Archiv 2007-2010 - Vladimír Železný

Transkript

Vladimír Železný a jeho znovu objevený koníček
7.5.2010 ARTmagazin.eu, Petr Šálek
Vladimír Železný je mediálně známá osobnost; vystudovaný sociolog a publicista se zapsal do
paměti široké veřejnosti především jako dlouholetý ředitel televize Nova, potom jako politik,
senátor a později poslanec Evropského parlamentu.
Ti zasvěcenější o něm ví, že je velkým milovníkem a znalcem výtvarného umění a majitelem
významné sbírky českého malířství 20.století. Jeho vztah k umění ale není jen pasivní.
V exkluzivním rozhovoru pro ARTmagazin.eu Vladimír Železný pohovořil o své znovu objevené
lásce k fotografování.
Fotografie ho poprvé zaujala asi ve 13 letech, kdy si z úspor zakoupil malý jednoduchý fotoaparát,
jak sám říká„boxík“, a s ním několik let fotografoval a v temné komoře sám vyvolával a zvětšoval
své fotografie. Po dlouhé pauze se v posledních letech k fotografii opět vrátil. Jako novináře a
sociologa ho tématicky zajímají především lidé a svět, ve kterém žijí. Přitom se drží klasického
ztvárnění. Postačí mu realita, bez posunů nebo nových technologií. Největší část jeho
fotografického archivu - asi 48 tisíc snímků - pochází z Izraele. Je to země, která ho fascinuje
vzhledem k jejím lidem, kulturnímu i historickému dědictví. K 60. výročí existence státu Izrael
vytvořil výstavu „Můj Eretz“, obsahující záběry z židovských i palestinských území s těžištěm
snímků z Jeruzaléma. Výstava, která již úspěšně procestovala několik míst Čech a Moravy je do
30.5.2010 k vidění v Regionálním muzeu v Mikulově. Fotografie pouze od Zdi nářků, které pod
názvem Židé – Jeruzalém nedávno vystavila smíchovská galerie Portheimka, Železný považuje za
velmi obtížné. Židé, kteří se zde modlí, nechtějí být rušeni, natož fotografováni. Železný těmto
záběrům věnoval mnoho času a snažil nebýt jen pozorovatelem ale účastníkem děje, respektovat a
znát průběh modlitby a navázat kontakt s fotografovanými.
Velmi specifickou zkouškou fotografického umění a pohotovosti byly pro Železného záběry ze
zkoušky opery Golem 13 od izraelského skladatele Noama Sheriffa. Kabalistické drama bylo
uvedeno v rámci Konference k osudu majetku obětí holocaustu a u příležitosti 400.výročí úmrtí
židovského mudrce a rabína Löwa neboli Maharala. Autor libreta, bývalý prezident British Council
v Praze pan George R. Whyte, jej spontánně požádal o zdokumentování jediného uvedení opery
v Národním divadle ve světové premiéře 29.června 2009. Byla to výzva, protože divadelní
fotografie je samostatná a velmi náročná fotografická disciplína, kterou si doposud neměl možnost
vyzkoušet. Výsledek je překvapivě dobrý. Přes problematické světlo a ztížené podmínky jsou
fotografie technicky i výrazově na úrovni a jednoduchá scéna a kostýmy účinek ještě umocňují.
Vladimír Železný s pýchou dodává, že někteří účastníci představení mu dokonce řekli, že si smysl
některých scén vyjasnili teprve až nad jeho fotografiemi.
Pro příští rok plánuje Vladimír Železný další 2 fotovýstavy – jednak nové pokračování fotografií
z Izraele a potom výstavu snímků z míst, tj. zemí a měst, která má rád. Rozhodně bude z čeho
vybírat. Jeho elektronický obrazový archiv obsahuje 16 Terabytů a ve fotografování dále pokračuje.
****
Železný radí: Sedmička denně prospívá zdraví
Vladimír Železný ve své nové knížce rozdává dobré rady milovníka vína.
Bývalý hlavní protagonista televize Nova, senátor a europoslanec Vladimír Železný žil akčním
životem plným adrenalinu.
Teď se vyžívá ve svých zálibách. O víně mluví košatě a rád. A také o něm píše. Nová knížka mu
nedávno vyšla ve vydavatelství Mladá fronta.
„To všechno ovšem neznamená, že bych se stáhl domů nebo do vinného sklípku,“ podotýká
pětašedesátiletý podnikatel a sběratel obrazů.
Pojďme začít vaší knížkou. Co nového jste v ní o víně čtenářům prozradil?
Například jsem se snažil vyvrátit některé mýty.
Třeba že vypít víc než tři čtyři deci denně je špatně?
Třeba. Poslední americké a španělské průzkumy totiž přinesly překvapivé zjištění, že v zájmu
zdraví je ideální vypít šest sedm deci vína denně. Ženám, které hůře odbourávají alkohol, lze
doporučit klidně tři až čtyři deci.
Tolik? Neobjednali si ty převratné průzkumy náhodou sami vinaři?
Kdepak. Když jsem byl místopředsedou Výboru pro víno a vinohradnictví v Evropském parlamentu,
dostával jsem na stůl veškeré zprávy o víně včetně těch seriózních lékařských. Jak známo, víno
snižuje výskyt infarktů a některých dalších chorob. A to díky démonizovanému alkoholu.
Pozná vůbec laik kvalitní víno?
Snadno. Sotva dopijete skleničku, máte chuť na další, což je právě to jediné měřítko kvality. Pokud
se opravdu vpijete do vína, často ani neumíte vyjádřit, proč právě tohle vám připadá tak zázračné.
Morava je zvláštní v tom, že ti, kdo se ve víně vyznají, o něm dovedou navíc barvitě a s velkou
invencí mluvit.
V knížce píšete, že chutě se mění s věkem, vy sám teď upřednostňujete víno červené.
Platí to stále?
Platí. V Česku je takovou zažitou pověrou, že bílá vína jsou lepší. Bývávalo. Ve skutečnosti se teď
na Moravě vyrábějí dramaticky lepší vína červená.
Poté, co jste loni opustil kancelář europoslance, máte víc času na svoje koníčky…
Jsou to spíš vášně. Tak třeba fotografování se věnuji od svých třinácti let. Měl jsem pár výstav a na
jaře chystám v galerii Zlatá husa další.
Byl jste zvyklý být důležitým mužem. Dokážou vám záliby nahradit televizi či politiku?
Určitě mi nenahradí řízení médií. To je obrovské narkotikum, kterému když podlehnete, jen velmi
obtížně se ho vzdáváte. Vlastně ani politiku ne. Já ale tyto oblasti úplně nevyklidil. Jsem třeba stále
předsedou Euroskeptické politické strany.
Láká vás ještě obrazovka?
Netvrdím, že se mi po ní nestýská. Byla to opojná zkušenost. Pokud mě někdo osloví, abych dělal
podobný pořad jako bylo Volejte řediteli, budu to zvažovat.
Vaší dceři jsou tři roky. Vlastně si teď můžete užívat rodičovství jako nikdy dřív…
Užívám si ho náramně. Je to pro mě famózní zážitek a snad největší dar, jaký jsem kdy dostal.
Jako majitel vinařství Tanzberg na Mikulovsku mi nakonec ještě povězte, jak to vypadá
letos s úrodou?
Kvůli počasí je to složitý rok. Léto bylo vlhké, některé vinice dokonce vůbec nemají hrozny. My ano,
ale bobule jsou plné vody a cukernatost je velmi nízká. Potřebovali bychom ještě tak měsíc
sluníčka.
****
Železný: Lisabon jsem ještě nerozchodil
28. března 2010 - 13:15 Prvnízprávy.cz, Adam B. Bartoš
Vladimír Železný se nenudí. Píše, fotografuje, podniká a z politiky se stahovat nehodlá. Nevyloučil ani kandidaturu do
Senátu.
Nemohu se vás na úvod nezeptat, co momentálně nyní podnikáte. Z politiky jste se stáhnul, čím se tedy zabýváte nyní?
Já se úplně nestáhnul z politiky, stále jsem předsedou politické strany, která nevyklízí svou pozici. Samozřejmě jsme se po
zralé úvaze rozhodli, že se neúčastníme parlamentních voleb, to už jsme se dohodli i před těmi minulými zrušenými volbami.
Nemyslíme si, že máme šanci na získání pěti procent. Ještě jsme se navíc úplně politicky nevzpamatovali z porážky - a
schválení Lisabonské smlouvy je porážkou.
Takže se chystáme na podzim na místní volby, to je naše výrazná parketa, jsme regionalizovaná strana. Neumíme vyloučit
ani naši účast v senátních volbách, protože máme některé zajímavé osobnosti v regionech a zkoumáme nyní, které bývalé
okresy budou volné pro souboj o senátorská křesla.
Vy sám byste se třeba chtěl vrátit do Senátu?
Nikdy neříkej nikdy. Takže uvidíme. Ono to ale vše v mém případě závisí na konečném výsledku mých trestných kauz, které
běží už dvanáctý rok, stále se pinkají nahoru dolů, nahoru dolů. I ty kauzy, které jsem vyhrál naprosto jednoznačně, tak je
zase z technických důvodů vracejí na nižší úroveň, takže ono to bude kolotat ještě nějaký čas...
Asi se čeká, až zase budete kandidovat, aby se to znovu připomnělo...
Kdybych kandidoval, tak to znovu někdo použije, i když to je už hodně vyšumělé. Řekl bych, že to nikoho po dvanácti letech
nevzruší, ale přece jenom se o to někdo zase pokusí.
Když vám prezident blahopřál k nedávným narozeninám, říkal, že doufá, že váš hlas bude i nadále slyšet...
Můj hlas bude nesporně slyšet.
I v té politické rovině?
Nesporně ano, já jsem se z politiky nevyklidil. To by poukazovalo zpětně na to, že to, co jsem v politice hlásal, bylo jen
krátkodeché gesto. Ale nebylo, byl to postoj.
Ale zpátky k otázce. Co momentálně děláte?
Věnuji se některým svým podnikatelským aktivitám. Dopsal jsem knihu o víně, vyjde někdy v dubnu. Připravuji několik
výstav včetně vlastních fotografických prezentací. Na podzim připravuji jednu takovou velkou. Píšu, rozvrhuji si svoji knihu,
takže dávám dohromady materiál. Nejsem příliš k zastavení. Funguji jako předtím, jediná významná ztráta je ztráta rytmu. V
momentě, kdy vypadnete z nějakého zaběhaného kolotoče a ráno se probudíte a zjistíte, že vlastně nic nemusíte, že nemusíte
vstát a jet na letiště, abyste letěl do Bruselu, nebo probudíte-li se v Bruselu, že si nemusíte připravit projev, to vše vás vede
minimálně k vnitřnímu překvapení. Ale jde jen o to nalézt náhradní rytmus.
Bude ta kniha o politice? Teď mne tak napadá, váš politický rival, mohu-li to tak říci, předseda Svobodných Petr
Mach, sepsal knihu "Jak vystoupit z EU". Četl jste ji?
Nečetl, neviděl, rád si ji přečtu. S panem Machem jsme měli de facto politicky téměř identické názory. Má kniha o politice
bude.
I když jste ji nečetl, alespoň podle titulu byste s ní souhlasil?
Podle toho titulu bych s ním souhlasil. Zvláště po přijetí Lisabonské smlouvy. Ostatně to vidíte i na těch současných
postojích EU, na onom rozkolísání, kdy si sami nevědí rady s tím, co vytvořili. Ti Sarkozyové a ostatní jsou zaskočení tím, že
najednou by tam měl být nějaký prezident větší než jsou oni, tak raději volí bezbarvého Belgičana (Hermana Van Rompuye,
pozn. red.), politika bez chuti, bez zápachu, kterému se vysmívá i časopis Times, že není schopen si ani sestavit řeč a že ho
Barroso (předseda Evropské komise, pozn. red.) musí během řeči několikrát opravovat, protože tam má chybné termíny. To
vše svědčí o tom, že se sami vmanévrovali, že byli dotlačeni těmi levicovými europeisty, těmi všemi Cohny-Bendity
(německý europoslanec za zelené, pozn. red.), až tak daleko, kam ani sami nechtěli.
Integrace? Možná za 200 let
Jak si vysvětlujete, že do křesla evropského prezidenta usedl člověk tak nevýrazný, když vše nasvědčovalo tomu, že to
má být post pro velkou politickou personu?
Protože nemohli připustit (Tony) Blaira nebo někoho takového. Protože to by byla persona, která by byla konkurenční vůči
majestátu Sarkozyho. "Prezident Francie - co to je, když tu máme prezidenta Evropy?" říkalo by se. Tak z prezidenta Evropy
uděláme nanicovatého úředníka a tím pádem zůstanu já, velký císař, král a prezident Sarkozy v jedné osobě, francouzským
prezidentem. Na tom je možné demonstrovat, kam se nechali eufórií a politickou korektností dotlačit i ti, kteří by podporovali
další kroky integrace evropských zemí, ale ne tak překotně.
Sledujete vystoupení britského europoslance a vašeho bývalého kolegy v Evropském parlamentu a ostatně i ve frakci
Nigela Farage? Měl teď několik zdařilých vystoupení, není vám líto, že tam už nejste s ním, abyste ho podpořil?
Je mi to líto a speciálně proto, že jsme v Evropském parlamentu seděli vedle sebe. Je mi to líto, protože jsem velmi rád
poslouchal nejen jeho projevy, ale i jeho názory. A okruh několika velmi pozoruhodných lidí, které jsem tam poznal, byl pro
mne příjemným přínosem.
Jste s nimi stále v nějakém kontaktu?
Minimálně. Když jsem v Bruselu, tak se občas zastavím a poklábosím, ale tím to končí.
Co vám pobyt v Evropském parlamentu vlastně dal?
Ta zkušenost je obecně velmi truchlivá. Já jsem byl přesvědčený Evropan, v takovém tom dobrém slova smyslu, zastánce
evropské kultury, evropských postojů, evropské historie. Tím neříkám Evropan ve smyslu občana, protože evropský občan
neexistuje, ale Evropan hrdý, téměř pyšný. Ale vrátil jsem se jako hodně prozřelý Evropan. Úroveň myšlení Evropy opravdu
osciluje někde mezi politickou korektností v tom nejhorším slova smyslu, což znamená sterilitou, a velice zapšklými
vzájemnými nevraživostmi a z hlediska politické korektnosti utajovanými vášněmi, které zmítají tímto kontinentem. To není
kontinent zralý na integraci. Možná tak ještě 200 let a pak uvidíme, možná že pak bude integrace rozumná.
Ale teď se integrovat jen proto, že tu existuje velká Indie, velká Brazílie a velká Čína a proto se i my musíme integrovat...?
Ne, ten tlak na integraci by se vytvořil jedině tehdy, kdyby pojem Evropan nabyl nějaký vnitřní obsah. Ale on ho nemá. Tam,
v Evropském parlamentu, jsem pochopil, že ho nemá.
Čeká nás unijní útok na daně
Když tak mluvíte o Lisabonské smlouvě, ono to v posledních týdnech vypadá, že Lisabon vnesl do Evropy spíše
chaos...
Naprostý. Oni jsou sami zaskočeni tím, co vytvořili. Za prvé vytvořili právní paskvil, se kterým si neví rady. Neví se, zda
postoj EU definuje šéf předsedající země a nebo prezident EU a mezitím tam máte ještě Barrosa, který opravuje toho
prezidenta a neví tedy, komu má přitakávat víc, jestli španělskému ministerskému předsedovi nebo belgickému prezidentovi
Evropy. To je naprostý chaos. Dopadlo to na ně hned po přijetí Lisabonské smlouvy a já jim to přeji. Podobně jako hned po
Kodaňském summitu (prosincový summit o kupčení s emisními povolenkami, pozn. red.) nastoupila nejkrutější zima za
posledních 200 let, s nejdéle ležící sněhovou pokrývkou a se zamrzlými Everglades na Floridě. Považuji to za takovou
potměšilost historie.
Objevují se dokonce i hlasy, že by mohla přijít nová smlouva, třeba v souvislosti se vznikem Evropského měnového
fondu, který navrhuje Německo a jehož ustavení by si možná podle některých novou smlouvu vyžadovalo. Takže se
možná brzy dočkáme projednávání nějakého nového dokumentu...
Ještě jsme nenaplnili Nicejskou smlouvu v celé její úplnosti a už jsme přijímali Lisabonskou. Ještě jsme nenaplnili
Lisabonskou a už se objevují jiné koncepty, protože si uvědomují, co vše tam chybí a co je tam navíc.
Co si myslíte o ekonomické situaci v Evropě v souvislosti s Řeckem, kdy se mluví i o případném rozpadu eurozóny?
Já si myslím, že eurozóna je k tomu odsouzena. Ale to jsme přece říkali. Jedna z našich tezí, jmenovalo se to "Deset důvodů
proč nepřijmout euro", bylo to, že chyba, stupidita, rozhazovačnosti nebo korupce v jedné zemi eurozóny, na níž nebude mít
zbytek eurozóny žádný vliv, může způsobit, že tento ekonomický problém během mikrosekundy znehodnocuje ekonomiku
dalších zemí. Řecký problém dnes úspěšně znehodnocuje ekonomiku Finska.
Ale ono to začalo jinde, začalo to v Německu, když Němci odmítli zaplatit pokutu za porušení paktu stability. V tom
momentu netušili, že rozkotávají celou eurozónu, protože při prvním problému se jim to vymstí. Teď je to Řecko, ale bude to
v mnohem větším rozsahu Španělsko, španělský problém je dvakrát tak větší než řecký. A nastanou-li problémy, Německo
nebude moci říkat, vy musíte zaplatit pokutu a dodržovat pakt stability. Kdo první odmítl zaplatit? Kdo ho první porušil?
Německo. V tom okamžiku budou muset Němci a Francouzi donekonečna vykupovat státní dluhopisy řecké banky a to se
začne velmi zajídat daňovým poplatníkům.
Nemyslíte ale, že Řecko je zároveň oběť, protože jste sám řekl, že podobné problémy mají i jiné země? A že ta situace
byla uměle vyvolána a zneužitá, aby EU měla záminku k jakési jednotné ekonomické vládě, o které se začíná mluvit?
Budu teď citovat Železného: Je-li přijata Lisabonská smlouva, příštím krokem je daňová politika, daně, které vybírá EU. Bez
toho to nejde. Protože oni mají rozpočet z milosti národních států. Národní státy přihlásí nějaký národní důchod a z toho se
procentem vypočítá nějaký odvod. Ale ani o halíř víc, pánové. S tím musíte vystačit. Ale Lisabonská smlouva sama nyní
navýšila o 7.8 procent náklady na provoz EU. Čistě na provoz - na nové instituce, velvyslanectví, úřad prezidenta, paní
bývalou lordku (Catherine Ashtonovou, ministryni zahraničí EU, pozn. red.), která teď plácá jednu mezinárodní pitomost za
druhou, protože tomu nerozumí... To vše stojí strašlivé peníze. Kde na to vezmete? Takže příští kolo logicky je útok na
daňový systém národních států a to souvisí s vytvořením jakési ekonomické vlády. Ale já si myslím, že to je chiméra. Že nás
čeká velká krize se Španělskem, protože Španělsko vysílalo varovná čísla už rok a půl. Řecká čísla jsou na poloviční
hodnotě, Španělsko má dvacetiprocentní nezaměstnanost.
Co soudíte o nové diplomatické službě vnější akce, která má podle slov španělského premiéra nahradit časem ty
národní diplomatické sbory? EU chce dokonce do budoucna národní zastupitelské úřady rušit.
Nebudou se samozřejmě nikdy rušit, protože každá země naléhavě potřebuje částečně odkladiště, částečně odměnu pro celou
řadu politiků nebo lidí z určitých okruhů, kteří se nějak zasloužili. To jsou obrovitá množství lidí relativně kvalifikovaných, s
jazykovou výbavou a po čase s diplomatickou zkušeností. Co s nimi budete dělat? Nepřelejete je do centralizované
diplomatické služby EU. Navíc, kdo bude definovat centralizovanou zahraniční politiku, když centralizovaná zahraniční
politika neexistuje? Stačí jeden další Irák a bude rozpolcení, jako bylo mezi Brity a Francouzi.
Takže myslíte, že nás čeká řevnivost mezi národními a budoucím nadnárodním diplomatickým sborem?
Samozřejmě že ano. Já jsem sledoval zastoupení EU, které existuje už nyní, EU má v mnoha oblastech své emisary a to jsou
lidé bloumající, udržující pouze v chodu prázdnou strukturu, protože oni nic reálného nereprezentují. Reprezentují zpravidla
postoj managementu a dnes už i ministryně zahraničních věcí EU, budeme-li jí tak říkat, případně prezidenta EU. Ale
absolutně to nemá žádnou oporu, žádnou váhu, žádnou závažnost. Každý takového emisara z diplomatické zdvořilosti přijme,
ale dívá se na něj divně - čí hlas to vlastně je? Naslouchají, ale ono se nic neozývá.
Přecenili jsme český euroskepticismus
Proč myslíte, že euroskeptici před rokem v evropských volbách neuspěli?
Nedokázal se domluvit Mach, Bobošíková, Železný...
To ano, ale myslíte, že to mělo jen tuto příčinu?
Obecně jsme přecenili euroskeptickou notu, to, že vůbec EU lidi zajímá. V této zemi, která ne příliš často musela vědomě, ze
své vůle, bojovat za svou samostatnost, se zdá, že jsme srozuměni s jakýmsi poklidnějším životem v rámci nějaké větší
struktury. Dříve to bylo Rakousko-Uhersko, nebudu mluvit o německé říši, to je citlivější otázka, ale i tam obyvatelstvo
reálně vykazovalo určitou míru spokojenosti. Potom jsme byli součástí jakéhosi tábora míru a socialismu. Vždyť my jsme s
výjimkou unikátního krátkého období dvaceti let za první republiky a unikátního období dvaceti let do Lisabonské smlouvy
vlastně vždy patřili do nějakého velkého tábora. A tak se zdá, že jsme se s tím nějak vnitřně smířili. Vykřesat tady jiskru
euroskepticismu je obtížnější, než v jiné zemi. Já to znám. Mluvil jsem na velkém mítinku v Paříži, ještě v době před
referendem o evropské ústavě - to byl dav, desetitisícový dav, který přesně věděl, proč tam je, měl to načtené a skandoval
přesná hesla. To si u nás neumím představit.
