Alberik Mazák - Rukopisné dílo, souhrn stavu bádání, práce Ondřeje
Transkript
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie a provozovací praxe staré hudby Ondřej Šmíd Alberik MAZÁK Rukopisné dílo – souhrn stavu bádání Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Vladimír Maňas, Ph. D. 2011 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Praze dne 30.5.2011 Ondřej Šmíd Poděkování za pomoc a cenné rady: Jiří Sehnal, Václav Kapsa, Vladimír Maňas, Jana Perutková, Robert Hugo, Zuzana Petrášková, Jitka Kocůrková, Josef Šimandl, Sabine Wagener, Malgorzata Krzos, Henrietta Danker, David Pindur, Tomasz Jez, Michaela Freemannová, Irena Troupová, Michaela Hejlová. www.mazak.sdh.cz 2 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Obsah Úvod .................................................................................................................................4 Stav bádání ........................................................................................................................4 Alberik Mazák (1609 – 1661) ...........................................................................................8 Dochované notové tisky a jejich uložení.........................................................................10 Cultus Harmonicus op. I - Opus Minus (1649) .....................................................10 Cultus Harmonicus op. II – Opus Maius (1650)....................................................12 Cultus Harmonicus op. III (1653)..........................................................................13 Havemann Johann - ‚Jesu Hilf!‘ (1659) ................................................................14 Peter (Peatraeus) Christoph - ‚Precationis thuribulum‘ (1669).............................15 Dochovaná rukopisná díla a jejich uložení .....................................................................17 Kroměříž pět rukopisů ...........................................................................................17 Bratislava, Berlín, Drážďany, Praha - opisy .......................................................... 21 Zprávy o Mazákovi ve starých inventářích. ....................................................................23 Mazákovy skladby v cisterciáckém klášteře Osek..........................................................26 Zprávy o Mazákovi v Heiligenkreuz a v Evropě . ..........................................................27 Rukopis a jméno Alberika Mazáka .................................................................................28 Resumé ...........................................................................................................................29 Prameny ..........................................................................................................................31 Edice ..............................................................................................................................34 Literatura ........................................................................................................................35 www.mazak.sdh.cz 3 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Úvod Alberik Mazák byl významný středoevropský skladatel raného baroka, který je dnes téměř zapomenutý. Je znám především svými sbírkami motet Cultus Harmonicus (1649-1653), z nichž se v prvních dvou dílech dochovalo na 180 skladeb. Přestože byl jako autor velice plodný a jeho dílo se sice téměř unikátně, ale přece ve velké míře dochovalo, neexistují o něm téměř žádné informace. Stejně nezvyklý je jeho život. Narodil se v Ratiboři ve Slezsku, která patřila k zemím České koruny, ale dnes leží na území Polska. Ve dvaceti letech vstoupil do cisterciáckého kláštera v Heiligenkreuz, kde žil v ústraní asketického řádu do smrti. Tím se patrně stalo, že unikl pozornosti rakouských, polských i českých muzikologů a nikdo se jím systematicky nezabýval. V roce 2009, při výročí 400 let od narození, začal kolektiv Šmíd, Michl, Hugo a další připravovat kompletní vydání Mazákova díla. Šmíd (2009) provedl průzkum stavu bádání. Cílem této práce je prohloubit znalost o Mazákově životě, důkladně zmapovat dochované dílo a získat zprávy o rozšíření děl v 17. stol. Zajímaly nás hlavně rukopisy skladeb, kterých známe jen několik; a dále tištěná sbírka Cultus Harmonicus Op. III (1653), která podle literatury představuje vrchol Mazákovy tvorby, je však ztracena. S ohledem na absenci relevantních prací a minimum informací o daném tématu, byla metodika poměrně netradiční. Po prohledání stop v elektronických zdrojích se přistoupilo k prostému sekvenčnímu prohledávání publikací a katalogů hudebních sbírek ze 17. stol. a přímé dotazování archivů v Evropě. Stav bádání Jak bylo v úvodu napsáno, v porovnání s jinými skladateli, dochovalo se o Mazákovi minimum informací a tomu odpovídající byl i zájem o něj. Roku 1928 upozornil na Mazáka Antonín Breitenbacher1 (1928), když nalezl jeho skladby mezi hudebninami kostela sv. Mořice v Kroměříži2. Fakticky se tím u nás, v jednom momentě, na jednom místě objevilo prakticky celé autorovo dílo - tištěné sbírky Cultus Harmonicus op. I a II a dále unikátně pět motet v rukopisech, celkem 184 jednotek. Tato událost u nás vedla ke skutečnému objevení nového českého skladatele. Do té doby sice byly známy stručné zápisy o Mazákovi v encyklopedických slovnících, ale bez hudby jim patrně nikdo nevěnoval pozornost. Breitenbacher získal dotazem životopisné údaje o Mazákovi z cisterciáckých klášterů Lilienfeldt a Heilgenkreuz a publikoval oba známe dopisy Mazákovi psané Janem Mikulášem Reiterem. Publikace, kterou o sbírce vydal Breitenbacher (1928), představuje dodnes velice relevantní a úplný zdroj informace o Mazákovi. Ve skutečnosti se o Mazákovi a tištěných sbírkách uložených ve Wolfebüttel D-W vědělo již dříve. V roce 1912 je doložen krátkým článkem3 koncert děl starých českých a českoněmeckých autorů Pražské konservatoře, kde zaznělo Kyrie z Mazákovy mše. Notový 1 Breitenbacher, Antonín: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, XL, 1928, s. 26, 28, 44-47, 94, 100. 2 Sehnal, Jiří: Alberik Mazák, 2009 [online] viz literatura. 3 Časopis Cyril 1912, viz literatura www.mazak.sdh.cz 4 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 materiál pocházel opisem z Německa D-W a byl v Praze dokonce vydán tiskem (podrobně viz dále). Ještě v roce 1928 píše Emilián Trolda článek upozorňující na katalog kroměřížské sbírky Antonína Breitenbachera. Vedle objevu dvou neznámých tisků Adama Michny zmiňuje zejména Alberika Mazáka, Andrease Hammerschmieda a Mikuláše Fabera (Trolda 1928). V článku Česká církevní hudba v období generálbasovém se Trolda (1934) zabývá hudbou v Čechách v první polovině 17. stol. Vedle sebe staví Adama Michnu a Alberika Mazáka. Takové srovnání se nabízí a provádí je později také Jiří Sehnal (2009). Musíme mít na paměti, že se pohybujeme v době znovuobjevování staré hudby. Trolda popisuje nový styl a hudební praxi střídání tutti sboru a sóla po slokách v Michnových písních podle jeho předmluvy, rozepisování nebo instrumentace generálního basu a třeba volnost obsazení, záměny vokálních a instrumentálních hlasů4. Popisuje Michnovu Českou Mariánskou Muziku (1647) jako soubor českých lidových písní, vlastně kancionál, který však harmonizovaný pro více hlasů, je určený pro cvičené zpěváky. A pokračuje: Zajisté napsal Michna toto dílo pro praxi, pak by ale poukazovaly tyto písně se svojí prostou harmonizací nota proti notě na velmi primitivní stav tehdejší naší církevní hudby: cvičených pěvců, kteří dovedli zpívati „figurální” zpěvy, nebyl v našich vylidněných zemích zajisté nadbytek.(konec cit.) Přesvědčení o primitivnosti kompozic raně barokního období, založené na četnosti černých not a koloratur, přetrvává dodnes a týká se zejména Mazáka5. Je to třeba mít na paměti, pokud začneme Mazákovu hudbu provozovat. Je úplně jiná, zdá se být divná a ze zkušenosti trvá několik let ji pochopit. Na druhou stranu „cvičených pěvců, kteří by dovedli zpívati“ možná není v našich vylidněných zemích nadbytek dodnes. Přímo k Mazákovi píše Trolda (1934) toto: Ostatně nebyl Michnou navržený způsob přednesu podmíněn snad pouze lidovostí písniček, jím složených nebo sebraných, neboť vyskytuje se také ve skladbách liturgických6. Příklad máme v offertoriu „Laudate Dominum de coelis" od P. Alberika Macáka. Větičku, přednesenou sólovým sopránem za doprovodu varhan (v generalbasu), přejímá v téže harmonizaci sbor.7 Sylabická deklamace, v Mariánské muzice důsledně užívaná, je provedena také u Macáka, teprve před závěrem je věta zpestřena stoupající sekvencí, vytvořenou ze 2 párů hlasů, vedených v protipohybu; hlasy každého páru jdou v paralelních terciích.8 /... / 4 Trolda (1934) doslova píše: Ve způsobu obsazení panovala po celé XVII. stol. volnost, bylo věcí dirigenta, jakými prostředky chce dílo provésti. I u hlasů skladatelem instrumentálně myšlených byla možná alternativa: „violini o cornetti“ a „viole o tromboni”. Tato obecná pravda samozřejmě platí i pro Mazáka. Právě záměnou violino – cornetto budeme níže argumentovat při ztotožnění anonymního moteta v inventáři ze Strážnice se stejnojmennou skladbou v tisku. 5 Laskavý čtenář ví, že v jednoduchosti je krása a že třídobý zápis v celých notách neznamená nudně, ale zpravidla velmi rychle a půlové noty ve stejném místě virtuózní koloratura. 6 Rozumějme způsob střídání sóla – tutti, typický znak barokní epochy. 7 Pisatel moteto opsal z rukopisu v Kroměříži a je dochováno v Troldově pozůstalosti v Praze CZ-Pnm (viz dále). Zmíněné přednesení motivu sólovým hlasem a opakování sborem, nebo pravidelné střídání jednoho sólového hlasu a sboru po frázích, používá Michna zcela stejně jako Mazák. 8 Trolda vystihl charakteristiku kompozic. Mazák je mistr imitace motivické i rytmické, používá nejneuvěřitelnější rytmické figury a posunutí v kánonu. www.mazak.sdh.cz 5 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Že Macák byl skladatelem pokrokovým, dokazují jeho 3 rukopisné skladby v Kroměříži, z nichž jsou 2 sólové.9 Trolda v dané chvíli věděl pouze o třech rukopisech z celkem pěti dochovaných v Kroměříži. Si bona suscepimus a Beatus Bernardus jsou sólové. Pravděpodobně opsal jen Laudate Dominum de coelis, které je bohužel nadepsané F. Alberici. Všechny čtyři zbývající rukopisy mají jasně uvedeno Fr. Alberico Mazak. Obálka dvou, které zmiňuje, je psána jinou rukou, ale kdyby skladby opsal, mohl si všimnout stejného rukopisu na hlasech uvnitř. Neviděl Tota pulchra es a Magnificat, která jsou pro čtyři hlasy, instrumenty a ripieny, tedy by nepsal sólové. Kdyby viděl Magnificat, mohl správně autorizovat Laudate Dominum de coelis, neboť hlasy i obálky obou jsou psány stejnou rukou. Nyní se Trolda dopustí dvou ukázkových omylů, které jsou ovšem při zkoumání Mazáka typické. Skladbu okamžitě autorizuje jako Vincenzo Albrici. Na titulní list svého opisu si poznamená doslova F. Alberici místo Vincenzo Albrici. Posléze podle inventářů z Oseka, kde se po sobě opakují jména autora Albrici i Alberici, jen na jednom listě stojí R. P. Alberico, správně připíše skladbu Mazákovi. Bohužel P. Albericus v Oseku nebyl vůbec Mazák. Na případu velkého vědce vidíme učebnicový příklad, že sérií chyb a špatným postupem se občas lze dobrat správného výsledku. Uděláme stejnou chybu, časově se vrátíme o 100 let zpět a vyjádříme možnost, že Mazák se hrál ve Vídni v roce1826. Anglický časopis The Harmonicon uvádí seznam skladeb provedených během roku ve Vídni takto: Masses alla capella: for voices and organ, from Albericus, Albrechtsberger, Bonno, Caldara, Eder, Fux, ...