Rukověť zahrádkáře 2006 (1 016,4 kB)
Transkript
Rukověť zahrádkáře 2006 (1 016,4 kB)
Vážení a milí pøátelé zahrádkáøi, jsem opravdu potìšen, že dostáváte do rukou již tvrtou Rukovì zahrádkáøe a hlavnì tím, že si již u Vás získala zna nou oblibu a že vìtšina z Vás odborné poznatky, které Vám pøináší a nadále bude pøinášet, využíváte pøi své zahrádkáøské innosti. Rukovì nechce, ani nemùže suplovat asopis Zahrádkáø. Bude vždy pøinášet ponìkud jiné spektrum odborných lánkù a v letošní, která je svým rozsahem obsáhlejší než ty pøedchozí, Vám pøinášíme i nejrùznìjší informace o innosti Svazu. Pøi rozhovorech s øadou lenù jsem si ovìøil, že tyto informace Vám chybí. Vydáváme sice Vìstník, ale ten se v lepším pøípadì dostane k nìkolika funkcionáøùm ZO, ale já bych byl rád, aby o všech svazových aktivitách byli informováni všichni lenové. I z tohoto dùvodu se budeme snažit, aby i v pøíštím roce Rukovì obsahovala další dùležité svazové informace a abyste s její úrovní byli maximálnì spokojeni. Pøesto mì ale mrzí, že asopis Zahrádkáø odebírá tak málo našich lenù. Mohu zodpovìdnì prohlásit, že jeho vysoká úroveò se stále zlepšuje, což dokazuje i to, že je nej tenìjším hobby magazínem na našem trhu. Pokud využijete výhod pøímého pøedplatného, které Vám kromì toho, že asopis dostanete pøímo do svých rukou ještì pøináší další výhody, mohu Vám jeho odbìr opravdu doporu it. Ještì bych se rád vyjádøil k názoru, který ob as slýchám - že totiž v dnešní dobì již nemáme ím naše leny oslovit a zda vùbec lenství ve Svazu má nìjakou cenu. Jsem hluboce pøesvìd en, že má a je jen na nás, jak ho budeme využívat. Mìli bychom se nau it více se potkávat a již na schùzích, pøednáškách, výstavách a dalších akcích které poøádáme, lépe se poznávat a získávat nové pøátele. Další výhody, které Vám lenství pøináší - a již jsou to rùzné slevy, pravidelný pøísun nejnovìjších odborných informací, právní ochrana a další, jsou pak ještì nì ím navíc. Pøeji Vám hodnì zahrádkáøských i osobních úspìchù a tìším se, že se na nìjaké zahrádkáøské akci potkáme. Váš MUDr. Josef Køíž, pøedseda 7ZS Zahrádká ské perspektivy 21. století Ing. Otto Macl, editel muzea v Hradci Králové ZS V souvislosti s rozvojem moderních technologií a se zm nou myšlení a života p íštích generací si lze položit otázku, zda má v t chto nových podmínkách šanci zahrádká ské hnutí p ežít. Pesimisté dokonce íkají, že za$íná "Konec zahrádká ' v (echách." Já si to ale nemyslím. Je pravdou, že již nikdy nebudeme tou masovou organizací, která i po odd lení slovenské $ásti Svazu m la v roce 1984 ješt 408 840 $len' ve 4353 základních organizacích. Zm nila se doba, zm nili se i lidé. Uvoln ní spole$enského života p ineslo hlavn mladým lidem velké množství nových aktivit pro využití volného $asu a možnost cestování, ale na druhé stran i existen$ní nejistotu. To vše, spolu se stárnoucí $lenskou, ale hlavn funkcioná skou základnou má za následek stále se snižující po$et $len' (ZS. P esto si myslím, že to nejhorší období má již (ZS za sebou. A hned zd'vodním pro$. 1. V tšina t ch, kte í si zvolili jiné aktivity již ze Svazu odešla. 2. Stále ješt velká $ást $len' (ZS hospodaí na pronajaté p'd , která do budoucna jist bude lukrativním zbožím pro ekonomické subjekty. K tomu, aby tito zahrádkái mohli využívat právní ochranu (ZS, by ve vlastním zájmu m li z'stat jeho $leny. 3. V zahrádkových osadách, kde došlo, nebo ješt dojde k p evodu státní p'dy na zahrádká e, jsou za ízení jako rozvod vody, elektrické energie a oplocení jejich spole$ným majetkem. Kdo jiný, než oni sami, sdruženi v ZO (ZS, by mohl lépe tento spole$ný majetek ochránit proti zneužití a pomocí ekonomických pák, které mají k dispozici prokázat, že se zahrádká 'm stále vyplatí být $leny (ZS. 4. (lov k je svými ko eny svázán s p írodním prost edím ze kterého vyšel, které ho obklopuje a jehož je sou$ástí. Zahrádka ení se pro ur$itou skupinu lidí stalo nejen koní$kem, ale ur$itým zp'sobem života. Tato p irozená touha lidí žít v souladu s p írodou nám zcela jist p ivede do našeho kolektivu nové zahrádká e. P'jde o to um t jim nabídnout takové podmínky, aby pro n bylo $lenství v (ZS zajímavé. I když zahrádky, hlavn mladších zahrádká', budou v budoucnosti p evážn prost edím pro regeneraci sil a místem aktivního 2 odpo$inku a p ídomní zahrádky sou$ástí rozší ené obytné $ásti domu, pro ekonomicky slabší $ást populace budou ješt dlouho sou$ástí sociální záchranné sít , která jim umožní vyp stovat si dostatek zdravého ovoce a zeleniny pro svoji rodinu. 5. Pobyt a spole$ná práce na zahrádce p ispívá i ke stmelování rodin, výchov d tí a starší, ekonomicky neaktivní generaci d'chodc' nahrazuje aktivní spole$enské uplatn ní a vytvá í pocit jejich spole$enské užite$nosti. Krásn to vyjád il Karel (apek: "Zahrádká em se $lov k nerodí, ale stává v kem." N kte í zahrádká i se ptají, co jim $lenství v (ZS dává, co jim m'že i do budoucna (ZS nabídnout a pro$ mají být i dále jeho $leny. Pominu-li skute$nost, že díky usilovné a trp livé práci (ZS a kontaktu s ústavními $initeli (R bylo velké $ásti zahrádká ' umožn no odkoupit do svého vlastnictví státní p'du v zahrádkových osadách za velmi výhodné ceny, je ješt dost dalších d'vod', pro$ je stále výhodné být $lenem (eského zahrádká ského svazu. P Jsme jednou z mála organizací, která poskytuje svým $len'm zdarma pot ebné informace pro provozování svého koní$ka - zahrádka ení. P Vydáváme sv'j vlastní $asopis Zahrádká za lidovou cenu, který navíc svým p edplatitel'm poskytuje významnou slevu. P Prost ednictvím školení pro odborné instruktory, oblastních školení, odborných seminá ', poraden a odborných p ednášek p ímo v základních organizacích, organizujeme odbornou výchovu svých $len'. P Každý rok obdrží zdarma všichni $lenové (ZS Rukov @ zahrádká e, která je pro každého významným odborným pomocníkem. Navíc vydávají n které ÚR svá vlastní periodika a Zpravodaje. P Po ádáme celostátní, regionální a místní výstavy, které jsou ukázkou dovednosti našich $len' a reprezentují (ZS na ve ejnosti. P Podporujeme $innost specializovaných organizací (ZS, které jsou garantem vysoké odborné úrovn (ZS. P Organizujeme spolupráci se základními školami a formou okresních, oblastních a celostátního kola Sout že mladých zahrádká ' pomáháme formovat estetické cít ní d tí a ovlivBujeme jejich budoucí zam ení. P P i hájení svých práv mohou ÚR, ZO i jednotliví zahrádká i využívat bezplatnou právní poradnu p i úst edí (ZS v Praze. P P i hromadném nákupu zahrádká ských pot eb mohou $lenové (ZS využívat množstevních slev, které pro ZO poskytují n kteí prodejci. P (ZS z ídil v rámci rozpo$tu Republikové rady (ZS garan$ní fond, ze kterého je možno $áste$n uhradit škody zp'sobené na majetku ZO živelními pohromami. P V za ízeních (ZS mohou jeho $lenové využít možnosti zpracování svého ovoce za $lenské ceny. P Nezanedbatelný je i pocit, že jsme $leny organizace, která je sou$ástí evropského spole$enství zahrádká ', což zna$n posílilo její prestiž. A jaký je význam zahrádká ského hnutí pro spole!nost? V procesu komplexn chápané ochrany p írody zcela mimo ádný a nenahraditelný. Zahrádky, zahrady a sady vytvá ejí plynulý p echod lidských obydlí do volné p írody, do které ji za$leBují. A tam, kde parkové plochy chybí, p edstavují ideální infrastrukturu, která spole$nost navíc nic nestojí. Snahy o vylou$ení zahrádek a zahrádkových osad ze soustavy sídelní zelen m ly vždy za následek nár'st spole$enské pot eby v této oblasti. Logicky uvažující $lov k musí proto rozvoj této infrastruktury podporovat. ZeleB má pro lidskou populaci nezastupitelnou hodnotu a to bez ohledu na to, zda jde o zeleB ve ejnou, $i soukromou. P Rostliny svými ko eny zpevBují p'du a p'sobí tudíž protierozivn . P Kyslík uvolBovaný rostlinami je pro $lov ka nenahraditelný. P Travnaté plochy a d eviny snižují až o 40 % prašnost prost edí. P Listy strom' a ke ' zachycují n které škodlivé plynné látky a choroboplodné zárodky. P Zelené pásy snižují hlu$nost, omezují ší ení tlakových vln a vibrací, zp'sobených rozvojem dopravní a pr'myslové infrastruktury. P ZeleB reguluje vlhkost prost edí a tepelné výkyvy. P ZeleB upevBuje duševní a fyzickou rovnováhu $lov ka a plní i funkci prost edí pro p ežití vzácných a mizejících organizm'. P Zahrady p ispívají nejen ke zkrášlení a ozdrav ní životního prost edí, ale mají navíc kulturn spole$enské poslání, které spo$ívá v jejich obytné a estetické p'sobnosti. Pro d'sledné napln ní ekologické funkce zahrad a zahrádkových osad však bude t eba zm nit zahrádká skou filozofii, což znamená chápat funkci zahrad a zahrádkových osad nejen z hlediska jejich hospodá ského využití, ale v širší spole$enské rovin , jako prost edek pro rozvíjení nového životního stylu a významný faktor v procesu takzvaného samo$išt ní ovzduší v m stech a obcích. Pro udržení existence zahrádkových osad v soustav sídelní zelen bude ovšem t eba stanovit ur$itou estetickou úrove* této infrastruktury a zásady ekologického chování jejich uživatel+. To v praxi p edpokládá: 1. Vzhled zahrad a zahrádkových osad ztvárnit do souladu s okolní p írodou. 2. Vytvá et podmínky pro zdravý r'st rostlin. 3. Pe$ovat o p'du v souladu s ekologickými požadavky. 4. Provád t výb r vhodných odr'd. 5. Ochranu proti šk'dc'm a chorobám provád t v souladu se zásadami ochrany p írody. 6. Udržovat celkový vzhled zahrádek a hospoda it na nich bezodpadovým zp'sobem. Zahrádká ské hnutí pat í svou spole$ensky prosp šnou $inností do celosv tové snahy o záchranu zdravého životního prost edí, nebo@ rozvoj pr'myslu, dopravy a zem d lství za$íná pomalu existenci $lov ka na této planet ohrožovat. Zahrádká a stá í Ing. Zden k Simek, Komise odborné výchovy ZS Praha Nesmírn mnoho moudrosti dýchá z (apkova Zahradníkova roku: "(lov k má dod lat, co za$ne. Jste to své zahrádce povinni. Recept na to Vám nedám, musíte to zkusit a vytrvat". Avšak i tato dob e mín ná rada má svoje úskalí: zahrada, ze které chce zahrádká vyt žit co nejvíce ovoce a zeleniny, pot ebuje mnoho práce. Stále je t eba n co vysazovat, zalévat, okopávat, p ihnojovat, vyvazovat, rýt, st íhat nebo st íkat... V takové zahrad se stává zahrádká i s rodinou otrokem své malé plantáže. Plocha p stovaných rostlin, a@ už užitkových nebo okrasných, má být úm rná celkové ploše zahrady a zejména zdravotnímu stavu a silám majitele. Práce na zahrad je aktivním odpo$inkem jenom tehdy, není-li jí p íliš mnoho. 3 Zahrada má sv'j zdravotní význam, nutí-li nás k pohybu na zdravém vzduchu, nikoliv však k úplnému vy$erpání. Sou$asná spole$nost p ebytky ovoce a zeleniny nepot ebuje. Produk$ní využívání zahrádek, zahrad, záhumenk' a dalších pozemk' ztratilo v d'sledku rozsáhlých zm n politických, ekonomických a spole$enských podmínek svoje opodstatn ní. Výslednicí t chto skute$ností jsou v ad p ípad' zahrady extenzívní, zanedbané, zaplevelené, s p erostlými a p ehoustlými stromy a ke i. Takové zahrady však nikdy nemohou být místem, které by nás zbavovalo neklidu, nervozity a tísn , a které by m lo být p edevším místem $astého setkávání a p íjemných prožitk' našich blízkých, p íbuzných, p átel a známých. Najednou a zcela neo$ekávan stojíme p ed možností - a vlastn p ed nutností a nezbytností vytvá et na naší zahrad n co, co jsme dosud nikdy ned lali: p stovat a vyp stovat jen to, $ím ud láme radost $len'm naší rodiny, našim p átel'm a známým. A místo zahrádek p evážn produk$ních hledat cesty, jak výrazn zvýšit obytnou a estetickou funkci zahrádek a zahrad, jak výrazn zvýšit jejich poutavost a p itažlivost pro mladší generaci našich d tí a vnou$at. Je to podstatn složit jší a náro$n jší, n co nového a nezvyklého, jen nemnoho z nás má s takovým ešením zkušenosti. Podstatn složit jší a náro$n jší je to zejména tehdy, když musíme vzít na v domí p ibývající v k a ubývající síly. Já sám jsem hledal a našel pou$ení v knize Prof. MUDr. Daniela Bartka "Moderní psychohygiena" v kapitole "Psychohygiena stárnutí". A uklidnil jsem se zjišt ním, že ada zm n v psychice $lov ka se zdaleka nemusí dotýkat jen lidí pokro$ilejšího v ku. V biologickém smyslu se stárnutí považuje za proces, který trvá celý lidský v k: jestliže u desetiletého $lov ka prote$e hmotností 100 gram' mozku za 1 minutu 90 ml krve, u $lov ka ve v ku 68 let je to pouze 43 ml krve. Fyzická výkonnost od 20 do 40 let z'stává beze zm n. V padesáti letech poklesne o 7 %, v šedesáti až o 37 %. Síla dvouhlavého svalu horní kon$etiny se do 65 let v ku zmenší až o 55 %. Projevuje se zpomalení reakce: nejlépe vyhovuje ešení takových úkol' a situací, které je možno p edvídat, jejich ešení není $asov omezené a kdy je možné reagovat pomalu. 4 Trpí pam @ pro nové, pam @ na starší události je dobrá. Myšlenková produktivita se v 6. deceniu redukuje na polovinu. Výrazn jší arterioskleroza mozkových cév vede k oslabení korové kontroly nad myšlením, city a jednáním. Malé zm ny mohou starší lidé kompenzovat dlouholetými zkušenostmi a ší ením získaných poznatk'. Avšak starší lidé, kterým ubývají fyzické a psychické síly, by m li v d t, kdy se vzdát práce, na kterou nesta$í. Starý $lov k lpí na zp'sobu svého dosavadního života a na svých názorech jednoduše proto, že se velmi t žko p izp'sobuje novým komplikovaným životním i jiným situacím. Avšak ani v pozdním stá í není žádoucí úplné vy azení z práce. Stá í napln né užite$nou $inností a poznáváním je pokra$ováním života plodného a $inorodého. Stá í p ece znamená bohatství nashromážd ných zkušeností. A ze zkušeností se rodí moudrost. I starému $lov ku velmi pomáhá, když si zachová touhu po poznání a má možnost ji uspokojovat. Ani na konci života neztrácí $lov k schopnost osvojovat si v domosti a p edávat je mladé generaci. S jistou trochou nadsázky lze souhlasit i s moudrostmi moudrých: Stárnout za$ínáme, když rezignujeme na mládí (Churchil). Nebo ješt humorn ji: Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zam stnaný $lov k nemá $as (Maurois). Ale vra@me se rad ji k záv re$né kapitole (apkova "Zahradníkova roku", protože t žko bychom nacházeli slova krásn jší a výstižn jší k vyjád ení nesmírn moudré myšlenky: "My zahradníci (a zahrádká i) žijeme jaksi do budoucnosti: kvete-li nám r'že, myslíme na to, že p íští rok nám pokvete ješt líp. A za n jakých deset let bude z tohoto smr$ku strom. Jen kdyby už t ch deset let bylo za mnou! Cht l bych už vid t, jaké budou ty b ízky za padesát let. To pravé, to nejlepší je p ed námi. Každý rok p idá vzr'stu a krásy. Zápla@ Pánb'h, že už zase budeme o rok dál!" (Karel (apek,1929). Takže bez ohledu na v k platí pro nás - pro všechny zahrádkáe: Není jiné cesty než vytvo it z našich zahrad a zahrádek n co, co nám a našim nejbližším bude po dlouhou adu let p inášet radost a plné uspokojení i p i daleko menší námaze a pracnosti STANOVY -eského zahrádká ského svazu -ÁST I. §1 Název, sídlo a obvod !innosti 1. (eský zahrádká ský svaz (dále jen svaz) je dobrovolné, nepolitické, samostatné ob$anské sdružení zájemc' o zahrádká skou $innost. 2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou $innost v souladu s t mito stanovami a obecn závaznými právními p edpisy. 3. (eský zahrádká ský svaz je $lenem Mezinárodní organizace zahrádká ' Sdružení evropských zahrádká ských svaz' (Office International du Coin de Terre des Jardins Familiaux). 4. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 15. 5. (innost svazu se vztahuje na území (eské republiky. §2 Poslání svazu 1. Podporovat a rozvíjet odbornou zahrádká skou $innost, zakládat zahrádkové osady, uspokojovat a hájit zájmy $len' svazu, podílet se svou $inností na tvorb a ochran životního prost edí, krajinného vzhledu a vytvá et svým $len'm podmínky pro aktivní odpo$inek. 2. Vytvá et podmínky pro rozvoj zahrádká ské $innosti, p stování ovoce, zeleniny, vinné révy, kv tin a dalších rostlin, v$etn jejich zpracování a úpravy. Za tím ú$elem svaz zejména: a) poskytuje odborné a organiza$ní porady související s $inností svazu. Z izuje poradny, organizuje $innost odborných instruktor' v oboru zahrádká ské $innosti, b) po ádá a organizuje p ednášky, školení, výstavy, sout že, zájezdy, exkurze, kulturní, spole$enské a jiné akce, c) spolupracuje s ob$anskými sdruženími a vytvá í zájmové kroužky mládeže, d) propaguje zahrádká skou $innost na ve ejnosti, vydává vlastním nákladem $asopisy, odbornou a organiza$ní literaturu, e) z izuje pot ebné fondy, f) usiluje o získání pozemk' a jejich trvalé využití pro zahrádká skou $innost, g) organizuje služby a další $innost v souladu s právními p edpisy, h) spolupracuje s organizacemi podobného zam ení v zahrani$í. §3 -lenství 1. (lenství ve svazu je dobrovolné. (lenem se m'že stát fyzická osoba starší 18 let, souhlasí-li se stanovami svazu. 2. (lena p ijímá výbor základní organizace na základ písemné p ihlášky. (lenství vzniká p ijetím, zaplacením zápisného a $lenského p ísp vku. Je-li p ijetí odmítnuto, má uchaze$ o $lenství právo se odvolat k $lenské sch'zi, jejíž rozhodnutí je kone$né. 3. Dokladem $lenství je jednotný $lenský pr'kaz, který $lenu p edá základní organizace. 4. (len svazu je zpravidla $lenem v jedné základní organizaci, p i$emž k uspokojení svých zájm' m'že vyvíjet $innost i v jiných základních organizacích svazu. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osad , je $lenem této organizace. 5. (lenství zaniká: a) vystoupením - $lenství zaniká dnem, ve kterém bylo oznámení $lena o vystoupení doru$eno výboru, b) zrušením $lenství pro neplacení $lenských p ísp vk' - $lenství zaniká k 31. 12. kalendá ního roku, v n mž $len nezaplatil $lenské p ísp vky, c) vylou$ením, d) úmrtím. 6. (len m'že být vylou$en: a) za hrubé a opakované porušení zásad soužití v organizaci, b) byl-li pravomocn odsouzen k nepodmín nému trestu odn tí svobody pro úmyslný trestný $in. 7. Vylou$ený $len se m'že znovu ucházet o $lenství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o vylou$ení. 8. (lenem svazu se m'že stát i právnická osoba, která má p edpoklady podílet se na rozvoji $innosti svazu a souhlasí se stanovami svazu. (lenství právnických osob vzniká a zaniká na základ písemné smlouvy s p íslušným orgánem svazu. 5 §4 Práva a povinnosti !lena 1. (len svazu má právo: a) podílet se na $innosti svazu a využívat k tomu jeho za ízení, b) volit a být volen do orgán' svazu, c) prost ednictvím orgán' svazu rozhodovat o jeho $innosti, d) obracet se na orgány svazu se svými podn ty, návrhy, dotazy apod. s právem na jejich vy ízení, e) p i sporných záležitostech obrátit se na revizní skupinu ZO (ZS, revizní skupinu územní rady (ZS a revizní skupinu republikové rady (ZS, f) považuje-li rozhodnutí n kterých z orgán' svazu za nezákonné nebo odporující stanovám, m'že do 30 dn' ode dne, kdy se o n m dozv d l, nejpozd ji do 6 m síc' od rozhodnutí, požádat soud o jeho p ezkoumání. 2. (len svazu je povinen: a) dodržovat stanovy svazu, schválený Osadní ád a plnit rozhodnutí p ijatá jeho orgány, b) ú$astnit se aktivn práce ve svazu a podílet se na ochran p írody, c) platit $lenské a ú$elové p ísp vky, d) chránit majetek svazu. §5 Svazové ocen7ní, !estné !lenství 1. (len'm, funkcioná 'm, orgán'm svazu, p ípadn i jiným osobám, institucím a organizacím, kte í se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být ud lena svazová ocen ní. 2. (estné $lenství m'že být ud leno zvláš@ zasloužilým $len'm (ZS. -ÁST II. STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU §6 Organiza!ní struktura svazu Svaz se $lení na: a) základní organizace, b) specializované základní organizace, c) územní rady, d) republikovou radu. 6 1. (lenové svazu se sdružují v základních organizacích, vytvá ených v ur$itém územním obvodu nebo podle specializovaných zájm'. 2. Základní organizace vytvá ejí pro v tší územní celky dle pot eby a finan$ních možností územní orgány svazu. 3. Územní rady svazu vytvá ejí republikové orgány svazu. 4. Všechny orgány svazu jsou voleny a rozhodují kolektivn . Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgán'm. Usnesení orgán' p ijatá v rámci stanov jsou závazná. 5. Základní organizace a územní rady mají právní subjektivitu. Vystupují v právních vztazích svým jménem a mají samostatnou majetkovou odpov dnost. Mohou nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu se Stanovami (ZS a obecn závaznými právními p edpisy. 6. (lenská sch'ze volí výbor základní organizace, revizory a $leny do územní rady. 7. Územní rada volí p edstavenstvo, revizní skupinu a $leny do republikové rady. 8. Orgány svazu vykonávají svou p'sobnost v rozsahu ur$eném stanovami. Jednání orgán' upravuje jednací ád. 9. Revizo i a revizní skupiny kontrolují hospoda ení a $innost p íslušných orgán'. 10. (lenové projednávají všechny otázky $innosti a hospoda ení ve své základní organizaci p ímo, p ípadn prost ednictvím shromážd ní delegát' a ve vyšších orgánech prost ednictvím zvolených zástupc'. 11. K p ijetí návrh' a usnesení je t eba nadpolovi$ní v tšiny hlas' p ítomných, pokud ve stanovách není upraveno jinak. 12. V závažných p ípadech m'že $lenská sch'ze a územní rada dvout etinovou v tšinou hlas' p ítomných odvolat svého $lena ve vyšším orgánu. 13. Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslu$itelné. 14. Orgány svazu podle pot eby ustavují pracovní a odborné komise. ZÁKLADNÍ ORGANIZACE §7 Vznik - rozd7lení - zánik 1. Zájemci mohou ustavit základní organizaci p i po$tu alespoB 5 osob. 2. Základní organizace s velkým po$tem $len' nebo r'zným p stitelským zam ením se m'že rozd lit. O rozd lení organizace a majetku rozhodne $lenská sch'ze. Toto ustanovení platí také v p ípad , že dojde k $áste$nému zániku zahrádkové osady. 3. Základní organizace zanikne, usnese-li se na tom $lenská sch'ze podle § 9 odst. 2 a 3 a sou$asn $lenská sch'ze rozhodne o zp'sobu provedení likvidace. 4. Vznik, rozd lení a zánik oznámí základní organizace územní rad . Jestliže základní organizace po dobu dvou let nevyvíjí $innost a neodvádí $lenské p ísp vky, rozhodne o zániku a likvidaci ZO územní rada. §8 Orgány základní organizace Orgány základní organizace jsou: a) $lenská sch'ze, b) výbor, c) revizo i §9 -lenská schEze 1. (lenskou sch'zi svolává výbor základní organizace podle pot eby, nejmén 1 krát za rok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 $len' základní organizace. V p ípad , že nelze zajistit její svolání jinak, m'že svolat $lenskou sch'zi územní rada. V základních organizacích s v tším po$tem $len' mohou být sch'ze konány podle místních podmínek formou shromážd ní volených delegát'. 2. (lenská sch'ze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména: a) plní usnesení územní rady a republikové rady, b) schvaluje plán $innosti a rozpo$et základní organizace a usnáší se na návrzích ur$ených vyšším orgán'm svazu, c) projednává a schvaluje $erpání rozpo$tu a jeho zm ny, zprávu výboru o $innosti, ú$etní uzáv rku a zprávu revizor', d) jedná o návrzích výboru a $len', e) volí na období 5 let p edsedu ZO, 2-15 $len' výboru, 2-5 revizor', u ZO s malým po$tem $len' 1-3 revizory, f) volí a odvolává $leny územní rady, g) stanoví výši ú$elových p ísp vk' a jejich splatnost, h) schvaluje osadní ády, rozsah a druh pracovní povinnosti, i) rozhoduje o vylou$ení $lena, j) s kone$nou platností rozhoduje o odvolání proti nep ijetí za $lena, k) rozhoduje o dopln ní výboru základní organizace a revizor', uskute$Buje doplBující volby, rozhoduje o odvolání $len' výboru a revizor', l) rozhoduje o zániku a rozd lení základní organizace ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2,3, m) o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnot nad 10 tisíc K$ rozhoduje výhradn $lenská sch'ze. 3. K rozhodnutí podle bodu 2 písm. h), i), j), l), m) je zapot ebí 2/3 hlas' z p ítomných $len' organizace. § 10 Výbor základní organizace 1. Zajiš@uje $innost základní organizace podle usnesení $lenské sch'ze v souladu se stanovami svazu. Hospoda í s finan$ními prost edky podle schváleného rozpo$tu v souladu s obecn závaznými právními p edpisy. Za svou $innost odpovídá $lenské sch'zi. 2. Sch'ze výboru jsou svolávány podle pot eby. Sch'ze výboru musí být také svolána, požádá-li o to nejmén 1/3 $len' výboru s uvedením ú$elu jednání. Výbor zejména: a) zajiš@uje úkoly organizace a p ijímá nové $leny, b) p id luje zahrádkové dílce $len'm do užívání, pokud je ZO vlastníkem nebo nájemcem pozemk', c) zajiš@uje pravidelné vybírání $lenských p ísp vk' a ú$elových p ísp vk', d) p ipravuje návrhy plánu $innosti a rozpo$tu, e) vytvá í pracovní a odborné komise, f) organizuje kroužky mládeže a pov uje odborn vysp lé $leny jejich vedením. 3. Neodkladné záležitosti p íslušející do p'sobnosti výboru základní organizace vy izuje p edseda nebo pov ený $len výboru ZO (ZS. Tato opat ení musí p edložit výboru základní organizace ke schválení na jeho nejbližší sch'zi. 7 § 11 Revizo i 1. Revizo i provád jí podle pot eby, nejmén však jednou za rok ve smyslu § 6 $l. 9 kontrolu hospoda ení a $innosti základní organizace, eší sporné záležitosti $len' ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písmene e stanov. (lenské sch'zi p edkládají zprávu za uplynulé období s návrhy na opat ení. 2. Revizo i mají právo zú$astBovat se jednání výboru základní organizace s hlasem poradním. ÚZEMNÍ ORGÁNY SVAZU § 12 Územní orgány a jejich úkoly 1. Územní orgány jsou: a) územní rada, b) p edstavenstvo územní rady, c) revizní skupina. 2. Územní orgány zabezpe$ují rozvoj svazu v daném území a zajiš@ují pln ní úkol' vyplývajících ze stanov, jednacího ádu, vlastních usnesení a usnesení republikové rady. 3. Ve statutárních m stech m'že být vytvoeno více územních orgán'. 4. Územní rada se schází nejmén jednou ro$n . Musí být také svolána, požádá-li o to 1/3 $len' územní rady. 5. Územní radu tvo í zástupci zvolení na $lenských sch'zích nebo p edsedové ZO (ZS na dobu 5 let, a to zpravidla jeden za každou základní organizaci. 6. Do p'sobnosti územní rady p ísluší zejména: a) koordinovat $innost základních organizací, b) jednat a usnášet se o $innosti a hospoda ení územních orgán', o zpráv revizního orgánu, c) jednat a usnášet se o záležitostech, které jí p edloží základní organizace a p edstavenstvo rady, d) usnášet se o v cech majetkových, e) usnášet se o návrzích pro republikovou radu, f) volit p edsedu, místop edsedy a nejvýše dalších 15 $len' p edstavenstva, g) volit p edsedu a nejvýše 4 $leny revizní skupiny, h) volit a odvolávat $lena do republikové rady, 8 i) odvolávat p edsedu, místop edsedy, $leny p edstavenstva, p edsedu a $leny revizní skupiny, v p ípad ne$innosti $lena územní rady navrhovat p íslušné základní organizaci jeho odvolání, j) projednávat a schvalovat plán $innosti a rozpo$et územní rady, k) plnit usnesení republikové rady, p edkládat jí podn ty a informovat o své $innosti, l) vytvá et pracovní a odborné komise, z izovat poradny, m) rozhodovat o zániku ZO podle § 7 odst. 4 a provedení majetkoprávního vypo ádání, n) rozhodovat o ustavení a zániku územní rady (ZS. P i zániku sou$asn územní rada rozhodne o zp'sobu likvidace, o) v rámci rozvoje zahrádká ské $innosti mohou vytvá et podle svého zájmu a pot eby Krajské koordina$ní rady a jmenovat a odvolávat zástupce do Krajské koordina$ní rady. 7. K rozhodnutí podle bodu 6 písm. d), h), i), n) je zapot ebí 2/3 hlas' p ítomných $len' územní rady. § 13 P edstavenstvo územní rady 1. Zajiš@uje $innost svazu v území v období mezi zasedáními územní rady podle jejích usnesení. Za svou $innost odpovídá územní rad . 2. Schází se podle pot eby, nejmén však 4 krát ro$n . 3. P ipravuje a projednává plán $innosti a rozpo$et územní rady. Hospoda í s finan$ními prost edky v rámci schváleného plánu $innosti a rozpo$tu územní rady. 4. Plní funkci smír$ího orgánu mezi základními organizacemi v území. 5. V naléhavých p ípadech rozhoduje o záležitostech, náležejících do p'sobnosti územní rady. Své rozhodnutí musí p edložit ke schválení územní rad na její nejbližší sch'zi. 6. Neodkladné záležitosti p íslušející do p'sobnosti p edstavenstva m'že ešit p edseda, p ípadn radou pov ený $len. Tato opatení musí být p edložena p edstavenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání. g) usnášet se o zániku svazu a zp'sobu likvidace majetku, h) odvolávat p edsedu, místop edsedy, $leny p edstavenstva, p edsedu revizní skupiny a $leny revizní skupiny, i) v p ípad ne$innosti $lena republikové rady navrhovat p íslušné územní rad jeho odvolání, j) vydávat $lenské pr'kazy, známky a odznaky, k) uskute$Bovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou $innost, vydávat $asopisy, l) projednávat a schvalovat plán $innosti a rozpo$et, plán zahrani$ních styk', ú$etní uzáv rku republikové rady a publikovat je, m) hospodárn spravovat majetek, n) z izovat svépomocný fond, p ípadn další fondy pro rozvoj zahrádká ské $innosti, o) ustavovat podle pot eby pracovní a odborné komise, § 15 p) z izovat "Úst edí svazu" a schvalovat jeho Republikové orgány Statut, q) p enést $ást své p'sobnosti na p edstaRepublikové orgány jsou: venstvo republikové rady, s výjimkou p'a) republiková rada, sobností uvedených pod písmeny a) až i) b) p edstavenstvo republikové rady, a p). c) revizní skupina, 4. a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a), e), h) je zapot ebí 2/3 hlas' p ítomných $len' § 16 republikové rady. Republiková rada b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g je 1. Republikovou radu tvo í $lenové zvolení územními radami na dobu 5 let. Republiková zapot ebí 2/3 hlas' z celkového po$tu $len' RR. rada je nositelem právní subjektivity svazu. 2. Je svolávána nejmén jednou za rok. § 17 Mimo ádné zasedání republikové rady musí P edstavenstvo republikové rady být svoláno, požádá-li o to 1/3 $len' republi1. Je výkonným orgánem republikové rady. kové rady. 3. Do p'sobnosti republikové rady pat í Koordinuje $innost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozzejména: a) jednat a usnášet se o návrhu stanov hoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové rad , nebo jejichž a jejich zm nách, b) schvalovat jednací ád a jiné pokyny, rozhodnutí si republiková rada vyhradila, c) volit p edsedu, 3 místop edsedy a dalších zejména: nejvýše 11 $len' p edstavenstva, p edsea) projednává a p edkládá návrhy k jeddu a dalších nejvýše 8 $len' revizní skunání republikové rady, piny, b) hospoda í s finan$ními prost edky d) stanovit hlavní zásady $innosti a hospodav rámci schváleného plánu $innosti ení svazu, a rozpo$tu, e) stanovit výši $lenských p ísp vk' a jejich c) v naléhavých p ípadech rozhoduje rozd lení, o v cech, p íslušejících do p'sobnosti f) jednat a usnášet se o zprávách a návrrepublikové rady. S rozhodnutím musí zích územních rad, svých $len', pracovseznámit republikovou radu na jejím ních komisí a revizní skupiny, nejbližším zasedání. § 14 Územní revizní skupina 1. Územní revizní skupina provádí ve smyslu § 6 odst. 9 nejmén jednou za p'l roku kontrolu hospoda ení a $innosti územní rady a eší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst.1 písm. e. 2. Poskytuje pomoc revizor'm základních organizací. P edkládá územní rad zprávu o $innosti za uplynulé období s návrhy na opat ení. 3. P edseda revizní skupiny se zú$astBuje jednání územních orgán' s hlasem poradním. K jednáním územních orgán' mohou být p izvání i ostatní $lenové revizní skupiny. 4. Revizní skupina ÚR (ZS m'že provád t revizi hospoda ení ZO ve spolupráci s revizory základní organizace. 9 2. Schází se dle pot eby, nejmén však 4krát ro$n . Za svou $innost odpovídá republikové rad . 3. Neodkladné záležitosti p íslušející do p'sobnosti p edstavenstva nebo republikové rady m'že ešit p edseda a místop edsedové. Tato opat ení musí p edložit p edstavenstvu republikové rady ke schválení na jeho nejbližším zasedání. § 18 Revizní skupina republikové rady 1. Provádí ve smyslu § 6 $l. 9 nejmén jednou za p'l roku revizi hospoda ení a $innosti republikové rady a eší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e stanov. O výsledku revize informuje republikovou radu na jejím zasedání a mezi zasedáními republikové rady p edstavenstvo republikové rady. Za svou $innost odpovídá republikové rad . 2. P edseda revizní skupiny se zú$astBuje jednání republikových orgán' s hlasem poradním. K jednání republikových orgán' mohou být p izváni i ostatní $lenové revizní skupiny. 3. Revizní skupina RR (ZS m'že provád t revizi hospoda ení ÚR ve spolupráci s revizní skupinou ÚR. d) dary, dotace, p íp. jiné p ísp vky státu, obcí a dalších organizací, e) výnosy z kapitálových vklad' a úroky. 3. Základní organizace, územní rady a republiková rada hospoda í se svým majetkem samostatn a mohou jej mezi sebou vzájemn p evád t. 4. Republiková rada spravuje finan$ní fondy svazu a hospoda í se svým majetkem, dotacemi a jinými p ísp vky. -ÁST IV. SPOLE-NÁ A ZÁVLRE-NÁ USTANOVENÍ § 21 Zastupování svazu 1. Základní organizaci navenek zpravidla zastupují p edseda spolu s dalším pov eným $lenem výboru základní organizace jako statutární zástupci. 2. Územní a republikovou radu zastupují navenek p edseda a jeden místop edseda jako statutární zástupci, p ípadn p edseda a pov ený $len p edstavenstva. Krajskou koordina$ní radu zastupují navenek mluv$í a další $len Krajské koordina$ní rady. 3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základ a v rozsahu ud lené plné moci jiné $leny svazu, pracovníky svazu, pop . další osoby. § 19 4. Je-li k platnosti právních úkon' p edepsáÚst edí svazu Úst edí svazu zabezpe$uje pln ní úkol' na písemná forma, je t eba podpis' dvou a usnesení republikových orgán' svazu, oprávn ných zástupc'. 5. Podrobn jší pravidla jednání orgán' metodickou pomoc územním radám a základním organizacím. a organizací svazu upravuje republiková rada (ZS Jednacím ádem. -ÁST III. § 22 MAJETEK A HOSPODAKENÍ Územní orgány svazu jsou právními nástupci okresních - m stských výbor' (ZS. Repub§ 20 1. Majetek svazu tvo í hmotný a nehmotný liková rada je právním nástupcem úst edního majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková výboru (ZS. Ve statutárních m stech jsou nástupnickými organizacemi všechny územní práva. 2. Zdroji majetku základních organizací, rady, které vzniknou. územních rad a republikové rady jsou: § 23 a) hmotný majetek a majetková práva, 1. Stanovy (eského zahrádká ského svazu b) podíl z $lenských p ísp vk', p íp. ú$evstupují v platnost schválením republikovou lové p ísp vky, c) výnosy akcí svazu organizovaných radou (ZS dne 11. prosince 2004. 2. Stanovy registrované MV (R dne 17.01. v souladu s posláním svazu, 2000 pod $j. VSP/1- 2622/90-R se ruší. 10 JEDNACÍ A VOLEBNÍ KÁD ORGÁNN SVAZU -ÁST I. -l. 1 Jednací ád na základ stanov stanoví pravidla jednání orgán' a organizací svazu. Orgány svazu jsou: (ZS - republiková rada, (ZS - územní rada, (ZS - specializovaná základní organizace, (ZS - základní organizace. -l. 2 P i jednání a rozhodování musí každý orgán a organizace svazu dbát práv a oprávn ných zájm' t ch, jichž se dotýkají. -l. 3 Orgány svazu rozhodují o v cech, které podle stanov svazu pat í do jejich p'sobnosti. K p ijetí usnesení je t eba nadpolovi$ní v tšiny hlas' p ítomných $len', není-li stanovami ur$eno jinak. vázány, pokud takový úkon dodate$n schválí. ne- -l. 6 Písemnosti závažného obsahu, zejména právn zavazující, zásadn podepisují spole$n p edseda a další $len orgánu a opat í je razítkem organizace. Orgány svazu mohou zmocnit k zastupování na základ a v rozsahu ud lené plné moci jiné $leny svazu, pracovníky svazu, pop . další osoby. S obsahem této písemnosti musí být bez zbyte$ného odkladu seznámeni odpov dní funkcioná i a orgán na nejbližší sch'zi. B žnou korespondenci, zejména ur$enou $len'm nebo pro vnit ní pot ebu orgán' a organizací (ZS, podepisují zmocn ní funkcioná i nebo pracovníci. Odeslaná písemnost musí obsahovat název organizace, místo a datum vyhotovení, místo a p esnou adresu p íjemce, stru$ný a jasný text, razítko organizace, podpis oprávn ného nebo oprávn ných funkcioná ' s p esnou adresou funkcioná e, který je pov en p ijímáním pošty a jednací $íslo. Kopie každé odeslané písemnosti se zakládají do spis' organizace a orgánu, který je vyhotovil. -l. 4 (len svazu odpovídá za škodu, kterou zp'sobil organizaci nebo jinému $lenu poruše-l. 7 ním povinností, vyplývajících z $lenství nebo Jménem organizace m'že u$init ve ejný z funkce v organizaci podle obecn platných projev, ústn nebo prost ednictvím sd lovaprávních p edpis'. cích prost edk', jen funkcioná oprávn ný ve smyslu stanov, pop ípad jiný $len pov ený -l. 5 výborem nebo p edstavenstvem p íslušného Navenek mohou jménem svazu, jeho orgá- orgánu nebo organizace. n' a organizací jednat funkcioná i uvedení v § 21 stanov. Dále m'že jednat ten, kdo byl -l. 8 k tomu zmocn n p íslušným orgánem na Republikovou radu svolává p edstavenstvo základ plné moci vymezující rozsah a dobu republikové rady, územní radu svolává p edzmocn ní. stavenstvo územní rady. Sch'ze p edstavenFunkcioná samostatn jednající (zmocn - stev t chto orgán' a sch'ze výbor' základnec) je povinen bez zbyte$ného odkladu ních organizací svolává p edseda, p ípadn informovat o pr'b hu jednání p íslušný orgán, pov ení $lenové t chto orgán'. kterým byl zmocn n. V mimo ádných p ípadech, nelze-li svolat Kde to p edepisuje právní ád nebo to vyža- orgán uvedeným zp'sobem, m'že sch'zi duje d'ležitost jednání, musí se zmocn nec svolat p edstavenstvo orgánu vyššího stupn . prokázat písemnou plnou mocí. Sch'ze revizní skupiny svolává p edseda Jedná-li n kdo, aniž je k tomu zmocn n, nebo pov ený $len revizní skupiny a v mimonejsou orgány a organizace tímto jednáním ádných p ípadech p edseda revizní skupiny 11 vyššího stupn . Krajskou koordina$ní radu svolává mluv$í, p ípadn další pov ený $len KKR. Sch'ze orgán' musí být svolány v$as, prokazateln písemn , s uvedením programu jednání. (lenské sch'ze, sch'ze výbor', p edstavenstev a revizní skupiny základní organizace se svolávají nejmén 7 dní p edem, sch'ze územní rady a územní revizní skupiny 14 dní p edem, sch'ze republikové rady a revizní komise republikové rady se svolávají 1 m síc p ed stanoveným termínem konání, krajská koordina$ní rada 14 dn' p ed stanoveným termínem konání. Písemn , ve lh't 7 dn' p ed stanoveným dnem konání, musí být pozván ten, jehož osobní v ci bude sch'ze projednávat (nep ijetí za $lena, odvolání, vylou$ení apod.) Rozhodne-li ZO (ZS dle § 9 odst. 1 stanov o konání $lenské sch'ze formou shromážd ní volených delegát', stanoví sou$asn po$et delegát' a zp'sob jejich volby. -l. 9 Republiková rada musí být svolána, požádá-li o to písemn 1/3 $len', územní rada musí být svolána, požádá-li o to písemn 1/3 $len' územní rady, $lenská sch'ze základní organizace požádá- li o to 1/3 $len' ZO (ZS. Sch'ze p edstavenstev a výbor' musí být svolána do 14 dn', požádá-li o to písemn s uvedením p edm tu jednání nejmén t etina jejich $len' nebo p edstavenstvo orgánu vyššího stupn . V p ípad , že $lenská sch'ze bude projednávat otázky práv a povinností $len' podle stanov (ZS, musí být uvedeny v programu jednání jako samostatný bod. -l. 10 Za p ípravu jednání orgán' odpovídají p edsedové. Jednání orgán' se ídí ustanoveními tohoto jednacího ádu. Pro jednání $lenské ch'ze, územní rady a republikové rady p ipraví výbor ZO a p edstavenstva rady návrhy na složení mandátové a návrhové komise. 12 Mandátová komise ov uje po$et p ítomných $len', delegát', a host' a podává zprávu o spln ní p edepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení. Návrhová komise p ipraví a p ednese návrh na schválení zprávy o $innosti orgánu, v$etn zprávy o hospoda ení a majetku, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán $innosti podložený finan$ním plánem, p ípadn další návrhy p edkládané ke schválení. P i malém po$tu $len' ZO je možné funkci mandátové a návrhové komise slou$it. Sch'ze ídí p edsedající, kterým je p edseda nebo pov ený $len výboru $i p edstavenstva, u krajské koordina$ní rady její mluv$í. -l. 11 P i každé sch'zi se p ítomnost zjiš@uje prezen$ní listinou, podepsanou p ítomnými, která je sou$ástí zápisu ze sch'ze. -l. 12 Program jednání sch'ze výboru ZO stanoví p edseda, program jednání $lenské sch'ze stanoví výbor ZO. Program sch'ze p edstavenstva územní rady a republikové rady stanoví p edseda. Program jednání územní rady a republikové rady stanoví p edstavenstva rad. Program jednání revizní skupiny stanoví její p edseda. Program krajské koordina$ní rady stanoví její mluv$í. P i mimo ádných okolnostech stanoví program jednání vyšší svazový orgán. Po zahájení a zjišt ní prezence p edloží p edsedající ke schválení program jednání. Program m'že být na návrh $lena po odsouhlasení v tšinou, zm n n nebo dopln n. Program $lenské sch'ze však nem'že být takto dopln n o následující body: - odvolání proti nep ijetí za $lena, - znovup ijetí vylou$eného $lena, - vylou$ení $lena, - rozhodování o zániku a rozd lení organizace. -l. 13 Sádn svolaná $lenská sch'ze jedná a usnáší se za p ítomnosti jakéhokoli po$tu $len' a usnáší se nadpolovi$ní v tšinou hlas' p ítomných $len', pokud není stanovami ur$eno jinak. K rozhodování podle § 9 odst. 2 písm. h), i), j), l), je t eba 2/3 hlas' p ítomných $len' nebo delegát' a 2/3 v tšiny hlas' p ítomných. Nesejde-li se v p ípad rozhodování o zániku nebo rozd lení organizace ani po opakovaném svolání pot ebná v tšina, rozhoduje o zániku nebo rozd lení organizace v tšina hlas' p ítomných. -l. 14 Na sch'zích orgán' má každý $len (delegát) právo volného projevu, pokud mu p edsedající ud lí slovo. Slovo m'že $lenovi nebo delegátovi odebrat p edsedající s od'vodn ním. (len nebo delegát, jemuž slovo nebylo ud leno nebo bylo odBato, je oprávn n žádat, aby sch'ze rozhodla hlasováním, zda neud lení slova nebo jeho odn tí je od'vodn né. Tato žádost nem'že být p edsedajícím odmítnuta. Na návrh $lena (delegáta) m'že sch'ze rozhodnout o $asovém limitu jednotlivých projev'. -l. 15 O návrzích se rozhoduje hlasováním, ve ejn nebo tajn , podle rozhodnutí $len' nebo delegát'. Nejprve se hlasuje o protinávrhu, pokud je p edložen. Hlasování ídí a výsledek zjiš@uje p edsedající za sou$innosti zapisovatele. P i rovnosti hlas' se návrh považuje za zamítnutý. P ehlasovaná menšina m'že žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhov t. -l. 17 O pr'b hu sch'zí je nutno vždy vyhotovit zápis, v n mž musí být uvedeny zejména návrhy a usnesení. Usnesení musí být jasná, konkrétní a kontrolovatelná. V zápise o hlasování o r'zných stanoviscích je nutno uvést po$et t ch, kte í hlasovali pro p ijetí návrhu (protinávrhu) a kte í se zdrželi hlasování. Je-li pro platné usnášení pot ebná kvalifikovaná p ítomnost $len' orgánu (§ 9 odst. 2,3, písm. h), i) j), l); § 12 odst. 6, 7 písm. d), h), i), n), § 16 odst. 3 písm. a), e), g), h) je t eba, aby v zápise byl uveden po$et p ítomných v dob hlasování. Pr'b h sch'ze zapisuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pov í orgán po ádající sch'zi, a to buU pro jednotlivou sch'zi nebo pro ur$ité $asové období. V p ípad pot eby mohou být na sch'zi zvoleni ov ovatelé zápisu. Zápis o pr'b hu jednání provádí zapisovatel sám, zápis o návrzích, výsledku hlasování a formulaci usnesení provádí podle pokyn' p esedajícího ihned v pr'b hu sch'ze. Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, p edsedající, p ípadn ov ovatelé zápisu. -l. 18 Na následující sch'zi orgánu se kontrolují jednotlivé body usnesení. Sou$asn se schvaluje zápis z poslední sch'ze, který se nemusí $íst, pokud všichni ú$astníci sch'ze dostali jeho opis, nebo usnese-li se sch'ze, aby od $tení zápisu bylo upušt no. Jsou-li k zápisu p ipomínky a souhlasí-li s nimi v tšina p ítomných $len' orgánu, je nutno, aby zn ní zápisu bylo opraveno. Zapisovatel p ipojí usnesení o oprav zápisu k p'vodnímu zápisu s uvedením data, kdy zm ny nebo dopln ní byly schváleny a jejich p esné zn ní. Po tomto projednání podepíše zápis p edsedající a zapisovatel. -l. 16 Projednávání ur$ité v ci odro$uje a sch'ze -l. 19 ukon$uje p edsedající. Každý ú$astník s hlaZápisy se opat ují po adovými $ísly, adí se sovacím právem m'že žádat, aby sch'ze $asov za sebou v po ada$ích s p ipojením rozhodla, má-li se v jednání pokra$ovat. programu, prezen$ní listiny, p ípadn jiných doklad', vztahujících se k jednání. 13 Veškeré písemnosti a zápisy ze sch'zí se ukládají. V základní organizaci odpovídá za písemnosti p edseda nebo pov ený $len výboru. Orgány a organizace (ZS se ídí obecn platnými právními p edpisy o archivaci. (len základní organizace má právo nahlédnout do zápisu nebo na provedení výpisu z n ho. Za zápisy, jejich úplnost a evidenci ze sch'zí p edstavenstva územní rady a republikové rady, z jednání územní rady a republikové rady a sch'zí revizních skupin, krajské koordina$ní rady odpovídají p edsedové, p ípadn pov ení $lenové. Zápisy se zasílají všem $len'm p íslušného orgánu a p edsedovi revizní skupiny. Zápisy ze sch'zí územních rad se zasílají v jednom vyhotovení Úst edí svazu pro pot eby republikové rady. -l. 22 P i rozhodnutí o zániku základní organizace musí $lenská sch'ze sou$asn rozhodnout o majetku zanikající organizace. Majetek zaniklé organizace sepíše výbor ZO. Rozhodnutí musí obsahovat zp'sob vypo ádání závazk' v tomto po adí: stát, $lenové ZO, stát, ostatní subjekty. P i zániku ÚR (ZS rozhodne p edstavenstvo ÚR (ZS o zp'sobu likvidace. Majetek zaniklé územní rady sepíše p edstavenstvo ÚR (ZS. Rozhodnutí musí obsahovat zp'sob vypo ádání závazk' v tomto po adí: stát, svaz, jednotlivé základní organizace, ostatní subjekty. Po vypo ádání všech závazk' bude zbylý majetek p eveden do fondu rozvoje ÚR (ZS. Jestliže základní organizace po dobu dvou let nevyvíjí $innost a neodvádí $lenské p ísp vky a nerozhodne-li sama o zániku, rozhodne o zániku územní rada dle § 12 odst. 6 písm. m). -l. 20 Na každé sch'zi orgánu se schvalují opat ení provedená oprávn nými funkcioná i (p ed-l. 23 stavenstvem) v neodkladných záležitostech (§ (len se m'že ve smyslu § 4 stanov odvolat 10 odst. 3, § 13 odst. 5, 6, § 17 odst. 1 písm. proti usnesení orgánu svazu u toho orgánu, c) a odst. 3 stanov). Stejn tak musí být schvalována opat ení u$in ná jinými zmoc- proti jehož rozhodnutí odvolání sm uje, a to písemn , ve lh't 15 dn' od doru$ení rozhodn nci. nutí. Svazový orgán, který v 1. stupni rozhodl, musí toto rozhodnutí $lenu s od'vodn ním -l. 21 a pou$ením o možnosti odvolání, s odvolací P i rozhodnutí o rozd lení základní organizace musí $lenská sch'ze rozhodnout též lh'tou a místem podání, písemn zaslat. o rozd lení majetku ($l. 13 jednacího ádu). Neobsahuje-li rozhodnutí pou$ení o odvolání, Návrh na rozd lení majetku písemn vypracu- m'že být odvolání podáno nejpozd ji do 6 jí a p edem projednají zástupci nov vznikají- m síc' od dne doru$ení rozhodnutí. Odvolání cích organizací tak, aby na $lenské sch'zi, musí být podáno písemn , datováno a vlastkterá bude rozhodovat o rozd lení, mohl být noru$n podepsáno. Orgán, proti jehož rozp edložen p ijatelný návrh na rozd lení s p i- hodnutí bylo odvolání podáno, m'že sám hlédnutím k tomu, aby majetek byl ú$eln odvolání vyhov t. využit. Nebude-li možno technicky ur$itý majetek rozd lit, vyjád í se hodnota podílu pen zi. P i rozd lování je nutno uvážit, jak majetek vznikl (nap . složením ú$elových p ísp vk' $len', apod.), p ípadn v dohod s nov vznikajícími organizacemi vyjád it zp'sob jeho využívání. Pokud nedojde k dohod , mohou požádat o rozhodnutí soud. 14 Odvolacím orgánem v ZO je $lenská sch'ze a její rozhodnutí je kone$né. Ve smyslu § 4 odst. 1 písm. f) stanov m'že $len požádat soud o p ezkoumání rozhodnutí orgánu svazu. Návrh na p ezkoumání nemá odkladný ú$inek. (len však m'že soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven. -l. 24 Písemnost zaslaná $len'm (ZS se považuje za doru$enou dnem, kdy pošta písemnost doru$í, nebo kdy ji vrátí p íslušnému orgánu (ZS jako nedoru$itelnou, nebo dnem, kdy $len její p evzetí odmítne. Písemnost lze doru$it rovn ž prost ednictvím funkcioná e, $i pracovníka svazu, p i$emž písemnost se považuje za doru$enou dnem, kdy $len její p evzetí písemn potvrdí nebo odmítne. jednotlivých kandidátech nadpolovi$ní v tšiny hlas' p ítomných $len', hlasuje se p i druhém hlasování o kandidátech, kte í získali nejvyšší po$et hlas' p i prvním hlasování. (estné $lenství ud luje: v ZO (ZS na návrh výboru $lenská sch'ze, v ÚR (ZS na návrh p edstavenstva ÚR (ZS, v RR (ZS na návrh p edstavenstva RR (ZS. Nejpozd ji do 8 dn' od konání $lenské sch'ze musí nov zvolený výbor provést rozd lení funkcí mezi jednotlivé $leny výboru, u územní rady nov zvolené p edsednictvo územní rady a u republikové rady nov zvolené p edstavenstvo republikové rady. Výsledek rozd lení funkcí mezi jednotlivé $leny oznámí nov zvolený výbor ZO a p edstavenstvo územní rady orgán'm vyššího stupn , nejpozd ji do 10 dn' po provedených volbách, s uvedením, kterému funkcioná i a kam má být doru$ována pošta. Po provedených volbách, nejpozd ji do 14 dn', zajistí p edseda orgánu protokolárním zápisem p edání funkcí t ch funkcioná ', kte í se zm nili. P edává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a organizace a další doklady, vztahující se k jejich $innosti. Zápis o p edání a p evzetí podepíší p edávající a p ejímající a stane se sou$ástí zápisu nejbližší sch'ze orgánu. Po ukon$ení p edání obdrží p ejímající a p edávající stejnopis zápisu o p edání. Pokud by nedošlo k p edání n kterého d'ležitého dokladu $i materiálu, je t eba o tom u$init zvláštní zápis. V p ípad úmrtí, vzdání se funkce nebo nevykonávání funkce, m'že být orgán dopln n. Dopln ní a zm ny ve složení p edstavenstev územní rady a republikové rady provádí p íslušná p edstavenstva. Tato rozhodnutí musí být p edložena ke schválení na nejbližším zasedání územní rady a republikové rady. -ÁST II. -l. 25 (lenská sch'ze, sch'ze územní rady a republikové rady se ídí ustanoveními jednacího ádu $l. 8, 10, 11-19. Republikovou radu tvo í zástupci všech územních rad. Krajskou koordina$ní radu tvo í jmenovaní zástupci p íslušných územních rad. Za p ípravu návrhu kandidátek pro volbu nových orgán' odpovídají stávající výbory ZO, p edstavenstva územních rad a p edstavenstvo republikové rady. Tyto orgány p ipravují návrhy kandidátek na p edsedu a $leny výboru ZO, p edsedu, místop edsedy a $leny p edstavenstev, $leny a p edsedy revizních skupin. Návrhy na složení orgán', p edsedu s místop edsedy t chto orgán' p ipraví po p edchozím projednání s navrhovanými $leny. Zd'vodn ný návrh p edá p edstavenstvo a výbor ZO volební komisi, zvolené $lenskou sch'zí, územní radou a republikovou radou z p ítomných $len'. Volby $len' p edstavenstva, výboru, revizní skupiny, p edsed' a místop edsed' ídí p edseda volební komise. Volí se tajn nebo ve ejn z více kandidát' podle usnesení $lenské sch'ze, územní rady, republikové rady. Hlasovací právo mají v základní organizaci $lenové ZO, v územním a republikovém orgánu ádn zvolení $lenové. -ÁST III. Po p ednesení návrhu kandidátky zjistí Tento jednací a volební ád byl schválen p edseda volební komise, zda jsou z ad republikovou radou dne 11. prosince 2004 $len' p ipomínky nebo jiné návrhy. O p edloženém návrhu volební komise se Ruší se jednací ád schválený RR (ZS dne hlasuje podle $l. 15 jednacího ádu. Nedosáhne-li se p i hlasování o celé kandidátce nebo 17.12.1994. 15 Zahrádká i a územní plány statutárních m7st JUDr. Antonín Krch, p edseda Právní komise ZS V ad statutárních m st za$ínají probíhat práce na územním plánu s $asovým výhledem do roku 2025, který má být dokon$en v roce 2010. Tak ka každé statutární m sto projevuje zájem omezit v budoucnu zahrádkové osady, což od'vodBuje jejich p emnožením a vymýšlejí proto r'zné statistické údaje (Praha o 1/2, Brno o 2/3). Zásadní však je, že výsledný dokument vždy musí být dohodou všech uživatel' území. Nem l by proto být jen v cí odborník', ale m l by být široce diskutován všemi obyvateli m sta. Politiky, investory, majiteli nemovitostí, $i nejširší ve ejností, zastupovanou zájmovými organizacemi v$etn neziskovými organizacemi a zájmovými sdruženími, mezi než pat í také nejvíce p ekážející zahrádká i. Tyto zásady obecn proklamují všechna statutární m sta, která respektují nezbytnost poskytování informací v internetové podob a každé z nich se ídí etapami zpracování územních plán', jimiž jsou pro ve ejnost d'ležité: 1. Ve ejné projednávání zadání 2. Ve ejné projednávání konceptu 3. Ve ejné projednávání návrhu a zadání !istopisu Skute$nost, že každé m sto a jeho územní plán má své termíny nás nutí, aby každá ZO (ZS byla ve spojení s p íslušným územním plánem a zjiš@ovala ve vlastním zájmu, je-li p edm tem zrušení a jaké jsou pro to d'vody. Po té by m la soust edit d'ležité údaje o svém vývoji a významu její existence pro životní prost edí m sta. Obrátit se na ÚR (ZS a požádat ji o spole$ný postup p i ešení problému. Pro svou obhajobu by m la využít ú$ast v každém ve ejném projednávání, pln uplatnit své v cné argumenty pro zachování zahrádkové osady a podle výsledk' p ijímat opat ení k využití svých ob$anských práv, v$etn interpelací volených zástupc' ve všech stupních zastupitelské soustavy. Právní komise RR (ZS zahájila své aktivity proti likvida$ním tendencím zahrádká ' tím, že: 16 a) navazuje kontakty s MŽP a Sdružením m st a obcí b) vyhledává cílené kontakty s v deckými a výzkumnými institucemi s cílem získat údaje prokazující význam zahrádká ské $innosti na ozdravování životního prost edí c) upozorBuje na: - sociální a zdravotní význam, p stování vztahu k p írod u mladé generace, - nutnost v novat více pozornosti ekologické legislativ a jejímu vývoji, - to, že získané poznatky je t eba vhodn publikovat a poskytovat je ZO (ZS, ÚR (ZS jako argumenty pro jednání o ochranu zahrádek p ed likvidací, - to, že je nutné prosadit, aby ÚR (ZS m ly své zástupce v komisích OÚ na radnicích, na okresech, hejtmanstvích a na p íprav Územních plán', g) chce prosadit zásady § 34 odst. l Stavebního zákona ve zn ní zákona $. 103/1990 Sb. "ú$astníkem ízení je navrhovatel a právnické $i fyzické osoby, jejichž vlastnická $i jiná práva k pozemk'm nebo stavbám, v$etn sousedních pozemk' a staveb mohou být rozhodnutím p ímo dot$ena". Nutno dodat, že zahrádková osada, její za ízení, legalizované stavby jsou vlastnictvím zahrádká ' a v p ípad nezbytné likvidace mají být majetkoprávn vypo ádány. h) chce napomoci tomu, aby zahrádká i hloub ji než dosud chápali své spole$enské poslání, jeho nedílnou sou$ást ozdravování životního prost edí prací p i udržování zelených ploch - ozdravného zdroje tohoto procesu. Je známo, že (ZS byl p ijat v roce 1996 do Sdružení zahrádká ských svaz' Evropy (SZSE), v n mž je hodnocen jako moderní transformované sdružení ob$an' zp'sobilé plnit sou$asné i perspektivní úkoly budoucnosti v rámci SEZS. Zavazuje nás to, aby zahrádky ve m stech a obcích nezlepšovaly kvalitu života jenom tím, že zmírBují hluk, zadržují prach a exhalace a ruší monotónnost obytných blok', ale aby spole$ný pobyt v zahrádce posiloval rodinu, zdravým i invalidním ob$an'm poskytoval pohyb i odpo$inek a smysluplné trávení volného $asu. Nezam stnaným a chudým pomá- hal p eklenout pocit vy azení ze spole$nosti a ztrátu perspektivní budoucnosti. M st'm pomáhal bezplatn udržovat rozsáhlé zelené plochy, které $ást obyvatel m sta p i svých procházkách up ednostBuje p ed m stskými parky. Tyto skute$nosti potvrdil 31. kongres SZSE 26. - 28. 8. 1998 v Bruselu svými 280 delegáty z Belgie, Dánska, N mecka, Finska, Francie, Velké Britanie, Lucemburska, Holandska, Norska, Rakouska, Polska, Slovenska, Švédska, Švýcarska a (eské republiky s více než 3 miliony zahrádká ských rodin, které obhospoda ují více než 125 000 ha zahrádká ské p'dy. Ve své rezoluci potvrdil, že zahrádká ské hnutí p ispívá ve smyslu univerzálního prohlášení o lidských právech ze dne 10.12.1948 k realizaci hospodá ských, sociálních a kulturních práv $lov ka, které jsou pro jeho d'stojnost a pro svobodný rozvoj jeho osobnosti nezbytné. Tím uskute$Buje zahrádká ské hnutí i principy, které šéfové stát' a vlád formulovali ve v ci sociálních vy azení ur$itých skupin p i p íležitosti své druhé vrcholové konference ve Štrasburku 10. - 11.10.1997. Kongres o$ekává od p íslušných ú ad' na evropské, národní, regionální i lokální úrovni, že zahrádká ské hnutí v jeho úsilí podpo í. Proto požaduje, aby: - "zástupci zahrádká ských organizací byli i povoláni jako plnoprávní $lenové do p íslušných komisí - m stské plánování a živ. prost edí, - zahrádká ská za ízení byla zajišt na pro zastav ní obcí jako trvalé zahrádká ské plochy, nebo jiným zákonným ustanovením, a to ve všech zemích, - i nadále byla p'da v blízkosti obydlí zároveB vykazována v plánech využití ploch jako nová zahrádká ská za ízení, - ceny za nájem zahrádká ské p'dy byly s ohledem na sociální funkci zahrádká ského hnutí udržovány na p íslušné nízké úrovni, - se pravidelná a celoplošná analýza p'dy stala samoz ejmostí pro všechny zahrádká e, a tím bylo zaru$eno ekologické hospoda ení". Pokusil jsem se nastínit p ístup šéf' stát' a vlád EU k zahrádká 'm, abychom zhodnotili praxi v (R, která zakládá na likvidaci zahrád- ká ' za ú$elem finan$ního zisku za vyklizené pozemky. Jak je to pro spole$nost a m sta užite$né, dokládá v decké stanovisko RNDr. Jana Pokorného z Ústavu ekologie krajiny AV(R, ENKI, o.p.s. T eboB, které nám p ibližuje dokonalé klimatiza$ní za ízení pro tlumení globální zm ny. Tímto za ízením je strom a zahrada. "Odstran ním zelen a odvodn ním na velkých plochách navozujeme zvlášt ve m st $i na polích pouštní klima, které nevyváží žádné technické za ízení. Je to proto, že na plochách bez vegetace se v tšina dopadajícího slune$ního zá ení p em Buje na teplo, okolí se p eh ívá a vysychá. Na malou zahradu o ploše 400 m2 dopadá v lét slune$ní zá ení o výkonu až 400 kW, což letní den $iní 1600 až 2400 kWh slune$ní energie. Stejné množství energie se na suchých neozelen ných plochách odráží v podob nevyužitého tepla. Je-li však plocha pokryta rostlinami a zásobena vodou, potom se více než polovina energie váže do vodní páry a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem 200 kW. (iní tak nehlu$n , nenápadn , za zp vu pták', v'n kv tin a zrání plod'. Jenom za energii nutnou k provozu chladícího za ízení srovnatelných technických parametr' bychom zaplatili 4000 až 7500 K$ denn . Takovou hodnotu produkuje zahrádká bezplatn na každých 400 m2 zahrádky, pro své m sto jehož p edstavitelé práv teU rozhodují, jak tuto hodnotu co nejd íve zlikvidovat. Na záv r se vnucuje požadavek nejen zahrádká ', ale i ob$an': "p estaBte spekulovat, nechte zahrádká e zahrádkait dokud toho sami nenechají a usilujte o to, aby je m l kdo nahradit." Ovocná ská komise -ZS Ing. Ladislav Zahradník, p edseda Ovocná ské komise ZS Republiková rada (ZS, nejvyšší svazový orgán, ustavuje odborné poradní skupiny komise, kterých je deset. Ovocná skou symbolizuje jablko, a$ p íznivci ovocného stromu p stují ovoce všeho druhu. Dostatek plod' na trhu v kteroukoliv ro$ní dobu tlumí zahrádká ské snažení po velkých sklizních. Co s bohatou úrodou? 17 M ní se požadavky rodiny a skalní ovocná i se musí cht - necht p izp'sobit. Ze zahrad ubývá polokmen', $tvrtkmen' i zákrsk'. Vysazujeme v etena chu@ovek, které v obchod nekoupíme. Rozši ujeme sortiment o atraktivní druhy, mén známé ovoce, ale i módní novinky. Oteplování klimatu dává šanci choulostiv jším druh'm i v okrajových oblastech. Broskve, nektarinky, meruBky, kiwi, réva $i asijské hrušn stojí za vyzkoušení. Vd $né je i drobné ovoce v široké nabídce. Nejen jahody, maliny, ostružiny, malinoostružiny, rybízy, angrešty a jejich k íženci, bor'vky kanadské i kam$atské $i brusinky. Z modrých peckovin pot ší atraktivní velkoplodé švestky, renklody, slívy, myrobalány a jejich k íženci. Nakonec, je-li dost místa, i z druh' náro$ných na prostor ("na p'l hektaru"), jako jsou $ervenojádré o ešáky, t ešn žluté, r'žové i tmavé a t eba moruše. A pak nás zasko$í p ání mít ovocný strom pro okrasu. Ani to není problém. Sada okrasných forem botanických jabloní s krásným kv tem, barevnými listy i r'znobarevnými drobnými plody, v$etn p evislých kultivar'. Podobn lze vybírat i z okrasných slivoní, broskvoní, lísek, je áb' $i d ín'. Pokud ješt zbude kousek místa, vyzkoušejme baleríny, zakrslé formy ovocných strom', které netvo í kosterní v tve, ale jen kmínek s plodným obrostem. Co s tím má spole$ného ovocná ská komise? Její $lenové sledují zm ny sortimentu, nové tendence v oboru, výsledky šlechtitelských a zkušebních pracoviš@, zejména v oblasti rezistentních odr'd k významným chorobám a šk'dc'm. Stranou pozornosti nez'stávají ani ostatní p stitelské disciplíny, zvlášt ochrana rostlin. Zajímají nás i nové zp'soby v ovocná ské a školka ské praxi. P íkladn vázání potraviná skou fólií (pro domácnost) p i roubování a p eroubování, bez použití št pa ského vosku. Nebo použití univerzálního ezáku namísto roubovacího nože, $ímž odpadá náro$né broušení. Poznatky p edáváme odborným instruktor'm, funkcioná 'm svazu, $len'm i zahrádká ské ve ejnosti. Na výstavách, p ednáškách, seminá ích, $lenských sch'zích, ale i ve svazovém $asopise Zahrádká , Rukov ti zahrádká e $i v odborných zahrádká ských poradnách. 18 Komise životního prost edí a ochrany p írody RNDr. Josef Klimeš, p edseda Komise ŽP ZS Problematika udržitelného rozvoje krajiny, ochrany p írody, ochrany a tvorby životního prost edí - to jsou otázky, kterými se nutn všichni musíme zabývat, má-li naše Zem z'stat "Modrou planetou" i pro budoucí generace. Rozvoj pr'myslové výroby, automobilové a letecké dopravy, intenzifikace zem d lství, zásahy do deštných prales', vysoká t žba d evní hmoty v lesích, neuvážená likvidace zelen ve m stech a pod. p inesly adu faktor', které nep ízniv zasáhly do ekosystému krajiny, narušily p írodní rovnováhu a tím poškodily životní prost edí nejen pro nás, ale i pro ostatní živé organizmy. Jde p edevším o emise škodlivých látek do ovzduší, zvýšenou hlu$nost a prašnost, hromad ní oxidu uhli$itého v atmosfé e, kontaminaci spodních vod dusíkatými slou$eninami, zne$iš@ování mo í a vodních tok' ropnými a jinými produkty, narušení vodního hospodá ství v krajin , eroze p'dy, p eh ívání terénu bez vegetace a tím navozování pouštního klimatu. Naproti tomu zahrádká i a všichni ti co se zabývají výsadbou a p stováním zelených rostlin, strom' a ke ' nemalou mírou p ispívají k zlepšení životního prost edí a tlumení mnoha nežádoucích vliv' moderní technické spole$nosti. Ano - jsou to práv zelené rostliny, které p ízniv ovlivBují naše životní prost edí nejen tím, že p i fotosyntéze produkují kyslík. Dnes je zejména cen no to, že mají schopnost od$erpávat z atmosféry výchozí slou$eninu pro tento d j, tj. oxid uhli$itý. Tím ovlivBují ú$inek skleníkového efektu (zvyšování teploty), který práv nadbytek CO2 zp'sobuje. Krom toho odpa í zna$né množství vody, která prost edí nejen ochladí, ale i zvlh$í. S tím souvisí i zna$ný protiprašný ú$inek rostlin. Prachové $ástice dopadlé na vegetaci zvlhnou, zt žknou a již nikdy se do ovzduší nedostanou. Další významná vlastnost rostlin je ta, že poskytují stín a tím chrání p'du p ed vysycháním a udržují v ní mikrobiální aktivitu a tím i úrodnost. Stejn tak významná je jejich schopnost tlumit hluk a v neposlední ad prost edí zkrášlovat. Tyto a mnohé další ekologické aspekty zahrádká ské $innosti naši $lenové neznají nebo si je ani neuv domují. Bohužel si je neuv domují ani mnozí naši zákonodárci a zastupitelé. Jak jinak by p ímo ve sn movn mohl vzniknout názor, že zahrádka ení je jen hobby, z n hož má užitek pouze p íslušný zahrádká $i jeho rodina. Záv7r je potom scestný: zahrádká ská !innost nepot ebuje legislativní ochranu. Z d'vodu v tšího zviditelBování významu zahrad pro životní prost edí a také proto, aby naši $lenové m li pro jednání se státní správou dostatek informací o významu své práce, ustavilo p edstavenstvo RR (ZS tuto novou komisi, jejímž úkolem je p isp t k vzd lávacímu programu (ZS ekologickou problematikou a shromaždovat doklady o užite$nosti zahrádká ské $innosti z celospole$enského hlediska. První prezentace ekologických pohled' na zahrádky a zahrádka ení již prob hla na výstav NATURA VIVA v Lysé n. Labem formou odborných poster'. V této podob bude pokra$ovat i na výstav KV]TY, FLORA OLOMOUC a HORTIKOMPLEX. Také v úterní rozhlasové relaci "Klubovna zahrádká e" na (R 2 byl zahájen cyklus témat s ekologickou problematikou. T šíme se na spolupráci s Vámi. Svoje p ipomínky, návrhy a dotazy zasílejte k rukám tajemnice komise Ing. ZdeBky Konradyové na adresu: Úst edí (ZS, odb. odd., Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, e-mail: [email protected] jednotlivých u$ebních cykl' p ipravuje komise každoro$n postgraduální pracovní soust ed ní ve vybraných zahradnických objektech, kde se ú$astníci seznamují s n kterými novinkami formou získání n kterých teoretických informací na p ednáškách a praktických poznatk' v exkurzních a terénních cvi$eních. Dalším velkým posláním komise je sledování a ešení kvalitativní úrovn Oblastního školení, které je v (ZS realizováno v 8 oblastních st ediscích. Kontakt s jednotlivými st edisky realizuje komise jednak spole$nými návšt vami p ednášek na vybraných st ediscích v dob konání školícího cyklu a také organizováním spole$né pracovní sch'zky všech vedoucích st edisek Oblastního školení za p ítomnosti $len' komise Odborné výchovy každý rok. V souvislosti se vzd lávacím programem (ZS p ipravuje komise pro svazové odborné instruktory monotematické odborné školení, rozd lené do 2 regionálních oblastí jako jednodenní (pro oblast (echy a pro oblast Morava), nebo jako dvoudenní internátn pro ob oblasti sou$asn . V uvedených formách odborné svazové výchovy cestou zkvalitBováni úrovn bude komise pokra$ovat i nadále. NáplQ !innosti vina ské komise v novém funk!ním období Ing. Ji í Sedlá9ek, p edseda Vina ské komise ZS Vina ská komise v novém složení zahájila Práce Komise odborné výchovy -ZS svoji $innost za$átkem roku 2005 jednáním František N me9ek, p edseda komise Komise odborné výchovy (ZS eší ve své $innosti prioritn vzd lávání $len' svazu výchovnými formami, které se ve výchovném systému svazu osv d$ily na základ zkušeností zahrádká ských instruktor' z praxe p i realizaci konkrétní nápln výchovného systému. Na svých zasedáních komise p ipravovala u$ební programy pro Úst ední zahrádká skou akademii, sledovala provoz výuky jednotlivých semestr' a podílela se ú$astí svých $len' na záv re$ných obhajobách diplomových prací a na p íprav a realizaci zakon$ení jednotlivých semestr'. Pro absolventy ÚZA (ZS ve Vracov . Komise zde navázala na zapo$atou $innost v minulém funk$ním období týkající se prosazování zm n vina ského zákona $. 321/ 04 Sb. a vyhl. 323/04 Sb. ve v ci vymezení specifických podmínek pro $innost drobných p stitel' vinné révy a sou$asn také o možnou úpravu výkaznictví ve smyslu jeho zjednodušení. K zajišt ní jednotného postupu p i prosazování uvedených zm n organizuje komise vzájemnou informovanost se Svazem vina ', dále s ÚKZÚZ Brno a s vina skými inspektory. Dalším úkolem vina ské komise je odborná výchova, zam ená na informa$ní servis prost ednictvím Rukov ti zahrádká e, $asopisu Zahrádká a internetu. Zde písemné p í19 sp vky budou zam eny p edevším na p stování odr'd vinné révy s minimálními nároky na chemickou ochranu, tj. na tzv. interspecifické odr'dy. Do této oblasti pat í i zajiš@ování poradenské $innosti p i konání místních výstav vín spojené s hodnocením vystavovaných vzork' a organizováním školení degustátor'. Sou$ástí odborných a osv tových akcí je i každoro$ní ú$ast $len' vina ské komise na celostátních výstavách po ádaných úst edím (ZS. Jedním z dalších budoucích úkol' je obnovení spolupráce s drobnými vina i ze Slovenska a pokra$ování ve vým n zkušeností s rakouskými vina i zejména co do zákonných úprav p i využívání vina ských stezek. -eský zahrádká ský svaz a mezinárodní spolupráce Ing. Jan Hinterholzinger, místop edseda ZS V tšina zahrádká ' ví, že od roku 1996 je (ZS $lenem tzv. Evropské zahrádká ské ligy (oficiáln : Office International du Coin de Terre et des Jardins Familiaux), jejímž sídlem je Luxembourg. Zde se také každoro$n schází valná hromada této instituce. Vedle (eského zahrádká ského svazu je zde sdruženo dalších 14 evropských zahrádká ských svaz' z Belgie, Dánska, N mecka, Finska, Francie, Velké Britanie, Lucemburska, Holandska, Norska, Rakouska, Polska, Švédska, Švýcarska a Slovenska. Po devítiletém $lenství je možno íci, že (ZS (a podobn i zahrádká i ze Slovenska) nemá své místo v tomto sdružení dosud pevn vyhran né. Vyplývá to p edevším z nedostatku finan$ních prost edk', pot ebných k ú$asti na valné hromad a dalších konferencích a zasedáních. Proto jsme se ú$astnili t ch místn bližších zasedání (Varšava, Bratislava). Dalším d'vodem je i rozdílné spole$enské postavení a význam zahrádká ských organizací v zemích západní Evropy a bývalých "východních" zemí. Vládními a politickými kruhy v (R není význam zahrádká ských (i dalších zájmových organizací) docen n a tak nám zatím nepomáhají ani r'zné petice a doporu$ení, které vedení Office vládním organizacím posílá. 20 Všechny tyto uvedené d'vody vedou p edstavenstvo RR (ZS k navazování a upevBování mezinárodních vztah' s našimi nejbližšími sousedy, p edevším se slovenskými zahrádká i. Po n kolikaleté pauze, kdy byly udržovány jen zdvo ilostní vztahy, se v kv tnu 2005 sešli ve Vracov k jednání nejvyšší p edstavitelé (eského zahrádká ského svazu a Slovenského zväzu zahrádkárov. Byla dohodnuta celá ada možností spolupráce mezi ob ma svazy v nejbližší budoucnosti. Jedná se p edevším o recipro$ní ú$asti na výstavách, spole$ném postupu k evropské zahrádká ské lize a spolupráci s dalšími zahrádká skými svazy, o vým n svazových tiskovin a informací. Rovn ž bylo pozitivn hodnoceno, že i po rozd lení (eskoslovenska pokra$uje spolupráce na úrovni základních a okresních organizací. Rovn ž na úrovni základních a okresních organizací je navazována spolupráce se zahrádká i v N mecku, Rakousku a Polsku. Spo$ívá ve vzájemné ú$asti na výstavách, v odborných zájezdech a návšt vách, vým n tiskovin a zkušeností. (ZS se již v r. 2004 zú$astnil pomologické výstavy EUROPOM v Bruselu, v r. 2005 je zajišt na naše ú$ast na stejné výstav v n meckém Mnichov . Pro r. 2006 je p ipravena první p eshrani$ní zahradnická a krajiná ská výstava, která se bude od 24.05. do 24.09. konat soub žn v m stech Marktredwitz (SRN) a Cheb ((R), tedy v m stech vzdálených od sebe asi 20 km. Pro návšt vu obou výstav bude platit spole$ná vstupenka, bude možno využívat zlevn né jízdné v hromadné doprav apod. Velkým p áním n meckých koleg' je, aby se této výstavy aktivn zú$astnili i $eští zahrádká i, i když naše finan$ní možnosti jsou podstatn omezen jší než mají zahrádká i v SRN. Po vstupu (R do Evropské unie je možno v (R, Slovensku, Rakousku, Bavorsku, Sasku a Polsku $erpat finan$ní prost edky z fondu INTERREG III.A. Pro nás zahrádká e p ipadají v úvahu hlavn tzv. m kké projekty z Dispozi$ních fond' Euroregion'. Je možno žádat o finan$ní prost edky v rozsahu 1.000 až 10.000 EUR nap . na výstavy, slavnosti, školení, propaga$ní materiály apod. Podmínkou je zpracování menšího projektu a spolupráce zahrani$ního partnera na dané akci. Takto je možno získat až 75 % prokázaných náklad'. Územní rady (ZS byly informovány, kde snadn ji. Navíc tu byla k dispozici i semena a jakým zp'sobem se o finan$ní prost edky z vlastních zdroj', z rostlin dovezených ješt žádá. Mají k dispozici i adresy na jednotlivé p ed válkou, eventuáln vzácn opat ovaných regionální rozvojové agentury v (R. Tato z ciziny. Tato vynikající dovednost z'stala možnost zatím platí do r. 2007. našim kaktusá 'm dodnes. Z uvedeného p ehledu je vid t, že (eský Svaz $eských kaktusá ' ale neexistoval zahrádká ský svaz se aktivn ú$astní meziná- dlouho. Pod záminkou, že není $lenem Národní spolupráce na úrovni všech svých rodní fronty byl zrušen a jeho základní organiorganiza$ních složek. Lze si jen p át, aby- zace byly p evedeny do (eského zahrádká chom do budoucna co nejlépe využívali všech- ského svazu. Tento $in byl v kaktusá ské ny možnosti, které nám naše $lenství v EU ve ejnosti p ijat velmi rozho $en a byl pochoi Office International nabízí, abychom aktivn piteln chápán jako k ivda. Projevilo se to vyhledávali možnosti p eshrani$ní spolupráce v devadesátých letech, po demokratické rea nebáli se jí. P edevším je t eba vyrovnávat organizaci (ZS, odchodem ady kaktusá se s jazykovou barierou. Odborné znalosti ských organizací z (eského zahrádká ského našich $len' jsou na vysoké úrovni a i proto je svazu, který byl pro adu lidí zástupným spolupráce s $eskými zahrádká i vyhledávána viníkem minulých událostí. a cen na v sousedních státech. Dnes se kaktusá ské hnutí vrátilo k existenci spolk', které jsou zcela samostatné. Pro adu specializovaných základních organizací (eského zahrádká ského svazu se ukázalo Kaktusá i v -ZS jako výhodné v (eském zahrádká ském Mgr. Viktor Müller, svazu nadále z'stat, protože tento jim zajiš@uKomise SZO a kv tiná ská ZS je zast ešení velkou, r'znorodou organizací, Kaktusy se p stují v naší republice již více která s ohledem na po$et $len' má v tší než sto let. Myslím tím organizovan , v jakých- možnosti pozitivn ovlivBovat zájmovou $inkoliv spolcích. O historii p stování kaktus' nost svých základních organizací vlivem na u nás bylo napsáno mnoho prací, které jsou vznik p íslušné legislativy, upravující zájmodob e dostupné, takže je nemá cenu opako- vou zahrádká skou $innost, ale i nap íklad po ádáním odborných výstav až s celostátní vat. Velkým problémem organizovaného i neor- p'sobností, kde mohou i kaktusá i prezentoganizovaného kaktusa ení byla vále$ná léta vat výsledky své $innosti. A v te, že je co (nedostatek energie, nemožnost kontakt' se vystavovat. Protože pot eba se sdružovat je silná, ale sv tem) a stejn tak i dlouhá desetiletí po válce. Nejv tším problémem byla nemožnost i nutná, vznikla nová zast ešující kaktusá ská navštívit nalezišt kaktus', ale i omezené organizace - Spole$nost $eských a slovena omezované kontakty s p stiteli t chto rostlin ských p stitel' kaktus' a sukulent', sdružujíve sv t . I p es tyto problémy bylo p stování cí jednotlivé kaktusá ské organizace. Jejími kaktus' velmi rozší enou zájmovou $inností. $leny jsou i specializované kaktusá ské orgaKaktusá i se organizovali v nejr'zn jších nizace (ZS. Zatím nedošlo k n jaké výrazn jorganizacích, z izovaných $asto kuriózními ší spolupráci t chto dvou seskupení, ale je nutno konstatovat, že jejich vzájemné vztahy z izovateli. Situace dosp la za$átkem šedesátých let nejsou zatížené žádnou rivalitou, protože k ní minulého století až ke vzniku jednotné kaktu- ani není d'vod. Lze jen doufat, že naleznou sá ské organizace - Svazu $eských kaktusá- cestu ke spolupráci, k $emuž nabízíme ruku. Koordinaci práce specializovaných základ', která ve své dob pat ila, co do po$tu $len', mezi nejv tší na sv t . ZároveB nemož- ních organizací, mezi které pat í i kaktusá i nost opat it si rostliny mimo republiku vedla provádí v (eském zahrádká ském svazu k tomu, že naši p stitelé dosáhli vynikajících Komise specializovaných základních organivýsledk' v p stování kaktus', a to i velmi zací p i republikové rad (ZS. Pokud tedy existuje p stitel kaktus', kteréobtížn p stovatelných druh', ze semen, která se dala ze sv ta p ece jenom opat it mu chybí kontakt s druhými kaktusá i, má možnost se obrátit na p íslušnou oblastní 21 radu (ZS nebo kteroukoliv základní organizaci (ZS a ty jej nasm rují buU p ímo na kaktusá skou organizaci v jejich okolí, nebo na Komisi SZO (ZS, která má k dispozici seznam všech kaktusá ských organizací a ráda poskytne kontakt na p íslušné funkcioná e. Stejn tak rádi pom'žeme i p i vzniku nové kaktusá ské organizace p i (ZS. Pokud se najde alespoB 5 zájemc' o vytvo ení takovéto organizace a obrátí se na nás, rádi pom'žeme se vznikem nové SZO. P eji všem p stitel'm sukulentních rostlin co nejvíce úsp ch' v jejich zajímavé $innosti. ZároveB tímto žádám všechny p edsedy stávajících kaktusá ských SZO o navázání kontaktu buU s tajemnicí komise SZO nebo p ímo se mnou. Ohlédnutí vina e za letošním rokem Ing. Blažej Ingr Mnoho našich drobných vina ', organizovaných v našem svazu, nemá práv ty nejlepší pocity z pr'b hu prvního roku své práce po vstupu do EU. I když byly známy legislativní úpravy ve form zákon' a vyhlášek, p esto jejich i n kdy p íliš striktní uplatBování vyvolalo vlnu roztrp$ení, které bralo mnohým vina'm nejen chu@ do práce, ale n kdy i v'li dále pokra$ovat v této $innosti. Bylo to p edevším omezení množství vlastní výroby hroznového vína pro spot ebu vlastní rodiny na 500 l ro$n , které bylo nejnižší ve srovnání s podobným ustanovením v sousedních zemích EU. S tímto dále souviselo i právo celní správy provád t u vina ' kontroly stavu skladovaného vína, které vyvolalo zna$ný nesouhlas u drobných vina '. Bylo rozumným krokem celní správy, že toto opat ení bylo uspokojiv vy ešeno. P i vinobraní nastala povinnost vedení evidence o výrob , užití a prodeji vína, spojená s povinným výkaznictvím. Vezmeme - li v úvahu v k mnohých našich vina ', kterým nevadí tak práce ve vinici, jako studium zákona a vyhlášek, správné a v$asné zasílání výkaz', pak musíme pln chápat jejich námitky. Nebylo ale možné p es všechnu snahu zástupc' vina ských organizací, tedy i našeho svazu, zástupc' obcí a JM kraje prosadit ihned zrušení této evidence. I když na jejich 22 úpravách se bude dále jist pracovat, považovali jsme však za svou povinnost pomoci nejen našim $len'm, ale všem vina 'm v obcích v orientaci p i povinném výkaznictví a v jeho provád ní. Snažili jsme se využít informa$ní iniciativy MZVž na r'zných místech JM kraje a získané informace sd lovat dalším vina 'm, kte í se nemohli zú$astnit t chto seminá '. V ad našich základních organizací také ochotní $lenové pomáhali jiným nezištn také tato hlášení vyplBovat. Specializovaná ZO (ZS – Sdružení vina ' a zahrádká ' JM kraje vypracovala ve spolupráci s ÚKZUZ Znojmo - Oblekovice praktické softwarové zpracování p íloh k vyhlášce $. 323/2004 Sb. s možností dalších dopln ní v p ípad zm n. Jeho využití je ur$eno jak pro obecní a m stské ú ady, vina ské podnikatele, tak také pro drobné vina e. I když víme, že každý drobný vina není vybaven po$íta$ovou technikou, jsou jí pln vybaveny nejen obecní a m stské ú ady, ale i ada našich organizací a n kterých jejich $len'. Jejich využití je tedy jen otázkou dohody a dobré v'le. Tato organizace má také, krom jiné $innosti, dobrý podíl na rozši ování formy integrované produkce hrozn', uplatn ní chemické ochrany vinic pro drobné vina e dle signalizace meteostanic a signaliza$ních zpráv zasílaných elektronickou poštou, což se pozitivn projevilo v letošním roce u t ch, kte í ji použili. Nejen $as, ale také spole$ná snaha ešit chyby, m'že p inést nápravu. Je z ejmé, že výsledek bude tím lepší, $ím více nejen samotných vina ' a jejich organizací, ale také $len' zastupitelstev obcí a m st, poslanc' a senátor' bude p esv d$eno o nutnosti úprav t chto zákonných opat ení. Naši sousední rakouští vina i nám zd'razBují, že naše situace bude tím lepší, $ím bude t sn jší naše spolupráce mezi všemi vina i. Vždy@ mezi našimi $leny jsou nejen samotní zástupci v p edstavenstvech obcí a m st, ale také jejich p átelé a známí, p átelé a známí poslanc' a senátor', kte í mohou ovlivnit svými nám ty uplatn nými ve správný $as a na správném míst zákonné úpravy, sloužící nejen samotným vina 'm, ale také našemu vina ství jako celku. Nezanedbejme tuto možnost legislativních úprav, které prob hnou v roce 2006 a ovlivní na delší dobu naši $innost. JARO Vybrali jsme pro Vás z "astých dotaz$ odborné poradny: Dostal jsem n kolik sadbových hlíz odr+dy brambor KRETA, které mne svým tvarem zaujaly. M+žete mi poradit, odku@ odr+da pochází? Odr'da KRETA je raná, varný typ brambor BC. Je odolná virózám a strupovitosti, ale je citlivá na sucho. Doporu$uje se jak pro p ímý konzum, tak i pro zpracování na hranolky. Pochází z $eského šlecht ní - Sativa Ke kov. P ímé sv tlo Fólie v praxi na zahrad7 Jaromír Láník, místop edseda Z d'vodu prodloužení trvanlivosti se tyto fólie obohacují r'znými stabilizátory a absorbéry UV-zá ení.Tato aditiva neutralizují záporné vlivy ultrafialového sv tla. P i použití minerálních p ísad se sv tlo rozptýlí a vyzá í do r'zných sm r' (difúzní sv tlo). ZS Plastické neboli um lé hmoty souhrnn p edstavují materiály, které jsou tvo eny makromolekulárními látkami. V dnešní dob je vývoj na obrovské úrovni a zasahuje do oblastí všech $inností $lov ka a neustále p ibývá nových a nových látek. Tyto hmoty svými specifickými vlastnostmi p ed$ily a nahradily klasické materiály, jako kov, d evo, sklo a nabízejí nová technologická ešení. Samoz ejmostí je použití t chto látek v zem d lství a zahradnictví s velkou perspektivou nejen pro velkovýrobu, ale i pro zahrádkáe. Cílem tohoto $lánku je ukázat možnosti použití, vysv tlit d'ležité vlastnosti a podnítit zájem pro b žnou praxi. Pod termínem plastické hmoty se skrývá celá škála výrobk', mezi n ž pat í i fólie. Ty mohou být vyrobeny z následujících polymer': polykarbonát (PC), polymetylmetakrylát (PMMA), polyetylén (PE), etylvinylacetát (EVA), polyvinylchlorid (PVC), polyetyléntereftalát (PET), polypropylén (PP), polystyrén (PS). P edností fólií z plastických hmot je jednozna$n mnohonásobn nižší hmotnost ve srovnání s klasickými materiály, jednoduchá zpracovatelnost, izola$ní vlastnosti, propustnost sv tla, nižší materiálové náklady p i stavb fóliovník' ve srovnání se skleníkem, nižší termální variabilita p i vysokých teplotách (v lét ). Na druhé stran však existují i nedostatky, jako je stárnutí, degradace a postupné snižování pružnosti a propustnosti sv tla a problematická likvidace. Difúzní sv tlo Další možnost aditivace je použití minerálních p ísad nebo r'zných kopolymer' (nap . EVA), kterými se dosáhne v rámci teplotních pom r' neboli termicity tzv. "skleníkového efektu" - vytvá í se bariéra pro infra$ervené zá ení v tší délky a zabraBuje poklesu teploty vyzá ením. Netermická fólie Termická fólie Nové možnosti nabídly vícevrstvé fólie, které pronikly do zahradnictví a zem d lství. P i jejich výrob je vytla$ováno n kolik polymer' (PE, EVA) sou$asn , $ímž vzniká produkt, který sdružuje kvalitativní vlastnosti každého polymeru v záv ru za ú$elem snížení negativních jev'. Krom toho tyto fólie mohou být upraveny speciální povrchovou úpravou za vzniku tzv. efektu no-drop, který zabraBuje kondenzaci vody ve form kapek a naopak zkondenzovaná voda z'stává ve form vodního filmu, a tím dochází ke zlepšení p enosu sv telného zá ení až o 15 %, a zároveB k $áste$nému zvýšení vlhkosti v prostoru, což m'že být pro n které druhy rostlin výhoda. Životnost tohoto 23 efektu na fólii závisí na vlhkosti, teplot a není stupnost sv tla až do 92 %, možná úprava zaru$en po celou dobu životnosti fólie (tento no-drop, fólie bývá 3vrstvá, v tšinou profesioefekt lze obnovit použitím nást iku speciálního nální. p ípravku). Fólie z PE - pravd podobn nejv tší zastoupení, z r'zných druh' PE, propustnost sv tla od 80 % do 92 %, jedno až vícevrstvé, životnost se pohybuje od 8 m síc' do 5 rok', rovn ž tyto fólie mohou být opat eny úpravou no-drop, antistatickou úpravou, stabilizací proti UV zá ení. (erná PE fólie nachází uplatn ní nap . p i p stování termínovaných neboli ízených kultur chryzantém, poinsetií a p i rychlení cibulovin - tulipány, narcisy, hyacinty a krokusy. U fólií z PE je t eba upozornit na skute$Vodní film nost, že je zcela nevhodné používání fólií Padající kapky úprava no-drop z roz ezaných pytl', kde je nevhodná tlouš@fólie bez úpravy ka, zcela nevyhovující propustnost sv tla, Nemén d'ležité jsou i druhy slune$ního fólie není stabilizována proti UV zá ení, z $ezá ení, které mají vliv nejen na rostliny, ale hož vyplývá, že rostliny pod takto vytvo eným i na fólie. krytem mají zcela nevyhovující podmínky. Ultrafialové - nepropustnost typu B zp'soFólie kombinované - v tšinou vícevrstvé, buje poruchy tkání, mutagenitu, " z$ernání" jsou vyrobeny sou$asn z n kolika polymer' r'žových kv t', zvýšenou sporulaci hub (nap . PE/EVA) - v tšinou fólie profesionální. a plísní (nap . botritis), absorpce má vliv na Barevné fólie - které, dle informa$ních zdroj' výrobce, krom své primární funkce trvanlivost fólie Typ A - neexistují tém žádné výzkumné zabezpe$ují snížení až omezení vývoje infek$ních agens. výsledky Fólie kašírované - jedná se o vyztužené PE Modrá a $ervená $ást spektra viditelného sv tla ovlivBuje fotosyntézu, r'st je kompakt- fólie z PE pásk' povrstvených PE. Tyto fólie n jší, internodia krátká, zmírn ný r'st do se vyzna$ují vyšší mechanickou pevností, délky a dochází ke snížení sporulace plísní. avšak sv telnou propustnost mají relativn Infra$ervené zá ení vytvá í teplo - zp'sobu- nízkou. Jednotlivé druhy se liší vazbou pásk', je podsaditý r'st, délkový r'st je zmírn n, hmotností a p íp. aditivací. Celková