Přitom podle průzkumů na začátku loňského roku to vypadalo nadějně. Nová euroskeptická strana měla podle
jednoho průzkumu šanci až na 22 procent, i když ještě nebylo jasné, jak se bude jmenovat.
V tom jsou právě ty rozpaky. Vlastně ani dnes ještě nevíme, zda to bylo o Machovi, jako nové straně inspirované jakoby z
okruhu pana prezidenta, nebo o Libertas, jakoby zakotvené v celoevropském skeptickém hnutí. Myslím, že jsme bohužel
přecenili schopnost kriticky nahlížet Evropskou unii. Vždyť to byla naše první účast v Evropském parlamentu a přes některé
hlouposti, například s cukerným režimem, doslazováním vína a dalšími nesmysly, které na nás valila EU, to pořád jen byly
drobty. Unie nám jinak nevadila, a co nám nevadí, to nás nemobilizuje.
Ale existovaly přece i průzkumy, které se týkaly Lisabonské smlouvy, kdy byla většina proti ní. A v té poslední fázi
prezidentova tažení proti Lisabonu stálo za hlavou státu až 80 procent Čechů...
Ano. Ale nepřekonvertovalo se to do politického postoje. Do podpory nějaké politické strany. Byl to obecný postoj, který ale
nebyl vyjádřen, zůstal jen v průzkumu.
Proč podle vás neuspěl celoevropsky Declan Ganley, který měl přitom velkou vizi a velké plány a nakonec se za jeho
hnutí dostal do parlamentu jen jeden člověk?
Protože to byl mluvka. Ganley nebyl ta integrující osobnost, byl naopak dezintegrující osobnost. Měl svoji agendu, kterou
hrál a nakonec to dospělo k tomu typickému výroku, parafrázuji to, jestli já nebudu zvolen v Irsku, tak mi je celý
euroskepticismus ukradený. Tuto větu řekl před volbami, čímž své vlastní hnutí úplně odstřelil. Protože buď vám jde o
celoevropskou myšlenku skutečného vzdoru vůči nesmyslné a nepodložené integraci, která byrokratizuje Evropu a vzdaluje ji
demokratickému rozhodování, a nebo vám jde o to, abyste byl v Irsku zvolen. Tak ať je v Irsku zvolen za kohokoli.
Lisabon? Prezident mohl tu hru hrát dál
Byl jste jedním z hlavních odpůrců Lisabonské smlouvy. Jak jste vlastně vnímal to, že ji prezident nakonec podepsal?
A jak se s tím vyrovnáváte? Už jste to takříkajíc "rozchodil?"
Těžce se s tím vyrovnávám. Taková drobná náplast nebo úleva bylo vidět to, jak se ta Lisabonská smlouva úspěšně obrací
proti svým největším podporovatelům, jak si s ní nevědí rady. Ale jinak jsem to moc nerozchodil.
Měl prezident smlouvu podepsat? Nebo měl zvolit jiný postup? Bylo to podle vás jediné možné řešení?
Já si nemyslím, že to bylo jediné možné řešení. Myslím si, že pana prezidenta k tomu dotlačila vnitřní, já bych v tomto
případě řekl drobně přehnaná, politická korektnost. Ale já ji myslím v tom kladném slova smyslu - že mu zkrátka nepřišlo
korektní použít svůj úřad, vysoký úřad prezidenta, k tomu, aby prosadil něco navzdory postoji volených orgánů. V okamžiku,
kdy obě komory parlamentu Lisabonskou smlouvu schválily a kdy navíc Ústavní soud argumentoval tak kuriozním
způsobem, až sám sebe doargumentoval k tvrzení, že smlouva nijak nemění suverénní postavení České republiky, tak
prezident vlastně z hlediska korektnosti pravděpodobně nechtěl použít svůj prezidentský úřad jako jediný. Věřím tomu, že
kdyby tady byla jakákoli jiná opora, ať už v Ústavním soudu a nebo v parlamentu, tak by to neprošlo. Samozřejmě, že tam
byla další hra...
Co tím myslíte, další hra?
Myslím, že prezident jako ratifikující funkce mohl použít toto právo a mohl se odvolat. Minimálně to, co mi tam vadilo, byla
právní neprůkaznost toho slibu (záruk pro Českou republiku, pozn. red.). Lisabonská smlouva může bez problému díky
zahrnutí Listiny základních práv EU jednoznačně a relativně jednoduše vést k restitucím sudetoněmeckého majetku, nikoli na
základě Benešových dekretů, ale na základě nově nabytého evropského občanství. A minimálně vágnost a právní
neprůkaznost oněch slibů, na které se pan prezident při podpisu odvolal, dávala šanci tu hru hrát dál. Ale je suverénní právo
prezidenta rozhodnout se, jak dlouho a kam až posune pravomoc svého úřadu. A on se rozhodl, že v tomto okamžiku už dál
nepůjde. Míra užití úřadu je skutečně na osobě, která je zvolena. Takže nezbylo, než to respektovat. Byla to porážka, těžká
porážka.
Dá se s tím něco dělat?
Já myslím, že se s tím dlouho nedá nic dělat. Protože oni se oklepou, vzpamatují se z toho chaosu, postupně začnou
objevovat, co všechno rozseli do Lisabonské smlouvy jako nášlapné drobné výbušniny a začnou je užívat. A myslím si, že to
nebude tentokrát Česká republika, ale nějaká jiná země, které neopatrně šlápnou na kuří oko tak, že to zabolí. A bude to velká
země. Bude to buď Francie nebo Německo. Nebo Británie. Myslím, že krok, který udělají, a budou ho muset udělat paušálně,
vůči všem, se náhle dotkne těch, kteří si mysleli, že svojí velikostí a svojí razancí budou Lisabonskou smlouvu naplňovat.
Ale ona se bude naplňovat sama. A ti Sarkozyové a Merkelové si neuvědomili, že to je vlastně samovolný proces, který
poběží mimo císařské veličenstvo Sarkozyho, mimo Merkelovou, mimo velké sjednocené Německo, mimo imperiální zájmy
Francie, která si hraje na impérium, mimo splendid isolation Velké Británie (princip britské zahraniční politiky v 19. století,
pozn. red.). To je něco, co poběží samovolně, co už sami neovládají. Měli pocit, že to ovládají tím, že to iniciují a podporují,
ale ono se jim to už dávno vymklo, už v momentu ratifikace. V tom okamžiku začala smlouva žít vlastním životem o ona
musí jednou narazit. Na francouzskou pýchu, na německou velikost a nebo na britský odstup. Musí.
Děkuji za rozhovor
(Adam B. Bartoš; foto: arch.)
****
5.10.2009
„Okouzlení přívlastky už pominulo“
ZBOŽÍ & PRODEJ str. 36 Produkty - pohyby na trhu
VLADIMÍR ŽELEZNÝ, zakladatel firmy Tanzberg Mikulov
* Zboží&Prodej: Objevily se na českém maloobchodním trhu s víny v poslední době nějaké
nové spotřebitelské požadavky?
Vladimír Železný: Obecně je možné říci, že se už asi podařilo prolomit okouzlení
přívlastky, což otevřelo cestu k zajímavým kupážím, tedy směsím vína. To by mohlo
moravskému vinařství dodat větší míru pružnosti. Český spotřebitel bohužel stále podléhá
ošidnému kouzlu zbytkového cukru a preferuje lepivou sladkost před suchou křupavou
kvalitou.
* Z&P: Jaké je dnes na českém trhu postavení domácích vín a vín z dovozu?
V. Ž.: Česká republika produkuje podstatně mé ně vína, než kolik se ho u nás vypije,
jen něco přes polovinu. To samozřejmě otevírá dveře zahraniční konkurenci, jejíž produkce
bohužel distributoři často za pomoci dumpingových cen vy užívají k tlaku na stále větší slevy
inkasované od moravských výrobců. Na druhou stranu myslím, že některé přemrštěné ceny
moravských vín, které vycházejí z mylného předpokladu, že si konzument řekne „čím vyšší
cena, tím větší kvalita“, jsou na pováženou. Standardně vyrobené moravské víno za cenu 860
Kč, kterou si určuje vinařství ještě před marží distributora či restaurace, je nesmysl, přesto je
na trhu.
* Z&P: Pomohla podle vás prodeji tuzemských vín kampaň, kterou před dvěma lety připravil
Vinařský fond?
V. Ž.: Myslím, že měla naprosto nulový efekt vzhledem ke kvalitě a typu kampaně,
zejména k její naprosté obecnosti. Spotřebitel totiž nebude nikdy kupovat víno jen proto, že je
moravské, ale vždy proto, že zná konkrétní značku, případně mu chutná víno nejen od
konkrétního výrobce, ale dokonce z konkrétní vinice a konkrétního ročníku. Obecné výkřiky
o Moravě jako zemi vína jsou k ničemu a jsou podle mého názoru vyhozením peněz, které
podle typicky komunistického zákona musejí odvádět vinaři jako dodatečnou daň centrální
instituci, která jim za to nic konkrétního neodvede. Co by mělo význam, by byly sdružené
prostředky na dobrovolné bázi, které by podporovaly některé typické, úzce regionální
charakteristiky vína.
****
V Jihlavě na náměstí můžete okusit neobyčejnou atmosféru
válečné doby
7.7.2009 Havlíčkobrodský deník str. 6 Vysočina - kulturní servis LENKA
POSPÍŠILOVÁ, Magdalena Juříková
Díla malíře Václava Hejny budou v Oblastní galerii Vysočiny až do
poloviny října
Jihlava/ Milovníci tvorby malíře Václava Hejny si od konce minulého týdne
přijdou na své v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě ve výstavním objektu
na Masarykově náměstí. Na místě se až do 11. října koná výstava tohoto
člena skupiny Sedm v říjnu. Přehlídka představuje dílo osobitého malíře,
který výrazným rukopisem a dramatickými sociálními tématy vyjádřil
atmosféru válečné doby.
Díla do Jihlavy zapůjčila pražská galerie Zlatá husa. Na co se
mohou lidé těšit, to Deníku nastínila ředitelka galerie Magdalena Juříková.
* Co vše mohou v prostorách oblastní galerie v Jihlavě lidé vidět?
Jsou zde díla všech možných žánrů. Například olejomalby z
počátku jeho tvorby a ohromná kolekce objektů Václava Hejny ze 60. let
minulého století, která jsou vyvrcholením jeho tvorby.
* Můžete být trošku konkrétnější?
Je to část kolekce z pozůstalosti Václava Hejny, kterou získala
Galerie Zlatá husa v Praze koncem90. let. Je to jedna z mnoha
monografických kolekcí, které galerie vlastní. Zapůjčená část tvorby
malíře patří k oblíbeným kolekcím Vladimíra Železného.
* Kolik olejomaleb a objektů si mohou návštěvníci oblastní galerie na
Masarykově náměstí v Jihlavě prohlédnout?
Úplně přesné číslo neznám, i když jsem výstavu Václava Hejny v
Jihlavě sama instalovala. Odhadem je jich patrně něco přes šedesát.
* Jaká tematika ve vystavovaných dílech převažuje?
To se nedá takto stručně vyjádřit. Je to průřez celým Hejnovým
dílem od počátku, to znamená od konce třicátých let, přes čtyřicátá,
padesátá až do konce šedesátých let. Je zde hodně jeho objektů.
Ojediněle to jsou například také portréty.
* Co říkáte na zájem jihlavské galerie právě o tvorbu Václava Hejny?
Jsme velice rádi, že v Jihlavě projevili zájem o díla tohoto
umělce.
****
7.7.2009
Už jen nějaký golem...
Respekt str. 50 Kultura Magdaléna Platz ová
Byla Whyteova opera v Národním divadle mystickým zjevením, nebo jen nehotovou
inscenací? To ukáže budoucnost.
Pokud jde o operu, není obvyklé, aby si autor libreta hledal skladatele, bývá to naopak.
Rovněž není zvykem, aby byl libretista všude uváděn na prvním místě, jednal s operními
domy, sháněl vlivné přátele a finance. V případě Golema 13 uvedeného v Národním divadle v
Praze je tradiční vztah mezi „textařem“ a skladatelem postaven na hlavu. Snad proto trvá
George R. Whyte na tom, že dílo není opera – i když tak vypadá. Jde prý o drama, ke kterému
Izraelec Noam Sheriff složil hudbu.
George R. Whyte je Brit. Od mládí žil jednou nohou ve světě obchodu, druhou v
umění. Věnuje se hudbě a psaní, ale přibližně od počátku devadesátých let napřel veškeré své
tvůrčí i organizační schopnosti k jediné věci: boji proti antisemitismu. Narodil se roku 1933 v
Budapešti, otec byl Maďar, matka Češka. Doma se mluvilo maďarsky. V roce 1939 se
Whyteův otec, obchodník s realitami a „největší anglofil na světě“, rozhodl, že odveze rodinu
do Anglie. „V roce 1942 začaly domů chodit telegramy z Červeného kříže: Váš otec, 93, byl
deportován. Vaše matka, 88, byla deportována. Nevěděli jsme, co znamená být deportován.
Dozvěděli jsme se to až v roce 1945, když byly osvobozeny a otevřeny koncentrační tábory.
Pamatuju si, jak můj otec chodil nahoru a dolů po ulici v Londýně a mluvil sám se sebou.
Nikdy se s tím nevyrovnal, a když potom v devadesáti třech letech umíral, jeho poslední slova
byla: Georgi, jak se to mohlo stát? Žil s tou bolestí padesát let. Tohle se do člověka vtiskne.“
Z rodiny George R. Whytea zahynulo v koncentračních táborech třicet pět lidí. Whyte
tvrdí, že tato „nestravitelná“ zkušenost je přítomna v každé částečce jeho těla i mysli. „Má
práce je o židovském osudu a o jeho vztahu k osudu světa,“ říká.
Od Dreyfuse k šému
Whyteova práce je netypická. Je skladatelem, spisovatelem a dramatikem, ale jeho umělecká
produkce je poměrně chudá, nebo řekněme monotematická. Od osmdesátých let minulého
století až do přelomu tisíciletí se zabýval vlastně jen jediným námětem: případem
francouzského důstojníka židovského původu Alfreda Dreyfuse, který byl v roce 1894 falešně
obviněn ze špionáže pro Němce a pět let strávil v trestanecké kolonii na Ďáblově ostrově.
Tato kauza se stala první mediálně, a tudíž masově sledovanou antisemitskou aférou v
dějinách. Whyte napsal o Dreyfusovi libreto a najal skladatele, který je zhudebnil (Krysztofa
Pendereckého během práce vyměnil za Josta Meiera). Dále vytvořil synopsi baletu a sám
složil hudbu ke kabaretnímu vystoupení na téma Dreyfus. Vedle toho napsal ještě divadelní
hru Dreyfus: Intime (brzy vyjde v češtině). Během rešerší navíc shromáždil mnoho
dokumentů a informací o případu, které mohl použít v odborné publikaci, a v roce 1992
založil v Bonnu Dreyfusovu společnost, jejímž je předsedou.
Tomu se říká „vyčerpat“ téma. Jenže hlavním Whyteovým cílem není originalita, a
dokonce ani umění: je to osvěta. A také burcování. Jak napsaly po berlínské premiéře opery
Dreyfusova aféra noviny Neue Zeit: „Od základu ušlechtilý lidský záměr tohoto díla, politické
zvonění na poplach proti rasismu a zapomnění vystupují v představení na povrch zvláště díky
jeho doslovnosti.“ Whyte si pro své projekty dokáže najít vlivné spojence. Opera o
Dreyfusovi vznikla díky štědré podpoře Deutsche Oper Berlin, jejíž ředitel spolu s městskou
správou v ní prý viděli příležitost, jak učinit „jedinečné prohlášení“. Balet o Dreyfusovi se
zrodil za podpory města Bonnu. Na tiskové konferenci v Národním divadle v Praze k prvnímu
světovému uvedení Golema 13 zase vystoupil politik, kterého by tu člověk zrovna nečekal:
europoslanec Vladimír Železný. Právě on prý k provedení Golema 13 dopomohl nejvíce.
Pan Whyte nazývá Vladimíra Železného „drahým přítelem“ a tvrdí, že to byl on, kdo
svými konexemi a upřímným zápalem pro věc pomohl získat finance od ministerstva kultury,
záštitu od prezidenta a vmáčknout produkci na závěr dávno uzavřené sezony Národního
divadla. Vhodný rámec poskytl závěr českého předsednictví EU (na premiéře vystoupil člen
Evropské komise Vladimír Špidla) a pětidenní mezinárodní konference o majetku obětí
holocaustu, která minulý týden proběhla v Praze a Terezíně. Představení bylo navíc
načasované k čtyřsetletému výročí smrti tvůrce legendárního Golema, rabiho Löwa.
Pojištění pro Izrael
S Vladimírem Železným George R. Whytea nepojí jen zápal pro židovskou mystiku, dobré
víno, nebo pečenou kachnu (paní Železná ji prý umí skvěle), ale také skepse vůči Lisabonské
smlouvě. Na tiskové konferenci v Národním divadle vzkázal prezidentu Klausovi, aby nic
nepodepisoval, dokud nebude k dokumentu připojen zvláštní dodatek o staletém
pronásledování Židů evropskými státy. „Musí to být výslovně označeno za zločin, stejně jako
veškeré antisemitské činy nebo prohlášení,“ trvá na svém Whyte.
„Židům hrozí velké nebezpečí,“ říká bělovlasý muž ráno po premiéře v kavárně
Slavia. Na kousek papíru načrtává graf: „Takto se vyvíjelo pronásledování Židů během staletí.
Vrchol je holocaust. Myslíte, že se ten graf najednou zarazí a klesne na nulu?“ Podle Whytea
je v současné Evropě antisemitismus opět na vzestupu. Je prý pevně zakořeněný v myslích
lidí, které formovala křesťanská kultura. „Jsou to stovky let indoktrinace, které nelze jen tak
vymazat.“
K Whyteově pesimismu přispívá i to, že židovský národ identifikuje se Státem Izrael.
„Kdybyste byla pojišťovací společnost, pojistila byste dnes budoucnost Izraele?“ Těžká
otázka.
Kde vidí její řešení George R. Whyte? „Odpovědí je Golem 13,“ říká bez váhání a
mimoděk tak parafrázuje větu antisemity Heideggera: „Už jen nějaký Bůh nás může
zachránit.“ Whyte několik let věnoval studiu nejstarší židovské nauky kabaly a dnes tvrdí, že
jeho hra o Golemovi je spíše proroctvím než uměleckým dílem. Napsal ji prý ve stavu
zvláštní jasnozřivosti, kdy viděl budoucnost. O tom, jak to tam vypadalo, vypráví ve druhém
jednání Golema 13.
Dějištěm je Izrael za několik desítek (či stovek) let. Židům se podařilo uzavřít mír s
Araby, žijí mírumilovně v jednom státě. Přesto je ohrožuje světová aliance nepřátel. Aby se
zachránili, pokoušejí se vědci oživit Golema, který sem byl přivezen z Prahy. Nakonec se to s
pomocí rabína podaří, nejmodernější věda se tak propojuje s kabalou („začátek je konec a
konec je začátek“) a vzniká bytost, která je nadána nadlidskými schopnostmi, ale zároveň cítí
a myslí jako člověk. Útok nepřátel je odražen. Golem zabíjí protestujícího rabína a stává se
živým Bohem, vůdcem „svého lidu“.
„Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí
světa, kde neplatí náš pojem o čase. A právě do těchto dimenzí se dnes dostává i věda,“
vysvětluje Whyte. „Věda se stává mystikou.“
Proroctví
Vzkřísit Golema právě v Praze má podle Whytea svůj smysl, ale vůbec to neznamená, že
Golem 13 je totožný s pražským maskotem. „Všechno nasvědčuje tomu, že stvoření života
nebylo u židovských mudrců ničím zase tak výjimečným, golemů bylo pravděpodobně víc,“
překvapuje Whyte. Tím úplně prvním byl prý Adam. Bůh jej stvořil z panenské hlíny ke
svému obrazu a vdechl mu život. Akt tvoření je tedy člověku vlastní, je jeho podstatou.
Pokud Whyte opravdu nahlédl do budoucnosti a viděl tam Golema 13, který pouhou
silou svého mozku ovládá celé armády (ať už v Izraeli nebo jinde), máme se na co těšit.
Potom by pražská premiéra z 29. 6. 2009 nezůstala v paměti jen jako poněkud nehotové
představení (na zkoušení měli tvůrci deset dnů), ale stala by se – jak po tom ostatně touží její
autor – historickým mezníkem.
***
George R. Whyte Narodil se v roce 1933 v Budapešti, o pět let později otec odvezl rodinu do
Anglie, kde už zůstala. Whyte studoval na univerzitách v Londýně a Paříži, hudební vzdělání
získal u Franceska Ticiattiho (skladba) a Paula Lichtensterna (klavír). Jako historik se věnoval
okolnostem Dreyfusovy aféry, o které napsal řadu dramatických a literárních děl. Zastává
funkci předsedy kulturních akcí projektu Remembering the Future (Pamatovat si budoucnost)
a předsedy Dreyfusovy společnosti pro lidská práva. Bojovník proti antisemitismu napsal i
drama Golem 13, které mělo 20. 6. 2009 světovou premiéru v Národním divadle v Praze.
Whyte: „Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí
světa, kde neplatí náš pojem o čase.“ fotogalerie k článku na › www .respekt.cz
****
"Jihomoravským vinařům patří dál moje přízeň"
9.6.2009 Mladá fronta DNES str. 3 Téma dnes (vha)
Znojmo - Bývalý televizní magnát a milovník dobrého vína Vladimír Železný už poslancem v
Bruselu nebude, a Znojmo tak přijde i o kancelář europoslance. „Se skončením mandátu končí
automaticky a přirozeně i činnost znojemské poslanecké kanceláře. To však neznamená, že
bych se regionu nevěnoval i nadále,“ řekl včera Vladimír Železný a slíbil, že zachová přízeň
jihomoravským vinařům.
„Jsem vděčný za mimořádně slušný výsledek, kterého jsem právě v tomto regionu
dosáhl,“ dodal.
Když však kandidoval do Evropského parlamentu před pěti lety, tehdy ještě za
Nezávislé, preferenčních hlasů dostal ve vinařském kraji mnohem více než nyní.
