Obsah - Základní škola, Příbram II, Jiráskovy sady 273

Obsah - Základní škola, Příbram II, Jiráskovy sady 273

16. číslo, 8. ročník, 2012/13
www.zsjs.cz
Obsah:
Úvod str. 2
Komunikace str. 3
Časopisy a filmy str. 9
Divadlo a my str. 12
Mene tekel str. 13
Páťáci
a deváťáci str.14
Anglické listy str. 19
Různé str. 22
Vaření str. 26
Zábava str. 27
Občasník Základní školy, Příbram II, Jiráskovy sady 273
Úvodník
Slovo
šéfredaktora
Milí čtenáři,
Vážení čtenáři,
je to tu znovu. Právě se vám do rukou
dostalo další číslo školních novin, již 16.
Tentokrát jsme si lámali hlavy s tématem
komunikace. Přemýšleli jste někdy, kolika
způsoby s námi vlastně svět komunikuje?
Každý z vás si nejspíš představí televizi,
rádio, internet nebo noviny. Ale svět s námi
komunikuje také prostřednictvím časopisů.
Ale pomocí těchto prostředků nám mohou
taky leccos podstrčit. Proto je důležité
zpracovávat, co jsou fakta a co podvrh.
Ale teď zpět k časopisu. Jak jsem řekl,
vymýšleli jsme a psali spoustu článků.
Některé nám zabraly více, některé méně
času. I tak si myslím, nebo spíše doufám
v to, že se nám povedly a že si je s radostí
přečtete. Takže přeji příjemné počtení.
Marek Červenka, VIII. A
Redakční rada Školních novin
Tiráž
Školní noviny č. 16, prosinec 2013 (občasník, vychází 2x
ročně) náklad 200 ks, vydává redakční rada Základní
školy, Jiráskovy sady 273, Příbram II, 26101, tiskne
Tiskárna Periskop.
byl jsem osloven paní učitelkou
Fousovou, abych okomentoval, případně zhodnotil poslední, tedy 15. číslo
školních novin. Noviny jsem si proto
velmi podrobně pročetl. Vzhledem k
tomu, že jsem se na tvorbě novin sám
podílel v předchozích letech a to nejprve jako vedoucí sekce Anglických listů
a posléze jako šéfredaktor, vím, jak je
těžké a zodpovědné takovouto tiskovinu vymyslet, poskládat, udělat recenze,
nechat vytisknout a distribuovat.
Pokud jde o samotné číslo novin, musím s radostí konstatovat, že Školní
noviny zůstávají stále zajímavé a pestré. Byl jsem zvědav, zda v novinách
přibydou nějaké nové rubriky a na kolik
se změnila, případně rozšířila redakční
rada. Rubriky zůstaly zhruba stejné, jak
rozsahem, tak obsahem. Redakční rada
se však úplně změnila. Přibyly nové tváře, což je hodně dobře. Zároveň jsem
rád, že si noviny zachovávají jednotnou
grafickou úpravu, na které se podílí talentovaní žáci školy.
Abych však stále jenom nechválil, bylo
by podle mě dobré mnohem více do
tvorby novin zapojit žáky prvního
stupně. Jim by v novinách určitě slušela samostatná rubrika. Navázal bych
na rozhovor s Marií Soukupovou a vyzval členy redakční rady, aby oslovili i
ostatní bývalé členy redakční rady, kteří
odešli na střední školy. Jejich vyprávění
a postřehy by mohly být inspirací pro
všechny.
Závěrem přeji všem tvůrcům Školních
novin hodně bohaté fantazie, inspirace,
dobrých a zajímavých nápadů a jejich
čtenářům pak příjemné chvíle při čtení.
PS.: Až bude známo téma příštího vydání, dejte mi vědět. S radostí vám zašlu
svůj příspěvek!
Štěpán Valter, Gymnázium Příbram
Fotky redaktorů k článkům - Jan Liška, kresby Lišáka - Jan Vorel, smajlíky na obálce - Tereza Dohnalíková, foto RR - Petr Lojín
2
Komunikace
Slova
„Proto hlavu vzhůru, vy, kdo si myslíte, že jste ve světě písmenek a
slov dočista ztracení. Všechno se dá nějak překonat a naděje umírá
poslední!“
„Slova jsou nevyčerpatelným zdrojem
kouzel, schopným bolestně zraňovat, ale
i léčit.“ Pokud patříte stejně jako já mezi
nevyléčitelné Potteromaniaky, zřejmě vám
nemusím připomínat, že tuto větu pronesl
Albus Brumbál na nádraží King‘s Cross
v posledním díle Harryho Pottera. Podle
mého názoru má však tato jeho myšlenka
mnohem hlubší význam, než by se mohlo
na první pohled zdát.
Říká nejen to, že slova jsou pro náš život
nezbytně důležitá, ale také, že byť se to
možná nezdá, mají obrovskou váhu. Díky
slovům se dennodenně dozvídáme spoustu
nových informací a vědomostí, ale také
díky nim vyjadřujeme svoje pocity a emoce,
rozvíjíme svoji fantazii… Dalo by se říci, že
díky slovům se řadíme mezi nejvyvinutější
tvory naší planety.
Slova se nevyskytují pouze v mluvené
podobě, ale také napsaná na papíře nebo na
počítači, slepeckým písmem nebo v podobě
posunků a ve znakové řeči. Máme přibližně
sto třicet světových jazyků, některé více
používané a některé méně. Asi žádný člověk
na světě (možná kromě Bartyho Skrka, opět
z Harryho Pottera, který ovládá i skřetí
řeč) neumí mluvit všemi jazyky. Je úspěch,
když nějaký člověk plynně mluví třeba pěti
nebo šesti jazyky. Já osobně mluvím čtyřmi.
Samozřejmě ne dokonale, ale stále své
znalosti a slovní zásobu rozvíjím.
Když někdo umí více jazyků, je pro něj
mnohem snadnější najít práci. Říká se, že
„kolik umíš řečí, tolikrát jsi člověkem“.
Já bych ovšem toto známé heslo trochu
poopravila: „kolik umíš slov, tolikrát
jsi člověkem“. Já jsem měla díky svým
rozsáhlým schopnostem vždy velké výhody,
protože mi nikdy nedělalo problém napsat
jakkoli dlouhý sloh na dané i libovolné
téma. Proto nebylo těžké získat jedničku z
češtiny, ale ani z dějepisu, v jehož hodinách
jsem neustále uplatňovala svou výhodu v
prezentacích.
Každý musí žít s tím nadáním, s jakým
se narodil. Ale Albus Brumbál říká:
„Nerozhodují za nás naše schopnosti, ale
naše volby.“ Proto věřím, že pokud bych se
například já rozhodla, že se stanu maniakem
do přírodních věd, s trochou snahy by se
mi to podařilo. Proto hlavu vzhůru, vy,
kdo si myslíte, že jste ve světě písmenek a
slov dočista ztracení. Všechno se dá nějak
překonat a naděje umírá poslední!
Marie Soukupová
3
Komunikace
Výuka jazyků na naší škole
Od září školního roku 2013/2014 nás
čekají změny ve výuce cizích jazyků.
Po posledních úpravách rámcového
vzdělávacího programu pro základní
školy má každá základka za povinnost
do seznamu vyučovaných předmětů
dodat i druhý cizí jazyk. Nikde není
přesně řečeno, jaký jazyk by to měl
být. Některé školy nabídnou italštinu,
jiné francouzštinu. U nás, stejně jako
u většiny ostatních škol, to bude
jazyk německý. Je to vcelku logická
volba. Německý jazyk se u nás vždy
vyučoval a je pro nás Středoevropany
prakticky nejužitečnější. Často jezdíme
do Německa či Rakouska za nákupy,
za zábavou nebo za jiným bohulibým
účelem.
Pro příští rok s němčinou začnou
sedmáci (letošní šesťáci) a osmáci
(letošní sedmáci). Musí se však dodržet
maximální možný počet hodin v daném
ročníku, proto se musel trochu upravit
učební plán. Některé předměty budou
mít méně hodin a některé nebudou
vyučovány vůbec. To, které předměty
přijdou o čas nebo se nebudou
objevovat v rozvrhu, si prozatím nechám
Moje cesta do školy
Ráno jsem vstala s nepříjemným pocitem, kterým začal
můj den. Ach ano, musela
jsem do školy. Vzpomněla jsem si na víkend, který
skončil svítáním.
Bylo za deset minut půl šesté
a já unaveným krokem došla
ke stolu, poslepu nahmatala
vypínač a rozsvítila lampu.
Tmavý pokoj se rozjasnil
krásným hřejivým světlem.
Šla jsem do koupelny a
s ostychem jsem se na sebe
podívala do zrcadla. Strnula
jsem. Temné kruhy pod očima a pobledlé tváře vypadaly hůř než kdykoliv dřív.
4
pro sebe. Jisté je to,
že příští sedmáci a
osmáci
nebudou
mít
možnost
volby
volitelných
předmětů. Němčina
totiž ubere dvě
hodiny v sedmé a
dokonce tři hodiny
v osmé třídě. V
šestých a devátých
třídách se prozatím
ponechá vše tak,
jak bylo doposud.
Zakoupili jsme pro žáky zcela novou
řadu moderních učebnic němčiny.
Byla to velká investice v řádu několika
desítek tisíc korun, která se rozhodně
vrátí v tom, že výuka bude zábavná,
bude mít spád a jazyk bude procvičován
na aktuálních tématech ze života.
Osobně jsem přesvědčený o tom,
že rozšíření výuky jazyků o další cizí
jazyk, je krok správným směrem. Stále
platí okřídlený citát: Kolik znáš jazyků,
tolikrát jsi člověkem. My Češi bychom
se měli i nadále vzdělávat v jazycích
Oči byly jako dva ledy. Zely
prázdnotou… lhostejností.
Pustila jsem proud vody a
smyla si z obličeje smutný
výraz.
Tichými kroky jsem se přikradla do kuchyně a postavila presovač na plotýnku.
