Legal_Update_04_2015_CZ_to client

Duben 2015
Obsah
Novela zákona o veřejných zakázkách
Návrh zákona, kterým se mění občanský
soudní řád a exekuční řád
Návrh zákona, kterým se mění zákon
o soudních poplatcích
Nově publikovaná judikatura
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti budoucí pohledávky
Okamžité zrušení pracovního poměru nebo výpověď, bude-li okamžité zrušení napadeno u soudu
Informace uvedené v tomto bulletinu jsou prezentovány na základě našeho nejlepšího přesvědčení
a poznatků získaných v době, kdy byl tento text
dán do tisku. Nicméně, konkrétní informace vztahující se k tématům uvedeným v tomto bulletinu
by měly být konzultovány dříve, než na jejich základě bude učiněno investiční rozhodnutí.
Za účelem získání dalších informací kontaktujte,
prosím, partnera / manažera, s nímž jste obvykle
ve spojení, nebo:
Bankovní a finanční služby:
Pavel Jendrulek
Fúze a akvizice:
Daniel Weinhold, Dušan Kmoch
Soudní / arbitrážní řízení:
Milan Polák, Ondřej Havránek
Informační technologie a duševní
vlastnictví:
Martin Lukáš
Soutěžní právo / právo EU:
Thilo Hoffmann, David Emr
Pracovní právo:
Milan Polák, Ondřej Havránek
Nemovitosti:
Pav Younis, Miroslav Dubovský
© 2015 Weinhold Legal.
Všechna práva vyhrazena
NOVÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY
NOVELA ZÁKONA O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH
Dne 6. března 2015 byl ve Sbírce zákonů
pod č. 40/2015 vyhlášen zákon, kterým se
mění zákon o veřejných zakázkách (dále
jen „Zákon“). O změnách, které Zákon přinesl, jsme Vás podrobněji informovali
již v prosincovém vydání Legal Update
http://tinyurl.com/m4u2lcr . V rámci legislativního procesu doznal však návrh na půdě Senátu PČR jedné poměrně významné
změny.
Senát navrhl zvýšení limitu celkového
rozsahu dodatečných stavebních prací
nebo dodatečných služeb (víceprací)
v případě, kdy tyto nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich
potřeba vznikla v důsledku okolností, které
veřejný zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a které jsou nezbytné
pro provedení původních stavebních prací
nebo pro poskytnutí původních služeb.
Veřejný zadavatel je nově oprávněn zadat
v jednacím řízení bez uveřejnění veřejnou
zakázku na vícepráce za splnění výše
uvedených podmínek v případě, že rozsah víceprací nepřekročí 30 % ceny původní veřejné zakázky. Senát tak zvýšil
stávající zákonný limit o 10 procentních
bodů.
Návrh zákona byl následně Poslaneckou
sněmovnou PČR schválen ve znění pozměňovacího návrhu Senátu PČR. Účinnosti nabyla novela dnem vyhlášení Zákona ve Sbírce zákonů, tj. dne 6. března
2015.
PROJEDNÁVANÉ LEGISLATIVNÍ
NÁVRHY
NÁVRH ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ
OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD A EXEKUČNÍ
ŘÁD
Poslanecká sněmovna PČR ve druhém
čtení schválila novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu, jejímž cílem
je mimo jiné podrobněji vymezit předměty,
které budou vyloučeny z výkonu rozhodnutí a exekuce. Dosud platná právní úprava vymezuje v § 322 občanského soudního řádu předměty nepodléhající výkonu
rozhodnutí pouze demonstrativně a
v obecné rovině. Zákonodárce podrobnějším a taxativním (vyčerpávajícím) vymezením usiluje o to, aby nebylo pochyb o
tom, jaké věci nelze při výkonu rozhodnutí
a exekuci zabavit, a zároveň o to, aby výkonu rozhodnutí nepodléhaly takové
předměty, které mají pro povinného podstatně větší hodnotu, než jaká by byla získána jejich zpeněžením. Reaguje tak na
problém s praktickým postupem soudních
exekutorů při výkonu tzv. mobiliární exekuce.
Mezi nezabavitelné předměty mohou být
nově zařazeny následující předměty: lůžko, stůl, židle, lednička, sporák, pračka,
vytápěcí těleso aj., pokud hodnota takových věcí zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení.
Účinnost předpisu
1. ledna 2016.
je
plánována
na
NÁVRH ZÁKONA, KTERÝM SE MĚNÍ
ZÁKON O SOUDNÍCH POPLATCÍCH
Dne 19. března 2015 schválil Senát PČR
návrh zákona, kterým se mění zákon
o soudních poplatcích. Tato novela, která
je spíše technické povahy, napravuje nedostatky legislativní činnosti v poplatkové
oblasti z doby před účinností zákona
č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a
konečně umožní notářům provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku, jak
to předpokládá § 108 a násl. zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických
osob. Novela zavádí nový typ poplatku, a
Duben 2015
to poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem,
upravuje, kdo je plátcem a poplatníkem.
Na rozdíl od jiných soudních poplatků placených do výše 5.000,- Kč kolkovými
známkami nebude možné nový poplatek
platit pomocí kolkových známek.