užitná kratší internodia, zvýšená rozv tvenost, vý- životnost fólie oproti vícevrstvým a kombinovanosnost sazenic, lepší vybarvenost kv t' ným fóliím je nižší. Porofólie - v tšinou PE fólie, opat ené a list'. Fólie z PVC - se používají jako hydroizola$- otvory, které umožBují volný p ístup pro kapaní (zelené st echy, základy staveb) v r'zných liny p i zálivce, p ístup vzduchu ke ko en'm, barevných odstínech. Transparentní fólie zabraBují r'stu plevel', zvyšují kvalitu a výnonacházejí rovn ž využití v r'zných technic- sy. Životnost není dlouhodobá a je používána kých aplikacích, avšak v žádném p ípad v tšinou jednorázov . Mul$ovací fólie - na bázi PE v r'zných nelze tyto fólie používat pro stavbu fóliových kryt' nebo jako obalový materiál pro potraviny barevných odstínech. (erná - pro použití na záhony, brání r'stu z d'vodu možného uvolBování ftalátových zm k$ovadel nebo základního monomeru plevel', urychluje r'st plodin, ochraBuje vinylchloridu, nebo@ tyto látky jsou karcino- rostliny a plody p ed kontaktem se zeminou, genní. Rovn ž spalování se nedoporu$uje, snižuje výskyt houbových chorob (nap . plíseB pon vadž mohou produkovat nebezpe$né šedá u jahodník'), šet í p'dní vláhu. Hn dá - polopropustná, spojuje výhody látky, nap . dioxiny. Fólie z EVA - mají vynikající odolnost proti $erné a pr'hledné, propouští v tší množství UV zá ení, záruka bývá až 45 m síc', pro- zá ení, které proniká hloub ji do p'dy a zvyšu24 je její teplotu, zároveB nepropouští pot ebné k fotosyntéze plevel' (brání v jejich r'stu). (ervená - speciální pro p stování jahod, raj$at, meloun' a paprik, dochází ke snižování asimilace a zvyšování výnosu. St íbro$erná - vhodná pro plodiny, kde je pot eba maximální odraz paprsk' (raj$ata, okurky), dále je vhodná pro rychlení na ja e, p ípadn pro speciální p stování (ch est). Propustnost sv7tla rEzných materiálE Materiál propustnost sv tla (%) sklo 92 dvojsklo (diterm) 88 sklolaminát 80 plexisklo (kom'rkové) PMMA 88 polykarbonát (kom'rkový) PC 79 folie PE/ EVA 89-93 *) *) propustnost sv tla je závislá na technologii výroby, použitém polymeru nebo jejich kombinaci. Vývojov nejmladší materiály jsou tzv. "kompostovatelné plasty", které b hem kompostování podléhají procesu biologického odbourávání za vzniku oxidu uhli$itého, vody, anorganických slou$enin a biomasy v m ítku srovnatelném s jinými známými kompostovatelnými materiály, neuvolBují žádná toxická rezidua a nesmí p'sobit negativn na r'st rostlin. Tyto materiály jsou vyrobeny na bázi samotných syntetických polymer' nebo v kombinaci s p írodními materiály. Z polymer' jsou to deriváty kyseliny polymlé$né, polyestery, polyesteramidy, polyesteruretany, polyvinylakoholy a z p írodních látek jsou to deriváty škrobu, celulózy, živo$išných a rostlinných bílkovin. Z t chto kompostovatelných plast' lze vyráb t nap . jednorázové ko ená$e, mul$ovací fólie, odpadové sá$ky a pytle. Používání t chto materiál' je prozatím ve vývoji a stádiu testování. Záv rem je však nutno podotknout, že biodegradovatelné polymery (= kompostovatelné plasty) spojují klady výborných materiálových a funk$ních vlastností. Tímto zp'sobem se $lov ku da í u$init op t jeden krok blíž k dokonalejšímu a trvale udržitelnému systému života na Zemi. P i nákupu fólie je nutné ov it si jaké úpravy nabízí, z kterého polymeru je vyrobena a tím, pokud je to možné, získat delší životnost a použitelnost. Profesionální fólie bývají potišt ny logem firmy, symboly recyklace a druhem polymeru, ze kterého je vyrobena. Komer$ní fólie v tšinou tuto grafickou úpravu nemají a informace, pokud jsou v'bec uvedeny, jsou obsaženy v p íbalovém letáku nebo na etiket obalu fólie. Zahrádká 'm jsou v maloobchodní síti nabízeny fólie p evážn bez nadstandardních úprav, cenov p ijatelné, avšak životnost je podstatn kratší, mnohdy pouze na jedinou sezónu. V mnoha p ípadech mechanicky vydrží, ale její sv telná propustnost je již v druhé sezón velice nízká. Mechanická údržba krom umytí v podstat neexistuje, nedosáhne se výrazného zlepšení vlastností a pracnost je neúm rná výslednému efektu. Životnost je ovlivBována a dána spoustou faktor', takže uživatel tuto vlastnost není schopen výrazn zm nit. Na zimu, pokud to možnosti dovolují, je lepší fólii uschovat a na ja e op t instalovat. Pokud však tyto možnosti neexistují, dochází k rychlejšímu stárnutí. Pokud navíc fólie není opat ena antistatickou úpravou, prach a ne$istoty ulpívající na povrchu negativn snižují prostupnost sv tla a dochází k degradaci fólie. Likvidace spalováním a skládkováním nepoužitelných fólií je nejhorší varianta nakládání s odpadem. Tyto materiály by zásadn m ly být využívány k recyklaci. T íd ní odpad', obzvlášt plast' i námi zahrádká i p ispívá k ekologické vysp losti a zvyšování ochrany životního prost edí. Netkané textilie Dalším nemén d'ležitým materiálem jsou netkané textilie (v profesionální mluv non-woven textile), které jsou vyrobeny r'znými technologiemi, p evážn na bázi polypropylénu a na trh jsou dodávány pod r'znými obchodnímu názvy. Používání p edstavuje v dnešní dob velice d'ležitý a významný intenzifika$ní faktor v polním p stování (hlavn v zahradnictví) a ve snaze vyprodukovat kvalitní výp stky. Obecn se dá íci, že nastartování používání netkaných textilií v našich klimatických podmínkách umožnilo p stování rostlin a sklizn rozložit v podstatn delší $asové období, znateln byly tím ovlivn ny p stitelské cykly, postupné výsevy a rozší ila se odr'dová skladba. Použití netkaných textilií se uplatBuje jako krycí materiál výsev', p ísad a na tzv. mul$ování. Tato funkce je 25 odvozena od velmi dobrých fyzikálních vlastností a t mi jsou odolnost proti pov trnostním podmínkám, propustnost pro vzduch, vodu, teplo, pevnost a v neposlední ad d'ležitá funkce - zdravotní nezávadnost. Krom t chto obecných vlastností se dá specifikovat, že mikroklima, které se vytvá í pod netkanou textilií umožBuje $asn jší výsevy a výsadby, urychluje vzcházení, zlepšuje zako eBování, zvyšuje r'st, zamezuje poškození p i krátkodobých poklesech teplot (až do -6 oC), ovlivBuje p ízniv vodní režim vody, $ímž lze prodloužit intervaly mezi závlahami, pohlcuje slune$ní zá ení a snižuje proces fotosyntézy (mul$ovací), zvyšuje teplotu p'dy proti nezakryté p'd , zpomaluje tepelné ztráty, vytvá í mechanickou ochranu p ed šk'dci, hmyzem a ptáky, pod textilií je b hem dne teplota vyšší o 5 až 10 oC, je odolná v'$i napadení plísn mi a bakteriemi a p edstavuje finan$n nejefektivn jší zp'sob rychlení. Netkaná bílá textilie se používá hlavn pro ranou zeleninu - salát, koš@álovou zeleninu, edkvi$ky, b hem roku pro okurky, papriku, brambory, pekingské zelí - p edevším jako krycí vrstva. Netkaná $erná textilie se používá jako mul$ovací a je ur$ena p edevším pro nastýlání jahodník', plodové zeleniny - okurek, paprik, raj$at, tykví, meloun', brambor a k nastýlání v ovocných a okrasných výsadbách. Krom výše uvedených funkcí a druh' netkaných textilií existují i speciální druhy: P netkaná textilie se speciální povrchovou úpravou, jejíž hlavní funkcí je ochrana proti pror'stání ko en' strom'. Textilie zabezpe$uje r'st ko en' sm rem do hloubky, vytváí se pevný ko enový systém a stromy získávají vyšší stabilitu. P netkaná textilie používaná p i zatravBování problémových terén', zpevBování svah' a p edstavující výhody v ochran p'dních ploch p ed erozí, snížení náklad' na zavlažování, v tší rovnom rnost výsev' a snížení náklad' na následnou ru$ní práci. Mezi t mito textiliemi existují druhy s ízenou dobou rozpadu a nakonec i druhy, které mají ve své struktu e zabudované travní osivo a používají se jako travní rohože. P kombinací s polyolefíny byl vytvo en kompaktní vícevrstvý laminát sloužící jako tzv. jezírková (rybníková) fólie, která svými 26 vlastnostmi zaru$uje dlouhodobou UV stabilitu, odolnost proti proražení a pror'stání ko en' a perfora$ní stálost ve srovnání s fóliemi nap . z PVC nebo EPDM (syntetický kau$uk). Netkané textilie všeobecn p edstavují pro zahrádká e nezastupitelnou sou$ást p stitelských postup', p edevším ve vegeta$ním období a jejich používání by m lo být základem šetrného p ístupu k p írod z d'vod' snížení spot eby chemických p ípravk' a hospoda ení s vodou. Taky jste se pokusili vyp7stovat v byt7 mango? ing. Josef Mat jka, SZO Citrusá i Praha V našich obchodech se po otev ení trhu za$aly objevovat plody tropického ovoce, které jsme d íve neznali, $i se objevovalo velmi sporadicky. Jelikož je mnoho t ch, kte í cht jí zkusit vyp stovat ze semen t chto plod' rostliny, budu se snažit popsat základní vlastnosti a zp'sob p stování n kterých rostlin, jejichž plody se u nás v prodeji objevují. Mango Mangovník je mohutný 12 - 30 metr' vysoký strom. Je vždyzelený a dlouhov ký. V tve jsou typicky p evislé a z na íznutých v tví vytéká latex. Listy jsou tmav zelené, lesklé 10 - 20 cm velké, s výraznou sv tlejší žilnatinou. Mladé listy jsou zabarveny $erven , fialov až bronzov a vypadají jako zvadlé. Kv ty jsou bílé, vonné, polygamní, v pr'm ru 5 - 8 mm a objevují se ve velkých latách na koncích v tví. Na 1000 kv t' se vyvinou pr'm rn 2 plody. Jedná se o typickou tropickou rostlinu. Vyžaduje pr'm rné teploty 25 - 30 oC, ale vydrží teploty 45 oC horka a naopak nejnižší teplota by nem la klesnout pod 10 oC. Vyžaduje p ímé slunce. V byt se dá p stovat jako dekorativní rostlina, p i$emž musíme ezem usm rBovat jeho velikost. Na p'du není náro$ný, ale $ím je p'da výživn jší, tím lépe prospívá. Nesnáší p'dy vápenité, zemina má být hluboká, výživná a drenážovaná. Na stromcích se m'že objevit houbové onemocn ní antraknóza - $ernání list'. Proti tomuto je nutné post ikovat rostliny m Unatými p ípravky. Závlaha je nutná bohatá a pravidelná. V zim p i poklesu teploty omezujeme na minimum. Rozmnožování je možné semeny, které vyséváme ihned po vyjmutí z plod'. Ze semen se odstraní d evitá sko ápka a semeno se vloží do substrátu tak, aby vypouklá $ást sm ovala vzh'ru. Semena se zasypou slabou vrstvou substrátu. Teplota substrátu pro klí$ení by m la být stálá, nejmén 26 oC. Je nutné zajistit vlhkost substrátu, nap . jeho zakrytím sklem. Semená$e mohou za$ít plodit od 7. roku. V našich podmínkách bych ale s plodností rostlin umíst ných v bytech p íliš nepo$ítal. Existuje p íbuzný druh mangovníku - Assimina triloba, který bez v tších problém' m'žete p stovat i na zahrad (snáší -28 oC). Tyto rostliny jsou testovány v (R již 3 roky a výsledky jsou velmi slibné. Avokádo Vždyzelený, tropický až subtropický strom, dor'stající ve volné p írod až 20 metr'. V tve jsou silné, sukulentní. Listy jsou tmavozelené 15 - 20 cm dlouhé, matn lesklé se z etelným žilkováním.V mládí plstnaté, starší kožovité, na rubu sv tlejší. Existují 3 r'zné typy avokáda, které se od sebe liší jak plody, tak p stitelskými podmínkami. Obecn však platí, že pr'm rná teplota p stování je 18 - 25 oC. Rostliny nevydrží mráz. Pot ebují dostatek vláhy, nikoli však p emok ení. P i p ísušku shazují listy. Na p ímém slunci trpí úpalem, ale pot ebují dostatek sv tla. P'da má být pís$itá, dob e drenážovaná, výživná s neutrální, $i mírn alkalickou reakcí. Rostliny pot ebují pravidelnou výživu v pom ru N:P:K 12:10:14. Pro širší korunu se doporu$uje odstran ní terminálního výhonu. Rostliny velmi dob e snáší ez. Na stromcích se m'že objevit houbové onemocn ní antraknóza - $ernání list'. Proti tomuto je nutné post ikovat rostliny m Unatými post iky. Semena m'žeme sázet okamžit po vybrání z plodu do zeminy špi$kou nahoru. Semena nesmí p eschnout. Nad semenem by m lo být maximáln 25 mm zeminy, jinak špi$ka semene m'že být až do jedné t etiny nad zeminou. Semená$e je nutné zastínit. Semená$e mohou za$ít plodit za 6 - 9 let, ale není zaru$ena dobrá kvalita plod'. Karambola Nízký ke , $i bohat se v tvící strom 5 - 12 metr' vysoký. Listy jsou lichozpe ené (vypadá jako akát), p i rašení $ervené, pozd ji zelené. Plody jsou n kdy prodávány pod obchodním názvem Malajská hv zda nebo Star fruit. Jedná se o tropickou rostlinu, proto pot ebuje teplotu v lét 30 oC, v zim 18 oC. Nesnáší mráz. V bytech se p stuje dob e jako okrasná rostlina. Zemina musí být bohatá na živiny s kyselou reakcí pH 5,5 - 6,5. Pot ebuje dostate$nou závlahu, ale nesnáší p emok ení. Snadno se vysévá, malá semena se vysévají co nejd íve po vybrání z plod'. Pro urychlení plodnosti a udržení kvality plod' se rostliny roubují. Semená$e mohou plodit zhruba od 5. roku. Papája Vysoká vytrvalá bylina palmovitého vzhledu. Málokdy se v tví. Kmen kon$í korunkou dlouze apíkatých list'. Rostliny mohou dor'st až 10 metr'. Listy jsou dlanit lalo$naté, velké až 100 cm, po 6 m sících odumírají a na jejich míst již nové nevyrostou. Nové listy rostou pouze na vrcholku rostliny. Listy jsou velmi snadno poškozovány v trem a v suchém prost edí také dlouho nevydrží. Proto u nás rostlinky v tšinou tvo í jen kmínek a chocholky nových list'. Na p'du je papája nenáro$ná, vyžaduje pH okolo 6. Výživa musí být bohatá a jako všechny tropické rostliny vyžaduje bohatou závlahu. Umíst ní na p ímém slunci. Optimální teplota je 25 - 30 oC, p i 15 oC zastavuje r'st. Semena vyplBují velkou dutinu uprost ed plodu a je jich velké množství a velice brzy ztrácejí klí$ivost. P ed výsevem je nutné semena proprat. Vyséváme do kv tník' po jednom semenu, protože semená$ky mají velmi jemné ko ínky. Vzhledem k náro$nosti na prost edí a nemožnosti ezu nedoporu$uji p stovat. 27 Li!i Vždyzelený pomalu rostoucí subtropický strom dor'stající 15 metr'. Pot ebuje podmínky se z etelnými klimatickými rozdíly. Pro kvetení pot ebuje suché období a krátké období chladu okolo 3 oC. Listy jsou atraktivní, celokrajné, asi 12 cm dlouhé. Jsou sudozpe ené a objevují se po 2 až 5 párech na obou stranách. Mladé listy jsou na$ervenalé, jinak jsou sv tle zelené, kožovité, lesklé. Není náro$né na p'du, ale má rádo vlhké, kyselé prost edí, hluboké, dob e drenážované p'dy bohaté na humus. Je náro$né na výživu a na vláhu, ale nesnáší p emok ení. Nesnáší též vedro, vyhovují mu teploty okolo 20 oC. Teplota v zim by nem la mimo krátkého období klesnout pod 10 oC. Rozmnožování je $erstvými semeny, které rychle ztrácí klí$ivost. Semená$e plodí nejd íve za 10 - 15 let, m'že se stát, že nezaplodí v'bec. Pro klí$ení semena pot ebují teplotu cca 25 oC. Li$i m'žeme p stovat jako dekorativní rostlinu, bez velké nad je na její plodnost. Mu!enka U nás se mu$enka prodává pod mnoha obchodními názvy, nejznám jší je Granadilla. Mu$enky jsou dlouhodenní bylinné liány dor'stající dle druh' n kolika metr' délky. U nás se p stují na opo e. Listy mají také dle druh' r'zné tvary a velikosti. Ze semen se dá mu$enka bez problém' vyp stovat. Semená$ky po cca 1 roce za$ínají kvést a plodit. Mu$enky v tšinou bez problém' vydrží bytové p stování, ale existuje velká variabilita i jednotlivých odr'd. Pokud se chcete p stováním mu$enek zabývat, doporu$uji se spojit s n kterým jejich p stitelem. Existuje i klub p stitel' mu$enek Kiwi Tyto rostliny jsou vhodné pro p stování venku a do byt' se nehodí. okolo 25 oC. Teploty nad 32 o C již brzdí r'st, nem ly by klesnout pod 10 oC. Zemina by m la být propustná, hlinitopís$itá, p'dní reakce 4,6 - 6,2 pH. Pro p stování sta$í nádoby o pr'm ru 20 cm. Ananas nesnáší p emok ení a je možné ho zalévat i do st edové r'žice - je epifytní. Rostliny ananasu plodí dle prost edí už po jednom roce. Plodnost je možné vybudit p i dostate$né velikosti rostliny nalitím tzv. acetónové vody do r'žice rostliny. Rostliny se získávají z odlomených zelených r'žic na plodech. Vybíráme pokud možno plod ješt zelený s dobrou r'žicí. R'žici odlomíme a okamžit po odlomení dáme do misky s vodou, $i p ímo do propustného substrátu. P ibližn každý t etí pokus o zako en ní je úsp šný. Citrusy Citrusy jsou pro p stování rostlinou pom rn známou, tak jen krátké zastavení. Jedná se o subtropické rostliny, které v tšinou pot ebují b hem zimy pokles teploty pod 10 oC. Nesnášejí mráz. Dají se velmi dob e p stovat i v bytech, ale musíte mít vhodnou rostlinu a je dobré v zimním období rostliny p isv tlovat. Zeminu pot ebují propustnou, výživnou s pH okolo 5,5. Pot ebují dostate$nou vlhkost, ale nesnášení p emok ení. Pokud je chceme p stovat v teplých bytech, je dobré se obrátit na zkušené p stitele nebo d'v ryhodné prodejce, kte í vám poradí. Existuje 24 citrusá ských organizací. Citrusá i Praha se scházejí každé t etí úterý od 18 hodin v salónku restaurace Na Chlumecké cca 300 metr' od stanice metra Rajská Zahrada sm rem ke stanici (erný Most p ímo u tubusu metra (kontakt 737 250182 - Mat jka). Na t chto sch'zkách je možné prokonzultovat aktuální problémy a je zde i možnost dohodnout roubování vašich citrus'. Všem doporu$uji si nap stovat semená$ky, které se ale musí pozd ji naroubovat. Doporu$uji sázet semena pomeran$', $i grapefrujt', které jsou pro pozd jší roubování nejvhodn jší. Semena je nutné zasadit co nejd íve po vyjmutí z plod', rychle ztrácí klí$ivost. Ananas Víceletá bylina, u které ze slabého ko enového systému vyr'stá r'žice tmavých tuhých list'. Poznámka: p ed rozhodnutím p7stovat n7kterou Velice dob e se p stuje v bytech. Pot ebuje z tropických rostlin v byt7 - byW jako okrasnou umíst ní nejlépe na p ímém slunci, teploty doporu!ujeme p7stiteli svEj zám7r dokonale zvážit vzhledem k nárokEm rostliny na prostor. 28 Registrované novinky odrEd jabloní Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ Brno, Zkušební stanice Želešice u Brna ve form lí$ka. Slupka je hladká, st edn tlustá, slab ojín ná, bez mastnosti a rzivosti. Dužnina krémové barvy je st edn pevná, st edn š@avnatá, v chuti slab navinulá. Stopka st edn tlustá a krátká. SklizBová zralost od poloviny $ervence, konzumní zralost do konce srpna. Vhodná pro p stování ve st edních i vyšších oblastech, kde netrpí tolik padlím. Z podnoží volíme rad ji st edn až bujn rostoucí. V p ehledu jsou uvedeny nov jší odr'dy jabloní, které byly registrovány v období 2004 - únor 2005. Jsou $len ny do skupin letní, podzimní a zimní a ve skupin v abecedním po ádku. Jedná se jen o stru$ný popis. Podrobné informace s vyobrazením o t chto i MIODAR dalších odr'dách je možné nalézt v odborLetní odr'da rovn ž domácího šlecht ní ných $asopisech, nap . Zahrádká aj. (VŠÚO Holovousy, s.r.o), na vzniku se podílely odr'dy 'Mio' x 'Quinte', provozní ozna$ení Letní HL 649. ATLAS Strom roste st edn bujn až bujn , habitus Odr'da vznikla k ížením odr'd 'Red Melba' má rozložitý charakter, plodí na krátkém d ex 'James Grieve Red' (Sempra Litom ice v . Plod je st edn velký až velký, tup kuželos.r.o), její provozní ozna$ení bylo TE-16604. vitý se slabými žebry a svalci na distálním Strom roste st edn bujn až bujn , habitus konci. Základní barva slupky je b lav zelená, má rozložitý charakter. Korunu zahuš@ují krycí barva r'žová v rozmyté form . Slupka je st edn tlusté a dlouhé letorosty. Plodí na hladká, st edn tlustá, slab ojín ná. Dužnina krátkém d ev jednotliv i ve shlucích. P i bílé barvy, st edn pevná, st edn š@avnatá, p eplození bývají plody velikostn nevyrovna- sladce navinulé chuti. Stopka st edn tlustá né. Plod je st edn velký až velký, kuželovitý, až tlustá a krátká. slab žebrovaný. Slupka má hladký povrch, je SklizBová zralost v 2. polovin $ervence, st edn tlustá až tenká, bez ojín ní a rzivosti. konzumní zralost do poloviny srpna. Odr'da Základní barva slupky je b lav žlutá, krycí je více odolná proti napadení strupovitostí. pak r'žová ve form lí$ka. Dužnina je žlutavé Vhodná pro p stování ve všech oblastech, barvy, st edn tuhé konzistence a slab zvlášt vzhledem k rané dob sklizn . navinulé chuti. Stopka je tenká až st edn MIVIBE tlustá a $áste$n p evyšuje plod. Odr'da vznikla k ížením odr'd 'Mio' x 'Vista SklizBová zralost plod' od poloviny $ervenBella' (VŠÚO Holovousy s.r.o), provozní ce, kdy je lze také již konzumovat. Je vhodná pro p stování ve všech p stitelských oblas- ozna$ení HL 676-5. Strom roste st edn až bujn , habitus má tech na slab až st edn bujn rostoucích rozložitý charakter. Koruna je volná, v tvení podnožích. jen st ední, obr'stá krátkým plodonosným DIMA obrostem. Plodí ve shlucích i jednotliv . Plod Letní odr'da, pocházející ze šlecht ní je velký, kulovitý, se slabými žebry a slab VŠÚO Holovousy, s.r.o, vznikla k ížením výraznými svalci v kališní jamce. Základní odr'd 'Discovery' x 'Mantet', provozní ozna$e- barva slupky je zelená, krycí barva purpurová ní HL 1259. v rozmyté form . Slupka je hladká, tlustá, Strom roste slab , habitus má rozložitý siln ojín ná, bez mastnosti a rzivosti. Stopka charakter. Korunu zahuš@ují dlouhé letorosty. tlustá a krátká. Dužnina bílé barvy je st edn Plodnost je raná, plodí na krátkém d ev . pevná, st edn š@avnatá, v chuti slab naviPlod st edn velký až velký, ploše kulovitý, nulá. bez žeber, se slabými svalci na distálním SklizBová zralost za$átkem srpna, konzumkonci, tj. nad kališní jamkou. Základní barva ní zralost do konce srpna. Odr'da je více slupky zelenožlutá, krycí barva $ervená odolná proti napadení strupovitostí, padlím 29 netrpí. Vhodná pro p stování ve všech oblastech. ZITA Další odr'da, která p išla z Holovous (VŠÚO Holovousy s.r.o), vznikla k ížením odr'd 'Mio' x 'Jerseymac', provozní ozna$ení HL 464. Strom roste st edn bujn až bujn , habitus má vzp ímený až rozložitý charakter. Koruna bývá b hem vegetace zahuš@ována dlouhými tenkými letorosty. Plodnost je raná, plodí na krátkém d ev . Plod st edn velký, kulovitého tvaru se slabými žebry a svalci nad kališní jamkou. Základní barva slupky je žlutá, krycí $ervená barva je v rozmyté form . Slupka je hladká, st edn tlustá, slab ojín ná, bez mastnosti, povrch plodu bývá jemn nerovný. Stopka tlustá a krátká. Dužnina bílé barvy je m kká, š@avnatá, v chuti navinule sladká. SklizBová zralost od poloviny $ervence, konzumní zralost pak za$átkem srpna. Vhodná pro p stování ve st edních a vyšších oblastech. Podzimní DELÉN Odr'da z litom ického šlecht ní (Sempra Litom ice s.r.o), vznikla k ížením 'TE-4595' x 'Mc. Intosh Redspur', provozní ozna$ení TE 40520. Strom roste st edn bujn , habitus má vzp ímený až rozložitý charakter, korunu dostate$n zahuš@uje krátký rozv tvený plodonosný obrost. Plodí ve shlucích i jednotliv . Plod je st edn velký až velký, ploše kulovitého až kulovitého tvaru. Slupka má hladký povrch, bývá st edn tlustá, bez ojín ní a rzivosti, na skládce slab mastná. Základní zelenožlutá barva je krytá rozmytou $ervení. Dužnina je krémové barvy, tuhé konzistence, st edn š@avnatá se sladce navinulou chutí. Stopka je st edn tlustá a krátká. Do sklizBové zralosti odr'da nastupuje za$átkem zá í, pro konzum je vhodná od íjna se skladovatelností do listopadu. Nenáro$ná na p stitelské podmínky. Zimní BEL-EL Odr'da pochází z Belgie, jako šlechtitel je uveden JOMOBEL NV, udržováním u nás je pov ena Sempra Litom ice s.r.o, odr'da je barevnou mutací odr'dy 'Elstar'. Strom roste bujn , v plodnosti st edn , habitus má vzp ímený až rozložitý charakter, korunu zahuš@uje st edn dlouhý obrost. Plodí ve shlucích na krátkém d ev , probírka je nutná. Plod je st edn velký až velký, kulovitého až kulovit kuželovitého tvaru. Slupka má nerovný povrch, je suchá, st edn tlustá a slab ojín ná. Na povrchu slupky jsou $etné, bíle zbarvené, st edn velké lenticely. Základní žlutozelená barva je krytá celoplošn $ervení ve form žíhání. Dužnina krémové barvy je k ehké konzistence, st edn š@avnatá se sladce navinulou chutí. Stopka je tlustá a st edn dlouhá. SklizBová zralost plod' bývá za$átkem zá í, konzumn nazrávají v listopadu, skladovat je lze do února. Odr'da je ur$ena pro teplejší i chrán né st ední oblasti s dostatkem vláhy. DANTES Zimní odr'da domácího šlecht ní (ing. Petr Hajdu$ek), je udržována ve firm UNIPLANT. Vznikla opakovaným k ížením rezistentních odr'd, hlavní podíl nese odr'da 'Prima' Strom roste st edn bujn , habitus má rozložitý až p evislý charakter. Korunu zahuš@uje st edn dlouhý a tenký obrost. Plodí ve shlucích i jednotliv na krátkém d ev , probírka je nutná. Plod je st edn velký, kulovitého tvaru. Slupka má hladký povrch, je st edn tlustá, neojín ná, na skládce siln mastná. Základní zelenožlutá barva je krytá purpurovou $ervení, která je celoplošn rozmytá. Dužnina krémové barvy je k ehké konzistence, st edn š@avnatá, v chuti sladce navinulá. Stopka je tenká a krátká. Sklízí se za$átkem zá í, konzumn dozrává od íjna se skladovatelností do ledna. Je rezistentní k napadení strupovitostí, užití proto nalezne ve st edních a vyšších polohách. DIAMANT Odr'da pochází z litom ického šlecht ní Až dosud uvedené odr'dy jabloní udržuje (Sempra Litom ice s.r.o) a vznikla opakovau nás Sempra Praha a.s. ným k ížením odr'd, hlavní podíl nese odr'da 'Šampion'. Ve šlecht ní byla ozna$ována TE- 30 40936, udržovatelem odr'dy je Sempra Praha a.s.. Strom roste st edn bujn , v plodnosti až slab , habitus má rozložitý až p evislý charakter. Korunu dostate$n zahuš@uje st edn dlouhý a tenký obrost. Plodí jednotliv i ve shlucích na st edn dlouhém d ev , probírku uplatBujeme jen p i p eplození. Plod je st edn velký, kuželovitého tvaru. Slupka má drsný povrch, je suchá, st edn tlustá bez ojín ní, n kdy na lí$ku slab rzivá. Základní barva je zelenožlutá, krytá rozmytou purpurovou $ervení. Dužnina bílé barvy je tuhé konzistence, st edn š@avnatá, navinule sladké chuti. Stopka je tenká a st edn dlouhá. SklizBová zralost plod' nastává od poloviny zá í, konzumn nazrávají od listopadu se skladovatelností do února. Odr'da je nenáro$ná na p stitelské podmínky i p'dní prost edí zejména ve spojení se st edn i bujn ji rostoucími podnožemi. Strom roste bujn , habitus má vzp ímený až rozložitý charakter. Korunu zahuš@ují st edn tlusté a dlouhé letorosty, které letním ezem zakracujeme, p ípadn redukujeme. Plodí na krátkém d ev ve shlucích i jednotliv , probírku uplatBujeme $áste$n . Letní ez je nutný. Plod je st edn velký až velký, kulovitého tvaru. Slupka má hladký povrch, je st edn tlustá, bez ojín ní, na skládce slab mastná. Základní zelenožlutou barvu v dob zralosti p ekrývá ze 2/3 rozmytá $erveB. Dužnina krémové barvy, má k ehkou konzistenci, je š@avnatá a navinule sladká. Stopka je st ední až tlustá a st edn dlouhá. Do sklizBové zralosti nastupuje za$átkem zá í, konzumn nazrává koncem íjna, na sklad vydrží do konce ledna. Odr'da je ur$ena pro teplejší i chrán né st ední oblasti s dostatkem vláhy. Je náro$ná na stanovišt a chemickou ochranu. PILOT Odr'da pochází ze SRN z Sachsenského zem d lského ústavu Dresden-Pilnitz, vznikla k ížením odr'd 'Clivia' x 'Undine', provozní ozna$ení PI-A-34,25 - udržováním u nás je pov ena Sempra Praha a.s. Strom roste st edn bujn , pozd ji slab , habitus má rozložitý až p evislý charakter. Plodí na krátkém d ev ve shlucích i jednotliv , pro v tší velikost plod' je nutná probírka plod'. Plod je st ední až velký, tvarem komole kuželovitý se slabými svalci na distálním konci. Slupka má nerovný, drsný povrch, je suchá, st edn tlustá a slab ojín ná. Lenticely jsou $etné, st edn velké a sv tlé barvy. Základní zelenožlutá barva slupky je krytá rozmytou purpurovou $ervení. Dužnina krémové barvy je tuhé konzistence, st edn š@avnatá, voBavá, v chuti sladce navinulá. Stopka je st edn tlustá až tlustá a st edn dlouhá. SklizBová zralost plod' nastává koncem zá í, konzumn dozrávají v prosinci se skladovatelností do b ezna. Odr'da je ur$ena pro teplé i chrán né st ední oblasti s dostatkem JONAGORED SUPRA vláhy. Je náro$ná na p'dní prost edí a cheOdr'da pochází z Belgie, jako šlechtitel se mickou ochranu. uvádí firma JOMOBEL NV, udržováním odr'dy u nás je pov ena Sempra Litom ice s.r.o, PYROP odr'da je barevnou mutací odr'dy 'JonagoOdr'da pocházející z domácího šlecht ní red'. (Sempra Litom ice s.r.o), vznikla k ížením FANY Odr'da domácího šlecht ní (Petr Kumšta, Votice u VodBan) a pochází z k ížení odr'd 'Šampion' x 'Jonathan', provozní ozna$ení KuP-155. Strom roste st edn bujn , habitus má vzp ímený až rozložitý charakter, plodnost je brzká, vysoká, plodí na krátkém d ev po 1 až 2 plodech. Probírka bývá jen ojedin lá. Plod je velký, kulovitého tvaru, bez žeber se slabými svalci na distálním konci, tedy nad kališní jamkou. Základní zelenožlutá barva slupky je $áste$n p ekrytá jasnou $ervenou barvou, ve form žíhání, slupka je hladká, tenká, bez ojín ní a mastnosti. Dužnina žlutavá, st edn pevná, st edn š@avnatá, navinule sladká. Stopka st edn tlustá a krátká. SklizBová zralost plod' nastává v polovin zá í, konzumní zralost koncem listopadu se skladovatelností do února. Odr'du je vhodné p stovat na slab ji rostoucích podnožích. Na polohu nenáro$ná, ve st edních polohách je více barevná a má delší skladovatelnost. 31 'Dukát' x 'HAR-11-T-68', provozní ozna$ení TE-29819, odr'du udržuje Sempra Praha a.s. Strom roste bujn , habitus koruny má vzp ímený až rozložitý charakter. Korunu $asto zahuš@ují st edn tlusté a dlouhé letorosty, které letním ezem redukujeme. Plodí na krátkém d ev ve shlucích, pro zv tšení plod' a zabrán ní st ídavé plodnosti musíme provád t probírku. Plod jen st ední velikosti, ploše kulovitý, slab žebrovaný se slabými masitými svalci na vrcholu. Slupka je hladká, st edn tlustá, bez ojín ní a mastnosti, n kdy s nízkou rzivostí okolo stope$né jamky. Základní zelenou barvu slupky p ekrývá celoplošn $ervenohn dé zbarvení. Dužnina zelenavé barvy je m kká, st edn š@avnatá a v chuti sladce navinulá. Stopka je dlouhá a tenká. SklizBová zralost za$íná koncem zá í, s konzumní zralostí od listopadu a skladovatelností do konce února. Odr'da je rezistentní proti napadení strupovitostí a st edn odolná proti napadení padlím jabloBovým. Nalezne uplatn ní ve st edních i vyšších polohách, p i použití st edn bujn rostoucích podnožích. UNITOP Domácí odr'da (ing. Petr Hajdu$ek, Uniplant), která vznikla k ížením odr'd 'Golden Delicious' x 'Diadém', provozní ozna$ení OH 186, odr'du u nás udržuje UNIPLANT. Strom roste slab , habitus má rozložitý charakter. Korunu zahuš@uje st edn dlouhý a tlustý obrost, který je nutné letním ezem redukovat. Plodí na krátkém d ev ve shlucích i jednotliv , probírku uplatBujeme ve snaze zv tšení plod'. Plod je st edn velký, kulovitý, n kdy i ploše kulovitý se st edn velkými svalci na distálním konci. Slupka má drsný povrch, je st edn tlustá, bez ojín ní a mastnosti s patrnými bílými lenticelami. Základní zelenožlutá barva je krytá $erveným žíháním. Dužnina žlutavé barvy, má k ehkou konzistenci je st edn š@avnatá, v chuti navinule sladká. Stopka je tlustá a st edn dlouhá. Plody se sklízí v polovin zá í, konzumn nazrávají koncem íjna se skladovatelností do konce ledna. Odr'da je ur$ena do všech oblastí s dostatkem vláhy. Je vhodná do st edních oblastí ve spojení se st edn i bujn ji rostoucími podnožemi. 32 Nové odrEdy rybízu Ing. Libor Dokoupil, Ph.D., ÚKZÚZ Brno, zkušební stanice Želešice Význam p stování rybízu je v produkci nutri$n vysoce hodnotného ovoce na spot ebu v $erstvém stavu nebo pro konzervárenské zpracování. Rybízy pat í mezi d'ležité zdroje vitamín' a minerálních látek. Nejbohatší v tomto sm ru je $erný rybíz, který obsahuje 90 - 250 mg% vitamínu C a má významné baktericidní ú$inky. Rozlišujeme dv hlavní skupiny - rybízy $ervené, resp. bílé a rybízy $erné. K ovocná sky významným druh'm pat í i meruzalka zlatá (Ribes aureum L.), využívaná jako podnož pro kmenné tvary rybízu a angreštu. Rybíz se p stuje jako pravoko enný ve tvaru ke e nebo št povaný na meruzalku zlatou ve tvaru stromku (podnože ME-LS-A, ME-LS-B, ME-LS-C). V sou$asné dob je b žn jší tvar ke e. Ke e rybízu vysazujeme na vzdálenost 2,5 - 3,0 x 1,0 - 2,0 m, podle vzr'stnosti odr'dy. Stromky rybízu (rybíz naroubovaný na meruzalce) sázíme do sponu 2,0 - 2,5 x 0,8 - 1,0 m. Šlecht ní rybízu se zam uje na odolnost proti významným houbovým chorobám, kvalitu a kvantitu suroviny (velikost, pevnost bobulí, násada po celé délce hroznu, stejnom rné dozrávání, bohatá š@áva), vzp ímen rostoucí výhony, snadnou množitelnost a vhodnost pro mechanizovanou sklizeB (rychlá regenerace poškozených výhon' po sklizni). V textu jsou dále popsány nové odr'dy $erného a $erveného rybízu, které byly zapsány do Státní odr'dové knihy (R v letech 2001 až 2004. Podrobné informace s vyobrazením o t chto i dalších odr'dách je možné nalézt v odborných $asopisech, nap . Zahrádká , aj. BEN CONNAN St edn ran dozrávající odr'da $erného rybízu. Byla vyšlecht na ve Velké Británii k ížením odr'd ´Ben Sarek´ a ´Ben Lomond´. V (R byla registrována v roce 2004. Ke je polorozložitý, nízký až st edn vzr'stný se st edním po$tem základních výhon'. Barva horní strany listu je tmav až velmi tmav zelená. Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, $erné, st edn pevné. Podle šlechtitele by TISEL odr'da m la mít vysokou odolnost proti ameRan dozrávající odr'da $erného rybízu. rickému padlí. Byla vyšlecht na v Polsku k ížením odr'd ´Titania´ a ´Self´. V (R byla registrována CERES v roce 2004. Ke je polovzp ímený, vysoký se St edn ran dozrávající odr'da $erného st edním po$tem základních výhon'. Barva rybízu. Byla vyšlecht na v Polsku k ížením horní strany listu je st edn až tmav zelená. (botanický druh Ribes dikusza x odr'da ´Bar- Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, $erné, chatnaja´) x volné opylení. V (R byla registro- st edn pevné. Podle šlechtitele by odr'da vána v roce 2003. Ke je polovzp ímený, m la mít vysokou odolnost proti hn dému st edn vysoký až vysoký, st edn hustý. Plod padlí angreštovému. je velký, kulovitý, $erný, st edn pevný. Podle šlechtitele by odr'da m la mít polní odolnost TRITON Ran až st edn zrající odr'da $erného proti vlnovníku rybízovému a vysokou odolrybízu. Byla vyšlecht na jako polyhybrid (´Connost proti houbovým chorobám. sort´ x ´Wellington XXX´) x ´Stachanovka Altaja´ ve Švédsku. V (R byla registrována FOCUS Ran dozrávající odr'da $erného rybízu. v roce 2001. Ke je vzp ímený až polovzp ímeByla vyšlecht na v (R (Sempra Praha a.s., ný, st edn vysoký se st edním po$tem záŠlechtitelská stanice Velké Losiny) k ížením kladních výhon'. Barva horní strany listu je ´Fertödi I.´ x ´BO 704´. Registrována byla tmav zelená. Bobule v hroznu jsou st edn v roce 2003. Ke je rozložitý, st edn vysoký, velké, ploše kulovité, $erné, pevné. Odr'da st edn hustý. Plod je velmi velký, kulovitý, vyniká vitalitou a odolností proti houbovým $erný, st edn pevný, snadno se sklízí. Podle chorobám. šlechtitele by odr'da m la mít vysokou odol- VEBUS nost proti houbovým chorobám. Ran až st edn dozrávající odr'da $erného rybízu. Byla vyšlecht na v (R (Sempra a.s TIBEN Pozdn dozrávající odr'da $erného rybízu. Praha, Šlechtitelská stanice Velké Losiny) k ížením ´LS VII/21´ x ´BO 696´. Registrována Byla vyšlecht na v Polsku k ížením odr'd byla v roce 2003. Ke je polovzp ímený, vyso´Titania´ a ´Ben Nevis´. V (R byla registrováký, st edn hustý. Plod je velký, kulovitý, na v roce 2004. Ke je polovzp ímený, st edn $erný, st edn pevný. Podle šlechtitele by vysoký až vysoký se st edním po$tem základodr'da m la mít vysokou odolnost proti houních výhon'. Barva horní strany listu je tmav bovým chorobám. zelená. Bobule v hroznu jsou st edn velké až velké, kulovité, $erné, pevné až velmi pevné. KOZOLUPSKÝ RANÝ Ran dozrávající odr'da $erveného rybízu. Podle šlechtitele by odr'da m la mít vysokou odolnost proti americkému padlí a proti rzi Vznikla mutací odr'dy ´Tatran´. Byla registrována v roce 2003. Ke je polorozložitý, st edvejmutovkové. n vysoký až vysoký, st edn hustý. Hrozen je TITANIA dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlouSt edn až pozdn dozrávající odr'da há, plod je velký, kulovitý, $ervený, st edn $erného rybízu. Byla vyšlecht na jako poly- pevný. Podle šlechtitele by odr'da m la mít hybrid ´Altajskaja desertnaja´ x (´Consort´ x vysokou odolnost proti houbovým chorobám. ´Kajaamin Vusta´) ve Švédsku. V (R byla registrována v roce 2001. Ke je vzp ímený, ROVADA St edn až pozdn dozrávající odr'da st edn vysoký až vysoký se st edním po$tem základních výhon'. Barva horní strany listu je $erveného rybízu. Byla vyšlecht na v Holandtmav zelená. Bobule v hroznu jsou velké, sku. Jedná se o mutaci odr'dy ´Heinemann'v kulovité, $erné, pevné. Odr'da vyniká vitalitou pozdní´. V (R byla registrována v roce 2001. Ke je polorozložitý, st edn vysoký až vysoa odolností proti houbovým chorobám. ký, st edn hustý. Hrozen je dlouhý až velmi 33 dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlou- preventivní opat ení hlavn na stanovištích, há, plod je velký, ploše kulovitý, $ervený, kde se tyto poruchy ve výživ rostlin vyskytují. Preventivn se proti nedostatku vápníku pevný. Podle šlechtitele by odr'da m la mít vysokou odolnost proti houbovým chorobám. u jabloní, raj$at a papriky doporu$uje post ik na list chloridem vápenatým. Ten je obsažen v p ípravcích Fertikal, Kalkosol 25, KalkoNedostatek vápníku a vápn7ní san 30, Lamag vápník a Wuxal Aminocal. Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom ice Dále je možno použít speciální listové hnojivo Wuxal Sus Kalcium. Všechna tato hnojiva P i nedostatku vápníku musíme vždy rozli- s obsahem vodorozpustného vápníku se šovat mezi vlastním nedostatkem Ca v rostli- dávkují podle návodu na obalu. V západní nách a nedostatkem vápníku v p'd . Ten Evrop se $asto využívá také ledek vápenatý, druhý stav vede k okyselení p'dy a tím ke nebo@ je cenov velmi p íznivý. N kdy dopokomplexu p í$in, které mohou negativn ru$ovaná sádra (síran vápenatý) je mén ovlivnit r'st rostlin. Ke komplexu p í$in pro vhodná, nebo@ ve vod se nám poda í tuto špatný r'st rostlin na t žkých p'dách pat í látku rozpustit pouze z 25 %. Sou9asn upopoutání fosforu a molybdenu, snížený p íjem zorBujeme, že pro tyto ú$ely nelze použít ho $íku a draslíku a tím možný nedostatek ledek amonný s vápencem (27 % N). t chto živin pro p stované rostliny. Dále m'že Odr'dy citlivé k ho ké pihovitosti jablek mít stoupající p ijatelnost stopových prvk' ošet ujeme od za$átku $ervence uvedenými a zejména t žkých kov' za následek jejich prost edky v intervalu 10 - 14 dn' - celkem nadm rný p íjem a tím toxické p'sobení na $ty ikrát až šestkrát v dob vývinu plod' post ip stované rostliny. (asto pozorujeme u za- kem na list. Post ikovat se za9íná v dob hradních plodin nedostatek vápníku vyvolaný nar+stání plod+ - v 9ervenci, velmi d'ležitá suchem a p ehnojením dusíkem a draslíkem, jsou zejména poslední ošet ení. V zahrani$í který vede k poruchám transportu Ca v rostli- se doporu$uje použít na za$átku ledek vápen . Tím dochází u jabloní k známé ho ké natý 0,4 %, max. 0,6 % a všechna ošet ení pihovitosti jablek a u plodových zelenin zakon$it chloridem vápenatým. U náchylných k suché nekróze raj$at a papriky. Protože odr'd se doporu9uje použít vyšší hranici nedostatek vápníku v rostlinách má jen z ídka doporu9ovaného rozmezí dávkování. N které p í$iny v nedostate$né zásob Ca v p'd odr'dy jabloní, a$ chu@ov vynikající (Dukát), (krom siln kyselých p'd), nelze jej v tšinou siln náchylné na ho kou pihovitost, zmizely dopln ním p'dní zásoby (vápn ním) odstra- pro tento problém ze zahrádek zcela. nit. P i zjišt ní prvních p íznak' suché nekrózy D'ležitým p edpokladem omezení výskytu raj$at a papriky je možno další výskyt onet chto poruch je zajišt ní správného pom ru mocn ní omezit dodáním vápníku p es list. mezi draslíkem a vápníkem v p'd nebo K post iku lze použít n který z p ípravk' na v substrátech - tedy preventivní opat ení. bázi chloridu vápenatého (podle návodu na V tšinou se musí omezit hnojení draslíkem obalu) nebo ledek vápenatý u raj$at v koncena je t eba zvýšit organické hnojení, $ímž se traci 0,2 % a u papriky 0,3 %. U papriky se vytvo í lepší podmínky pro p íjem vápníku také doporu$uje jednou za t i týdny p ihnojení rostlinami. Výskyt poruchy je také zna$n ledkem vápenatým (0,5% roztok hnojivé podporován nadm rnou výživou dusíkem, zálivky). Základem ochrany je harmonická a proto je nutné omezit hnojení dusíkatými výživa a dostate$ná zálivka. hnojivy (nap . i ve form zákvas' z trusu P ímý nadbytek vápníku v rostlinách není dr'beže). prakticky známý. Jsou však známa $etná Nedostatek vápníku v rostlinách lze do poškození, vyvolaná p íliš vysokým obsahem zna$né míry omezit, jestliže k p ihnojování vápníku v p'd , nebo dávkami vápenatých dusíkem používáme p ednostn ledek vápe- hnojiv, která se projevují jako chlorózy (žlounatý, který obsahuje 15 % dusíku a 28 % CaO tenky) n kterých ovocných d evin a okrasve vodorozpustné form . Doporu$uje se jako ných rostlin. Nadbytek vápníku u t chto rostlin 34 snižuje p ijatelnost železa a dalších stopových prvk', zejména zinku. V záv ru je t eba uvést, že nedostatek vápníku v rostlinách nebo výskyt mechu v trávníku není spolehlivým ukazatelem pot eby vápn ní. Rozhodnutí, zda vápnit a jakou použít dávku, by m lo vycházet pouze z výsledk' rozboru p'dy. Spolu se zjišt nou hodnotou pH p'dy dodá p íslušná laborato také doporu$ení, jak p'du vápnit. Zahrádky však bývají $asto p evápn ny v d'sledku p íliš $astého a nadm rného vápn ní. Optimální pH pro v tšinu rostlin p stovaných na zahrádce nezávisí na druhu rostlin, ale na druhu p'dy (viz tabulka). pivoBka $ínská (Paeonia chinensis), pivoBka léka ská (Paeonia officinalis), pivoBka úzkolistá (Paeonia tenuifolia), pivoBka korálová (Paeonia corallina), pivoBka Mlokosevi$ova (Paeonia mlokosewitschii). Z d evitých pivon k je to pivoBka ke ovitá (Paeonia suffruticosa), pivoBka Delavayova (Paeonia delavayi), pivoBka žlutá (Paeonia lutea), pivoBka Lemoineiova (Paeonia x lemoinei), pivoBka Potaninova (Paeonia potaninii), pivoBka se$uánská (Paeonia szechuanica) a pivoBka jünanská (Paeonia yunnanensis). V tšina pivon k má i n kolik synonym (názv'), která v textu nejsou uvedena. Optimální hodnoty pH pEd PEdní druh Orná pEda Lehká St ední T žká 6,0 6,5 7,0 Trvalé travní porosty 5,0 5,2 5,5 PivoQky na zahrádce Ing. Tomáš Foral Paeonia suffruticosa Nejvhodn jší doba množení pivon k je podzim, kdy už jsou ko eny vyzrálé. Množí se nej$ast ji d lením trs'. Je možné i množení ko enovými ízky. Poškozené ko eny za ízneme a ezné rány zasypeme nejlépe drceným d ev ným uhlím. Výsadbu provádíme tak, aby pupeny nebyly hluboko pod zemí, maximáln 3 cm. Rod Paeonia L.