Prezentace k předmětu o 5G na FEL ČVUT
Transkript
Rádiové komunikační systémy páté generace (5G) Vzdělávací kurz katedry radioelektroniky FEL ČVUT v Praze, r. 2015 V současnosti probíhá ve světě bouřlivý vývoj systémů pozemní mobilní komunikace páté generace (5G), které představují v daném oboru revoluční krok vpřed. S ohledem na tuto skutečnost katedra radioelektroniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze v letošním roce pořádá dvoudenní kurzy zaměřené na systémy 5G, tak aby se mohla odborná veřejnost na tento významný fenomén příštích let náležitě připravit, a to nejen po stránce technologické, ale i aplikační. Demo verze souboru příspěvků Tato DEMO verze podává pouze stručnou informací o obsahové náplni kurzu „5G“ katedry radioelektroniky FEL ČVUT v Praze; není tedy určena k podrobnému studiu této velmi významné inovace v oblasti veřejné pozemní mobilní rádiové komunikace Kurz katedry radioelektroniky FEL ČVUT Katedra radioelektroniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze V minulých měsících uspořádala Katedra radioelektroniky Fakulty Elektrotechnické ČVUT v Praze několik běhů dvoudenního kurzu 2x2 MIMO Rádiové komunikační systémy páté generace (5G) From electrons via waves to cloud! Systémy 5G představují ve vývoji mobilní komunikace revoluční vývojový stupeň, který přinese uživatelům výrazné zdokonalení dosavadních personálních služeb a rozšíření jejich sortimentu a navíc zavede služby zcela nové, z oblasti internetu věcí IoT, cloudových technologií apod. Těchto atributů bude dosaženo díky zcela novým síťovým strukturám, progresívním technologiím, podstatným změnám v kmitočtovém plánování a dalším technickým novinkám. O uvedenou problematiku projevuje stále zájem velký počet odborníků, ,proto pořádající organizace uskuteční v budově Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze - Dejvicích opakování celé akce, a to v termínech: 19. – 20. listopad r. 2015 Štěstí přeje připraveným! jiný dohodnutý termín Opakované běhy kurzu mají následující osnovu: • mezinárodní projekty 5G: Forum 5G, 5GPPP; EU projekty METIS, 5GNOW..; ostatní projekty: USA, Čína, Japonsko a Jižní Korea • architektura 5G: heterogenní sítě HetNet, sítě Cloud RAN a multi-RAT; sítě extrémně husté (UDN), s vlastní organizací a opravou (SON/SHN) • cloud computing (CC) a mobilní cloud computing (MCC); využití CC/MCC v technologii a managementu systému 5G • softwarově definované sítě (SDN) a virtualizace síťových funkcí (NFV); rádiový přístup RAN jako služba (RANaaS: RAN as a Service) • techniky více antén v 5G: prostorová diverzita (SD), multiplex (SM), formování svazků (BF), SU/MU-MIMO, satelitní MIMO; LOS-MIMO • technologie milimetrových vln (mmW) v 5G: útlum mmW a formování svazků BF; aplikace mmW v backhaul a ve fronthaul sítích • kooperativní techniky v systémech 5G: fixní a mobilní relaying, distribuované antény DAS a koordinace Tx/Rx (CoMP: Coordinated Multipoint) • radiokomunikace M2M (MTC) a její varianty (V2V, V2I...); Internet věcí /IoT); radiokomunikace v přímém módu D2D • softwarově definované radio SDR a kognitivní radio CR v systémech 5G; současná optimalizace účinností SE a EE v systému 5G • plný duplex IBFD (in-band full duplex); technika IBFD ve vrstvě PHY (technika SIC) a vrstvě MAC; aplikace IBFD v systémech D2D a CR •„zelené“ přenosové technologie (GTT) a „zelený“ management v sítích 5G; optimalizace energetické a spektrální účinnosti • aplikace systémů 5G: Internet věcí IoT a tactile Internet, multimédia MBMS, aplikace v průmyslu, v dopravě, v medicíně, ve vzdělávání... Kurzy v těchto opakovaných termínech budou zaměřeny hlavně na moderní síťové koncepce, technologie a aplikace 5G. V porovnání s