Jen ve Znojmě jich v roce 2004 získal 1082, a nyní jen 178. V Libertas.cz, za kterou
kandidoval tentokrát, byl však zdaleka neúspěšnější. Většina z dalších jejích kandidátů
nedostala ani jeden preferenční hlas.
Železný není z jižní Moravy, byl však dva roky senátorem za Znojemsko a zřejmě i
proto tady pak jako europoslanec otevřel svoji kancelář. A vinaři se těšili, že budou mít v
Bruselu zastání, a tvrdí, že ho i měli.
„V některých věcech, které jsme potřebovali, byl velmi aktivní a pomohl nám.
Bohužel je to tak, jak to je. Pokusíme se najít jiného zastánce,“ uvedl předseda Vinařského
fondu Jaroslav Machovec. Kdo to bude po Vladimíru Železném, ještě vinaři neví.
****
„Klaus souhlasí s Libertas.cz“
2.6.2009 Lidové noviny str. 2 Téma
čtk
PRAHA Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu
kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory
prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že
on bude volit Libertas.cz.
„Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory
Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta,“ prohlásil.
Jeho výrok uveřejnil kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější
poslanec ODS Jan Schwippel a Hájek ho potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to
znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na
ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu žádné z jiných stran nedal.
****
Hájek: Názory Libertas.cz jsou totožné s názory prezidenta Klause
1.6.2009 Zpravodajství ČTK str. 0 dce pol nlm
Praha 1. června (ČTK) - Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do
Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný,
jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník
Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz.
"Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas
jsou přesně totožné s názory pana prezidenta," prohlásil.
ČTK jeho výrok poskytl kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec
ODS Jan Schwippel. Hájek tento výrok na dotaz ČTK potvrdil. Odmítl ale jakkoli
komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim
zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu některé z jiných stran nedal.
Českou pobočku Libertas.cz založil současný europoslanec Železný, který zůstal dvojkou na
kandidátce i přesto, že dostal od odvolacího vrchního soudu za krácení daní při dovozu obrazů
z ciziny s konečnou platností dvouletý podmíněný trest. Lídrem je Tlustý. Při první tiskové
konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně
22 procent hlasů. V průzkumu veřejného mínění z dubna měla jedno procento.
Zakladatelem euroskeptického panevropského hnutí Libertas.eu, které vystupuje zejména
proti lisabonské smlouvě reformující rozšířenou EU, je irský milionář Declan Ganley. Ganley
stál v čele kampaně, která se hlavní měrou podílela na zamítnutí lisabonské smlouvy v irském
referendu. Klaus ho nedávno přijal na Hradě.
****
Vinaři se bouří proti rozhodnutí Unie
29.5.2009 Prima TV str. 13 18:55 Zprávy TV Prima
Mirka ČEJKOVÁ, moderátorka
-------------------Jestli si rádi dáte sklenku vychlazeného rosé, tedy růžového vína, tak teď dávejte pozor.
Evropská unie totiž hodlá povolit název Rosé i pro nápoj, který vnikne pouhým smícháním
bílého a červeného vína. Vinaři vůbec nechápou, jak někdo mohl něco takového vymyslet.
Pro znalce je totiž návrh, který má podpořit skomírající odbyt některých vín, úplně absurdní a
doufají, že nakonec neprojde.
Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
-------------------Ne, růžové víno opravdu není něčím mezi bílým a červeným. Je to víno vyráběné zvláštním
postupem, kdy se červené slupky pomelou a nechají se krátce louhovat v hroznové šťávě,
čímž dodají nápoji specifickou barvu a aroma.
Gilles MASSON, ředitel institutu Vidauban, Francie
-------------------Prý se jako rosé bude smět označovat mix bílého a červeného vína. Ten nápoj sice asi bude
mít barvu jak rosé, ale rozhodně ne stejnou chuť. Bude to prostě obarvené bílé.
-------------------Francouzské vinaře, kteří na receptuře kvalitního rosé pracovali po desetiletí, nový nápad
bruselských komisařů rozpálil doběla. Servítky si ostatně nebral ani český europoslanec
Vladimír Železný.
Vladimír ŽELEZNÝ, místopředseda výboru pro vinohradnictví, Evropský parlament /Partie,
24. 5. 2009/
-------------------Vzhledem k tomu, že v Itálii je vysoký nadbytek bílého nekvalitního, sladkého, hnusného
vína, tak se přijalo opatření, nařízení to bude, že rosé na etiketě, se bude moci užívat i pro
víno, kdy vezmete láhev bílého mizerného, láhev červeného mizerného, nalejete do šejkru,
takhle s tím zamícháte a budete mít rosé.
-------------------Nové, zatím neschválené opatření, má vyřešit situaci některých vinařských regionů, kde v
poslední době rapidně klesá odbyt.
Georgios ILIAS, vinař, Pavlov
-------------------Možná, že někteří vinaři už v minulosti to takto dělali, ale vnímám to jako podvod.
obyvatel Pavlova
-------------------Piju růžové víno, máme ho taky ve sklepě, máme rosečko, ale my ho děláme jenom z
červenýho vína, protože mícháním obou vín, to dokáže snad každý udělat.
-------------------Pokud v Unii návrh příští měsíc projde, hodlají vinaři a prodejci kvalitního rosé vyrazit přímo
do Bruselu a nabídnout tam poslancům nějaký pořádně zkysaný burčák. Michal Janotka a
Gabriela Božilová, televize Prima.
****
28.5.2009
Železného si vinaři pochvalují
Mladá fronta DNES str. 3 Téma dnes
VOJTĚCH SMOLA
Jižní Morava - Dva roky byl senátorem za Znojemsko a ve svém obvodu se tehdy ukázal
skoro každý týden. Bývalý televizní magnát a milovník kvalitního vína Vladimír Železný poté
znovu pokoušel přízeň voličů. Úspěšně - stal se europoslancem a ve Znojmě slavnostně
otevřel kancelář poslance Evropského parlamentu. Nyní chce Železný, nedávno podmíněně
odsouzený za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny, své místo v Bruselu obhajovat.
Jestli mu Jihomoravané dají svůj hlas i tentokrát, je předčasné hodnotit. Jisté je jedno.
Přestože jej tam lidé v posledních letech příliš často nezahlédli, patří k těm oblíbenějším
politikům. Jeho evropskou misi si pochvalují zejména vinaři.
„Mám spoustu potvrzených informací, že pro zdejší víno a vinaře udělal v Bruselu
hodně. Poměrně dobře lobboval za Českou republiku i za další severněji položené vinařské
země. Jižní státy totiž chtěly vést reformu vinařství jiným, pro nás diskriminujícím směrem,“
uvedl šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Stejně jednoznačně hovoří i předseda Svazu vinařů
Jiří Sedlo. „Při Evropskémparlamentu je komise pro vinohradnictví a Železný je jejím
místopředsedou. Když bylo potřeba cokoliv projednat v parlamentu, tak jsme s ním dobře
komunikovali. Na čem jsme se dohodli, to vždycky splnil,“ řekl Sedlo.
I sám Železný svou dosavadní pozici v europoslaneckém křesle hodnotí jako vhodný
nástroj pomoci zdejším vinařům. „Podařilo se mi prosadit pozměňovací návrhy k zásadnímu
unijnímu nařízení o společném trhu s vínem, které bylo mimořádně nepříznivé pro tradiční
postupy moravského vinařství,“ vzkázal včera.
Neopomněl zdůraznit, že pozměňovací návrhy podal jako jediný český poslanec
Evropského parlamentu. „Podařilo se tak ubránit doslazování vína sacharózou a zejména
odvrátit některá omezující opatření, která by velmi zkomplikovala výrobu vína na Moravě,“
dodal.
Méně vidět byl pak Železný v samotných jihomoravských městech. Ve Znojmě, kde
má kancelář, práci europoslance nijak zvlášť nehodnotili. „Několikrát jsme se spolu sešli a
hovořili o nějaké možné spolupráci. K něčemu konkrétnímu ale za tu dobu nedošlo,“ řekl
znojemský starosta Petr Nezveda.
Přitom plány tam měl Železný před pěti lety nemalé. „Chci vyjádřit naději, že to není
poslední tabulka s hvězdičkami Unie, která se ve městě objeví. Usiluji o to, aby na Znojemsko
přišla nějaká významná instituce Unie. Pro region by to mělo obrovský význam, vždyť
Štrasburk a Brusel žijí výhradně ze sídla Evropské unie,“ sliboval při otevření své kanceláře.
Zatím bez výsledku.
****
Kravihorec Petrásek rozšířil řady členů Řádu rytířů vína
28.5.2009 Břeclavský deník str. 3 Zpravodajství - Břeclavsko
(šup)
Bořetice, Pezinok/ Významného ocenění se dočkal prezident recesistické vinařské Svobodné
spolkové republiky Kraví hora Václav Petrásek. Bývalého starostu Bořetic navrhl Řád rytířů
vína na svém shromáždění svolaném do slovenského Pezinku za čestného člena řádu. A po
hlasování jej také přijal, a to za úspěšnou propagaci vinařství a rozvoj vinařské turistiky.
Druhým čestným členem Řádu rytířů vína se stal za svou práci pro české a moravské
vinařství europoslanec Vladimír Železný. Slavnostní přijetí nových členů řádu se uskutečnilo
ve staré radnici, kde nechyběl ani primátor Pezinku Oliver Solga.
****
Nejasné klady a nepochybné zápory Lisabonské smlouvy
25.5.2009 Haló noviny str. 2 Z domova (kru)
PRAHA - Jednoznačné odmítnutí šrotovného, kritika nedostatečného čerpání fondů EU,
odmítnutí i obrana možností společné politiky EU po přijetí Lisabonské smlouvy, resp.
odmítnutí Lisabonské smlouvy vůbec charakterizovaly diskusi v nedělním pořadu Partie TV
Prima, kde se sešli náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík (SZ), europoslankyně
Jana Hybášková (Evropská demokratická strana), Jiří Payne (Strana svobodných občanů) a
Vladimír Železný (Libertas.cz).
Zatímco Dusík a Hybášková bránili současný stav EU a Lisabonskou smlouvu, Payne
a Železný smlouvu napadli. LS jako celek Dusík považuje za výhodnou pro občany ČR, s
ratifikací prý nelze čekat na jiné státy, neboť by to bylo dokladem zpochybňujícím naši
suverenitu. Podle Hybáškové jsou diskuse o smlouvě již »vodou za mlýnem«. Obhajovala ji
zavedením zásady energetické bezpečnosti, kvůli které by se neměla opakovat plynová krize
(jeden z hlučících debatérů se optal, zdali Rusko či Ukrajina jsou členy EU, aby ji
dodržovaly). Zmínila i možnost ústavního zkrácení funkčního období prezidenta. Payne
označil LS za slepou uličku, prohlásil, že v EU je deficit demokracie a LS jej prohlubuje,
proto je nutno vytvořit opozici v EP, která by byla alternativou současnému pojetí a trendu
EU. Dle něho by mnohé klady připisované Unii šly vyjednat mezivládními dohodami, včetně
volného pohybu osob (viz Benelux). Železný rovněž LS odmítl, mj. napadl různé
»vojáčkování«. Nazval LS spiknutím politických elit a dodal, že smlouvu neratifikoval nejen
Václav Klaus, nýbrž i prezidenti SRN a Polska, britská královna a Irsko. Zdůraznil též, že ČR
ztratí 62 práv veta. Jako příklad uvedl pravomoc EU nařídit ČR kvótu azylantů či migrantů,
které bude muset v rámci společné imigrační politiky a solidarity s ostatními státy EU (např.
Řeckem či Itálií, kam přichází mnoho utečenců z Afriky a Asie) přijmout. Přiznání tohoto
práva EU se podařilo moderátorovi Petru Šimůnkovi vydolovat z Hybáškové až po
opakovaných dotazech, byť operovala ostřejšími pravidly EU vůči ilegální migraci, než má
nyní ČR. Železný dále připomněl, že 105 nových pravomocí, které EU Lisabonskou smlouvu
získá, zvýší podle analýzy, kterou europoslanci dostali v posledních dnech, rozpočtové
náklady Unie. Kvantifikaci tohoto jevu však již nestihl dokončit. Pro Haló noviny
europoslankyně Věra Flasarová uvedla, že by se mělo jednat celkem o čtyři rozborové
dokumenty, její kolega Jaromír Kohlíček sdělil, že LS žádá od států vojenské výdaje
minimálně ve výši 2 % HDP a též že jejím tlakem na snížení DPH dojde k propadu příjmů
států, což - jako ve střední Evropě -může vést k výprodeji státního majetku.
Železný vyvolal i diskusi o hlasovací síle jednotlivých zemí, upozornil na snížení síly
ČR v Radě EU (z 2,6 na 2,2 %) a naopak posílení SRN (z 9 na 18 %). Jak poznamenal, již
stávající hlasovací práva nezachránila pro např. cukerní kvóty. Hybášková mu oponovala
hlasovacími limity pro počet států (55 %, tj. 14 z 27) a počet obyvatel (65 % obyvatel Unie).
Všichni diskutující se shodli na nedostatečnosti čerpání z eurofondů, příčinu viděli
zejména na českých ministerstvech. Hybášková sice vypočítávala možnosti, jak europoslanec
může na EK a bruselské úředníky tlačit, dle Payne však může jen kontrolovat čerpání a
interpelovat eurokomisaře. Železný uvedl, že v r. 2006 čerpala ČR jen 24 mld. Kč, ač do
rozpočtu EU přispěla 30 mld., u jednoho z fondů Hybášková konstatovala čerpání pod 1 %, u
jiného z oblasti životního prostředí odhadl Dusík čerpání na 35 %. Payne a Železný
doporučovali část peněz netočit přes Brusel, ale přidělovat je obcím atp. rovnou z úrovně
státu, tj. dle zásad subsidiarity; o příjmy by však prý přišli různí poradci a konzultanti
pomáhající sestavovat žádosti o dotace...
Na šrotovném všichni kritizovali nesystémovost, většina deformaci prostředí, podporu jen
některým oborům na úkor jiných, a lobbismus. Dusík dodal, že původní návrh šrotovného
málem zlikvidoval Státní fond životního prostředí. Spolu s Hybáškovou zdůraznil potřebu
podpořit v krizi znalostní ekonomiku, Hybášková navrhla snížit DPH pro procesy s velkým
podílem lidské práce.
Železný napadl EU i třeba kvůli vinařům, kdy kvůli přebytkům v Itálii EU posvětila
možnost označovat jako Rozé i jakýkoli mix i nekvalitních bílých a červených vín, ač dosud
tohoto označení mohla užívat jen vína vyráběna speciální technologií. Hybášková se snažila
otevřít téma bezpečnosti, jak vojenské či kriminální, tak třeba energetické (kde se od SZ liší
zakomponováním jaderné energetiky). Hovořila o »legitimním bezpečnostním zájmu EU«,
např. i v Iráku a Afghánistánu, což opět některý z debatérů nespolečensky jí skákajících do
výkladu doplnil otázkou, jaké jsou zájmy EU třeba v subsaharské Africe.
****
Železný: Klausovy postoje nám pomáhají, přestože je zesměšňován a vystaven útokům
23.5.2009 Právo str. 8 Rozhovor Alexandr Mitrofanov
* Sedíme ve vaší galerii Zlatá husa. Sem by se bez problémů vešlo hned několik rodin
nelegálních přistěhovalců. Už vám z EU volali, kdy je vám přidělí?
To je hezká otázka. My ji máme dokonce na volebním plakátu: Chcete, aby vám
Evropská unie přidělovala nelegální přistěhovalce do vašeho domu?
* Proto se vás ptám.
Já si myslím, že budou schopni se o to pokusit, pokud využijí některých ustanovení
Lisabonské smlouvy, zejména pasarelu a doložku flexibility.
* Můžete tato slova vysvětlit?
To je zvláštní postup, kterým po úvodní ratifikaci Lisabonské smlouvy si pak dále EU
přisvojuje práva, a to i ústavní práva, včetně azylového zákona, daňového zákona a dalších,
už nikoli pomocí ratifikací nebo referend, ale pouhou dohodou s vládou.
* Ale vláda, pokud vím...
… má vázaný mandát (souhlas obou komor českého Parlamentu). Leč k přenosu
ústavního práva potřebujete podle naší ústavy ústavní většinu, zatímco tento mandát uděluje
parlament prostou většinou – jak já říkám, jednoho opilého Kotta.
* Kott už je dnes historie.
Ale vláda stejně většinu ve Sněmovně má, jinak by nebyla vládou.
* Takže jakákoli budoucí česká vláda by Vladimíru Železnému přidělila nelegální
přistěhovalce?
Nejde o Vladimíra Železného.
* Já stále po zhlédnutí vašeho volebního plakátu vidím ve Zlaté huse marocké rodiny.
Ne, vůbec ne! Bavme se obecně o přidělování „spravedlivé kvóty nelegálních
přistěhovalců do zemí, které nejsou vystaveny takovému tlaku“. Tak to bylo řečeno při
projednávání.
* Co nám tedy hrozí?
Já si myslím, že nám hrozí hodně. Azylový zákon patří k nejcitlivějším oblastem. Já
bych řekl, že ještě citlivější oblast, která nás bude čekat po ratifikaci Lisabonské smlouvy...
* * Utekl jste mi z těch přistěhovalců. Pořád si chci představit marocké rodiny ve vaší galerii
a nějak mi to nejde. Nebudou tady? Ani po přijetí Lisabonské smlouvy? Že ne?
Doufám, že ne. A je to jedno, že budou na sídlišti u nás?
* Budou na sídlišti?
Já nevím, kde budou. V takovém rozsahu nemáme připravená žádná zařízení.
* Myslíte si, že jakákoli budoucí česká vláda a parlament budou ochotny jakékoli množství
nelegálních přistěhovalců přesahujících naše možnosti odhlasovat?
Parlament bude muset vládě uvolnit prostředky, hlasovat o tom nebude.
* V čem je tedy vázaný mandát vlády?
Pouze v tom, zda předáme pravomoci vyplývající z azylového zákona či nikoliv.
* Co když je nepředáme?
Když je nepředáme, tak je nepředáme. Chci vidět, pokud se vláda dohodne, ten
okamžik, kdy její většina, která ji drží u moci, jí neodhlasuje cokoliv.
* Bude-li většina ve straně či v koalici, která vyhrála volby, pro kvótu přistěhovalců, proti
čemu bojujete – proti většině?
Bojuji za to, aby ty úkony, které máme podle naší ústavy pře -dávat ústavní většinou
nebo referendem, bychom předávali tímto způsobem. Když se to schválí v referendu nebo obě
komory parlamentu ústavní většinou se shodnou na tom, že vláda může tyto pravomoci předat
prostřednictvím pasarely nebo doložky flexibility...
* To zní jako slova, kterými se straší malé děti.
Myslíte pasarela jako nějaká čarodějnice? Ano, je to velká čarodějnice.
* Uvádíte na plakátech, že Lisabonská smlouva je ponižující. Proč?
Je to neúspěšná ústavní smlouva, která měla asi 630 stránek a která je rozstříhána na
malé kousky a rozptýlena do 1660 stránek Lisabonské smlouvy. Je to takové pohrdání lidmi,
protože vědí, že lidi to tam nenajdou! Oni to ani neučtou! Proč zakrývají pravdu? Proč to
lidem neřeknou rovnou? Vás to neponižuje, když s vámi takto úředník jedná?
* Jen pro pořádek: nic dobrého na Lisabonské smlouvě nevidíte?
Pro pořádek: drobné, nepatrné zlepšení postavení Evropského parlamentu. Velmi
ostýchavý úkrok směrem k národním parlamentům. Tam já vidím nakročení správným
směrem, ale jinak na ní nevidím nic, protože řeči o tom, že ji nezbytně potřebujeme, nejsou
pravdivé.
* Jak potom vnímáte vlnu schvalování Lisabonu, která jde napříč Evropou a Českou
republikou?
Velmi jednoduše. Je to spiknutí elit a je to lhostejnost populace. Některé národy jsou
politické, jiné méně. Některé mají za sebou totalitu jako my a obecné znechucení šťourat se v
politice a v komplikovaných dokumentech je příliš vysoké. Je to spiknutí těch Topolánků,
kteří doufají, že budou komisaři. Je to spiknutí těch Špidlů, kteří podepisují nevýhodné
přístupové podmínky a vědí, že tam možná skončí. Teličků, kteří tam skončili a ty podmínky
vyjednávali...
* Kolik je tam hodných Železných?
Hodných Železných je dost. Jenom v Evropském parlamentu je to vždy mezi 100 a
130 lidmi.
* Menšina.
Ano. Je to menšina. Já to nedělím na hodné hochy a zlé hochy. Řekl bych, že je to
přirozená touha elity. Dnes poslanec Evropského parlamentu, na rozdíl od našeho poslance,
bude brát 207 000 korun měsíčně. To vytváří elitu.
* Kdyby vás evropské elity pozvaly mezi sebe, přijal byste?
Ony mě zvou mezi sebe.
* A vy nechcete?
A já nechci. Já nejsem koupitelný.
* Co vám nabízejí?
Kdybych se překlopil a stal se podporovatelem Lisabonské smlouvy, tak nesporně se
svojí lepší jazykovou výbavou, než má Špidla, s politickou zkušeností, politologickým a
historickým vzděláním najdu uplatnění. Já nejsem na prodej. Jsou lidé na prodej a nejsou. A
pak ještě jsou lidé mezi tím, kteří nepotřebují prodej, ale potřebují košerizovat své peníze.
Budu-li komisařem, nejde mi o těch osm set tisíc měsíčně. Jde mi o to, brát těch osm set tisíc
a moci používat veškeré bohatství, které jsem získal úplně jiným způsobem.
* To je u nás tolik kandidátů na příštího eurokomisaře?
Nejde jen o tuto funkci, ale o obrovský rozptyl míst placených Evropskou unií.
Evropské elity si vytvořily opravdu zvláštní kastu, která jim bude do smrti zavázána.
* * A vy jako europoslanec chcete tuto kastu rozkládat zevnitř?
