Srdce – Světový rekordman
Transkript
Srdce – Světový rekordman
Srdce – světový rekordman Ivana Fellnerová ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Můžeme opravdu srdce považovat za světového rekordmana? Abychom dokázali na tuto otázku odpovědět, je třeba se o srdci nejprve něco dozvědět. Srdce je dutý orgán, který u člověka leží v hrudním koši, tvořeném sternální kostí a žebry. Ze stran k srdci přiléhají plíce; protože je srdce v hrudníku trochu posunuto na levou stranu, je levá plíce menší (má dva laloky) zatímco větší pravá plíce má tři laloky. Symbol srdce se často používá jako symbol lásky. Také se mnohdy říká, že když má někdo trápení, bolí ho srdce smutkem nebo že mu někdo zlomil srdce. To všechno jsou však jen přirovnání. Ve skutečnosti centrem všech emocí není srdce, ale mozek (především jeho část nazývána limbický systém), zatímco srdce má v těle „na starost“ úplně jiné záležitosti. Srdce savců je dutý sval, který se skládá ze dvou menších síní a dvou větších svalnatých komor. Srdeční svalovinu nazýváme myokard. Srdce všech savců má velice podobnou stavbu; liší se jen velikostí. Lidské srdce je velké jako sevřená pěst a váží přibližně 340 g, tj. asi tolik jako plná plechovka Coca Coly. Srdce dospělého člověka se velikostí podobá srdci prasete; srdce mladého býčka je i 10x větší než lidské a váží 3-5 kg. Srdce velkých zvířat, jako je býk, kůň, jelen, a samozřejmě i těch ještě větších jako třeba slon nebo žirafa, mají překvapivě v srdci pro zpevnění kost! Ta má např. u býka tvar mírně zatočené vrtulky, dlouhé přibližně 5 cm. Srdeční kůstka je uložena ve vazivovém pouzdře uprostřed mezi síněmi a komorami a není propojena s žádnou další kostí v těle. Úkolem srdce je neustále a vytrvale pumpovat krev, která je cévami rozváděna do všech orgánů a tkání našeho těla. Když si představíme, že srdce pracuje nepřetržitě celý život člověka, pak můžeme bez nadsázky říci, že je to nejvýkonnější pumpa na světě, která je schopna pracovat bez přestávky a většinou i „bez opravy“ někdy i 100 let! Při tzv. diastole (ochabnutí) se srdce plní krví, která je při systole (kontrakci) vytlačena do tepen a následně do krevního oběhu. Systola a diastola se pravidelně střídají v rytmu, který udává tzv. tepovou frekvenci. Srdce člověka se stáhne průměrně 70x za minutu. Šikovný počtář si může snadno spočítat, že kdyby za každý úder srdce dostal korunu, tak by se stal milionářem už za deset dní! Při sportování nebo když máme např. z něčeho strach, tak se nám srdíčko rozbuší ještě rychleji – někdy i 200x za minutu. A to je lidské srdce v porovnání s některými menšími živočichy ještě hodně pomalé. Např. srdíčko malého hmyzožravce rejska tluče běžně i 800x za minutu a srdíčko letícího kolibříka i více než 1000x za minutu! Na druhou stranu srdeční tep velkých zvířat je mnohem pomalejší – např. srdce slona udeří jen asi 25x za minutu a srdce potápějící se velryby dokonce méně než 10x za minutu. Ze srdce je krev odváděna velkými tepnami: z pravé komory vede plicní tepna (plicnice) krev do plic. Z levé komory vychází největší tepna v těle – aorta, která přivádí krev do velkého tělního oběhu. Aorta člověka má na průřezu velikost dvacetikoruny a krev touto tepnou proudí při systole rychlostí přibližně 25m/s, což odpovídá rychlosti chůze člověka. Do srdce krev proudí srdečními žilami: do pravé síně ústí horní a dolní dutá žíla, přivádějící odkysličenou krev z těla. Do levé síně ústí plicní žíly, přivádějící okysličenou krev z plic. Při každé systole (srdečním stahu) je z jedné srdeční komory člověka vytlačeno přibližně 70 ml krve, což se nemusí zdát mnoho (je to přibližně 5-6 polévkových lžic). Pokud ale začneme počítat, kolik krve průměrné srdce přečerpá při tepové frekvenci 70/min a délce života 70 let, pak dostáváme další neuvěřitelné číslo: je to tolik krve, žeby dokázala naplnit plavecký bazén dlouhý 180 m a široký 100 m, a to do výše 10 m!!! Aby krev proudila srdcem jen jedním směrem a nevracela se zpět z komor do síní nebo z tepen do komor, tomu napomáhají srdeční chlopně. Mezi síněmi a komorami jsou cípaté chlopně a u ústí velkých tepen se nacházejí poloměsíčité chlopně. Největší tepny, které ze srdce vycházejí (aorta a plicnice) se postupně větví na menší a menší cévky. Také vlastní srdeční svalovina, aby mohla dobře pracovat, potřebuje neustálý přísun kyslíku a živin. Proto je bohatě prokrvena tzv. koronárními (věnčitými) cévami, které se oddělují přímo z aorty. Pokud dojde k poškození, zúžení nebo ucpání koronárních tepen, pak část srdeční svaloviny není dostatečně zásobená živinami, dochází k tzv. ischemii (nedokrvení) a následnému odumření části srdeční svaloviny. Následkem toho je více nebo méně omezena čerpací funkce srdce a vzniká tzv. infarkt myokardu, který bývá často smrtelný. Cévní systém vytváří v těle dva samostatné krevní oběhy: malý, tzv. plicní oběh, který vede odkysličenou krev z pravé poloviny srdce do plic a odtud okysličenou krev do levé poloviny srdce. Velký, tzv. tělní krevní oběh vede okysličenou krev z levé komory do tkání celého těla a odtud zpět do pravé srdeční síně. Všechny větší i menší tepny a žíly v těle můžeme považovat za jakési „potrubí“ přivádějící krev do nejmenších tenkostěnných cévek, nazývaných kapiláry. Teprve v těchto nejmenších cévkách probíhá vlastní výměna dýchacích plynů (kyslíku, oxidu uhličitého) a živin mezi krví a buňkami tkání. Kdybychom spojili všechny cévy v těle, vytvořily by nám „šňůru“, která by stačila 2x na omotání zeměkoule. Kapilárky jsou ve svém průměru stonásobně menší než špendlíková hlavička. Jsou tak malé, že ani ten, kdo má výborný zrak, je pouhým okem neuvidí. Můžeme je ale pozorovat pod mikroskopem, např. v meziprstové membráně vodní žáby drápatky.
Podobné dokumenty
Oběhová soustava 8.r
pravá) a dvě komory (levá a pravá)
síně od komor a tepny od komor jsou odděleny