docčíslo 88 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací
download 
Stížnost Transkript
číslo 88 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Výzkumný ústav zemdlské ekonomiky Praha REÁLNÝ PROSTOR PRO SNIŽOVÁNÍ ZÁPORNÉHO SALDA ESKÉHO AGRÁRNÍHO OBCHODU Výzkumná studie Textová píloha Možné dopady zmn mezinárodního agrárního trhu na eský agrární zahraniní obchod Praha, listopad 2007 Recenzoval: Dipl.-Ing. Zdenk Lukas výzkumný pracovník Vídeského institutu pro mezinárodní srovnání (Vienna Institute of International Economics), kde se zabývá problematikou zemdlství v nových lenských zemích EU a v zemích s transformující se ekonomikou, a tedy i dlouhodob sleduje vývoj eského, resp. eskoslovenského zemdlství v ekonomických souvislostech. Spolu s J. Pöschlem autor úspšné publikace „Možnosti a bariery rozvoje zemdlství v zemích stední a východní Evropy v rámci EU 25“, kterou vydalo MZe R u píležitosti vstupu R do EU. Text neprošel jazykovou korekturou. Autor výzkumné studie: Ing. Josef Kraus, CSc. Odborná spolupráce: Ing. Karina Pohlová Ing. Eva Dyková, CSc. Autor textové pílohy: Ing. Petr Tuek, CSc. Technická spolupráce: Helena Šmejkalová Jaroslava Ježková ISBN 978-80-86671-45-1 Obsah Úvod........................................................................................................................................................ 1 1 Obecné vymezení problému z hlediska vnitních a vnjších souvislostí .................................... 3 2 Základní ukazatele AZO za období 2004-06 ve srovnání s pedvstupním obdobím ................ 9 3 Metodická východiska pi kategorizaci AZO v rámci kapitol 01 až 24 celního sazebníku... 18 4 Kvantifikace struktury bilanního schodku AZO podle jeho komoditních nositel (netto nekompetitivní, vyžádané a vynucené agrární dovozy) ................................................................... 37 Závry................................................................................................................................................... 40 Literatura............................................................................................................................................. 45 Pílohy .................................................................................................................................................. 47 Abstrakt Studie hledá odpov na otázku, jaká je vnitní struktura záporného salda eského agrárního zahraniního obchodu (AZO), resp. do jaké míry agrokomplex ovlivuje jeho rozmr. Byla zformulována pracovní hypotéza, která má napomoci rozhodnout, která ást schodku by mohla jít na vrub agrárního sektoru, tj. je teoreticky v možnostech zemdlství vykrytí tohoto schodku a naopak, které jeho ásti nemže prakticky ovlivnit. Vnitní struktura agrárního salda je podrobnji strukturována do tí základních kategorií, jmenovit na záporné saldo vyvolané nekompetitivními dovozy, na saldo vznikající tzv. „vyžádanými“ dovozy a tzv. „vynucenými“ dovozy. V prvním pípad jde o to kvantifikovat poptávku po nekompetitivních agrárních produktech, tj. takových, které v našich pírodních podmínkách nemohou být buto vbec, anebo za nepijatelných cenov nákladových relací v dostatených objemech nabídnuty domácími producenty. „Vyžádané“ agrární dovozy jsou takové, kdy prostednictvím AZO jsou uspokojovány poteby nezemdlských resort, resp. poptávka obyvatelstva po komoditách nesouvisejících s pokrytím výživových poteb. Tetí nejobtížnji kvantifikovatelnou skupinou jsou tzv. „vynucené“ agrární dovozy. Jsou tím mínny takové dovozy, které jsou krom ady dalších faktor dány neuspokojivou konkurenceschopností domácích výrobc. Je zejmé, že takto strukturovaný problém se pi jeho kvantifikaci nemže vyhnout uritému stupni zjednodušování, již také proto, že existující lenní celního sazebníku není konstruováno tak, aby umožovalo detailní desagregace jednotlivých komoditních agregací tak, aby je bylo možno bez výhrad zaadit do uvedených hypotetických skupin. Krom zmínného cíle studie podává reálný obraz o tom, co je v ustáleném defininím vymezení AZO vlastním vcným obsahem tohoto obchodu, jaká je váha jednotlivých kapitol, resp. agregací na agrárním obchodu a které položky jsou nositeli bilanních pebytk nebo schodk. Veškeré výpovdi se opírají o oficiální statistická data SÚ k zahraninímu obchodu s cílem ukázat, jak vstup R do EU ovlivnil kvantifikovatelné výsledky eského AZO za období 2004-06 ve srovnání se situací ped vstupem (2001-03). Abstract The Study seeks an answer to the question of what is the internal structure of the negative balance of the Czech agrarian foreign trade (AFT), or to what extent its size is influenced by the agricultural complex. A working hypothesis has been formulated that should help decide about which part of the deficit might be accounted for by the agrarian sector, i.e., there is a theoretical possibility that agriculture may cover the said deficit, and, vice versa, which parts of the deficit cannot be practically influenced by agriculture. The internal structure of the agrarian balance has been structured in greater detail into three basic categories, namely, the negative balance caused by non-competitive imports, the balance based on the so-called "solicited" imports, and the balance affected by the socalled „exacted“ imports. In the first case, the demand for non-competitive agrarian products should be quantified, i.e., the products that either cannot be offered at all by domestic producers in our natural conditions, or cannot be offered by domestic producers in sufficient volumes due to unacceptable price-cost relations. The „solicited“ agrarian imports are imports when the requirements of nonagricultural sectors or the population’s demands for commodities not relating to the coverage of food requirements are being satisfied through Agrarian Foreign Trade (AFT). The third in the group where the quantification is most difficult is that of the so-called „exacted“ agrarian imports. This means such imports that are affected, in addition to a number of other factors, by non-satisfactory competitiveness of domestic producers. Obviously, the problem structured in the described manner cannot avoid, in the process of quantification, a certain degree of simplification, if only due to the fact that the existing classification of the customs tariff is not structured in a way allowing to carry out detailed disaggregations of the individual commodity aggregations so that they might be included outright into the above-mentioned hypothetical groups. In addition to the mentioned objective, the study has given an actual picture of what is the proper material content of the Agrarian Foreign Trade (AFT) in the established definition of that trade, what is the weight of the individual subheads, or aggregations, in agrarian trade, and which items are bearers of balance surpluses or deficits. All the statements are based on official statistical data of the Czech Statistical Office (SÚ = CSO) relating to foreign trade with the aim of showing how the admission of the Czech Republic to the European Union influenced the quantifiable results of the Czech Agrarian Foreign Trade (AFT) in the period from 2004 to 2006 as compared to the situation prevailing prior to the admission (2001-03). Úvod Následující studie si klade za cíl nalézt odpov na otázku, jaká je vnitní struktura záporného salda eského agrárního zahraniního obchodu (AZO), resp. do jaké míry agrokomplex ovlivuje jeho rozmr. Prakticky trvale vysoký bilanní schodek je typickým rysem eského agrárního sektoru po celou jeho historii, piemž dodnes neexistuje práce, která by hloubji analyzovala jeho vnitní strukturu. K jejímu zodpovzení byla zformulována pracovní hypotéza, která má napomoci rozhodnout, která ást schodku by mohla jít na vrub agrárního sektoru, tj. teoreticky je v možnostech zemdlství jeho vykrytí a naopak, které jeho ásti nemže prakticky ovlivnit. Vnitní struktura agrárního salda bude podrobnji strukturována do tí základních kategorií, jmenovit na záporné saldo vyvolané nekompetitivními dovozy, na saldo vznikající tzv. „vyžádanými“ dovozy a tzv. „vynucenými“ dovozy. V prvním pípad nám jde o to kvantifikovat poptávku po nekompetitivních agrárních produktech, tj. takových, které v našich pírodních podmínkách nemohou být buto vbec, anebo za nepijatelných cenov nákladových relací v dostatených objemech nabídnuty domácími producenty. „Vyžádané“ agrární dovozy jsou takové, kdy prostednictvím AZO jsou uspokojovány poteby nezemdlských resort, resp. poptávka obyvatelstva po komoditách nesouvisejících s pokrytím výživových poteb, ale také dovozy agrárních komodit, jejichž produkce není z dlouhodobého hlediska konkurenceschopná. Tetí nejspornjší a nejobtížnji kvantifikovatelnou skupinou jsou tzv. „vynucené“ agrární dovozy. Jsou tím mínny takové dovozy, které jsou krom ady dalších faktor dány neuspokojivou konkurenceschopností domácích výrobc, tj. že naše aktuální cenov nákladové relace prvovýrobc, resp. zpracovatel nemohou konkurovat výhodnjší zahraniní nabídce. Jedná se asto o komodity s vyšší pidanou hodnotou nabízených obvykle nadnárodními spolenostmi v cenových polohách, kvalit a marketingu, kterému tuzemští zpracovatelé nedokáží konkurovat. Prakticky vzato v dané skupin lze nalézt prostor pro naplování pedstavy, že je v silách eského agrárního sektoru danou skupinu vynulovat a pípadné agrární dovozy vykrýt agrárními vývozy. Je zejmé, že takto strukturovaný problém se pi jeho kvantifikaci nemže vyhnout uritému stupni zjednodušování, již také proto, že existující lenní celního sazebníku není konstruováno tak, aby umožovalo detailní desagregace jednotlivých komoditních agregací tak, aby je bylo možno bez výhrad zaadit do uvedených hypotetických skupin. Nelze se tedy vyhnout uritým subjektivním rozhodnutím, resp. nepesnostem. Zárove ale také platí, že samotný rozmr agrárního bilanního schodku v rozmru desítek mld. K dovoluje vyslovit užitené a konkrétní závry, protože nepesnosti v ádu desítek milion korun nemohou zpochybnit základní vypovídací hodnotu takto strukturovaného sdlení. Jinak eeno jde o to vyjádit se k otázce co je anebo není v silách eského agrokomplexu z hlediska trvalé snahy po podstatném snížení záporného agrárního salda. Za existence jednotného trhu unie a s postupující liberalizací svtového obchodu bude stále náronjší udržet rozmr „vynucených“ dovoz na takové úrovni, aby si domácí výrobci udrželi své 1 postavení (podíly na trhu) jak na vnitním a jednotném trhu EU, tak i trzích tetích zemí. Provedené analýzy výsledk eského AZO za dva roky po vstupu R do EU jsou toho zetelným dkazem1. Cíl pedložené studie lze považovat za splnný, kdyby studie vetn provedených kvantifikací napomohla snaze lépe se orientovat ve vnitní struktue záporného agrárního salda a zásti odpovdla za jisté míry zobecnní i na otázku, které komodity, resp. komoditní agregace jsou a nejspíše budou i do budoucnosti jeho základním nositelem. Krom již zmiovaných základních cíl si lze touto studií mj. uinit pomrn reálný obraz o tom, co je v ustáleném defininím vymezení AZO vlastním vcným obsahem tohoto obchodu, jaká je váha jednotlivých kapitol, resp. agregací na agrárním obchodu a které položky jsou nositeli bilanních pebytk nebo schodk. Veškeré výpovdi se opírají o oficiální statistická data SÚ k zahraninímu obchodu s cílem ukázat, jak vstup R do EU ovlivnil kvantifikovatelné výsledky eského AZO za období 2004-06 ve srovnání se situací ped vstupem. Ve studii jsou jednotlivé zbožové agregace definovány kapitolami 01 až 24 „Kombinované nomenklatury EU“ (zkratka KN), vycházející z „Harmonizovaného systému popisu a íselného oznaování zboží“. Sleduje-li se daný problém v delší asové ad, je nutno pipomenout, že názvy, resp. verbální vyjádení obsahu jednotlivých kapitol a položek se v prbhu sledovaných let mnilo (vycházíme z „Celního sazebníku 2004“). Pi sledování statistických údaj k AZO za asové období 2000-06 je nutno pipomenout, že od vstupu R do EU jsou získávány podle nové metodické koncepce a nejsou a ani nemohou být pln srovnatelné s údaji získanými ped vstupem do EU. Podle metodiky EU v rámci vzájemného obchodu platí povinnost vykazovat obchod pipadající na zpravodajskou jednotku, kde roní hodnota pro odeslání (export) je vymezena asimilaním prahem 4 mil. K a roní hodnota pro pijetí (dovoz) prahem 2 mil. K. Nutno doplnit, že v zájmu vyšší pehlednosti jsou zkracovány názvy jednotlivých kapitol a položek ve srovnání s jejich plným znním v „Kombinované nomenklatue EU“. Pokud se uvádí údaje k zahraninímu obchodu z databáze EUROSTAT, nemusí se pevzatá statistická data z tohoto zdroje pln shodovat s údaji naší národní statistiky. Možné rozdíly mohou nap. vznikat z odlišných metodik kurzových pepot, z odlišn stanovených asimilaních prah jednotlivými lenskými státy, z odlišné aktualizace dat apod. 1 Pohlová, K., Tuek, P., Kraus, J. „eský AZO dva roky po vstupu do EU“, Výzkumná studie VÚZE, 2007, . 87, 92 s. 2 Exkurs Hypotetická kategorizace AZO do tí skupin si neklade za cíl vytváet základnu pro úelové definování nkterých dalších funkcí, které by byly agrárním obchodem naplovány. Efektivní zahranin obchodní výmna je otázkou využívání komparativních výhod bez jakýchkoliv odvtvových specifik. Na píklad provedené kvantifikace AZO do zvolených hypotetických kategorií lze doložit nereálnost pedlistopadové premisy, že odvtví zemdlství možno koncipovat jako pln sobstané, kdy pípadné nezbytné agrární dovozy budou pokryty efektivními vývozy. Toho pojetí doposud nebylo zcela opuštno, pestože v tržních podmínkách se již nemže opírat o reálný základ. Kvantitativním vymezením nekompetitivních dovoz, tzv. „vyžádaných“ dovoz, tj. dovoz komodit zemdlské povahy, které uspokojují poteby nezemdlských sektor národního hospodáství, resp. poptávku obyvatelstva po komoditách, které neslouží k uspokojování výživových poteb (nap. kvtiny, tabák, krmiva pro domácí zvíata) a tzv. „vynucených“ dovoz lze doložit, že opomíjením kriterií komparativních výhod dochází ke ztrátám, které se v dané oblasti projevují rstem záporného agrárního salda. Vlastní studie je lenna do ty ástí. V prvé ásti se jedná o obecné vymezení problému vetn zachycení vnitních a vnjších souvislostí sledovaného tématu. V druhé ásti jsou za období 2000-06 charakterizovány základní ukazatele AZO až po analýzu vývoje struktury AZO eské republiky podle kapitol 0l až 24 celního sazebníku. Ukazatele jsou sledovány a hodnoceny za období 2004-06 ve srovnání s pedvstupním obdobím let 2001-03. Ve tetí kapitole jsou shrnuta metodická východiska, resp. úskalí použitého postupu v konkrétní poloze jednotlivých agregací. Obsahem tvrté kapitoly je pokus o kvantitativní vymezení struktury eského záporného salda AZO podle jeho komoditních nositel (KN 01 až 24). Studii uzavírají struné závry. V textové píloze bude naznaeno, k jakým možným zmnám mže docházet v rámci eského AZO v souvislosti s aktuálními zmnami na svtovém agrárním trhu. Jedná se o analýzu dlouhodobých tendencí a faktor ovlivujících mezinárodní agrární trh. 1 Obecné vymezení problému z hlediska vnitních a vnjších souvislostí Obecn konstatováno esko jako prmyslov vysplá zem s nedostatenou surovinovou základnou si nemže vytyovat žádný jiný prioritní cíl než smovat k aktivní bilanci zahraniního obchodu. Pro prmyslová odvtví platí tento axiom bez výhrad, zstává dlouhodobým cílem i pro agrární zahraniní obchod, avšak s podstatnými výhradami. eský agrární sektor v daných pírodních podmínkách zem malého ekonomického rozmru nemže uspokojit základní poteby národního hospodáství a musí adu komodit zejména nekompetitivní povahy trvale dovážet. Soubžn s trvale narstajícími požadavky obyvatelstva na sortimentní nabídku zemdlskopotravináských produkt se dlouhodob nedaí snižovat záporné agrární saldo. Je nesporné, pokud si eské zemdlství udrží svou konkurenceschopnost v rámci nabídky produkt masové spoteby, tj. za cenov nákladových parametr pinášejících komparativní výhody ve srovnání se zahraniními producenty, resp. dodavateli, lze výše naznaený prioritní úkol smrem k vyrovnanému agrárnímu saldu pijmout za úsek kompetitivních výrobk. Obecn vyslovovaný cíl k vtší participaci eských masivn produkovaných agrárních produkt na jednotném trhu EU je však tím více komplikován, ím více se tento jednotný trh otevírá liberalizaním tendencím. Pln 3 otevený agrární trh pak znamená, že nákladov cenové relace urují ti svtoví výrobci, kteí jsou schopni nabídnout potravináské suroviny a potraviny za nejvýhodnjší ceny i nabízejí zboží výjimené kvality, s vysokou pidanou hodnotou, znakové výrobky, národní speciality apod. Potencionáln je nám prostor ke zvyšování aktivního AZO dán obdobn jako naší konkurenci, ale reáln jsou naše možnosti omezeny mj. v dsledku zvýšené náronosti konkurenceschopného zemdlsko potravináského vývozu na investice. V této studii jde rovnž o to ukázat i jak se v posledních letech zmnila dovozní agrární struktura a které položky, resp. agregace ovlivují daný vývoj rozhodující mrou. Stagnující i dokonce rostoucí záporné saldo AZO bylo a je ovlivováno nezastupitelnými dovozy nekompetitivních potravináských surovin, resp. potravin, a celé ady dalších surovin poptávaných nezemdlskými resorty. Minimáln za skupinu nekompetitivních dovoz nelze tuto situaci spojovat s vtší i menší výkonností eského agrárního sektoru. Na stran agrárních dovoz jsou naše možnosti ve smru zetelného snižování záporného agrárního salda siln limitovány tím, že ada dovoz vyplývá z plnní jedné ze základních rolí resortu, jíž je zabezpeování úrovn výživy obyvatelstva na úrovni vysplých zemí Evropy. eské zemdlství zstává trvale v pozici istého agrárního dovozce, s výjimkou roku 1991, kdy aktivní saldo dosáhlo 2,4 mld. K a roku 1993, kdy dosáhlo saldo kladných hodnot ve výši cca 0,8 mld. K. Jedná se o dva zcela netypické roky, tj. období transformace eského zemdlství na podmínky tržního prostedí, kdy docházelo k masivnímu omezování stav zvíat a následným vývozm pebytk. Kladné agrární saldo za rok 1993 bylo dáno tím, že se tradiní bilanní pebytky smující na Slovensko zapoítávaly jako vývoz. Zamení studie souvisí s kdysi frekventovaným pojmem sobstanosti, který po celá desetiletí doprovázel základní principy eskoslovenské agrární politiky v etap „výstavby socialistického zemdlství“ a za oficiální platnosti teorie národohospodáských komplex opírajících se do znané míry o princip autarkie. Je nezbytné oprostit se od koncepce, související s tehdy existující pedstavou izolovaného vývoje tzv. „svtové kapitalistické a socialistické soustavy“, a to z jednoduchého dvodu, že je v zásadním rozporu s principy tržní ekonomiky, vlastní jednotnému trhu EU, kterého jsme od roku 2004 integrální souástí. Neudržitelnost principu autarkního rozvoje spolu s prosazováním nereálného modelu plné sobstanosti byly základní píinou zaostávání ekonomického rozvoje v eskoslovenském, resp. eském zemdlství a zhoršující se pozice tohoto odvtví v mezinárodním mítku. Koncepci sobstanosti v podmínkách jednotného trhu a liberalizujícího svtového agrárního trhu nelze pijmout, protože vytváí iluzi, že se jejím prostednictvím otvírá prostor pro rst produkních kapacit i alespo udržení existujícího rozmru zemdlství. Nemže tomu tak být mj. proto, že tato koncepce je trvale spojena s vysokou neefektivností, tj. nealokuje výrobu do nejpíhodnjších pírodních, resp. ekonomických podmínek, kde nákladov cenové relace jsou nositeli komparativních výhod. Postupné odbourávání celních barier, rušení produkních podpor a vývozních subvencí této efektivní alokaci napomáhá. Pokud konkrétní výrobci operující v agrárním sektoru nejsou schopni za tchto podmínek nabídnout konkurenceschopné výrobky, 4 nemohou poítat se zvýšeným odbytem svých výrobk a již na jednotném trhu nebo na tetích trzích. To také znamená, že jsou a nadále budou ohrožováni cenov výhodnjšími dovozy z ostatních lenských stát, pop. ze tetích zemí a mohou tak ztrácet a také ztrácejí své pozice na domácím trhu. Zárove platí pro unii stejn jako pro jednotlivé lenské státy, že i pes snahu v co nejširší míe zapojit do fungování jednotného trhu tržní síly, se pípadná importní závislost musí pohybovat v jistém rámci. Nikdy nelze zcela vylouit vznik krizových situací a v pípad jejich vzniku pak platí, že jednotlivé lenské státy se budou chovat o to sobetji, o co bude krize hlubší. Stanovení nezbytné míry potravinové bezpenosti je nepochybn užitené a pedpokládá simulovat oekávaný vývoj svtového zemdlství minimáln v desetiletém i lépe ješt v delším asovém horizontu. V daných souvislostech je nutno se zmínit o nkterých možných píležitostech, které mohou v dlouhodobjším výhledu zmnit úlohu, resp. postavení zemdlství v národním hospodáství, a tak pispt k rstu poptávky po aktivitách souvisejících s podnikáním v zemdlství. Podrobnji budou tyto nové píležitosti, resp. výzvy zmínny v textové píloze k této studii. Z celosvtových výzev souvisejících s procesy globalizace lze zdraznit následující faktory: − − − − − − − 2 Limitujícím faktorem rozvoje se v následujících desetiletích stane voda. Z prognózy rstu svtové populace do roku 2025 vyplývá, že výmra pdy na obyvatele by mla klesnout na 0,2 ha. Oekávaná dynamika ekonomického rozvoje v nejlidnatjších oblastech svta (ína, Indie aj.) mže v nejbližších desetiletích vést k situaci, že celosvtový obchod se zemdlskopotravináskými produkty poroste až dvojnásobn rychleji než svtový obchod celkem. S rstem náklad na energii z fosilních paliv a snižováním náklad na energii z biomasy možno poítat s tím, že poroste konkurence na trhu s pdou a vzniká otázka, zda využijeme pdní fond k produkci potravin nebo energetických, resp. nepotravináských surovin. Narstající intenzita kamionové pepravy2 vede k neúnosnému zneišování životního prostedí a mže se stát jedním z dležitých argument ve prospch nezbytné regionalizace agrární nabídky zboží masivní spoteby. Pokraující využívání biotechnologií v zemdlství povede k trvalému rstu rentability pstovaných plodin (viz píklad za komoditu „bavlna“, kde 80 % svtové produkce pochází z GMO). Dostává-li se svtové zemdlství do situace, kdy pestává platit, že trh s agrárními komoditami je charakterizován dlouhodobým pevisem nabídky nad poptávkou, pak nutno poítat se ztrátou zájmu o liberalizaci agrárního obchodu. Pi klesající nabídce agrární Tím, že v nákladech kamionové pepravy nejsou zahrnuty nkteré velmi významné nákladové položky (nap. opotebení dopravních sítí, zneišování ovzduší a mnohé další negativní externality) dochází k jejímu zneužívání a obrovským pesunm zboží. Tato zdánliv „levná“ silniní peprava pak vede k tomu, že obchodní etzce nakupují potraviny i ve velmi odlehlých oblastech s nejvýhodnjší cenovou nabídkou, které by nemohly být dovezeny, pokud by byly zahrnuty do ceny výrobku veškeré náklady související s pepravou. Opatení omezující neefektivní pesuny hmot pepravci, tj. za ceny nezahrnující veškeré náklady pepravy, posilují princip trvalé udržitelnosti a chrání životní prostedí. Úplné zahrnutí pepravních náklad do kalkulací by nutn vedlo k citelnému zdražení zejména kamionové pepravy, ale také veškeré dovážené produkce a následn k posílení tržní síly tuzemských výrobc vi obchodním etzcm. 5 − − produkce (daný trh se stává trhem prodávajícího) nelze oekávat, že aktivity WTO ve prospch liberalizace mezinárodního agrárního obchodu budou nadále akcentovány. Nelze zcela vylouit ani možnost, že svtoví exportéi zneužijí vývozních fond k prosazování mocensko-politických zájm. Prognózy charakterizující vývoj na akciových trzích potvrzují již dnes se prosazující trend, že s akciemi potravináských firem se obchoduje velmi výhodn (jsou nap. lépe obchodovatelné než farmaceutické akcie, akcie do energetiky apod.). Pedchozí obecné úvahy k problematice sobstanosti v podmínkách eského zemdlství lze zkonkretizovat porovnáním bilance eského AZO s ostatními lenskými státy EU a již v absolutním i relativním vyjádení. Ukazatel celkového salda zahranin obchodní bilance má z hlediska jednotlivých zemí nepochybn zásadní význam a odpovídající vypovídací schopnost, ale již tomu tak není v pípad salda AZO. Dlouhodob platí, že existuje skupina zemí, jejichž AZO je trvale pasivní a naopak. Tato skutenost není v tchto zemích pedmtem kritiky, jak je tomu u nás, protože ukazatel prakticky nevypovídá výkonnost zemdlství, resp. o tom, jak resort plní svou spoleenskou funkci. Vymezení lenských zemí na pevážné vývozce i dovozce potravináských výrobk je dáno historicky a z ásti vypovídá o stupni prmyslového rozvoje té které zem, aniž by však tento závr platil obecn. Jak již bylo konstatováno, úvahy k možnému, resp. pijatelnému rozmru záporného salda eského AZO lze do znané míry objektivizovat komparací s ostatními lenskými státy unie (tab. 1). Na první pohled je zejmé, že rozdíly v objemu AZO mezi novými a starými lenskými zemmi jsou enormní. Pi tchto mezinárodních srovnáních nutno vylouit vliv rozdílné velikosti zem pepotem analyzovaných ukazatel na obyvatele, resp. na rozsah zemdlské pdy. Z tab. 1 zeteln plyne, že souhrnná bilance AZO se s rozšíením EU ve státech EU 15 v rámci sledované asové ady zhoršila o více než 4,3 mil. EUR (z toho V. Británie o 4,2 mil. EUR). Bilance AZO nových lenských stát se po vstupu do EU v souhrnu zlepšila o zhruba 0,5 mil. EUR. Z lenských stát EU 15 v souvislosti s rozšíením unie došlo v Nizozemsku k rstu aktivního salda o cca 2,0 mil. EUR, ke snížení bilanního schodku v Nmecku o zhruba 1,5 mil. EUR a v Rakousku o zhruba 0,5 mil. EUR. Z nových lenských stát EU 10 mimoádných výsledk dosáhlo Polsko, které z bilanního schodku dosplo k bilannímu pebytku ve výši 1,3 mil. EUR v prmru za období 2004-05. Expanzivní vstup polských potravináských surovin a potravin na jednotný trh unie lze odvozovat jak z vnitních tak i vnjších píin. Náklady polských malovýrobc, které vycházejí ze systému úhrady fixních náklad výroby (tj. nákladk bezprostedn nezbytných k provozování zemdlských aktivit) neuvažují s odpisy, režijními náklady a kalkulují s minimálními odmnami za práci. Polští farmái asto pracují za podmínek za kterých by eští zemdlci, zejména ti, kteí jsou v námezdním vztahu nepracovali. Polští farmái tedy pi kalkulacích nabídkové ceny vycházejí 6 z výše uvedených fixních náklad, které vzhledem k obecn malým dopravním nákladm vi odbratelm jen dále zesilují jejich komparativní výhody. Z vnjších faktor vytváejících nesporné píležitosti pro agrární export nutno uvést rozmr polských produkních kapacit a rozsáhlý spotebitelský trh. Existující zejmé píležitosti stimulovaly píliv zahraniního kapitálu do zpracovatelského prmyslu a vedl k jeho rozsáhlé modernizaci. Soubžn s tím využíval pednosti nakupovat potravináské suroviny za nesrovnateln výhodnjší ceny. Konkurenceschopný potravináský prmysl tak nalézá rozsáhlý odbyt na vnitním trhu, ale rovnž tak na jednotném trhu, zejména v sousedních zemích. Výsledkem je prudká expanze polských potravin do nadnárodních obchodních etzc a posílení jejich konkurenceschopnosti. Ve všech ostatních nových lenských státech, s výjimkou Litvy, došlo k prohloubení bilanního schodku v rámci AZO. Absolutn nejvyšší pasivní saldo AZO ze všech nových lenských stát vykazuje R, v prmru 2004-05 je vyšší než souhrnný bilanní schodek AZO za EU 10 (viz tab. 1). Tab. 1 - Zmny salda AZO stát EU 25 a rozmr agrárního salda na obyvatele ped a po vstupu do unie a rozmr agrárních vývoz, resp. dovoz na obyvatele Saldo celkem Zem Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rakousko ecko Španlsko Švédsko Velká Británie EU 15 esko Estonsko Kypr Litva Lotyšsko Maarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko EU 10 ø 2000-03 mil. € Saldo/obyv. ø 2004-05 +2 042,1 +5 825,6 -1 273,5 +8 390,0 +2 992,9 -6 199,6 -668,2 -13 023,0 +19 423,0 -3 294,4 -882,5 -1 569,8 +2 279,1 -2 803,6 -15 713,4 - 4 475,4 +2 454,4 +5 375,8 -1 555,8 +8 289,3 +2 956,6 -7 640,0 -807,7 -11 533,9 +21 487,1 -3 256,3 -399,6 -2 215,1 +1 218,0 -3 304,8 -19 889,8 - 8 821,8 -681,5 -190,1 -318,6 -68,4 -320,9 +1 426,2 -234 -218,7 -356,5 -415 - 1 377,5 -937,7 -248,3 -391,6 +74,8 -330,1 +1 006,9 -270,8 +1 263,9 -560,8 -503,2 -897,1 ø 2000-03 € +196 +1 079 -245 138 +730 -106 -1 336 -158 +1 192 -314 -108 -141 +53 -311 -262 -67 -146 -455 -20 -140 +141 -585 -6 -178 -77 Vývoz/obyv. ø 2004-05 Dovoz/obyv. 2005 € +236 +995 -299 +137 +721 -131 -1 615 -140 +1 318 -310 -49 -199 +28 -367 -331 2 221 244 188 663 185 350 1 420 444 3 149 255 778 273 511 425 271 644 1 965 146 500 519 113 475 2 980 585 1 799 564 807 449 492 802 618 667 -92 -191 -559 +22 -143 +100 -677 +33 -280 -93 259 361 271 359 222 358 200 188 255 211 237 341 508 944 315 352 246 875 144 555 317 240 Pramen: EUROSTAT + vlastní propoty Zpracoval: K. Pohlová V prmru za období 2004-05 mlo zápornou bilanci AZO 16 lenských zemí. Nejvtší bilanní schodek v absolutním vyjádení vykázaly V. Británie, Nmecko, Itálie, Švédsko, ale 7 i rozlohou menší a mén rozvinuté Portugalsko. Naopak nejvtšího pebytku dosáhly Nizozemsko, dále Francie, Dánsko a se znaným odstupem Irsko a Belgie. R zaujala za stejné období v rámci EU 25 osmé nejvyšší (tj. nejhorší) postavení, zatímco sousední Rakousko se umístilo na 12. pozici za Slovenskem. Význam, resp. váhu agrárního obchodu v jednotlivých státech lze na vyšší vypovídací úrovni charakterizovat vyíslením objemu AZO v pepotu na obyvatele. Velcí vývozci na jednotném trhu unie jsou zpravidla i významnými dovozci; na úrovni v rozmezí od cca 4 200 – 4 900 EUR/obyv./rok se pohybují obraty AZO v Nizozemsku a Belgii. adu prmyslov vysplých zemí EU lze zaadit do skupiny zemí, jejichž agrární obrat se pohybuje v rozmezí 800 až 1 500 EUR/obyv./rok (Itálie, V. Británie, Španlsko, Francie, Švédsko), zatímco obrat AZO za R v roce 2005 nepekroil hranici 600 EUR/obyv./rok. Na zeteln nižší úrovni se pohybuje agrární obrat ve vtšin nových lenských zemí, a to v rozmezí 300 – 870 EUR/obyv./rok (Polsko, Slovensko, Lotyšsko, Maarsko, Litva, Slovinsko a Estonsko). Z dané komparace konkrétn pro eský agrární obchod vyplynulo, že v rámci EU 25 si co do objemu záporného agrárního salda v pepotu na obyvatele stojíme na 14. pozici, v objemu vývozu na 16. pozici a v objemu dovozu na 19. pozici. Nap. ve srovnání s Rakouskem, tj. zem obdobného rozmru, ale s nesrovnateln vyšším zastoupením podnik hospodaících v mén píznivých podmínkách, je objem jeho agrárního vývozu na obyvatele a rok zhruba trojnásobn vyšší a v dovozu cca 2,4 násobn vyšší než v R. Nelze obecn vysledovat prokazatelnou souvislost mezi ekonomickým rozvojem té které lenské zem a objemem AZO, protože situace se mní zem od zem, avšak platí, že rozsah zapojení eského agrokomplexu do proces mezinárodní dlby práce ve srovnání se špikovými ekonomikami je krajn neuspokojivý, obdobn jako ve vtšin zemí stední a východní Evropy. Pro vysplé státy unie platí, že hodnoty jejich agrárního vývozu i dovozu, že jsou ve srovnání s R zeteln vyšší, piemž základní píina rozdílných objem AZO vyplývá obvykle z rozdílné míry pidané hodnoty realizované zejména pi vývozu. Pedchozí konstatování je možno doplnit daty o dlouhodobém vývoji eskoslovenského, resp. eského AZO za období 1935 až 2006 (tab. 2). Z následující dlouhodobé asové ady vyplývá nezpochybnitelný fakt, že za všechny roky, pro které jsou údaje k dispozici bylo eskoslovensko, resp. esko, s výjimkou rok 1991 a 1993 vždy istým dovozcem agrárních produkt a AZO vykazoval trvale bilanní pasivum. Pro doplnní lze uvést podle P. Tuka a Zd. Hrabánka (1987) údaj za období 1919 až 1938, kdy byl eskoslovenský agrární dovoz kryt vývozem z 62,4 %. Tehdy jedinou agrární položkou v nomenklatue „celních tíd“ s trvale aktivním pebytkem byl cukr a všechny ostatní položky byly v souhrnu netto dovozní. Závr, že eské zemdlství je trvale charakterizováno bilanním schodkem, je neoddiskutovatelný a pípadná argumentace se mže týkat jen jeho rozmru. Za tím úelem je v posledním sloupci tab. 2 zachycen stupe krytí agrárních dovoz vývozy. Z údaj za dlouhodobou asovou adu plyne, že se daný stupe krytí postupn zvyšuje. Zatímco v pováleném období let 8 1960 až 1984 se stupe krytí dovoz vývozy pohyboval kolem hranice 30 %, po roce 1989 došlo k rstu míry krytí až na úrove 70,6 % (rok 2006). Metodologicky však nejsou oficiální údaje do roku 1989 z ady dvod pln srovnatelné se souasným stavem, a to nap. proto, že od roku 1993 se srovnávají údaje za eskoslovensko s údaji za R. Procentní údaje o stupni krytí za uplynulá léta jsou dostaten prkazným orientaním vodítkem k posouzení míry sobstanosti eského zemdlství. Tab. 2 - Základní ukazatele vývoje AZO v dlouhodobé asové ad (mil. K) a stupe krytí dovoz vývozy (%) Rok1) eskoslovensko R 1935 1936 1960 1965 1970 1975 1980 1981 1982 1983 1984 1993 1994 1995 1996 1997 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Vývoz 933 809 943 1 087 1 209 2 173 3 876 3 790 3 872 3 461 3 966 32 276 28 722 35 596 33 473 39 479 47 724 49 418 45 124 48 794 61 526 78 520 79 008 Dovoz 2 200 2 120 4 158 4 533 6 071 7 948 12 914 12 523 13 115 11 758 12 700 31 497 40 195 47 636 55 589 59 928 64 883 69 081 68 850 74 029 93 544 103 744 111 940 Saldo -1 267 -1 311 -3 215 -3 446 -4 862 -5 775 -9 038 -8 733 -9 243 -8 297 -8 734 779 -11 473 -12 040 -22 116 -20 449 -17 159 -19 663 -23 726 -25 235 -32 018 -25 224 -32 932 Stupe krytí dovoz vývozy 42,4 38,2 22,7 24,0 19,9 27,3 30,0 30,3 29,5 29,4 31,2 102,5 71,5 74,7 60,2 65,9 73,6 71,5 65,5 65,9 65,8 75,7 70,6 1) Za roky 1935 a 1936 v nomenklatue celních tíd; za období pováleného eskoslovenska v propotu za pomoci VRCU v nomenklatue 0 (potraviny a živá zvíata), 1 (nápoje a tabák ), 4 ( živoišné a rostlinné produkty); od roku 1993 v lenní na kap. 01 až 24 celního sazebníku. Pramen: Statistické roenky Republiky eskoslovenské (1938); Statistické roenky zahraniního obchodu SÚ Zpracoval: P. Tuek, Z. Hrabánek 2 Základní ukazatele AZO za období 2004-06 ve srovnání s pedvstupním obdobím V této kapitole se jedná o zhodnocení základních charakteristik eského AZO za asovou adu 2000-06 s cílem strun zachytit zmny, k nimž v daném segmentu zahraniního obchodu došlo v souvislosti se vstupem R do EU. Z údaj za sledovanou asovou adu vyplývá, že AZO se dostalo zetelných impuls v souvislosti s lenstvím v unii. V letech 2000-06 se eský agrární vývoz a dovoz s výjimkou roku 2002 každoron zvyšoval, piemž zvláš patrný byl nárst v letech po vstupu R do EU. Prmrné hodnoty vývozu let 2004-06 byly v porovnání s prmrem let 2001-03 vyšší o 52,8 %, u dovozu tento nárst inil 45,9 % (viz tab. 3). 