Jako zdolat Mount EvErEst
Transkript
Jako zdolat Mount EvErEst
revue zdraví Jako zdolat Mount Everest Dne 11. dubna, na výročí narození britského lékaře a chirurga Jamese Parkinsona, který jako první už v roce 1817 popsal jednotlivé příznaky „třaslavé obrny“, choroby, později nazvané jeho jménem, se připomíná Světový den Parkinsonovy nemoci. Přesné příčiny onemocnění dosud neznáme a navzdory pokroku v terapii se stále počítá mezi nevyléčitelné. Tento obávaný strašák pokročilejšího věku může nepříjemně překvapit každého z nás. Kytice červených tulipánů – mezinárodní symbol parkinsonismu U příležitosti Světového dne Parkinsonovy nemoci každoročně pořádá Společnost Parkinson o.s. výstup na horu Říp. V sobotu 13. dubna se vydají pacienti, trpící touto chorobou, jejich příbuzní a přátelé na vrchol památné hory, aby upozornili širokou veřejnost na závažné onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Pacienti s touto diagnózou jsou často okolím vnímáni s falešnými předsudky a představami o životě postižených. Výstupem na vrchol chtějí ukázat, že se nepoddávají pohybovému omezení, které jim nemoc působí. Výstupy na kopce a hory budou i na řadě dalších míst republiky. S otáz- Výstup na Říp 8 kou, jak je výstup organizován, kolik lidí se zúčastní, jsme se obrátili na Janu Večlovou ze Společnosti Parkinson. „V pořadí již 6. výstupem na Říp chceme zviditelnit nemocné Parkinsonovou chorobou a jejich potřeby. Pouť na Říp byla dřív společná pro celou republiku, ale protože pro řadu nemocných je velmi obtížné přijet např. z Moravy nebo jiných vzdálených míst či dokonce ze Slovenska, pořádali jsme vloni poprvé i souběžné výstupy na jiné vrcholky. Také letos se budou konat výstupy i v Brně na Špilberk, v Olomouci na Svatý kopeček, na Slovensku na Pustý hrad a další kopce a kopečky. V určenou dobu se pokusíme o telekomunikační spojení a předání zdravice. Vloni nám přálo počasí a tím pádem přišlo více než 250 lidí. Přijeli parkin- zdraví Špilberk, Brno sonici z celé republiky. Kolik jich přijede letos, 13. 4. 2013, těžko odhadnout. Pevně doufám, že dvě třináctky v datu pro nás budou šťastné. Z Prahy vypravujeme od hl. nádraží dva autobusy a nemocné, kteří by pěší výstup nezvládli, vyvezou na kopec dva terénní vozy. Na vrcholu hory pak tradičně promluví ke všem účastníkům pan farář Václav Žďárský.“ Slova kněze Církve československé husitské z Nového Bydžova dodávají lidem spřízněným stejným osudem povzbuzení a sílu potýkat se s nepříjemnou nemocí. V jedné ze svých řečí vyslovil smysl jejich pouti: „Proč vlastně rok co rok šplháme na tento kopec? Co nás to žene, často i z velkých dálek, k účasti na tomto na první pohled bláznivém podniku? Nabízí se odpověď, že přece lidé odedávna vyhledávali vyvýšená místa, čehož krásným příkladem je právě bájný praotec Čech. Vylezl sem, na Říp, aby se rozhlédl. Do dneška lidé šplhají na hory kvůli rozhledům. A taky kvůli adrenalinu. To potvrdí každý horolezec. Dalším důvodem, proč lidé vyhledávají vyvýšená místa, je záležitost strategická. Kdo je nahoře, je ve výhodě proti těm dole. Žádný z těchto důvodů však jaksi nepasuje na nás. Horolezecká vášeň nás dávno opustila, rozhledu brání stromy, usadit se zde nehodláme, bránit se – proti komu? A přece jsme opět revue Pustý hrad, Slovensko na Řípu. Trmácíme se nahoru, protože pro mnohé z nás to Himálaje jsou. Šouráme se pracně vzhůru, protože to je náš způsob boje s nemocí. Škrábeme se do vršku ne abychom viděli tu krásnou zemi, ale aby ta země viděla nás, aby si nás všimla: že tu jsme, že chceme i se svým handicapem prožít důstojně a smysluplně zbytek pozemského života.“ Společnost Parkinson chce touto akcí umožnit nemocným nejen setkání se stejně postiženými, ale také příjemné rozptýlení. Po „sportovním výkonu“ čeká všechny účastníky v Hospodě pod Řípem občerstvení, kulturní program a společná zábava. Výstup na Říp není ovšem jedinou aktivitou Společnosti Parkinson. Regionální kluby po celé republice organizují pro své členy různá další setkání během roku. Jedním z nich je také vlastivědný výstup 23. června s panem profesorem Sadílkem na stolovou horu Vladař. Výstup na Vladař Společnost Parkinson zve širokou veřejnost, aby se přidala a svou účastní podpořila spoluobčany stižené Parkinsonovou chorobou. Podrobné informace najdete na www.spolecnost-parkinson.cz. Jak se žije v reálném životě parkinsonikům? Přečtěte si minipovídku Monology Romany Skála-Rosenbaum z Asociace Parkinson Help: Znáte to taky: “No, ani se neohlídne!“, „Ať pohne!“, „Přidej, dělej, nestihnu to projet!“ „Tady není přechod!“ „On je snad slimák nebo co?“ To jsou nevyslyšené monology řidičů, doprovázených ještě barvitými přídomky, když je po cestě, respektive přes cestu združuje člověk (v převážné většině starší), který se rozhodl přejít silnici mimo přechod pro chodce a moc rychle mu to zrovna nejde. „Teď jdu, teď mi to chodí.“ „A honem, musím přidat“. „Když půjdu až na přechod, a zastavím se, tak se nerozejdu.“ „Já tě vidím, i když jsem se neotočil, nemůžu, teď jdu a nic jiného mne nezajímá.“ „Děkuji, že jsi počkal, a omlouvám se.“ To je zhruba vnitřní řeč přecházejícího, který ve svých měřítkách parkinsonika opravdu pospíchá. Chápu zcela obě strany. Já jsem kdysi patřila do skupiny první, leč mladá jsem se nechtěně přesunula do skupiny druhé. Vlasta Cibulová 9
Podobné dokumenty
Parkinsonova nemoc z pohledu pečovatele
péči a sám proto nic nedělat. Jeho snaha a pomoc je základem pro zvládání každodenních
úkonů. Se zhoršujícím se stavem jich je schopen dělat stále méně, ale vždy! se musí podílet. Někdy třeba jen t...