&c. All these accompany the service on Sundays and on the festivals of the Roman Catholic church.10 Hudbou v klášteře Heiligenkreuz se zabýval Alois Niemetz11 (1977), který věnoval Mazákovi celou kapitolu (10 stran). Úlomkovitá životopisná data přebírá z kroniky mnichů Die Cistercienser von Heiligenkreuz od klášterního kronikáře Floriana Watzla12 (1898), což cituje a rozvíjí o informace vtahující se přes Mikuláše Reitera ke Kroměřížské sbírce Jiří Sehnal (2009). Sehnal a Pešková se zabývali Mazákem při zpracování katalogu arcibiskupské sbírky Karla Lichtensteina Castelcorno v Kroměříži CZ-Kra (Sehnal, Pešková 1998). Jiří Sehnal se pak zasloužil o rozšíření alespoň základních dat a povědomí o Mazákovi v elektronických médiích zápisem v The new Grove, který přebírají nejrůznější portály (viz literatura). První ucelenou monografii píše až Sehnal (2009) v souvislosti s internetovou edicí Cultus Harmonicus Op. I. Sehnal mistrovsky s celoživotní zkušeností vytvořil na pouhých šesti stranách opravdovou encyklopedii Mazáka nabitou informacemi a možnými souvislostmi. Na jednotlivé body odkazuje tato práce a na zdánlivých drobnostech staví nová zjištění. 9 Označení „pokrokový“ chápeme podle sólových skladeb, jež jsou základním kontrastem předcházející renesanční polyfonie. Trolda se v hodnocení odkazuje pouze na rukopisy. Hovoří o třech místo existujících pěti, což není podstatné. Tištěné sbírky v Kroměříži pouze cituje podle Braitenbachera (1928) a Eitnera (1902). Skladby v nich pravděpodobně nezkoumal nebo vůbec neviděl. 10 The Harmonicon, a Journal of Music, No. XXXVII, Vol.IV., part I., Foreign Musical Report Vienna, London 1826, s.171 11 Niemetz, Alois, 800 Jahre Musikpflege in Heiligenkreuz, Heiligenkreuz 1977, s. 31-41. 12 Watzl, Florian: Die Cistercienser von Heiligenkreuz in chronologischer Reihenfolge. Graz 1898. www.mazak.sdh.cz 6 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 V souvislosti s výročím 400 let od autorova narození začal Ondřej Šmíd, Ivo Michl, Robert Hugo a další připravovat notové edice veškerého dochovaného díla podle exemplářů v Kroměříži CZ-Kra13. Nejprve faksimile původního tisku Cultus Harmonicus Op.I. (Šmíd 2008) a moderní přepis (88 jednotek) (Šmíd, Michl, Hugo a další 2009), dále následovalo faksimile Op.II (Šmíd 2010) a moderním přepisem Op.II (91 jednotek) se 2011 edice uzavře, dokud se neobjeví Op.III nebo nové rukopisy. Při přípravě edic uspořádal dostupné, obecně známé informace zejména o dílech Šmíd (2009). Mazákovy skladby hráli např. Michal Pospíšil, Robert Hugo, Adam Viktora a Konrad Ruhland, ale s novými edicemi se podařilo realizovat řadu koncertů, čímž získáváme lepší představu pro hodnocení díla. Některé skladby vydal a natočil dříve Konrad Ruhland. Jestli kromě bookletu publikoval nějaká zjištění, nevíme. Záhadné je Magnificat [D-dur], které Ruhland spartoval a natočil14. Předlohou je rukopis z Kroměříže, kde však není dochován Soprán. Editor buď chybějící hlas dokomponoval, nebo v archivu ještě v roce 1983 byl. Kromě výše uvedeného bylo jméno Mazák několikrát publikováno jako sekundární výsledek jiného bádání. Pikorová (1970) popisuje Sborník 111 rukopisů ze 17. stol., uložený v Bratislavě, zde dvě skladby patří Mazákovi. Przybyszewska-Jarmińska (2003) se zabývá Marcinem Mielczewskim a rovněž se dotkne Mazáka v souvisloti se sborníkem rukopisů v Berlíně. Tyto práce, přesto že neukazují na nové skladby, poskytují nám cenné stopy, kudy a společně s jakými jmény se Mazák šířil a kde hledat. Pro úplnost upozorníme na publikace k archivním sbírkám, kde jsou dochovány Mazákovy skladby: zejména Drážďany (Steude 1974), Krakow (Patalatas 1999) a Kassel (Horstmann 2005), katalogy sbírek v Kroměříži, Wolfenbüttel a Vídni . 13 Samozřejmě s laskavým souhlasem vlastníka vzácných tisků a rukopisů, Arcibiskupství Olomouckého, ve spolupráci a za podpory Společnosti pro duchovní hudbu v Praze. Vydání jsou volně dostupná online na www.Mazak.sdh.cz 14 Dle katalogu National Library of Australia: Magnicat [D-dur] SATB solo, chorus (SATB), 2 violins, 3 viole da gamba or 2 violas and violoncello, and continuo. Edited M. Hieber, from Musikarchiv von Kremseir, München 1983. Správně je asi editorem Ruhland a vydavatelem Allegra/Hieber. www.mazak.sdh.cz 7 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Alberik Mazák (1609 – 1661) O životě Alberika Mazáka je známo velmi málo, patrně proto, že žil celý život v ústraní kláštera. Mnoho dokumentů z té doby se ztratilo díky četným pohromám a válkám. Hovoříme o době konfesních sporů, Třicetileté války, drancování Sasy, Turky a Švédy, jak ve Slezsku odkud Mazák pocházel, tak u Vídně, kde asi celý život žil. Nejlepší informace o Mazákově životě u nás zpracoval ve svých prácích Jiří Sehnal, který vychází z Breitenbachera (1928), cituje Watzla15 (1898) a doplňuje o poznatky Niemetze16 (1977). Životopisné údaje přinášejí klášterní kroniky vydávané archiváři v Heiligenkreuz. Z nich Malachias Koll17 (1834) Chronicon breve...uvádí jen data, ale píše: ‚Silesius‘. Benedikt Gsell18 uvádí stručnější data než Watzl, ale přináší drobnou nápovědu ohledně skladeb, které hrál Mazák Ferdinandu III. Florian Watzl19 v kronice Die Cistercienser von Heiligenkreuz... uvádí navíc informace z nekrologu, cituje jméno Höffner a k návštěvě Ferdinanda III. píše, že zaplatil Mazákovi za jeho skladby 19 dukátů20. Údaje Watzla získal a přesně ocitoval Breitenbacher (1928). Niemetz, Alois: 800 Jahre Musikpflege in Heiligenkreuz, Heiligenkreuz 1977, přináší další souvislosti, neboť se zabýval speciálně hudbou v klášteře a Mazákovi věnoval celou kapitolu. Florian Watzl jako jediný u hesla Alberik Maczack zanechal i citaci: (Höffner). Zdá se, že všechny publikace čerpají ze stejného pramene. Albericus Höffner (1641-1717) pocházel náhodou také ze Slezska jako Mazák a napsal několik spisů začínajících ‚Corona ...‘. Benedict Gsell uvádí v soupisu rukopisů: Corona Fratrum professorum in Sancta Cruce saeculo decimo septimo...Per Rel. Fr. Pr. Albericum [Höffner] ...(Enthält ausführliche biograph. Notizen über mehr als 200 Conventualen). Zdá se, že většina informací o řeholnících v klášteře i o Mazákovi pochází ze zmíněného rukopisu Höffnera. Bohužel stálým opisováním se stejná informace zveřejňovala s různými drobnými chybami. Přímo původní rukopis Höffnera a další prameny jsme neměli k dispozici, tedy v některých datech nevíme, ke kterému zdroji se přiklonit. Uvádíme životopisné údaje Mazáka publikované Jiřím Sehnalem, sporná místa jsou opravena a okomentována (výňatky z kronik v příloze): 1609 1630 1631 1633 1634 1634 se narodil v Ratiboři ve Slezsku (dnes Racibórz Polsko). vstoupil do kláštera Heiligenkreutz21 20. srpna, složil věčné sliby byl vysvěcen na kněze až do 7. února 1639 byl magistrem noviců až do 9. května 1661 byl zpovědníkem mnichů 15 Watzl, Florian: Die Cistercienser von Heiligenkreuz in chronologischer Reihenfolge. Graz 1898. Niemetz, Alois, 800 Jahre Musikpflege in Heiligenkreuz, Heiligenkreuz 1977, s. 31-41. 17 Koll, Malachias: Chronicon breve monasteriorum Ord. Cisterc. Sanctam Crucem in Austria et ad St. Gotthardum in Ungaria ... Catalogo religiosorum omnium, qui ad anno 1534 et ultra..., Videň 1834, s.55 18 Gsell, Benedict: Heiligenkreuz, Beitraege zur Geschichte der Cistercienser-stifte: Reun in Steiermark, Hiligenkreuz-Neukloster, Zwettl, Lilienfeld..., Wien 1891, 19 Watzl (1898) 20 Gsell a Sehnal uvádějí, že se jednalo o 20 zlatých. Při současném stavu bádání nejsme schopni doložit, kam se jeden zlatý ztratil nebo kde se stala chyba. 21 Tuto informaci kroniky neuvádějí, podle některých zdrojů již 1629. Přesnou informaci máme až o datu věčných slibů. 16 www.mazak.sdh.cz 8 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 1636 od 21. října až do 20. února 1654 byl kantorem (cantor chori)22 1639 od 1. ledna až do 25. března 1640 byl sekretářem opata 1654 20. února se vzdal funkce kantora, ale téhož roku byl označen za velmi slavného varhaníka (organista praeclarissimus) 1661 9. května zemřel23 po těžké operaci močových kamenů a byl pohřben na hřbitově cisterciáckého řádu ve Vídni. Je možné, že pokud bychom doplnili bílá místa v životopise Mazáka, zejména v době než přišel do Heiligenkreuz, dokázali bychom říci, odkud se znal s Mikulášem Reiterem, jak a kudy se šířily jeho skladby. Věděli bychom, jestli se znal s Michnou atd. V současné chvíli nevíme, proč se dvacetiletý mladík ze Slezska najednou ocitl v klášteře u Vídně. Podle toho, jak rychle se stal knězem a kantorem, musel získat vzdělání, než přišel do kláštera. Niemetz se domnívá, že Mazák byl ovlivněn hudebním skladatelem a teoretikem Johannem Nuciem (1556-1620), který se narodil v Görlitz, byl kantorem na gymnáziu a okolo 1586 vstoupil do cisterciáckého kláštera v Rudách (Rauden též Gross Rauden), kde získal další humanitní vzdělání. Z toho vyplývá, že v Rudách existovala škola. Klášter Rudy je asi 20 km, a pozemky kláštera končily jen 3 míle od Ratiboře, kde se Mazák narodil. Cisterciáckými kláštery ve Slezsku se zabývá např. Jerzy Gorzelik24. Počátky 17.stol. byly pro klášter v Rudách velmi těžké. Zmiňuje spory politické, konfesní i diecézní. K tomu se přidaly války a drancování různými tlupami vojáků. V roce 1621 napadl opatství Johann Georg von Brandenburg-Ansbach, v roce 1626 Mansfeld, později Švédové atd. V roce 1625 bylo v klášteře pět mnichů a v roce 1648 o dva více. Pokud byl Mazák ve dvacátých letech v Rudách nebo v jiném klášteře v Horním Slezsku, navíc katolík, mohl odejít kvůli útrapám dobrovolně. Je možné, že byl novic a byl do Heiligenkreuz poslán. Každopádně rozvoj kláštera v Rudách nastává ve druhé polovině 17.stol. a starší kroniky a informace se nepodařilo najít. Pravděpodobnost, že by Mazák udržoval později nějaké styky s klášterem v Rudách je malá a možnost dochování skladeb, které tam mohl Mazák zasílat mizivá. Klášter v Rudách naposledy zcela spálila Sovětská armáda v roce 1945 a obnovy se dočkal až 1995. 22 Sehnal (2009) uvádí 1639 místo 1636, což je patrně chyba i vzhledem k návštěvě Ferdinanda III. 1639. Koll (1834) uvádí datum úmrtí 1.května 24 Gorzelik, Jerzy: Dziedzictwo górnoślaskiego baroku. Opactwo cysterckie w Rudach Wielkich 16481810.Warszawa 2005. 23 www.mazak.sdh.cz 9 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Dochované notové tisky a jejich uložení Nejdůležitějšími díly A. Mazáka jsou dnes dochované tištěné notové sbírky Cultus Harmonicus (opus I – III). Cultus Harmonicus op.I - Opus Minus (1649) Je dochován kompletně v Kroměříži CZ-KRa a Wolfenbüttel D-W. Ve Vídni A-Wn, kde Mazák žil, jsou zachovány pouze tři hlasové knihy (C, B, Bc). Eitner z pochopitených důvodů neuvádí CZ-KRa, uvádí Hofb. Wien: C, B, Org, Wolfenb. Kompl. B.B: B, tedy navíc basovou knihu (dnes odpovídá D-B) (Eitner 1902, VI, s. 407). Kniha Op.I Bas z knihovny v Berlíně se nachází dnes v Krakově PL-Kj, velmi dobrý stav. Sbírka 88 sólových motet pro 1-5 zpěvních nebo instrumentálních hlasů a bc, tedy 6 hlasových knih (Bc. 73s., S. 53s., A. 36s., T. 42s., B. 38s., Qv. 39s.) vázaných v trvdé desce. Vpředu titulní list / vakát, 2. list dedikace opatu Corneliovi (2 strany), na konci každé knihy obsah a doslov (2 strany). Všechny hlasové knihy jsou z hlediska notových stran kompletní, v dobrém stavu. V knize Cantus chyba číslování, na jednom listu čísla stran 31/34 (strany 32, 33 nejsou, nic nechybí). obsahuje: 13 motet pro 1 hlas a Bc 28 pro 2 hlasy (resp. 1 hlas a nástroj) 16 pro 3 hlasy 9 motet 4 hlasých nešpory - žalmy 12 částí (pro 2 - 5 hlasů) 10 motet pro 5 hlasů (různé kombinace: 5 hlasů sbor, nebo třeba 2vl., 2C., 1trombon + bc.). Tabulka skladeb a obsazení online v edici (2008, 2009). Obsazení motet je rovnoměrně rozdělené mezi různé hlasy, kombinace hlasů a nástrojů. Při provádění je třeba pamatovat, že se jedná o sólové raně barokní koncerty pro školené zpěváky. Přestože se to ze zápisu v dlouhých hodnotách nezdá, většina skladeb je k provedení na uspokojivé úrovni těžká. Několik skladeb na konci sbírky lze provádět i s amatérským sborem. Jsou typicky v oddílu pro 4 a 5 hlasů, ale většinou je v nich rovněž jeden nebo více střídajících se sólových hlasů. Jsou to např.: [č.72] Hymnus, [č.74] Salve regina a [č.66] Litanie Lauretanae pro (2C2T), které lze použít i pro ženský sbor. Následují moteta pro jeden sólový hlas, který se po krátkých frázích střídá se čtyřhlasými tutti (sborem)25. Moteta [č.67] Dixit Dominus, excelentní [č.79] Ave maria a [č.86] Litanie lauretanae jsou stavbou i obsazením identické s Dixit Dominus a Magnificat u Michny. Naopak např. [č.45] Domine secundu actum tuum je díky posouvajícím se imitacím a modulacím ve střední části komplikovaná skladba, kterou je třeba nazkoušet, přestože je v pomalém tempu. Nyní uvažme, že po staletí zpěv v