docSTR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z
download 
Stížnost Transkript
STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z
8´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ 15. UNORA 2013 ´ ´ ´ ´ ´ H L ASAJI C I JE HOVOVO KR ALOVSTV I 1.–7. dubna ˇ ´ ˇ ´ Nase duchovn ı dˇ edictvı ´ STRANA 3 PISN E: 69, 28 8.–14. dubna ´ ˇ´ˇ ˇ Vazıs ´ si naseho ˇ ´ duchovnıho d´ edictv ı? ˇ STRANA 18 PISN E: 22, 75 ´ ´ ´ ´ Vyd an ı s velkym p ısmem ˇ ´ 1. C AST 8´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ ´ ´ H LASAJIC I JEHOVOVO ´ ´ KR A LOVSTV I FEBRUARY 15, 2013 Vol. 134, No. 4 Semimonthly CZECH ´ ˇ ´ STUDIJN I CL ANKY ˝ ˇ ´ ˇ ´ Nase duchovnı dedictvı ˝ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ Vazıs si naseho duchovnıho dedictvı? ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ V techto dvou clancıch si ukazeme, co patrı k nase´ ´ ˇ ´ ˇ mu bohatemu duchovnımu dedictvı. Pripomeneme ˚ ´ si, jak Buh zachoval sve Slovo, jak se postaral o to, ´ ´ aby jeho jmeno nebylo zapomenuto, a jak nas du´ ´ ´ ˇ ˇ ´ chovnı pravda chranı pred falesnymi naukami. ´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytovaˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos´ ´ ´ ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud ´ ´ ´ ˇ nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze ´ ´ ˇ ´ ˇ Svateho Pısma — Prekladu noveho sveta (se stu´ ´ dijnımi poznamkami). ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tauˇ ´ nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society of ´ ˇ Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in Germany. ˇ ´ ˇ ´ Na se duchovnı dedictvı ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ „To je d edi cn e vlastnictv ı Jehovov ych sluh u.“ (IZ. 54:17) ˇ ˇ JAK BYS ODPOV ED EL? ˚ ´ ´ Jak B uh zachoval sve psan e Slovo? ˇ ´ ´ Co Jehova ud elal pro to, aby lid e znali jeho jmeno? ˚ ˇ ´ ´ Jak B uh zmaril utoky na duchovn ı pravdu? ˇ ˇ ˇ JEHOVA zije po celou vecnost a postaral se o to, ˇ ´ ´ ´ ´ aby jeho zivotodarne poselstvı bylo lidstvu stale ˇ´ ´ ˚ ´ ´ k dispozici. Bible rıka: „Jehovuv vyrok trva naˇ ˇ vzdy.“ (1. Petra 1:23–25) Jiste jsme Jehovovi velˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ mi vdecnı, ze pro nas vsechny dulezite informa´ ˇ ce zachoval ve svem Slove, Bibli. ´ ˇ ´ ˚ ´ 2 Ve svem Slove pro nas Buh zachoval i jme´ ´ ´ ´ no, ktere si sam dal. Poprve se objevuje ve zpraˇ ˇ ´ ˇ ˇ ve o „dejinach nebes a zeme“. (1. Mojz. 2:4) ´ ˇ 1. Co Jehova s l askou zachoval k u zitku lidstva? ˚ ´ 2. Co B uh nechal do sveho Slova zapsat? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 3 ´ ˇ ´ ˚ Toto jmeno bylo nadprirozenym zpusobem na´ ´ ˇ ´ ´ ´ psano na kamenne tabulky s Deseti prikazanımi. ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ Hned prvnı prikazanı zacına slovy: „Ja jsem Je˚ ˚ ˇ ´ hova, tvuj Buh.“ (2. Mojz. 20:1–17) Dıky tomu, ˇ ´ ´ ´ ´ ze Svrchovany pan Jehova nechal sve jmeno za´ ˇ ˇ ´ psat do Bible a uchranil ji pred vsemi Satanovy´ ´ ˇ ´ mi utoky, jeho jmeno neupadlo v zapomnenı. ˇ (Zalm 73:28) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 3 Vetsina lidı ve svete zije v nabozenskem omylu, ale Jehova chce, abychom znali pravdu. Od´ ´ ˇ haluje nam ji ve svem Slove a my si toho ze srdˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ce vazıme. (P re cti Zalm 43:3, 4.) Ackoli lidstvo ´ ˇ ˇ ˇ´ jako celek je v duchovnı tme, my se tesıme z du´ ˇ chovnıho svetla. (1. Jana 1:6, 7) ˇ ˇ ˇ ´ VAZME SI NA SEHO D EDICTV I ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ Jako kresane mame drahocenne dedictvı. ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ Vyraz „dedictvı“ se muze vztahovat na dılo, hod4 ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ 3. Z ceho se na rozd ıl od vet siny lidstva t e s ıme? ´ ˇ ´ ´ ´ 4., 5. Jakou zvl a stn ı v ysadu m ame od roku 1931? 4 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ´ noty a tradice, ktere se predavajı z generace na ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ generaci. K nasemu duchovnımu dedictvı patrı ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ naprıklad presne poznanı Bozıho Slova a pravdy ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ o Jehovovi a jeho zameru. Soucastı naseho dedic´ ´ ˇ ´ ´ ˇ tvı je i jedna velmi vyjimecna vysada — to, ze ˚ ˇ ˇ´ ´ muzeme nosit Bozı jmeno. ´ ˇ 5 V roce 1931 na sjezdu v Columbu ve state ´ ˇ ˇ ´ Ohio byla na sjezdovem programu vytistena pıs´ ˇ ˇ mena „JW“. Jedna sestra vypravela: „Vsichni ´ ´ ˇ mluvili o tom, co ta pısmena asi znamenajı. Neˇ´ ˇ´ ˇ kterı rıkali ‚jen cekejme‘ (Just Wait) nebo ‚jen ˇ ´ pozorujme‘ (Just Watch), ale nasli se i tacı, kteˇ´ ´ ˇ ´ ˇ´ rı to odhadli spravne.“ Do te doby jsme si rıka´ ˇ li badatele Bible, ale na tomto sjezdu byla v nedeˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ li 26. cervence schvalena rezoluce, ze prijımame ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ jmeno svedkove Jehovovi. Vsichni byli nadsenı, ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ze mame jmeno, ktere vychazı z Bible. (P re cti ´ ´ ´ ˇ Izaja se 43:12.) Jeden bratr vzpomına: „Nikdy ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 5 ´ ˇ nezapomenu na to, jak se salem rozeznel ohluˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ sujıcı jasot a potlesk.