- pivoBka z $eledi Ranunculaceae - prysky níkovité, zahrnuje jak vytrvalé byliny, tak opadavé ke e. Asi 35 druh' roste v Evrop , Asii a jeden v Severní Americe. Bylinné pivoBky dor'stají do jednoho metru, d evité až do 2 metr' výšky i ší ky. Všechny vyžadují slunné stanovišt a živinami bohatou, hlubokou, hlinitopís$itou p'du, s p'dní reakcí slab kyselou až neutrální, tj. pH 5 - 7. P i výsadb je vhodné p idat kvalitní kompost, listovku a rašelinu. Vhodné je zapravit do p'dy Rohosku, která se pomalu rozkládá a uvolBuje postupn živiny pro zdárný r'st a vývoj mladých sazenic. Kv ty d evitých pivon k jsou umíst né p evážn jednotliv . Mohou být jednoduché Paeonia veitchii s 5 a více korunními plátky, poloplné nebo plné. Barva kv t' m'že být v odstínech bílé, Rozd7lení trsE se dá provést také !asn7 žluté, r'žové, $ervené, temn $ervené, oran- na ja e p ed rašením pupenE. žov $ervené, fialové až temn hn dé. N kteMnožení semeny je možné hlavn u botaré p íjemn voní. Jsou to dlouhov ké trvalky, nických druh', ale kvetení je dosti opožd né. které nemají p íliš rády p esazování. Mnohdy Nej$ast ji p stovanými druhy jsou pivoBka po p esazení kvetou až po n kolika letech. bledokv tá (Paeonia lactiflora), synonymum 35 Paeonia tenuifolia D evité pivoBky se roubují na kozí nožku nebo kopulací koncem $ervence, v srpnu až zá í (ve skleníku je možné v lednu až b eznu) na 10 - 15 cm dlouhé ko eny Paeonia lactiflora (albiflora, chinensis). Sezné rány i roub se zamaže parafínem nebo št pa ským voskem. Teprve koncem zá í a v íjnu se srostlí roubovanci, které jsme umístili do pa eništ , hrnkují a uchovávají do jara v mrazuprostých prostorách. Naroubované rostliny sázíme o n co hloub ji, aby zako enily i z roub'. D evité pivoBky se mohou množit i ízky, ale v našich podmínkách se tento zp'sob p íliš nedoporu!uje, protože ízky snadno hnijí. 36 Je možné také d lení starších rostlin v p edja í. Staré rostliny však p esazování špatn snáší. Výsev semen botanických druh' je nejlépe provést ihned po sklizni nebo stratifikovat semena v písku v chladných, ale bezmrazých prostorách. Rostliny vysazujeme na slunné stanovišt chrán né p ed prudkými v try a pr'vanem. Nezastín né stanovišt a živná, dob e p ipravená p'da jsou podmínkou zdárného r'stu a vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení. V sou$asné dob m'žeme kontejnerované pivoBky sázet tém po celou vegeta$ní dobu. Není vhodné pouze období velkých veder. D'ležité je d'kladné odplevelení p'dy p ed výsadbou. Mimo vypletí doporu$uji i chemické odplevelení dostupnými herbicidy, které nezanechávají v p'd rezidua. Jde hlavn o likvidaci obtížných plevel', jako je pýr, svla$ec, bršlice kozí noha, pchá$ oset aj., které bychom z rostoucích ke ' již t žko likvidovali. D evité pivoBky m'žeme ponechat na stanovišti až padesát let. Protože se tém ne ežou, dbáme p i výsadb , aby m ly dostate$ný prostor do budoucna. Sezem odstraBujeme pouze suché nebo p ekrývající se v tve. D evité pivoBky sázíme jako solitery nebo v menších skupinách do trávníku nebo trvalkových záhon' s nízkými trvalkami, nejlépe poblíž cest, teras, odpo$ívadel, alpín a mostk', dom' a vchod', abychom mohli krásné kv ty pozorovat zblízka. Jejich ídké v tve s šedivou, místy se odlupující k'rou a toporný habitus ke ', p'sobí sice vzdušn , ale díky silným v tvím a velkým pupen'm strnule. Kolem m lkého, dob e v tveného ko enového systému rostliny opatrn okopáváme. Hnojíme pravideln , každoro$n kombinovanými hnojivy a p idáváme dostatek humusu. Dbáme na vyváženou výživu a nep ehnojujeme dusíkatými hnojivy, aby nové letorosty dob e vyzrály a v zim nenamrzaly. Je vhodné ke e mul$ovat rozdrcenou borkou (k'rou) nebo d ev nými št pky, které nejenže udržují p'du bez plevel', udržují vláhu, dodávají humus, ale chrání v zim rostliny p ed velkým promrznutím. Všechny u nás p stované druhy jsou otužilé, ale p i holomrazech trpí zvlášt mladé sazenice. M'žeme je chránit Do této kategorie se adí Sommerabend také zetlelým slam- Kordes 1995. Má lesklé, st edn zelené, velmi natým hnojem, listím zdravé listy. Kv ty jsou jednoduché, ost e $ervené. Kvete opakovan . Kv ty jsou odolné a chvojím. dešti. V tve se rozkládají asi 1 m do stran. Hust pokrývá p'du, je tolerantní v'$i horku. Používá se pro svahové polohy a na st ešní - Se íznutí roubu "NA zahrady. KOZÍ NOŽKU“ Rosa arvensis - r'že polní, r'že plazivá. Pat í mezi botanické druhy. Pochází z Evropy. - Se íznutí podnože - P stuje se od roku 1820, nejvíce se rozší ila ko ene pivo*ky 9ínské v Anglii. Je siln vzr'stná, p'dokryvná i pnoucí, dob e snáší také polostín. Má dlouhé, - Spojení roubu s ko etenké, tmav zelené výhony dosahující délky nem a stažení lýkem až 6 m. Kv ty jsou bílé, jednoduché. Kvete jednou a má tmavo$ervený šípek. Roste plan na Slovensku v Malých Karpatech, v (R je za azena mezi vyhynulé druhy. Heideröslein Nozomi - Onodera 1968. Je drobná, sv tle r'žová, jednou, avšak bohat Pokryvné rEže kvetoucí, hust rozv tvená rostlina se sv tle Ing. Dagmar Maixnerová zelenými, lesklými listy. Není sporu o tom, že r'že je královnou kv tin, a to nejen pro svou ušlechtilost, krásu a bohatství kv t', ale i nesmírnou rozmanitost. Pat í k rostlinám, které v historii lidstva nepodléhaly pomíjivým moderním trend'm a udržely si dodnes své výrazné postavení. Nejv tší oblib se t ší r'že velkokv té, dále mnohokv té, sadové, pnoucí a r'že botanické. Do pop edí zájmu se dnes dostávají zejména odr'dy skupiny r'že pokryvné. Pokryvné r'že se vysazují na velké prostranství, jako jsou svahy a strán . Slouží k oživení velkých ploch. Ve skupinách se vysazují i v parcích na místech slunných, kde mohou nahradit i trávník. Jejich významnou vlastností je, že dokáží zcela pokrýt p'du výhony a ochránit ji tak p ed zaplevelením, erozí apod. Kultivary lze rozd lit na jednou a opakovan kvetoucí. Na záhony do m stské zelen a do park' se nejvíce hodí odr'dy opakovan kvetoucí, nebo@ jsou velmi atraktivní. Pokryvné r'že se d lí do $ty skupin podle vzr'stnosti: 2. OdrEdy dorEstající do výšky 50 cm se bohat rozv tvují, vysazují se 1 m od sebe, rychle zahustí porost. Max Graf - Bowditch 1919. Je vzr'stná, mrazuvzdorná rostlina se sv tle r'žovým kv tem st ední velikosti a nápadnými ty$inkami. Neremontuje. Výhony dlouhé až 3 m jsou siln pokryty ostny. Je odolná v'$i výfukovým zplodinám, proto se hodí k výsadb podél frekventovaných silnic. Repandia - Kordes 1982. Je ke s malými, sv tle r'žovými, jednoduchými, miskovitými kv ty a lesklými zelenými listy. Výhony dosahují délky až 3 m. Je vhodná do svažitého terénu. Swany - Meilland 1977. Je rostlina se zá iv bílými plnými kv ty o velikosti 4 - 6 cm, které dob e vzdorují dešti. Kvete opakovan . Na m2 se vysazují 3 - 4 rostliny. Má nízko ležící nebo zahnuté výhony, rozložitý vzr'st. Listy jsou lesklé, bronzov zelené, které se pozd ji zbarvují do tmav zelena. Odr'da je rezistentní v'$i padlí a $erné skvrnitosti. Také tento druh je odolný v'$i výfukovým zplodinám. 3. OdrEdy dorEstající do výšky 60 - 70 cm. 1. Nízké odrEdy a botanické druhy Tato podskupina je vzdušná, vysoká. Podor'stají do výšky 30 cm, rostou slab ji, rost je hustý, na 1m2 se vysazují 2 - 3 rostliny. vysazují se asi 60 cm od sebe nebo 3 - 4 rostliny na m2. 37 The Fairy - Bental, 1932. Je plnokv tá r'že se sv tle r'žovou barvou kv t'. Kvete bohat , nep etržit až do podzimu. Nakvétá pozd ji a kvetení probíhá ve vlnách. Remontuje. Listy má zdravé, lesklé, st edn zelené. Na m2 se vysazuje 4 - 5 rostlin. Je tém nenáchylná na $ernou skvrnitost a je odolná v'$i výfukovým zplodinám. Lavender Dream - Interplant 1985. Bohaté, poloplné kv ty rozkvétají jako lila r'žové oblá$ky na koncích kv tonosných výhon'. Kvete opakovan až do podzimu. Má lesklé sv tle zelené listy. Dob e kryje p'du, Na 1 m2 se vysazují 2 - 3 rostliny. Red Yesterday - Harkness 1978. R'že vyzna$ující bohatým kv tenstvím má jednoduchý kv t $ervené barvy s bílým st edem. Kv ty jsou odolné v'$i dešti. Kvete opakovan . Listy jsou tuhé tmav zelené. Je vhodná i do svažitého terénu. Pro výsadbu na 1 m2 je pot eba 2 - 3 kusy. 4. OdrEdy a botanické druhy, dorEstající do výšky 1 m a více jsou vzp ímené, lehce p evislé, vhodné do d lících pruh', na v tší zelené plochy a podél silnic. Rosa rugosa - r'že svraskalá je jednou z nejznám jších japonských r'ží. Je nenáro$ná na p'du, roste i v chudých, pís$itých p'dách. Vytvá í vzp ímený, mén rozv tvený, hust ostnitý ke . R'že se rozr'stá podzemními výb žky siln do okolí. Má tmavé lesklé listy, na podzim zlatožluté. Na povrchu jsou listy hrub svraskalé. Kv ty jsou jednoduché karmínov $ervené až r'žové, citlivé na déš@. Rosa pimpinellifolia - syn. Rosa spinosissima - r'že bedrníkolistá byla objevena v roce 1596. Rozší ená je p edevším na britských ostrovech, na evropském kontinent , ale i v západní Asii. (asto roste v pís$itých p'dách. Dor'stá do výšky 100 - 150 cm. Má slabé, trnité výhony s hustými, tenkými, jehlicovitými ostny. Listy jsou malé, okrouhlé, tmav zelené, palisty jsou malé. Kvete v kv tnu a $ervnu. Smetanov bílé kv ty mají charakteristickou v'ni. Po odkv tu vznikají kulaté $ernofialové šípky. Charakteristickou odr'dou této skupiny je Heidekind - Kordes 1985. Je vzr'stný, siln se v tvící ke . Lehce p evislé výhony jsou hust olist ny lesklými, tmav zelenými listy. 38 T ešBov $ervené velké plné kv ty vykvétají ve velkých kv tenstvích. Heideschnee - Kordes 1990. Až 1 m vysoká odr'da je také lehce p evislá. Jednoduché bílé kv ty vyr'stají v mnohokv tých kv tenstvích, které v lét p ekypují jejich záplavou. Kv ty se miskovit rozvíjí, ukazují žluté prašníky. Jsou odolné proti dešti. Listy jsou lesklé, tmav zelené. Rostlin se da í i ve stínu. Pokryvné a plazivé r'že se vysazují buU ve sponu na vzdálenost 33 - 50 cm (malá vzdálenost), 50 - 70 cm (st ední vzdálenost) a 70 100 cm (velká vzdálenost), nebo velkoplošn 4 - 9 rostlin (malá vzdálenost), 3 - 4 rostliny (st ední vzdálenost), 1 - 2 rostliny (velká vzdálenost) na m2. P ed výsadbou se musí pozemek zbavit nežádoucích vytrvalých plevel' jako je svla$ec, pýr, bodlák aj. Výsadba nesmí být p íliš hustá, jinak od t etího roku za$nou r'že vyhán t výhony vzh'ru obrácen a ztratí krásný a plošný vzr'st. Pokryvné r'že za$ínají intenzivn r'st až druhým rokem po vysazení. Ošet ení je minimální. R'že se dob e množí ízkováním. N které odr'dy se používají jako rostliny do živého plotu. Vysazují se buU samostatn nebo v kombinaci s r'znými ke i. Pro tyto ú$ely lze nejlépe využít odr'dy Rosa rugosa nebo Rosa virginiana. Živý plot je velmi p kný, ale pokud nejsou pravideln odstraBovány postranní a podzemní výhonky, r'že se neustále rozr'stají do okolí. V tšinu odr'd uvedených v p ísp vku lze zakoupit u p stitel' r'ží v (R. Kv7ty 2006 v Lysé nad Labem Stalo se již tradicí, že (ZS po ádá svou nejv tší zahrádká skou výstavu KV]TY v Lysé nad Labem. Výstavišt zaplní tisíce kv t' v bohatých aranžmá jak od p stitel' z ad $len' (ZS, tak od p edních kv tiná ských firem v (R. P ijeUte se podívat ve dnech 14.-17. $ervence do Lysé nad Labem i vy, v íme, že nebudete zklamáni. (p ed návšt vou si ov te, zda se plánovaný termín výstavy nezm nil - nap . na naší webové stránce www.zahradkari.cz nebo na tel. 325 552 158.) LÉTO Vybrali jsme pro Vás, z "astých dotaz$ odborné poradny: Jak si mohu rozmnožit hortenzii jednoduše na zahrádce? Hortenzii je možno množit ízkováním v srpnu. Sízky se odebírají z mladých výhon' rostliny, ošet í se stimulátorem a napíchají se nejlépe do rašelinového substrátu, nebo do p stebních hrnk'. Na p emok ení je hortenzie citlivá a m'že zahnívat. Proto se doporu$uje opatrn rosit. Réva ve skleníku Ing. Ladislav Zahradník, Ovocná ská komise ZS Praha P stovaní révy ve skleníku zajímá zejména zahrádka e z neviná ských, to je z vyšších, chladn jších oblastí, málo p íznivých pro p stování révy vinné. Skleníkové vina ení nejen, že umožBuje vyp stovat velkoplodé stolní hrozny, které si nezadají s dováženými z jižních zemí, ale též sousedské zahrádká ské sout živosti p ináší hrdé pocity vít z'. K dalšímu efektu pat í i ranost sklizn , minimáln o m síc d íve, než na vinicích a k úsp šnému p stování p ipomenu n kolik zásad. Volba odrEdy. Vybíráme z velkoplodých stolních odr'd, sortiment je široký: Bílé - nap .: PRIM, ÁRON, JALOVENSKIJ USTOJ(IVYJ, JULSKI BIZER, MUŠKÁT ALEXANDRIJSKIJ, PANONIA KINCSE, RADKA, SUZI, TOPAS, VOSTORG, MJ x KO 36/16, JOLANKA, ZUZKA, JU KRYS REžové - nap .: AMUR BÍLÝ, GROSS COLMAN, ROSELA, SlEGER -ervené - nap .: NIMRAK, NELLY, BLACK HAMBOURGH Modré - nap .: ARKADIJA, DA(NYJ, KUDRJANKA, NERO, OLŠAVA, ROYAL, VITRA, POLA Bezsemenné - nap .: ROMULUS, GLENORA, KISMlŠ LU(ISTYJ, PERLETE. Velmi rané - k velmi raným kultivar'm (odr'dám) pat í nap .: VOSTORG, POLAR, OPÁL, BLACK HAMBURGH, MUŠKÁT ALEXANDRIJSKIJ, MJ x KO 36/16. R'stová síla jednotlivých odr'd se liší stejn jako u ovocných strom'. Nap . pr'm r kmene nad zemí u dvacetiletého ke e odr'dy MJ x KO 36/16 $iní 7, 5 cm, zatím co u stejn staré OLŠAVY pouze 3 cm. Nevhodné do skleníku jsou odr'dy drobnoplodé a moštové. Ne snad že by se jim tam neda ilo, ale luxusní stanovišt je pro n škoda. Samoz ejmostí je, že skleník musí mít dostatek slune$ního sv tla a dobré v trání. P i teplotách nad 35 oC se r'st révy výrazn zpomaluje. Je možné m n kvalitní odr'dy p ešt povat? Ano, ale p eroubování révy má svoje specifika, je náro$n jší než u ovocných strom' a není b žn praktikováno. Sazenice nemusí být št pované, sta$í zako en né ízky (pravoko enné), z vlastního révoví, kterého každé jaro po ezu bývá dostatek. Sízky minimáln t ío$kové vysazujeme rovnou na místo ur$ené pro révový ke , nebo z nich p edp stujeme sazenice na volném záhonu (ve skleníku, $i pa eništi). Kízkování. Sízky st íháme z vyzrálých, živých (na ezu žlutozelené), jednoletých výhon'. (ím siln jší, tím je Vaše ízkování nad jn jší. Délka ízk' bývá cca 30 cm, alespoB se 3 o$ky. Sežeme 0,5 cm pod spodním o$kem a nad horním o$kem ponecháme alespoB 2 cm $ípek. Vhodné je o$ka vyslepit (vyloupnout), poslední o$ko ponechat. Ko ínky totiž vyr'stají ze spících pupen' ve d ev , nikoli z o$ek. Takto upravené ízky svážeme do svazk', ozna$íme jmenovkou a založíme do zem , písku, pilin $i rašeliny. Pot ebují vlhko a chladno, také ochranu p ed extremními mrazy. Vysazujeme zjara šikmo do p'dy tak, aby horní o$ko bylo na úrovni p'dy a potom jej ješt p ihrneme. To proto, aby rašící pupen nespálily pozdní mrazy. Dostate$ná vlhkost p'dy je p edpokladem úsp šného zako en ní. N které odr'dy ko ení h' e, nebo neko ení v'bec (nap . VOSTORG). Zako enit se dá réva i ve vod a to buU z normálních ízk', nebo na plovoucím polystyrenu z krátkých, jednoo$kových ízk' v teplém prost edí. U tohoto zp'sobu je úsp šnost vyšší. 39 Na podzim po prvních mrazících sazenice vyryjeme a založíme na chrán ném míst , aby neuschly a nezmrzly. Další rok zjara p ed výsadbou na stanovišt sazenice upravíme. Odst ihneme horní ko eny (rosné), ostatní zakrátíme na ší ku dlan . V tší $ást loBského výhonu bude zaschlá (zmrzlá), ale nám posta$í jedno živé o$ko k založení budoucího ke e. Roubované sazenice mají vylou$it napadení obávaným révokazem (ko enovou mšicí). Ve sklenících zatím révokaz nehrozí. Období výsadby je podzim nebo jaro, stejn jako u ovocných strom'. P i podzimní výsadb dovnit skleníku je nebezpe$í, že sazenice uschne. Do skleníku neprší, ani nepadá sníh a na zalévání se v zim $asto zapomíná. U sazenice zakrátíme jak ko eny, tak letorosty. Do jamky obvykle 45 cm hluboké dáváme na dno kvalitní kompost nebo biohumus. Sázíme mírn šikmo a bohat zalejeme. R'st necháváme jen jeden nejsiln jší výhon. Sázet je možno p ímo do skleníku, obvykle do rohu. Nevýhodou je, že mohutný ko enový systém révy má v omezeném prostoru skleníku málo místa. Nešením je intenzívní hnojení. Nebo révu vysadíme mimo skleník a do skleníku otvorem p ivedeme. Mladý letorost je plastický a dá se dob e ohýbat. Prostup musí být s dostate$nou rezervou (10 cm pr'm r), jelikož mladý výhon zd evnatí, zesílí postupn jako kmen ovocného stromu. Réva vydrží ve skleníku i desítky let. Je vyzkoušeno, že réva p ivedená do skleníku z venku raší stejn brzy jako vysazená ve skleníku. Ve velkých sklenících m'že být i více ke ' postupn 40 zrajících. V b žných sklenících (3 x 5 m) sta$í jedna sazenice bohat zaplnit ur$ený prostor. "Zelený strop" slouží jako stínovka, nemusíme natírat skla proti p eh átí. Vedení révového ke e má více možností. Nej$ast ji ve sklenících se sedlovou st echou vedeme výhon - budoucí kmen - v h ebeni skleníku, tedy nejvyšší $ásti alespoB 25 cm od skla. Výhony nalepené na skle jednak namrzají p i pozdních jarních mrazících, jednak jsou trvale mokré a plesniví. Nemluv o slune$ním úpalu. Letorosty vyvazujeme k vodícímu drátu $i trubce na nosné konstrukci. Pod révovými haluzemi se b žn zelina í, $i kv tina í. Z kmene révy se zap stují do stran ramena (tažn ), obvykle 50 cm od sebe. Na nich se ponechávají dvouo$kové $ípky. Každoro$n ezem tak omezujeme bujný r'st révoví mimo vymezený prostor. Tvar m'že být i nepravidelný, podle fantazie p stitele. Pokud je skleník ur$en pouze pro p stování révy, pak je vhodný tvar víceetážového vodorovného kordonu s n kolika rameny. Nezbytná je op rná konstrukce (drát nky). První drát je ve výšce 50 cm od povrchu, další po 30 cm. Letorosty vyvazujeme. Vždy platí zásada, že mén je více, letorosty si nemají vzájemn p ekážet. P ehušt ný ke málo plodí, hrozny jsou drobné, mén chutné a je $astý výskyt chorob. V zastín ném prostoru neroste ani zelenina. Jen ídké, prosv tlené ke e dávají výb rové hrozny. (istá okna jsou samoz ejmostí. Na výživu je réva náro$ná. Závlahu vyžadují p edevším mladé sazenice. P i p stování podkultur dob e zavlažovaných posta$í zálivka i pro révu. Dob e zalít nezapomeBte rovn ž na po$átku zimy, v listopadu. Ochrana proti chorobám není tak zásadní, jako ve vinohradech. Infek$ní prost edí není tak silné a dodržováním zásad "hygieny" skleníku lze se v pr'm rných létech obejít bez chemické ochrany (odborníci nebudou souhlasit). Padlí se vyskytuje ob$as u citlivých odr'd (nap . CARDINAL) a v p eh átých sklenících p i vyšší vzdušné vlhkosti. PlíseB šedá (šedá hniloba) je $ast jší. Jsou dv riziková období. Nejd íve p i kv tu, obvykle v dob ledových muž', kdy se málo v trá. Podruhé v dob zam kávání bobulí. Zvlášt u odr'd s hustými hrozny, s bobulemi na sebe nat snanými z'stává ve vnit ním prostoru hroznu po ránu dlouho vlhkost. To je živné prost edí pro rozvoj šedé hniloby. Hrozny na pohled p kné jsou $asto uvnit totáln plesnivé. P edcházet napadení se dá v$asnou probírkou bobulí. T etinu bobulek p i velikosti hrášku odst ihneme. Probírku bobulí v hroznu i n kolikrát opakujeme. V hroznu ponecháváme asi 50 nejv tších bobulí. Nebo p ed kritickým obdobím má$íme jednotlivé hrozny v kádince na ed ného fungicidu (nap . RONILAN, EUPAREN, ROVRAL). P i tomto nejšetrn jším chemickém zásahu zároveB spo$ítáme hrozny. Na jednom ke i ponechávám cca 50 hrozn'. Perenospora se ve sklenících až na výjimky nevyskytuje. Ze šk'dc' potrápí puklice švestková. Ve skleníku nemá p irozené nep átele a je prakticky nezni$itelná. Navíc ji využívají a chrání mravenci. Omezit lze mechanicky (stíráním pukli$ek), nebo pot ením (št tcem) p ípravky na jarní ošet ení ovocného stromoví (nap . OLEOEKOL, FRUTAPON). Jiná pot ebná opat ení v ochran najdeme v p íru$ce o ochran rostlin - nap . Metodiky ochrany zahradních plodin aj. Narašenou révu ohrožují ve skleníku pozdní mrazíky. Mladé letorosty jsou na mráz velmi citlivé. Proto p i o$ekávaném poklesu teplot pod bod mrazu je nezbytné na noc ve skleníku p itopit. Kez Bez ezu se réva p stovat nedá. Za$ínáme brzy, v prosinci a lednu, aby réva tolik "neplakala" (ani toho se nemusíme bát). Révu pernamentn zmlazujeme, protože nejvíce rodí mladé d evo. OdstraBujeme staré d evo, suché a nepot ebné výhony a upravujeme ke , aby byl ídký a dob e vykrýval ur$ený prostor. Pozd ji, za zelena vylamujeme výhonky jalové (bez kv tu), ze starého d eva, z v tevního kroužku. Na výhonu ponecháváme jen jeden hrozen, více jen p i slabém nasazení nebo u odr'd s malými hrozny (nap . ROYAL). Plodné výhony krátíme za $tvrtým až pátým listem nad hroznem. Vylamujeme zálistky a ost íháváme úponky. S podrobn jším návodem ezu odkazuji na literaturu. Pokud nám letorosty p er'stají mimo vy$len ný prostor, zakracujeme je kdykoliv, po celou dobu vegetace. SklizeB ze studeného skleníku za$íná u raných odr'd v první polovin $ervence, ve vytáp ných sklenících d íve. S odbytem nejsou problémy, rodina sta$í spo ádát. Réva p ece pat í mezi nejhodnotn jší a nejatraktivn jší ovoce. Co dodat? Kdo to ješt nezkusil, neváhejte, stojí to za to! Cesty zahrádká e do rádia Josef Hrstka, absolvent 4. cyklu ÚZA ZS Doba je už taková - informace se na nás ítí v psané, mluvené form a jejich modifikacích. Pochopiteln , že krom konzument' sd lení musí tu být i ti co do tisku nebo éteru dávají n co ze svých zkušeností. Mnozí pracovníci sd lovacích prost edk' se cítí být povoláni a chopí se pera $i mikrofonu a zásobují $tenáe a poslucha$e informacemi vy$tenými z mnoha pramen', které - ruku na srdce nemusí být práv nejp esn jší a informovan jší $tená , poslucha$ nebo divák se nesta$í divit. Druhý p ípad je ten, že redaktor nebo moderátor polapí n koho znalého z výroby $i ze zahrádky a po ad je na sv t . To se stalo p ed dv ma lety i mn . (eský rozhlas Hradec Králové má ve svém programu po ad Hobby, vysílaný v sobotu v 9,00 a v repríze o 11 hodin pozd ji. Po ad je to v sou$asné "rychlé" 41 dob tém archaický, v roce 2005 m l za sebou již 400 pokra$ování a když se vysílá každý týden - tedy 8 let v éteru. P ede mnou s redaktorkou Janou Tomkovou mluvil $lov k nadmíru povolaný - náchodský Pan zahradník Antonín Maršík. Když jsem p ed lety ob$as zaslechl jeho moudré rady, nenapadlo mn , že práv já budu ten vyvolený a pokra$ovatel na frekvenci FM 90,5, 95,3 a 96,5. Stalo se tak. Pan Maršík vysílal skoro do své devadesátky. U rozhlasového mikrofonu si povídám ne s paní Tomkovou, ale s její kolegyní Evou Zálešákovou, která má k zahradni$ení a p stování kv tin vztah velice v elý a kv tiny v redakci rozhlasu má pod palcem. Ješt že Kristalon má namodralou barvu, aby si kolega v redakci správn osladil obligátní kávu a hnojivo zbylo pro zeleB. Kupodivu sledovanost rozhlasových po ad' je i p es televizní nabídku pom rn vysoká a tak poslucha$i zásobují dotazy, které n kdy vyžadují i hlubší studium nebo žádost o radu n koho znalejšího. Kolega ing. Jaroslav Rod, který p'sobí na rozhlasových vlnách v Olomouci, nikdy pomoc neodmítne a jeho záb r v ochran rostlin je víc než široký. Ob$as si poslucha$i smlsnou na poradci v p ímém p enosu. To už nepom'že nikdo, ani p ítel na telefonu. Pochopiteln se ada v cí dá "okecat", ale to by asi poslucha$i nebyli moc spokojení. Naostro je naostro. A p ipomínka na konec. Na oslavách 120 let m lnické zahradnické školy se mn spolužák od nás z východu (ech zeptal, kolik že to hodí? Nemám p ed nikým tajnosti. Zatím jsou mým honorá em dv modrá tri$ka XXL. s logem a $ísly frekvence (eského rozhlasu Hradec Králové. Ostatn modrá je údajn dobrá a je barvou nad je. LahEdka v sortimentu našich brambor Ing. Vendulka Horá9ková, VÚB Havlí9k+v Brod Spot ebitel'm a p stitel' brambor je op t k dispozici lah'dková odr'da Ke kovské rohlí$ky, která vyniká vysokou pevností dužniny hlíz po uva ení (varný typ A), pro kterou se stala velmi oblíbenou a vyhledávanou k p ípra42 v salát', zejména v období vánoc. Odr'da byla znovu zavedena do p stování po ozdravení a namnožení sadby pomocí moderních technologií. Nyní jsou v prodeji jak kvalitní konzumní hlízy, tak zdravá sadba. Bez !erný rostlina op7vovaná i proklínaná Ing. Jaroslav Rod, CSc. Bez $erný (Sambucus nigra) je rostlina, o které toho již bylo bezesporu napsáno mnoho. Je op edena nejen mnohými mýty a pov rami, ale i v rohodn dokázanými ú$inky. Pro mnohé je to však pouze t žce vyhubitelná plevelná d evina. Že se jedná o rostlinu známou a populární, nasv d$uje i velké množství lidových názv': bezoví, bezinka, beza, bezový kv t, bzíní, bzinky, bez psí, habzina, habžina, hulák, hular, hural, chabza, chebzinky, chebzový kv t, kobzina, kozí$ek, kozi$ky, kozinky, puka$, smradlavej bez, smradinky, smradlavka, zebzový kv t a to je jen jejich $ást. Pro$ se pro tuto rostlinu používá název "bez" se mi nepoda ilo zjistit. Pokud jde o v decký (latinský) název, pak slovo "sambucus" pravd podobn pochází z eckého "sambyx", což znamená "$erveB"podle intenzivního barviva ve zralých plodech. V dávné minulosti byl bez op eden r'znými bájemi a pov rami. Nap íklad pod ním sídlili domácí b'žkové - opatrovníci domu a proto nem l chyb t u žádného stavení. Jinde se tvrdilo, že pod ním sedával i sám Uábel a dokud tam sed l, neškodil. A proto když se bez kácel, m l se p edem za íkávat, aby Uábel m l dost $asu ho opustit. Bez m l odrážet úto$níky všeho druhu. Jeho zav šení nad okna a dve e zabraBovalo zlu a ostatním negativním silám vstoupit do domu. Bezové d evo sloužilo k výrob magických holí. Podle legend pil víno z bezových kv t' a plod' nejvyšší severský b'h Ódin. Dodnes se ve Skandinávii pije víno z kv t' bezu p edevším p i slavnostech letního slunovratu. Mnohý z nás alespoB z literatury zná váno$ní zvyk vdavekchtivých dívek - "T esu, t esu bez, ozvi se mi pes, kde m'j milý jest" - ze které strany se pes ozval, odtud se pak žádaný ženich o$ekával. V kv tomluv bez $erný prý znamená: "Zmýlila jsi se, jsem docela jiný". Pokud je bez $erný op vován v sou$asnosti, pak p edevším pro jeho lé$ivé ú$inky. Jeho všeobecnou oblibu nejlépe vystihuje staré $eské úsloví: "P ed he mánkem smekni, p ed bezem klekni." Bez pochyb kv ty i plody (peckovi$ky) bezu $erného podporují pocení a to p edevším v kombinaci s kv tem lípy. Má i ú$inky mo$opudné a projímavé a cen n je i pro své ú$inky proti r'zným typ'm neuralgií, p edevším ischiasu, zán tu sedacího nebo trojklaného nervu a proti migrén . Pravd podobn p'sobí i na vysoký $i nízký tlak, na chudokrevnost (krvetvorbu), "$istí krev", omezuje vodnatelnost a p'sobí proti revmatismu, avšak zde již v rohodné výsledky nejsou vždy jednozna$né. V lidovém lé$itelství však najdeme jeho uplatn ní mnohem širší. Hlavními obsahovými látkami bezu $erného jsou flavonoidy, slizy, silice, t ísloviny a také vitamin A a vitamíny skupiny B. Velmi zajímavé je, jak byl protineuralgický ú$inek bezu zjišt n. P ed více než sto lety pražský léka H. Epstein zjistil, že v tomto sm ru výrazné lé$ivé ú$inky má portské víno. Když však používal víno, které nebylo nedovoleným zp'sobem p ibarvováno š@ávou z bezu $erného, o$ekávaný výsledek se nedostavil. Pozd ji tento léka dokonce zjistil, že š@áva z plod' bezu v kombinaci se slabým alkoholem je ú$inn jší než š@áva samotná. Bez $erný však není cen n jen pro své lé$ivé ú$inky, ale i jako potravina nebo surovina pro výrobu nápoj'. Existují desítky recept' na výrobu r'zných džem', kompot', polévek, ke$up', kaší, oct' a p edevším kv t' v t stí$ku (tzv. kosmatic). Z nápoj' je t eba se zmínit o $ajích, š@ávách, vínech, likérech a zejména o oblíbené šumivé limonád . Na internetu najdete t chto recept' desítky a možná i stovky. Š@áva z plod' se používá i v potraviná ství jako intenzivní p írodní barvivo. V minulosti se používala i k barvení látek. Nutné je však zd'raznit i skute$nost, že n kte í lidé bez $erný nesnášejí, nebo@ u nich zp'sobuje r'zné potíže. Pat í k nim nap . bušení $i bolest u srdce, tlak v podb išku, plynatost, pocit dávení, zvracení nebo pr'jmy. I když p i rozumném používání kv t' $i zralých a tepeln upravených plod' toto nebezpe$í p evážné v tšin lidí nehrozí, je t eba v d t, že syrové a to p edevším nezralé plody a zvlášt pak k'ra, ko en a listy bezu by se k jídlu ani lé$ení používat nem ly. Obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin. Avšak i obsažené t ísloviny, alkaloidy a prysky ice mohou p'sobit výrazn negativn . Otravy se projevují silným zvracením, pr'jmy, nechutenství a celkovou slabostí. Stejné p íznaky se ale mohou objevit i p i extrémním p edávkování zralými bezovými plody. Tak jako u v tšiny rostlin, ale nejen rostlin, tak i u bezu platí, že mezi lékem a jedem je rozdíl pouze v množství. Krom toho je pyl z bezu $erného považován za jeden z potenciálních pylových alergen'. Pro zahrádká e mohou být zajímavé i n které další ú$inky bezu. Ve st edov ku se bez zám rn vysazoval p ed okna obytných místností aby odpuzoval mouchy a komáry. Sou$asn se vysazoval i u stodol, nebo@ údajn odpuzuje hlodavce. Odpudiv mají p'sobit i $erstvé listy bezu zasunované do krt$ích chodeb. Sám si ze svého d tství vzpomínám, že v tve bezu se dávaly do sýpek s obilím, kde s úsp chem odpuzovaly pilouse. Údajn má odpuzovat i n který další hmyz. Sám však je napadán $ernou mšicí bezovou (Aphis sambuci). N kte í ji považují za na prvý pohled podobnou a zna$n škodlivou mšici makovou nebo i mšici chmelovou. Mšice bezová však krom bezu napadá jen plevelné merlíky a š@ovíky a proto se ji bát nemusíme. Bez $erný je také nej$ast jší d evinou, na které roste houba ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), která není nic jiného než v $ínské kuchyni nepostradatelná a za drahé peníze ve speciálních prodejnách kupovaná "$erná $ínská houba". A pro$ má tato houba tak divné jméno? Protože na bezu se prý ob sil biblický Jidáš. Jako kluci jsme si 43 z v tví bezu vyráb li "st íle$ky" a nebo z jeho "duše" (bílé houbovité d en v tví) a pomocí cvo$k' zhotovovali skákající paná$ky. Nezanedbatelný význam bezu je i v tom, že jeho plody jsou oblíbenou potravou pro nejr'zn jší ptáky. Ti nejenže plody bezu žerou, ale tím sou$asn roznášení jejich semínka po okolí a starají se tak o ší ení bezu. Díky pták'm se proto bez hojn vyskytuje p edevším u zdí, plot', na rumištích a v zanedbaných zahrádkách. Z tohoto d'vodu se bez $erný $asto stává i obtížným plevelem. Jeho mechanická likvidace je nesnadná, nebo@ i ze sebemenších kousk' ko en' ponechaných v p'd rychle vyr'stají nové rostliny. Ale i takto vitální plevelnou rostlinu je možné likvidovat, nejlépe pomocí p ípravku Garlon 4 E, který se aplikuje na list (pozor na zasažení okolních rostlin!), do zásek' nebo nát rem na $erstvé pa ezy. Podobnými zp'soby je možné použít i p ípravky na bázi derivát' kyseliny fosfore$né (Basta 15, Bronco, Dominator, Folar, Glyfo Klasik, Glyfogan 3 %, Glyfogan Hobby, Kaput, Lentosate 360 SL, Roundup Biaktiv, Roundup Forte, Roundup H Hobby, Roundup Klasik, Roundup Rapid, Sting CT, Tajfun 350, Totalex Glyfogan, Touchdown). Na záv r je ješt t eba upozornit na to, že p íbuzný bez chebdí (Sambucus ebulus), který roste zejména v teplejších oblastech, je celý jedovatý a že bez $ervený (Sambucus racemosa) se od bezu $erného liší kv ty ve vej$itých vrcholi$natých latách a $erveným zabarvením plod'. Hnojivá zálivka Ing. Miroslav Kalina, ÚR ZS Litom ice V posledních letech stoupá u zahrádká ' zájem o aplikaci hnojiv v kapalné form . P edností tohoto zp'sobu hnojení je vyšší a rychlejší u$inek použitých hnojiv, jejich snazší dávkování a stejnom rn jší rozd lení živin na záhonu. Rostliny jsou schopné p ijímat živiny z hnojiv pouze rozpušt né ve vod . Jejich ú$inek m'žeme proto na zahrádce pom rn snadno urychlit a zvýšit, když je dodáme v roztoku, a to buU jako hnojivou zálivku do p'dy, nebo jako post ik na rostliny. 44 V prvním p ípad jsou živiny p ijímány ko eny a v druhém p ípad listy. Mimoko enová výživa je podrobn uvedena v Rukov ti zahrádká e 2003. K p íprav hnojivých roztok' m'žeme používat tuhá hnojiva (b žné i speciální druhy), pokud jsou dob e rozpustná ve vod , nebo kapalná hnojiva (pr'myslov vyráb né roztoky živin). M'žeme však využívat také výluhy z trusu dr'beže, rostlin i kompostu, p ípadn také mo$'vku. V tabulce jsou uvedeny vhodné druhy b žných hnojiv, které lze používat k výrob hnojivých roztok'. Obsah živin a rozpustnost b7žných hnojiv (p i 20EC) Druh hnojiva Ledek vápenatý Mo$ovina Síran amonný Draselná s'l Síran draselný Amofos Ho ká s'l Obsah Rozpustživin nost v% v g/l vody 15 N, 28 CaO 4 305 46 N 21 N, 24 S 60 K2O 50 K2O, 18 S 12 N, 52 P2O5 16 MgO, 13 S 1 075 774 340 111 374 610 Tato hnojiva se rozpustí b hem n kolika minut a urychlíme to v teplé vod a mícháním. Z tabulky je patrné, že draselná s'l je snadn ji rozpustná, než síran draselný. Dále je t eba uvést, že k aplikaci v kapalné form má význam jako zdroj ho $íku ho ká s'l. Kieserit není však tak dob e rozpustný a proto jej používáme ke hnojení do p'dy. Hnojivá zálivka je vhodný zp'sob p ihnojování rostlin, které zaléváme. Koncentrace je obvykle okolo 0,5 %, rozumí se jí obsah hnojiva, nikoliv živin. Zálivkou hnojíme obvykle ve $trnáctidenních odstupech. U odr'd a druh', které se rychle vyvíjejí, ji lze aplikovat i po týdnu. Hnojivou zálivku ukon$íme 14 dní p ed sklizni. U pozdních zelenin hnojíme do konce srpna. Pro hnojivou zálivku m'žeme používat vedle b žných minerálních hnojiv také speciální druhy vícesložkových hnojiv v krystalické (jsou ve vod zcela rozpustná) a kapalné form . Obsahují základní živiny i stopové prvky a používáme je podle návodu na obalu. Jako p íklad lze uvést Kristalony, Agrasol, Agrakapka, Lovosol aj. Mén vhodná jsou granulovaná kombinovaná hnojiva, nebo@ obsahují $ást fosforu citrátov rozpustného. Ten je sice velmi dob e p ijímán rostlinami, není však rozpustný ve vod . Hnojivá zálivka nám také pomáhá "lé$it" n které fyziologické choroby (choroby z nedostatku živin). U dusíku lze dosáhnout zlepšení r'stu zálivkou 0,5 % roztokem ledku vápenatého, který svým obsahem vápníku p'sobí preventivné proti nekrozám špi$ek plod' raj$at a papriky. Nedostatek fosforu se v zahrádkách vyskytuje v tšinou z ídka a tak nemusíme provád t zálivku touto živinou. P i p íznacích nedostatku draslíku (okrajová spála list' a n které rostliny mají povadlý vzhled) se doporu$uje zálivka 1% roztokem síranu draselného a lze také použít hnojivo Kristalon Podzim. Symptomy nedostatku ho $íku (žluté zbarvení starších list' mezi zelenou nervaturou) lze rychle odstranit zálivkou ho kou solí v 2 až 5% koncentraci. Také p i nedostatku železa nám pomáhá hnojivá zálivka. Chlorózu (žloutenku) n kterých ovocných a okrasných d evin "lé$íme" zálivkou zelenou skalicí (síranem železnatým) v koncentraci 0,2 až 0,4 %. U ostatních stopových prvk' použijeme post ik na list (mimoko enovou výživu). Nechceme-li používat minerální hnojiva, m'žeme si p ipravit sami hnojivé výluhy. Mohou to být výluhy z rostlin a z trusu slepic a holub'. Z rostlin jsou to zejména kop ivy kv'li vysokému obsahu dusi$nan'. Používáme všechny jejich nadzemní $ásti p ed kv tem p evážn v kv tnu a $ervnu, nebo@ v této dob obsahují nejvíce dusíku i stopových prvk'. Jeden kg $erstv rozroz ezaných rostlin zalejeme 10 litry deš@ové vody a necháme prokvasit. Kovové nádoby nejsou vhodné a lepší jsou z plast', d eva nebo kameniny. Nádobu dáme do kouta zahrady, protože p i kvašení vzniká nejen p na, ale i nep íjemný zápach. Ob$asné promíchání urychlí kvašení. Po dvou až t ech týdnech p estane tvorba p ny a p íprava je ukon$ena. Výluh p ed použitím zd díme 1 : 10 - 20 a pak jej použijeme k zálivce. P i koncentraci 1 : 50 dob e procezenou tekutinu m'žeme použít i k mimoko enové výživ . P i použití trusu slepi$ího, nebo trusu holub' nádobu naplníme do jedné poloviny tru- sem, pak ji doplníme vodou a necháme kvasit. Po dobu kvašení ob$as obsah nádoby promícháme a tekutina je vykvašena asi za 1 až 2 týdny. P ed aplikací takto p ipravený výluh z edíme 1 : 10. P ihnojujeme buU po dešti nebo po d'kladném zalití. 10 litr' takto p ipraveného výluhu (po z ed ní vodou) posta$í k p ihnojení 20 kus' raj$at, nebo 10 kus' zelí. Používáme-li ho k aplikaci mezi ádky, vysta$í toto množství na 5 až 10 m. Hnojivou zálivkou poprvé p ihnojujeme po ujmutí sazenic, když za$nou r'st, potom vždy po 10 - 15 dnech. Hnojivou zálivku z organických hnojiv je nejvhodn jší lít do jamek hlubokých 8 až 10 cm a do vzdálenosti 10 až 15 cm od rostlin. P i použití do ádk' vyhloubíme mezi jednotlivými ádky rýhu. Mo$'vka obsahuje asi 0,2 % dusíku a 0,5 % K20, avšak jen malé množství fosforu a organických látek. P esto je nerozvážným plýtváním, když ji necháme nevyužitou odtékat. I p i malém chovu zví at ji zachycujeme. M'žeme ji použít k navlh$ení zrajícího hnoje nebo kompostu. Zachycenou zásobu mo$'vky použijeme na ja e na neosetou p'du naz ed nou, jinak ji z edíme s trojnásobným množstvím vody a zapravíme co nejrychleji do p'dy bez zbyte$ného styku se vzduchem. K zelenin a k jahodám se nesmí používat. U pozemk' s vlastním zásobováním pitnou vodou musíme dbát na to, aby odtékající mo$'vka nezne$istila studni$ní vodu. V záv ru se krátce zmíníme o hloubkovém hnojení, které provádíme do hloubky 20 až 60 cm p'dními injektory nebo pomocí konví do otvor'. Toto hnojení je mnohem pracn jší než hnojivá zálivka a proto je používáme jen tam, kde povrchové hnojení není dostate$n ú$inné, nap íklad v zatravn ných sadech. V období vegeta$ního klidu lze použít maximáln 10% a za vegetace doporu$ujeme 5% roztoky hnojiv. Co dokáže strom a zahrada RNDr. Jan Pokorný, Komise životního prost edí a ochrany p írody p i RR ZS V souvislosti s globální zm nou klimatu, která se projevuje vysokými výkyvy teplot, st ídáním záplav a sucha probíhá diskuse o možnostech jak tuto globální zm nu tlumit. 45 Pot ebovali bychom obecn dostupné klimatiza$ní za ízení, které by fungovalo tém kdekoli na sv t . Protože jde o problém globální, celosv tový, nejlépe Organizace spojených národ' by m la vypsat celosv tovou sout ž p ibližn následujícího zn ní: Hledá se air-condition ("klimatiza$ní za ízeni") využitelné celosv tov , které bude splBovat tyto požadavky: P Je z trvanlivých recyklovatelných materiál', pro jejichž výrobu posloužil zejména oxid uhli$itý a slune$ní energie, nikoliv energie fosilních paliv $i jaderná. Veškeré prvky a odpad budou kompostovatelné. P (innost za ízení je nezávislá na dodávce elekt iny nebo jiné $lov kem dodávané energie, pohání jej pouze slune$ní energie. P Pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádné škodlivé zplodiny a odpad. Naopak, váže oxid uhli$itý, obnovuje kyslík, pohlcuje prach, tlumí hluk. Je žádoucí, aby provoz za ízení byl provázen zlepšováním kvality vzduchu a vody. P Celková doba jeho provozu je srovnatelná p inejmenším s délkou lidského života. Za ízení bude po celou dobu provozu nep etržit venku a po celou dobu vystavené pov trnostním vliv'm, p esto bude vyžadovat jen nepatrnou a finan$n nenáro$nou údržbu. P V lét mechanicky stíní, aktivn chladí, zvlh$uje a p ípadn uvolBuje p íjemné aromatické látky v p im eném množství. P P edpokládá se, že za ízení bude v r'zných obm nách podle podmínek klimatu, aby bylo funk$ní jak v tropech, tak v mírném pásmu a jinde. P Zásadní podmínkou je schopnost rychlé automatické regulace, jejíž $idla usm rBují výkon slune$ního zá ení od nuly do 10 až 20 kW. Zvláštní pozornost musí být v nována uložení a množství regula$ních prvk', aby se úprava ovzduší stala rovnom rnou a nevznikaly p ílišné teplotní výkyvy. Požadována je proto hustota regula$ních prvk' a $idel ádov v desítkách na milimetr $tvere$ný. Požaduje se n kolikrát vyšší maximální výkon než obvyklá klimatiza$ní za ízení, která jsou dražší ádov o desítky až stovky tisíc korun a navíc spot ebovávají elektrický proud. 46 P Zásadním požadavkem na klimatiza$ní za ízení je, aby se teplo vázané p i chlazení uvolBovalo na místech chladných, oh ívalo je a vyrovnávaly se tak teploty v prost edí. B žná klimatiza$ní za ízení pracují totiž podobn jako chladni$ky - uvnit chladí a vn teplo uvolBují. P Náklady na montáž a údržbu nep esáhnou ádov sto korun ro$n . Za ízení nevyžaduje pravidelnou denní údržbu, ani ro$ní údržba není složitá. P Náklady na provoz budou vzhledem k cenám slune$ní energie nulové. P To nejlepší nakonec: za ízení má p irozený ladný tvar i barevnost, je p itažlivé jako intimní útulek pro hnízd ní pták', poskytuje potravu hmyzu, nám pomáhá rozptýlit únavu o$í, duševní i t lesnou, a je živé dýchá, šelestí, uvolBuje vonné látky s lé$ivými a uklidBujícími ú$inky. Myslíte, že se inzerent zbláznil? Nikoliv, takové b žn dostupné za ízení všichni dob e známe. Je jím strom zásobený vodou. PosuUte sami: Strom s pr'm rem koruny p t metr' zaujímá plošný pr'm t p ibližn 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejmén 120 kWh slune$ní energie. Jaký je její osud? Jedno procento se spot ebuje na fotosyntézu, p t až deset procent je odraženo zp t ve form sv telné energie, p t až deset procent se vyzá í ve form tepla a zhruba stejné procento oh eje p'du. Nejv tší $ást dopadající energie je vložena do proces' výparu rostlinou - transpirace. Je-li náš strom dostate$n zásobený vodou, odpa í za den více než 100 litr'; na výpar 100 litr' vody se spot ebuje p ibližn 70 kWh (250 MJ) slune$ní energie. Tato energie je vázána ve vodní pá e a uvolní se zp t p i kondenzaci vodní páry na vodu. Na výpar jednoho litru vody se totiž spot ebuje 2,5 MJ (0,7 kWh), tj. hodnota skupenského (výparného) tepla vody - kdysi jsme se o n m u$ili ve fyzice. Jinak e$eno, strom b hem slunného letního dne odpa í 100 l vody, a tím své okolí ochladí o 70 kWh, pr'm rn v pr'b hu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání klimatiza$ní za ízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazni$ky a ledni$ky o více než ád nižší. Ledni$ka, mrazni$ka i klimatiza$ní za ízení oh ívá své okolí výkonem, kterým na druhé stran chladí. Vodní pára z našeho stromu oh ívá místa chladná, na nichž se sráží. Nejpozoruhodn jší je ovšem regula$ní schopnost stromu a osud slune$ní energie vázané ve vodní pá e. List má množství pr'duch', jimiž voda prochází a které ovlivBují rychlost jejího odpa ování (chlazení) podle celkového množství vody, jež je k dispozici, a podle intenzity slune$ního zá ení. Na jediném milimetru $tvere$ním najdeme p ibližn 50 až 100 pr'duch', každý reaguje na teplotu a vzdušnou vlhkost okolí a podle ní se zavírá a otvírá. Na každém strom jsou tedy desítky milion' pr'duch' - regula$ních ventil' s teplotními a vlhkostními $idly. Dovedete si p edstavit množství drát', kabel' i techniky pot ebné k tomu, abychom takové za ízení sestavili? Odpa ená vodní pára obsahuje vázanou slune$ní energii, a jak postupuje krajinou, sráží se (kondenzuje) na chladných místech, p i$emž se uvolBuje teplo vázané p i výparu. Tak slune$ní energie plyne prostorem a vyrovnávají se teplotní rozdíly. Podle fyzikálních podmínek se vodní pára m'že srážet až ráno (tvorba rosy, drobné ranní srážky) a skupenským teplem uvoln ným p i kondenzaci oh ívá okolí. Slune$ní energie tak plyne (p enáší se) i v $ase. Odvodn ním a odstran ním zelen na velkých plochách navozujeme zvlášt ve m stech $i na polích pouštní klima, které nevyváží žádné technické za ízení. Je to proto, že na plochách bez vegetace se v tšina dopadajícího slune$ního zá eni p em Buje na teplo, okolí se p eh ívá a vysychá. Na malou zahradu o ploše 400 m2 dopadá v lét slune$ní zá ení o výkonu až 400 kW, což za letní den $iní 1600 až 2400 kWh slune$ní energie. Stejné množství energie se na suchých neozelen ných plochách odráží v podob nevyužitého tepla. Je-li však plocha pokryta rostlinami a zásobená vodou, potom se více než polovina energie váže do vodní páry a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem kolem 200 kW. (iní tak nehlu$n , nenápadn , za zp vu pták', v'n kv tin a zrání plod'. Jenom za energii nutnou k provozu chladícího za ízení srovnatelných technických parametr' bychom zaplatili 4000 - 7500 K$ denn . Toxické látky - oprávn7ná !i p ehnaná obava RNDr. Vladimír Mašín V následujícím sd lení bych cht l upozornit na n která úskalí, se kterými se setkáváme p i posuzování škodlivosti n kterých látek a to jak obecn , tak z pohledu nás zahrádká '. Mnohdy z neznalosti a hlavn z nedostupnosti komplexních informací vzniká p ehnaná obava a n kdy naopak dojde k p ehlédnutí skute$ného nebezpe$í. Zahrádká se s tímto problémem setkává a $asto se musí rozhodovat zda n které látky použít a vystavit svoji zahrádku ur$itému riziku. Je t eba v d t jak velké je toto riziko a existuje-li v'bec. Sídíme-li se p esn p iloženými návody, tak m'žeme p edpokládat, že v sou$asné dob už k n jakým novým p evratným objev'm škodlivosti použitých látek, jako se stalo v minulosti, nedojde a žádné nebezpe$í nehrozí. Mám na mysli p íklady typu DDT, polychlorované bifenyly apod. Zkušený zahrádká ví, že chce-li vyp stovat alespoB trochu efektivn zdravé plodiny, pomoc chemie, v$etn pr'myslových hnojiv nutn pot ebuje. Názor, že rostlina vyp stovaná bez chemie je dokonale zdravá, m'že být zcela mylný. Protože podobn jako $lov k, $i jiný živý organizmus p i napadení šk'dci, nedostatku živin, vitamin' a stopových prvk' rostlina st'n , žije ve stresu a v d'sledku toho se nejen špatn vyvíjí a plody nemají p edpokládané složení. Stres rostliny m'že vyvolat reakce vedoucí ke vzniku látek škodlivých (které za normálních podmínek nevznikají) nejen pro rostlinu samu, ale i pro toho, kdo ji konzumuje. Ale toto by bylo téma pro zcela jiný $lánek. Jako p íklad bych uvedl, že v tšina konzumních brambor obsahuje až o polovinu mén ho $íku než je uvád no v potravinových tabulkách p ed 50 lety. Podobn nedostatek vápníku v jablkách a vznik ho ké skvrnitosti, dalších p íklad' by bylo bezpo$et. P i hodnocení situace týkající se nebezpe$í plynoucí z ur$ité látky je t eba se ptát: 1. O jakou slou$eninu se jedná, v jaké form jsou jednotlivé složky p ítomny, jak jsou vzájemn vázány. 