9 Tab. 3 - Vývoj základních ukazatel AZO1) R v letech 2000-06 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Vývoz mil. K 47 724,5 49 418,2 45 123,8 48 793,7 61 526,1 78 519,6 79 008,2 2) Index 100,0 103,5 94,6 102,2 128,9 164,5 165,6 Dovoz mil. K 64 883,3 69 081,0 68 850,0 74 029,2 93 543,6 103 744,2 111 940,0 Index 2) 100,0 106,5 106,1 114,1 144,2 159,9 172,5 1) Kapitoly 1 - 24 celního sazebníku 2) Bázický index - báze r. 2000 Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ Zpracoval: K. Pohlová 10 Obrat mil. K 112 607,8 118 499,2 113 973,8 122 823,0 155 069,8 182 263,9 190 948,2 2) Index 100,0 105,2 101,2 109,1 137,7 161,9 169,6 Bilance 2) Index mil. K -17 158,8 -19 662,9 -23 726,2 -25 235,5 -32 017,5 -25 224,6 -32 931,8 100,0 114,6 138,3 147,1 186,6 147,0 191,9 11 Zpracoval: K. Pohlová Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ Obrat celkového zahraniního obchodu Celkový vývoz Celkový dovoz Bilance celkového zahraniního obchodu Obrat agrárního zahraniního obchodu Agrární vývoz Agrární dovoz Bilance agrárního zahraniního obchodu Podíl obratu agrárního obchodu na celkovém obchodním obratu (%) Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ø 2001-03 ø 2004-06 4,5 3,9 5,0 4,8 4,3 5,2 5,2 3,6 4,4 5,1 3,6 4,4 5,3 3,6 4,5 5,7 4,2 4,9 5,3 3,7 4,5 5,1 3,7 4,4 5,4 3,8 4,6 2 363 022,8 2 653 713,3 2 580 531,2 2 811 653,1 3 471 752,6 3 698 547,7 4 243 601,2 2 681 965,9 3 804 633,8 1 121 098,9 1 268 149,3 1 254 860,2 1 370 930,0 1 722 657,3 1 868 585,8 2 143 997,6 1 297 979,8 1 911 746,9 1 241 923,8 1 385 564,1 1 325 671,0 1 440 723,1 1 749 095,3 1 829 961,8 2 099 603,5 1 383 986,1 1 892 886,9 -120 824,9 -117 414,8 -70 810,8 -69 793,2 -26 438,0 38 624,0 44 394,1 -86 006,3 18 860,0 112 607,8 118 499,2 113 973,8 122 823,0 155 069,8 182 263,9 190 948,2 118 432,0 176 093,9 47 724,5 49 418,2 45 123,8 48 793,7 61 526,1 78 519,6 79 008,2 47 778,6 73 018,0 64 883,3 69 081,0 68 850,0 74 029,2 93 543,6 103 744,2 111 940,0 70 653,4 103 075,9 -17 158,8 -19 662,9 -23 726,2 -25 235,5 -32 017,5 -25 224,6 -32 931,8 -22 874,9 -30 057,9 2000 Tab. 4 - Vývoj celkového a agrárního zahraniního obchodu R (mil. K) 106,7 103,8 104,8 141,9 147,3 136,8 x 148,7 152,8 145,9 131,4 Index ø 2004-06/ø 2001-03 Zatímco meziron agrární export v roce 2005 vzrostl o 27,6 % a agrární dovoz o 10,9 %, v roce 2006 došlo jen k 0,6 % rstu agrárních vývoz, ale k 7,9 % rstu dovoz. Daná skutenost mže být signálem, že rstový efekt z titulu rozšíení unie o nové lenské státy na stran agrárních vývoz pominul, zatímco na stran agrárních dovoz trvá a pokud by tento trend pokraoval, prohlubovalo by se i záporné saldo AZO. Prmrné hodnoty bilanního schodku v letech 2004-06 byly v porovnání s prmrem let 2001-03 vyšší o 31,4 %. Z údaj uvedených v tab. 3 a 4 jednak plyne, že mezironí kolísání záporného salda je pomrn znané (nap. tém o 31 % v roce 2006), jednak také závr, že dlouhodobý trend záporného salda vykazuje tendenci k rstu. V tab. 4 uvedený podíl agrárního vývozu, resp. dovozu na celkovém vývozu, resp. dovozu za období ped a po vstupu, zstává na stran vývoz vcelku stabilní (kolem 3,7 %) a na stran dovoz vzrostl tento podíl o 0,3 p. b. na prmrných 5,4 % za ti roky našeho lenství v unii. Za sledované období vzrostl obrat AZO vtší mrou (index 148,7) než obrat celkového zahraniního obchodu (index 141,9). Tab. 5 zachycuje vývoj bilanního schodku AZO eské republiky a stupe krytí dovoz vývozy v období ped vstupem ve srovnání s obdobím po vstupu do EU. Z etzových index vcelku jednoznan vyplývá akcelerace zahranin obchodní výmny v souvislosti se vstupem R do unie, ale také utlumení agrárního vývozu v posledním analyzovaném roce. Stupe krytí dovoz vyjádený v tíletých prmrech vzrostl z 67,6 % za pedvstupním období na 70,7 % za období 2004-06 (tj. rst o 3,1 p. b.). Tab. 5 - Vývoj základních ukazatel AZO R a stupe krytí dovoz vývozy Ukazatel Vývoz (etzový index) Dovoz (etzový index) Bilanní schodek (etzový index) Stupe krytí dovoz vývozy (%) 2000 100,0 100,0 2001 103,5 106,5 2002 91,3 99,7 2003 108,1 107,5 2004 126,1 126,4 2005 127,6 110,9 2006 ø 2001-03 ø 2004-06 100,6 100,0 152,8 107,9 100,0 145,9 100,0 114,6 120,7 106,4 126,9 78,8 130,6 100,0 131,4 73,6 71,5 65,5 65,9 65,8 75,7 70,6 67,6 70,8 Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ + vlastní propoty Zpracoval: K. Pohlová Strukturální zmny eského AZO za období ped a po vstupu do EU v lenní na kapitoly 01 až 24 zachycuje tab. 6. V hrubých rysech poskytuje základní informace o tom, jak se vstup R do unie projevil na základních zahranin obchodních ukazatelích (dovoz, vývoz, bilance) a slouží jako výchozí datová báze pi detailnjší strukturalizaci agrárních dovoz na nekompetitivní, vyžádané a vynucené dovozy (viz kap. 4). V rámci 24 kapitol platného celního sazebníku došlo v prmru za období 2004-06 ke zhoršení zahranin obchodní bilance u 12 kapitol (viz tab. 6 a graf), u 10 kapitol ke zlepšení agrární bilance a u dvou kapitol se saldo prakticky nezmnilo (KN 11 a 15). Podrobnjší komentá k jednotlivým kapitolám AZO je uveden v kap. 3 vetn jeho rozklíování do sledovaných kategorií. 12 12 13 Zpracoval: K. Pohlová Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ KN Dovoz Vývoz 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ø 2001-03 ø 2004-06 2001 2002 2003 2004 2005 01 357,6 465,7 453,4 634,4 1 043,7 1 021,3 425,6 899,8 1 518,0 1 542,5 1 455,9 3 268,2 3 833,9 02 2 552,1 2 944,1 3 416,2 7 231,0 10 261,9 10 530,1 2 970,8 9 341,0 2 253,4 2 024,4 1 451,5 2 526,4 2 869,6 03 1 764,3 1 553,9 1 457,8 1 510,7 1 854,6 1 976,2 1 592,0 1 780,5 1 128,7 1 130,3 1 161,4 1 240,0 1 292,1 04 2 865,1 3 401,6 3 976,9 5 556,0 7 360,3 8 491,8 3 414,5 7 136,0 7 795,7 5 515,8 6 254,2 8 238,7 10 470,8 05 991,5 1 033,8 1 293,9 1 026,7 962,4 1 063,5 1 106,4 1 017,6 280,7 484,4 708,4 617,5 435,7 06 1 801,6 1 976,3 2 210,5 2 664,3 2 627,8 2 624,5 1 996,1 2 638,9 149,7 199,3 240,0 269,2 328,6 07 4 849,8 5 345,8 5 344,7 6 227,8 6 894,6 8 736,0 5 180,1 7 286,1 570,5 444,3 460,7 788,7 1 349,9 08 7 529,1 7 957,1 8 166,6 10 459,4 11 599,9 10 478,7 7 884,3 10 846,0 752,4 753,1 756,6 1 753,1 3 265,5 09 1 981,8 1 538,4 1 586,9 1 868,5 2 332,0 2 691,1 1 702,4 2 297,2 584,9 496,0 522,2 494,5 824,2 10 1 511,9 1 232,2 1 197,3 1 296,8 1 157,7 2 376,2 1 313,8 1 610,2 883,0 803,9 3 398,8 1 670,6 6 801,3 11 334,9 414,1 413,9 556,7 657,4 666,1 387,6 626,7 1 944,4 1 879,2 2 079,5 2 538,5 1 964,8 12 2 010,4 1 756,8 1 802,3 2 730,5 2 448,5 2 723,7 1 856,5 2 634,2 5 068,5 4 261,9 2 643,6 3 619,3 4 582,9 13 334,6 389,1 455,1 507,4 519,7 468,2 392,9 498,4 390,9 501,6 528,0 736,8 748,5 14 98,2 79,2 69,0 48,0 27,0 28,6 82,1 34,5 3,6 5,1 5,2 5,2 4,2 15 3 207,2 3 086,0 3 813,3 3 984,4 3 708,8 4 300,8 3 368,8 3 998,0 1 711,7 1 176,4 1 072,7 1 226,3 2 065,6 16 1 730,9 1 672,0 1 764,1 2 217,4 2 656,0 3 079,4 1 722,3 2 650,9 908,1 565,2 557,6 991,4 1 682,3 17 2 442,4 2 025,2 1 985,8 3 154,9 3 713,6 3 816,5 2 151,1 3 561,7 3 580,8 3 276,7 3 293,5 7 124,7 8 087,7 18 3 659,6 3 618,6 4 040,0 4 880,0 5 040,9 5 652,1 3 772,7 5 191,0 1 902,2 2 081,5 2 672,4 2 722,4 2 716,2 19 4 246,8 4 325,9 4 924,6 6 098,8 6 489,6 6 889,7 4 499,1 6 492,7 2 222,1 2 213,9 2 539,1 2 877,5 3 260,3 20 3 332,0 3 535,1 4 012,6 4 389,2 4 740,6 5 334,7 3 626,6 4 821,5 1 385,0 1 256,1 1 447,5 1 719,8 2 020,7 21 7 191,1 6 806,2 7 526,3 7 964,4 8 775,2 8 764,5 7 174,5 8 501,4 3 444,8 4 115,5 5 425,3 5 910,8 6 258,9 22 3 851,8 4 016,4 4 633,4 6 494,6 7 071,1 7 825,3 4 167,2 7 130,3 5 657,1 5 806,4 5 569,8 6 517,9 7 317,1 23 7 019,9 7 126,4 6 618,1 7 831,8 7 040,4 7 073,2 6 921,5 7 315,1 2 019,8 1 730,6 1 839,1 2 135,4 2 889,7 24 3 416,3 2 550,2 2 866,4 4 209,9 4 760,6 5 327,9 2 944,3 4 766,1 3 262,0 2 859,7 2 710,9 2 533,0 3 449,2 Celkem 69 081,0 68 850,0 74 029,2 93 543,6 103 744,2 111 940,0 70 653,4 103 075,9 49 418,2 45 123,8 48 793,7 61 526,1 78 519,6 Tab. 6 - Vývoj AZO R v lenní na jednotlivé kapitoly v letech 2001-06 (mil. K) 2006 ø 2001-03 ø 2004-06 3 918,4 1 505,5 3 673,5 2 710,3 1 909,7 2 702,1 1 371,2 1 140,1 1 301,1 12 417,0 6 521,9 10 375,5 532,4 491,2 528,5 328,4 196,3 308,7 1 940,0 491,8 1 359,5 2 426,6 754,1 2 481,7 1 139,1 534,4 819,3 5 648,6 1 695,2 4 706,9 2 074,6 1 967,7 2 192,6 3 418,5 3 991,4 3 873,5 585,4 473,5 690,2 5,2 4,6 4,9 2 611,0 1 320,3 1 967,6 1 765,6 677,0 1 479,8 6 808,8 3 383,7 7 340,4 3 113,4 2 218,7 2 850,7 3 741,6 2 325,1 3 293,1 2 199,2 1 362,9 1 979,9 6 068,5 4 328,5 6 079,4 8 371,0 5 677,7 7 402,0 3 123,6 1 863,2 2 716,3 2 689,7 2 944,2 2 890,6 79 008,2 47 778,6 73 018,0 2001 1 160,4 -298,7 -635,6 4 930,7 -710,8 -1 651,9 -4 279,3 -6 776,7 -1 397,0 -628,9 1 609,4 3 058,1 56,3 -94,6 -1 495,5 -822,7 1 138,4 -1 757,5 -2 024,6 -1 947,0 -3 746,2 1 805,2 -5 000,1 -154,3 -19 662,9 2002 1 076,8 -919,7 -423,6 2 114,2 -549,4 -1 777,1 -4 901,6 -7 204,0 -1 042,4 -428,3 1 465,1 2 505,1 112,6 -74,1 -1 909,5 -1 106,8 1 251,5 -1 537,0 -2 111,9 -2 279,0 -2 690,7 1 790,0 -5 395,8 309,5 -23 726,2 2003 1 002,5 -1 964,7 -296,3 2 277,3 -585,5 -1 970,5 -4 884,1 -7 410,0 -1 064,8 2 201,4 1 665,6 841,4 72,9 -63,8 -2 740,6 -1 206,5 1 307,7 -1 367,6 -2 385,5 -2 565,1 -2 101,0 936,3 -4 779,0 -155,5 -25 235,5 Bilance 2004 2005 2 633,9 2 790,2 -4 704,5 -7 392,3 -270,8 -562,5 2 682,7 3 110,5 -409,2 -526,7 -2 395,1 -2 299,3 -5 439,1 -5 544,6 -8 706,2 -8 334,5 -1 373,9 -1 507,8 373,9 5 643,6 1 981,8 1 307,4 888,8 2 134,4 229,4 228,8 -42,8 -22,8 -2 758,2 -1 643,2 -1 226,0 -973,7 3 969,9 4 374,1 -2 157,6 -2 324,7 -3 221,4 -3 229,2 -2 669,4 -2 719,9 -2 053,6 -2 516,2 23,4 246,0 -5 696,4 -4 150,6 -1 676,9 -1 311,4 -32 017,5 -25 224,6 2006 ø 2001-03 ø 2004-06 2 897,1 1 079,9 2 773,7 -7 819,8 -1 061,1 -6 638,9 -605,0 -451,9 -479,4 3 925,3 3 107,4 3 239,5 -531,1 -615,2 -489,0 -2 296,0 -1 799,8 -2 330,1 -6 796,0 -4 688,3 -5 926,6 -8 052,1 -7 130,2 -8 364,3 -1 552,0 -1 168,0 -1 477,9 3 272,5 381,4 3 096,6 1 408,5 1 580,1 1 565,9 694,8 2 134,8 1 239,3 117,2 80,6 191,8 -23,4 -77,5 -29,7 -1 689,8 -2 048,6 -2 030,4 -1 313,8 -1 045,4 -1 171,1 2 992,2 1 232,6 3 778,7 -2 538,6 -1 554,0 -2 340,3 -3 148,1 -2 174,0 -3 199,6 -3 135,6 -2 263,7 -2 841,6 -2 696,0 -2 846,0 -2 422,0 545,7 1 510,5 271,7 -3 949,6 -5 058,3 -4 598,9 -2 638,1 -0,1 -1 875,5 -32 931,8 -22 874,9 -30 057,9 Zbytky a odpady v potr. prmyslu, krmivo -9 000 Nápoje, lihové tekutiny a ocet -6 000 Mléko, mléné výrobky, Živé rostliny a asemena tabákové Olejnatá aa Nápoje, lihové tekutiny Pípravky zTabák masa, ryb, Rostlinné pletací Kakao aoechy kakaové Pípravky ze zeleniny Ovoce, Obiloviny Maso a droby vejce aapod. med kvtináské výrobky plody výrobky korýš amateriály ocet pípravky ovoce Pípravky ze zeleniny a ovoce Živé atekutiny Rostlinné pletací Olejnatá semena Tabák alihové tabákové Kakao a kakaové Pípravky zrostliny masa, ryb, Mléko, mléné výrobky, Pípravky ze zeleniny aa Nápoje, Obiloviny Ovoce, oechy Maso a droby kvtináské výrobky plody výrobky pípravky korýš apod. vejce a med ovoce amateriály ocet Kakao a kakaové pípravky Zpracoval: K. Pohlová mil. K Cukr a cukrovinky -8 000 -7 000 Zelenina, poživatel. výrobky, slad, Živoišné a rostlinné Rostlinné výtažky a Ostatní živoišné Rzné potravinové Ryby, Mlýnské korýši, mkkýši Živá zvíata Zbytky amaté, odpady v potr. Káva, aj, koení Pípravky z obilovin Cukr aapod. cukrovinky rostl., koeny, hlízy škrob tuky a šávy produkty apod. pípravky prmyslu,oleje krmivo -9 000 Živoišné a rostlinné tuky a oleje mil. K Rostlinné pletací materiály Rostlinné výtažky a šávy Olejnatá semena a plody Mlýnské výrobky, slad, škrob apod. -8 000 -9 000 14 -9 000 -8 000 -7 000 -6 000 -5 000 -4 000 -3 000 -2 000 Živá zvíata -1 000 Maso a droby mil. K 0 Ryby, korýši, mkkýši apod. 1 000 Ostatní živoišné produkty 2 000 ø 2001-03 ø 2001-03 ø 2001-03 ø 2004-06 14 ø 200 ø 200 14 Zbytky a odpady v potr. Rzné potravinové Živoišné a rostlinné Rostlinné výtažky a Mlýnské Cukr výrobky, slad, a cukrovinky Pípravky z obilovin mil. K ø 2004-06 14 Mlýnské výrobky, slad, Živoišné a rostlinné Rostlinné výtažky a poživatel. Rzné potravinové Zbytky aaj, odpady vkoení potr. Pípravky z obilovin Ostatní živoišné aZelenina, cukrovinky Káva, maté, Ryby, Cukr korýši, mkkýši škrob apod. tuky a oleje šávy rostl., koeny, hlízy prmyslu, krmivo pípravky produkty apod. Pípravky ze zeleniny a Olejnatá a Kakao aTabák kakaové Pípravky zsemena masa, ryb, Rostlinné pletací Nápoje, lihové tekutiny Živé rostliny a a tabákové Obiloviny Mléko, mléné výrobky, Ovoce, oechy ovoce plody pípravky korýš apod. materiály výrobky a ocet kvtináské vejce a medvýrobky Rzné potravinové Rostlinné výtažky a slad, Mlýnské výrobky, Živoišné a rostlinné Zbytky aZelenina, odpady vpoživatel. potr. Pípravky zaj, obilovin Cukr a cukrovinky Ostatní živoišné Káva, maté, koení pípravky šávy škrob apod. tuky a oleje prmyslu, krmivo rostl., koeny, hlízy produkty Nápoje, tekutiny Rostlinné pletací Pípravky ze zeleniny asemena Kakao amasa, kakaové Olejnatá zlihové ryb, a TabákPípravky a tabákové Živé Ovoce, rostliny aa ocet Obiloviny oechy materiály ovoce plody pípravky korýš apod. výrobky kvtináské výrobky Zbytky a rostlinné odpady v potr.a Živoišné a Rzné potravinové Rostlinné výtažky Mlýnské slad, Pípravky z obilovin Cukr avýrobky, cukrovinky Zelenina, poživatel. prmyslu, krmivo Káva, aj,pípravky maté, tuky akoení oleje šávy škrob apod. rostl., koeny, hlízy Tabák a tabákové Pípravky ztekutiny masa, ryb,pletací Nápoje, lihové Rostlinné Pípravky ze zeleniny aa Kakao a kakaové Olejnatá semena výrobky Obiloviny korýš apod. a ocet materiály ovoce pípravky Ovoce, oechy plody mil. K ø 2004-06 3 000 Živé rostliny a kvtináské výrobky Mléko, mléné výrobky, vejce a med -7 000 -8 000 4 000 Zelenina, poživatel. rostl., koeny, hlízy -8 000 Živoišné rostlinné Zbytky a aZelenina, odpady v poživatel. potr. Rostlinné a Mlýnské výrobky, slad, Ostatní živoišné Rzné potravinové Cukr avýtažky cukrovinky Ryby, korýši, mkkýši Káva, maté, koení Pípravky z aj, obilovin prmyslu, krmivo tuky arostl., oleje šávy koeny, hlízy škrob apod. Živá zvíata produkty pípravky apod. Kakao apletací kakaové Tabák alihové tabákové Pípravky zRostlinné masa, ryb, Olejnatá semena Živé rostliny aa Nápoje, tekutiny Pípravky zeleniny aOvoce, Mléko,ze mléné výrobky, Obiloviny oechy pípravky korýš apod. výrobky materiály plody Maso a droby kvtináské a ocetvýrobky ovoce vejce a med mil. K -7 000 Olejnatá semena a Mléko, mléné výrobky, Kakao atekutiny kakaové Nápoje, lihové Pípravky ze zeleniny Živé rostliny a aryb, Tabák az tabákové Rostlinné pletací Pípravky masa, Obiloviny Ovoce, oechy Maso a droby plody vejce a med pípravky a ocet ovoce kvtináské výrobky výrobky materiály korýš apod. Rostlinné výtažky a živoišné Mlýnské výrobky, slad, Zbytky aRyby, odpady v potr. Rzné potravinové korýši, mkkýši Zelenina, poživatel. Živoišné a Ostatní rostlinné Pípravky za obilovin Káva, aj, maté, koení Živá zvíata Cukr cukrovinky šávy produkty prmyslu, krmivo škrob apod. apod. pípravky rostl., koeny, hlízy tuky a oleje Rostlinné pletací Živé lihové rostliny Tabák amléné tabákové Pípravky ze zeleniny a Olejnatá semena a kakaové Mléko, výrobky, Nápoje, tekutiny Kakao aoechy Pípravky z masa, ryb, Obiloviny Ovoce, Maso a droby materiály kvtináské výrobky plody výrobky ovoce vejce a med a ocet korýš apod. pípravky Živoišné avarostlinné Zelenina, poživatel. Rostlinné výtažky Rzné potravinové Ostatní živoišné Mlýnské výrobky, slad, Zbytky a odpady potr. Ryby, korýši, mkkýši aj,tuky maté, koení Pípravky zoleje obilovin Cukr aKáva, cukrovinky ahlízy Živá zvíata rostl., koeny, šávy pípravky produkty prmyslu, krmivo škrob apod. apod. Pípravky zrostliny masa,aryb, Rostlinné pletací Nápoje, lihové tekutiny Tabák a semena tabákové Živé a a Olejnatá Mléko, mléné výrobky, Kakao aPípravky kakaové ze zeleniny Ovoce, oechy Obiloviny korýš apod. Maso a droby materiály a ocet plody výrobky kvtináské vejceovoce a medvýrobky pípravky -9 000 14 5 000 Ovoce, oechy Mlýnské výrobky, slad, Ryby, korýši, Rzné potravinové Zelenina, poživatel. Ostatní živoišné Zbytky a odpady v potr. Rostlinné výtažky amkkýši Živoišné a rostlinné Cukr a cukrovinky Káva, aj, maté, koení Pípravky z obilovin Živá zvíata škrob apod. apod. pípravky rostl., koeny, hlízy produkty prmyslu, krmivo šávy tuky a oleje -9 000 14 14 Vývoj bilanního schodku AZO R Obiloviny Káva, aj, maté, koení ø 2004-06 -9 000 14 14 Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová Pípravky zzeleniny masa, ryb, Pípravky ze Kakao Živé rostliny aapletací Mléko, mléné Tabák avýrobky, tabákové Nápoje, lihové tekutiny Rostlinné Olejnatá semena aaakakaové Obiloviny Maso droby Ovoce, oechy korýš apod. ovoce pípravky kvtináské výrobky vejce med výrobky a aocet materiály plody mil -9 000 Živoišné a potravinové rostlinné poživatel. Ostatní živoišné Ryby, korýši, mkkýši Zbytky a odpady vkoení potr.a Rzné Rostlinné výtažky MlýnskéZelenina, výrobky, slad, Káva, aj, maté, Živá zvíata Pípravky obilovin Cukr az cukrovinky tukyapod. a oleje rostl., koeny, hlízy produkty prmyslu, krmivo pípravky šávy škrob apod. mil. K -8 000 -9 000 Kapitoly KN -8 000 14 ø 2004-06 mil. K -9 000 14 Olejnatá semena Pípravky zrostliny masa, ryb, Rostlinné pletací Pípravky ze zeleniny Kakao a Maso kakaové Mléko, mléné výrobky, Živé a Nápoje, lihové tekutiny aaadroby Tabák a tabákové Ovoce, oechy Obiloviny plody korýš apod. materiály ovoce pípravky vejce a medkvtináské výrobky a ocet výrobky Ryby, korýši, mkkýši Rostlinné výtažky a Mlýnské výrobky, Živoišné a rostlinné Rzné Ostatní živoišné Zelenina, poživatel. Zbytky a potravinové odpady vslad, potr. Živá zvíata Káva, aj, maté, koení Cukr cukrovinky Pípravky za obilovin apod. šávy škrob apod. tuky a oleje pípravky produkty prmyslu, krmivo hlízy rostl., koeny, Mléko, mléné výrobky, Rostlinné pletací Olejnatá a Kakao a kakaové Pípravky zsemena masa, Nápoje, lihové tekutiny Pípravky ze zeleniny aryb, Tabák a tabákové Živé rostliny a Obiloviny Maso a Ovoce, droby vejce a medoechy materiály plody pípravky korýš apod. aovoce ocet výrobky kvtináské výrobky Ostatní živoišné Mlýnské výrobky, slad,a Ryby, korýši, mkkýši Živoišné a rostlinné Rostlinné výtažky Zbytky a odpady v potr. Rzné potravinové Zelenina, poživatel. Živá Pípravky zzvíata obilovin Cukr a produkty cukrovinky Káva, aj, maté, koení apod. škrob apod. tuky a oleje šávy prmyslu, krmivo pípravky rostl., koeny, hlízy Živé rostliny Mléko, mléné Olejnatá semena Pípravky zvýrobky, ryb, a a a Rostlinné pletací Pípravky ze Kakao azeleniny kakaové Tabák amasa, tabákové Nápoje, lihové tekutiny Maso a Obiloviny droby Ovoce, oechy kvtináské výrobky plody vejce a med korýš apod. materiály ovoce pípravky avýrobky ocet Pípravky z masa, ryb, korýš apod. 14 ø 2001-03 Pípravky z obilovin -9 000 14 mil. Ostatní živoišné Zelenina, poživatel. Rostlinné Mlýnské výrobky, slad,a Zbytky a Rzné odpady vvýtažky potr. Živoišné a rostlinné Ryby, korýši, mkkýši potravinové Káva, aj, Cukr amaté, cukrovinky Pípravky zkoení obilovin Živá zvíata produkty rostl., koeny, hlízy šávy škrob apod. prmyslu, krmivo tuky a oleje apod. pípravky 14 Rzné potravinové pípravky -7 000 -8 000 -9 000 Zpracoval: K. Pohlová 14 mil. K Ryby, korýši, mkkýši Zelenina, poživatel. Ostatní živoišné Mlýnské výrobky, Zbytky odpady vaslad, potr. Rzné potravinové Živoišné aa rostlinné Rostlinné výtažky Káva, aj, koení Živá zvíata Cukr a maté, cukrovinky Pípravky z obilovin apod. rostl., koeny, hlízy prmyslu, krmivo škrob apod. pípravky tuky aprodukty oleje šávy Zpracoval: K. Pohlová Tabák a tabákové výrobky 14 Živé rostliny Mléko, mléné výrobky, Tabák aa tabákové Nápoje, tekutiny Rostlinné pletací Pípravky zezlihové zeleniny Olejnatá semena aa Pípravky masa, ryb, Kakao kakaové Maso a Obiloviny droby Ovoce, oechy kvtináské vejce aavýrobky med výrobky ocet materiály ovoce plody korýš apod. pípravky Zelenina, poživatel. Rostlinné výtažky Ostatní živoišné Živoišné avýrobky, rostlinné Ryby, korýši, mkkýši potravinové Zbytky aRzné odpady v zvíata potr.aslad, Mlýnské Cukr a cukrovinky Živá Pípravky z obilovin Káva, aj, maté, koení rostl., koeny, hlízy produkty šávy apod. tuky a oleje pípravky prmyslu, krmivo škrob apod. 14 -2 000 -2 000 -2 000 -1 000 0 -2 000 -2 000 0 -2 000 -1 000 -1 000 -2 000 -3 000 -3 000 -3 000 -2 000 -1 000 -3 000 -3 000 -1 000 -3 000 -2 000 -2 000 -3 000 -4 000 -4 000 -4 000 -3 000 -2 000 -4 000 -4 000 -2 000 -4 000 -3 000 -3 000 -4 000 -5 000 -5 000 -5 000 -4 000 -3 000 -5 000 -5 000 -3 000 ø 2001-03 -5 000 -4 000 ø 2001-03 ø 2001-03 -4 000 -5 000 -6 000 -6 000 -6 000 ø 2001-03 -5 000 -4 000ø 2001-03 -6 000 ø 2001-03 ø 2001-03 -6 000 ø 2001-03 ø 2004-06 ø 2004-06 ø 2001-03 -4 000 ø 2004-06 -6 000 -5 000 -5 000 -6 000 ø 2001-03 -7 000 -7 000 -7 000 ø 2004-06 ø 2001-03 ø 2004-06 -6 000 ø 2004-06 -5 000ø 2004-06 -7 000 ø 2001-03 ø 2004-06 ø 2004-06 -7 000 -5 000 -7 000 -6 000 ø 2004-06 -6 000 -7 000 ø 2004-06 -8 000 -8 000 -8 000 -7 000 -6 000 ø 2004-06 -8 000 ø 2001-03 -8 000 -9 000 14 mil. Ostatní živoišné Ryby, korýši, mkkýši Zbytky avýtažky odpady Rzné potravinové Zelenina, poživatel. Rostlinné a v potr. Mlýnské výrobky, slad, Živoišné a rostlinné Živá zvíata Káva,Cukr aj, koení Pípravky zmaté, aobilovin cukrovinky produkty apod. prmyslu, krmivo rostl., koeny, hlízy šávy škrob apod. tuky apípravky oleje Živé rostliny avýrobky, Rostlinné pletací Kakao aa kakaové Mléko, mléné Pípravky zze masa, ryb, Nápoje, lihové tekutiny Pípravky zeleniny aa Tabák tabákové Olejnatá Ovoce, oechy Maso asemena droby Obiloviny materiály kvtináské výrobky pípravky korýš apod. vejce med aa ocet ovoce výrobky plody Graf 1 - -2 000 -3 000 -4 000 ø 2001-03 -5 000 mil. K mil. K Zbytky aZelenina, odpady v potr. a Ryby,Rostlinné korýši, mkkýši Rzné potravinové poživatel. Ostatní živoišné Mlýnské výrobky, slad, výtažky Živoišné a Živá zvíata Pípravky zrostlinné obilovin Cukr a cukrovinky Káva, aj, maté, koení prmyslu, krmivo apod. pípravky rostl., koeny, hlízy produkty škrob apod. šávy tuky a oleje Tabák asemena tabákové Mléko, mléné výrobky, Nápoje, lihové tekutiny Pípravky ze zeleniny a Živé rostliny Kakao a kakaové Olejnatá aa ryb, Rostlinné pletací Pípravky zamasa, Maso droby Ovoce, oechy Obiloviny výrobky vejce a med a ocet ovoce kvtináské výrobky plody pípravky materiály korýš apod. 14 ø 2004-06 -6 000 -8 000 -9 000 Nápoje, lihové tekutiny Pípravky zevýrobky, Živé rostliny aa a Kakao azeleniny kakaové Mléko, mléné Pípravky z masa, ryb, Olejnatá Rostlinné pletací Maso asemena droby Obiloviny Ovoce, oechy a ocet ovoce kvtináské výrobky pípravky vejce a med korýšplody apod. materiály -7 000 Kapitoly KN pitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapito Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KNKapitoly KN Kapitoly KNKapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová Zpracoval: K. Pohlová Kapitoly KN Zpracoval: K. Pohlová Kapitoly KN Zpracoval: Zpracoval: K. Pohlová K. Pohlová acoval: K. Pohlová K. Pohlová Zpracoval: Zpracoval: K. Pohlová Pohlová 14 Rzné potravinové Ostatní živoišné Ryby, korýši, mkkýši Živoišné apoživatel. rostlinné Zelenina, Mlýnské výrobky, Rostlinné výtažky a Živá zvíata Pípravky z slad, obilovin Cukr a cukrovinky Káva, aj,pípravky maté, koení produkty apod. tuky a oleje rostl., koeny, hlízy škrob apod. šávy V následujícím textu jsou v lenní na 24 kapitol celního sazebníku charakterizovány základní zmny ve vývozu, dovozu a saldu eského AZO v období po vstupu (ve srovnání s pedvstupním obdobím) vetn vyjádení zmny vah v zastoupení jednotlivých kapitol na agrárním obchod celkem v souvislosti s lenstvím R v unii. Agrární vývozy Za ti roky lenství R v unii ve srovnání s pedvstupním obdobím 2001-03 (viz tab. 6) zstává nadále nejdležitjší vývozní agregací kap. 04 „Mléko, mléné výrobky, vejce“ pi 14,2% podílu dané agregace na celkových agrárních vývozech v prmru za období 2004-06. Svoji pozici druhé nejvýznamnjší agregace si zachovaly komodity zahrnuté do kap. 22 „Nápoje a lihoviny“ (10,1% podíl). Stejn tak za sledované období si pozici tetí nejvýznamnjší vývozní agregace udržela kap. 17 „Cukr a cukrovinky“ (10,1% podíl). Další významnou vývozní agregací jsou položky zahrnuté do kap. 21 „Rzné potravinové pípravky“ podílející se na celkových vývozech po celé sledované období kolem 8 až 9 %. Za stejné období si pi mírné ztrát podílu svoji pozici udržela kap. 10 „Obiloviny“. Svoji váhu na celkových agrárních vývozech si udržely kap. 01 „Živá zvíata“ a kap. 19 „Pípravky z obilovin“ (na stabilní úrovni kolem 5 % za celé sledované období). Agrární dovozy Za období 2004-06 ve srovnání s pedvstupním obdobím zstává dovozní struktura eského AZO s výjimkou komodity maso vcelku stabilizovaná a zmny v procentickém zastoupení jednotlivých dovozních agregací na celkových agrárních dovozech jsou nevýznamné (tab. 6). Dovozní struktura zstává nadále více diversifikována v souvislosti s vysokou dovozní nároností eského agrokomplexu. Nejvtší dovozní agregaci nadále pedstavují dovozy shrnuté do kap. 8 „Ovoce, oechy“ s dlouhodob dominantním postavením v rámci eských agrárních dovoz (10,5% podíl za období 2004-06). Proti vývozní struktue došlo v rámci agrárních dovoz k mimoádné strukturální zmn u položek zahrnutých do kap. 02 „Maso, droby“. Jestliže v pedvstupním období 2001-03 se podílela tato agregace na celkových agrárních dovozech cca 4 % a zdaleka nezaujímala dominantní postavení v eské dovozní struktue, za období po vstupu její zastoupení vzrostlo o více než dvojnásobek (9,1 %) a maso pedstavuje druhou nejtžší dovozní agregaci eského agrokomplexu. Prmrný hodnotový objem dovoz masa a drob na úrovni 9,3 mld. K za období 2004-06 mimoádn zatžuje naše záporné agrární saldo. Za poslední uzavený kalendání rok 2006 vzrostly tyto dovozy na 10,5 mld. K, a po oištní o vývozy masa a drob, zatížily záporné saldo eského AZO ástkou cca 8,0 mld. K. Pedstavují rozhodující netto dovozní agregaci v kategorii vynucených dovoz (28 % v roce 2006) a spolu s netto dovozy zeleniny se podílejí cca 52,2 % na celkovém objemu vynucených netto dovoz (viz tab. 11). V rámci kap. 02 se jedná prakticky výhradn o dovozy produkt kompetitivní povahy, s výjimkou dovoz nkterých národních specialit a zstává v možnostech eského zemdlství tmto dovozm elit, pokud mj. dojde k posílení konkurenceschopnosti tuzemské nabídky. 15 15 Tradin významné zstávají dovozy položek zahrnutých do kap. 21 „Rzné potravinové pípravky“ v prmrném objemu cca 8,5 mld. K za období 2004-06 (8,2% podíl). V období po vstupu si udržely své postavení dovozní agregace zahrnuté do kap. 07 „Zelenina“ a kap. 23 Zbytky a odpady, krmiva“, kde se pedevším jedná o dovozy kvalitních krmných komponent (v obou pípadech pi 7,1 % zastoupení na celkových agrárních dovozech). Za poslední roky znanou dynamikou narstaly dovozy shrnuté pod kap. 04 „Mléko a mléné výrobky“ se 6,9% podílem na celkových agrárních dovozech a obdobnou váhu zaujímají dovozní agregace spadající do kap. 22 „Nápoje a lihoviny“. Svj význam si zachovaly dovozy zahrnuté do kap. 19 „Pípravky z obilovin“ a dovozy v rámci kap. 18 „Kakao a kakaové pípravky“ (6,3 %, resp. 5% podíl za období 2004-06). Salda v agrárním obchod Ve struktue obchodního salda v lenní podle kapitol celní nomenklatury došlo po vstupu do EU ke zetelným zmnám, nikoliv však ke zmnám v takové míe, že by se z kapitol s aktivní obchodní bilancí staly kapitoly s pasivní bilancí a naopak. Struktura kapitol, jež jsou nositeli bilanního pebytku eského AZO, byla podstatn ovlivnna vstupem R do unie (viz tab. 7). Tab. 7 - Poadí kapitol podle indexu rstu obchodního salda ped a po vstupu R do EU KN ø 2001-03 10 17 01 13 04 11 12 22 381 1 233 1 080 81 3 107 1 580 2 135 1 511 Celkem 11 107,3 Kapitoly v bilanním pebytku (+) Index Podíl v % ø 2004-06 ø 2004-06/ø 2001-03 ø 2001-03 ø 2004-06 3 097 812 3,4 19,2 3 779 307 11,1 23,4 2 774 257 9,7 17,2 192 238 0,7 1,2 3 239 104 28,0 20,0 1 566 99 14,2 9,7 1 239 58 19,2 7,7 272 18 13,6 1,7 16 157,3 100,0 100,0 KN ø 2001-03 02 18 19 06 07 09 20 08 16 03 15 23 21 05 14 24 -1 061 -1 554 -2 174 -1 800 -4 688 -1 168 -2 264 -7 130 -1 045 -452 -2 049 -5 058 -2 846 -615 -78 0 -33 982 Kapitoly v bilanním schodku (-) Index Podíl v % ø 2004-06 ø 2004-06/ø 2001-03 ø 2001-03 ø 2004-06 -6 639 626 3,1 14,4 -2 340 151 4,6 5,1 -3 200 147 6,4 6,9 -2 330 129 5,3 5,0 -5 927 126 13,8 12,8 -1 478 127 3,4 3,2 -2 842 126 6,7 6,1 -8 364 117 21,0 18,1 -1 171 112 3,1 2,5 -479 106 1,3 1,0 -2 030 99 6,0 4,4 -4 599 91 14,9 10,0 -2 422 85 8,4 5,2 -489 79 1,8 1,1 -30 38 0,2 0,1 -1 875 4,1 -46 215 100,0 100,0 Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ Kap. 17 „Cukr, cukrovinky“ spolu s kap. 04 “Mléko, mléné výrobky, vejce“, kap. 10 „Obiloviny“ a kap. 01 „Živá zvíata“ se v prmru za období 2004-06 staly rozhodujícími nositeli bilanního aktiva v souhrnné hodnot 12,9 mld. K a zhruba ty ptinovým podílem na celkovém bilanním pebytku eského AZO. V pedvstupním období 2001-03 spoívala hlavní váha bilanního aktiva na kap. 04 „Mléko, mléné výrobky, vejce“, kap. 12 „Olejnatá semena a plody“, kap. 11 „Mlýnské výrobky, slad, škrob“ a kap. 22 „Nápoje a lihoviny“ se zhruba títvrtinovým podílem na celkovém bilanním pebytku AZO. Platné nástroje SZP mly za následek, že ve zbožové struktue aktivního agrárního obchodu vzrostlo zastoupení kap. 10 „Obiloviny“ o 15,8 p. b., kap. 17 „Cukr, cukrovinky“ 12,3 p. b. a kap. 01 „Živá zvíata“ o 7,4 p. b. a naopak zastoupení kap. 04 „Mléko, mléné výrobky, vejce“ pokleslo za sledované období o 7,9 p. b., kap. 12 „Olejnatá semena a plody“ o 11,5 p. b. a kap. 22 „Nápoje a lihoviny“ o 11,9 p. b. 16 16 V absolutním vyjádení se významn rozvíjel obchod s obilovinami (index 813), cukrem a cukrovinkami (index 307) a s živými zvíaty (index 257), tj. zejména komodit surovinové povahy, zatímco vývozy mléka a mléných výrobk (kap. 04), mlýnských výrobk, sladu a škrobu (kap. 11) prakticky stagnovaly. Za sledované období zeteln poklesl vývoz olejnatých semen a plod (index 58) a zejména vývoz nápoj a lihovin (index 18). Ke zmnám v souvislosti se vstupem R do unie došlo rovnž ve struktue kapitol, jež jsou nositeli bilanního schodku eského AZO. V prmru za ti roky našeho lenství v unii si nejvtší podíl na pasivní bilanci AZO podržela kap. 08 „Ovoce, oechy“ pi nevýrazném poklesu zastoupení na bilanním schodku o 2,9 p. b., a naopak na uvedeném schodku, ve srovnání s pedvstupním obdobím zeteln posílilo zastoupení kap. 02 „Maso, droby“ (rst o 11,3 p. b.). Tetím dležitým nositelem záporného agrárního salda je kap. 07 „Zelenina“ za sledovanou asovou adu pi vícemén stabilním zastoupení na bilanním schodku (13 %). Spolu s kap. 23 „Zbytky a odpady, krmiva“ se výše uvedené agregace podílely více než polovinou na celkové hodnot bilanního schodku. V pedvstupním období 2001-03 spoívala hlavní váha v rámci bilanního schodku na kap. 08 „Ovoce, oechy“, kap 23 „Zbytky a odpady, krmiva“, kap. 7 „Zelenina“ a kap. 21 „Rzné potravinové pípravky“, které dohromady pedstavovaly zhruba típtinový podíl na eském bilanním schodku. V absolutním vyjádení za sledovanou asovou adu prudce narostl bilanní schodek u masa a drob (index 626), dále výrazn menší mrou u kakaa a kakaových pípravk (index 151) a pípravk z obilí (index 147), v tém shodné dynamice (index 126 a 127) narstalo záporné saldo v obchod se zeleninou (kap. 07), kávou, ajem a koením (kap. 09), s pípravky ze zeleniny a ovoce (kap. 20). Záporné saldo rovnž významn vzrostlo v obchod s ovocem a oechy (index 117). Všechny uvedené agregace pispívají k rstu obchodního pasiva v souvislosti s naším lenstvím v unii. V hodnotovém vyjádení zaujímají cca 72% podíl na celkovém záporném agrárním saldu. Za ti roky lenství v unii výše vedlo osm výše uvedených kapitol ke vzniku bilanního schodku ve výši 36,3 mld. K. Lze shrnout, že aktuální vývoj eského AZO, zejména pak jeho výsledky za poslední uzavený kalendání rok 2006 naznaují, že rstový efekt z titulu rozšíení unie o nové lenské zem na stran agrárních vývoz pominul, zatímco na stran agrárních dovoz trvá. Za situace, kdy prmrné tíleté bilanní pasivum AZO vzrostlo proti pedvstupnímu období o 7,2 mld. K a za uplynulé ti roky lenství v unii dosplo k hranici 30 mld. K pak nelze vylouit, že bude docházet k dalšímu prohlubování záporné bilance eského AZO. Nad rámec provedené analýzy vývoje eského AZO za asovou adu do konce roku 2006 lze konstatovat, že zejména v druhé polovin roku 2007 dochází k dynamickému rstu CZV u celé ady významných komodit jak u nás tak v zahranií, který s velkou pravdpodobností naruší kontinuitu ve vývoji asových ad za eský AZO. 17 17 3 Metodická východiska pi kategorizaci AZO v rámci kapitol 01 až 24 celního sazebníku K tomu, aby bylo možno splnit naznaené cíle, je nutno v prvé ad vyjasnit, které základní agrární komodity spadají do sledovaných kategorií, za jakých podmínek pijatá východiska platí a zárove se zmínit, které jsou to základní skutenosti, resp. úskalí, která na základ vyslovené pracovní hypotézy ovlivují výsledek. Jedná se o faktory, které svou povahou, ale i z dvodu daného lenní celního sazebníku, nelze vyerpávajícím zpsobem postihnout, resp. rozklíovat do píslušných kategorií. Výsledky jsou mj. ovlivnny následujícími skutenostmi: − Studie se výhradn omezuje na potravináské suroviny a potraviny, piemž však je agrární sektor i velmi významným dovozcem inputových položek prmyslové povahy (zemdlská technika, agrochemikálie atd.). Inputy samy o sob jsou dležitým a rozsáhlým segmentem zahraniního obchodu, který by si zasluhoval samostatného zpracování. V používaném defininím vymezení by zejm tyto inputy patily do kategorie vynucených dovoz, protože R v polistopadovém období s uritými výjimkami ztratila v dané oblasti konkurenceschopnost ve srovnání s tržní silou zavedených obvykle nadnárodních firem v zahranií. − Zjednodušen mezi nekompetitivní komodity jsou zaazeny i takové, které nelze považovat za produkty jiných podnebních pásem. Obvykle se jedná o významné dovozy komodity, které nejsou konzumovány jen sezónn, ale celoron a v erstvém stavu (nap. rajata, papriky, broskve, stolní vinné hrozny). Výhodným pírodním podmínkám v ad zemí Evropy, ale aktuáln i v zámoí, nedokážeme u celé ady komodit konkurovat a nelze reáln ani do budoucnosti oekávat, že by se situace mohla zmnit v náš prospch. Jedná se konkrétn o celou adu dalších druh ovoce, zeleniny, ale i brambor raných odrd apod. Teoreticky by šlo lépe splnit zadání, kdyby mezi zmiované nekompetitivní produkty byla zaazována jen ta dovezená množství, která k nám picházejí mimo období hlavní sklizn. V rozboru je postupováno tak, že v poadí podle kapitol celního sazebníku 01 až 24 je nejprve zanalyzována položková, resp. agregovaná struktura píslušné kapitoly za asovou adu let 2001-06. K tomu, aby bylo možno postihnout, jak se situace zmnila v souvislosti se vstupem R do EU, se pracuje s údaji o eském AZO v lenní na pedvstupní období, tj. s prmrnými údaji let 2001-03 ve srovnání s obdobím našeho plného lenství, tj. s prmrnými údaji let 2004-06. Následující analýzou jednotlivých kapitol KN mj. získáváme dostatený pehled o tom, které agregace a v jakém hodnotovém rozmru tvoí vcnou nápl pojmu AZO agrokomplexu, resp. jsou nositeli aktivního i pasivního obchodního salda. V následujícím textu je v lenní KN 01 až 24 uinn pokus o jejich rozlenní do uvedených hypotetických kategorií se zdvodnním o jakou argumentaci se zvolené zaazení opírá, a jaké únosné zjednodušení muselo být pijato, aby bylo možno podrobnji strukturalizovat existující bilanní schodek. Z konkrétního pohybu dat za sledovanou asovou adu a na základ posouzení 18 18 dalších okolností budou charakterizovány základní tendence v hodnotovém pohybu sledovaných položek (agregací). Z tchto úvah by mlo dále vyplynout, jak se v nejbližší budoucnosti bude vyvíjet vnitní struktura záporného salda AZO s konkrétními dsledky pro agrární sektor. Kapitola 01 „Živá zvíata“ Ve sledovaném období patila „Živá zvíata“ mezi netto vývozní položky se zetelnou rstovou dynamikou. Tím, že kap. 01 je dlouhodob nositelem bilanního pebytku, pispívá ke snižování celkového bilanního schodku eského AZO, v prmru za období 2004-06 ve výši cca 2,7 mld. K. Z tab. 6 je zejmé, že vstupem R do EU rostly naše prmrné vývozy kap. 01 zeteln rychleji (index 244) než dovozy (index 211). Kap. 01 potvrzuje, že se vstupem do EU se významn otevely možnosti pro vývozy charakterizované nižší mírou pidané hodnoty, tj. jedná se o mén výhodné zahranin obchodní operace. Pokud jsou zahraniními partnery nakupována užitková zvíata a následn ve zpracované podob jsou reexportována do R, picházíme tak o píslušný podíl z pidané hodnoty. Situace by se ale mohla nap. zmnit, pokud bychom si zajistili odbyt pro plemenný materiál. Píkladem je nap. Rakousko3, kterému rozšíení unie o nové lenské státy otevelo prostor pro prudký rst vývozu plemenného skotu a to za posledních pt let ptinásobn. Pro srovnání s R vedl obchod s plemennými zvíaty (0101 zahrnuje kon, skot, prasata, ovce a kozy) v prmru za období 2004-06 k bilannímu pebytku na úrovni cca 30 mil. K ron. Rakousko se dlouhodob prosazuje na daném segmentu agrárního trhu jako svtov proslulý šlechtitel skotu a vstup do tohoto obchodu je obecn velmi nároný, takže i možnost uplatnit se na zahraniních trzích je pro eské chovatele omezená. Pro upesnní do kap. 01 patí agregace „Ostatní živá zvíata“ (0106), která zahrnuje nap. zahranin-obchodní operace zoologických zahrad, obchod s exotickými zvíaty, ptáky apod., ale také obchod s domácími králíky. V prmru za období 2004-06 obchod s králíky vedl k bilannímu pebytku ve výši 83 mil. K ron. 3 Podle R. Schwarzböcka v roce 2006 pekroilo Rakousko poprvé hranici 20 tis. ks exportovaných chovných bezích jalovic a tyto vývozy za pouhé 4 roky zdvojnásobily (každá druhá odchovaná jalovice je vyvezena). Ve zpráv „Sdružení chovatel skotu“ se konstatuje, že Rakousko je zastoupeno nejvtším podílem na celkovém vývozu plemenných zvíat ze zemí, která je exportují. 