Ne. Vy jste nepoložil otázku, zda vidím něco dobrého na Evropské unii. Vidím. Já
nechci odejít z EU. My tam patříme. Jsme její nedílnou součástí. My jsme dokonce velmi
pozoruhodnou součástí. Přinášíme totalitní zkušenost, která druhé půlce velmi bolestně
chyběla. My víme, kam ten krok vede. My jsme už ho prošli. Sice pod jiným jménem, pod
jinou vlajkou, s jinou písničkou, ale víme, kde končil. EU nás navíc velmi dobře košerizuje
navenek. Samozřejmě je hodnotou i to, že o pár sekund se zrychlil průchod hranicí. Máme
snazší komunikaci. Ano. Snáze vyvážíme zboží. Ano. Snáze se domluvíme, protože normy
jsou všude stejné. Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem
překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity.
* Vždy jste vynikal schopností oslovit velké množství lidí, ať už jako ředitel Novy, nebo jako
senátor. Nezdá se vám ale, že vaše auditorium si už zvyklo na to, že je v EU a nepotřebuje se
bouřit?
Nemám nic proti tomu, aby si na to zvyklo.
* Ale může si myslet, že Železný rebelující v Evropském parlamentu za 207 tisíc je za těchto
okolností zbytečnost.
Všechny peníze, které jako evropský poslanec dostávám, jdou na charitu. Jsem jediný
poslanec v České republice, který to dělá zadarmo. Velmi bych chtěl vyzvat prostřednictvím
vašeho ctihodného listu zejména paní Roithovou, která velmi vzrušeně popisuje misi, kterou
ve prospěch ČR v Evropském parlamentu vykonává, aby všichni, kteří se zaklínají sociální a
charitativní politikou, přijali tezi, že nepoužijí nové výhody, která o více než 130 tisíc korun
zvedá příjem europoslance nad dosavadní plat, který je stejný jako plat českého poslance a
senátora. A aby těch 130 tisíc navíc po zdanění odevzdali na charitu.
* Co z toho budou lidé mít, když opět zvolí Vladimíra Železného?
Minimálně vinaři budou vědět, že zachováme naše vína. Chemici budou vědět, že
kromě čtyř lidí z ODS tam byl ještě pátý Železný, který běhal jak fretka Evropským
parlamentem a snažil se zabránit některým drastickým opatřením REACH (zkratka pro novou
chemickou politiku Evropské unie, která vychází z jeho obsahu – registrace, evaluace
/hodnocení/ a autorizace /povolování/ chemických látek – pozn. red.). To se ale nepovedlo.
* Mluvíte o lhostejnosti většiny populace. Jak s ní chcete pohnout?
Jednoduchým, nevulgarizujícím, ale bohužel hodně zjednodušeným výkřikem.
* Například?
Například možnost restituce sudetoněmeckého majetku.
* * Jiní to popírají.
Ano, ale já mám pravdu v jednom: že pomocí Charty, která je nedílnou součástí
Lisabonské smlouvy, budou otázky restituce, které obsahují prvek diskriminace, převedeny z
českých národních soudů na soud nikoli ve Štrasburku, ale přímo do Lucemburku. A to
včetně přezkumu již právně platných rozsudků českých soudů.
* Nakolik vám osobně a kandidátce Libertas.cz pomáhají postoje Václava Klause?
Pomáhají. Přestože je zesměšňován a vystaven útokům, pomáhá nám jeho precizní
analýza, kterou jako jediný v Evropě zajišťuje postavením prezidenta země a také svým
postavením – poslouchejte dobře – tělesa ratifikujícího Lisabonskou smlouvu.
* Dá se očekávat, že Václav Klaus přímo podpoří Libertas. cz?
Není to zvykem. Já ani nevím, jaký má teď postoj k naší straně. My jsme s ním
spřízněni myšlenkově. Nekonzultujeme s panem prezidentem postup při volební kampani
Libertas. Ani nevíme, zda to dělá Machova strana nebo jiná politická seskupení, která mají
podobné směřování jako my.
* Je vás nějak moc.
Je nás bohužel nějak moc. Přesně podepisuji. Souhlasím. Škoda že jsme se nedokázali
dát na jednu platformu. Ale alespoň jedna z těch platforem by potřebovala prolomit
pětiprocentní hranici. Ale zpátky k Václavu Klausovi. Na druhou stranu: jezdíme kolem
plakátu, kde se objímá Zeman s nějakými dvěma osobami...
* Není to vaše bývalá spolupracovnice Jana Volfová?
Plakát je tak nevýrazný, že je tam skoro nevidíte. Václav Havel prohlásil, že Strana
zelených, ta Bursíkova a madam Jacques, která ani neví, co je biomasa, je ta pravá zelená,
zatímco ta druhá je zřejmě jiné barvy. Čili najednou se prolamují některá tabu a já nevím, jak
se zachová pan prezident. My bychom byli mimořádně potěšeni, kdyby řekl: ano, já si
myslím, že Libertas pracuje správným směrem. Ale on už to řekl, on přijímá Ganleyho.
* Stejně mi nejde do hlavy, proč, když máte v takové nelásce evropské elity, píšete na svých
volebních plakátech Evropský komisař s velkým e.
Myslel jsem si, že při rychlém čtení by bylo pro lidi komplikované rozebrat náš
evropský komisař. Že by přišli o message. Proto jsme u této funkce, která se ostatně v
angličtině a jiných západních jazycích píše s velkým písmenem, použili velké písmeno.
* A co to původní Chcete, aby jste o našem Evropském komisaři mohli ve volbách
rozhodovat Vy?
Prosím vás, viděl jste někde to aby jste?
* Na reprodukci vašeho plakátu v novinách.
Viděl jste ho někde na ulici v této podobě? Neviděl. To byl nátisk před korekturou.
Ještě velmi technicky nedokonalý. Jen jsme jej na tiskové konferenci ukázali a řekli, takhle
bude vypadat naše kampaň.
* Jednička na kandidátce Vlastimil Tlustý nebyla příliš spokojena s tím, že jste po
pravomocném odsouzení zůstal na kandidátce jako dvojka. Nepovede to k napětí mezi vámi?
Myslím, že ne. Ten jeho výrok byl ještě předtím a bylo to velmi rafinovaně uděláno.
* Spiknutí elit?
Ne. To byla taková finta od novinářů. Ale velmi jednoduchá, primitivní, to nebylo
žádné komplikované spiknutí, kdepak. V momentě, kdy byl oznámen rozsudek, se ho na to
zeptali a on řekl svůj názor: neměl by zůstat na kandidátce. Já měl v tu dobu stejný názor. Den
a půl nato, kdy se sešla republiková rada strany Nezávislí demokraté, aby projednala situaci, a
on už věděl, jaké je její rozhodnutí, mu zavolali novináři, zda trvá stále na svých názorech,
které jim sděloval. A on řekl: no samozřejmě.
* Jak se vám jeví současná česká politika, pokud jste ji z Bruselu stačil sledovat?
Já jsem bohužel uvítal změnu od sociálnědemokratické vlády ke koalici, která byla
vedena ODS. Bylo to pro mě brutální zklamání. Některé postupy zůstaly stejné, některé
zjemněly, ale některé hodně zbrutálněly. Mám na mysli tzv. výběrčí, bezuzdné vydírání
podnikatelů. Když mluvím se svými přáteli z podnikatelské sféry, říkají: sociální demokraté
chodili a chtěli peníze za různé úkony. Tihle současní, když chodí, za prvé strašně spěchají, za
druhé chtějí podstatně větší procento a za třetí už to chtějí za nic, jenom za to, že podnikáme.
* Problém je v tom, že stejně jako Václav Klaus v této věci nepřinášíte jediný důkaz. Co s
tím?
Já nevím, jak se tyhle věci prokazují. Já to mám z rozhovorů s těmi, kteří platí nebo
kteří začínají vzdorovat.
* Ale veřejně už to neřeknou.
Já vím, že to je vážný problém. Ale znáte-li způsob, jakým tohle prolomit, zachráníte
demokracii v Česku.
* Vadí to někomu tak silně, že by se kvůli tomu vzbouřil?
To je velmi vážná otázka. Jestli ne, tak je mi líto té země.
* Emigrujte.
Jsem s ní příliš spjat. Člověk by měl zůstat s tou zemí i v úzkostech.
* Opravdu nemáte chuť s tím praštit? Co vás stále žene do politiky? Po šedesátce by se dal
trávit čas i jinak. Navíc s vašimi finančními možnostmi.
To víte, že jo. Můžu třeba fotografovat, dělat výstavy. Psát knihy. Sbírat obrazy.
Cestovat.
* Tak proč chcete zůstat v politice?
Já nevím. Není to touha po moci, ujišťuji vás. Je to snaha vtisknout to, čemu věřím.
* Ale když sám přiznáváte, že věci, které považujete za korupci, se společností nijak nehnuly,
má smysl, abyste se angažoval dál?
Myslím, že má.
* Kvůli vinařům?
I kdyby to bylo jenom kvůli tomu vínu. Víno je hodně zásadní věc v životě.
* Ale spousta lidí pije pivo. A další pak kořalku.
Jednou přijdou na to, že to víno je podstatné.
Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace,
která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity
****
21.5.2009
Železný: dva roky s podmínkou
Reflex str. 13 Portrét týdne PETR VOLF
Trest bývalému řediteli Novy za dovoz umění. Jeho sbírka obrazů je však unikátní.
Zatímco mnohé mediální aktivity, politické názory a veřejná vystoupení Vladimíra
Železného lze považovat za – jemně řečeno – sporné, tak nad způsobem, jakým si vede v roli
SBĚRATELE UMĚNÍ, se dá jen uznale pokývat hlavou.
Na poli sběratelství výtvarného umění je Vladimír Železný pokládán za absolutní českou
špičku, někdy bývá dokonce přirovnáván k Vincenci Kramářovi. Paradoxně však právě kvůli
umění má vážné problémy se zákonem a od minulého týdne si musí dávat hodně pozor ve
všem, co udělá. Dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky, neboť podle
Vrchního soudu krátil daň.
Jedná se o jedenáct let starý případ týkající se souboru obrazů od Emila Filly, Andrého
Nemese a Alfreda Justitze, které Železný zakoupil pro svou sbírku v Londýně a New Yorku.
Městský soud požadoval ještě uhrazení pěti miliónů korun, ovšem to soud vyšší instance
nepotvrdil, nicméně na podmínečném odsouzení trvá, protože Železný neuhradil DPH.
Je to hloupost. A zavání to snahou za každou cenu dokázat, že na každého jednou dojde.
Lidé, kteří umění dovážejí, by měli být hýčkáni daňovými úlevami – a ne trestáni. Je
známá věc, že bohatství amerických uměleckých sbírek vzniklo právě na tomto principu,
protože dovoz obrazů, grafi k či soch tam nepodléhal ani žádnému clu, ani žádné dani. Díky
tomu ve dvacátém století USA utekly celému světu i v oblasti výtvarného umění. Takového
stavu věcí se podařilo dosáhnout nyní i v zemích Evropské unie, takže kdyby Železný kupoval
o pár let později, bylo by všechno v úplném pořádku: DPH se už neplatí (ovšem z takzvaných
třetích zemí – včetně USA – dělá při dovozu umění daň devět procent z jeho ceny).
LOGICKÝ KROK
Vladimír Železný začal umění sbírat ve druhé polovině devadesátých let. Železný je nejenom
inteligentní, ale zároveň má dobrý vkus a to je pro ambiciózního sběratele – vedle
dostatečného množství peněz – nezbytná kombinace. Rychle si osvojil dějiny českého umění
dvacátého století, zaměřil se na klasickou modernu, kubismus, předválečnou avantgardu, dále
pak zejména na šedesátá léta (dobu svého mládí) a sedmdesátá léta, kde jeho zájem končí.
Umění mladšího data ho nezajímá, nevěří mu.
To, že chce sbírat na nejvyšší profesionální úrovni, dokázal, když začal spolupracovat
s Magdalenou Juříkovou, přední historičkou umění, která se stala ředitelkou jeho Galerie
Zlatá husa: „Když jsem začala s Vladimírem Železným v roce 1999 spolupracovat, jeho
sbírka čítala okolo šesti set položek. Bylo na ní vidět, že sběratel měl k věcem, na které se
soustředil, blízký vztah. Nejprve jsme spolu dva víkendy strávili nad obrazy. Bylo to až
dojemné, vzal každý obraz do ruky a řekl k němu svoji interpretaci. Kupuje si totiž jenom
díla, jež ho opravdu osloví.“ Byl to logický krok, protože jakmile se sbírka začne rozrůstat,
není už v silách amatéra, třebaže sebevíce poučeného, aby udržel její smysluplný tvar.
ZLATÁ ŠEDESÁTÁ
Kupříkladu sběratel Michael Ringier, vydavatel Reflexu, všechny svoje nákupy konzultuje s
Beatrix Rufovou z curyšské Kunsthalle, kterou jmenoval kurátorkou své sbírky.
Magdalena Juříková doplňuje: „Vladimír Železný si uvědomil, že jeho sběratelská
činnost přerostla soukromou bázi, a rozhodl se, že sbírku zveřejní a učiní ji dostupnou i
ostatním.“ Během deseti let, co působí v Galerii Zlatá husa, jí rukama prošlo na tisíc obrazů,
které spolu se Železným nakupovala. Sbírka má tedy okolo šestnácti set položek a to je počet
překonávající i slavnou kolekci Medy Mládkové. Ačkoli je to množství obrovské, rozhodující
je kvalita.
Když začal v devadesátých letech nakupovat Vladimír Železný, dodal trhu s uměním
dosud chybějící finanční náboj: na korunu nehleděl a pro řadu umělců to znamenalo vítané
přilepšení ke směšným penzím a důstojné stáří. Těžko soudit, kolik vlastně utratil, ale určitě
se jedná o devítimístnou částku.
Jinými slovy, do umění dal stovky miliónů.
Bez obrazů ze Zlaté husy se dnes neobejdou monografi e, bývají často představovány
na velkých výstavách. Samotná galerie v pražské Dlouhé třídě je veřejnosti otevřena vždy v
pondělí, kdy jsou státní galerie a muzea zavřené.
Malíř Jan Paul dospěl k tomuto názoru: „Úvahy o menších či větších ,nováckých debilech‘
spláchne čas, Železného sbírka tu jako trvalá hodnota zůstane a spory o moralitu jejího tvůrce
si nebude už nikdo pamatovat.“ Ostatně také proto si lidé umění kupují a budují muzea: aby
překročili vlastní stín. Kdo dnes ví, že Salomon R. Guggenheim zbohatl na zlatě vykutaném
na Klondiku? A určitě ještě dříve zapomeneme, že Vladimír Železný ve stejném týdnu, kdy
dostal trest za krácení daně, vehementně hájil podmiňovací tvar „chcete, aby jste“ na
plakátech k volbám do Evropského parlamentu, místo aby přiznal, že jedině „abyste“ je
správný. I vzdělaní muži dělají hrubé chyby ...
****
Vladimír Železný v Otázkách Václava Moravce 19. května: EU vládnou Špidlové
"Zákony navrhují nevolení úředníci - Špidlové," kritizoval Vladimír Železný velké pravomoci
Evropské komise. Ve studiu Václava Moravce se kromě Železného, před pět lety zvoleného
za Nezávislé, sešli europoslanci Miloslav Ransdorf (KSČM), Jan Zahradil z ODS, Josef
Zieleniec (SNK-ED), Libor Rouček (ČSSD) a Zuzana Roithová z KDU-ČSL.
Železný kritizoval to, že až na výjimky má právo na navrhování zákonů jen Evropská komise.
Nelíbí se mu pravomoci europarlamentu, v němž sedí. "Je to jediný parlament na světě, jehož
poslanci nemají právo navrhovat zákony. Zákony naopak navrhují nevolení úředníci Špidlové. Jsou to Špidlové, kteří jsou nominováni vládou, kteří nemají žádného svého voliče,
před kterého by si stoupli a zodpovídali by se," vyjádřil se bývalý ředitel TV Nova Vladimír
Železný.
"My je můžeme pouze korigovat," dodal. Útočil tím přímo na expremiéra Vladimíra Špidlu,
který je jediným českým eurokomisařem. Většina europoslanců, včetně dalšího euroskeptika
Jana Zahradila, začala Železnému okamžitě oponovat. "Každé instituci připadá, že má příliš
malé pravomoci," nechal se slyšet Zahradil. "Mně nevadí, že Evropský parlament není
skutečným parlamentem, jako například český parlament. Evropská unie není stát," dodal.
Sociální demokrat Libor Rouček Železnému řekl, že nechápe, proč zároveň horuje za větší
pravomoci europarlamentu a proti Lisabonské smlouvě. "Lisabonská smlouva pravomoce
Evropského parlamentu částečně posiluje. Například v té věci, že europarlament, protože
schvaluje rozpočet, by mohl mluvit do společné zemědělské politiky," řekl Rouček
Železnému, který se svým novým sdružením Libertas.cz bojuje proti Lisabonu.
Se Železným ale souhlasil komunista Ransdorf. "Koeficient blbuvzdornosti je v Evropském
parlamentu vyšší než v českém parlamentu," obhajoval požadavek na větší pravomoci
europoslanců. Paradoxně se ale setkal s nesouhlasným bručením právě Železného. "To teda
ne," poznamenal bývalý ředitel TV Nova.
Pokud se na Českou televizi koukal Vladimír Špidla, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální
věci a rovné příležitosti, lehce se mu zřejmě neusínalo. Právě na něj totiž útočili takřka
všichni přítomní europoslanci. Vladimír Železný se navezl do Špidlovy malé znalosti cizích
jazyků. Eurokomisař by podle něj měl být někdo, za kým "nechodí dva černí havrani a jeden
mu překládá do jednoho jazyka, druhý do druhého."
volně podle iDnes, kráceno.
****
Schválení Lisabonské smlouvy Senátem
6.5.2009 ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 18:12 Radiofórum
Výňatek:
Vít DVOŘÁK, moderátor
-------------------Senát odpoledne schválil Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené
Evropské unie. Připomínám, že pro přijetí dokumentu bylo 54 ze 79 hlasujících senátorů, tedy
o 6 víc, než bylo potřeba. Teď smlouvu dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který ale
patří mezi její kritiky. Právě Lisabonské smlouvě věnujeme i další minuty Radiofóra. Obhájce
i kritiky Lisabonské smlouvy najdeme pochopitelně i mezi zákonodárci na Evropské unii, což
samozřejmě platí také pro české zástupce v Europarlamentu. Ve štrasburském studiu usedli
Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL, dobrý večer.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
-------------------Dobrý večer.
-------------------A Vladimír Železný za nezávislé demokraty, dobrý večer i vám.
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
-------------------Pěkný večer za Nezávislé demokraty s platformou Libertas.
-------------------Pane europoslanče Železný, Evropský parlament dnes zasedá, měli jste, nebo měl vy osobně
jste čas alespoň občas sledovat, co se odehrávalo v pražském Senátu?
-------------------Ano, my jsme průběžně samozřejmě sledovali to, co se odehrává v Senátu, i když tady
probíhaly taky velmi vzrušené války kolem svobody Internetu, kolem ustavení nového
regulačního orgánu na Internet, jako by to všechno už vlastně předjímalo budoucí
přeregulované prostředí, do kterého se tak nesmyslně hrneme.
-------------------Máte z toho těžkou hlavu z toho dnešního rozhodnutí Senátu?
-------------------Těžkou hlavu ne, já vím, že ratifikujícím činitelem u nás není parlament, jsme mezi dvěma
zeměmi Evropské unie, spolu se Spolkovou republikou Německo, kde ratifikujícím činitelem,
přímo tělesem ratifikujícím je výhradně prezident. Je to možná pozůstatek Masarykovské
tradice našeho prezidenta, jedna z posledních tradic, která zůstala, ale možná se nyní bude
hodit.
-------------------Pane Březino, tady před tím dnešním hlasováním v Senátu se nechal premiér Topolánek
slyšet, že Češi si pošramotili pověst, řeknu, shozením své vlády v době předsednictví víc než
dost a že tím, kdyby Senát řekl ne, že by to byl už úplný průšvih, souhlasíte s tímhle?
-------------------Tak rozhodně ta pověst pošramocená je, protože to sestřelení vlády uprostřed předsednictví je
vnímáno velmi negativně.
-------------------Napravili jsme to teď podle vás?
-------------------Co si myslím, já si myslím, že hlavně jsme vyjádřili svůj názor na věc a ten můžeme vyjádřit
a musíme vyjádřit bez ohledu na to, co řeknou Irové a já si myslím, že to je správně. Sám
jsem sledovat debatu v Senátu a když říkám, že je to správně, tak to říkám i jako částečný
kritik tohoto dokumentu, protože mně se na něm rovněž některé záležitosti nelíbily. Ale
dejme tomu, ta otázka pasarel byla vyřešena ke spokojenosti ...
-------------------No, nebyla.
-------------------... ověřovací klausuli, neskačte mně do řeči, pane kolego. To je otázka, která vyřešená byla,
proto já jsem pro a jsem velkým podporovatelem toho, aby nakonec i pan prezident udělal ten
krok, který by udělat měl.
-------------------Jenže, slyšeli jsme to teď před chvílí od senátorů, někteří z nich, senátoři za ODS, se obrátí na
Ústavní soud. Václav Klaus bude čekat, až co Ústavní soud řekne, bude to trvat několik
měsíců a bude nejspíš čekat i na druhé irské referendum. Co tomuto průtahu, průtahům, pane
senátore Železný, říkáte.