Schválený zákon bude nyní předložen
k podpisu prezidentu České republiky a
následně bude vyhlášen ve Sbírce zákonů. Účinnost předpisu je plánována na
první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. pravděpodobně k 1. květnu 2015.
NOVĚ PUBLIKOVANÁ JUDIKATURA
NOTÁŘSKÝ ZÁPIS SE SVOLENÍM
K VYKONATELNOSTI BUDOUCÍ POHLEDÁVKY
(Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn.
31 Cdo 2184/2013, ze dne 11. 2. 2015)
Nejvyšší soud ČR se ve svém usnesení
zabýval otázkou dohody osoby oprávněné
a osoby povinné obsažené v notářském
zápisu se svolením k vykonatelnosti, která
obsahují ujednání o budoucím závazku
v případě, že dojde mezi zúčastněnými
osobami k uzavření smlouvy o půjčce.
Nejvyšší soud před vydáním tohoto rozhodnutí zastával názor, že dohoda osoby
oprávněné a osoby povinné obsažená
v notářském
zápisu
se
svolením
k vykonatelnosti nemůže mít hmotněprávní povahu, tj. že nemůže zakládat práva a
povinnosti stran, nemůže být sama zavazovacím důvodem a nemůže založit domněnku o existenci dluhu v době sepsání
notářského zápisu, ani stanovit podmínky.
Velký senát Nejvyššího soudu se v tomto
usnesení odchýlil od dříve judikovaných
závěrů a uzavřel, že výše popsanou situaci je nutno považovat za odkládací podmínku. Obsahuje-li dohoda osoby oprávněné a osoby povinné obsažená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti
ujednání, podle kterého „bude-li věřitelem
poskytnuta dlužníku půjčka podle smlouvy
o půjčce“ (či „poskytne-li věřitel dlužníkovi
půjčku“ apod.), zavazuje se dlužník splnit
pohledávku a jiné nároky věřitele, vyplývající ze závazkového právního vztahu
vzniklého na základě smlouvy o budoucí
smlouvě o půjčce (na jejímž základě věřitel plnil po sepisu notářského zápisu a jež
je podle dohody účastníků skutečností, na
níž se budoucí pohledávka zakládá), jde
o odkládací podmínku, jejíž splnění je třeba prokázat tak, že je k exekučnímu titulu
(notářskému zápisu) připojeno potvrzení
o vykonatelnosti
exekučního
titulu
v podobě listiny vydané nebo ověřené
státním orgánem nebo notářem, z níž je
patrné, že je podmínka uvedená
v notářském zápise splněna.
OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO
POMĚRU NEBO VÝPOVĚĎ, BUDE-LI
OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ U SOUDU NAPADENO
(Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn.
21 Cdo 1161/2013, ze dne 2. 2. 2015)
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí posoudil situaci, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušil pracovní poměr
podle ustanovení § 55 odst. 1) písm. b)
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), jelikož zaměstnanec „v poslední době soustavně porušuje povinnost
vyplývající z právních předpisů“. Následně
též zaměstnavatel uvedl konkrétní porušení povinností, kterých se zaměstnanec
dle jeho názoru dopustil.
ního poměru. K tomu Nejvyšší soud uvádí,
že důsledkem výše uvedené formulace je,
že mají být odloženy účinky, které jsou
s doručením výpovědi spojeny, jako je počátek běhu výpovědní doby, která podle
ustanovení § 52 odst. 2 Zákoníku práce
začíná běžet prvním dnem kalendářního
měsíce po doručení výpovědi. Vzhledem
k tomu zůstává nejisté, zda na základě takové výpovědi vůbec skončí pracovní poměr, i když výpověď byla doručena, od
čehož se jinak odvíjí lhůta k uplatnění neplatnosti výpovědi podle § 72 Zákoníku
práce.
Nejvyšší soud zakončuje, že protože není
možné se od uvedených ustanovení odchýlit, nelze než dovodit, že výpověď
z pracovního poměru, která je podmíněna
tím, že vznik právních účinků spojených
s doručením výpovědi je činěn závislým na
nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo,
zda vůbec nastane, je neplatným právním
jednáním.
© 2015 Weinhold Legal
Držitel certifikátu ISO 9001
Zaměstnavatel v okamžitém zrušení dále
uvedl, že pro případ, že by soud rozhodl,
že uvedená porušení povinností nedosahují úrovně porušení povinností zvlášť
hrubým způsobem, dává zaměstnavatel
zaměstnanci výpověď podle ustanovení
§ 52 písm. g) Zákoníku práce.
Nejvyšší soud se tudíž ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda je možné, aby zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď
současně s okamžitým zrušením pracov-
Pevně věříme, že shledáváte Legal Update užitečným zdrojem informací. Váš názor na tento bulletin, zejména jeho obsah, formát a periodicitu, zůstává i nadále
předmětem našeho zájmu.
Své připomínky laskavě zasílejte na e-mailovou adresu: [email protected] nebo prostřednictvím faxu na číslo +420 225 385 444 k rukám
Terezy Přecechtělové, anebo kontaktujte osobu, s níž jste obvykle ve spojení.