19 19 Exkurs (podle „Zelené zprávy 2006“) − Jednotný trh s hovzím masem je ovlivován zvyšující se spotebou hovzího masa, zejména pak v Nmecku, Rakousku, ale také v Polsku. Zatímco v EU celkem vzrostla v roce 2006 spoteba na necelých 20 kg na obyvatele, v R je odhadována na cca 10 kg. Rostoucí poptávka v sousedních zemích mla za následek, že se nedaí zámr více využívat specializovaná masná plemena skotu a jejich kíženc ke zvyšování produkce kvalitního hovzího masa v zájmu zvýšení jeho spoteby i u nás. Zvýšené vývozy zástavového skotu zejména zvíat eského strakatého plemene, masných plemen a jejich kíženc smovaly v roce 2006 zejména do Rakouska, Nmecka a Itálie s 53% podílem na našem celkovém vývozu skotu. Hovzí maso bylo v rozsahu pouhých 2 tis. t vyvezeno na Slovensko. Pokud dovoz jateného skotu a hovzího masa zaujímal v roce 2006 zhruba ptinový podíl na spoteb pak tento podíl vymezuje i pi nízké spoteb náš možný rstový potenciál. − U prasat nadále klesají stavy všech kategorií prasat v dsledku narstajících dovoz, a to jak živých zvíat, tak i vepového masa a pokrauje velmi nepíznivá tendence v poklesu domácí výroby až pod hranici sobstanosti. Stupe sobstanosti ve výrob vepového masa meziron dále poklesl z 81,4 % na 78,5 % v roce 2006. V posledních dvou letech ped vstupem se v prmru pohybovala produkce na cca 450 tis. t j. hm., v tíletém prmru let 2004-06 se snížila na 380 tis. t j. hm. (na cca 350 tis. t j. hm. v roce 2006). Za stejné období v prmru vzrostly naše dovozy z 29 tis. t j. hm. na 107 tis. t j. hm. (index 369). Zatímco v roce 2006 naše vývozy živých prasat poklesly, jejich dovozy vzrostly meziron o 75 % na 138 tis. ks (z toho 102,7 tis. ks selat, 15,6 tis ks jatených prasat a 2,1 tis. ks plemenných zvíat). Dovozy vepového masa vzrostly meziron o necelá 2 % a negativn ovlivnily ceny a poptávku po jatených prasatech na domácím trhu. Na našem celkovém importu s danou komoditou se v roce 2006 maso erstvé a chlazené podílelo více než temi tvrtinami. Hlavními dodavateli byly sousední zem , tj. Nmecko, Polsko a Rakousko se 72% podílem na celkových dovozech vepového masa do R. Export vepového masa v objemu cca 400 t smoval ze tí tvrtin na Slovensko. − Na rozdíl od vepového masa se produkce drbežího masa snížila menší mrou, meziron v roce 2006 poklesla o 13 tis. t j. hm. Prmrné dovozy drbežího masa se zvýšily z 27 tis. t j. hm. za období 2002-03 na 62 tis. t j. hm. za období 2004-06 (index 230). Kapitola 02 „Maso a jedlé droby“ Tato kapitola je co do rozmru nositelem nejvtšího záporného agrárního salda v kategorii tzv. „vynucených dovoz“. Kapitola 02 je potvrzením velmi negativní tendence, že se vstupem R na jednotný trh se toto významné agrární odvtví ukazuje jako málo konkurenceschopné4 se zetelným dopadem na rst bilanního schodku eského AZO. V rámci kap. 02 zaznamenala R za sledované období citelné ztráty vyplývající z trojnásobného rstu našich dovoz (index 314) ve srovnání s podstatn menším rstem vývoz masa (index 141). Výsledkem této situace je více než šestinásobný rst bilanního schodku (index 626) z cca 1 mld. K v prmru za období 2001-03 na 6,6 mld. K v s prmru let 2004-06. Za jednotlivé agregace uvedené v celním sazebníku, s výjimkou agregace „Ostatní maso a jedlé droby“ (0218), se netto dovozy v letech 2004-06 pevážn zvyšovaly (viz píloha 3) a to zejména u rozhodujících položek. Závažnost daného vývoje lze doložit ukazatelem krytí dovoz vývozy v podrobnjším nomenklaturním lenní a ve srovnání za pedvstupní období za celou kapitolu 02 (viz tab. 8) 4 Argumentace k vtší i menší konkurenceschopnosti jednotlivých agregací je obecným konstatováním výsledku ze zahranin-obchodních operací, aniž by byly uvedeny konkrétní píiny daného stavu. Tyto spoívají jak na úrovni cenové nabídky producent a zpracovatel, ale také na celé ad dalších faktor, k jejichž analýze chybí nezbytné podklady. 20 20 Tab. 8 - Stupe krytí dovoz vývozy v rámci kapitoly 02 (%) Komodity Maso 1) z toho - hovzí (0201+0202) - vepové (0203) - drbeží (0207) 2001 88,0 . 64,2 73,9 2002 69,0 7,3 65,6 57,6 1/ Hovzí maso erstvé a chlazené (KN 0201) hovzí maso zmražené (KN 0202) 2003 42,0 22,0 30,5 50,5 2004 34,0 19,3 20,9 60,0 2005 28,0 16,6 20,6 48,1 2006 26,0 18,3 21,6 33,4 Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ Zeteln nejhe se od data vstupu R do unie zhoršovala situace u drbežího masa, kdy za období 2004 až 2006 se hodnoty dovoz prakticky nezmnily (index 99), ale znan dynamicky poklesly eské vývozy (index 55). Kapitola 03 „Ryby a korýši, mkkýši a jiní vodní bezobratlí“ Kap. 03 trvale participuje na záporném agrárním saldu, které se za sledované období píliš nemní a pohybuje se v prmru kolem 450 mil. K ron. Na daném saldu se píliš nemní ani zastoupení rozhodujících dovozních agregací. Na záporném saldu v prmru za období 2004-06 se rozhodující mrou podílely dovozy „Rybího filé a jiného rybího masa“ (60 %), „Ryby zmrazené moské“ (17 %) a „Ryby erstvé nebo chlazené moské“ (10 %). U této komodity obdobn jako u mnoha ostatních platí, že analyzované hodnotové pohyby nemusejí a asto také ani neznamenají faktický fyzický rst obchodu, protože u celé ady komodit s neuspokojivou nabídkou je výsledná hodnotová zmna dsledkem pohybu cen. V rámci kap. 03 se pedevším jedná o dovozy nekompetitivních moských ryb a dalších produkt moe a proto také kap. 3 po nezbytném oištní o kompetitivní agregace byla zaazena do kategorie nekompetitivních dovoz (píloha 1). U této kapitoly obdobn jako u mnoha dalších se jedná o kapitolu nomenklaturn lennou na adu agregovaných položek, které vždy nedovolují jejich rozdlení do uvedených kategorií. Nap. v existující skupin „Ryby ostatní, zde neuvedené“ nelze provést toto pesné rozlišení mezi rybami sladkovodními a moskými. Situace je komplikována také tím, že na jednotném trhu narstají reexporty, dovážené produkty jsou na rzném stupni zpracování a následn se opt vyvážejí s vyšší pidanou hodnotou. R je také významným vývozcem akvarijních a sladkovodních ryb. V prmru za období 2004-06 bylo z R ron vyvezeno akvarijních ryb za 487 mil. K a sladkovodních ryb za 418 mil. K. Pi zaleování do kategorií se vychází ze zjednodušené pracovní hypotézy, že R exportuje ryby kompetitivní (vetn v tuzemsku odchovaných akvarijních ryb) a importuje ryby nekompetitivní. V rámci konené rekapitulace za kap. 03 dosply netto dovozy ryb k hodnot 1,4 mld. K za období 2004-06 a tato ástka byla zahrnuta do kategorie nekompetitivních dovoz. Pokud se od 1,4 mld. K odete hodnota vývozu akvarijních a sladkovodních ryb, zstanou netto dovozy ryb na úrovni 460 mil K, což zhruba odpovídá zápornému saldu podle tab. 6 (479 mil. K). 21 21 Kapitola 04 „Mléko a mléné výrobky; ptaí vejce; pírodní med; jedlé výrobky živoišného pvodu, jinde neuvedené ani nezahrnuté“ Kapitolu 04 možno charakterizovat jako dlouhodob netto vývozní, s velmi rznorodou nomenklaturní strukturou a jako agregaci v zásad kompetitivní povahy (viz píloha 3). Pokud v rámci daného komoditního lenní se nacházejí agregace netto dovozní, pak náležejí do kategorie vynucených dovoz s výjimkou tch položek, které dovážíme jako národní speciality k obohacení vnitního sortimentu. Podle pijaté uzance jsou zahrnovány do kategorie nekompetitivních dovoz (viz píloha 1). Mléko a mléné výrobky patí tradin k významným exportním komoditám. Se vstupem do EU došlo v rámci agregace mléka ke znaným strukturálním zmnám, které jen potvrzují, že na jednotném trhu, minimáln z pohledu eských zkušeností se podstatn snadnji prosazují komodity surovinové povahy než zpracované výrobky. U komoditní agregace „Mléko a smetana nezahuštná, neslazená“ (0401) se v pedvstupním období jednalo o agregaci s pasivní bilancí, se vstupem do EU se transformuje mezi významnou exportní agregaci. Meziron vzrostlo aktivum s danou agregací 1,5 krát na objem 3,7 mld. K v roce 2006 a prakticky se jedná o vývozy mléné suroviny ke zpracování na mléné výrobky do Nmecka (cca 80% podíl z dané agregace). Jedná se o obchodní operaci, kdy vyvážíme surovinu, která je v Nmecku zpracovávána na výrobky s vyšší pidanou hodnotou a ve form finálních výrobk jsou vyváženy a to mj. i do R. Že se musí z hlediska producent jednat o výhodnou operaci vyplývá z toho, že za období 2004-06 došlo ke znané vývozní expanzi (index 235), kdy pi našich mén dynamických dovozech došlo k více než tynásobnému rstu netto vývoz (index 408). Naopak u komoditní agregace „Mléko a smetana nezahuštná, slazená“ (0402) sice nadále zstáváme netto vývozci, ale pi vcelku stabilním rozmru bilanního pebytku (za období 2004-06 v roním prmru 2,4 mld. K). Do kategorie vynucených dovoz se postupn transformovala komoditní agregace „Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír....“, tj. z pozice netto vývozce na úrovni cca 360 mil. K v roce 2004 se esko dostalo v roce 2006 do pozice netto dovozce na úrovni 13 mil. K. Dynamika tchto strukturálních pesun je znaná, pro R nevýhodná a zejmým dsledkem skutenosti, že na jednotném trhu elíme podstatn tvrdšímu konkurennímu prostedí v oblasti potravináských výrobk. Komoditní agregace „Sýry a tvaroh“ (0406) podle pijaté hypotézy spadá jednak do kategorie vynucených dovoz (viz píloha 3) a jednak do kategorie nekompetitivních dovoz (viz píloha 1). V prvním pípad bychom mohli oekávat, že naše dovozy by mohly být pokryty vývozy, resp. esko má podmínky k tomu, aby se u bžných sýr prezentovalo jako netto vývozce. R byla za tuto skupinu ješt v roce 2004 netto vývozcem v objemu 346 mil. K (viz píloha 3), zatímco v roce 2006 se dostala do pozice istého dovozce ve výši 875 mil. K; prmrný bilanní schodek za období 2004-06 dosáhl 250 mil. K ron. Ve druhém pípad vyplývají narstající dovozy z toho, že se na našem trhu zvyšuje poptávka po zahraniních znakových sýrech. Dovozy tchto národních 22 22 specialit jsou nezastupitelné a budou spolu s rostoucími sortimentními nároky spotebitel narstat. Ve skupin „Ostatní sýry“ (040690) vzrostla hodnota tchto dovoz z cca 300 mil. K v roce 2004 na 429 mil. K (index 144) v roce 2006. V dané skupin jsme i exportní zemí, piemž za 3 roky lenství v EU se hodnota tchto vývoz snížila na dv tetiny výchozího roku. V roce 2006 u dané skupiny sýr zaznamenala R poprvé bilanní schodek na úrovni 275 mil. K. Do kapitoly 04 patí rovnž komoditní agregace „Vejce skoápková, erstvá....“, která svou povahou patí do kategorie vynucených dovoz. Patí mezi agregace, kde se vstupem do EU došlo k zásadním zmnám v obchodních tocích a to v náš neprospch. V pedvstupním období patilo esko mezi vývozní zem a rozhodující vývozy vajec smovaly do EU 15 (pedevším do Nmecka). Se vstupem do EU se situace zcela obrátila a R se v prmru za roky 2004-06 stává netto dovozcem v hodnot 147 mil. K ron. Významná ztráta pozic vyplývá ze stupn krytí dovoz vývozy. Naše netto dovozní saldo vzrostlo více než sedminásobn z 33 mil. K pi zhruba 90% krytí dovoz vývozy v roce 2004 na 238 mil. K pi 60% krytí v roce 2006. Kapitola 05 „Výrobky živoišného pvodu, jinde neuvedené ani nezahrnuté“ Jedná se o kapitolu, která zahrnuje nejen desítky položek, ale u kterých nelze odlišit, které z nich jsou produkovány v mírném klimatickém pásmu a které v ostatních pásmech, stejn jako pesn urit k jakým úelm jsou dováženy. Dlouhodob zstává kap. 05 v bilanním schodku, který se pohybuje v prmru za sledovanou asovou adu v rozptí od 400 do 500 mil. K. Na základ vcné povahy jednotlivých skupin agregací byla celá kap. 05 zahrnuta do kategorie vyžádaných dovoz, protože R dlouhodob nevykazuje vyrovnanou bilanci a dovozy trvale pekraují vývozy. Do kapitoly 05 náleží mj. šttiny, kže, žín, steva, peí, kosti, rohoviny aj., tj. produkty, které jsou pevážn dováženy k pokrytí nezemdlských poteb5. Kapitola 06 „Živé deviny a jiné rostliny; cibule, koeny a podobné, ezané kvtiny a dekorativní listoví“ Pestože se vstupem do EU mžeme konstatovat, obdobn jako u vtšiny komodit, nárst dynamiky eského vývozu, nicmén rozsah tohoto vývozu se pohybuje zhruba na úrovni jedné desetiny jeho dovozu. Jedná se o skupinu, kde s otevením hranic poátkem 90. let permanentn narstají dovozy pedevším ze stát EU 15 a se vstupem R do EU se tyto dovozy ješt dynamizovaly. Evropský trh s tímto zbožím je ovládán velkými obchodními spolenostmi sídlícími pevážn ve státech EU 15 (Nizozemsko, Belgie). Na velkých a efektivn fungujících kvtinových burzách se prakticky sousteuje celosvtová nabídka s poptávkou a tyto firmy nyní v rámci platných pravidel jednotného trhu bez omezení vstupují na náš trh. Celá agregace je trvale charakterizována vysokým bilanním schodkem, který z 1,8 mld. K v prmru za období 2001-03 vzrostl na 2,3 mld. K za období 2004-06 (index 129). U nkterých produkt dané skupiny sice existuje tuzemská nabídka, ale uplatnní na tuzemském trhu, resp. ve vývozu, nalézají jen vybrané položky ze skupiny okrasných rostlin i devin, jejichž produkce je obvykle pracovn nároná. 5 Podrobnjší informace k položkové struktue vybraných kapitol jsou uvedeny na str. 46. 23 23 Vzhledem k mimoádn atraktivní a kvalitní nabídce zejména ezaných kvtin ze zahranií nelze pedpokládat, že by se eští pstitelé na daném segmentu trhu mohli výraznji uplatnit. Za sledované období vzrostlo naše záporné saldo o více než jednu tvrtinu a nelze oekávat, že by se jeho souasný rozmr snižoval. Spíše se prosadí tendence k dalšímu rstu bilanního schodku. Z výše naznaených dvod byla celá kap. 06 zaazena do kategorie netto vyžádaných dovoz. Do AZO za daného defininího vymezení spadají i dovozy vánoních stromk. Tato komodita je názorným píkladem nejen jak dynamicky se mohou mnit hodnoty obchodu, ale i jak vcelku významn tato speciální komodita ovlivuje naše záporné saldo. V prmru za období 2004-06 dospl bilanní schodek k ástce 186,6 mil. K ron, piemž meziron vzrostl o 13 % na 195 mil. K v roce 2006. Kapitola 07 „Jedlá zelenina a nkteré koeny a hlízy“ Zelenina patí dlouhodob mezi nejtžší eské dovozní agregace a rovnž tak mezi významné nositele záporného agrárního salda. Jak v pedvstupním období vymezeném roky 2001-03, tak za období po vstupu (2004-06) si zelenina zaujímá pozici tetího nejvtšího nositele bilanního schodku za AZO; v pedvstupním období po kap. „Ovoce“ a „Zbytky, odpady vetn krmiv“ a za období lenství opt po kap. „Ovoce“, ale nov po kap. „Maso“. Tato dovozní agregace dospla v prmru za období 2004-06 k zápornému obchodnímu saldu na úrovni 5,9 mld. K ron, které ve srovnání s prmrem za pedvstupní období vzrostlo o více než jednu tvrtinu. Za celou sledovanou asovou adu let 2001 až 2006 vzrostl bilanní schodek za kap. 07 o více než jednu polovinu (index 158). Celá kap. 07 byla zaazena do kategorie vynucených dovoz (viz píloha 3), i když lze nalézt dvody k zaazení ady komodit do kategorie nekompetitivních dovoz. Dovozy zachycované celní statistikou nebyly “oištny“ o dovozy takových druh zeleniny, které v našich klimatických podmínkách nedokážeme vypstovat, ale stejn tak o produkty našeho klimatického pásma, které jsou dováženy celoron. K tmto upesnním chybí validní podklady a pracn získaný dílí výsledek by nejen neodpovídal vynaloženému úsilí, ale ani nemohl zásadním zpsobem ovlivnit výsledek kvantifikace. Je nutno zdraznit, že pokraující rst bilanního schodku za kap. 07 je zejména dsledkem podstatné zmny v poptávce spotebitel. eský spotebitel obdobn jako ve všech vysplých zemích požaduje celoron stabilní nabídku základních druh zeleniny (vetn raných brambor). Proto také je celá ada základních druh dovážena celoron, jmenovit rajata, papriky, okurky a mnohé jiné. Picházejí-li k nám mimo u nás obvyklé pstitelské období, lze tyto dovozy charakterizovat jako nekompetitivní, pestože jsou produkty našeho zempisného pásma. Nechybly by tedy ani závažné dvody k tomu, aby byl znaný podíl tchto dovoz zaazen do kategorie nekompetitivních dovoz. Nabídka tchto produkt, i když se i u nás s úspchem pstují v pdn a klimaticky píznivých oblastech a lze je pstovat také ve sklenících, eské producenty siln znevýhoduje ve srovnání se skupinou stát jižní Evropy, resp. ze tetích zemí. Pokraující globalizace pesouvá obecn produkci do nejpíznivjších podmínek. Pln liberalizovaný jednotný 24 24 trh unie, ale i pokraující tlak WTO ve smru poklesu dovozních omezení s velkou pravdpodobností existující nákladov cenového znevýhodnní eských výrobc nezmní v náš prospch. V tab. 9 zachycené zmny ve stupni krytí dovoz vývozy za vybrané komodity vcelku potvrzují, že zvolené zaazení kap. 07 do kategorie vynucených dovoz odpovídá reálné situaci vzhledem k nízkému krytí našich dovoz vývozy. Je zejmé, že zmnit souasnou situaci v náš prospch bude úkol velmi nároný, pokud se nezmní nástroje ovlivující trh s danými komoditami a cenov nákladové parametry. Tab. 9 - Stupe krytí dovoz vývozy vybraných komodit v rámci kapitoly 07 a 08 (%) Komodity (zkrácené oznaení) Brambory Rajata Cibule Zelí Saláty Mrkev Okurky Zelenina ostatní erstvá 2004 19 8 6 8 5 6 5 7 2005 Komodity (zkrácené oznaení) Vinné hrozny Jablka, hrušky Meruky, tešn Ovoce ostatní 2006 102 10 15 18 9 20 9 13 46 13 11 19 12 20 12 13 2004 2 40 20 3 2005 6 36 19 10 2006 7 41 23 12 Pramen: Statistika zahraniníhoobchodu SÚ Kapitola 08 „Jedlé ovoce a oechy, kra citrusových plod nebo meloun“ Ovoce je dlouhodob nejvýznamnjší dovozní agregací a se vstupem R do EU se na tomto konstatování nic nezmnilo. U této agregace však došlo v prbhu let 2001-06 nejen k rstu dovoz (index 139), ale podstatn vtší mrou i vývoz pi výrazn nižší výchozí pozici (index 323). Tento jev nutno spojovat s lenstvím v unii a je dán tím, že u ady komodit dochází z nejrznjších píin k významným reexportm (citrusové plody, banány a mnohé jiné). U banán je to nap. zpsobeno tím, že tyto dovozy nalézají mimoádný odbyt v nkterých lenských státech proto, že píslušná firma se sídlem v R dováží ve velkém odrdy mimoádné jakosti z teritorií, kam nkteré jiné lenské státy nemají tak výhodný pístup. Celkové záporné saldo s kapitolou 08 dosáhlo 8,4 mld. K ron v prmru za období 2004-06 a ve srovnání s pedvstupním obdobím 2001-03 vzrostlo o 1,2 mld. K. Podobn jako u zeleniny je ze stejných dvod problematické diferencovat mezi kompetitivními a nekompetitivními dovozy. U ady položek je zejmé, že patí do skupiny nekompetitivních dovoz (banány, citrusy, pomerane, datle, fíky, ananas, melouny, kokosové a ostatní oechy, kiwi, hrozínky a další). U položky „Ostatní skoápkové ovoce“, do které patí také lískové a vlašské oechy již nelze konstatovat, že by se jednalo o položky typicky nekompetitivní. Obdobn broskve patí mezi produkty mírného pásma, které se v klimatických podmínkách R bžn pstují, stejn jako meruky, stolní vinné hrozny a jiné druhy ovoce. Tyto druhy ovoce jsou jen podmínn kompetitivní, pokud je eský spotebitel konzumuje celoron a jejich mimosezónní dovozy mají praktický charakter nekompetitivních dovoz. Zaazení do kategorie vynucených dovoz (viz píloha 3) bylo zvoleno proto, že v konkurenci se zahraniní nabídkou tchto pevážn 25 25 teplomilných druh ovoce jsou naši producenti z hlediska nákladov cenových relací asto ve zjevné nevýhod a tyto komodity jsou masivn dováženy. V tab. 9 zachycený stupe krytí dovoz vývozy zeteln potvrzuje, že dovozy zejména teplomilného ovoce v hodnotovém objemu citeln pekraují jejich vývozy. eští producenti jsou vystaveni ostré konkurenci i u bžných druh ovoce, protože nabídka našich bezprostedních soused využívá mj. píležitostí plynoucích z nízkých náklad dopravy. Pokud se tedy jednoznan jedná o dovozy nekompetitivních položek pln odpovídající jejich defininímu vymezení je jejich zaazení do dané kategorie nesporné (viz píloha 1). Na prmrné výši bilanního schodku za celou kap. 08 bhem tíletého lenství R v unii se podílely netto dovozy nekompetitivního ovoce necelými dvma tetinami, tj. 5,4 mld. K ron. Kapitola 09 „Káva, aj, maté a koení“ Další pevážn nekompetitivní agregací jsou dovozy spadající do kap. 09 „Káva, aj, koení“. V prmru za období 2004-06 se za celou kapitolu pohybuje bilanní schodek na úrovni 1,5 mld. K (index 127 proti prmru 2001-03) a mírn narstá v dsledku vyšší poptávky po daných komoditách. Dovozy jsou pevážn nekompetitivní povahy a to pesto, že do této agregace patí také kávové náhražky, kompetitivní koení (majoránka, kmín), smsi koení kompetitivního i nekompetitivního charakteru apod. ist nekompetitivními dovozy by byly dovozy zelené nepražené kávy, nebaleného aje, nebaleného a neupravovaného koení apod. V rámci této kapitoly je však rovnž dovážena pražená káva (mletá i nemletá), káva bez kofeinu, balená káva, balené, resp. porcované aje, balené a upravené koení, kdy v dováženém zboží platíme rovnž obaly a v cen jsou zakalkulovány náklady práce. Pestože v R existují znané kapacity balíren, pražíren a úpraven kávy, aje a koení, dovozy daných položek narstají a je zejmé, že dovozy zboží s vyšší pidanou hodnotou zvyšují rozmr pasivního salda. Existenceschopnými zpracovateli tchto produkt zstávají pouze ti producenti, kteí jsou schopni konkurovat zahraniním výrobcm s dlouholetou tradicí, s významným evropským, resp. svtovým zastoupením na trhu, rozvinutým marketingem, mnohaletými obchodními vazbami apod. Je otázkou, do jaké míry mohou eští zpracovatelé konkurovat této nabídce v bezcelním režimu jednotného trhu. Nadnárodní obchodní etzce fungují desítky let na dnes již rozdleném evropském trhu s potravinami a reáln nelze oekávat zásadní zmny v aktuálních obchodních tocích zboží. Uritý posun za dané situace nutno spojovat s aktivní úastí zahraniního kapitálu pi modernizaci našich zpracovatelských kapacit. S uvedenými výhradami se nekompetitivní bilanní schodek (viz píloha 1) pohybuje na úrovni cca 1,5 mld. K ron v prmru za období 2004-06 s tendencí k mírnému rstu (index 111). Ani do budoucnosti se situace nemže píliš zmnit a uvedený schodek bude zejm každoron o tuto ástku zatžovat záporné saldo AZO. Kapitola 10 „Obiloviny“ V souvislosti s lenstvím R v unii došlo k zásadním zmnám, které vedly k tomu, že se z pozice netto dovozce stáváme istým vývozcem. Danou strukturální zmnu nutno pisoudit 26 26 existenci jednotného trhu. V rámci Spolené organizace trhu (SOT) s obilovinami máme možnost vyvážet pebytky produkce podle pravidel SZP za podmínky, že nabízíme obchodované zboží v požadované kvalit. Prmrné bilanní aktivum ve výši cca 3 mld. K za období 2004-06 (viz tab. 6) se stává stabilní souástí eského AZO, piemž jeho výše je každoron snižována o nekompetitivní dovozy rýže i nkterých dalších obilovin. Vzhledem k znané závislosti sklizní na klimatických podmínkách a vysoké domácí spoteb obilí ke krmným úelm nelze vylouit výrazné výkyvy v obchod s obilovinami. Rýže je klasickou nekompetitivní netto dovozní položkou, ale vzhledem k dovozm rýže balené a jinak upravované možno mít k dané položce stejné výhrady jako ke káv, aji apod., tj. v píslušných dovozech se nejedná pouze o dovozy rýže neupravené. Vetn dovoz iroku se jedná o nekompetitivní netto dovozy v prmrné výši cca 500 mil. K za období 2004-06. Rýže je trvalou souástí bilanního schodku eského AZO a obdobnou pozici této komodity vetn jejího rozmru lze oekávat i do budoucnosti. Kapitola 11 „Mlýnské výrobky, slad, škroby, inulin, pšeniný lepek“ V pípad kap. 11 se jedná o agregaci vytváející bilanní aktivum v prmrné výši cca 1,5 mld. K za období 2004-06. Ze srovnání tíletého období ped vstupem s obdobím po vstupu R do unie vyplývá znan dynamický rst dovoz (index 1621) pi výrazn menší výchozí základn v roce 2001, vcelku nevýrazném rstu exportu (index 111) a stabilním objemu bilanního aktiva. Mezi nekompetitivní dovozy patí maniokový škrob (v hodnot 11,7 mil. K), dále krupice z tvrdé pšenice (nom. 1103 11), kterou nejen pevážn dovážíme jako zpracovaný výrobek, ale rovnž vyvážíme (bilanní schodek se v prmru pohyboval na úrovni 64 mil. K ron). Vybrané komoditní agregace jsou zaazeny do kategorie vynucených dovoz. Z pílohy 3 je zejmé, že vstupem do unie se situace pro R vyvíjí nepízniv. Za období 2004-06 vzrostly netto dovozy za kompetitivní zboží náležející do kap. 11 z 89 mil. K v roce 2004 na 227 mil. K v roce 2006 pi 1,5 násobném rstu hodnoty dovoz a jen 1,1 násobném rstu hodnoty vývoz. Vstup R do EU vedl, obdobn jako u ady jiných produkt s vyšší pidanou hodnotou, ke ztrátám tržních podíl eských producent s negativním dopadem na zahranin-obchodní bilanci eského AZO. Kapitola 12 „Olejnatá semena a olejnaté plody, rzná zrna, semena a plody, prmyslové nebo léivé rostliny, sláma a pícniny“ Je zejmé, že se jedná o bohat strukturovanou kapitolu s velmi rznorodými položkami (zahrnuje i chmel) a se siln rozkolísaným pohybem jak na stran dovoz, tak vývoz. Kap. 12 je dalším píkladem kapitoly, kde došlo k podstatnému snížení hodnoty bilanního aktiva. Ve srovnání s prmrem za pedvstupní období 2001-03 kleslo bilanní aktivum v prmru za období 2004-06 takka na polovinu (index 58). Z kap. 12 byla vylenna pomrn výrazná skupina nekompetitivních agregací s netto roními dovozy v rozsahu cca 600 mil. K v prmru za období 2004-06. Za pozornost stojí zejména dovozy sójových bob a podzemnice olejné (viz píloha 1). V obou pípadech se jedná 27 27 o nekompetitivní dovoz s rznou mírou pidané hodnoty v závislosti na tom, zda se jedná o balený nebo jinak upravený výrobek. Do kap. 12 rovnž patí aromatické a farmaceutické rostliny, které spadají jak do kompetitivních tak i nekompetitivních položek a jejich rozlišení je problematické. Produkty, které jsou dováženy pro poteby farmaceutického, resp. jiného prmyslu jsou uvedeny v kategorii vyžádaných položek a opt se jedná o zboží, které je zásti baleno, drceno nebo jinak upravováno (viz píloha 2). Dovozy z let 2004-06 v prmrné hodnot cca 270 mil. K ron jsou objemov pomrn stabilní. Po odetení prmrných vývoz zatžují každoroní záporné agrární saldo ástkou cca 136 mil. K ron. S vdomím uritého zjednodušení byly položky lnná semena, semena epky6 a slunenice zaazeny do kategorie vynucených dovoz (viz píloha 3). Kap. 12 je nositelem bilanního aktiva v rozsahu cca 1,2 mld. v prmru za ti roky lenství v EU. Obecn se jedná o agregace, u kterých v ad pípad lze jen obtížn rozhodnout, zda by je eské zemdlství bylo schopno nabídnout z vlastních zdroj a v konkurenceschopných cenových polohách. Kapitola 13 „Šelak, gumy, pryskyice jiné rostlinné šávy a výtažky“ Jedná se o hodnotov mén významnou kapitolu s dlouhodob aktivní obchodní bilancí. V agregaci je zahrnuta celá ada produkt, u nichž urení kompetitivnosti nebo pípadné zaazení do kategorie vyžádaných dovoz je obtížné s ohledem na disponibilní nomenklaturu. Zeteln dovozního charakteru, s prmrným netto záporným saldem ve stabilní výši zhruba 190 mil K za období 2004-06, jsou agregace pod nomenklaturním oznaením 1302 „Rostlinné šávy a výtažky; pektinové látky; agar-agar a dále“ (viz píloha 1), které byly zaazeny mezi nekompetitivní dovozy. Do kategorie vyžádaných dovoz byly zalenny dovozy šelaku, gumy a pryskyice (1301) s ustálenými netto dovozy v hodnot 36 mil. K za stejné období. Kapitola 14 „Rostlinné pletací materiály, rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté“ Hodnotov nejmén rozsáhlá a trvale netto dovozní kapitola, u které je zaazení jednotlivých agregací do zvolených kategorií velmi obtížné a nelze ani posoudit, jaká je zastupitelnost dovážených surovin domácí výrobou. Jen pro hrubou orientaci se jedná o obchod s rákosem, travami, lýkem, vrbovým proutím, moskými trávami apod. Celá kapitola byla zaazena do kategorie vyžádaných dovoz a v prmru za období 2004-06 se jedná o netto dovozy v hodnot tém 30 mil. K ron. 6 Komodita „epka“ se vstupem R do EU významn prosazuje v zahraniním obchod ve form MEO, tj. produktu s vyšší pidanou hodnotou. Hodnota tohoto netto vývozu vzrostla z 533,7 mil. K v prmru za pedvstupní období 2001-03 na prmrných 1975,8 mil. K za období 2004-06 (index 370); meziron vzrostl vývoz MEO na 2 294,6 mil. K v roce 2006. Tato komodita není souástí eského AZO, protože zatím není zachycována „Statistikou zahraniního obchodu“. 28 28 Kapitola 15 „Živoišné nebo rostlinné tuky a oleje, upravené jedlé tuky, živoišné nebo rostlinné vosky“ Významnými nekompetitivními agregacemi jsou dovozy rzných druh olej (sójového, olivového, palmového, kokosového aj.), kde zstává AZO ve významném dlouhodobém bilanním schodku. Tyto dlouhodob narstající dovozy pekroily aktuáln hranici 4 mld. K. Díky výrazn rostoucím vývozm (index 150) zstává prmrné netto dovozní saldo za období po vstupu ve srovnání s pedvstupním obdobím vícemén stabilní na úrovni cca 2,0 mld. K ron. Kap. 15 je z necelých ty ptin naplována netto dovozy nekompetitivních surovin v prmrné výši 1,7 mld. K ron (viz píloha 1). Dovozy sójového, olivového, palmového, podzemnicového a kokosového oleje jsou jednoznan nekompetitivní povahy. U sójového, kokosového, ale i u jiných olej platí, že se importují sójové boby, resp. kopra k domácímu zpracování (pro tukový prmysl) na olej, který jako produkt s vyšší pidanou hodnotou je vyvážen a podstatn napomáhá k poklesu bilanního schodku. Za sledované období 2004-06 narstaly prmrné hodnoty dovoz tchto olej nepodstatn (index 108), zatímco vývozy znan dynamicky (index 180). Zhruba z jedné ptiny se v rámci kap. 15 jedná o dovozy kompetitivních nebo nekompetitivních položek k technickým úelm a byly tedy zalenny do kategorie vyžádaných dovoz (viz píloha 2). Tyto netto dovozy zatžovaly v prmru za období 2004-06 záporné agrární saldo více než 400 mil. K ron. Kapitola 16 „Pípravky z masa, ryb nebo korýš, mkkýš nebo jiných vodních bezobratlých“ Agregace zahrnuté do kap. 16 jsou stabilní souástí bilanního schodku eského AZO a za sledované období 2001-06 se tento schodek pohybuje na prmrné úrovni 1,0 mld. K pi kolísání v rozmezí od 0,8 mld. K do 1,3 mld. K ron. Jedná se pevážn o nekompetitivní zboží, a protože je pevážn zpracováváno na finální výrobky, dostává charakter produktu domácího pvodu (zpracování dovezených ryb do konzerv, na rybí polotovary, ryby v nálevech apod.). Kapitola 16 je vymezena netto dovozy v hodnot cca 1,0 mld. K za období 2004-06 (viz píloha 1). Kap. 16 zahrnuje rovnž netto dovozy uzenek, salám a konzerv z masa (nom. 1601 až 1602) v prmrné hodnot 135 mil. K za období 2004-06, které svou povahou patí do kategorie vynucených dovoz. Za uvedené období tyto dovozy trvale narstaly (index 173,5), avšak menší mrou než vývozy (index 191,7). Kapitola 17 „Cukr a cukrovinky“ V rámci kap. 17 došlo v souvislosti s lenstvím R v unii k ádovým zmnám v hodnotových tocích. Jestliže u celé ady významných komoditních agregací došlo se vstupem do EU k zeslabení agrárních vývoz a naopak k výraznému posílení agrárních dovoz, u kap. 17 došlo k opanému vývoji. Za období 2004-06 ve srovnání s pedvstupním obdobím 2001-03 vzrostly prmrné dovozy 29 29 cukru a cukrovinek 1,6krát, prmrné vývozy 2,2krát a bilanní pebytek kap. 17 se navýšil cca tikrát. Za ti roky lenství v unii dosáhla prmrná hodnota kladného salda 3,8 mld. K za rok (viz tab. 6). S pijatou reformu SOT s cukrem však koní období rstu netto vývoz cukru. Uzavením 3 cukrovar spolenosti Eastern Sugar proti kompenzaní platb se kvóta R sníží o 102 tis. t cukru a cukr se s nejvtší pravdpodobností pestane vyvážet. Z hlediska zadání této studie jsou analyzovány pedevším komodity, které jsou nositeli bilanního schodku. V daném pípad se jedná o nekompetitivní netto dovozy ttinového cukru a melasy, javorového sirupu a nkterých dalších komponent v hodnot cca 13 mil. K ron v prmru za období 2004-06. V rámci dané kapitoly je dležitou agregací obchod s cukrovinkami, který zásadním zpsobem ovlivuje obrat kap. 17. Z pílohy 3 je zejmé, že za období 2004-06 poklesl hodnotový objem vývozu (index 76) i dovozu (index 85), ale i kladného salda (index 67). Potvrzuje se, že se nedaí lépe se prosadit na trhu se zpracovanými produkty a naopak vstup do unie situaci spíše zhoršil. V rámci této agregace, obdobn jako u ady dalších, se jedná i o obchodní operace, které jsou mj. dány také snahou po zpestení sortimentní nabídky; vybrané agregace (viz píloha 3) byly zaazeny mezi vynucené dovozy. Kapitola 18 „Kakao a kakaové pípravky“ Z hlediska spotebitelských preferencí jsou významnými dovozními komoditami položky zahrnuté do kap. 18, jejichž nekompetitivní netto dovozy ve srovnání s pedvstupním obdobím vzrostly 1,5krát. Celá tato kapitola spadá mezi nekompetitivní položky, piemž jejich zahrnutí do této kategorie se opírá o tvrdá data v pípad dovozu kakaových bob, kakaového oleje a tuku a nkteré další položky surovinové povahy. U ostatních agregací, resp. položek spadajících do kap. 18 se jedná o okoládové, resp. kakaové cukrovinky a výrobky, obsahující asto vysoký podíl dalších komponent, jakými jsou nap. cukr a alkohol, dále pak se mže jednat o zavaeniny, sušené mléko a další polotovary s obsahem kakaa. V rámci této agregace tedy existuje celá ada dovozních položek obsahujících další komponenty a zpsobujících, že kakaové suroviny v tchto pípadech nejsou rozhodující souástí dováženého výrobku. Existující rozmr záporného obchodního salda kap. 18 je dalším píkladem, že vstup R do EU znamená zvýšenou konkurenci. Otevení se eského trhu dovozcm nabízejících zavedené znaky špikových zahraniních firem (obvykle nadnárodních spoleností) vedlo k zatížení agrárního obchodního schodku o dalších 0,8 mld. K ve srovnání s pedvstupním obdobím. Pozice pedních evropských, resp. svtových firem je natolik silná, že pípadné zvyšující se zastoupení eského zboží na zahraniních trzích je ve znané míe dáno rozsahem úasti zahraniního kapitálu ve zpracovatelských podnicích. Snížení tohoto salda je zeteln spojeno s modernizací výrobní základny, piemž rostoucí sortimentní nároky spotebitel zejm nepovedou k poklesu zmiovaného salda. Pes výše uvedené výhrady byla celá kap. 18 zaazena do kategorie nekompetitivních dovoz. Tato agregace, stejn jako ada dalších je píkladem toho, jak u nás fungují zpracovatelské firmy s rozhodující zahraniní kapitálovou úastí a dovážející ze 30 30 zahranií základní suroviny a to i kompetitivní povahy, jsou-li dostupné za výhodnjší ceny než na domácím trhu. Kapitola 19 „Pípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka, jemné peivo“ Celková situace je u kap. 19 zhruba obdobná jako u pedchozí kapitoly. Se vstupem R do EU ve srovnání s pedvstupním obdobím vzrostl bilanní schodek 1,5 násobn. Toto zboží bylo zaazeno do kategorie vynucených dovoz (viz píloha 3), protože se prakticky jedná o zboží kompetitivní povahy. Bilanní schodek se za sledované období pohybuje zhruba na úrovni 3,2 mld. K a jeho snížení, obdobn jako u kap. 18, je dáno pipraveností eských výrobc elit zahraniní konkurenci. Z hlediska možnosti jeho snižování platí zhruba totéž jako u kap. 18. Kapitola 20 „Pípravky ze zeleniny, ovoce, oech nebo jiných ástí rostlin“ U kap. 20 platí totéž co u pedchozích dvou kapitol s tím, že se nomenklaturn jedná o jednu z položkov nejlenitjších kapitol. Na základ možností, které poskytuje nomenklaturní lenní, byla ást dovoz zaazena do kategorie nekompetitivních dovoz a ást dovoz do kategorie vynucených dovoz. V rámci kap. 20 celkem došlo za sledované období ve srovnání s pedchozí kapitolou k mén dynamickému rstu agrárního schodku v obchod s touto agregací (index 126) vzhledem k rychlejšímu prmrnému rstu hodnoty vývozu (index 145) ve srovnání s rstem hodnoty dovozu (index 133). U dovoz nekompetitivních položek (viz píloha 1) se netto dovozní saldo v prmru za období 2004-06 pohybuje na úrovni 1,1 mld. K, piemž vzrostlo 1,2krát vi výchozímu období 2001-03. U ásti dovoz spadajících do kategorie vynucených dovoz za stejné období vzrostlo netto dovozní saldo 1,1krát. Kapitola 21 „Rzné jedlé pípravky“ Jedná se o agregaci s trvale netto dovozní bilancí s tendencí k jejímu snižování. Vstup do EU vedl ke zetelné dynamice export (index 140) proti importm (index 118) s pozitivním dopadem na snižování bilanního pasiva o cca 400 mil. K na 2,4 mld. K ron v prmru za období 2004-06. Jednotlivé položky jsou pevážn využívány v potravináském prmyslu. V rámci užité kategorizace pipadá menší ást, zhruba 0,5 mld. K, na netto dovozy nekompetitivního zboží v prmru za období 2004-06 (viz píloha 1) a vtší ást na netto dovozy kompetitivních agregací v hodnot cca 1,9 mld. K (viz píloha 3), piemž mnohé z tchto dovoz uspokojují speciální požadavky zpracovatel a jsou prakticky nezastupitelné. Kapitola 22 „Nápoje, lihoviny a ocet“ Kapitola 22 v sob zahrnuje celou adu rznorodých položek, resp. agregací, jejichž pilenní do zvolených kategorií je nejednoznané, vyplývající z rzného užití a váhy píslušné položky v rámci dané kapitoly. Se vstupem R do EU došlo za celou agregaci k zásadnímu poklesu 31 31 bilanního aktiva z 1,5 mld. K ron v prmru za období ped vstupem na cca 270 mil. K ron za období 2004-06. Vzhledem k mimoádn ostré konkurenci na jednotném trhu s vínem (2204) a prakticky stabiln malému krytí dovoz vývozy kolem hranice 6 % v prmru za období 2004-06 (viz tab. 10), nelze u této položky oekávat výrazné posílení exportní pozice. Z tchto dvod byla tato komodita zaazena mezi nekompetitivní (viz píloha 1), i když svým charakterem je plodinou mírného zempisného pásma (analogicky jako nkteré zelináské nebo ovocnáské komodity). Tab. 10 - Stupe krytí dovoz vývozy vybraných komodit v rámci kapitoly 22 (%) Komodity Víno, vinný mošt (2204) Vermut a ostatní vína z erstvých hrozn (2205) Destiláty, likéry atd. (2208) Voda, minerálky atd. (2201 a 2202) 2004 5,7 28,4 21,7 106,1 2005 5,7 11,7 26,5 105,0 2006 7,3 4,5 21,6 117,3 Pramen: Statistika zahraniního obchodu Obdobn se píliš nemní stupe krytí dovoz vývozy destilát a likér (2208), kde hodnoty vývoz pokrývají zhruba jednu ptinu až jednu tvrtinu dovoz a prakticky z toho plyne, že po bohatém sortimentu tohoto zboží trvale roste poptávka a spotebitelé obdobn jako v ostatních vysplých zemích toto zboží trvale požadují. Dovozy tohoto zboží jsou v zásad vymezeny poptávkou spotebitel, piemž netto dovozy se v prmru za období 2004-06 pohybují na úrovni 1,0 mld. K ron. Velmi intenzivní výmna zboží probíhá na úseku zahraniního obchodu se stolní a minerální vodou (2201 a 2202), kde se R drží na pozici netto vývozce v hodnot 200 mil. K za období 2004-06. Touto agregací spolu s vývozy piva, pes ztráty zaznamenané na trhu s vínem, se daí udržet kap. 22 celkem v bilanním pebytku. Pivo si se vstupem do EU udrželo patinou vývozní dynamiku a za celé období po vstupu udržuje netto vývozy na úrovni 3,5 mld. K ron. Kapitola 23 „Zbytky a odpady potravináského prmyslu, krmiva“ Na nekompetitivním záporném agrárním saldu se dlouhodob významnou mrou podílí kapitola 23 „Zbytky a odpady v potravináském prmyslu, krmiva“, jmenovit položka 2304 „Sójové pokrutiny“. Po kapitolách „Ovoce“, „Maso“ a „Zelenina“ byla kap. 23 v období 2004-06 tvrtým nejvtším nositelem záporného obchodního salda. Krom dovoz sojových bob, které nalézají uplatnní v potravináském prmyslu, zstávají vedlejší produkty ze sóji, jmenovit sójový extrahovaný šrot, nenahraditelným zdrojem bílkovin v krmných smsích. Význam a zastoupení tohoto komponentu v krmných smsích trvale roste mj. i v dsledku sníženého užití masokostních a rybích mouek v krmných smsích. Pi základní úvaze zda požadovaná cena dovozu odpovídá obsahu živin v krmivu je prokazateln nejvýhodnjším rostlinným bílkovinným komponentem sójový extrahovaný šrot. Je charakterizován vysokým obsahem dusíkatých látek (v prmru 43 až 48 %), v souasnosti je sója prakticky nezastupitelným krmivem pro všechny kategorie prasat, a lze si jen obtížn pedstavit, že by bylo možno tyto dovozy zásadn snížit. Sojové pokrutiny jsou prakticky v celém rozsahu dováženy ze stát EU, jmenovit z Nmecka. 