cisterciáckých klášterech reprezentoval výhradně jednohlasý chorál. Na konci16.stol. se sice částečně provozovala i vokální polyfonie, ale vizitační návštěvy to kritizovaly a požadovaly návrat k chorálu (Sehnal 2009). Do tohoto přísně asketického prostředí přichází z Itálie nový styl sólového zpěvu s varhanami a získává si rychle oblibu. V Mazákovi se jistě mísí prvky módního concertantního stylu s chorální tradicí, ve které vyrůstal a musí své kompozice evolučně vkloubit do hudebního provozu 25 Stejně jak uvádí výše Trolda (1934) ke svému opisu Laudate dominum de Coelis z rukopisu z Kroměříže. www.mazak.sdh.cz 10 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 kláštera. Na příkladu skladeb [č.76] Regem sempiternum, [č.77] Hic est vere Martyr a [č.78] Ecce quam bonum se pokusíme ukázat další charakteristickou odlišnost Mazákova stylu26. Tyto skladby spojuje opakující se melodický písňový refrén v tanečním rytmu, v tutti, nebo krátký motiv přednese sólo a tutti opakují (viz. č.78). Strofy mezi refrény nejsou sólové árie, ale zvláštní sólové recitativy. Představme si formu opakující se antifony a přednášené verše žalmu. Verše jsou Mazákem komponovaný chorál. Působí klidné spočinutí, přednesení textu a opět se vrací antifona - výrazný taneční popěvek27. Podobné vlivy předcházející renesance a chorálu sledujeme i u italských autorů. Monteverdi v Jubilet tota civitas a Currite populi střídá opakující se rychlé třídobé části s klidnými v celém taktu. Viadana28 v Salve Regina pro soprán a tenor prokomponuje pouze liché verše. Na místa sudých veršů naznačí chorální incipit v tenoru. V případě Veni Sancte spiritus (T, Bc), rovněž zkomponuje jen liché verše, ale místo sudých veršů nenapíše nic. Není jasné, zda si přál opakovat sudé verše na stejnou melodii, protože stejně je tomu i u chorální předlohy, nebo sudé verše předpokládal chorální, zpívané samotným zpěvákem nebo scholou. Regina Coeli (CATB) zní jako renesanční polyfonie s basovým doprovodem. Podobný styl v Cultus Harmonicus nenajdeme, snad [č.72] Hymnus. Mazák zní vedle obou autorů prostě a pokorně, hlavně v pseudochorálních částech. ‚Prostě‘ není míněno ve smyslu jednoduše, ale pravdivě, upřímně. Velké kontrasty veselých, rychlých tanečních částí jsou zcela jako u Monteverdiho, ale u Viadany takové rozdíly nevidíme. Z hlediska melodiky a nároků na virtuozitu zpěváků (srovnej Sehnal 2009), rozhodně nápaditost a talent Mazákovi nechyběly. Je zřejmé, že hudba byla psána pro klášter a že ji provozovali bratři a žáci školy. Heiligenkreuz byl velký klášter nedaleko Vídně. Jaká byla úroveň zpěváků v Jindřichově Hradci nebo u jezuitů v Praze, kde psal Michna, nechť uváží čtenář sám. Italská města, kde byla opera i vídeňský dvůr mohly jistě využívat služeb nejlepších zpěváků. Virtuozita a obtížnost Mazáka je srovnatelná s Monteverdim, který navíc vypisuje excelentní pasáže a zdobení, aby se zpěvák i autor předvedli, což Mazák nehledá. Mazák se prostě modlí. O virtuozitě vypovídá i to, že dnes bratři v klášteře opět zpívají chorál a natáčení Mazáka nechávají „sekulárním“ sólistům. Návštěva Ferdinanda III. v Heiligenkreuz musela být událostí s odpovídající hudbou, neboť nebyla rozhodně častá. Pokusme se vžít do té situace. Panovník přišel po mši k hudebníkům a pochválil je. To není těžké si představit a stává se to i dnes. Ferdinand III. však pochválil Mazáka takovým způsobem, že kronikář to zaznamenal jako hlavní zprávu z návštěvy. To, že se panovník na Mazáka obrátil, a navíc si skladby koupil, znamená, že Mazáková hudba byla nová a úchvatná a že byl již v roce 1639 celebrita. Současně to říká, že panovník se hudbou aktivně zabýval, což víme. 26 Vývoj modálního uvažování a harmonie počátkem 17. stol. v souvislosti s Mazákem hodnotí Sehnal (2009). Verše nelze provést mimo rytmus (secco rec.), ale ani strojově po dobách, obojí nefunguje. Musí být zachován puls skladby, ale hlavní je maximální volnost. Klíčem je počítání na jednu, maximálně dvě doby do taktu a krásné přednášení textu. Co platí pro rané baroko, platí pro Mazáka dvakrát. 28 Viadana, Lodovico Grossi da – Cento Concerti Ecclesiastici, Benátky, 1602-1609, 27 www.mazak.sdh.cz 11 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Cultus Harmonicus op.II - Opus Maius (1650) Kompletní výtisk je uložen ve Wolfenbüttel D-W. V archivu Arcibiskupského zámku Kroměříž CZ-KRa chybí zcela kniha (5v) quinta vox29, v knize S chybí list 83/84 a obsah, v knize Bc chybí listy s čísly stran 99, 100, 101 a index. Všechny ostatní knihy jsou z hlediska notových stran kompletní, někdy chybí titulní list, nebo naopak obsah. Eitner opět neuvádí CZ-KRa, uvádí: B. Wolfenb. B.B: B, tedy opět navíc basovou knihu (dnes odpovídá D-B), u Wolfenbüttel knihy neuvádí (Eitner 1902, VI, s. 407). Kniha Op.II Bas z knihovny v Berlíně se nachází dnes v Krakově PL-Kj, velmi dobrý stav. Zpráva z knihovny ve Wolfenbüttel potvrzuje existenci jednoho kompletního výtisku Op.I (6 knih) a Op.II (12 knih), obě sbírky jsou svázány v jednom svazku. Uvnitř nejsou žádné chybějící ani zničené strany, bohužel neexistují ani žádné vepsané poznámky, podle nichž by bylo možné určit, kdo byl původní vlastník nebo odkud se knihy do knihovny dostaly30. Sbírka 91 skladeb pro sóla, nástroje a ripieny v různých kombinacích, pro 1-12 zpěvních nebo instrumentálních hlasů a bc. 12 hlasových knih (Bc. 101s., S. 86s., A. 74s., T. 75s., B. 65s., 5v. 57s., 6v. 50s., 7v. 48s., 8v. 40s., 9v. 29s., 10v. 22s., 11v. 10s.) vázaných v tvrdé desce31. Vpředu titulní list / vakát, 2. list dedikace opatu Bernardovi (2 strany), op.II nemá na konci doslov, jako předcházející sbírka. Exemplář v Kroměříži: kniha Bas, strany 1-20 špatný stav, ostatní knihy dobré, knihy 6V až 11V velmi dobrý stav. Naopak kniha Bas v Krakově je překvapivě pěkná, nemá znatelné poškození ani na okrajích listů. Je možné, že byla převázána a oříznuta, nebo se ostatní knihy ztratily záhy a samotný bas se nepoužíval (platí i pro op.I). Op.II obsahuje sólová moteta (koncerty), čtyři mše, čtyřikrát Loretánské litanie, šestkrát Surrexit Christus, několik motet v malém obsazení Moteta Parva, vánoční pastorely s převážně německými texty Cantilenae de Nativitate Christi Domini, moteta k Paně Marii de Beatissima Virgine Maria a Pánu Ježíši de Sanctissimo Nonine Iesv. Faksimile Op. II je dostupné online (Šmíd 2010), moderní přepis se připravuje a bude k dispozici od 25. 9. 2011, proto se nyní omezíme na základní charakteristiky. Mezi vydáním první a druhé sbírky uběhl pouze rok, proto nelze očekávat zásadní tvůrčí vývoj. Navíc patrně nenapsal všech 91 kompozic okamžitě „na objednávku“, ale otiskl i některé skladby, které napsal a provozoval dlouho před vydáním první sbírky. Téměř jistě víme, že dvě skladby otištěné v op.I (1649) hrál již o deset let dříve před Ferdinandem III. Názvy Opus minus, Opus maius (pokud pocházejí od Mazáka) napovídají, že do první sbírky zařadil přednostně ranější a menší moteta. Větší si podržel do Op. II a část dokomponoval. Druhý op.II začíná skladbami pro 4 hlasy, 5 hlasů, atd. a teprve za polovinou jsou jednohlasá moteta. 29 V knize 11V chybí titul. To je patrně důvodem, proč se v literatuře objevuje (5 ?, 11 ?) nejistota, která je chybějící kniha (Sehnal, Pešková 1998). Rovněž jediný kompletní index všech skladeb ve varhanní knize chybí, proto byla orientace ve skladbách nelehká. 30 Danker, Henrieta: Herzog August Bibliothek, Wolfenbüttel, Německo. (laskavé sdělení elektronickou poštou dne 25.5.2011) 31 Knih bychom očekávali 13, ale moteto pro 12 hlasů je pouze jedno Exaltabo te. V poznámce stojí: „N. in 7 parte sunt due Voces“. Opravdu tenor 2 a 3 jsou otištěny na protilehlých stranách v knize 7v, proto je celkový počet 12 knih správně. Pozn.: počet skladeb v indexu je o jednu nižší, pouze 90, což je pochopitelné. www.mazak.sdh.cz 12 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Obsazení skladeb je většinou CATB+bc nebo CCATB+bc. Skladby pro 6 resp. 7 hlasů mají oproti předchozímu navíc dvoje housle. Oproti první sbírce přibyly zejména nástroje. Druhá sbírka obsahuje také sborové party, tedy i skladby pro čtyři hlasy používají osm knih. To je částečně důvod, proč je op.II více než dvakrát rozsáhlejší než op.I. Party ripieny a sola se docela neshodují (viz Op.III). Cultus Harmonicus op. III (1653) Opus III se podle literatury nedochoval (Sehnal Grove, Sehnal 2009). Eitner ještě počátkem 20. stol. dokládá 3 hlasové knihy v Berlíně D-B (Eitner 1902), ale později je už žádný badatel neuvádí. Zásadní stopou pro hledání byl zápis u Eitnera32, že kompletní exempláře prvního a druhého dílu jsou uloženy ve Wolfenbüttel D-W a že v Berlíně D-B se z prvního i druhého dílu Cultus Harmonicus nachází basová kniha a z třetího dílu hlasové knihy 15, 16 a 18. Vzácné tisky z Pruské státní knihovny byly za druhé světové války odvezeny z Berlína a ukryty v Polsku. Po válce zůstaly deponovány v Jagelonské knihovně v Krakově. V katalogu Jagelonské knihovny PL-Kj (Patalas, 1999)33 nacházíme pod záznamy s čísly 1340, 1341 a 1342 jednotlivé knihy ze tří Mazákových sbírek. Pod signaturami M420 [1], M420 [2] je evidována basová kniha prvního resp. druhého opusu, tři knihy třetí sbírky jsou zařazeny jako M430. Dochovaly se přesně, jak je popisuje Eitner v roce 1902.34 Dokonce jejich stav se na získaných kopiích jeví velmi dobrý. Význam tohoto momentu je v tom, že máme od Op.III k dispozici: titulní list s přesným názvem díla, chrakteristikou skladeb a rozsahu obsazení. Kromě toho jsou ve všech knihách dochovány indexy, samozřejmě pouze části skladeb v dané knize zapsaných. Dedikace je pouze v hlavních hlasových knihách a zde nebyla. Rovněž přínosné je, že bezpečně víme, kolik hlasových knih sbírka měla. Deska knih je potažena papírem s motivem připomínajícím ptačí peří, laděným do červena místy se šedomodrou a žlutou; vpředu nahoře s dvoubarevným nápisem Vox 15. Partes: 20: (na dalších knihách analogicky). Nápis je laděn optimisticky, dozvídáme se, že nám zbývá najít již jen 17 knih. Pokud by ochotný čtenář chtěl porovnat s podobnými fragmenty, nalezne ukázky v příloze. Významný posun a naději při hledání ztracené třetí Mazákovy sbírky představují dvě knihy (C, T) uložené v Univerzitní knihovně v Kasselu D-Kl. Lze je nalézt podle katalogu sbírky dvorní kapely v Kasselu (Horstmann, 2005)35 pod signaturou 4˚Mus 297. Na obou knihách chybí titulní list. Kniha Tenor obsahuje dvě strany dedikace opatu kláštera Heilgenkreuz Michaelovi, obě knihy mají shodný (úplný) seznam skladeb včetně obsazení. Desky jsou jiné než u knih v Krakově a ukazují na pozdější renovaci vazby. Bez titulního listu nebyla autorizace knih snadná. Jméno Albericus Mazak je uvedeno pouze pod dedikací v tenoru. V katalogu je provedena autorizace odkazem na výše uvedené knihy v Krakově. Určení díla 32 Eitner R., Biographish-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten, Leipzig 1902, Bd.VI, s.407, Bd.X, s.390, Bd.I, s.81 33 Patalatas A., Catalogue of early music prints from the collections of the former Preussische Staatsbibliothek in Berlin, kept at the Jagiellonian library in Cracow. / Katalog starodruków muzycznych ze zbiorów bylej Pruskiej Biblioteki Państwowej w Berlinie, przechowywanych w Bibliotece Jagielońskiej w Krakowie, Krakov 1999, s. 231. 34 Fakticky na možnost najít fragment z Op. III upozornil záznam v elektronickém katalogu Univerzitní knihovny ve Virginii, která vlastní na mikrofilmu tytéž hlasové knihy, jaké uvádí Eitner. V katalogu stojí, že kopie byly pořízeny v Jagelonské knihovně v Krakově. 