47 2. Jaké množství (v jakých jednotkách) $ili p ípad byla rtu@ p ítomna ve form jodidu v jaké koncentraci je látka p ítomna a jaká rtu@natého, který na rozdíl od elementární koncentrace látky bude v kone$né fázi rtuti, jejíž páry jsou vysoce škodlivé, je zcela nap . v p'd , ve vzduchu apod. neškodný. Dalo nám mnoho úsilí vysv tlit celý 3. Jaké jsou meze škodlivosti jedovaté látky. p ípad a kolega byl po mnoha peripetiích To, že je toxická látka p ítomna, ješt omilostn n. Komise sice udávala pravdivý nemusí nic znamenat. údaj, ale tento byl chybn interpretován Je neuv itelné, jak media $asto informují a záv ry byly zavád jící. nep esn , až zcela nesprávn a proto uvedu Podobné p ípady jsou v chemii zcela b ždále n kolik p íklad', na kterých bych rád né. Proto se musíme vždy zajímat o formu, ukázal, že i neodborník si m'že ud lat názor v jaké je sledovaná látka p ítomna. Jde o to, na skute$ný stav v cí a posoudit, zda nejde že jednotlivé složky mohou být zcela neškodjen o mediální bublinu. né, ale ve slou$enin jedovaté. Nap . uhlík Požadujme vždy informace s co nejvyšší (C) a kyslík (O2) jsou b žné všudyp ítomné informa$ní hodnotou. Pakliže je nedostane- prvky, ale oxid uhelnatý (CO) je smrteln me, potom je nereflektujme. P íklad z našeho jedovatý, oxid uhli$itý (CO2) již op t nebezpe$zdraví: Jestliže nám léka sd lí, že máme ný není. Proto pozor na nep esnosti. Podobn platí i obrácen , že jednotlivé zvýšený krevní tlak, tak je tato informace sice pravdivá, ale s malou informa$ní hodnotou. složky jsou jedovaté, ale jejich slou$enina Je zcela n co jiného jestliže máme tlak 130/ m'že být neškodná (tohoto $lov k i p íroda 95 nebo 190/120 (mm Hg). P itom v obou využívá - jedovaté látky nechá reagovat tak, p ípadech jde opravdu o zvýšený krevní tlak. že se stávají neškodnými). Nap . jedovatá rtu@ Je s podivem, kolik pacient' se spokojí se (Hg) a chlor (Cl2), které jsou nebezpe$né zjišt ním, že mají zvýšený cholesterol, homo- mohou vytvo it chlorid rtu@ný (Hg2Cl2 - kalocystein apod., ale neptají se po vlastních mel), který je zcela neškodný a používal se hodnotách. Vždy se ptejme, kolik, jak se dokonce v léka ství. Naopak zdánliv podobhodnota liší od pr'm ru a jaká je p edpokláda- ná slou$enina chlorid rtu@natý (HgCl2 - sublimát) je smrtelný jed. P itom v mediích m'žená požadovaná hodnota. V posledních letech citlivost analytických me slyšet, že do ovzduší uniklo 35 kg chloru, stanovení nesmírn stoupla. To, co jsme i když ve skute$nosti uniklo jen 3,5 kg chlorod íve považovali za nezjistitelné stopy, nyní vodíku. Mezi tím je samoz ejm obrovský b žn stanovujeme. Proto také tolik informací rozdíl - v prvním p ípad je to špatné, v druo všudyp ítomných látkách. Ale práv proto hém sice také, ale v podstat se tolik nestalo pozor na informa$ní hodnotu sd lení. Je (to je p íklad k bodu 2. a 1.). všeobecn známo, že tém všechny prvky Ješt7 p íklad z medií k bodu 3. Slyšeli jsme, že v krvi ministr' životního jsou p ítomny všude, jde jen o to, v jaké prost edí EU bylo nalezeno DDT a u našeho koncentraci. ministra bylo toto množství nejvyšší. Vyjad ují P íklad k bodu 1. Ve své praxi jsem se setkal s p ípadem se k tomu i odborníci, ale nedozvíme se nic zcela mylné interpretace správných výsledk'. o tom, kolik a v jakých jednotkách. A p i bližKolega byl obvin n a m l být potrestán, že ším zkoumání zjistíme, že se neví nic o tom, zamo il laborato nebezpe$nou rtutí. Odborná jaká je b žná možná koncentrace u pr'm rné komise zvlášt pro jeho p ípad vytvo ená populace. Zda se ví kolik DDT je již zdraví zjistila, že ve st rech z povrchu p edm t', škodlivé a nakolik je vEbec škodlivé. P i které se nacházejí v laborato i, je vysoký vysoké citlivosti používaných metod se dá obsah rtuti. Vzorky totiž analyzovali ve speci- p edpokládat, že nakonec najdeme všude álním analyzátoru, který umožBoval stanovení všechno $ili i DDT, protože jde o látku mimoveškeré rtuti jako rtu@ elementární (Hg) bez ádn stálou. Proto samotná informace o tom, ohledu na to, v jaké form (slou$enin ) se že DDT bylo nalezeno, není p ekvapením nachází. V praxi toto pro v tšinu p ípad' a v této form ji m'žeme považovat jen jako zcela vyhovuje. V našem zcela výjime$ném bezcenný informa$ní šum. Zpráva m'že být 48 vážn mín na, ale také naopak m'že být zap í$in na jen snahou po senzaci $i zviditeln ní. Také si všimn te, že po $ase bublina splaskne a z'stane jen ticho (nic se blíže nevysv tlí), aby bylo prolomeno jinou podobnou bublinou t eba pro zm nu z jiného oboru. To samé platí o zprávách o polychlorovaných bifenylech $i dioxinech. Tímto ovšem nechci nebezpe$í t chto látek bagatelizovat. Naopak musíme se snažit v d t o t chto látkách co nejvíce p esných informací, abychom se dokázali s jejich nebezpe$ím vyrovnat. Pouhá informace, že tyto látky byly nalezeny, m'že znamenat to, že se v podstat nic nestalo, ale také, že jde o katastrofu. Potom je ale t eba radikálního ešení. Cílem výše uvedených ádek bylo upozornit na n které problémy, týkající se toxických látek, na které p i povrchním pohledu m'žeme získat zcela odlišný názor od skute$nosti, kdy se m'žeme bát rizika, které neexistuje a naopak skute$né nebezpe$í p ehlédnout. Ve ejnost by m la více tla$it na media a odpov dná místa, aby poskytovala solidní a pokud možno úplné a srozumitelné informace. V další $ásti bych se cht l s touto problematikou zabývat z pohledu zahrádká e. P edpokládejme, že dodržujeme všechna doporu$ení p i hnojení a ochran rostlin a nežijeme v zátopové oblasti, $i v bezprost ední blízkosti n jakého rizikového zdroje. Potom je nebezpe$í, že by na naší zahrádce došlo ke škodám vlivem spadu, zne$išt ní deš@ovou $i zálivkovou vodou tém vylou$eno. Pokrok týkající se stavu našeho životního prost edí je v posledních 10 - 15 letech více než z ejmý. P íroda si totiž s malými množstvími škodlivin dokáže poradit sama. Tak tomu bylo vždy v dávné minulosti. Nyní v moderní dob p i velké koncentraci lidí, pr'myslové výrob a intenzivním zem d lství musíme p írod pomáhat stavbou $isti$ek a zachycováním exhalací. Toto ale není situace zahrádká e. Aby bylo vše v po ádku sta$í, že se bude chovat jen normáln a rozumn a nebude na zahrádku dávat to, co tam nepat í. Pro zahrádká ský prosp ch pracují dva základní mechanizmy - samo$isticí vlastnost p'dy a slunce jako zdroj sv tla a UV zá ení. P'da krom mikroorganizm', kte í dokáží likvidovat organická zne$išt ní a poradit si i s malým množstvím ropných produkt' od benzinu až po oleje, má i schopnost p evést v tšinu t žkých kov' do nerozpustné inaktivní formy. K tomuto se vyjád ím podrobn ji. V p'd hrají d'ležitou roli t i významné faktory, které jsou p í$inou toho, že i když se do ní dostanou v tší množství t žkých kov', je jen otázkou $asu, aby byly p evedeny do neškodné nerozpustné formy. 1. Je to pom rn vysoké pH. P edpokládáme, že pH p'dy v zahrad je vyšší než hodnota 5,5. Hodnota pH pod 5 je již pro v tšinu rostlin v zahrad nep ijatelná a dále uvád né úvahy p estávají platit. 2. P'da má velkou pufra$ní kapacitu - jinými slovy to znamená, že i když do p'dy vpravíme zna$né množství kyseliny, hodnota pH se zm ní jen málo. K tomu vysv tlující poznámky. K okyselení nemusí dojít jen ve form kyselého dešt apod., ale t eba hnojivy, která jsou fyziologicky kyselá jako síran amonný, dusi$nan amonný atd. Je t eba si též uv domit, že zm na o jednotku pH znamená zm nu v koncentraci vodíkových iont' (kyseliny) 10 x. Nap . zm na hodnoty pH 6 na pH 7 znamená tedy snížení kyselosti 10 x. Z pH 5 na hodnotu pH 7 snížení kyselosti 100x (!) . 3. K tomu, aby mohly pot ebné reakce probíhat, je nutná p ítomnost vody. Té je v p'd po v tšinu roku dostatek. Dále jsou p ítomny anionty (látky schopné kovy vázat), zejména fosfore$nany, uhli$itany, ale i v malém množství sirné slou$eniny podobné sirník'm a v humusu ada organických látek s velkými sorp$ními vlastnostmi. Díky tomu se koncentrace nežádoucích látek rychle sníží, takže se vyskytují pouze ve stopovém množství (toto platí samoz ejm pouze za normálních okolností, ne v p ípad n jaké havárie apod., protože možnosti regenerace p'dy nejsou neomezené). Je to v d'sledku jejich reakce s prost edím. Tak nap íklad, kdyby se jednalo jen o hydroxidy (to znamená, že by nebyly p ítomny ostatní anionty), potom se p ítomná m U a chrom vysráží p i pH 5,0, hliník p i pH 3,8, železo p i pH 2,2. Železo uvádím úmysln , protože s jeho nedostatkem se zahrádká i setkávají u rostlin, které trpí 49 chlorózou. P itom železa je v p'd dostatek (bývá v desetinách až jednotkách procent), ale práv díky vysoké hodnot pH je p ítomno v nerozpustné form . P ítomnost v tšiny prvk', které jsou ve vysoké koncentraci škodlivé jsou ve stopové koncentraci pro živé rostliny a živo$ichy dokonce nezbytn žádoucí. Nazývají se esenciální prvky. Pat í k nim: vápník, sodík, draslík, chlor, fosfor, ho $ík, železo, m U, zinek, mangan, jod, selen, kobalt, molybden, fluor, chrom, k emík, vanad, nikl, lithium, bor. Vra@me se ješt k zahrádce a možnosti zne$išt ní. Když vylou$íme r'zné anomálie, tak z deš@ové vody z "nebe" nám prakticky žádné nebezpe$í nehrozí. Obsah oxid' síry v ovzduší se v posledních letech výrazn snížil (viz nap . Zahrádká , duben 2005, str. 15, M. Kalina, Síra), dokonce je nutno po$ítat s dodáváním chyb jící síry do p'dy ve form hnojiv. V tomto p ípad nebyla na závadu ani tak p ítomnost síry samotné ale spíše kyselost deš@ové vody, zp'sobená oxidy síry. Vlivem vzr'stající automobilové dopravy bude pravd podobn stoupat i obsah oxid' dusíku, ale zvýšení kyselosti deš@ové vody nebude tak nebezpe$né jako v p ípad síry. Deš@ová voda ze st ech m'že obsahovat n které látky, ale jak víme z p edešlého, s tím si p íroda dokáže poradit. Plechové st echy pozinkované nebo m d né jsou bezpe$né. Rozpoušt ní deš@ovou vodou v našich podmínkách je zanedbatelné a p ítomné zne$išt niny nap . arsenem nebo olovem je v koncentracích, které nemusíme brát v úvahu. Zbývá si ješt všimnout hojn používaných ve vod nerozpustných látek olejového typu, které slouží k impregnaci, izolaci a ochran nejr'zn jších materiál' - od st ešní lepenky, d eva až po kovy. V zahradnické literatu e bývá v této terminologii dosti zmatek, proto up esním n které pojmy: Dehet je produkt vznikající p i zpracování uhlí. Obsahuje sm s cyklických uhlovodík', fenol' a nejr'zn jších sm sí jiných organických látek. Asfalt p írodní vznikl oxidací ropy, my se v tšinou setkáváme s um lým, který vzniká p i zpracování ropy polymerací a oxidací vysokomolekulárních uhlovodík'. 50 V praxi se názvy asfalt a dehet $asto zam Bují. Nap íklad lidový název tér (térová lepenka apod. - viz slovník cizích slov) znamená jak asfalt tak i dehet. Je to z ejm proto, že pro uživatele je d'ležité kone$né použití, které je stejné. Ob tyto látky jsou vodoodpudivé a odolávají chemikáliím. Slouží jako základ pro komer$ní produkty nejr'zn jších názv'. Ve starší literatu e $asto uvád né Karbolineum (Karbolka) je sm s dehtových olej' odpadajících p i destilaci uhelného dehtu. Ke konzervaci d eva jsou k nim p idávány další látky nap . síran m Unatý, chlorid zine$natý a další. Sortiment na trhu má r'zné složení, ale vychází z tohoto základu a také vlastnosti t chto produkt' jsou obdobné. Slouží-li za základ produkty z ropy, potom se $asto p idávají látky fenolového typu, které mají fungicidní vlastnosti. Spo ivý zahrádká rád využije všechno a tak je lákavé využití starých olej' (nap . vyjetý olej z automobilu), protože svým vzhledem p ipomínají komer$ní produkty. Možno íci, že v ad p ípad' ochranný ú$el splní, ale komer$ní produkt zcela nahradit nem'že, protože nejsou p ítomny jiné d'ležité látky, které mají dezinfek$ní $i fungicidní vlastnosti. Proto bych doporu$oval tyto oleje, když už je použít chceme, tak jen pro nát r d eva, které nep ichází do styku s p'dou nebo na ed ní komer$ních p ípravk' podobného typu (zkusit p edem zda je dobrá mísitelnost). Všechny výše uvedené látky nepEsobí p ízniv7 na rostliny a bývají p í$inou chorobných zm n v listovém pletivu. Jsou-li rostliny umístn ny blízko st n nat enými t mito prost edky nap . v pa eništích, potom listy t chto rostlin blednou a rostliny zakrBují a odumírají. Je to zp'sobeno hlavn výpary z t chto produkt', které jsou pro ochranu materiálu velice vhodné a výhodné. Odpomoc je snadná. Sta$í nat eme-li doty$né p edm ty n kolik m síc' nap ed než je použijeme. Vliv slunce, kyslíku a teploty zp'sobí, že t kavé látky se odpa í, další se zpolymerizují a zoxidují, takže jejich p ípadná škodlivost bude minimalizována. P i použití t chto nát r' na st echách je situace lepší, protože výpary se rychle rozptýlí a slunce a UV zá ení urychlí proces stárnutí. Všechny tyto látky jsou nerozpustné, nebo jen velice málo rozpustné ve vod . P esto by bylo vhodné v prvním období (to znamená po nát ru nebo položení lepenky) deš@ovou vodu rozhodn nepoužívat na zálivku zejména mladých rostlin ani na zálivku zeleniny. O tom, zda je voda v po ádku se p esv d$íme tím, že odebereme vzorek vody, který musí být naprosto $irý, bez olejových skvrn a musí být zcela bez zápachu. Pátráme po zápachu, který známe nap . p i práci s "térovou" lepenkou, p ípadn po fenolu atd.. Vzorek je t eba hodnotit hned po odebrání a potom po n kolikahodinovém odstátí. Nejsme-li si s $ichovou zkouškou bezpe$n jisti, potom vzorek zah ejeme k varu. Jestliže ani teU nic necítíme, potom m'žeme vodu trvale používat. P7stování moštových odrEd vinné révy v okrajových oblastech Ing. Ji í Sedlá9ek, p edseda Komise vina ské ZS vhodné, aby bylo chrán no p ed severními v try. Nejvhodn jší jsou jižní svahy, jelikož mají nejv tší p íjem slune$ního zá ení. Vhodné jsou i svahy jihovýchodní nebo jihozápadní, taktéž chrán né p ed severními v try. Spodní $ást svahu je nevhodná, vzhledem k možnému výskytu p ízemních mrazík'. Také nadmo ská výška omezuje na našem území p stování vinné révy. Do 300 m nad mo em se dá réva rentabiln p stovat. Nad tuto hranici do max. výšky 450 m nad mo em se doporu$uje výsadba pouze na chrán ných místech vytvá ejících mikroklimatické podmínky. Vinná réva nemá specifické nároky na druh a typ p'dy. Dá se p stovat tém ve všech p'dách, pokud jsou provzdušené a zásobené minerálními živinami. Vhodné jsou p'dy kamenité, št rkovité, pís$ité, hlinité i jílovité. Nevhodné jsou p'dy kyselé, slané a s vysokou hladinou podzemní vody. Na úsp ch p i p stování révy vinné p'sobí také vláhové pom ry. Nejv tší nároky na vodu má réva zejména v dob p ed rašením, po odkv tu a t sn p ed zam káním bobulí. Dostatek vody slouží k rozpoušt ní živin v p'd a k látkové vým n . (asté dešt naopak zp'sobují, zejména v období kv tu špatné odkvetení, pop ípad siln jší výskyt houbových chorob. Jestliže naše stanovišt splBuje tyto uvedené požadavky, m'žeme p istoupit k výb ru n kterých z níže uvedených moštových odr'd vinné révy. Pro tyto odr'dy, které se hodí do okrajových vina ských oblastí je charakteristické, že se jedná o velmi rané nebo rané odr'dy. U nich se suma aktivních teplot, která je vyjád ena sou$tem pr'm rných denních teplot dn' nad 10 oC za vegeta$ní období pohybuje v rozmezí 2200 - 2500 oC, zatím co u pozdních odr'd je tato suma až 2800 oC. Chceme-li na zahrádce - na relativn malé ploše n kolika ar' - založit vinohrádek a vyráb t víno p evážn pro pot ebu své rodiny, musíme si nejprve ov it, zda naše stanovišt splBuje podmínky pro úsp šné p stování vinné révy a potom zvolit vhodné moštové odr'dy. Podmínky pro p7stování vinné révy v okrajových vina ských oblastech. Vinná réva je teplomilná rostlina a na její r'st a plodnost mají velký vliv p edn klimatické a p'dní podmínky daného stanovišt . Nejsevern ji položené oblasti $eského vina ského regionu mají pr'm rnou ro$ní teplotu Moštové odrEdy vinné révy pro výrobu vzduchu 8 - 9 oC, ve vegeta$ním období 13 až bílých vín. 15 oC a nejnižší teplota v zim -19 oC. Pr'm rné trvání celoro$ního slune$ního svitu je 160 `Müller-Thurgau` - oblíbená odr'da mezi vina i i zahrádká i a to zejména pro její až 170 dní s po$tem 1600 - 1800 hodin, ve malou náro$nost na polohu. Velkou p ednosvegeta$ním období 1200 - 1400 hodin. Ro$ní tí je její ranost, úrodnost a dobré regenera$atmosférické srážky $iní 430 - 500 mm, ve ní schopnosti. Hrozen má st edn velký, vegeta$ním období 350 - 400 mm. válcovitý, n kdy k ídlatý, pom rn ídký Místo pro výsadbu vinné révy nesmí být s podlouhlými žlutozelenými bobulemi. stín no okolními stromy nebo zástavbou a je 51 Dozrává již v první polovin zá í, dozrává dob e i v nejmén p íznivých letech. Roste st edn až bujn , tvo í mohutné ke e a proto je t eba dodržet doporu$ené zatížení 6 až 8 o$ek na metr $tvere$ní. P etížení ke ' má za následek sníženou odolnost proti zimním mraz'm. `Moravský muškát` (MOPR) - vysoce úrodná odr'da, vitální, s hrozny muškátového arómatu. Je to raná, na p'du nenáro$ná odr'da. Hrozen je st edn velký až velký, válcovitý s mírn vyzna$enými k ídly. Ke raší st edn , roste bujn . Dozrává v polovin zá í. Bobule je st edn velká, kulatá, žlutá, s voskovým ojín ním. Dužinu má polomasitou, š@avnatou s výrazn muškátovou chutí. Hrozny této odr'dy lze použít i pro p ímý konzum. Réví vyzrává brzy a dob e, odolnost proti zimním mraz'm je dobrá. Odolnost proti houbovým chorobám je na st ední úrovni. Doporu$uje se ezat na 8 o$ek na metr $tvere$ní. Vyžaduje p'du dob e zásobenou živinami a vláhou. Nejvhodn jším p stitelským tvarem je ez na jeden kmínek a dva dlouhé tažn . Hodí se i pro p stování na pergole. Moravský muškát je náchyln jší k houbovým chorobám. Odolnost proti peronospo e révy vinné je nízká, padlí révové poškozuje tuto odr'du st edn . `Rulandské bílé` a `Rulandské šedé` - jsou st edn úrodné odr'dy, nenáro$né na p'du. Jsou st edního r'stu, st edn brzy raší a jejich hrozny dozrávají st edn pozdn . Hrozen mají ob odr'dy malý, Rulandské bílé má bobule sv tle zelenožluté barvy a Rulandské šedé má bobule špinav šedé. Jsou vhodné pro všechny p stitelské tvary a jsou st edn citlivé na pokles zimních teplot. Doporu$uje se zatížení 10 - 12 o$ek na metr $tvere$ní. Ob odr'dy dávají vysoce kvalitní víno p i dodržení maximálního výnosu 1 kg na metr $tvere$ní. Odolnost proti houbovým chorobám je pom rn dobrá až na plíseB šedou, které snadno podléhají. Ochrana proti ní je d'ležitá zejména v dob uzavírání hrozn'. `Ryzlink rýnský` - ke je st edního vzr'stu. Hrozen je st edn velký, válcovitý, mírn k ídlatý na kratší stopce. Bobule jsou malé až st ední, kulaté, zelenožluté barvy. Odr'52 da pat í mezi odr'dy s vysokou odolností proti zimním mraz'm. Vzhledem k pozd jšímu dozrávání vyžaduje teplejší svahovité polohy. Raší pozd ji, takže jarní mrazíky jej nepoškozují. Roste bujn a je pom rn odolný proti houbovým chorobám. Doporu$ované zatížení je 8 -10 o$ek na metr $tvere$ní. Nejrozší en jší je p stování na st edním, rýnsko-hessenském vedení s ezem na dva tažn . Ryzlink rýnský je typickou moštovou odr'dou. Víno dosahuje vynikající kvality. `Veltlínské !ervené rané` - je to odr'da s nar'žov lými hrozny, st edn raná, úrodná, vhodná do t žších slínovitých a kamenitých p'd. Odolnost na pokles zimních teplot je nízká, zvlášt po vysoké sklizni hrozn'. Hodí se pro všechny p stitelské tvary. Doporu$ované zatížení je 12 o$ek na metr $tvere$ní. Odolnost proti houbovým chorobám je menší. Víno je pom rn plné, harmonické a s nižším obsahem kyselin. `Aurelius` - raší pozd , r'st je bujný, zraje st edn pozd tj. za$átkem íjna. Hrozen je st edn velký, k ídlatý st edn hustý. Bobule je kulatá, menší, žlutozelená s tenkou slupkou. Odolnost proti mraz'm je dobrá, proti houbovým chorobám na pr'm rné úrovni. Je citlivá na infekci plísni šedou. Je vhodná pro všechny p stitelské tvary. Doporu$ované zatížení je 8 - 10 o$ek na metr $tvere$ní. V úrodn jších p'dách poskytuje dobré a pravidelné výnosy s velmi dobrou cukernatostí. `Irsay Oliver` - raší st edn , roste st edn až bujn , zraje brzy. Hrozny jsou velké, rozv tvené, kuželovitého tvaru. Bobule jsou st ední, kulaté a mají pevnou slupku zlatožluté barvy. Dužina je polomasitá, p íjemné sladce muškátové chuti. Odolnost proti zimním mraz'm je nižší a proti houbovým chorobám je vcelku dobrá, zvlášt proti oidiu a plísni šedé. Hodí se pro všechny p stitelské tvary. Odr'da je dob e použitelná i jako stolní hrozen do zahrádek. Víno z této odr'dy je jemn muškátové, ale obsah kyselin bývá nízký. Doporu$ené zatížení je 12 o$ek na metr $tvere$ní. `Chrupka bílá a !ervená` - tyto odr'dy mají zejména v zahrádkách významné místo i mezi stolními odr'dami. Ob odr'dy raší st edn , r'st je st ední, u `Chrupky $ervené` Bobule má st edn velké, kulovité, modré pon kud bujn jší. Zrají ve druhé polovin barvy. Slupka bobulí je pom rn tenká. zá í až po$átkem íjna. Mají st edn velký Odr'da je mén náchylná na poškození hrozen a st edn velké bobule, lahodné peronosporou a více citlivá na poškození chuti a st edn pevnou dužinou. Letorosty oidiem. Odolnost hrozn' k plísni šedé je jsou nápadné dlouhými úponky. Ob chrupst ední. Touto chorobou bývá poškozována ky jsou vhodné do všech vinohradnických zejména za deštivého po$así v období oblastí v$etn okrajových. Doporu$ené dozrávání hrozn'. Doporu$ené zatížení zatížení je 8 - 12 o$ek na metr $tvere$ní. ke ' je 6 - 8 o$ek na metr $tvere$ní. NejVyžadují regulaci úrody zvlášt v okrajových vhodn jším p stitelským tvarem je vysoké oblastech. Jsou mén citlivé na pokles nebo st ední vedení s ezem na dva tažn . zimních teplot. Víno z chrupek je velmi `Zweigeltrebe` je velmi plodná odr'da s pralehké, s jemným aromatem. videlnými sklizn mi. Je to typická moštová odr'da pro výrobu $ervených vín. Víno je `Sieger` - velmi raná odr'da, která vykazuje zna$nou odolnost proti poklesu zimních bohaté na barviva a t ísloviny. Svým charakterem je podobné `Svatovav ineckému`. teplot. Má menší na$ervenalé hrozny. Bobule má š@avnaté, aromatické s tekutou duži- `Rulándské modré` - st edn plodná odr'da, nou. Je vhodná pro okrajové vina ské oblasvhodná i pro okrajové vina ské oblasti. ti i jako stolní odr'da. Doporu$ené zatížení Hrozny jsou malé a husté. Bobule malé, je 8 o$ek na metr $tvere$ní. Tuto odr'du lze kulaté a tmavomodré. Dozrává v polovin p stovat na všech p stitelských tvarech. íjna. D evo dob e vyzrává, takže snese Víno má p íjemné muškátové aroma. i siln jší zimní mrazy. Odolnost proti houbovým chorobám je dobrá. Doporu$uje se Moštové odrEdy vinné révy pro výrobu ezat na 12 o$ek na metr $tvere$ní. Používá !ervených vín. se pro všechny p stitelské tvary. Je to odr'`Modrý Portugal` - vysoce úrodná odr'da, da, u které víno dosahuje vysoké jakosti která není náro$ná na p'dní podmínky. Na druhým až t etím rokem po sklizni hrozn'. pokles zimních teplot je málo odolná. Tuto `Dornfelder`- jedná se o velmi plodnou odr'odr'du lze p stovat ve všech vinohradnicdu vhodnou i pro okrajové vina ské oblasti. kých oblastech v$etn okrajových a je Hrozen je velký až velmi velký, st edn vhodná pro všechny p stitelské tvary. Na hustý. Bobule je velká, kulatá, modro$ervehoubové choroby je `Modrý Portugal` dost ná, voskovit ojín ná. Tato odr'da má silný náchylný. (asto je napadán peronosporou vzp ímený r'st a vysoký potenciál plodnosti. a ješt $ast ji oidiem. V zahušt ných porosZatížení révového ke e 6 o$ek na metr tech bývají hrozny poškozovány i plísní $tvere$ní je pro tuto odr'du pln dosta$ujíšedou. Listová plocha musí být proto uprací. Odr'da dozrává v polovin až koncem vena tak, aby se k hrozn'm dostalo slunce zá í, což je velmi p íznivé i pro okrajové i ochranné post iky. Odr'da nemá zvláštní vina ské oblasti. `Dornfelder` má zvýšenou nároky na ez a vedení. D'ležité je nep ekraodolnost proti oidiu, proti peronospo e je $ovat doporu$ené zatížení 6 plodných o$ek odolnost menší, netrpí plísní šedou. Jelikož na metr $tvere$ní. Taková vinice potom má velké bobule, je vhodná pro p ímý kondává stabilní výnos a dobrou kvalitu hrozn'. zum hrozn'. Z odr'dy lze vyrobit jemné, Víno vyrobené z hrozn' `Modrého Portulehce aromatické, intenzivn $ervené víno. galu` bývá harmonické a jemn aromatické. `Zweigeltrebe` - má st ední až silný vzr'st. Interspecifické odrEdy Interspecifické odr'dy, nebo-li tzv. "rezisProtože se jedná o ran zrající odr'du, lze ji s úsp chem p stovat i v okrajových vina - tenty" jsou perspektivní odr'dy se zvýšenou ských oblastech. D evo pom rn dob e odolností k houbovým chorobám. Chemickou vyzrává, takže je pom rn odolná proti ochranu však ani zde není možné úpln zimnímu mrazu. Protože brzy raší, je citliv j- vylou$it. Vysoká odolnost t chto odr'd je ší na poškození jarními mrazy. Hrozen je v tšinou pouze k plísni révové (peronospo e) st ední až velký, hustý, kuželovitý a k ídlatý. a naopak k padlí révovému (oidiu) nebo plísni 53 šedé m'že být odolnost vysoká ale i velmi nízká. N které z odr'd mají i vysokou odolnost v'$i zimním mraz'm. Moštové odr'dy, které se na trhu zatím objevují jako tzv. "rezistenty" nejsou vhodné pro okrajové vina ské oblasti. Pro okrajové vina ské oblasti se na trhu objevilo n kolik interspecifických odr'd, ale jako odr'd stolních. Z t chto odr'd jedin odr'du Krystal je možno použít mimo na p ímý konzum i na výrobu vína. `Krystal` - tato odr'da je vhodná pro zahrádká ské p stování v okrajových vina ských oblastech. Hrozny vydrží delší dobu na ke ích a dají se sklízet postupn . Jsou ur$eny p edevším pro p ímý konzum, ale lze z nich vyrobit i jednoduché bílé víno. Hrozen je st ední až velký, st edn hust až voln ji uspo ádaný. Bobule jsou zlatožluté, st ední velikosti. Mají pevnou slupku a masitou, výrazn sladkou dužinu, p íjemné chuti. Odr'du lze p stovat na rýnsko-hessenském vedení, s ezem na tažn . Mrazuvzdornost odr'dy je velmi vysoká. Proti peronospo e má odr'da vyšší odolnost. Padlí révové napadá pouze n které listy, mycelium se rozvíjí slab a nevytvá í konidie. PlíseB šedá napadá jednotlivé bobule pouze v hustších hroznech. Ochranu proti plísni šedé sta$í provád t pouze p ed uzav ením hrozn'. Proti peronospo e a padlí révovému se doporu$ují 1 - 2 post iky. První ošet ení je vhodné provád t v dob p ed kvetením, druhé podle infek$ního tlaku chorob. Jak již bylo v úvodu konstatováno, chce-li zahrádká v okrajové vina ské oblasti založit vinici za ú$elem výroby vína pro svoji rodinu, posta$í pro tento ú$el vysadit 50 - 100 ke ' a to dle velikosti pozemku a po$tu zvolených odr'd. Z výše uvedených odr'd je t eba zvolit maximáln 2 - 4 odr'dy a to z d'vodu sklizn a zpracování hrozn' v jednom termínu. U odr'd stolních naopak volíme více odr'd s postupným dozráváním, abychom m li $erstvé hrozny na jídlo po co nejdelší dobu. P í vysazování vinice uvedeného rozsahu se doporu$uje zvolit st ední vedení tzv. rýnsko-hessenské se sponem 1,2 x 1,8 m, tj. ady od sebe vzdálené 1,8 m pro dobré osv tlení a možnost využití mechanizace pro kultivaci a 1,2 m je vzdálenost ke ' v adách. 54 Podmínkou pro výrobu dobrého vína je nutnost vyp stovat kvalitní zdravé hrozny s co nejvyšší cukernatostí. Takových hrozn' je možno docílit jednak na nep etížených ke ích (zajistíme redukcí plodného d eva ezem na doporu$ené po$ty o$ek na jednotlivých ke ích a dále d'sledným provád ním "zelených prací") a jednak na ke ích dobrého zdravotního stavu (zajistíme d'sledným provád ním chemické ochrany a zajišt ním pot ebné výživy ke '). Nep etížený a zdravý ke má dob e vyzrálé d evo a proto je odoln jší proti zimním mraz'm i proti houbovým chorobám. P ímé p edplatné Zahrádká e Vážení p átelé zahrádká i, je tomu již 12 let co $asopis Zahrádká za$al svým pravidelným $tená 'm nabízet p ímé p edplatné, tedy p edplatné zajišt né p ímo v redakci. Do nedávna bylo dokonce nejlevn jší formou získání $asopisu, ale i nyní je stále levn jší než $asopis v p ímém prodeji a bude tomu tak i nadále. Navíc jen do p ímého p edplatného vkládáme zajímavé dárky v podob osiva našich semená ských firem, hnojiva a další a vzhledem k zájmu firem o vkládání vzork' budeme v této praxi pokra$ovat. Pokud ješt nejste rozhodnuti a máte nap íklad strach, že by se vám mohl $asopis p i doru$ování ztrácet, m'žeme vás uklidnit stává se to, ob$as zahrádka í i poš@áci, ale jen náš systém doposlílek náhradních výtisk' vám zajistí kompletnost doru$ení všech objednaných $ísel. Nejvýhodn jší je p edplatit si $asopis na celý kalendá ní rok, pak vždy v zá í obdržíte složenku k uhrazení p edplatného na následující rok. (asopis je balen do plastové folie, aby nebyl p i p eprav poškozen. Navíc na každém obalu je mimo adresy i termín, do kdy máte $asopis p edplacený, a tak máte o svém p edplatném dokonalý p ehled - dovíte se nap . o doru$ení vaší platby zm nou údaje hned p i následující zásilce $asopisu. Pokud zvážíte všechny uvedené výhody, jist uznáte, že p ímé p edplatné je stále nejvýhodn jší cestou, jak si $asopis Zahrádká zajistit. Pokud máte o p edplatné zájem volejte na bezplatnou linku 800 100 134 a my vám obratem zašleme vypln nou složenku. Redakce PODZIM Vybrali jsme pro Vás, z "astých dotaz$ odborné poradny: Jak správn hnojit cibuli, aby její hodnota byla co "nejzdrav jší"? Cibuli je vhodné p stovat po okopaninách, koš@álovinách, $i plodových zeleninách. Draslem se hnojí na podzim, dusíkatými hnojivy cca 3 týdny p ed setím. Cibule má nároky též na síru k tvorb silic, proto se doporu$uje používat z hnojiv síranovou formu - síran draselný a amonný. Réva stoupá z nížin Najde réva vinná své trvalé místo v !eských a moravských pahorkatinách? Ing. Jan Kratochvíl, odb. instruktor ÚR ZS Plze*-region Tak n jak zn l název $lánku, který p ed léty vydal Ing. Chobotský v dnes už neexistujícím $asopisu pro drobné p stitele. Zhruba po deseti letech se mnohé zm nilo, avšak stále trvá neutuchající zájem zahrádká ' o p stování teplomilného ovoce, kterým réva rozhodn je. Také již byly vydány a stále vycházejí knihy, které populární formou popisují p stování révy vinné, v$etn výroby nejoblíben jšího nápoje z ní, kterým je víno. Každý zahrádká s opravdovým zájmem o tuto tématiku si pot ebnou literaturu bez obtíží opat í a podle ní se ídí. Je v tom však jeden há$ek - vše je sm rováno do podmínek vinohradnických oblastí, což jsou nížiny do 250 m n. m. s pr'm rnou ro$ní teplotou alespoB 8 oC! Podíváme-li se však na fyzickou mapu naší republiky, p evládají na ní r'zné odstíny hn di $eských a moravských podruh' í a pahorkatin. A práv v t chto oblastech žiji tisíce zahrádká ', dychtících po vyp stování atraktivních révových hrozn', p edevším jako chutné ovoce na rodinný st'l. Pak mnohé odborné rady, platné pro vina ské trat , v'bec nekorespondují s podmínkami v místech mén p íznivých pro p stování tohoto ovocného druhu. Výsledkem jsou pak mnohá zklamání a bezradnost zahrádká ', kte í si pro nedostatek místa nemohou dovolit na malých plochách neúsp šn p stovat cokoliv! Zkusme se proto podívat na p stování stolních odr'd révy vinné z tohoto mén p íznivého úhlu, daného nadmo skou výškou 400 až 500 m n. m, která jednozna$n p edur$uje nižší pr'm rnou ro$ní teplotu pod pot ebných 8 oC a ujistit se, že i za t chto mén p íznivých podmínek se dá réva vinná p stovat tak, aby výsledkem byla sklizeB zralých a chutných plod' b hem m síce zá í a v nevytáp ných sklenících a foliovnících bohatá úroda velkých, atraktivních hrozn' už od konce $ervence až do konce íjna. Jde jen o to, uv domit si pot eby révy vinné a vytvo it pro n odpovídající podmínky. Réva vinná, jako teplomilná rostlina, totiž pot ebuje nejen sv tlo, ale p edevším teplo, nejen vláhu, ale p edevším dostatek živin a nejen jednorázové ošet ení na za$átku jara, ale p edevším nutnou pé$i a p im enou ochranu v pr'b hu celé vegetace. Rozebereme-li si tyto jednotlivé faktory, dojdeme k povzbuzujícímu poznání, že my zahrádká i, m'žeme tyto podmínky úsp šného p stování vždy p ízniv ovlivnit! Sv tlo a teplo je jednozna$n dáno stanovišt m rostliny. Sta$í si uv domit, že nejsme na otev eném vinohradu, ale že naše zahrada má plot, zpravidla na pozemku n jakou stavbu jako akumulátor tepla a také má ostatní zeleB. Všechny tyto v ci napomáhají vybrat to nejp íhodn jší stanovišt , nebo@ vhodn postavený plot a zeleB brání mrazivým v tr'm a jakákoliv stavba svou hmotností vytvá í p irozený sb ra$ tepla, který toto nashromážd né teplo pozd ji postupn uvolBuje a tak zvláš@ p ízniv p'sobí b hem chladných nebo mrazivých nocí a rán. A pokud jsme v zahrádká ské kolonii a u našeho altánu už není místo pro révu, máme ješt vydlážd né cesti$ky a chodní$ky kameny nebo betonovými deskami a v nich se op t akumuluje teplo. Stejn p ízniv p'sobí i kamenná nebo betonová podlaha pergol otev ených k jihu, kolem nichž zahrádká i révu velmi rádi vysazují. Všechny tyto zdánlivé mali$kosti nám v takovémto mikroklimatu zvednou pr'm rnou ro$ní teplotu o 0,5 oC až 1 oC! 55 Dalším limitujícím $initelem je vláha a živiny. A zde op t m'žeme p ízniv p'sobit, nebo@ každý spo ivý zahrádká sbírá deš@ovou vodu pro závlahu, kompostuje trávu a jiné organické zbytky a cílev dom vytvá í úrodnou p'du i v místech navážek a bývalých hlušin. Když si dále uv domíme, že réva snáší vyšší množství aktivního vápna v p'd a není vysoce náro$ná na charakter p'dy (písek i št rk), sta$í dodat zpracovaný kompost, který sám o sob obsahuje pot ebné živiny (dusík, draslík, fosfor, ho $ík, vápník, v menší mí e železo, zinek, mangan a stopové prvky), následn p evrstvit p'du a do její spodní $ásti (40 - 80 cm pod povrchem) vpravit dob e uležený kompost a nad ním, do výše terénu navézt propustnou vrstvu (písek, drobný št rk). Tím máme nejmén na 10 let zajišt nou dostate$nou výživu mladého révového ke e a m'žeme se pln v novat p ísunu vláhy, p ípadn listové výživy. Na velmi $asté dotazy za$ínajících zahrádká ' v této oblasti s obligátní otázkou "a jak po 10 letech?" je jednoduchá odpov U: sta$í jednou za $ty i roky (pamatujme si ty p estupné), op t p ihnojit kompostem, ale je tu jiný problém - kam?! Musíme si uv domit, že réva, jako lianovitá rostlina, vytvá í stejn dlouhé ko eny jako nadzemní výhony (nejsou výjimky 10 a více metr' dlouhé) a je pak otázkou, co hnojíme, když kolem kmínku ud láme brázdu a do ní uložíme proleželý kompost. Tento úkon je spíše otázkou našeho sv domí, než skute$né pomoci, nebo@ sice hnojíme dob e, ale na nesprávném míst (!), protože vláse$nicové ko ínky už jsou daleko od kmínku v jiných místech a starší ke je už zpravidla tak zdatný, že si najde pot ebnou vláhu a živiny sám! Proto !ím je hlubší prvotní rigolace (p evrstvení) pEdy a uložení zásobních živin p ed výsadbou, tím je zaru!en delší zdravý rEst ke e b7hem svého života (min. 25 let). Je též d'ležité uv domit si, že zdravý r'st a vitalita ke e vytvá í základní p edpoklad pro zvýšení odolnosti rostliny p ed nep íznivými vlivy. Rozebereme-li si jednotlivé nep íznivé $initele, op t m'žeme spokojen konstatovat, že my zahrádká i máme velmi dobré možnosti (oproti velkoplošnému p stování na otev ených stanovištích) p ízniv a aktivn révu 56 ochránit. Podívejme se na jednotlivé $initele: mráz škodí obecn každé rostlin a rév zvlášt p ed$asné podzimní mrazy (namrznutí hrozn'), hluboké zimní mrazy pod -22 oC (namrznutí nadzemní $ásti ke e) a pozdní jarní mrazíky (zmrznutí narašených o$ek). Možnosti ochrany p ed t mito mrazy jsou velmi omezené, ale jsou a my zahrádká i je m'žeme beze zbytku využít! Nejjednodušší ochrana p ed p ed$asnými podzimními a pozdními jarními mrazíky je mlžení a post ik celé rostliny vodou z vodovodu nebo post ikova$e. V tomto p ípad nám voda zaujímá místo akumulátoru nejen absolutního tepla (svojí nadnulovou teplotou), kdy svým obklopením bobulí a list' na podzim a usazením se v kalíškách pu$ících výhon' zjara (konec dubna až polovina kv tna) zabraBuje jejich podchlazení, ale také navíc p'sobí svým skupenským teplem (nutnost mnohonásobn vyššího podchlazení pro p em nu vody 0 oC teplé na led 0 oC!). Máme-li na zahrádce pouze n kolik ke ', vždy se nám vyplatí v kritické dny sledovat gradient poklesu teploty v pozdních ve$erních hodinách a podle možností neváhat vstát n kolikrát za noc i k ránu a mlžit! Dlouhodobým zimním mraz'm m'žeme jen trochu otupit jejich ost í p ehozením plachet nebo houní p es ke e, nebo obalením ke ', nap . papírem nebo tkaninou, které zabrání podchlazení vlivem proniknutí mrazivého v tru. Op t si m'žeme p ipomenout takto blahodárn p'sobící chrán ná zákoutí v našich zahrádkách a dvore$cích, které toto p íznivé mikroklima vytvá ejí a dát je do souvislosti s celkovou vitalitou ke e, danou výživou a zatížením plodonosným obrostem. P e$káme-li úsp šn pozdní jarní mrazíky, m'žeme se t šit na r'st révy doslova p ed našima o$ima a pozorovat jednotlivé jeho fáze od nasazení kv tenství až po rozkv t, který v podmínkách pahorkatin probíhá koncem $ervna a za$átkem $ervence. Op t si musíme uv domit, jak je d'ležité v d t, jaké odr'dy révy vinné na zahrádce máme a znát jejich odolnost v'$i houbovým chorobám. Jinak se budeme buU zbyte$n strachovat p ed napadením nejobávan jšími plísn mi (peronospora - plíseB pravá a oidium - padlí révové) u mezidruhových (interspecifických) odr'd a nebo naopak bezstarostn budeme o$ekávat p ekonání t chto chorob u klasických evropských odr'd a budeme následn šokováni naprostým zdecimováním celých ke ' s jejich možným úhynem, zvlášt u mladých rostlinek. My zahrádká i na PlzeBsku jsme m li a stále máme to št stí, že pro vyzkoušení nov vyšlecht ných interspecifíckých odr'd révy v podmínkách 400 až 500 m n. m. jsme našli na Morav vinohradníky a vina e t lem i duší (za všechny jmenujme alespoB p ítele Lubomíra Glose z Moravské Nové Vsi), kte í nám k t mto zkouškám nezištn poskytují jejich šlechtitelský potenciál. Takto jsme mohli v našich mén p íznivých klimatických podmínkách b hem cca 20 let postupn prov it již kolem 200 odr'd révy vinné práv se zam ením na jejich odolnost v'$i mraz'm a houbovým chorobám a v neposlední ad na jejich ranost, $ili schopnost bezpe$ného uzrání s možností p stování ve vyšších nadmo ských výškách, kde pr'm rná ro$ní teplota zdaleka nedosahuje pot ebných 8 oC. Z tohoto množství jme vybrali 25 odr'd, které nejlépe vyhovují t mto tvrdším podmínkám a ty se snažíme celkem úsp šn p stovat. Úmysln neuvádíme jejich úplný vý$et, abychom nezap í$inili "hon ní se za chimérami", nebo@ t chto odr'd je zatím naprostý nedostatek a sazenice n kterých odr'd z tohoto našeho výb ru vyrábí jen omezený po$et révových školek v (echách a na Morav . Mezi nejznám jší interspecifické stolní a stoln moštové odr'dy podle jejich ranosti pat í Vostorg, Olympia, Krystal, Prim, Polar, Nero, Arkadia, Aivaz, Agát Donskoj, Aron, Jalovenskij Ustoj$ivyj, Da$nyj a další, zatím jen s pracovními $ísly. V žádném p ípad se však nejedná o pln rezistentní odr'dy. Každá z nich má pouze r'zn zvýšenou odolnost proti plísním nebo mrazu, danou p edchozím n kolikagenera$ním k ížením evropských odr'd s americkými a asijskými révami. Proto i u v tšiny z t chto mezidruhových k ížení je pot ebné provád t preventivní post ik proti plísním p ed kv tem a po odkv tu, kdy však nap . u plísn révové vysta$íme se st ídáním kontaktních m Unatých fungicid' (Kuprikol, Kuproxat) s ostatními (Novozir, Dithane) a proti padlí révovému nasazením op t kontaktních fungicid' na velmi šetrné bázi koloidní síry (Sulikol K, Thiovit). A to je další velká výhoda nás zahrádká ' oproti velkoplošnému vinohradnictví s jeho nutnou pot ebou nasazovat 8 až 12 krát b hem sezóny post ikové látky, v$etn systémových, širokospektrálních, hloubkov p'sobících fungicid' (nap . Qadris, Hatrick, Discus). M'žeme se opravdu t šit, že v dohledné dob nám školkarský trh p edloží další stolní odr'dy, jejichž odolnost se blíží rezistenci, nebo alespoB k silné tolerantnosti k plísním. Zvlášní kapitolou je ochrana plod' p ed živo$išnými šk'dci, kterými jsou od t ch nejmenších mravenci, vosy, špa$ci a kosové. Z pohledu širokoplošného vinohradnictví je ochrana proti nim skoro ne ešitelná, ale z hlediska nás zahrádká ' je možné jednoduché ešení; buU si ušít z netkané textilie sá$ky z nast íhaných pás' a nebo využit jednorázov používané sí@ové pokrývky hlavy, které lze p ed zam káním bobulí nasunout na hrozny a zajistit kolí$ky na prádlo! Ješt se vra@me k nejzákladn jšímu problému nás zahrádká ' - kde sehnat sazenice uvedených interspecifíckých stolních odr'd s výše citovanými vlastnostmi, když trh zatím nedostate$n reagoval? Zkusme si vzít p íklad ze sousedního N mecka, kde jsou bez problému uvád ny na trh i neregistrované odr'dy révy vinné jako okrasné rostliny! Pak nic nebrání tomu, aby i u nás Váš soused nebo známý Vám mohl nabídnout koncem zimy, b hem ezu $ást réví ov ené odr'dy jako ízkovance k vyp stování pravoko enné sazenice v kontejneru jako okrasné rostliny s chutnými plody. Ve vina ských oblastech našich pahorkatin zatím v'bec není nebezpe$í takovýmto zp'sobem p enést nejobávan jšího šk'dce velkých moravských i $eských vinic, kterým je fyloxera, kterou vinohradníci výstižn nazývají mši$kou révokazem. Navíc v tšina interspecifických odr'd má v ko enech zvýšenou odolnost v'$i tomuto šk'dci, obdobn jako podnožové révy. Takto vyp stované ko enové sazenice m'žeme ješt v témže roce po "ledových mužích" vysadit s balem do p ipravené p'dy, což naopak ocení zvlášt p stitelé ve sklenících, nebo@ pravoko enná réva má menší r'stovou vitalitu oproti podnožové (krom podnoží Schwarzman a S04). Shrneme-li takto všechny zmín né skute$nosti, m'žeme bod po bodu radostn konsta57 tovat, že my zahrádká i v podmínkách našich pahorkatin jsme schopni zvládnout všechna úskalí a negativa, se kterými se jen velmi obtížn vypo ádává velkovýroba a že nám tedy opravdu nic jiného nestojí v cest za úsp šným p stováním tohoto nádherného a chutného bobulového ovoce, než vlastní chu@ pravideln v dob plné vegetace, zpravidla denn chodit "do vinohradu" mezi t ch "n kolik" ke ' révy vinné, které by m ly být ozdobou a radostí každé naší zahrady! Málo známá, ale cenná cibule zimní neboli se!ka Doc. Eva Pekárková, CSc Cibule zimní neboli se$ka (Allium fistulosum) neodvozuje sv'j $eský název od "setí", nýbrž od "se$ení". Využívá se totiž p edevším k sežínání nati. Byla u nás tém neznámou zeleninou. Teprve od r. 2000 jsou v prodeji semena odr'dy ´Bajkal´. Cibule se$ka je domovem v (ín , Japonsku a na Sibi i. V Evrop je známá od 17. století. Je zna$n r'znotvárná a vystupuje v ad typ': V Japonsku jsou oblíbené sv tlolisté mén mrazuvzdorné, na Sibi i tmavozelené, vysoce mrazuvzdorné typy. V západní Evrop je známá pod názvem cibule "velšská", v sousedním N mecku ji odedávna znají pod jménem Winterhecke. Cibule zimní je vytrvalá rostlina s rourkovitými listy o pr'm ru 1 až 1,5 cm, podobnými cibuli kuchyBské. Nevytvá í však zatahující cibule, nýbrž jen podzemní ztlušt niny "stvolu" z pochev list'. Podobá se tím póru nebo bílé cibuli zelena$ce. Její zdravotní význam spo$ívá v obsahu vitamínu C, provitamínu A a minerálií. Má cibulovou chu@ a aroma, je však mén peprná. P stitelsky je mimo ádn cenná p edevším vysokou mrazuvzdorností. V Ruzyni jsme si ov ili, že jak $áste$n zatažené starší rostliny, tak mladé, sotva 10 cm vysoké rostlinky p ežívají mrazy i p es -20 oC. Se$ka raší mezi prvními rostlinami a z'stává zelená i p i teplotách do -10 oC, takže se dá sklízet b hem velmi dlouhého období. Navíc je odolná k chorobám. Velmi snadno se p stuje, da í se jí i v podhorských oblastech. 