“ Na celem svete nebyl ni´ ´ ´ ´ kdo jiny, kdo by o toto jmeno stal, ale nam Jehoˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ va pozehnal tım, ze se jeho jmenem nazyvame uz ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vıc nez osmdesat let. Byt svedky Jehovovymi je ´ ˇ ´ ˇ vyjimecna cest! ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 6 Souc astı naseho dedictvı je take mnozstvı ˇ ´ ´ ´ ˇ´ presnych a cennych informacı z minulosti. Prı´ ´ ´ kladem jsou zpravy o Abrahamovi, Izakovi a Ja´ ´ kobovi. Tito patriarchove se svymi rodinami jisˇ ˇ ´ te mluvili o tom, jak delat radost Jehovovi. Nenı ˇ ´ ´ tedy divu, ze se spravedlivy Josef odmıtl dopusˇ ˇ ˇ ˇ tit nemravnosti, protoze nechtel „hresit proti Boˇ ´ ´ ˇ hu“. (1. Mojz. 39:7–9) V prvnım stoletı se kres´ ˇ ´ ´ ˇ anske tradice neboli pokyny predavaly ustne ´ ˇ´ ´ ´ a osobnım prıkladem. To se mimo jine tykalo po˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ kynu k prub ehu Panovy vecere, ktere Pavel ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ 6. Jake informace pat r ı k na semu duchovn ımu d edictv ı? 6 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ˇ ˇ ´ ˚ predal kresanskym sborum. (1. Kor. 11:2, 23) ˇ ´ ˇ Dnes jsou vsechny podrobnosti, ktere potrebu´ ´ jeme znat, abychom mohli Boha uctıvat „duˇ ˇ ˇ chem a pravdou“, obsazeny v Bibli. (P re cti Jaˇ´ ´ ´ ˇˇ na 4:23, 24.) Bozı Slovo ma k dispozici temer ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ kazdy clovek, ale my, Jehovovi sluzebnıci, si ho ´ ˇ ´ ˇ´ zvlas vazıme. ˇ ´ ˇ ´ 7 V nasich publikacıch cteme zpravy o tom, jak ´ ´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ Jehova chranı svuj lid, a tım jsme ujisovani, ze ˇ ˇ´ ˇ „Jehova je na [nası] strane“. (Zalm 118:7) I tato ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vypravenı jsou soucastı naseho rostoucıho du´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ chovnıho dedictvı. Dıky nim se cıtıme v bezpe cı, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ prestoze jsme pronasledovani. K nasemu dedic´ ˇ´ ´ ´ tvı patrı i tento nadherny slib: „ ‚A bude proˇ ˇ ´ ˇ ´ ti tob e vytvorena jakakoli zbran, nebude mıt ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ usp ech, a kazdicky jazyk, ktery proti tob e povsta´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ne v soudu, odsoudıs. To je dedicne vlastnictvı ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ 7. Jak y slib pat r ı k na semu d edictv ı? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 7 ´ ˚ Jehovovych sluhu a jejich spravedlnost je ode ˇ ´ ˚ ´ ´ mne,‘ je Jehovuv vyrok.“ (Iz. 54:17) Zadna Sataˇ ´ ˚ ˇ ˚ ˇ nova zbran nam nemuze zpusobit trvalou skodu. ˇ´ ˇ ˇ´ 8 Satan se vytrvale snazı znicit Bozı Slovo a za´ ˇ´ ´ branit lidem, aby znali Bozı jmeno a biblickou ˇ ˇ ˇ´ pravdu. Jehova je vsak mnohem mocnejsı, a proˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ to zadna Satanova snaha nema sanci na usp ech. ´ ´ ´ ´ ˇ ´ V tomto a v nasledujıcım studijnım clanku si ˇ ´ pripomeneme, (1) jak Jehova zachoval sve Slo´ ´ vo, (2) jak zajistil, aby lide znali jeho jmeno, a (3) jak se postaral o to, abychom se mohli doˇ ˇ zvedet pravdu. ´ JAK JEHOVA ZACHOVAL SV E SLOVO ˇ ´ Jehova zajistil, aby jeho Slovo prestalo ˇ ´ ´ ´ vsechny utoky. Enciclopedia Cattolica uvadı: ´ ´ ´ „V ramci boje proti albigenskym a valdenskym ´ ´ ˚ toulousky koncil v roce 1229 zakazal laikum po9 ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ 8. O cem pojedn ava tento a n asleduj ıc ı studijn ı cl anek? ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ 9.–11. Nap r ıklad jak se odp urci sna zili zni cit B o z ı Slovo? 8 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ uzıvat [Bibli v b eznem jazyce] . . . Podobny zakaz ´ ˇ ˇ byl vydan v roce 1234 na snemu v Tarragone ve ˇ ˇ ´ Spanelsku, ktery se konal pod dohledem Jaku´ ´ ´ ˇ ´ ba I. . . . Svaty stolec v teto zalezitosti poprve za´ ´ sahl v roce 1559, kdy Pavel IV. ve svem Indexu ´ ˇ ˇ ´ zakazal tisknout a vlastnit B[ible] v b eznych ja´ ˇ ´ zycıch bez souhlasu papezskeho stolce.“ ˇ ´ ˚ ´ 10 Navzdory vsem utokum Jehova Bibli ochra´ ˇ ´ nil. Asi roku 1382 Jan Viklef se svymi spolecnıky ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ pripravil vydanı prvnıho prekladu v anglictine. ´ ˇ ˇ´ Jinym prekladatelem Bozıho Slova byl William ˇ Tyndale. Ten byl roku 1536 popraven. Kdyz ho ˇ ˚ ´ ˇ ˇ pripoutali ke kulu, udajne zvolal: „Pane, otevri ˇ ´ ´ ˇ ´ o ci anglickemu krali!