Stála jsem a čekala, až začne
bublat. Nalila jsem si jeho
obsah do šálku a stočila pohled do černé kávy, bez lžičky cukru, bez kapky mléka.
Takové, jaké jsem potřebovala, abych se zbavila pocitu
únavy.
Napila jsem se a otřásla se.
Hořkost mi náladu vůbec
nezlepšila.
a stávat se tak více
světoobčany. Neměli bychom se jen
upínat na náš malý a historicky omezený
životní prostor. Generaci našich žáků
čekají mnohé možnosti uplatnění v
rámci celé Evropské unie. Tím, že budou
nyní ovládat dva základní evropské
jazyky, se jim dveře do Evropy otevřou
ještě více. Znalost jazyků je v dnešní
době více než základ – je to i známka
inteligence a příslušnosti k moderní
společnosti.
Když jsem pohlédla na hodiny a uvědomila, kolik už
je hodin, spěšně jsem se
oblékla, naházela knížky do
tašky, dopila kávu a navlékla
teplý kabát. Ledabyle jsem
si ovázala šálu kolem krku a
nasadila sluchátka s tichou a
pomalou hudbou.
Opouštěla jsem dům ještě s
tou samou hořkostí ve tváři,
když jsem uslyšela, jak mi
kručí v břiše. Utíkala jsem na
zastávku, abych stihla autobus, a posadila se na své oblíbené místo dozadu.
Opřela jsem si čelo o studenou okenní tabulku a sledovala, jak mi mizí z dohledu
domov, jediný zdroj bezpečí.
Mgr. Jan Konvalinka
Stačil mi jediný pohled na
školu, která se tyčila ve své
majestátně vyhlížející velikosti, a poprvé v životě mě
napadlo, jak je to místo krásné. Pocházela odsud spousta vzpomínek a najednou se
mi začaly jednotlivé zážitky
míhat před očima… Můj
první školní den, všechny
mé úspěchy a přátelé, kteří
mi vždycky dodali sílu každé
ráno vstát a přinutit se jít do
školy.
Na tváři se mi objevil upřímný úsměv a já byla ráda, že tu
teď mohu být a patřit mezi
ně.
Laura Babjaková, VIII.B
Komunikace
Smajlíci
Když naše paní učitelka poprvé
vyslovila slovo emotikon, docela jsem si
lámal hlavu s tím, co to může znamenat.
Napadaly mě dvě věci. Buď, že to má
něco společného s nějakým emákem,
nebo s emocemi. Když nám řekla, že
emotikon znamená česky smajlík, byl
jsem rád, že alespoň jednou myšlenkou
jsem se trefil.
Myslím, že na světě už je jen velmi málo
lidí, kteří by nikdy nepoužili smajlíka.
Smajlík se skládá ze speciálních znaků,
které vyjadřují náladu, postoj či emoce.
Například :-) – úsměv, :-( – smutek,
:-P – vyplazený jazyk, ale zjistil jsem,
že existuje mnoho smajlíků, které
by mě dosud nenapadly, jako třeba
:P* - francouzák, :-(*) – zvracení, :-°( –
Paroubek, @@@:-) – Marge Simpsonová,
q:) - Filip Sido, =:-) – punkáč, a
podobně.
Když se řekne dvojtečka, pomlčka a závorka, snad nikdo nebude pochybovat,
co tyto znaky vlastně znamenají. Naše
generace by se bez nich snad ani neobešla. V SMS-kách a na sociálních sítích
jimi vyjadřujeme své pocity a nálady. No
a tak vás určitě zajímá, jak tato kombinace znaků vlastně vznikla.
Jeden z prvních smajlíků se objevil už
r. 1897 a to v druhém čísle časopisu
„The Typewriter World“. Ten článek byl
dokonce už z roku 1890.
Ale za autora smajlíku, jak ho známe
dnes, (žlutý s obličejíčkem uvnitř) se považuje Harvey Ball, grafik a kreslíř. Obrázek, který dnes vidíme asi každý den,
byl navržen tak za deset minut. Během
deseti let se stal velice populární. Lidé
ho nosili připnutého na tričkách jako
odznáček. Posuďte sami, jestli to pana
Harvey Ball potěšilo, když za tu práci
dostal pouhých 45 dolarů. Tento odznak
totiž nosilo asi padesát milionů lidí na
celém světě. V sedmdesátých letech se
smajlíky objevují také na internetu, kde
se velice oblíbily a začaly hodně používat, jak asi sami víte z vlastní zkušenosti.
Ale ne všechny smajlíky se usmívají,
smajlíků totiž existují miliony. Dvojtečka +hvězdička, dříve nemyslná kombinace a dnes? Vyznání lásky.
Petr Kudrna, IX. B
Petra Mrkáčková, VII. A
Povídám si
Nejraději si povídám sama se sebou, protože
jsem sama sobě nejlepším posluchačem a
svoje problémy znám nejlépe. Asi se ptáte, jaké
problémy může tak mladá dívka mít?!
No to je jednoduché, známky, kamarádky,
nedostatek pěkného oblečení, když otevřu skříň,
a hlavně kluci a jejich nepochopitelné myšlení.
Většinou když jsem doma sama, ulehnu do postele
a do sluchátek si pustím uklidňující muziku, která
mi připomene zážitek nebo vzpomínku, na kterou
ráda myslím.
Foto: Marek Červenka
Michaela Kocnová, IX. B
5
Komunikace
Druhy komunikace
Povídání
Moje místo k povídání
Když si chci s někým popovídat, nebo
si jen tak přebrat věci a okolnosti, které
se ve mně hromadí, jdu se projít buď
sám, nebo s kamarády na mé oblíbené
místo za naší vsí. K tomuto místu mám
velice silný vztah. Je to místo, kde jsem
sám sebou a dokážu brát věci i z jiného
pohledu.
Má úžasnou atmosféru i díky přírodě,
která ho obklopuje ze všech stran.
Nejraději sedím pod vzrostlou lípou,
která se tyčí na samém vrcholu kopce
stoupajícího z bratkovického údolí, od
řeky Litavky. Krása brdské krajiny mne
udivuje a cítím se spokojeně. Proto
když sem vezmu kamaráda, kamarádku
6
nebo i rodiče, dokážu si s nimi povídat
o čemkoliv. Zatím nevím, co přesně, ale
něco mě s tímto místem silně spojuje,
proto se tu při povídání s přáteli nebo
příbuznými cítím dobře.
Petr Záluský, IX. B
Rád si povídám...
Poslední dobou, kdy už zdaleka tolik
netrávím čas doma u počítače a
televize, si asi nejraději povídám s mými
přáteli. Máme spolu mnohem více
společných zájmů a aktivit, než třeba s
rodiči a sourozenci. Jakmile se sejdeme
a někdo z nás začne nějaké téma, už
je konverzace v plném proudu. Buď si
povídáme jen ve škole, nebo se sejdeme
na nějakém předem smluveném místě.
Nejlepší sešlosti jsou vždy o víkendech.
Každý pátek uspořádáme velkou akci
v jednom kulečníkovém baru. Přijde
nás tam většinou kolem dvaceti nebo
třiceti. V tomto případě konverzace
nikdy nevázne a všichni se skvěle
baví. Je úžasné, že lidé z osmých tříd i
středních škol až po maturanty se spolu
dokáží bavit. Nikomu nezáleží na věku,
penězích či kráse a chováme se vždy
jako parta.
Jsem rád, že jsem takové lidi za
posledních pár měsíců poznal, myslím
si, že bych bez nich už žít nemohl.
Petr Kudrna, IX. B
Komunikace
FOVÁNÍ !
UR
NÍ JAKO S
Á
V
O
F
R
U
ÍS
...NEN
Používáš bezpečně internet ?!
Internet = vzájemně komunikující
počítače a další zařízení po celém
světě. Nejznámější služby, které
internet poskytuje, jsou www
stránky, e-mail a sociální sítě.
Na internetu najdeš spoustu užitečných
věcí, které tě mohou nejen bavit, ale i
pomoci při přípravě do školy. Setkáváš
se tam s kamarády a můžeš se seznámit
i s novými.
Při používání internetu je nutné
být opatrný a chránit se. Může dojít
ke zneužití tvých osobních údajů,
fotografií nebo tebe jako člověka. Nikdy
nezapomínej, že co jednou na internetu
zveřejníš, špatně se odstraňuje.
Internet je dobrý pomocník a
nevyčerpatelný zdroj informací i zábavy,
ale pouze v případě, že dodržuješ tato
základní pravidla.
Chraň sám sebe a dodržuj je!
•
neprozrazuj heslo nebo
přihlašovací jméno
•
chraň počítač antivirovým
programem
•
vyvaruj se stahování a používání
nelegálních programů
•
přemýšlej nad tím, komu sdělíš
své osobní údaje (adresa, telefon,
datum narození atd.), nebo zašleš
fotografie
•
v případě, že si pomocí internetu
domluvíš schůzku, informuj
kamarády nebo rodiče
•
nekomunikuj o tématech, která
jsou ti nepříjemná, uvádějí tě do
rozpaků nebo děsí
•
nereaguj na hrubé, urážlivé nebo
nevkusné e-maily
•
přílohy e-mailů, které ti přijdou od
neznámých osob, raději odstraň
•
nevydávej se za někoho, kým nejsi
(neměň pohlaví, věk …), buď sám
sebou
•
pokud najdeš na internetu
vulgární výrazy, obrázky nebo
něco, o čem si myslíš, že je
nesprávné, sděl to rodičům
•
respektuj upozornění, že webová
stránka je určena pro osoby
určitého věku, a takové stránky
urychleně opusť
•
ověř si vyhledané informace z více
zdrojů
•
neplýtvej svým volným časem
pouze na internetu, věnuj se
sportu a koníčkům, jsou i lepší
možnosti, jak trávit volný čas
Petr Maršík
Tablety
V době dnešních technologií je čím
dál tím více komunikačních zařízení.