35 Horstmann A., Katalog der Musikdrucke aus der Zeit der Kasseler Hofkapelle (1550-1650), Wiesbaden 2005, Band VI, s.387 www.mazak.sdh.cz 13 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 pravděpodobně proběhlo až nedávno po vydání katalogu (Patalas 1999) v Polsku, což vysvětluje, absenci záznamu v RISM. Katalog uvádí názvy 31 skladeb a počty hlasů podle indexu. Skladby v Op.III si udržují stejný concertantní styl v duchu první sbírky, ve větším obsazení s nástroji. Ale najdeme i motet pro tenor a dvoje housle. Nemůžeme si představovat dvacetihlasá sborová moteta ve smyslu renesanční polyfonie, jak by se z počtu knih mohlo zdát a jak asi uvažoval Trolda (1934). Obvyklé obsazení je stále 4-5 sólových hlasů, několikrát pro 8 hlasů dvojsborově, 2-6 smyčců. K tomu je někde 4-5 trombonů, Clarina ô Cornett a 4-8 hlasů ripieny. Nabízí rovněž záměnu Trombon ô Viola. Sbírky byly vydávány jako hotový provozovací materiál; sólista i tutti zpěvák měl svou knihu. Proto je knih více než hlasů. V dnešní pěvecké praxi je často nejasný přechod sóla – tutti, jak dlouhá má být poslední nota sóla a jak přesně do sólisty nastoupí sbor. To bylo patrně otázkou již tenkrát a Mazák přesně zapsal, jak si přeje tato místa provést. Nejlépe to vidíme v nové edici Op. II (Šmíd, Michl, Hugo 2011), kde je sólový i sborový hlas zapsán v téže osnově, někde i celý takt mají různé noty a text, v některých rychlých pasážích má sólista přidané noty, oktávové skoky, zatímco sbor drží hlavní dlouhé noty (vše je opoznámkováno). Mazák v Op. III přesně odlišuje Violino, Viola, Viola da Gamba a Violon36. Například u [Op.III/č.28] je zápis: Fasciculus Myrhhae. 8 Voc: concert: 1 Viloa da Gamba: 2 Violae. 5 Rip: (prima pars est solo Alto &Viola da Gamb:). Další skladby Alberika Mazáka jsou známy ze dvou souborných vydání různých autorů z let 1659 a 1669 z Německa. Následující odstavce doplňují informaci o dochovaných exemplářích a přinášejí nová zásadní zjištění. Havemann, Johann - ‚Jesu Hilf!‘ – RISM B/I/1 16593, Jehna 1659 (viz prameny) Obsahuje pod č.XIV. moteto: Venite filii, docebo vos á 3. Basso solo, con 2.Viol. Alberici Mazak. V Cultus harmonicus [Op.II/č.60] v oddílu Moteta Parva nacházíme pro stejné obsazení moteto: Venite filii, audite me, timorem Domini docebo vos. Bohužel se jedná o přetisk téže skladby s mírně pozměněným textem. Struktura skladby je typická, jak jsme uváděli výše i jak si povšiml Trolda (1934) v případě Laudate Dominum de Coelis. Každý verš se několikrát opakuje (4 krát, 3 krát, 6 krát, ale nikdy stejně) rychle v taneční rytmu37. Současně se střídá zpěv s houslemi a navzájem se imitují (4+4 takty 4 krát), druhý verš (4+4 takty jen 2 krát), housle (6 taktů) s malou kadencí a všichni spolu (4 takty) do kadence první části. Pokračuje zpěv polovinou verše (3 krát 2 takty) venite filii, opakuje jen po dvou slovech, čímž docílí stupňování naléhavosti. Housle imitují (rovněž 6 taktů), přijde druhá polovina verše audite me (všichni spolu 2 x 2 takty, ale housle podruhé vynechají, aby připravily nástup kadence samozřejmě s hemiolou, do níž se dostane jednoduše přidáním slabiky. Přijde uklidnění, střední část v sudém recitativním taktu. Zpěvák na pěti taktech přednese stupňovitě vzhůru „qui est homo / qui est vitam / diligit dies / videre bonos“ a ještě jednou opakuje s houslemi v dominantní tónině. Vrací se imitace první třídobé části ale přímo s opakováním krátkého audite me, navíc společně s houslemi hrajícím 36 Tedy nepředpokládal úplnou volnost a zaměňování obsazení nástrojů a hlasů, jako na začátku 17.stol. a jak píše Trolda (1934) u Michny (viz výše). 37 Trolda říká lidové písně, popěvky, ale v jednoduchosti, zapamatovatelnosti můžeme hledat podobnost v současné populární hudbě. Nový raně barokní styl získával oblibu snadným poslechem, sylabickým textem, písňovou melodikou a rytmikou. www.mazak.sdh.cz 14 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 koloratury v krátkých hodnotách. Na závěr zastavení a 4 taktové vznešené [adagio] v sudém taktu. Matematicky brilantní rétorická struktura. Přestože se nekonečněkrát opakuje krátký motiv na stejná slova, kompozice se vyvíjí stále dopředu a nevrací se. Jak se podivuje Trolda (1934), že hlasy začínají samostatně, pouze se střídají a ke kadenci nebo k závěru se spojují, právě tím se udržuje napětí. Přílišné jednoduchosti se není třeba bát, protože jsme ještě vůbec neuvažovali rytmus, který se neustále mění. Mazák běžně posouvá těžké doby, fráze a vymýšlí nečekané rytmické figury. Nástupy v imitacích jsou u Mazáka často velmi těžké a hráči se musí držet v bdělosti. Oproti původnímu tisku je změněn pouze první verš a jen na začátku skladby, snad kvůli rýmu. Můžeme uvažovat, jestli úpravu po zkušenosti navrhl sám Mazák, nebo text vylepšoval Havemann. Celá sbírka se skládá z devíti hlasových knih (C, A, T, B, Qv, Viol.1, Viol.2, Violono a Bc. Zajímavé je, že kniha generálního basu je zdvojena a obsazení je maximálně 7 hlasů + Bc. Počty notových stran v jednotlivých knihách viz dále v souhrnu pramenů (současné vydání RISM uvádí paginaci chybně). Eitner uvádí kompletní dochované výtisky v knihovnách v Berlíně D-B, Upsale S-Uu, Marienkirche - Elbing (dnes Elblag Polsko) a nekompletní Pirna a Grimma (Eitner 1877)38. Dochované exempláře dle RISM: D-Dl (mq.Bc); D-FRI (T); D-SAh (S,A,T,B,V1,Bc); GB-Lbm (mq. Bc); PL-Tu (S); S-Uu Další nalezené výtisky: Benátky I-Vgc (sig. 16593), Krakov PL-Kj, (Sign. H680); V katalogu Jagelonské knihovny v Krakově (Patalas, 1999)3 je rovněž sbírka uvedena, jedná se tedy o kompletní výtisk původně z Berlína, jak uvádí Eitner. RISM uvádí v PL-Tu pouze knihu soprán, což vede k domněnce, že zbylé knihy v Elblag, uváděné Eitnerem, jsou v současnosti ztracené. Peter (Peatraeus) Christoph - ‚Precationis thuribulum‘ – RISM B/I/1 16691, RISM A/I/6 P1572., Guben 1669 Sbírka obsahuje jednu Mazákovu mši pod č. IX Missa Super terribilis est locus iste. s něneckým textem. Obsazení 2C, A, T, B, 2Viol., Bc. Dochované exempláře dle RISM: A-Wgm (kpl.: CI, CII, A, T, B, 6v, 7/8v, Bc); D-Bds (1 kompletní a 1 nekompletní exemplář); F-Pn; GB-Lbm (C1, A, T, B, 7/8v) Tato sbírka je zajímavá z několika hledisek. Spolu se sbírkou Havemanna (viz výše) a poznámkou Walthera, že druhý díl Cultus harmonicus byl v inventáři u sv. Tomáše v Lipsku (Šmíd 2009), ukazuje, že Mazák byl známý, uznávaný autor, rozšířený a provozovaný i v Německu v protestantském prostředí. Tvrzení je podpořeno právě tím, že se jedná o nová vydání, nikoliv pouze o opis, který si pořídí jeden člověk pro svou potřebu. 38 Eitner R.: Bibliographie der Musik-Sammelwerke des 16. und 17. Jahrhunderts, Berlin 1877, s.288 www.mazak.sdh.cz 15 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Havemann vydal svou sbírku 1659, kdy byl Mazák živ a mohl na německém vydání spolupracovat. Sbírka Petera (1669) vyšla osm let po smrti autora. Nezdá se pravděpodobné, že by německou mši s latinským názvem připravoval Mazák a že by čekala tolik let v Německu na vydání. Navíc na hudbu dobře pasuje latinský text. Domnívám se, že předlohou byl rukopis latinské mše, který po smrti Mazáka někdo upravil a vydal. Zajímavost: autor sborníku Peter Christoph není uváděn Eitnerem ani žádným jiným starším hudebním slovníkem. Přestože žil v Německu, vydával a komponoval, nebyl asi natolik významný, aby byl autory slovníků vzat na vědomí. www.mazak.sdh.cz 16 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Dochovaná rukopisná díla a jejich uložení Zatímco dochovaného tištěného díla známe přes dvě stě jednotek, rukopisů se podařilo doložit pouze jedenáct, plus dva opisy z počátku 20. stol.39 Ze zmíněných jedenácti je navíc pět neúplných a šest známe z tisků. Nejprve pojednáme o rukopisech v Kroměříži.40 Kroměříž - pět rukopisů Ve sbírce zámeckého archivu v Kroměříži CZ-KRa je unikátně dochováno 5 motet v rukopisech. Publikaci a katalog sbírky z kostela sv. Mořice publikoval jako první Antonín Breitenbacher (1928) a po sedmdesáti letech Jiří Sehnal (Sehnal, Pešková 1998), který je autorem zápisů v RISM. Rukopisy se nepodařilo přiřadit k žádné skladbě z tištěných sbírek a nejedná se tedy o opisy. Rukopisné Magnificat je ve stejné tónině a má stejné obsazení, jako Magnificat primum z Op.III, ale podle fragmentu tisku se nejedná o stejnou skladbu. Zdá se zvláštní, že by v Kroměříži nebyl žádný opis tisku. Na druhou stranu je to nejpravděpodobnější verze. Jestliže v Kroměříži měli koupenu první i druhou tištěnou sbírku, není zvláštní důvod, aby si nekoupili i třetí, možná se jen nedochovala. Jestliže měli koupeny všechny tisky, nemělo smysl pořizovat ještě opisy. Pokud Op. III neměli, neposílal by jej Mazák po částech, aby si ho mohli koupit. Jako dárky Reiterovi resp. biskupovi, který byl pravým mecenášem, Mazák logicky posílal skladby, které tiskem nevyšly. Teoreticky mohly být v Kroměříži také skladby ranější, pořízené před vydáním první sbírky. Rukopisy jsou zde seřazené podle starých signatur (shodně řazeno i v archivu moderní signaturou). Sehnal (1998) určil předpokládané stáří rukopisů podle původu papíru a seřadil rukopisy jinak. Neznáme důvody a určování stáří zkoumáním papíru se pro tuto práci neprovádělo, proto Sehnal má jistě nejlepší informace. Pouze spekulativně upozorníme na některé nesrovnalosti a rozdíly publikované v tištěném katalogu (Sehnal, Pešková 1998) a následně v RISM. Beatus Bernardus A solo, 2vl, 3vla (a-vla, t-vla, b-vla), bc. RISM A/II 550.264.293 Originální titul: Autor: Sig.: Sehnal (1998) No.: Stara sig.: Datum: Pozn. Beatus Bernardus Alto Solo Cum instruments [2Violini 3Violae] Fratr. Alberico Mazak No.: A 302a No. 323 II 194, #58 1654c 7 partů komplet 39 Jeden ze dvou opisů pochází z Troldovy sbírky a budeme jej považovat za pramen, nikoliv za edici. Druhý opis je o něco starší. 40 Kroměříž je jediné místo s unikátními rukopisy, nálezy v další kapitole jsou opisy. www.mazak.sdh.cz 17 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Tota pulchra CATB, 2vl, 2vla (a-vla, t-vla), violone, bc. RISM A/II 550.264.296 Originální titul: Autor: Sig.: Sehnal (1998) No.: Stara sig.: Datum: Pozn. Tota pulchra es 4Voc: Cum instrumentis. [2Violini 2Violae Violon] Fr Alberico Mazak No.: A 308 No. 326 II 205, #60 1654c 10 partů komplet Si bona suscepimus CB, 2vla (a-vla, t-vla), bc. RISM A/II 550.264.295 Originální titul: Autor: Sig.: Sehnal (1998) No.: Stara sig.: Datum: Pozn. Si bona: Canto et Basso cum Violis [2Violae] Fr Alberico Mazak No.: A 309 No. 325 II 206, #59 před 1670 5 partů komplet Magnificat CATB solo, CATB, strings, bc. Originální titul: Canticum B. Mariae Virginis. Perillustri Dno Joanni Nicolao Reittern: Quatuor Voces Conc. 5 Instrument. 4 Voces in Capell: Magnificat. humillime dedicatum A Seruo indignissimo F. Alberico Mazak No.: A 387 No. 324 III 25, #39 1665c ? (1656c) ? 9 partů, C-conc. chybí! Autor: Sig.: Sehnal (1998) No.: Stara sig.: Datum: Pozn. Laudate Dominum de coelis Originální titul: Autor: Sig.: Sehnal (1998) No.: Stara sig.: Datum: Pozn. C-solo, CATB, bc. RISM A/II 550.264.294 RISM A/II 550.264.292 Laudate Dnum de coelis canto solo. Quatuor Voces pleno F. Alberici No.: A 389 No. 322 III 28, #42 (Trolda 308) 1665c ? (1655c) 6 partů komplet, soprán označen Cantus Praecinens Pokud si položíme moteta před sebe, jak jsme je seřadili, můžeme vidět na obálkách jisté podobnosti písma. První tři jsou psány podobnou, nebo toutéž rukou a další dvě rovněž (viz přílohy). Z prvních tří jsou obálky Si bona a Tota puchra psány identicky, autor je napsán stejně, umístění na stránce je ve stejné výšce a skladby byly podle obou signatur zařazeny přímo za sebou. Lze se domnívat, že buď byly společně opsány, nebo společně přišly a byly zařazeny do sbírky. Sehnal uvádí provenienci papíru pravděpodobně Salzburg. Místem opisu se jeví pravděpodobnější Heiligenkreuz nebo Vídeň, kde byla předloha, než Kroměříž. Dále předpokládáme, že opisy přišly i s obálkou, jinak by se volné notové listy bez označení autora www.mazak.sdh.cz 18 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 zajisté pomíchaly. Opisy tedy předpokládáme byly pořizovány i s obálkami v Heiligenkreuz, někde poblíž Mazáka a obálky nepsal archivář v Kroměříži. První z trojice motet Beatus Bernardus má na obálce velmi podobný rukopis. I ve jméně autora jsou stejné prvky, jen jméno je zapsáno Fratr Alberico Mazak místo Fr Alberico Mazak, a signatura není v řadě se zbylými dvěma (II 194, 205, 206). Zvláštní způsob psaní spojení „lbe“ v Alberico a „z“ ve jménu Mazak je u všech tří stejné. Domnívám se, že tři obálky psal tentýž člověk, ale Beatus ne současně se zbylými dvěma. Zbylé dvě skladby Laudate a Magnificat mají písmo na obálce velmi shodné, ale liší se od předchozích. Signatury jsou blízko, ale nejsou přímo za sebou. Pokud srovnáme jméno autora na obálkách F. Alberici na Laudate a F. Alberico Mazak na Magnificat, jsou