Metodika pro vývoj obsahu

GLOSSA
505248-2009-LLP-GR-KA2MP
GLOSSA-REP-WP02-2.7 EL (EN)
Metodika vývoje obsahu e-learningového
jazykového kurzu pro pokročilé studenty
7/12/2010
Tuto zprávu vypracoval Konstantinos Diamantis Balaskas z Action Synergy na základě národních
zpráv předložených partnery projektu GLOSSA.
Project GLOSSA byl finančně podporován Evropskou komisí. Tato publikace odráží pouze názory autora a Evropská
komise nenese odpovědnost za jakékoli další využití informací z této zprávy.
2
OBSAH
Úvod ................................................................................................................................................. 4
Komunikace mezi studenty a tutory ................................................................................................... 5
Systémy/Platformy/Aplikace Web2.0 ................................................................................................. 9
Pedagogický přístup ......................................................................................................................... 15
Role tutora ...................................................................................................................................... 18
Využití multimédií ............................................................................................................................ 21
Organizace týmových aktivit ............................................................................................................ 25
Hodnocení ....................................................................................................................................... 28
Organizace jazykových komunit........................................................................................................ 31
Motivace studentů pokročilých úrovní .............................................................................................. 34
Jak si usnadnit samostudium ............................................................................................................ 38
Metody opakování u samostudia...................................................................................................... 41
Potřeby studentů s jazykovými poruchami učení .............................................................................. 43
Možnosti využití multimédií v samostudiu ........................................................................................ 47
Nástroje pro rozvoj čtyř jazykových dovedností ................................................................................ 48
Závěr ............................................................................................................................................... 51
3
ÚVOD
Tento dokument má sloužit jako praktický průvodce pro učitele a vývojáře, kteří chtějí vytvářet
onlinové výukové kurzy cizích jazyků pro pokročilé studenty méně rozšířených evropských
jazyků. Byl vypracován v rámci projektu „GLOSSA – Řečtina jako prostředek pro podporu
jazykové rozmanitosti” (505248-2009-LLP-GR-KA2MP) za podpory Programu celoživotního
vzdělávání Evropské Unie (klíčová aktivita 2 – Jazyky).
Cílem tohoto dokumentu není předložit učitelům cizích jazyků analýzu všech existujících metod
a nástrojů, které je možné při výuce cizích jazyků online využít. Tímto se zabývá komparativní
studie metodik výuky pro studium jazyků online, která již byla v rámci projektu Glossa
vypracována a je dostupná na internetových stránkách projektu na adrese
www.ellinikiglossa.eu. Cílem tohoto dokumentu je naopak poskytnout učitelům jazyků
a vývojářům stručné, jasné, praktické a výstižné tipy, které jim při vývoji a organizaci elearningového kurzu mohou výrazně pomoci.
Jednotlivé kapitoly této metodiky se zabývají těmito tématy:

Komunikace mezi studenty a tutory

Systémy/Platformy/Aplikace Web2.0 pro onlinové kurzy cizích jazyků

Pedagogický přístup používaný při studiu jazyků online


Role tutora (neboli internetového učitele)
Využití multimédií při výuce jazyků online

Organizace týmových aktivit v onlinových výukových kurzech cizích jazyků

Způsoby hodnocení v onlinových výukových kurzech cizích jazyků

Organizace jazykových komunit

Motivace studentů pokročilých úrovní

Jak si usnadnit samostudium

Metody opakování u samostudia

Potřeby studentů s jazykovými poruchami učení

Možnosti využití multimédií v samostudiu

Nástroje pro rozvoj čtyř jazykových dovedností
Tato metodika je založena na rozsáhlém výzkumu, který probíhal ve všech partnerských zemích
účastnících se projektu GLOSSA: v Řecku, Itálii, Španělsku, Belgii, České Republice, Maďarsku
a Velké Británii. Výsledky výzkumu jsou založeny na kombinaci analýzy sekundárních informací
a analýzy případové studie s výzkumem v terénu. Při výzkumu byla v rámci případové studie
použita řečtina. Současná metodika je však použitelná pro všechny méně rozšířené evropské
4
jazyky, což potvrzuje i název projektu, „Řečtina jako prostředek pro podporu jazykové
rozmanitosti”.
Tato metodika bude v rámci projektu GLOSSA také použita jako základ pro vývoj elearningového kurzu pro studenty velmi pokročilých úrovní řeckého jazyka (úrovně C1 a C2
ve společném evropském referenčním rámci pro jazyky).
KOMUNIKACE MEZI STUDENTY A TUTORY
První věc, kterou je třeba u projektu onlinového jazykového kurzu zvážit, je typ metodiky,
kterou budete používat. Existují 4 hlavní obecně používané metodiky týkající se komunikace
mezi studenty a tutorem:
1) 100% distanční studium na platformách, kde studenti pracují zcela samostatně
2) Distanční studium po telefonu nebo na Skypu (nebo jiné podobné aplikaci) s tutorem –
skupinové nebo individuální kurzy
3) Online kurz s podporou a zpětnou vazbou tutora – kurz s tutorem (otevřený a interaktivní
systém). Studenti mají přístup ke všem materiálům; mohou si je stahovat a studovat vlastním
tempem. Konzultace s tutorem a ostatními studenty ve skupině probíhají na zvláštním fóru.
4) Kombinovaná výuka – kombinace e-learningových cvičení a prezenčních vyučovacích hodin
O prvním dvou metodikách se zde zmiňovat nebudeme. První typ metodiky zde není zahrnut,
protože role tutora je z hlediska úspěchu všech e-learningových kurzů stěžejní (kvůli motivaci
studentů, ale i kvůli dalším faktorům, kterým se budeme věnovat v následující kapitole),
a druhému typu metodiky se zde nevěnujeme z toho důvodu, že se vlastně nejedná o klasický elearningový kurz. Komunikace je v e-learningovém kurzu rozhodně velmi významná, ale
didaktický materiál a e-learningová platforma jsou neméně důležitými aspekty.
Volba mezi třetím a čtvrtým typem metodiky závisí na způsobu, jakým chce tutor kurz
organizovat. Jedná-li se o kompletně onlinový kurz (a studenti kurzu jsou z různých, geograficky
vzdálených lokalit), nejlepší volbou bude třetí typ metodiky. Bude-li tutor pořádat i standardní
prezenční vyučovací hodiny, pak je na místě zvolit čtvrtou možnost.
Následující tipy a rady se budou týkat zejména třetí možnosti – online kurz s tutorem.
Jazykové kurzy bez účasti tutora nejsou pro studenty motivující.
5
Nejobtížnějším aspektem e-learningového kurzu je pro pokročilé studenty motivace. Tito
studenti už dobře znají veškerou gramatiku a můžeme předpokládat, že umí v cílovém jazyce
také dobře psát. Klíčovým bodem je nalézt dostatečně poutavý a podnětný způsob výuky, který
bude pokročilé studenty motivovat k dalšímu studiu. To platí i pro méně užívané jazyky, u nichž
existuje podstatně menší počet kompetentních tutorů, kteří studentům pomohou s opravami
a procvičením.
Různé aktivity vyžadují různý stupeň podpory tutora.
Požadavky na podporu tutora nejsou u všech druhů aktivit stejné. Psaní, mluvení a gramatika
vyžadují větší podporu než čtení a poslech.
Rada: Velmi důležitým aspektem e-learningových kurzů je využívání komunikačních
nástrojů.
Komunikační nástroje by měly umožňovat komunikaci:

Mezi dvěma studenty

Mezi více studenty

Mezi studentem a tutorem

Mezi více studenty a tutorem
Nejlepší je integrovat komunikační nástroje přímo do prostředí výuky.
Příklady komunikačních nástrojů: osobní vzkazy přes instant messengery jako ICQ nebo MSN,
individuální nebo skupinové maily, blogy, diskuzní fóra, diskuzní model v Moodle, chat nebo
rozhovor po Skypu, posílání souborů po Skypu.
Komunikační tipy

Tutor by měl mít přesně definované a vymezené povinnosti, např. oprava písemného
projevu studentů a vyvěšení opraveného textu na komunikační nástroj, kde ho mohou
vidět všichni studenti – tato metoda je efektivnější než opravovat písemné práce
každého studenta zvlášť, protože studenti dosti často dělají tytéž nebo podobné chyby.
Studenti by se ale měli mít možnost rozhodnout, zda si chtějí svou písemnou práci
ponechat pouze pro sebe, nebo zda ji zpřístupní také ostatním studentům. Tutor by měl
6
mít specifický symbol pro své komentáře viditelný na celé platformě, takže pokud vyvěsí
nějaký komentář, je zřejmé, že se jedná o komentář oficiálního tutora kurzu.

Studentům by mělo být umožněno učit se společně s ostatními studenty a sdílet s nimi
materiály. Dále by měli mít možnost psát shrnutí a komentáře a opětovně zveřejňovat
příspěvky.

Studenti by měli mít možnost komunikovat mezi sebou s účastí i bez účasti tutora. Tato
komunikace by se neměla týkat pouze komunikace mezi dvěma studenty, ale studenti
by také měli mít možnost pokládat otázky širšímu publiku a získat tak odpovědi
na otázky od jednoho či více studentů.

Tutoři musí dbát na svůj time management a neodradit studenty dlouhými pauzami
nebo pozdními odpověďmi.

Studentská fóra by měla umožňovat i volnou výměnu materiálů, včetně oblastí, které
nejsou v přímém vztahu ke kurzu (např. kulturní otázky) - sdílení informací, sdílení
obrázků, rozhovory, chat a komentáře. Studenti by měli být povzbuzováni, aby využívali
interaktivní nástroje, blogy a odkazy na wiki – to vše samozřejmě v cílovém jazyce.

Tutoři by měli mít svá vlastní fóra zaměřená na techniku výuky, na kterých si mohou
vyměňovat nápady, materiály a informace o učení.