“ Pak byl uskrcen a upalen. ˇ´ ´ ˇ 11 Roku 1535 se objevil dalsı anglicky preˇ klad, jehoz autorem byl Miles Coverdale. Poˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ uzil Tyndaleuv preklad „Noveho zakona“ i c ast ´ ´ ˇ´ˇ „Stareho zakona“ od 1. Mojzısovy po knihy ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 9 ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Paralipomenon. Ostatnı c asti Pısma prelozil z laˇ ´ ˇ tiny a z nemeckeho prekladu od Martina Lutheˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ra. Dnes vyuzıvame P reklad nov eho sv eta, kte´ ´ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ry podava puvodnı text presne a jasne a je velmi ´ ˇ ˇ ´ prakticky pro kazatelskou sluzbu. Jiste mame ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ velkou radost z toho, ze zadne demonske ani lid´ ´ ´ ˇ ˇ ske sıly nedokazou Jehovovo Slovo znicit. ´ JAK JEHOVA ZAJISTIL, ´ ABY LID E ZNALI JEHO JM ENO ˇ´ ´ ˚ Jehova zarıdil, aby jeho jmeno zustalo za´ ˚ ˇ ´ ´ chovano v Bibli. Dulezitou ulohu v tom sehral ´ ´ ˇ ´ ˇ P reklad nov eho sv eta. V jeho uvodu je napsano: ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ „Nejvyznacnejsım rysem tohoto prekladu je . . . ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ navracenı Bozıho jmena na jeho radne mısto.“ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ V cestine byl pouzit obecne uznavany tvar „Je´ ´ ´ hova“, a to 6 973krat v Hebrejskych pısmech ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ a 237krat v Kresanskych reckych pısmech. P re12 ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ 12. Jakou ulohu v zachovan ı B o z ıho jm ena sehr al P reklad ´ ˇ nov eho sv eta ? 10 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ klad nov eho sv eta, a uz cely, nebo jeho cast, je ´ ´ ˇ ´ nynı k dispozici ve vıc nez 116 jazycıch a vytiskˇ ˚ lo se ho pres 178 545 862 kusu. ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ 13 Lide znali Bozı jmeno od po c atku svych deˇ´ ˇ ´ ´ jin. Pouzıvali ho uz Adam a Eva a take lide po ˇ ˇ ´ potop e. Kdyz Cham jednal se svym otcem Noeˇ ˇ ´ mem neuctive, Noe zvolal: „Pozehnany bu Je˚ ˚ ˚ hova, Semuv Buh, a a se [Chamuv syn] Kana´ ˇ an stane jeho otrokem.“ (1. Mojz. 4:1; 9:26) ˇ ´ ˚ ´ ´ Pozdeji sam Buh prohlasil: „Ja jsem Jehova. To ´ ´ ´ ´ je me jmeno; a nikomu jinemu nedam svou vlast´ ´ ´ ˇ ´ ´ nı slavu.“ Take rekl: „Ja jsem Jehova, a nenı ni´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ kdo jiny. S vyjimkou mne nenı zadny Buh.“ (Iz. ´ 42:8; 45:5) Jehova se postaral o to, aby jeho jme˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ no zustalo zachovano a dozvedeli se o nem lide ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ po celem svete. Je pro nas velka cest, ze toto jme˚ ˇ ˇ´ ˇ no muzeme pouzıvat a slouzit jako Jehovovi ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ 13. Jak v ıme, ze lid e znali B o z ı jm eno u z od po c atku sv ych ˇ d ejin? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 11 ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ svedkove. Cıtıme totez co zalmista, ktery napsal: ´ ´ ´ „Ve jmenu sveho Boha pozvedneme sve korouhˇ ve.“ (Zalm 20:5) ˇ´ ´ ˇ 14 Bozı jmeno se objevuje i jinde nez v Bibli. ˇ´ ´ ´ ´ ´ Prıkladem je Moabsky kamen nalezeny v Diba˚ ´ ˇ nu (Dibonu) asi 20 kilometru vychodne od ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Mrtveho more. Moabsky kral Mesa na nej ne˚ ˇ chal zaznamenat svou verzi o prub ehu vzpoury ˇ ´ ´ proti Izraeli a zminuje se i o izraelskem krali Om´ ´ ´ ˇ rim. (1. Kral. 16:28; 2. Kral. 1:1; 3:4, 5) Zvlas ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ zajımave je vsak to, ze na kameni je uvedeno Bozı ´ ˇ jmeno ve forme tetragrammata. Tetragrammaton ´ ˇ ˇ se take vyskytuje v dopisech z Lakise, coz jsou ˇ ´ ´ ´ ´ ´ hlinene ulomky nalezene na uzemı Izraele. ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ 15 K zachovanı Bozıho jmena prisp eli nekterı ´ ˇ ˚ ´ z prvnıch prekladatelu Bible. Po vyhnanstvı v Ba´ ´ ´ ˇ´ 14. Ve kter ych mimobiblick ych zdroj ıch je uvedeno B o z ı ´ jm eno? ˇ ˇ 15. Co je Septuaginta a pro c byla vytvo rena? 12 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ bylone, ktere trvalo od roku 607 do roku 537 ˇ ˚ ˇ ´ pr. n. l., se mnoho Zidu do Judy a Izraele nevraˇ ´ ´ ˇ ˇ´ tilo. Zidovska komunita se vytvarela naprıklad ´ ˇ ´ ´ ˇ v egyptske Alexandrii a ve tretım stoletı pr. n. l. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ uz byla velmi po cetna. Tamejsı Zide potrebovali ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ preklad Hebrejskych pısem do rectiny, tehdejsıho ´ ´ ´ mezinarodnıho jazyka, a proto byla ve druhem ´ ˇ ˇ ˇ stoletı pr. n. l. dokoncena Septuaginta. V nekte´ ´ ˇ ´ rych verzıch tohoto prekladu je jmeno Jehova ´ ´ uvedeno hebrejskymi pısmeny. ˇ´ ´ ´ 16 Bozı jmeno je uvedeno i v prvnı knize vyda´ ´ ´ ´ ne v anglickych koloniıch na americkem kontiˇ ˇ ˚ ˇ nentu. Jednalo se o preklad Zalmu z hebrejstiˇ ´ ˇ´ ´ ny do anglictiny, kteremu se rıka Bay Psalm ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Book. V puvodnım vydanı vytistenem v roce ˇ´ ´ ˇ ˇ 1640 je Bozı jmeno ve forme „Iehovah“ pouzito ˇ ˇ´ ´ ´ naprıklad v Zalmu 1:1, 2. Vıc informacı o tomto ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ´ 16. Nap r ıklad ve kter e knize bylo pou zito B o z ı jm eno? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 13 ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ nametu obsahuje brozura Bo z ı jm eno, kter e ˇ ´ ˇ p retrv a nav zdy. ´ JEHOVA O CHR ANIL ´ DUCHOVN I PRAVDU ˇ ˇ´ Radujeme se z toho, ze slouzıme Jehovovi, ˇ „Bohu pravdy“. (Zalm 31:5) Pravda je podle jed´ ˇ ´ ´ noho slovnıku skutecny stav, tedy opak pouhych ˇ ˇ ´ ˚ ´ ´ predstav ci vymyslu. Hebrejske slovo, ktere je na ´ ˇ ˇ ˇ mnoha mıstech prelozeno jako pravda, oznacuje ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ to, co je pravdive, duveryhodne a skutecne. Rec´ ˇ ´ ´ ke slovo prekladane jako pravda se vztahuje na ´ ´ ˇ ´ to, co odpovıda skutecnostem, co je vhodne ´ ´ a spravne. ´ ´ 18 Jehova ochranil duchovnı pravdu a postaˇ ˇ ´ ral se o to, abychom meli uzitek z rostoucıho po´ ´ ´ ˇ ´ znanı. (2. Jana 1, 2) Biblicke pravde rozumıme ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ stale lepe, jak vyplyva ze slov v knize Prıslovı: 17 ˇ´ ˇ ´ 17., 18. (a) Co je pravda? (b) Co pat r ı k „pravd e dobr e ´ zpr avy“? 14 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ´ ˇ ´ „Stezka spravedlivych je jako jasne svetlo, ktere ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ svıtı vıce a vıce, dokud nebude pevne zalozen ˇ´ ´ ´ den.“ (Prısl. 4:18) Z celeho srdce souhlasıme ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ s Jezısem, ktery v modlitb e rekl Bohu: „Tve sloˇ´ ´ vo je pravda.“ (Jan 17:17) Bozı psane Slovo ob´ ´ ´ sahuje „pravdu dobre zpravy“, tedy cely soubor ˇ ´ ´ kresanskych nauk. (Gal. 2:14) Mimo jine k nim ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ patrı skutecnosti tykajıcı se Jehovova jmena, jeˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ho svrchovanosti, Jezısovy vykupnı ob eti, vzkrıˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ senı a Bozıho kralovstvı. Kratce se nynı zamys´ ˇ leme nad tım, co Jehova udelal pro to, aby ´ ˇ Satanovy utoky na pravdu zmaril. ˇ JAK ´ JEHOVA ZMA RIL UTOKY NA PRAVDU ˇ ˇ ´ ˇ Po potop e vzniklo porekadlo: „Prave jako ´ Nimrod, mocny lovec v odporu proti Jehovovi.“ ˇ (1. Mojz. 10:9) Nimrod se postavil proti Bohu ˇ ´ a tak se vlastne stal Satanovym ctitelem. Byl 19 ˇ 19., 20. Kdo byl Nimrod a co Jehova v jeho dnech zma ril? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 15 ˇ ˚ ´ ˇ´ˇ ˇ na tom podobne jako odpurci, kterym Jezıs rekl: ˇ ´ ´ ˇ ˇ „Jste ze sveho otce, z Dabla, a prejete si cinit tou´ ´ ˇ ˇ hy sveho otce. Ten . . . nestal pevne v pravde.“ (Jan 8:44) ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ 20 Do Nimrodovy rıse patril B abel i dalsı mesˇ ˇ ta mezi rekami Tigris a Eufrat. (1. Mojz. 10:10) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ Stavba B abelu a jeho veze zacala zrejme pod Nim´ ´ ˇ ˇ´ rodovym vedenım kolem roku 2269 pr. n. l. Bozı ˚ ´ ´ ´ vulı bylo, aby lide osıdlili celou zemi, ale stavite´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ le rekli: „Pojme, postavme si mesto a take vez ´ ˇ ˇ ´ ´ s vrcholkem v nebesıch a ucinme si proslule jme´ ´ no, abychom nebyli rozptyleni po celem povrchu ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ zeme.“ Jejich plan vsak Jehova zmaril tım, ze ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ „zmatl jazyk cele zeme“ a primel lidi, aby z B abeˇ ˇ ˇ lu odesli. (1. Mojz. 11:1–4, 8, 9) Pokud mel Sa´ ˇ ´ ˇ ´ ´ tan v umyslu vytvorit jedno nabozenstvı a dosahˇ ´ ´ nout toho, aby vsichni lide uctıvali jeho, pak se ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ mu to nezdarilo. Jehova prave uctıvanı chranil b e16 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ hem celych lidskych dejin a v soucasnosti kazdym ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ dnem pribyva lidı, kterı se stavajı jeho ctiteli. ˇ ´ ´ ˇ ´ 21 Fale sne nabozenstvı nikdy nemohlo lidem ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ zabranit v uctıvanı Jehovy. Pro c to muzeme rıct? ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ Protoze nas Vzneseny ucitel zachoval sve psa´ ´ ne Slovo, postaral se o to, aby jeho jmeno nebyˇ ˇ ´ lo zapomenuto, a vzdy byl nevycerpatelnym zdro´ ˇ jem duchovnı pravdy. (Iz. 30:20, 21) Kdyz ho ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ v souladu s pravdou uctıvame, prinası nam to ra´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ dost. Musıme ale zustat duchovne bdelı, plne se ˇ ´ ´ ´ na nej spolehat a nechat se vest svatym duchem. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ 22 V nasledujıcım clanku se zamyslıme nad puˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ vodem nekterych falesnych nauk a ukazeme si, ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ze ve svetle Bozıho Slova nemohou obstat. Take ˇ ´ si pripomeneme, jak nam dal Jehova poznat prav´ ´ ˇ ´ ˇ dive nauky, ktere s ocenenım povazujeme za souˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ cast naseho duchovnıho dedictvı. ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 21., 22. (a) Pro c fale sn e n abo zenstv ı nikdy nemohlo lidem ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ zabr anit v uct ıvan ı Jehovy? (b) O cem pojedn ava n asleduj ı´ ˇ ´ c ı cl anek? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 17 ´ ˇ´ˇ ˇ Vazıs ´ si naˇseho ´ duchovnıho dedictvı? ˚ ´ ´ ˚ „B uh . . . obr atil svou pozornost k n arod um, aby z nich ´ ´ vybral lid pro sv e jm eno.“ (SK. 15:14) ˇ ˇ JAK BYS ODPOV ED EL? ´ ˇ ´ ´ ´ ˇˇ´ ´ ´ ´ Jakym falesn ym naukam lid e verı a jak n as chran ı to, ˇ ´ ze zn ame pravdu? ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ D ıky cemu mu zeme byt propu st eni z otroctv ı h rıchu a smrti? ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Jak se ka zd eho z n as t yka ot azka Jehovovy svrchovanosti ˇ´ ˇ a na sı vernosti? ´ ˇ ˚ V ROCE 49 n. l. se v Jeruzaleme konala velmi duˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ lezita schuzka vedoucıho sboru. Ucednık Jakub ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ tehdy rekl: „Symeon [Petr] obsırne vypravel, jak ˚ ´ ´ ´ ˚ Buh poprve obratil svou pozornost k narodum, ´ ´ ´ aby z nich vybral lid pro sve jmeno. A s tım se ´ ˚ ´ ˇ ´ shodujı slova Proroku, prave jak je napsano: ‚Po´ ˇ ˇ ´ 1., 2. (a) Co byla „Davidova chy se“ a jak m ela b yt znovu ´ ˇ´ ˇ´ vybudovana? (b) Kdo dnes tvo r ı B o z ı lid? 18 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ´ ´ tom se navratım a znovu vybuduji Davidovu chyˇ ´ ´ ˇ si, ktera spadla; znovu vybuduji jejı trosky a op et ˇ´ ´ ´ ´ ji vztycım, aby ti, kdo zbyvajı z lidı, s opravdovos´ ˇ ´ ˚ tı hledali Jehovu spolu s lidmi ze vsech narodu, ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ lidmi, kterı jsou nazyvani mym jmenem, rıka ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Jehova, ktery cinı tyto veci, zname odedavna.‘ “ (Sk. 15:13–18) ´ ˇ ´ ´ „Davidova chyse“, neboli kralovska dynastie, ˇ ˚ ´ ´ ˇ spadla, kdyz byl z trunu sesazen kral Sedekjas. ˇ ˇ ´ ´ (Amos 9:11) Mela vsak byt znovu vybudovana — ´ ˇ ´ ˇ kralem mel byt jednou provzdy ustanoven Davi˚ ˇ´ˇ duv potomek Jezıs. (Ezek. 21:27; Sk. 2:29–36) ˇ ˇ ´ ˇ Jakub vysvetlil, ze Amosovo proroctvı se splnuje ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ tım, ze jak Zide, tak lide z narodu se stavajı dedi´ ´ ˇ ˇ´ ci Kralovstvı. Dnes Jehovovi jednotne slouzı osta´ ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ tek pomazanych kresanu a miliony Jezısovych ´ ´ ˇ ˇ ´ „jinych ovcı“ a spolecne oznamujı biblickou prav2 du. (Jan 10:16) ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 19 ˚ ´ JEHOV UV LID SE O CIT A ´ ˇ ´ V NARO CN E SITUACI ˇ ´ ˇ ´ ´ Kdyz byli Zide odvedeni do zajetı v Babyloˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ne, bylo zrejme, ze „Davidova chyse“ spadla. Dıˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ ky cemu se Bozım sluzebnıkum podarilo duchovˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ne prezıt dlouhych 70 let vyhnanstvı v semenisti ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ falesneho nabozenstvı? Dıky bohatemu duchov´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ nımu dedictvı. A totez pomaha i nam, abychom ˚ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ zustali duchovne zivı ve svete pod Satanovou nad´ vladou. (1. Jana 5:19) ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ 4 Dnes k nasemu dedictvı patrı Bozı Slovo, ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Bible. Zidovstı vyhnanci v Babylone sice nemeli ´ ´ ´ ´ cele Svate Pısmo, jako mame my, ale znali Mojˇ´ˇ ˚ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ zısuv zakon, vcetne Deseti prikazanı. Take si pa´ ´ ˇ ˇ´ ´ matovali „sionske pısne“ a mnoho prıslovı a byli ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ dobre obeznameni s udalostmi ze zivota drıvejˇ´ ´ ˇ ´ ˚ sıch Jehovovych sluzebnıku. Vyhnanci plakali, 3 ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 3., 4. D ıky cemu Jehovovi slu zebn ıci v Babyl on e duchovn e ˇ nezem reli? 20 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ˇ ´ kdyz vzpomınali na Sion, a nikdy na Jehovu neˇ ˇ ˇ ˇ zapomneli. (P re cti Zalm 137:1–6.) To jim po˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ mohlo, aby zustali duchovne zivı i v Babylone, ´ ˇ ´ ˚ kolebce mnoha falesnych nauk a zvyku. TROJICE ´ — NAUKA ˇ S HLUB OKYMI KO RENY ´ ˚ ´ Triady neboli trojice bohu byly vyznamnou ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ soucastı babylonskeho nabozenstvı. Jednu trojici ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ tvoril Sin (buh mesıce), Samas (buh slunce) a Isˇ ´ ˇ ´ tar (bohyne plodnosti a valky). Ve starovekem ˇ ˇ ´ ´ ˇ Egypte meli mnozı bohove za manzelku bohyni, ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ktera jim porodila syna, a spolecne „tvorili boz´ ˇ ˇ ˇ skou triadu ci trojici; otec vsak nebyl vzdy ten nejˇˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ vyssı a prılezitostne se musel spokojit s ulohou ´ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ manzela-knızete, zatımco hlavnım mıstnım boz˚ ´ ˇ stvem zustavala bohyne“. (New Larousse Ency´ clopedia of Mythology) Jednu egyptskou triadu ˇ ˚ ˇ ´ tvoril buh Osiris, bohyne Isis a jejich syn Hor. 5 ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 5. Jake trojice lid e uct ıvali v Babyl on e a v Egypt e? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 21 ´ ´ ˇ ´ ˇ´ Svou triadu ma i kresanstvo. Duchovnı rıka´ ˇ ´ jı, ze Otec, Syn a svaty duch jsou dohromady je˚ ˇ ´ den Buh. To je vsak utok na Jehovovu svrchovaˇ ˇ ´ ´ ´ nost, protoze kdyby byl soucastı trojjedineho ˇ ˇ ˇ Boha, vlastne by tvoril pouze jeho jednu tretinu. ˇ ´ ˇ ˇ ´ Jako Jehovovi sluzebnıci jsme vsak pred vırou v ta´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇˇ´ kovy nabozensky omyl chraneni, protoze verıme ˇ ´ v pravdivost techto inspirovanych slov: „Naslou´ ˇ ˚ chej, Izraeli: Jehova, nas Buh, je jeden Jehova.“ ˇ ´ ˇ´ˇ (5. Mojz. 6:4) Tento vyrok citoval i Jezıs. Kte´ ´ ˇ ´ ry pravy kresan by s tım tedy nesouhlasil? (Mar. 12:29) ´ 7 Nauka o Trojici navıc odporuje tomu, co Jeˇ ˇ ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ zıs prikazal svym nasledovnıkum. Rekl jim: „Cinˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ te ucednıky z lidı vsech narodu, krtete je ve jme´ nu Otce a Syna a svateho ducha.“ (Mat. 28:19) 6 ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ 6. Co k resanstvo u c ı o Trojici a pro c v ni prav ı B o z ı sluˇ ´ ˇ ˇ´ zebn ıci neve r ı? ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ 7. Pro c nen ı mo zn e, aby se ten, kdo ve r ı v Trojici, zasvetil ˇ ´ Jehovovi a dal se pok rt ıt? 22 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ˇ ´ ˇ Ten, kdo chce byt pokrtenym svedkem Jehovo´ ´ ´ ´ ´ vym, musı uznavat svrchovane postavenı Otce, Je´ ˇ´ˇ ´ hovy, a ulohu a autoritu jeho Syna, Jezıse. Musı ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ take verit, ze svaty duch je Bozı cinna sıla, a ne ˇ ´ ˇ ´ soucast Trojice. (1. Mojz. 1:2) Ten, kdo se vıry ´ ˚ ˇ ˇ v Trojici nechce vzdat, se nemuze zasvetit Jehovo´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ vi Bohu a dat se pokrtıt. Jiste si vazıme naseho du´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ chovnıho dedictvı, ktere nas chranı pred naukaˇ ´ ´ mi, jez Boha zneuctıvajı. ´ ˇ SPIRITISMUS — OHAVNA LE Z ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ 8 Babylonske nabozenstvı bylo plne bohu, de˚ ´ ´ monu a spiritismu. Jedna encyklopedie uvadı: ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ „Hned za bohy meli v babylonskem nabozenstvı ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ nejdulezitejsı ulohu demoni. Meli moc postih´ ˇ ´ nout lidske telo i mysl mnoha chorobami. Zda se, ˇ ´ ´ ˚ ´ ze zoufaly boj proti demonum byl vyznamnou ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ soucastı nabozenstvı a lide se vytrvale obraceli ´ ˇ ´ ´ ´ 8. Jak se Babyl o nan e d ıvali na bohy a d emony? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 23 ´ ˚ v modlitb ach k bohum, aby jim v tomto boji pomohli.“ (The International Standard Bible Encyclopaedia) ˇ ˚ ´ ´ ˇ 9 Po navratu z vyhnanstvı zacalo mnoho Zidu ˇˇ ˇ ´ ´ ˚ ´ verit falesnym naukam a vystavilo se pusobenı ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ demonu. Postupne totiz prevzali recke nazory ˇˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ a uverili, ze existujı nejen demoni zlı, ale i dobrı. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Nase duchovnı dedictvı nas pred kontaktem s de´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ mony chranı, protoze vıme, ze babylonske spiri´ ˚ tisticke praktiky Buh odsoudil. (Iz. 47:1, 12–15) ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ Jeho nazor jsme prijali za svuj. (P re cti 5. Mojz ıˇ ´ sovu 18:10–12; Zjeven ı 21:8.) ˇ ´ ˇ ´ 10 Podobne jako obyvatele starovekeho Baby´ ˇ ˇ lonu se spiritismu venuje i mnoho tech, kdo jsou ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ soucastı Velkeho Babylonu, celosvetove rıse faˇ ´ ´ ˇ ´ lesneho nabozenstvı. (Zjev. 18:21–24) Jedna enˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 9. (a) Pro c po n avratu z vyhnanstv ı mnoz ı Zid e uve rili faˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ le sn ym naukam? (b) Co n as chr an ı p red vlivem d emon u? ´ ´ ˇ ´ ´ ´ 10. O dkud poch azej ı ne cist e zvyky Velkeho Babyl onu? 24 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ´ ´ ´ ´ cyklopedie uvadı: „[Velky] Babylon zahrnuje vıc ˇ ˇ´ˇ ˇ nez jen jednu rısi ci kulturu. Jeho charakteristic´ ´ ˇ ´ kym rysem jsou ne geograficke nebo casove hra´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ nice, ale spıse jeho prevladajıcı projevy modlar´ stvı.“ (The Interpreter’s Dictionary of the Bible, ´ ´ ´ ´ sv. 1, str. 338) Velky Babylon, prosakly spiritis´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ mem, modlarstvım a dalsımi hrıchy, sice jeste exiˇ ˇ ˇ ´ stuje, ale brzy prijde jeho konec. (P re cti Zjeven ı 18:1–5.) ´ ˇ ˇ´ ´ ´ Jehova prohlasil: „Nemohu strp et uzıvanı ˇ ´ zlovestne moci.