Tak například tablety. Jedná se o větší
verzi dotykového mobilu, či o kapesní
počítač. Pojem tablet se vztahuje na
různou formu zařízení, která se liší
umístěním obrazovky ve vztahu ke
klávesnici. Tablet se využívá například
v bankovnictví, když jste na počítačově
nedostupném místě nebo také v grafice.
Grafický tablet funguje následovně:
Připojí se k počítači a poté se na tablet
něco nakreslí. Pomocí něčeho, mně
dosud neznámého, se tato kresba
přenese do PC. Nejstarší obdoba tabletu
se datuje už do roku 1888, avšak tehdy
to byla elektrické zařízení se vstupem a
výstupem dat na plochém informačním
displeji. Dnešními představiteli jsou
například Apple Inc. se svým iPadem a
Samsung s výtvorem Galaxy Note.
Marek Červenka, VIII. A
7
Komunikace
Mobilní telefony dnešní doby
V dnešní době existuje spousta mobilních telefonů. Liší se především
výbavou, ale hlavně cenou. Cena nejlevnějších začíná na 400 korunách,
avšak některé stojí i 40 000 korun.
Každý telefon má nějaký operační
systém. Nejrozšířenější operační systémy jsou Android od Googlu a iOs od
Applu.
Pohání ho dvoujádrový procesor s výkonem 1,2 Ghz a operační paměť 1 GB. Vše
se promítá čtyřpalcovém displeji Retina,
dále také, pomocí 8 mpx fotoaparátu
s bleskem, nahrává video v HD kvalitě.
Samozřejmostí je také GPS přijímač k
zaměření polohy a připojení k internetu
s technologií LTE, která umožňuje rychlé stahování dat pomocí mobilního internetu (v ČR ještě není k dispozici, ale
brzy bude). Do tohoto telefonu můžete
stahovat miliony aplikací pomocí aplikace AppStore. Prodává se s 16, 32, 64
GB pamětí a jeho cena startuje kolem 16
000 Kč.
rozlišením 13 megapixelů. Disponuje
také bezdotykovým ovládáním, 1,9 Ghz
procesorem s technologií LTE, nebo 1,6
Ghz procesorem bez LTE, technologie
rychlého připojení k internetu. Telefon
se bude prodávat ve verzích s 16,32 a 64
GB pamětí. Operační paměť u každé verze zůstává stejná a to 2GB. Tento aparát
dokáže monitorovat zdravotní kondici uživatele. Jako u každého přístroje s
Androidem, je i zde možnost stahování
milionů aplikací pomocí programu Obchod Play. Jeho předchůdce dokonce
jedno čtvrtletí překonal v prodejích
iPhone. Samsung Galaxy S4 se začne
prodávat v dubnu.
Jiří Pinkava, VIII. B
Apple iPhone
Apple iPhone 5 je nejprodávanější telefon na světě. Pokaždé, když vydají nový
model, se stává nedostatkovým zbožím.
Funguje na operačním sytému iOs 6,
který se na rozdíl od Androidu používá
jen pro výrobky od Applu a stále lze zaktualizovat pomoc PC programu iTunes.
Samsung Galaxy S4
Samsung Galaxy S4 je nejmodernější mobilní telefon, který pracuje na
operačním systému Android. Má pětipalcový AMOLED displej, fotoaparát s
Mobilní telefony budoucnosti
8
Časopisy a filmy
Enigma
Enigma je vědecký časopis o
historii , např. článek „Co se
skutečně stalo s městy Sodoma
a Gomora?“, paranormálních
jevech (duchové, UFO), ale
mapuje i rozmanité konspirační
teorie, spekulace a vyjasňuje
praktiky tajných společenství
např.
Svobodní
zednáři,
označováni také jako „Ilumináti“.
Recenze filmu Babovřesky
…aneb z dopisu venkovské drbny
Veronika Fialová, VII. A
Nabízí rozdílné hypotézy týkající
se záhadných událostí a tragédií
na 108 stranách. Vychází už od
roku 2007 s měsíční periodou,
tzn. že vychází každý měsíc.
Jeho šéfredaktorkou je Bc.
Michaela Vondrušková a vydává
ho RF-Hobby. V tomto časopise
také nechybí rubrika, kam
mohou čtenáři posílat dotazy
na údalosti a záhady, které je
zajímají. Pokaždé se po dočtení
tohoto časopisu těším na další
číslo. Mám pár oblíbených čísel,
která jsem schopný přečíst i
třikrát do měsíce. Dokonalým
příkladem je speciál 55 příšer,
které by neměly existovat. Jak už
praví název, najdete zde příšery,
které by neměly existovat, nebo
zvířata, která měla být už dávno
vyhynulá. Avšak přiložené fotky
dosvědčují opak. Nebo je to jen
podvrh? I toto zhodnocení zde
najdete.
Marek Červenka, VIII. A
Dobrý den, milí čtenáři našich školních
novin. V létě se natáčela nová česká
komedie Zdeňka Trošky z vesnického
prostředí zvaná Babovřesky… aneb z
dopisu venkovské drbny, která už byla
v kině dokonce i u nás v Příbrami. Přála
jsem si film vidět a moc jsem se těšila,
až se pořádně zasměji. Bylo to tak. V
19:00 jsem seděla v kině a očekávala
jsem od komedie to nejlepší. Zazvonil
gong, všichni jsme se usadili a čekali, až
velká komedie začne.
dobu vilu zrekonstruovat. Podtitul „z
dopisu venkovské drbny“ naznačuje,
že na scénu vstoupí i místní ženy v čele
s „univerzální“ klepnou Horáčkovou,
která o všem ví, od všeho má klíče,
všude byla dvakrát, myslí si, že má právo
do všeho zasahovat. A právě do této
vesničky přichází nový farář. Drbny
čekají váženého důstojného pána,
ale z auta vyskočí mladý, sportovně
vyhlížející asi třicetiletý mladík s
dvojsmyslným jménem. Netuší, co tu
na něj čeká, co všechno bude muset
řešit a právě díky tomu se odehrává v
Babovřeskách množství humorných
situací. To není vše, ve vesnici žije
pohodová rodinka Čížků, kde otec
dvou dětí pracuje jako starosta ve vsi.
Jednoho dne do vesnice zavítala faráře
sestra Ivana, která měla zájem o práci
sekretářky na úřadě. Vtom vstoupila
Horáčková a rychle odešla… Jestli
chcete vidět, jak film dopadne, zajděte
si do kina. :)))
Moje hodnocení filmu:
Tento film vypráví o vesnických
drbnách z vesnice Babovřesky. Ve
vesnici žije staletá Trůda. Po smrti po
ní zůstane velká vila, kterou zdědí její
synovec Adam. Adam se snaží po celou
Tento film hodnotím jen kladně.
Velice se mi líbil, protože byl velmi
humorný a v některých scénách i
záhadný a strašidelný. Doporučuji
vám zajít si do kina a prožít stejnou
fůru legrace, jako jsem zažila já.
9
Časopisy a filmy
History revue
HISTORY revue (3/2013)
Zradil Přemysla Otakara II. blízký
přítel?
Nové číslo časopisu vychází každý
měsíc. Téma čísla je vyjádřeno většinou
otázkou. Jedno číslo stojí 49,90 Kč. Role
šéfredaktorky se ujala Ilona Kučerová.
Březnové číslo tohoto roku má téma:
Zradil Přemysla Otakara II. blízký přítel?
Asi nejzajímavější články v tomto čísle
jsou o Simon de Montfort, 3 zrady
českých králů, Sudety 1933-1938 a
Ludvík XIV. & Filip II. Orleánský.
Článek o Simonu de Montfort vypráví o
jeho životě. Když byl Simon malý, zemřel
mu otec při tažení proti albigensům
(také proti katarům, kacířskému
náboženskému hnutí). Při obléhání
Toulouse přichází jeho otec o život poté,
co je zasažen ranou z praku. Po smrti
10
otce se
dělí
o
majetek se svým
bratrem
Amaurym
rovným dílem. Roku 1238 se Montfort
žení s Eleonorou Anglickou, dcerou krále
Jana Bezzemka a sestrou tehdejšího
krále Jindřicha III. Plantageneta. V roce
1238 se Simonovi narodí syn Jindřich,
jméno má po králi Jindřichu III. Rodinná
idyla však končí v tu chvíli, kdy Montfort
dluží velký obnos flanderskému hraběti,
ale jako ručitele uvede nic netušícího
Jindřicha III. Spor vyřeší Montfort, který
roku 1239 opouští se svou manželkou
Anglii. Roku 1240 se účastní výpravy
do Svaté země. Ale v roce 1265 v Bitvě
u Eveshamu umírá Simon de Montfort s
celým vojskem svého bratr Amaryho.
Marie ………………………… byla dcerou
Rakousko-uherské císařovny.
OTÁZKY:
1) Jméno bratra Simona de Montfort.
2) Je šéfredaktorem časopisu muž?
3) „Zabil Přemysla Otakara II. Blízký přítel?“ je
…….. časopisu
4) Doplň: Filip II. …………….
5) Simon de Montfort se oženil s Eleonorou
………………
6) Je šéfredaktorkou časopisu Ilona Kučerová?
7) Většina králů se řídila …………….
(nenajdete v textu)
8) Jan Bezzemek je …………… Eleonory
Anglické
9) Jindřich III. Plantaget byl jaké národnosti?
Jan Šíma, VII.B
Řešení naleznete na straně 26
Časopisy a filmy
Jaké časopisy
čtu a proč?
Často čtu časopisy o autech a motorkách, protože se rád dívám na
hezká a rychlá auta. Nemám rád ty
časopisy o autech, kde jsou na ně
různé nudné recenze a kde jsou
rodinná auta, ale spíše ty, kde jsou
luxusní závodní a terénní auta. Rád
si v nich čtu a dívám se, jaká jsou
na světě auta a kolik bych m musel
vydělat peněz, abych si jedno nebo
dvě mohl koupit.
Také si rád čtu články o starých legendárních autech, někdy se mi
zdá, že jsou lepší než ta nová. Můj
oblíbený vůz je Ford Mustang Shellby Gt 500 eleanor z roku 1967.