předchozími běhy však v nich bude zdůrazněna problematika mobilního cloud computingu, virtualizace a softwarových technik v sítí 5G, zvýšená pozornost bude věnována technologii milimetrových vln v pozemním i družicovém sektoru systému 5G. Podrobněji se budou probírat také perspektivní aplikace systému 5G v oblasti ekologie, dopravy, zdravotní péče, e-learningu ap., které využívají strojovou komunikaci M2M/MTC, Internet věcí (IoT) a pohotový (taktile) Internet. Podrobnější informace o kurzu jsou uvedeny na adrese: http://mmtg.fel.cvut.cz/pgs-radiokomunikace/ G. Marconi a průkopníci rozhlasového audio vysílání Prolog Ernst Alexanderson a Reginald Aubrey Fessenden systémů časový vývoj Rádiové komunikačvv ní systémy páté generace From electrons via waves to clouds Systémy veřejné celoplošné pozemní mobilní rádiové komunikace, založené na buňkových strukturách, se vyvíjejí v časových etapách o době trvání zhruba 10 let, jež se označují jako generace. V současné době vchází rychle do života jejich čtvrtá generace (4G), a to v podobě celosvětového standardu LTE (Long Term Evolution) resp. LTE-A. Avšak přední světové průmyslové, akademické i další výzkumné instituce prakticky současně s tím již intenzívně připravují následující generaci pátou (5G), a proto je nutné se touto progresívní technikou zabývat. Dále si uvedeme alespoň některé základní informace o tomto významném projektu ze světa radiokomunikací, jehož nástup se očekává okolo let 2018 až 2020. Mezinárodní projekty zaměřené na systémy 5G Progresívní síťové architektury 5G: C-RAN... Mobilní cloud computing MCC, sítě SDN Perspektivní technologie pro systémy 5G Aplikace systému 5G: M2M, IoT... 010 Zelená rádiová komunikace 101 010 101 101 010 2x2 MIMO Doc. Ing. Václav Žalud, CSc. Katedra radioelektroniky FEL, ČVUT v Praze Massive MIMO 2G (1990) TDMA GSM, IS 54... 1G (1980) FDMA NMT, AMPS... generace: přístup: standardy: 1980 2000 1990 předcelulární pouze řeč analog. systém generace 3G (2000) CDMA HSPA... řeč, (data) 5G (2020) zatím neurčen 4G (2010) OFDM LTE 2010 řeč + SMS data+ video + řeč (paket. data) content communications hovor, data, multimedia: 10 Gb/s) rychlá data, multimédia komunikace M2M (IoT, RC..): 1 ms data centric Systém 5G: obecné charakteristiky Vývoj buňkových koncepcí od homogenních k heterogenním Původní homogenní buňková síť Hlavní rysy rádiových komunikačních systémů 5G ve srovnání se systémy 4G Charakteristické provozní vlastnosti: ● Výrazné zlepšení dosavadních služeb: přenosu hlasu, videa a dat (DLmax ≈ 10 Gbit/s) ● Nová pervasivní 3D multimédia, televize HDTV/UHDV, řeč VoIP, služby e-Health, ● Nové služby s extrémně nízkou latencí (UP…≤ 1 ms) : Internet věcí IoT a Tactile Internet ● Nové služby s extrémní spolehlivostí: bezpečnost dopravy, rychlé zdravotní služby… ● Podstatně prodloužená životnost napájecích akumulátorů (u terminálů M2M až 10 roků) . ● Nižší pořizovací cena i nižší provozní náklady fixní infrastruktury i mobilních terminálů ● Vyšší buňková kapacita pro mnoho simultánních uživatelů, a to v licencovaných i v nelicencovaných úsecích spektra (vyplývající z konvergence buňkových systémů a WiFi) Nové technologie ● Přechod k heterogenním buňkovým sítím, s podporou mobile cloud computingu ● Nové body TP: mikro …femto buňky, RRH, antény DAS, relé FRN/MRN, term. M2M/D2D… ● Virtualizace sítí: „všechno jako služba EaaS (Everything as a Service)“ ● Nástup nových typů modulací a technik rádiového přístupu (beyond OFDM) ● Osvojení pásma milimetrových vln (3 až 100...300 GHz) ● Anténní systémy „masívní MIMO“ s velkým počtem antén na BS, umožňujících BF k UT ● Další zdokonalení kooperativních technik: kooperativní reléování, CoMP… ● Technika plného duplexu