psány patrně jednou rukou. Způsob psaní společné části „F. Alberi“ je shodný. Počítám, že by Emilián Trolda s autorizací svého přepisu Laudate (o němž se psalo výše a ještě bude dále) tímto způsobem souhlasil. Pokud obálky motet otevřeme, vidíme na notových stranách mnoho společných znaků. Stejně psané klíče, custodes, praporky a zejména horní části půlových (s nožičkou dolů) a celých not, jsou jako stříška. Stejným grifem je psána i finální „čára“ za posledním taktem41. Jediné Tota pulchra má vnitřní strany psané úplně jinak i zní jinak. Buď se jedná o pozdního Mazáka nebo měl zvláštní invenci. Zbylá čtyři moteta mají noty psané patrně jednou rukou. To neplatí o textech, které jsou někde psány jinou rukou. Pokud otevřeme katalog kroměřížské sbírky (Sehnal, Pešková 1998) napadne nás, že autoři měli obálky motet rozložené stejně, jako my výše. U třech prvně zmíněných motet najdeme v katalogu poznámku Agf [?], zatímco u Laudate a Magnificat stojí pouze Ms. Nejasnost nastává, porovnáme-li v RISM tytéž zápisy odkazující na stejné autory. RISM uvádí naopak u Magnificat Autograph a u ostatních čtyř Possibly Autograph. Poměrně zásadní rozpor vidíme u autografu Magnificat s uvedeným rokem 1665, kdy byl autor prokazatelně 4 roky po smrti. Podobný problém řešíme s Laudate, v tisku rok 1655c, RISM 1665c. Poslední nesrovnalost představuje Tota pulchra, označená vždy jako možný autograf. Výše jsme, ale prohlásili, že notové strany jsou psány jinou rukou než ostatní skladby. Magnificat nese jediné dedikaci Janu Mikuláši Reiterovi, která spolu se dvěma dopisy naopak od Reitera Mazákovi tvoří jeden ze dvou známých zdrojů informací, vedle zápisů z kronik kláštera. Text dedikace na obálce je přepsán výše, obálka v příloze. Přepisy obou dopisů vydal Breitenbacher (1928) a dále říká, že slovo ‚Magnificat‘ někdo na obálku dopsal. Chtěli bychom věřit, že právě známe Mazákův rukopis, ale nic o tom, že věnování na obálku napsal vlastní rukou, z textu nevyplývá. Reiter ve svém dopise ze dne 12. 9. 1656 děkuje Mazákovi za zaslané skladby: ‚fasciculus duorum muttetorum cum uno Magnificat et Salve regina‘. Bohužel s určitostí nemůžeme tvrdit, že právě toto je zmíněné Magnificat a tedy pochází asi z roku 1655, je to pravděpodobné. Pokud by někdo z bratrů v klášteře, které Reiter rovněž znal, poslal tuto skladbu např. až z pozůstalosti po Mazákově smrti, patrně by se podepsal a věnování by znělo jinak. 41 Je to „oscilační ornament“ připomínající psací „Mno“, „Mna“, nebo prostě „Ma“? Je vždy stejný, viz přílohy. www.mazak.sdh.cz 19 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Poslední svízel s touto skladbou je v tom, že hlavní part Canto concertanto je ztracen. Přitom existuje edice Konrada Ruhlanda i nahrávka z roku 1983 (viz výše), kde předlohou je rukopis z Kroměříže. Bohužel v bookletu k CD nestojí žádná poznámka, že by chybějící soprán Ruhland dokomponoval. Edice nebyla konfrontována. Když Trolda hovoří o motivech lidových písní, má naprostou pravdu. Po úvodní rychlé sonátě pěti smyčců přednese zpěvák sám motiv: ‚Beate Bernarde‘ (pouhých šest tónů) a slyšíme píseň ‚Široký hluboký‘. Rytmus odpovídá, melodie mírně jiná. Ruland (2004) vydal ještě moteto Anonym – Laudate Dominum de coelis rovněž podle rukopisu z archivu Kroměříž, kde označil A. Mazáka za možného autora. Jiří Sehnal se domnívá, že se jedná o opis Vejvanovského, tedy nikoliv o Mazáka42. Skladbu nebudeme uvažovat. 42 Sehnal Jiří, laskavé sdělení 2009 www.mazak.sdh.cz 20 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Bratislava, Berlín, Drážďany, Praha - opisy Praha. V archivu Českého muzea hudby v Praze jsou uloženy dva opisy Mazákových skladeb. V pozůstalosti Emiliána Troldy moteto Laudate Dominum de coelis, sig. S199 / XXVIII E44. Jedná se o spartaci autografu z Kromřížského archivu. Trolda opsal přesně původní obálku se jménem F. Alberici a dole píše: ...překvapuje způsob psaní jména: F. Alberici místo Vincenzo Albrici. Pod tím je obyčejnou tužkou, stejnou rukou dopsáno: Patrně se jedná o Fratera [!] Alberika Macáka!! Tedy až později určil za autora Mazáka43. Dále se pod signaturou XI E407 nacházejí tři listy Albericus Mazák – Kyrie, fragment, CAII, TBI a TBII, bez datace. Časopis Cyril v roce 1912 uveřejnil v článku Různé zprávy následující text: Historický večer v konservatoři. 9.února t. r. Sborové skladby starých českých a českoněmec. mistrů. 1. P. Albericus Macák (Mazak, 1609-1661): Kyrie z Missa decem vocum pro smíšený osmihlasý sbor (Cultus harmonicus, opus II. 1650). Dle exempláře ve vévodské knihovně ve Wolfenbüttelu. Řídil K. Nápravník. Porovnáním s tiskem se potvrdilo, že opis Kyrie (sig XI E407), dochovaný v Českém muzeu hudby, se skutečně shoduje a je částí mše pro deset hlasů z druhé sbírky Alberika Mazáka. Praha. V knihovně Pražské konservatoře nacházíme pod sig. 1978 rovněž Kyrie ze stejné mše. V tomto případě se jedná o tisk dvojsborové partitury (2x4 hlasy) bez generálního basu44 nadepsaný: P. Albericus Mazák – Missa decem vocum (1650) - Kyrie. V zápatí je uveden nakladatel Emanuel Starý45 bez datace. Na základě výše uvedeného můžeme téměř určitě tvrdit, že tisk v archivu Pražské konservatoře je provozovacím materiálem ke zmíněnému koncertu a byl pořízen 1911c. Fragment z Českého muzea hudby není opisem tohoto tisku, ale pravděpodobněji jeho předlohou pořízenou 1911, nebo dříve, snad K. Nápravníkem. V opačném případě by opisovač přepsal z novodobého tisku i název mše, rok a dynamiku, která byla do tisku proti originálu z roku 1650 doplněna. Zajímavý je rovněž doklad, že Mazák se v novodobé historii prováděl na našem území ještě před objevením Kroměřížské sbírky v roce 1928. Zdá se, že za znovuoživení Mazáka u nás vděčíme německým profesorům z Pražské konservatoře. Článek tak možná poskytuje jedno vysvětlení, proč české jméno Mazák bylo v první polovině 20.stol. samotnými Čechy ještě více počešťováno (Macák). Bratislava. Na Slovensku se dochovala rukopisná sbírka 111 vokálně instrumentálních skladeb (zkr. RSVS) ze 17. stol., v níž jsou dvě skladby A. Mazáka. Obě jsou opisem z tištěné 43 Trolda vždy označuje Mazáka P. Alberik Macák. To je dobře znát, neboť změna příjmení působí potíže při vyhledávání. Mazáka v Troldově sbírce najdeme pod číslem autora 308. 44 Obsazení mše pro 10 hlasů je: 2xSATB, 2vl., bc., ale v Kyrie mají housle tacet. Generální bas byl asi vypracovaný ve zvláštním partu. 45 „Autograf. a tiskl Em. Starý, Praha-Smíchov, Palackého tř. 38“. Rok vydání nelze určit, vydavatelství fungovalo patrně 1867-1948, kolem 1873 se uvádí ulice Karlova. www.mazak.sdh.cz 21 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 sbírky op.II a pisatel proti originálnímu tisku místy změnil rytmizaci a u jednoho z motet dopsal úvod (Pikorová 1970, 1989)46. Pikorová pojednává detailně o všech skladbách a autorech. Jedná se přesně o moteta Domine non nos relinquas, 10 Vocum [op.II/č.34]. Druhou částí skladby je Veni Sancte Spiritus z něhož pořídila ukázku několika taktů - partituru. Podle incipitů Canto, které publikovala, je druhou skladbou ve sborníku je rovněž Veni Sancte Spiritus, 7 Vocum, cum 4 rip. Obsazení má být CCATB, 2V, 4 rip. Bc., ale moteto ve sborníku je dle autorky nadepsáno Conc. [a] 6., obsazení CATB, 2V, Bc. Buď ve sborníku jeden ze sopránových partů chybí, nebo autorka chybně opsala obsazení z tisku47. Berlin. Mazákovy skladby se nacházejí v rukopisných sbírkách z jižního Německa (dnešního Polska). Przybyszewska-Jarmińska se zabývá studiem sbírek Emila Bohna, které byly za 2. světové války odvezeny ze Staatsbibliothek Wroclaw do Staatsbibliothek Preußischer Kulturbesitz v Berlíně. Přestože se její práce zaměřují na jiné autory, zmiňuje také A. Mazáka, a to mezi autory v rukopisné sbírce uložené v Berlíně (D-B Mus. 40261). Zde se nachází kniha Cantus, ale k některým skladbám dokládá další hlasy (CII, A, B) uložené v Sächsische Landesbibliothek v Drážďanech (D-Dl Mus. 1/E/28). Sem byly převezeny v 80. letech 19. stol. ze sbírek na zámku v Opole (Przybyszewska-Jarmińska 2003). Dresden. Podle RISM (serie A/II čísla 211.003.008 až 011) nacházíme v katalogu drážďanské knihovny 4 moteta od A. Mazáka, ve sbírce manuscriptů, kterou zpracoval (Steude 1974). Skladby jsou uloženy pod stejnou signaturou (Mus. 1/E/28) a 3 hlasové knihy jsou označeny shodně (CII, A, B), jak uvádí nález Przybyszewske-Jarmińske (viz výše). Podle jejích závěrů patří hlasová kniha Cantus, uložená v Berlíně, k souboru knih (CII, A, B) uložených v Drážďanech. Na základě toho můžeme tvrdit, že ke 4 zmiňovaným Mazákovým skladbám existuje Cantus v Berlíně (Mus. 40261). Skladby jsou nadále nekompletní, z původních minimálně 8mi (patrně 12ti) knih máme pouze C, CII, A, B. Názvy a obsazení motet ukazují na opis z Cultus Harmonicus op. II. U tří motet v poznámce již (asi Steude 1974) odkaz na tisk (RISM A/I M 1501) zaznamenal. Moteto Ein Kind geboren (RISM A/II 211.003.009) by mělo být zapsáno přesněji originálním titulem: Peregrinatio Betlehemitica (4. Voc: cum rip. & 3 Instrum), protože v tisku se jiné předcházející moteto jmenuje stejně: Ein Kind geboren (5 Voc: 3 rip.). To může vést k nejasnostem až k mylnému objevení neexistující skladby. Cantilena de Nativitate Chr[isti] – Dulcis Jesu dulce nomen. (5. Voc cum rip: P Alb: Mazak.) (RISM A/II 211.003.008) zde odkaz na tisk (RISM A/I M 1501) chybí, přesto se lze domnívat, že se rovněž jedná o opis z tištěné sbírky. Moteto přesně se stejným názvem a obsazením se v tisku nachází přímo před skladbou Peregrinatio Betlehemitica. Opisovač přepsal skladby přesně v pořadí, jak následovaly v originálním tisku. 46 Sborník byl původně uložen na UHV SAV, ale v současnosti se nachází v Hudebním muzeu SNM v Bratislavě (SK-BRnm) pod signaturou MUS XVIII 653. 47 Pikorová porovnávala rukopisy s exemplářem tisku v Kroměříži CZ-Kra. V té době neměla k dispozici knihu 5V a indexy, které chybí. Z práce není přesně jasné, zda je rukopis kompletní. Určitě chybí text www.mazak.sdh.cz 22 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Zprávy o Mazákovi ve starých inventářích. Mazák byl evropsky známým skladatelem a hlavně díky tištěným sbírkám bylo jeho dílo v 17. stol. značně rozšířené. Zásadní informaci o uložení dochovaných děl přináší Eitner (1902 a 1877). Je zajímavé, že tehdejší znalost je v zásadě vyčerpávající a za více než sto let se výrazně nezměnila. Leipzig. Cultus Harmonicus opus II je doložen u sv. Tomáše v Lipsku (Küster 1991). Küster ve své práci přináší zajímavé osvětlení nejasnosti, proč J. G. Walther - Musicalisches Lexikon (Walther 1732) uvádí u hesla Mazák pouze druhý opus, ale první a třetí díl nezmiňuje. Küster cituje zápis inventáře Tomášské školy takto: „v rubrice ‚in folio minori‘: ‚Alberici Mazack, Cultus harmonicus; ejusdem opus secundum. 1650; sind 12 Bücher.‘ “. Walther použil právě formulaci z tohoto zápisu a z titulního listu tisku. Ostatní díly sbírky neuvedl prostě proto, že o nich konkrétní informaci neměl (Küster 1991). Formulaci Walthera později přejímá o 90 let později Dlabač (Dlabač 1815)48. Lüneburg49. V inventáři kůru Svatomichalské školy v Lüneburgu uvádí Max Seiffert následující zápis s číslem 794: „Albericus Mazak - Qui gloriatur, in Domino glorietur. Violin e T. (G )“. Moteto se stejným názvem, pro tenor, housle, v G s jedním „b“ nacházíme v tisku Cultus Harmonicus [op.I /č. 22]. Jedná se téměř jistě o opis z tisku. Mazák byl rozšířen na Slovensku a v dnešním Polsku, jak dokládají dochované knihy manuscriptů (viz. výše). Vedle toho existuje záznam o Mazákových skladbách ve třech invetářích na území Slovenska (Kalinayová a kol. 1994). Bratislava50. V inventáři evangelického kostela z roku 1657 se v oddílu Concentus scripti pod číslem 17 uvádí: Dein grosse Lieb ó Jesulis Alberici Mazak: ist nicht nütz [Mazak, Albericus] Ve třetí sbírce [op.III /č. 4] je otištěna skladba Dein grosse Lieb O Jesulein. Alt: 2 Violini. 4 Violae. Lze se domnívat, že se jedná o opis stejné skladby. Poznámku v inventáři: „ist nicht nütz“ (nepoužitelné) lze vysvětlit, že se kapelníkovi skladba nelíbila nebo obsazením nehodila. Bratislava51. V inventáři katedrály sv. Martina z roku 1670 je uveden zápis: 14. Missa. a 6 / 4 Voc: 2 Violini. auth. Mazak Jedná se velmi pravděpodobně o skladbu [op. II/č. 26]. 