Často se začtu i do ženských časopisů. Protože když jsem na toaletě,
zkracuji si tím dlouhé chvíle, třeba
luštěním křížovek nebo čtením horoskopů, abych zjistil, co mě čeká
příští týden.
Mezi moje oblíbené patří Maxim,
protože tam jsou hezké holky a někdy i dost zajímavé články, ale hlavně to čtu kvůli těm holkám, co jsou
na obrázcích.
Časopis o tetování čtu také rád, jednou bych chtěl mít pár tetování a
tak v nich hledám inspiraci a obdivuju krásné umělecké výtvory, které
tvoří ti nejlepší tatéři.
To jsou asi tak všechny časopisy, které čtu. Sem tam se začtu i do novin,
abych věděl co se ve světě děje.
Filip Sidó, IX. B
Bravo
Tento časopis je určen pro různé generace. Bravo si kupují spíše děvčata
ve věku 11-16 let, ale čtou ho často
i kluci. V časopisu se můžete dozvědět něco ze světa celebrit a také
se zde udávají nové módní trendy.
Jsou zde také různé hádanky, vtipy,
kvízy a testy přátelství, lásky. Většinou je v Bravu i foto román. A nesmí
chybět plakáty nějaké celebrity. Bravo vychází několikrát do měsíce a
je to u mladých lidí velmi oblíbený
časopis. Asi proto, že se chtějí dozvědět něco nového o své oblíbené
celebritě. Sice Bravo už není, jaké
bývalo, ale i tak si ho kupuje hodně
lidí.
Bel Mondo
2. číslo, 2012
Laura Babjaková, VIII. B
Už je to docela dávno, co mě jednou
v obchodě zaujal jeden časopis. Na
titulní straně totiž byla moje oblíbená
spisovatelka J. K. Rowlingová a to
mě nutilo k tomu, abych přemluvila
mamku, aby mi časopis Bel / Mondo
koupila.
Už kdysi jsem pochopila, že obyčejný
český časopis mě nemá čím zaujmout,
ale v tu chvíli jsem vkládala do Bel /
Monda veškerou svou naději. První
stránka, kterou jsem nalistovala, byla
samozřejmě ta s rozhovorem, kde paní
Rowlingová popisuje svůj život během
psaní Harryho Pottera a také její
současnou chuď do života.
Možná první zklamání nastalo, když
jsem si přečetla, že tento rozhovor byl
převzat z časopisu Der Spiegel, takže se
žádný český redaktor časopisu nevydal
do Velké Británie, aby se spisovatelkou
udělal rozhovor, ale po přečtení jsem
zapomněla, že jsem vůbec nějaké
námitky měla. Článek na mě udělal
velký dojem a potvrdil mi můj názor.
Paní Rowlingová má rozhodně můj
obdiv. Prošla si příšerným nátlakem v
době, kdy byla svobodnou matkou a
ambiciózní spisovatelkou za účelem
zisku, aby splatila své účty.
Dověděla jsem se o tom, jaké měla
spisovatelka pocity a co prožívala
během psaní sedmi knih zmiňované
série.
Spolu s tím jsem měla možnost si přečíst
recenzi na její novou knihu, která však
nemá s kouzly nic společného. Když
se jí autorka rozhovoru tázala, proč se
najednou tak rozhodla změnit žánr své
literatury, odpověděla, že svá „kouzla
již vyčerpala“.
Na časopise mě však dále překvapilo
to, že mě zaujaly i jiné články, což se
u mě moc často neprojevuje. S radostí
jsem si přečetla článek „Tenisky jako
revolta“, kde se velice zajímavě píše
o historii známých plátěných bot
podepsané Chuckem Taylorem, známé
pod značkou Converse All Star. Ráda
jsem si prohlédla celý komix, který
měl nádherné obrázky. Po dlouhém
zvažování jsem si přečetla i článek
„MÁMA českých vězňů“, při kterém
mi soucitně tekly slzy po tvářích.
Také mě zaujalo, jak se tradiční české
koláče dostaly dokonce i do USA, kde
jsou velice oblíbenými pochoutkami na
dlouhé cesty.
11
Divadlo a my
Dramaťák
Já a pár mých kamarádů ze třídy 7. A jsme si vybrali jako
volitelný předmět dramatickou výchovu.
V těchto hodinách se pod vedením pana učitele Lišky
vžíváme do rolí herců, vodičů a mluvičů. Nejdříve se napíše
a zábavně upraví vhodná pohádka, příběh nebo scénka,
kterou hrajeme jako herci nebo s loutkami.
My jsme začínali s loutkovým divadlem. Vybrali jsme
pohádku a rozdělili si role, aby se ke každému hodily a
hlavně, aby každého bavily. Dále si rozdělí vodiči, jaké loutky
budou vodit. Každý si vezme text a můžeme začít zkoušet.
Vodiči si musí připravit kulisy na danou scénu, zatáhnout
oponu, rozsvítit světla a ujistit se, že jsou kulisy řádně
upevněny. Zkontrolujeme, případně opravíme rozbité loutky
a můžeme hrát. Opona se zvedne, na scénu přijdou loutky,
každý začíná mluvit svou roli a vodiči se snaží s loutkami
pohybovat zároveň s mluviči. Takhle se to dělá skoro každou
hodinu a vše se zdokonaluje.
ROZHOVOR
s Vojtěchem
Záveským
hercem byste si chtěl zahrát?
Kalinu, který tu působil v
minulých letech a byl můj
velký spojenec a soused v
šatně, tak ten mi tu chybí, ale
jinak jsem spokojen.
Která role byla vaše první?
od malička, ale od malička
jsem se tak jako lehce
projevoval. Takže jsem si
nepřál být hercem, ale jak
jsem se předváděl, tak lidé co
mě znali, když jsem byl malý,
říkali, že to bylo úplně jasný od
začátku, že budu hercem. Já
jsem si to nemyslel, ale oni to
tak viděli.
Kdybyste nebyl hercem, čím
byste chtěl být?
Na začátku musím říct, že tady
v divadle Antonína Dvořáka
Navštívila jsem známého
se mi pár takových „jakoby“
herce v Divadle Antonína
Dvořáka a zeptala jsem se ho snů splnilo. Zahrál jsem si s
pár herci, jako třeba Otakar
na věci, které nás zajímají.
Brousek ml., Simona Stašová,
Jaká role, kterou jste kdy
Eva Holubová a Olda Vízner.
hrál, se vám líbila nejvíce?
To jsou jména, s kterými jsem
ani nedoufal, že se setkám
Tak nejvíce mě bavila role
Amadea ve stejnojmenné hře při práci. A ještě takhle bych
se chtěl setkat s panem
„AMADEUS“, protože to byl
Oldřichem Kaiserem.
geniální muzikant a celý ten
jeho osud mě úplně strhnul.
Která role byla nejtěžší?
To zkoušení bylo hrozně
příjemné. Salieriho hrál „ťulda“ Já to nikdy nevidím, jestli je
to těžký. Tak třeba technicky
Otakar Brousek ml., takže ta
ten Amadeus byla velká
spolupráce s ním byla skvělá.
role, bylo tak spousta textu
Je to role, na kterou nejradši
a bylo to náročný. Tak po tý
vzpomínám.
technický stránce to bylo
Líbí se vám v divadle A.
nejtěžší na zpracování, Ale
Dvořáka?
prakticky se nedá říct, která
role byla nejtěžší. Já se vždycky
Líbí se mi tady moc. Máme
snažím dát do toho všechno a
tady docela slušnou partu.
Bohužel třeba zmíním Zbyška nakonec mě to baví.
První je Červenáček v
RYCHLÝCH ŠÍPECH. Bylo to
vlastně hned po škole, zavolali
si mě na hostování Červenáčka
Máte nějaké koníčky?
v RYCHLÝCH ŠÍPECH a od
Já mám spoustu koníčků. Mám té doby jsem tu vlastně v
je hlavně od muziky, přes sport angažmá.
a veškeré druhy umění. Ale co Chtěl byste si zahrát ve
hlavně dělám, když nedělán
filmu?
divadlo, tak hraju například hry
na xboxu, snažím se sportovat No jasně, já doufám že si
zahraju v nějakým filmu. Já
a dělám muziku.
nemám žádný vysněný scénář,
Chtěl jste být hercem už od
režii ani roli. Ale těším se, že
malička?
si zahraju v nějakým pěkným
filmu.
Ne, nechtěl jsem být hercem
Důležité je, aby byl při hraní dobrý kolektiv, jak u vodičů, tak
u mluvičů. Aby se všichni se všemi shodli, protože když není
dobrý kolektiv, není možno sestavit skvělé vystoupení. Trvá
nám skoro půl roku, než nacvičíme jednu hru. Každý si řekne,
že je to lehké, ale je velký oříšek se všemi se shodnout.
Koncem pololetí hrajeme představení před lidmi. Například
pro prvňáčky, druháčky a nově jsme také hráli v domově pro
seniory, kde si našeho vystoupení velmi vážili a byli nadšení.
Při zkoušení jsme se hodně nasmáli, zkoušení nám dobře šlo,
a tak také vypadal výsledek. Dětem se to moc líbilo a my byli
z našeho výsledku také šťastni. Už se těšíme na další hru.
Kateřina Řehořová, VII. A
Jakou roli byste si chtěl
zahrát?
Musím říct, že vlastně nemám
žádnou vysněnou roli, vlastně
ani toho Amadea jsem si
nepřál. Já tak spíš čekám, co
přijde, a snažím se na tom
něco najít. A věřím, že na mě
nějaká pěkná role ještě čeká.
S jakou herečkou nebo
12
No tak já jsem to docela v
poslední době zvažoval,
protože člověk nikdy neví, co
přijde. Tak já se snažím myslet
i na to herectví, co bych bez
něj dělal. Tak určitě bych
dělal muziku, otázka je, zda
bych si tou muzikou vydělal
na živobytí. Kdyby ne, tak
věřím, že se chytnu, protože
mě baví spousta věcí. Tak
třeba lektorství, trénovat děti
v kickboxu. Zkrátka bych se
snažil jít jiným směrem.