FDX (s potlačením vlastních interferencí SIC) špičková datová rychlost na trase DL: latence přenosu v uživatelské rovině: speciální aplikace M2M (aku nebo auto napájení) 1 Gbit/s (4G) 10 ms (4G) steering&control: M2M-IoT 10 Gbit/s (5G) 1,0 ms (5G) (≈ 10 roků) síť obsahuje jen zhruba stejné velké buňky externí sítě rádiová přístupová síť RAN jiné mobilní sítě MS okolní buňky mobilní backhaul RFU RFU koax. až 30 m BBU jádro sítě jádro mob. sítě CN: mobilní ústředna, výstupní brána... veřejná telefonní síť PSTN RFU: Radio Frequency Unit BBU: Base Band Unit MS: Mobile Station RRH: Remote Radio Head BBU: Base Band Unit CO: Central Office (pool) CN: Core Network DROF: Digital Radio over Fiber CPRI: Com. Publ. Radio Interface dedikovaný duplexní spoj (rádiový, metalický) o délce řádu km i více RFU okolní buňky s odlišnými kanály Pokročilá heterogenní buňková síť C-RAN obsahující i malé buňky, reléové uzly, distr. antény DAS atd. cloudové datové centrum CDC central office (CO) virtual BBU „pool“ centr. kabinet BBU mobil. reléový uzel MRN RRH RRH RRH Massive MIMO deštníková makrobuňka Internet CO mobile fronthaul BBU X2 DROF resp. CPRI optické spoje resp. rádiové spoje BBU CO CO mobile backhaul BBU X2 fixní reléový uzel FRN DSP, GPP... S1 jádro sítě CN CO RRH komunikace D2D/M2M RRH RRH jednotky základního pásma BBU jsou koncentrovány do boxu BBU, jež využívá techniku cloud computingu Nedávný stav penetrace sítí 2G/3G/4G a výhled systému 5G do r. 2020 Africa Latin America 1% 1.5% Eastern Europe 1,5% Middle East 1% v polovině r. 2014 je globální penetrace systémů 4G (LTE, CDMA, TD CDMA) a systému 3G (HSPA) hluboko pod původními předpoklady z r. 2010; naproti tomu systém 2G - GSM je stále intenzívně využíván Ovum WCIS June 2014 celkový počet terminálů LTE-4G je v polovině r. 2014 relativně na uspokojivé úrovni v USA a Kanadě, ve východní Asii a Pacifiku a v západní Evropě; jinde rozvoj sítě LTE - včetně východní Evropy, silně zaostává Šíření rádiových vln v pozemských kanálech s úniky ztráty šířením ve volném prostředí (Friisův vzorec) ztráty šířením, zastínění a mnohocestné šíření (path loss & shadowing & multipath] ztráty šířením a zastínění (path loss & shadowing) samotné ztráty šířením (path loss) Friisův vzorec při ziscích antén Gt a Gr: Friisův vzorec při ziscích antén Gt=Gr= 1: typické hodnoty exponentu ztrát šířením ( = 2 ...8) ztráty mnohocestným šířením (multipath loss) Pr/Pt [dB] Pr = PtGtGr 4d Pr 2 = Pt 4d Prostředí městské makrobuňky městské mikrobuňky úřady (stejné patro) úřady (různá patra) obchodní domy průmyslové podniky byty otevřená krajina s LOS ztráty šířením PL (path loss) ~/2 volné prostředí: =2 ztráty šířením & zastíněním path loss & shadowing pozemní kanál = 2...7 rozsah 3,7 …6,5 2,7 …3,5 1,6 …3,5 2,0 …6,0 1,8 …2,2 1,6 …3,3 2,5 …3,5 2,0 …2,5 log d (vzdálenost Tx - Rx) Různé typy ztrát v pozemském rádiovém kanálu • ztráty šířením PL jsou základní složkou ve volném prostoru ( = 2), i v pozem. kanálech ( = 2...7) • ztráty zastíněním vznikají vlivem překážek mezi Ty a Rx (zemský povrch, terénní vlny, domy...); tyto dva efekty spolu vytvářejí ztráty trasy ve velkém měřítku (large scale path loss) • ztráty v malém měřítku resp. mnohocestný únik (small scale fading resp. multipath fading) vznikají vlivem mnohocestného šíření vln; při vzájemném pohybu vysílače a přijímače resp. objektů zúčastněných na šíření, se uplatňují navíc ještě fluktuace frekvence přijímaného signálu vlivem Dopplerova efektu, který vyvolává změny frekvence i časové změny amplitudy přijímaného signálu. 