Ve fórech by měla být podporována účast rodilých mluvčích. Studenty více motivuje,
když na jejich dotazy odpovídají rodilí mluvčí, než když na ně odpovídá pouze jeden
tutor. To platí zejména pro méně rozšířené jazyky, u kterých nicméně není vždy snadné
najít rodilého mluvčího ke komunikaci.
Komunikace může být buď synchronní nebo asynchronní.
Synchronní: když komunikace probíhá v reálném čase (rozhovory po Skypu, online chat, video
konference)
Asynchronní: když lidé reagují na komentáře ostatních s časovým odstupem (fóra, wiki, blogy
atd.)
Při organizaci e-learningového kurzu se doporučuje kombinace obou těchto metod.
Výhody synchronní komunikace
• podobá se tradiční třídě, kde se studenti mohou ptát a dostat okamžitou odpověď
7
• přispívá k vytvoření pocitu sounáležitosti ve virtuální třídě
• umožňuje okamžitou reakci
Výhody asynchronní komunikace
• studenti nemusejí být online ve stejnou dobu
• není tu potřeba okamžité reakce, která může mnoho studentů stresovat
• studenti mají příležitost déle přemýšlet o obsahu komentářů
• komentáře se snáze organizují (složky, témata, historie)
• existují zde určité termíny, dokdy musí účastníci vyvěsit své komentáře, a účastníci diskuze tak
mohou očekávat nalezení řešení za určitý čas
• studenti mohou tyto zdroje využívat bez neustálého přispívání
Shrnutí
Jazykové kurzy pokročilých úrovní a méně rozšířených evropských jazyků by za účelem udržení
motivace studentů měly mít tutora.
Různé aktivity vyžadují různý stupeň podpory tutora. V e-learningových kurzech je klíčové
využití komunikačních nástrojů mezi studenty navzájem a mezi studenty a tutorem. Tato
komunikace může být synchronní či asynchronní. Obě tyto metody mají své výhody, ale nejlepší
možností je kombinace obou těchto metod.
8
SYSTÉMY/PLATFORMY/APLIKACE WEB2.0
Dalším velmi důležitým krokem je volba systému či platformy, který/kterou budete ve vašem elearningovém kurzu používat. Výběr platformy značně ovlivní obsah a organizaci kurzu. Existují
čtyři hlavní kategorie platforem/aplikací, které se používají při onlinové výuce jazyků:
1. Distanční onlinové výukové platformy s již připravenými materiály: Jsou velmi užitečné
pro studenty hodně rozšířených cizích jazyků, ale neexistují zde materiály pro méně
rozšířené jazyky.
2. Kompletní e-learningové platformy: Kopírují fyzické prostředí výuky, jako je např.
kampus, třída nebo škola. Nabízejí výukové rozhraní a výukové prostředí, ale ne
materiály. Tutor kurzu nahrává materiály na platformu a organizuje výuku.
3. Materiály dostupné online podporující tzv. živé jazykové kurzy: Webové stránky
s didaktickými materiály (poslechové materiály, videa, texty, cvičení na gramatiku
a slovní zásobu), které se dají využít při výuce ve třídě. Jsou obvykle pro učitele
a zahrnují poslechové materiály a videa, wiki, blogy, interní platformy jazykových škol
a poslechové a video materiály pro i-pody. Tyto materiály mohou být velmi užitečné
pro studenty pokročilých úrovní.
4. Aplikace Web2.0: Škála digitálních aplikací umožňujících interakci, spolupráci a sdílení
mezi uživateli - blogy, podcasty, společně vytvářený obsah (wiki), sociální sítě (LinkedIn,
Facebook), sdílení multimédií (Flickr, YouTube), online sociální nástroje pro záložkování
(De.li.cious, Diigo).
Příklady onlinových platforem s nahranými materiály: ELLA (http://www.altissia.com), TELL
ME MORE (http://www.tellmemore.com)
Příklady kompletních e-learningových platforem: Moodle (http://moodle.org), Mahara
(http://mahara.org), Ilias (http://www.ilias.de), ELGG (http://www.elgg.org). Rozsáhlý seznam
těchto aplikací (otevřený software) najdete na adrese: http://www.opensoucecms.com
Příklady materiálů online podporující tzv. živé kurzy: Realia (http://www.realiaproject.org),
New English File (www.oup.com/elt/englishfile)
9
Příklady aplikací Web 2.0:
Synchronní písemná komunikace (chat)
Google Talk a Hangouts
MSN messenger
Skype
Facebook
Individuální nebo skupinové zveřejňování
a sdílení nápadů
Blogger
Wordpress
Spolupráce a práce na projektech
Google calendar
Google docs
Wikispaces
Doodle
Blogy
Spoluautorství psaného slova
Wikispaces
Sociální nástroje pro záložkování
Diigo
De.li.ci.ous
Scuttle
Profesní networking
LinkedIn
RSS zdroje (organizace dynamicky se měnícího
obsahu)
Digitální vyprávění příběhů
Google reader
Sdílení multimédií
YouTube
Flickr
SlideShare
Syntéza osobních výukových prostředí
PageFlakes
Webináře
WizIQ
Ourstory
Toondoo
Pro plně funkční e-learningový kurz na pokročilé úrovni by nejlepší kombinací bylo sloučení
kategorií 2 a 4. Takové kurzy využívají jako základ organizace kurzu platformu (otevřený
software nebo komerční), kterou pak kombinují s dalšími aplikacemi Web2.0
pro administrativní aktivity, což umožňuje lepší komunikaci mezi studenty a tutorem a mezi
studenty navzájem.
10
Jako základ kurzu použijte kompletní e-learningovou platformu a přidejte k ní aplikace Web2.0.
Pokud budete chtít vyzkoušet některé z hlavních existujících kompletních platforem (otevřený
software), které jsou volně dostupné na internetu, pomůže vám následující SWOT analýza.
Platforma Moodle - SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
- tematická
- dobře zorganizovaná
- oficiální vzdělávací materiály
- transparentní
- umožňuje stahování
- snadné použití
- SCORM kompatibilní
- pouze pro posluchače vysokých škol
- omezený přístup
- žádné komentáře
- žádný networking
- studenti nemohou nic nahrávat
Příležitosti
Hrozby
- přístup ke studiu materiálů online
- umožňuje využití multimédií (upload tutora)
- umožňuje zkoušení online
- Testy pouze online nejsou obvykle dostačující,
protože studenti mohou podvádět. Vyvíjejí se
ale metodiky ke zmírnění těchto problémů.
Mahara systém - SWOT analýza
Silné stránky
- mezinárodní prostředí
- přehledné, dobré webové stránky
- umožňuje stahování a nahrávání
- zdarma
- networking
- blog
Příležitosti
- může být interaktivní
Slabé stránky
- nepříliš známý
- málo uživatelů
- prázdný nebo obtížné užívání
- žádná multimédia ani aplikace Web2.0
- nutné stahování softwaru
- nemá logickou strukturu
- není uživatelsky příjemný
Hrozby
- obtížně se používá, nudný
- nemotivuje
- není to živá webová stránka
- spíše jednostranný systém výuky, dokonce
umožňuje nahrávání
11
Platformy ILIAS - SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
- dobře známé
- jasná struktura
- umožňují stahování
- mohou se propojit s jinými systémy
- networking
- aplikace Web2.0
- sdílený pracovní prostor
- SCORM kompatibilní
- slabé serverové zázemí
- softwarové problémy
- z uživatelského hlediska dost problematický
- nutné stahování softwaru a refresh
Příležitosti
Hrozby
- fóra
- blogy
- konvertibilní obsah
- sdílený pracovní prostor
- sebe testování
- procvičování a testy
- stažené soubory by mohly být zavirované
ELGG - SWOT analýza
Silné stránky
- interaktivní
- pestrá škála aplikací Web2.0 a využití
multimédií (hlasování, chat, sdílení obrázků,
nahrávání a stahování, videa, kvízy, oblíbené,
atd.)
- materiály jsou soustředěné do pluginů
- mnoho balíčků
- má výuku online
- networking
- umožňuje stahování a nahrávání
- profesionální zázemí
Slabé stránky
- relativně neznámý
12
Příležitosti
- diskuze
- blog
- dá se použít pro jazykový e-learning pro
pokročilé úrovně
Hrozby
--
Ať už si pro váš onlinový jazykový kurz vyberete jakýkoliv systém, následující tipy vám mohou
pomoci zhodnotit onlinové platformy a zorganizovat si obsah vašeho e-learningového kurzu.
Design a vzhled webu
Protože webové rozhraní je svou podstatou naprosto odlišné od tištěné stránky, je potřeba
dodržovat určitá pravidla, aby text byl dobře čitelný. Texty by neměly být příliš dlouhé
a na stránkách se musí nechat dost volného místa. Fonty a kontrast pozadí by měly být
uživatelsky příjemné.
Organizace obsahu
Organizace obsahu v nadpisech, podnadpisech a v hypertextu musí být stručná a konzistentní.
Nutným prvkem webových výukových jazykových kurzů/zdrojů jsou ikony. Z důvodu snadnější
navigace pro uživatele se nedoporučuje příliš mnoho kategorií ani nadměrný počet odkazů mezi
texty a frázemi.
Jednoduchá navigace
Navigace může být buď lineární nebo nelineární. V rozhraní onlinového jazykového kurzu je
nutné dobře uvážit kombinaci obou těchto typů, aby bylo možné pokrýt různé navigační styly
a potřeby uživatelů.
Grafika a animace
Obrázky a animace musí být jasně propojené s obsahem kurzu a cílem výuky. Obrázky se musí
vybírat pouze za účelem obohacení či doplnění obsahu kurzu, ne z důvodů estetických. Barevné
fonty a pozadí webových stránek musí být harmonicky kombinovány, aby neunavovaly oči
uživatelů a umožnily dobrou čitelnost obsažených informací.
Reklama
Přítomnost reklam by měla být minimální, protože mnoho reklam odvádí pozornost uživatelů.
13
Informace o tutorovi
Uživatelé by měli mít k dispozici profil tutora/autora kurzu, jehož stránky navštěvují a užívají.
Možnost interakce (možnost komunikovat s autorem, dostávat odpovědi na komentáře a mít se
na koho obrátit s jakoukoli žádostí) je velmi důležitá.
Aktualizace obsahu
Uživatelé internetu, kteří jsou zvyklí navštěvovat webové stránky spíše s dynamickým než se
statickým obsahem, ocení informaci o datu aktualizace obsahu.
Označení obsahu
Pro studenty je také důležité užívat správně označený obsah. Materiály by měly mít „štítky“
a měly by být seřazeny podle názvů nebo kategorií (s indikátory času, barev nebo jinými
podobnými), aby vše dávalo uživatelům pocit jasné klasifikace a struktury.
Jednotnost a ucelenost
Stránky by měly být navrženy tak, aby se uživatelé mohli poměrně snadno adaptovat
na virtuální prostředí dle svých potřeb. Všechny podstránky by zároveň měly zachovávat
konstantní jednotu.
Kompatibilita prohlížeče
Přetrvávajícím problémem je kompatibilita stránek v různých prohlížečích (webové stránky si
můžete otestovat např. pomocí nástroje Browser Shots). Chcete-li se těmto potížím vyhnout,
nezbytnou podmínkou je optimalizace materiálu. Studie prokázaly, že pokud se stránky
nahrávají déle než 15 sekund, rychle ztrácejí uživatele.
Shrnutí
Existuje mnoho různých druhů platforem. Nejvhodnější metodou pro úspěšnou organizaci
onlinového kurzu pro výuku méně rozšířených evropských jazyků pro pokročilé studenty je
kombinace kompletní e-learningové platformy s přídavnými aplikacemi Web2.0. Při navrhování
kurzu byste měli dobře zvážit následující otázky: design a vzhled webu, organizaci obsahu,
jednoduchou navigaci, využití grafiky a animací, přítomnost reklam, informace o tutorovi,
aktualizaci obsahu, označení obsahu, jednotnost a ucelenost, a kompatibilitu prohlížeče.
14
PEDAGOGICKÝ PŘÍSTUP
V onlinových kurzech se používají dva hlavní pedagogické přístupy.
Tradiční (top-down) přístup: Tento přístup je zaměřený na učitele a text. Soustředí se na učební
plán, stejně jako učebnice, a je vždy navržen jedním učitelem nebo skupinou učitelů (tzv.