Štěpánka
Kozubíková, VIII. A
Mene tekel
Projekt
Sečteno jest
Miluška Havlůjová
(* 1929), rozená Pomplová,
byla v 50. letech odtržena
od syna, ani ne dvouletého
Tomáše. Státní bezpečnost
ji zatkla v květnu 1953.
Bylo jí čtyřiadvacet, měla
první dítě a estébáci ji
nutili ke spolupráci obzvlášť
ohavným způsobem.
Konfidentka se z ní však
nikdy nestala.
Příběh Milušky Havlůjové
je komplikovaný a pevně
spjatý s rodinnou válečnou
historií. Narodila se 13.
května 1929 v Dušníkách
u Prahy, ale vyrůstala ve
Voltuši a v Rožmitále
pod Třemšínem. Její otec
Jaroslav Pompl byl důležitou
postavou tamního odboje,
spoluzakládal pobočky
Obrany národa a jako
majitel pily pomáhal
ukrývat asi padesát
uprchlíků v lesních
bunkrech.
Od roku
1944 se
sám musel skrývat, gestapo
na něj vypsalo odměnu a
jeho žena Emilie skončila v
terezínské Malé pevnosti.
Pomplovi okupaci přežili,
ale protože odmítali
komunismus a poválečnou
podřízenost Československa
Sovětskému svazu, dostali
se záhy znovu do potíží,
hned po únoru 1948 jim
byl znárodněn majetek
a Jaroslav putoval do
uranového lágru za údajnou
kolaboraci s nacisty. Jako
odbojář se s takovou
pohanou nikdy nesmířil,
a když se roku 1949 vrátil
domů, chtěl očistit své
jméno. Doma to nešlo, a
tak se pokusil propašovat
na Západ všechny dostupné
informace o svém případu,
sepsal zprávu
o poměrech v pracovních
lágrech a dokonce (podle
pozdějších záznamů
StB) získal i jakýsi film,
který tábory zachycoval.
Miluška, mezitím provdaná
Havlůjová, mu v jeho úsilí
pomáhala. 21. ledna 1953
byl Jaroslav Pompl podruhé
zatčen a brzy nato i jeho
dcera.
Zdroj: dcery.cz
Štěpánka Kozubíková, VIII. A
Dne 1. 3. 2012 jsme se účastnili
v Praze projektu zvaného
„MENE TEKEL“ (v překladu
„sečteno jest“). Tento projekt
pojednával o době totalitního
režimu a vládě Komunistické
strany Československa. Celou
přednáškou nás provázela
JUDr. Markéta Červínová (viz.
obr. ), vnučka politického
vězně. Vystupovaly zde jak
děti politických vězňů, tak
vnoučata, někdy i pravnoučata,
které tam například přednášely
básně svých rodičů nebo
prarodičů, básně byly někdy
hodně silné. V některých
chvílích mi bylo těch lidí
opravdu líto. Myslím si, že
tento festival je velmi poučný
a zajímavý. Jsem si jist, že si
odtud každý odnesl nějakou
myšlenku o komunistech, teda
spíše ty nepříliš pěkné. Na
této přednášce nám také byla
představena kniha s názvem
„Osudová kaňka“ (viz obr. ),
kde jsou sepsány příběhy dcer
a vnuček politických vězňů.
Tuto knihu sponzoroval známý
podnikatel Ivan Baťka.
Lukáš Jandus, VIII. A
13
Páťáci a deváťáci
5.A
Co očekávám od 2. stupně ZŠ?
Co se mi ve škole líbilo?
•
•
•
•
Na 1. st. jsme měli hodné učitele,
•
paní učitelka Křesinová nás
připravuje dobře na 2.st. Nejvíce
se mi líbily školy v přírodě a výlety.
Myslím, že jsme dobrý kolektiv. Budu •
mít hezké vzpomínky na 1. st. A. Š.
Líbí se mi, že je ve třídě legrace
a člověk se tam nenudí. S dětmi
si rozumíme a máme jeden pro
druhého pochopení. N. S.
Nebylo to špatné. P. T.
•
•
Na podzim ve 4. ročníku jsem byl
s třídou v Rožmitále na výstavě o
středověku. Dostali jsme středověké
kostýmy. Zkoušeli jsme si psát své
jméno středověkým písmem. Pak
tam byly různé zbraně, brnění a
povozy. Škoda, že jsme si nemohli
•
zašermovat. A. Z
Jiné zajímavé předměty, nové
učitele, ale také těžší učivo. Nejvíce
se těším na fyziku a chemie. A. Š.
Chtěla bych hlavně dobré prostředí
a kolektiv, spravedlivého a hodného
třídního učitele, který pro nás bude
mít pochopení. N. S.
Budu smutná, protože odejdou
někteří spolužáci na gymnázium, ale
přijdou zase nové tváře. M. K
Určitě vím, že druhý stupeň bude o
něco těžší, ale těším se na chemii.
A taky budu muset v učení přidat,
protože se bojím, že propadnu.
A taky očekávám, že to bude
nelítostná bitva. P. T.
Doufám, že budou učitelé hodní a
trpěliví jako na 1. st.
Žáci výtvarného kroužku ŠD
Foto: Jitka Křesinová
14
Páťáci a deváťáci
5.B
Jaké to bylo?
•
Škola je skvělá, nejvíc jsem se těšila na
nové kamarády a na naši učitelku a na to,
jak se budem učit psát a číst. Nejvíc mě
štve, že musíme vstávat brzo.
•
Škola je dobrá, protože tu máme spoustu
kamarádů a učitelka je hodná.
•
Někdy nám ve škole dávají špatné známky, ale na vysvědčení nám daj vždycky tu
lepší!
•
Občas se tu rozpoutají rvačky a skončí to
tak, že někdo někomu rozbije brýle anebo něco ve třídě, ale paní učitelka to vždy
vyřeší.
•
Zdá se mi, že první a druhá třída byla
úplně něco jiného než třetí, čtvrtá a pátá.
Ještě to nebylo tak těžké. Nejtěžší byla
třetí, ale ještě se to dalo zvládnout. Pátá
je taky těžká, ale na třetí nemá.
•
Těchto skoro pět let bylo dobrých, ale
vadí mi, že budeme mít jinou třídní učitelku.
•
•
•
•
•
•
Užili jsme si spoustu legrace na školách v
přírodě. Líbilo se mi, když jsme si hráli na
•
pračlověky.
telky, plavání bylo bezva, a co teprv bruslení, to byla nádhera! Turnaj v basketbalu, to byla dobrá zábava pro mne.
Mám spoustu krásných sportovních zážitků.
Za těch pět let jsem se naučil spoustu
věcí, které mi určitě pomůžou v životě.
Tahle škola mě připraví na věci, při kte•
rých jde o život.
Když jsme se začali učit číst a psát, moc •
mě to nadchlo. Nejvíc se mi líbilo, že jsme
měli v první třídě své osmáky. Líbilo se
mi, jak za námi chodili o přestávkách.
Také mám ráda, když se školou chodíme
na lední stadion. Užijem si tam hodně •
zábavy. Ze všeho nejraději mám školy v •
přírodě, je tam zábava.
Velký zážitek byl také, když jsem dostala •
svou první pětku z matematiky ve čtvrté
třídě.
•
Nádherné byly školní výlety.
Líbilo se mi mít na jarmarku stánek a pro- •
dávat naše výrobky.
Jsem rád, že chodím do školy. Jsou tu
všichni výborní kamarádi - sportovec
Pepa Čížek, Vašek Hampl, Michal Mácha,
který se velmi dobře učí, Honza Havelka, •
co pořád říká nesmysly, Honza Kudrna se
kterým jsem chodil na ryby, Vašek Bašus
největší kluk ve třídě. Mám rád školy v
•
přírodě, hlavně s co nejdelším pobytem.
•
Angličtina byla pro mě peklo! Nemám
rád tu interaktivní tabuli.
•
Na první stupeň vzpomínám kladně. Byly
tu předměty, které mě moc baví, ale také
ty, které moc ráda nemám a moc mi nejdou. Odnesla jsem si hodně vědomostí a •
zážitků a našla jsem si tu nové kamarády.
•
Pátá třída je super rok!
•
Už jsem skoro pět let ve škole a spoustu •
jsem toho se třídou zažil. Školy v přírodě,
výlety a tak. Bylo to prostě super!
Čtvrtá a pátá třída tady v Příbrami byla •
•
Foto: Zuzana Vohnoutová
pro mě výborná – uvítání dětí a paní uči-
Nejvíc vzpomínám na školu v přírodě
ve druhé třídě, byla úplně nejlepší, byli •
jsme na Kvildě a bylo krásně. Naše paní
učitelka je přísná, ale dokáže toho hodně
•
naučit.
Nemám rád, když píšeme testy nebo když
•
jsem vyvolaný, ale v pátý třídě přibyla informatika a to je nejlepší vyučování.
Po těch pět let jsme se ve třídě spolu
•
hodně nasmáli a mám všechny ráda. Je
mi líto, že někteří jdou na jinou školu a
budou mi chybět, ale vzpomínky zůsta- •
nou. Ty neuvěřitelný trapasy. Nebo když
jdu za prvňáčkama a oni na mě skočí a •
jak se smějou a nechtějí mě pustit.
•
Nejlepší dny ve škole jsou Vánoce, Velikonoce, Den pro život, Den Země a Den
•
dětí.
V první třídě jsem si zvykal a bylo to těžké, naučil jsem se psát a maličko i počítat.
•
Teď už je při každé hodině zábava.
•
Když jsem nejdřív nechtěla chodit do
školy, tak jsem si řekla, že jsem hloupá
a nic bych neuměla, proto do školy chodím. Našla jsem si tu nejlepší kamarády a
nikdy bych o ně nechtěla přijít. Už se tu
cítím jako doma. Jsem ráda, že máme ve
třídě interaktivní tabuli a naše výtvory na
oknech, které jsme dělali při výtvarce.
