radce_zpracovani_pudy.
Transkript
ZPRACOVÁNÍ PŮDY Zpracování půdy patří mezi rozhodující agrotechnická opatření, jímž klademe základy pro příští úrody. Pod pojmem "zpracování půdy" se rozumí soustava mechanických zákroků do půdy, které umožňují kulturním rostlinám dobře zakořeňovat, růst a vyvíjet se. Od nepaměti se rolník - farmář stará o vhodný způsob zpracování půdy, o dokonalejší přípravu seťového (sadbového) lůžka a o účelnou kultivaci půdy během vegetace. Zpracováním půdy se ruší staré porosty a zakládají porosty nové. Ošetřují se širokořádkové porosty během vegetace a zvyšuje se tzv. antifytopatogenní potenciál půdy, jehož význam roste zejména v posledních letech při snižování intenzity chemizace v zemědělství. Úkolem zpracování půdy je : 1. ve vztahu k půdě : - nakypřit ulehlou půdu (utužit příliš kyprou půdu) - zapravit posklizňové zbytky, organická hnojiva, vápenaté hmoty do půdy - optimalizovat vodní a vzdušní režim (tepelný režim) - pozitivně ovlivňovat mineralizaci a humufikaci 2. ve vztahu k rostlině : - připravit lůžko pro osivo (sadbu) - tlumit plevele a původce chorob a škůdců - zapravit průmyslová hnojiva - vynášet splavené živiny - umožnit rozvoj kořenového systému. Pod pojmem zpracování půdy si nepředstavujeme jen jednotlivé zákroky, ale celý systém navazující na další články rostlinné výroby. V současné době v moderním zemědělství představuje zpracování půdy jeden z rozhodujících pilířů rostlinné výroby. Sortiment zemědělských strojů a nářadí je značně bohatý a výběr a volba tohoto sortimentu určuje systém hospodaření na půdě. Zpracování půdy rozdělujeme na : - tzv. konvenční (klasické) způsoby - moderní (progresivní) způsoby, včetně půdoochranných systémů. Konvenční způsoby zpracování půdy z funkčního hlediska prováděných operací dělíme na : - základní zpracování půdy - přípravu půdy před setím a sázením - kultivaci půdy během vegetace Do základního zpracování půdy náleží : - podmítka - orba a všechny její druhy - hloubkové kypření (dlátování), dříve podrývání Příprava půdy před setím a sázením zahrnuje : - smykování - vláčení - válení - hlubší kypření (použití kultivátorů, použití kombinátorů). Kultivace půdy během vegetace se provádí běžně u širokořádkových kultur jako jsou okopaniny : cukrovka, kukuřice - plečkování brambory - vláčení síťovými branami, hrůbkování zeleniny sázené do čtvercového sponu - např. košťáloviny (květák, zelí atd.) - plečkování ve dvou kolmých směrech na sebe, ale i u ozimých obilnin - vláčení prutovými branami s vysokým odplevelujícím účinkem, nebo u špatně přezimujících obilnin, zejména u ozimé pšenice mrazem povytažených rostlin - válení a naopak u přehoustlých porostů prořeďování - vláčení. Podmítka Podmítka je mělké zpracování půdy po obilninách a dalších zrninách, ale i po řepce a příp. po pícninách sklizených v létě. Po všech uvedených plodinách je půda ve slehlém stavu s různým množstvím strništních zbytků. Podmítka má mnohostranný účel : Šetří půdní vláhu. Při mělkém zpracování povrchu půdy se přeruší kapilární vzestup vody a sníží se výpar z půdy (evaporace). Bylo objektivně zjištěno, že na 1 m2 při průměrných srpnových teplotách se denně na nepodmítnutém strništi odpaří 2-3 mm srážek. Při zpoždění podmítky na př. o 10 dnů představují