
II.
0,20
0,20
d23
DS
0,58
2.02.10
2.08.50
II.
IV.
0,09
0,03
d31
DZ
0,29
orná
2.02.00
I.
0,29
0,29
0,29
d32
DZ
0,09
orná, TTP, N
2.01.00
I.
0,08
0,08
0,08
2.01.10
II.
0,06
d40
DS
0,49
N
d41
DS
1,03
2.02.00
2.56.00
I.
I.
0,99
0,99
0,99
d42
DS
0,87
orná, N
2.01.00
I.
0,10
0,10
0,10
2.01.10
II.
d45
DS
0,16
orná, zahrada, N
2.02.10
II.
0,03
0,03
78
0,02
0,01
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
d46
DS
0,53
orná, N
2.56.00
I.
2.57.00
II.
0,48
0,48
2.57.00
II.
0,25
0,25
d47
DS
0,25
orná
d50
D
0,62
N
d51
D
0,40
N
d52
D
0,41
orná, N
2.01.00
2.01.10
I.
II.
0,31
0,31
l1
NL
7,95
orná, sad, N
2.02.10
II.
4,06
4,06
2.08.10
II.
2.08.50
IV.
2.20.11
IV.
I.
25,29
25,29
0,67
l2
NL
0,24
orná
0,24
0,04
0,44
0,25
0,31
4,06
0,24
0,24
n1
NP
25,42
orná, zahrada, N
2.56.00
n2
NP
0,67
orná
2.08.10
II.
0,67
n3
NP
0,03
orná
2.20.11
IV.
0,03
0,03
0,03
n4
NP
0,07
orná
2.20.01
III.
0,07
0,07
0,07
n5
NP
2,39
orná, N
2.56.00
I.
2,35
2,35
2,35
2.61.00
II.
2.56.00
I.
1,41
1,41
1,41
25,29
0,67
n6
NP
1,41
orná,
2.61.00
II.
n7
NP
1,75
orná, N
2.56.00
I.
1,63
1,63
1,63
n8
NP
1,28
orná
2.56.00
I.
1,28
1,28
1,28
n9
NP
2,10
orná
2.56.00
I.
2,10
2,10
o1
OV
0,18
zahrada
2.01.00
I.
0,18
0,18
o2
OV
0,22
N
o3
OK
1,53
N
o4
OK
4,78
orná
2.56.00
I.
4,78
4,78
4,78
o5
OK
6,07
orná
2.56.00
I.
6,07
6,07
6,07
o6
OK
4,34
orná, N
2.56.00
I.
4,27
4,27
o7
OS
0,79
orná, zahrada, sad
2.01.00
I.
0,79
0,79
0,79
o8
OS
1,44
orná, sad, N
2.01.00
I.
1,44
1,44
1,44
p1
SP
3,43
orná, zahrada, N
2.01.00
I.
0,55
0,55
0,55
p2
SP
0,65
orná
2.02.10
II.
0,65
0,65
79
2,10
0,18
4,27
0,65
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
p3
SP
0,11
orná, zahrada
2.02.00
I.
0,11
0,11
0,11
0,00
p4
SP
0,77
orná, zahrada, N
2.02.10
II.
0,76
0,76
0,76
0,00
p6
SP
0,67
orná
2.56.00
I.
0,67
0,67
0,67
2.57.00
II.
r1
RH
0,49
N
r2
RH
0,54
orná, zahrada
2.02.10
2.08.10
II.
II.
0,54
0,54
0,54
r3
RH
1,41
orná
2.56.00
I.
1,41
1,41
1,41
r4
RH
0,89
orná, TTP, N
2.56.00
I.
0,82
0,82
0,82
r5
RH
0,94
orná,
2.01.00
I.
0,94
0,94
0,94
2.08.10
II.
r6
RH
2,78
orná, N
2.56.00
I.
2,74
2,74
2,74
r7
RH
9,47
orná, N
2.56.00
I.
9,07
9,07
9,07
r9
RI
1,37
orná
2.56.00
I.
1,37
1,37
s1
SO
0,84
orná, zahrada, N
2.01.00
2.02.10
I.
II.
0,83
0,83
0,83
s2
SO
1,22
orná, zahrada, N
2.01.00
I.
1,07
1,07
1,07
2.02.10
II.
2.08.10
II.
2.01.00
I.
0,25
0,25
0,25
2.02.00
I.
2.01.00
I.
4,90
4,90
4,90
2.01.10
II.
2.01.10
II.
7,00
7,00
7,00
2.02.00
I.
2.61.00
II.
2.01.00
I.
1,10
1,10
1,10
2.02.10
II.
2.01.00
I.
1,36
1,36
1,36
2.02.10
II.
s3
SO
0,26
zahrada, N
s4
SO
0,29
N
v1
VP
4,93
orná, TTP, N
v2
v3
VP
VD
7,56
1,10
orná, sad, N
orná,
v4
VD
0,52
N
v5
VD
1,59
orná, zahrada, N
80
1,37
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
v6
VD
1,74
orná
2.01.00
I.
1,74
1,74
v7
VD
0,34
orná
2.01.10
II.
0,34
0,34
ostatní
P*
1,04
2.01.00
I.
0,63
0,58
0,05
0,42
0,21
2.01.10
2.02.00
II.
I.
145,29
141,16
4,15
18,07
127,21
veřejná
prostranství
Celkem
2.02.10
II.
2.08.50
IV.
2.56.00
I.
2.61.00
II.
166,56
0,02
1,72
0,34
b4
BI
3,38 orná, zahrada, sad, N