010 010 101 CMIMO min (MT ;MR ) RAU + BBU RAU 101 101 010 010 010 101 101 Rx 010 2 RN CMIMO min (MT ; n MR ) n: počet UT 101 UT 2005 BS UT UT UT1 2010 přenosové cesty s nezávislými úniky BF: Beam Forming LOS MIMO: Line of Sight MIMO D T1 T2 900 d11 d21 d12 900 d22 900 R1 neřízené anténní pole + UE1 vysílaný originální signál terminálu UT1 vysílaný originální signál terminálu UT2 r R2 900 destruktivní interference + „nula“ přenosu 2005 UE 2 1980 UT2 Reléové uzly RN Zvětšují hustotu infrastruktury celého systému, což vede ke zkracování průměrných vzdáleností přijímač-vysílač To se pak projeví ve zvýšené spolehlivosti spojení, ve značném zvětšení kapacity sítě a také v poklesu energetické spotřeby v UT odlehlé území RN zastíněná lokality DBS: Donor BS; RN: Relay Node; UT: User Terminal BS více UT RN zlepšené pokrytí okraje buňky UT a) masívní MIMO, Very Large MIMO 010 Rx 101 1 makrobuňka 1989 1998 Rx 101 Gamal, “Capacity Theor. for the Relay Channel,” IEEE Trans. Info. Theory, no. 5, Sept. 1979 MT MU-MIMO: Multi User - MIMO 010 DBS 010 Rx 101 • V ideálním kanálu šíření LOS (kanálu mezi anténami) útlum milimetrových vln roste s kvadrátem frekvence f, což je pro aplikace v mobilní komunikaci nevýhodné • Tento nárust lze ale kompenzovat užitím antén s velkou směrovostí a tedy i ziskem • V milimetrové oblasti lze antény s velkým ziskem/směrovostí - ať již v diskrétní formě, nebo ve formě anténních polí - snadno realizovat, neboť při neměnných rozměrech se u většiny typů antén (parabolických ap) s růstem frekvence zisk zvětšuje • V reálném pozemském kanálu vlivem ztrát šířením (path loss) a zastínění útlum roste s mocninou vzdálenosti d , přičemž = 2 ... 6, typická hodnota ≈ 3; přitom koeficient ztrát šířením je na frekvenci jen málo závislý. • Trasy NLOS vykazují silný odraz a rozptyl, ohyb je slabý; zastínění pevnými překážkami (cihlové zdi,...) je velké, problém řeší užití více antén v jediné stanici UT • Pokrytí uvnitř budov (indoor) je nutné zajistit pomoci mikrobuněk, distribuovaných antén DAS, reléových spojů (uzly RN) ap. Přesto zde nelze odstranit výpadky spojení • Milimetrové vlny neumožňují spolehlivé, robustní celoplošné pokrytí velkých lokalit; kompletní systém 5G proto musí být heterogenní, tj. musí obsahovat jednak velké zastřešující makrobuňky - využívající konvenční pásma (< 5 GHz), jednak malé mikro/piko/femto buňky, které budou využívat nová milimetrová pásma • Makrobuňky budou zajišťovat celoplošné pokrytí, se spolehlivým předáváním (HO) i když s nižší dosažitelnou síťovou propustností a uživatelskou rychlostí • Mikrobuňky potom zajišťují vysokou lokální propustnost i uživatelskou rychlost DAS: Distributed Antenna System 010 101 Rx T. Rappaport: „Millimetre wave are very appropriate for next generation 5G“ Klasická aakooperativn í radiorel éová technika v mobiln ích sí5G tích Klasická kooperativní reléová technika v síti Přehled pokročilých systémů s více anténami SU-MIMO: Single User - MIMO 2 Využití milimetrových rádiových vln v systému 5G Hunter: Cooperative Comm. in Wireless Netw. IEEE Com. Mag, Oct. 2004. Dva partnerské uživatelské terminály UT1 a UT2 vysílají svá data přímo ke společné základnové stanici BS. Každý z nich je však schopen také přijímat signály druhého terminálu a ty též předávat ke stanici BS. Jsou-li oba terminály dostatečně od sebe vzdálené, potom oba kanály vytvářené určitým terminálem, tedy kanál přímý i předávaný, jsou statisticky nezávislé. Takto vytvořená „umělá“ vysílací diverzita zdokonaluje pokrytí, spolehlivost přenosu, imunitu vůči únikům a zvyšuje kapacitu. Věrný plný duplex na bázi techniky SIC Self Interference Cancellations slabý přijímaný RF signál silný vysílaný RF signál rušení totožná pásma analogová kompenzace vys. signálu v RF pásmu vysílač DAC rádiová stanice (transceiver) přijímač ADC digitální kompenzace v BB