-------------------Já bych to nenazval průtahy, já bych to nazval přirozené právo prezidenta se rozhodnout, kdy
bude ratifikovat. Znovu připomínám, on je jediným ratifikujícím tělesem u nás. A vzhledem k
tomu, že jde o rozhodování vůbec nejzásadnější za uplynulých 20 let a pro budoucích 20 let
minimálně, tak si myslím, že spěch, hujerství a takové to, že my si budeme něco napravovat,
to, že jsme shodili vládu, víte, já se vrátím k té vaší otázce. Pokud by každá vláda v Evropské
unii měla být hájena jenom proto, že ta země přijímá předsednictví, oj, to by všichni chtěli být
předsedou. To by rozkradli tu zemi za půl a byli by úplně nenapadnutelní, vůbec nic, nikdo by
je nemohl odvolat, shodit, vždyť přece mají předsednictví, co to je za nesmysl. Dánové, když
měli předsednictví, tak také padla vláda a Švédové už mimochodem ohlásili předem, že až
budou v předsednictví teď po nás, tak že to vůbec neznamená půlroční hájení vlády. Takže
my nemáme co hlasováním v Senátu napravovat nějakou pošramocenou pověst. Víte, to je
takový ten český předklon zvláštní, za který se pak schovávají ti, kteří neustáli normální
demokratická pravidla a prostě padli. Prostě vláda neměla většinu a padla a nic jiného se
nestalo. Stala se normální věc, která se v demokraciích stává. To je, jestli to napravujeme,
nebo ne, tímhle tím skandálním rozhodnutím, které, k němuž jsme dospěli, a to přesto, že ta
smlouva je formálně mrtvá, přečtěte si, prosím, Niceskou smlouvu, Niceská smlouva říká
jednoznačně, jakmile jeden řekne ne, je to ztracené. Víte, my jsme, že jsme měli pokračovat v
té ratifikaci, proč jsme tedy nepokračovali v ratifikaci ústavy. Proč jsme nepokračovali v
ratifikaci ústavy, kdy Francouzi a Holanďané řekli ne, to se to zastavilo najednou? To byl
konec, a teď najednou, když je Irsko a už to vypadá zase znova špatně, víte, kdykoliv to
předložili lidu, to je jenom strach z lidí, to je spiknutí elit, kteří doufají, že budou jednou
komisaři, že budou velvyslanci Evropské unie, že se vytvoří dalších 150 tisíc míst pro, pro,
velmi lukrativních míst pro všechny, kteří podporovali Lisabonskou smlouvu. To jsou
bohužel tyhle ty malé zájmy, které jsou pak schopny obětovat i myšlenku roku 1918.
-------------------Pane europoslanče Březino, co vy na ten odklad podpisu Václava Klause říkáte a jak ho podle
vás bude vnímat Evropa.
-------------------Před chvílí jsme slyšeli podle mě sbírku nehorázností, ale myslím si, že ...
-------------------Pane kolego, nechte si, já jsem nekomentoval, já jsem nijak nekomentoval, ale já jsem
nekomentoval vůbec vaše.
-------------------Ne, ne, ne, to byla sbírka nehorázností a já nejdu do debaty s vámi bez šachových hodin,
protože toto exposé bylo podle mě ...
-------------------Ale od toho je tam moderátor, prosím. Od toho je tam moderátor.
-------------------Prosím, prosím o odpověď pana poslance Březinu.
-------------------Podívejte, já si myslím, že ...
-------------------Já jsem také nehodnotil jeho vystoupení, které bylo ne nehorázné, ale, no.
-------------------... co se týká tady tohoto, domnívám se, že je dobře, že jsme pokračovali v ratifikaci, že jsme
dali najevo svůj názor, my se přece nemusíme ...
-------------------Promiňte, já jsem se ptal na ten odklad.
-------------------Co se týče odkladu, nepovažuji ho za dobrý.
-------------------A co si o tom bude myslet a říkat Evropa podle vás?
-------------------V tom souhlasím jako s jediným s kolegou Železným, já si myslím, že to je výraz naší vůle a
Evropa v tomto případě k tomu nemá co říkat. Náš parlament v obou dvou komorách vyjádřil
svůj názor a já věřím tomu, že prezident se zachová podle toho, jak ho smysl ústavy k tomuto
vede.
-------------------Europoslanci Vladimír Železný a Jan Březina, pánové, klidný večer.
-------------------Ano, vám také, mějte se moc hezky, na shledanou.
-------------------Vám také, na shledanou.
....
****
Libertas na Konventu podepsalo petici na ochranu práv občanů
1.5.2009 Zpravodajství ČTK str. 0 mes pol mtw
Řím 1. května (ČTK) - Na celoevropském setkání kandidátů do Evropského parlamentu za
hnutí Libertas, takzvaném Konventu, dnes v Římě delegáti, kterých se sešlo asi tisíc,
podepsali Petici Libertas na ochranu demokratických práv evropských občanů. Jako host
strany irského milionáře Declana Ganleyho vystoupil bývalý polský prezident Lech Walesa,
který hnutí podpořil a prohlásil, že Evropa neustále potřebuje nová ekonomická a politická
řešení, jež nahradí ta špatná.
Petice Libertas požaduje, aby občané evropských zemí měli možnost rozhodovat o přijetí
budoucích evropských dohod. "My, ve jménu silnější Evropy, se zavazujeme, že žádná nová
evropská smlouva nebude moci být implementována bez referenda," stojí v petici, jejíž
veřejný podpis, živě vysílaný na internetu, je podle Ganleyho "příkladem podpory Libertas
otevřenosti a transparentnosti evropské politiky".
Walesa ve svém vystoupení podle agentury PAP vyzdvihl Ganleyho jako vůdce s intelektem
a idejemi a prohlásil, že pro Libertas vidí místo v Evropě ve smyslu dobré a upřímné práce.
Evropa, EU a její instituce podle Walesy potřebují být neustále korigovány.
Projev bývalého opozičního předáka byl podle polské tiskové agentury PAP několikrát
přerušen výkřiky části polských delegátů "zrádce" a "Bolek" v narážce na Walesovu údajnou
přezdívku, kterou měl užívat jako informátor komunistické policie. Ganley incident kritizoval
a protestující označil za idioty. "Měli jsme obavy, že se něco takového stane. Lidé, kteří se
takto chovají, jsou proti svobodě a demokracii," uvedl Ganley, který ve svém projevu k
delegátům kritizoval Evropskou unii, zejména její údajný demokratický deficit.
Českou pobočku Ganleyho Libertas založil europoslanec Vladimír Železný, který je dvojkou
na kandidátce ve volbách do Evropského parlamentu. Lídrem je poslanec a bývalý člen ODS
Vlastimil Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že
strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. Podle průzkumu agentury STEM z 21.
dubna by stranu volilo zhruba jedno procento voličů.
Evropský parlament oficiálně uznal Libertas jako panevropskou politickou stranu. To
opravňuje hnutí před červnovými volbami do EP k čerpání peněz z evropských fondů.
****
Vinaři diskutovali o nerovné konkurenci
30.4.2009 Nový život - zpravodajský týdeník str. 10 Publicistika
ZBYNĚK HÁDER
Více než stovka vinařských odborníků se sešla na mezinárodní konferenci „České a moravské
vinařství - 5. rok v EU“, kterou pod záštitou ministerstva zemědělství a Vinařského fondu
pořádalo město Hustopeče.
„Pro Hustopeče, jako vinařské centrum tohoto regionu, má tato konference velký
význam,“ řekl starosta města Luboš Kuchynka. „Už si k nám zvykli jezdit lidé, kteří ovlivňují
zemědělskou politiku a politiku s vínem. Proto tuto tradici a službu našim vinařům musíme
zachovat.“
Právě vinaři mají na této konferenci jedinečnou příležitost seznámit se s novými
trendy, které se prosazují v naší zemi, ale i v Evropě. „Každá taková akce je významná pro
střední a malovinaře, protože právě jim se musí dostat pomoci při jejich práci. A tady je
prostor pro konzultace, aby to naše vinařství šlo stále dopředu,“ svěřil se Josef Ševčík z
mikulovského hotelu Zámeček.
Vinařští experti z České republiky, Slovenska a Rakouska diskutovali nad otázkami,
které v současnosti trápí naše vinaře. Jedním z nich je problematika povinného označování
všech látek na etiketách s vínem. „Je to systematický útok na jeden z nejkvalitnějších
přírodních produktů, na víno,“ je přesvědčený europoslanec Vladimír Železný. „Je to
ekonomický zájem výrobců konkurenčních produktů, které nejsou ani zdaleka tak krásně čisté
a tak úžasné jako víno.“
Druhým velkým tématem posledních dní je otázka růžového vína. To se v poslední
době těší velké oblibě u konzumentů, která je podporována velkou propagací ze strany
Vinařského fondu. „My děláme velkou propagaci růžovým vínům, protože jsme přesvědčeni,
že si tato vína najdou u zákazníků velkou oblibu,“ vysvětluje předseda rady Vinařského fondu
Milan Venclík. „Proto se Vinařský fond musí snažit, aby vína byla kvalitní. Aby zákazník
věděl, co pije, odkud a že je to maximální kvalita.“ I zde však ze strany Evropské unie hrozí
našim vinařům jisté nebezpečí. „Předminulý týden přišla evropská komise pro víno s
návrhem, že růžové víno se nemusí vyrábět tou náročnou klaretovou technologií, kdy se
chováte k modrému hroznu stejně, jako by byl bílý,“ objasňuje tuto problematiku
europoslanec Železný. „Teď se může vyrábět tak, že slejete láhev bílého a láhev červeného
vína, kterou jste před tím neprodali a máte růžové víno. To je jedna hrůza. Druhá hrůza je, že
komise se brání, aby na etiketě bylo napsáno: vyráběno tradiční technologií, nebo vyráběno
pouhým sléváním vína. Tady jim to najednou vadí. Proč? Je to tím, že je v Itálii nadbytek
bílého vína a potřebují ho vyprodat jako růžové.“
Obrovská produkce levného italského růžového vína by samozřejmě ekonomicky
poškozovala moravské vinaře. Vinařský fond se proto k této otázce staví vcelku jednoznačně.
„My se snažíme, aby tato vína byla jasně označena, jakou technologií vznikla,“ prohlásil
Milan Venclík. „Neříkáme, že by růžová vína vzniklá mícháním byla nekvalitní. Ale je to
úplně jiná technologie. A je to směr, kterým my nechceme jít. My nechceme, aby se tady na
jižní Moravě růžová vína vyráběla tím, že se smíchá červené víno s bílým,“ prohlásil
rezolutně Venclík.
****
Vladimír Železný
20.4.2009
Strategie
str. 36 Rozhovor
Dominik Hrodek, Jan Brychta
ČT není veřejnoprávní, Nova zešedla Založil komerční jedničku mezi současnými televizemi
a chtěl vést i tu veřejnoprávní. Jeho pořad Volejte řediteli se stal legendou. Nyní je českým
europoslancem, který patří k nejeuroskeptičtějšímu křídlu. Již 11 let odolává několika
soudním žalobám. Jak vidí Vladimír Železný současnou českou mediální realitu?
* Byl jste u vzniku významného média začátkem 90. let. Jak vnímáte vývoj českých médií od
té doby?
Podle mě si bohužel stále neseme zlom let 89 a 90. Zlomem míním odchod celé jedné
generace novinářů, která byla zdiskreditovaná. Nastalé vakuum bylo v nebývalém počtu
zaplněno lidmi, kteří chtěli dělat média. Vznikla tu generace, která si neprošla učednická léta
a rovnou nastoupila. Ale to není otázka jen médií, týká se to také střední generace dnešních
mediálních manažerů. Zatím získali obrovskou zkušenost, ale ta není oplodněna ani
kontinuitou ani stykem se zahraničními médii. Oni se to tehdy nějak naučili a dělají to tak
dodnes. Nemají vzory ze starší doby, které by jim vtiskly obecnější zásady. Konkrétně
dnešním médiím zazlívám hlavně míru aktivismu…
* Máte dojem, že média mají přílišný vliv na věci veřejné?
Problém je, že český novinář nechce zpravovat veřejnost o jevech, případně je
komentovat a vyjadřovat k nim svůj názor, což je legitimní. Naopak má neustálý pocit, že je
neuvěřitelně erudovaný a že dělá na tak zajímavém místě, že by měl skutečnost spoluvytvářet.
Kuriózně se tak celá tato generace novinářů dostává do kontaktu s tím, co bylo posláním
novinářů v 50. letech a co skončilo s příchodem let šedesátých. Tento aktivistický přístup se
snaží formovat svět, namísto aby ho reflektoval. To považuji za největší problém našich médií
a české žurnalistiky. A to zejména žurnalistiky psané.
*Cítím tam nějakou trpkou osobní zkušenost…
Těch by bylo více. Jeden příklad ale dám: Komentátor Plesl vyzýval Declana
Ganleyho, aby si nic nezačínal s Železným, protože je to padouch. Pokud by napsal, že by
podle něj měl Železný z politiky zmizet, bylo by to v pořádku. Od toho je komentátor. Ale on
koná výzvu! Novinář nemůže psát Ganleymu otevřený dopis. To si nemůže dovolit. Potom
představuje klasický příklad aktivistického novináře z 50. let, který boří a buduje svět, a ne
cudného novináře, který reflektuje a zpravuje o tom, co se děje, a bez jakýchkoli rozpaků k
tomu dodává svůj legitimní názor komentátora, který to vidí tak a tak. V menší či větší míře
se ten „český“ přístup objevuje téměř programově. Je to dáno aktivistickou rolí, kterou
novináři převzali v okamžiku, když se cítili být jakýmisi pravdoláskovými orgány. Pokud
chcete pravdu a lásku, musíte měnit svět.
* Opravdu máte pocit, že novináři mohou významněji ovlivnit věci veřejné více, než jim
přísluší?
Mne například překvapuje, že o výsledku voleb u nás rozhoduje Moravec a výzkumy,
které si zadává ČT. Záleží na tom, jestli vás rozřadí do elitní skupiny „jedna“, nebo do té
druhé, v níž budete mít podle odhadu 0,7 procenta volebních hlasů. Nálepka 0,7 už vám pak
zůstane, protože u nás vládne mediokracie. Nerozhoduje vaše charisma, předchozí práce a
zkušenosti. To vše je irelevantní, když vás Moravec šoupne do béčkového koše.
* Mají dnes zásadnější vliv zahraniční vlastníci českých médií?
Sliboval jsem si, že zahraniční vlastníci vnesou do našeho prostředí některé
elementární standardy. Nevnesli. Nevím, proč to tak je. Asi nechtějí zasahovat do něčeho, co
považují za tak silné lokální specifikum, a mají strach, aby si zásahem do něj neuškodili.
*Kdo by měl tedy mediální trh edukovat?
Vidím katastrofické selhání stavovských organizací. Opravdu katastrofické. Všechny
ty svazy, asociace a syndikáty nejsou schopny udělat to, co dělají stavovské organizace v
zahraničí. Nemají chuť ani páky hlídat česká média. Pokud si žurnalista vymýšlí příběhy a
legendy, měl by syndikát vystoupit, protestovat, ostrakizovat a dotyčného vytlačit na okraj
novinářského živoření. Na západ od nás se takový usvědčený novinář propadne z hlediska
uplatnění žurnalistické práce o tři řády níž. Vydavatelé a majitelé médií by měli mít vůči
stavovským organizacím větší respekt. Ale v první řadě tu jde o selhání stavovských
organizací, které by měly udržovat laťku na určité výši.
*Vnímáte lobbistické tlaky na novináře?
Víte, novinář touží nebýt novinářem, což je smutné. On chce být bohatým, ve
skutečnosti chce být podnikatelem, poslancem nebo jakýmkoli politikem. Chce být čímkoli
jiným, jen ne novinářem. K tomu potřebuje protektora, kterého si skrytě buduje. Nebo chce
být jen bohatý, a tak se zapojí do lobby a touží po tom dostat se třeba až do Bruselu, do města,
které asi má na počet obyvatel nejvíce lobbistů. Tam už stačí jen drobný lobbistický zásah,
několik slov v pozměňovacím návrhu nějaké regulace a rozhoduje se o milionech. A za tím
vším stojí pozvání do luxusních hotelů a nejrůznější sliby. Ale to odbíhám od našich médií.
* Vy musíte být sám v centru zájmu lobbingu, ne?
Důležité je říci, že se často dělá lobbing pro lobbing. Například Zelení často navrhují
nesmyslné regulace jen proto, aby je potom mohli upravovat a ustupovat ze svých pozic.
Rozdíl si následně vyinkasují. To, co se nyní otevírá konkrétně okolo labelingu, je příšerné.
Například uvádění nejrůznějších látek na etiketách přesahuje hranice lidského rozumu. Nemá
to žádný větší význam, nikdo stejně neví, co ta složitě se jmenující látka znamená, často má
pozitivní účinek, ale její uvedení na produktu spíše odstrašuje. Některé etikety velikostně
málem přesahují balení.
* Když jsme se dotkli regulací ze strany EU, jak se díváte na směrnici o audiovizuálních
mediálních službách, která má média regulovat?
Týká se to obsahu médií, ale podle mého ještě více reklamy. Tlak je především na
„užití“ půvabných žen v médiích. Ve směrnici existuje i návrh, který vychází z toho, že
většina populace je deprimována, protože vidí hezké lidi, kteří mají vypracované tělo.
Reklama by prý neměla propagovat přehnanou štíhlost. Návrh by chtěl všechno v reklamě
zprůměrovat, její protagonisté by neměli být moc opálení a naopak by měli mít aspoň trochu
bříško. A takovými návrhy se musíme seriózně zabývat, protože pokud bychom tak nečinili,
mohlo by se jednoduše stát, že se ti třeba podloudně schválí s něčím jiným. A tady jsme opět
u prostoru pro lobbing. Evropské regulace jsou obecně o sociálním inženýrství, které má
kořeny u levičáků ve 30. letech. Už oni chtěli diktovat, jak správně žít, co jíst, co dělat ve
volném čase. Evropa je nyní posedlá semaforem. Bez něj nebudete moct mít reklamu. Na
každém výrobku bude muset být uvedena barva - červená, žlutá nebo zelená. Zjednodušeně
řečeno, pokud je tam zelená, kupte si to, pokud je tam červená, nekupujte to. Výrobci pak
budou platit obrovské peníze za posudky. Kvůli nim se staví laboratoře ve Finsku. Kritéria
jsou naprosto stupidní. Tím rozhodujícím jsou poměry nejrůznějších kyselin a tuků. Takže
margarin bude mít zelenou a zdravý olivový olej červenou.
* Bylo by podle vás řešením vystoupit z Unie?
Zatím ne, osobně nejsem ani pro zboření ani vystoupení z Unie jako například moji
kolegové z Velké Británie. Ekonomika Velké Británie je čtvrtá nebo pátá nejvýkonnější na
světě a je natolik robustní, že vystoupení z EU by jí kvůli transatlantickým vazbám a
provázanosti s bývalými zeměmi Commonwealthu mohlo přinést řadu výhod. Pro Českou
republiku může vystoupení z EU znamenat jisté benefity, ale také výrazné problémy.
Dvaasedmdesát procent tuzemské ekonomiky bylo privatizováno do německých rukou a
významnou část našeho ekonomického výkonu tvoří montážní práce. Naše republika je
montážní halou z dovezených dílů, rozhodně nejsme vědomostní ekonomikou. Samonosnost
naší ekonomiky byla v 90. letech cíleně zlikvidována, protože Československo bývalo silným
konkurentem. Něco jiného by byl takzvaný norský statut, tedy zachovat volný pohyb lidí a
peněz, což byla mimochodem původní idea EU, a Česko tak ohradit před stupidní regulací,
která zavaluje členské státy, a ochránit tak stát před zvyšujícími se finančními nároky na
provoz Unie.
* Vraťme se k médiím, ale zůstaňme u regulací. Měla by Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání dohlížet na obsah internetu?
V případě internetu nemůže podle mého názoru fungovat samoregulace, největší
problém a hodnota internetu je v tom, že byl vytvořen jako nevlastněný. Někdo vytvořil velice
sofistikovaný systém, ale přitom ho nikdo nevlastní a nikdo si ten systém nenechal patentovat.
S tím logicky souvisí otázka contentu, kdy se na providery valí regulační opatření ze strany
Evropské unie.
* Je tedy podle vás řešením filtrování nevhodných stran a výrazů?
Filtry, které využívají totalitní režimy jako Irán nebo Čína, využívají poznatků
pražské školy strukturální analýzy pro vyhledávání nevhodných slov a jejich kombinací.
Otázkou ovšem zůstává, zda se podaří uchovat internet jako svobodné médium. U internetu
přes všechny problémy s propagací fašismu, rasismu nebo dětské pornografie stále převažuje
hodnota spontaneity. A každá regulace spontaneitu zabíjí. Jak tvrdil francouzský filozof
Jacques Derrida, internet se stává protiváhou tradičních médií. Další francouzský filozof
Liotar kdysi řekl, že jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím, jsou graffiti. A
internet je podle mě graffity současnosti. Stěna, kam kdokoli čmárne, co ho zrovna napadne.
* Ale říkal jste, že samoregulace nemůže fungovat…
Já si stále myslím, že menším zlem je provoz co nejmenšího množství filtrů, ale asi
nemohu říct, že by neměly být vůbec žádné filtry. Větší škodu podle mě v případě internetu
napáchá nekonečná regulace než otevřené pole, které stejně existuje a které nevymýtíte.
Osobně vždy hlasuji proti regulaci a nejen internetu. Protože jsem se kdysi sám nechtěl
dohadovat s žádným stupidním regulátorem, tak jsem svého času na Nově nechal hvězdičku
vysílat během celého dne. Já si myslím, že děti a mladiství by se na televizi neměli dívat
vůbec, a když se dívají, je to záležitost jejich rodičů…
* Mimochodem, sledujete dění okolo České televize?
Naše veřejnoprávní televize neplní veřejnoprávní úlohu, je to standardní televize, jen
je v některých oblastech opatrnější. Míra veřejnoprávnosti na některých komerčních televizích
dosahuje stejné úrovně, ačkoli nedostávají ani korunu z koncesionářských poplatků. Já bych
pomalu začal roli veřejnoprávní televize zpochybňovat. Ale pozor, tím nechci zpochybňovat
roli případné státní televize. Státní televize by byla mnohem jednodušší a z hlediska
vlivového transparentnější. Ano, naše vláda platí skrze parlament televizi, která propaguje
myšlenky této vlády. Z mého pohledu je to logičtější než veřejnoprávní mlžno, v němž politici
skrze dvě Rady televizi stejně ovlivňují, ale skrytě a o to nebezpečněji. Ať vláda přizná: ano,
je to naše televize, která vyjadřuje státní zájem a kde může kdykoli vystoupit předseda vlády
nebo ministr a vysvětlit aktuální opatření. Zkrátka televizní elektronický věstník.
*Mohou ČT převálcovat nové digitální televize?
Rozhodně ne, s rozpočtem ČT se bojovat nedá, navíc když se na obrazovky ČT vrací
reklama… Na internetu je dnes sedm procent populace a jediné, co televizi brání ovládnout
tento významný segment, je šíře pásma a to, že si pásmo musí zaplatit. Internet vás navíc nutí
klepat do klávesnice, sedět na nepohodlné židli a hýbat myší, kdežto u televize ležíte a dřina
je vlastně i přepnout program.