32 32 Kap. 23 patí mezi agregace, kde proti pedvstupnímu období došlo za období 2004-06 k redukci bilanního schodku (index 91) na 4,6 mld. K ron. Rozhodující váhu (cca 80 %) na tomto bilanním schodku zaujímají za sledované období 2001-06 dovozy pokrutin po extrahování sojových bob a bavlníkových semen, kokosových oech aj. Tyto komodity patí do kategorie nekompetitivních dovoz. Po vstupu do EU hodnota tchto dovoz poklesla zhruba o jednu ptinu, zejm i vlivem rostoucí nabídky epkových pokrutin. Neopomenutelným nositelem záporného agrárního salda jsou dovozy nejrznjších druh krmiv urených ke zkrmování zvíatm v domácnostech. Záporné saldo v obchod s krmivy pro psy, koky aj. druhy zvíat v balení pro drobný prodej vzrostlo se vstupem do EU na dvojnásobek (na necelou l mld. K). Je názorným píkladem dovoz, které uspokojují rostoucí poptávku obyvatelstva po tchto produktech, a proto byly tyto komodity zaazeny mezi vyžádané dovozy (viz píloha 2). Bylo by je možno zaadit i mezi tzv. „vynucené dovozy“ za pedpokladu, že by se na domácím trhu prosadili výrobci, kteí by dokázali patiné suroviny zpracovat na požadovaná krmiva v konkurenceschopných cenách a zabezpeit tak prvovýrobcm odbyt pro suroviny využívané k produkci tchto krmiv. U této komodity, stejn jako u ady dalších, je obtížné se na jednotném trhu unie udržet, a to nejen z dvod nižší konkurenceschopnosti, ale i proto, že tyto segmenty agrárních trh jsou již obsazeny. Pro dokreslení celkové situace v obchod s touto komoditou (230910) lze uvést, že ve sledovaných letech se krytí dovoz vývozy pohybovalo na úrovni cca 40 %. „Pípravky ostatní používané k výživ zvíat“ (230990) jsou bohat strukturovány do celé ady výrobk. Tomuto lenní musí odpovídat i nomenklatura celního sazebníku, která je sestavena pedevším tak, aby byla použitelná k rozlišení celních sazeb. Rozhodujícími hledisky jsou nap. gramáž, obsahy úinných látek, rzné technologické ukazatele, takže rozlenní této agregace do sledovaných kategorií je tím obtížnjší, ím složitji jsou komponovány finalizované pípravky. Jejich nabídka však trvale roste a jsou pedmtem narstající obchodní výmny. Obchodní schodek za tyto pípravky se pohyboval po vstupu do EU na úrovni cca 0,5 mld. K, celá agregace byla zaazena do kategorie vynucených dovoz (viz píloha 3) a stupe krytí dovoz vývozy se pohyboval v prmru za období 2004-06 na úrovni cca 60 %. Kapitola 24 „Tabák a vyrobené tabákové náhražky“ Komoditní agregace 24 je typickým píkladem využití „zušlechovacího“ zahranin obchodního styku ke zlepšování hospodáského výsledku zpracovatel. Tyto zušlechovací operace organizované finann silným nadnárodním monopolem v pípad komodity „Tabák“ neslouží výživovým potebám obyvatelstva, avšak významnou mrou ovlivují agrární saldo. Je tomu tak proto, že tabák jako zemdlská plodina vcn náleží do nomenklatury AZO. Za daného nomenklaturního vymezení vyplývá, že rostoucí záporné saldo pipisované zemdlství je také výsledkem ešení existující poptávky po tabáku a tabákových výrobcích V daném konkrétním pípad, jako u mnoha dalších agregací se jedná o zahranin obchodní operace bez zetelné vazby na domácí zemdlství a jeho rozmr. 33 33 Za první ti roky lenství R v unii se obchodní výmna u kapitoly 24 zásadn zmnila a to v tom smyslu, že zatímco pro pedvstupní období let 2001-03 byla charakteristickým rysem uritá rozkolísanost salda pi nevelkém rozsahu, se vstupem do EU dospl bilanní schodek v prmru za období 2004-06 k ástce tém 1,9 mld. K za rok (viz píloha 2); meziron vzrostlo pasivní saldo o 1,3 mld. K na 2,6 mld. K v roce 2006 (index 201). Na daných netto dovozech kap. 24 celkem za období 2004-06 se agregace „Nezpracovaný tabák“ (2401) podílela 75 % a zbytek pipadl na agregaci „Doutníky, cigarety aj.“ (2402, 2403). V obou pípadech náleží toto zboží do skupiny vyžádaných dovoz, piemž souasn platí, že tyto dovozy lze stejn tak dobe zahrnout do kategorie „nekompetitivních dovoz“. V pípad nezpracovaného tabáku pi klesajících hodnotách dovoz (index 83) a takka trojnásobném rstu vývoz (reexporty) došlo k poklesu záporného salda (index 70). Se vstupem do EU došlo k cca 1,6 násobnému rstu dovoz hotových tabákových výrobk pi prakticky stabilních hodnotách vývozu a mírném rstu netto dovoz (index 112). *** K doplnní této kapitoly nutno ješt uvést nkteré další skutenosti ovlivující analyzované jevy a pro jejichž doložení chybí nezbytné podklady, resp. jejich identifikace nebyla cílem této práce. Jedná se mj. o problém faktické míry ochrany eských výrobc ped zahraniní konkurencí, netarifní pekážky obchodu, rzné míry podpor do zemdlství a o aktivity související s inností mezinárodních obchodních spoleností a zahraniních investor. Míra ochrany ped zahraniní konkurencí K základní zmn po vstupu R do EU došlo v míe ochrany domácího trhu vi dovozm z lenských stát EU, i když daná tendence se zaala projevovat adu let ped vstupem do EU, kdy obvyklá valorická cla ztrácela svou funkci pedevším u citlivých agrárních komodit. (Mezi citlivé položky zaazujeme mj. mléko a vybrané mlékárenské produkty, maso, drbež, cukr, obiloviny, vybrané rostlinné oleje, nkteré druhy ovoce). Píliš expanzivní celní politika, resp. úsilí po vyšší celní ochran má za následek nejen potlaení zahraniní konkurence, ale také ztrátu vlastní konkurenceschopnosti. Ve fungujícím tržním prostedí jsou srovnatelné ceny zahraniní konkurence korigujícím faktorem rstu domácích cen a zásadním signálem jaká faktická omezení jsou dána monopolnímu chování domácích výrobc v pirozené snaze zvyšovat ceny. Tržní mechanismus má za následek, že pokud domácí cena vzroste a cena mezinárodního trhu nebo možného dovozu bude stagnovat, resp. relativn klesat, valorická cla vymená z nízké zahraniní ceny opt následn nebudou dostaten chránit domácí výrobce. Je tomu tak proto, že valorické clo mže svou ochrannou funkci splovat jen tehdy, pokud jsou ceny možného dovozu nižší maximáln o hodnotu tohoto cla. Pokud ale domácí ceny vzrostou, bude rozdíl mezi vnjšími („zahraniními“) cenami a domácími cenami u mnoha položek vyšší než v procentech vyjádený celní tarif a ochrana trhu se nejen nezlepší, ale zhorší. A protože již v pedvstupním období byly ceny ady agrárních komodit v zemích potenciálních dodavatel zejména ze sousedních lenských 34 34 stát prokazateln nižší než CZV v R, každé navrhované zvýšení celních sazeb u korespondujících a obvykle i citlivých produkt vede jen k rstu domácích cen bez píslušného ochranáského efektu. Výsledkem je posílení konkurenceschopnosti zahraniních dovoz, kterým po úhrad valorického cla narstá odbytový prostor na eském trhu v dsledku cenového rozdílu mezi vyššími cenami na tuzemském trhu a nižšími cenovými nabídkami ze zahranií i pes odvedené clo. Daný mechanismus byl popsán proto, že se sice v rámci vnitrounijního obchodu nemže uplatnit, protože jednotný trh je trhem bezcelným, ale obdobný mechanismus platí a funguje v rámci obchodu mezi EU jako celku a tetími zemmi. Neuzavené Katarské kolo jednání WTO smuje mj. k další liberalizaci a k omezení deformujících až diskriminaních barier svtového agrárního obchodu s cílem dospt ke „spravedlivjším“ principm mezinárodní dlby práce. Pro upesnní možno dodat, že na jednotném trhu se vstupem nových lenských zemí do EU významn snížil prostor pro obchodní výmnu se tetími zemmi. Netarifní pekážky obchodu a rzná míra podpory zemdlství Férové soutžní podmínky na jednotném trhu jsou podmínny existencí volného trhu neovlivovaného možností uplatnit netarifní pekážky obchodu, což ve skutenosti nemusí v ad zemí platit. Stejn tak jsou ohroženy srovnatelné soutžní podmínky na trhu tím, že se ad lenských stát dostává ve vtší míe podpory než ostatním. Tento závr platí obecn ve srovnání mezi starými a novými lenskými zemmi a do té doby, než dojde k dorovnání výše pímých plateb všem lenským státm do stejné úrovn. I po faktickém naplnní tohoto požadavku bude i nadále docházet k porušování principu rovnocenných soutžních podmínek na evropském agrárním trhu. O existenci rzných podpor, stimul, výhod i nákladových úlev nelze pochybovat, jsou doprovodným jevem zahranin obchodních aktivit a zjevnými nositeli konkurenních výhod, piemž ale tyto informace jsou obvykle dvrné povahy a nelze je prakticky prokázat. Pozice nadnárodních obchodních spoleností a zahraniních investor Obchodní výmna je mezi lenskými státy významn ovlivnna chováním obchodních i podnikatelských subjekt na trhu, piemž jejich vliv je o to vtší, ím vtší je jejich tržní síla. Nové lenské státy vstoupily na vysplý jednotný trh, resp. jim byl tento trh zpístupnn až v souvislosti se zrušením státního monopolu v oblasti zahraniního obchodu a teoreticky stejné obchodní podmínky pro n zaaly pln platit od 1. 5. 2004. Celý poválený vývoj, a to zejména v Evrop, byl po desítky let ovlivován adou faktor objektivní povahy, kterým se bylo nutno pizpsobit. Po mnoho let budované obchodní vazby, využívání nejnovjších poznatk z technické i technologické oblasti, z oblasti marketingu, poskytování výhodných obchodních úvr, narstající tržní image nejvtších evropských potravináských firem vedly k rozdlení trh v rámci jednotlivých tržních segment mezi jeho nejaktivnjší úastníky, tj. ve prospch spoleností s nejvtší tržní silou. Do takto determinovaného jednotného trhu vstoupily nové lenské státy málo pipravené, s omezenými investiními možnostmi, takže konkrétní výsledky AZO po vstupu R do unie jsou oekávanými dsledky podstatn mén výkonné národní ekonomiky vetn agrárního sektoru. 35 35 Tyto zmiované a mnohé další skutenosti je dležité uvést proto, že objektivn existují, ale s pipomenutím, že je lze jen velmi omezen kvantifikovat, pestože mohou zásadním zpsobem ovlivnit konené výsledky AZO. Uvedené faktory mnohdy zásadn ovlivují objemy a skladbu obchodovaného zboží mezi pvodními obvykle hospodásky vysplejšími státy EU 15 a novými lenskými státy. Dopady výše uvedených faktor v konených dsledcích ovlivují bilanní nevyváženost eského AZO. Možno uvést celou adu dalších faktor, které jsou dležité z hlediska vyvážené interpretace výsledk provedené kvantifikace. Konkrétn možno uvést: − Souasný AZO vysplých evropských zemí porovnatelný s R je jen nepímo propojen s agrárním sektorem, resp. vstupuje do pímých vazeb se zemdlstvím. Ve vývozu a dovozu existuje ada obchodních operací vysloven „ziskového charakteru“; jedná se nap. i o spekulativní prodeje a nákupy. V souasné statistice AZO nejsou rozlišeny operace tzv. „zušlechovacího styku“ a jsou prezentovány veškeré obchodní operace bez ohledu na to, zda šlo zboží do obhu i nikoliv. Do bilance AZO mže být zahrnováno zboží, které na území deklarovaného státu vbec nevstoupilo, tj. nap. obchodní subjekt levn zboží kdesi nakoupil, za výhodných podmínek uskladnil a v konjunkturáln píhodné dob kdesi se ziskem prodal. − Na mezinárodním trhu pi pevažující nabídce nad poptávkou je pro každý obchodní subjekt znan výhodnjší a snazší nakupovat než prodávat. I pro mén kvalifikované tuzemské obchodníky, resp. dovozce je relativn jednodušší dovážet vše, co je tuzemským trhem poptáváno. Spolu s aktuálním vývojem mnového kurzu, tj. s posilováním domácí mny nutno spojovat zdražování exportu, což rovnž znesnaduje vývoz a naopak usnaduje dovoz. − Zahraniní exportéi jsou ve výhod, protože obvykle disponují hlubšími znalostmi o obchodních i jiných podmínkách existujících na eském trhu a navíc celá ada našich specialist je angažována u zahraniních firem psobících na domácím trhu. Znalosti obchodních partner ze zemí rozhodující konkurence jsou obvykle nesrovnateln vyšší úrovn a umožují lepší tzv. „zpracování trhu“ za pomoci delegatur, afilací, obchodních zástupc, obchodních konzulát a osobních kontakt. − Zetelnou nevýhodou eských subjekt operujících na trhu je rozmr exportních i dovozních firem, nedostaující výrobní kapacita tuzemských zpracovatel, neuspokojivé image nabízeného zboží a jeho prezentace v zahranií, nízká kapitálová síla exportních firem, mén výhodné exportní úvry atd. − Ve srovnání se zemmi rozhodující konkurence disponujeme asto mén píznivými výchozími podmínkami danými nap. náklady produkce, obchodními náklady, schopností pružn reagovat na požadavky trhu vetn potebné flexibility vi požadavkm zákazníka. Doposud zcela neuspokojivý zstává stupe integrace mezi prvovýrobci, zpracovateli − a pepravci, který je ve srovnání se zahraniní konkurencí obecn na velmi nízké úrovni. 36 36 Lze shrnout, že výše uvedený neúplný výet všech možných faktor ovlivujících naši pozici v rámci zahranin obchodní výmny zemdlskopotravináskými komoditami je zásadní dležitosti. Výsledný efekt každé jednotlivé obchodní operace je vždy vymezen komplexním psobení celé ady faktor, aniž by bylo v silách ešitel ocenit jejich váhu. Proto také se vždy dopouštíme uritého zjednodušení, pokud konstatujeme, že nap. rostoucí záporné saldo v obchod s masem je dáno klesající konkurenceschopností eských producent i nedostatenou nabídkou zboží s vyšší pidanou hodnotou. Nkterý z možných faktor mže vykazovat urující vliv, ale vždy je finální výsledek ovlivován celou adou dalších okolností, aniž by je bylo možno oddlen kvantifikovat. 4 Kvantifikace struktury bilanního schodku AZO podle jeho komoditních nositel (netto nekompetitivní, vyžádané a vynucené agrární dovozy) Nutno zdraznit, že vypovídací hodnota provedené kvantifikace je zásti ovlivnna tím, že pijaté lenní AZO do tí zmiovaných kategorií doprovázejí metodologické problémy. V propotech se pracuje jednak s tzv. tvrdými daty, kde jejich zalenní do kategorií neiní potíže, tj. mžeme jednoznan rozhodnout, do které hypotetické skupiny patí, ale také s agregacemi, kde existující nomenklaturní lenní neumožuje jednotlivé položky bez výhrad rozklíovat na píslušné kategorie. Výpov je rovnž ovlivnna tím, že v pípad jednoznan nekompetitivních dovoz potravin, resp. potravináských surovin (tropické a subtropické ovoce a zelenina, kakaové boby, podzemnice olejná atd.) se jedná jak o zboží surovinové, tak i zpracované povahy. V ad pípad jsou dovozy v hodnotovém vyjádení navyšovány tím, že dovážíme, ale také vyvážíme zboží ve zpracované podob. To znamená, že narstá jejich hodnota vlivem dalšího zpracování, kombinací dováženého produktu s jinými surovinami, o hodnotu konzervant, o náklady související s balením apod. Vzájemné relace mezi objemy nezpracovaných a zpracovaných položek ovlivují rozmr salda a jsou do znané míry dány tím, jak která zem obchoduje se zpracovanými výrobky, pedstavujícími v obchod zetelnou výhodu. Kvantifikované hodnoty tedy nepímo vyjadují i konkurenceschopnost jednotlivých zahranin obchodních operací v rámci sledovaných kapitol, resp. agregací a indikují i možný prostor pro zmnu daných relací pro nás pevážn nevýhodných. Menší zastoupení komodit s vyšší pidanou hodnotou se ve výsledném efektu mj. projevuje rstem netto dovoz a globáln pak nárstem schodku eského AZO. Tato kapitola úzce navazuje na pedchozí, kde byla podrobn osvtlena metodická východiska pijaté kategorizace agrárního obchodu v lenní na jednotlivé kapitoly, resp. agregace celního sazebníku. V tabulkové píloze 1 až 3 na závr této práce jsou uvedeny konkrétní hodnoty k jednotlivým sledovaným agregacím v lenní na prmrné hodnoty dovozu, vývozu, netto dovozu za období 2004 až 2006. V rozlišení na kategorie nekompetitivních dovoz, vyžádaných a vynucených agrárních dovoz jsou pak v závreném dvousloupci pílohových tabulek uvedeny hodnoty vyjadující rozmr zvolené kategorie v rozlišení na netto dovozy za rok 2006 a na prmr netto dovoz za období 2004-06. Toto rozlišení bylo zvoleno proto, že u ady agregací, resp. položek s pokraujícím lenstvím v EU došlo k dynamizaci negativních tendencí v eském AZO. 37 37 4.1 Nekompetitivní netto dovozy Rozhodující netto dovozní kapitolu za sledované období 2004-06 pedstavují dovozy ovoce (22,7% podíl na celkových netto dovozech nekompetitivních agregací), dále importy sojových pokrutin (15,6 %), vína a destilát (14,9 %), kakaa a kakaových pípravk (9,9 %) a dovozy tuk a olej nekompetitivní povahy (7,3 %). Uvedených pt rozhodujících netto dovozních agregací se podílelo za sledované období na celkových nekompetitivních dovozech cca 70 %; v hodnotovém vyjádení 23,6 mil. K celkem (viz tab. 11). Dané strukturální vymezení se píliš nezmnilo i meziron a uvedené agregace se na celkových netto nekompetitivních dovozech podílely 67,4 % v roce 2006. Pokud tedy posuzujeme rozmr netto nekompetitivních agrárních dovoz v relaci k celkovým agrárním dovozm a to i s pihlédnutím ke všem uvedeným výhradám k pesnosti propotu, pak z provedených propot vyplývá, že zstává stabilní souástí eských agrárních dovoz v rozsahu více než jedné ptiny (22,9 % v prmru za období 2004-06). Jinak vyjádeno, na každých 5 K agrárních dovoz pipadá jedna koruna netto dovoz nekompetitivních potravináských surovin a potravin (viz tab. 12). Tyto netto dovozy byly a zstávají stabilní souástí bilanního schodku eského agrárního sektoru a vzhledem k postavení eského zemdlství v rámci národního hospodáství a jeho konkurenní pozici vi ostatním úastníkm agrárního trhu nelze oekávat ani do budoucnosti, že by bylo v silách eského zemdlství dané záporné saldo pln vyrovnat zvýšenými vývozy kompetitivního zboží. Možný posun v závislosti na tom, jak by se dailo zvýšit nabídku vývozních fond, zejména produkt s vyšší pidanou hodnotou však nelze vylouit s odkazem na píklady nkterých hospodásky vysplých zemí (viz tab. 1), kde agrární vývozy zaujímají významné pozice. Tab. 11 - Kvantifikace netto bilanních schodk za kategorii nekompetitivních, vyžádaných a vynucených agrárních dovoz (mil. K) KN Komoditní agregace 01 Živá zvíata 02 Maso, droby 03 Ryby, korýši, mkkýši 04 Mléko, mléné výrobky, vejce 05 Ostatní živoišné produkty 06 Živé rostliny a kvtináské výrobky 07 Zelenina 08 Ovoce, oechy 09 Káva, aj, koení 10 Obiloviny 11 Mlýnské výrobky, slad, škrob apod. 12 Olejnatá semena a plody 13 Rostlinné výtažky a šávy 14 Rostlinné pletací materiály 15 Živoišné a rostlinné tuky a oleje 16 Pípravky z masa, ryb, korýš apod. 17 Cukr a cukrovinky 18 Kakao, kakaové pípravky 19 Pípravky z obilovin 20 Pípravky ze zeleniny a ovoce 21 Rzné potravinové pípravky 22 Nápoje a lihoviny 23 Zbytky a odpady, krmiva 24 Tabák, tabákové výrobky Celkem Nekompetitivní netto dovozy 2006 ø 2004-06 1 451,4 290,2 1 365,6 4,9 4 826,2 1 553,4 634,2 83,7 517,7 185,3 5 371,0 1 484,5 513,1 75,7 614,2 193,5 1 834,7 1 083,4 14,6 2 538,6 1 672,9 1 036,0 13,2 2 340,3 1 239,8 889,4 3 761,6 3 440,9 1 113,7 608,4 3 531,5 3 700,6 24 345,1 23 639,1 Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ + vlastní propoty 38 38 Vyžádané netto dovozy 2006 ø 2004-06 521,0 2 296,0 97,0 37,7 23,4 393,6 942,8 2 638,1 6 949,6 463,7 2 330,1 135,9 35,7 29,7 427,4 996,3 1 875,5 6 294,3 Vynucené netto dovozy 2006 ø 2004-06 7 962,0 6 770,7 1 113,7 410,8 6 807,2 3 174,6 5 926,7 3 006,2 227,1 579,2 9,4 150,7 290,2 230,3 827,1 135,1 760,7 3 147,9 1 875,1 2 049,3 302,9 3 209,4 1 712,7 1 907,1 4,7 533,5 28 296,4 24 827,9 4.2 Vyžádané netto dovozy Dovozy uspokojující prostednictvím agrárního zahraniního obchodu nkteré neopominutelné poteby národního hospodáství, resp. vyžádané poteby obyvatelstva jsou významnou dovozní kategorií. Jejich rozmr je rovnž vcelku stabilizován na úrovni 6,3 mld. K ron v prmru za období 2004-06 (viz tab. 11). Pi jejich kvantifikaci bylo v ad pípad obtížné urit k jakým úelm píslušné dovozy slouží, a to zejména proto, že není vždy nomenklaturn deklarováno, zda dovážený produkt slouží prmyslovým potebám nebo k jiným úelm. Pesto však lze pedpokládat, že omezený výbr agregací zahrnutých do kategorie vyžádaných netto dovoz z hlediska pijatého defininího vymezení vcelku odpovídá reálné situaci. Rozhodující netto dovozní kapitoly za sledované období 2004-06 pedstavují dovozy okrasných rostlin, zejména kvtin (37,0% podíl na netto vyžádaných dovozech celkem), dále dovozy tabáku a tabákových výrobk (29,8 %) a importy krmiv urených zvíatm v domácnostech (15,8 %). V dané kategorii jsou dovozní poteby mén strukturovány a uvedené ti ze sledovaných agregací zaujímají více než typtinový podíl (82,6 %) na celkových vyžádaných netto dovozech. Hodnotíme-li rozmr tchto vyžádaných netto dovoz, tak se podílejí cca 6 % na celkových agrárních dovozech za období 2004-06 a jejich zastoupení se prakticky nemní. 4.3 Vynucené netto dovozy Vymezení této kategorie se jeví jako nejvíce problematické, pestože má své logické opodstatnní a svým rozmrem identifikuje možný potenciální prostor pro snižování pasivního schodku eského AZO aktivnjší zahranin obchodní výmnou zemdlskopotravináského zboží pevážn kompetitivní povahy. Je prkazné, že v dané kategorii eský agrární sektor ztrácí a zeteln napomáhá rstu záporného agrárního salda vlivem narstající dovozní dynamiky zboží kompetitivní povahy obvykle s vyšší pidanou hodnotou ve srovnání s agrárními vývozy pevážn surovinové povahy. V rámci provedené kvantifikace byla tato kategorie ohodnocena na celkovou ástku 24,8 mld. K ron prmru za období 2004-06, piemž meziron došlo k jejímu více než dvojnásobnému navýšení na 28,3 mld. K v roce 2006 proti 12,4 mld. K v roce 2005 (index 228). Se vstupem R do EU dochází v eském AZO, s produkty mírného zempisného pásma, kde byla naše výchozí pozice v ad zbožov teritoriálních relací píznivjší, k výrazn negativnímu vývoji. Úast na jednotném trhu a v dsledku této skutenosti také nkteré ádové zmny v obchod se tetími zemmi mly za následek rst pasivního schodku eského AZO (podrobnji viz Pohlová, K., Tuek, P., Kraus, J. 2007) a ztráty pozic tuzemských výrobc na domácím trhu. Tendence k rstu záporného salda znamená, že spolu s tím, jak eský AZO ztrácí svoji konkurenceschopnost na jednotném trhu anebo na tetích trzích, tj. jak dochází k poklesu odbytu produkce agrárního sektoru, souasn dochází k poklesu rozmru eského zemdlství. Tento negativní trend byl se vstupem R do EU zjevn nastartován a lze jej považovat touto studií za prokázaný. 39 39 Rozhodující netto dovozní kapitoly za období 2004-06 pedstavují dovozy masa a drob (27,3% podíl na netto vynucených dovozech celkem), zeleniny (23,9 %) pípravk z obilí (12,9 %), ovoce a oech (12,1 %) a rzných potravinových pípravk (7,7 %). Uvedené netto dovozy zaujímaly za stejné období cca 84 % podíl na celkových vynucených dovozech (viz tab. 11). Posuzujeme-li rozmr tchto vynucených netto dovoz ve srovnání s hodnotou celkových agrárních dovoz, zaujímají na nich zhruba 30% podíl v prmru za období 2004-06 (viz tab. 12). Tab. 12 - Procentický podíl sledovaných kategorií na celkových netto agrárních dovozech, resp. vývozech Ukazatel Podíl netto nekompetitivních dovoz na celkovém bilanním schodku AZO Podíl vyžádaných netto dovoz na celkovém bilanním schodku AZO Podíl netto nekompetitivních dovoz na celkových agrárních dovozech Podíl vyžádaných netto dovoz na celkových agrárních dovozech Podíl netto vynucených dovoz na celkových agrárních dovozech 2006 73,9 21,1 21,7 6,2 25,3 ø 2004-06 78,6 20,9 22,9 6,1 24,1 Pramen: Statistika zahraniního obchodu SÚ + vlastní propoty Závry • Pojem sobstanost je v zemdlství stále frekventovan užívaným pojmem, nicmén z údaj je zejmá neudržitelnost takto pojaté koncepce rozvoje odvtví. S platností princip tržní ekonomiky pestal v eském zemdlství de jure platit základní agrárn politický axiom pedlistopadového období, že cílem odvtví je „…dosažení plné sobstanosti v produktech mírného zempisného pásma“. Tato koncepce byla nejen v diametrálním rozporu s principy tržní ekonomiky, ale také základní píinou zaostávání eského zemdlství. S úastí na jednotném trhu EU padá pedstava, že zachováním konceptu sobstanosti se otvírá prostor pro rst produkních kapacit i alespo udržení existujícího produkního rozmru eského zemdlství. eské zemdlství na pln integrovaném trhu EU se ocitá v prostedí, kde je stejn jako ostatní státy trvale ohrožováno asto cenov výhodnjšími dovozy a ztrátou pozice jak na domácím, tak zahraniním trhu. Reáln lze uvažovat s pojmem sobstanosti ve smyslu zachování urité limitní výmry obhospodaované pdy a jejím prostednictvím smovat k jistému prahu potravinové bezpenosti; chápáno ve vysplých zemích jako pojistka, pokud by došlo k rozsáhlému selhání nabídky vlivem vzniku neoekávaných krizových situací. • V podmínkách eské republiky vytyit agrárnímu sektoru strategický cíl dospt k vyrovnané bilanci AZO, tj. ke stoprocentnímu krytí dovozních poteb agrárními vývozy není reálným zadáním, a to nejen proto, že je v rozporu s principy mezinárodní dlby práce a stupnm ekonomického rozvoje národní ekonomiky, ale s celým pedchozím historickým vývojem, s narstající sortimentní nároností poptávky obyvatelstva po potravinách a s mnoha dalšími okolnostmi. Princip, kdy se zboží v rámci liberalizovaného obchodu permanentn pesouvá do míst, kde jsou pro jeho produkci nejpíhodnjší podmínky, je garantem, že budou potlaeny základní projevy neefektivnosti doprovázející každé autarkní snažení a zhoršující pozice 40 40 agrárního obchodu v mezinárodním mítku. Jinak vyjádeno pokraující globalizace, resp. jeho rozhodující nositelé profitují na zisku ze specializace a pokraující mezinárodní dlby práce. Zboží se bude se stále vtším drazem vyrábt v místech, kde jsou pro jeho produkci nejpíznivjší podmínky. O míe globálních pesun zboží, vyplývající z faktického uplatnní daného principu, pak budou rozhodovat náklady na pepravu, vytváející tmto masivním pohybm zboží pirozené limity. • Z podklad, které byly k dispozici vyplývá jednoznaný závr, že agrární zahraniní obchod R je trvale charakterizován bilanním schodkem, jak lze vcelku snadno prokázat stupnm krytí agrárních dovoz agrárními vývozy (na úrovni 70,7 % v prmru za období 2004-06). Z mezinárodního srovnání však také vyplývá, že stávající objem eského AZO, a již na stran dovoz tak i vývoz, je v porovnání se srovnatelnými státy nepatin nízký. Tento závr potvrzuje i objem vývozu, resp. dovozu zemdlskopotravináských komodit v pepotu na obyvatele. Obecn platí, že zahraniní obchod je pedevším pro rozvinuté ekonomiky menšího rozmru dležitým a obvykle i vysoce efektivním zdrojem rstu HDP, a v tomto smyslu je souasný objem eského agrárního obchodu neuspokojivý. Z uvedeného dále plyne, že úsilí po rstu agrárních vývoz zejména vyšších stup zpracování je odpovídající strategií rozvoje agrárního sektoru, kdy pi plnní této úlohy je pozice potravináského prmyslu jako finálního producenta nezastupitelná. • Aktuální vývoj eského AZO posledních let, zejména pak jeho výsledky za poslední uzavený kalendání rok 2006 naznaují, že rstový efekt z titulu rozšíení unie o nové lenské státy na stran agrárních vývoz pominul, zatímco na stran agrárních dovoz trvá. Naznaený závr potvrzuje i ukazatel krytí agrárních dovoz vývozy, který vyjádený v tíletých prmrech vzrostl z 67,6 % za pedvstupní období na 70,7 % za období 2004–06 (tj. rst o 3,1 p. b.), ale meziron poklesl z 75,7 % v roce 2005 na 70,6 % v roce 2006 (tj. pokles o 5,1 p. b.). Daný vývoj pináší prospch hospodásky vysplým sousedním státm unie s významným zastoupením komodit s vyšší pidanou hodnotou ve vývozu a pokud by se daný nepíznivý trend nepodailo zachytit, vedl by k dalšímu prohlubování záporné bilance eského AZO. • Pestože je vývoj AZO a již na stran vývoz, dovoz a tedy i salda charakterizován znanými výkyvy, je vývoj ukazatele bilanního schodku za sledované období alarmující. Prmrné bilanní pasivum AZO vzrostlo proti pedvstupnímu období 2001-03 o 7,2 mld. K a za uplynulé ti roky lenství v EU dosplo k prmrné hodnot cca 30,0 mld. K ron; meziron vzrostlo o 7,7 mld. K na 32,9 mld. K v roce 2006. • Z analýzy vývoje eského AZO za pouhých 6 let ve zbožové struktue kap. 01 až 24 platného celního sazebníku vyplynulo, že za danou asovou adu nedošlo k zásadní strukturální pestavb. Pesto však rozsah nkterých zmn, ke kterým došlo za poslední ti roky, je prakticky nesrovnatelný s pedchozím vývojem eského AZO. Strukturální zmna, ke které došlo ve prospch kap. 02 „Maso, droby“, je výjimená tím, že její zastoupení na celkovém agrárním 41 41 dovozu vzrostlo na více než dvojnásobek (9,1 % v prmru za období 2004-06) a tato komodita se po kap. 8 „ Ovoce, oechy“ stala druhou nejtžší dovozní agregací eského AZO. Záporné saldo s komoditou maso narstalo neobvykle vysokou dynamikou a v roce 2006 dosplo k ástce cca 8,0 mld. K. Z aktuálního vývoje vyplývá, že tato komodita se stává klíovým problémem eského agrárního obchodu s vysoce negativním dopadem na produkní rozmr základního odvtví eského zemdlství, tj. živoišné výroby. Z analýzy zmn v eském AZO ped a po vstupu do unie pi jisté míe zobecnní vyplývá, že hlavními poraženými v souvislosti se vstupem R do unie se stali pedevším eští chovatelé monogastr. • Celková bilanní situace na úseku agrárního obchodu je dále komplikovaná neujasnnou vývozní pozicí u dvou nosných položek, tj. obilovin a cukru (v prmru za období 2004–06 zaujímaly cca 40% podíl na celkovém agrárním bilanním pebytku). Nutno zdraznit, že trh s obilím je vystaven nejen znaným cenovým výkyvm a silné konkurenci ze tetích zemí, ale samotná nabídka obilovin znan závisí na prbhu klimatických podmínek. Pi vysoké domácí poptávce po obilí nelze vylouit výrazné výkyvy v nabídce a nelze tedy ani obilovinám pisoudit roli nosného pilíe eského agrárního vývozu i pi aktuáln úspšné konkurenní pozici této komodity. U kap. 17 „Cukr, cukrovinky“ se vyvíjí vývozní pozice této agregace do nejbližší budoucnosti znan nepízniv, pestože v prmru za ti roky lenství v unii hodnota kladného obchodního salda dosáhla 3,8 mld. K ron. Ztráta kvóty na cukr (v rozsahu cca 100 tis. t) se musí projevit ve výpadku aktivního salda v naznaeném rozsahu a R zcela ztratí pozici vývozce cukru. • Z kvantifikace vnitní struktury záporného salda eského AZO na hypotetické tzv. netto nekompetitivní, vyžádané a vynucené agrární dovozy vyplynulo, které segmenty bilanního schodku lze piíst na vrub agrárního sektoru a je tedy v možnostech agrárního sektoru dospt k jeho vykrytí a naopak, které jeho ásti prakticky nelze ovlivnit. Rozhodujících pt netto dovozních nekompetitivních agregací (dovozy ovoce, sójových pokrutin, vína a destilát, kakaa a kakaových pípravk, tuk a olej) se podílelo za období 2004-06 na celkových nekompetitivních agrárních dovozech cca 70 % v prmrné hodnot 23,6 mld. K ron. Z analýzy asové ady vyplývá, že netto nekompetitivní agrární dovozy zstávají stabilní souástí eských agrárních dovoz v rozsahu více než jedné ptiny (22,9 % v prmru za období 2004-06). Jinak vyjádeno na každých 5,- K netto agrárních dovoz celkem pipadá jedna koruna netto dovoz nekompetitivních potravináských surovin a potravin. • Vyžádané dovozy na úrovni 6,3 mld. K ron v prmru za období 2004-06, které uspokojují prostednictvím AZO nezbytné poteby národního hospodáství, resp. obyvatelstva, jsou další významnou pomrn stabilní dovozní kategorií. V dané kategorii jsou netto dovozní poteby mén diverzifikovány a jen ti agregace z uvedených netto vyžádaných dovoz (dovozy okrasných rostlin, tabáku a tabákových výrobk a krmiv urených zvíatm v domácnostech) zaujímají v prmru na období 2004-06 podíl 82,6 % na celkových vyžádaných netto dovozech. 42 42 Na celkových agrárních dovozech v prmru za období 2004-06 se podílely tyto netto vyžádané dovozy cca 6 % a jejich zastoupení se za sledovanou asovou adu prakticky nezmnilo. • Pes uritá zjednodušení, resp. možné nepesnosti ve vymezování píslušných kategorií lze vyslovit závr, že za souasné situace zaujímají netto nekompetitivní a vyžádané dovozy necelý tetinový podíl na celkových eských agrárních dovozech a že absolutní rozmr tohoto záporného salda se v nadcházejícím asovém horizontu nemže píliš zmnit. Pomujeme-li rozsah záporného salda souvisejícího s uspokojováním nekompetitivních a vyžádaných dovoz s celkovým agrárním schodkem eského agrokomplexu, pak z daného srovnání vyplynulo, že daný dovozní rozmr uvedených kategorií (v prmrné výši 29,9 mld. K za období 2004-06) prakticky odpovídá celkovému eskému agrárnímu saldu (30,1 mld. K) za stejné období. • Reáln, na základ provedené kvantifikace vnitní struktury záporného agrárního salda tato studie dospívá k poznání, že za daného stupn rozvoje eské ekonomiky nutno fungování agrárního sektoru, resp. legitimní poteby národního hospodáství spojovat v nezastupitelnými dovozy nekompetitivních potravináských surovin a potravin v rozsahu cca 24 mld. K a ostatních tzv. vyžádaných dovoz v rozsahu cca 6 mld. K. • Podle zvolené konstrukce je kategorie vynucených netto dovoz tím prostorem, kde je agrárnímu sektoru dána reálná možnost posílit si své postavení na trhu a tak pispt ke snížení záporného obchodního salda odvtví podle navrhované kvantifikace. U celé ady komodit zahrnutých do kategorie vynucených dovoz možno dospt k postupnému snížení netto dovozních schodk za pedpokladu odpovídající nabídky konkurenceschopných a exportovatelných vývozních fond a tuzemské nabídky agrární produkce za ceny, které nebudou ohroženy nabídkou potebného zboží ze zahranií. • Rozhodujícími netto dovozními kapitolami v rámci kategorie netto vynucených dovoz celkem se za období 2004-06 staly dovozy masa a drob (27,3 % podíl), zeleniny (23,9 %), pípravk z obilí (12,9 %), ovoce a oech (12,1 %) a rzných potravinových pípravk (7,7 %). Uvedené netto vynucené dovozy zaujímaly v prmru za období 2004-06 podíl 83,9 % na netto vynucených dovozech celkem a jsou tedy tmi agregacemi, kde existuje nejvtší prostor dospt mobilizací vlastních zdroj agrokomplexu k poklesu bilanního pasiva agrárního sektoru celkem. • Významnjší pokrytí schodku obchodní bilance AZO by znamenalo mj. vynaložit mimoádné prostedky zejména v potravináském prmyslu s cílem zvýšení efektivnosti výroby jako nezbytné podmínky jeho vyšší konkurenceschopnosti. Nabídka potravináského zboží s vyšší pidanou hodnotou – jak ukazují zkušenosti vysplých zemí – mže lépe uspt na zahraniních trzích, a tím také otvírá prostor tuzemským producentm potravináských surovin. • Makroekonomická analýza aktuálního rozmru záporné bilance AZO dovoluje vyslovit závr, že eská ekonomika musí každoron zrealizovat v rámci zahraniního obchodu vývozní fondy 43 43 v rozsahu cca 30 mld. K k pokrytí pomrn detailn vyspecifikovaných poteb národního hospodáství. Teoreticky je možné, jak vyplývá z provedených propot, že by agrární sektor mohl dospt až k vyrovnané zahranin obchodní bilanci pokud by se podailo na úseku kompetitivních komodit nabídnout konkurenceschopné vývozy. eskému daovému poplatníkovi se tak dostává odpovdi na legitimní otázku o pimenosti (nezbytnosti) trvale existujícího záporného agrárního salda a tedy v jakém rozsahu pi dané struktue poptávky nutno nadále poítat s nezbytnými dovozy položek, jejichž uspokojování vcn zabezpeuje agrární sektor v pijatém defininím vymezení. • V krátkodobém výhledu nelze reáln oekávat pokles dovozní závislosti v dsledku pokraujícího rstu importu nekompetitivních agrárních komodit a nezbytných agrárních surovin požadovaných nezemdlskými odvtvími, piemž, jak bylo odhadnuto, tyto poteby výrazn ovlivují rozmr záporného salda odvtví. Diametráln odlišn a kriticky nutno hodnotit ten segment záporného agrárního salda, který je výsledkem snižující se vývozní dynamiky našich dlouhodob nosných vývozních položek, resp. neuspokojivé nabídky konkurenceschopných produkt a prudce rostoucích dovoz kompetitivních potravináských surovin a potravin mírného zempisného pásma pevážn živoišného pvodu. Nenalézají-li naše disponibilní vývozní fondy odbyt na jednotném trhu i trzích tetích zemí a enormn rostou dovozy základních komodit, pak to musí znamenat, že eský agrární sektor ztrácí své podíly na zahraniním i domácím trhu. • Neprkazné konstatování, že nkteré obchodní etzce preferují dovozy z mateských firem nap. v souvislosti s majetkovou úastí vlastník tchto firem v tchto etzcích se jeví jako málo pravdpodobné v ostrém konkurenním prostedí jednotného trhu, tj. na trhu, kde každá obchodní operace je doprovázena dkladnou kalkulací. Pokud se tedy agrárnímu sektoru podaí zajistit dostatený objem nabídky v poptávaných termínech, garantovat plynulost požadovaných dodávek a jejich kvalitu v cenových polohách konkurenceschopných vi zahraniní nabídce, musí se nutn prosadit princip komparativních výhod. • Analyzované skutenosti v pojmové kategorii dovoz, vývoz a salda jako finálních ukazatel nám zobrazují konený efekt obchodní smny za uplynulé období, za danou výse zahraniního obchodu a v tomto smru jsou tyto ukazatele co do kvality výpovdi nezastupitelné. Nelze z nich však objektivn odvodit, které z uvedených faktor jsou zásadní píinou vzniku schodku i pebytku v obchodní bilanci. Z analyzovaných dat vyplývá, že eský AZO zaznamenal po vstupu R do EU citelné ztráty. • Obecn platí, že hospodásky nejvysplejší zem dokáží realizovat vyšší efekt ze zahranin obchodní výmny proto, že v existujících integraních vazbách propojujících prvovýrobce, zpracovatele, pepravce a obchodní etzce dokáží zformovat nabídku finálního výrobku tak, aby se umla prosadit vi zahraniní konkurenci. K danému propojení nelze dospt z roku na rok, je spojeno s vysokými kapitálovými náklady a s celou adou zásadních organizaních 44 44 opatení. Nelze tedy ani oekávat, že eský AZO v nejbližší perspektiv zaznamená výraznjší zlepšení objemu existujícího schodku obchodní bilance. V intencích provedených propot analyzujících vnitní strukturu agrárního salda však lze konstatovat, že by dlouhodob mohlo záporné saldo smovat k mírnému poklesu, aniž by se podailo v plné míe vykrýt potebné agrární dovozy agrárními vývozy. • V nejobecnjší poloze se jedná o strategickou úlohu jak v nejbližší perspektiv rozvíjet agrární obchod v rámci daných pravidel SZP, aby bylo eské zemdlství pipraveno respektovat globální výzvy a posílilo si své pozice na jednotném trhu unie, ale i na tetích trzích. Pípadná expanze je reálná jen ve spojitosti s rstem efektivnosti celého agrárního sektoru a za podmínky dosažení srovnatelné míry konkurenceschopnosti s ostatními úastníky trhu pi zohlednní deklarovaných specifik evropského zemdlství vetn plnní multifunkních cíl v souladu s principy Evropského modelu zemdlství. • Jestliže v pováleném období, tj. v období ustanovení SZP, byl klíovým integraním motivem základní cíl pln uspokojovat poptávku po potravinách, tak aktuáln v souasných podmínkách se musí stát novou prioritou SZP snaha o posílení konkurenceschopnosti evropských producent na svtových trzích. Na jednotném trhu EU by se však nemlo jednat o konkurenci mocenské povahy nebo o konkurenci mezi státními rozpoty, ale výhradn o konkurenci mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty operujícími na tomto trhu. Literatura 1. Baco, P. Vizie reformy Spolonej ponohospodárskej politiky EU a slovenského ponohospodárstva. Ekonomika ponohospodárstva, 2007, ro. 7, . 