48 Z časové souvislosti lze předpokládat, že J.S.Bach znal Mazákovy skladby a měl je k dispozici. O tom, jestli je také prováděl, nebo už byly nemoderní a Bach měl dost své hudby, můžeme jen spekulovat. 49 Seiffert, Max., Die Chorbibliothek der St. Michaelisschule in Lüneburg zu Seb. Bach's Zeit, Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft, 1908, 9. Jahrg., H. 4., Jul-Sep, s. 593-621, Franz Steiner Verlag, [online 9.5.2011] http://www.jstor.org/stable/929526. 50 Iventárny zoznam hudobnín a hudobných nástrojov evanjelického kostola v Bratislave z roku 1657, zápis číslo [108], (Kalinayová, 1994). 51 Catalogus rerum Musicalium in Ecclesia S:Martini Posonij / Iventárny zoznam hudobnín Dómu sv. Martina v Bratislave z roku 1670 (Kalinayová, 1994). www.mazak.sdh.cz 23 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Prievidza52. V rozsáhlém inventáři majetku piaristického kláštera z roku 1690 (až 1693 dodatky) nacházíme na straně s původním číslováním p.49 v oddílu Sonate zápis: 17. Mazak a 5. 2 W. 3 Violae. Jedná se o zatím jediný doklad Mazákovy čistě instrumentální skladby. Dosud známe pouze vokální skladby s nástroji. Mazák často používá v kompozicích krátké instrumentální Simfonie jako předehry nebo opakující se mezihry. Může se jednat o opis části některé vokální skladby. Na Moravě existují vedle dochovaných rukopisů v Kroměříži (viz výše) (Breitenbacher 1928; Sehnal, Pešková 1998) také inventární zápisy z piaristických kolejí ze Strážnice a Litovle (Brázdová 2005), v Čechách ze Slaného. Strážnice53. V inventáři piaristické koleje z roku 1675 nacházíme v oddílu Concertus de B. V. pod č. 3 záznam: Duplex Muttetum de B. V. Primum de Conceptione 4 Vocum, 4 Ripieni, alterum de Assumptione á 4 Voc., 4 Ripieni Mazak. Moteta ve třetím opusu Cultus harmonicus jsou v obsazení navíc s nástroji. V případě Gratulemur in hac die (est Hymnus de Assumpt. Mariae) 5 Voc. 4 Rip., obsazení rovněž nesouhlasí. Ve druhém opusu v oddílu skladeb „de B.V.M.“ nenacházíme podobné obsazení. Mezi motety pro 4 hlasy a 4 ripieny jsou mariánská moteta s názvy: Ave Maria, Dixit Maria, Beata es Virgo a Virgo prudentissima. Bez dalších informací nelze skladby určit. V inventáři ze Strážnice je však jménem autora označena pouze malá část skladeb. Některé anonymní záznamy názvovým incipitem i (specifickým) obsazením odpovídají skladbám v tištěných sbírkách. Např. Litanie Lauretanae CB, 2Violini se mohou shodovat s [op.II/č.66]. Podobně motet Michael Pugnavit pro bas a housle nacházíme v [op.I/č.30] pro bas a cornet54. Opisů Mazákových skladeb mohlo existovat ve Strážnici více. Litovel55. V inventáři kostela sv. Marka se pod nadpisem Sacra nachází 29 mší pro pět až deset hlasů, dvě jsou označeny autorem Mazak (Sehnal 1965, Brázdová 2005). [Missa] Super Iam non estis a 9 Vocum Mazak. Jedná se bezpochyby o: Missa: Super Iam non estis hospites a 5 Vocum, cum 4 rip. [č.21/op.II] [Missa] Alla breve a 5 Vocum Mazak. Pravděpodobně jde o Missa brevis a 5 Vocum, cum 4 rip. [č.22/op II]. Obě mše jsou ve sbírce Cultus harmonicus op. II publikovány přímo za sebou. 52 Inventárny zoznam hudobnín a hudobných nástrojov piaristického kláštora v Prievidzi z rokov 1690-93 (Kalinayová, 1994). Položka s označením Mazak má v edici doplněno [č.381]. 53 MZM Brno, fond E54 Piaristé Strážnice, kart. 21, inv. č. 91, Chori Straznicensis Clericorum Regularium Pauperum M(at)ris D(ei) Scholar(um) Piar(um) Renovatum Anno D(omi)ni 1675; také: SEHNAL J., Hudební inventář strážnických piaristů z roku 1675. Časopis Moravského muzea, 1984, roč. LXIX, s. 117 – 127. 54 Text motetu obvykle začíná „Michael Archangele pugnavit“, ale název „Michael pugnavit“ je originální. Např. mezi rukopisy RISM II nenajdeme žádný motet tohoto jména. 55 Sehnal, Jiří: Das älteste Musikalieninventar Mährens. Beiträge zur Musikwissenschaft 7, 1965, s. 140 Inventář je nadepsán: „ Matrica oder Verzeichnis aller Gerechtigkeiten, Fundationen, Reddituum, Obventionen, Mobilien undt Immobilien der Pfarkirchen S. Merci... in der fürstlichen Stadt Litta, welche 1671 von mier Andrea Alexandro Claar derzeit Pfarrern revidiert undt in folgende Ordnung tauglich aufgesetzt worden“. www.mazak.sdh.cz 24 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Slaný56. V inventáři slánských piaristů nacházíme na straně 13 v oddílu označeném Litaniae zápis č.5: Lit... Lauret.. á 15. 2CC. A.T.B. 2Violin. 2 Clarin. 2 Viol. 4 Rip. et Organo. Aut. R.P. Alberiis Mazak, Ord. Cisterc: Obsazení neodpovídá žádné skladbě shodného názvu z tištěných sbírek. Jedná se o jiné litanie, nebo o úpravu. Tisk Cultus harmonicus op. III neobsahuje litanie. Ve druhé sbírce nacházíme Loretánské litanie čtyřikrát, pro nejvýše 6 hlasů a 4 rip. Bez incipitů a dalších informací nelze skladbu zařadit. 56 Inventář piaristické koleje ve Slaném, uložen ve Státním archivu Slaný, zápis pravděpodobně 1669. www.mazak.sdh.cz 25 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Mazákovy skladby v cisterciáckém klášteře Osek Trolda píše, že R. P. Albericus je v inventáři cisterciáckého kláštera v Oseku z r. 1720 uváděn jako autor 4 mší a 3 offertorií (Trolda 1934). Tuto skutečnost se nepodařilo ověřit podle žádného inventáře. Inventář z roku 1720 se dochoval jediný a zde se vyskytuje jméno autora Alberici asi 10 krát, zatímco jméno R. P. Albericus se podařilo nalézt pouze v záhlaví poslední strany inventáře z roku 1706, nadepsané ‚Apendix‘. Následuje text: „Continens quasdam Partes, a R. P. Alberico comparata Missae...“ a následuje výčet 4 mší s uvedením autorů, pak 2 offertoria atd. Jan Zástěra57 (2008) se podrobně zabýval historií oseckého kláštera, hudebními inventáři a seznamy mnichů. Podle jeho zjištění klášter výrazně strádal a upadal od počátku 15. stol. díky několika konfiskacím majetku, plenění husitů a reformačním konfliktům. Na základě informací ze dvora Rudolfa II, papež Řehoř XIII. osecký klášter zrušil. Řeholníci odešli na Zbraslav a do Sedlce a zbylý klášterní majetek připadl obnovenému pražskému arcibiskupství. ...Osecké panství zůstalo pod správou pražských arcibiskupů téměř padesát let (1580-1626). Po té Osek několikrát zpustošila třicetiletá válka. Obnova kláštera začala až volbou opata Laurentia Scipia (1650). Teprve od tohoto okamžiku se začal řeholní život stabilizovat....postupně se obnovovaly klášterní budovy a kostel... První varhany byly zničeny při velkém požáru 1646. ...Nové varhany postavili Johann Heinrich Mundt a Mattheus Köhler roku 1670. Skladby Alberika Mazáka se v Oseku nemohly dochovat, neboť se tam pravděpodobně nikdy nedostaly. Klášter byl zrušen roku 1580 a začal oživovat v polovině 17.stol. nikoliv hudbou, ale obnovou budov a nejnutnějších funkcí. K rozvoji figurální hudby dochází až v poslední čtvrtině 17. stol., čemuž odpovídá datace prvního hudebního inventáře 1706. V té době už nová Mazákova hudba dávno vyšla z módy. Zbývá vysvětlit, kdo je R.P.Abericus, uvedený na poslední straně (prvního dochovaného) oseckého inventáře z roku 1706. Je jím Alberik Heinrich58 z nedalekého Duchcova (16621722), farář ve Vysočanech, zpovědník v Mariánských Račicích.Vstoupil do řádu v 26 letech, určitou nespecifikovanou dobu zastával funkci kantora, řídil zpěv chorálu, později i provozování figurální hudby. K tomu patřilo také obstarávání a opisování materiálu. Závěr Jana Zástěry (2008) potvrzuje předpoklad (Šmíd 2009) publikovaný na základě názoru Jiřího Sehnala59. 57 Zástěra, Jan: Hudba oseckých cisterciáků, Osek 2008, s.8, 10, 13-14. Tamtéž s.9: Album Ossecense oder Verzeichins der Mitglieder des Cisterzienser-Stiftes Ossegg vom Jahre 1645-1896, Osek, 1896. Přehled oseckých řeholníků. 59 (Šmíd 2009): Jiří Sehnal je přesvědčen, že se nejedná o Mazáka, ale o místního ředitele kůru, nebo hudebníka kláštěra v Oseku, který níže psané skladby obstaral, opsal nebo koupil a daroval. Protože jde o cisterciáky, mohlo být jméno Albericus frekventované (Jiří Sehnal, laskavé sdělení dne 23 .6. 2009). 58 www.mazak.sdh.cz 26 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Zprávy o Mazákovi v Heiligenkreutz a Evropě Podobně jako Osek a kláštery ve Slezku, stíhaly klášter a sbírky v Heligenkreuz mnohé útrapy. Klášterní archivář Benedict Gsell60 (1891) v pojednání o klášterních rukopisech píše, že sbírka je mnohem menší, než v případě jiných velkých klášterů a je překvapivé, že přes pravidelně se opakující těžké rány, kdy došlo k téměř úplnému zničení, se část starých písemností dochovala. Když se mniši vrátili po dnech hrůzy roku 1683 do kláštera, byla také knihovna zničena všeobecným pustošením. P. Alberik Höffner61 píše u roku 1684 ve své Corona abbatum: „Libri tam Chori quam bibliothecae plerique praestantiores partim ablati igne consumpti“. (cit.) Zpráva zřejmě hovoří o drancování a vypálení kláštera Turky, v době obléhání Vídně.62 Je pochopitelné, že přímo v Heiligenkreuz, kde Mazák žil a napsal více než 240 kompozic, se žádné dílo nedochovalo. Je dokonce možné, že ke zničení všech rukopisů došlo krátce po jeho smrti a fragment tisku op.I, uložený ve Vídni A-Wn, vůbec nepochází z kláštera. Zcela nový zdroj informace o Mazákovi objevil Ivan Golub, při hledání zpráv o Juraji Križanićovi, hudebním teoretikovi 17.stol. Golub v sedmdesátých letech prohledával osobní knihovnu cisterciáckého mnicha Jana Caramuela Lobkovice (1606-1682), který trávil závěr života ve Vigevano v Itálii, kde byl biskupem. Caramuel byl všeobecně známou významnou postavou 17. století, šlechtic, diplomat, opat, ale především vydavatel naučných knih a encyklopedií ze všech oborů. Za svůj život vydal přes obsáhlých 50 knih (viz Mathesis biceps, Architektura apod.), mezi jiným i o hudbě. Golub objevil v roce 1976 rukopis Musica63 o 500 stranách. Mnoho let připravovaná encyklopedie shrnující veškeré vědění o hudbě, kterou nakonec Caramuel nestihl vydat. Manuscript je tvořen články, výstřižky z knih jiných autorů, do nichž Caramuel připisoval své formulace a poznámky. Golub píše, že Caramuel se přátelil s Mazákem a publikuje patrně pouze kostru rukopisu Musica, neboť nález má obsahovat na 500 nečíslovaných stran. Nicméně v textu nalézáme jméno Alberika Mazáka v záhlaví několika článků a různých dopisů. Z práce neznáme podrobnosti a rukopis jsme neměli k dispozici, ale z uvedených zlomků a z jasného závěru Goluba vyplývá, že: Caramuel staví Križaniće po boku velkých jmen tehdejší hudební teorie, jakými byli: Kircher, Mersenne, Mazak, Descartes...(Golub 1978) 60 Gsell, Benedict: Verzeichniss der Handschriften in der Bibliothek des Stift Heiligenkreuz, Die handschriftenVerzeichinsse der Cistercienser-Stifte, Bd. I, Wien 1891, s.117 61 Podle zápisu seznamu Chronicon breve... (s.64): Albericus Höffner. Silesius ex Neisse (7. 9. 1641 – 25.2.1717), věčné sliby 29.9.1662. Per 12 annos Prior S. Crucis, in conquirendis historicis monumentis monasterii excellens. (Koll 1834). 62 Chronicon Breve... (s.24) zpráva z roku 1683: Turcae totam Ungariam occupant et ipsam Austriae metropolim Viennam obsidentes omnia, et inter haec etiam monasterium S. Crucis ejusque possessiones incendio vastantes; sed ingenti clade adfecti tandem fugam capiunt. 