b6
b7
BI
BI
0,42 orná, zahrada
1,25
2.02.00
I.
3,32
3,09
0,23
3,32
2.02.10
II.
2.08.50
IV.
4,18
0,73
3,45
4,18
0,42
0,42
2.02.10
II.
2.08.50
IV.
2.01.00
I.
81
1,25
0,42
Mimo zastavěné
území
0,26 N
1,25
V zastavěném
území
BI
I.
III. - V. třída
ochrany
b3
2.56.00
I. a II. třída
ochrany
0,22 N
Celkem
1,26 zahrada, N
BI
Třída ochrany
BI
b2
BPEJ
b1
Druh pozemku
Kód funkce
Označení plochy
Celková výměra plochy
[ha]
Varianta Nulová - Vyhodnocení záboru ZPF
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
h1
BH
1,10 N
q1
P*
1,26 orná, N
2.56.00
I.
1,25
1,25
1,25
q2
P*
7,36 orná, N
2.56.00
I.
7,20
7,20
7,20
d4
DS
2.01.10
II.
1,44
1,44
0,76
0,68
2.02.00
2.02.10
I.
II.
2.08.10
II.
2.10.10
II.
2,88
2,88
0,06
2,82
0,04
0,22
d5
DS
2.01.00
I.
2.01.10
2.56.00
II.
I.
d6
DS
0,69 orná, zahrada, N
2.02.00
I.
0,26
0,26
d7
DS
0,68 orná, sad, N
2.02.00
I.
0,35
0,35
0,35
d40
DS
0,64 N
d16
DS
0,61 orná, TTP, N
2.01.00
I.
0,24
0,24
0,24
2.01.10
II.
3,00
d20
DS
3,25 orná, N
2.56.00
I.
3,00
3,00
d24
DS
0,24 orná, zahrada, TTP, N
2.01.10
2.56.00
II.
I.
0,23
0,23
d25
DS
2.56.00
I.
0,82
0,82
d26
DS
0,62 orná, sad, N
2.02.10
II.
0,12
0,12
d27
DS
1,51 orná, vinice, zahrada, sad, N
2.02.10
II.
1,25
1,03
0,73
0,73
0,14
0,14
0,22
0,22
d28
DS
d32
DZ
0,15 orná, TTP, N
d33
DZ
0,26 orná, sad, N
2.08.10
II.
2.08.50
IV.
2.01.00
I.
2.01.10
II.
2.02.00
I.
2.02.10
2.56.00
II.
I.
2.01.00
I.
2.01.10
II.
2.01.00
I.
82
0,07
0,16
0,82
0,22
0,01
0,11
0,15
1,10
0,47
0,26
0,14
0,22
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
d45
DS
2.02.10
d46
DS
0,53 orná, N
II.
0,03
0,03
0,02
0,01
2.56.00
I.
0,48
0,48
0,04
0,44
2.57.00
II.
d47
DS
0,25 orná
2.57.00
II.
0,25
0,25
d48
DS
1,70 orná, N
2.01.00
2.01.10
I.
II.
1,38
1,38
0,14
1,24
2.02.00
I.
2.56.00
I.
2.61.00
II.
2.56.00
2.57.00
I.
II.
0,34
0,34
0,01
0,33
2.01.00
I.
0,31
0,31
0,31
3,88
0,35 orná, N
d49
DS
d50
D
0,62 N
d51
D
0,40 N
d52
D
0,41 orná, N
2.01.10
II.
l1
NL
7,77 orná, sad, N
2.02.10
2.08.10
II.
II.
3,88
l2
NL
0,24 orná
2.08.50
IV.
0,24
2.20.11
IV.
2.56.00
I.
18,03
18,03
0,67
0,25
3,88
0,24
0,24
n1
NP
18,03
n2
NP
0,67 orná
2.08.10
II.
0,67
n3
NP
0,03 orná
2.20.11
IV.
0,03
0,03
0,03
n4
NP
0,07 orná
2.20.01
III.
0,07
0,07
0,07
n5
NP
2,39 orná, N
2.56.00
2.61.00
I.
II.
2,35
2,35
2,35
n6
NP
1,41 orná,
2.56.00
I.
1,41
1,41
1,41
2.61.00
II.
0,67
n7
NP
1,75 orná, N
2.56.00
I.
1,63
1,63
1,63
n8
NP
1,28 orná
2.56.00
I.
1,28
1,28
1,28
n9
NP
2,10 orná
2.56.00
I.
2,10
2,10
2,10
o1
OV
0,18 zahrada
2.01.00
I.
0,18
0,18
o2
OV
0,22 N
83
0,18
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
o3
OK
1,53 N
o4
OK
4,22 orná
2.56.00
I.
4,22
4,22
4,22
o5
OK
6,07 orná
2.56.00
I.
6,07
6,07
6,07
o6
OK
4,34 orná, N
2.56.00
I.
4,27
4,27
4,27
o7
OS
0,79 orná, zahrada, sad
2.01.00
I.
0,79
0,79
0,79
o8
OS
1,34 orná, sad
2.01.00
I.
1,34
1,34
1,34
p1
SP
2.01.00
I.
0,55
0,55
0,55
p2
SP
0,65 orná
2.02.10
II.
0,65
0,65
p3
SP
0,11 orná, zahrada
2.02.00
I.
0,11
0,11
0,11
p4
SP
0,69 zahrada, N
2.02.10
II.
0,67
0,67
0,67
p6
SP
0,67 orná
