Zajímavosti - Vrstevnice

Zajímavosti od Zábřehu na Moravě až do Hradce Králové
Zábřeh na Moravě
Nádraží, budovy čp. 1625 a 1626 – jedna z posledních empírových nádražních budov na trati
Olomouc - Praha, postavena v letech 1843–1845 (A. D. Fleischmann).
Zámek s gotickou věží upravený z roku 1732
Morový slout na náměstí
Kostel sv. Bartoloměje s farou
Kostel sv. Barbory jednolodní kostel se středověkým jádrem, gotickým opěrným systémem,
masivní věží; upravený v baroku v roce 1773; v klenbě kněžiště se uplatňuje vliv slezské
renesanční valené klenby s výsečemi.
V Jedlí Chráněné stavení č. p. 101 a sloup Sv. Trojice. Od roku 1373 jsou již údaje o vsi
věrohodné a písemně doložené. Od roku 1405 je v obci uváděna dědičná rychta, která společně s
farou, kostelem a školou tvoří historické jádro ve středu obce. Dominantou obce je kostel Sv. J.
Křtitele vystavěný v letech 1781 - 1788 opodál místa po původních dřevěných kostelech, které
jsou zde připomínány již v roce 1411 a posléze 1647. Škola v Jedlí začala pracovat již před rokem
1672 postupně v různých domech. Nynější budova školy pochází z roku 1873.
Dolní Hedeč byla založena v 16. století. V historii proslula řezbářstvím a výrobou varhan.
Dominantou vesnice, ale i celého Králicka, je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V letech
1696-1700 jej na místě, kam směřovala dětská procesí z Králík, nechal postavit královehradecký
biskup Tobiáš Jan Becker. V roce 1710 byla dokončena stavba kláštera servitů, které později
vystřídali redemptoristé. V roce 1950 se stalo toto místo, z nařízení
komunistů, internačním táborem pro řeholníky. Od roku 1960 až do
nedávné doby zde působila kongregace sester Neposkvrněného Početí
Panny Marie. Dnes se o poutní kostel starají opět redemptoristé.
Návštěvníkům je volně přístupný nejen on, ale i přilehlé ambity s celou
řadou církevních i historických památek. Při cestě lipovou alejí se poutníci
setkají s několika kapličkami, renovovanými za přispění nadace pana
Franze Jentschkeho Hora Matky Boží
České Petrovičky - hraniční přechod pro pěší, asi 1 km přes hranici do Polska, je tam pěkný
dřevěný kostelík v Kamienczyku. Je zasvěcený Archandělu Gabrielovi
z r. 1710. Je jedním z několika dřevěných kostelíků v Sudetech.
Vevnitř je překrásně malovaný, bohužel nebývá otevřený, tak jen
nakouknout oknem.
V Petrovičkách je malebné údolíčko s roubenkami, nad ním je
celkem nenápadná předválečná kaple.
Králíky - náměstí
Zemská brána. Krásné místo, chráněná krajinná oblast. Zde se na území Čech z Polska průrvou
přes horský hřbet prodírá divoká Orlice. Je zde postaven a nyní čerstvě obnoven přes řeku
kamenný most, který byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901-03.
Bartošovice v Orlických horách
Počátky obce lze datovat od roku 1495, kdy český šlechtic Jan Bartoušovský z Labouně získal
zdejší území s právem výstavby sídla a drobné výsady, jako vařit pivo, mít kováře apod. Název
obce je údajně podle prvního obyvatele. Název byl používán až do 17. století, kdy byla obec
přejmenována kolonisty na Batzdorf.
Tvrz Hanička je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí čs. opevnění. Stavba tvrze Hanička
byla zahájena v září 1936 a ukončena v červnu 1938. Celkem je v Orlických horách asi 14 tvrzí,
některé nikdy nebyly dokončeny.
hřebenovka po cyklotrase č. 4071 nebo červená turistická.
Kousek od Pěticestí je Barokní kaple Navštívení Panny Marie stojí na hlavním hřebeni
Orlických hor ve výšce 1035 m n.m. přímo u Jiráskovy horské cesty. Sloužila jako místo k
bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří většinou pocházeli z Tyrol a do Orlických hor byli pozváni
za prací. Dřevo, které těžili, se dodávalo do kutnohorských dolů a do místních skláren.
Svatostánek byl postaven u horské cesty spojující Zdobnici s Kunštátem. Přechod hřebene byl
určitě obtížný - jak ze Zdobnice, tak z Kunštátu stoupala cesta poměrně prudce, na vlastním
temeni Kunštátské hory, se pak nachází těžce prostupné rašeliniště. Od roku 2000 byla kaple
postupně opravována a v roce 2005 byla vysvěcena Dominikem Dukou, zhruba po deseti letech
se opravuje znova.
Šerlich
Původně zde stávala horská osada Šerlich, která je v Sommerově topografii z roku 1836
nazývána Scherlich graben. Vznikla kolonizací patrně koncem 17. nebo počátkem 18. století
dřevorubci a uhlíři. Roku 1844 zde bylo 10 roubených chalup patřících pod Sedloňov. V čp. 318
se v zimě vyučovalo, v létě docházely děti do školy v Deštném. Původní obyvatelé se živili
dřevorubectvím, tkalcovstvím a pastevectvím, kromě toho též pašeráctvím (cukerin, petrolej,
textil). Na nákup se chodívalo do Grunwaldu (dnes Zielenec, Polsko).