1, s. 57-62. 2. Celní sazebník 2004. Ostrava: ANAG, 952 s. 3. Holá, J. Prmyslová krmiva. Situaní a výhledová zpráva. Praha: MZe, 2005, záí, 80 s. 4. Pohlová, K., Tuek, P., Kraus, J. eský AZO dva roky po vstupu do EU. Výzkumná studie. Praha: VÚZE, 2007, . 87, 55 s., 25 pílohových tabulek. 5. Schwarzböck, R. Der Bauer in Spannungsfeld globaler Agrarmärkte. Agrarische Rundschau, 2007, . 1, s. 18-22. 6. Tuek, P. Hodnotov významné nekompetitivní komodity. Interní materiál VÚZE, 2003, 6 s. 7. Tuek, P. K problému ochrany agrárního trhu R. Interní materiál VÚZE, únor 1999. 8. Tuek, P., Hrabánek Z. Vybrané problémy eskoslovenského zahraniního obchodu zemdlsko-potravináskými produkty. Bratislava: SOPK, 1987, 153 s. 9. Vank, D. Zamyšlení nad Evropským pol'nohospodárstva, 2007, ro. 7, . 2, s. 65-69. modelem zemdlství. Ekonomika 10. Vološin, J. a kol. Analýza eského AZO za období let 1989 až 1993. Výzkumná studie. Praha, VÚZE, 1994, . 17, 92 s. 11. Zpráva o stavu zemdlství R za rok 2006. Praha: MZe, 2007, 209 s. 45 45 Položkové vymezení nkterých kapitol U nkterých kapitol AZO si nelze bez nahlédnutí do celního sazebníku uinit i jen orientaní pedstavu, které položky tvoí jejich vcnou nápl. V následujícím textu uvádíme hlavní komoditní skupiny tvoící vcnou nápl dané kapitoly: Kap. 5 „Výrobky živoišného pvodu jinde neuvedené ani nezahrnuté“: Vlasy, šttiny, žín steva, žaludky, kosti, slonovina, želvovina, rohy, parohy, korály, ambra atd. Do kap. 5 nepatí jedlé produkty (jiné než steva, žaludky zvíat, zvíecí krev; kže nebo kožky). Kap. 11 „Mlýnské výrobky, slad, škroby; inulin; pšeniný lepek“: Mouky; krupice, prášek, vloky, granule a pelety z brambor, luštnin; slad; škrob; pšeniný lepek. Kap. 13 „Šelak; gumy; pryskyice a jiné rostlinné šávy a výtažky“: Šelak; pírodní gumy, pryskyice, klejopryskyice, balzámy, pektinové látky, agar-agar. Kap. 14 „Rostlinné pletací materiály; rostlinné produkty jinde neuvedené ani nezahrnuté“: Rostlinné materiály k výrob košíkáského nebo pleteného zboží (nap. bambus, ratan, rákos, vrbové proutí apod.); rostlinné materiály používané hlavn k vycpávání; rostlinné materiály k výrob košat n. kartá. Kap. 16 „Pípravky z masa, ryb nebo korýš, mkkýš nebo jiných vodních bezobratlých“: Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drob nebo krve; výtažky a šávy z masa, ryb nebo korýš; pípravky a konzervy z ryb; korýši upravení nebo v konzervách. Kap. 19 „Pípravky z obilovin, mouky, škrobu n. mléka; jemné peivo“: Sladové výtažky; pípravky pro dtskou výživu; tstoviny; výrobky z obilí získané pražením (corn flakes); pekaské zboží, jemné n. trvanlivé peivo, oplatky, knäckebrot aj. Kap. 20 „Pípravky ze zeleniny, ovoce, oech nebo jiných ástí rostlin“: Zelenina, ovoce, oechy konzervované v oct; houby v oct; ostatní zelenina konzervovaná jinak než v oct; zelenina, ovoce, oechy konzervované cukrem, džemy, marmelády; ovocné šávy aj. Kap. 21 „Rzné jedlé pípravky“: Výtažky, esence a koncentráty z kávy, aje; droždí, prášky do peiva; omáky a pípravky pro omáky, smsi koení, polévky; homogenizovné smsi potravinových pípravk; zmrzlina a podobné výroby; bílkovinové koncentráty aj. Kap. 23 „Zbytky a odpady potravináského prmyslu; pipravené krmivo“: Otruby, vedlejší mlýnské produkty; škrobárenské zbytky, epné ízky a jiné cukrovarnické a pivovarské odpady; pokrutiny po extrahování sójového oleje, arašídové oleje aj., výlisky z hrozn, pípravky používané k výživ zvíat (výživa pro psy a koky) aj. 46 46 PÍLOHY 47 48 Název položky mezisouet 09 1006 1007 mezisouet 10 1103 11 1108 14 00 mezisouet 11 0904 až 0910 bez 0909 30 00 a 40 00 0902 0903 0901 Krupice z tvrdé pšenice Manikový škrob Rýže Zrna iroku aj, též aromatizovaný Maté Pep, plody rodu Capsicum nebo Pimenta, vanilka, skoice, hebíek, muškátový oíšek a kvt, amony a kardamony, semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, jalovcové bobulky (bez kmínu a koenného kmínu) Káva, též pražená i dekofeinovaná, kávové slupky a pulpy, kávové náhražky 0802 bez 0802 21 00 Ostatní skoápkové ovoce, též vyloupané a 22 00 a 0802 31 00 (bez lískových a vlašských oech) a 32 00 0803 Banány, v. plantejn Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajava, 0804 mango a mangostany 0805 Citrusové plody 0806 20 Vinné hrozny sušené 0807 Melouny, v. vodních, papáje Kiwi, duriany, tamarindy, jablíka kešu, 0810 50 00, 60 00, lii, jackfruit, sapoty, muenka, 0810 90 karambola, pitahaya, ostatní 0814 Kra citrusových plod nebo meloun mezisouet 08 1 848 809,1 584 055,7 613,8 584 669,6 53 635,6 15 087,8 68 723,4 354 336,1 266 611,8 787,9 455 025,0 104 140,9 358,6 104 499,5 852,4 229,7 1 082,1 49 387,3 31 792,9 260,9 373 583,9 3 541,5 1 090 068,8 4 515,7 7 051 122,2 1 227 073,3 10 728,0 328 317,5 1 393 784,1 479 914,9 255,3 480 170,1 52 783,2 14 858,1 67 641,3 304 948,9 234 818,9 527,0 853 489,4 974,3 5 961 053,4 317 589,5 2 242 173,7 136 989,3 320 797,8 266 568,7 23 128,4 149 154,8 12 277,5 25 640,6 289 697,1 2 391 328,5 149 266,8 346 438,4 2 048 072,8 48 808,5 807 320,7 438 475,2 189 412,1 -280 036,6 487 283,7 9 468,8 589 015,5 -277 017,3 -4 909,0 1 889,8 1 211 897,5 23 302,3 42 958,9 58 732,9 774 398,2 204 073,8 108 431,3 Netto dovoz 2 855 393,6 198 880,9 308 978,9 Kokosové oechy, para oechy, akužové oechy, též vyloupané mezisouet 04 0801 576 129,0 7 972,2 299 111,6 5,3 12 881,2 1 895,1 Ementál, Gruyére, Sbrinz, Bergkäse a Appenzell, Fromage fribourgeois, Vacherin Mont d`Or a Tete de Moine, Glarus, Cheddar, Tilsit, Butterkäse, Kashkaval, Feta, Kefalo-Tyri, Finlandia, Jarlsberg, Grana Padano, Parmigiano Reggiano, Fiore Sardo, Pecorino, 0406 90 02 až 39 bez Provolone, Asiago, Caciocavallo, 90 23, 90 61 a 63, 90 MOntasio, Ragusano, Danbo, Fontal, 73 až 82, 90 85 Fontina, Fynbo, Havarti, Maribo, Samso, Gouda, Esrom, Italico, Kernhem, SaintNectaire, Saint-Paulin, Taleggio, Cantal, Cheshire, Wensleydale, Lancashire, Double, Gloucester, Blarney, Colby, Monterey, Camembert, Kefalografiera, Kasseri 30 786,0 46 089,5 192 150,2 3 130,6 80 617,8 54 088,3 21 884,9 877 582,2 1 404 047,7 23 826,8 103 184,0 227 900,7 9 337,9 2004 Vývoz 117 769,2 Dovoz 2 311 473,4 552 265,4 535,9 552 801,2 65 612,4 10 549,0 76 161,3 363 189,8 299 209,0 1 339,6 1 647 735,0 3 415,7 7 734 448,2 293 738,1 2 206 375,5 107 410,0 437 446,8 312 973,8 3 645 358,2 548 008,7 179 721,5 369 026,2 351 563,9 9 301,3 8 161,1 1 714 205,9 45 626,1 52 420,3 138 032,4 1 041 706,6 282 279,1 154 141,4 Dovoz 805 071,0 99 467,4 305,8 99 773,1 4,7 373,7 378,4 49 593,9 36 271,0 375,4 718 830,6 2 858,1 2 408 203,6 29 090,4 357 534,9 16 831,0 61 126,2 50 005,7 1 758 632,4 117 289,5 14 835,4 438 250,3 417 988,9 20 261,4 0,0 279 936,1 31 917,2 3 985,6 31 520,3 176 858,8 30 069,0 5 585,1 2005 Vývoz Nekompetitivní netto dovozy v letech 2004 až 2006 (v tis., resp. mil. K) 0302 bez 0302 11 a 0302 69 11 Ryby erstvé nebo chlazené (moské) a 0302 69 19 0303 bez 0303 21 a 0303 79 11 a 0306 79 Ryby zmrazené (moské) 19 0304 bez 0304 10 15 Rybí filé a jiné rybí maso až 10 19 Ryby sušené, solené nebo ve slaném 0305 nálevu, uzené ryby, též vaené, rybí mouky, prášky a pelety Korýši, též bez kruný, mouky, prášky 0306 a pelety z nich Mkkýši, též v lasturách nebo ulitách, 0307 mouky, prášky a pelety z nich mezisouet 03 Tavené sýry (z Ementálu, Gruyére a 0406 30 10 Appenzell, Glarus) 0406 40 10 a 50 Roguefort, Gorgonzola KN Píloha 1 - 1 506 402,4 452 798,0 230,1 453 028,1 65 607,7 10 175,3 75 783,0 313 595,8 262 938,0 964,2 928 904,4 557,6 5 326 244,6 264 647,7 1 848 840,7 90 579,0 376 320,5 262 968,0 1 886 725,8 430 719,1 164 886,1 -69 224,1 -66 425,0 -10 960,2 8 161,1 1 434 269,9 13 708,9 48 434,7 106 512,1 864 847,8 252 210,1 148 556,3 Netto dovoz 2 671 831,8 764 475,6 627,2 765 102,8 74 536,6 9 580,6 84 117,2 365 894,8 309 789,7 663,5 1 995 483,8 4 059,0 6 231 739,5 263 851,0 2 119 003,5 168 000,7 645 864,1 338 558,3 2 058 509,3 450 399,9 183 493,7 456 885,8 429 487,7 22 662,3 4 735,8 1 793 235,8 65 218,5 59 910,9 116 141,1 1 085 364,1 287 946,0 178 655,3 Dovoz 1 118 356,4 158 875,1 66,4 158 941,5 194,0 178,0 371,9 71 534,1 49 651,9 527,4 996 642,9 2 145,9 1 405 818,9 31 277,2 359 296,0 22 514,2 66 330,5 60 885,1 785 554,2 60 050,0 17 766,0 166 654,8 154 858,5 11 793,7 2,6 342 395,5 20 624,7 5 535,0 34 968,9 248 758,5 28 787,1 3 721,3 2006 Vývoz 1 553 475,4 605 600,6 560,8 606 161,3 74 342,6 9 402,6 83 745,3 294 360,7 260 137,8 136,1 998 840,9 1 913,1 4 825 920,6 232 573,9 1 759 707,6 145 486,5 579 533,6 277 673,2 1 272 955,1 390 350,0 165 727,7 290 231,0 274 629,2 10 868,6 4 733,2 1 450 840,3 44 593,8 54 375,8 81 172,2 836 605,6 259 158,9 174 934,0 Netto dovoz 2 277 371,4 633 598,9 592,3 634 191,2 64 594,8 11 739,1 76 334,0 361 140,2 291 870,2 930,3 1 623 430,7 3 996,8 7 005 770,0 295 302,2 2 238 902,5 141 559,2 476 583,1 313 743,0 2 853 087,0 495 230,8 187 365,4 378 297,0 360 054,4 13 311,9 4 930,7 1 637 163,2 54 977,6 52 806,9 111 597,1 1 001 551,0 266 041,9 150 188,6 Dovoz 792 817,4 120 827,8 243,6 121 071,4 350,3 260,5 610,8 56 838,4 39 238,6 387,9 696 352,5 2 848,5 1 634 697,1 23 698,5 288 661,9 17 207,6 51 032,4 44 673,1 1 117 169,1 75 382,7 14 023,4 397 973,5 382 992,1 14 978,8 2,6 271 493,9 27 776,0 4 217,1 29 458,0 176 267,1 27 561,0 6 214,7 Prmr 2004-2006 Vývoz 1 484 554,0 512 771,1 348,7 513 119,8 64 244,5 11 478,7 75 723,2 304 301,8 252 631,6 542,4 927 078,2 1 148,3 5 371 072,9 271 603,7 1 950 240,6 124 351,6 425 550,7 269 070,0 1 735 917,9 419 848,1 173 342,0 -19 676,6 -22 937,7 -1 666,9 4 928,0 1 365 669,2 27 201,7 48 589,8 82 139,1 825 283,9 238 480,9 143 973,9 Netto dovoz 1 553,5 605,6 0,6 606,2 74,3 9,4 83,7 294,4 260,1 0,1 998,8 1,9 4 825,9 232,6 1 759,7 145,5 579,5 277,7 1 273,0 390,3 165,7 290,2 274,6 10,9 4,7 1 450,8 44,6 54,4 81,2 836,6 259,2 174,9 1 484,6 512,8 0,3 513,1 64,2 11,5 75,7 304,3 252,6 0,5 927,1 1,1 5 371,1 271,6 1 950,2 124,4 425,6 269,1 1 735,9 419,8 173,3 4,9 4,9 1 365,7 27,2 48,6 82,1 825,3 238,5 144,0 Uvažované netto dovozy (v mil. K) ø 2004-06 2006 KN Název položky Sójové boby Podzemnicová jádra Ostatní olejnatá semana a plody palmové oechy a jádra, bavlníková, skocová, sezamová a ostatní semena (bez hoiných, svtlicových, makových a konopných) Mouka a krupice z olejnatých semen nebo plod (mj. sójových bob), vyjma hoinou mouku nebo krupici Olivový olej a jeho frakce a ostatní oleje a jejich frakce získané výhradn z oliv, též rafinované, ale chemicky neupravené mezisouet 21 2103 Omáky a pípravky pro omáky, smsi koení a písad, hoiná mouka a pipravená hoice (mj. sójová omáka, keup a jiné omáky z rajat, "chutnay") Olej palmový, kokosový, z palmových 1511, 1512 21 a 29, jader, babassuový a ostatní rostlinné 1513, 1515 30, 40 00, tuky a oleje (jojobový, ojticikový, myrtový a japonský vosk, olej z tabákových 50, 90 semen) a jejich fakce mezisouet 15 Výtažky a šávy z masa, ryb nebo korýš, mkkýš apod., pípravky a konzervy z ryb, kaviár a jeho nahrážky, 1603 až 1605 korýši, mkkýši a jiní bezobratlí upravení nebo v konzervách mezisouet 16 Ttinový cukr surový bez aromat. písad 1701 11 a barviv Ostatní ttinový nebo epný cukr a 1701 91 00 99 chemicky istá sacharóza 1702 20 10, 1703 10 Javorový sirup, ttinová melasa 00 mezisouet 17 18 Kakao a kakaové pípravky mezisouet 18 2005 70 Olivy konzervované, nezmrazené Zelenina, ovoce, oechy konzervované 2006 00 10, 00 35 a cukrem - zázvor a tropické ovoce a 00 91 oechy 2007 91 Citrusové ovoce Oechy, arašídy a jiná semena, ananasy, citrusové plody, palmová jádra, smsi a 2008 11, 19, 20, 30, ostatní ovoce, jinak upravené nebo 91, 92 a 99 konzervované, též slazené nebo s alkoholem 2009 11, 21, 29, 31, Štáva pomeranová, grapefruitová, 39, 41 a 49, 2009 90 z ostatního citrusového ovoce, 41 a 90 49, ananasová, smsi citrus a ananasu, 90 71 až 90 79, 90 smsi z tropického ovoce 92, 90 95, 90 97 mezisouet 20 2101 11 Výtažky, esence a koncentráty z kávy Výtažky, esence a koncentráty z aje, 2101 20 nebo maté 1509 až 1510 00 Rostlinné šávy a výtažky z lékoice a pyrethra nebo z koen obsahujícíích 1302 12 00, 14 00, 31 rotenon, agar-agar, slizy a zahušovadla ze svatojánského 00, 32 a 39 00 chleba, z jeho semen nebo z guarových semen mezisouet 13 Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo z 1504 moských savc Sójový a podzemnicový olej a jeho 1507 a 1508 frakce mezisouet 12 1208 1207 bez 1207 50, 60, 91, 99 91 1201 00 1202 1. pokraování pílohy 1 38 757,3 826 336,1 768,7 438 629,9 48 259,4 508 082,7 1 150 455,3 25 190,7 6 253,6 918 154,0 433 137,0 1 521 732,1 1 434 294,1 133 455,2 2 466 854,6 2 068 143,9 892 497,9 1 981,0 15 530,3 899 105,3 18 443,8 148 657,1 7 156,5 1 700,6 3 100 167,1 508 025,8 3 102 538,0 2 722 411,0 670,4 4 288,6 8 857,0 190 618,7 1 204 569,3 521 171,5 4 879 972,7 -2 592 141,2 94 118,1 1 811 225,5 398 710,7 6 607,4 108 264,5 1 013 649,3 283 838,8 384 877,7 479 524,2 5 484,9 13 549,3 130 213,3 -2 581 366,5 2 157 561,6 3 618,2 1 013 950,6 1 717 107,4 38 158,2 722 041,3 203 257,2 787 578,8 4 230,1 199 298,0 647 637,6 112 315,9 33 044,6 Netto dovoz 198 111,5 304 165,6 760 199,5 16 297,4 905,3 5 135,4 219 554,6 15 826,7 215 124,7 2 728,8 44 450,4 115 044,7 692 088,0 29 386,4 2004 Vývoz 8 257,9 4 077,2 62 431,0 Dovoz 206 369,5 308 242,9 2 858 635,7 992 306,2 124 774,0 1 565 886,5 1 741 555,5 420 200,0 969 340,1 5 538,9 11 588,9 159 218,7 686 820,4 5 040 892,8 5 268,8 670 732,2 10 819,3 1 259 334,0 1 673 115,1 738 682,9 295 873,8 633 183,9 5 374,5 206 612,9 782 323,0 206 559,3 61 041,6 Dovoz 296 774,6 217 947,4 2 359 567,3 1 036 791,8 25 296,8 477 907,7 1 297 478,7 43 352,1 408 943,8 534,3 2 688,9 22 388,7 4 158 750,3 2 716 189,6 1 392,2 4 156 858,5 499,7 248 657,4 167 196,2 56 936,4 22 051,4 87 510,3 698,3 10 733,0 105 076,8 6 096,2 48 420,1 2005 Vývoz 38 506,7 12 053,8 499 068,4 -44 485,6 99 477,2 1 087 978,8 444 076,8 376 847,9 560 396,4 5 004,6 8 900,0 136 830,0 -3 471 929,9 2 324 703,1 3 876,7 -3 486 126,3 10 319,7 1 010 676,6 1 505 918,8 681 746,5 273 822,5 545 673,7 4 676,2 195 879,9 677 246,1 200 463,1 12 621,5 Netto dovoz 258 267,9 205 893,6 2 314 226,4 979 513,2 82 329,0 1 740 838,2 1 252 384,3 507 602,2 1 077 728,1 5 198,6 6 166,6 144 142,7 901 556,0 5 652 073,3 6 678,6 884 575,3 10 302,1 1 322 277,1 1 964 552,2 651 873,0 328 292,0 976 445,4 7 941,9 195 642,3 574 430,9 81 961,9 72 097,2 Dovoz 229 721,5 190 650,3 1 667 515,9 1 222 153,2 39 660,3 501 085,2 405 702,3 64 897,7 415 907,6 425,0 2 672,3 17 182,7 3 563 247,2 3 113 434,1 1 252,5 3 560 859,4 1 135,3 238 827,8 169 909,9 28 902,8 29 918,7 110 471,2 617,2 10 343,4 56 824,4 2 471,5 23 933,4 2006 Vývoz 12 940,0 17 479,5 646 710,6 -242 640,0 42 668,6 1 239 753,0 846 682,0 442 704,5 661 820,5 4 773,7 3 494,3 126 960,0 -2 661 691,2 2 538 639,2 5 426,1 -2 676 284,0 9 166,8 1 083 449,4 1 794 642,3 622 970,2 298 373,3 865 974,2 7 324,7 185 298,9 517 606,5 79 490,4 48 163,8 Netto dovoz 216 781,5 173 170,8 2 546 572,2 956 974,9 113 519,4 1 609 485,6 1 476 078,0 453 646,4 988 407,4 5 663,7 11 095,3 150 672,8 703 182,6 5 190 979,6 6 934,8 687 777,8 8 470,0 1 262 060,1 1 816 297,6 716 918,4 281 240,1 811 988,5 6 150,6 205 793,3 682 947,3 134 522,0 65 190,0 Dovoz 244 288,5 238 946,8 2 031 742,3 1 050 481,0 30 049,3 495 691,9 951 212,1 52 169,7 421 160,4 576,0 2 447,4 19 338,4 3 608 178,5 2 850 678,2 1 448,4 3 605 961,6 768,4 226 034,6 143 741,4 41 332,4 22 755,8 78 912,9 740,3 12 301,0 68 783,9 3 765,5 33 913,3 Prmr 2004-2006 Vývoz 19 901,6 11 203,5 514 829,9 514 829,9 -93 506,1 83 470,1 1 113 793,7 524 865,9 401 476,7 567 247,0 5 087,7 8 647,9 131 334,4 -2 904 995,9 2 340 301,3 5 486,4 7 701,5 1 036 025,5 1 672 556,2 675 586,0 258 484,3 733 075,5 5 410,3 193 492,3 614 163,4 130 756,4 31 276,6 Netto dovoz 224 387,0 227 743,3 889,4 42,7 1 239,8 846,7 442,7 661,8 4,8 608,3 83,5 1 113,8 524,9 401,5 567,2 5,1 8,6 2 340,3 131,3 2 538,6 127,0 3,5 13,2 5,5 7,7 1 036,0 1 672,6 675,6 258,5 733,1 5,4 193,5 614,2 130,8 31,3 14,6 5,4 9,2 1 083,4 1 794,6 623,0 298,4 866,0 7,3 185,3 517,6 79,5 48,2 Uvažované netto dovozy (v mil. K) ø 2004-06 2006 216,8 224,4 173,2 227,7 Ethylalkohol nedenaturovaný, obsah alkoholu nižší než 80 % obj., destiláty, likéry a jiné lihové nápoje 2208 mezisouet 23 Celkem nekompetitivní netto dovozy Pramen: Statistika zahraninío obchodu SÚ Zpracoval: K. Pohlová Pokrutiny po extrahovaní rostlinných tuk - z bavlníkových semen, kokosových 2306 10 00, 50 00, 60 oech nebo kopry, palmových oech nebo jader, olivové pokrutiny (ne ze 00, 90 lnných, slunenicových semen, epky, z kukuiných klík) 2304 00 Pokrutiny po extrahování sójového oleje Vermut a ostatní víno z erstvých hrozn, pipravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek mezisouet 22 Víno, vinný mošt 2205 Název položky 2204 KN 2. pokraování pílohy 1 4 263 083,6 33 319 929,4 59 972,5 4 203 111,1 4 477 756,6 2 026 667,3 97 018,5 Dovoz 2 354 070,7 67 585,1 12 216 905,2 39 773,4 27 811,7 971 289,4 810 415,6 27 543,0 2004 Vývoz 133 330,8 4 195 498,5 21 103 024,2 20 199,1 4 175 299,4 3 506 467,2 1 216 251,7 69 475,6 Netto dovoz 2 220 739,9 3 510 948,7 34 867 815,7 30 573,5 3 480 375,2 4 525 130,4 1 797 940,1 156 668,9 Dovoz 2 570 521,4 44 614,8 15 519 078,9 25 380,5 19 234,4 1 198 773,2 1 033 387,2 18 237,1 2005 Vývoz 147 148,9 3 466 333,9 19 348 736,8 5 193,0 3 461 140,8 3 326 357,2 764 552,9 138 431,8 Netto dovoz 2 423 372,5 3 485 859,8 34 953 082,5 27 421,9 3 458 437,9 4 798 713,3 1 880 693,7 201 424,2 Dovoz 2 716 595,3 45 814,2 13 596 681,3 28 245,2 17 569,0 1 037 140,3 830 951,4 9 057,7 2006 Vývoz 197 131,2 3 440 045,6 21 356 401,1 -823,3 3 440 869,0 3 761 572,9 1 049 742,3 192 366,5 Netto dovoz 2 519 464,1 99,0 3 753 297,4 34 380 275,9 39 322,6 3 713 974,7 4 600 533,4 1 901 767,1 151 703,9 Dovoz 2 547 062,5 52 671,4 13 777 555,1 31 133,0 21 538,3 1 069 067,7 891 584,7 18 279,3 Prmr 2004-2006 Vývoz 159 203,6 26,1 3 700 626,0 20 602 720,7 8 189,6 3 692 436,4 3 531 465,8 1 010 182,3 133 424,6 Netto dovoz 2 387 858,8 19,9 3 440,9 24 276,1 3 440,9 3 761,6 1 049,7 192,4 22,7 3 700,6 23 639,0 8,2 3 692,4 3 531,5 1 010,2 133,4 Uvažované netto dovozy (v mil. K) ø 2004-06 2006 2 519,5 2 387,9 0503 0511 Nezprac. tabák, tabákový odpad Doutníky, doutníky a cigarety, ostatní tabák. výrobky a tabák. náhražky, homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák, tresti Výživa pro psy a koky Hydrogenovaný ricinový olej, zvvaný "opalwax" (opálový vosk) Oleje ze semen epky, lnu, epky olejky, slunenice, illipe, karité, makore, tulucuny nebo babassu pro tech. nebo prm. úely Živoišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce jinde neuvedené, glycerol surový, glyc. vody a louhy, rostlinné vosky, velí a jiné hmyzí vosky a vorvanina, degras, zbytky po zpracování mastných látek nebo živo. nebo rostl. vosk mezisouout 24 Celkem vyžádané netto dovozy Pramen: Statistika zahraninío obchodu SÚ Zpracoval: K. Pohlová 2402 a 2403 mezisouet 15 2309 10 mezisouet 23 2401 1518 00 až 1522 201,3 287 864,7 197 137,0 2 664 343,1 232 362,8 920 030,6 1 414 696,2 97 253,5 978 366,4 251 765,3 0,0 4 209 910,3 10 489 447,5 2 429 144,5 1 780 765,9 661 855,5 1 604 516,8 283 966,5 495,0 5 197,7 97 250,4 274 945,9 2 532 999,3 4 197 044,1 2 427 852,2 105 147,1 157 182,0 500 039,2 120 625,6 4 461,6 114,1 5 490,4 26 490,3 5 248,8 3 515,3 131 762,0 3 873,1 269 217,8 97 103,3 15 381,7 144 642,9 12 089,9 597 079,7 93 946,7 0,0 5 950,0 13 220,7 907,1 13 014,9 48 047,9 Slunenicový nebo svtlicový olej, epkový nebo hoiný olej, lnný a kukuiný olej a jejich frakce pro tech. nebo prm. úely 14,0 481 341,0 1 676 911,0 6 292 403,3 1 292,3 1 675 618,7 504 673,5 1 104 477,7 163 340,9 -3 966,6 5 083,6 91 759,9 248 455,6 42 799,1 31 027,4 156 102,7 193 263,9 2 395 125,3 135 259,5 904 648,9 1 270 053,3 85 163,6 381 286,7 157 818,6 0,0 -5 042,9 13 019,4 -9 986,3 177 401,9 6 585,2 41 351,6 Netto dovoz 275,5 139,2 2 336,2 2004 Vývoz 3 028,6 Rostlinné pletací materiály 1512 11 10 a 19 10, 1514 11 10, 19 10, 91 10 a 99 10, 1515 19 10, 21 10 a 29 10 1516 20 95 6 599,2 658 742,9 34 542,7 1501 00 až 1503 00 1516 20 10 414,8 43 687,7 Dovoz Šelak, gumy, pryskyice Rostliny a ásti rosltin pro voavk. nebo farmac. prm apod. z toho: Vánoí stromky Listoví, listy, vtve a ostatní ásti rostlin, mechy, lišejníky k okras. úelm Vepový a drbeží tuk, hovzí, oví nebo kozí lj, stearin a olein z vep. sádla, oleostearin, oleomargarin a olein z loje mezisouet 12 1301 mezisouet 13 14 mezisouet 14 1211 z toho: 0604 91 mezisouet 06 0604 0603 0602 0601 Hlízy, cibule, hlízovité koeny, drápovité koeny a oddenky, sazenice, rostliny a koeny ekanky Ostatní živé rostliny, ízky a rouby, podhoubí ezané kvtiny a poupata Výrobky živoisného pvodu jinde neuvedené, mrtvá zvíata, nezpsobilá k lidskému požívání 0510 mezisouet 05 Ambra šedá, kastoreum, cibet a pižmo, kantaridy, žlu, žlázy a jiné látky živ. pvodu k píprav farmac. výrobk 0509 0508 0507 0504 Žín a odpad z žíní, s podložkou nebo bez Steva, mchýe a žaludky ze zvíat, ne z ryb Slonovinovina, želvovina, kostice, rohy, parohy, kopyta, paznehty, drápy a zobáky Korály a podobné materiály, ulity, lastury a krunýe Pírodní houby živoišného pvodu Vlasy, odpad z vlas Šttiny a chlupy k výrob kartá. zboží, odpad z tchto šttin nebo chlup 0501 Název položky 0502 KN 941,3 4 760 594,5 10 897 838,3 3 333 405,0 1 427 189,5 587 592,6 1 667 494,2 233 102,6 11 189,9 5 906,4 213 103,0 124 290,7 26 975,3 41 333,1 295 599,2 181 639,1 2 627 839,6 216 961,1 978 492,2 1 325 600,5 106 785,8 890 410,0 237 628,1 3,5 744,4 6 797,7 5 304,4 575 754,2 4 499,6 58 736,8 Dovoz Píloha 2 - Vyžádané netto dovozy v letech 2004 až 2006 (v tis. K) 3 449 202,6 5 272 252,3 3 386 149,2 63 053,4 208 592,3 725 782,0 114 337,1 12 091,9 143,2 55 720,8 26 299,3 4 170,3 3 061,4 140 911,2 9 533,5 328 550,6 54 967,9 74 752,8 187 167,9 11 662,0 411 982,0 88 362,7 2 234,9 239,6 6 536,1 1 715,0 311 422,8 25,2 234,6 1 311 391,8 5 625 586,0 -52 744,2 1 364 136,1 379 000,3 941 712,1 118 765,5 -902,0 5 763,2 157 382,2 97 991,5 22 805,0 38 271,7 154 688,0 172 105,6 2 299 289,0 161 993,2 903 739,4 1 138 432,6 95 123,8 478 428,0 149 265,4 -2 231,4 504,8 261,6 3 589,4 264 331,4 4 474,5 58 502,2 2005 Vývoz Netto dovoz 1 211,2 -269,8 5 327 883,9 11 538 833,8 3 842 385,9 1 485 498,0 526 500,1 1 754 944,1 216 648,6 3 580,6 4 118,3 177 590,5 124 562,1 28 598,1 41 045,0 228 341,9 200 642,4 2 624 480,7 237 259,0 963 210,9 1 313 503,4 110 507,4 1 007 039,9 253 027,6 6,2 1 032,6 33 260,0 5 402,6 651 940,8 9 908,5 50 591,5 Dovoz 1 870,2 45,7 126,7 2 689 739,3 4 595 067,4 2 383 936,5 305 802,8 134 895,0 812 104,2 86 696,7 5 560,0 133,0 2 946,5 39 558,8 5 157,8 3 313,6 131 304,2 6 112,9 328 448,2 90 214,6 44 613,8 186 070,5 7 549,3 490 105,0 67 844,4 4 723,2 268,2 6 514,6 2 570,1 2 638 144,6 6 943 766,4 1 458 449,4 391 605,0 942 839,9 391 605,0 1 179 695,3 129 951,9 -1 979,4 3 985,2 174 644,0 85 003,3 23 440,4 37 731,3 97 037,7 194 529,5 2 296 032,4 147 044,4 918 597,1 1 127 432,9 102 958,1 516 934,9 185 183,3 -4 717,0 764,4 26 745,3 2 832,5 243 928,7 9 862,8 50 464,7 Netto dovoz 0,0 1 870,2 408 012,1 2006 Vývoz 4 766 129,6 10 975 373,2 3 201 645,1 1 564 484,4 591 982,7 1 675 651,7 244 572,6 5 088,5 5 074,1 162 647,9 174 599,6 34 540,4 38 973,6 270 601,9 193 139,5 2 638 887,8 228 861,0 953 911,2 1 351 266,7 104 848,9 958 605,4 247 473,7 3,2 894,7 17 759,4 4 578,5 628 812,6 7 002,4 51 005,3 Dovoz 1 075,4 2 890 647,1 4 688 121,3 2 732 646,0 158 001,1 166 889,8 679 308,5 107 219,8 7 371,2 130,1 21 385,9 30 782,8 4 858,9 3 296,8 134 659,1 6 506,5 308 738,9 80 761,9 44 916,1 172 627,1 10 433,8 499 722,2 83 384,6 2 319,4 2 152,6 4 417,3 5 766,7 400 258,6 28,3 899,2 Prmr 2004-2006 Vývoz 495,6 1 875 482,5 6 287 251,9 468 999,1 1 406 483,3 425 093,0 996 343,2 137 352,8 -2 282,6 4 944,0 141 262,0 143 816,8 29 681,5 35 676,8 135 942,8 186 633,0 2 330 148,9 148 099,0 908 995,1 1 178 639,6 94 415,2 458 883,2 164 089,1 -2 316,2 -1 257,9 13 342,1 -1 188,2 228 554,0 6 974,1 50 106,2 Netto dovoz 579,9 29,7 2 638,1 6 949,8 1 875,5 6 294,3 469,0 996,3 1 406,5 942,8 1 179,7 1 458,4 427,4 137,4 4,9 141,3 393,6 130,0 4,0 174,6 143,8 35,7 37,7 23,4 85,0 135,9 2 330,1 148,1 909,0 1 178,6 94,4 463,7 164,1 -2,3 -1,3 13,3 -1,2 228,6 7,0 50,1 97,0 2 296,0 147,0 918,6 1 127,4 103,0 521,0 185,2 -4,7 0,8 26,7 2,8 243,9 9,9 50,5 Uvažované netto dovozy (v mil. K) ø 2004-06 2006 1,9 0,6 301 131,3 Vejce ve skoápkách, erstvá, konzervovaná, vaená 0813 mezisouet 08 0811 0810 bez 0810 50, 0810 60 a 0810 90 0809 mezisouet 07 0802 21 00 0802 22 00 0802 31 00 0802 32 00 0806 10 0808 0713 Ovoce sušené, jiné než 0801 až 0806 Ovoce a oechy, též vaené, zmrazené, obsahující pidaný cukr nebo sladidla Lískové oíšky ve skoápce Lískové oíšky bez skoápky Vlašské oechy ve skoápce Vlašské oechy bez skoápky Vinné hrozny erstvé Jablka, hrušky a kdoule, erstvé Meruky, tešn, višn, broskve, švestky a trnky, erstvé Ostatní ovoce, bez kiwi, duriany a ostatní Zelenina ostatní, erstvá, chlazená Zelenina vaená, zmrazená Zelenina prozatiímn konzerv. nevhodná k požívání, bez oliv a kapary Zelenina sušená, drcená, v prášku, jinak neupravovaná Luštniny suché, vyluštné, i loupané, drcené 0709 0710 0711 bez 0711 20 a 0711 30 00 0712 Luštniny i vyluštné, erstvé, chlazené Brambory, erstvé nebo chlazené Rajata, erstvá nebo chlazená Cibule, šalotka, esnek, pór aj., erstvé, chlazené Zelí, kvták, kapusta, kedluben apod., erstvé, chlazené Salát hlávkový, ekanka, erstvé nebo chlazené Mrkev, brukev, epa, celer apod., erstvé, chlazené Okurky nakládaky, erstvé, chlazené 621 171,0 Sýry, tvaroh 101 606,3 160 855,9 321 476,7 142 689,5 3 485 294,8 46 098,1 645 378,3 149 743,9 10 728,0 130 779,0 657 818,8 328 317,5 788 690,7 344,6 29 339,9 65,3 4 854,6 28 068,7 245 356,2 6 225 543,8 1 620,3 167 869,7 2 872,7 39 239,6 1 210 017,5 613 372,5 146 857,3 2 168,3 14 162,0 143 957,7 90 924,9 90 395,7 13 830,0 40 488,3 18 487,7 8 867,3 39 300,6 29 159,6 7 414 359,7 97 948,8 108 655,9 268 411,1 967 363,4 1 350 177,4 479 694,5 15 051,3 742 628,2 322 063,5 183 597,8 504 833,5 492 957,8 3 185 507,5 516 146,3 1 299 418,0 312 941,8 81 632,5 964 565,3 448 944,7 3 037 369,0 1 414 764,4 2 526 449,2 5 587,3 7 537,0 1 443 838,1 253 880,9 10 731,1 1 794,6 2004 Vývoz 78 146,0 24 709,2 697 553,6 2 671,3 809 382,5 331 006,5 175 898,4 865 285,2 7 230 976,6 57 898,4 270 458,9 2 408 615,1 125 257,9 292 519,8 65 507,1 Dovoz 404 833,5 218 244,1 3 343 584,4 44 057,5 Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír Syrovátka, výrobky z mléka, zahuštné, slazené Máslo a jiné tuky z mléka Mléko a smetana nezahuštná, slazená Mléko a smetana nezahuštná, neslazená Hovzí maso, erstvé nebo chlazené Hovzí maso zmrazené Vepové maso Skopové nebo kozí maso Koské maso, maso osl, mul nebo mezk Jedlé droby hovzí, vepové, skopové, kozí, koské, oslí, mulí nebo z mezk Maso a jedlé droby z drbeže Ostatní maso a jedlé droby Slanina vepová, tuk vepový, drbeží, neškvaený Maso a jedlé droby, solené apod., mouky, prášky Název položky 96 591,4 2 839 916,5 171 732,8 317 589,5 527 039,8 5 436 853,1 1 275,7 138 529,8 2 807,4 34 384,9 1 181 948,8 368 016,3 -2 899,6 59 249,6 11 993,7 1 259 252,5 389 298,9 1 221,2 702 139,8 303 575,8 174 730,5 465 532,9 463 798,2 -4 228 852,2 418 197,5 1 190 762,1 32 720,3 -346 192,4 -633 558,8 -231 309,3 360 437,8 -2 861 470,7 -549 479,2 4 704 527,3 52 311,0 262 921,9 964 777,1 -128 623,0 281 788,7 63 712,5 Netto dovoz 326 687,4 193 534,9 2 646 030,8 41 386,2 153 732,3 3 864 135,2 310 819,4 293 738,1 873 106,9 6 891 450,5 867,5 190 240,8 2 549,8 127 831,0 1 193 246,2 718 003,3 150 580,4 178 482,4 17 874,1 1 538 812,6 547 022,1 17 735,3 850 719,1 392 818,7 204 717,0 600 480,7 480 186,4 4 558 630,8 254 949,7 1 657 072,0 455 820,7 950 393,1 647 924,4 106 412,0 960 838,0 209 213,6 1 228 029,0 10 261 896,7 96 312,8 212 585,4 2 707 834,1 73 917,0 299 274,5 60 488,1 Dovoz 912 329,7 317 253,9 5 521 473,9 60 427,4 Vynucené netto dovozy v letech 2004 až 2006 (v tis. K) 0708 0707 0706 0705 0704 0703 mezisouet 04 0701 0702 0407 0405 0406 bez znak. sýr, tj. 0406 10, 20 90, 30 31 až 90, 40 90, 90 01, 90 23, 90 50, 90 69, 90 84, 90 86 až 99 0404 0403 0402 0401 mezisouet 02 0210 0209 0207 0208 0206 0205 0201 0202 0203 0204 KN Píloha 3 - 42 496,8 859 723,9 186 831,1 29 090,4 170 608,4 1 349 924,7 372,7 57 989,8 139,0 39 969,2 74 040,4 258 186,0 141 748,2 87 074,9 2 026,7 194 218,3 136 094,5 12 007,5 74 308,6 79 448,4 19 491,3 107 783,5 74 800,8 9 323 886,2 260 147,9 160 774,3 286 699,6 728 360,3 767 066,0 366 077,9 779 747,4 2 732 128,9 3 663 806,1 2 869 582,1 23 769,7 3 745,0 1 303 360,2 198 561,0 16 026,4 1 919,5 2005 Vývoz 151 096,9 27 188,3 1 138 013,2 5 901,8 111 235,4 3 004 411,2 123 988,3 264 647,7 702 498,4 5 541 525,8 494,8 132 250,9 2 410,8 87 861,7 1 119 205,8 459 817,2 8 832,2 91 407,5 15 847,4 1 344 594,3 410 927,7 5 727,8 776 410,6 313 370,3 185 225,8 492 697,2 405 385,6 -4 765 255,3 -5 198,2 1 496 297,7 169 121,2 222 032,9 -119 141,6 -259 665,9 181 090,6 -2 522 915,3 -2 435 777,1 7 392 314,6 72 543,1 208 840,4 1 404 473,8 -124 644,0 283 248,1 58 568,6 Netto dovoz 761 232,7 290 065,6 4 383 460,7 54 525,6 180 513,8 4 182 069,4 316 632,1 263 851,0 940 267,9 8 732 806,1 2 665,6 163 951,7 1 813,7 80 555,2 1 238 378,9 993 439,6 132 264,7 189 290,5 22 020,9 1 731 853,2 971 382,4 21 259,0 905 132,3 536 732,9 215 447,6 710 875,8 830 378,1 5 280 541,6 640 263,8 1 825 904,8 610 024,1 1 189 321,3 946 974,9 170 913,2 920 216,3 265 287,8 1 177 804,0 10 530 111,2 338 185,9 161 106,3 2 377 584,0 83 072,4 227 483,8 37 765,8 Dovoz 1 095 184,3 212 791,7 5 946 114,9 50 822,1 50 363,2 1 007 303,8 132 787,1 31 277,2 216 740,5 1 939 932,5 435,4 48 826,9 194,9 31 454,1 91 288,7 403 935,9 146 654,1 88 628,3 2 038,1 233 624,4 450 408,3 13 511,5 113 725,8 107 410,8 25 600,6 136 338,4 90 340,6 10 692 068,3 296 694,8 234 956,6 371 488,9 314 180,6 1 105 509,9 486 858,9 1 420 731,8 2 072 633,2 4 920 665,1 2 710 311,8 122 354,2 7 376,6 794 641,9 225 357,5 24 332,7 939,0 2006 Vývoz 200 601,1 42 463,5 1 285 706,1 6 539,2 130 150,6 3 174 765,6 183 845,0 232 573,9 723 527,4 6 792 873,6 2 230,2 115 124,7 1 618,8 49 101,1 1 147 090,2 589 503,7 -14 389,4 100 662,2 19 982,8 1 498 228,8 520 974,1 7 747,6 791 406,5 429 322,1 189 847,0 574 537,4 740 037,5 -5 411 526,7 343 569,0 1 590 948,2 238 535,2 875 140,7 -158 535,0 -315 945,6 -500 515,5 -1 807 345,4 -3 742 861,1 215 831,7 153 729,7 1 582 942,1 -142 285,1 203 151,1 36 826,8 Netto dovoz 894 583,2 170 328,2 4 660 408,8 44 282,9 158 978,5 3 843 833,1 316 309,4 295 302,2 823 731,2 7 283 266,8 1 717,8 174 020,7 2 412,1 82 541,9 1 213 880,9 774 938,5 142 267,6 176 209,6 18 019,0 1 540 281,1 666 033,0 18 015,2 832 826,5 417 205,0 201 254,1 605 396,6 601 174,1 4 341 560,0 470 453,3 1 594 131,6 455 658,7 920 295,2 641 968,6 119 652,6 896 812,3 216 799,9 1 090 372,7 9 340 994,8 164 132,3 214 716,9 2 498 011,1 94 082,4 273 092,7 54 587,0 Dovoz 804 115,8 249 429,9 4 937 057,7 51 769,0 46 319,4 837 468,7 156 454,0 23 698,5 172 709,3 1 359 516,0 384,2 45 385,6 133,1 25 426,0 64 465,9 302 492,7 145 086,5 92 436,5 2 077,7 172 922,6 225 632,8 13 116,3 76 174,2 68 449,0 17 986,4 94 474,2 64 767,0 9 143 438,1 218 263,8 168 128,9 308 866,5 669 968,1 945 713,7 388 626,2 883 141,3 2 614 043,7 3 333 078,5 2 702 114,4 50 570,4 6 219,5 1 180 613,4 225 933,1 17 030,1 1 551,0 Prmr 2004-2006 Vývoz 143 281,4 31 453,7 1 040 424,3 5 037,4 112 659,2 3 006 364,5 159 855,4 271 603,7 651 021,9 5 923 750,8 1 333,6 128 635,1 2 279,0 57 115,9 1 149 415,0 472 445,7 -2 818,9 83 773,1 15 941,3 1 367 358,5 440 400,2 4 898,9 756 652,3 348 756,1 183 267,8 510 922,5 536 407,1 -4 801 878,1 252 189,4 1 426 002,7 146 792,2 250 327,1 -303 745,2 -268 973,6 13 671,0 -2 397 243,8 -2 242 705,8 #HODNOTA! 