* Jaké tři kroky byste udělal jako ředitel ČT?
Zlikvidoval bych systém producentských center, protože to jsou ty černé díry, kde si
objednávku tvoří dodavatel a cenu stanovujete v kruhu. Zadruhé bych zrušil reklamu i
sponzoring. Třetí krok bych snad ani nepotřeboval.
* A z čeho by měla být ČT financována? Vy jste přece vždy vystupoval proti
koncesionářským poplatkům…
Když zrušíte systém nekonečných černých děr, pak by se koncesionářské poplatky
vybírat měly. Proč minuta toho samého filmu stála na České televizi 3,14krát více než na
Nově, která navíc měla lepší share i rating? Proč se ČT nechová komerčně? Protože sama
vytváří objednávky a sama si pak takto drahé filmy dodává. Takže jako třetí krok bych tedy
prozkoumal vlastnické pozadí všech firem, které dodávají programy pro ČT. A přesně proto
se nikdy nemohu stát ředitelem České televize. Navíc aktuální čachry radních ČT s volbou
ředitele, to se přece nedělá.
* Jak se nyní díváte na kvalitu televize Nova, kterou jste zakládal?
Nova ztratila drive a identitu. Stala se jen jednou z televizí. Celý předstih Novy nebyl
jen o nových formátech a revoluční grafice. Dnes má například ČT dramaticky lepší grafiku
než Nova. Ale hlavně se ztratila originální identita Novy. Tehdy přece nešlo o překvapivě jiný
program, na stejný film na Nově se koukalo o 40 až 60 procent víc diváků než na ČT. Ta
televize prostě byla identifikovatelná, byla to Nova, to ostatní byly nějaké televize... Volejte
řediteli nebo Zaza byly přece jasné identifikátory. Z Novy se teď ale stala „nějaká ta televize“,
chybí jí schopnost individualizovat svůj výraz, vytvořit originální a překvapivé rysy… I když
dnes je to samozřejmě mnohem obtížnější, to chápu.
* Nova se teď soustředí spíše na budování mediálního impéria.
Nekonečný počet kanálů vám nic nevyřeší, pan Lauder si za jeden kanál odvezl z
chudého porevolučního Československa 28 milionů dolarů, nepočítaje v to záměrně
prohranou arbitráž. Vstup Warnerů do CME umořuje jisté závazky za nákup produktů, které
konvertovaly do share. Celá transakce povede k ještě zúženějšímu profilu televize, která bude
přednostně umořovat produkci Warnerů. Ta je sice kvalitní, ale jde jen o jeden úzký segment.
Nikdo u nás není schopen podívat se na tvorbu televize úplně jinak a vybudovat ji na zelené
louce z ničeho. Příkladně z moderátorů Novy se stala zprůměrovaná šedá hmota. Nejde o to
dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí
odvážní lidé. TV Barrandov je čiré opakování.
* Nechcete se vrátit do mediálního byznysu?
Jako investor určitě ne, tolik peněz nemám. Možná jako poradce, tomu je můj věk
úměrný. *
Internet je jako graffiti, jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím. Aktivistický
přístup českých médií se snaží formovat svět, namísto aby jej reflektoval.
***
Vladimír Železný (1945) Vedle funkce europoslance sedí také v křesle viceprezidenta
Společnosti Franze Kafky a je předsedou správní rady Nadačního fondu Galerie, která
provozuje Galerii Zlatá husa. Ta má ve svých sbírkách okolo 1600 obrazů, většinou z první
poloviny 20. století. Známá je také jeho vášeň k vínu. Je zakladatelem vinařství Tanzberg.
„Cílem Tanzbergu je ukázat, že minimálně na Mikulovsku je možné vyprodukovat celý
rejstřík vín, které když v Lyonu nabídnete k jídlu, tak se nad ním nikdo nepozastaví. Vinařský
trh bohužel začíná aplikovat pivovarnický systém, odběratelé vína začínají mít přemrštěné
požadavky na dodání lednic, sklenic nebo bonusů pro someliéry, které ho doporučí. Navíc
restauracím je de facto jedno, jak kvalitní víno servírují, protože vědí, že když už tam
zákazníka mají, tak jim nikam neuteče,“ stěžuje si Železný.. Nejde o to dělat televizi lépe, je
potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé.
****
Unie směřuje k totalitě
16.3.2009 Euro str. 60 LUKÁŠ PETŘÍK
Úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, říká britský
europoslanec
NIGEL FARAGE
* EURO: Co jste říkal nedávnému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském
parlamentu (EP)?
FARAGE: Byl fantastický, obdivuhodný. Poprvé za deset let, co jsem členem
europarlamentu, jsem tleskal ve stoje a nahlas projevoval svůj souhlas. Myslím, že prezident
projev podal laskavým a logickým způsobem. Pro mě osobně byla významná jeho historická
analogie s komunismem. Já sám se ptám, jak se 20 let po pádu komunismu můžeme navracet
do systému, který má velmi podobné prvky. Jak správně poznamenal Klaus, lidé, kteří
kritizují vývoj v unii, jsou denuncováni jako veřejní nepřátelé Evropy nebo jako lidé mentálně
nemocní. Zajímavé je, a mnoho lidí z Česka to asi neví, že při obědě pro české europoslance a
pro předsedy politických skupin europarlamentu pořádaném po projevu předseda EP HansGert Pöttering řekl u stolu Klausovi anglicky, že jeho předsudky k unii nejsou hodny jeho
intelektuálních schopností. Pöttering očividně nepochopil ani slovo z prezidentova projevu.
* EURO: Takže souhlasíte s bývalým sovětským disidentem Vladimirem Bukovským, který
přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu?
FARAGE: Vladimir je můj přítel a je příznivcem UKIP (euroskeptické Strany
nezávislosti Spojeného království, jíž je Farage lídrem – pozn. red.). Ano, souhlasím s ním.
Jestli je více podobná pravému extrému a budování Hitlerovy nové Evropy, či více levému
extrému a budování Sovětského svazu, je otázka. Pravdou však je, že unie je nedemokratická
instituce, která získává dokonce určité prvky totalitarismu. To je nepochybné. Nikdy
nezapomenu, když po irském “ne” řekl lídr evropských socialistů Martin Schultz, že nesmíme
směřovat k populismu. Demokratické rozhodnutí Irů je pro něj populismus? Také řekl, že
odmítnutí Lisabonské smlouvy povede k fašismu. Obávám se, že tomu bude přesně naopak.
* EURO: V čem tkví podle vás hlavní problém Lisabonské smlouvy?
FARAGE: Obsahuje ty samé věci jako Evropská ústava, kterou v referendu odmítli
Francouzi a Nizozemci. Když byl Klaus na návštěvě EP, hrála se hymna EU, ačkoli jedním z
kosmetických rozdílů mezi “Lisabonem” a euroústavou je, že v nové smlouvě nejsou oficiální
symboly zakotveny. Jednoduše změnili jméno, Irsko to odmítlo a eurokraté prostě
deklarovali, že “ne” je nezastaví a že “ne” pro ně není ta správná odpověď, kterou by oni
akceptovali. A tato arogance je velmi nebezpečná věc. Je příznakem toho, co já nazývám EU
nacionalismem. Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu. Dám vám
příklad. Německý poslanec Berndt Posselt pochází z Německa, kde veškeré projevy
vlastenectví jsou nemístné kvůli možným reminiscencím na třetí říši. Ale když hrají
evropskou hymnu, Posselt při ní stojí v pozoru. Je to náhražka za německý nacionalismus,
protože euronacionalismus je v současnosti přijatelný. Lisabonská smlouva je navíc jasný
podvod. Dokazuje to mimo jiné dopis německé kancléřky Angely Merkelové z doby
německého předsednictví, který poslala šéfům vlád členských států. Merkelová se v něm ptá,
zdali státníkům nevadí zachovat obsah původní euroústavy pouze v jiné formě, a to novelizací
smluv. Máme tu tedy to samé, jako byla euroústava, ale s jiným názvem a je to ještě více
nepřehledné. Argument, že se nejedná o euroústavu, ale “jen” o novou smlouvu, rovněž
používají politici, aby obelstili voliče a vyhnuli se referendům. Již nyní pochází okolo 75
procent zákonů, které platí ve Velké Británii, z Bruselu, což je hrozné.
* EURO: Jak jste k tomuto číslu došel? Podle bývalého německého prezidenta Romana
Herzoga, který vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti, je to dokonce 84 procent.
FARAGE: V každé zemi se čísla mohou trochu lišit. Británie má například určité
výjimky. Ale upřímně. Nakonec už tolik nezáleží, jestli je to těch 75 procent nebo 84 procent.
Je to prostě strašně moc a nechápu, proč o zákonodárství států má rozhodovat Brusel, a ne
parlamenty jednotlivých zemí. A Lisabonská smlouva tento problém ještě prohloubí. Dává se
v ní obrovský bianco šek do Bruselu. Je to jistá obdoba německého zmocňovacího zákona z
roku 1933, kdy se koncentrovala původní moc parlamentu do nedemokratického centra. Po
přijetí Lisabonské smlouvy už tu nebudou další smlouvy a další referenda, protože smlouva
umožňuje rozšiřování moci Bruselu bez nutnosti novelizace smlouvy a bez nutnosti toho, aby
prošla v referendech či parlamenty členských států. To je důvod, proč se tolik snaží protlačit
tuto smlouvu. A já se tohoto vývoje velmi obávám, protože až lidé zjistí, že nemohou nic
změnit, jedinou cestou bude občanská neposlušnost.
* EURO: Jaké vidíte východisko?
FARAGE: Reformovat tuto strukturu, změnit tuto Evropskou unii vyžaduje něco
velmi, velmi radikálního. Lidé jako Pöttering, kteří řídí EU, se nemohou smířit s jiným
pohledem na integraci. Co chtějí lidé žijící v Evropě? Chtějí mír, chtějí volně obchodovat,
chtějí svobodnou spolupráci a chtějí třeba pracovat v jiné zemi. To je to, co chceme od
Evropy. Ale abychom toho dosáhli, nepotřebujeme nadřazenost evropského práva a
nemusíme být řízeni směrnicemi. Abychom změnili unii, je potřeba udělat radikální akci.
* EURO: Vaše strana požaduje vystoupení Velké Británie z EU. Chcete vstoupit do
Evropského sdružení volného obchodu (EFTA)? Co byste poradil Česku?
FARAGE: Britská situace je velmi odlišná od vaší – geograficky, jazykově i
historicky. Co se týče globálního mezinárodního obchodu, je do něj Británie nejvíce zapojená
ze všech evropských zemí. Čili alternativy pro nás jsou více zřejmé a jednodušší. Osobně
preferuji švýcarský model, kdy Švýcarsko má s EU několik bilaterálních smluv o volném
obchodu. Je to podle mě lepší volba než být členem Evropského hospodářského prostoru, což
znamená stále příliš velké přizpůsobování se unijní legislativě týkající se jednotného trhu. Jen
dodávám, že nemám nic proti Evropě a že nechci, aby Británie opustila Evropu. Chci, aby
opustila EU jako instituci. Má žena pochází z Hamburku, pracoval jsem pro francouzskou
firmu, piji více francouzského vína než leckterý Francouz. Není to tedy nic o nějaké xenofobii
a antievropanství. Chceme být svobodným národem, který si vládne sám. Británie by mohla
být vedoucí zemí, k níž by se připojily další. Samozřejmě úplně ideální by byla Evropa
založená na svobodné spolupráci suverénních států, podobně jako například NATO. A co
mohou udělat Češi? Můžete nám dát naději tím, že odmítnete Lisabonskou smlouvu a dáte
nám čas jako Irové a umožníte lidem v Evropě vyjádřit se v Evropských volbách. Jsme v
defenzivní pozici. Sice vyhráváme bitvy, vyhráváme referenda, ale prohráváme válku. Takže
doufáme ve váš Senát a nakonec ve vašeho prezidenta, že nepodpoří přijetí “Lisabonu”.
* EURO: Původně jste byl členem Konzervativní strany. Zúčastnil jste se i večeře k 20.
výročí bruggského projevu Margaret Thatcherové.
FARAGE: Ano, seděl jsem u stolu s touto velkolepou dámou. Byl jsem v
Konzervativní straně, ale pouze jako řadový člen, živil jsem se byznysem. A více než členem
Konzervativní strany jsem byl thatcheristou.
* EURO: Podporuje baronka Thatcherová vaši stranu UKIP?
FARAGE: Ona to nesmí veřejně říct. Takže oficiálně říkám, že nevím (smích). Ale
jestli si přečtete její knihu Statecraft (česky vyšla jako Umění vládnout – pozn. red.), tak tam
od ní naleznete vstřícné poznámky o UKIP. V této knize mimochodem rovněž navrhuje –
stejně jako my – vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Ale kvůli své důstojnosti nikdy
neopustí Konzervativní stranu, protože ji k ní váže něco, co bych nazval “loajalitou ke svému
kmeni”.
* EURO: Jaký názor máte na českou ODS?
FARAGE: Setkal jsem se s některými lidmi z ODS. Viděl jsem, jak podporovali vstup
do Evropské unie, jak vstoupili do eurofederalistické skupiny Evropské lidové strany. Vím o
jednom člověku, který byl ještě před pár lety pevný ve svých kritických postojích k EU, ale
nechal se semlít systémem.
Doufám, že nová strana, která se oddělila od ODS, uspěje ve volbách do EP a bude
hájit stejné principy, o nichž mluví prezident Klaus. Straně svobodných občanů přejeme vše
dobré. Myslím si ale, že ve volbách do europarlamentu bude potřebná jednota. A pokud
budou u vás kandidovat tři subjekty, jež jsou proti Lisabonské smlouvě, je to velice
nebezpečné a v celkovém výsledku volby nemusejí dopadnout dobře.
* EURO: Co si myslíte o Declanu Ganleym, jehož hnutí Libertas by chtělo v ČR také postavit
kandidátku?
FARAGE: Ganley byl dobrou osobou pro irské referendum. Udělal v Irsku velmi
dobrou práci. Myslím si ale, že pokud chce ustavit euroskeptickou kandidátku v jiných
zemích, bude to mít špatný efekt. Musíme si přiznat, že on hlásá velmi rozdílné věci než třeba
Václav Klaus nebo UKIP. Jediný společný názorový průnik je v tom, že on imy požadujeme,
aby o případné hlubší integraci a hluboké systémové ústavní změně rozhodovali demokraticky
lidé. Tedy Ganley je demokrat, což není u příznivců vytvoření jednotné Evropy zrovna běžné.
Ganley je v podstatě eurofederalista, zatímco my jsme obránci demokracie v národních
státech. Co ho šlechtí a za co ho respektuji, je, že nechce vytvořit evropský stát podvodem za
zády lidí, ale s jejich souhlasem.
Nyní vám řeknu svou předpověď: Ganley bude v Irsku zvolen za europoslance a po 18
měsících v europarlamentu zjistí, že jeho reformní agenda je nerealizovatelná. Myslím, že se z
něj stane postupně euroskeptik. Je to nakonec racionální pragmatický člověk, byznysmen a asi
sám na vlastní oči uvidí, jak Brusel škodí podnikání.
* EURO: Jaké jsou vaše ideové vzory? Uváděl jste ideového předchůdce Margaret
Thatcherové Enocha Powella.
FARAGE: Ano, to byl výjimečný člověk. Byl to velmi intelektuální a odvážný muž,
nejmladší profesor z celého Commonwealthu a nejmladší brigádní generál. Dokázal kvůli
tomu, v co věřil, obětovat svou politickou kariéru. Není pochyb o tom, že bez něj by nikdy
nevznikl thatcherismus. Ostatně on byl monetaristou před Miltonem Friedmanem, protože již
v roce 1958 rezignoval z postu ministra financí kvůli tomu, že nesouhlasil se zvyšováním
výdajů státního rozpočtu. A je zde jeden moment z jeho kariéry, který obdivuji mnohem více
než ostatní. Jako člen Konzervativní strany před volbami do Dolní sněmovny v roce 1974
vyzval britské voliče, aby volili labouristy, protože ti – na rozdíl od konzervativců – slibovali
referendum o vstupu do EHS. Již tehdy tušil, že EHS není prostor pro volný obchod
svobodných národů, ale zárodek centralistického superstátu. Kladl svou vlast před svou
stranu.
***
NIGEL FARAGE (44)
Vystudoval Dulwich College. Členem Konzervativní strany byl thatcherista Farage až do roku
1992, kdy konzervativní premiér John Major podepsal Maastrichtskou smlouvu. V roce 1999
a 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království
(UKIP), kterou spoluzakládal a jejímž lídrem je od roku 2006. V současnosti rovněž
spolupředsedá europarlamentní skupině Nezávislost a demokracie. Farage je ženatý, s
manželkou Kirsten má čtyři děti.
Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu, říká euroskeptický politik
****
Praha je bohatší než jižní oblasti Itálie a Španělska
23. 2. 2009 07:45 mcm, Právo
Mafiány najdeme nejen v Neapoli či v Palermu, ale určitě i v Praze. Zatím však neměli
tak ničivý ekonomický vliv na ekonomickou úroveň jako v Itálii. Praha, která podle
statistik EU patří k nejbohatším oblastem Unie, má totiž více než dvakrát vyšší životní
úroveň než zločinem prorostlý italský jih.
Zatímco životní úroveň na jihu Itálie nedosahuje ani 70 procent unijního průměru, v
Praze odpovídá 162,3 procenta unijního průměru.
České hlavní město předstihuje podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) i
Andalusii a Murcii, významné turistické oblasti na jihu Španělska.
Zajímavé je, že Praze už šlape na paty Bratislava: tamní životní úroveň odpovídá téměř
149 procentům unijního průměru. Čísla pro Prahu a Bratislavu ale nic nemění na faktu, že
střed a východ Evropy patří k nejchudším částem EU.
Už čísla pro Středočeský kraj, který Prahu obklopuje, jsou dvakrát nižší (73 %) než
pražský průměr, údaje pro další české regiony jsou ještě horší.
Mezi 271 unijními regiony je nejbohatší vnitřní Londýn (336 % unijního průměru), po
němž následují Lucemburk (267 %) a Brusel (233 %).
****
Vladimír železný Ukradli mi deset let života
5.2.2009 Instinkt str. 64 Bez obalu Milan Šíma
Europoslanec Vladimír Železný (64) založil politickou stranu Libertas.cz. Udělal to bez
vědomí irského podnikatele Declana Ganleyho, který vymyslel a inicioval založení evropské
strany Libertas.eu. Bylo to protiprávní? “Vždyť ten název nemá nikde registrovaný,” odmítá
Železný.
* Říká se o vás, že jste nejprve ukradl Američanům televizi a teď se prý zase pokoušíte Irovi
ukrást politickou stranu.
Železný nikomu nic neukradl. To píší někteří novináři. To celé je kampaň, jakou jsme
tady už dlouho neměli. Mně to ale uklidňuje. Vidím, jak ta pravdolásková skupina novinářů
zpanikařila v okamžiku, kdy STEM uveřejnil, že Libertas má šanci na 22 procent ve volbách
do Evropského parlamentu.
* Irský podnikatel a politik Declan Ganley vymyslel Libertas.eu a vy jste teď bez jeho
souhlasu založil v Česku Libertas.cz. To se podle vás nedá nazvat krádeží?
On možná vymyslel název, který pak nabídl několika evropským poslancům, mezi
kterými jsem byl i já. Jsem jediný český zakládající člen mezinárodní evropské strany
Libertas. A mě tato evropská strana prostřednictvím francouzského europoslance a
zakládajícího člena Patricka Louise požádala, abych českou Libertas založil.
* Bez souhlasu a vědomí člověka, který nejen název, ale i celý projekt Libertas vymyslel…
Pan Ganley není mezi zakládajícími členy strany a ani být nemůže, protože to
nedovolují evropská pravidla. Zakládajícími členy jakékoliv evropské strany mohou být jen
europoslanci. Až bude Libertas.eu zaregistrována, tak do ní bude moci vstoupit i pan Ganley.
A ucházet se třeba i o post předsedy. Možná, že Libertas je Ganleyho název i myšlenka, ale
on bude muset svůj koncept v této straně demokraticky prosadit.
* Proč jste se ale se zakladatelem tohoto hnutí na založení české Libertas prostě nedohodl?
Proč bych se s ním měl na něčem dohadovat? Já se s Ganleyem nemohu dohadovat,
protože on není ještě ani členem Libertas. Já jsem se dohodnul s Patrickem Luisem.
* Minimálně byste se tím vyhnul pochybnostem o čistotě vašeho jednání.
Název jsem nevzal od Ganleyho, ale od něčeho, co sám, zatraceně, zakládám na
evropské úrovni. Jestli to nechápete, tak vám to zopakuji. Byl jsem přizván jako jediný český
poslanec k založení značky Libertas.eu. Kdo jiný by měl mít právo českou Libertas.cz
založit?
* A co když teď někdo založí v České republice stranu, která se bude jmenovat třeba Libertas.
eu CZ, a domluví se s bruselskou centrálou, že to bude ta pravá a jediná pobočka mateřské
strany?
To by ministerstvo vnitra nepovolilo, protože tam by byla jen jiná přípona a název
Libertas je už u nás chráněný.
* A když to nazve třeba Česká libertas?
To je otázka. Možná ano. Mně to ale nevadí. Ať tady vznikne třeba deset Libertas.
Ujišťuju vás, že volební platforma Libertas.cz už tady leží, a to chci, abyste tam napsal, a ne
to, že Železný Ganleymu ukradl stranu. Ganley si u nás nemůže založit politickou stranu. On
mohl požádat někoho v České republice – a měl to udělat –, aby zde zaregistroval politickou
stranu s názvem Libertas. Ale on to neudělal.
* Vy jste byl prostě strašně rychlý.
Já jsem nebyl rychlý. K tomu bylo potřeba tisíc podpisů a zkuste je sehnat v době
Vánoc.
* Vždyť to říkám, byl jste neuvěřitelně rychlý, že jste to vše zvládnul.
My jsme, pane, zpoždění vůči volbám o tři čtvrtě roku (volby do EP budou letos v
červnu, pozn. red.). Žvástat a vydávat prohlášení a dělat interview a tiskové konference, to je
o ničem.