edukační skupinou). Studijní materiály pro všechny kurzy se vytvářejí centrálně a každý krok je
v souladu s krokem následujícím. Tento přístup nevyžaduje od studentů velkou aktivitu - učitel
stojí před třídou a vyučuje. I tento přístup ovšem zahrnuje úkoly, při kterých studenti
spolupracují, a někdy se musí studenti také zapojit. Důležitou součástí této metody je zkoušení
a dosažení cílů.
Ve výuce jazyků je tento přístup založen na systematickém studiu gramatiky a syntaxe cílového
jazyka a odpovídajících cvičeních. Dovednosti ústního (ale i písemného) projevu jsou úzce spjaty
s pokrokem v příslušných kapitolách z gramatiky a syntaxe. Větší důraz než na interaktivitu je
kladen na překladový rozměr vzdělávacího obsahu.
Inovační (bottom-up) přístup: Tento přístup je komunikativní a zaměřený na studenty.
Umožňuje studentům komunikovat se spolužáky a dává jim prostor k vyjádření a možnost najít
si svou vlastní cestu k procesu učení.
Inovační přístup se dělí do mnoha podkategorií.
Komunikativní metoda: je založena na teorii, že studenti se naučí cizí jazyk nejlépe, jestliže jsou
zapojeni do přirozené, smysluplné a skutečné komunikace
Sociálně-konstruktivistický přístup: propaguje využití onlinových komunikačních nástrojů diskuzní fóra, blogy, wiki a aktivity vyžadující spolupráci online. Je to přístup zaměřený
na spolupráci, který otevírá možnosti vytváření vzdělávacího obsahu širší skupině, čímž
umožňuje studentům samotným aktivně se účastnit kurzu a ovlivňovat jeho obsah.
Citový přístup: zaměřuje se na citové aspekty učení jako motivace, zapojení studentů a zábavné
vyučovací hodiny
Kontextuální přístup: interakce s ostatními studenty, objevné úkoly vyžadující spolupráci
a důležitý vliv tlaku vrstevníků a podpory
Na tomto inovačním přístupu jsou založeny mnohé způsoby výuky, které se s dobrými výsledky
používají v praxi. Výběr jednoho nebo více z těchto přístupů záleží na osobních preferencích
každého tutora. Jedná se o následující způsoby výuky:
15
Případové učení (case-based learning): Studenti se učí s pomocí využití skutečných situací, jevů,
událostí atd.
Dotazové učení (inquiry-based learning): Tutor stojí před skupinou jako facilitátor. Upozorní
skupinu na problém nebo na otázku a studenti poté začnou hledat řešení problému.
Projektové učení (project-based learning): Výroba užitečných předmětů nebo produktů, které
si ostatní mohou prohlédnout, ohodnotit a možná používat. Studentům je zadán projekt,
na kterém poté pracují, např. napsat článek o historické události, vytvořit webovou stránku
o propagaci zdravého produktu nebo natočit video o sociálním souladu.
Řešení problémů (problem-based learning) je založeno na myšlence, že student má problém
nebo dotaz, který musí vyřešit. Studenti dostanou pouze zadání tohoto problému, nic víc.
Všechny další důležité informace si už studenti musejí zjistit sami.
Učení hrou (game-based learning): Jedná se o učení s pomocí organizování her.
Žádná z těchto teorií nemůže v onlinových jazykových kurzech správně fungovat samostatně.
Ideálním řešením je zkombinovat různé tradiční a inovační metody a přístupy tak, abychom
mohli těžit ze všech jejich výhod. Základ učební látky by měla tvořit tradiční metodika. Inovační
přístupy ale mohou kurzu přinést velkou přidanou hodnotu. Studenti kurzu mohou být různými
studijními typy (vizuální typ, poslechový, verbální, atd.). Proto různí studenti preferují různé
styly učení, ale i jejich znalosti a schopnosti se přitom mohou lišit.
Při vytváření a vývoji e-learningových kurzů by se měla uplatnit kombinace tradičních
a inovačních metod výuky. Základ učební látky by měla tvořit tradiční metodika, která by měla
být doplněna inovačními metodami pro organizaci různých dalších aktivit.
Tato kombinace musí být vytvořena s rozvahou a je třeba dobře uvážit časové možnosti
a potřeby studentů.
Další záležitost, která je při navrhování a vývoji e-learningového kurzu z hlediska implementace
pedagogických přístupů velmi důležitá, se týká obsahu. Pokročilí studenti méně rozšířených
evropských jazyků obvykle tyto jazyky nestudují z profesních důvodů, ale proto, že se jim líbí
určitý jazyk a kultura země, kde se tímto jazykem hovoří. Proto by v těchto kurzech měla být
věnována zvláštní pozornost umění v cílovém jazyce. Pokročilí studenti by měli být
16
povzbuzováni k četbě děl svých oblíbených básníků a spisovatelů i divadelních her v originále
a k poslechu hudby, atd. Také by měli být povzbuzováni v přímém přístupu k cílovému jazyku
(četba děl přímo v originále, ne v překladu). U kurzů pro pokročilé by měl být jazyk použitých
pramenů vždy shodný s jazykem cílovým.
U méně rozšířených jazyků by měla být věnována zvýšená pozornost umění a kultuře.
Pro pokročilé studenty by měl být cílový jazyk shodný s jazykem použitých pramenů.
Shrnutí
Pedagogické přístupy mohou být buď tradiční nebo inovační. Tradiční přístupy jsou zaměřené
na učitele a text, zatímco inovační přístupy jsou přístupy typu bottom-up a zaměřují se
na zapojení studentů do učebního procesu. K nejlepším výsledkům by měla vést kombinace
obou těchto přístupů. Co se týče méně rozšířených evropských jazyků, pedagogický přístup
k obsahu kurzu by měl zohlednit zvýšené zaměření na umění a kulturu.
17
ROLE TUTORA
Již na začátku tohoto dokumentu bylo zmíněno, že tutor je v onlinových jazykových kurzech
velmi důležitou osobou. Studenti potřebují někoho, na koho se mohou obrátit s žádostí
o pomoc a radu, a kdo je povede učebním procesem.
Ideální tutor onlinového kurzu by měl “pravidelně zveřejňovat příspěvky, reagovat včas a být
vzorem dobré onlinové komunikace a interakce.”
Role ideálního tutora by měla zahrnovat:
• poskytování zpětné vazby
Tutoři opravují písemný a mluvený projev studentů. Zpětná vazba by měla být značně specifická
a cílená reakce tutora, buď při rozhovoru po telefonu (Skype) nebo formou individuálního
písemného komentáře a návrhů pro studenty, nebo formou tzv. screen-capture videa (viz
poskytování zpětné vazby individuálním studentům formou videa
na adrese
http://www.teachertrainingvideos.com/luFeedback/index.html).
• poskytování hodnocení
Tutoři hodnotí výsledky a pokrok svých studentů v různých oblastech jazyka. Při hodnocení je
klíčová okamžitá reakce tutora. Pokud studenti musejí příliš dlouho čekat na odpověď nebo
na komentář tutora, může je to demotivovat.
• udržování motivace a zájmu
Role tutora je velmi důležitá z hlediska motivace a zájmu studentů. Je-li vztah mezi studenty
a tutorem produktivní a mají-li studenti k tutorovi důvěru, je mnohem méně pravděpodobné,
že studenti kurz nedokončí. Tutor by měl studenty podporovat a povzbuzovat je k systematické,
stálé a pravidelné práci. Tutor by měl studenty navzájem seznámit a podporovat je
ve vyjadřování názorů a v komunikaci. Velmi podstatné z hlediska motivace je, aby obzvláště
na začátku kurzu tutor studentům poskytl také osobní informace o sobě (koníčky, zájmy, atd.)
a pomohl tak i v e-learningovém prostředí vytvořit osobnější vztah mezi studenty a vyučujícím.
• poskytování pomoci a rad studentům
Tutoři pomáhají studentům s výběrem vhodných studijních materiálů. Také jim poskytují další
doplňkové materiály ke studiu. Mohou jim doporučit použití a pomoci s výběrem videí, hudby
18
a literatury. Mohou studentům nabídnout další pomoc (s určitými úkoly) a studijní tipy. Mohou
opravovat práce a příspěvky studentů na blogu nebo na wiki. Komunikují se studenty písemnou
i ústní formou, s využitím Skypu/MSN, chatu a fór, a také komentováním blogů a obrázků
studentů apod.
• administrace kurzu
Tutoři zodpovídají za administraci onlinových kurzů a organizaci práce, kterou je potřeba
vykonat. Tutoři také organizují (je-li třeba) testy a zkoušky, jejich přesná data a termíny
pro odevzdání úkolů. V onlinových kurzech je možné k tomuto účelu využít e-learningovou
platformu.
• předsedání diskuzním fórům
Diskuze na fórech jsou důležité pro motivaci a spolupráci studentů. Tutor obvykle zadá témata
k diskuzi a opravuje studentům gramatiku a pravopisné chyby.
• organizace setkání virtuální třídy
V systému e-learningu je role tutora podobná jako role klasického učitele. Tutor vede výuku
a rozhoduje o tématu, přístupu a tempu výuky. Během výuky tutor studenty testuje, hodnotí,
ptá se a odpovídá na otázky a zadává studentům individuální nebo týmové úkoly. Při jakékoli
formě synchronní komunikace (buď po Skypu nebo v e-learningovém systému) je tutor vždy
osobou, která zodpovídá za setkání s komunitou studentů, ať už tváří v tvář nebo na Skypu.
Jelikož studenti ve virtuální třídě nemohou bez použití videokonference na Skypu nebo Google
Hotspots vidět, jak se tutor tváří, tón tutorova hlasu zde hraje mimořádně důležitou roli.
• dohled na program samostudia každého studenta
Potřeby všech studentů v e-learningové třídě (stejně jako ve třídě klasické) nejsou vždy stejné.
E-learning ovšem poskytuje více příležitostí pro osobní přístup ke studentům. V některých
případech si studenti mohou s tutorem domluvit svůj vlastní program samostudia. To se může
týkat např. těchto aspektů:
(1) individuální cíle a potřeby učení;
(2) učební materiály a prameny;
(3) výběr metodického přístupu, především aktivace vhodných výukových strategií a strategií
učení;
(4) osobní časový harmonogram práce;
(5) sebehodnocení vykonané práce.
19
• aktualizace obsahu učiva
Aby bylo učivo na platformě stále zajímavé a aktuální, tutoři by měli obsah učiva neustále
aktualizovat (nahrávat prezentace v power pointu, sdílet aktuální odkazy, apod.). Dobrým
zdrojem
pro
aktualizaci
obsahu
učiva
je
Breaking
News
English
na http://www.breakingnewsenglish.com. Materiály je možné přeložit a získat tak relevantní obsah
učiva.
Častá přítomnost tutora online je velmi důležitá pro všechny tyto výše zmíněné funkce tutora,
ale zejména pro udržení motivace studentů. Pozdní odpovědi mohou studenty demotivovat.
Předpokladem pro vytvoření dobrého prostředí pro výuku je častá přítomnost tutora
online.
Podstatná zábrana, kterou trpí mnoho učitelů jazyků, je jistý stupeň technofobie. Z tohoto
důvodu je pro ně velmi důležité mít častou podporu pracovníků oddělení technické podpory,
kteří zodpovídají za technickou administraci platformy.
Tutoři by měli mít denně k dispozici pomoc techniků.
Nejdůležitější kvalitou tutora onlinového kurzu ovšem zůstává, že by měl mít rád svoji
práci a svou roli by si měl užívat.
Shrnutí
Role tutora onlinového kurzu je pro úspěch kurzu velice důležitá. V ideální situaci by tutor
onlinového kurzu měl poskytovat zpětnou vazbu, poskytovat hodnocení, udržovat motivaci
studentů, poskytovat studentům rady a pomoc, být zodpovědný za administraci kurzu,
předsedat diskuzím na fórech, organizovat setkání virtuální třídy, dohlížet na program
samostudia každého studenta a aktualizovat obsah učiva. Tutor by měl být často přítomen