přijíman á data vysílaná data Oproti duplexům FDD, TDD a CDD popisovaný systém na bázi techniky SIC vystačí s polovičním pásmem Hong S.: Applic. of Self-Interference Cancellation in 5G and Beyond. IEEE Com. Mag. Febr. 2014, s. 114 společné funkcionality jádra sítě 5G flexibilní rozvinutí síťových funkcí (Multi Radio Access Technology) Systém, umožňující věrný plně duplexní provoz v jediném pásmu (true in-band full duplex) a souběžně v čase, je založený na technice potlačení vlastních interferencí SIC (Self Interference Cancelation). Vlastní vysílaný signál vchází přes anténní výhybku (duplexer) do antény a je řádně vysílán. Avšak vlivem nedostatečné izolace této výhybky směřuje i na vstup přijímače, v němž by způsoboval neúnosné rušení. Proto je zde kompenzačním obvodem, ještě v analogové vysílané podobě, předběžně potlačován. Zbývající potřebné potlačení je realizováno po demodulaci již v digitálním traktu přijímače. Systém 5G: rádiová přístupová síť RAN a jádro CN Společný management a transport Mobilní stanice pro systém 5G s technologií M RAT optimalizace služeb nové přístupové sítě 5G využití virtualizace síťových funkcí NFV sítě se současnou technologií RAT využití softwarově defin. sítí SDN fixní přístup metal./optický Globální produkce emisí CO2 v letech 2007 až 2020 V období let 2007 až 2020 se zvětší datový provoz mobilních sítí o cca 3 řády tj. 1000 krát, a to z 0,8 MilT bytů v roce 2007 na cca 500 MilTbytů v roce 2020. Přitom počet laptopů resp. netbooků naroste z 23 Mil na cca 500 Mil., avšak počet základnových stanic se jen ztrojnásobí; kapacita těchto zařízení však enormně vzroste Spotřeba elektrické energie díky razantnímu prosazování „zelených technologií“ zůstane téměř nezměněna. Nejvýraznější úspory se objeví u přístupových sítí RAN mmW síť 5G nová síť 5G: UFMC.. 3 GHz 10 GHz 30 GHz 100 GHz Rádiová přístupová síť RAN 5G bude směsicí síťových vrstev různých dimenzí, různých vysílacích výkonů, technik spojů ve fixní infrastruktuře, rozličných technologií rádio- vého přístupu RAT atd. Základní přístup do systému bude zajišťovat nová rádiová přístupová síť RAN, alespoň částečně slučitelná se sítí LTE/LTE-A. Přístup by však měl být umožněn i starším technikám RAT (legacy RAT), zahrnujícím buňkové standardy GSM (2G), UMTS/HSPA (3G), lokální rádiové sítě WiFi, metropolitní sítě WiMAX atd. Nezbytný ovšem bude i přístup do tradičních fixních sítí. Jádro sítě 5G bude podporovat optimalizaci dosavadních služeb, jako je distribuce televizních programů a dalších audio/video kontentů (MBMS) a rychlých dat. Dále musí umožnit flexibilní rozvinování nových síťových funkcí, k nimž patří například pokročilá strojová komunikace MMC a přímá komunikace D2D, komunikace s vysokým stupněm zabezpečení, aplikace jenž vyžadují extrémně nízkou latenci přenosu apod. Jádro sítě 5G také musí efektivně zužitkovat probíhající evoluci v softwarově definovaných sítích SDN. Copyright: G. Fettweisset et all, TU Dresden Mobile Cloud Computing MCC VIRTUALIZATION-Advantages Dva kandidátské formáty modulací pro systém 5G Tyto nové typy modulací zajistí mnohem vyšší potlačení rušivých postranních pásem, než má OFDM. Tím se zcela vyřeší problém rušení mezi systémy LTE a DVB-T, jež vzniká při obsazení volných TV pásem (white space) systémy mobilní komunikace LTE GFDM: Generalized Frequency Division MUltiplexing UFMC: Universal Filtered Multi-Carrier Naši učitelé a příznivci radiotechniky Akademik Dr. Ing. J. Stránský, DrSc. (13. 2. 1900-25. 12. 