Jsem ráda, že mi tatínek vybral tuto školu!
Bylo to krásných pět let!
Škoda, je to pryč. Kdybych to vše mohla
vrátit, neváhala bych ani vteřinu.
A co dál? To je ve hvězdách…
Co nás čeká?
Na druhý stupeň se velmi těším, očekávám nové zážitky a vědomosti.
Moc se těším, bude to těžší a jedem v
sedmé třídě na hory.
Budem muset všichni zapracovat na učení, bude spousta nových zážitků a nové
předměty a nové učitelky.
Přeji si, aby všichni lidé byli chytří a hodní
a doufám, že se mi to někdy splní.
Těším se na nové předměty, ale ne na
promíchání tříd.
Učení, strach, noví kamarádi.
Očekávám více učení, ale také více srandy.
Doufám, že to na druhém stupni bude
stejně zábavné jako teď. Myslím, že mě
tahle škola ještě hodně naučí.
Budeme se muset hodně připravovat.
Můj největší zážitek mě ještě určitě
čeká…
15
Páťáci a deváťáci
9.A
Náš milý Živote!!!!
Nadešel čas, kdy se musíme otočit za
Tvým „dětstvím“.
Od chvíle, kdy jsme poprvé zasedli do
školních lavic a stala se z nás „třída“,
uplynulo celých devět let. A za těch
devět let se mnoho změnilo. Naučili
jsme se číst, psát, ale také utvářet si
svoji vlastní osobnost. Během naší cesty
jsme si prošli prvními láskami, pěknými,
ale i špatnými známkami, ani nějaké ty
průšvihy se nám nevyhnuly. Ale ať už
jsou to věci dobré nebo špatné, v našich
vzpomínkách zůstanou navždy.
Co je vlastně školní třída? Je to skupina
lidí, kteří se spolu denně setkávají a v
případě většiny z nás tato setkávání
trvala celých devět let. S některými jsme
se pak denně setkávali třeba jen čtyři
nebo tři roky. Ptáš se, Živote, jaká ta
naše třída byla? Určitě jsme nebyli žádní
andílci, ani nejvzornější kolektiv. Ale
rozhodně budeme mít na co vzpomínat.
Těch zážitků! Od všelijakých hlášek při
hodinách, různých her, bojů, srandiček,
blbin o přestávkách, ve školách v
přírodě, na lyžáku.
Ale i přes všechna rozbitá okna, prsty v
židlích a další průšvihy a maléry jsme to
byli pořád MY. A konečně! Kdybychom
byli smutní, tiší, bez života, kdo by si na
nás za čas vzpomněl? Kdo by se časem
nezasmál našim průšvihům?
Ale dost vzpomínání. Ani jsme se
nenadáli a přišel čas loučení. Pro někoho
z nás to bude čas plný slz, jiným spadne
kámen ze srdce. Ale všem se bude v
hlavě honit otázka: Co teď? Co s námi
bude? Začne další Tvoje část. Bude to
část dobrá nebo plná zklamání?
I když si teď říkáme, jak tu školu
nesnášíme, že se těšíme, až z ní
vypadneme, určitě přijde čas, kdy
bychom se chtěli vrátit do našich
dětských let a zažít všechno znovu. Ale
už to nepůjde!
Kdo ví, co s námi bude dál? Musíme
doufat, že na nás budeš, náš milý Živote,
stejně shovívavý jako doposud a budeš
skvělý. Stačí tomu věřit a jít.
VĚŘ, BĚŽ A DOKÁŽEŠ!!!!
Tvoje 9. A
16
Páťáci a deváťáci
9.B
Základní vzdělávání
•
Základní vzdělávání pro mě bylo, je a
bude nejkrásnější a nejlepší část mého
života M. B.
•
Bez základní školy bych ani nebyla
schopná pořádné komunikace. Naučila
jsem se tady úplně všechno, z výkladů
a výchovy učitelů, odkoukáním chování
od mých spolužáků. L. Š.
•
•
•
Když jsem nastoupila do 1. třídy, objevila
jsem své nové „já“. L. Z.
Devět let. Je to neskutečně dlouhá doba.
Tuto větu jsem si asi říkala v první třídě
a teď vidím, jar rychle to vlastně uteklo.
Na prvním stupni jsem se těšila do školy,
protože jsem všechno chápala, ovšem
všechny spolužáky jsem neznala. To až
časem jsem poznala kluky od nás, když
jsem s nimi seděla, protože s klukama
holky často nenajdou společnou řeč. Teď
je to ale naopak. Chození do školy se pro
mě stává každodenním zvykem – povinností a jenom kamarádi mě teď drží chuť
jít do školy. H. K.
Na této základní škole nás učitelé naučili
psát, počítat, číst, vysvětlili nám různé
dějiny a seznámili s okolními státy, to ovšem neznamená, že bychom si to při hodinách také neužili spoustu legrace. B. T.
•
Posledních devět let ve škole mi přineslo
mnoho trápení, učení, špatných známek
či nějaké to napomenutí, ale i spoustu
dobrých a zábavných chvil, poznal jsem
hodně dobrých kamarádů, ale potkal
jsem i pár nepřátel. Osvojil jsem si i nové
poznatky a vědomosti. F. S.
•
Když jsem přestoupil z Višňové na tuto
školu, vyjmenovaná slova, malá násobilka a vlastivěda mi dlouho vrtaly hlavou.
Teď to díky základnímu vzdělávání zvládám a myslím, že mám dobré předpoklady vystudovat vysokou školu. To vše
díky Základní škole v Jiráskových sadech
v Příbrami. F. R.
•
Nikdy jsem se nenasmála víc než tady ve
škole. Přestože každou hodinu odpočítáváme, kdy už konečně půjdeme domů,
život bez školní docházky by byl nudný.
Naše hlášky
•
Hanka K. „To je ale šichta.“
•
Jirka H. “On byl úkol?“
Jak vidím 9. B
•
Po celých devět let nosím svoje kámoše
ze školy v srdci
•
Chodím do 9. B, je to fajn třída a jsem
ráda, že jsem své spolužáky poznala. L. P.
•
Jako třída jsme vždy drželi při sobě.
•
Máme spolu prožitých hodně krásných
chvil, na které nikdy nezapomeneme.
Foto: J. Fousová
17
Páťáci a deváťáci
..a ještě deváťáci
Tak si prohlížím staré třídní fotky
a vzpomínám na ty rozjívené děti,
které jsem poznala před čtyřmi lety.
Už tenkrát byly moc dobrá parta. Ale
k mé smůle trvalo docela dlouho, než
mě do té party přijaly. Až v zimě mě
pozvali na společné bruslení a
já si kvůli nim koupila
svoje první vlastní
brusle.
Mimochodem, moc
krásné a slušivé.
Od té doby jsme spolu
zažili spoustu zábavy na
výletech, exkurzích, školách v
přírodě a i na našich soukromých
akcích, jako bylo pololetní vysvědčení na bruslích, výlet na kolech
nebo výlet ke koníkům s prvňáky.
Ti prvňáci nám vyrostli ve třeťáky
a i ty rozjívené děti mi doslova
přerostly přes hlavu.
Brzy se rozloučíme a jejich životy
se rozutečou na střední školy
k jiným třídním učitelkám.
Někdy, když je ovládá jejich
kamarádka puberta a oni
mě zlobí, tak počítám, kolik dní máme
do konce školního roku a říkám, že se
těším, až se jich zbavím. Ale není to tak
úplně pravda. Budou mi chybět, i když
jsem někdy na jejich extempore musela
použít silný pedagogický takt.
Přeji jim do budoucího života všechno nejlepší, hodně úspěchů a splnění
snů. A hlavně, aby se dostali do tak
dobré party, v jaké jsem poslední čtyři
roky byla já. A v brzké době se doufám
uvidíme.
ROZHOVOR
Na školní chodbě
jsme vyzpovídaly
ty, kteří naši školu
v červnu opustí –
deváťáky
Učitelé, ne to ne, já nevím…
(přemýšlí) tak třeba střecha.
A po kom se Ti bude nejvíce
stýskat?
(smích) Po kamarádech.
Denisa Bártová 9. B
Pavlína Králíčková 9. B
Na jakou střední školu chceš
jít a proč???
Na kterou střední školu
chceš jít a proč???
Na integrovanou školu,
Na intergrovku, protože nevím. protože mě tam vzali? Ne,
protože mě to baví a chtěla

bych to dělat.
Co se ti na téhle škole
Co se ti na téhle škole
nelíbilo?
Asi nic, je to tu všechno dobrý, nelíbilo?
Nějaké učitelky a školník, ten je
ale někdy ty učitelé.
A po kom se ti bude nejvíce úplně příšerný.
A po kom se ti bude nejvíce
stýskat?
stýskat?
No asi po kamarádech ze
Pavlína, Záry, Záluský,… prostě
třídy, protože se budu vídat
kamarádi.
jen s těmi, co jdou taky na
integrovku, ale s některýma se Hana Kolářová
už možná nikdy neuvidím.
Na jakou střední školu chceš
Lucie Zárybnická 9. B
jít a proč???
Na jakou střední školu chceš Na gymnázium, protože...
jít a proč???
(přemýšlí)
Na integrovku - bohužel.
Jsi chytrá?
Proč??
No, asi jo, já nevím.
To fakt nevím. (smích)
Co se ti na téhle škole
nelíbilo?
Co se ti na téhle škole
nelíbilo?
No spíš že už jsem tady dlouho
a je to tu takový okoukaný.
Nic, všechno dobrý
A po kom se ti bude nejvíce A po kom se ti bude nejvíce
stýskat?
stýskat?
Po třídě samozřejmě. Po
No tak po učitelkách určitě
Lucince....
ne… Asi po kamarádech,
Petr Záluský
Na jakou střední školu chceš Otázky kladly: Petra Mrkáčková
jít a proč???
a Tereza Dohnalíková
z redakční rady ŠN.