* A jak si myslíte, že se váš vztah s Ganleyem jako pravděpodobným budoucím předsedou
evropské Libertas bude vyvíjet?
Mě centrála nezajímá. To bude, předpokládám, nějaká nová internacionála, se kterou
sice budeme komunikovat, ale nebude na nás mít žádný vliv.
* Asi ale budou moci říct, že vás v té internacionále, nebo lépe řečeno v Libertas.eu, nechtějí.
To dost dobře nejde.
* Proč?
Jak znám své francouzské kolegy, se kterými mám naprosto shodné názory na vývoj v
Evropské unii, tak by něco takového nedopustili.
* Jaká je tedy podle vás budoucnost české Libertas?
Buď se české euroskeptické síly shodnou, že mají dost společných zájmů a že nechtějí
drobit své hlasy při volbách do Evropského parlamentu, a postaví se na jednu volební
platformu, a nebo ne. A zdůrazňuji, že Železný není v Libertas. cz. Jen uměl kontrolovat její
založení. Je to otevřená platforma, a pokud nebudou všichni ti, kteří si myslí, že v Evropské
unii panuje demokratický deficit, hlupácky arogantní nebo sektářští, tak do ní vstoupí.
* Strana svobodných občanů, kterou teď zakládá Petr Mach, se ale od vašich aktivit zcela
jasně distancovala. Podle Macha je to, co jste udělal, minimálně eticky nepřijatelné.
Mach to prohlásil hrozně dávno. Kandidovat do Evropského parlamentu rozdrobeně je
nesmysl. Železného fanklub se svými 2,2 procenta je hluboko pod pětiprocentní hranicí. Mach
začíná, málokdo ho zná. Havlík něco buduje. Bobošíková má svou “21”, nebo jak se ta její
politická strana jmenuje. Pak tady máte skupinu odpadlíků.
* A oni všichni by podle vás měli vstoupit do platformy, kterou vy ovládáte?
Já ale nejsem v žádném jejím orgánu a ani nebudu. Ani nemusím být lídrem. Řekne-li
konsorcium této platformy, že Železný nemůže být jednička, že je to tak maximálně dvojka,
možná trojka, možná pětka nebo čtyřka, tak já to akceptuji. Ať ji třeba pro mě za mě vede
Mach. Ať se stane známým. Ať z něj konečně trochu čiší malinko energie. Ať to není takové
do sebe uzavřené. Ať se trochu rozmáchne.
* Ať se Mach rozmáchne. To je hezký slogan.
Jde zkrátka jen o to se dohodnout.
* A vy sám byste přijal pozici jedničky?
To by se museli všichni shodnout, že to, co Železný předvedl za pět let v Evropském
parlamentu, o čemž tady málokdo ví, je takového rázu, že to převáží jeho potenciální
škodlivost. Osobně ale budu všechny varovat a říkat: Pozor, tolik a tolik kauz ještě u soudů
řeším.
* Prý se od vás Libertas.eu právě kvůli vašim neuzavřeným soudním sporům distancovala.
To napsaly Lidové noviny. Nejsem přesvědčen o tom, že ty zprávy jsou pravdivé. Já
od Ganleye i nadále dostávám vzkazy.
* A co ty vaše kauzy?
Minimálně se to potáhne další tři roky, protože v jedné už vyhrané kauze to soud vrátil
s tím, že se mají vyslechnout další dva svědci, z nichž jeden podniká snad někde v Africe a o
druhé osobě nevíme skoro nic. Vymyslí si svědka, protože vědí, že ho další dva tři roky budou
hledat. A tak Železného kauza běží dál.
* To je ten případ, ve kterém jste podezřelý, že jste spolu s dalšími pěti lidmi ošidil při
převodu podílu v CET 21 stát o více než 38 milionů korun?
Ano. Mimochodem, to je docela kuriózní, že jste na to narazil, já jsem byl tehdy
kupující. Mně nevznikla žádná daňová povinnost. Já jsem pouze zaplatil peníze a koupil jsem
si nějakou společnost. To, jak ti pánové zdaňovali, jsem nemohl ani vědět. Ani jsem tudíž
nemohl žádné daně zatajit.
* V další kauze jste dostal už dvouletou podmínku za to, že jste měl připravit stát při dovozu
obrazů o 6,8 milionu korun. Vůči tomuto rozhodnutí jste se odvolal.
Ano. Zdůrazňuji, že tento rozsudek je nepravomocný. A na tom prodělají Lidové
noviny a Irish Time kalhoty, protože napsaly, že nejsem bezúhonný. Já ale nemám žádný
pravomocný rozsudek.
* A třetí kauza, v níž jde o to, že jste se naoko zbavoval majetku, abyste nemusel splácet
závazek vůči společnosti CME?
Z toho jsem byl už osvobozen, ale pozor, jde to teď nahoru a opět se určitě najdou dva
tři svědci, které bude zapotřebí ještě vyslechnout. Já predikuji, že další dva tři roky poběží
všechny moje kauzy nerušeně dál.
* Vidíte za tím nějaký zlý úmysl?
Nesporně. Je to kvůli volbám. A podívejte se, co napsali v Lidových novinách: “On už
deset let chodí po soudech, jak ho chcete volit?” Místo toho, aby řekli: “Proboha, on už je
deset let vláčen po českých soudech!”
* Možné jsou obě interpretace.
Já jsem zásadně limitován. Už deset let! Deset let života mně vymazali. Bude mi teď
64 a tehdy mně bylo 54 let. Ukradli mi politicky nejproduktivnější léta mého života.
CO je Libertas .eu N projekt panevropské euroskeptické strany představil novinářům v
prosinci minulého roku irský podnikatel Declan Ganley N Ganley už před tím stál v čele
irského hnutí Libertas, které mělo velký vliv na referendum, v němž Irové odmítli
Lisabonskou smlouvu N podle regulí Evropské unie mohou evropskou politickou stranu
založit pouze poslanci Evropského parlamentu, což Ganley není N Libertas.eu proto na
Ganleyho popud založilo osm europoslanců, mezi nimi i Vladimír Železný N v těchto dnech
by měla být Libertas.eu v Bruselu zaregistrována N Libertas.eu chce zřídit své pobočky ve
všech členských zemích Evropské unie a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v
červnu 2009
****
ČTK, BRUSEL 19. února 2009 | 12:59
Někteří euroskeptičtí europoslanci přichystali na počest návštěvy českého prezidenta Václava
Klause v Evropském parlamentu komiks.
Brožurku o čtyřech stranách složenou z fotomontáží rozdávali novinářům ještě před Klausovým
projevem, který poté v parlamentu vyvolal velké emoce.
Na titulní straně poskakuje předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering v mnišském
rouchu a drží dva náhrobní kameny,
z nichž na jednom je vytesán nadpis "ústava EU" a na druhém "aneb lisabonská smlouva".
Shora na Pötteringa přitom shlíží bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který stál
u zrodu euroústavy jako předseda Konventu,
který ústavní text v podstatě vytvořil.
"Vítejte v Evropském parlamentu. Prezident Václav Klaus. Ústavní průvodce politickými skupinami,"
uvádí titulní strana komiksu.
Uvnitř brožurky jsou fotomontáže šéfů jednotlivých politických frakcí v Evropském parlamentu.
Šéf zelených Daniel Cohn-Bendit je vyobrazen jako zbojník, šéf levicové GUE-NGL jako komiksová
postava Asterix či šéf socialistů Martin Schulz
jako rytíř držící vlajku EU.
Poslední strana komiksu přitom uvádí výroky, které v EU zazněly v souvislosti s lisabonskou
smlouvou.
Vévodí jim Klausovo vyjádření - "Irské ne je vítězstvím svobody a rozumu nad umělými elitářskými
projekty a evropskou byrokracií".
****
MÉDIA: Železný, Plesl a snědené věnečky aneb Bída Lidových novin 25.1.2009,
neviditelnypes.lidovky.cz, Petr Štěpánek
Nad Otevřeným dopisem Declanu G. jsem si původně myslel, že čtu tradiční výron nějakého
internetového exhibicionisty. Oč méně toho o věci obvykle vědí, o to více stylem „pejsek a kočička
pečou dort“ šermují „argumenty“ opsanými z internetových vyhledavačů od obdobných „expertů –
pozorovatelů z rychlíku“. Jenže záhy jsem zjistil, že autorem téhle slátaniny není nějaký netový
nounejm, nýbrž zástupce šéfredaktora Lidových novin Jaroslav Plesl a že to v papírových LN také
skutečně vyšlo (24. 1. 2009). Vzbuzuje to řadu otázek.
Pleslův článek doslova překypuje nenávistí k Vladimíru Železnému. Je správné, aby komentáře do
seriozních novin psal člověk citově angažovaný na objektu, o kterém píše? Je správné, aby noviny
sloužily jako platforma pro vyřizovaní letitých páně místošéfredaktorových mindráků? Železný kdysi
Plesla nevpustil na tiskovku. Plesl si to s ním „vyřizuje“ už deset let. Za zmínku stojí i to, že
následně Jaroslav Plesl došel „ocenění“, neb Vladimír Špidla s ním navázal nadstandardní pracovní
vztah.
Pan zástupce šéfredaktora splácal dohromady Libertas, Novu i dvanáctiletého Voloďu Železného,
který prý v roce 1957 na letním táboře v Pyšelích ostatním snědl věnečky. Je vůbec únosné, tahat
do údajně seriozních novin podobnou argumentaci? Přistoupíme-li na tento způsob žurnalistiky, pak
opravdu s klidným svědomím může někdo příště napsat, že pan Plesl je pochybná existence, neboť
paní XY tvrdí, že si spolu v dětství hráli na doktora. A bude-li autor alespoň trochu nadán
pleslovskou poťouchlostí, pak hru na doktora lehce pozmění na obnažování před spolužačkami,
odkud je už jen malý kousek k osočení, že dotyčný je vlastně úchyl. Ano, přesně takhle někteří
novináři pracují.
Nejsem expert na Vladimíra Železného, ani nechci být jeho advokátem, nicméně o části jeho života
spojené s Novou toho vím docela dost. Určitě víc, než celá redakce LN dohromady. Odvažuji se to
tvrdit na základě té snůšky hloupostí, kterou jen za několik posledních dní Šafaříková, Kolář a Plesl
vyprodukovali. Skoro to svádí k závěru, že počet neumětelů na metr čtvereční – bohužel, o co
méně poučených, o to více zákeřných – je v redakci LN vskutku nadstandardní i na české
novinářské poměry.
Každý, kdo chce argumentovat Železného spory o Novu, by měl mít na paměti tři věci. Zaprvé:
Žádní kladní hrdinové v tomto příběhu nevystupují. Nebyl to spor hodného amerického strýčka
Ronalda se zlým českým padouchem Vovkou, nýbrž tvrdý střet dvou stejně bezskrupulózních
podnikatelů o peníze a vliv, zneužitý navíc k boji o politickou moc. Zadruhé: Příběh nezačal 5.
srpna 1999, kdy se Vladimír Železný odstřihl od Ronalda Laudera a Novu přestěhoval na
Barrandov. Předcházel tomu Lauderův pokus prodat licenci CET 21, která mu ovšem vůbec
nepatřila. A zatřetí: Ten příběh se neodehrál na přímce, na jejíchž koncích je na jedné straně
Lauder a na druhé Železný s Českou republikou, nýbrž v trojúhelníku. A ten, kdo hájí pozici České
republiky, nemusí nutně vždy a ve všem souhlasit se Železným.
Aby Plesl a spol. napříště nepsali podobné hlouposti, museli by si po letech konečně prostudovat
nálezy amsterdamské, londýnské a stockholmské arbitráže, Hándlovo votum separatum, u Londýna
a Stockholmu provést jejich komparaci, dále se podrobně seznámit se závěry sněmovní vyšetřovací
komise, případně i se šetřením kriminální policie a na škodu by rozhodně nebylo ani přečíst si moje
knížky Válka o Novu a Špinavá hra. Uznávám ovšem, že argumentovat věnečky snědenými
dvanáctiletým Voloďou na letním táboře v Pyšelích v roce 1957 je nepoměrně jednodušší.
****
Exkluzivní rozhovor Vladimír Železného s autorem Adamem B. Bartošem pro iDNES
na téma Libertas CZ naleznete....zde
****
Schválit Lisabonskou smlouvu?
Reflex, 23.12.2008 Bohumil Pečinka
Jiří Paroubek a Vladimír Železný uvádějí základní důvody pro obhajobu nebo odmítnutí nové
evropské ústavy, o níž budou čeští poslanci a senátoři hlasovat za několik týdnů.
ANO: VYJDEME Z MRTVÉHO BODU
Ing. JIŘÍ PAROUBEK, předseda ČSSD
Evropskou unii, ale koneckonců i Lisabonskou smlouvu nejlépe charakterizuje parafráze výroku o
demokracii jednoho Winstona Churchilla: Lisabonská smlouva není ideálním řešením. Až na to, že
žádné lepší není.
Ano, Lisabonská smlouva není v žádném případě dokument ideální. Však je také výsledkem
složitého kompromisu. Lisabonská smlouva je totiž vykročením z mrtvého bodu po krachu smlouvy
z Nice, kdy před Unií byly jen dvě možné cesty: cesta „dvoukolejné“ Evropy nebo cesta
pokračování integračního procesu v duchu původního evropského projektu společenství států
sdílejících společné hodnoty a zájmy.
Při pohledu na tyto alternativy dalšího vývoje EU je vidět míra nelogičnosti argumentů odpůrců
Lisabonu i fakt, jak pod heslem obrany národních zájmů tyto zájmy naopak oslabují. „Dvoukolejná“
Evropa totiž není nic jiného než rozpad EU na jakýsi VIP klub států, které budou pokračovat v
integračním procesu a v globálním měřítku převezmou roli současná EU, a na přidružená „dominia“,
která se sice nebudou podílet na všech povinnostech, ale také nebudou mít žádný podstatný vliv na
další vývoj zbytku EU.
Přitom na něm budou tato „dominia“ postupující globalizací, geopolitickými okolnostmi z
ekonomického i bezpečnostního hlediska čím dál tím závislejší a budou muset pod tíhou vnějších
okolností přijímat jeho pravidla. Je snad v českém národním zájmu stát se takovým dominiem?
Jsem přesvědčen, že nikoliv.
Bohužel, v diskusi o Lisabonské smlouvě její odpůrci logické argumenty pomíjejí a nahrazují je
historickými reminiscencemi a ideologickou předpojatostí. Václav Klaus se přirovnává například k
Janu Husovi. Petr Bendl varuje před údajnými majetkovými nároky sudetských Němců.
Jiní poslanci ODS varují před „socialistickým šílenstvím“ a „levicovým řáděním“ (západní) Evropy.
Asi si dokážete představit, jak je na základě takového argumentačního zmatku těžké vysvětlovat
mým zahraničním partnerům z evropských sociálně demokratických a socialistických stran, často
státníkům a ministrům, podstatu kritiky českých odpůrců Lisabonské smlouvy.
NE: LIKVIDUJE NAŠI SUVERENITU
VLADIMÍR ŽELEZNÝ, europoslanec
1. Smlouva je už definitivně mrtvá.
Lisabonská smlouva je mrtvá, protože irský lid ji v referendu zamítl.
Podle dosud platné niceiské smlouvy musí novou smlouvu bez výjimky schválit všech 27 členských
zemí, aby byla platná. Pokračující ratifikace má jen vytvořit tlak na irský lid, aby změnil svůj
postoj, ale na takové podlosti se přece nemusíme zrovna my podílet.
2. Nikdo se nezeptal obyvatel členských zemí.
Předsedové vlád přistoupili na návrh německé kancléřky a uzavřeli v Berlíně tichou dohodu, že
Lisabonskou smlouvu po zkušenosti s referendy ve Francii a Nizozemsku již nikdy nepředloží k
rozhodování lidu, ale vždy jen poslancům a senátorům národních parlamentů, kteří jsou snáze
ovlivnitelní.
3. Smlouva zbavuje členské země 62 práv veta a nahrazuje je většinovým rozhodováním.
Bruselské elity a někteří představitelé Francie a Německa vytvořili a dál vytvářeli umělou
„poptávku“ po dalekosáhlém předání suverenity. Současně však do smlouvy zabudovali vysokou
preferenci hlasovacích práv svých zemí.
4. Česká republika zmenšuje svou hlasovací váhu a předává ji Německu.
Lisabonská smlouva nejen zavádí namísto práva veta většinové rozhodování, ale v této souvislosti
navíc obratně zamezuje, aby se menší země spojily a vytvořily blokační menšinu.
5. Dává Evropské unii 105 nových pravomocí.
Jsou to pravomoci v těch nejchoulostivějších oblastech, v justici, bezpečnosti, vojenských otázkách,
zahraniční politice ...
6. Otevírá cestu k restituci majetku, který jsme zabavili sudetským Němcům.
Je to vlastně nechtěný vedlejší efekt smlouvy, který staví do obtížného postavení vůči Lisabonské
smlouvě Českou republiku, Slovensko a Polsko. Vlastně Polsko už ne, protože po právních
expertizách si Polsko ještě před podpisem smlouvy vyjednalo výjimku z Charty jako komunitárního
práva. Takže o nárocích Němců vysídlených z dnešního Polska budou dál rozhodovat polské soudy.
7. Jedná se o „samoratifikující“ smlouvu.
Smlouva totiž obsahuje klauzuli, takzvanou passarelu, pomocí níž může napříště Evropská unie
nabalovat další a další pravomoci už bez ratifikace v národních státech, pouhou dohodou s vládními
činiteli členských zemí.
8. Zamítnutím zabráníme, aby se naše suverenita stala předmětem pokleslých politických obchodů
typu radar za Lisabon.
Rozdíl je navíc v tom, že radar lze kdykoli rozmontovat a přenést třeba na Ukrajinu, ale ztracenou
suverenitu již téměř nelze získat zpět. Je to rozhodnutí na generace, ne-li navždy.
9. Pětapadesát procent obyvatel České republiky je přesvědčeno, že náš Parlament má
Lisabonskou smlouvu odmítnout.
A to by mělo být pro naše poslance a senátory tím nejpádnějším důvodem, když už se i naše
mocenská vládní elita podílí na vyřazení lidí z rozhodování.
V 16 z 27 členských zemí uvádí nadpoloviční většina obyvatel, že by v referendu hlasovala proti.
****
Bobošíková a Železný navrhli ocenit Klause
19.12.2008 Právo str. 4 Zpravodajství (jas, Novinky)
Europoslankyně Jana Bobošíková navrhla ve spolupráci s Nezávislými demokraty prezidenta
Václava Klause na Cenu evropských občanů.
Při nominaci spolupracovala i Vladimírem Železným, který pro nominaci vyjednával
podporu.
V materiálu, který Bobošíková odeslala na Hrad, stojí, že důvodem pro nominaci je
Klausův “boj za demokracii v Evropě a za výjimečně zodpovědný přístup při obraně
svobodné a spravedlivé demokratické diskuse”.
Železný s Bobošíkovou se do Evropského parlamentu (EP) dostali na společné
kandidátce, později je rozdělily ostré spory. Klaus je v kontrastu s pravidly pro udělení ceny.
V nich se píše, že oceněna může být činnost “svědčící o mimořádné snaze o podporu lepšího
vzájemného pochopení a užší integrace národů členských států”. Užší integrace je ale podle
Klause nebezpečná.
Cena, kterou na počátku příštího roku obdrží 50 nominovaných, má podobu čestné
medaile. Její vznik inicioval loni předseda EP Hans-Gert Pöttering. A ten se s dalšími
europoslanci dostal při nedávné návštěvě na Hradě do rozepře s Klausem.
****
Čeští europoslanci žádají v Bruselu omluvu za hulvátství vůči
Klausovi11.12.2008 iDNES.cz
Roztržka delegace zahraničních europoslanců s prezidentem Václavem Klausem minulý týden na
Hradě má dohru. Čeští europoslanci si stěžují předsedovi Evropského parlamentu a požadují
omluvu. Podle Vladimíra Železného se jeho zelený kolega Cohn-Bendit choval podobně jako
Reinhard Heydrich.
Za prezidenta Klause se postavil ještě o víkendu kongres ODS. Třebaže na něm prezident oznámil,
že se vzdává postu četného předsedy, europoslanec Jan Zahradil prosadil usnesení, kterým strana
chování evropské delegace odsoudila.
"Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering při jednání u prezidenta České republiky
nebyl schopen garantovat důstojnou úroveň diskuse a výměny názorů o otázkách EU," říká se v
něm například.
Klause se zastal i europoslanec ODS Hynek Fajmon. Pötteringovi adresoval otevřený dopis. "Po
přečtení záznamu z tohoto jednání vás důrazně vyzývám, abyste se za vystupování delegace
Evropského parlamentu v Praze omluvil," napsal mu.
Ještě dále zašel jeho kolega Vladimír Železný, místopředseda frakce IND/DEM. "Nadutý
vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského hradu zazníval v dějinách jen
zřídka," píše Železný. "Přesně tímto tónem, a dokonce s podobným obsahem, hovořil jen nacistický
říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou a pak velmi
podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem
Svobodou."
V dopise předsedovi Evropského parlamentu si také posteskl, že jako vedoucí delegace "ponechal
tomuto hulvátskému chování volný prostor".
Podobná slova zvolil i předseda slovenské KDS Vladimír Palko. "Takto se choval komunistický
prezident Antonín Novotný vůči Slovákům v šedesátých letech. Takto s československými
představiteli mluvili v roce 1968 představitelé Varšavské smlouvy," uvedl.
Cohn-Bendit: To přirovnání je směšné
Sám zelený europoslanec a bývalý revolucionář Daniel Cohn-Bendit odmítá takové přirovnání.
"Srovnání s Hitlerem nebo Brežněvem není pouze zraňující, ale nevhodné. Mí prarodiče zemřeli v
koncentračních táborech. Mí rodiče museli utéci z Německa v roce 1933. Nemusíte souhlasit s
mými otázkami, ale vaše přirovnání jsou směšná," napsal v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Železného zmínku o Heydrichovi pak odbyl svérázně. "Je to blbec," řekl na adresu poslance.
Ihned si ale do Čechů znovu "rýpnul". "Česká arogance mne začíná rozčilovat," odpověděl jednomu
z čtenářů on-line rozhovoru.