ztráty v průměru 25 mm srážek, které často nejsou ani v srpnu zaznamenávány. Jde o takové množství vody, které je na př. rozhodující pro zdárný vývoj a růst strniskových meziplodin (hořčice, řepka, svazenka atd.) i v suších oblastech. Ničí plevele, což spočívá v mělkém zapravení semen a plodů plevelů ležících na povrchu půdy. Zapravením do půdy se vyprovokuje jejich klíčení a vzcházení s tím, že následující orbou budou zničeny. Množství vyklíčených a zničených plevelů je závislé na jejich dormanci (periodě klidu). Prokypřením povrchu půdy a vynesením ze spodních vrstev umožňujeme též vyklíčení semen a plodů plevelů z půdní zásoby, u kterých již dormance proběhla. Nízkým plevelům, které nebyly zasaženy při sklizni obilnin, zejména při vyšším strništi, nedáváme šanci dozrát popř. vysemenit a jsou též podmítkou zničeny. Podmítkou však zeslabujeme i vytrvalé plevele zasažením jejich asimilační plochy listů i jejich podzemních orgánů (např.pýr plazivý). Usnadňuje provedení následné orby (lepší kvalita orby, lepší rozdrobení skývy). Umožňuje větší vsakování vody, snižuje povrchový odtok. Podporuje rozvoj aerobní mikroflóry. Zesiluje antifytopatogenní potenciál půdy (postihuje škůdce - larvy třásněnek, hrbáče oseního, bodrušky obilní, drátovce) a zapravuje kontaminované zbytky strniště chorobami pat stébel a tlumí jejich výskyt u následné obilniny (výzkumy bylo potvrzeno, že každé % výskytu stéblolamu představuje snížení výnosů v průměru o 15 kg zrna na ha). O účinnosti podmítky rozhoduje především včasnost. Staré pranostiky říkaly : "Za kosou pluh", což v současné době nelze praktikovat, neboť se změnily technologie pěstování obilnin. Tato pranostika byla poplatná době, kdy se obilniny sklízely samovazači a stavěly panáky. Při přímé kombajnové sklizni platí zásada - po úklidu slámy následuje ihned podmítka anebo po rozřezání a rozfoukání slámy ihned podmítka. Stále však platí, čím dříve, tím lépe. Jako účelnou označujeme podmítku do hloubky 8 cm, střední 8-12 cm a hlubokou nad 12 cm max. však do 15 cm. Na těžších půdách podmítáme hlouběji, na lehkých mělčeji. Mimo druhu půdy rozhoduje o hloubce podmítky obsah vody v půdě. Ve vlhčích podmínkách lze regulovat hloubku podle požadavku na tlumení plevelů a jejich zásob v půdě. V suchých oblastech při podmítce tolerujeme hloubku, neboť hlavním kriteriem je včasnost. Po podmítce je vhodné pole uvláčet, v případě sucha uválet. Mechanizační prostředky používané k podmítce Radličné podmítače (7 a 14 radličné) přednosti - dobré zaklopení strniště, lépe kopíruje terén, lépe udržuje hloubku podmítky, lze použít na kamenitých a svažitých půdách nedostatky - menší pojezdová rychlost 7 km.h-1 Talířové podmítače přednosti - větší pojezdová rychlost 9 km.h-1, úspora nafty nedostatky horší zaklopení strniště, za sucha se špatně zahlubují, na svažitých a zejména kamenitých půdách nevhodné Kombinované kypřiče PRIVAT FARMER, PRIVAT KOMPAKT, nebo SMARAGD a řada dalších přednosti nedostatky - větší pojezdová rychlost až 12 km.h-1, větší plošný výkon, nižší spotřeba nafty, skýva lépe rozdrobena - pozor na kamenitých půdách (značný oděr šípových radlic. Kombinátor PRIVAT KOMPAKT Kombinovaný kypřič SMARAGD Orba Orba je základním agrotechnickým opatřením v klasickém zpracování