“ (Iz. 1:13) Spiritismus byl vel´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ mi popularnı v 19. stoletı. Sionska Str a zn a v e z ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ z kvetna 1885 napsala: „Myslenka, ze mrtvı zijı ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ v nejake jine sfere ci rısi, nenı nova. Byla souˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ c astı starovekych nabozenstvı a je samotnym ko´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ renem ve skere mytologie.“ V clanku bylo dale ˇ ´ ´ ˇ´ uvedeno, ze nebiblicka nauka o mrtvych, kterı 11 ˇ´ ´ ˇ 11. Co r ıkaj ı na se publikace o spiritismu? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 25 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ komunikujı s zivymi, „umoznuje demonum, aby ´ ˇ ´ ´ ˇ lidi klamali tım, ze se vydavajı za duchy zemre´ ´ ´ ´ ˇ lych. Velmi radi skryvajı svou pravou totoznost ´ ´ ´ ´ ˇ a zıskavajı tak moc nad myslı a zivotem mno´ ´ ´ ´ ´ ˇ hych.“ Podobna varovanı byla v te dob e uvedena ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ v brozure Co r ıka P ısmo o spiritismu? (v anˇ ˇ ´ ˇ ´ glictine) a objevujı se v nasich publikacıch i v souˇ casnosti. ´ ˇ ˇ ´ TRP I DU SE V PODSVET I? ˇ ´ ˇ 12 „Vsichni ti, kdo poznali pravdu“ dokazou na ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ tuto otazku bez vahanı odpovedet. (2. Jana 1) ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Plne souhlasıme s tım, co pod inspiracı rekl Saˇ ´ ´ ˇ ´ lomoun: „Zivy pes je na tom lepe nez mrtvy lev. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Zivı si totiz uvedomujı, ze zemrou; ale pokud jde ´ ˇ ´ ˇ o mrtve, ti si neuvedomujı naprosto nic . . . Vsechˇ ´ ´ ˇ no, co chce cinit tva ruka, konej prave svou silou, ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ protoze nenı prace ani vymyslenı ani poznanı ani ˇ ´ ˇ 12. Co o mrtv ych rekl S alomoun? 26 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ˇ ˇ ´ moudrost v seolu [spolecnem hrobu lidstva], ´ ˇ ˇ ˇ ˇ v mıste, k nemuz jdes.“ (Kaz. 9:4, 5, 10) ˇ ´ ´ ˇ 13 Zide pravdu o mrtvych znali. Kdyz se ale rozˇ´ˇ ´ ´ padla rıse Alexandra Velikeho, dostala se judska ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ´ ˇ zeme pod vliv reckych vladcu, kterı ji chteli sjed´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ notit se Syriı. Jako nastroj pouzili recke nabozenˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ stvı a kulturu. V dusledku toho Zide prijali fales´ ´ ˇ ˇ ´ ne nauky o nesmrtelne dusi a o podsvetı, kde jsou ´ ˇ ˇ ˇ ´ mrtvı muceni. Predstava, ze existuje mısto, kde ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ duse mrtvych trpı, vsak nebyla reckeho puvodu. ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇˇ ˇ Rekove ji prevzali od Babylonanu. Ti verili, ze exiˇ ´ ´ ˚ ´ ´ stuje podsvetı, „mısto hruz . . . , kteremu vladnou ´ ´ ´ ´ velmi silnı a krutı bohove a demoni“. (The Religion of Babylonia and Assyria) I nauka o ne´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ smrtelne dusi tedy ma koreny v Babylone. ´ ´ ˇ ˇ ˇ 14 To, v jakem stavu jsou mrtvı, vedel uz spra´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ vedlivy Job, i kdyz nemel Bozı psane Slovo. Take ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ 13. K cemu vedl vliv recke kultury a n abo zenstv ı? ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ 14. Co Job a Abraham ved eli o smrti a vzk r ı sen ı? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 27 ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ vedel, ze kdyby zemrel, laskyplny Buh Jehova by ˇ´ prahnul po tom, aby ho mohl vzkrısit. (Job ˇ´ˇ ´ ˇˇ ˇ 14:13–15) Ve vzkrısenı veril i Abraham. (P reˇ ´ ˇ ´ ˇ ˚ cti Hebrejc um 11:17–19.) Jelikoz nenı mozne ˇ´ ˇ ˇ ´ vzkrısit nekoho, kdo nezemrel, tito bohabojnı ˇ ˇˇ ´ ˇ muzi nemohli verit v nesmrtelnost lidske duse. ´ Jehova svym duchem bezpochyby pomohl Joboˇ ´ vi a Abrahamovi, aby rozumeli, v jakem stavu ´ ´ ˇ´ˇ ´ jsou mrtvı, a projevovali vıru ve vzkrısenı. I tyto ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ pravdy patrı k nasemu duchovnımu dedictvı. ˇ ˇ ´ ´ ´ „PROPU ST ´ EN ˇ I ´ V YKUPN YM“ — KL I COVA NAUKA ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˚ 15 Velmi si vazıme take toho, ze nam Buh zjeˇ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ vil pravdu o prostredku, dıky nemuz muzeme byt ´ ˇ´ ´ vysvobozeni z otroctvı hrıchu a smrti, ktere jsme ˇ ´ ˇ ´ ˇ zdedili po Adamovi. (Rım. 5:12) Chapeme, ze ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ Jezıs „neprisel, aby mu bylo slouzeno, ale aby ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ 15., 16. Na z aklad e ceho m u zeme b yt osvobozeni z otroc´ ˇ´ tv ı h r ıchu a smrti? 