113 561,9 208 497,3 1 317 397,7 -131 850,7 256 062,6 53 035,9 Netto dovoz 660 834,5 217 976,2 3 896 633,4 46 731,6 130,2 3 174,8 183,8 232,6 723,5 6 807,3 2,2 115,1 1,6 49,1 1 147,1 589,5 100,7 20,0 1 498,2 521,0 7,7 791,4 429,3 189,8 574,5 740,0 1 113,7 343,6 1 590,9 238,5 875,1 7 962,1 215,8 153,7 1 582,9 203,2 36,8 112,7 3 006,4 159,9 271,6 651,0 5 926,6 1,3 128,6 2,3 57,1 1 149,4 472,4 83,8 15,9 1 367,4 440,4 4,9 756,7 348,8 183,3 510,9 536,4 410,8 252,2 1 426,0 146,8 250,3 13,7 6 770,7 113,6 208,5 1 317,4 256,1 53,0 Uvažované netto dovozy (v mil. K) ø 2004-06 2006 894,6 660,8 170,3 218,0 4 660,4 3 896,6 44,3 46,7 Zelenina, ovoce, oechy, bez: olivy, zelenina a ovoce konzerv. cukrem, džemy z citrusové ovoce, arašídy, ostatní oechy, ananasy, citrusové plody smsi a ostatní jinak upravené nebo konzerv., pomeranová šáva zmrazená, ost. ovocné a zel. šávy nezkvašené, s pidaným cukrem Sladový výtažek, potravináské pípravky, tstoviny Výrobky z obilí získané bobtnáním, pražením, pekaské zboží, peivo, oplatky Cukr epný Ostatní cukry, v. chemicky isté laktéózy, maltózy, glukózy a fruktózy v pevném stavu, cukerné sirupy bez arom. písad nebo barviva, umlý med, též smíšený s medem, karamel (bez javovorového sirupu) Melasa ostatní (ne ttinová) Cukrovinky (v. bílé okolády) bez kakaa Uzenky, salámy, jiné pípravky a konzervy z masa, drob, krve Lnná semena, semena epky, slunenicová semena Semena, plody a výtrusy k výsevu Škroby, inulin Pšeniná mouka, obilné mouky, krupice, krupika, obilná zrna jinak zpracovaná Pšenice a sourež Žito Jemen Oves Kukuice Název položky mezisouet 20 Rzné potravinové pípravky, bez 21 bez 2101 11, 2101 pípravk z kávy, aje, maté, pípravk 20 a 2103 pro omáky a koenitých smsí mezisouet 21 Voda, vody minerální, sodovky 2201 a 2202 neslazené i slazené 2203 Pivo ze sladu 2206 00 Nápoje zkvašené, ostatní Ethylalkohol nedenaturovaný pod 80 %, 2207 destiláty denaturované Stolní ocet a jeho náhražky z kyseliny 2209 00 octové mezisouet 22 Pípravky ostatní používané k výživ 2309 90 zvíat mezisouet 23 Celkem vynucené netto dovozy Pramen: Statistika zahraninío obchodu SÚ Zpracoval: L. Šafaíkova 2001 až 2009 bez 2005 70, 2006 00 31 00 38, 00 99, 2007 91, 2008 11, 19, 20, 30, 92 a 99, 2009 11, 19, 29, 31, 41 a 71 mezisouet 19 1904 a 1905 1901 a 1902 nmezisouet 17 1704 1703 90 00 1702 bez 1702 20 mezisouet 16 1701 12 1601 00 až 1602 1209 mezisouet 12 1204 až 1206 1108 mezisouet 11 1101 až 1106 1001 1002 1003 1004 1005 mezisouet 10 KN 1. pokraování pílohy 3 3 842 606,6 1 725 081,6 3 561 526,3 132 912,3 114 732,8 12 406,8 5 546 659,8 619 246,1 33 524 158,9 1 626 901,9 243 093,6 58 290,7 65 968,6 22 579,7 2 016 834,6 1 467 258,2 44 260 043,1 1 186 185,4 2 876 780,6 2 248 328,3 628 452,3 4 022 210,0 3 667 802,7 7 244,2 113 675,1 233 487,9 800 794,2 434 093,7 1 522 506,8 1 088 413,1 70 802,1 205 920,2 135 118,0 2004 Vývoz 709 069,0 17 680,9 469 900,6 84 175,2 245 545,5 1 526 371,3 5 497 530,3 2 849 158,6 6 098 150,7 4 271 400,8 1 826 749,9 2 633 714,7 1 772 319,3 16 785,5 815 281,3 29 328,6 1 012 805,2 752 902,6 1 556 640,9 803 738,3 143 716,5 295 298,6 151 582,1 Dovoz 93 725,9 81 684,4 28 697,4 763,3 500 457,8 705 328,8 10 735 884,2 848 012,1 -3 529 825,2 10 173,0 -48 764,2 -3 318 432,8 -74 621,6 -98 179,7 1 654 923,7 1 662 973,2 3 221 370,1 2 023 072,5 1 198 297,6 -1 388 495,3 -1 895 483,4 9 541,3 701 606,2 -204 159,3 212 010,9 318 808,9 34 134,1 -284 674,7 72 914,3 89 378,4 16 464,1 Netto dovoz -615 343,1 64 003,5 -441 203,2 -83 411,9 254 912,2 -821 042,5 51 676 340,8 1 414 310,1 2 545 975,5 28 046,9 61 805,2 288 381,7 48 247,3 2 119 494,4 5 916 517,5 3 131 622,4 6 489 252,9 4 604 454,0 1 884 798,9 3 026 764,2 1 955 013,9 49 955,7 888 177,2 133 617,4 1 396 644,1 733 392,0 1 186 655,4 453 263,4 149 247,8 398 703,0 249 455,3 Dovoz 65 172,9 28 251,3 15 841,8 764,8 483 751,7 593 782,5 44 821 813,3 964 774,3 6 118 342,7 22 345,0 134 763,0 3 655 818,2 80 854,9 2 224 561,6 3 899 352,0 1 531 526,3 3 260 319,8 2 541 514,7 718 805,0 3 928 924,3 3 293 410,5 27 988,5 166 569,1 440 956,2 1 433 636,0 467 874,5 2 373 512,2 1 905 637,6 70 801,9 263 090,5 192 288,6 2005 Vývoz 4 377 448,1 203 702,2 1 550 745,5 144 469,6 368 852,9 6 645 218,3 6 854 527,5 449 535,8 -3 572 367,2 5 701,9 -72 957,7 -3 367 436,5 -32 607,7 -105 067,2 2 017 165,5 1 600 096,1 3 228 933,2 2 062 939,3 1 165 993,9 -902 160,2 -1 338 396,6 21 967,2 721 608,1 -307 338,8 -36 991,9 265 517,5 -1 186 856,7 -1 452 374,3 78 445,9 135 612,5 57 166,7 Netto dovoz -4 312 275,3 -175 450,9 -1 534 903,8 -143 704,7 114 898,8 -6 051 435,8 58 434 188,4 1 373 181,1 3 026 572,4 31 079,1 155 215,3 279 211,1 45 213,6 2 515 853,2 6 450 292,7 3 539 950,8 6 889 288,5 4 790 802,2 2 098 486,3 2 914 990,2 1 505 905,5 79 274,4 1 154 051,1 175 759,2 1 757 116,4 668 820,1 1 712 285,7 1 043 465,7 160 113,9 456 436,5 296 322,6 Dovoz 173 202,5 195 379,5 610 220,9 1 529,6 608 213,2 1 588 545,7 46 077 507,4 1 070 262,9 7 333 827,9 32 744,7 154 093,6 4 123 156,0 74 675,4 2 949 158,3 4 400 971,3 1 664 869,8 3 741 323,5 2 949 377,7 791 945,8 3 245 506,6 2 776 979,6 54 825,6 351 328,0 62 373,3 1 526 798,4 382 450,3 1 133 136,6 750 686,3 107 815,1 229 301,1 121 486,1 2006 Vývoz 3 074 704,2 163 178,8 1 096 115,5 98 136,8 949 757,4 5 381 892,8 12 356 681,0 302 918,2 -4 307 255,6 -1 665,6 1 121,8 -3 843 944,9 -29 461,8 -433 305,1 2 049 321,4 112,8 1 875 080,9 3 147 965,0 1 841 424,5 1 306 540,5 -330 516,4 -1 271 074,1 24 448,8 802 723,0 113 385,9 230 318,0 286 369,7 579 149,2 292 779,4 52 298,8 227 135,4 174 836,5 Netto dovoz -2 901 501,8 32 200,7 -485 894,6 -96 607,3 -341 544,2 -3 793 347,1 51 456 857,4 1 418 249,8 2 529 794,1 27 235,2 94 329,7 270 228,8 50 583,9 2 087 416,5 5 954 780,2 3 173 577,2 6 492 230,7 4 555 552,3 1 936 678,4 2 858 489,7 1 744 412,9 48 671,9 952 503,2 112 901,7 1 388 855,2 718 371,6 1 485 194,0 766 822,5 151 026,1 383 479,4 232 453,3 Dovoz 110 700,4 101 771,8 218 253,3 1 019,2 530 807,6 962 552,3 41 474 493,2 884 761,1 6 332 943,5 22 498,8 134 529,8 3 780 166,9 96 147,5 2 299 600,5 4 047 643,3 1 460 860,5 3 292 808,0 2 579 740,2 713 067,7 3 732 213,6 3 246 064,3 30 019,4 210 524,1 245 605,8 1 253 742,9 428 139,5 1 676 385,2 1 248 245,7 83 139,7 232 770,6 149 630,9 Prmr 2004-2006 Vývoz 2 720 407,1 128 187,3 1 038 920,5 108 927,2 521 385,3 4 517 827,5 9 982 364,2 533 488,7 -3 803 149,3 4 736,4 -40 200,0 -3 509 938,1 -45 563,7 -212 184,0 1 907 136,8 1 712 716,7 3 199 422,8 1 975 812,1 1 223 610,7 -873 723,9 -1 501 651,4 18 652,4 741 979,1 -132 704,1 135 112,4 290 232,1 -191 191,1 -481 423,2 67 886,3 150 708,8 82 822,4 Netto dovoz -2 609 706,7 -26 415,6 -820 667,2 -107 908,0 9 422,3 -3 555 275,2 302,9 28 296,8 2 049,3 1 875,1 3 148,0 1 841,4 1 306,5 827,2 24,4 802,7 230,3 286,4 579,1 292,8 52,3 227,1 174,8 533,5 24 818,0 4,7 4,7 1 907,1 1 712,7 3 199,4 1 975,8 1 223,6 760,6 18,7 742,0 135,1 290,2 290,2 67,9 150,7 82,8 9,4 9,4 Uvažované netto dovozy (v mil. K) ø 2004-06 2006 Obsah Úvod.................................................................................................................................................................. 3 1 Charakteristika vývoje mezinárodního agrárního trhu a pozice R na tomto trhu v uplynulých tyiceti letech............................................................................................................................................ 4 2 Aktuální predikce vývoje mezinárodního agrárního trhu OECD-FAO ............................................ 11 3 Dlouhodobé relevantní tendence a faktory ovlivující mezinárodní agrární trh, jejich souvislosti a dsledky jejich kumulace ..................................................................................................................... 14 4 Oekávané zmny na mezinárodním agrárním trhu a možnosti adaptace AZO R ..................... 31 5 Odhad možných dsledk konverze mezinárodního agrárního trhu pro AZO R ......................... 34 Literatura ....................................................................................................................................................... 36 1 2 Úvod Je píznané, že Paul Kennedy1 se v úvodní kapitole své knihy „Svt v jednadvacátém století“ vnuje pedevším Malthusov „Eseji o principu populace“ a znovu a velmi opatrn polemizuje s mnoha ekonomy a filosofy odmítnutou Malthusovou myšlenkou, že „síla populace je nekonen vtší než síla zem poskytnout lidem potravu“. Kenedyho pozoruhodná kniha vydaná v roce 1993 totiž nese ne píliš optimistický podtitulek „Chmurné vyhlídky i vkládané nadje“ (lit. 1). Jakkoliv se Malthusovy hrozivé predikce nenaplnily, nejsou ani pedpovdi svtového vývoje zpracované ve druhé polovin dvacátého století výrazn povzbudivjší. Skupina evropských vdc psobících v „ímském klubu“ zveejnila v polovin sedmdesátých let prognostickou studii „Hranice rstu“. Tento bestseller varoval ped úbytkem disponibilních surovin a pírodních zdroj, ped zneišováním životního prostedí a dalším pekotným rstem populace. Hovoil o poteb recyklace zdroj, o nutnosti zpomalení hospodáského rstu. V roce 1973 pirovnával tehdejší prezident Svtové banky McNamara populaní explozi k atomové válce (lit. 2). Pozdji2 byla publikována práce R. Heilbronera „Studie o budoucnosti lidstva“, která byla ješt pesimistitjší. Extrapolací rozhodujících globálních trend došel autor k názoru, že stávající pírodní zdroje nemohou dostaovat vzrstající poptávce. Pedvídal i oteplování zemské atmosféry. Také zpráva amerického ministerstva zahraniních vcí a Rady pro kvalitu životního prostedí, vydaná v roce 1980 pod názvem „Global 2000 Report“, byla varovná. Doporuovala pijetí zásadních opatení proti devastaci životního prostedí, nekontrolovanému rstu svtové populace a intenzivnímu erpání nerostného bohatství a pírodních zdroj. Upozorovala na rizika mezinárodních a sociálních konflikt, plynoucí z nerespektování doporuených opatení. Laureát Nobelovy ceny Wasilij Leontief se zabýval touto problematikou na zakázku OSN a v roce 1977 mj. uvedl: „Svtové zásoby kovových rud a fosilních paliv jsou celkov dostaující pro uspokojení svtové poteby ve zbývajících dekádách do konce století, aby udržely svtový hospodáský rst v relativn vysokém tempu. Tyto zdroje však budou s nejvtší pravdpodobností stále dražší (lit. 2). Vtšina uvedených varování se jeví jako stále aktuální, jejich naléhavost je dnes snad ješt vyšší. Zhoršování životního prostedí a klimatické zmny pokraují a jejich dsledky se projevují výrazn na svtové produkci potravin. Rst svtové populace se sice podailo zpomalit, paraleln však dynamicky roste kupní síla obyvatelstva a svtová spoteba potravin a akceleruje rst spoteby energií. Dopady na disponibility globálních zdroj jsou evidentní. Vzrstající disproporce mezi zdroji a poptávkou po nich vede k rstu cen na mezinárodním trhu. Tyto dlouhodobé a aktuáln se zrychlující tendence se projevily markantn na mezinárodním agrárním trhu teprve poté, co došlo ke kumulaci nkolika konjunkturu ovlivujících faktor. Hrozba budoucího deficitu fosilních paliv zrychluje vzestup jejich cen a zvyšuje všeobecn náklady agrární produkce i mezinárodního 1 Paul Kennedy (1945) je profesorem historie na univerzit v Yale v USA. 2 Heilbroner , R.L.: An Inquiry into the Human Prospects, 1974. 3 obchodu, dynamický rst píjm obyvatel zejména v Asii a v nkterých dalších ástech svta zvedá poptávku po surovinách a zemdlsko-potravináských produktech, úsilí najít alternativní energetické zdroje zvyšuje poptávku po základních rostlinných produktech a rst frekvence klimatických anomálií soubžn snižuje objemy sklizní v nkterých významných exportních zemích. Dlouhodob klesá svtová výmra zemdlské pdy, deficitní se v mnoha oblastech stává voda. Není pravdpodobné, že by se podailo uvedené tendence v horizontu píštích dekád zásadn zmnit. Vdecký a technologický pokrok sice nesporn eliminuje dopady tchto nepíznivých trend na svtovou produkci a spotebu potravin, možné a pravdpodobné soubhy uvedených a dalších nepíznivých konjunkturálních faktor se však mohou v budoucnosti astji opakovat a dlouhodobý vzestup cen na mezinárodním agrárním trhu je velmi pravdpodobný. Jestliže byl v uplynulém tvrtstoletí agrární segment mezinárodního trhu charakterizován trvalým pevisem nabídky nad poptávkou, lze oekávat, že dojde vlivem naznaených tendencí ke zmn charakteru agrárního trhu, resp. k jeho konverzi na trh prodávajícího. Cílem pedložené práce je pomocí charakteristik rozhodujících aktuálních konjunkturálních faktor ovlivujících mezinárodní agrární trh odhadnout rozsah zmn na tomto trhu v píští dekád a jejich možné dopady na bilanci eského agrárního zahraniního obchodu. 1 Charakteristika vývoje mezinárodního agrárního trhu a pozice R na tomto trhu v uplynulých tyiceti letech 1.1 Mezinárodní agrární trh V uplynulých dvaceti letech3 vzrstala hodnota svtového agrárního vývozu o 6,69 % prmrn ron, zatímco odpovídající prmrný pírstek veškerého svtového zbožového exportu inil 9,32 %. Hodnota roního svtového agrárního vývozu v období 1985 až 2004 vzrostla ze 175 mld. USD na 594 mld. USD. Podíl agrárních produkt na celosvtovém zbožovém vývozu se bhem tchto dvou dekád snížil ze 12 % na cca 7 % (lit. 5). Podle FAO byl prmrný roní pírstek svtové produkce všech zemdlskopotravináských komodit v letech 1978 - 88 jen 2,2 %, zatímco odpovídající pírstek svtové spoteby inil 2,4 %. V následujících dvanácti letech (1988 - 2000) se rst svtové agrární produkce zpomalil na prmrných 1,6 % ron, poklesla však také dynamika rstu globální spoteby potravin a zemdlských produkt na 1,6 % ron. Velmi výrazn se ovšem mnila dynamika rstu svtové spoteby jednotlivých skupin agrárních produkt. Prmrný svtový mezironí pírstek spoteby pšenice se snížil ze 2,5 % ron v období 1978 - 88 na 1,3 % v následujících dvanácti letech, rýže ze 2,6 % na 1,8 %, krmného obilí z 1,4 % na 1,3 %. Vysokou dynamiku rstu globální spoteby vykázalo FAO naopak u tuk a olej (3,8 %, resp. 2,7 %), vepového masa (3,6 %, resp. 2,2 %) 3 Poslední relevantní údaje FAO k datu zpracování této práce byly k dispozici jen k roku 2004 (do sumarizace zahrnut intraobchod EU). 4 a zejména drbežího masa (4,8 % a 3,8 %). Velmi podobné zmny vykazuje FAO také u prmrných mezironích pírstk svtové agrární produkce. Dlouhodobé tendence globální spoteby zemdlských produkt a potravin svdí o dynamickém rstu poptávky po energeticky náronjších potravinách. Tyto tendence se ovšem projevovaly pevážn v rozvojových zemích. Ve vysplých zemích naopak FAO zaznamenává jen zcela nepatrný rst spoteby potravin, resp. u mnohých potravinových skupin stagnaci (rýže, oví a kozí maso, pšenice). Rozdílnosti ve skladb produkce a spoteby zemdlsko-potravináského zboží v uplynulých letech se do znané míry projevuje také v diferencích roních pírstk hodnoty svtového importu. Výrazn nadprmrnou dynamiku dovozu v posuzovaných obdobích - opt pedevším do rozvojových zemí - vykazují zejména proteinová krmiva (10,5 %, resp. 6,6 % ron), vepové maso (8,1 %, resp. 3,8 %) a drbeží maso (6,3 % a 6,1 %) (lit. 6). Naopak mezironí pírstky mezinárodního obchodu s nkterými rostlinnými produkty byly nižší. Tab. 1 - Prmrné mezironí pírstky svtového vývozu vybraných komodit (%) 1960 - 1970 1970 - 1980 1980 - 1990 1990 - 2000 1995 - 2005 Pšenice 1,1 4,7 -0,3 -0,3 2,7 Rýže 2,2 4,9 0,6 3,5 1,4 Krmné obilí 4,9 8,7 -1 1,3 3,6 Sójové boby Sójové mouky 11,4 14,4 8,2 11,7 -0,4 2,9 2,8 2 1,7 1,5 Pramen: International Agricultural Baseline Projections to 2005, USDA. Velmi výrazné jsou také rozdíly v podílech mezinárodn obchodované produkce na celkové svtové produkci (exportní angažovanost) jednotlivých významných agrárních komodit, resp. agregací. Nejvyšší obchodovaný podíl na produkci dosahují tropické a subtropické pochutiny a nápoje, resp. obecn produkty rozvojových zemí, jejichž pstování je podmínno klimatem. Tato skutenost vede k tomu, že je u tchto komodit trvale zeteln vyšší cenová oscilace v porovnání s produkty, které jsou determinovány klimaticky mén nebo vbec. Je však také píinou vyšší zranitelnosti obchodních bilancí produkních rozvojových zemí. Tab. 2 - Podíl mezinárodn obchodované produkce na svtové produkci u vybraných agrárních komodit (1998 - 2001) Pšenice Kukuice Krmné obiloviny celkem Rýže Sójové boby epka Slunenice Podzemnice olejná Sójový olej Palmový olej Palmojádrový olej 17 % 15 % 12 % 2,5 % 26 % 18 % 9% 6% 33 % 78 % 67 % Sójové mouky Slunenicový šrot epkový šrot Arašídový šrot Cukr Káva Kakao aj Banány Tabák Kauuk pírodní 56 % 22 % 17 % 14 % 27 % 75 % 72 % 43 % 18 % 21 % 83 % Máslo Hovzí maso Vepové maso Sýry Drbeží maso Len Bavlna Juta Pramen: Bazin, G.:Quelles perspectives pour l´agriculture europeenne et pour la PAC dans le contexte mondial ? 5 12 % 10 % 3% 6% 4% 45 % 29 % 12 % Cenový vývoj mezinárodn obchodovaného agrárního zboží byl v posledních tyiceti letech pevážn sestupný. Svtové ceny komodit, u kterých jsou k dispozici dlouhodob nemnné jakostní a komerní parametry svdí o tom, že jejich nominální hodnoty kotující v USD byly v pováleném období (1947 - 1950) tém stejné nebo i vyšší než koncem století. Pitom se samozejm trvalá svtová inflace projevila na hodnot amerického dolaru tak, že obdobná srovnání mají jen malou vypovídací úrove. Tab. 3 - Svtové ceny pšenice1) a kukuice2) v období 1989-99 a v prmru let 2001/02-05/06 88/89 Pšenice Kukuice 167 118 2001/02-2005/06 prmr 142 152 110 103 89/90 90/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 98/99 160 110 119 106 150 110 140 97 142 112 157 109 214 169 179 120 1 HRW, FOB US Gulf , 2 US, Yelow No.2, FOB Gulf Pramen: FAPRI, World Agricultural Outlook V indexním vyjádení (1970 = 100) byly od roku 1950 do roku 1984 nejvyšší nominální ceny mezinárodn obchodovaných agrárních komodit v roce 1980, kdy dosáhly 310,7 bod. Zatímco v období 1950 - 70 kolísaly v indexním vyjádení mezi 85 - 100 bod, od roku 1970 do roku 1980 vzrostly trojnásobn (lit. 4). Od roku 1980 prmrné nominální ceny rozhodujících agrárních komodit na mezinárodním trhu klesaly – s nevýraznými mezironími výkyvy – až do roku 1995/6, kdy základní zemdlsko-potravináské trhy vykázaly výrazný cenový vzestup. Od této sezony pak opt pevážn klesaly, až do roku 2005/06. Reálné ceny hlavních agrárních komodit na mezinárodním trhu klesaly kontinuáln od roku 1980 až do roku 2006 tak, že podle propot FAO byla reálná úrove agrárních cen na pelomu století v porovnání s bází prakticky poloviní. Mezinárodní agrární trh byl zhruba od poátku osmdesátých let (na rozdíl od poválených patnácti let) trhem s výrazným pevisem nabídky, trhem na kterém kupující uroval podmínky, byl trhem kupujícího. Nkteí analytici v minulosti nacházely píinu zmny charakteru mezinárodního agrárního trhu na pelomu sedmdesátých a osmdesátých let ve zpomalení rstu spoteby (a poptávky) ve vysplých zemích a paralelní nízké likvidit socialistických a rozvojových zemí. Pozdjší analýzy zpracované mezinárodními organizacemi se shodují v názoru, že však hlavním dvodem zvyšující se disproporce mezi nabídkou a poptávkou, petlaku nabídky a rezultujícího poklesu cen v uplynulých ptadvaceti letech byly deformace zpsobené vysokými rozpotovými podporami národních agrárních sektor a paraleln existující vysoká míra jejich ochrany. Globální suma národních podpor zemdlsko-potravináských odvtví se na konci uplynulého desetiletí odhadovala na 560 až 600 mld. USD ron. Ticet lenských zemí OECD nap. poskytovalo v roce 2000 vlastním agrárním sektorm celkovou podporu ve výši 321 mld. USD, v následujícím roce se tento transfer rozpotových prostedk snížil na 311 mld. USD. V období 1985 - 88, (kdy odhad svtových podpor zemdlsko-potravináských sektor osciloval kolem 800 mld. USD ron) odpovídala hodnota celkových agrárních podpor v zemích OECD 2,3 % sumy 6 HDP. Vlastní zemdlsko-potravináská odvtví ovšem podporují také ostatní (nelenské) zem, vetn mén rozvinutých, zejména na Blízkém a Stedním východ, v Jihovýchodní Asii a Latinské Americe. Pitom se hodnota svtového agrárního vývozu pohybovala v letech 1995 - 2000 pouze kolem 450 mld. USD (lit. 7). V období 1986 - 88 byly ceny zemdlských výrobc v zemích OECD o 58 % vyšší než korespondující ceny na mezinárodním trhu. Pozdji se sice tato míra ochrany snížila, ale v roce 2001 stále ješt pevyšovaly ceny placené zemdlcm úrove odpovídajících cen na mezinárodním trhu o 31 %. Uvedené diference ovšem pedstavují prmrné hodnoty, které zastírají mnohem vyšší rozdíly u nkterých komodit a zemí. Podle G. Bazina (lit. 8) byl transfer rozpotových prostedk zemdlcm v jednotlivých státech velmi rozdílný. Tab. 4 - Transfer rozpotových prostedk do zemdlství v roce 1995 Japonsko Evropská unie USA Nový Zéland Austrálie Švýcarsko OECD celkem USD na obyvatele USD na zemdlce USD na hektar z.p. 32 755 17 900 19 550 996 29 250 175 1 540 11 4 200 3 47 540 4 480 15 900 287 726 412 283 56 86 1 003 378 Pramen: Bazin, G.:Quelles perspectives pour lágriculture europeenne et pour la PAC dans le contexte mondial ? Charakteristickým rysem konjunkturálního vývoje mezinárodního agrárního trhu v uplynulých tyiceti letech je kontinuální pokles absolutní, pípadn relativní úrovn svtových zásob hlavních rostlinných produkt. Jestliže se v dívjší konjunkturální praxi považoval za optimum podíl konených neprodaných zásob mezinárodn obchodovaných komodit na svtové spoteb 20 % (stav, který byl jedním z pedpoklad rovnováhy na trhu), byl v posledních letech tento ukazatel pehodnocován a vlivem zvyšování „transparentnosti“ trhu se podíl konených neprodaných zásob snižoval. Nkteré expertízy poukazovaly kriticky na tuto zmnu a naznaovaly „snížení mezinárodní potravinové bezpenosti“. Diskutovalo se o minimální možné míe neprodaných zásob a expertízy obhajovaly jejich všeobecný pokles blíže nespecifikovanými faktory politickými, zdokonalením technik komerních, informaních, zlepšením parametr pepravy, vyšší flexibilitou trhu, možnostmi rychlých reakcí na stran produkce a nabídky (lit. 9). Tak podíl konených svtových zásob pšenice na globální spoteb se od roku 1960 do roku 2005 snížil z 38 % na 18 %, rýže z 24 % na 11 %, krmného obilí z 26 % na 11 %, ješt vyšší redukci zaznamenaly svtové statistiky u olejnatých semen, zejména pak u sójových bob. Souasná situace nicmén naznauje, že tyto zmny nejsou bez rizik. Aktuální cenové vzestupy hlavních rostlinných komodit v roce 2007 jsou mj. dsledkem nízkých svtových zásob. Teritoriální skladba svtového agrárního exportu se v posledních dvou dekádách zmnila. Dominantní pozici nejvtšího svtového agrárního vývozce ztratily USA ve prospch EU 15. Podíl obou tchto rozhodujících exportér na globálním agrárním exportu se pitom - pes výrazný vzrst 7 hodnoty - snížil. Mezi dvanácti nejvtšími svtovými exportéry zemdlsko-potravináských produkt vykázaly relativn nejvtší zvýšení hodnoty vývozu Mexiko (index 2000-04/1985-89 = 338,5), Argentina (index 297,2) a Brazílie (index 275,0). Nejvyšší pírstek podílu na celkovém svtovém agrárním vývozu v porovnávaných ptiletích dosáhla Brazílie (1,1 p. b.) a Argentina (0,97 p. b.). V uplynulých dvaceti letech se v aktivním mezinárodním obchodu s agrárními komoditami obecn zvýšil význam rozvojových zemí, zejména však zemí jihoamerických. V hierarchii svtových agrárních exportér však také vzrostl význam Malajsie, Indie, Indonésie a dalších zemí asijských. Tab. 5 - Nejvýznamnjší svtoví vývozci zemdlsko-potravináského zboží (s vylouením intraobchodu EU) Zem Prmr let 1985 - 89 mld. USD Podíl (%) Zem Prmr let 2000 - 04 mld. USD Podíl (%) USA 38,34 22,80 EU 15 61,78 18,68 EU 15 z toho: Francie Nizozemsko Spojené Král. Nmecko Itálie Dánsko Austrálie Kanada Brazílie ína Nový Zéland Argentina Thajsko Malajsie Kolumbie Mexiko 29,86 19,83 z toho: Francie Nizozemsko 4,64 Nmecko 2,87 Spojené Král. 2,63 Itálie 2,61 Dánsko 1,69 Španlsko 1,65 6,41 USA 4,90 Brazílie 4,39 Kanada 4,06 Austrálie 2,92 ína 2,80 Argentina 2,32 Mexiko 1,83 Nový Zéland 1,71 Malajsie 1,64 Thajsko 11,08 9,34 9,20 6,66 6,59 4,56 3,92 60,18 18,18 17,72 16,16 14,00 12,54 8,36 8,05 7,45 7,38 3,35 2,82 2,78 2,01 1,99 1,38 1,19 18,19 5,49 5,36 4,89 4,23 3,79 2,53 2,43 2,25 2,23 6,99 4,33 3,95 3,93 2,54 2,49 9,55 7,38 6,61 6,12 4,40 4,22 3,50 2,76 2,57 2,47 Pramen:OECD-FAO Agricultural Outlook 2007-2016, OECD-FAO 2007 Nejvtšími svtovými dovozci agrárního zboží v období 2000 - 2004 byly EU 15 (bez intraobchodu), USA, Japonsko, ína, Kanada, Mexiko, Jižní Korea, Ruská federace, Hong Kong a Thajwan. Diverzifikace dovozu z teritoriální hlediska byla ovšem vyšší, tedy i podíly na celkovém svtovém agrárním dovozu uvedených deseti rozhodujících importér byly nižší než u exportu. Vývoj mezinárodního agrárního trhu v uplynulých tyiceti letech byl rozhodující mrou ovlivován konjunkturální situací v obilovinách. Zatímco výkyvy ve vztahu poptávka-nabídka u cukru, komodit živoišného pvodu, tropických a subtropických pochutin a nápoj, jednotlivých olejnatých surovin a olej a tuk, pípadn ovoce a zeleniny byly obvykle kompenzovány jinou píbuznou komoditou, ovlivnily distorze na svtovém trhu obilovin vždy celý mezinárodní agrární tržní segment. Z dlouhodobých analýz lze mj. také odvodit, že byly nezídka ve spojitosti s tzv. 8 ropnými šoky. Bylo to nap. v roce 1973 (embargo OPEC na vývoz ropy do zemí které podporovaly Izrael bhem tzv. Jomkypurské války), resp. 1979 (po revoluci v Iránu). Lze zobecnit, že v hodnoceném období byl mezinárodní agrární trh – krom již zmínné deformace v dsledku tém trvalé disproporce mezi vysokou nabídkou a nižší poptávkou – trhem neklidným, se znanými konjunkturálními výkyvy. SEMMMMMMMMMMMM 1. 11. 2007 1.2 Pozice R na mezinárodním agrárním trhu Kvantifikace pozice R, resp. SR na mezinárodním agrárním trhu v pedlistopadovém období je obtížná, vzhledem k deformovaným kursovým pomrm domácí mny k mnám svtovým, ve kterých jsou mezinárodní statistiky vedeny (existence tzv. vyrovnávacích, resp. pepoítávacích koeficient v obchod s každou jednotlivou skupinou zemí - „VRCV“). Podíly SR na mezinárodním obchod bylo možno zjišovat vrohodn pouze z množstevních údaj, tzn. pouze pro jednotlivé komodity. V polistopadovém období byl podíl R na svtovém i evropském agrárním obchodu velmi nízký4. Tab. 6 - Podíl R na svtovém a evropském agrárním vývozu a dovozu (%) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Na svtovém vývozu 0,34 0,28 0,28 0,26 0,27 0,29 0,28 0,30 0,31 0,31 Na evropském vývozu 0,69 0,58 0,60 0,56 0,60 0,63 0,58 0,65 0,70 0,65 Na svtovém dovozu 0,31 0,36 0,41 0,46 0,44 0,45 0,41 0,41 0,44 0,48 Na evropském dovozu 0,60 0,69 0,81 0,93 0,90 0,89 0,84 0,89 0,95 1,00 Pramen: FAO Yearbook Trade 1998-2002 V uplynulých tyiceti letech byl nicmén domácí agrární sektor v nkolika komoditách významným subjektem na mezinárodním agrárním trhu jako vývozce i jako dovozce. V exportu šlo zejména o pivovarské suroviny a pivo. Nkdejší pozici na mezinárodním trhu cukru R naopak ztratila. Ješt v roce 1965 participoval vývoz cukru z SR na svtovém cukerním exportu 11,4 % a na evropském 25,1 %. Po dvaceti letech (1984) se podíl na svtovém vývozu snížil na 2,2 % a na evropském na 3,8 % (lit. 4). Jednou z komodit, která vytváela dlouhodob skvlou image eského agrárního sektoru na mezinárodním trhu, byl chmel. Pozice eského chmele na tomto tržním segmentu je dosud dobrá, podíl našeho vývozu na svtovém i evropském vývozu zstal pomrn vysoký, také zejm proto, že svtový export chmele v posuzovaném období stagnoval (tab. 7). 4 Podíly byly vypoítány z údaj uvádných v USD. Na mezironí zmny výše podílu ml tedy vliv také kurs USD, který je sice v použitém podkladu uveden, neodpovídá ale zcela kursu USD uvádnému SSB. 9 Tab. 7 - Podíl SR a R na svtovém a evropském vývozu chmele(v t a %) 1965 1984 1996 1997 1998 2000 2001 2002 Svt 30 425 44 683 44 862 41 831 39 605 37 031 37 745 36 452 Evropa 20 476 33 746 33 361 31 098 30 355 28 006 27 843 27 780 SR (1965 a 1984) a R 4 693 7 853 7 285 6 039 5 356 4 650 5 296 5 305 Podíl na svt. vývozu % 15,4 17,9 16,2 14,4 13,5 12,6 14,0 14,6 Podíl na evrop. vývozu % 22,9 23,3 21,8 19,4 17,6 16,6 19,0 19,1 Pramen: FAO Yearbook Trade 1967 –2002 Ješt v 60. letech byla SR nejvtším svtovým vývozcem jeného sladu. Nkteré velké svtové pivovary upednostovaly eský slad a na jeho používání stavly svojí reklamu. Výhody nejvtšího svtového vývozce byly znané, zejména ve vztahu k cenám. Vývoz sladu se opíral o domácí disponibility vysoce kvalitních jarních jemen, které byly rovnž významným exportním artiklem, a ovlivoval pozitivn také export piva. Na rozdíl od chmele ovšem R u sladu svojí nkdejší dominantní pozici na mezinárodním trhu se všemi navazujícími výhodami postupn ztratila a v posledních letech její podíl na mezinárodním trhu stagnuje (tab. 8). Tab. 8 - Podíl SR a R na svtovém a evropském vývozu sladu (v tis. t a %) 1965 1984 1996 1997 1998 2000 2001 2002 Svt 753,9 2 679,2 4 426,1 4 813,8 4 965,1 5 338,3 5 546,8 5 547,8 Evropa 554,2 2 043,4 3 151,7 3 380,2 3 478,3 3 693,5 3 851,0 3 887,2 SR (1965 a 1984) a R 165,0 191,0 140,4 140,6 166,8 216,7 144,4 184,4 Podíl na svt. vývozu % 21,9 7,1 3,2 2,9 3,4 4,1 2,6 3,3 Podíl na evr. vývozu % 29,8 9,3 4,5 4,2 4,8 5,9 3,7 4,7 Pramen: FAO Yearbook Trade 1967 - 2002 Také podíl na svtovém a evropském exportu piva dlouhodob klesá, což je ovšem pedevším dsledkem vysoce nadprmrné dynamiky rstu svtového vývozu a také zmny vývozní strategie rozhodujících domácích pivovar. Ty v posledních letech úeln preferují zakládání dceiných spoleností v zahranií, ped exportem fysického zboží (tab. 9). Tab. 9 - Podíl SR a R na svtovém a evropském vývozu piva (tis. t a %) 1965 1984 1996 1997 1998 2000 2001 2002 Svt 1 158,7 2 656,2 6 687,2 6 202,7 6 222,9 6 240,7 7 544,6 9 416,6 Evropa 1 055,7 2 099,0 4 286,3 3 894,0 3 886,2 3 851,3 4 820,0 5 417,9 168,7 193,3 208,4 SR (1965 a 1984) a R 107,2 201,5 212,1 215,0 191,3 Podíl na svt.vývozu % 9,3 7,6 3,2 3,5 3,1 2,7 2,6 2,2 Podíl na evr. vývozu % 10,2 9,6 4,9 5,5 4,9 4,4 4,0 3,8 Pramen: FAO Yearbook Trade 1967 - 2002 V uplynulé dekád naopak figurovalo ve skladb eského agrárního vývozu nkolik komodit, které v pedlistopadovém období nebyly podílov významné ani ve svtovém mítku, ani v domácím exportním sortimentu. Nejvýznamnjší je epkové semeno (tab. 10), patí sem ale také epkový extrahovaný šrot a mák. U posledn jmenované olejniny je R pravdpodobn jedním z 10 nejvtších svtových exportér a zejm dominantním vývozcem v evropském mítku. Statistiku zahraniního obchodu s mákem však representativní mezinárodní organizace nesledují. Tab. 10 - Podíl R na svtovém a evropském vývozu epky (v t a %) 1996 1997 1998 2000 2001 2002 Svt 6 261 890 6 653 559 8 946 422 10 011 661 9 356 892 7 757 470 Evropa 3 213 499 3 159 979 3 682 553 4 141 619 3 546 975 3 543 985 151 829 108 803 93 043 476 195 355 713 279 472 Podíl na svt. vývozu % 2,4 1,6 1,0 4,8 3,8 3,6 Podíl na evrop. vývozu % 4,7 3,4 2,5 11,5 10,0 7,9 R Pramen: FAO Yearbook Trade 1998 - 2002 Obecn má R na mezinárodním i evropském agrárním trhu jako vývozce malý a dlouhodob klesající podíl a je – až na uvedené výjimky – nevýznamným subjektem. Dlouhodob se prohlubující schodek bilance agrárního zahraniního obchodu iní R rostoucí mrou naopak významným dovozcem ady rozhodujících komodit zejména živoišného pvodu, dále finálních potravináských výrobk a také ovoce a zeleniny. Z hlediska oekávaného vývoje mezinárodního agrárního trhu není tento vývoj pro národní hospodáství R žádoucí. 2 Aktuální predikce vývoje mezinárodního agrárního trhu OECD-FAO Prognóza vývoje svtového agrárního trhu pro období 2007 - 2016, zpracovaná spolen organizacemi OECD a FAO (lit. 5) je optimistická. Vychází z pedpokladu zpomalení rstu svtové populace z 1,23 % v prmru let 1997 - 2006 na 1,08 v následující dekád, poítá se zvýšením prmrného globálního roního hospodáského rstu z 2,86 % v uplynulém desetiletí na 3,05 % v prognózovaném horizontu a pedpokládá tedy zvýšení prmrných píjm na obyvatele a adekvátní zvýšení poptávky po zemdlsko-potravináských produktech. Vychází zejména ze znaného rstového potenciálu lidnatých zemí jako je ína, Indie, Brazílie a Rusko. Kalkuluje s oekávaným výrazným zvýšením spoteby zejména potravin s vyšší pidanou hodnotou v tchto zemích, tzn. masa a mléných produkt a s odpovídající dynamikou rstu mezinárodního obchodu v tchto komoditních a teritoriálních segmentech. Optimismus prognózy se opírá také o pedpoklad nízké inflace v rozvinutých zemích. V lenských státech OECD by prmrný roní rst spotebitelských cen neml do roku 2010 pekroit 2 %. Neoekává se ani zásadní zlom ve výši úrokových sazeb v rozhodujících svtových ekonomikách, prognóza však poítá s pokraováním oslabování USD a posilováním ínského jüanu a brazilského realu. Podle OECD a FAO bude svtový agrární trh v období 2007 - 2016 velmi siln ovlivnn vývojem v produkci biopaliv. Týká se to zejména obilnin, cukru, olejnatých semen a palmového oleje. V prognóze jsou uvedeny ti hlavní kategorie cíl, které ve vtšin relevantních zemí motivují širokou politickou podporu produkci biopaliv. Pedevším je to obava z budoucích nedostatených disponibilit energetických zdroj, zejména surové ropy. Dále jde o snahu omezit vzrstající emise 11 tzv. skleníkových plyn, které negativn ovlivují klimatické pomry na Zemi a konen o rozvoj nových agrárních trh a zvýšení píjm zemdlc. Prognóza OECD a FAO se nezabývá analýzou trhu s biopalivy, pouze zohleduje možné dsledky jejich budoucí produkce a spoteby v USA, EU, Kanad, ín a Brazílii pro mezinárodní agrární trh. V USA by mlo dojít k podstatnému zvýšení výroby bioetanolu pedevším na bázi domácí kukuice. V období 2006 - 2016 by se mla produkce amerického bioetanolu zdvojnásobit. Podíl z celkové domácí produkce kukuice využité pro výrobu bioetanolu v USA by se ml zvýšit ze 20 % v roce 2006 na 32 % (tzn. na 110 mil. t) v roce 2016. Naopak bionafta zejm nedozná v USA žádný velký boom. V roce 2007 poítá prognóza s využitím 2 mil. t sójového oleje pro bionaftu, v roce 2011 by se v USA toto množství mlo zvýšit na 2,3 mil. t. Tab. 11 - Predikce svtových cen 2007/08 - 2016/17 Pšenice USD/t Kukuice USD/t Rýže USD/t Olejniny USD/t Olejnaté šroty USD/t Rostlinné oleje USD/t Cukr surový USD/t Cukr bílý USD/t Hovzí maso USA USD/100 kg Hovzí maso EU EUR/100 kg Vepové maso EU EUR/100kg Drbeží maso EU EUR/100 kg Máslo USD/100 kg Sýry USD/100 kg Sušené odst. mléko USD/100 kg 01/0205/06 ∅ 152,0 103,6 238,4 266,0 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14 14/15 15/16 16/17 204,5 158,9 352,1 310,4 197,5 157,6 360,3 311,7 191,8 147,1 347,8 306,5 186,1 143,3 331,9 300,8 184,6 144,0 331,0 297,4 184,5 140,8 336,3 297,7 183,1 138,4 336,3 295,4 181,7 138,6 330,2 295,1 182,4 139,5 326,2 298,4 183,2 138,2 326,0 299,6 201,0 215,2 217,0 212,8 207,5 204,6 203,1 198,4 196,3 199,1 200,8 520,6 217,6 269,7 618,0 242,5 341,7 619,7 235,9 330,7 622,9 231,5 319,7 611,9 235,9 319,7 610,8 240,3 319,7 608,5 238,1 314,2 612,4 238,1 310,9 613,9 240,3 310,9 615,4 241,4 309,7 613,9 242,5 308,6 282,0 303,4 299,0 297,1 288,5 285,0 279,4 279,0 286,2 293,8 297,7 244,1 250,4 258,4 258,0 257,0 259,2 258,8 258,7 259,4 259,8 260,9 134,9 142,4 153,6 148,6 139,2 143,9 137,3 136,7 138,2 139,9 142,3 102,8 100,5 104,3 106,7 108,8 105,9 104,2 108,3 109,3 110,3 111,3 155,9 231,3 196,2 300,4 193,0 310,9 188,3 303,2 188,3 300,0 195,1 301,0 200,9 300,5 209,7 301,9 215,1 304,2 220,2 305,9 222,6 307,3 185,7 259,4 269,0 266,3 259,3 253,6 250,3 247,9 249,6 249,0 251,7 Pramen: OECD-FAO Agricultural Outlook 2007-2016 V EU by podle prognózy v roce 2016 mlo být použito na výrobu bioetanolu 18 mil. t pšenice, pírstek spoteby kukuice a epky (na produkci bionafty) by ml být mén dramatický. Kukuice na bioetanol by se mlo v EU v roce 2016 spotebovat 5,2 mil. t a olejnatých semen na bionaftu 21 mil. t. V Kanad, která má významné zásoby fosilních paliv, je v porovnání s USA a EU oekáván pomalejší rst produkce biopaliv a rovnž nižší spoteba obilovin a olejnin k jejich výrob. V roce 2006 se spotebovalo v Kanad na produkci etanolu 4 % domácí kukuice a do konce prognózovaného horizontu by tento podíl mohl vzrst na 13 %. Pšenice by se mlo v roce 2016 použít na bioetanol zhruba 5,5 % z kanadské produkce. V ín bude v roce 2016 podle citované prognózy pro výrobu etanolu spotebováno 9 mil. t kukuice, zatímco v roce 2006 to bylo pouze 3,5 mil. t. 12 V Brazílii by se mla produkce bioetanolu na konci prognózovaného období zvýšit proti úrovni roku 2006 o 145 %. Na výrobu etanolu v této zemi bude využito 60 % celkové domácí produkce cukru. Pes naznaené tendence k dalšímu rstu poptávky po obilovinách se v prognóze pedpokládá u obilovin, olejnin a cukru – po souasném cenovém vzestupu, jehož píinami byly jak výkyvy poasí (sucha v Austrálii a dalších produkních zemích) tak zejména pokles svtových zásob a prudký vzestup poptávky v dsledku rozvoje výroby biopaliv- pozdjší pokles cen. Již zmínný oekávaný rst poptávky po živoišných produktech (maso, mléné výrobky) naopak povede k mírnému dlouhodobému zvyšování cen tchto komodit (tab. 11). V prognóze je vyslovena ada nejistot a pochybností, zejména v souvislostech s agrární politikou rozhodujících subjekt, ale pedevším nejistot týkajících se budoucího vývoje produkce, obchodu a spoteby biopaliv a nástroj k jejich podpoe, resp. regulaci. Prognóza vývoje mezinárodního agrárního trhu zpracovaná OECD a FAO vychází ze dvou základních pedpoklad: „Normálního vývoje poasí“ a „stagnace a mírného poklesu svtových cen ropy“ (tab. 12). Tyto pedpoklady se ovšem jeví jako slabina prognózy snižující její vrohodnost. Disponibilní zveejnné prognózy, navazující na výsledky meteorologických, resp. klimatologických vdeckých tým, nepotvrzují oprávnnost pedpokladu „normálního vývoje poasí“ (tedy prbhu a rozdlení teplot a srážek odpovídajícímu dlouhodobým prmrm) v nadcházející dekád, podobn ani predikce institucí zabývajících se využitelnými zásobami surové ropy ve vztahu k poptávce, resp. spoteb neoekávají pokles cen nafty v píštím desetiletí. Shodují se naopak v pedpokladu pokraování vysokých cen, pípadn v jejich dalším rstu (lit. 48 – 51.) Tab. 12 - Prognóza svtových cen nafty (surová nafta Brent, USD/barel) 2001-05 prmr 34,18 2006 65,22 2007 67,16 2008 65,50 2009 61,31 2010 58,38 2011 55,59 2012 54,64 2013 56,13 2014 57,66 2015 59,24 2016 60,85 Pramen : OECD-FAO Agricultural Outlook 2007-2016 Na výsledky eského agrárního zahraniního obchodu, tzn. zejména na rozmr a vzájemný vztah jeho aktivní a pasivní složky, bude mít perspektivn - tak jako v minulosti - krom vývoje poptávky, nabídky a cen vliv také ada dalších konjunkturálních aspekt vnjších, unijních i vnitních, faktor ekonomických, politických, mnových, zdravotn hygienických, legislativních i nutriních. Na základ svých více než ticetiletých zkušeností z analýz domácího a mezinárodního agrárního trhu a zahraniního obchodu vybíráme z této široké palety konjunkturálních vliv ty, o kterých se domníváme že budou nejsilnji ovlivovat vývoj mezinárodního trhu a budou s hlavními vnitními faktory urovat strukturu a rozmr eského agrárního zahraniního obchodu. 