online na platformě a měl by mít stálou podporu technického oddělení. Především si ale musí
svoji roli tutora užívat.
20
VYUŽITÍ MULTIMÉDIÍ
Nástroje a aplikace multimédií mají velkou výhodu v tom, že vždy kombinují dva nebo více
typů obsahu, jako je video, zvuk, obraz, animace, text a interaktivita.
Existuje velké množství příkladů multimédií, které se dají využívat při výuce jazyků online.
Nejvýznamnější z nich jsou seřazeny v následující tabulce:
Psaní
- blogy
- chat
- fóra
- editace wiki
- komentáře
- hry (křížovky, slovní šibenice)
Čtení
- e-knihy
- multimediální encyklopedie (např. Online
Encyklopedie Britannica aj.)
- slovní zásoba online
- interaktivní mapy (odkazy na mapy při výuce
reálií) a obrázky
- RSS zdroje
- videa, filmy s titulky
- online knihovna
- odkazy (na časopisy, noviny, časopisy
s programem apod.)
- psaní příběhů
- interaktivní hry
Poslech
Mluvení
- rádia online
- podcasty
- krátká videa/ filmy
- Skype/MSN
- audio knihy
- YouTube
- písničky, mp3, hudební videoklipy
- videa nahraná tutory (mohou obsahovat
gramatiku)
- audio texty
- obrázkové slovníky s animacemi (pohyb a zvuk)
- webináře
- podcasty (vlastní nebo skupinové)
- Skype/MSN
- hraní her online (také na konzolách)
- audio slovník - tzv. audio word tool (při kliknutí
na slovo ze slovní zásoby ho program správně
vysloví)
- nahrávání a přehrávání vlastního mluveného
projevu
21
Následuje krátká analýza většiny nástrojů z předchozí tabulky:
 Blogy: zlepšují písemný projev autora a dovednosti čtení návštěvníků. Každý student si
může začít psát blog. Je dobré povolit komentáře k blogům a připojování obrázků
a dokumentů. Autor blogu může požádat o opravu více tutorů, nebo si může zvolit
jednoho tutora, který mu/jí bude blog opravovat (např. Blogger, Wordpress aj.).
 Chat a fóra: vynikající způsob rozvoje dovedností psaní a čtení, pomáhá vytvářet lepší
sociální sítě. Tutoři opravují příspěvky studentů (např. Google Talk a Hangouts, MSN
messenger, Skype , Facebook atd.)
 Editace wiki nebo souborů: zlepšuje spolupráci studentů a schopnost komunikace,
výměna zkušeností (wikispaces atd.)
 Komentáře: pomáhají při vytváření přátelské atmosféry v celém systému, zlepšují
dovednost psaní (např. Facebook, Flickr atd.)
 Hry: samostudium (např. Digital Dialects – pro studium francouzského jazyka, aj.)
 E-knihy a noviny, časopisy a knihovna online: výborné pro pokrok v samostudiu,
zlepšují dovednost čtení (např. je možné číst hlavní noviny z každé země, jako je La
Repubblica pro studium italského jazyka, aj.)
 RSS zdroje: zprávy jsou soustředěny na jedno místo, pro e-learningový kurz navrhujeme
poskytnout přihlášení k RSS zdrojům zdarma (např. Google reader)
 Online videa v cílovém jazyce nebo s titulky: pro rozvoj dovedností poslechu a čtení,
(např. Greektube pro studium řeckého jazyka, aj.)
 Online rádia, podcasty, YouTube, písničky, mp3: rozvoj dovednosti poslechu a zábava.
Písničky mohou studentům pomoci i s rozvojem dovednosti mluvení (např. Live 24
pro studium řeckého jazyka, aj.).
 Oficiální videa od tutorů: videa nahraná oficiálními tutory, ve kterých hovoří jako
při výuce offline. Způsob, jak shrnout znalosti gramatiky - přepis videa může být také
k dispozici na webových stránkách.
 Skype/MSN: komunikace, sociální sítě, konference, rozvoj dovedností poslechu
a mluvení (MSN messenger, Skype)
 Audio word tool: slovíčka s odkazy (slovní zásoba pro pokročilé studenty, specializovaná
slovní zásoba), která je možné si poslechnout v rámci slovní zásoby online nebo
v multimediální encyklopedii (např. Natural Speakers)
 Webináře: nástroje, které tutorům umožňují organizovat semináře online (např. WizIQ
atd.)
E-learningový systém by také měl nabízet webové odkazy na onlinové slovníky, poslechové
materiály, obrázky, texty k poslechu, videa s vhodným materiálem k tématům lekcí apod.
22
Ze všech výše zmíněných nástrojů se za nejnutnější považují poslechové aktivity a videa.
Pokročilí studenti by měli pracovat s původními příspěvky těchto nástrojů.
Studenti obvykle velmi oceňují hry, jsou-li použitelné – i dospělí si rádi hrají.
Použití multimédií vyžaduje širokopásmové internetové připojení, protože velmi pomalé
stahování nebo streaming větších souborů je demotivující.
K úspěšnému využití multimédií je zapotřebí mít rychlé a spolehlivé připojení k internetu
(6 nebo více MB za sekundu).
Níže najdete některé užitečné zásady, které vám pomohou co nejlépe začlenit multimédia do elearningového obsahu učiva. Tyto zásady pochází z díla autorů Clarka a Mayera (2002, citace
Mandernach, 2009).
• Zásada multimédií
K doplnění psaného textu by měla být použita relevantní instruktážní grafika. Použití dvojího
„kódování“ - kombinace verbálních a vizuálních informací - zlepšuje učení.
•
Zásada styčnosti
Umístěte grafiku a text blízko sebe. Naše pracovní paměť je omezená a měla by se zaměřovat
na obsah učiva, ne na koordinaci různých vizuálních komponentů.
•
Zásada metody
K vysvětlení grafiky použijte audio prvky. Tyto prvky obohacují učení více než text, protože
rozšíření poznávacích zdrojů přispívá k simultánnímu využití vizuální i zvukové paměti.
•
Zásada nadbytku
Grafiku doplňte raději pouze audio prvkem než audiem a ještě nadbytečným textem, snížíte tak
kognitivní přetížení studentů.
•
Zásada souvislosti
Vyhýbejte se použití textu a vizuálních a zvukových prvků, které nejsou pro pochopení instrukcí
nezbytné. Nadbytečné informace brzdí učení, protože zasahují do integrace informací.
23
•
Zásada personalizace
Abyste pozorně poslouchali a odpovídali smysluplně, používejte prostřednictvím sociálních
konvencí k obohacení výuky konverzační tón a/nebo personalizované výukové prostředky.
Shrnutí
Použití multimediálních aplikací je pro obsah učiva onlinových jazykových kurzů velmi důležité,
protože zvyšuje atraktivitu kurzu a dává příležitost ke studiu studentům s různými styly učení.
Pro procvičování každé ze čtyř základních jazykových dovedností existuje celá škála
multimediálních prvků. Nejvýznamnější je však použití poslechových aktivit a videí. V kurzu se
dále také doporučuje využívat hry, kdekoli je to možné. Předpokladem pro efektivní využití
obsahu multimédií je rychlé připojení k internetu.
24
ORGANIZACE TÝMOVÝCH AKTIVIT
V úzkém slova smyslu jsou týmové aktivity takové aktivity, při kterých studenti stejného
onlinového kurzu pracují na zadaném úkolu společně. V týmu studentů má každý na starost část
cvičení a všichni musí diskutovat na dané téma, vzájemně si pomáhat a vzájemně si kontrolovat
odvedenou práci. Nakonec celá skupina prezentuje dokončený úkol společně.
Proces přípravy týmových aktivit je skoro stejný: tutor vybere skupinu a její členy a zadá jim
úkol. Členové týmu musí zadaný úkol dokončit v dohodnutém termínu. Pak tutor jejich práci
ohodnotí.
Nejlepší způsoby organizace týmových aktivit jsou:
Editace wiki jako pátrání po informacích na internetu (web quest): Studenti pátrají
na webových stránkách v primárním cílovém jazyce po informacích, musejí jim porozumět
a získat z nich informace nové.
Prezentace: Příprava prezentace je velmi podobná jako editace wiki, ale neprobíhá online.
Dokončenou prezentaci je ovšem možné nahrát na platformu. Do prezentace je jednodušší
vkládat obrázky, diagramy, tabulky atd. Na internetu jsou volně dostupné některé moderní
programy, jako např. Prezi. Tento program poskytuje zábavný a zajímavý způsob přípravy
prezentací.
Kvízy: Kvízy založené na týmových hrách mohou při studiu také pomoci. Hráči při nich sbírají
body a mohou zde existovat žebříčky úspěšnosti a různé výzvy. Soutěže studenty vždy výborně
motivují. Takové hry je možné hrát synchronně i asynchronně.
Sociální sítě: Členové dobře zorganizované a fungující komunity neustále komentují příspěvky
ostatních a účastní se diskuze. Všichni studenti se mohou účastnit učebního procesu tím, že
ostatním představují nová témata (například obrázek, který jeden člen skupiny nahraje, iniciuje
rozhovor o architektuře), vyhledávají nové informace o těchto tématech, sdílejí je a komentují
příspěvky ostatních.
Konferenční hovory: V předem dohodnutou dobu spolu mohou členové skupiny ústně
komunikovat s použitím videa prostřednictvím programů jako Skype/MSN. Konferenční hovory
výborně procvičují dovednosti poslechu a mluvení a také studentům poskytují příležitost
k vybudování dobré sociální sítě. Konferenční hovory se dají zorganizovat pro dva nebo více
účastníků. Pokrok studentů rozhodně nejvíce podpoří přítomnost tutora online.
25
Zprávy: Členové skupiny (tutoři i studenti) mohou na webových stránkách sdílet zprávy
a diskutovat o tématech zpráv, např. o otevření nového Akropolského muzea v Athénách.
Zprávy se mohou týkat i ekonomiky, kulturních informací a každodenních témat, která jsou
zajímavá pro všechny (viz výše Breaking News English).
Role tutora v hodnocení vykonané práce je velmi významná. Tutor může práci studentů
hodnotit na fóru na platformě nebo přes osobní e-maily studentům.
Je důležité, aby se organizované týmové aktivity týkaly zajímavých témat (kulturní, společenská
témata apod.), která jsou pro studenty více atraktivní, relevantní a motivující. Pokud je to
možné, studentům může při týmových aktivitách pomoci účast rodilých mluvčích. Ti mohou
přispívat do diskuzí, nadnášet nová témata, pomáhat studentům při úkolech s řešením
problémů a vyjadřovat své názory na společenské dění.
Týmové aktivity by se měly vztahovat k zajímavým společenským nebo kulturním
tématům.
Je-li to možné, podporujte při týmových aktivitách účast rodilých mluvčích.
Níže následuje SWOT analýza týmových aktivit.
SWOT analýza týmových aktivit
Silné stránky
- zábavné
- inovační
- posilují společenské cítění
- použití cílového jazyka
- zlepšení komunikace
- rozmanitost
- zapojují členy do dění
- stimulují aktivitu
- kreativní
Slabé stránky
- méně aktivní studenti mohou být opomíjeni
26
Příležitosti
Hrozby
- prohloubení znalostí, nejen základních
jazykových dovedností
- výzvy
- turnaje
- poznávání oficiálních a původních webových
stránek v cílovém jazyce
- dozvídání se nových, zajímavých informací
- potřeba dobrých mentorů k udržení činnosti
- potřeba dobrých témat
- potřeba aktivních, tolerantních členů
- chybí-li vhodný koordinátor, může to vést
k získávání nesprávných údajů a k negativnímu
vnímání celého procesu
Shrnutí
Týmové aktivity jsou aktivity, při kterých studenti spolupracují mezi sebou při řešení společného
úkolu a vytvářejí tak výsledek společné práce. Hlavní metody organizace týmových aktivit jsou:
editace wiki jako pátrání po informacích na internetu (web quest), prezentace, kvízy, sociální
sítě, konferenční hovory a zprávy. Role tutora při organizaci a hodnocení týmových aktivit je
velmi důležitá. Relevantní účast rodilých mluvčích může úroveň týmových aktivit zvýšit.
27
HODNOCENÍ
Hodnocení výsledků učení studentů může v onlinových jazykových kurzech probíhat různou