Tu neznáte. Dobře, do Hořovic
na odbor životní prostředí,
protože mě zajímá příroda.
Co se ti na téhle škole
nelíbilo?
Hana Rýparová, třídní učitelka IX. B
Žáci výtvarného kroužku ŠD
18
ANGLICKÉ LISTY
COMUNICATION
A few months ago I found a really awesome person. Her
name is Kristina Kastanova. She is fourteen years old as me.
Suddenly I started typing with her on facebook.
I was wondering about where she lives. She lives in my
most favourite country – England and moreover in London!
I really wanted to know something about living in London.
(Because when I am older I would like to live in the best
country ever! Of course I mean England!)
So I discovered that she was born in Slovakia, like me. I was
really surprised... but I was quite happy.
So I asked her a lot of questions and I have found that living
in London is so classy. Kristina told me everything and we
have been such a great friends! Sometimes... I wish I could
go to London and meet her.
I hope that this dream will come true one day...
I am so glad that I found someone like her! She is so nice
and I am really happy that we are good friends thanks to
facebook. We have so much in common! We love London,
taking pictures, singing and playing theater.
She is what I have been searching for... The source to what
is happening in London.
She is what I have been searching for... The source to what
is happening in London.
Laura Babjaková, VIII. B
THE CASUAL VACANCY
If you read some of my texts in these newspapers, you
probably know that I’m a real Potterhead- an enormous
freak to Harry Potter stories. I saw all Harry Potter’s films
and I read all Harry Potter’s books several times. I always
freak out when I meet another Potterhead.
But Harry Potter ended, all books were published and all
films were in the cinemas around the world. The story
about the boy who lived is completed. And now J. K.
Rowling, the writter of Harry Potter’s books and the best
writter ever for all Potterheads, published a new book.
That’s not a fantasy book but it’s a novel for this time. It’s
called The Casual Vacancy („Prázdné místo“ in Czech) and
it’s in Czech bookstores since 4 April 2013. It has about
450 pages and the critics say that it’s a big novel about a
small town. Actually, it’s a novel for adults but I’ll read it, of
course.
I think that this book can be a spectacular gift for someone
who’s close to you. I hope that you will read it and that you
will support J. K. Rowling because she deserves it.
VOCABULARY:
Potterhead - Potteromaniak
enormous - obrovský
completed - dokončený
publish - publikovat
novel - román
adult - dospělý
Marie Soukupová, VIII.B
ROZHOVOR
I was asked to make
an interview with
our English teacher
Petr Šlemenda so we
sat together and had
a conversation. We
talked to each other
especially about
English language.
I found out some
interesting details
about him and also
that he wasn‘t too
sure about becoming
an English teacher.
When did you start
learning English?
pupils watching Englishlanguage films, listening to
English songs and reading
authentic texts.
Which English teacher
do you remember most
fondly?
I remember all of them.
Every teacher taught me
something new.
Do you read books in
English?
Generally I do but
nowadays I hardly read due
to the lack of free time.
Do you speak with English
speakers?
I started learning English
when I was 4 or 5.
I usually speak English
when communicating with
What other languages can Comenius partners during
international meetings or
you speak?
when abroad.
I can speak a little bit of
Did you always want
German. It was one of my
graduation subjects. I also to become an English
studied Norwegian for one teacher?
semester at the university.
Not really. First, I just
wanted to study both
What motivated you to
English language and
learn English?
English literature but as a
My father was the first one result I became the teacher
of English.
who motivated me and
taught me English. I think
that it was at the age of 13 Thank you for the
interview.
or 14 when I first realised
the importance of English
You’re welcome.
in a global context.
What do you recommend
pupils who want to
improve their English?
Laura Babjaková, VIII.B
To become an independent
speaker of English, I
believe that it is necessary
for every learner to learn
beyond the classroom.
Therefore, I recommend
19
ANGLICKÉ LISTY
Petr Šlemenda
20
ANGLICKÉ LISTY
21
Různé
Exkurze do Terezína a do Lidic 18. 4. se zúčastnila 9. A a 9. B
Terezín - Malá pevnost
V Malé pevnosti byl koncentrační tábor. Jel
jsem tam s tím, že už vím, do čeho jdu, ale
opak byl pravdou. Když jsem viděl ty malé
cely, slyšel, kolikrát denně dostávali vězni
jídlo, šel mi mráz po zádech. A to nemluvím
o samotkách. Moje pocity byly strašné.
Došlo mi, jak to tam museli vězni mít těžké.
Možná, že tam někdo z vás byl, a možná, že
tam někdo z vás pojede, a tak ho prosím,
berte to vážně. To, co bylo, už se nesmí
opakovat.
Petr Čajan, IX. B
Lidice
Co bych Vám pověděl o dnešní exkurzi
do Lidic? Ze začátku mě ta myšlenka moc
nenadchla, že budeme stát před prázdným
polem, dívat se na něj a představovat si, že
na tom místě kdysi stála vesnice. Ale když
jsme tam dorazili a paní průvodkyně začala
vyprávět celý příběh o Lidicích, o tom, kolik
nevinných mužů, žen a dětí muselo zemřít,
tak to mě opravdu dojmulo, hlavně ten
moment hrobového ticha, když jsme stáli
před sousoším lidických dětí, které zemřely.
Byl to opravdu silný zážitek, na který nikdy
nezapomenu.
Filip Sidó, IX. B
Mezinárodní výtvarná
výstava Lidice 2013
Žáci výtvarného kroužku ŠD
22
V letošním roce se koná již 41. ročník mezinárodní výtvarné výstavy Lidice 2013.
Výstava se koná v galerii Památníku Lidice.
Protože na rok 2013 připadá 10. Výročí celosvětově platné smlouvy sloužící k
ochraně lidového umění, řemesel, obřadů i tradičních lidových znalostí – Úmluvy
o zachování nemateriálního kulturního
dědictví, byl 41. Ročník výstavy zasvěcen
tématu “Tradice a dědictví lidu mojí země.“
Žáci naší družinové „výtvarky“ si vybrali
téma venkovská svatba a s chutí se pustili
do práce. Obrázky se opravdu povedly, do
Lidic jsme je poslali a teď s napětím čekáme na verdikt odborné poroty. Dne 29.
Května bude výstava v Lidicích slavnostně
zahájena a budou také předány ceny medailistům z ČR a vybranému zahraničnímu
účastníku.
Jana Schneiderová
Různé
Exkurze VII. B do Anežského kláštera
Honzův první pokus o cestopis
7:45 sešli jsme se u školy, sčítali se
účastníci exkurze
8:05 nastupujeme do autobusu - většina
žáků stojí v uličce, pan učitel Šlemenda
musí stát ve ve střešním výklenku pro
únikový východ, aby se mohl narovnat
8:21 pana učitele Lišku perfektně baví naše
děvčata
8:24 pan učitel Liška nám dává první
výstrahu
8:28 pan učitel Liška nám dává druhou
výstrahu
8:43 jedeme podél Vltavy, na druhém
břehu Vltavy je golfové hřiště,
8:55 zastavujeme Na Knížecí
9:05 zápolíme s automaty na metro
9:15 konečně nastupujeme do metra
9:19 dorazili jsme metrem na můstek
9:23 hledáme EXIT
9:27 jsme venku
9:34 stojíme pod orlojem a pan učitel
Liška nám popisuje Staroměstské náměstí
9:41 hledáme Anežský klášter
9:43 prohlížíme si Maislovu židovskou
synagogu
9:54 stále hledáme Anežský klášter
10:04 nacházíme Anežský klášter
10:10 si dáváme tašky a oblečení do šatny
– paní v šatně je velmi nepříjemná
10:18 začíná prohlídka kláštera, jenž je
majetkem Národní galerie, naše první
zastávka v klášteře je 3D model kláštera
10:23 vyrážíme po schodech nahoru do
expozice – slečna průvodkyně je velmi
mladá a příjemná
11:40 končí prohlídka v Anežském klášteře
12:02 jsme na cestě ke Karlovu mostu a
jdeme podél Vltavy
12:10 vcházíme na Karlův most
12:15 sčítáme sochy na Karlově mostě
12:31 nastupujeme do tramvaje – byla to
nebezpečná jízda, protože ty nové tramvaje
mají spojeny vagony otočnými plošinami
a já stál přímo na ní, takže když jsme
zatáčeli, já jsem se otáčel také
12:40 vystupujeme z tramvaje na Andělu,
kde máme rozchod u nákupního centra
Nový Smíchov
13:20 se scházíme před KFC a vracíme se
na zastávku Na Knížecí
13:45 nastupujeme do autobusu a jedeme
do Příbrami
14:00 cesta zpět probíhá skvěle – všichni
sedíme
14:28 vystupujeme z autobusu v
Jiráskových sadech
Celý výlet byl moc hezký, ale nejlepší bylo,
jak pan učitel Liška volal na pana učitele
Šlemendu: „Šlemi“ a pan učitel Šlemenda
volal na pana učitele Lišku. „Lišáku“, to
jsme se dobře bavili.
Jan Šíma, VII. B
Nevíte kam o prázdninách?
Příměstský tábor v Příbrami
Kde nás najdete?
•
S Evou Trechovou si užijete
spoustu legrace
•
ráno vás rodiče odevzdají a večer
si přijdou
Jazyková škola ITALIANO
Dlouhá 141
26101 Příbram II
•
•
zdokonalíte se v angličtině nebo
italštině
Hry, zábava a anglická kultura na
vás čeká!
•
Tak neváhejte a přijďte.
•
tábor se koná celý týden
•
•
můžete si na celý týden objednat
obědy
Více informací na: www.
skolaitaliano.cz
•
Mám pro vás super radu na tábor!
•
vhodné pro děti od 4 do 14 let
•
turnusy jsou týdenní
•
jeden den v týdnu se koná
celodenní výlet do okolí Příbrami
•
není to biflování, ale učení hrou
Mohu vám to doporučit, pohrajete si a
ještě se něco naučíte.