63 Caramuel, Ioannes: Musica, Archivio Capitolare di Vigevano, Fondo Caramuel,IV, 6. www.mazak.sdh.cz 27 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Rukopis a jméno Alberika Mazáka V rukopisech motet v Kroměříži vídíme, jak se psalo jméno a známe možný Mazákův rukopis, ale s určitostí to tvrdit nelze. Můžeme to však použít při autorizaci případných anonymních nálezů. O jménu Mazáka píše již Breitenbacher (1928). Podle tisků, rukopisů v Kroměříži a dopisů Reitera budeme Mazáka psát se ‚z‘, protože on se tak psal. Bez ohledu na jeho národnost, vycházíme z toho, že byl vzdělaný a věděl, jak se jeho jméno má psát. Ve slovnících z 18.stol. i v poznámkách Jan Caramuela se píše Mazak. Během 19.stol. zejména v Heiligenkreuz byly jeho díla ztracena a Mazák je psán podle úsudku jednotlivého pisatele. Koll (1834), Gsell (1891) píší Maczak, Watzl uvádí dokonce Maczack. Opis v Praze (1912) pořízený z tisku ve Wolfenbütttel je nadepsán správně Mazak, ale v souvisejícím článku se píše Macák. Trolda píše Macák, přestože spolupracuje s Breitenbacherem, který píše Mazak. Lze se tedy setkat s následujícími zápisy jména a to v nejrůznějších kombinacích slov: Mazák, Mazak, Macák, Maczak, Maczack, Mazack a Alberík, Alberik, Alberico, R[everendo] P[ater] Albericus, Fr[ater] Albericus, Alberich a Alberici. To je třeba mít na paměti při zkoumání pramenů a prohledávání literatury. V předmluvě k tisku se autor podepisuje, P. Albericus (opus I), Fr. Albericus (opus II), resp. Albericus Mazak (opus III), zatímco na titulním listu se uvádí ‚A P. Alberico Mazak‘, na poslední straně v doslovu ‚Reverendo P. Alberico Mazak‘ (opus I). Manuscripty uložené v Kroměříži jsou označeny jménem ‚Fr. Alberico Mazak‘ (resp. Fratr, resp. F.) kromě ‚Laudate D[omi]num de coelis‘, kde je uvedeno ‚F. Alberici‘. Rovněž ve sbírce J. Havemanna (1659) je autor označován: ‚Alberici Mazak‘. Jméno F. Alberici může označovat Mazáka, ale je třeba postupovat obezřetně. Samotné Alberici nebo dokonce Albrici bez Frater, Mazáka neoznačuje. Na ukázce P. Alberika kantora z Oseku a několikeré citaci Alberika Höffnera, prakticky současníků Mazáka, je jasně ukázáno, že jméno Albericus bylo běžné a může dojít k omylu. www.mazak.sdh.cz 28 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Resumé Alberik Mazák byl uznávaný skladatel a hudební teoretik 17. stol. Zprávy o tom dokládají záznamy jeho přítele, opata, biskupa a rovněž cisterciáka Jana Caramuela z Lobkovic (Ioannes Caramuel Lobkowitz 1606-1682) v rukopise připravované encyklopedie Musica, kterou již nestihl vydat tiskem. V encyklopedii figuruje Mazákovo jméno u několika hesel a dopisů vedle velkých osobností jako Kircher, Mersenne, Descartes apod. Další úlomkovité zprávy o Mazákově životě známe pouze z klášterních kronik v Heiligenkreuz a ze dvou dopisů Mikuláše Reitera v archivu v Kroměříži. Mazákovo dílo představují zejména tři rozsáhlé tištěné sbírky Cultus Harmonicus (celkem 211 skladeb). Z nich Op. I a Op. II jsou dnes dochovány ve Wolfenbüttel D-W a v Kroměříži CZ-Kra. Část třetí sbírky, která je podle literatury ztracena, se podařilo nalézt v Polsku a Německu. Fragment Opus III., knihy Canto a Tenor jsou uloženy v Kasselu D-Kl, knihy 15,16 a 18 v Krakově PL-Kj. Díky tomu známe titul, dedikaci, seznam, obsazení a ukázky skladeb z Mazákovy vrcholné sbírky. Mazákovy skladby vyšly nejméně ve dvou souborných sbírkách v protestantském Německu (1659 a 1669). V Kroměříži je unikátně dochováno 5 rukopisů motet, které nejsou opisem žádné tištěné skladby. Máme archivní zprávy o několika dalších skladbách, které se však nedochovaly. Všechny ostatní nalezené rukopisy jsou opisem skladeb vydaných tiskem. Původně bylo dílo značně rozšířené, přesto se dochoval pouhý zlomek. Dnes dochované Mazákovy skladby nebo zprávy o nich nalezneme na těchto místech: Česko: Kroměříž, Praha, Strážnice, Litovel, Slaný Slovensko: Bratislava, Prievidza Polsko: Krakov, Elblag Německo: Wolfenbüttel, Kassel, Lipsko, Berlín, Lüneburg, Drážďany, Grimma Rakousko: Vídeň Anglie: Londýn Švédsko: Upsala Itálie: Benátky Francie: Paříž V roce 2011, u příležitosti výročí 350 let od autorova úmrtí, je celé rekonstruovatelné dílo Alberika Mazáka, Cultus Harmonicus Op. I, Op. II a rukopisy motet z Kroměříže, publikováno v nové edici volně na internetu jako faksimile i moderní přepis. Díky tomu budeme možná za čas schopni zhodnotit toto dílo a představit si vedle Adama Michny z Jižních Čech také neznámého skladatele ze Slezska - Alberika Mazáka. www.mazak.sdh.cz 29 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Alberik Mazak was an eminent 17th century composer and writer on music. This information is supported by records of his friend, the abbot, bishop, and Cistercian monk Juan Caramuel Lobkowitz (Ioannes Caramuel Lobkowitz, 1606-1682), included in his Ms. encyclopaedia Musica, which he did not manage to publish. Mazak’s name figures in the encyclopaedia in several articles and letters, together with other leading writers on music of the time, such as Kircher, Mersenne, Descartes, and others. Other fragmentary reports about Mazak‘s life are known only from the Heiligenkreuz monastery chronicles, and from two letters by Mikuláš Reiter (Joannes Nicolas Reiter) in the Kroměříž archives CZ-Kra. Mazak‘s work consists mainly of three large printed collections Cultus Harmonicus (211 compositions in total). Of these, op.I and op.II are now in Wolfenbüttel D-W and in Kroměříž CZ-Kra. Part of the third collection, previously considered to be lost, was found in Poland and Germany. From the fragment of Opus III., books Canto and Tenor are in Kassel D-Kl, books 15,16 and 18 in Krakow PL-Kj. Due to this fact, we know now the title, dedication, index, cast and samples of the compositions from Mazak‘s most important collection. Mazak‘s works were published in at least two collections of works by different authors in protestant Germany (1659 and 1669). Five Ms. motets in Kroměříž are quite unique – they were never published. There are archive reports on several other compositions, unfortunately lost. All the other existing Mss. are copies of published music. While in the 17th century Mazak’s work spread widely, only a fraction of it survives until today. At present, Mazak’s works or information on them can be found at the following places: Czech Republic: Kroměříž, Praha, Strážnice, Litovel, Slaný Slovakia: Bratislava, Prievidza Poland: Krakow, Elblag Germany: Wolfenbüttel, Kassel, Leipzig, Berlin, Lüneburg, Dresden, Grimma Austria: Vienna England: London Sweden: Uppsala Itaty: Venice France: Paris On the occasion of the 350th anniversary of the author‘s death, in 2011, all works by Alberik Mazak, possible to reconstruct, i.e. Cultus Harmonicus Op. I, Op. II and the Kroměříž Ms. motets, were published in the new freely available online edition (facsimile and modern transcription). This will allow evaluation of his work - and possibly help to put the already famous composer Adam Michna, from South Bohemia side by side with the until now unknown composer from Silesia - Alberik Mazak. www.mazak.sdh.cz 30 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Prameny Cultus Harmonicus – opus I (Opus minus), RISM A/I M 1500, Vídeň 1649 D-W, CZ-KRa (komplet: C, A, T, B, Qv, b generalis), A-Wn (C, B, b generalis), PL-Kj (B) Cultus Harmonicvs : Deo Opt. Max. Angelorvm Reginæ, Universis Cœlitibus, Vario Concentuum Vulgò Motettorum. Vna, Dvabvs, Tribvs, Qvatvor, Qvinqve Vocibus exprimendorum, Apparatur exhibitus / A P. Alberico Mazak, Ord: Cist: apud S. Crucem Professo, & ibidem Chori Cantore. : Anno Salvtis M. DC. XXXXIX. Viennæ Austriæ, Excudebat Matthæus Cosmerovius Dedikace: Opatu Corneliovi Cultus Harmonicus – opus II (Opus maius), RISM A/I M 1501, Vídeň 1650 D-W(komplet: C, A, T, B, 5v, 6v, 7v, 8v, 9v, 10v, 11v, b generalis), CZ-KRa (C, A, T, B, 6v, 7v, 8v, 9v, 10v, 11v, b generalis), PL-Kj (B) Cultus Harmonicvs : Deo Opt: Max: Angelorum Reginæ, Vniversis Coelitibvs, Vario Concentuum apparatu exhibitus / A P. Alberico Mazak, Ordinem Cister C: apud S. Crucem professo, & ibidem Chori Cantore Opvs Secvndum, Quatuor Missas: & pro Offertorijs majora Motetta, quaternis, quinis, senis, septenis, octonis, novenis, denis, undenis, aut etia duodenis Vocibus & capella amœbais exprimenda : Parva etiam aliqua : & ad majorem Nascentis & Resurgentis Christi gloriam, Hymnos & Cantilenas; & ad excitandam fovendamq erga Virginem Matrem devotionem, quatour Litanias Lauretanas, & aliquas Cantiones : Continens : Anno Salutis M. DC. L. : Svperiorvm Permissv, Viennæ Austriæ, Imprimebat Matthæus Cosmerovius, Sac: Cæs: Maj: Typographus Aulicus Dedikace: Opatu Bernardovi Cultus Harmonicus – opus III, RISM zatím není - doplnit, Vídeň 1653 pouze fragment: D-Kl (C,T), PL-Kj (15, 16, 18) Cultus harmonicis : vario concentuum apparatu exhibitus. Opus tertium : continens majora pro offertorijs motetta de præcipuis & summis festivitatibus, quatuor, quinis, senis, & octonis concertatis vocibus, cum instrumentis varijs, 4. 5. 6. 7. 8. & capella amaebais / a Alberico Mazak : Viennæ, Austriæ : Imprimebat Matthæus Cosmerovius, 1653. Dedikace: Opatu Michaelovi www.mazak.sdh.cz 31 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Skladby Alberika Mazáka v souborných vydáních Havemann Johann - ‚Jesu Hilf!‘ – RISM B/I/1 16593, Jehna 1659 Obsahuje jedno Mazákovo moteto č.XIV. ,Venite filii docebo vos, timorem Domini docebo vos a 3‘. Obsazení B, 2Viol., Bc. (reprint [Op.II/60]) Dochované exempláře dle RISM: D-Dl (mq.Bc); D-FRI (T); D-SAh (S,A,T,B,V1,Bc); GB-Lbm (mq. Bc); PL-Tu (S); S-Uu Další nalezené výtisky: Benátky I-Vgc (sig. 16593), Krakov PL-Kj, (Sign. H680); Jesu Hilf! Erster Theil Geistlicher Concerten / Mit 1. 2. 3. 4. 5. 6.und 7. Stimmen / theils mit / theils ohne Instrumenten / nebenst ihrem gewöhnlichen Basso continuo, und absonderlichen Basso pro Violono, Aus den berühmtesten / Italiänischen und andern Autoribus / vornehmlich zum Lobe Gottes; ... colligiert und zum Druck befördert durch Johannem Havemannum, Directorem der Churfürstl. Brandenb. Kirchen:Music zur H.Dreyfaltigkeit/ und Cantorem des Churfürstl. Joachimsthalischen Gymnasii. ... Jehna, G. Sengenwald (Berlin, D.Reichel), 1659. 9.vol. in-fol. Rozsah notových stran: C (41p.), A (13p.), T (21p.), B (21p.), Qv (23p.), Viol.1 (25p.), Viol.2 (25p.), Violono (41p.), Bc (41p.) (RISM uvádí paginaci chybně). 9 hlasových knih, kniha Bc zdvojena. Skladatelé zastoupení ve sbírce: F. Capella, C. Casati, G. Cocci, P. Cornetti, J. P. Finatti, A. Grandi, A. Mazak, M. Mielczewski, C. Monteverdi, A. Rigatti, G. Rovetta, J. Stadlmayr, S. Vesi,. Eitner uvádí kompletní dochované výtisky v knihovnách v Berlíně (D-B), Upsale (S-Uu), Marienkirche - Elbing (dnes Elblag Polsko) a nekompletní Pirna a Grimma (Eitner 1877, s. 288). Poslední dvě sbírky jsou nyní deponovány v Drážďanech (D-Dl). Ze třech nekompletních exemplářů dnes uložených v Drážďanech (SLUB Mus. Gri 44, Sche 28 a Pir 22) je snad možné složit jeden kompletní výtisk s několika chybějícími stranami. Peter (Peatraeus) Christoph - ‚Precationis thuribulum‘ – RISM B/I/1 16691, RISM A/I/6 P1572., Guben 1669 Obsahuje jednu Mazákovu mši pod č. IX ,Missa Super terribilis est locus iste‘. Obsazení 2C, A, T, B, 2Viol., Bc. Dochované exempláře dle RISM: A-Wgm (kpl.: CI, CII, A, T, B, 6v, 7/8v, Bc); D-Bds (1 kompletní a 1 nekopletní exemplář); F-Pn; GB-Lbm (C1, A, T, B, 7/8v) Precationis Thuribulum, continens Litanias sive Missas (ut vocant) duodecim, partim quindenum, partim septenum, octonumque vocum, cum Basso Continuo, ad imitationem quarundam Praestantissimorum Musicorum Cantionum, Latino Germanicóque idiomate concinnatas a Christophoro Petraeo, etc. Skladatelé zastoupení ve sbírce: B. Gratiani, A. Hammerschmied, A. Mazak, J. H. Schein, J. Rovetta, J. Tricarico, F. Weisensee, T. Zeutschner. www.mazak.sdh.cz 32 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Rukopisy Rukopisů, které nevyšly tiskem, známe v současnosti pouze pět a nacházejí se v Kroměříži. Všechny jsou publikovány v RISM A/II. Beatus Bernardus A solo, 2vl, 3vla (a-vla, t-vla, b-vla), bc. Originální titul: Autor: Sig.: Datum: Beatus Bernardus Alto Solo Cum instruments [2Violini 3Violae] Fratr. Alberico Mazak No.: A 302a Sehnal No.: 323 Stara sig.: II 194, #58 1654c Pozn.: 7 partů komplet Tota pulchra CATB, 2vl, 2vla (a-vla, t-vla,) violone, bc. RISM A/II 550.264.296 Originální titul: Autor: Sig.: Datum: Tota pulchra es 4Voc: Cum instrumentis. [2Violini 2Violae Violon] Fr Alberico Mazak No.: A 308 Sehnal No.: 326 Stara sig.: II 205, #60 1654c Pozn.: 10 partů komplet Si bona suscepimus CB, 2vla (a-vla, t-vla), bc. RISM A/II 550.264.293 RISM A/II 550.264.295 Originální titul: Autor: Sig.: Datum: Si bona: Canto et Basso cum Violis [2Violae] Fr Alberico Mazak No.: A 309 Sehnal No.: 325 Stara sig.: před 1670 Pozn. 5 partů komplet Magnificat CATB solo, CATB, strings, bc. Originální titul: Canticum B. Mariae Virginis. Perillustri Dno Joanni Nicolao Reittern: Quatuor Voces Conc. 5 Instrument. 