13 3 Dlouhodobé relevantní tendence a faktory ovlivující mezinárodní agrární trh, jejich souvislosti a dsledky jejich kumulace Mezinárodní agrární trh byl v uplynulých tyiceti letech - krom výše zmínných rozhodujících konjunkturálních a politických aspekt - doasn i dlouhodob pod vlivem ady dalších faktor. Vtšina z nich nebyla a ani nemohla být zohledována v konjunkturálních výhledech a prognózách, pesto ovlivovaly jak regionální tak svtový agrární trh. Z tch významných lze pipomenout periodické anomálie ve sklizních a výlovech psobené moským proudem El Nio5, epidemické, resp. pandemické choroby rostlin a zvíat (slintavka a kulhavka, BSE, ptaí chipka, praseí mor, plísová a virová onemocnní kukuice atd.) mnové a finanní krize (Jihovýchodní Asie, Ruská federace 1997, 1998), extrémní vzestupy cen námoní pepravy v dsledku zvýšení pojistného vyvolaného zaminováním nkterých námoních cest v prbhu válených konflikt (Perský záliv), nebo dlouhodob a nenápadn psobící vliv turistického ruchu na skladbu spoteby v nkterých regionech, podobn jako nezpochybnitelný vliv zmn spotebitelských preferencí psobený zdravotní osvtou a zmnou kulturních a stravovacích návyk6. Charakteristické pro tento zbožový segment mezinárodního trhu je také postupné „pelévání“ výkyv mezi nabídkou a poptávkou z jedné komoditní agregace do dalších. Nejvtší „dominový efekt“ vytváel na agrárním trhu v uplynulých tyech dekádách deficit v nabídce obilnin, resp. zejména krmných obilnin, pípadn dalších krmiv (rybí mouka v roce 1972). Komplikace na mezinárodním agrárním trhu a neoekávané cenové výkyvy nastávají zejména v situacích, kdy nkolik deformujících faktor psobí souasn. Píkladem mohou být roky 1972 1974, kdy došlo ke kumulaci silného negativního vlivu moského proudu El Nio s distorzemi na svtovém trhu ropy. Dlouhodobé relevantní tendence a faktory, z nichž nkteré nejsou zohlednny v prestižních prognózách nejvíce respektovaných institucí, budou v nastávající dekád nepochybn ovlivovat velmi výrazn mezinárodní agrární trh. Jejich kumulaci lze pedpokládat. Dopady na charakter, struktury a dynamiku tohoto trhu mohou být významné. Lze oekávat že nejvíce ovlivní tento zbožový segment mezinárodního trhu následující okolnosti a faktory, kterým se dále vnujeme podobnji. 5 El Nio je klimatický jev který se projevuje v atmosfée a oceánu v oblasti Pacifiku. Jeho výskyt je nepravidelný. Vtšinou se opakuje po 3 až 7 letech. Trvání jednotlivých tzv. „epizod“ je vtšinou 1 až 2 roky. Základním rysem je výskyt neobvykle teplé vody podél rovníku ve východní polovin Pacifiku. V období psobení El Nia zeslábnou východní pasáty. To vede k posunu srážkové oblasti smrem na východ. Pi silných epizodách lze detekovat El Nio na celé Zemi. Pi píchodu El Nia mj. panuje v západním Pacifiku a v Austrálii teplé a suché poasí. Vyskytuje se však ada dalších klimatických anomálií i v jiných produkních oblastech, zejména v Americe. 6 V EU se nap. v období 1996-2006 zvýšila spoteba ovocných džus o 23 %, cereálních snídaní o 27 %, kupek a kupavého snacku o 40 %, jogurt o 25 % a rychle zmrazených pekaských výrobk o 55 %. Od roku 1980 do roku 2001 vzrostla spoteba ovocných džus o 415 %, spoteba konzerv pro koky a psy o 264 %, ale ovocných konserv pro lidskou výživu jen o 46 % a masových konzerv o 87 %, resp. trvanlivého peiva o 75 %. Spoteba tropického ovoce v EU se za dvacet let zvýšila o 80 %, spoteba brambor ale o 4 % poklesla, o 18 % poklesla také spoteba mouky a o 9 % spoteba chleba (lit. 8). 14 3.1 Klimatické zmny a zmny životního prostedí Podle nejnovjší studie Mezivládního panelu OSN pro klimatické zmny (IPCC) zveejnné v záí 2007 je globální oteplování nevyhnutelné. Už ped více než deseti lety stanovily státy EU vzestup teplot o 2º C nad preindustriální hodnoty za srovnávací hladinu, po jejímž pekroení pijdou devastující dopady klimatických zmn, tzn. neúrody, nedostatek vody, vzestup hladiny moí, vymírání živoišných i rostlinných druh a šíení nákaz. V roce 2005 publikované predikce oekávaly, že do dosažení tohoto bodu zlomu mže zbývat již pouze deset let. Mezivládní panel ale 25. 9. 2007 konstatuje, že se tyto efekty projeví díve, než se pvodn oekávalo. Zmnami rozložení a intenzity dešových srážek, vzestupem teplot a poklesem výkonnosti zemdlství budou nejvíce trpt nejchudší zem a nemajetné vrstvy obyvatelstva. Studie IPCC konstatuje, že pokud vzrostou teploty prmrn o 1,5 až 2,5º C, budou až dv miliardy obyvatel zem elit nedostatku vody a až 30 % rostlinných a živoišných druh bude ohroženo vymením. editel IPCC R. Pachauri se domnívá, že rok 2015 je posledním rokem, kdy si svt ješt mže dovolit nárst emisí skleníkových plyn. M. Parry z britského Meteorologického úadu a jeden z pedsed komise IPCC se domnívá, že by bylo nyní velmi obtížné zamezit dalšímu rstu oteplování a že by to vyžadovalo opatení, která v souasném svt nejsou reálná. Vlády by se mly zamit na zmírování klimatických zmn omezováním emisí skleníkových plyn a „adaptování se“ na aktivní zvládání dsledk klimatických zmn, jako jsou propady v objemech sklizní, záplavy apod. M. Parry se domnívá, že si musíme zvolit mezi „poškozením planety“ a „vážným poškozením planety“ (lit. 38). Také FAO uspoádalo 10 - 12 záí 2007 v ím zasedání vnované dopadu zmn klimatu na svtovou potravinovou bezpenost. Z jednání vyplynulo, že pokud bude pokraovat rst prmyslových emisí, jak se všeobecn pedpokládá, zvyšující se teploty, zvýšené srážkové úhrny, období sucha, záplav, které budou výsledkem globálního oteplování, budou ohrožovat a narušovat zemdlskou produkci na celém svt, piemž rozvojové zem dopadnou nejhe. Ve studii „Global Warning and Agriculture“ W. Cline, lena Stediska pro globální rozvoj v Peterson Institute for Global Economics se uvádí, že svtové zemdlství bude mít koncem tohoto století vážné problémy, pokud se nepodaí souasný vývoj zastavit. Globální zemdlský potenciál by se mohl v dsledku tchto vliv snížit o 15 – 20 %, piemž by v nkterých zemích mohlo být toto snížení ješt mnohem vtší. Propoty byly provedeny pro jednotlivé zem a spoívají na matematických modelech. W. Cline uvádí, že se shodují s poznatky Mezivládního panelu OSN pro zmny klimatu (lit. 39). Nový klimatický model DePreSys z britského Meteorologického úadu predikuje vývoj pro píštích deset let. Celosvtová teplota stoupne do roku 2014 prmrn o 0,3º C, piemž nejmén polovina rok v období 2009 - 2014 pekoná dosavadní teplotní rekord z roku 1998 s prmrnou globální teplotou 14,5º C. Dále bude vzrstat poet a rozsah povodní a zvýší se frekvence pírodních katastrof vyvolaných poasím, konstatuje M.Wahlstromová, koordinátorka nouzové pomoci OSN. Mezi lety 2000 a 2006 se poet krizových situací zvýšil z 200 na 400. Adekvátn vzrostl i poet postižených obyvatel. Výrazn pibylo záplav, z 60 v roce 2004 na 100 v roce 2006. 15 Tento trend potvrzuje i 70 niivých povodní od ledna do ervence 2007. Klimatologové neoekávají, že bychom se v píštích desetiletích mohli dokat njakého zlepšení (lit. 40 a 42). Globální oteplování zvyšuje poet hurikán. V Atlantiku vzniká od poloviny 90. let dvacátého století každoron v prmru dvakrát více hurikán než ped sto lety. Uvádí to studie G.. Rollanda, editele meteorologického oddlení Národního stediska pro výzkum atmosféry a P. Webstera z technologického institutu v Georgii, kterou v ervnu t. r. zveejnil britský asopis Philosophical Transaction of the Royal Society (lit. 41). Zpráva Mezinárodního výboru pro fyzikální vztahy Slunce a Zem (SCOTEP) ze záí 2007 pinesla kivku mení lednových teplot ve výšce asi 20 km nad severním pólem v letech 1948 - 2006. Ta vykazuje soustavný vzestup o 0,9º C za každých 10 let. Za více než pt dekád tedy stoupla teplota nad pólem o celých 5º C (lit. 43). Odborníci na bezpenostní otázky z týmu International Institute for Strrategic Studies v publikaci „Strategic Survey“ uvedli ve vci globálního oteplování: „Souasný pohled na bezpenost asto ignoruje fundamentální environmentální témata potravinové, vodní a energetické bezpenosti – kdy zmny klimatu povedou k dsledkm ve všech tchto oblastech. Bezpenostní dimenze výraznji vystoupí do popedí, jakmile jednotlivé zem zanou elit úbytku dostupných zdroj a poklesu ekonomické vitality, zvýšenému tlaku na své ozbrojené síly, rostoucí nestabilit ve strategicky významných regionech, zvýšené mezietnické rivalit a zvyšování rozdíl mezi bohatými a chudými“(lit. 44). Existují vdecké týmy, které vidí situaci ješt dramatitjší. J. Hansen, editel amerického Goddard Institute for Space Studies, který je souástí NASA, byl prvním americkým vdcem, který varoval kongres ped oteplováním. Nyní konstatuje, že si lidstvo nemže dovolit spálit zbývající rezervy fosilních paliv. „Vyvolalo by to dramatické zmny podnebí, vznikla by úpln jiná planeta, než byla ta, na níž se vyvinula civilizace a na níž byla vybudována rozsáhlá infrastruktura“ (lit. 45). 3.2 Rst svtové populace „Je ím dál zejmjší, že rst svtové populace ovlivuje pírodní prostedí a mže ovlivnit spoleenský ád a mezinárodní systém. Demografická exploze poškozuje nejen nadmrn poetnou masu podvyživené mládeže, která je souástí tohoto rstu, ale pináší ztráty i v jiných oblastech. Všichni se shodují v názoru, že pedpovídaný rst svtové populace je pi souasném modelu a úrovni spoteby neudržitelný.“ Touto vtou vyjaduje Kennedy hlavní myšlenku úvodní kapitoly své knihy o svt ve 21. století. Rst potu obyvatel Zem je nepochybn v pozadí všech oekávaných globálních problém pírodních i spoleenských, tedy také a zejména problém s odpovídající nabídkou potravin, resp. rovnováhou na mezinárodním agrárním trhu. V tab.13 je uveden výhled prmrného roního rstu populace v jednotlivých svtadílech v následující dekád (z roku 2004) a oekávaných prmrných pírstk HDP (z roku 2007). Jakkoliv se mže tato projekce jevit optimisticky, její naplnní by mohlo být pro svtovou výživu zcela negativní. Aktuální poet (záí 2007) obyvatel Zem (lit. 10) je 6 602,2 mil. a roní pírstek 16 iní 1,167 %. Znamená to, že na Zemi ron pibývá 77 mil. lidí. Natalita v globálním mítku je 20,09 narozených a mortalita 8,37 zemelých na 1000 obyvatel. Tab. 13 - Projekce prmrných roních pírstk populace a HDP ve svt v období 2007-16 (%) Obyvatelstvo 1997-06 Svt celkem Afrika Latinská Amerika Severní Amerika Evropa Asie Oceánie 1,23 2,20 1,40 1,02 0,29 1,15 1,36 2007-16 1,08 2,04 1,17 0,86 0,06 0,98 1,08 HDP Poet 1997-06 2007-16 Podíl v roce 2006 v roce 2006 (mil.) (%) 6 530 2,86 3,05 100 923 4,21 4,32 1,8 564 2,27 3,79 5,9 332 2,81 2,62 32,3 527 2,20 2,13 27,6 4 150 3,55 4,02 30,3 33 3,33 2,72 2,0 Pramen: Revidovaná projekce rstu svtové populace OSN z roku 2004 a Projekce rstu svtové ekonomiky Svtové banky z roku 2007 Pokud budeme akceptovat projektovaný prmrný roní pírstek svtové populace 1,08 %, bude v roce 2016 na Zemi 7 313,6 mil. obyvatel. Teritoriální skladba a rozložení obyvatelstva se rapidn zmní. Ve vysplých zemích vzroste podíl obyvatel nad 75 let, v rozvojových zemích naopak podíl mládeže. Nejlidnatjší zemí se stane podle všech predikcí Indie (v roce 2007 inil roní pírstek obyvatel Indie 1,606 %). Podle souasných odhad bude mít nap. v roce 2025 Pákistán 267 mil. obyvatel, Indonésie 263 mil, Brazílie 245, Mexiko 150 mil. a Irán 122 mil. obyvatel. V Africe by poet obyvatel ml dosáhnout 1,58 mld. (lit. 12). Pírodní zdroje samozejm takovýmto pírstkm nestaí. Ty se naopak zmenšují. Paralelní rst HDP v nejlidnatjších zemí svta bude doprovázen dynamickým rstem spoteby. Pokud by nap. spoteba na hlavu v ín dosáhla úrovn USA nebo Japonska, dosáhly by škody na životním prostedí a erpání zdroj fatálních rozmr. Rst svtové populace vede ke zvyšování zátže životního prostedí, geometrickou adou se zrychluje erpání pírodních a energetických zdroj, snižuje se disponibilita pitné vody a zemdlsky využitelné pdy, zvyšuje se potenciální riziko mezinárodních a etnických konflikt. Zatímco v zemích vysplých prudce vzrstá podíl starých lidí a pírstek obyvatelstva (pokud k nmu dochází) je do znané míry dsledkem prodlužování lidského vku, v zemích rozvojových naopak akceleruje podíl mladých lidí a dtí. Nkteí sociologové se domnívají, že i tato nerovnováha mže pispt k mezinárodním konfliktm, s ohledem na to, že mládež je radikálnjší a bojovná, zatímco starší generace je tolerantnjší a pasivnjší. „Jist není náhodou, že palestinská intifáda -„válka kameny“- vedená píslušníky nejmladší generace proti izraelským okupaním jednotkám zaala v Gaze, kde hustota obyvatelstva iní 1 624 osob na km2, ve srovnání s 205 obyvateli v Izraeli“ (lit. 1). „Oblasti prmyslového severu s mnohem vyšší spotebou na hlavu zatžují zemské zdroje více než rozvojové zem, prost proto, že spotebují daleko víc. Podle nkterých výpot pedstavuje prmrné americké dít pro životní prostedí dvakrát vtší hrozbu než dít švédské, tikrát vtší než italské, tináctkrát vtší než brazilské a ptadvacetkrát vtší než 17 indické a dvstosmdesátkrát vtší než dít adské nebo haitské, nebo jeho celoživotní úrove spoteby je o tolik vyšší (lit. 13). 3.3 Rst spoteby potravin a zmny spotebitelských zvyklostí Intenzivní rozvoj turistického ruchu má vliv na zmny spotebitelských zvyklostí. Vzhledem k demografické a výdajové skladb turistického ruchu se „internacionalizace kuchyní“ všeobecn projevuje zejména jako odklon od „etnických“, resp. národních kuchyní, zejména v asijských zemích ve prospch „euroamerické“ skladby spoteby potravin. Z hlediska skladby mezinárodního agrárního trhu je dležitý zejména rst spoteby bílého peiva, erveného masa, sýr a piva na úkor tradiních asijských potravin (rýže, ryb a nkterých dalších moských produkt, nkterých druh zeleniny a plod). Podobné zmny ve spoteb se vyskytují také v jihoamerických regionech se zvýšeným turistickým ruchem a v oblastech s rstem industrializace (lit. 8 a 26). Tab. 14 - Prognóza rstu spoteby hlavních agrárních produkt v období 2007-2016 (prmrné roní pírstky v %) Svt celkem 0,8 0,9 1,2 1,0 1,9 2,1 1,5 1,7 1,9 2,3 1,3 1,1 2,5 2,5 1,8 Pšenice Rýže Krmné obiloviny celkem z toho pro krmné úely Olejniny Olejnaté šroty Hovzí maso Vepové maso Drbeží maso Máslo Sýry Sušené odstedné mléko Sušené plnotuné mléko Rostlinné oleje Cukr OECD 0,9 0,1 0,9 0,5 1,3 0,9 0,2 0,5 1,1 0,0 1,1 1,0 1,0 2,4 0,5 Ostatní zem 0,8 1,0 1,5 1,5 2,2 3,2 2,4 2,2 2,4 3,4 2,0 1,3 2,8 2,6 2,2 Pramen: OECD-FAO Agricultural Outlook 2007-2016, OECD-FAO 2007 Prognóza rstu svtové spoteby hlavních potravin (tab. 14) zpracovaná OECD a FAO jako souást výhledu svtového zemdlství do roku 2016 je ovlivnna již zmínnou premisou, že v prognózovaném horizontu budou stagnovat, resp. mírn klesat svtové ceny ropy a že prbh poasí bude „normální“, tzn. klimatické zmny se zásadn neprojeví. 3.4 Relativní i absolutní úbytek disponibilní zemdlské pdy Podle Central Intelligence Agency (lit. 10) iní celková rozloha pevniny na planet Zemi 148,94 mil. km2. Z toho je 13,31 % zemdlské pdy a 4,71 % trvalých kultur (údaje za rok 2007). Zemdlsky využívané pdy je tedy 19,824 mil. km2. Odpovídá to pibližn 0,30 ha na jednoho obyvatele. Pokud bude globální populaní pírstek výše uvedených 1,08 %, klesne výmra zemdlské pdy na obyvatele na 0,27 ha v roce 2016. To ovšem pouze za pedpokladu, že se globální rozloha této pdy nesníží, pípadn nezvýší. Ob varianty jsou možné, ob jsou však pro budoucí zajištní výživy pro svtovou populaci negativní. 18 Pírstky globální výmry zemdlské pdy mohou být nejastji výsledkem likvidace lesních porost, zejména deštných prales v jihovýchodní Asii a Jižní Americe. Takto získávané nové plochy zemdlské pdy jsou tou nejmén vhodnou cestou kompenzace rizika budoucího deficitu nedostatené svtové nabídky potravin, vzhledem k prokazateln fatálním dsledkm tohoto procesu na zemské klima. K úbytku zemdlské pdy dochází kontinuáln s pírstkem obyvatelstva na celé Zemi, ve vysplých státech obvykle daleko rychleji (výstavba mst, komunikací, infrastruktury, sportoviš, vojenských objekt apod.). Vážné dsledky tohoto akcelerujícího procesu si pravdpodobn vlády stát ani neuvdomují. Pda plni adu funkcí. Není to pouze obecná a zpravidla uvažovaná produkní funkce v zemdlství a lesnictví, ale pda je i ohromným retenním prostorem pro vodu a rostlinné živiny. Množství vody zadržované nap. v pdách R je mnohonásobn vyšší než objem vody všech našich vodních tok a nádrží. Zábory pdy stavební inností v EU jsou patrn nejhorším destrukním procesem, protože pi nich dochází ke zniení všech ekologických a produkních funkcí pdy. V roce 1999 v prmru zástavba pedstavovala v EU 15 asi 9 % celkové rozlohy lenských stát. Tento destrukní proces se však velmi výrazn zrychluje. Budou-li zábory pokraovat stejným tempem jako dosud, odhaduje se, že kolem roku 2060 - 2070 by nap. v bývalé Spolkové republice Nmecko zemdlská pda pestala existovat (lit. 14). Vzestup cen hlavních agrárních komodit v hospodáském roce 2007/08 a úsilí vlád ešit potenciální deficit mezi nabídkou a poptávkou fosilních paliv alternativními biopalivy, vzrstající ceny ropy a zemního plynu, rostoucí frekvence meteorologických anomálií a paraleln se zvyšující nejistota v objemu a jakosti sklizní, krom dalších varovných signál mezinárodních trh komoditních i mnových, umocují rizika plynoucí z úbytk disponibilní zemdlské pdy. Reakce trhu na tyto signály je standardní. Ceny zemdlské pdy vzrstají a odpovídající prognózy poítají s jejich dalším rstem. V Severní a Jižní Americe psobí na zvyšování tržní ceny pdy a nájemného pedevším významné rozšiování kapacit produkce etanolu a bionafty. V mnoha brazilských oblastech pes údajn bohaté rezervy asi 90 mil. ha se ceny zemdlské pdy bhem posledních pti rok zvedly tém dvojnásobn. V Argentin dnes platí evropské a americké kapitálové spolenosti v jednotlivých pípadech za zemdlskou pdu až 10 000 EUR/ha (cca 280 tis. K což je pibližn stejná cena jako v Evrop a v nkterých ástech Asie. Souasná cena pdy v Kanad v provincii Alberta je trojnásobná v porovnání s úrovní ped deseti lety. Celosvtový vzestup cen zemdlských pozemk bude podle odhadu expert pokraovat. Nároky na rozšiování orné pdy stoupají, avšak až na výjimky v nkolika málo zemích (nap. v Brazílii) existují velmi malé rezervy pro rozšiování zemdlského pdního fondu. Ve všech ostatních zemích se naopak fond zemdlské pdy v dsledku uvedených tendencí zmenšuje (lit. 15). 3.5 Úbytek disponibilních zdroj sladké vody S pírstkem svtové populace paraleln vzrstá spoteba vody. Od roku 1940 do roku 2006 se spoteba vody na Zemi zvýšila tyikrát. Zpráva OSN o životním prostedí „GEO 2000“ tvrdí, že 19 „svtový kolobh vody zejm nebude v nadcházejících desetiletích schopen uspokojovat požadavky na nj kladené“. Nejobvyklejším mítkem „dostatku“ vody je tzv. „index vodního stresu“. Tento index se snaží urit pibližné minimální množství vody na obyvatele, která udrží odpovídající kvalitu života ve stedn rozvinuté zemi v suché oblasti. Tento zpsob hodnocení je nyní využíván adou organizací vetn Svtové banky. Index pedpokládá, že lovk potebuje pro pití, domácnost a osobní hygienu kolem 100 litr vody denn a dalších 500 až 2 000 litr na osobu a den spotebuje zemdlství, prmysl a výroba energie. Je zvýšen o uritou rezervu pro pípady sucha a je nastaven tak, že pokud má zem k dispozici mén než 4 660 litr vody na osobu a den pedpokládá se, že bude mít v dodávkách vody periodické nebo pravidelné naptí. Když je dostupný objem vody nižší než 2 740 litr na osobu a den, jde o zemi s chronickou nouzí o vodu. V roce 2000 bylo na svt 15 stát (celkem 3,7 % obyvatel Zem), které podle uvedeného mítka trply touto chronickou nouzí (lit. 18). Podle jiných kriterií trpí chronickým nedostatkem vody 2 mld. obyvatel, žijících v 80 státech svta. Znaným nedostatkem vody je postižena pedevším velká ást tropické Afriky, Blízkého a Stedního východu, ást Austrálie, rozsáhlé oblasti na západ USA, severozápad Mexika, pacifické pobeží Chile a Peru. Podle statistik „Svtové rady pro vodu“ (WWC) se odhaduje, že k roku 2015 vzroste poet obyvatel postižených nedostatkem vody na 3,5 mld. (lit. 19). Vlivem nadmrné spoteby zasáhl lovk negativn do kolobhu vody v mnoha regionech svta. Také vlivem zvyšování teplot na Zemi, tání ledovc a zvýšenému výparu vody dochází k anomáliím. Nap. vlivem obrovských odbr vody na závlahy bavlníkových polí v Uzbekistánu se výrazn zmenšil pítok vody do Aralského jezera, což zapíinilo nejen zmenšení jeho plochy na dnešních asi 60 % pvodní rozlohy, ale vedlo ke vzniku dalších negativních vliv do pírodního ekosystému. Podobn africké jezero ad se od roku 1967 zmenšilo o 95 %, dnes pokrývá plochu 1350 km2, zatímco ješt v roce 1963 to bylo 25 tis. km2.. Kvli globálnímu oteplování a ubývání dešových srážek slábnou zásobárny vody ek Jang-c´-iang, Žluté eky a eky Lan-cchang v ín. Vtšina zdejší vody pochází z tajících ledovc a snhu. Rozloha ledovc se v posledních dekádách zmenšila zhruba o tetinu. V dsledku tchto jev vzniká zejména v ínském zemdlství ada problém (lit. 20). Bohatší státy s deficitem vody eší problém odsolováním moské vody. Typickým píkladem je Kuwajt, který je na odsolené moské vod pln závislý. V posledních letech se zaíná ešit nedostatek vody její recyklací. Nejvíce zkušeností s touto technologií má Izrael. Recyklovaná voda se již používá v USA, Británii, Izraeli a v Singapuru. V roce 2007 pistoupila k recyklaci vody v dsledku jejího absolutního nedostatku také Austrálie. Pedseda australské vlády J. Howard v lednu 2007 vyhlásil zásobování vodou za nejvtší problém, kterému Austrálie elí a informoval o uvolnní 7 mld. USD na jeho ešení. V roce 2006 byl nap. pítok vody do queenslandských pehrad nižší o 80 % než v roce 2004,což byl zatím historicky nejhorší rok. O tom, zda budou obyvatelé australského Queenslandu pít vodu obsahující recyklované splašky mli pvodn obyvatelé rozhodovat v beznu 2007 v referendu. Ministerský pedseda Beattie ale oznámil, že 20 lidové hlasování zrušil, protože jeho stát již nemá na vybranou. V dalších australských státech se používá recyklovaná voda zatím jen pro zemdlství. Z hlediska agrární produkce a nabídky potravin jde jist o ešení, ovšem o ešení velmi nákladné, vyžadující množství nedostatkové energie a zvyšující úmrn ceny zemdlské produkce. (lit. 22). 3.6 Dynamický rozvoj nejlidnatjších zemí svta „Vzestup ínské a indické ekonomiky ohrožuje svt“. Jak vyplývá ze zprávy americké organizace Worldwatch Institute, zabývající se ekologickými analýzami. Ekonomika íny je tvrtá nejvtší na svt. Od roku 1978 do roku 2006 se ekonomický výkon zem takka zdesetinásobil (ze 140 mld. USD na 1,4 bilion USD). Zatímco v roce 2004 vykazovalo saldo obchodní bilance LR pebytek 32 mld. USD, v roce 2005 to bylo 102 mld. USD a v roce 2006 již 177 mld. USD. Pro rok 2007 se odhaduje aktivum na více než 200 mld. USD. ínský rst ekonomiky na poátku 21 století dlouhodob pekrauje hranici 10 % a ohrožuje již zavedené ekonomiky v Evrop, Asii i Severní Americe. Pitom se vláda v ín snaží rst ekonomiky již delší dobu pibrzdit. V roce 2006 ínská ekonomika vzrostla o 10,7 %, tzn. nejrychlejším tempem za posledních 11 let. Tímto tempem by ína mohla již v roce 2008 pedstihnout dosud tetí nejvtší ekonomiku – Nmecko. V roce 2005 ína pedstihla co do ekonomického výkonu Velkou Britanii. Experti pedpovídají, že pokud ína bude pokraovat v rstu svého dovozu a vývozu, v roce 2008 se mže stát nejvtším svtovým vývozcem. Již v roce 2007 by podle námstka ínského ministra obchodu Yu Guangzhou mla pedstihnout USA a stát se druhým nejvtším vývozcem na svt. Mezironí rst obratu zahraniního obchodu íny se v posledních letech pohyboval kolem 23 % (lit. 28 a 29). Také pro EU je již ína nejvtším dodavatelem. Podle EUROSTATU se v roce 2006 zvýšil objem evropského dovozu z íny o 21 %, zatímco import z USA pouze o 8 %. ína tak „sesadila“ z vedoucí pozice nejvtšího dodavatele do EU Spojené státy. ína exportovala do EU také v prvých msících roku 2007 více zboží, než USA. Prudké zvýšení ínského dovozu je velmi citlivou politickou otázkou a vzbuzuje obavy o budoucnost evropské konkurenceschopnosti. Pesto, že se vývoz EU do íny v roce 2006 zvýšil meziron o 23 % na 63 mld. EUR, nadále zstává nedostatený. Bilanní schodek zahraniního obchodu EU s ínou vzrostl na 172,1 mld. EUR, proti 111,9 mld. EUR v roce 2005. ína má nejvtší devizové rezervy na svt. Podle statistiky ínské lidové banky mla do konce záí 2006 ína devizové rezervy ve výši 987,9 mld. USD, což znamená mezironí zvýšení o 28,5 %. Devizové rezervy USA inily ke stejnému datu 100 mld. USD (lit. 30). ína v souasné dob spotebovává více zdroj této planety než USA 7. Pokud bude ínské hospodáství expandovat každoron jen o 8 %, ínský píjem na jednoho obyvatele dosáhne souasné americké úrovn v roce 2031. Pokud by se úrove spoteby v ín vyrovnala s dnešní spotebou v USA, bude to znamenat, že 1,45 mld. ían spotebuje dv tetiny globální sklizn 7 ína nyní spotebovává více obilovin, uhlí a oceli než USA. ínská spoteba masa (67 mil.t) je v porovnání s USA (39 mil.t) dvojnásobná, podobn dvojnásobná je spoteba oceli (258 mil.t proti 104 mil. t.) 21 obilovin, spoteba papíru by musela být dvojnásobná v porovnání se souasnou celosvtovou produkcí. Kdyby ína mla mít ti automobily na každé tyi obyvatele, jako je tomu dnes v USA, bude v ín 1,1 mld. aut (dnes je na svt 800 mil. aut). ína by musela využívat 99 mil. barel ropy denn, piemž svt v souasnosti tží jenom 88 mil. barel a stží bude nkdy tžit víc“, konstatuje v anglickém deníku Guardian L. Brown v lednu 2006 (lit. 31). Také bývalý šéf Svtové banky J. Wolfensohn varuje ped politickým a hospodáským vzestupem íny a Indie: „Hospodáský a politický vzestup Indie a íny bude nejvýznamnjší událostí jednadvacátého století. A dojde k tomu rychle. Pitom na to svt není vbec pipraven. Je významnou událostí, že ína a Indie zaínají spolupracovat. Tžišt globální ekonomiky se rychle pesunuje na východ, do Indie a íny“ (lit. 32). R. Wingfield-Hayes (zpravodaj BBC v ín) vyjaduje názor ady renomovaných ekolog a klimatolog: „Jakékoli snahy o zastavení nebo zpomalení globálního oteplování jsou odsouzeny k nezdaru, jestliže do nich nebude zahrnuta ína“ (lit. 27). V ín dochází k ohromnému rstu spoteby energie. Vzhledem k potu obyvatel i malé zvýšení spoteby energie na obyvatele se projeví vysokým zvýšením celkové spoteby. Staví se další a další elektrárny, z velké vtšiny jde o elektrárny na fosilní paliva. Pitom má ína obrovské zásoby uhlí a v zemi existuje kolem ticeti tisíc uhelných dol. Ron se v ín tží pes dv miliardy tun uhlí. To je víc, než v Americe a Indii dohromady. Profesor Jang z Pekingské university konstatuje: „ Ze všech zemí svta hospodaí s energií nejefektivnji Japonsko. Ale i Japonsko spotebuje na hlavu ptkrát víc energie než ína. Takže i když se budeme vyvíjet podle úsporného japonského modelu, bude ína potebovat ptkrát víc energie než dnes“ (lit. 27). V ín žije více než jedna ptina obyvatel planety, ale ína má k dispozici pouze 7 % zemdlské pdy a vtšinou špatné kvality. Výmra na jednoho obyvatele íny je tikrát menší než iní svtový prmr, zemdlské pdy je tikrát mén, pastvin tyikrát, les devtkrát a vodních zdroj tyikrát mén. Tyto ukazatele jsou ješt nižší ve srovnání s USA. Rozloha zemdlské pdy na obyvatele v ín je osmkrát menší než v USA 8.. Pi souasné úrovni ínské produktivity a technologie povede rst potu obyvatel íny k neúmrnému tlaku na životní prostedí. Ovzduší Pekingu je šestnáctkrát špinavjší než ovzduší New Yorku a ptaticetkrát horší než v Londýn. V dsledku výstavby nových mst a sídel mizí ron v ín 450 tis. ha zemdlské pdy. Tisíce kilometr ek je kontaminováno toxickými látkami. Aktivnjší zapojování do boje proti globálnímu oteplování požadovala bhem své návštvy íny kancléka A. Merkelová (2007). Premiér Wen ia-pao konstatoval, že ína se stále ekonomicky rozvíjí, což snižování emisí komplikuje. Za zmnu klimatu nesou podle nj odpovdnost bohaté prmyslové zem, jejichž prudký rozvoj trvá již 200 let – proti pouhým tem desetiletím v pípad íny. Proto i její ekonomika má mít šanci rozvíjet se tempem, jaké jiné zem zažívaly již dlouho pedtím. A. Merkelová uvedla, že pokud bude ína pokraovat v 10% rstu – což se oekává – pak se svtové surovinové zdroje brzy vyerpají (lit. 33). 8 Usnesení ÚV KS íny v roce 2007 mj. obsahuje rozhodnutí, že každé ínské dít musí vypít pl litru mléka denn. Dtí kterých se týká je 300 milion. ínská produkce mléka (2005) je zhruba 78,5 milion litr denn (lit. 34). 22 Pokud oznaujeme za kandidáta na pozici svtové hospodáské supervelmoci 21. století ínu – jako nástupce USA – nelze opomíjet Indii. Hospodáský potenciál Indie je podle nkterých ekonom v mnoha ohledech vtší, než je tomu v pípad íny. Výkon indického hospodáství se za posledních 10 let více než zdvojnásobil. Objem HDP pepoteného paritou kupní síly adí Indii na tvrté místo ve svt, za USA, ínu, a jen s nepatrným odstupem za Japonsko. Indie, která má dnes 1,1 mld. obyvatel bude do roku 2040 lidnatjší než ína. V roce 2005 vzrostla indická ekonomika o 8,0 %, o rok pozdji inil pírstek 8,9 %, pro rok 2007 se oekává hospodáský rst ve výši 7 – 9 % (lit. 35, 36). Podle konzultantské spolenosti Capgemini mže Indie, druhá nejlidnatjší zem na svt, do pti let ohrozit vdí postavení íny jako nejvtšího svtového producenta. Spolenost se dotazovala 340 svtových firem, které patí mezi nejvtší. Tyto firmy poítají s pesunem výroby do Indie. Hlavním motivem je nižší úrove náklad. V Indii iní nejnižší mzda v podniku 60 USD/msíc, zatímco v ín si dlník vydlá 250 – 350 USD. Podmínkou je výstavba silniních sítí, letiš, zvýšení výroby energií. „V Indii se prudce rozvíjí stavební innost, zlepšuje se infrastruktura, mnoho dodavatel chce v Indii investovat (lit. 37). Je velmi pravdpodobné, že ekonomický rozvoj íny a Indie velmi rychle dále zvýší jejich poptávku po agrárních produktech na mezinárodním trhu, pispje k akceleraci rstu poptávky po palivech a energetických surovinách, paraleln prohloubí globální úbytek zemdlské pdy jak relativn tak absolutn a bude negovat úsilí vysplých zemí po snížení emisí skleníkových plyn a zneišování ovzduší. 3.7 Vzrstající dynamika urbanizace V ervnu 2007 byla v Paíži zveejnna studie francouzského národního demografického ústavu (INED), ve které se konstatuje, že poprvé v historii této planety mají lidé žijící ve mstech poetní pevahu nad obyvateli venkovských oblastí. Urbanizace bude podle studie pokraovat i v budoucnosti, hlavn v Africe a Asii, kde bude do roku 2030 soustedna vtšina velkých mst. Zatímco v roce 1900 pipadal na deset obyvatel planety jeden obyvatel msta, v roce 1950 už to byli takka ti. V roce 2030 bude z 8 mld. obyvatel Zem žít 5 mld. ve mstech. V posledních letech se výrazn zvýšil podíl velkých aglomerací s více než 10 mil. obyvatel. Zatímco v roce 1975 byly jen ti (Tokyo, New York a Mexiko), v roce 2005 jejich poet dosáhl dvaceti. V ele je stále Tokyo (35,2 mil.), Mexiko (19,4 mil.) a New York (18,7 mil.). Pedpokládá se, že do roku 2015 bude megapolí (mst s více než 20 mil. obyvatel) 239 (lit.16, 17). Motivy smující k urbanizaci jsou nejastji ekonomické. Nejvyšší dynamiku urbanizace pedpokládá OSN v rozvojových zemích. Již v souasné dob je nap. v Jižní Americe urbanizace na úrovni 78 %. Problém pokraující urbanizace z hlediska svtové výživy a disponibility potravin je pedevším v tom, že s pokraující urbanizací se dále snižuje výmra zemdlské pdy, zvyšují se náklady na pepravu, konzervaci a skladování agrárních surovin, negativn psobí na životní prostedí a vytváí sociáln-problémová ohniska. Poet obyvatel, jejichž výživa je vázána na tzv. pirozené zdroje, se rychle zmenšuje. 23 3.8 Cenový vzestup energetických a dalších surovin Cena americké ropy 12. 10. 2007 vystoupila na nový rekord 84 USD/barel (lit. 46). V roce 1999, kdy asijská ekonomická krize snížila poptávku, stál barel ropy 12 USD. Od té doby ceny ropy – s nepravidelnými výkyvy – vzrstají. Souasný cenový vzestup je dán na jedné stran rychle se zvyšující poptávkou zejména v jihovýchodní Asii (ína), na druhé stran nedostatenou kapacitou rafinerií hlavn v USA9. Zastánci Hubbertovy teorie10 v této souvislosti konstatují, že jak se pibližujeme datu koneného vrcholu tžby, neustále se zmenšuje tzv. rezervní tžební kapacita, tj. množství ropy o které mohou tžaské spolenosti krátkodob zvýšit produkci v pípad pevisu poptávky. Tato rezervní kapacita je aktuáln (2007) na svém historickém minimu a tvoí pouhá 2 % svtové produkce (ješt ped nkolika lety se pohybovala mezi 8 – 10 %). Relativn lokální výpadky tžby (jako byl nap. hurikán Katrina) pak vyvolávají velké výkyvy v cen ropy na mezinárodním trhu (lit. 47). V msíníku „OPEC Bulletin“, vydávaném stejnojmennou kartelovou organizací producent ropy uvedl Dr. S. M. Ghamen, výkonný pedseda výboru ídící libyjskou národní tžební spolenost, že vtšinový konsensus potvrzuje konec éry levné ropy a blízké dosáhnutí tzv. ropného zlomu. Tento jev, popisující v logistické kivce prbh maximáln dosažitelné produkce konvenních kapalných fosilních paliv, zejm nastane v píští dekád, což nedává svtové ekonomice, spoívající na tomto primárním zdroji, mnoho asu ke zmnám. Také tým, vedený R. L. Hirschem vypracoval studii pro americké ministerstvo energetiky, podle které je nutné podniknout razantní kroky ke zmírnní negativních efekt spojených s ropným zlomem v pedstihu nkolika dekád. Studie konstatuje, že pokud mly být uinny vas potebné strukturální zmny, pak na konci 70. let byla pravdpodobn poslední a bohužel promarnná píležitost (lit. 48). Podle venezuelského presidenta H. Chaveze míí svtové ceny ropy ke 100 USD za barel. „Mli bychom se na tuto cenu pipravit“, konstatoval Chavez na zasedání karibských národ v Caracasu v srpnu 2007. Vysoké ceny jsou podle prezidenta dsledkem globální energetické krize, zpsobené nenasytnou spotebou, která výrazn snížila dostupné zásoby ropy (lit. 49). S rstem ínské spoteby ropy se svt ocitá na pokraji ekonomické války o suroviny. ínská spoteba této suroviny je dnes už tak vysoká, že by jí nebyl schopen uspokojit ani ropovod, který by jí spojil pímo se Saudskou Arábií. USA a Japonsko, prvý a druhý z nejvtších svtových spotebitel se cítí v ohrožení, protože ím více ropy ína spotebuje, tím mén zbude pro n. Analytici ropných firem se právem domnívají, že se dodávky ropy brzy stanou závažným faktorem národní bezpenosti jednotlivých stát. ína, která do roku 1992 ropu ješt sama vyvážela se od roku 1993 stala jejím dovozcem. Meno mírou rstu spoteby, která je sama o sob šestinásobkem 9 Nkterá nalezišt ropy již v nedávné minulosti dosáhla svého vrcholu a tžba v nich klesá.Tžba v Severním moi klesá od roku 1999 o 10-12 % ron, dv nejvtší ínská ropná pole jsou prakticky vytžena a mexická ropná spolenost Pomex oznámila, že Cantarellské pole, jedno z nejvtších pobežních ropných polí na svt, dosáhlo v tžb svého vrcholu i v roce 2006 a poté tžba zaala klesat o 14 % ron. Ve svtovém mítku je ovšem pokles mén prudký. 10 Hubbertova teorie ropného vrcholu (Peak oil) se zabývá dlouhodobými pedpovmi spoteby a problému vyerpání zásob ropy. Protože jsou zdroje ropy neobnovitelné, musí úrove tžby ropy nevyhnuteln dosáhnout vrcholu a poté zaít klesat. Nejvíc diskutované je na této teorii datum, kdy má být vrcholu dosaženo. 