Pokud se vám výuka zalíbí, můžete se
dál s Evou učit v soukromé hodině.
Více informaci na: www.skolaitaliano.cz
[email protected]
Valentýna Zítková, VII. A
Mamka mě dovedla k příměstskému
táboru Evy Trechové v Příbrami. Tábor
se pořádá pro čtyřleté až čtrnáctileté
děti, které se chtějí zabavit anebo
jenom prostě se chtějí zdokonalit v
anglickém a italském jazyce. Jeden den
v týdnu se pořádá celodenní výlet. Je
možné objednání obědů na každý den.
23
Sport
Basketbalové turnaje
...aneb honba za druhým místem.
Jan Jendruščák
Doba, kdy u nás většinou přichází
jaro, je zaslíbená basketbalu. Základní
školy okresu Příbram se každoročně
v předvelikonoční čas scházejí, aby
zjistily, kdo přes zimu nejpilněji
trénoval. Pouze jedna vyvolená škola
má pak tu čest utkat se ve finále
ze základní školou z Březových
Hor. Minimálně v chlapeckých
kategoriích toto pravidlo platí již
dlouhé roky. Kdekdo pak může při
porovnávání výsledkových listin
pojmout podezření, že byly psané
systémem CTRL+C a CLRL+V.
Výsledky jsou totiž rok co rok velice
podobné (to jen na vysvětlenou
pro ty, co nedávají v hodinách
informatiky pozor).
Kdo čekal letos změnu, musel být
zklamán. Fotbalisti z „březáků“ si
ve většině případů povodili ve finále
„snaživce“ ze ZŠ Školní. Zbytek
škol bývá na velice podobné úrovni
a zápasy jsou často dramatické do
poslední sekundy.
Naším největším úspěchem byla
letos finálová účast děvčat pátého
ročníku. Jejich jízda se zastavila až
ve finále. Tam holky na své soupeřky
sice nestačily, ale i tak dosáhly na
vynikající 2. místo. Postoupit ze
skupiny se o několik dní později
povedlo i klukům sedmých ročníků
doplněných o tři chlapce z 6. B.
Semifinále a zápas o třetí místo sice
skončily porážkou, ale nakonec z
toho bylo hezké 4. místo.
Ostatním čtyřem celkům naší
školy se nepovedlo postoupit ze
základních skupin. Občas jsme měli
trošku smůly ve smyslu nemocí či
zranění některých žáků. To mohlo
být ale u našich soupeřů zrovna tak.
Na to se nemá cenu vymlouvat.
Rád bych poděkoval všem, kteří naši
školu v basketbalových turnajích
reprezentovali. Myslím si, že
odvedli maximum. Chci pochválit
všechny, kteří neváhali jezdit do
školy o hodinu dříve a na turnaje
se připravovali. Někteří se nakonec
vinou velké konkurence do týmu
nedostali. Doufám, že je to neodradí
v jejich další práci.
V polovině dubna se konal plaveckoběžecký pohár (výsledky nejsou
v době vzniku článku známy) a v
květnu proběhnou závody v atletice.
Prvostupňové chlapce čekají navíc
turnaje v kopané. Držme našim
žákům palce a přejme jim, ať si ze
sportovních soutěží odnáší co nejvíce
pozitivních zážitků.
Foto: V. Spilková
24
Sport
Turnaj v basketbalu
V tomto článku
bych vám chtěla
povyprávět o
našem úzpěchu
v turnaji v
basketbalu.
Už několik měsíců
navštěvujeme se
sestrou kroužek
basketbalu ve škole,
který vede paní
učitelka Spilková.
Před dvěma měsíci
se nám naskytla
možnost zúčastnit
se turnaje. Celé
dva měsíce jsme
trénovaly. V úterý
19. 2. 2013 v 7.05
jsme se setkaly před
tělocvičnou. Když jsme
dorazily na 7. Základní
školu, kde se vše konalo,
měly jsme hrát hned
první zápas. První zápas
jsme hrály s týmem z
Dobříše. Proti Dobříši
jsme vyhrály 46:2. Druhý
zápas jsme hrály proti
Milínu. Milín jsme porazily
36:0. Potom jsme měly
dlouhou pauzu. Třetí zápas
jsme hrály proti Březnici.
Nebylo to vůbec lehké,
ale remizovaly jsme 8:8, a
protože jsme měly lepší
výsledek z předchozích
kol, postoupily jsme do
finále. Potom jsme ve volné
tělocvičně trénovaly házení
na koš. Ještě před finálem
jsme se vyfotily. Když začal
zápas proti ZŠ Březové
Hory, docela jsme se
držely. Ale když začal druhý
poločas tak jsme začaly
docela strácet a nakonec
jsme prohrály 24:4. Když
jsme jely spátky zašly jsme
na zmrzlinu do cukrárny s
paní učitelkou Spilkovou.
Byly jsme docela šťastné,
no je to přece 2. místo.
Ema Davidová, V.B
Foto na stránce: V. Spilková, J. Jendruščák
25
Vaření
Letní kuchtění a grilování
PRAVÝ KOTLÍKOVÝ HOVĚZÍ
GULÁŠEK
Potřebné přísady:
750 g hovězí maso - kližka, 300 g
cibule (pravidlo, kolik masa, tolik
cibule, ale na objem, nikoli na váhu)
* sádlo * rajský protlak * mletá sladká
paprika 2 lžíce * majoránka 3 lžíce *
hladká mouka 3 lžíce * brambora nebo
vnitřky z 2 krajíců chleba na zahuštění
* 5 stroužků česneku * sůl, pepř,
chilli,vegeta.
Postup přípravy:
Cibuli nakrájíme nahrubo a
osmahneme na sádle - tak dlouho,
dokud není opečená skoro dohněda.
Udělá v guláši správnou barvu a chuť.
Přidáme maso nakrájené na větší
kousky, osolíme, opepříme. Maso
opékáme, až se šťáva opět vysmahne
na tuk, přidáme 2 lžíce papriky, rajský
protlak a 3 lžíce hladké mouky na
zahuštění. Chvilku ještě osmahneme
a podlijeme vodou, aby bylo maso
ponořené. Přidáme majoránku
(promneme mezi prsty) a najemno
utřený česnek.
Dusíme, dokud maso není skoro
měkké, cca 2 hodiny. Průběžně
přiléváme dle potřeby horkou vodu.
Pokud guláš ještě potřebuje zahustit,
po hodině dušení do něj nastrouháme
najemno bramboru nebo rozdrobený
chléb bez kůrky. Guláš podle potřeby
dochutíme solí a vegetou, kdo má rád
ostrý, tak může špetku chilli koření.
Podáváme s chlebem posypané
nakrájenou cibulí.
FANTASTICKÁ GRILOVANÁ
ŽEBÍRKA
Potřebné přísady:
1 kg vepřových žebírek * 3 stroužky
česneku * 100 ml kečupu * 100 ml
dijonské hořčice * 50 ml olivového
oleje* 100 ml černého piva * grilovací
koření *cayennský pepř *sůl.
26
Postup přípravy:
Vepřová žebírka omyjeme, osušíme a
nasekáme podélně na menší porce.
Poté je uvaříme doměkka v osolené
vodě (vývar můžeme požít později
třeba na polévku). Žebírka vyjmeme
a necháme okapat a vystydnout.
Vložíme do misky a pečlivě potřeme
marinádou (česnek, kečup, hořčice,
olej, pivo, gril. koření, ceyenský pepř,
sůl ). Maso utěsníme a přikryjeme
miskou. Necháme do druhého
dne odležet a můžeme vesele na
rozpáleném grilu opékat do zlatova.
K masu je možné podávat pečivo,
opečené brambory, grilovanou
zeleninu, saláty či různé dresinky.
LETNÍ NEALKO KOKTEJL HAWAJ SHAKE
Potřebné přísady:
1 plátek ananasu * 1/2 banánu * 0,2 l
mléka* 1 kopeček vanilkové zmrzliny *
0,1 l ananasového džusu.
Postup přípravy:
Všechny suroviny smícháme v mixéru.
Hotový koktejl nalijeme do skleničky,
do které jsme před tím připravili led.
Zdobíme kouskem ananasu nebo
banánem.
Recepty napsal Jan Liška
Řešení křížovky ze strany 10.
Zábava
Vtipy
Holčička udiveně pozoruje maminku, jak si
nanáší pleťovou masku.
„Proč to děláš?” vyzvídá.
„Abych byla krásná,” odpoví maminka.
Po chvíli si začne krém stírat.
„Co se děje?” nechápe holčička. „Vzdáváš
to?”
Na procházce si malé děvčátko zvědavě
prohlíží těhotnou paní.
Maminka se ptá malé Aničky: „Copak jsi,
Aničko, dneska venku dělala?”
„Vy máte v bříšku miminko?” ptá se se
zájmem.
„To, co dělají ptáčci.”
„Jo? Ty jsi zpívala a pískala?”
„Ano,” odpoví paní.
„Ne, papala jsem žížalu!”
„A máte ho ráda?”
„Terezko, ty moc zlobíš! Vzpomeň si na
Karkulku, co se jí stalo, když neposlouchala.”
„Ano, velice.”
Kateřina Řehořová, VII.A
„Tak proč jste ho snědla?!”
„A ty si, babi, vzpomeň, koho vlk sežral
první...”
„Tak rodino, kam kdo chce na dovolenou?”
ptá se otec.
Babička zpívá večer vnukovi ukolébavku.
Po chvíli se vnuk ozve: „Babi! Jdi si zpívat do
kuchyně - chce se mi spát!“
Hlásí se syn: „Já bych chtěl tam, kde jsem už
dlouho nebyl!”
„Tak tady máš dvacku a mazej k holiči!”
Zdroj: http://vysmatej.cz/
Sudoku a osmisměrka
Zdroje: http://www.google.cz/krizovky, http://www.google.cz/osmisměrky
Kateřina Řehořová, VII.A
27
Kresby: Žáci výtvarného kroužku ŠD