půdy, které má rozhodující vliv na celkový stav půdy. Správně provedená orba půdu kypří, obrací, drobí a mísí se všemi pozitivními aspekty na půdní úrodnost a mimo to má významný odplevelující účinek. V současné době, i přes velmi dokonalé stroje na zpracování půdy s aktivním pohonem, žádný z nich neplní uvedené čtyři funkce plužního tělesa při jednom vstupu. Buď kypří a drobí, ale neobrací, nebo opačně atd. Orbu rozdělujeme z hlediska: doby hloubky způsobu provedení účelu Z hlediska doby rozlišujeme orbu na : - letní (strniskovou) - seťovou k ozimům - podzimní: k jarním obilninám - k okopaninám - zimní - jarní Letní orba Letní orba je prováděna během léta za účelem přípravy půdy pro setí letních (strniskových) meziplodin. Zpravidla se orá mělce příp. na střední hloubku. Zásadně však povrch ornice ihned ošetřujeme, aby se snížily ztráty vody výparem. Nejvhodnější je použití adaptéru s prutovými válečky za pluhem, který nejenže dokonale drobí skývu, ale z velké části připraví seťové lůžko. V některých případech se využívá letní orby i k přípravě půdy pro ozimou řepku, příp. i pro ozimý ječmen. Rotační kypčič CYKLOTILLER s vertikální osou rotace (vířivý kypřič) Seťová orba k ozimům U seťové orby je rozhodující, aby byla provedena v dostatečném předstihu před setím ozimů. Základním předpokladem pro dobré klíčení, vzcházení i zakořeňování je přirozená slehlost půdy, která je podmíněna dostatečným odstupem mezi orbou a setím, pokud nemáme k dispozici stroje s aktivním pohonem pracovních orgánů typu ROTOTILLER, CYKLOTILLER od fy RAU, MARS, URAN od fy OSTROJ, nebo systém AMAZONE, DUTZI, RABEWERK a další. Vhodný odstup je 3 až 4 týdny podle druhu půdy. V posledních letech se zkracuje nejen meziporostní období, ale i období pro přirozené slehnutí ornice. Proto je žádoucí současně se seťovou orbou používat na lehkých a středních půdách drobící zařízení (adaptér ADH-092 nebo ADH-7084 fy ROSS, dříve Agrozet Roudnice nad Labem), na těžších půdách při větší hrudovitosti drtiče hrud, čímž zkracujeme přirozené slehnutí půdy většinou na 2 týdny, šetříme půdní vláhu a připravujeme lůžko pro osivo. Není-li možno mezi orbou a setím zajistit minimální odstup, je lépe využívat zjednodušenou přípravu zakládání porostů. Platí zásada, že s opožděnou seťovou orbou se snižuje její hloubka. Secí kombinátor AMAZONE, souprava vibračních bran, utužovacího válce a Podzimní orba Podzimní orba je základním agrotechnickým zákrokem zpracování půdy pro jarní obilniny, okopaniny, luskoviny a další plodiny jako je mák, slunečnice, len, různé zeleniny atd. Podzimní orba má řadu předností především v tom, že vytvořením hřebenitého povrchu ornice se usnadňuje zasakování vody z podzimních a zimních srážek do půdy, čímž se vytváří zásoba zimní vláhy v půdě. Pouze lehké - písčité půdy s propustnou spodinou tuto schopnost nemají. U podzimní orby k jarním obilninám je půda ponechána v hrubé brázdě s výraznější hřebenitostí s cílem zadržet maximální množství zimní vláhy. K cukrovce se obvykle při klasické agrotechnice provádí dvě orby (mimo podmítky). První - střední orbou se zaorává chlévský hnůj a průmyslová hnojiva (PaK) většinou do konce září a druhá - hluboká orba se zpravidla provádí max. do poloviny listopadu. Zkouší se i nové technologie (viz Francie, Belgie, SRN), které spočívají na jedné orbě (mimo podmítky), ale zásadně s oboustrannými výkyvnými plechy s válcovitou odhrnovačkou do hloubky max. 25 cm, které při určité rychlosti orby (7-8 km.h-1) lépe drobí. Zaorávaný hnůj není zaklápěn na dno brázdy, ale na stěnu, čímž rychleji mineralizuje a maximální využití živin, zejména N je cukrovkou a nikoli následným sladovnickým ječmenem, kde N by zhoršoval jeho kvalitu. Hrubou brázdu je účelné na podzim urovnat. Předpokladem pro tuto technologii je, aby řepná pole nebyla zaplevelena vytrvalými pleveli. Oboustranný výkyvný pluh FARMET s válcovou odhrnovačkou U brambor se vyváží hnůj a aplikují průmyslová hnojiva (PaK) buď na strniště, lépe na podmítku a zaorávají se střední orbou. Zatímco půdu zoranou k bramborám ponecháváme přes zimu v hrubé brázdě, půdu zoranou k cukrovce, zejména těžké půdy, které jsou na jaře dlouho vlhké, velmi citlivé na utužení, urovnáme na podzim buď smykem, lépe soupravou smyků a bran. Tento postup se osvědčil u moderních technologií pěstování cukrovky bez ruční práce. Důležitou předností podzimní orby je vytvoření příznivého fyzikálního stavu půdy na jaře, obnovení a zvýšení biologické činnosti půdy. Hroudy nebo souvislé skývy jsou po podzimní orbě vystaveny v hrubé brázdě účinkům vody, ale zejména mrazu. Při normální zimě jsou do jara obvykle rozrušeny a jarním zpracováním se půda snadno připraví k setí a sázení. Na těžkých půdách s velkou soudržností po orbě nebo za sucha je podmínkou rozdrobení hrud dostatečné provlhnutí půdy před příchodem mrazů. V posledních letech vzrostlo procento zhutnělých půd a podzimní orbou se vytváří značná hrudovitost a tím i nebezpečí, že hroudy nebudou v případě nedostatku zimních srážek (zejména v nížinách) dostatečně rozrušeny, půda se dostatečně neokysličí, rezidna a škodlivé meziprodukty rozkladu v půdě nemohou být odbourávány. V tomto případě je účelné použít těžké hrudořezy typu MULTITILLER nebo těžké kombinátory PB 6-03 nebo PB 6-04 a hroudy před příchodem mrazů rozrušit. Podzimní orba má značný plevelohubný účinek, zejména na časně jarní plevele (oves hluchý, hořčice polní, ředkev ohnice, konopice polní atd.). Semena těchto plevelů jsou podzimní orbou vynesena k povrchu ornice, kde jsou během zimy vystavena střídavým účinkům nízkých teplot zkracujících jejich dormanci. Tato semena klíčí časně na jaře a jsou předseťovou přípravou snadno zničena. Podzimní orba se provádí během podzimu až do trvalého zamrznutí půdy. Záleží především na době sklizně předplodiny a na vlhkosti půdy. Vhodná vlhkost určující tzv. "zralost půdy" pro orbu závisí i na druhu půdy : u lehkých půd je při 30-40 % PVK (polní vodní kapacity) u středních půd 20-30 % PVK u těžkých půd do 20 % PVK Oratelnost půdy však závisí i na obsahu humusu. Čím více organické hmoty půda obsahuje, tím má zpravidla větší rozpětí vlhkosti, při níž je orbu možno provést. Zimní orba V tisku se často setkáváme s termínem zimní orba. Prakticky se jedná o opožděnou podzimní orbu, kterou provádíme jen tehdy, nebylo-li možno z jakýchkoliv důvodů provést podzimní orbu v agrotechnickém termínu, např. při předčasném zamrznutí a opět rozmrznutí, při nepříznivém počasí, nebo při pozdní sklizni např. krmné kapusty a pod. Zimní