28 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ slouzil a dal svou dusi jako vykupne vymenou za ´ ´ ˇ ´ mnohe“. (Mar. 10:45) Jsme radi, ze vıme o „proˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ pustenı vykupnym, jez zaplatil Kristus Jezıs“. ˇ ´ (Rım. 3:22–24) ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 16 V prvnım stoletı potrebovali Zide i lide z na˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ rodu cinit pokanı ze svych hrıchu a projevovat ´ ˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ vıru v Jezısovu vykupnı ob e. Jedine tak moh´ ˇ ˇ ´ ´ li zıskat odpustenı. A dnes je to stejne. (Jan ˇ ˇˇ´ ˇ ´ ´ 3:16, 36) Pokud nekdo verı falesnym naukam, jaˇ ˇ ˚ ˇ ´ ko je Trojice ci nesmrtelnost duse, nemuze mıt ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ z vykupneho uzitek. My z nej uzitek mame, proˇ ˇ´ ´ ˇ toze jsme poznali pravdu o Bozım Synu. Vıme, ze ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ jeho „prostrednictvım mame propustenı vykup´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˚ nym, odpustenı svych hrıchu“. (Kol. 1:13, 14) ´ ˇ DAL ODHODLAN E NO ´ SME JEHOVOVO JM ENO ´ ´ ˇˇ´ ´ ˇ ´ 17 O pravdach, kterym verıme, o zazitcıch, ´ ˇ ˇ ´ 17., 18. Kde najdeme cenn e informace o na sich d ejin ach ˚ ˇ ´ ˇ a jak z nich m u zeme m ıt u zitek? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 29 ´ ´ ˇ ˇ ´ ktere mame ve sluzb e Bohu, a o duchovnıch ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ i hmotnych pozehnanıch, ktera dostavame, by´ ˇ ´ chom toho mohli napsat mnohem vıc. Uz desıt´ ´ ´ ´ ˇ ´ ky let se v Ro cenkach objevujı povzbuzujıcı zpraˇ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ vy o nası sluzb e v ruznych castech sveta. O nasich ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ dejinach pojednavajı DVD Lid e s zivou v ırou, ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ 1. a 2. cast, a publikace jako naprıklad Sv edkov e ´ ˇ´ ´ ´ Jehovovi — Hlasatel e Bo z ıho Kr alovstv ı. A ve ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ Str a zn e v e zi a v Probute se! casto vychazejı ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ osobnı vypravenı nasich drahych bratru a sester. ˇ ´ ˇ ´ ˇ 18 Kdyz se zamyslıme nad dejinami Jehovovy ´ ´ ´ ˇ organizace, pomaha nam to podobne jako staroˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ vekym Izraelitum, kdyz premysleli o tom, jak je ˚ ´ ˇ ˇ Buh vysvobodil ze zajetı v Egypte. (2. Mojz. ´ ˇ´ˇ ˇ 12:26, 27) Letity Mojzıs byl svedkem mnoha Je´ ´ ˚ ´ hovovych mocnych skutku, a proto izraelsky ´ ´ ´ ˇ narod nabadal: „Pamatuj na stare dny, uvazujte ´ o minulych letech, z generace na generaci; zeptej 30 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 ˇ ´ 1. C AST ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ se sveho otce, a muze ti to povedet, svych starcu, ˇ´ ˇ ˚ a mohou ti to rıci.“ (5. Mojz. 32:7) Jsme Jehovuv ´ „lid a stado bravu [jeho] pastvy“, a proto ho s ra´ ´ ´ ´ ´ ´ dostı chvalıme a druhym vypravıme o jeho mocˇ ´ ˇ ´ nych cinech. (Zalm 79:13) Zabyvejme se tedy naˇ ˇ ˇ ˇ simi dejinami, ucme se z nich a pripravujme se na budoucnost. ´ ´ ´ 19 Jak jsme si ukazali, nechodıme v duchovnı ˇ ˇ ˇ´ tme, ale ve svetle od Boha. (Prısl. 4:18, 19) Svou ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ vdecnost za to davame najevo tım, ze pilne stuˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ dujeme Bozı Slovo a horlive predavame biblicke ´ ˇ ´ ˇ pravdy druhym. Mejme stejny postoj jako zalmis´ ´ ˇ ta, ktery chvalil Jehovu slovy: „Budu se zminovat ´ ´ ˇ ˇ o tve spravedlnosti, jen o tve. Boze, vyucoval jsi ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ me od mladı, a ja az dosud vypravım o tvych po´ ´ ˇ ´ ˇ´ divuhodnych dılech. A dokonce az do starı a do ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ sedin me, Boze, neopoustej, dokud nepovım o tve ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ 19. K cemu n as podn ecuje to, ze chod ıme v duchovn ım ˇ svetle? ˇ ´ 1. C AST ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ S TR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 31 ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ pazi te generaci, vsem, kdo majı prijıt, o tve moˇ ci.“ (Zalm 71:16–18) ˇ ˇ ´ ´ 20 Uvedomujeme si, ze k biblickym pravdam ˇ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ patrı i otazka Bozı svrchovanosti a nası vernosti. ´ Oznamujeme proto druhym nepopiratelnou skuˇ ˇ ´ ´ ˇ tecnost, ze Jehova je Svrchovany panovnık a plne ˇ´ ˇ ´ si zaslouzı nasi bezvyhradnou oddanost. (Zjev. ˚ ´ ´ ´ ´ 4:11) Pusobı na nas svym duchem a dıky to´ ´ ´ ˇ ´ ´ mu mluvıme o dobre zprave s mırnymi, ovazuje´ ˇˇ me lidi se zlomenym srdcem a utesujeme ty, kdo ´ ´ truchlı. (Iz. 61:1, 2) Satanovy snahy ovladnout ˇ´ ˇ ´ ´ ´ Bozı sluzebnıky a cele lidstvo se prokazaly jako ´ ˇ ˇ ´ marne. Nikdy si totiz neprestaneme hluboce vaˇ ˇ ´ ˇ ´ zit naseho duchovnıho dedictvı a jsme odhodla´ ˚ ˇ ´ ´ nı zustat vernı Jehovovi Bohu a chvalit ho nejen ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ nynı, ale po celou vecnost. (P re cti Zalm 26:11; 86:12.) ˇ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ 20. Co dal s ıho pat r ı k biblick ym pravd am a jak se n as to t yka? 32 ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ STR A ZNA V EZ — 15. UNORA 2013 www.jw.org wlp13 02/15 -B-1
Podobné dokumenty
STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z
jimkou mne nenı zadny Buh.“ (Iz. 42:8;
45:5) Jehova se postaral o to, aby jeho