58 Rostliny se rozmnožují jednak semeny, jednak d lením trs'. Semena se vysévají p ímo na záhon do ádk' 20 cm vzdálených a jednotí se na vzdálenost 5 - 10 cm. Do t í m síc' je možné sklízet vytrháváním jednotlivé rostliny 30 - 40 cm vysoké a využívat je celé jako pór nebo jako bílou cibuli zelena$ku. Ostatní rostliny b hem vegetace opakovan sežínáme a necháme je obr'stat. Jinou možností je výsev v polovin srpna s p ezimováním rostlin, které jsou asi jako brk tlusté. Získá se tím velmi $asná jarní sklizeB celých rostlin nebo nati. Od druhého roku rostliny vytvá ejí mohutn jší trsy, které velmi $asn na ja e raší a vyhán jí na 30 - 50 cm vysokých dutých stvolech kuželovitá kv tenství produkující semena. Trsy rok od roku mohutní a vytvá ejí $ím dál více kv tenství, která snižují kvalitu nati. Pro bohatou sklizeB nati je proto ú$elné po 2 - 3 letech trsy vyrýt, rozd lit je a znovu vysadit, nebo je spot ebovat a založit nový porost výsevem semen. Jarní rašení je možné snadno urychlit krytím netkanou textilií. Prodloužení vyb lené $ásti se docílí p ihrnutím rostlin zeminou. Odd lk'm trs' se velmi dob e da í i v kv tiná$ích na okenním parapetu, na balkón nebo na terase. Chu@ cibule se$ky je jemn jší a lahodn jší než cibule kuchyBské i póru. Dá se proto v kuchyni využívat ve v tším množství. Hodí se syrová do salát', p idává se do polévek nebo se tepeln zpracovává jako p íloha k masu. P7stování angreštu v podmínkách vyššího výskytu hn7dého padlí angreštového Ing. Jana Dlouhá Stále se zvyšující podíl výskytu hn dého (amerického) padlí na zahrádkách drobných p stitel' a opakující se dotazy na výskyt, diagnostiku p íznak' a ú$innou ochranu proti této houbové chorob nás p im ly k tomu, abychom op t do tohoto ro$níku ro$enky za adili n kolik profesionálních informací o této obávané chorob ovocného druhu, který svými vlastnostmi nemá u nás alternativu. Chorobu zp'sobuje parazitická houba Sphaerotheca mors - uvae. Houba nej$ast ji p ezimuje jako podhoubí (mycelium) a tmavé pohlavní plodni$ky (kleistotecia) v pokožce pupen' a jednoletých výhon'. Shluky malých tmavých plodni$ek lze na jednoletých výhonech dob e vid t p i zv tšení lupou. Mají podobu hn dých kožovitých povlak'. Na po$átku jara se z t chto plodni$ek uvolBují askospóry a zp'sobují primární infekci nových letorost', malých nevyvinutých plod', ale i list' a apík'. Za vegetace se hn dé padlí ší í pomocí nepohlavních výtrus' (konidií), které vznikají na infikovaných $ástech rostliny p ímo na podhoubí. Výtrusy houby se ší í voln vzduchem a jejich rozši ování velmi pomáhá vyšší nebo st ídavá vlhkost vzdušná a teploty vyšší než 20 oC. Lepší podmínky pro ší ení nacházejí v uzav ených lokalitách se špatnou cirkulací vzduchu a v letech s vysokou srážkovou $inností a vyššími teplotami, zejména v dob kv tu. Vnímavost angreštu, a dalších p íbuzných druh' navíc podporuje p ehnojení dusíkem a nedostatek vápníku v p'd . P'vodce hn dého padlí angreštového houba Sphaerotheca mors - uvae zp'sobuje na plodech, apících, nervatu e list' a na pokožce vrcholových letorost' angreštu, rybízu $erného, ale i n kterých odr'd rybízu bílého, $erveného a k ížence mezi rybízem a angreštem bílé povlaky mycelia, které postupn hn dne a vytvá ejí se na n m drobné tmavé pohlavní plodni$ky. Napadené plody angreštu zastavují r'st a vývoj, jsou tvrdé, bez chuti a $asto opadávají. Listy jsou malé, deformované a ješt v pr'b hu vegetace také opadávají. Letorosty nerostou, deformují se a obvykle se vlivem vytvá ení adventivních pupen' rozv tvují a $asto odumírají. U $erného rybízu jsou p íznaky v podob bílých povlak' nejvýrazn jší na vegeta$ních vrcholech letorost' v pr'b hu sklizn nebo po sklizni. Napadené ke e a stromky vlivem dodate$ného obr'stání v pozdním lét a na podzim nedokonale vyzrávají ve d ev a mají sníženou odolnost v'$i mrazovému poškození v zim . Základy znalosti biologie houby Sphaerotheca mors - uvae a podmínek pro její ší ení jsou p edpokladem ú$inné ochrany proti ší ení. Ú$inná ochrana by m la být vždy komplexní. Chemická ochrana, zvlášt v lokalitách s pravidelným výskytem hn dého padlí angreštového, je preventivním základním opat ením. Je nezbytná a nenahraditelná. Používají se specifické fungicidy, nej$ast ji Karathane LC, Rubigan 12 EC a Discus. První ošet ení angreštu provádíme krátce p ed kv tem. Po odkv tu, podle podmínek ošet ujeme dvakrát až t ikrát v intervalech 7 až 10 dní, ale vždy tak abychom dodrželi ochrannou lh'tu použití p ípravku p ed sklizní. Z biologických p ípravk' lze i v období sklizn použít p ípravek Bioan, Biol, nebo Bioton ale vždy se smá$edlem. Tyto p ípravky $áste$n potla$ují rozvoj padlí. P i p stování angreštu hraje velmi d'ležitou roli tzv. nep ímá ochrana proti napadení ke ' a plod' hn dým padlím. Angrešt a rybíz bychom m li p stovat na vzdušných a slunných stanovištích. Stromky i ke e by m ly mít nep ehoustlé, vzdušné koruny. Angrešt a rybíz se osv d$ilo p stovat tak, že brzy po sklizni odstraníme staré a zahuš@ující kosterní v tve. U $erného rybízu je jen z hlediska biologie samotného druhu d'ležité mít na ke i vyšší podíl mladších dvou a t íletých kosterních v tví. U angreštu zkrátíme nové výhony a prodlužující letorosty na dv až t i o$ka. Tímto prvním opat ením po sklizni omezíme zdroje infekce a sou$asn vytvo íme lepší podmínky pro velikost a kvalitu plod' v p íštím roce. Proti ší ení hn dého padlí rovn ž pomáhá v$asné odstraBování napadených vrcholových $ástí jednoletých výhon' v p edja í, zabrání se ší ení parazita z p ezimujícího podhoubí a plodni$ek. Nemén d'ležitá je optimální výživa, s d'razem na nep ehnojování dusíkem. Ro$ní dávka minerálních hnojiv by m la být aplikována nejpozd ji do konce 1. dekády dubna (a v p ípad draslíku výhradn jen v síranové form ). Pokud jde o odr'dy, je t eba s pot šením konstatovat, že mezi v (R registrovanými odr'dami angreštu máme n7kolik odrEd s rEzným vyšším stupn7m odolnosti vE!i napadení houbou Sphaerotheca mors uvae. V roce 2001 byly $ty i zahrani$ní odr'dy - Invicta, Rixanta, Rokula, Rolonda zapsány do Státní odr'dové knihy. V roce 2004 byly zapsány další dv odr'dy, už s lepšími vlastnostmi plod' i vyšší odolností. Jedná se o p'vodní $eskou odr'du Prima 59 a n meckou odr'du Remarka. V registra$ních zkouškách jsou za azeny dv další kvalitní zahrani$ní odr'dy a dv p'vodní nová $eská šlecht ní. U obou zkoušených zahrani$ních odr'd jejich majitel deklaruje rezistenci k p'vodci padlí. Je t eba také upozornit, že z tradi$ního sortimentu, vykazovaly v odr'dových zkouškách p ed rokem 2001, v ro$nících se silným výskytem padlí, vyšší odolnost v'$i hn dému padlí angreštovému odr'dy Bílý nádherný, Zlatý fík, Skvost a Matys. Prima - nová rezistentní odrEda angreštu Martin Vrána - šlechtitel Podíl na rozší ení hn dého padlí angreštového má i skute$nost, že do sortimentu byly zavedeny odr'dy, které jsou na tuto chorobu citlivé. Domnívám se, že cesta k ešení tohoto problému je podobná, jako u strupovitosti jabloní u nás, šlecht ní na rezistenci. Odr'da PRIMA má velké až velmi velké plody zelenožluté barvy bez ochmý ení. Její plodnost je velká, pravidelná, poskytuje ovoce, vhodné k p ímému konzumu i zpracování, p edností je i vlastnost, že odr'da je ve srovnání s ostatními odr'dami na výhonech mén otrn ná - zvlášt ve vrcholových $ástech ke e a umožBuje snadn jší sklizeB. Mohu s uspokojením konstatovat, že za dobu prodeje odr'dy od roku 2003 jsem neobdržel žádnou reklamaci, $i stížnost na výskyt padlí. V ím, že se nám cestou šlecht ní na rezistenci poda í ozdravit sou$asný neuspokojivý stav v p stování angreštu, a že se tento ovocný druh, který z hlediska obsahových látek v ovoci nemá u nás adekvátní alternativu, poda í na zahrádkách udržet. Kam pat í miniaturní rEže RNDr. Ji í Žleb9ík Hlavn díky obchodním et zc'm se dostávají k nám nyní $asto miniaturní r'že. P icházejí jako drobná dárková pozornost p ímo na náš st'l. Když pak za$nou dokvétat, p ipomene si $lov k to známé "kam s nimi". R'že by logicky m ly pat it do zahrady, podívejme se však nejprve, co jsme vlastn dostali. 60 Zvláštní skupina R'že miniaturní, trpasli$í, skalkové $i pokojové jsou r'zné názvy pro jednu stejnou skupinu r'ží. Jméno se n kdy pouze p izp'sobuje použití. Jak by v dosp losti m ly vypadat? Jsou to docela kompaktní ke íky, z nichž jen ob$as vybíhají (zahradníci íkají, že vyst elují) pon kud výše letorosty. Výška by nem la p esáhnout 30 až 40 cm a taková bývá i ší ka. Velikosti rostlin odpovídá i velikost kv t', jejichž pr'm r je jen 2 až 4 cm. Kv ty bývají plné, n kdy s mnoha plátky, ale prázdným st edem. Na ke ících se kv t b hem léta opakuje, v barvách se $asto prolíná více tón'. REže kvetoucí v minikontejnerech Vra@me se však k tomu malému kontejneru na stole. Hned úvodem si musíme íci, že takto získané miniaturní r'že, jsou pot šením pro výzdobu bytu, ale nikoliv pro p stování na zahrad . Tyto odr'dy byly vyšlecht ny hlavn na velká p'sobivá poupata objevující se již na velmi mladé rostlin . Rozkvetlý kv t však již tak p'sobivý není. Jsou to rostliny skleníkové a také se k nám po p irychlení dostávají $asto v dobu neobvyklou. U nás velmi rozdíln , ale v tšinou nevaln p ezimují a koncem léta bývají siln napadány $ernou skvrnitostí. Jsou pak d íve bez list', než by odpovídalo ro$ní dob . Mám zkušenost, že asi b hem t ech let se r'že z dárkového balení ze zahrady vytratí. To je u r'ží životnost opravdu malá, nebo@ jinak se po$ítá na deset, dvacet i více let. Nicmén je-li nám líto rostliny vyhodit a nedat jim ani šanci, postupujeme následovn . Nejprve si pozorn prohlédneme kontejner. Nejde totiž zpravidla o jednu rostlinu, ale o 5, 7 i více ízk' velmi nahusto napíchaných. Ty by si konkurovaly. Rozsadíme je tedy zvláš@ a pon kud hloub ji na vzdálenost asi 20 cm. Ne vždy je ovšem venku období bezmrazé, a tak nás m'že $ekat st hování s truhlíkem. Slabé rostliny se v každém p ípad musí nejen soustavn zalévat, ale venku i stínit, t eba zapíchnutou v tvi$kou. Nákup Pokud to chceme zkusit s miniaturními r'žemi vážn , navštívíme seriózní zahradnictví, kde o jejich p stování n co v dí. U nás jsou b hem vegeta$ní sezóny tyto r'že k dostání v kontejnerech umíst ných na venkovních záhonech. V b eznu, dubnu a pak Sez je u miniaturních r'ží velmi prostý. Po zase od íjna do zámrazu dostaneme koupit odhrnutí v p edja í r'že prohlédneme. Opravr'že prostoko enné, tedy sazenice s holými du jen prohlédneme, ale vlastn nezkracujeko eny bez p'dy. me, jen odstraníme vše zmrzlé, proschlé, polámané a k ížící se. Ob$as pak vyst ihneBarvy me n které nejstarší výhony t sn u zem Miniaturní r'že nalezneme vlastn ve všech a tím rostliny zmladíme. B hem vegetace jen barvách typických pro tyto rostliny. Osv $ený- p íležitostn m'žeme zaštípnout delší v tve. mi zástupoci jednotlivých barev jsou: ´Sn hur- V celých kv tenstvích vy ezáváme odkvetlé ka´ (bílá), ´Guletta´ (žlutá), ´Lady Ann´ (r'žov kv ty. Na podzim po v tších mrazech odstra$ervená), ´Coralin´(korálov $ervená), ´Baby níme též odkvetlá kv tenství. Masquerade´ (žlutav až m d n $ervená). Zaléváme spíše jednorázov p i v tším p ísušku. (asté rosení podporuje rozvoj houVýsadba Na stanovišt nejsou tyto r'že náro$né. bových chorob. Minerální hnojení starších Vybíráme ovšem místo pln oslun né. P'da výsadeb je vhodné plným bezchlórovým 2 posta$í obvyklá zahradní, propustná, neutrál- hnojivem v dávce asi 70 g na 1 m . O p ihnojování na list si n co povíme u p stování ní reakce. Kompost je vítán, minerální hnojení v nádobách, nebo@ zde je aktuáln jší. p i výsadb nutné nebývá. U kontejnerovaných rostlin pozorn prohlédneme ko enový Choroby a škEdci bal. N kdy bývají ko eny zato$eny dokola Z chemických post ik' p ichází v úvahu kolem st ny a ani v budoucnu hloub ji neza- hlavn jeden $i dva zákroky proti mšicím, ko ení. Nesmíme se pak bát n jaký ko en v zastín ných suchých zákoutích nebo v náp est ihnout a všechno rozmotat. Prostoko en- dobách pod st echou se m'že objevit svilušné r'že mohou být zase proschlé. Je nutné ka. Nejvíce ovšem trpí tyto r'že, stejn jako zkrácení ko en' a n kolikahodinové namo$e- odr'dy jiných skupin, houbovými chorobami. ní. Také po výsadb r'že pochopiteln d'- Post iky proti padlí bývají efektivn jší než kladn zalijeme; zvlášt na ja e. A@ již jste proti $erné skvrnitosti. V stupni napadení stihli výsadbu na podzim nebo ji d láte v b ez- ob ma chorobami jsou zna$né odr'dové nu je t eba rostlinu p i jarním rašení radikáln rozdíly. V pozdním lét se dají ve školkách zkrátit až k zemi. Z'stanou jen 2 až 3 živá, odhalit siln ji náchylné odr'dy, jenž rad ji nesázíme. Naprosto rezistentní však není rašící o$ka na nejsiln jších výhonech. R'že vždy sázíme asi o 5 cm hloub ji, než žádná. rostly d íve. Vhodná vzdálenost mezi rostlina- Skalky mi ve skupinách je u miniaturních r'ží asi Vysoce prošlecht né r'že se svým charak30 cm. Tedy p ibližn 11 ks na 1 m2. Miniatur- terem do alpina, které má být napodobeninou ní r'že se množí velmi $asto ízkováním (jsou kousku p írody, nehodí. Ovšem už na st edn pravoko enné), nemusíme tedy odstraBovat velké skalky nebo k okraji m'žeme vysadit pror'stající podnož. všechny miniaturní r'že; nejlépe p'sobí ty s volným st edem. Sázíme je na rovné plošinP7stování ky do sousedství temných zakrslých jehli$naPro další p stování je d'ležité p ezimování, n'. Na skalce oceníme letní kv t r'ží; vhodné ez, zalévání a p ípadn hnojení. V listopadu je opakování stejné odr'dy na více místech. p ed v tšími mrazy prosypeme ke ík hromádMusíme po$ítat s tím, že mezi kameny nebukou kompostu. Je vždy lépe kompost p inést, de možno p íliš p idávat na zimování p'dy, než nakop$ením zboku vlastn ko eny odkrýt. avšak chvojím lze pokrýt celou plochu alpina. Asi v polovin b ezna materiál zase z v tvi$ek opatrn odhrabeme a odneseme. Opatrn Plošné výsadby nejen pro to, že r'že mají ostny, ale i proto, Na p íliš velké plochy se miniaturní r'že abychom nevylámali rašící výhony. Nevyplácí moc nehodí, zde se uplatní r'že p'dopose ponechat p ikrývku trvale. R'že se snaží kryvné. M'žeme však s nimi vysadit zákoutí odr'stat vzh'ru a mohou spíše vymrznout. u teras, napojit je na dlažbu i trávník, p isadit 61 je k pergolám, zapojit do nízkého trvalkového záhonu. P i $ast jších návšt vách je m'žeme použít na h bitov . Z miniaturních r'ží jde ud lat i obrubu dlážd né cesty Miniaturní rEže v nádobách Naleznou uplatn ní hlavn tam, kde nelze sázet do volné p'dy, tedy na terasách, lodžiích, na místech ur$ených ke zv tšení obytného prostoru bytu v letních m sících. Vhodná je východní a západní orientace. Nedoporu$ují se v tr'm otev ené balkóny ve vyšších poschodích. V bytech jsou r'že spíše krátkodobou záležitostí, nebo@ v nich nebývá dostatek sv tla (s výjimkou prostoru mezi okny), po odkv tu je rad ji p eneseme ven. Nádoby (kbelíky i truhlíky) musí být dostate$n hluboké a prostorné - pro miniaturní r'že alespoB 5 l. Materiál nádoby m'že být z hlediska r'ží r'zný; d'ležitá je trvanlivost. Dno vždy opat íme n kolika odtokovými otvory a ádnou drenáží z hrubšího písku nebo keramzitu. Vhodné je ud lat otvory také dole do boku nádoby. Aby nedocházelo k p eh ívání je vhodn jší sv tlejší barva. P'du je t eba namíchat humózn jší a leh$í, p idáváme tedy kompost, rašelinu, listovku a písek. Na 10 l dáme pak 30 g plného hnojiva nebo n které zásobní tabletované hnojivo. D'ležité je p ihnojování na list, jenž d láme od kv tna do konce $ervence. Dbáme, aby v hnojivu bylo pro rostlinu v p ijatelné podob p ítomno též železo, protože r'že $asto trpí jeho nedostatkem projevujícím se sv tlými listy se syt jšími žilkami. Vysušování bývá zna$né. Nejen pod st echou je proto t eba pravideln zalévat a kontrolovat stav p'dy. Pokud nepo$ítáme s p enášením na zimu do hlubokého pa eništ nebo na chladnou verandu $i do sklepa, je t eba nádoby ádn izolovat (osv d$uje se p nový polystyren), protože existuje nebezpe$í zmrznutí i z boku. Máme-li už r'že stále ve vytáp ném prost edí, dop ejeme jim alespoB na dva m síce zimní klid s teplotou 0 až 10 oC. R'že v malých nádobách p esazujeme každoro$n v p edja í, ve velkých jednou za dva až t i roky. P itom upravíme p im en pom r nadzemní $ásti a ko en'. Pokud využíváme kombinace s jinými rostlinami, mají smysl v tom, že doplBují r'žovou zahradu o kv ty kvetoucí v jiné dob , o barvy i tvary, které nemá. P itom však r'že nedáváme p ímo do doplBkových rostlin, ale udržujeme náležitý odstup, který usnadBuje i ošet ování. Letni$ky se hodí pouze ve stejnorodých plochách do pravidelných úprav. K bílým a žlutým r'žím - pomn nka (Myosotis), lobelka (Lobelia), svazenka (Phacelia). nízký nesta ec (Ageratum), modrý a $ervený sporýš (Verbena). K r'žovým a $erveným r'žím - star$ek (Senetio), pryšec (Euphorbia), jednoletý šater (Gypsophila), jednoletá ta ice (Lobularia), gazánie (Gazania), žluté nízké afrikány (Tagetes), bílý nízký hledík (Antirrhinum). K miniaturním r'žím všech barev - echeverie (Echeveria), do pozadí letní cyp išek (Kochia). Kombinace s trvalkami Výborným doplBkem v jarním období jsou cibuloviny; musíme mít jen trp livost s nevzhlednými žloutnoucími listy p i zatahování koncem jejich vegetace. Dávejme je na samostatné záhony trochu stranou (pozd ji dosazujeme letni$ky). Každoro$n sklízíme nízké tulipány a hyacinty. Více let na míst vydrží narcisy, krokusy, mod ence, sn ženky, bledule, ladoBky a jiné drobné cibuloviny. Z dalších trvalek lze doporu$it levandule (Levandula), šalv je (Salvia), svatoliny (Santolina), yzopy (Hyssopus), št ni$níky (Iberis), šanty (Nepeta), pryšce (Euphorbia), nízké pelyBky (Artemisia), $istce (Stachys), kamzi$níky (Doronicum) a do pozadí i modré om je (Aconitum) a stra$ky (Delphinium). Kombinace s d evinami Z d evin dáváme do blízkosti miniaturních r'ží jen takové, jenž je p íliš nep evyšují nebo se dají snadno upravit ezem. Temné odstíny vytvo íme hlavn z tis' (Taxus), smrk' (Picea), zimostrázu (Buxus), St íb it jší nebo namodralé odstíny hledejme mezi kultivary cyp išk' (Chamaecyparis) a jalovc' (Juniperus). Sytou zeleB t eba z plazivých skalník' (Cotoneaster). Zcela nevhodné k r'žím jsou t eba ji iny, Kombinace s letni!kami R'že jsou natolik osobité, že jejich krása se pivoBky, chryzantémy, t apatky (Rudbeckia) v tšinou nejlépe uplatní ve zvláštní výsadb . nebo hv zdice (Aster). 62 Zm7ny v registraci p ípravkE na ochranu rostlin po vstupu do EU ing. Petr Ackermann, Státní rostlinoléka ská správa Brno Vstupem do EU naše republika oficiáln p istoupila na zp'sob registrace pesticid' uplatBovaný na území spole$enství. Základní právní normou, která vymezuje podmínky registrace pesticid' je sm rnice Rady 91/ 414/EHS o uvád ní p ípravk' pro ochranu rostlin na trh a její p ílohy. Principy registrace uplatn né v této sm rnici a jejich p ílohách p evzal i náš zákon $. 326/2004 Sb. o rostlinoléka ské pé$i a zm nách n kterých souvisejících zákon' a navazující právní úpravy. Sm rnice Rady 91/414/EHS mimo jiné stanoví, že p ípravky na ochranu rostlin mohou být registrovány jen pokud je jejich ú$inná látka za azena do P ílohy 1 sm rnice. Podmínkou za azení do P ílohy 1 je, že bude p edložen dokumenta$ní soubor zpracovaný podle požadavk' sm rnice Rady a ú$inná látka bude na základ jeho pozitivního vyhodnocení shledána Evropskou komisí a $lenskými zem mi jako vyhovující. Ú$inné látky byly po nabytí ú$innosti sm rnice Rady rozd leny na nové a staré. Nové ú$inné látky jsou ty, které nebyly obsaženy v žádném z p ípravk' obchodovaných v $lenských zemích p ed nabytím ú$innosti sm rnice Rady. Nová ú$inná látka m'že být v $lenských zemích zaregistrována teprve poté, až je za azena do P ílohy 1 sm rnice Rady. Staré ú$inné látky jsou látky, které byly na trhu v n které $lenské zemi EU p ed nabytím ú$innosti sm rnice Rady nebo byly na trhu v zemích, jež do EU vstoupily až po nabytí ú$innosti sm rnice Rady a nebyly do té doby na trhu v žádné $lenské zemi. Staré ú$inné látky musí být postupn p ehodnoceny podle sm rnice Rady. Evropská komise vypracovala program p ehodnocení starých ú$inných látek, který plánuje p ehodnocení ve $ty ech (p ti) etapách. Tento program by m l zajistit (pokud bude napln n), aby všechny staré ú$inné látky byly p ehodnoceny do roku 2008. V sou$asné dob probíhá 2. etapa hodnocení. Všechny p ípravky se starou ú!innou látkou mohou být dále uvád7ny na trh až do p ehodnocení a rozhodnutí komise o za azení nebo neza azení do P ílohy 1 sm7rnice Rady. D'vody pro neza azení ú$inné látky do P ílohy 1 mohou být - žadatel p edložil neúplný dokumenta$ní soubor a do stanoveného termínu jej nedoplnil, - žadatel nep edložil další studie, jejichž pot eba vyplynula z pr'b hu hodnocení, - žadatel požádal o ukon$ení hodnocení, - Evropská komise a $lenské zem shledaly na základ provedeného hodnocení p edložené dokumentace, že n která z vlastností ú$inné látky je nep ijatelná, - žádná z osob uvád jících p ípravek na bázi staré ú$inné látky na trh v $lenských zemích neoznámila zájem tuto látku podporovat - žádná z osob, které vyslovily zájem starou ú$innou látku podporovat nep edložila ve stanoveném termínu požadovaný dokumenta$ní soubor O neza azení ú$inné látky do P ílohy 1 sm rnice Rady vydává Evropská komise rozhodnutí. Rozhodnutí stanoví termín, do kdy musí všechny $lenské zem zrušit rozhodnutí o registraci p ípravk', které ú$innou látku obsahují. Zpravidla jde o dobu 6 m síc' od doby nabytí ú$innosti rozhodnutí. Sou$asn je uveden termín, do kdy musí být ukon$eno používání t chto p ípravk' (obvykle 12 m síc' od zrušení registrace p ípravku). V návaznosti na termín rozhodnutí o neza azení ú$inné látky do P ílohy 1 sm rnice bylo nutno zrušit registraci a používání u následujících p ípravk' na ochranu rostlin používaných v zahradnické produkci v$etn brambor. Termíny ukon!ení používání p ípravkE, u nichž byla zrušena registrace Zrušení registrace 30. 4. 2004 Bancol 50 WP (bensultap) P brambor - mandelinka bramborová, Brestanid (fentin hydroxid) P brambor - plíseB bramborová, Euparen 50 WP (dichlofluanid) P jahodník - šedá hniloba jahod, P maliník - didymelové odumírání, P meruzalka - botryotiniové odumírání (namá$ení prut'), P réva - šedá hniloba hrozn', 63 Gesagard 80 (prometryn) P cibule, $esnek, brukvovitá zelenina (mimo kv ták), ko enová zelenina, raj$e, jahodník, me$ík, narcis, maceška, brambor - plevele, Topogard 50 WP (terbutryn + terbuthylazin) P brambor - plevele, Zrušení registrace 31.12.2004 Bayleton 25 WP (triadimefon) P jabloB - padlí jablon , Beaton 25 WP (triadimefon) P réva - padlí révy, P angrešt, rybíz - hn dé padlí angreštu, sloupe$ková rzivost rybízu, Zrušení registrace 1.5.2004 P okrasné rostliny - padlí Alanap L (naptalam) Consult 100 EC (hexaflumuron) P okurka - plevele, R požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra- P jabloB - obale$ jable$ný, ditelných použití" o prodloužení povolení použití do P jádroviny - píUalky, podkopní$ci, 30. 9ervna 2007 (spot eba do 31. prosince 2007), P okrasné d eviny - bekyn , píUalky, P brambor - mandelinka bramborová. žádosti bylo vyhov no. Promet 400 SC (furathiocarb) Možnosti náhrady zrušených registrací P brukvovitá zelenina - šk'dci vzcházejících u p ípravkE proti chorobám a škEdcEm rostlin (mo ení) P okurka - kv tilka všežravá (mo ení) Bayleton 25 WP, R požádala Evropskou komisi v rámci "nenahra- Beaton 25 WP (triadimefon) ditelných použití" o prodloužení povolení použití P pln nahraditelný v ochran jablon (padlí u vybraných indikací do 30. 9ervna 2007, žádosti jablon ) a révy (padlí révy), bylo vyhov no. Vzhledem k p edchozímu ukon9ení registrace na žádost držitele rozhodnutí o registraci P nahraditelný v ochran angreštu a rybízu (hn dé padlí angreštu, d íve americké padlí bude ukon9eno použití do 9. listopadu 2005. angreštové) (Biool, Bioton, Discus, KaSaprol New (triforin) rathane EC, Rubigan 12 EC), P jádroviny - strupovitost P není náhrada v ochran rybízu (sloupe$koP jabloB - padlí jablon vá rzivost rybízu, d íve rez vejmutková). Po P pažitka - rzivost pažitky zrušení registrace p ípravk' Bayleton 25 P r'že - padlí r'že WP, Beaton 25 WP a Fundazol 50 WP zde P okr. rostliny - padlí, rzivosti z'stává jen Baycor 25 WP, který je možno P chryzantéma - $erná skvrnitost (bílá rzivost použít až po sklizni, kdy již obvykle nelze chryzantémy) výskyt onemocn ní úsp šn omezit. R požádala Evropskou komisi v rámci "nenahraditelných použití" o prodloužení povolení použití do Bancol 50 WP (bensultap) 30. 9ervna 2007 (spot eba do 31. prosince 2007) P pln nahraditelný v ochran bramboru pro semenné porosty pažitky a chryzantémy, žádosti (mandelinka bramborová). bylo vyhov no. Pro nezájem držitele rozhodnutí o Brestanid (fentin hydroxid) registraci o další obchodování p ípravku bylo dohodP pln nahraditelný v ochran bramboru nuto ukon9it použití 31. prosince 2006. (plíseB bramboru). Zrušení registrace 26.5.2004 Consult 100 EC (hexaflumuron) Fundazol 50 WP (benomyl) P pln nahraditelný v ochran jablon (obaP brukvovitá zel. - padání rostlin (zálivka), le$ jable$ný), jádrovin (píUalky, podkopní$P cibule - kr$ková hniloba (mo ení), ci) a bramboru (mandelinka bramborová), P $esnek - houbové choroby (mo ení), P nahraditelný v ochran okrasných d evin P okurka - houbové choroby (mo ení), padlí (bekyn , píUalky) (typ Decis, typ Karate). okurky, hlízenka obecná, Euparen 50 WP (dichlofluanid) P špenát - houbové choroby (mo ení), P pln nahraditelný v ochran jahodníku P t ešeB, višeB - skvrnitost list' (školky), a révy (šedá hniloba jahod a hrozn' révy), P rybíz - hn dé padlí angreštu, sloupe$ková P nahraditelný v ochran meruzalky (botryotirzivost rybízu, niové odumírání meruzalky) (Ronilan WG, P okrasné rostliny - houbové choroby hlíz Rovral Flo, Sumilex 50 WP), a cibulí (mo ení), padání rostlin (zálivka), P není náhrada v ochran maliníku (didymeP r'že - padlí r'že, lové odumírání maliníku) 64 Fundazol 50 W (benomyl) P pln nahraditelný v ochran t ešn a višn (skvrnitost list' t ešn a višn - školky), okurky (padlí okurky, hlízenka obecná), okrasných rostlin (houbové choroby hlíz a cibulí - mo ení) a r'že (padlí r'že), P nahraditelný v ochran angreštu a rybízu (hn dé padlí angreštu) (Biool, Bioton, Discus, Karathane EC, Rubigan 12 EC), P nahraditelný v ochran okurky (houbové choroby - mo ení) - (Captan 50 WP, Merpan 50 WP, Supresivit) a v ochran okrasných rostlin (padání rostlin - zálivka) (horká pára, Basamid granulát, Bavistin WG, Carben flo stefes, Captan 50 WP, typ Merpan, Supresivit), P nedostate$n nahraditelný u $esneku (houbové choroby - mo ení) - (Rovral Flo) a špenátu (houbové choroby - mo ení) (Supresivit), P nedostate$n nahraditelný u brukvovité zeleniny (padání rostlin) - (horká pára, Basamid granulát, Captan 50 WP, typ Merpan, Supresivit). Zejména není náhrada pro používanou a široce p'sobící kombinaci Fundazol 50 WP + Previcur 607 SL, P není náhrada v ochran rybízu (sloupe$ková rzivost rybízu, d íve rez vejmutková). Po zrušení registrace p ípravk' Bayleton 25 WP, Beaton 25 WP a Fundazol 50 WP zde z'stává jen Baycor 25 WP, který je možno použít až po sklizni, kdy již obvykle nelze výskyt onemocn ní úsp šn omezit, není náhrada v ochran cibule (kr$ková hniloba - mo ení). Promet 400 SC (furathiocarb) P není náhrada pro mo ení osiva brukvovité zeleniny (šk'dci vzcházejících rostlin) a okurky (kv tilka všežravá). Saprol New (triforin) P pln nahraditelný u jádrovin (strupovitost), jablon (padlí jablon ) a r'že (padlí r'že), P nahraditelný u okrasných rostlin (padlí, rzivosti) - (Falcon 460 EC, Kumulus WG, Sulikol K, resp. Baycor 25 WP, typ Dithane, Novozir MN 80, Polyram WG), P nedostate$n nahraditelný u chryzantémy ($erná skvrnitost chryzantémy, bílá rzivost chryzantémy) - (Captan 50 WP, typ Dithane, typ Merpan, Novozir MN 80, resp. Tilt 250 EC), P není náhrada u semenných porost' pažitky (rzivost pažitky). U uvedených fungicid' a insekticid' bylo ve všech p ípadech, mimo Brestanid, d'vodem neza azení do P ílohy 1 a následn zrušení registrace a použití nedostate$né dokumenta$ní pokrytí a nezájem žadatel' (výrobc') doplnit chyb jící dokumentaci podle požadavk' sm rnice Rady 91/ 414/EHS. Fentin hydroxid (Brestanid) nebyl za azen do P ílohy 1 p edevším z ekotoxikologických d'vod'. Pokud jde o triazinové herbicidy (Aatrazin, Prometryn, Simazin, Erbutryn) bylo d'vodem neza azení do P ílohy 1 riziko kontaminace spodních vod. Nov7 registrované odrEdy peckového ovoce Bc. Tomáš Jan, ÚKZÚZ Brno, zkušební stanice Želešice Soubor $lánk' o nov registrovaných odr'dách peckového ovoce je vzhledem k tomu, že obsahuje pom rn zna$né množství informací koncipován spíše jako rozší ený p ehled t chto odr'd se základními rozlišovacími znaky. Podrobn jší informace o nových odr'dách jsou pravideln i s barevnými fotografiemi uve ejBovány v $asopise Zahrádká . Pro lepší p ehlednost jsou odr'dy v rámci jednotlivých ovocných druh' azeny podle ranosti od nejran jších po nejpozdn jší. Broskvon7 Do Státní odr'dové knihy (R byly v letech 2004 až 2005 zapsány 4 odr'dy pravých broskví, 3 nektarinky a 1 odr'da typu cling (tvrdka). FIREBRITE Raná odr'da nektarinky, zraje 13 dn' p ed odr'dou `Redhaven`. Pochází z USA. Strom roste slab až st edn bujn . Plod dosahuje st ední velikosti, tvarem je kruhovitý, nesoum rný. Slupka má základní barvu žlutou, tém celý plod je p ekrytý tmavou $ervení. Dužnina je oranžovožlutá, st edn tuhá, vláknitá, navinule sladká až sladká, aromatická, výborná. Dužnina na pecce st edn siln až siln ulpívá. Plodnost je st ední. Plody jsou vhodné p edevším jako stolní ovoce. Pro p stování vybíráme pouze nejteplejší polohy. FLAVORTOP St edn raná odr'da nektarinky, zraje shodn s odr'dou `Redhaven`. Pochází 65 z USA. Vzr'stnost stromu je silná. Plod je velký, kruhovitý, soum rný, slupka je žlutá, tém celý plod je p ekrytý tmavou $ervení. Dužnina má barvu oranžovožlutou, je tuhá, nevláknitá, navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka na dužnin siln ulpívá. Plodnost je st ední. Je vhodná k použití p evážn jako stolní ovoce a k p stování v teplejších polohách. MODKINKA St edn raná žlutomasá odr'da pravé broskve, zraje 3 dny po odr'd `Redhaven`. Byla vyšlecht na v (R jako k íženec odr'd `Halehaven` a `Cresthaven`. Vzr'stnost stromu je slabá až st ední. Plod je st edn velký, vej$itý, nesoum rný. Slupka má základní barvu krémov žlutou, p ibližn polovina plodu je kryta st edn $erveným rozmytým lí$kem. Dužnina je žlutá, st edn tuhá, nevláknitá, navinule sladká až sladká, velmi dobrá. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Plodnost je velká. Pro p stování jsou vhodné všechny oblasti, v okrajových sázíme na chrán ná stanovišt . HARKO St edn raná až pozdní nektarinka, zraje 7 dn' po odr'd `Redhaven`. Je to starší odr'da pocházející z Kandy.Vzr'stnost stromu je silná až velmi silná, r'st zdravý, vitální. Plod je st edn velký, tvarem kruhovitý, nesoum rný. Slupka má základní barvu zelenožlutou. Více než polovinu plodu kryje rozmyté st edn až tmav $ervené lí$ko. Dužnina je oranžovožlutá, kolem pecky mírn na$ervenalá, st edn tuhá, vláknitá, navinule sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobe odlu$itelná od dužniny. Plodnost je velká až velmi velká. V plné zralosti jsou plody ur$ené p edevším pro stolní použití nejkvalitn jší chuti, avšak pom rn citlivé na otlaky, proto nesnáší delší transport. Pro p stování volíme teplé polohy a stanovišt s kvalitními p'dami. Pat í mezi nejodoln jší nektarinky, vhodné i do oblastí, kde jiné odr'dy nektarinek nedosahují dobrých výsledk'. RADOS` St edn raná až pozdní žlutomasá pravá broskev, zraje 8 dn' po odr'd `Redhaven`. Byla vyšlecht na v SR k ížením odr'd `Redhaven` a `Cresthaven`. Strom roste st edn bujn . Plod je st edn velký až velký, elipsovi66 tý, nesoum rný. Slupka má základní barvu žlutou, p ibližn polovina plodu je kryta $erveným rozmytým lí$kem. Dužnina je žlutá, st edn tuhá až tuhá, nevláknitá, navinule sladká, dobrá. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Plodnost je st edn velká až velká. Odr'du lze p stovat ve všech oblastech, v okrajových na chrán ných stanovištích. CATHERINA Raná až pozdní odr'da pravé broskve (cling), zraje 7 dn' po odr'd `Redhaven`. Byla vyšlecht na v USA. Strom roste st edn siln až siln . Plod je st edn velký až velký, kruhovitý, nesoum rný. Slupka je oranžovožlutá, na oslun né stran se mohou vyskytovat pouze ojedin lé sv tle $ervené skvrny. Dužnina má rovn ž oranžovožlutou barvu, je velmi tuhá, nevláknitá, v chuti navinule sladká, aromatická, velmi dobrá. Plodnost je velká. "Cling" neboli tvrdky jsou broskve s tuhou oranžovou dužninu, pro kterou jsou zvlášt vhodné pro kompotování. Jejich dužnina je však neodlu$itelná od pecky, proto musí být použity speciální technologie. REGINA Pozdní žlutomasá pravá broskev, zraje 10 dn' po odr'd `Redhaven`. Jedná se o zahrani$ní odr'du p'vodem z USA. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je st edn velký, kruhovitý, nesoum rný. Základní barva slupky je žlutá, celý plod však kryje tmavá $erveB. Dužnina má barvu žlutou, je st edn tuhá, nevláknitá, navinule sladká, aromatická, výborná. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Plodnost je st ední. Je vhodná k výsadb p edevším v teplejších polohách. Pat í k odr'dám s omezenou plstnatostí slupky, je možno ji použít místo podstatn náro$n jších nektarinek. SUNCREST Velmi pozdní žlutomasá pravá broskev, v podmínkách okolí Brna zraje až 35 dn' po odr'd `Redhaven` a na vzdory svému ran jšímu zrání v jižních státech Evropy se tak u nás stává jednou z nejpozdn ji zrajících odr'd. Je to starší zahrani$ní odr'da. Vzr'stnost stromu je slabá až st ední. Plod je st edn velký až velký, tvarem kruhovitý, nesoum rný. Slupka je zelenožlutá. Více než polovina plodu je však p ekryta $erveným lí$kem naneseným ve form žíhání. Dužnina je žlutá, kolem pecky siln na$ervenalá, st edn tuhá až tuhá, vláknitá, sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dob e odlu$itelná od dužniny. Plodnost je st edn velká až velká. Úsp šné p stování je možné jen v teplých polohách, kde plody dob e dozrají. MeruQky Ve stejném období jako popsané odr'dy broskvoní bylo registrováno také pom rn zna$né množství (18) odr'd merun k, p evážná v tšina z nich je z p'vodního $eského šlecht ní a vyzna$ují se vyšší odolností proti mrazu. RADKA Velmi raná odr'da, zraje 19 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v (R jako k íženec odr'd ozna$ených `V 66052` a `KŠ 5-17-103`. Vzr'stnost stromu je st edn silná. Plod je velký, nesoum rný, povrch má slab hrbolkovitý. Velmi slab až slab plstnatá slupka je oranžová, na oslun né stran s malým až st edn velkým $erveným lí$kem. Dužnina má barvu oranžovou, je st edn tuhá, konzistence jemná, velmi š@avnatá, sladce navinulá, velmi dobré pikantní chuti. Pecka je dob e odlu$itelná od dužniny. Jádro je sladké. Plodnost této odr'dy je st ední až velká. Plody jsou vhodné p edevším pro p ímý konzum. P stování je možné ve všech oblastech, v okrajových vybíráme chrán ná stanovišt . DELTA Jedná se o ranou odr'du, zraje 8 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Je p'vodem z (R, kde byla nalezena jako neznámý semená$. Strom roste siln . Plod je st edn velký až velký, nesoum rný, povrch má slab hrbolkovitý. Slupka je slab plstnatá, se základní barvou oranžovou, na oslun né stran se m'že objevovat malé $ervené lí$ko. Dužnina má barvu oranžovou, je m kká až st edn tuhá, jemná, st edn š@avnatá, navinule sladká až sladká. Pecka se sladkým jádrem pouze slab p ilnává na dužnin . Plodnost je st ední až velká. Odr'da není p íliš náro$ná na stanovišt , vzhledem k pom rn bujnému r'stu volíme spíše v tší zahrádky s dostatkem prostoru. Ovoce je vhodné p edevším na konzervárenské zpracování. HARCOT Raná odr'da, zraje 8 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v Kanad jako k íženec odr'd (`Geneva` x `Naramata`) a `Morden 604`. Strom je st edn vzr'stný. Plod je st edn velký až velký, nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slab plstnatá slupka má základní barvu oranžovou, na oslun né stran se objevuje tmav $ervené lí$ko. Dužnina plodu je oranžová, st edn tuhá a st edn š@avnatá. Její chu@ je navinule sladká, aromatická, dobrá. Pecka na dužnin slab ulpívá. Jádro je sladké. Plodnost je velká až velmi velká. Plody jsou vhodné p edevším pro stolní použití. Pro p stování jsou vhodné všechny oblasti, zejména v okrajových se však projeví dobrá odolnost proti zimním i pozdn jarním mraz'm. JITKA Raná odr'da, zraje 7 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Je to $eská odr'da, byla získána jako semená$ z volného opylení odr'dy `Dacia`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je velký, nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka je slab plstnatá, základní barvu má tmav oranžovou, pouze ojedin le se na oslun né stran plodu vyskytuje malé $ervené lí$ko. Dužnina je tmav oranžová, tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká, aromatická, dobrá. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Jádro má sladkou chu@. Plodnost je velká. Plody jsou vhodné p edevším pro stolní použití, ale i pro konzervárenské zpracování. Je to velkoplodá odr'da, která je vhodná pro p stování zejména v teplejších polohách. LENOVA Je to raná odr'da, zraje 7 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyselektována v (R z potomstva raných hybrid' z volného opylení. Vzr'stnost stromu je st edn silná. Na povrchu hladký plod je malý až st edn velký, soum rný. Slupka je slab plstnatá, základní barvu má oranžovou, pouze místy se vyskytují velmi malé $ervené te$ky po celém povrchu. Dužnina je oranžová, st edn tuhá, jemné konzistence, st edn až velmi š@avnatá. Chu@ je sladce navinulá, osv žující, dobrá. Pecka se st edn ho kým jádrem je pouze velmi slab p ilnavá k dužnin . Plodnost je velmi velká. Vzhledem k vysoké odolnosti v'$i mrazu je plodnost odr'dy pravd podobná i v letech, kdy jiné odr'dy jsou nevhodným po$asím v dob kv tu poškozeny. 67 LEMEDA Raná až st edn raná odr'da, zraje 6 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Je $eského p'vodu, byla získána z k ížení odr'd pod ozna$ením `RR 20-54` a `C4R8T143`. Vzr'stnost stromu je st edn silná. Plod dosahuje st ední velikosti, je soum rný, povrch má hladký. Základní barva velmi slab až slab plstnaté slupky je sv tle oranžová s pouze osamocenými sv tle $ervenými skvrnami. Dužnina má barvu oranžovou, je m kká až st edn tuhá, jemná, st edn až velmi š@avnatá, s velmi dobrou sladkou chutí. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Jádro má st edn ho ké. Plodnost je velká. Lze ji sázet ve všech oblastech vhodných pro meruBky. silná, také je vhodná rad šji pro velké zahrádky. Plod je st edn velký až velký, nesoum rný, povrch hladký, s výraznou špi$kou. Slab plstnatá slupka má základní barvu oranžovou, pouze s osamocenými sv tle $ervenými skvrnami. Dužnina je oranžová, st edn tuhá, jemné konzistence, st edn š@avnatá, navinule sladká až sladká, dobrá. Pecka je pouze velmi slab p ilnavá k dužnin . Jádro má slab až st edn siln ho ké. Plodnost je st edn velká až velká. Ovoce p ednostn konzervárensky zpracováváme. BETA St edn raná odr'da, zraje 3 dny p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v (R výb rem z potomstva zahrani$ní odr'dy. Strom má vzr'stnost st ední. Plod je velký, nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka je slab plstnatá, základní barvu má sv tle oranžovou, na níž se objevují pouze osamocené sv tle $ervené skvrny. Dužnina je sv tle oranžová, st edn tuhá až tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká. Pecka se od dužniny dob e odlu$uje, její jádro je siln ho ké. Tato odr'da má velmi bohatou plodnost, kterou je nutno regulovat v$asným zmlazovacím ezem a p i p eplození probírkou plod'. EXNAROVA Raná až st edn raná odr'da, zraje 5 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Vznikla jako semená$ nalezený v (R. Vzr'stnost stromu je velmi silná, proto je vhodná pro výsadbu spíše do v tších zahrad. Plod je velký až velmi velký, soum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka je pouze slab plstnatá. Její základní barva je sv tle oranžová, na oslun né stran se st edn velkým $erveným lí$kem. Dužnina má barvu oranžovou, je st edn tuhá, v plné zralosti rozplývavá, velmi š@avnaALFONS tá, navinule sladká, aromatická, chu@ov Je to st edn raná odr'da, zraje shodn velmi dobrá. Pecka je od dužniny dob e s odr'dou `Velkopavlovická`. Vznikla v (R odlu$itelná. Jádro má sladké. Plodnost je výb rem z potomstva zahrani$ní odr'dy. st ední až velká. Roste st edn bujn až bujn . Plod je velký, nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka PALAVA Sadí se mezi rané až st edn rané odr'dy, je velmi slab až slab plstnatá, základní zraje 5 dn' p ed odr'dou `Velkopavlovická`. barvu má oranžovou, na menší $ásti plodu je Byla vyšlecht na v (R jako k íženec odr'd $ervené lí$ko. Dužnina je oranžová, je st ed`Stark Early Orange` a `Velkopavlovická klon n tuhá až tuhá, velmi š@avnatá, sladce naviLE-19/2`. Strom roste st edn siln . Plod je nulá, aromatická. Pecka se st edn siln st edn velký až velký, soum rný, povrch má ho kým jádrem st edn siln ulpívá na dužnislab hrbolkovitý. Slab plstnatá slupka má n . Plodnost je st ední. Je vhodná zejména základní barvu oranžovou, na oslun né pro stolní použití. stran se st edn velkým tmav $erveným GAMA lí$kem. Dužnina je oranžová, m kká až st edSt edn raná odr'da, zraje shodn s odr'n tuhá, jemné konzistence a navinule sladké dobré chuti. Pecka se sladkým jádrem je dou `Velkopavlovická`. Vznikla v (R výb rem dob e odlu$itelná od dužniny. Plodnost má z potomstva zahrani$ní odr'dy. Roste bujn . Plod je velký, nesoum rný, povrch slab tato odr'da velkou. hrbolkovitý. Slupku má velmi slab až slab plstnatou, její základní barva je oranžová, ZETKA Raná až st edn raná odr'da, zraje 5 dn' zna$nou $ást plodu kryje tmav $ervené lí$ko. p ed odr'dou `Velkopavlovická`. Vznikla v (R Dužnina plodu je oranžová, st edn tuhá až jako náhodný semená$. Vzr'stnost stromu je tuhá, velmi š@avnatá, sladce navinulá, aroma68 tická, dobrá. Pecka na dužnin st edn siln HARLAYNE ulpívá, proto jsou plody této odr'dy vhodné Pozdní odr'da, zraje 9 dn' po odr'd k použití spíše jako stolní ovoce. Jádro pecky `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v Kanad je sladké. Plodnost je st ední. jako k íženec `V 51092` a `Sunglo`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je malý, soum rGOLDRICH ný, povrch slab hrbolkovitý. Slupka je velmi St edn raná odr'da, zraje shodn s odr'- slab plstnatá, její základní barva oranžová, dou `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na na oslun né stran s $erveným lí$kem. Dužniv USA jako k íženec odr'd `Perfection` a na má barvu oranžovou, je tuhá, st edn až `Sunglo`. Strom má vzr'stnost slabou. Plod je velmi š@avnatá, sladce navinulá až navinule velký, nesoum rný, povrch slab hrbolkovitý. sladká, aromatická, dobrá. Pecka je od dužniSlupka je slab plstnatá, její základní barva je ny dob e odlu$itelná. Jádro má st edn ho oranžová, na povrchu plodu se vyskytují kou chu@. Plodnost je velká až velmi velká. pouze osamocené $ervené skvrny. Dužnina je Plody jsou vhodné p edevším pro konzerváoranžová, m kká až st edn tuhá, st edn renské zpracování. š@avnatá, navinule sladká, aromatická, dobrá. Pecka je od dužniny dob e odlu$itelná. Jádro MINARET má st edn ho ké. Plodnost je velká. P stovat Sadí se mezi pozdní odr'dy, zraje 9 dn' po lze ve všech oblastech, v okrajových na chrá- odr'd `Velkopavlovická`. Vznikla v (R jako n ných stanovištích. k íženec odr'd `Stark Early Orange` a `Velkopavlovická`. Roste siln . Plod je st edn MARLEN velký, soum rný, povrch má hladký. Základní Pat í mezi st edn rané odr'dy, zraje shod- barva slab až st edn siln plstnaté slupky je n s odr'dou `Velkopavlovická`. Byla naleze- sv tle oranžová, na oslun né stran se st edna v (R jako náhodný semená$. Vzr'stnost n velkým tmav $erveným lí$kem. Dužnina stromu je st edn silná až silná. Plod dosahu- má oranžovou barvu, je m kká, jemné konzisje st ední velikosti, je nesoum rný, povrch má tence, st edn až siln š@avnatá. Chu@ má slab hrbolkovitý. Základní barva slab plst- navinule sladkou až sladkou, aromatickou, naté slupky je oranžová, na oslun né stran výbornou. Pecka se slab ho kým jádrem se objevuje malé až st edn velké $ervené slab až st edn siln p ilnává k dužnin . Je lí$ko. Dužnina je oranžová, st edn tuhá, velmi plodná. Ve zralosti se plody snadno jemná, st edn š@avnatá, navinule sladká až otla$ují. Používáme je p edevším pro p ímý sladká, aromatická, výborná. Pecka se slad- konzum. kým jádrem je pouze velmi slab až slab p ilnavá k dužnin . Plodnost je velká. HAROGEM Pozdní odr'da, zraje 10 dn' po odr'd SVATAVA `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v Kanad St edn raná odr'da, zraje 4 dny po odr'd jako k íženec odr'd `Rouge du Roussillon` `Velkopavlovická`. Byla vyšlecht na v (R a `NJA 2`. Strom roste st edn bujn až k ížením odr'd `Stark Early Orange` a `Velko- bujn . Plod je malý až st edn velký, nesoupavlovická klon LE-19/2`. Vzr'stnost stromu m rný, povrch má slab hrbolkovitý. Slupka je je silná. Plod je st edn velký, nesoum rný, slab plstnatá, základní barvu má oranžovou, povrch má hladký. Slupka je slab plstnatá, v tšina plodu je p ekryta tmavou $ervení její základní barva je sv tle oranžová, na nanesenou ve form rozmytého lí$ka. Dužnioslun né stran plodu se vyskytuje st edn na je oranžová, tuhá, st edn š@avnatá, chu@ velké st edn až tmav $ervené lí$ko. Dužni- má sladce navinulou až navinule sladkou, na je oranžová, m kká až st edn tuhá, aromatickou, velmi dobrou. Pecka je dob e jemná, velmi š@avnatá s chutí navinule slad- odlu$itelná od dužniny, její jádro je siln ho kou, osv žující, aromatickou, výbornou. ké. Plodnost je velká až velmi velká. Pecka je dob e odlu$itelná od dužniny. Jádro má sladké. Plodnost je velká. Zralé plody se Slivon7 pom rn snadno otla$ují, nejsou proto vhodPo letech stagnace našeho sortimentu né k delšímu transportu. slivoní, který již neodpovídal pot ebám velkoproducent' ani drobných zahrádká ', došlo 69 v pr'b hu let 2004 a 2005 k jeho dopln ní o n které p stiteli žádané p evážn zahrani$ní avšak n které i p'vodní $eské odr'dy. Do Státní odr'dové knihy (R tak bylo zapsáno 11 odr'd pološvestek, 3 odr'dy švestky a 2 odr'dy slív. OPAL Velmi raná slíva, zraje 45 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Je p'vodem ze Švédska, kde byla vyšlecht na k ížením odr'd `Early Favorit` a `Oullinská renklóda`. Strom roste st edn siln až siln . Plod je st edn velký až velký, z bo$ního pohledu má elipsovitý tvar. Základní barva slupky je po odstran ní ojín ní zelenožlutá, kterou na v tšin povrchu plodu p ekrývá sv tle fialové až fialové lí$ko. Dužnina má barvu žlutou, je m kká, st edn až velmi š@avnatá, sladká, dobrá až velmi dobrá. Pecka k dužnin $áste$n p ilnává. Plodnost je velká, n kdy m'že mít sklon k p eplozování. Plody, které na strom dozrávají postupn a jsou velmi náchylné na otla$ení, se nejlépe využijí jako stolní ovoce. V'$i šarce švestek je tolerantní. HERMAN Velmi raná pološvestka, zraje 58 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Byla vyšlecht na ve Švédsku jako k íženec `Carská` a `Ruth Gerstetter`. Strom má vzr'stnost st edn silnou až silnou. Plod je st edn velký, z bo$ního pohledu elipsovitý. Základní barva slupky je po odstran ní ojín ní fialovomodrá. Dužnina má barvu žlutav zelenou, je m kká až st edn tuhá, st edn až velmi š@avnatá, sladce navinulá, p i plném vyzrání až nasládlá, jen mírn aromatická. Pecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velká. Plody jsou TEGERA vhodné p evážn pro stolní použití. V'$i Sadí se mezi velmi rané pološvestky, zraje šarce švestek je tolerantní. 44 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází z N mecka, kde byla vyšlecht na KATINKA k ížením odr'd `Ortenauer` a `Ruth GerstetVelmi raná pološvestka, zraje 49 dn' p ed ter`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází st edn velký, z bo$ního pohledu elipsovitý. z N mecka, kde byla vyšlecht na jako k íže- Základní barva slupky je po odstran ní ojín nec odr'd `Ortenauer` a `Ruth Gerstetter`. ní tmav modrá. Dužnina je žlutav zelená, Vzr'stnost stromu je st ední až silná. Plod je st edn tuhá, st edn š@avnatá, nevláknitá, malý až st edn velký, z bo$ního pohledu v chuti navinule sladká až nasládlá, spíše elipsovitý. Slupka má po odstran ní ojín ní pouze pr'm rné chuti. Pecka k dužnin nep ifialovomodrou barvu. Dužnina je žlutav lnává. Plodnost je st edn velká až velká. zelená, st edn tuhá, st edn až velmi š@avna- Není nijak zvláš@ náro$ná na podmínky stanotá, nevláknitá, v chuti sladce navinulá, jen višt . Žadatel uvádí odr'du jako slab tolemálo aromatická, pr'm rná. Pecka k dužnin rantní proti šarce švestek a odolnou v'$i nep ilnává. Plodnost je st ední až velká. Je moniliové hnilob plod', které jsou vhodné vhodná do všech oblastí, ovoce p evážn pro p edevším pro stolní použití. stolní použití. Je tolerantní k šarce švestek. CHRUDIMSKÁ (VAbKOVA) LALOMITA Je to velmi raná až raná švestka, zraje 35 Sadí se mezi velmi rané slívy, zraje 46 dn' dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Byla p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází nalezena jako náhodný semená$ v (R. Roste z Rumunska, kde byla vyšlecht na k ížením st edn bujn . Plod je st edn velký až velký, odr'd `Althanova` a `Early Rivers`. Strom z bo$ního pohledu elipsovitý. Základní barva roste st edn bujn . Plod je st edn velký, slupky je po odstran ní ojín ní tmav modrá. z bo$ního pohledu tvarem kruhovitý. Základní Dužnina má barvu žlutav zelenou, je st edn barva slupky je po odstran ní ojín ní tmav tuhá, málo až st edn š@avnatá, vláknitá, modrá. Dužnina má barvu žlutav zelenou, je v chuti navinule sladká až nasládlá, velmi st edn tuhá, st edn š@avnatá, nevláknitá, dobrá. Pecka k dužnin nep ilnává. Její plodnavinule sladká, dobré chuti. Pecka k dužnin nost je velká. Pro p stování vybíráme spíše $áste$n p ilnává. Plodnost je velká. Plody teplé polohy, kde dosáhneme jakostních jsou ur$ené p edevším pro stolní použití. plod' velmi dobré kvality. Je uvád na jako Odr'da je cizosprašná, tolerantní k šarce tolerantní proti šarce švestek. švestek. 70 CARPATIN Velmi raná až raná cizosprašná pološvestka, zraje 33 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Byla vyšlecht na v Rumunsku k ížením odr'd `Tuleu Gras` a `Rivers Timpuriu`. Strom roste st edn siln . Plod je velký, z bo$ního pohledu elipsovitý se základní barvou slupky po odstran ní ojín ní fialovomodrou, p evážn pro stolní použití. Dužnina je žlutav zelená, m kká až st edn tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká až nasládlá, dobrá, na pecce $áste$n p ilnává. Plodnost je st ední. V'$i šarce švestek je tolerantní. elipsovitý, základní barvu slupky po odstran ní ojín ní má tmav modrou. Dužnina je žlutav zelená, tuhá, st edn š@avnatá, sladká, aromatická, výborná. Pecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je st edn velká až velká. Odolnost v'$i šarce švestek je vyšší než u Domácí velkoplodé. JOJO St edn raná až pozdní pološvestka, zraje 12 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází z N mecka, kde byla vyšlecht na jako k íženec odr'd `Ortenauer` a `Stanley`. Strom je st edn vzr'stný. Plod je velký, z bo$ního pohledu tvarem elipsovitý. Základní barva slupky je po odstran ní ojín ní fialovomodrá. Dužnina je žlutav zelená, tuhá, st edn š@avnatá, nevláknitá, sladce navinulá, pr'm rné až dobré chuti. Pecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velmi brzká a velmi velká. Pro p stování volíme spíše teplé polohy, kde dosáhnou plody lepší kvality. Strom je zajímavý svou pom rn slabou vzr'stností a bohatou plodností, za což si žádá zvýšen pe$livou agrotechniku. Uvádí se jako rezistentní k šarce švestek. HANITA Velmi raná až raná pološvestka, zraje 27 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Pochází z N mecka, kde byla vyšlecht na jako k íženec odr'd `President` a `Auebacher`. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je st edn velký, z bo$ního pohledu tvarem elipsovitý. Základní barva slupky je po odstran ní ojín ní fialovomodrá. Dužnina je žlutav zelená, st edn tuhá až tuhá, st edn až velmi š@avnatá, nevláknitá, sladce navinulá až navinule sladká. Pecka k dužnin nep ilnává. VALOR Plodnost je st ední až velká. Je tolerantní Tato pozdní pološvestka zraje 7 dn' p ed k šarce švestek. odr'dou `Domácí velkoplodá`. Vznikla v Kanad , kde byla vyšlecht na jako k íženec -A-ANSKA RODNA Tato st edn raná až pozdní pološvestka odr'd `Imperial Epineuse` a `Grand Duke`. zraje 12 dn' p ed odr'dou `Domácí velkoplo- Vzr'stnost stromu je silná. Plod dosahuje dá`. Byla vyšlecht na v Jugoslávii jako k íže- velmi velké velikosti, z bo$ního pohledu má nec odr'd `Wangenheimova` a `Stanley`. tvar elipsovitý. Slupka má základní barvu po Roste slab . Plod dosahuje st ední až velké odstran ní ojín ní fialovomodrou. Dužnina je velikosti, z bo$ního pohledu je elipsovitý. žlutav zelená, st edn tuhá až tuhá, st edn Základní barva slupky je po odstran ní ojín - až velmi š@avnatá, navinule sladká až sladká, ní fialovomodrá. Dužnina má žlutav zelenou aromatická, výborná. Pecka k dužnin nep ibarvu, je st edn tuhá až tuhá, st edn až lnává. Plodnost je velká až velmi velká, bohuvelmi š@avnatá, sladká, aromatická, výborná. žel $asto v chomá$ích, odr'da je tak náchylPecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velká n jší na moniliózu plod'. Na šarku švestek je až velmi velká. Proti šarce švestek je uvád na citliv jší. jako velmi odolná. VALJEVKA Pozdní pološvestka, zraje 5 dn' p ed odr'TLCHOBUZICKÁ Jedná se o st edn ranou až pozdní švest- dou `Domácí velkoplodá`. Vznikla v Jugoslávii ku, zraje 12 dn' p ed odr'dou `Domácí velko- jako k íženec odr'd `Agen 707` a `Stanley`. plodá`. Byla vyšlecht na v (R k ížením odr'd Strom roste st edn siln až siln . Plod je `Domácí velkoplodá` a `Zelená renklóda`. velký, tvar má z bo$ního pohledu vej$itý. Vzr'stnost stromu je st ední. Plod je malý až Základní barva slupky je po odstran ní ojín st edn velký, z bo$ního pohledu tvarem ní tmav modrá, dužnina žlutav zelená, tuhá, 71 st edn š@avnatá, v chuti navinule sladká až Plodový myrobalán sladká, mírn aromatická, v p íznivých letech V sou$asném sortimentu registrovaných a na kvalitních stanovištích velmi dobrá. odr'd jsou také 3 odr'dy plodového myrobaPecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velmi lánu, p'vodem ze Slovenska. Vzhledem velká. V'$i šarce švestek je velmi odolná. k tomu, že pro $eského p stitele je tém nemožné tyto odr'dy získat, v roce 2004 PRESIDENT k nim p ibyly další 2, které jsou udržovány Pat í mezi velmi pozdní pološvestky, zraje v (R. 5 dn' po odr'd `Domácí velkoplodá`. Byla objevena na konci 19. století v Anglii jako OBILNAJA náhodný semená$. Vzr'stnost stromu je Velmi raná odr'da, zraje 50 dn' p ed odr'slabá až st ední. Plod je velký až velmi velký, dou `Domácí velkoplodá`. Pochází z Ukrajiny, z bo$ního pohledu elipsovitý. Slupka má po vznikla mezidruhovou hybridizací Prunus odstran ní ojín ní tmav modrou barvu. Duž- cerasifera x Prunus domestica. Vzr'stnost nina je žlutav zelená, st edn tuhá, st edn stromu je st ední až silná. Plod je velký, až velmi š@avnatá, nevláknitá, navinule sladká z bo$ního pohledu kruhovitý. Základní barva až sladká, aromatická, velmi dobrá. Plody slupky je po odstran ní ojín ní purpurovofiap ezráním ztrácejí na kvalit . Pecka k dužnin lová. Dužnina je oranžová, st edn tuhá až nep ilnává. Plodnost je velká. V'$i šarce tuhá, st edn š@avnatá, navinulá, p i plném švestek je st edn citlivá. vyzrání až nasládlá, pr'm rné až dobré chuti. Pecka k dužnin p ilnává. Plodnost je každoELENA ro$n velmi bohatá. Plody jsou vhodné p evážVelmi pozdní pološvestka, zraje 10 dn' po n pro stolní použití. P stování je možné ve odr'd `Domácí velkoplodá`. Pochází z N všech oblastech, v teplejších oblastech a na mecka, kde byla vyšlecht na jako k íženec stanovištích s kvalitní p'dou získáme plody odr'd `Vlaška` a `Stanley`. Strom má st edn velmi dobré kvality. silnou až silnou vzr'stnost. Plod je st edn velký, z bo$ního pohledu opakvej$itý. Základ- ZURNA ní barva slupky je po odstran ní ojín ní fialoTento velmi raný myrobalán zraje 43 dn' vomodrá. Dužnina je žlutav zelená, st edn p ed odr'dou `Domácí velkoplodá`. Odr'da tuhá, st edn až velmi š@avnatá, nevláknitá, vznikla na Ukrajin jako mezidruhový k ížesladká až velmi sladká, aromatická, výborná. nec Prunus salicina x Prunus cerasifera. Pecka k dužnin $áste$n p ilnává. Plodnost Roste slab až st edn bujn , korunu tvo í je st ední až velká. Vzhledem k velmi pozdní- st edn hustou až hustou. Plod je st edn mu zrání volíme pro p stování spíše teplejší velký až velký, z bo$ního pohledu tvarem polohy. Je tolerantní k šarce švestek. protáhlý. Základní barvu slupky má oranžovou až žlutou. Dužnina je žlutá, st edn tuhá až PRESENTA tuhá, st edn š@avnatá, navinule sladká až Sadí se mezi velmi pozdní švestky, zraje 12 sladká, mírn aromatická, velmi dobrá. Pecka dn' po odr'd `Domácí velkoplodá`. Byla k dužnin nep ilnává. Plodnost je nižší až vyšlecht na v N mecku k ížením odr'd st ední. Plody používáme zejména jako stolní `Orenauer` a `President`. Strom roste st edn ovoce. Tuto odr'du lze úsp šn p stovat ve siln až siln . Plod je st edn velký, z bo$ního všech oblastech, v okrajových volíme chrán pohledu má elipsovitý tvar. Slupka má po ná stanovišt . odstran ní ojín ní fialovomodrou základní barvu. Dužnina je žlutav zelená, tuhá, st edn š@avnatá, vláknitá, v chuti sladká až velmi sladká, aromatická, výborná. Pecka k dužnin nep ilnává. Plodnost je velká. Vzhledem k velmi pozdnímu zrání pro její p stování vybíráme pouze teplé polohy. Je tolerantní k šarce švestek. 72 ZIMA Vybrali jsme pro Vás, z "astých dotaz$ odborné poradny: Slyšela jsem, že existuje odr+da hrušn FULVIE. M+žete mi o ní n co sd lit? Odr'da pochází z Belgie, má st edn velké plody žluté barvy, m'že být i $ervené lí$ko. Vyzna$uje se velmi dobrou ko enitou chutí. Plody se sklízejí v polovin íjna a dozrávají od listopadu do ledna. Plodnost je brzká a hojná. Puchrovitost slivon7 Ing. Jaroslav Rod, CSc. Jako d ti jsme doma na Vyso$in považovali puchrovitost slivoní za zcela b žný jev na švestkách. Pamatuji si to p edevším proto, že jsme "boucho e", jak jsme puchrovitým plod'm íkali (jinde se jim íká puchry, bouchory, bachory, zkažence apod.), ob$as i pojídali, nebo@ byly sladké. Pak jsem puchrovitost minimáln t icet let nevid l a proto jsem ji, obdobn jako nap . koukol, za adil za nenávratné vzpomínky na d tství. P ibližn asi p ed deseti roky (rok si již p esn nepamatuji) jsem se však s puchrovitostí op t setkal, tentokráte jako s kuriozitou v p edh' í Jeseník'. Avšak již v následujícím roce byla zcela b žná na tém celém našem území. A od té doby se pak vyskytuje op t pravideln každoro$n , více však ve vyšších podhorských polohách. Podle literárních údaj' je puchrovitost rozší ena nejen po tém celé Evrop , ale i v Asii (nap . (ína a Japonsko), severní Africe i Americe (nap . Argentina a Kanada). Na našem území jsou nejv tší škody uvád ny z roku 1923. P'vodcem puchrovitosti je houba taxonomicky p íbuzná s tou, která zp'sobuje známou kade avost broskvoní - p'vodcem puchrovitosti je Taphrina pruni, kade avosti Taphrina deformans. Další p íbuzné houby zp'sobují $arov níky na b ízách (T. betulina), žlutavé puchý e na listech t ešní (T. cerasi), topol' (T. populina), dub' (T. caerulescens) nebo poškození jehn d olší (T. alni). Napade- né plody slivoní se prodlužují, deformují (p edevším rohlí$kovit ) a v tšinou jsou v tší než plody zdravé, i když n které mohou z'stat zakrn lé. Prakticky se v nich nevytvá ejí pecky, z'stávají žlutozelené a pozd ji se pokrývají jemným b lavým povlakem houby. Nakonec napadené plody hn dnou, zasychají a $ást jich opadává a z$ásti z'stávají viset na stromech až do p íští jara. Ve výjime$ných p ípadech jsou deformovány i letorosty nebo i listy. Houba p ezimuje ve form speciálních výtrus' (blastospor) na povrchu v tví a výjime$n jako mycelium uvnit pletiv napadených v tvi$ek. V p edja í pak pror'stá mycelium a klí$ící blastospory do pupen' a z nich p es kv tní stopky do kv t' a pozd ji mladých pl'dk'. K infekci kv t' m'že ale docházet i prost ednictvím výtrus' p es blizny a $n lky. Výskyt puchrovitosti podporuje vlhké a chladné po$así, lokality s $astými mlhami, pozdní p íchod jara a dlouhé období kvetení. Více trpí stromy zanedbané, podvyživené, ale i p ehnojené dusíkem. N kdy se i uvádí, že siln jší výskyt puchrovitosti je v p ípadech, kdy v p'd je nízký obsah vápníku. Za všech t chto podmínek m'že být napadeno i více než 70 procent plod'. Nejvíce jsou napadány švestky a plan rostoucí trnky. Ostatní druhy slivoní (mirabelky, renklódy a slívy) jsou napadány jen z ídka. Ze švestek je pak jednozna$n nejnáchyln jší `Domácí švestka`. Základem ochrany je v$asné odstraBování napadených (puchrovitých) plod' a deformovaných letorost'. P edevším ve vyšších polohách by m ly být p stovány p ednostn odoln jší odr'dy. V prosv tlených korunách se puchrovitosti da í mnohem mén než v korunách hustých, neudržovaných. Jak již bylo uvedeno, puchrovitost je velmi p íbuzná s kade avostí broskvoní a proto také i chemická ochrana je velmi podobná. V dob za$átku rašení se stromy d'kladn ošet í m Unatými p ípravky (Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP, oba v koncentraci 0,6 %). V p ípad chladn jšího a deštiv jšího po$así je možné ošet ení zopakovat ješt p ed kv tem. Obdobn jako u kade avosti broskvoní, i v p ípad puchrovitosti sv'j význam mohou mít i post iky provád né na podzim po opadu list'. 73 Novinky v registraci odrEd hrušní Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ Brno, zkušební stanice Želešice chu rzivá. Dužnina bílá, pevná, st edn š@avnatá až š@avnatá, st edn konzistentní, nasládlá, aromatická. Stopka st edn tlustá, krátká až st edn dlouhá, napojená v ose plodu. SklizBová zralost plod' koncem zá í, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do ledna. Brzká násada dosažena na kdouloBových podnožích s mezikmenem (mezišt pováním). V p ehledu jsou uvedeny nov jší odr'dy hrušní, které byly registrovány v období od roku 2003 do ledna roku 2005. Jsou $len ny do skupin letní, podzimní a zimní a ve skupin v abecedním po ádku. Jedná se o stru$ný popis, jelikož podrobné informace je možné nalézt v odborných $asopisech mimo jiné nap . i v Zahrádká i. Jist jste jeho pravidelný- DENISA vznikla k ížením odr'd 'Clappova' x 'Boskomi $tená i a odb rateli. va' - p'vod Sempra s.r.o. Litom ice, ozna$ení TE-1839. Letní Vzr'stnost st edn bujná, v tvení slabé až MILADA st ední, habitus rozložitý. Plodnost na krátje or'da, pocházející z domácího šlecht ní kých trnech. Plodí ve shlucích, probírka plod' (Sempra Litom ice, s.r.o), vznikla k ížením je nutná. Plod je st edn velký, nepatrn odr'd 'Eliška' x 'Hardyho', provozní ozna$ení nesoum rný, tvar z profilu vypuklý, rozši uje TE-5230, odr'du udržuje Sempra Praha a.s. se ke kalichu. Základní barva slupky žlutozeleVzr'stnost je st edn bujná, habitus koruny ná, krycí barva r'žovo$ervená a jen na oslumá polovzp ímený charakter. V tvení a obr's- n né stran plodu. Slupka st edn tlustá, na tání je dostate$né. Plodnost je st edn pozd- povrchu drsná, množství rzivosti jen velmi ní, plodí jednotliv i ve shlucích na krátkém nízké. Dužnina bílá, st edn š@avnatá, k ehké plodonosném obrostu. (áste$ná probírka konzistence, nasládlá v chuti i aromatická. plod' je nutná. Plod je st edn velký až velký, Stopka st edn tlustá až tlustá, dlouhá, naposlab nesoum rný, tvar z profilu je vypuklý, jená šikmo k ose plodu. rozši uje se ke kalichu. Slupka je tenká, na SklizBová zralost plod' od poloviny zá í, povrchu suchá, hladká, bez rzivosti. Základní konzumní zralost od konce íjna, skladovatelbarva slupky žlutozelená, krycí r'žovo$ervená nost do prosince. Afinita s kdouloBovými ve form lí$ka. Dužnina bílé barvy je m kká, podnožemi je dobrá. st edn š@avnatá a navinule sladká v chuti. Stopka je tlustá, st edn dlouhá, $asto napo- KARINA je další podzimní odr'dou, se kterou se jena šikmo k ose plodu. SklizBová zralost plod' od poloviny srpna, m'že litom ické šlecht ní (Sempra Litom ikonzumn dozrávají na p elomu m síc' ce s.r.o) pochlubit. Pochází z k ížení odr'd srpna a zá í. Vhodná do všech p stitelských 'Williamsova' x 'Konference' a ve šlecht ní byla ozna$ena jako TE-6914. poloh i na bujn jší semenné podnoži. Vzr'stnost slabá, v tvení dostate$né, habitus vzp ímený. Plodnost odr'dy je na Podzimní krátkých trnech. Plodí ve shlucích, probírka BLANKA plod' je nutná. Plod velký, siln nesoum rný, je rovn ž litom ické šlecht ní (Sempra tvar z profilu vydutý. Základní barva slupky Litom ice, s.r.o), pochází z k ížení odr'd žlutá, krycí barva sv tle $ervená, celokrajn 'Drouardova' x 'Boskova lahvice', provozní rozmytá. Povrch plodu nerovný, slupka tenká, ozna$ení TE-2036. hladká, bez rzivosti. Dužnina bílá, m kká, Vzr'stnost st edn bujná, v tvení slabé, š@avnatá, jemné konzistence, sladká. Stopka habitus polovzp ímený. Plodnost na krátkých dlouhá, st edn tlustá až tlustá, napojena trnech, jednotliv i ve shlucích. Plod velký, šikmo k ose plodu. slab nesoum rný, tvar z profilu vypuklý, SklizBová zralost plod' za$átkem zá í, rozši uje se ke kalichu. Základní barva slupky konzumní zralost od poloviny zá í, skladovažlutozelená, krycí barva jen na oslun né telnost do íjna. Vhodná do všech p stitelstran plodu, nevýrazná, oranžovo$ervená. ských poloh na bujn jších semenných podnoSlupka st edn tlustá, drsná st edn , u kali- žích. 74 Zimní krátkém plodonosném obrostu. Plod velký, nepatrn nesoum rný, tvar z profilu vydutý, rozši uje se ke kalichu. Základní barva slupky žlutozelená, krycí barva r'žovo$ervená na oslun né stran . Slupka st edn tlustá, na povrchu hladká, množství rzivosti nízké. Dužnina bílá, st edn š@avnatá, k ehké konzistence, navinulá, aromatická. Stopka tenká až st edn tlustá, dlouhá, napojená v ose plodu. SklizBová zralost plod' od poloviny íjna, konzumní zralost za$átkem prosince, skladovatelnost do února. Vhodn jší jsou kombinace ze semennými podnožemi. GRACIE je zimní odr'dou, pocházející z k ížení 'Holenická' x 'Boskova lahvice' (Sempra Litom ice s.r.o), provozní ozna$ení TE-2153. Vzr'stnost je st edn bujná až bujná, v tvení st ední, habitus rozložitý. Plodí jednotliv i ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod st edn velký až velký, nepatrn nesoum rný, tvar z profilu vydutý, rozši uje se ke kalichu. Základní barva slupky žlutozelená, krycí barva tmav $ervená ve form žíhání jen na oslun né stran . Slupka st edn tlustá, Pozn. tvar plodu z profilu, jak jste se do$etli, na povrchu hladká, množství rzivosti velmi nízké. Dužnina krémové barvy, š@avnatá, má novou klasifikaci: vypuklý má charakter máslovité konzistence, navinule sladká, jako baBatý nebo baBkovitý, vydutý je hodnoaromatická. Stopka st edn tlustá, st edn cen jako lahvicovitý. dlouhá, napojená v ose plodu. SklizBová zralost plod' koncem zá í, konJak pe!ovat o cibuloviny zumní zralost v listopadu, skladovatelnost do v !ase vegeta!ního klidu ledna. Afinita s kdouloBovými podnožemi je MUDr. Josef K íž, p edseda ZS dobrá. LUNA byla vyšlecht na k ížením odr'd 'Lucasova' x 'Holenická' (Sempra Litom ice s.r.o), ve šlecht ní byla ozna$ena TE-17/52, 53. Vzr'stnost odr'dy je st edn bujná až bujná, v tvení st ední, habitus polovzp ímený, plodí jednotliv i ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod je velký až velmi velký, nepatrn nesoum rný, tvar z profilu vypuklý, rozši uje ve st edu plodu. Základní barva slupky žlutozelená, krycí barva oranžovo$ervená jen na oslun né stran . Slupka tenká, na povrchu hladká, množství rzivosti nízké až st ední. Dužnina bílá, st edn š@avnatá, máslovité konzistence, sladká, aromatická. Stopka tenká až st edn tlustá, krátká až st edn dlouhá, napojená šikmo k ose plodu. SklizBová zralost plod' nastává za$átkem íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do ledna. Afinita s kdouloBovými podnožemi je dobrá. PETRA pochází op t z litom ického šlecht ní (Sempra Litom ice s.r.o), vznikla k ížením odr'd 'Williamsova' x 'Holenická', provozní ozna$ení TE-430. Vzr'stnost je slabá, v tvení st ední, habitus p evislý, plodí jednotliv i ve shlucích na Je až s podivem, že v tak zdánliv banální záležitosti, jakou je uložení a ošet ování hlíz a cibulí okrasných kv tin se mnozí i zkušení zahrádká i stále dopoušt jí chyb. Napsat tento $lánek jsem se rozhodl poté, co mne nedávno oslovila jedna pom rn zkušená zahrádká ka s dotazem "pro$ mi ješt nelezou ze zem gladioly?". Když jsem se jí zeptal, kdy me$íky vysazovala, odpov d la že vloni na ja e. Z toho je vid t, že ne všichni máme ve všem jasno, a že n kdy i ty zdánliv banální informace jsou p ínosem. Musíme si uv domit, že cibuloviny ve svém širokém spektru vyžadují také rozdílný p ístup. Máme zde skupinu t ch, které musíme každoro$n vyndavat ze zem a p es zimu ukládat - tím se budeme v tomto $lánku zabývat. Další skupinou jsou ty, které m'žeme nechávat v zemi i n kolik let. K t m pat í hlavn narcisy, lilie a r'zné drobné cibuloviny. Mezi tím jsou tulipány, které bychom m li kv'li zdravotnímu stavu p esazovat každoro$n , ale nic se nestane, když je necháme v zemi více let. Každopádn by se ale tulipány a narcisy m ly sázet na podzim a p es zimu být v zemi. Je smutné, že n kte í nezodpov dní prodejci nabízejí neprodané tulipány k jarní výsadb . 75 Každým rokem musíme vyndavat a na zimu ukládat me$íky, kaly, kany, ji iny, begonie. Nejvíce chyb se d lá p i pé$i o me$íky a tím se budeme zabývat pon kud podrobn ji. Ji iny nevyžadují žádnou zvláštní pé$i. Po sklizni se ízneme kr$ek na 10 cm a buU je m'žeme uložit i s balem zeminy do chladné polosuché místnosti až do jara, nebo je m'žeme uložit do bedýnek a prosypat rašelinou, pilinami, nebo hoblinami. Kaly a begonie ukládáme nejlépe do sklepa, kde je skladujeme v suché rašelin nejlépe p i teplot 6 - 8 oC. Kany vyžadují tutéž teplotu, ale mírn vlhkou rašelinu. Tyto t i druhy vyžadují p ed výsadbou na venkovní stanovišt p edp stování v kv tiná$ích. Me$íky po sklizni rozhodn nesmíme skladovat tak, jak se d íve doporu$ovalo- se íznout je 10 cm nad hlízou a uložit p es zimu n kde v blízkosti kotle. Takto "ošet ené" hlízy do jara spolehliv zaschnou a v'bec nevyraší. Správný postup je ten, že ihned po sklizni se odlomením odstraní celá lodyha. Z ko en' a hlíz se odstraní zbytky zeminy, abychom sušili co nej$istší hlízy. Sušení je nejd'ležit jší fáze v pozklizBové úprav hlíz. Nejideáln jší sušení je p i teplot 27 - 30 oC p i stálém proud ní a vým n vzduchu. B hem 14 dn' by se m la váha sklizené hlízy zmenšit o t etinu. Pokud nelze sušení zajistit dostate$nou cirkulací vzduchu, je lépe sušit p i nižší teplot delší dobu. V každém p ípad je ale t eba zajistit pravidelné v trání místnosti. V optimálních podmínkách prob hne fáze prvního hlavního vysoušení za 2 - 3 týdny, p i teplotách okolo 20 oC za 4 - 6 týdn'. B hem této doby dostate$n vyschnou slupky i ko eny a mezi starou a novou hlízou se vytvo í hlavní odlu$ovací vrstva bun k, takže lze snadno od nové hlízy odd lit starou hlízu se zbytky ko en'. P i p ed$asném $išt ní a násilném odd lování staré hlízy je nebezpe$í, že se poškodí nové hlízy a otev ená rána je pak vstupní branou pro infekci houbovými chorobami. Nedoporu$uje se ovšem ani pozdní $išt ní, protože p i n m se m'že hlíza poškodit. Z hlízy odstraníme i nejsvrchn jší slupku, která je poz'statkem posledního spodního listu a rovn ž m'že být zdrojem houbové 76 infekce. Takto o$išt né hlízy se pak ješt asi m síc dosoušejí p i teplot kolem 20 oC. Po dosušení se hlízy ukládají do suché, dob e v trané a mrazuprosté místnosti p i optimální teplot +2 - +8 oC. Je t eba si uv domit, že již p i teplot 0 oC hlízy zmrznou a zcela se znehodnocují!. Rovn ž vyšší teploty jsou pro hlízy nevhodné, protože p ed$asn raší a tím se oslabují. B hem skladování je t eba pravideln kontrolovat zdravotní stav hlíz a n jakou chorobnou zlikvidovat. Také je t eba pozorn sledovat p ípadný výskyt t ásn nek, které p i p emnožení svým sáním siln poškozují hlízy. Našt stí boj proti t ásn nkám není obtížný. Sta$í post ik ACTELLICem ve spreji, který t ásn nky bezpe$n likviduje. Asi m síc p ed výsadbou buU zvýšíme teplotu ve skladu, nebo p eneseme hlízy do místnosti s teplotou 15 - 18 oC . Tím se hlízy probudí ze zimního klidu a podstatn d íve kvetou. T sn p ed výsadbou se z hlíz odstraní zbývající slupky a m'že se provést suché, $i mokré mo ení. To je vhodné hlavn ve velkovýrob . Drobným p stitel'm doporu$uji ke zlepšení zdravotního stavu hlíz sázet je do písku. Na dno vyryté brázdi$ky se nasype asi 2 cm vrstva kvalitního í$ního písku promíchaného s p ípravkem Dithane, nebo Novozir (asi v pom ru 1/2 kg p ípravku na jedno kole$ko písku), na n j se pak rozloží hlízy, mírn p itla$í, zasypou se další vrstvou písku a teprve pak zemí. Ješt7 pár slov k liliím: D íve byla jednozna$n doporu$ována podzimní výsadba. Po špatných zkušenostech z posledních let, kdy pozdní silné mrazíky zna!n7 poškozují rašící rostliny aW deformací kv7tE, !i oslabením listových pletiv a tím zvyšují náchylnost k houbovým chorobám ji nedoporu!uji. P i jarní výsadb cibule pozd ji raší a tím se v tšinou t mto mraz'm vyhnou. Dnes je již na ja e na trhu dostatek kvalitních cibulí, nebo si m'žeme po sklizni vlastní cibule skladovat. Podmínkou je ale dostate$n chladný sklad s teplotou 1 - 4 oC. P i vyšších teplotách cibule p ed$asn raší. Cibule se uchovávají v suché rašelin , nebo hoblinách. P7stujeme pepino 'Gold' Ing. Ludmila Dušková, Praha Pepino je velmi zajímavá rostlina s botanickým názvem Solanum maricatum a v posledních letech se stává velmi vyhledávanou atraktivní novinkou i mezi našimi p stiteli. P'vod má tato teplomilná rostlina v Jižní Americe a práv nároky na p'du a prost edí se v mnohém liší od našich tradi$ních plodin. Vzhledem ke zvýšeným nárok'm na teplo, budeme pepino p stovat p edevším ve skleníku, foliovníku, p ípadn i v byt . Zkušenosti našich p stitel' nasv d$ují tomu, že jde o rostlinu vhodnou také pro balkony, terasy i okenní parapety. Tato místa vyhovují za p edpokladu pravidelné vydatné zálivky a $astého p ihnojování kombinovanými hnojivy. Pepino lze p stovat i v zahrad na chrán ném a slunném stanovišti s možností zastín ní rostliny p ed poledním úpalem. Protože však rostliny m'žeme vysazovat na volný záhon pouze v dob kdy již spolehliv nehrozí no$ní mrazíky a zase ji musíme v$as, nejlépe již po$átkem zá í p emístit do teplého prostoru, ukazuje se jako nejvhodn jší p stování v nádobách. A jak budeme postupovat? P stební nádoba musí být dostate$n velká, nejmén 30 cm v pr'm ru horního obvodu. Na dno nádoby musí p ijít alespoB 3 až 4 cm vysoká drenáž jemn jšího št rku nebo keramzitu. Otvory ve spodní $ásti nádoby pro odtékání p ebyte$né vody, jsou samoz ejmou podmínkou pro to, aby ko eny nezahnívaly. Vysazujeme do p stební nádoby až po 20. kv tnu a zemina, do které sázíme musí být velmi kvalitní, výživná s p ísadou vyzrálého kompostu nebo proleželého kravského hnoje a rašeliny. S p ihnojováním pak za$ínáme asi po t ech týdnech po výsadb , v dob kdy již rostlina zako enila. Jako vhodné se ukazuje p ihnojování Superfosfátem a tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu v týdenních intervalech. Pepino p stované v nádob vytvá í p evislé výhony na kterých visí p ekrásné žluté plody s fialovými proužky, které sou$asn p'sobí efektn a velmi dekorativn . P i p stování na záhon je nutné výhony vyvazovat, aby plody neležely na zemi a nehnily. Pepino vyžaduje také dostatek vody. Za slunných a horkých dn' pot ebuje každodenní zálivku nejlépe odstátou vlažnou vodou. Pokud nemáme možnost pravidelné zálivky, nebo se chystáme na dovolenou, vyplatí se do zeminy v dob sázení aplikovat p ípravek Terra Cottem na bázi polymer', který spolehliv váže vodu a rostlina netrpí do$asným p ísuškem. P i dodržení všech zásad p stování, tedy slunné stanovišt , dostatek vody a výživy, m'žeme o$ekávat tvorbu kv t' již koncem $ervna. První plody budeme pak sklízet koncem srpna. Jejich chu@ je velmi zvláštní, definovaná mezi kiwi, hruškou a melounem. Krom nejr'zn jších zp'sob' zpracování formou salát', kompot' s broskvemi a rumem $i marmelád, je vynikající konzumace $erstvých plod' po jejich oloupání. Jsou š@avnaté, lahodné s vysokým obsahem vody. Pokud plody na rostlin v dob st hování do teplého prost edí ješt nejsou zralé, bezpe$n na rostlin dozrají a jsou skladovatelné po celou zimu. NezapomeQte: 1. Pokud máme sazenice menší, rozhodn se vyplatí vysazovat je do p stební nádoby po dvou. 2. Pepino je rostlina vytrvalá, p i správné pé$i a zimování nám bude dávat plody po mnoho let. Spolehliv p ezimuje v byt , teplota v místnosti však nemá klesnout pod 15 oC. I p es zimu proto bude vyžadovat zálivku. 