orba má vždy horší důsledky než orba podzimní, ale z hlediska zadržení zimní vláhy působí příznivěji než orba jarní. Jarní orba Je jen východiskem z nouze, neboť má řadu negativních důsledků, které mají společného jmenovatele - plýtvání se zimní vláhou. Do slehlé půdy, která má s výjimkou propustných lehkých půd nepatrné množství makropórů, velmi obtížně proniká voda ze zimních srážek. Na svazích většina povrchové vody odteče. Na rovném ulehlém povrchu půdy se hůře zadržuje sníh a při jeho tání jsou většinou kapilární póry zaplněny ještě krystalkami ledu. Půda proto není schopna přijímat vodu ani při tání. Jarní orbou se půda nakypřuje v době, když se již značně uplatňuje výpar z půdy a ta značně vysychá. Rychlé vysychání půdy má nepříznivý vliv na její strukturu, neboť pro následné zpracování půdy jsou nutné další pracovní operace - další přejezdy a tím větší utužování půdy. Proto platí zásada, je-li z různých důvodů nutno provést jarní orbu, pak současně s ní zpracovat i povrch ornice nejlépe kombinovaným nářadím (na př. hvězdicové brány+rovnací prutové válce), čímž současně připravujeme i seťové lůžko. Jarní orbou se zvyšuje i potencionální zaplevelení porostu jednoletými pleveli, neboť semena plevelů jsou vynášena k povrchu opožděně, později klíčí a nemohou být předseťovou přípravou zasažena. Jarní orba opožďuje termín setí, což se negativně projevuje na výnosech jarních obilnin, luskovin, máku, slunečnice, lnu, o cukrovce ani nemluvě. Tradovaná pranostika "Na svatého Řehoře - líný sedlák, který neoře" je též poplatná době a dnes neplatí. Je třeba ji chápat z hlediska lehčího provedení jarní orby koňskými nebo volskými potahy. I přes uvedené nedostatky se v některých případech jarní orba provádí. Tak na př. nahromaděný vyzrálý hnůj během zimy je možno zaorávat k bramborům, ale zásadně na lehkých půdách. Brambory po výsadbě vyžadují půdy především teplé a teprve později vlhké. Rovněž tak se jarní orbou zaorává jetel nachový (inkarnát) k bramborům jako výborné zelené hnojení. Jarní orba je účinnější při hubení vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč oset, svlačec rolní atd.) Hloubka orby Hloubka orby se řídí především požadavkem následné plodiny v osevním postupu. Rozlišujeme orbu : mělkou do 18 cm střední 18-25 cm hlubokou 25-30 cm velmi hlubokou nad 30 cm Zvláštním případem je orba rigolovací, která se provádí před zakládáním trvalých kultur jako jsou chmelnice, vinice a intenzivní ovocné sady. Hloubka rigolovací orby se pohybuje od 40 do 70 cm podle mocnosti ornice a uspořádání podorničních vrstev. Závisí též na nárocích pěstované plodiny, na zrnitosti půdy a na jejím fyzikálním stavu. Mělká orba je používána na mělkých, často kamenitých půdách, zejména ve vyšších oblastech. Jde většinou o půdy lehké. Bývá též běžně používána pro letní meziplodiny a luskovinoobilné směsky. Střední orba je uplatňována pro plodiny, které svým kořenovým systémem využívají hlavně orniční vrstvu jako na př. obilniny, luskoviny, olejniny a některé zeleniny. Hluboká orba zvyšuje infiltrační schopnost půdy pro vodu a zvětšuje akumulační prostor pro vodu i pro vzduch. Rostliny lépe překonávají období sucha a mají příznivější podmínky pro rozvoj kořenů. Zvyšuje mikrobiální činnost, urychluje