formou a může být zařazeno v různých fázích učebního procesu. Aktivity týkající se hodnocení
v onlinových jazykových kurzech se také dělí na dvě hlavní kategorie: tradiční a inovační.
Tradiční metodiky
Hodnocení offline: Tyto kurzy probíhají formou samostudia a každý student sám zodpovídá
za svůj studijní plán. Každý semestr/období studia ale následují zkoušky ve zkušebním centru.
Hodnocení online:
- Hodnocení písemných prací studentů (úkolů, esejí, atd.). Studenti odesílají písemné práce,
tutor je ohodnotí a posílá studentům zpět opravenou verzi (e-mailem nebo na e-learningové
platformě).
- Hodnocení formou standardizovaných testů (výběr z více možností, doplňování, synonyma,
antonyma, otázky na porozumění textu, nahrazování, atd.)
- Dílčí testy pro kontrolu pokroku studentů
- Test na konci kurzu
Inovační metodiky
- sebehodnocení
- interaktivní kvíz
- formy synchronní komunikace: pro hodnocení dovednosti poslechu a mluvení
- oprava příspěvků studentů v blogu a na fórech: pro hodnocení dovednosti psaní
Co se týče tradičních metodik, tento přístup (hodnocení offline) je možné použít pouze
v některých případech (když jsou studenti soustředěni v jedné geografické oblasti). Jinak musí
hodnocení probíhat online. Inovační metodiky hodnocení mohou být velmi účinné. Jsou
flexibilní, nestresují studenty, zvyšují jejich vnitřní motivaci, mohou být zábavné a je možné je
používat nepřetržitě. Na druhé straně má ale jejich izolované použití také své nevýhody,
protože studenti mohou při jejich použití snadno podvádět a nemohou získat oficiální diplom.
Níže následuje SWOT analýza inovačních metod hodnocení.
28
SWOT analýza inovačních metod hodnocení
Silné stránky
- dobrá vnitřní motivace
- flexibilní
- online
- nestresují studenty
- řízené studenty samotnými (čas, úroveň,
témata, kombinace použitých aplikací, atd.)
- pohodlné
- ne tak přísné, mohou být i zábavné
- nepřetržité použití
- nevyžadují žádné další zázemí (učebna,
nepružný rozvrh, extra výdaje, atd.)
Příležitosti
- sebekontrola
- v dobře fungující virtuální třídě mohou
studenti „zkoušet“ jeden druhého
Slabé stránky
- studenti mohou snadno podvádět
- nevedou k vydání oficiálního diplomu
- některé typy testů Web2.0 vyžadují poměrně
dosti profesionální technické zázemí (na straně
vývojářů)
- slabá vnější motivace ke zkouškám
Hrozby
- někteří studenti je nemusí brát vážně
Jak jsme již zmínili v předchozí části, nejlepší možností je zkombinovat obě tyto metodiky
hodnocení. Na jedné straně tutor hodnotí celkový výkon studentů na blogu, fórech apod. a tyto
otázky jsou zodpovězené automaticky, ale na druhé straně tutor i nadále zadává studentům
úkoly, testy a projekty a na základě těchto výsledků pak jejich výkon hodnotí. Inovační metodiky
se výborně hodí pro onlinové jazykové kurzy pro pokročilé, protože těch se studenti jazyků
obvykle účastní, aby si zlepšili své jazykové dovednosti, ne kvůli získání certifikátu. Součástí
kurzu by mělo být využití aplikací Web2.0. Kurz by měl probíhat v přátelské atmosféře, kde
tutoři budou zastávat tradiční roli učitelů a dělící čáru mezi studenty a vyučujícími v jazykové
vzdělávací komunitě jasně načrtnou mentorováním a vedením studentů. Použití tradičních
metodik ale stále zůstává velmi efektivním způsobem hodnocení určitých typů dovedností.
Nejlepší výsledky přináší kombinace tradičních a inovačních metodik hodnocení.
29
Při samostudiu by na konci každé lekce měly být testy se zpětnou vazbou k ověření
znalostí studentů. Tyto testy musí být značně pestré, mělo by jich existovat mnoho typů, více
možností a více druhů, aby se studenti při nich nenudili nebo aby se jimi necítili otrávení.
Vybudování systému hodnocení je velmi důležitou součástí procesu vývoje onlinových
jazykových kurzů, která sahá nad rámec hodnocení studijních výsledků studentů.
Pro zlepšení kurzu může být velmi užitečné pravidelné hodnocení platformy a celého
učebního procesu studenty prostřednictvím evaluačních dotazníků.
Je důležité, aby každý student, který se kurzu zúčastní, obdržel certifikát, nezávisle
na použitém typu hodnocení.
Důležitým faktorem při vytváření onlinových aktivit hodnocení je spolupráce mezi tutorem
a techniky.
Shrnutí
Hodnocení v onlinových jazykových kurzech může probíhat buď s využitím tradičních metodik,
nebo s využitím metodik inovačních. V případě použití tradičních metodik jsou studenti
hodnoceni na základě úkolů, které tvoří odevzdávané písemné práce, nebo na základě
standardizovaných testů. V případě inovačních metodik probíhá hodnocení formou interakce,
opravou příspěvků na blogu a na fórech, sebehodnocením, atd. Nejlepší výsledky přináší
kombinace tradičních a inovačních metodik. Při samostudiu, když součástí kurzu není tutor, by
se měly do kurzu častěji zařazovat dílčí testy. Důležitým faktorem pro vytvoření dobrých aktivit
hodnocení je spolupráce mezi tutory a techniky. Všichni studenti kurzu by však nezávisle
na použité metodě hodnocení měli obdržet certifikát. Nejen studenti, ale také kurz by měl být
pravidelně hodnocen, aby mohla být provedena zlepšení.
30
ORGANIZACE JAZYKOVÝCH KOMUNIT
Jazykové komunity jsou skupiny osob (studentů, tutorů a příležitostně také rodilých mluvčích),
kteří obvykle s použitím aplikací Web2.0 společně pracují na rozvoji aspektů cizího jazyka, který
se studenti učí. Existují dva způsoby organizace jazykových komunit. První způsob využívá
přístup formální, tzv. top-down, a druhý způsob využívá přístup neformální, tzv. bottom-up.
Následující tabulka tyto metody srovnává.
Formální (top-down)
- oficiální tutoring a moderování
- vysoce strukturovaná
- modelovaná
- shodnost, konformita
- představuje realitu
- soustředí se na učení
- objektivismus
- konkrétní
- lineární
- žádné individuální rozdíly, uniformita
- nízká aktivita uživatelů/studentů
- bezpečná pro učitele
- didaktická/autoritativní role učitele
- vnější motivace
- standardizace
- centralizovaná kontrola
- autokratické rozhodování
- jednostranná komunikace
- škatulkování
- zaměřená na dosažení cíle (zkouška, titul)
- mechanické učení
- vychází z obsahu, rozčlenění do témat
- hodnocení
- stručné věty
- preference textu a teorie
- konzervativní
- uzavřený systém
- dobrá pro tradiční vzdělání/školy
Neformální (bottom-up)
- individualizace
- sociální interakce
- produkty kultury
- vytváření symbolů
- nápaditá
- smyslové zážitky
- behaviorální psychologie
- konstruktivismus
- abstraktní
- málo strukturovaná
- vlastní portfolio
- mnohostranná
- učení se spoluprací
- citlivost pro různé kultury
- vyšší aktivita uživatelů/studentů
- flexibilní, snadněji modifikovatelná
- role učitele je usnadňovat studentům učení
- vnitřní motivace
- přizpůsobení
- autonomie s odpovědností
- spolurozhodování
- rozmanitost
- sítě
- holismus
- schopnosti, proces uvažování
- hodnotí se působení
- kognitivní přístup
- “jak se to naučit?”
31
- čím se student stane a čemu porozumí
- aplikace Web2.0, interaktivní příslušenství,
preference praxe
- učení je relevantní a spojené se situacemi
ze skutečného života
Na první pohled se neformální typ organizace zdá být pro pokročilé studenty onlinového kurzu
efektivnější, ale ideálním řešením je opět kombinace obou dvou systémů.
Doporučuje se začít formou neformální (bottom-up) a do ní pak integrovat některé
aspekty formálního typu organizace.
Organizace jazykových komunit v sobě skrývá mnoho výzev. Některé z těch hlavních jsou (podle
Andersona, 2009) tyto:
Soukromí: Otázka zní, jak zajistit soukromí, aby bylo možné studentům i tutorům
poskytnout bezpečné pracovní prostředí. Otázka soukromí byla až dosud realizována různými
způsoby. Některé komunity vyžadující po všech účastnících registraci, jiné jsou dostupné
pro všechny bez jakékoliv registrace a v některých komunitách jsou materiály volně dostupné
všem, ale pokud chcete sami nahrát příspěvek nebo komentář, musíte se nejdříve zaregistrovat.
Kontrola: Kontrola se vztahuje k nové roli, kterou hraje v těchto kurzech učitel. Vyučující má
učební proces studentům spíše usnadňovat než ho kontrolovat.
Instituční podpora: Jakýkoliv e-learningový nebo b-learningový kurz, který si klade za cíl
vytváření jazykových komunit s použitím nástrojů sociálních sítí, by měl mít plnou instituční
podporu. Tato záležitost není vzhledem k organizačním překážkám vždy snadno řešitelná.
Udržování motivace a zaujetí: Úplná (popř. částečná) absence fyzické přítomnosti může být
pro studenty frustrujícím faktorem. Tuto frustraci by měla zmírnit trvalá a živá přítomnost
tutora online. Tutoři by měli v kurzu vytvořit atmosféru virtuální třídy, podporovat komunikaci
mezi studenty navzájem a povzbuzovat je k diskuzím o problémech a vzájemné pomoci. Tutoři
by také měli používat systém pochval pro studenty za jejich snahu a práci.
Vyrovnávání se s převratnými změnami: Jakákoliv změna v tradiční učební rutině s sebou
přináší značnou míru úzkosti, a to jak pro vzdělávající, tak pro vzdělávané. Úspěšné vyrovnání se
s touto záležitostí obvykle vyžaduje speciální trénink.
32
Syntéza jazykových komunit je také velmi důležitou otázkou a do značné míry ovlivňuje účinnost
aktivit celé skupiny.
Jazykové komunity by měly mít členy s podobnými rysy (podobný věk, podobné cíle učení,
podobné zájmy a podobná úroveň jazyka). Je-li to možné, doporučuje se také účast rodilého
mluvčího.
Posledním problémem vztahujícím se k organizaci onlinových jazykových kurzů je fakt, že
v neformálních jazykových komunitách budou vždy někteří studenti mít tendenci pracovat více
a jiní méně.
V každé jazykové studijní komunitě, i neformální, je důležitá existence koordinátora
(student nebo tutor), který rozdělí úkoly a zajistí, aby na nich všichni studenti pracovali stejnou
měrou.
Shrnutí
Jazykové komunity jsou skupiny osob, které společně pracují na dosažení stejného cíle učení.
Mohou být organizovány formálním (top-down) nebo neformálním (bottom-up) způsobem.
Ideálním řešením pro organizaci jazykové komunity je spojení obou těchto metod. Organizace
jazykové komunity s sebou přináší některé výzvy, jako např. soukromí, kontrolu, instituční
podporu, udržování motivace a zaujetí a vyrovnávání se s převratnými změnami. Jazykové
komunity by ze zásady měly mít členy s podobnými rysy. Důležitá je v nich také existence
koordinátora, který zajišťuje, aby všichni studenti pracovali stejným dílem.
33
MOTIVACE STUDENTŮ POKROČILÝCH ÚROVNÍ
Motivace studentů je velmi významnou součástí organizace onlinových jazykových kurzů,
protože ve virtuální třídě “se zaujetí studentů stává naprosto nezbytným. […] Onlinoví studenti
nečelí jen typickým studijním výzvám akademického obsahu, ale také studují ve fyzicky
izolovaném prostředí, ve kterém často chybí zábava a sociální aspekty tradiční třídy”
(Mandernach, 2009, str. 4).
Tři nejvýznamnější motivační faktory onlinových jazykových kurzů jsou:

Pedagogický záměr - tzn. části kurzu jsou do kurzu zahrnovány se zvláštním zřetelem
k jejich vzdělávacímu dopadu, přizpůsobení se studijním cílům, významu pro hodnocení,
atd., přičemž je také třeba vyvážit zvýšenou potřebu integrace multimédií jakožto
„nejlepšího postupu” při účinném onlinovém vzdělávání (Mandernach, 2006)

Sociální přítomnost - projekce „reálných" osobností komunikujících ve virtuálním
prostředí (Richardson & Swan, 2003)

Přítomnost učitele - častá přítomnost tutora, okamžité reakce tutorů na potřeby
studentů a konkrétní strategie používané k podpoře dialogu, interakce a kognitivního
pokroku (Garrison a kol., 2001)
Pedagogický záměr: Pro většinu studentů je klíčem k motivaci zajímavý a vhodný obsah.
Studenti budou mít zájem platformu navštěvovat a studovat na ní, pokud bude obsahovat
pestrá a podnětná témata. Studenty by také mohla motivovat rozmanitost pramenů, například
by je mohla zaujmout kombinace videa, poslechů a článků na stejné téma, které jim tak umožní
získat globální pohled na použití jazyka v konkrétním tématickém okruhu.
Kurz jazykové znalosti pokročilých studentů spíše konsoliduje, procvičuje a zdokonaluje nežli
obohacuje, a právě proto musí být způsob učení zajímavý a motivující.
Materiály použité v kurzu by měly působit atraktivně. Témata článků by měla být zajímavá
a aktuální a měla by se zaměřovat na autentické a každodenní použití cílového jazyka.
Samozřejmostí by měly být působivé a podnětné poslechové aktivity a videa. Použití multimédií
je pro motivaci studentů nezbytné, proto by mělo být co nejčastější.
34
Výuka online by měla být zábavná. Materiály mohou zahrnovat kvízy a mohou se týkat
autentických a kulturních oblastí, např. recepty řecké kuchyně. Dále doporučujeme extra
materiály a odkazy na kulturní materiály online: webové stránky obsahující videa, seriály,
televizní show, hudbu nebo komentáře ke kulturním zvláštnostem země cílového jazyka. Dobře
fungují také komunikační nástroje a interaktivita - studenti si tak mohou vyměňovat názory
s jinými studenty, se kterými by se nemohli snadno osobně setkat.
Při živých diskuzích musí být diskuzní úkoly zadány velmi jasně a konkrétně, protože
neurčitá témata by mohla být sama o sobě demotivující.
Ke zlepšování porozumění čtenému a slyšenému doporučujeme původní kulturní
materiály, které jsou v přímém vztahu k souvisejícím cvičením.
Sociální přítomnost: Použití a nabídka všech typů sociálních aplikací studentům zajistí, že zde
najdou to, co je zajímá. Někteří studenti si například rádi prohlížejí obrázky/fotografie a budou
denně kontrolovat nové obrázky/fotografie jazykové komunity a komentovat je. Jiní studenti
třeba dávají při studiu přednost použití videí a písniček. Další studenti mohou preferovat pouze
četbu blogů, apod.
Dejte studentům možnost výběru z pestré škály možností a nechte je, ať sami rozhodnou,
co nejlépe odpovídá jejich potřebám. Toto je relevantní ve vztahu k sociální přítomnosti, ne
k samotným materiálům kurzu. Pro materiály kurzu je nutné určité minimální poučení
o potřebných podkladech.
Sociální sítě studentům umožňují cítit se součástí komunity, která se zformovala, protože se
všichni učí stejný cizí jazyk. Toto zvyšuje motivaci studentů. Studenti touží najít lidi z celého
světa, kteří mají stejné zájmy jako oni, a komunikovat s nimi.
Dalším aspektem sociální přítomnosti je aktivní zapojení studentů do různých aktivit, např.
do výběru materiálů (jako aktuálních článků, zajímavých zpráv, apod.). Motivaci studentů
můžete také udržet zapojením studentů do různých soutěžních úkolů, např. soutěž ve psaní
krátkých příběhů.
Podporujte aktivní zapojení studentů do různých aktivit (hodnocení práce ostatních
studentů apod.) a zapojte je do soutěžních úkolů.
35
Povzbuzujte studenty v komunikaci o sociálních aspektech prostřednictvím blogu.
Přítomnost učitele: Pro pokrok studentů je rozhodující častá zpětná vazba a přímá komunikace
s tutorem. Pokud tutor aktivně nereaguje na jejich požadavky, studenti mohou ztratit motivaci
a kurz nedokončí. I při týmových aktivitách by se měl tutor často zapojovat, nabízet nápady,
určovat témata a svými znalostmi a zkušenostmi studenty vést.
Tutoři by měli studentům poskytovat častou zpětnou vazbu a přímou formu komunikace.
Dalším motivačním faktorem, který nebyl v předchozích kategoriích zahrnut, je design
webových stránek kurzu. Webové stránky by měly obsahovat profil autora, který byl měl
u studentů vzbuzovat zájem. Studenti by na webových stránkách také měli nalézt informace
o formě, obsahu a cíli kurzu (jaké jsou přesné cíle kurzu a co se v něm naučí). Dále by zde měla
být zmíněna primární cílová skupina studentů, učební plán a několik rad o tom, jak používat
materiály kurzu. Studenti musí být schopni se v kurzu snadno orientovat. Dobrý nápad je
vytvořit mapu webových stránek. Doporučujeme zde také umístit osobní vzkaz studentům,
který je bude motivovat. Na dobré onlinové jazykové platformě by také měly být všechny
materiály umístěné na jednom místě a studenti by měli v rámci jedné registrace získat přístup
ke všem aplikacím najednou.
Webové stránky kurzu by měly být uživatelsky příjemné a informativní a měly by vytvářet
příjemnou a přátelskou atmosféru. Měly by také obsahovat vše na jednom místě.
Vzhled je u onlinových kurzů také velmi podstatný, protože může příznivě ovlivnit motivaci
studentů. Vzhled onlinového kurzu by měl být atraktivní. Grafické úpravě a designu by měla být
věnována stejná pozornost jako přehlednému systému hlaviček. Webové stránky by měly být
barevné; obzvláště je nutné mít na zřeteli výběr příjemných barev. Mělo by zde být hodně
obrázků a snímků. Studium online by mělo být také zábavné. Toho se dá dosáhnout například
prostřednictvím použití kvízů a interaktivních her. Kurz bude pro studenty také daleko
atraktivnější, bude-li obsahovat komiksy, obrázky, fotografie, mapy a vtipy.
Vzhled onlinového kurzu by měl být atraktivní.
36
Shrnutí
Zvýšené motivace studentů pokročilých úrovní lze dosáhnout třemi hlavními způsoby:
pedagogickým záměrem (zajímavý a vhodný obsah, atraktivní, použití autentického jazyka
a kulturních informací), sociální přítomností (poskytnout celou škálu výběru možností aplikací
Web2.0, podporovat aktivní zapojení studentů do různých aktivit) a přítomností učitele (tutor
by měl studentům poskytovat častou zpětnou vazbu). Dalším motivačním faktorem, který nebyl
zahrnut do výše zmíněných kategorií, je atraktivita webových stránek a celého kurzu.
37
JAK SI USNADNIT SAMOSTUDIUM
U studia jazyků existují dvě metody samostudia.