24 globálního prmru, je ína druhým nejvtším spotebitelem a druhým nejvtším dovozcem, s prmrnou denní spotebou 19,7 mil. barel (2002). Je zejmé, že i kdyby ína odebírala celou prmrnou denní tžbu Saudské Arábie (10,15 mil. barel), stále by to nebylo dost. Kdyby ínská ekonomika rostla pouze prmrn o 6 % ron, stoupne její spoteba fosilních paliv z 850 mil. t v roce 1999 na 2,4 mld. t do roku 2030 (1 tuna odpovídá 7,33 barelm ropy)11. Viceprezident USA D. Cheney konstatuje (1999): „Podle nkterých odhad dojde v prbhu píštích let k prmrnému 2% každoronímu globálnímu rstu poptávky po rop, souasn s pirozeným 3% poklesem produkce z existujících zdroj. Jedná se o 5% schodek narstající každým rokem. To znamená, že v roce 2010 budeme potebovat o zhruba 50 mil. barel denn víc“. To je pi souasné tžb ekvivalent cca šesti Saudských Arábií. Poradce pro energii prezidenta G.. W. Bushe M. Simmons konstatoval v roce 2000: „ohlédneme-li se zpt, je jasné, že pedpov ímského klubu byla správná. Jednoduše jsme promarnili 30 dležitých let, protože jsme této práci nevnovali náležitou pozornost“ (lit. 50). V daných souvislostech rozhodn nepsobí povzbudiv ani aktuální informace, že se ína v roce 2006 stala tetím nejvtším výrobcem aut na svt a druhým nejvtším dovozcem nových voz, vetn tch nejluxusnjších. Podle ínské asociace výrobc automobil bylo letos za prvních šest msíc v ín vyrobeno 4,46 mil. voz, což je proti losku nárst tém o jednu tvrtinu. V ín se každých 5 vtein prodá jeden automobil (lit. 51). Dynamický rst spoteby a cen se týká také mnoha dalších základních surovin. Nap. erné uhlí a železnou rudu ína v minulosti exportovala. Od roku 2003 železnou rudu dováží z Austrálie a v lednu 2007 zaala dovážet i erné uhlí. Také nap. svtová cena uranu se poátkem dubna 2007 pehoupla pes historickou hranici 100 USD/lb. A v reálném vyjádení je nejvyšší od 70. let minulého století. Od poátku roku 2007 uran podražil o 57 %. Souasná svtová produkce staí poptávce jen asi ze 60 %. Ješt v lét 2006 se cena 40 USD/lb považovala za vysokou (lit. 53). Souasné ceny vtšiny základních nerostných surovin jsou cca dvoj – až ptinásobky cen, které byly obvyklé ped pti lety. Každoron také vzrstají ceny zemního plynu. Jakkoli v u této komodity neexistuje „svtová cena“ ani „evropská cena“, z komerních zpráv je kontinuální rst cen plynu zejmý. Gazpromem (ruská spolenost exportující zemní plyn) byl již nap. pedložen návrh na zvýšení cen zemního plynu dodávaného do Pobaltí o 40 % pro dodávky v roce 2008. Podobn se zvýší ceny dodávek na Ukrajinu a do Bloruska (lit. 52). Také ínský Státní výbor pro reformy a rozvoj oznámil, že vybuduje do roku 2010 vlastní pátení sí nadregionálních plynovod, která pokryje celou ínu. Plyn bude z vtší ásti dodáván z Turkmenistánu poté, co turkmenský prezident pedal prezidentovi ínské státní ropné spolenosti licenci na przkum a dobývání plynu v Turkmenistánu. Podle expert se jedná o špatnou zprávu pro Evropu. Vstup dalšího odbratele na trh povede k zostené konkurenci a potenciál pro rst cen se zvýší. 11 Rst spoteby ropy je však výrazný ve vtšin prmyslových zemí. Za posledních10 let vzrostla nap. spoteba ropy v Belgii a v Nizozemsku o 33 %, ve Španlsku o 32 % a v Rakousku o 21 %. 25 Mnozí ekonomové nalézají bezprostední vazby mezi mezinárodním trhem ropy a trhem s agrárními produkty. „Komerní výroba potravin je pímo závislá na rop. Vtšina pesticid je získávána z nafty, mnohá prmyslová hnojiva spoívají na pavku, který se získává ze zemního plynu. Na rop spoívající zemdlství je primárn odpovdné za explozi svtové populace z 1 mld. v polovin 19. století na 6,3 mld. na pelomu 21. století. Ropa v zemdlství umožnila nasazení traktor, skladovacích systém, mrazících hal a distribuních systém. S rstem produkce ropy výnosy v zemdlství stoupaly a spolen s nimi i lidnatost. 3.9 Rst požadavk na alternativní energetické suroviny produkované na pd Hrozba budoucího fatálního poklesu nabídky fosilních paliv a všech dsledk globálního nedostatku energií a paliv byla rozhodujícím motivem pro nové energetické koncepce, kalkulující s alternativními energetickými surovinami produkovanými na pd. V roce 2005 bylo ve svt vyrobeno 21,7 mil. t etanolu jako náhrady fosilních motorových paliv, v roce 2006 již 27,3 mil. t a pro rok 2007 se oekává výroba kolem 35 mil. t. V USA byla v roce 2005 pijata nová energetická koncepce, která vstoupila v platnost 1. 1. 2006. V prvém roce platnosti koncepce bylo vyrobeno 13,0 mil. t etanolu. V roce 2007 oekává svaz výrobc etanolu produkci 17,22 mil. t. Spojené státy zstávají jeho hlavním svtovým výrobcem. Americká vláda poítá s tím, že se spoteba benzínu z ropy, která dnes iní cca 100 mil. t sníží bhem píštích deseti let o 20 %. Krom úspor by tohoto stavu mlo být dosaženo hlavn zvýšenou spotebou bioetanolu. Energetická agentura USA (EIA) pedpokládá, že do roku 2017 se bude spotebovávat ve form pohonné látky asi 93,1 mil. t etanolu, kterým se nahradí 62,4 mil. t benzínu. Podle EIA se bude 90 % etanolu vyrábt z kukuice, které bude zapotebí 310 mil. t, zbytek se má produkovat z alternativních paliv druhé generace, tzn. z devin a slámy. Výroba etanolu v Brazílii by mla v roce 2007 dosáhnout 14 mil. t, proti 12,6 mil. t v roce 2006. Výrobci etanolu spoléhají na to, že vláda zvýší podíl povinného pimíchávání etanolu do benzínu ze souasných 23 % na 25 %. To by znamenalo msíní pírstek spoteby o 0,3 mil. t. V Asii se produkce etanolu zvýší z 4,6 mil. t v roce 2006 na 5,3 mil. t v roce 2007. Pouze Thajsko a Indie poítají s pimícháváním etanolu do fosilních pohonných hmot. Dvodem omezeného programu ve výrob etanolu jsou relativn vysoké ceny surovin. V Indii se zatím do benzinu pimíchává 5 % etanolu, ale vláda již v ervnu 2007 vydala smrnici pro zvýšení podílu etanolu ve fosilních palivech na 10 %. ínská výroba etanolu má podle oficiálních údaj vzrstat v píštích pti letech každoron o 0,84 mil. t. Napjatá bilance zrnin v ín však toto ešení v perspektiv komplikuje. Poítá se, že k výrob etanolu bude využívána spíš cukrová ttina a kasava. 26 Výrobní kapacity etanolu ve svt vzrostou v roce 2007 asi o 35 mil. t. Investoi jsou podporováni národními programy výroby a užití etanolu a vysokými cenami fosilních energetických zdroj. U nkterých surovin také jejich nízkými cenami12. Výroba etanolu v Evrop by mla v roce 2007 vzrst na 2,9 mil. t proti 2,4 mil. t v roce 2006. Nejvtší podíl v pírstcích pedstavuje práv etanol jako pohonná hmota. Jeho produkce by mla dosáhnout v roce 2007 asi 1,6 mil. t, zatímco v roce 2006 to bylo 1,12 mil. t (lit. 58). Podle DG AGRI bude splnní závazku EU nahradit 10 % z celkové spoteby pohonných hmot biopalivy do roku 2020 vyžadovat, aby pro jejich výrobu bylo uvolnno 17,5 mil. ha zemdlské pdy, tj. 15 % z celkové výmry EU. V roce 2006 bylo pro výrobu biopaliv využito cca 3 % zemdlské pdy EU. Studie pinášející tento propoet odhaduje, že 30 % z celkové produkce biopaliv budou tvoit paliva druhé generace a asi 20 % celkové spoteby biopaliv bude pokrývat import. Podstatné zvýšení produkce biopaliv a poptávka po zemdlských surovinách se podle studie také promítne do zvýšení jejich ceny (lit. 59). Produkce bionafty vzrostla v EU v roce 2006 meziron o 54 % na 4,89 mil. t. Souasná kapacita rafinerií umožuje ron vyrobit až 10,29 mil. t. Vyplývá to z údaj, které zveejnil Evropský úad pro bionaftu (EBB). Výroba bionafty v Evrop v posledních letech dynamicky rostla. Mezironí pírstky na poátku uplynulé dekády inily cca 30 %, v roce 2005 byl vzestup zhruba dvoutetinový. V roce 2007 oekává EBB – i pes rozšíení výrobních kapacit – stagnaci. Bionafta se na celkovém objemu biopaliv v EU podílí tymi ptinami a v souasné dob se v Evrop produkuje ve 185 pln zprovoznných rafineriích. Dalších 60 rafinerií je ve výstavb. Celková kapacita vzrostla v roce 2006/07 cca o 70 %. Evropská unie se na globální produkci bionafty v roce 2006 podílela pibližn 77 %. Druhým nejvtším výrobcem bionafty jsou USA, kde se jí ve stejném roce vyprodukovalo 836 tis. t. (lit. 60). Experti varují, že zvyšující se zájem o biopaliva a dynamicky vzrstající objem zpracovatelských kapacit na jejich výrobu v celém svt povede v píštích letech k rstu cen zemdlských komodit, protože zvýší poptávku zejména po obilovinách, olejnatých semenech a cukru13. Už celkem 41 vlád ve svt podporuje používání zemdlských surovin k výrob biopaliv. 3.10 Úbytek tzv. „pirozených zdroj“ Organizace FAO odhadovala v roce 2000, že na Zemi se dosud živí zhruba 150 mil. obyvatel tzv. pirozenými zdroji potravy, v daném kontextu myšleno sbrem a lovem. Rychlý úbytek tchto zdroj, vyvolávaný civilizaními procesy, snižuje adekvátn již dnes relativn nevýznamný podíl svtové populace závislé na tchto zdrojích. Významnou roli však redukce „pirozených zdroj“ 12 Pi výnosu cukrovky 80 t/ha lze z 1 ha získat 8 tis. litr bioetanolu, pi výnosu kukuice 10 t/ha je reálná výroba 4 tis. l z 1 ha, sklize ostatních obilovin umožuje získat z 1 ha 3 200 l bioetanolu pi výnosu zrna 9,0 t/ha. Z cukrové ttiny lze z 1 ha produkovat 7 100 l bioetanolu pi výnosu 85 t/ha. Jeden litr bioetanolu nahradí cca 0,64 l benzinu. Pramen: Kongres Rye 2007, Berlín, Petrobras Europe Ltd., J. Cohen 13 Také v R se rozšiují kapacity na produkci biopaliv. Agrofert investuje cca 1,7 mld. K do nového závodu na výrobu metylesteru epkového oleje, jehož plný provoz by ml zaít v roce 2009 pi roní kapacit 100 tis. t MEO. 27 hraje i ve výživ vtšiny obyvatelstva Zem. Jde jak o akcelerující kácení les a prales, tak o exploataci moí intenzivním rybolovem a pokraující zneisování moí. Moský rybolov sice nahrazují akvakultury, ryby z tchto chov jsou však již pevážn živeny krmivy vyprodukovanými na pd. Rychlá pokraující likvidace deštných prales je dnes odsuzována zejména z hledisek klimatických zmn, které ovlivuje. V Brazílii každoron zmizí 1 % deštného pralesa. Z celkové plochy Amazonie dnes pedstavuje deštný prales již jen 46 % její rozlohy. Kompletn je vykáceno 11 % plochy amazonské pánve, 26 % je vykáceno ásten. V letech 2002 - 04 každoron zmizelo 25 tis. km2 deštného pralesa z celkové rozlohy 2 mil. km2 . Likvidace prales v Brazílii pokrauje legáln14 i nelegáln. Ve stát Mato Grosso ze 12 tis. km2 vykácených v roce 2005 bylo na základ ádné koncese vykáceno pouze jedna tetina. Pitom podle odhadu ekolog asi ti tvrtiny emisí CO2 vypouštných Brazílií do ovzduší vznikají pi vypalování les (lit. 21). Likvidace deštných prales probíhá ovšem také v Asii. Vláda Indonésie v roce 1991 oteven vyhlásila, že „vzhledem k tomu, že 770 mil. obyvatel Indonésie má stejné nároky jako obyvatelé Spojených stát, musí být 20 % lesních porost pemnno na plantáže, kde se bude pstovat týkové devo, kauuk, rýže, káva a další zemdlské plodiny“. Rst potu obyvatel vede také ke zvýšení spoteby palivového deva a rozšiování pastvin, což je nap. problém Himalájí (lit. 1). Zatím poskytují svtové oceány asi 10 % živoišných bílkovin, které se na svt vyprodukují. Tempo pírstku rybolovu bylo v posledních tyech dekádách výrazn vyšší než celosvtový pírstek produkce potravin a rovnž vyšší než pírstky svtové populace. Poátkem 90. let již inily roní úlovky moských ryb ve svtovém mítku asi 99,5 mil. t. Vzniká reálné nebezpeí trvalého poklesu nabídky tchto biologických zdroj, zejména v pevninských šelfech. Je prokazatelné, že zejména v nejvíce využívaných regionech se ron vyloví celý roní pírstek ryb. V úlovcích zaujímají stále výraznjší podíl mladí a nedosplí jedinci. J. Jacobson z Námoního ústavu v Reykjaviku uvádí, že ped 40 lety bylo nap. prmrné stáí ulovených tresek 11 rok, a ryby se tedy mohly vytít za život 4 – 5krát. Aktuáln je prmrné stáí tresek 7 let a ryby se vytou jen jedenkrát za život (lit. 23). Technologie moského rybolovu zaznamenala ohromný pokrok. Více než 3,5 mil. lodí vyplouvá každý den na svtová moe a ada z nich je vybavena „brutáln výkonnou technikou“ s cílem pomocí sonar a satelitních systém sledovat a lovit zmenšující se hejna ryb. Rybáské flotily se po vylovení mlkých vod zamily na využívání hlubokomoských zdroj. Dsledky intenzivního rybolovu jsou tragické. Studie zpracovaná pod vedením Kanaana R. Myerse prokázala drastický pokles (až o 90 %) populací tuák, meoun, rejnok, úho a dalších ryb (lit. 24). Paraleln na redukci živých organizm v moi psobí rostoucí zneišování moí. „V celé šestin Baltského moe není kvli nedostatku kyslíku možný život“, uvedl J. Lamp, vedoucí baltského úadu skupiny World Wide Found for Nature. Nedostatek kyslíku je zpsoben intenzivní 14 Kácení deštných prales v Brazílii bylo vládou subvencováno. Tato praxe již v posledních letech skonila. 28 kontaminací moe hnojivy splachovanými ekami v Nmecku, Polsku a dalších pobaltských zemí. Podle J. Lampa je tak znieno 70 tis. km2 Baltského moe (lit. 25). 3.11 Mnové výkyvy Hodnota amerického dolaru se snižuje na historická minima. ína, která je držitelem nejvtších devizových rezerv v hodnot cca 1,33 bilionu USD s poklesem hodnoty USD ztrácí. ínská vláda zahájila soustednou kampa hospodáských hrozeb proti USA. Naznaila, že zlikviduje své obrovské rezervy amerických dolar, pokud na ní Washington uvalí obchodní sankce ve snaze donutit ji revalvovat ínský jüan. Nepimen nízký kurs ínské mny umožuje ín ve vývozu levn konkurovat americkým producentm a pispívá k enormnímu rstu bilanního schodku USA v zahraniním obchod i pesto, že byl jüan v posledních dvou letech revalvován o 10 %. Odhaduje se též, že ína vlastní americké obligace v hodnot vyšší než 900 mld. USD. Pokud by ína k výprodeji svých dolarových rezerv skuten pistoupila, mohla by zpsobit kolaps amerického dolaru a znané tžkosti svtovému hospodáství. Prezidentská kandidátka H. Clintonová požaduje zavedení nových restriktivních zákon, aby se USA „nemohly stát rukojmím hospodáských rozhodnutí v Pekingu, Šanghaji i v Tokiu“. Skutenost, že více než 44 % amerického národního dluhu je v zahraniních rukou znamená, že Amerika je znan zranitelná. Rusko, Švýcarsko a nkteré další zem již své dolarové rezervy snížily. H. Paulson z amerického ministerstva financí uvedl, že výprodej ínských rezerv by ochromil autoritu USA a zejm „by vyvolal globální návrat k ochranáským zákonm“ (lit.54). Již v roce 2006 bylo konstatováno, že ínská vláda informovala americkou administrativu, že se „hodlá zbavit svých rezerv v hodnot bilionu USD a promnit je v EURA a rezervy zlata a stíbra“. Poklesem hodnoty USD o cca 30 %, ke kterému došlo v minulých msících ztratila ína tém 300 mld. USD v dsledku toho, že využívá dolar jako rezervní mnu (lit. 55). Také Irán výrazn omezil píjem dolar za exportovanou ropu. V dolarech si nyní nechává proplácet pouze 15 % svých ropných prodej. Ze 65 % inkasuje v EURO a z 20 % v jenech. Podle M. Alí Chatíbí, námstek editele iránské Národní ropné spolenosti pedvídá, že v dsledku poklesu hodnoty dolaru a jejímu stálému kolísání pestane Irán inkasovat v dolarech úpln a pejde na mnu Spojených arabských emirát dirham. Devizoví investoi se dolaru ve velkém zbavují v obavách dalších turbulencí na americkém akciovém trhu. Rst nezájmu o USD by vedl k etzové reakci a poškodil by siln americké hospodáství (lit. 56). S poklesem hodnoty dolaru paraleln posiluje jednotná evropská mna EURO. Tato tendence je spojena s negativními vlivy na export EU. Obchodní bilance EU se na poátku roku 2007 dostala do schodku, zatímco koncem roku 2006 byla v aktivu. Také tato zmna je pipisována mj. rstu dovozu z íny. Dolar vi koši šesti mn v polovin záí 2007 poklesl na patnáctileté minimum 79,319 bodu a blíží se k absolutnímu minimu z roku 1992. Souasn dosplo EURO v polovin záí 2007 vi USD k novému rekordu od svého zavedení v roce 1999 (1,3915 USD). 29 Neklid a výrazné zmny v hodnotových relacích hlavních svtových mn mže vlivem jejich dalšího pokraování velmi zkomplikovat mezinárodní obchod všeobecn, mže vést k zavedení ady restrikcí a regulaních opatení a zpsobit tak i nežádoucí výkyvy na mezinárodním agrárním trhu. 3.12 Vzrstající disharmonie mezinárodních vztah Zhoršení mezinárodních vztah, které po rozpadu tzv. socialistického tábora v 90. letech jevily tendenci k výraznému zlepšení a k všeobecné harmonii, je v posledních nkolika letech zejmé. I menší regionální konflikty asto v minulosti narušily mezinárodní agrární trh, resp. alespo nkterý jeho zbožový segment. Lokální války, i obanské války, nap. v západní Africe, se promítaly zejména na mezinárodním trhu kakaa a kakaových bob. Jsou známy regionální konflikty, které poškodily trh s kávou, cukrem, banány, rybami apod. Již zmínný konflikt v Perském zálivu výrazn ovlivnil cenu pojistného lodí i posádek a promítl se do extrémního zvýšení pepravních náklad, což vedlo k podstatnému zvýšení cen importovaného zboží. Abstrahujeme-li od zhoršení mezinárodních vztah motivovaného etnickými, resp. náboženskými konflikty15, lze nalézt ve vtšin existujících i rodících se disharmonií podobný motiv: Úsilí získat adekvátní podíl z globálních, regionálních, národních nebo dosud mezinárodn nerozdlených zdroj energetických, surovinových, pírodních i jiných. Pitom mítkem toho, co je adekvátní, jsou vždy subjektivní postoje národních vlád, které se pochopiteln v konfrontaci s ostatními obvykle neshodují. Disharmonie mezinárodních vztah se tedy prohlubuje paraleln s rstem výše uvedených projev, tendencí a faktor, které zásadn ovlivují také mezinárodní agrární trh. Rusko má nejvtší zásoby zemního plynu a je druhým nejvtším exportérem ropy po Saudské Arábii. Jeho souasné zásoby zanou podle pedpoklad klesat pro roce 2010. Ruské ministerstvo pírodního bohatství oekává, že existující zásoby budou vyerpány do roku 2030. Z przkum vyplývá, že ropné zásoby USA bude možné erpat ješt zhruba 10 let. Zásoby Norska vydrží ješt zhruba sedm let, avšak britský tžební prmysl v Severním moi by ml ukonit innost již za pt let. Vdci pedpokládají, že neprozkoumané zásoby v Arktid budou mít rozhodující vliv na budoucnost svtové energetiky. Toto teritorium mže skrývat až 10 bilion tun zemního plynu a ropy. Náklady na tžbu (dno je cca 200 m) se zdají být pi dnešních a oekávaných cenách ropy zvládnutelné. Rusko, na základ odebraných vzork moského dna prohlásilo, že má dkazy, že podmoský horský etzec, tzv. Lomonosovv práh je souástí kontinentálního šelfu Ruska a má tudíž dle mezinárodních dohod nárok na využívání. USA, Dánsko, Kanada a Norsko mají zejm jiný názor a hledají možnost, jak zablokovat tento ruský nárok (lit. 61). V. Británie se pipravuje vznést územní nárok na tisíce kilometr tvereních moského dna v Atlantickém oceánu, které leží v okolí nkterých jejích vzdálených ostrov. V. Británie doufá v potenciální využití podmoského nerostného bohatství na tomto území. Chce využít 15 Nevládní organizace vetn britského OXFAMu uvádjí, že za posledních 15 let stály konflikty v Africe 300 mld. USD. Tato ástka se rovná sum, kterou ve stejné dob dostala Afrika v rámci mezinárodní pomoci. 30 mezinárodního práva, které zemím umožuje nárokovat moské dno do vzdálenosti 560 km od vlastního území. Požadavek se týká Falklandských ostrov, které leží cca 13 tis. km na západ od V. Británie, dále území u ostrvku Ascensión v jižním Atlantiku a ostrvku Rockall, který je vzdálený asi 320 km od pobeží Skotska. Odborníci míní, že tato území mohou být bohatá na ropu i na minerály (lit. 62). Británie chce také zažádat OSN o uznání suverénních práv na velkou ást moského dna v Antarktid. Je to signálem, že se zrychluje závod o ovládnutí „zem nikoho“ kolem jižního pólu. Podle britského ministerstva zahranií v. Británie zažádá OSN o rozšíení britského teritoria o cca 500 km do jižních moí. Britská žádost nepochybn pobouí jihoamerické zem, které budou mít pocit, že mají na tyto zdroje vtší nárok (lit. 63). V Asii vzniklo v roce 2001 „NATO východu“. Jde o Šanghajskou organizaci spolupráce (ŠOS), jejímiž leny jsou vedle Ruska a íny Kyrgyzstán, Tádžikistán, Kazachstán, Uzbekistán a pozorovateli Mongolsko, Indie, Irán a Pákistán. ŠOS „zajišuje regionální bezpenost, brání se ped Islámským terorismem a také podporuje ekonomickou spolupráci“. V pozadí vzniku této organizace, která je nepochybn snahou vytvoit protiváhu NATO, je úsilí kontrolovat pírodní nerostné zdroje a pístupy k nim16 (lit. 64, 65). Také vznik nkterých dalších ekonomických seskupení po roce 2000 pedstavuje snahu kontrolovat, pípadn „koordinovat“ (jak je oficiáln deklarováno), prostor pírodních a lidských zdroj a „pispt k multiplikaním efektm integrace“. Máme na mysli zejména „EURASEC“ (Eurasian Economic Community), jehož leny jsou Blorusko, Rusko, Tádžikistán a Kyrgizstán a Uzbekistán, nebo „ECO“ (Economic Cooperation Organization) se sídlem v Teheránu, jehož leny jsou Afganistan, Ázerbájdžán, Irán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Pákistán, Tádžikistán, Turecko, Turkmenistán, a Uzbekistán. Každé zhoršení mezinárodních vztah vždy komplikuje úsilí o mezinárodní obchodní dohody a zejména o liberalizaci mezinárodního trhu, posiluje autarkní tendence, vede k rstu restrikcí a barier, psobí na rst náklad mezinárodního obchodu a tudíž na zvyšování cen. K dívjším možná „tradiním“ mezistátním disharmoniím se v posledních letech pipojují další. Pevažujícím motivem je úsilí stát kontrolovat nebo úastnit se exploatace globáln ubývajících pírodních zdroj. 4 Oekávané zmny na mezinárodním agrárním trhu a možnosti adaptace AZO R Tendence a faktory, uvedené v pedchozí kapitole, které spolu úzce souvisí a vzájemn se ovlivují, v posledních letech gradují a rostoucí mrou se projevují v celém svtovém hospodáství a mezinárodních vztazích. Jakkoliv je uritá ást odborné i laické veejnosti bagatelizuje, jsou vtšinou renomovaných vdc a zodpovdných vlád a politik považovány za relevantní a potenciáln velmi nebezpené. Uvedené tendence a faktory obvykle negativn ovlivují mezinárodní agrární trh. Jejich dopady na globální potravinovou bezpenost a stabilitu 16 ína nap. vyjádila obavy, že v pípad zhoršení vztah s USA by americké lostvo zablokovalo Malacký prliv, což by ínu odízlo od zdroj ropy. 31 mezinárodního agrárního trhu jsou prokazatelné a jsou umocovány tím, že dochází k jejich kumulaci. Z jejich dlouhodobého sledování a studia porovnatelných vliv a konjunkturálních distorzí, resp. z reakcí a míry adaptaních schopností mezinárodního agrárního trhu lze usuzovat na perspektivní zmny na tomto trhu a je možno z nich odvodit uritou predikci eského agrárního zahraniního obchodu. Rozhodující vliv v píští polovin dekády bude mít vývoj situace na svtovém trhu ropy a zemního plynu, klimatické zmny a stupe gradace „meteorologického chaosu“, vývoj hospodáství a mnové a zahraniní politiky v USA a vývoj spoteby a mnové a hospodáské politiky v ín. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii J. Stiglitz konstatuje, že „svt prožil rok 2006 bez vtší ekonomické katastrofy, navzdory závratným cenám ropy a propadu nkterých zemí Stedního východu mimo kontrolu. Tento rok ovšem nabídl celou adu ponauení pro globální ekonomiku, stejn jako varovných signál ohledn jejího budoucího výkonu. Nepekvapilo, že rok 2006 pinesl další zetelné odmítnutí fundamentalistických neoliberálních politik, tentokrát od voli v Nikaragui a Ekvádoru. V sousední Venezuele si H. Chavez vydobyl drtivé znovuzvolení“. Zpomalující americká ekonomika pedstavuje další významné globální riziko. Platí, že pokraující globální nevyváženosti budou budit znepokojení, zejména mezi tmi, jejichž životy závisejí na smnných kurzech. Akoliv se prezident Bush už dlouho snaží svalit vinu na ostatní, je jasné, že hlavní píinou tchto nevyvážeností je americká bezuzdná spoteba a neschopnost nežít si nad pomry. Dokud se práv toto nezmní, globální nevyváženosti nepestanou být zdrojem svtové nestability, bez ohledu na to, co dlá ína a Evropa“ (lit. 66). Na mezinárodním agrárním trhu lze oekávat v období let 2008 až 2014 následující zmny: • • • • • • V dsledku dalšího rstu cen ropy a zemního plynu se zvýší mj. ceny hnojiv a pesticid, zvýší se náklady na vnitrostátní i mezinárodní pepravu, porostou náklady mezinárodní lodní a letecké pepravy, náklady na skladování, zejména v chladírnách a mrazírnách, vzrostou ceny za plastové obaly. Vlivem dynamického rstu poptávky po energii vzroste cena pracovní síly, ale také náklady na závlahová hospodáství a na provozování skleník, resp. folník. Zvyšující se poptávka po surovinách pro bioenergetická paliva obecn zvýší poptávku po pd a její cenu v rozhodujících produkních oblastech. Pokraující pokles konených zásob a rst poptávky po obilovinách, olejninách, olejích, cukru a perspektivn dalších rostlinných produktech, zpracovatelných na bioenergetická paliva spolu s výše uvedenými zmnami, ovlivujícími náklady produkce, povede k rstu cen nejen uvedených základních rostlinných komodit, ale postupn také k rstu cen živoišných produkt získávaných od monogastr. Frekvence meteorologických anomálií se zvýší a pispje k nestabilit nkterých zbožových a teritoriálních segment mezinárodního agrárního trhu. Kurz USD ve vztahu ke koši šesti hlavních mn se dále sníží. Daný vývoj povede k rstu cen ropy (v USD), paraleln ale k jejímu ástenému zlevnní pro dovozce ze zemí s mnou na USD nezávislou. Dovoz potravináských surovin a potravin z USA a dolarových oblastí bude 32 • • • • • relativn výhodnjší. USA budou korigovat pokles hodnoty USD zvýšením úrokových sazeb, což omezí užití dolaru jako platebního ekvivalentu. Dovoz agrárního zboží do USA se mže snížit. Spoteba potravin v Indii a ín dynamicky poroste, což zvýší poptávku a následn ceny na mezinárodním agrárním trhu, zejména u živoišných produkt (monogastr), mlékárenských produkt a olej a tuk. Vybrané rozvojové zem zanou exportovat bioenergetická paliva, resp. suroviny pro jejich výrobu. Zvýší se nabídka i poptávka po geneticky modifikovaných odrdách, resp. jejich osivech a sádích. Podíl ploch zemdlské pdy využívaný pro GMO vzroste. Úsilí o všeobecnou liberalizaci na mezinárodním agrárním trhu bude narážet na nov zavádna cla (vetn cel vývozních) a rozpotové podpory (bioetanol, bionafta). Relativní pokles nabídky sníží úsilí po všeobecné liberalizaci. Mezinárodní agrární trh, v uplynulých ticeti letech charakterizovaný trvalým pevisem nabídky u vtšiny komodit, bude postupn konvertovat na trh prodávajícího. Možnosti eského zemdlství pizpsobit se oekávaným zmnám na mezinárodním agrárním trhu jsou velmi omezeny. Rozhodující koncepní opatení jsou a budou formulována Evropskou komisí, resp. DG AGRI. Evropský parlament již podpoil návrh EK na zrušení povinného vyjímání pdy z produkce, piemž poslanci doporuili, aby zrušení povinného uvádní pdy do klidu bylo prodlouženo až do roku 2009. Vtšina poslanc však zdraznila, že souasnou krizi na trhu s obilninami a nepetržitý rst cen základních potravin nemže vyešit pouze jednorázové zrušení vyjímání pdy z produkce a problém by ml být ešen v rámci „Health Check“ SZP. Výmra pdy, která v souasné dob podléhá povinnému vyntí z obhospodaování pedstavuje 3,8 mil. ha. Pokud se sníží na nulu, mohlo by, vzhledem k prmrným výnosm obilovin, být k dispozici navíc cca 10 mil. t obilovin (lit. 67). Obecn se jako koncepní a aktuální v daných souvislostech jeví všechna opatení smující k ochran zemdlské pdy, omezení pevod zemdlské pdy na stavební parcely, všechna opatení omezující zábory pdy, podpora zavádní nových intenzivních odrd a plemen, jejich šlechtní a výzkum smující k produkci s nejlepšími cenov- nákladovými parametry. Podobn lze charakterizovat jako nutná všechna opatení vedoucí k racionalizaci17, resp. omezení spoteby energií a paliv, poínaje preferencemi kolejové dopravy, veejné dopravy, využívání všech alternativních zdroj energií, rozšíení produkce jaderné elektrické energie, zavádní úsporných technologií v potravináském prmyslu a zemdlství apod. Jinak vyjádeno: nutno podpoit všechna opatení posilující konkurenceschopnost agrárního sektoru. 17 Na každou kalorii, kterou lovk zkonzumuje v potravinách pipadá 5 – 15 kalorií nutných k produkci a doprav potravin ke spotebiteli (lit. 68). Jde obecn o to, tento pomr minimalizovat. 33 Koncepním úsilím nadále zstává podpora zmn struktury agrárního exportu smrem k produktm s vyšší pidanou hodnotou, hledání exportuschopných položek s minimálními nároky na energetické, materiálové, pracovní a dopravní náklady, obsahující maximu invence a pidané hodnoty. 5 Odhad možných dsledk konverze mezinárodního agrárního trhu pro AZO R Agrární zahraniní obchod bude v následujícím desetiletí zásadn ovlivován nejen zmnami nabídky a poptávky na mezinárodním agrárním trhu a zvýšením cen na základních trzích hlavních komodit, ale souasn velmi pravdpodobnými modifikacemi objemu a skladby agrární poptávky na trhu. Na stran eského agrárního exportu lze oekávat následující vývoj: • Objem i hodnota vývozu nadále poroste, rst bude pokraovat a jeho tempo bude vyšší než odpovídající dynamika dovozu. V zahranií vzroste poptávka a ceny vývozu budou všeobecn vyšší. Cena pdy v hlavních destinacích eského agrárního exportu se zvýší dynamitji než v R, což mže být pro R komparativní výhoda u nkterých zemdlských surovin a polotovar. R bude úspšn exportovat opt zejména tzv. tradiní vývozní komodity, tj. slad, chmel, jemen, pivo, úspšný bude i vývoz olejnatých semen, olej a tuk z domácích surovin. R bude schopna efektivn exportovat také chlebové obiloviny. Zvýšení cen prmyslových hnojiv a pesticid mže paradoxn pispt k posílení extensivnjších postup a k relativn ekologitjší produkci, piemž ale ekologické zemdlství a jeho produkty budou cenov mén diferencované proti bžné agrární produkci. Konkurenceschopnost nkterých finálních vyvážených potravináských výrobk, produkovaných z importovaných surovin pi vysokých energetických nákladech (okoláda, tabákové výrobky, nkteré nealkoholické nápoje apod.), se v dsledku rstu pepravních a energetických náklad a cen frachtu sníží. Výrobci budou obecn preferovat zpracování v blízkosti pístav a pekladiš. Perspektivn napjatá situace v nabídce energií v R mže negativn psobit na skladbu exportu smrem k mén prefabrikovaným výrobkm. Posilování hodnoty koruny (mnového kurzu) se zastaví a vi EURU smnný kurz koruny bu poklesne, nebo bude stagnovat. Daný vývoj zvýší možnosti a výhodnost agrárního vývozu energeticky mén nároného zboží. Cena pracovní síly v R naopak vzroste, což mže zvýšit náklady na pracovn nároné agrární zboží a rovnž tak zhoršovat jeho konkurenceschopnost. Na stran agrárního importu dojde pravdpodobn k následujícím zmnám: • V dsledku ekonomických reforem vstupujících v platnost od roku 2008 poklesne kupní síla spotebitel v R, sníží se poptávka zejména po dražších dovážených potravinách a luxusních výrobcích (poklesne nap. dovoz ezaných kvtin, dražších destilát a likér, cukrovinek a luxusního peiva, dražších vín, kulináských specialit apod.). Dovoz se bude více orientovat 34 na levnjší a jakostn druhoadé potravináské produkty. Dsledkem mže být zlepšení reálných smnných relací AZO R. Na pokles dovozu budou psobit také vyšší pepravní a skladovací náklady. Protože kurz koruny nebude již posilovat (vi EURU), stimulace dovozu tímto faktorem se sníží. Poroste import nkterých tradiních domácích komodit, zejména cukru, levných partií masa pro prmyslové zpracování (výmnou za maso jakostnjší) a mlékárenských výrobk. Vzhledem k proporcím eského agrárního vývozu a dovozu a proto, že se ceny agrární produkce na mezinárodním trhu zvýší, bude i nadále celková hodnota agrárního dovozu vyšší než vývozu. Lze oekávat, že se stupe krytí dovozu vývozem v agrárním sektoru zvýší, ale schodek bilance bude nadále petrvávat a jeho nominální hodnota poroste. 35 Literatura 1. Kennedy, P.: Svt v 21. století. Nakladatelství Lidové noviny, 1966 2. Buchholz, T.G.: Živé myšlenky mrtvých ekonom. Nakladatelství Victoria Publishing, 1993 3. Kraus, J., Tuek, P., Vološin, J.:Výživa jako surovinový problém. Svoboda, Praha, 1984 4. Tuek, P., Hrabánek, Z.: Vybrané problémy eskoslovenského zahraniního obchodu zemdlsko-potravináskými produkty. eskoslovenská obchodní a prmyslová komora Bratislava 1987 5. OECD-FAO Agricultural Outlook 2007-2016,: OECD, FAO, 2007 6. Impact of The Uruguay Round on Agriculture: FAO, Rome, 1995 7. Tuek,P.: Vybrané problémy liberalizace mezinárodního agrárního obchodu. Mezinárodní Politika 12, 2003, str.12-14 8. Bazin, G.:Quelles perspectives pour l´agriculture europeenne et pour la PAC dans le contexte mondial? INA P-G, 2005-2006 9. Les perspectives Agricoles 1997-2001, OECD, Paris, 1997 10. The World Factbook. Central Intelligence Agency, Internet 11. World Population Prospects 1988, 1991 UN, New York 1988 a 1991 12. World Recources 1990-91, New York /Oxford, 1992 13. Ehrlich, P. R., Ehrlich, A. E.,: The Population Explosion. New York, 1990 14. Novák, P.: Ochrana pdy v Evropské unii. Euro-Magazín 4, 2007, str.17-21 15. Javrková, J.: Ceny zemdlské pdy v celém svt stoupají. Agronavigátor UZPI, 28. 9. 2007 16. Každý druhý obyvatel plantey žije ve mst. Studie TK, Aktuáln cz.20. 6. 2007 17. Megapolí pibývá a dál bobtnají, Právo, 13. 12. 2006 18. Ptáek, F.: Je na svt dost vody? Lovosický dnešek . 11, 2006 19. Jánský, B.: Spoteba vody ve svt. Styl . 26, 2000, eský rozhlas 20. Zásobárn ínských ek ubývá vody. ECOMONITOR, China Daily, 15. 8. 2007 21. Da Silva, L.:Brazílie hlásí: Zpomalili jsme kácení pralesa. Pepis projevu brazilského presidenta. Aktuáln.cz , 20. 8. 2007 22. Australané budou pít recyklovanou vodu. www.vesmir.info.cz 3. 10. 2007 23. Využití bohatství svtového oceánu. www.info.estranky.cz/biologie 24. Ryby v hlubinách oceán jsou na pokraji vyhubení. www://ontheroads.net/rubics/ecology/ohrozene_oceany 25. Z šestiny Baltu je „zona smrti“. Právo, 15. 8. 2007 26. Elitzak, H.: Food Cost Review 1995-04, Economic research Service Report, USDA 27. Wingfield-Hayes, R.: Zvýšení spoteby energie mže ohrozit svt. BBCCzech com. 16. 7. 2005 28. Ekonomika ínské lidové republiky. Wikipedie otevená encyklopedie, 10 2007 29. ínská ekonomika loni rostla o 10,7 %. Právo – TK, 26. 1. 2007 30. Kotrba, Š.: ína má nejvyšší devizové rezervy na svt. Britské listy, 16. 10. 2006 31. Brown, L.: Jak ína spotebovává svt. Britské listy, 26. 1. 2006 32. Wolfensohn, J.: Svtu bude vévodit ína a Indie. Britské listy, 4. 12. 2006 33. Merkelová tlaila na ínu kvli klimatu. Právo – TK, 28. 8. 2007 34. Fronk, J.: Pobláznní íané. Právo, 5. 9. 2007 35. Mládek, J.: Kyvadlo globalizace se obrací. Centrum pro studium ekonomické svobody, 16. 8. 2007 36 36. Zemánek, J.: Indie: rozvojová zem s obrovským potenciálem http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue, 1. 10. 2007 37. Malý, O.: Indie do pti let pedstihne ínu. http://www.lidovky.cz, 8. 10. 2007 38. Milm.,C.: Podle vdc už je píliš pozd vyhnout se klimatickým zmnám. Ecomonitor http://www.ecomonitor .cz/ 28. 9. 2007 39. Kvasniková, A.: Globální oteplování a zemdlství, Agronavigátor UZPI 40. http://www.agonavigator.cz 41. Nový klimatický model potvrzuje rst teplot, BBC, TK, Právo 11. 8. 2007 42. Holland, G, Webster, P.: Globální oteplování zvyšuje poet hurikán v Atlantiku. http://gnosis9.net/view.php? 43. Kukliš, L.: Extrémní poasí postihuje každoron pes pl miliardy lidí. http://gnosis9.net/view.php? 44. Valníek,B.: Globální oteplení -stále nechceme vit..... Právo, 21. 12. 2006 45. Dolejší, K.: Prezidentská reklama na pštrosí politiku. Britské listy. 19. 9. 2007 46. Planeta Zem je pímo ohrožena bezprostedním nebezpeím. Britské listy 19. 6. 2007 47. Cena ropy je na historickém maximu. TK, Novinky, 12. 10. 2007 48. Ropa. Wikipedia (aktualizace 31. 7. 2007) http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/192502-ropa 49. Brož, M.: OPEC: Ropný zlom nastane do deseti let. Petrol noviny- www.Petrol.cz 9. 9. 2007 50. Štefková, V., Reuters, TK: Ropa míí ke sto dolarm za barel http://finweb.ihned.cz 15. 8. 2007 51. Savinar, M., McKenzie, J. J.: Život po ropném krachu – Život ve svt bez ropy. WM magazin, 2004, www.mwm.cz 52. Mrázek, F.: Prudký ínský rst zaíná po USA penášet tlak i na Evropu. Právo, 12. 10. 2007 53. Gazprom zaal vyjednávání o cenách plynu. Britské listy, 31. 8. 2007 54. Štefková, V.: Uran se v R tží dál, je to výhodné. http://finweb.ihned.cz 15. 8. 2007 55. ína hospodásky hrozí Spojeným státm. Britské listy 8. 10. 2007 56. ín zejm už vadí její obrovské rezervy slábnoucího amerického dolaru. Britské listy, 20. 12. 2006 57. Irán nechce prodávat ropu za dolary. Právo, 9. 10. 2007 58. Sladký, V.: Trh s etanolem pichází na tichých cestách. http://biom.cz/index.shtml 59. Javrková, J.,: EU bude mít dost zemdlské pdy pro výrobu biopaliv do roku 2020. http://www.agronavigator.cz/ 13. 8. 2007 60. TK: Výroba bionafty v EU vzrostla o polovinu http://www.petrol.cz, 3. 9. 2007 61. Frolov, V.: Hrozící konflikt o Arktidu Britské listy, 25. 7. 2007 62. TK: Británie chce právo na moské dno u Falkland. Petro noviny – http://www.petrol.cz/ropa/ 63. Bowcott, O.: Britain to claim more than 1m sq kmof Antarctica. The Guardian, 17. 10. 2007 64. Šanghajská organizace pro spolupráci http://cs.wikipedia.org/wiki/ 65. Kotrba, Š.: NATO východu zahajuje diplomatickou ofenzívu. Britské listy, 16. 8. 2007 66. Stiglitz, J, E. : Protrhne se v roce 2007 hráz? http://www.project-syndicate.org/ 67. Bodoková, S.: EP podpoil zrušení http://www.agronavigator.cz , 28. 9-2007 68. Ropný vrchol http://encyklopedie.seznam.cz/ 37 povinného vyjímání pdy z produkce. 38
Podobné dokumenty
Uživatelský návod k váhopokladně Aclas CS3
Pomocí stavitelných nožek v rozích váhy ustavte váhu do
vodorovné polohy – podle libely v levé ásti pod miskou
Pro Profi Magazín – jaro 2012
Marcus Schrubba, brand manažer Thomsit (SRN): „Naše prezentace na veletrhu byla hodnocena velmi kladně. Stánek byl po všechny dny
dobře zaplněn a hojně využívány byly i naše interaktivní nabídky, j...
Ročenka agrárního zahraničního obchodu ČR za rok 2013 Agrarian
Vývoj agrárního zahraničního obchodu v rámci vybraných odvětví ................................. 55
3.7.1 Živá zvířata, maso a masné výrobky ...........................................................
Use of Computers in Biology and Medicine
ského mozku.
Nelze říct že by kniha pracovníka moskev
ského Institutu problém peredači informacii
M. Bongarda plnila tento úkol beze zbytku.
Po jejím prolistování lze dokonce snadno
přijít k závěr...
menu | jídelní lístek
Tortilla chips served with homemade
Mexican dip and sour cream.
TORTILLA CHIPSY podávané s domácí
mexickou omáčkou a kysanou smetanou.