mineralizaci a zlepšuje záhřevnost půdy, zejména na jaře. Výrazně tlumí rozvoj vytrvalých plevelů. Provádí se k rostlinám s kůlovým kořenem jako je cukrovka, mrkev, petržel atd., na humózních půdách i k bobu a kukuřici. Velmi hluboká orba se provádí ve výjimečných případech na hlubokých humózních půdách jako prohlubovací orba. Z důvodů vysokých nákladů, spojených se spotřebou nafty a neefektivních přírůstků výnosů plodin, se od ní upouští. Orební poměr S požadavkem na hloubku orby souvisí i její kvalita. Kvalita orby je mj. závislá na typu plužního tělesa, vlhkosti půdy, rychlosti orby, ostří čepele, ale též na poměru hloubky orby k šířce záběru plužního tělesa, což se vyjadřuje orebním poměrem: k = b/a kde: k = orební poměr a = hloubka orby b = šířka záběru pluž.tělesa Jako minimální mezní hodnota "k" se uvádí 1,27. Pro jednotlivé šířky záběru orebních těles platí maximální hloubka orby. Šířka záběru pluž.tělesa (b) Maximál. hloubka orby (a) 25 cm 19,7 cm (20 cm) 30 cm 23,6 cm (24 cm) 35 cm 27,6 cm (28 cm) Pro kvalitní orbu by měl být orební poměr větší než 1,27. Na lehčích půdách 1,-1,5. Na těžších půdách 1,6-2,0. Nejpříznivější nakypřenost půdy, příznivá hřebenitost a dobré zaklopení skývy nastává při orebním poměru k =1,43. Způsob orby Způsob orby volíme podle terénu, tvaru a velikosti pozemku. Orbu rozdělujeme na : - záhonovou : - do skladu - do rozboru - do roviny - do kola (do figury) - orba nepravidelných ploch - orba do svahu Záhonová orba na větších plochách spočívá na rozdělení honu (pozemku) na záhony (líchy), na kterých se střídá orba do skladu s orbou do rozoru. Provádí se klasickými (jednostrannými) pluhy. Na kratších stranách pozemku se vynechají souvratě, jejichž šířka je dána min. délkou soupravy traktoru a pluhu. Na souvratích se soupravy otáčejí a jsou zorány nakonec. V důsledku četného přejíždění, souvratě trpí značným utužením. Orají se též buď do skladu, nebo do rozoru střídavě. U záhonové orby rozlišujeme orbu do skladu a orbu do rozoru. Orba do skladu začíná od středu záhonu a pokračuje k jeho okraji. Nejdříve se však vyorá ve středu záhonu při jízdě tam a zpět rozor. Pro tyto první dvě jízdy se seřídí víceradličný pluh tak, aby na plnou hloubku oralo pouze poslední plužní těleso a pluh byl v přední části maximálně zvednut, přičemž se zvýší rychlost jízdy, aby bylo dokonalejší rozhození zeminy. Při třetí a čtvrté jízdě se ornice přemístí zpět do rozoru tak, aby vznikl jen nízký sklad. Od třetí jízdy se plech seřídí na požadovanou hloubku. Jen tak se docílí toho, že sklad je v celé šíři proorán. Rychlost orby se pohybuje od 5 do 7 km za hod. Orba do rozoru začíná od kraje záhonu a pokračuje k jeho středu. První dvě jízdy provádíme jen do poloviny zahloubeným pluhem tak, aby odříznuté skývy byly klopeny směrem do středu záhonu. Při třetí jízdě zahloubíme pluh na požadovanou hloubku, ale opačným směrem jízdy překlápíme skývy zpět. Jinak dochází na krajích záhonu k překrytí nezoraného pásu a pole není plošně rovné. Při poslední jízdě je třeba, aby část záhonu zůstala stejně široká, nebo jen málo užší, než činí záběr pluhu. Platí zásada - střídat na témže pozemku orbu skladu s orbou do rozoru, čímž docilujeme větší rovinu. Orba do roviny vyžaduje oboustranné, ať již otočné, nebo