2.56.00
I.
0,67
0,67
0,67
2.57.00
II.
2.02.10
II.
0,54
0,54
0,54
2.08.10
II.
1,41
r1
RH
0,49 N
r2
RH
0,54 orná, zahrada
0,65
r3
RH
1,41 orná
2.56.00
I.
1,41
1,41
r4
RH
0,89 orná, TTP, N
2.56.00
I.
0,82
0,82
0,82
r5
RH
0,94 orná,
2.01.00
I.
0,94
0,94
0,94
2.08.10
II.
r6
RH
2,78 orná, N
2.56.00
I.
2,74
2,74
2,74
r7
RH
9,47 orná, N
2.56.00
I.
9,07
9,07
9,07
r9
RI
1,28 orná
2.56.00
I.
1,28
1,28
1,28
s1
SO
2.01.00
I.
0,63
0,63
0,63
2.02.10
II.
1,07
1,07
1,07
0,25
0,25
0,25
s2
s3
s4
SO
SO
SO
0,26 zahrada, N
2.01.00
I.
2.02.10
II.
2.08.10
II.
2.01.00
I.
2.02.00
I.
0,29 N
84
__________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
v1
VP
v2
VP
v3
VD
4,69 orná, TTP, N
7,32 orná, sad, N
1,10 orná,
v4
VD
0,52 N
v5
VD
2.01.00
I.
2.01.10
II.
2.01.10
II.
2.02.00
2.61.00
I.
II.
2.01.00
I.
2.02.10
II.
2.01.00
I.
2.02.10
II.
4,66
4,66
4,66
6,75
6,75
6,75
1,10
1,10
1,10
1,27
1,27
1,27
v6
VD
1,74 orná
2.01.00
I.
1,74
1,74
v7
VD
0,26 orná, N
2.01.10
II.
0,26
0,26
v8
VP
0,20 N
ostatní
P*
1,31 orná, vinice, zahrada, sad, N
2.01.00
I.
0,85
0,76
0,09
0,45
0,40
veřejná
2.01.10
II.
prostranství
2.02.00
2.02.10
I.
II.
2.08.50
IV.
2.56.00
I.
2.61.00
II.
118,70
114,35
4,33
19,29
99,40
Celkem
N
139,48
pozemek není součástí ZPF
85
0,02
1,72
0,26
_____________________________________________________________________________________________________________________
6.2 Vyhodnocení vlivu na pozemky určené k plnění funkcí lesa
6.2.1
Zastoupení lesa v řešeném území
Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou definovány zákonem č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) v §
3 odst. 1. V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní
pozemky dle evidence katastru nemovitostí.
Lesní pozemky zabírají v katastrálním území Modřice 9,94 ha, coţ tvoří necelé jedno procento
z celkové rozlohy katastru, přičemţ prŧměrné zalesnění v České republice činí cca 34 %.
6.2.2
Navrhovaná opatření
Ve všech posuzovaných variantách jsou navrhovány nové plochy lesa:
varianta Ţ
4,07 ha
varianta M
8,19 ha
varianta 0
8,01 ha
Alternativně je moţno pojmout jako plochy lesŧ některé stávající i navrţené přírodní plochy – NP
(především v rámci biocenter).
6.2.3
Vyhodnocení poţadavků na zábor pozemků plnících funkci lesa
Navrhované řešení varianty 0 předpokládá zábor pozemkŧ určených k plnění funkcí lesa pro
komunikaci d25 severovýchodně od města v rozsahu 0,02 ha.
Navrhované řešení varianty M předpokládá zábor pozemkŧ určených k plnění funkcí lesa pro
komunikaci d3 (jihozápadní tangenta) v rozsahu 0,15 ha.
Navrhované řešení varianty Ţ nepředpokládá nároky na zábor PUPFL.
86

textová část odůvodnění

Transkript

Podobné dokumenty

Textová část územního plánu města Český

Jakub Veselý: Jižní část německé průchozí dálnice

zde - Dálnice D3

práv.stav po vydání změny č.1

IV_blok

Book of papers 2012 - Voda a krajina

kontakty na zaměstnance

územní plán obce krásná

ÚP Modřice - odůvodnění - Úvod

Strategická výzkumná agenda - Technologická platforma pro