4 Voces in Capell: Magnificat. humillime dedicatum A Seruo indignissimo F. Alberico Mazak No.: A 387 Sehnal No.: 324 Stara sig.: III 25, #39 1665c ? (1656c) Pozn. 9 partů, C-conc. chybí! Autor: Sig.: Datum: Laudate Dominum de coelis Originální titul: Autor: Sig.: Datum: C-solo, CATB, bc. II 206, #59 RISM A/II 550.264.294 RISM A/II 550.264.292 Laudate Dnum de coelis canto solo. Quatuor Voces pleno F. Alberici No.: A 389 Sehnal No.: 322 Stara sig.: III 28, #42 Trolda No.: 308 1665c ? (1655c) Pozn. 6 partů komplet‚sólo: ‚Cantus Praecinens‘ Pozn.: Ostatní známé dochované rukopisy jsou opisy tisků nebo výše uvedených rukopisů. www.mazak.sdh.cz 33 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Edice (řazeno podle data vydání sestupně) Šmíd O.: Cultus Harmonicus op.II (1650), facsimile, volně šiřitelná edice na www.mazak.sdh.cz, 2010 Šmíd O., Michl I., Niubo M., Hugo R.: Cultus Harmonicus op.I (1649), přepis do moderní notace, volně šiřitelná edice na www.mazak.sdh.cz, 2009 Šmíd O.: Cultus Harmonicus op.I (1649), facsimile, volně šiřitelná edice na www.mazak.sdh.cz, 2008 Ruhland K.: Laudate Dominum de coelis (S,SATB,2v, Bc,), Walhall Magdeburg 2007, EW590, předloha: Cultus Harmonicus op.II [č.27] Ruhland K.: Si bona suscepimus (S,B,2vla da gamba, Bc,), Walhall Magdeburg 2005 (reprint Vilsbiburg 1996), předloha: manuscript Kroměříž, vypracované Bc Ruhland K.: Laudate Dominum de coelis (S,SATB, Bc,), Walhall Magdeburg 2004a, EW417, předloha: manuscript Kroměříž Ruhland K.: Laudate Dominum de coelis [Anonym Kroměříž 17.stol, snad Mazák] (A,2v,2vla Bc,), Walhall Magdeburg 2004b, EW408, předloha: manuscript Kroměříž Ruhland K.: Gaudeamus omnes in Domino (B,2v, Bc,), Walhall Magdeburg 2004c, EW 395, předloha: Cultus Harmonicus op.I [č.55] (vypracované Bc, bez čísel) Ruhland K.: Hodie Christus natus est (S,A,T,B, Bc,), Walhall Magdeburg 2004d, EW467, předloha: Cultus Harmonicus op.I [č.64] (Bc s čísly, psáno v polovičních hodnotách) Ruhland K.: Omnes puellulo novello (T,2v, Bc,), Walhall Magdeburg 2004e, EW378, předloha: Cultus Harmonicus op.I [č.47] (Bc s čísly) Ruhland K.: Sancta Maria (SATB, 2 vl, fg nebo 2 blfl, vc, org), Coppenrath A., (Carus Verlag 91.100/00) 1993a, předloha: patrně Cultus Harmonicus op.II [č.30] Ruhland K.: Magnificat (SATB, Bc), Coppenrath A. Cop: 1401201, (Carus Verlag 91.101/00) 1993b, předloha: Cultus Harmonicus op.I [č.73] Ruhland K.: Missa brevis (S,SATB,orch., Bc,), Coppenrath A. Cop: 1400401, (Carus Verlag 91.093/00) 1989, předloha: patrně Cultus Harmonicus op.II [č.22] Walter R.: Missa G (SATB,2v, Bc,), Böhm & Sohn 1980, 11 921, předloha: patrně Cultus Harmonicus op.II [č.26] www.mazak.sdh.cz 34 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Literatura (řazeno podle data uveřejnění vzestupně) Höffner, Albericus: Corona Fratrum professorum in Sancta Cruce saeculo decimo septimo..., Sig. 4º. 194 B11., MS. archiv klášter Heiligenkreuz, 1685c Walther, Johann Gottfried: Musikalisches Lexicon oder Musicalische Bibliothec, W. Deer, Leipzig 1732, s.393 Zedler, Johann Heinrich: Grosses vollständiges Universal-Lexicon..., Halle und Leipzig 1732, Bd. XIX, s.2452 Dlabač, Jan Bohumír: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen..., Praha 1815, II s.292-293 (Dlabacz G. J.) Koll, Malachias: Chronicon breve monasteriorum Ord. Cisterc. Sanctam Crucem in Austria et ad St. Gotthardum in Ungaria ... Catalogo religiosorum omnium, qui ad anno 1534 et ultra..., Videň 1834, s.55 Eitner, Robert: Bibliographie der Musik-Sammelwerke des 16. und 17. Jahrhunderts, Berlin 1877, s.288 Gsell, Benedict: Verzeichniss der Handschriften in der Bibliothek des Stift Heiligenkreuz, Die handschriften-Verzeichinsse der Cistercienser-Stifte, Bd. I, Wien 1891, s.117 Gsell, Benedict: Heiligenkreuz, Beitraege zur Geschichte der Cistercienser-stifte: Reun in Steiermark, Hiligenkreuz-Neukloster, Zwettl, Lilienfeld..., Wien 1891, s.84 Watzl, Florian: Die Cistercienser von Heiligenkreuz in chronologischer Reihenfolge, Graz 1898. Eitner, Robert: Biographish-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten, Leipzig 1902, Bd.VI, s.407, Bd.X, s.390, Bd.I, s.81 Breitenbacher, Antonín: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, XL, 1928, s. 26, 28, 44-47, 94, 100 Časopis Cyril, zpráva o provedení díla A.Mazáka, 1912, č.2 s.30 Trolda, Emilián: článek o práci Antonína Breitenbachera, časopis Cyril, 1928, Číslo 9-10, s. 76 Trolda, Emilián.: Česká církevní hudba v období generálbasovém, časopis Cyril, 1934, č. 910, s. 78 Cmíral, Adolf: Objevitel staré hudební krásy (článek o E. Troldovi), Časopis Cyril, 1946, Číslo 7-8, s.76 Sehnal, Jiří: Das älteste Musikalieninventar Mährens. Beiträge zur Musikwissenschaft 7, 1965, s. 140 Niemetz, Alois: Lauda anima mea Dominum, Sancta crux, XXVIII, 1966, 3–5 www.mazak.sdh.cz 35 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Pikorová, Eva: Rukopisný zborník viachlasých skladieb zo 17. storočia, Musicologica slovaca, II, 1970, 79–130, spec. 101 Pikorová, Eva: Zborník polyfónnych skladieb zo 17. storočia. Musicologica Slovaca, 1989. Steude, Wolfram: Die Musiksammelhandschriften des 16. und 17. Jahrhunderts in der Sächsischen Landesbibliothek zu Dresden, Leipzig 1974. Niemetz, Alois: 800 Jahre Musikpflege in Heiligenkreuz, Heiligenkreuz 1977, s. 31–41 Golub, Ivan: Juraj Križanić’s „Asserta Musicalia“ in Caramuel’s Newly Discovered Autograph of „Musica“, International review of the Aesthetics and Sociology of Music, Vol. 9, No. 2, Zagreb 1978, s.219-278, [online] http://www.jstor.org/stable/836417 (cit. 9.5.2011) Küster, Konrad: Bach als Mitarbeiter am 'Walther-Lexikon'?, Bach-Jahrbuch, 77, 1991, s.187 Kalinayová, Jana a kol.: Hudobné inventáre a repertoár viachlasnej hudby na Slovensku v 16.-17. storočí, Bratislava, 1994, s.61, 99, 146, 177, Sehnal J., Pešková J.: Caroli de Liechtenstein-Casatelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata, Praha 1998, č.322–6, 1194–5 Sehnal, Jiří: "Mazák, Alberik." [online] In Grove Music Online. Oxford Music Online, http://www.oxfordmusiconline.com/ (chráněný přístup, cit. 23.června 2009). Nebo tisk: Patalatas Alexandra., Catalogue of early music prints from the collections of the former Preussische Staatsbibliothek in Berlin, kept at the Jagiellonian library in Cracow. / Katalog starodruków muzycznych ze zbiorów bylej Pruskiej Biblioteki Państwowej w Berlinie, przechowywanych w Bibliotece Jagielońskiej w Krakowie, Krakov 1999, s.231 Sehnal, Jiří: heslo "Mazák, Alberik.",The new Grove dictionary of music and musicians, 2. vydání, 2001, XVI, s. 185-186 Przybyszewska-Jarmińska, Barbara: Marini czy Mielczewski? Problematyczne atrybucje utworów z siedemnastowiecznych rękopisów proweniencji śląskiej. De Musica, 2003, vol VI Brázdová, Lucie: Moravian Musical Inventories of the Seventeenth Century, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis fakultas philosophica, Philosophica – Aesthetica 28, 2005 Horstmann Angelika, Schriften der Universitäts-Bibliothek Kassel..., Katalog der Musikdrucke aus der Zeit der Kasseler Hofkapelle (1550-1650), Wiesbaden 2005, Band VI, s.387 Sehnal, Jiří: Alberik Mazák, 2009 [online] www.mazak.sdh.cz , nebo Národní knihovna Praha http://aleph.nkp.cz . (cit. 9.května 2011). Šmíd, Ondřej: Alberik Mazák – 400 let. Cultus harmonicus I, nové kompletní internetové vydání p360ti letech, 2009 [online] www.mazak.sdh.cz , nebo Národní knihovna Praha http://aleph.nkp.cz . (cit. 9. května 2011). www.mazak.sdh.cz 36 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Seznam příloh Příloha 1: Titul a ukázka předmluvy Cultus Harmonicus op.I (1649) ........................................ 38 Příloha 2: Titul a ukázka desky Cultus Harmonicus op.II (1650), exemplář Kroměříž.............. 39 Příloha 3: Titul a ukázka desky Cultus Harmonicus op.III (1653), exemplář Krakov................ 40 Příloha 4: Titul a ukázka Havemann – Jesu Hilft! (1659), exemplář Krakov ............................. 41 Příloha 5: Srovnání písma na obálkách motet, exempláře Kroměříž .......................................... 42 Příloha 6: Magnificat s dedikací Mikuláši Reiterovi, srovnání písma, rukopisy Kroměříž ........ 43 Příloha 7: Písmo na notových stranách motet, Tota pulchra uprostřed je psána jinou rukou...... 44 Příloha 8: Tisk Mše z roku 1911c, Pražská konzervatoř ............................................................. 45 Příloha 9: Ukázky zápisů v kronikách Heiligenkreuz ................................................................. 46 Příloha 10: Vyobrazení klášterů Heiligenkreuz a Rudy .............................................................. 47 Příloha 11: Inventář kláštera v Oseku 1706, strana, kde není uvedeno jméno Mazák ................ 48 www.mazak.sdh.cz 37 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 1: Titul a ukázka předmluvy Cultus Harmonicus op.I (1649), exemplář Kroměříž www.mazak.sdh.cz 38 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 2: Titul a ukázka desky Cultus Harmonicus op.II (1650), exemplář Kroměříž www.mazak.sdh.cz 39 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 3: Titul a ukázka desky Cultus Harmonicus op.III (1653), exemplář Krakov www.mazak.sdh.cz 40 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 4: Titul a ukázka Mazákovy skladby Havemann – Jesu Hilf! (1659), exemplář Krakov www.mazak.sdh.cz 41 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 5: Srovnání rukopisu na obálkách motet, exemplář Kroměříž www.mazak.sdh.cz 42 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 6: Magnificat s dedikací Mikuláši Reiterovi, srovnání písma, rukopisy Kroměříž www.mazak.sdh.cz 43 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 7: Písmo na notových stranách motet, Tota pulchra uprostřed je psána jinou rukou. www.mazak.sdh.cz 44 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 8: Tisk Mše z roku 1911c, Pražská konzervatoř, předlohou je tisk op.II ve Wolfenbüttel. www.mazak.sdh.cz 45 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 9: Ukázky zápisů hesla „Alberik Mazák“ v kronikách Heiligenkreuz, shora Koll (1834), Gsell (1891) a Watzl (1898). www.mazak.sdh.cz 46 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 10: Vyobrazení klášterů v kronikách; nahoře Heiligenkreuz (Koll 1834), dole Rudy (Gross Rauden) (Potthast 1858). www.mazak.sdh.cz 47 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011 Příloha 11: Inventář kláštera v Oseku z r. 1706, titulní a poslední list ‚Appendix‘ s textem: ‚Continens quasdam Partes a R.P. Alberico comparatas; Missae...‘. Jméno Albericus bylo mezi cisterciáky rozšířené a většinou neznamená Mazák. Zde se nejedná Mazáka, ale o kantora P.Alberika Heinricha z Duchcova (1662-1722). www.mazak.sdh.cz 48 Šmíd Ondřej: Alberik Mazák 2011
Podobné dokumenty
Alberik Mazák - Portál duchovní hudby
asketického řádu do smrti. Tím se patrně stalo, že unikl pozornosti rakouských, polských i českých
muzikologů a doposud se jím nikdo systematicky nezabýval. O Mazákově životě neexistují téměř
žádné...
faksimile - (print version)
Na znovu objevení Alberika Mazáka a přípravě edic se autorsky podíleli:
Ondřej Šmíd, Ivo Michl, Robert Hugo, Marc Niubo, Jiří Sehnal, Josef Šimandl, Jiří Kub a Martin Šmíd.
Edice vychází díky finan...
Září - Dolní Čermná
s názvem Česká Bible v průběhu staletí, semináře o Bibli, rozšířené biblické hodiny…/
V naší farnosti budeme /mimo jiné/ Bibli OPISOVAT, konkrétně Evangelium podle Lukáše.
V souvislosti s tím nás m...
Pravdivý příběh - Psalterium
to ve mně potichu. Naštěstí nebyl jen
matematik; byl taky (jako mnoho matematiků) muzikant. Hrával, pokud vím,
na basu v nějakém nočním podniku
(měl z toho pak ve dne u tabule temné
kruhy pod hl...
program_20131115 (formát , velikost 45.4 kB)
baroknı́ nástroje loutnového typu – theorbovanou loutnu či theorbu, které se uplatňujı́ při hře basso continuo v komornı́ch i
velkých baroknı́ch souborech.
Anna Vargová je povolánı́m uči...
stáhnout
Historie obce Bliţná a Radslav je podrobně uvedena v kronice obce Bliţná, kterou začal psát od
vydání zákona o vedení kronik v Československé republice ze 30.ledna 1920 kronikář Johann
Jungbauer, e...
Alberik Mazák - práce Ondřeje Šmída (2009)
Cultus Harmonicus op. I - facsimile a moderní edice. ............................................ 5
Dochovaná díla a jejich uložení ....................................................................