1983) Josef Stránský se narodil r. 1900 v Čakovicích u Prahy. V r. 1923 ukončil svá studia na ČVUT a získal tím titul inženýra (Ing). V letech 1923 až 1925 pokračoval ve studiu v Paříži na Ecole Superieure dÉlectricite kde, získal další titul Ingenieur radiotelegraphiste. V období let 1926 až 1936 byl stavbyvedoucím vysílačů francouzské firmy Standard Electronic Corp. Paris. V rámci tohoto zaměstnání mj. vedl výstavbu nového středovlnného vysílače Praha 1 v Českém Brodě (dokončeno v r.1930, výkon 120 kW). Od roku 1937 se jeho působení postupně přesouvalo na akademickou půdu. V roce 1937 založil na ČVUT Ústav radiotechniky, v roce 1950 stál u zrodu nové, samostatné Elektrotechnické fakulty ČVUT a podobně v roce 1953 s jeho významnou pomocí vznikla Fakulta Slaboproudé techniky v Poděbradech. Kromě své pedagogické činnosti, ve které pokračoval až o svého vysokého věku, působil v řadě domácích institucí z oblasti slaboproudé elektrotechniky; byl např. zástupcem vědeckého kolegia ČSAV v UNESCO, napomáhal vzniku Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV atd. Významná je i jeho publikační činnost, z níž je nutné připomenout jeho vynikající knižní publikace "Základy radiotechniky" z r. 1941 a "Vysokofrekvenční elektrotechnika" z r. 1956. Profesor Stránský však byl nejen špičkovým odborníkem, ale i vzorem ušlechtilého, důstojného a skromného člověka. Prof. RNDr.J. Forejt, DrSc. († 1991) Ing. Milan Český, CSc († 1981) byl v roce 1953 jedním z hlavních zakladatelů Fakulty slaboproudé elektrotechniky (FSE) v Poděbradech a od tohoto data až do r. 1960 také jejím děkanem. Na poděbradské fakultě byl rovněž vedoucím Katedry elektroniky. Po přechodu fakulty do Prahy v r. 1964 se započal věnovat předmětu Lékařská elektronika. Svými zásluhami o založení Fakulty slaboprou dé elektrotechniky v Poděbradech a také o její počáteční velice úspěšný rozvoj, profesor J. Forejt, DrSc výrazně přispěl k odborné výchově domácích odborníků v celé oblasti slaboproudé techniky i v počátcích naší lékařské elektroniky vystudoval Vojenskou akadémii v Hranicích, za 2 sv. války byl činný v odboji, uvězněn, těsně po válce byl opět internován. Pak pracoval v domácím slaboproudém průmyslu a výzkumu. Zde se věnoval problematice tv antén a také otázkám nastupující družicové televize. Byl autorem celé řady odborných knižních publikací, zaměřených většinou na otázky vysílání a příjmu signálů pozemských a družicových tv systémů.
Podobné dokumenty
Systémy veřejné mobilní komunikace páté generace (5G)
GSM (2G: 1990) UMTS/HSPA (3G: 2000) LTE/WiMAX (4G: 2010)
systémů
● Podstatně prodloužená životnost napájecích akumulátorů (u terminálů M2M až 10 roků)
● Nižší pořizovací cena i nižší provozní náklady fixní infrastruktury i mobilních terminálů
● Vyšší buňková kap...
DI-WAY_T2200… - di-way ird-7111hd irdeto | supersat.cz
Propojení s TV použitím scart kabelů ............................................................... 8
Propojení na jiné DTR ...........................................................................
ě ů - OI-Wiki
28. Co je naprašování ve výrobním procesu IO?
Atomy kovu (Al. Cu, Au, Ti, …) jsou vyraženy rychlým atomem Ar (10ky km/s), ty se pak usadí
na předmětech v okolí. Vzniká tak pokovení. Při klasickém n...
Nokia E52 - Uživatelská příručka
850/900/1800/1900 MHz a WCDMA 900/2100 MHz (UMTS). Vyzařovaný VF výkon max. 2
W. Toto rádiové zařízení lze provozovat v České republice v rámci všeobecných
oprávnění ČTÚ č. VO-R/1/12.2008-17 a VO-R...
KLN 90B
V sekci TRIP 5 pak zadáme Fuel Flow FF, průměrný tok paliva a rezervu.
Pro Pilatus PC12/47 můžeme počítat FF jako 380 pph (liber za hodinu), nicméně pro naši krátkou
trasu dejme 500 pph.
V rezervě...
Vypracovane otazky
50. Popište přibližně strukturu a princip funkce programovatelných logických obvodů
kategorie CPLD a GAL
CPLD – obsahuje více PLD bloků s variantou propojení. Stavební blokem je makro buňka realizu...