výkyvné pluhy. Začíná na jedné straně pozemku a pokračuje k protilehlé straně a není nutno dělit pozemek na záhony. Významnou předností orby do roviny je, že se nepřejíždí celé souvratě, souprava traktoru s pluhem se otáčí takřka na místě. Tím se šetří půda a snižují nejen ztrátové časy, ale i spotřeba nafty. Orba do kola ("do figury") nemá ani sklady ani rozory, odpadají nepracovní jízdy. Postupuje nejrychleji, ale nesplňuje zcela agrotechnické požadavky, zejména v kvalitě orby, neboť při ní vznikají četné oplazy (nedooraná místa), zejména v rozích pozemku. Začíná se buď od kraje pozemku (jako při orbě do rozoru) jeho přioráním jízdou do kola a potom při zpětné jízdě jsou skývy odklápěny k vnější straně pozemku. Nebo se začíná při středu pozemku, tj. jako při orbě do skladu. Ve středu pozemku provedeme rozor, pak sklad a po několika dalších jízdách do skladu oráme dokola (= orba všech čtyř i více stran).Protože záhy po zahájení orby vzniká ve středu pozemku tvar v obrysech shodný s tvarem celého pozemku, bývá tento způsob nazýván též orbou "do figury". Při této orbě nevznikají souvratě, ale zato zůstávají nezorané rohy, které podle tvaru pozemku postupují až do jeho středu a musí se dodatečně napříč zorat. Tento způsob se využívá při podmítce. Orba nepravidelných ploch - velké nepravidelné pozemky se obvykle rozdělí na pravidelnější menší. Při orbě nepravidelných pozemků alespoň s dvěma delšími rovnoběžnými stranami se využije některý předchozí způsob orby. Při orbě trojúhelníkového tvaru je orba nejobtížnější a orá se obvykle dokola. K orbě nepravidelných pozemků je lépe používat nesené pluhy. Orba na svahu je prováděna s cílem snížit negativní účinky vodní eroze. Proto se provádí po vrstevnicích. Vodní erozí jsou výrazněji ohrožovány pozemky se spádem větším než 5°. Na pozemcích o spádu do 8° by se mělo orat jen oboustrannými otáčecími nebo oboustrannými výkyvnými pluhy. Orba oboustrannými pluhy musí začínat na hořejší části pozemku a končit u spodního okraje. Orá se zásadně proti svahu, čímž se tlumí účinek eroze. Konturová orba je takový způsob orby na svazích, kdy jednotlivé brázdy jsou vedeny přísně po vrstevnicích. S ohledem na bezpečnost je možno orat s traktory běžné konstrukce do svahu 12°. Svahy mající 12° vyžadují traktory se sníženým těžištěm a širším rozchodem kol.
Podobné dokumenty
2/2011
složení a abundanci (počet jedinců/l) zooplanktonu ve frakci menší než 710 µm. Jak kvalitativně
(celkem nalezeno 35 taxonů zooplanktonu), tak
i kvantitativně je zooplankton ve sledovaném
úseku Labe...
Skripta akt16_3_2014 ZPČ Pozemkove_upravy_v_kulturni_krajine
Pozemkové úpravy mimo jiné obnovují katastr nemovitostí a tím zvyšují možnost disponování vlastníků se svým majetkem. Otevírají prostor pro volný trh se zemědělskou půdou,
ale také obnovují etické ...
Pěstování brambor na zahrádce
jílovitohumusovým komplexem půdy poutány a zpětně uvolňovány do půdního roztoku. Opět se
tak vlastně hnojí celý osevní sled následně pěstovaných plodin. Jedná se o hnojení fosforem,
draslíkem a hoř...
Sborník 2012
důležité i v „low input“ trávnících, ale budou se
využívat odrůdy, které dokážou udržet dostatečnou
kvalitu i v méně příznivých podmínkách při vyšší
efektivnosti využití vody a živin a s větší
konk...