Kognitivní učební strategie: Kognitivní učební strategie se zabývají přímo cizím jazykem.
Příkladem je memorování nebo opakování slovní zásoby.

Metakognitivní učební strategie: Metakognitivní učební strategie se nezabývají přímo
studiem jazyka, ale regulací učebního procesu. To se týká plánování, self-monitoringu
a hodnocení učení.
Kognitivní učební strategie by měly stimulovat všechny hlavní jazykové dovednosti způsoby,
které studenty motivují. Následují tipy, jak účinnost kognitivních učebních strategií
maximalizovat:
Gramatika by při samostudiu měla být vždy prezentována v kontextu. Prezentace
gramatiky v cílovém jazyce by měly být vždy založené na kontextu. Po prezentaci by měla
následovat cvičení na jak řízené, tak volnější procvičování prezentovaných gramatických jevů.
Po vstupní gramatice by měla následovat jednoduchá cvičení jako doplňování mezer, oprava
chyb, výběr správného tvaru, cvičení s výběrem z více možností, přeformulování, spojování
a testování pořádku slov ve větě. Gramatika pak může být použita v komunikačních aktivitách.
Slovní zásoba by měla být také prezentována v kontextu a lekce na slovní zásobu by měly
být pokud možno seřazeny podle témat. Při studiu slovní zásoby je dobré používat slovníky
a glosáře. Sekce slovní zásoby mohou obsahovat také obrázky (toto je vhodnější pro nižší
úrovně, ale ne výhradně) a/nebo definice nové slovní zásoby v cílovém jazyce. Sekce slovní
zásoby by také měly nabízet výslovnost nových slovíček (je-li to možné, pak nejen fonetický
přepis výslovnosti, ale i její audio nahrávku). Pro pokročilé studenty je také vhodné uvádět
informace o jazykovém registru a zařazovat do kurzu speciální cvičení na idiomy a kolokace.
Dovednost čtení se může rozvíjet četbou článků a textů s následným testem porozumění
čtenému (obecné a specifické otázky na porozumění, správně/špatně, cvičení s výběrem z více
možností, oprava chyb, chybějící odstavce, řazení částí textů do správného pořadí, atd.).
38
Dovednost poslechu je rozvíjena prostřednictvím poslechových aktivit s testem
porozumění slyšenému (obecné a specifické otázky na porozumění, správně/špatně, cvičení
s výběrem z více možností, oprava chyb, doplňování chybějících informací, číslování
jednotlivých informací v pořadí, v jakém se objeví v poslechu, atd.). Studenti by měli mít vždy
k dispozici přepis textu poslechu, ale neměli by k němu mít přístup před prvním poslechem.
Dovednosti psaní by se měly rozvíjet s pomocí písemných úkolů, které studenti musí
odevzdat v určitém termínu. Rozvoj dovednosti mluvení a oprava výslovnosti probíhá
ve spolupráci s tutorem. U studentů vyšších úrovní je lepší, aby jejich písemný projev hodnotil
rodilý mluvčí.
Co se týče metakognitivních učebních strategií, pro některé studenty může být obtížné
zorganizovat si rozvrh tak, aby měli čas na studium online. I když si do diáře poznamenají, co si
musí nastudovat a co zopakovat, snadno to zapomenou.
Při samostudiu je užitečné navrhnout a vytvořit pro studenty velice přesný rozvrh kurzu
a také poskytnout studentům pár tipů, jak si mohou sami zorganizovat obsah kurzu a časový
harmonogram s úkoly, které mají před sebou.
Studenty je třeba motivovat, aby studovali po krátkou dobu každý den.
Na začátku každého kurzu je nutné, aby si studenti nejdříve napsali rozřazovací vstupní test. Tím
se zajistí, že začnou studovat na správné úrovni. Pravidelné opakovací testy pak studentům
pomohou zhodnotit, jaký pokrok ve studiu udělali.
Na konci každé lekce by měl být test, který studentům pomůže zhodnotit, jaký pokrok
ve studiu udělali. Na konci každé kapitoly by měl poté následovat test, který studenti musí
úspěšně napsat, aby mohli přejít ke studiu další kapitoly. Na konci kurzu by se měl psát
závěrečný test. Tutor a/nebo organizátor kurzu by měl rozhodnout, zda tyto testy budou
povinné nebo nepovinné.
39
Dobrý nápad, který může pomoci více studentům, je vytvořit na webových stránkách kurzu
sekci, kde si studenti budou moct kreslit, vytvářet tabulky a počítat. Tak si budou moci vytvořit
své plány učiva, své vlastní slovníky, myšlenkové mapy, prezentace nebo i mnemotechnické
pomůcky – to vše jim usnadní studijní proces.
Další cestou vedoucí k úspěchu v učení je spolupráce mezi studenty. Pokud studenti vytvoří
dobře fungující tým, jeho členové se pak mohou navzájem inspirovat a motivovat. Týmové
aktivity mohou případně také členům týmu umožnit, že se budou moci spolehnout i na jiné
studenty, kteří v případě potřeby dokončí jejich část práce.
Tutor by měl studenty neustále povzbuzovat k tomu, aby sledovali své učení a hodnotili,
jaký pokrok ve studiu udělali.
Shrnutí
V samostudiu existují dva hlavní typy učebních strategií: kognitivní strategie a metakognitivní
strategie. Kognitivní strategie jsou takové strategie, které mohou studentům pomoci vstřebat
látku, kterou se naučili, procvičovat gramatiku a rozvíjet dovednosti poslechu, mluvení, čtení
a psaní. Metakognitivní učební strategie jsou metody používané k organizaci, plánování,
sebehodnocení a monitorování učebního procesu.
40
METODY OPAKOVÁNÍ U SAMOSTUDIA
Studenti by si samozřejmě měli opakovat co nejčastěji. Je ovšem důležité při opakování
používat takové metody, které posílí jejich motivaci.
Je potřeba zajistit, aby studenti nezačali studovat další kapitolu, aniž by předtím zvládli učivo
kapitol předchozích. Za tímto účelem by měly být součástí kurzu speciální opakovací
cvičení/lekce/kapitoly, ve kterých si studenti budou moci ověřit své znalosti a pokrok v učení.
Měly by to být testy s okamžitou kontrolou odpovědí (s okamžitým hodnocením i okamžitou
zpětnou vazbou) - ty studentům umožňují se více zaměřit na ty oblasti, které jim působí
problémy. Při opakování u samostudia je možné úspěšně použít téměř každý onlinový test.
Při prohlubování dovedností poslechu je nejlepší metodou poslouchat audio materiály
a poté si s pomocí otázek otestovat správné porozumění slyšenému.
K tomuto typu úkolu postačí program, který přijímá jen jednu správnou odpověď. Existují také
jiné typy úkolů, např. doplňování chybějících slov do vět nebo do odstavců. Takový typ úkolů
může dobře rozvíjet dovednost psaní a schopnost porozumění psanému textu. Cvičení
s výběrem z více možností se mohou použít při rozvoji dovedností psaní, čtení a poslechu,
a při testování porozumění. Nejobtížnější je z hlediska opakování u samostudia rozvoj
dovednosti mluvení. Pro rozvoj této schopnosti potřebují studenti tutora nebo mentora.
Opakovací cvičení a testy by se neměly omezovat pouze na gramatické otázky s výběrem
z více možností či doplňování mezer.
Je důležité snažit se v kurzu vytvořit podnětné a zábavné opakovací cvičení, aktivity
a testy.
Slovní zásobu je možné opakovat podnětným způsobem s využitím křížovek a osmisměrek.
Zajímavá aktivita zaměřená na opakování je cvičení, kdy si studenti navzájem pokládají těžké
otázky a mohou si tak porovnat své znalosti. Tímto způsobem mohou zdatnější studenti pomoci
slabším studentům látku dohnat.
Následuje SWOT analýza opakování u samostudia.
41
SWOT analýza: opakování u samostudia
Silné stránky
- žádný tlak
- vlastní časový management, vlastní tempo
- vnitřní motivace pro kontrolu pokroku
- pravidelné opakování také motivuje studenty
ke studiu učiva
Příležitosti
- autonomní pochopení chyb umožňuje vlastní
opravu
- nabízí více procvičení
Slabé stránky
- neposkytuje další, vnější motivaci
- může vést k průtahům a odkladům
- může studenty odradit od řešení problémů
Hrozby
- může se objevit podvádění, což vede
k nepřesným výsledkům
- neúspěch může studenty zklamat
Shrnutí
V kurzu by měly být studentům vždy k dispozici speciální opakovací cvičení, která studentům
umožní maximalizovat výsledky samostudia. Může se jednat i o cvičení, která automaticky
opravuje počítač, ale opakování by se nemělo skládat jen z takových cvičení. Je důležité snažit
se v kurzu vytvořit podnětná a zábavná opakovací cvičení, aktivity a testy, které by zvýšily
motivaci studentů ke studiu.
42
POTŘEBY STUDENTŮ S JAZYKOVÝMI PORUCHAMI UČENÍ
Mnoho studentů s poruchami učení má se studiem cizích jazyků potíže. Poruchy učení často
ovlivňují úkoly jazykového typu jako čtení, pravopis, psaní či poslech. Nejznámější jazykové
poruchy učení jsou pravděpodobně dyslexie a dysgrafie. Výzkumy ukázaly, že fonologické potíže
(problémy se spojováním zvuků a oddělováním zvuků v mluveném i psaném jazyce) a potíže
s pravopisem (potíže s fonetickými symboly v jazyce) mají velmi bezprostřední a vážný dopad
na studium cizích jazyků.
Informační a komunikační technologie mohou studentům s poruchami učení nabídnout
podporu prostřednictvím použití vícesmyslového přístupu k učení a nahrávání. Toto ovšem není
možné realizovat pouze online. Existuje řada specifických softwarových aplikací, které jsou
určené k pomoci s určitými specifickými obtížemi. Tutor onlinového kurzu by si měl být vědom
existence následující škály aplikací1, které mohou studentům s takovými poruchami pomoci:
Aplikace
Komentáře / použití
Dotykové psaní
U některých studentů mohou symboly písmen
na klávesnici spustit správné užívání pravopisu.
Naučení se klávesových vzorů slov může
u studentů posílit dovednosti pravopisu.
Word processing - zpracování Texty mohou studenti zpracovávat u svého
textu na počítači
pracovního
stolu
s použitím
přenosného
počítače nebo note-takeru, nebo s použitím
textového procesoru na počítači. Je vhodné, aby
byl tento textový procesor vybaven funkcí řeči
‘listen as you type’ (poslouchej při psaní – slouží
k eliminování pravopisných chyb), mluvící slovní
bankou (vytvořenou předem na podporu
známých potřeb pravopisu) a mluvící kontrolou
pravopisu (která studentům umožní zvolit si
správnou verzi pravopisu ze seznamu).
Software
prediktivního
psaní
(predictive spelling software)
1
Při současném použití se zpracováním textu
na počítači tento software uhodne na základě
několika prvních písmen slovo, které píšete.
Jedním stisknutím klávesy pak slovo dokončíte.
Zdroj: http://www.devon.gov.uk/sats-ictforsendyslexia.pdf
43
Obvykle má podporu řeči (speech support).
Kazetové magnetofony a diktafony
Nahrané texty. Mluvící knihy
Software pro rozpoznávání hlasu
Pro studenty se zrakovým postižením
Tento software je ve vzdělávání stále poněkud
kontroverzní, především kvůli časové náročnosti
tréninku, který je před začátkem používání
potřeba absolvovat. Jeho příliš brzké zavedení
může zpomalit rozvoj procesu psaní. Aby byl
tento software efektivní, jeho schopnosti
diktovat by musely být na opravdu vysoké
úrovni.
Čtečky obrazovky (screen readers) Tento
typ softwaru nabízí podporu řeči
pro celou obrazovku, včetně menu. Hlas je
vysoce kvalitní. Tento software může poskytnout
prostředí typu ‘listen as you type’ (poslouchej
při psaní) pro zpracování textu na počítači