Masarykova chata byla postavena v roce 1924 klubem českých turistů a v roce 1938 byla
přepadena nacisty. V roce 1945 byla osvobozena rudou armádou, navrácena původním
majitelům a chatě bylo navráceno i jméno, bohužel jen do padesátých let. U chaty je i
prezidentova busta.
V blízkosti chaty stál hraniční kámen z doby vlády císaře Ferdinanda III. z roku 1636, nově byl
přemístěn do muzea v Deštném.
Opouštíme hřebenovku a po cyklotrase č. 22 míříme na Sedloňov.
Hrad Frymburk byl založen zřejmě někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem.
Vzhledem k rozsahu stavby nemohl být
investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale
některý z významných feudálů té doby. Hrad se
skládal z mohutné okrouhlé věře mimořádně
silných zdí o průměru cca 18 m, s plným přízemím
a prvním patrem, dále z hradby horního hradu,
budovy dvou podélných paláců při severní a jižní
hradbě, brány pro pěší od západu a z předhradí
(dolního hradu). Kolem hradu byla vybudována
soustava hradních příkopů, přes které vedly dva visuté mosty (do předhradí a do horního hradu sídla feudála). Stavba si musela kvůli obrovské kubatuře vyžádat velké náklady. Hrad Frymburk je
zajímavou kombinací síly, vzdornosti a výšky opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu
svérázným a u nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že se
jedná o hrad v rámci soustavy českých hradů unikátní, o významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že
severní část dnešních Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po staletí nazývána horami
Frymburskými.
Poutní místo Rokole
nedaleko Bohdašína na severozápadním okraji Orlických hor. Podle legendy zabloudilo ve
zdejších hlubokých lesích (rokli) děvčátko. Ve velké tísni se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se
dívce zjevila a vyvedla ji za ruku z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tu studánka,
později zde vystavěli dřevěnou kapli, která byla v roce 1859 nahrazena kaplí zděnou.
V roce 1930 dal továrník Přibyl postavit kostel. Vedle kostela stojí dřevěná stavba Lorety, kde
můžeme vidět obrazy sedm bolestí Panny Marie v podání lidového umělce.
Po pádu totality byla v Rokoli postavena a 19. 7. 1997 posvěcena první originální svatyně v
Čechách - kopie původní kapličky v Schönstattě. Je to 143. schönstattská kaplička na světě a
nese ideál - poslání Betléma. Tři roky na to byl dobudován v její blízkosti provinční dům, kde v
současné době žije asi 20 sester, většinou už starších a nemocných.
Studánka má podle legendy léčivou sílu, uzdravuje oči.
Nové město nad Metují
Zámek na místě starší tvrze byl zahrnut při založení do opevnění města, je však od města oddělen
výrazným příkopem. Byl rozšířen Pernštejny během 16. století a barokně přestavěn v letech 16551661 podle plánů Carla Luraga. V letech 1909-1913 byl upraven podle plánů Dušana Jurkoviče
pro průmyslníky Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou
zahradu s dřevěnými stavbami.
vesnice Krčín
Místem nejstaršího osídlení bylo pohanské pohřebiště na Formanském kopci, údajně z 8. století.
Vlastní založení tvrze a osady Krčína na místě staršího osídlení zřejmě spadá do 13. století. První
písemné doklady jsou však až z doby Jana Lucemburského. Osídlování postupovalo od tvrze
podle toku a postupně se šplhalo na Strážnici. Původně patřilo Krčínsko k náchodskému panství,
později samostatným zbožím, asi od počátku 16. století součást panství novoměstského. Po roce
1849 se stal Krčín samostatnou obcí, později se statutem městys, od roku 1949 místní částí
Nového Města nad Metují
Kdy kostel sv. Ducha vznikl, nebylo zjištěno. Původní stavba tu mohla být už v 10.století při šíření
křesťanství. Nynější stavba svým raně gotickým slohem ukazuje na konec 13. století. Jde zřejmě o
nejstarší stavební památku na Novoměstsku. Z té doby pochází presbyterium, kamenná křtitelnice,
obraz Kristův na dřevě a věž s dřevěným roubením. Některé prvky ukazují na cisterciácký původ.
Projevil se zde vliv kláštera Svaté Pole, založeného roku 1149.
Jaroměř
Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od
raně středověkého hradiště z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního
středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od
přemyslovského knížete Jaromíra. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126.[3]
Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První
písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 byla Jaroměři potvrzena
městská práva a zároveň se stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli
přímými poddanými české královny.
Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou Šporkova lázeňského
komplexu v Kuksu. Ztráta Slezska a Kladska pak vedla k výstavbě pevnosti na místě vesnice Ples.
Osídlování pevnostního města, přejmenovaného r. 1793 na Pevnost Josefov, postupovalo ovšem
jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost.
Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835.
Hradec králové
Historickému velkému náměstí s podloubím dominuje M - z let 1722 – 1727, od sochaře Matyáše
Brauna.