3. Pepino se velmi dob e množí ízkováním. Nejvhodn jší termín je koncem ledna. Výborn ko ení ve vlhkém písku. Po zakoen ní se ízky p esazují do kv tiná$k'. Dop stovávají se ve skleníku, ale je možné i v byt na okenním parapetu. Jakmile zako ení a za$nou r'st vyplatí se je zaštípnout, aby obrazily. Dutiny stromE a jejich ošet ení Ing. Tomáš Foral P í$inou vzniku dutiny v kmenech strom' a ve v tvích je hniloba d eva, zp'sobená nej$ast ji parazitickými d evokaznými houbami, vnikající p es poran ní, zp'sobená mechanickým poškozením d eva ulomením v tve v trem, tíhou sn hu nebo námrazy, 77 bleskem, mrazovou prasklinou $i jiným narušením kmene, v tví nebo ko en'. K mechanickému poškození strom' dochází také nej$ast ji nevhodným a nesprávným ezem velkých v tví nebo špatný ez na tzv. "v7šáky", manipulací s technikou v blízkosti strom' a následným nekvalitním, nedostate$ným a nevhodným ošet ením. I v d'sledku fyziologického oslabení d eviny stárnutím nebo zhoršením životních podmínek d evin dochází k infekci strom' primárními parazitickými d evokaznými houbami. Více oslabené stromy bývají ve m stech, kde jsou ko eny v asfaltu a dlažb , v prost edí pr'myslového zne$išt ní, stejn jako u silnic, kde je p'da kontaminována chemickými posypy a ropnými látkami a je zde v tší koncentrace emisí a imisí. Ranami vnikají spóry d evokazných a jiných parazitických hub, plísní, bakterie a hmyz snadn ji, než do zdravého a nepoškozeného stromu. Po napadení dojde k vyhnívání d eva, trouchniv ní a jeho vydrolením nebo jiným mechanickým odstran ním se vytvo í dutina. Pokro$ilejší hniloba m'že zp'sobit zlomení v tve, kmene, nebo celkové uschnutí stromu, protože se zhorší toky živin a asimilát' odum ením nebo ucpáním vodivých pletiv. Pokud je nutné a vhodné strom ponechat, musíme zvážit rozsah poškození a velikost dutiny $i napadení houbou. Hyfy houby však pronikají hluboko do d evní hmoty a pouhým okem poznáme pouze místa zasažená houbou delší dobu, kde se již projevuje rozklad d eva nebo na n m vyr'stají plodnice. Je pot eba zhodnotit odborn statiku d eviny. Statické zajišt ní je vhodné sv it odborník'm. Popis používaných technik a technologií není náplní tohoto $lánku. Jsou používána r'zná kotvící a stahovací kovová lana, ty$e aj. Tam, kde budeme ukotvovací za ízení vrtat do d eva, používáme ušlechtilý a nekorodující kov. Dbáme na $istotu a dezinfekci prost edí i ná adí. Musíme dbát na to, aby nedošlo k zaškrcení v tve nebo kmene, nebo k za ezání ostrého lana do k'ry. Toho docílíme podkládáním koženými nebo gumovými pásy a úvazky, které m'žeme postupem $asu povolovat. V každém p ípad doporu$uji konzultaci s odborníky, ale i mezi nimi jsou r'zné názory a pohledy na ošet ení strom'. Mnohdy nejde 78 pouze o posouzení zdravotního a statického stavu samotného stromu, ale i zhodnocení prost edí, ve kterém roste, zda je možné nebo nutné tento strom nákladn a pracn ošet ovat, jestli nehrozí díky ostatním neodstranitelným vliv'm odum ení d eviny b hem n kolika let. Pro efektní ošet ení jsou d'ležité stanovištní podmínky, kde strom roste a možné odstran ní nebo zmírn ní negativních vliv' prost edí nap . odstran ním špatné zeminy, zmenšením zadlážd ného povrchu nad ko eny, nahrazení chemického posypu v zim posypem inertními materiály. Podmínky zlepšíme p ihnojením d eviny organickými i anorganickými hnojivy, závlahou, pop ípad biologickým $i chemickým ošet ením proti houbám a šk'dc'm. T mito a dalšími p íznivými faktory podpo íme regeneraci a zlepšení zdravotního stavu stromu, hojení ran a r'st d eviny. Bereme v potaz také historickou a estetickou hodnotu stromu a jaké zásahy bude nutné provést, aby nevzniklo odstrašující torzo. Postup p i ošet ení: Veškeré trouchnivé a houbou napadené d evo opatrn vy ežeme frézkou, dlátkem, ostrým nožem. Až se dostaneme na zdravé d evo, op t hodnotíme statiku stromu, ale také vzhled. Poté provedeme ošet ení fungicidem. Nutné jsou fungicidní a fungistatické p ípravky. Pro šetrn jší ni$ení hub a ke snížení rizik práce s chemickými p ípravky je vhodn jší používat biologické p ípravky, nap . p ípravek na bázi mikroorganismE IBEFUNGIN. Je však možné použít i jiné fungicidy. Pak m'žeme rány zat ít stromovým balzámem nebo št pa ským voskem. I toto rozhodnutí a ošet ení by m lo brát v úvahu celkovou diagnózu stromu. Nikdy nepoužíváme na rány p ípravky na mo ení a ochranu mrtvého d eva, jako LUXOL, LAZUROVACÍ LAKY, MOSIDLA. Dutinu stromu v tšinou nevyplBujeme. Je d'ležité, d'kladné odvedení deš@ové vody z dutiny. K tomu volíme vhodný tvar ezu a vydlabání mrtvého d eva. Neprodyšné uzavírání dutin není vhodné, protože zde neproudí vzduch a dochází k dalším hnilobám a množení d evokazných hub. Zast ešení lehkou konstrukcí nemusí být na závadu. Doporu$uji citlivé vytvarování st íšky korespondující se vzhledem d eviny. Jsou vhodné d ev né a jiné šindele. Uzav ení dutiny proti vhazování odpadk' nebo vstupu osob a zví at provedeme opticky nerušícím lehkým nerezovým nebo pogumovaným pletivem. V p ípad dutin u lip, které jsou n kdy schopné vytvá et v kmenech druhotné prokoeBování, m'žeme dutinu vyplnit odkyselenou rašelinou s perlitem. Je možné, že po n kolika letech kmenové ko eny vytvo í nové "kmínky", které zvýší stabilitu stromu, zajistí lepší p ísun živin a tím regeneraci stromu. Jsou však i p ípady, kdy je možné dutinu stromu prohloubit a spojený základ, vykopaný v zemi vyplnit betonem, který kmen staticky zajistí. Nesmíme však poškodit ko eny. V tomto p ípad musí být obnažené d evo ošet ené stromovým balzámem, aby agresivní vápenné složky v betonu nepopálily buBky živého d eva. Tak vlastn "posadíme" strom na betonový základ a zajistíme pevné ukotvení dutého stromu s terénem. než my lidé, ale ani u nich se nedá jejich !as prodlužovat donekone!na. Proto i když budeme "dvakrát m7 it", je jasné, že n7kdy musíme i "jednou ezat". A to vždy v p ípad7, kdy by nám po velmi nákladném ošet ení strom umíral vstoje p ed o!ima, kdy bychom se dívali na zubožené torzo pEsobící depresivn7 !i ohrožující své bezprost ední okolí. Tady je citliv7jší a vhodn7jší odstran7ní stromu a do nové zem7 vysázení nového, zdravého a krásného jedince. VždyW stromy kolem nás sázíme pro jejich krásu, pro radost, pro zlepšení prost edí. Váno!ní dekorace Zdena Fousová, SZO Achillea M lník Slavnostní výzdobou p enášíme kousek p írody do svých obydlí. O Vánocích je to obzvláš@ d'ležité. Proto je t eba se dob e p ipravit a nasbírat si b hem roku rostlinný materiál pro aranžování. Je možno ho získat v p írod nebo si ho m'žete sami vyp stovat. Vhodn realizovaný vlastní nápad pot ší nejen tv'rce, ale i naše blízké. P íprava a sb7r rostlinného materiálu Dle p'vodu jej m'žeme rozt ídit na n kolik základních skupin: První skupinu tvo í sušené kv ty, plody, v tévky a jiné p írodní doplBky. Dají se sbírat p edem a dob e uskladnit v papírových krabicích. Sklízíme je nep ekvetlé, sušíme v pr'vanu, ve tm a co nejrychleji. Nej$ast ji používanými sušenými kv tinami jsou slam nky (Helichrysum bracteatum), smilky (Helipterum roseum), ostrožky (Delphinium consolida), pestrovky (Gomphrena globosa), b inky (Lonas annua), limonky (Limonium sinuatum), molucely (Molucela laevis). P'sobivé jsou i kv tenství trav, nap íklad t eslice (Briza maxima), sametovka (Lagurus ovatus), lesknice (Phalaris arundinaceae). Z trvalek lze použít eb í$ek (Achillea millefolium), má$ku (Eryngium sp.), b lotrn (Echinops), rozchodníky (Sedum), v$etn trav jako ozdobnice (MisZáv7rem je velice dEležité poznamenat, canthus sp .), kortadérie (Cortaderia) nebo že každý živý organismus má svoji životproso (Panicum). Specifické možnosti použití nost. Stromy se sice dožívají vyššího v7ku nabízí i sušené r'že. 79 (asto používané jsou i semeníky kv tin. Nap íklad m sí$nice (Lunaria annua), $ernucha (Nigella orientalis, N. hispanica), mák (Papaver somniferum), ter$ovka (Rudbeckia), hlavá$ (Scabiosa stellata), divizna (Verbascum), t epenatka (Echinacea), pupalka (Oenothera biennis), kosatec (Iris), tulipán (Tulipa) aj. Významné místo zaujímají i suché plody, zejména o echy vlašské, lískové, burské, pistácie. Podobn i šišky jehli$nan' nebo kaštany $i žaludy. Zpest ením mohou být i sušené plody (k ížaly, švestky, pomeran$e). Zajímavým doplBkem váno$ních prací jsou i p kn tvarované v tévky ze starých jabloní, t ešní, kaštan', trnek, buk' a vrb. Sou$ástí kompozice se mohu stát i kameny, oblázky, kousky k'ry, hrubé úlomky d eva, choroše, mechy. Atmosféru vánoc dotvo í i ru$n vyrobené perní$ky, figurky a v ne$ky z proutí, ozdoby ze slámy, kuku i$ného šustí, p ípadn há$kované $i pali$kované. Druhou skupinu tvo í živé ezané kv ty nakoupené v kv tinové síni. Vybíráme kv ty $erstvé s dobrou trvanlivostí, aby vydržely sv ží po celé svátky. Nejlépe chryzantémy, lilie, toulitky, orchideje, karafiáty. Tradi$ním materiálem jsou rychlené v tévky t ešní, zlatice, mahalebky, známé jako "barborky". Dají se také p ipravit chlazené cibuloviny, které nakoupíme ve specializovaných obchodech a p irychlíme (hyacinty, narcisy). T etí skupinou je zeleB pro Vánoce typická, v tve jehli$nan', neboli chvojí. Vybíráme z druh' konifer, které déle vydrží v podmínkách teplých byt' a rychle neopadávají. Nejvhodn jší jsou všechny druhy jedlí, tis' a borovic. Lze použít i cyp išek a jalovec. Chvojí je vhodné p es noc nechat dob e nasáknout vodou. Zvláštní skupinu tvo í v tévky stálezelených ke '. Na první místo adíme cesmínu (Ilex), která je efektní nejen listem, ale i výraznými $ervenými plody. M'žeme využít i zimostráz (Buxus), bobkovišeB (Prunus laurocerasus), barvínek (Vinca) a b e$@an (Hede-ra). Hodí se dob e k ezaným i sušeným kv t'm. Pro aranžování pot ebujeme vhodné nádoby a podklady. Vybíráme z keramiky v odstí80 nech bílé, béžové a hn dé nebo v barvách ladících s interiérem. Vhodný je i k iš@ál, výrobky pletené z lýka a proutí. Vyhovují i d ev né nádoby, p í ezy, m ížky a samorosty. Uplatní se i o$išt né úlomky k'ry r'zn velké a tvarované. Pro dobré zvládnutí vaza$ské práce je t eba mít adekvátní ná adí a pom'cky. Nesmí chyb t kvalitní n'ž, zahradnické n'žky a n'žky na pletivo a drát. Pro lepení sušiny je nezbytná tavící pistole a nápln . Jako podklad slouží aranžovací hmota dodávaná v bohatém výb ru tvar' a velikostí. Šedá slouží pro suché vazby a zelená pro živé. Klasickou pom'ckou z'stává dob e dostupný mechový balí$ek stažený drátem na cívce. P ipevBujeme ho k podkladu dv ma h ebíky nebo drátem. Nesmí chyb t ani typické symboly vánoc. Jsou to p edevším sví$ky r'zné síly, barev a velikostí. Barevná škála stuh z látky, pytloviny, sí@oviny a papíru. Zajímavé jsou i kroucené šB'ry, provázky, lýko a dýha. P edváno$ní doba je vymezena adventem. Je to období $ty týdn' p ed Vánocemi, kdy p edehru nastávajícího sváte$ního $asu symbolizuje adventní v nec coby výzdoba stolu. Z mnoha možností jeho ztvárn ní je klasický zelený v nec. Pro tuto práci pot ebujeme podložku ze slámy o pr'm ru 20 až 25 cm, drát na cívce $. 6 (0,6 mm), nejlépe zelený a krátké v tévky chvojí 10 - 15 cm. V tévky pokládáme hust jednu vedle druhé kolem podložky a p itahujeme drátem (obr. 1). Musíme pokládat rovnom rn , aby v nec byl pravidelný, stejn silný. V míst ukon$ení v tévky nadzvedneme, dvakrát obto$íme drátem a konec vpíchneme do podložky. Ze 1. Zelený v nec siln jšího drátu zhotovíme $ty i trny, které vpíchneme do pod- postup ložky ze spodní strany a zakon$íme o$kem. Možnosti umíst ní sví$ek na trny viz obr. 2 a, b, c. 2. Umíst ní sví9ek na advetním v nci V nec ozdobíme stuhami, sušenými plody a kv ty, vždy záleží na vkusu a fantazii tv'rce. Je možno i ponechat v nec pouze zelený a dozdobit v tvi$kami cesmíny. V poslední dob se v nce zav šují i na dve e nebo na st nu. Zdobí se jen stuhami a nebo r'znými doplBky bez sví$ek. Adventní v nec lze zav sit i na stuhy ke stropu nebo pod svítidla. Nejtradi$n jší prací však z'stává váno$ní svícen. Slouží jako dekorace stolu nebo nábytkových st n. Velmi $asto vyrábíme váno$ní svícen jako vzpomínku na své nejbližší a dáváme ho na hrob. Pro dekoraci stolu se hodí svícen vypichovaný do malé misky, velikost volíme podle prostoru. Základ tvo í aranžovací hmota dob e nasáklá vodou a obalená pletivem. Pevn ho usadíme do misky aby nehrozilo uvoln ní vazby. Podklad budou tvo it v tévky chvojí, st ed pak sví$ka $i sví$ky ve stejné barv se stuhou a živé kv ty, viz obrázek 3. Dopln k tvo í výhony janovce. Další možností je váno$ní dekorace na st nu, zejména v menších bytech. Jako podklad lze využít d ev nou m ížku, rám obrazu, prout né prvky nebo plastiku ze d eva. V p ípad rámu upevníme do rohu aranžovací hmotu, zakryjeme krátkými v tvi$kami borovice a plochu roz$leníme delšími v tvi$kami a st ed zaplníme jablky a vlašskými o echy, viz obrázek 4. Dozdobíme oblou$ky ze sv tlého pediku. 4. Aranžmá v rámu, 5. Záv s na záclony Ozdoby na záclony musí být lehké a jednoduché. Dob e poslouží malé polystyrenové kroužky o pr'm ru 12 cm, které obalíme lýkem nebo sisálovým provázkem, pop ípad stuhou. P izdobíme malou kyti$kou sušených kv t' nebo zelenou v tvi$kou. Zav síme na tutéž stuhu, kterou je kroužek obto$en, viz obrázek 5. 3. Váno9ní svícen Dané téma je tak rozsáhlé a možností je neomezená škála, tudíž záleží na každém Podobným zp'sobem zhotovíme i svícen tv'rci jaké kombinace použije. z chvojí a kv ty nahradíme ovocem, o echy nebo jiným výrazným prvkem dle fantazie. Impregnace d eva Svícny na hrob tvo íme v tšinou na d ev ný p í ez do mechového balí$ku (jsou pevn jší pro použití v zahrádce a lépe odolávají nep ízni po$así než aranžovaRNDr. Vladimír Mašín cí hmota). Materiál na zdobení použijeme Každý zahrádká ví, že použije-li ke stromtrvanliv jší, nap íklad makovice, soukenické št tky nebo kaštany. Dobré jsou i n které ku k'l z neupraveného d eva, tak za krátký $ásti exotických rostlin z dovozu, zejména $as mu $ást, která je v zemi ztrouchniví, takže k'l je nepoužitelný. P'dní mikroorganizmy plody. zcela konzistenci d eva zm ní. Jde o neoby81 $ejnou samo$isticí $innost, p i které se p íroda sama dokáže vyrovnat se svými odpady. Chceme-li naopak d evo uchovat, musíme jej ochránit nát rem nebo napustit látkou, která $innosti mikroorganizm' zabrání. To znamená, že d evo natíráme olejovou barvou nebo impregnujeme. Uvedu prost edky, které bývají pro impregnaci doporu$ovány: P ípravky na bázi ropy (r'zné asfaltové p ípravky) nebo dehtu s aditivy, které zlepšují konzerva$ní ú$inek. Tyto prost edky jsou vodoodpudivé, proto materiál, na který je používáme musí být dokonale suchý, aby mohlo dojít k pr'niku co nejhloub ji. Výhodou t chto nát r' je dobrá dlouhodobá konzerva$ní ú$innost. Nevýhodou je, že výpary poškozují jemná pletiva ko en' mladých stromk'. K'l vlastn slouží jako zásobárna škodlivých látek, které se pomalu uvolBují práv do míst, kde škodí. Stejn tak škodí v pa eništi mladým rostlinkám. Situace je zhoršena tím, že není p ítomno sv tlo, které urychluje proces stárnutí. Ten je ješt zpomalován vlhkou p'dou a nižší teplotou. (ili $erstv nat ené d evo rozhodn nepoužívat tam, kde jsou mladé rostliny. Odpomoc je snadná - d evo nat ít dlouhodob p edem a nechat stárnout na slunci a vzduchu. Škodlivé látky se odpa í, zpolymerizují a zoxidují, takže se stanou dokonale rezistentními a na své okolí nep'sobí. Potom je m'žeme bez obav použít. Látky jako je chroman (K2CrO4) nebo dvojchroman (K2Cr2O7,) draselný $i sodný, dále borax (Na2B4O7 .10H2O), nebo kyselina boritá (H3BO3) jsou $astou složkou r'zných prost edk' proti plísním. Tyto látky jsou $astou složkou r'zných prost edk' proti plísním. Používají se nej$ast ji ve sm si, p i$emž se p idává též síran m Unatý, p ípadn i jiné kovy vázané do organické formy - nap . cín, st íbro apod. Tyto prost edky jsou ú$inné nap . ve sklepích, stavbách apod., ale v zahrádkách je rozhodn nedoporu$uji. Chrom je p ítomen v šestimocné form , která je rostlinám i lidem škodlivá. Navíc se siln oxida$ním ú$inkem; $asem p echází (redukuje se) na trojmocnou formu, která je neškodná a v malé mí e pro rostliny i $lov ka dokonce žádoucí. Tento proces p em ny je však pomalý. Borax a kyselina boritá jsou sice pro výživu rostlin d'ležité - viz Rukov @ zahrádká e 2004, M.Kalina: Bor ve výživ rostlin, je zde 82 ale nebezpe$í poškození rostlin p edávkováním. Je to stejný p ípad jako v p edchozím bod . Impregnovaný k'l uvolBuje nadbytek boru práv v míst ko en' a poškozuje je. Z tohoto d'vodu je lépe slou$eniny boru k t mto ú$el'm rad ji v zahrádce nepoužívat. Síran m Unatý, modrá skalice (CuSO4. 5H2O) je velice dobrý prost edek, má vynikající fungicidní vlastnosti. M'že se použít i na mokré d evo. Cituji o impregnaci k'l' z knihy F. Böhmig, S. Peleška: 2000 rad pro zahrádká e str.12.: "pro impregnaci p ipravte 2 - 3 % roztok modré skalice v d ev né nádob . K'ly pono te 40 - 50 cm do roztoku, který prolne do k'l' již bez vašeho p i$in ní. Podle zabarvení horní ezné plochy poznáte, až roztok prolne celým k'lem - impregnace je potom hotova." Tolik citace. Na koncentraci modré skalice p íliš nezáleží. Já používám nasycený roztok s p ebytkem tuhé fáze, tj. krystal' síranu m Unatého (obsahuje 17 %), ve kterém ob$as doplním odpa enou vodu. Síran železnatý, zelená skalice (FeSO4. 7H2O) - je doporu$ován 5 % roztok. Nemám s tímto praktické zkušenosti. Jist rostlinám neškodí, ale jeho konzerva$ní ú$inky budou menší než u p edchozího osv d$eného síranu m Unatého. Také není stálý jako síran m Unatý, protože podléhá oxidaci vzdušným kyslíkem. Výhodou je nízká cena a snadná dostupnost. Jako poslední bych zmínil nejstarší a možná nejlepší zp'sob hodící se pro k'ly ke stromk'm. Jde o prosté opálení spodní !ásti kElE v plameni. Zuhelnat lý povrch je velmi trvanlivý. Jist by nám to dosv d$ili archeologové, kte í po staletích nacházejí zbytky staveb, které se dochovaly proto, že nesho ely úpln . S touto úpravou by (co se stálosti tý$e) asi t žko mohli sout žit jakékoli jiné zp'soby konzervace. Nevýhodou je to, že je nutno opálení provést dokonale a pravideln , takže jde o $asov náro$nou záležitost. Podstata vzniku rezistence d eva proti napadení hnilobami je tato: Hlavní složkou d eva jsou celulózy (polysacharidy) a lignin. Záleží samoz ejm na p'vodu d eva, ale udává se pr'm rné chemické složení: 50 % uhlíku, 6 % vodíku, 43 % kyslíku, 0,3 % dusíku, 0,5 % popela. Díky svému složení je d evo ideálním zdrojem energie pro p'dní organizmy a bakterie. P i opalování v ohni za nedostatku kyslíku dochází k zuhelnat ní a vzniku elementárního uhlíku. Uhlík je sice základním prvkem, z kterého jsou složeny všechny živé organizmy, ale v této form je pro n naprosto nep ijatelný. V uvedeném textu jsou pouze prost edky, které by pro zahrádká e - b žného spot ebitele p icházely v úvahu. NezmiBuji se o impregna$ních látkách, které mohou mít sice dobrý impregna$ní ú$inek, ale životnímu prost edí jsou velmi škodlivé. Jsou to na p íklad sm si látek, které obsahují fluorid sodný, chlorid rtu@natý, chlorid zine$natý apod.. Tyto látky se zvlášt d íve používaly p i pr'myslové úprav d eva, které je nutno dlouhodob chránit proti hnilob (železni$ní pražce, telegrafní sloupy apod.) Je t eba ke kácení stromE povolení? Ing. Jaroslav Rod, CSc., ÚR ZS Olomouc (astou otázkou zahrádká ' je, zda ke kácení starých, p erostlých, nemocných nebo jinak nevyhovujících strom' na svých zahradách musí mít povolení nebo zda je mohou kácet bez omezení. Zákon 114/1992 Sb. (O ochran p írody a krajiny) a jeho provád cí vyhlášky $. 395/1992 Sb. uvádí, že v p ípadech d evin rostoucích mimo les je ke kácení nezbytné povolení a že to "lze vydat ze závažných d'vod' po vyhodnocení funk$ního a estetického významu d evin". K závažným d'vod'm nepat í ani zastín ní objektu nebo podrostu, ani nap . to, že ze strom' padá listí, které zanáší okapy. V p ípad pozemk' fyzických osob, což v naprosté v tšin jsou i zahrádky, je však výjimka. Zde je t eba povolení pouze v p ípadech, že stromy ve výšce 130 cm nad zemí mají obvod (ne pr'm r!) kmene v tší než 80 cm nebo že se jedná o souvislé ke ové porosty o ploše v tší než 40 m2. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o d eviny ovocné, okrasné nebo n jaké jiné. D eviny nad uvedené míry mohou být pokáceny bez povolení pouze v p ípad "hrozí-li bezprost edn škoda na život nebo zdraví nebo majetková škoda zna$ného rozsahu". Ale i toto je t eba do 15 dn' písemn oznámit obecnímu ú adu. O povolení musí žádat vlastník pozemku nebo jeho nájemce, ten však jen se sou- hlasem vlastníka. Kácení d evin je v tšinou povolováno v období jejich vegeta$ního klidu. Z uvedeného je z ejmé, že v p ípadech kácení strom' a k ovin v žádném p ípad neplatí $asto používané argumenty typu, že "na své zahrad si mohu d lat co chci". Nepovolené kácení strom', pop . jiných d evin je p estupkem. Ve správním ízení pak m'že být za toto deliktní jednání uložena pokuta do 10 tisíc K$ v p ípad jednoho stromu, v p ípad více strom' pak až do výše 50 tisíc K$. Stejné výše pokut jsou ale ur$eny i pro p ípady, že na d evinách je proveden zásah, "který zp'sobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprost edn $i následn zp'sobí jejich odum ení". V povolení o kácení se ukládá povinnost provést náhradní výsadbu. Pokud není tato povinnost uložena (nap . bude-li vykácené místo zastav no), je ten, kdo kácel, povinen zaplatit do rozpo$tu obce odvod, která jej použije ke zlepšení životního prost edí. OdrEdy révy pro výrobu vína Vina ská komise RR ZS Vina ská komise (ZS uvádí v souladu se svým programem osv tové $innosti pro pot ebu zahrádká ' a za$ínajících drobných vina ' aktualizovaný seznam odr'd vinné révy, ze kterých je dovoleno vyráb7t jednak jakostní víno stanovené oblasti a jednak zemské víno. Seznam odrEd, ze kterých je dovoleno vyráb7t jakostní víno stanovené oblasti: Bílé moštové odrEdy OdrEda Synonymum Aurelius D vín Chardonnay Irsai Oliver Kerner Lena Malverina Muškát moravský MOPR Muškát Ottonel Muscat Ottonel Müller Thurgau Rivaner Neuburské Neuburger Pálava 83 Rulandské bílé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Sauvignon Sylvánské zelené Tramín $ervený Veltlínské $rv. rané Veltlínské zelené Veritas Pinot blanc Pinot gris Rheinriesling, Riesling Welschriesling Sauvignon blanc Sylvánské, Grüner Silvaner Tramín, Gewürztraminer Malvasier, Malvasia Grüner Veltliner - Modré moštové odrEdy OdrEda Synonymum Agn Alibernet André Ariana Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Frankovka Lemberger, Blaufränkisch Merlot Modrý Portugal Blauer Portugieser, Portugieser Blau Neronet Rulandské modré Pinot noir Svatovav inecké Saint Laurent Zweigeltrebe Seznam odrEd, ze kterých je dovoleno vyráb7t zemské víno OdrEda Synonymum Blauburger Bouvier'v hrozen (abaBská perla (ervenošpi$ák Damascenka Leánka Dív$í hrozen Chenin blanc Jakubské Kadarka modrá Steinschiller Kamenor'žák bílý Malbec Malingre Modrý Janek Muškát žlutý Ortlíbské žluté Ortliebské žluté Portugalské bílé 84 Prachttraube Ryzlink buketový Sauvignon šedý Sémillon Sylvánské $ervené Syrah Vetlínské $ervenobílé Viognier Sauvignon gris Shiraz -ZS a e-mail Ing. Miloš Kožešník správce www.zahradkari.cz (ZS pro své $leny pravideln vydává V stník, který p ináší adu aktuálních informací o $innosti Svazu, o výsledcích hospoda ení, o zm nách zákon', o ú$etnictví a mnohé další informace. V stník je zasílán na každou ZO k rukám funkcioná '. Bohužel stále se zvyšující náklady na tisk a distribuci V stníku p isp ly v posledních letech ke snížení po$tu vydání z p'vodních 4 na 2 b hem roku. Do budoucna se dokonce zvažují jiné formy poskytování informací $len'm, které by mohly V stník v klasické tišt né podob z$ásti nebo zcela nahradit. Jednou z možností je zasílání informací daleko rychleji, prost ednictvím e-mailu po internetu. Toto ešení má doposud jen jediný, ale vskutku zásadní problém - nedostatek $len' ochotných poskytnout pro svou ZO vlastní e-mailovou adresu k ob$asné komunikaci s územní radou a úst edím Svazu. Obracíme se proto na Vás, kte í e-mailovou poštu b žn používáte, pomozte své ZO a nabídn te možnost ob$asného p ijmutí $i odeslání elektronické pošty. Snížíte tak náklady Svazu a p isp jete ke zrychlení p edávání informací. K zavedení e-mailové adresy vaší ZO do adresá e sta$í navštívit webové stránky Svazu www.zahradkari.cz a vyplnit malý formulá , který najdete v rubrice (ZS - formulá e. P ed jeho vypln ním se však dohodn te na své ZO, abyste používali nejlépe jen jednu adresu. V íme, že i p es po$áte$ní problémy se e-mailová korespondence a zasílání informací prost ednictvím internetu stane pro Svaz b žnou záležitostí. Zahrádká ský sortiment ovocných rostlin - aktualizace Ovocná ská komise ZS Ovocná ská komise vypracovala ve spolupráci s našimi p edními specialisty v roce 1999 pro pot ebu $len' (ZS p ehled zahrádká ského sortimentu ovocných rostlin, jehož formu zp ístupnila v p íloze svazového V stníku $.3/1999. Po p ti letech provedla komise op t ve spolupráci s profesionály v oboru aktualizaci tohoto materiálu vy azením restringovaných odr'd a za azením nových registrovaných odr'd. Tento materiál si neklade za úkol nahrazovat pomologickou literaturu, které je na trhu a ve ve ejných knihovnách dostatek, ale krátkou a p ehlednou formou chce p isp t jako pohotovostní zdroj nejd'ležitšjších informací pro práci na zahrádce. V p ehledu je použito $íselné a zkratkové symboliky, která je uvedena níže. Základ tvo í p stitelské zóny, které jsou v materiálu specifikovány pro skupinu jádrovin, peckovin, drobného ovoce a zvláš@ pro teplomilné druhy v$etn vinné révy. V p ípad p stování vinné révy v p íznivých mikroklimatických podmínkách (u zdi domu apod.) je možno na základ p ehodnocení konkretních podmínek použít i p stitelskou zónu o 1 stupeB vyšší ve srovnání s b žným standardem. Zóna - jádroviny, peckoviny, drobné ovoce: 1. Do 300 m n.v. 2. 300 - 450 m n.v. 3. 450 - 600 m n.v. 4. Nad 600 m n.v. - nevh. Pro p stování v tšiny druh'. Ostatní hodnocené parametry jsou uvedeny vždy pod p íslušnými tabulkami. Jablon7 OdrEda zóna Daria Delicia Discovery Hana James Griewe DR Julia Mantet Mio Nela Pr'svitné letní Primula 2 1,2,3 2,3 2,3,4 1,2,3 1,2 1,2 1,2 1,2 2,3,4 1,2,3 Red Jonaprince Desert Diadem Delen Dolores Doris Dulcit Vanda Vitan Wealthy DR Zlatava 1,2 2 1,2 1,2 1,2,3 2 2 2,3,4 1,2,3 3,4 2,3 Angold Aneta Auralia 1,2,3 2,3,4 2,3 význam Letní 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 Podzimní 2 2 2 2 2 2 3 2 2 1 3 Zimní 1 2 2 vhodná podnož strup. padlí M9, MM106 M9, MM106 M9 M9, MM106 M9, MM106 M9 - A2 M9, MM106 M9, MM106 M9, MM106 M1, M11 E, F, M9 2 2 2 0 2 1 3 1 0 2 0 2 1 1 1 3 1 2 1 1 3 2 E, H, M9, M26 M9, A2 M9, A2 M9, H, MM106 E, M9, M26 M9 - A2 M7 - MM106 M9 - M7 E, F, M9 M7 - A2 E, H, M9, M26 3 1 2 2 0 2 2 0 1 1 2 3 1 1 2 2 1 1 1 1 1 2 M9, A2 M9, A2 M9, A2 1 0 1 2 1 2 85 OdrEda Biogolden Blaník Bláhovo oranžové Bohemia Boskoopské Dantes Degas Delica Delvit Delor Denár Diamant Dione Domino Dublet Durit Elstar Florina Gala Gold Bohemia Goldstar Idared Jarka Jonagold Jonagored Jonalord Lipno Lord Lambourne R Lotos Melodie Melrose Ontario Otava Rajka Rosana Rubimeg Rubín Rubinstep Rubinola Selena Sparjon Šampion, Š.Red Topaz Vesna Zvonkové významnost odrEdy 1 - významná 2 - st edn významná 3 - omezený význam 86 zóna význam vhodná podnož strup. padlí 1,2 2 H, M26, MM106 0 1 1,2,3 2 H, M9, M26,E 0 2 2,3 1 M4 - M1 2 2 2,3 1 M9, MM106 2 1 2,3 1 M9, MM106 2 1 1,2,3 1 E,F,H,M9,M26 0 2 1,2 2 F,G,M27 1 2 1,2 3 M9, A2 2 1 2 3 M9, MM106 2 1 2,3 2 M9 - A2 2 1 2,3,4 1 M7 - MM106 1 1 1,2 2 E,H,M26,MM106 2 2 2,3 2-3 M9 - MM106 2 1 2,3 2 M9 2 1 2,3 2 M9 - MM106 1 1 1,2,3 2 G,E,M9 0 1 1,2 2 M9 3 2 1,2 2 M9 0 2 1 2 M9 2 2 1,2,3 1 E,H,F,A 2 1 1,2 2 M9 - A2 0 1 1,2 1 M7 - A2 3 3 1,2 2 A2 2 1 1,2 1 MM106 2 2 1,2 1 E,F,A,M9 3 3 2,3 2 M7,A2 1 2 2,3 1-2 E,F,M9 0 2 2,3 1 M4, M1 2 1 2,3 2 M9 0 3 1,2,3 1 M7, MM106 0 1 1,2 1 M9 1 2 2,3 2 M9 - MM106 2 2 1,2 2 M9 - M7 0 2 2,3 1 M9, E 0 1 2,3 1 M7, A2 0 1 1,2,3 1 E, M9, M26 1-2 1 2,3 1 M9, MM106 2 1 1,2 2 G, E, M9 2 2 1,2,3 1-2 M9 - M7 0 1 1,2,3 1 MM106 0 1 2,3 2 M9 - MM106 1 2 2,3 1 M9 - A2 2 2 1,2 1 M9 - MM106 0 1 1,2 2 M9 - MM106 0 1 2,3 1 M9 - A2 2 1 citlivost ke strupovitostí citlivost k padlí 0 = rezistentní 1 = odolná 1 = odolná 2 = st edn náchylná 2 = st edn náchylná 3 = náchylná 3 = náchylná Slivon7 Hrušn7 OdrEda zóna význam vzrEst odol. str. 2 2 1 2 1 2 1 2 1 2 2 1 3 2 2 2 2 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 2 1 2 2 2 3 2 2 3 3 2 2 1 1 1-2 2 3 3 3 1 2 1 1 1 1 2 2 Letní Alfa Alice Clappova (ervencová Isolda Laura Milada Radana Williamsova $., R 1,2 1,2,3 1,2 1,2 1,2,3 1,2 1,2,3 1,2 1,2 Boscova lahvice Hardyho Charneuská Karina Konference Manon Monika Morava Nitra Vila 1 1,2 2,3 1,2 1,2,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 Podzimní Amfora Astra Beta Blanka Bodra Bohemica David Decora Delta Dicolor Dita Erika General Leclerc Jana Jizera Lucasova Milka Nela Vladka Vonka významnost odrEdy 1 - významná 2 - st edn významná 3 - omezený význam Zimní 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2,3 1,2,3 2,3 1,2,3 1,2,3 1,2 1,2 vzrEstnost 1 - vzr'stná 2 - st edn vzr'stná 3 - málo vzr'stná 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 2 1 2 1 2 1 1 2 1 1 2 1 2 3 2 2 2 1 2-3 1 2-3 2 2 2 2 1 3 2 1 2 1 2 2 1 2 2 3 2 citlivost ke strupovitosti 0 = rezistentní 1 = odolná 2 = st edn náchylná 3 = náchylná OdrEda zóna význam vzrEst Švestky a pološvestky (a$anská lepotica 1,2 1 2 Domácí velkoplodá 1,2,3,4 1 2 Gabrovská 1,2,3 2 2 Hamanova švestka 1,2,3 2 2 Stanley 1,2 2 2 Valjevka 1,2,3 2 2 VaBkova 1,2,3 2 2 Wangenheimova 2,3,4 2 1 Hanita 1,2 1 2 Herman 1,2,3 2, 3 2 Jojo 1,2 1 2 Karpatin 1,2 2-3 2 Katinka 1,2 2 3 Top 1,2 1-2 1 Renklody Althanova 1,2 1 1 Ontario 1,2 2 2 Opál 1,2,3 1 2 Wazonova 1,2 2 2 Zelená 1,2 1 2 Mirabelky Nancyská 1,2 2 2 opylení významnost odrEdy vzrEstnost 1 - významná 1 - vzr'stná 1 - samosprašná 2 - st ední význam 2 - st edn vzr'stná 2 - $ást. samospraš. 3 - omezený význam 3 - málo vzr'stná 3 - cizosprašná opylení citl. šarce 1 1 2 2 1 1 2 1 1 1 1 3 1 1 1 3* 1 1 1 1 2 2 1 1 0 1 1 1-2 3 1 2 3 3 2 1 1 2 2 2 1 citlivost k šarce 0 - odolná napadení 1 - odolná 2 - st edn odolná 3 - citlivá *) pouze velkopl. klony T ešn7 OdrEda Karešova Kaštánka Rivan Aranka Burlat Granát Kordia Napoleonova Sam T chlovan Van Vanda 87 88 zóna 1,2 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2 1,2 1,2 1,2,3 2,3 1,2 1,2 1,2,3 zrání význam vzrEst Srdcovky 2 1 2 1 1 2 2 2 Polochrupky 2 1 Chrupky 4 2 6 1 5-6 1 5 2 5 1 5 1 4 1 citlivost praskání 1 1 2 1 2 1 2 2 2 3 1 2 1 2 2 2 3 3 1 3 2 3 3 1 pozn. dob h do tepl.obl OdrEda zóna zrání význam vzrEst Halka Horka Regina Sylvana Vilma zrání sklizBová zralost (po$ítáno od 1. t ešBového týdne) citlivost pozn. praskání 1,2,3 6-7 2 1 3 sušší obl 1,2,3 4 2 2 3 velkoplodá 1,2,3 7 2 2 2 nutný opyl 1,2,3 4-5 1 3 2 tm.chrup. 1,2,3 6-7 2 2 1 moniliosa významnost odrEdy vzrEstnost citlivost praskání 1 - významná 1 - vzr'stná 1 - odolná 2 - st ed. významná 2 - st edn vzr'stná 2 - st edn citlivá 3 - omezený význam 3 - málo vzr'stná 3 - siln praská OdrEda Érdi bqtermq Favorit Královna Hortenzie Meteor Korai Üjfehértoi fürtös Vackova Morela pozdní zrání sklizBová zralost (po$ítáno od 1. t ešBového týdne) zóna zrání význam vzrEst citl. praskání 1,2 5 1 2 1 1,2 3 1 2 1 1,2 3 2 1 3 1,2 2 2 2 2 1,2,3 6 1 2 1 2,3,4 4 2 1 3 1,2,3 7-8 1 3 1 významnost odrEdy vzrEstnost opylení 1 - významná 1 - vzr'stná 1 - samosprašná 2 - st ed. významná 2 - st edn vzr'stná 2 - $ást. samospraš. 3 - omezený význam 3 - málo vzr'stná 3 - cizosprašná Višn7 MeruQky OdrEda zóna ranost význam náro!nost mrazuvzd. pozn. Bergeron 1,2 3 1 2 1-2 Harcot 1,2,3 1-2 2 3 2 Karola 1,2 1 3 2 1-2 citl. prask Kompakta 2,3 2 3 2 1-2 okraj. obl. Kráska 1,2 2 3 2 1 ne sucho Leskora 1,2,3 1 1 3 1 Veecot 1,2,3 2 2 3 1-2 konzerv. Veharda 2,3 2 2 2 1 Velbora 1,2,3 3 2 2 1-2 i okrajové Velkopavlovická 1 2 1 2 3 Lerosa 1,2,3 1-2 2 2-3 1 velký plod Veselka 1,2 1 2-3 2 1 atrakt.plod Leala 1,2,3 3 3 2 1 nár.na ez Harlayne 1,2,3 3 1-2 3 1 ranost náro!nost zóna 1 - raná 1 - náro$ná - nutná korekce rozd7lení 2 - st edn náro$ná 1. zóna do 250 m n.v. - teplá 2 - st edn raná 3 - pozdní 3 - nenáro$ná 2. zóna 250 - 350 m n.v. význam mrazuvzdornost - st edn teplá 3. zóna 350 - 450 m n.v. 1 - významná 1 - odolná mrazu - chrán né polohy 2 - st edn významná 2 - st edn odolná 3 - omezený význam 3 - citlivá na mráz 89 Broskvon7 OdrEda Cresthaven Favorita Morettini 3 Harbinger Martina Redhaven Reliance Sunhaven Krasava Michaela Suncrest zóna 1,2 1,2,3 1,2,3 2,3 1,2,3 2,3 1,2 1,2,3 1,2 1,2 ranost význam náro!nost mrazuvzd. pozn. 3 1 2 1-2 plastická 1-2 1 2 1 1 3 2 2 zahrádká . 3 3 2 1 b lomasá 2 1 3 1-2 plastická 2 2 2-3 1 odol.chladu 2 2 2-3 2 i okrajové 2-3 2 2-3 1-2 b lomasá 1-2 2 2 2 atrakt.plod 3 2 2 1 nektarinky Harco 1 2-3 3 1 2 teplé obl. ranost náro!nost zóna 1 - raná 1 - náro$ná - nutná korekce rozd7lení 2 - st edn náro$ná 1. zóna do 250 m n.v. - teplá 2 - st edn raná 3 - pozdní 3 - nenáro$ná 2. zóna 250 - 350 m n.v. význam mrazuvzdornost - st edn teplá 3. zóna 350 - 450 m n.v. 1 - významná 1 - odolná mrazu - chrán né polohy 2 - st edn významná 2 - st edn odolná 3 - omezený význam 3 - citlivá na mráz O ešák vlašský OdrEda Apollo Jupiter Lake Mars Sychrov zóna 1 1,2 1,2 1,2,3 1,2,3 OdrEda Hallská obrovská Lombardská bílá Webbova zóna 1,2,3 1 1,2 opylení 2 3 2 1 1-2 odol. mrazu pozn. 2-3 1-2 1-2 1 plodný 1 $ervenojádrý Líska zóna 1. zóna do 250 m n.v. - teplá 2. zóna 250 - 300 m n.v. 3. zóna 300 - 450 m n.v. - chrán né polohy opylení 3 1 2 opylení 1 - samosprašná 2 - $áste$n samosprašná 3 - cizosprašná odol.mrazu 1-2 1-2 2 odolnost mrazu v kv7tu 1 - odolná mrazu 2 - st edn odolná 3 - náchylná k namrznutí Rybíz bílý OdrEda Blanka Jantar Olin Orion Viktoria 90 zóna 1,2,3 2,3,4 1,2,3 2,3,4 1,2,3,4 od. mrazu od. sprch. od. antr. 1-2 1-2 1 1 1-2 2 1-2 1-2 1-2 1 1-2 2 1 1 1-2 poznámka plodná hodn š@ávy na víno atr.hrozen odol.mrazu Rybíz !ervený OdrEda Detvan Heinemann'v pozdní Korál Losan Red Lake Rubigo Tatran Trent Rovada Kozolupský raný zóna 1,2,3 1,2,3 2,3,4 2,3,4 1,2 1,2,3,4 1,2,3 2,3 2,3 1,2,3 Angrešt od. mrazu od. sprch. od. antr. 1-2 1 1-2 1 1 1 1 1 1-2 1 2 1-2 2-3 1-2 2-3 1 1 1-2 2 1-2 1 1-2 1-2 1-2 2 1-2 1-2 1 2 1-2 poznámka kyselejší pevn d evo nižší ke hodn š@ávy stálý výnos atrakt..hrozen nejran jší douhý .hrozen atrakt.hrozny OdrEda Rixanta Rokula Rolonda Prima Captivator odolnost hn7dému padlí 1 - odolná 2 - st edn odolná 3 - náchylná zóna 1,2 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2,3 od. hn. padlí od. antraknoze 1 1-2 1-2 1-2 1 1-2 1 2 1 1-2 odolnost antraknoze 1 - odolná 2 - st edn odolná 3 - náchylná poznámka kyselá pozd.drob. mén trn' Jahodník OdrEda zóna Bounty Dagmar Dukát Elsanta Elvira Gorella Pegasus Induka Kama Karmen Korona Senga Sengana Tenira Vanda Lesana Prima Dita Florence Honeoye Rosie 2,3 2,3,4 1,2,3 1,2,3 1,2 1,2 1,2 1,2,3 1,2,3 1,2 1,2,3 1,2,3 1,2,3 2,3 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2 1,2,3 1,2,3 Rybíz !erný OdrEda Favorit Otelo Viola Démon Moravia Titania Triton Focus Ceres Vebus Ben Lemod Ben Connan odolnost mrazu v kv7tech 1 - odolná 2 - st edn 3 - náchylná zóna od.mrazu od.sprch od.antr. 1,2 3 2 2 1,2 1-2 1-2 1 1,2 2 1-2 1 1,2 2 2 1-2 1,2 1 2 1 1,2,3 1 1 1-2 1,2,3 1 1 1-2 1,2,3 1 1 1-2 1,2,3 1 1 2 1,2,3 1-2 1-2 1-2 1,2,3 1-2 1 2 1,2 1-2 1 1-2 opylení odolnost 1 - samosprašná sprchávání 2 - $áste$n samo1 - velmi sprašná 2 - st edn 3 - cizosprašná 3 - málo odolná opylení od.hn.padlí 3 2-3 1-2 2-3 1-2 2 1-2 2 1-2 2 1-2 1 1-2 1 1-2 1 1-2 1 1-2 1 1-2 1 1-2 1 odolnost antraknoze 1 - odolná 2 - st edn odolná 3 - náchylná Angrešt OdrEda Astrid Bílý nádherný Citronový ob í Finál Chryso Kompakta Roman Šolcova nad je Triumphant Zlatý fík Terno Matys Invicta zóna 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2,3 1,2 1,2,3 1,2 1,2,3 1,2,3 1,2 od. hn. padlí 2-3 2 2-3 2 2-3 2 2 1-2 1-2 1 2 2 1 od. antraknoze 2 2 1-2 2 2 2 2 1-2 2 2 2 2 1 poznámka Lidka Calypso Evita Everest tlustá slupka konzervár. Rujana ranost 1 - raná 2 - st edn raná 3 - pozdní nách.p ezr 91 92 ranost význam jednouplodící od. botrit. 1-2 1-2 1-2 2 1-2 1-2 2 1 1-2 2 2 1-2 1-2 2 1 1-2 3 1 2 1 1 2 2 2-3 1 1-2 1-2 3 2 1 2 1-2 1 2-3 1-2 2-3 3 2 1 1-2 3 1 1 2 1-2 1 2 1 2-3 2 1-2 2-3 2 2 1-2 2 1-2 1 2 1-2 stáleplodící 1,2,3 R 1 1-2 1,2 R 1-2 1-2 1,2 R 2 1-2 1,2 1 2 1-2 m7sí!ní 1,2,3 M 3 1 význam odolnost napadení 1 - významná plísní šedou 2 - st ed. významná 1 - odolná 3 - omezený význam 2 - st edn odolná 3 - náchylná pozn. vysoký výnos st edn odnož. málo odnož. málo odnož. R - remontantní M - m sí$ní Maliník OdrEda Canby Granát Zeva II Rubín bulharský Fértodi Zamatos Ada Heritage Medea Autumn Bliss Golden Bliss zóna vzrEst odnož. kval.plodu 1,2,3,4 2 2 2 1,2,3,4 1 2 1 1,2,3 2 2 1 1,2,3,4 1-2 1 1-2 1,2,3 2 2 1 Plodící na jednoletém d ev7 1-2 3 2 1 1,2 2 2 2-3 1,2 3 2 1 1,2,3 1 2 1-2 1-2 2 1 pozn. mén trn' plodný žlutoplodý Ostružiník OdrEda Thornfree Wilson'v raný Helen Buckingham Tayberry vzrEstnost 1 - vzr'stná 2 - st edn vzr'stná 3 - málo vzr'stná odnožování 1 - siln ji 2 - st edn 3 - slab zóna od . mraz. od. botr. 1,2 3 2-3 1,2,3,4 1 1 1,2 2 2 malinoostružiník 1,2 2 1-2 kvalita plodE odolnost letorostE (sumarizace znak': velikost jarním mrazEm plodenství, chu@ové vlast1 - odolná nosti a aroma) 2 - st edn odolná 3 - náchylná na namrznutí 1 - velmi kvalitní odolnost plísni šedé 2 - st edn kvalitní 1 - odolná 3 - málo kvalitní 2 - st edn náchylná k napadení 3 - náchylná k napadení plísní Réva vinná OdrEda Agni André Aurelius D vín Domina Dornfelder Frankovka Hibernal Chardonnay Irsay Oliver Laurot Lena zóna 2 1 1,2 2 2 2 1 2 1 1 1 2,3 ORM OLMJ moštové odrEdy 1 3 2 1 2 1 2 1 2 2-3 2 1 1 2 2 1 1 1 2 1 2-3 2 1 1 náPe náOi barva bob. 3 2 2 1-2 3 2 3 2 2-3 3 1 2 3 2 2 2 3 3 3 1 2 2 1 3 M M B B M M M B B B B B 93 OdrEda Malverina Modrý Portugal Múller Thurgau Muškát moravský Muškát Ottonel Neuburské Pálava Rulandské bílé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Sauvignon Svatovav inecké Sylvánské zel. Tramín $ervený Veltlínské $erv. rané Veltlínské zelené Vrboska Veritas Zweigeltrebe ORM OLMJ náPe náOi barva bob. 2 1 1 1 B 2 2-3 2 2 M 2-3 2 3 3 B 1 1-2 2 2 B 1 2 2 2 B 2 2-3 2-3 2 B 2 2-3 2-3 3 B 1-2 2-3 2 2 B 1-2 2-3 2 1-2 B 1 1-2 1-2 1-2 B 3 3 2 3 B 2 2-3 2 2-3 M 2 2-3 2-3 3 B 1 1-2 2 2 B 2 1-2 2-3 2-3 B 2 2 3 3 B 2 2 2 2 B 1 2 3 2 B 1 2 2 2 M stolní odrEdy Agat Donskoj 3 1 1 1 2 M Arkadia 1-2 2-3 2-3 2 3 B Diamant 1 1-2 1-2 2 2 B Chrupka bílá 1,2 1-2 1-2 3 2 B Chrupka $erv. 1,2 1-2 2 3 2 M Julski bizer 1 1-2 2 1-2 2 B Krystal 3 1 2 1 1 B Nero 3 1 1 1 1 M Olšava 1,2 1-2 1-2 1 1-2 M Pannónia Kincse 1 2-3 2-3 3 2-3 B Pola 3 1 1-2 2-3 3 M Prim 3 1 1 1 1 B Vitra 1 2 2 2 2-3 M Vostorg 3 1 2 1 1 B zóna náPe - náchylnost odr'dy 1 - teplá do 250 m n.v. k napadení perenosporou 2 - st . teplá, 250 - 350 m n.v. 1 - odolná, 3 - do 450 m n.v. - chrán né polohy 2 - st edn 3 - náchylná ORM - odolnost réví k zimním mraz'm náOi - náchylnost odr'dy 1 - odolná, 2 - st edn , odolná k napadení oidiem (padlím) 3 - neodolná 1 - odolná, OLJM - odolnost letorost' k jarním mraz'm 2 - st edn 3 - náchylná 1 - odolná, Barva plodE 2 - st edn , odolná 3 - neodolná B - bílá M - modrá 94 zóna 1 1,2 1,2 1,2 1 1 1 1 1 1 1 1,2 1 1 1,2 1 2,3 2 1,2 Výrazná sleva knih pro ZO a ÚR -asopis Zahrádká na výstavách P edstavenstvo v roce 2005 rozhodlo o výrazném snížení cen n kterých starších titul' vydaných v nakladatelství Kv t. Jejich cena je nyní stanovena jako kone$ná a nevztahují se na ní již obvyklé 25 a 30% slevy uplatBované d íve. Publikace se slevou je nutné objednat prost ednictvím své ZO nejlépe hromadn . Individuální objednávky $len' musí být pro uplatn ní slevy opat eny razítkem vaší ZO - u objednávek opat ených razítkem ZO (nebo ÚR) budou slevy poskytovány automaticky. (asopis Zahrádká stále nabízí všem základním organizacím a územním radám, které po ádají zahrádká ské výstavy oznámení o jejich konání ve své pravidelné rubrice. Informaci o výstav $asopis zve ejBuje v p im eném rozsahu bezplatn . Pro v$asné uve ejn ní je nutné s ohledem na výrobní termíny $asopisu žádost zaslat zhruba dva m síce p ed konáním akce. (asopis Zahrádká sou$asn nabízí vystavujícím organizacím Svazu možnost doplnit výstavu o starší vydání $asopisu (tzv. remitendu) pro návšt vníky poskytované bezplatn , jako dárek. Remitendu zašleme na vaši adresu sou$asKniha cena: d íve nyní n s propaga$ními materiály $asopisu, nebo@ Rostliny lé$í rostliny 20,10,- hlavním p edpokladem poskytnutí remitendy Tropy v byt 140,100,- je p im ená propagace $asopisu na výstav . V roce 2005 dokonce prob hla sout ž, ve Subtropy v byt 149,100,MeruBky a boskvon . 30,10,- které 10 organizací (ZS propagujících $asoObr. atlas jádrovin 120,60,- pis Zahrádká p i výstavách vyhrálo k ovinoez nebo vysava$ od firmy Homelite. I p esto, Obr. atlas peckovin 1 98,50,že pro rok 2006 podobnou akci nep ipravujeObr. atlas peckovin 2 98,50,me, p edpokládáme, že dopln ní výstavy Masožravé rostliny 55,35,- o remitendu bude pro návšt vníky jist vítaPokojová bonsai 80,50,- ným zpest ením, a že ve výsledku povede do Štíhlá v etena 56,25,- budoucna ke zvýšení návšt vnosti výstav. P ejeme Vám, aby se vaše výstavy návšt vU n kterých titul' jde o doprodej skladoník'm vždy líbily a aby se remitenda spole$n vých zásob, a tak nezaru$uje vykrytí pozd js možností p edplatit si $asopis stala jejich ších objednávek. samoz ejmou sou$ástí. V íme, že to bude Objednávky zasílejte p ímo na: výhodné jak pro Vás, tak pro $asopis. Nakladatelství Kv t, Rokycanova 15, Redakce "asopisu Zahrádká , 130 00 Praha - Žižkov Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 Vážení p átelé, stalo se již tém tradicí, že se vám na p elomu roku dostává do rukou nová Rukov W zahrádká e. I tentokráte Rukov W obsahuje odborné 9lánky, které vám mají pomoci p i 9astých problémech na zahrádkách. P i výb ru 9lánk+ jsme tradi9n vycházeli z nej9ast jších dotaz+ v naší odborné poradn a zárove* jsme n které zvláštní, ale p itom zajímavé dotazy vybrali vždy do úvodu jednotlivých kapitol. Doufáme, že se vám bude letošní Rukov W líbit, je op t sestavena podle ro9ních období tak, aby vás mohla, alespo* 9áste9n , provázet po celý rok. Tradi9ní sou9ástí Rukov ti se staly popisy nových odr+d, které by m ly p isp t k snazšímu výb ru p i nové výsadb , s jejich uve ej*ováním po9ítáme i do budoucna. Stále se snažíme informovat o zm nách v povolených p ípravcích na ochranu rostlin, tentokráte jen jedním komplexním 9lánkem, ale na p íšt po9ítáme s obsáhlejší informací v podob zjednodušené metodiky. Nov obsahuje Rukov W i základní svazové dokumenty, proto byla také rozší ena o 32 stran, aby se nezm nil její odborný rozsah. Svazové informace budou do Rukov ti za azovány i v dalších letech, p íští rok po9ítáme nap . se zve ejn ním nového Osadního ádu upraveného již podle nových majetkových pom r+ v zahrádkových osadách. D kujeme Vám i za dopisy a podn ty k dalšímu obsahu, jsme za n rádi, zvlášt proto, že ubylo t ch kritických a objevují se mezi nimi i velmi dobré nápady - a t šíme se na další. Redakto i rukov ti Ing. Josef Nejedlo, Ing. Miloš Kožešník 95 Vedení -eského zahrádká ského svazu up ímn7 d7kuje všem autorEm za spolupráci na této publikaci. V7 íme, že poskytnuté informace a rady p isp7jí ke zvýšení odborných dovedností !lenE našeho Svazu. OBSAH Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Zahrádká ské perspektivy 21. století . . . . 2 Zahrádká a stá í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Stanovy (ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Jednací a volební ád orgán' svazu . . . 11 Zahrádká i a územní plány statutárních m st . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Ovocná ská komise (ZS . . . . . . . . . . . . 17 Komise životního prost edí a ochrany p írody . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Práce Komise odborné výchovy (ZS . . 19 NáplB $innosti vina ské komise v novém funk$ním období . . . . . . . . . . 19 (eský zahrádká ský svaz a mezinárodní spolupráce . . . . . . . . . . 20 Kaktusá i v (ZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Ohlédnutí vina e za letošním rokem . . . 22 JARO Fólie v praxi na zahrad . . . . . . . . . . . . 23 Taky jste se pokusili vyp stovat v byt mango? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Registrované novinky odr'd jabloní . . . 29 Nové odr'dy rybízu . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Nedostatek vápníku a vápn ní . . . . . . . 34 PivoBky na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . 35 Pokryvné r'že . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Kv ty 2006 v Lysé nad Labem . . . . . . . 38 LÉTO Réva ve skleníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Cesty zahrádká e do rádia . . . . . . . . . . 41 Lah'dka v sortimentu našich brambor . 42 Bez $erný, rostlina op vovaná i proklínaná 42 Hnojivá zálivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Co dokáže strom a zahrada . . . . . . . . . 45 Toxické látky - oprávn ná $i p ehnaná obava . . . . . . 47 P stování moštových odr'd vinné révy v okrajových oblastech . . . . . . . . . . . . 51 PODZIM Réva stoupá z nížin . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Málo známá, ale cenná cibule zimní neboli se$ka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 P stování angreštu v podmínkách vyššího výskytu hn dého padlí angreštového . 58 Prima - nová rezistentní odr'da angreštu 60 Kam pat í miniaturní r'že . . . . . . . . . . . 60 Zm ny v registraci p ípravk' na ochranu rostlin po vstupu do EU . . 63 Nov registrované odr'dy peckového ovoce . . . . . . . . . . . . . . . . 65 ZIMA Puchrovitost slivon . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Novinky v registraci odr'd hrušní . . . . . 74 Jak pe$ovat o cibuloviny v $ase vegeta$ního klidu . . . . . . . . . . . 75 P stujeme pepino 'Gold' . . . . . . . . . . . . 77 Dutiny strom' a jejich ošet ení . . . . . . . 77 Váno$ní dekorace . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Impregnace d eva pro použití v zahrádce 81 Je t eba ke kácení strom' povolení? . . 83 Odr'dy révy pro výrobu vína . . . . . . . . . 83 (ZS a e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Zahrádká ský sortiment ovocných rostlin - aktualizace . . . . . . . 85 Výrazná sleva knih pro ZO a ÚR . . . . . . 95 (asopis Zahrádká na výstavách . . . . . 95 Rukov7W zahrádká e 2006 Vydal -eský zahrádká ský svaz v roce 2005 v nakladatelství KV]T, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, jako ú$elovou publikaci pro své $leny v rámci $lenského p ísp vku. Neprodejné. Z p ísp7vkE autorE sestavil Ing. Josef Nejedlo. Odpov dný redaktor Ing. Josef Nejedlo, technický redaktor Ing. Miloš Kožešník. Obálka - foto 1. str. Lukáš Kožešník, foto 4. str. auto i $lánk'. Sazba a grafická úprava - Ing. Miloš Kožešník. Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uh ín ves.
Podobné dokumenty
Rukověť zahrádkáře 2007
o jeho vysoké úrovni, která se v posledních
letech ješt podstatn zlepšuje. K zvýšení
jeho popularity jist p isp la i nov zavedená p íloha Zahrádká ka, takže dnes jsou to
vlastn 2 "asopisy v jednom ...