bez řečového vybavení (jako např. MS Word). Jeli třeba, může také číst a přepisovat vybrané
texty z internetových stránek.
Software pro plánování
a organizaci
K podpoře učebních strategií,
s mapováním nápadů ke psaní
Software pro specifické dovednosti
K rozvoj gramotnosti a matematických
dovedností, nebo také specifických potřeb, např.
vizuálních a poslechových
paměťových
schopností
Přizpůsobení vizuálního zobrazení
Konfigurace počítačového prostředí za účelem
vyhovění specifickým potřebám studentů, t.j.
větší fonty, experimentování s pozadím
a barvami ve zpracování textu na počítači,
dvojité mezery, atd. Mnohé z těchto strategií,
které jsou vyžadovány k podpoře potřeb
studentů se specifickými poruchami učení
/dyslexií, se ovšem velmi silně spoléhají
na počítač
s řečovým
vybavením
(čtečka
textu/obrazovky).
pomáhá
44
Studium online je pro takové studenty obzvlášť vhodné, protože zde mohou získat individuální
přístup, což může být v klasické třídě problematické. Tito studenti si zde mohou zvolit vlastní
tempo studia, věnovat se svým vlastním potřebám a založit ho na svých vlastních schopnostech,
nemusí se snažit udržet tempo s ostatními studenty ve třídě. Časté použití poslechů a video
materiálů těmto studentům také velmi pomáhá. Jejich vnímání sebe samých se může zlepšit
tím, že se stanou členy onlinové jazykové komunity.
Lidé s jazykovými poruchami učení uvažují jinak, většinou přemýšlejí v obrazech a někdy jsou
schopni rozeznat strukturu pozadí snadněji než ostatní lidé. Jednají velmi intuitivně a mnozí
z nich mají umělecké nadání. Následují některé tipy, které vám při navrhování kurzu
pro studenty s poruchami učení mohou pomoci.
Navrhujete-li program pro studenty s poruchami učení, zadávejte krátké úkoly a častěji
zařazujte přestávky.
Užitečné může být použití myšlenkových map a spojování zvuků a obrázků se slovy
a písmeny.
V onlinových kurzech dejte studentům, kteří mají potíže se čtením, možnost výběru
většího fontu a jiné barvy pozadí. Někteří z nich mohou při čtení preferovat pouze určité barvy.
Nezařazujte do výuky příliš dlouhé texty. Dlouhé texty psané malým fontem okamžitě
snižují motivaci u studentů s dyslexií.
Studentům s dysgrafií umožněte používat cvičení s výběrem z více možností. Jsou pro ně
vhodnější než úkoly, při kterých musí sami psát odpovědi.
45
V každém případě problémy těchto studentů konzultujte s odborníkem na poruchy učení
(psychologem, logoterapeutem nebo logopedem).
Shrnutí
Studenti s poruchami učení jsou zvláštní kategorií studentů se specifickými potřebami. Učitelé,
kteří pro ně vytvářejí obsah učiva, by měli tyto specifické faktory vzít v úvahu. Doporučuje se
konzultace s odborníkem na poruchy učení. Pro studenty s dyslexií je vhodné navrhovat krátké
úkoly a texty a umožnit jim výběr/změnu barev a fontů výukového prostředí, aby lépe
vyhovovaly jejich potřebám. Doporučujeme také kombinované použití textu a poslechových
materiálů. Pro studenty s dysgrafií jsou cvičení s výběrem z více možností vhodnější
než otevřené otázky.
46
MOŽNOSTI VYUŽITÍ MULTIMÉDIÍ V SAMOSTUDIU
Využití multimédií je velmi efektivní, protože při jejich použití se do učebního procesu zapojuje
více smyslů. Využití multimédií má navíc velmi pozitivní účinek na pozornost a motivaci
studentů.
Příkladem aktivit pro rozvoj dovednosti poslechu s využitím multimédií jsou poslechové
úkoly s články a písničkami či sledováním videoklipů a krátkých videí.
Dalším příkladem využití multimédií při samostudiu jsou webové odkazy na filmy, které se
vztahují k tématům lekcí, nebo interaktivní mapy při výuce reálií. Studenti mohou také
multimediální soubory nahrávat jako externí odkazy nebo v nahrávacím formátu.
Studenti také mohou vytvářet svá vlastní multimediální videa a poslechy v rámci individuálních
nebo týmových projektů/úkolů a sdílet je s ostatními studenty, kteří je mohou ohodnotit
a okomentovat. Komentáře by měly být pokud možno také ve formě videí nebo poslechů.
K tomuto účelu je také možné využít mobilní telefony.
47
NÁSTROJE PRO ROZVOJ ČTYŘ JAZYKOVÝCH DOVEDNOSTÍ
V onlinových jazykových kurzech existuje velké množství dostupných nástrojů a metod
pro procvičování čtyř základních jazykových dovedností: čtení, poslechu, psaní a mluvení.
Dovednosti čtení se může rozvíjet prostřednictvím využití celé škály textů, článků a rozhovorů
s následným testem porozumění. Nová slovní zásoba může být obsažena ve článcích, kde se
význam slov dá odvodit z kontextu, nebo je možné na obtížná/nová slovíčka kliknout a objeví se
definice slova a také jeho použití ve větě, stejně jako při použití jednojazyčného výkladového
slovníku. Po přečtení textu by měla následovat cvičení na kontrolu porozumění. Pro studenty
pokročilejších úrovní je vhodné používat původní texty. K procvičování čtení je také možné
využívat blogy nebo osobní deníky.
Příklady úkolů vztahujících se k textům jsou: otázky na porozumění čtenému, oprava chyb,
cvičení s výběrem z více možností, správně/špatně, výběr klíčových slov s jejich následným
použitím ve větách, řazení vět nebo odstavců do správného pořadí, shrnutí textu s následným
použitím klíčových slov (shrnutí textu je také možné udělat ústně, nahrát ho a poté ho porovnat
s původním textem). Dále je možné využívat cvičení typu text builder (z textu se vyjmou slova
a poté studenti musí text opět rekonstruovat).
Pro pokročilé studenty je vhodné vytvořit antologii literárních textů a zadat jim sadu úkolů
vztahující se k těmto textům (zde je také možné zahrnout informace o autorovi, jeho dalších
dílech, filmových adaptacích, apod.). Doporučujeme také studentům poskytnout seznam
externích odkazů na webové stránky, které užívají cílový jazyk na vysoké úrovni.
Dovednosti poslechu je možné rozvíjet dvěma různými způsoby; buď studenti poslouchají
předem nahrané poslechy a poté plní následné úkoly, nebo může probíhat tzv. živý poslech:
rozhovor jednoho studenta a tutora, tutora s více studenty, jednoho studenta s druhým nebo
společný rozhovor několika studentů.
U předem nahraných poslechů se dovednosti poslechu mohou rozvíjet s použitím mnoha typů
audio materiálů: texty, rozhovory, krátká videa, podcasty a písničky. Pokud je to možné, pak
doporučujeme používat původní materiály (z televize nebo rádia). Tato videa a poslechy
umožňují studentům se lépe seznámit s různými typy přízvuků a úrovní mluveného jazyka
v různých komunikačních situacích (každodenní mluva, projevy politiků, atd.) a díky tomu pak
studenti získají větší důvěru ve své znalosti. Správné porozumění poslechu může být pak ihned
ověřeno, např. s použitím cvičení s výběrem z více možností, doplňování mezer, zatrhávání
48
obrázků, správně/špatně, specifických otázek testujících porozumění apod. Studenti by také
měli poslouchat skutečné rozhovory větu po větě, s následným cvičením na doplňování mezer.
Pro situace z praktického jazyka je možné použít komiksy s prázdnými bublinami. Studenti se
nejdříve mohou pokusit odhadnout obsah bublin, poté si cvičení poslechnou a své předpoklady
si ověří. U druhého poslechu je možné studentům volitelně zpřístupnit přepis textu. Podobným
způsobem je možné použít také videa: studenti mají možnost si vybrat, zda chtějí zpřístupnit
titulky nebo ne (také je možné zvolit první poslech bez titulků a druhý poslech s titulky), nebo se
mohou podívat na přepis textu poslechu. Z hlediska motivace studentů je pro ně výborné
poslouchat jejich oblíbené písničky a využívat pak text písniček k různým druhům poslechových
aktivit. K rozvoji dovedností poslechu je také vhodné využívat YouTube, TeacherTube, audio
knihy, blogy a online rádia.
Pro pokročilé studenty doporučujeme pro rozvoj dovedností čtení a poslechu následující
témata: politika, historie, ekonomie, literatura, apod.
U dovednosti psaní se stává klíčovou role tutora, a to jak u písemných cvičení s použitím
materiálů kurzu, tak i u aplikací Web2.0. Mezi zábavné a neformální způsoby rozvoje
dovednosti psaní patří spravování blogu, použití chatu a fór, písemné hry jako např. křížovky
a slovní šibenice, a také psaní komentářů. Další možností je vyprávění příběhů na základě
fotografií nebo jiných materiálů. Kontrolovanější formou je pak řešení úkolů online, použití
softwaru na vytváření prezentací (například Prezi) a Google docs nebo editace wiki. Takové
úkoly rozvíjející dovednost psaní mohou mít individuální nebo týmovou formu.
Dovednosti mluvení je možné procvičovat hlavně s použitím onlinových komunikačních
nástrojů, ale druhotně také s použitím některých nástrojů offlinových. V prvním případě je
důležité vytvořit přátelskou a přívětivou atmosféru. Komunikace může probíhat prostřednictvím
aplikací Web2.0, jako je např. Skype nebo MSN, nebo prostřednictvím onlinových video
a telefonních konferencí. Tyto hovory mohou být za účelem udržení dobře fungující sociální sítě
studentů neformální a studenti mohou jejich prostřednictvím sdílet své zkušenosti a navzájem si
pomáhat při řešení problémů.
V druhém případě je možné použít aktivity zaměřené na výslovnost slov s obtížnými
zvuky/fonémy. Měla by zde také být dostupná výslovnost nové slovní zásoby a pokud možno
i celá zvuková skladba cílového jazyka. Užitečné mohou být i audio soubory s texty, slovní
zásobou a frázemi. Další vyzkoušenou možností rozvoje dovednosti mluvení je použití písniček
(také s titulky) nebo karaoke programů.
49
Shrnutí
Existuje široká škála nástrojů, které mohou studentům pomoci při rozvoji každé ze čtyř
základních jazykových dovedností. Dovednost čtení je možné rozvíjet s použitím celé řady textů
(pro pokročilé studenty je důležité používat texty původní). Dovednost poslechu se může
rozvíjet prostřednictvím původních audio nebo video podcastů nebo živou komunikací v rámci
aplikace Web2.0. Živou komunikaci je možné využít také při rozvoji dovednosti mluvení, i když
existují i metody asynchronní. Pokud jde o rozvoj dovednosti psaní, zde je velmi významná role
tutora.
50
ZÁVĚR
Vytvoření onlinového jazykového kurzu není věc snadná. Při vývoji takového kurzu je nutné
vyrovnat se s mnoha aspekty a mnoha zvláštnostmi, které onlinové jazykové kurzy odlišují
od tradiční výuky jazyků ve třídách, a je také třeba vzít v úvahu mnoho různých záležitostí.
Tato metodika se vám pokusila jasně a stručně představit některá z hlavních úskalí, která jsou
s vytvářením obsahu učiva onlinových jazykových kurzů méně rozšířených evropských jazyků
na pokročilé úrovni spojena, a také jejich řešení. Seznam námi zkoumaných problémů ovšem
samozřejmě není vyčerpávající a jiné problémy, které zde zmíněny nebyly, mohou být stejně
podstatné.
Tento návod vám však pomůže vytvořit lepší onlinový jazykový kurz a nabídne vám skutečná
řešení problémů, se kterými se při tomto procesu můžete setkat.
51