Cohna-Bendita se po roztržce zastala slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která byla
součástí delegace a schůzky se účastnila. Tvrdí, že přepis, který Hrad zveřejnil, je mírně
zpřeházený.
Mluvčí prezidenta Radim Ochvat to pro iDNES.cz odmítl a slíbil zaslat originální anglický přepis. To
však nakonec kancelář neučinila.
****
Železný: Poslanci EU hovořili s Klausem jako Heydrich s Háchou
9.12.2008 (iHNed.cz) Jan Markovič
Václav Klaus se v pátek na Hradě dostal do sporu s delegací šéfů Evropského parlamentu. Vedoucí
Klausovy kanceláře Jiří Weigl dokonce hovoří o tom, že takový tón jednání na Hradě nezazněl po
celá desetiletí. Poslanec Daniel Cohn-Bendit prý pojal jednání jako provokaci.
"Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká
sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset
podepsat," řekl Cohn-Bendit, který je jako zelený poslanec popuzen Klausovým popíráním
globálního oteplování.
Vedoucí výpravy Hans-Gert Pöttering ale Cohn-Bendita v jeho slovních útocích nezastavil. Dokonce
ho po námitkách Klause ještě podpořil slovy: "My máme času dost. Každý z poslanců se Vás
(míněn Klaus) bude ptát na co bude chtít."
Otevřený dopis od poslanců
Jednání "trestné výpravy" europoslanců popudilo nejen prezidentskou kancelář, ale i celou řadu
poslanců. Otevřeným dopisem se rozhodl protestovat například
"Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského Hradu zazníval v dějinách
jen zřídka," píše Železný v dopise adresovaném vedoucímu delegace Hans-Gert Pötteringovi.
"Přesně tímto tónem a dokonce s podobným obsahem tak hovořil jen nacistický říšský protektor
Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou, a pak velmi podobně, o třicet let
později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou," pokračuje
Železný, který v dopise Pötteringa důrazně žádá o omluvu.
Podobným způsobem reagoval i europoslanec Hynek Fajmon "V demokratické společnosti není
možné, aby poslanci vystupovali způsobem, který předvedl pan Daniel Cohn-Bendit. Není možné,
aby takto vystupovali ani vůči občanům a ani proti hlavě jednoho z členských států Evropské unie,"
píše Fajmon na adresu Pötteringova.
****
Víno bude regulováno podle “rozsypaného čaje”
8.12.2008 Prosperita
str. 25 Inspirace pro vás (kčr)
Organizace evropského trhu s vínem se bude řídit podle nových regulačních pravidel.
Poslanec Evropského parlamentu Vladimír Železný kritizoval, že jednotlivá ustanovení
nejsou zařazena do speciálního předpisu pro vinaře, ale že je Evropská komise rozptýlila
metodou “rozsypaného čaje” do jednotné regulační normy.
“Komise velmi nešťastně rozsypala ustanovení pro obchod s vínem do všech kapitol. Proti
tomuto rozhodnutí protestovaly vinařské svazy včetně těch největších – francouzských,
italských a španělských,” vysvětlil 24. listopadu 2008 na snídani s novináři, již zorganizovala
Potravinářská komora ČR, V. Železný. Jak dodal,zklamání mu přineslo i to, že rozptýlenou
formu regulace podpořili europoslanci ODS.
V. Železný se vyjádřil také k tzv. labelingu, který komplikuje potravinářům život. “Evropský
parlament miluje labeling a vydává jedno nařízení za druhým. Týká se údajů, které musí být
povinně uvedeny na každém potravinářském výrobku evropského původu a jimiž je nadměrně
zahlcován konzument,” poznamenal V. Železný. “Jde například o to, kolik jednotlivých
složek naplní doporučenou denní dávku,” dodal.
Zahlcování etiket na potravinách nepodstatnými informacemi jde však proti původní snaze
dosáhnout toho, aby se spotřebitel lépe orientoval v nabídce potravinářského zboží. Zvyšuje
také náklady výrobcům a oslabuje je v konkurenčním boji s mimoevropským zbožím.
****
Soud osvobodil Železného v kauze údajného poškozování věřitele
8.12.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak hs
Praha 8. prosince (ČTK) - Městský soud v Praze dnes v plném rozsahu osvobodil
europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného a jeho tři někdejší
právníky v kauze údajného pokusu o poškozování věřitele. Byli podezřelí z toho, že poškodili
společnost CME tím, že se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet
závazek vůči této společnosti.
Šlo o nejrozsáhlejší z trestních kauz Železného. Trestné činnosti se podle žalobce dopouštěli
v letech 1999 až 2001. Poté, co CME uplatnila u mezinárodní arbitráže nárok na zaplacení
dlužné částky přes 23 milionů dolarů (v roce 2001 zhruba 875 milionů korun), obžalovaní
podle policie podnikali kroky k převedení majetku Železného na nové právnické osoby.
Společnost CME, která je staronovým majitelem Novy, se v trestním řízení žádné náhrady
škody nedomáhala. Její pohledávka byla totiž v plné výši uhrazena - za Železného dluh
uhradili v roce 2002 tehdejší vlastníci společnosti CET 21, skupiny PPF a MEF Holding.
****
Čeští politici jsou poživační amatéři
6.12.2008 Mladá fronta DNES str. 12 SOBOTNÍ ROZHOVOR VILIAM BUCHERT
S europoslancem Vladimírem Železným o vzniku nové strany, Klausovi, Topolánkovi,
Paroubkovi i Lisabonské smlouvě
Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova a dnešní europoslanec, patří mezi
nejkontroverznější české politiky. Co si myslí o současné vládě? O ODS? A o Lisabonské
smlouvě?
* Pane europoslanče, sledujete jako bývalý ředitel Novy vývoj v českých televizích?
Ano.
* A proč v Česku příliš neuspěla na Západě tak populární reality show?
Jako ředitel Novy jsem například zakázal pořad Big Brother. Cena za něj je
přemrštěná a vyžaduje absolutní spolupráci diváka po celou dobu vysílání. Ale divák je už
unavený. Navíc je smrtící, když reality show pouští proti sobě dvě televize.
* Ptám se proto, že jako reality show vypadá dnes česká politika, a divák je z ní už skutečně
unavený.
Je velmi, velmi unavený. Ale hlavní problém české politiky je, proč do ní politici
vlastně jdou.
* Proč?
Protože jsou chudí.
* To vy nejste.
Nejsem. Většina politiků neuspěla v podnikání, nikdy si nevydělali ani korunu nad
standard běžných platů. Systém ČSSD i ODS trpí stejným problémem – politici těchto stran
jsou zpravidla poživační lidé, kteří mají občas chuť rozhodovat.
* Jak občas? Jak to přesně myslíte?
Někteří dokonce trpí nechutí rozhodovat. Jestli někteří naši politici říkají, že nechtějí
mít moc a nechtějí rozhodovat, ať nedělají politiku. Vždyť čekají od politiky jen další a další
benefity.
* To zřejmě neřeknete nic hezkého ani o vládě Mirka Topolánka, že?
Jsem velmi zklamaný vládou. Zejména jejími postoji k evropské spolupráci a
Lisabonské smlouvě.
* Jenže současný kabinet byl a je kritičtější k EU než předtím ČSSD.
Ano, ale její veletoč kolem Lisabonu, který je zdůvodňován obavami z Moskvy,
považuji za mimořádně pokleslou argumentaci. Jsem zklamaný liknavostí, ledabylostí,
amatérismem. Poláci si dokázali při jednání s Merkelovou vyjednat za 40 minut výjimku z
charty základních práv EU. Česká vláda se ani neobtěžovala udělat si expertizu. Je to
nezodpovědné. Nevím, zda to bylo způsobeno probíhající lyžařskou sezonou, či vnějšími
vlivy.
* Narážíte na cesty premiéra za lyžováním státní letkou?
Vy jste to řekl. Vidím hlavně hluboké nesoustředění vlády ke klíčovým evropským
otázkám, které mohou mít význam v průběhu dalších dvaceti let. To mě ohromuje.
* Co vás ještě ohromuje?
Že se tvrdí, že na jednu z nejotevřenějších ekonomik světa, což jsme my, že na tu
montážní halu, což jsme my, nedopadne ekonomická krize. Je to nezodpovědné vůči
občanům. Čeká nás přitom tvrdé období s drastickým snižováním zaměstnanosti. Podle všeho
nás na jaře dopady krize dostihnou.
* Konvenuje vám v něčem opozice? Myslím především ČSSD.
Ne. Nenalézám v ní reálnou opozici vůči charakteristikám vlády, které jsem popsal.
Bohužel.
* Když jste hovořil o benefitech plynoucích z politiky, už jste se rozhodl, zda budete příští
rok kandidovat opět do europarlamentu?
Ještě ne. Jsem mezi dvěma póly – mezi kontinuitou, k níž by měl být člověk loajální,
a mezi soukromým a osobním životem. Chcete dál trávit život na letištích a v autech, nebo
nechcete? Nevím. Ač nerad, musím do toho započítat i svůj věk a to, čeho chci ještě
dosáhnout.
* Kdy se rozhodnete?
Začátkem února. A mám to zatím tak 50 na 50. Jako v reality show.
* Europoslanci jsou málo vidět v českých médiích. Teď se hovoří o vzniku nových stran na
pravici. Kde jste vy na politickém spektru?
Výrazně vpravo. Ve smyslu konzervativním. Nejblíže bych se cítil v britské
konzervativní straně.
* V souvislosti s novou stranou se objevilo i vaše jméno. Myslíte si, že je taková strana u nás
potřebná?
Ukážou to parlamentní volby a indikátorem bude už příští rok hlasování do
Evropského parlamentu.
* Jak se zakládání nové strany týká vás osobně?
Vždyť já jsem předsedou politické strany – Nezávislých demokratů. A ty nechci
opustit. To by bylo pomýlené a politicky nekorektní.
* Odpovězte mi jasně. Mohl byste být členem nové politické strany?
To je složitější otázka. Možná vaši čtenáři netuší, že v Evropě existují národní strany
a také evropské strany. Byl jsem společně s několika dalšími lidmi před několika týdny
zakladatelem evropské strany Libertas, která má kořeny v Irsku. Chci desetkrát zdůraznit, že k
tomu, aby vznikla Libertas Česká republika, je ještě čas. Střízlivě by se měly zhodnotit její
možnosti a zda její činnost může imitovat činnost Libertas v Irsku.
* Kdyby vznikla česká Libertas, byla by vaše strana její součástí?
Nikoli. Zvažovali bychom, zda bychom jako evropská strana přijali její českou část.
Ale pokud by ta byla blízká Nezávislým demokratům, tak by nic nebránilo spojení. Uvidíme
po kongresu občanských demokratů, zda se z ní někdo vydá jiným směrem.
* Vy novou pravicovou stranu u nás tedy skutečně nezakládáte?
Je to řízená kampaň.
* Kdo ji řídí?
Osoby končící na -ík. Těch je dost kolem čelných představitelů.
* Mezi “íky” mohu zařadit jména Marek Dalík a Jaroslav Tvrdík?
Můžete. Zpráva o nové straně byl mimořádně obratný krok, který měl před
kongresem ODS odstřelit ty, kteří nebudou nadšeni z výběru delegátů a z toho, jakou
platformu kongres zaujme k Lisabonu a dalším klíčovým otázkám. Ti měli být předem
označeni za pseudosarajevské zrádce.
* Objevilo se i to, že byste mohl financovat založení nové strany.
Co vy víte o mých financích?
* Před chvilkou jste přece říkal, že nejste chudý.
Nejsem. Mám na důstojný život. Ale nejsem osoba, jako se to stalo v Irsku, abych
mohl založit velkou a velmi dobře dotovanou stranu.
* A další spekulace: tvářemi nové strany bude i Jana Bobošíková a Vladimír Železný. Jenže
vaše vztahy s ní nejsou nejlepší.
Nejsou. Objevilo se to záměrně a bylo by komplikované být spolu v jedné straně. Už
jenom, že se objevuje jméno Železný, vždyť to jméno považují mnozí za kontroverzní, a to
má sloužit k diskreditaci některých lidí, kteří chtějí založit novou stranu. A uznávám, že jsem
svým způsobem poškozující jméno, dokud nedoběhnou moje trestní kauzy.
* V jakém stavu vlastně jsou?
Opět se teď oddálil už jeden mnou vyhraný spor. Na jak dlouho? Na pět, na šest
měsíců? To budeme akorát někde u eurovoleb. Letos v březnu jsem se svými trestnými
kauzami vstoupil už do desátého roku. Nic není přitom pravomocně uzavřeno. Zatím jsem vše
přežil, ale příjemné to není. Kvůli těm kauzám jsem například mimořádně cudný ve vztahu k
panu prezidentovi.
* Cože? Vy a cudný?
Myslím to vzhledem k hodnocení názorové blízkosti s prezidentem.
* Vždyť jste si názorově blízcí. Jste zván na recepce na Hrad, chodíte na křty jeho knížek, byl
jste na jednání Ústavního soudu v Brně, kde on kritizoval Lisabonskou smlouvu.
Máme velmi výjimečného prezidenta. Málokdy jsme měli prezidenta s takovou
intelektuální kapacitou a výbornou schopností analýzy. Až s doběhem času to veřejnost ocení.
* I o vás se kdysi hovořilo jako o možném kandidátovi na prezidenta.
Vždy jsem to vylučoval. Jsem člověk exekutivní. Kdybyste se mě zeptal, zda vylučuji
na věky věků post premiéra, tak bych byl náchylný to vyloučit vzhledem k věku či únavě, ale
úplně to vyloučit nemohu.
* Tak jste se sám teď kandidoval. Souvisí úvahy o vzniku nové strany s odporem některých
lidí s Lisabonskou smlouvou?
Ta je spouštěcím mechanismem. ODS totiž driftuje doleva od původních základů, a
toto je výsledkem. Topolánkova skupina není schopna reflektovat jiné názory. Pokud ODS
nebude schopna přijmout alternativní postoj k Lisabonské smlouvě, tak se rozštěpí. To se
projeví i při sestavování kandidátek této strany do europarlamentu a sněmovních voleb.
* A kandidáti do Evropského parlamentu se mohou těšit v budoucnosti navíc na daleko větší
platy.
Ano, budou nově placeni přímo Evropskou unií a plat bude oproti dnešku
mnohonásobný. Umím si proto představit, že nastane větší tlačenice na kandidátkách stran,
protože ti, co nejsou ještě zabezpečeni a nedokázali se zajistit státními zakázkami, se budou
snažit se tam dostat.
* Zúčastnil jste se jednání Ústavního soudu v Brně o Lisabonu. Jaké máte vůči smlouvě
hlavní výhrady?
Problém je bohorovnost vlády, která neinformovala občany. Smlouva dává v případě
hlasování nepřiměřenou moc velkým zemím. Když je odbouráno právo veta, tak stačí
Německo s Francií a jeden další velký stát a je prakticky rozhodnuto. Je to pro nás drasticky
nevýhodné. Neznám případ v politických dějinách, že by si nějaká země vyjednala podmínky
přistoupení k nějaké organizaci, získala za to nějakou volební váhu a tu pak, aniž dostala
sebemenší protihodnotu, odevzdala. To udělala Česká republika i další země. Lisabonem se
narovnává poválečná disproporce, kterou trpělo Německo.
* Nemluvíte o tom pouze kvůli jistým problémům s Německem?
Trochu tím narovnáváme výsledek druhé světové války. Do jisté míry ponecháváme
Německu část našeho vítězství, mám-li to říci brutálně. Z hlediska elementární politické
mravnosti není vhodné, aniž to bylo vyobchodováno, odevzdat téměř polovinu své volební
síly.
* Jaké další možné nebezpečí v Lisabonské smlouvě vidíte?
Nesystémově je do ní zařazena Listina základních práv a svobod. Z ní si vyjednali
výjimku Britové ze sociálních důvodů a Poláci z důvodu možných restitucí německého
obyvatelstva, které bylo z jeho území odsunuto po válce.
* Někteří říkají, že Lisabon prolomí Benešovy dekrety. Je to tak?
Neprolamuje dekrety, ale prolamuje možnost restituce majetku pro sudetské Němce.
To jsou dvě odlišné věci. Lisabonská smlouva do sebe zabudovává chartu, kterou mají státy
už stejně přijatou v nějaké podobě. Jenže tím, že se zařadí do Lisabonu, tak z ní učiní nikoli
právo na úrovni národní, ale právo výhradně na úrovni Evropské unie. Pozor, jedná se o práva
individuální a současně zavádí Lisabonská smlouva rozšířené občanství EU a také to, že
rozhodnutí evropské je vždy nadřazeno.
* Co to může podle vás znamenat?
Zatímco teď rozhodovaly s konečnou platností české soudy a zamítaly restituce
majetku sudetských Němců ze známých důvodů, pak by se o tom mohlo rozhodovat u
Evropského soudního dvora v Lucemburku. Tam Malťan, Fin a Portugalec budou rozhodovat
o tom, zda sudetský Němec, který tam už přijde jako evropský občan, je nadán stejným
právem k restituci jako český občan na našem území. Na základě principu rovnosti budou
podobní lidé tvrdit, že jsou diskriminováni, a podle toho může být rozhodnuto.
* Vy si skutečně myslíte, že by se něco takového mohlo dít?
Vím, že se to stane. Mají dokonale připravené žaloby a budou se odvolávat na analýzy
českých právníků. Čeští politici se v tom navíc vůbec neorientují. Nález, my vám nebudeme
vracet restituce, už nebude probíhat na základě českého přezkumu, ale na základě získání
evropského občanství.
* Ale všichni naši politici tvrdí, že dekrety jsou neprolomitelné.
Jsou. Ale na základě toho, že bude porušeno evropské právo o rovnoprávnosti, bude
řečeno, že český občan může restituovat a jiný ne a že to nejde. Všichni mají mít stejná práva
jako evropští občané.
* Byl odsun sudetských Němců po válce na základě kolektivní viny tedy podle vás
spravedlivý?
Je skutečně problém, že vina nebyla zkoumána individuálně. S tím mohou někteří lidi
argumentovat a podle mě uspějí. A můžeme si my dnes dovolit jim zaplatit?
* Otázky kladu s dovolením já.
Dobře, ale sám víte, že peníze na to nejsou a nebudou.
* Brněnský Ústavní soud argumentoval pro Lisabon také politicky. Mají takto soudci
postupovat?
Byl jsem tím šokovaný. Například zaznělo, že po přijetí Lisabonské smlouvy bude
muset v případě další stížnosti na ni zaujmout soud eurokomformní postoj. Co to je? Kde to
vzali? To není v naší ústavě. Vyslechli jsme ideologickou přednášku o globalizaci, kterou
bych čekal od zelených či socialistů. Levicovou přednášku o nutném blahu evropské
integrace, která čelí zlu globalizace. Jenom jsem valil oči. Takový extrémní postoj jsem
neslyšel ani od levičáků v Evropském parlamentu. To je zcela nebývalé! Chybělo mi už jen
jako zdůvodnění globální oteplování.
* Jak to podle vás nakonec s ratifikací Lisabonské smlouvy dopadne?
Ale vždyť ona je mrtvá! Irové ji odmítli. Není co ratifikovat! Nemůže platit, když ji
Irové odmítli.
* Může se přece referendum v Irsku opakovat.
Proč? Není podle dohod možné Lisabonskou smlouvu měnit. Změní-li se jen tečka na
dokumentu, tak se musí opakovat celý proces ratifikace. Smlouva je mrtvá a neplatí. Jinak
bychom narušili princip právnosti Evropské unie. Smlouva je spiknutím evropských elit.
****
3.12.2008
Odpůrci Lisabonu vytáhli obavy o dekrety
Právo str. 4 Zpravodajství Naďa Adamičková Marie Königová
Odpůrci Lisabonské smlouvy varují před možným prolomením dekretů prezidenta Beneše.
Mluví o tom prezidentův tajemník Ladislav Jakl, místopředseda ODS Petr Bendl či
europoslanci Vladimír Železný a Jana Bobošíková.
Jako první varoval před smlouvou letos v lednu v Právu Železný. Ten nedávno vydal
prohlášení, v němž tvrdí, že případné roztočení restitucí majetku odsunutých Němců může v
ČR vést až ke státnímu bankrotu, protože se to může týkat až třetiny majetku. Své obavy opírá
o názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten Právu řekl, že Lisabonská smlouva ani
Charta základních práv EU, která je její součástí, nemohou zpětně revidovat dekrety.
Přesto podle něj oba dokumenty zakládají s ohledem na nově posílený princip rovnosti
občanů EU nebezpečí restituce majetku zabaveného odsunutým Němcům.
Podle Pavlíčka by se to mohlo stát u dosud neukončených restitučních případů. U nich
by ČR mohla být Evropským soudem v Lucemburku odsouzena k tomu, aby odstranila
všechna diskriminující ustanovení.
“Již několikrát bylo v judikatuře soudu upozorňováno, že ČR tím, když zvýhodňuje české
občany v restitučním řízení, vlastně diskriminuje ostatní,” uvedl Pavlíček. Podle něj i proto
sledovali s velkým zájmem jednání Ústavního soudu právě restituenti z řad šlechticů, kteří
chtějí zpět majetek odňatý na základě dekretů. Možnost prolomení či obejití Benešových
dekretů nevylučují ve svých mediálních prohlášeních i další čeští politici: Jan Zahradil,
Jaroslav Kubera, Hynek Fajmon (všichni ODS) či Miloslav Ransdorf (KSČM).
“Při pochybnostech raději neratifikovat”
Nezařazený poslanec Jan Schwippel, velký odpůrce Lisabonské smlouvy, tvrdí, že dekrety
nebudou touto smlouvou ohroženy. Ale připouští-li možné roztočení restitucí Pavlíček, pak je
Schwippel přesvědčen, že existuje-li takováto sebemenší pochybnost, pak prostě není možné
smlouvu ratifikovat.
Pochybnostem v neděli oponoval hejtman a poslanec David Rath (ČSSD). “Já bych byl
naprosto poslední z těch, který by souhlasil nebo vůbec naznačil souhlas, že by se měly
otevírat, natožpak zpochybňovat, nebo dokonce rušit Benešovy dekrety,” prohlásil.
Podle Klausova tajemníka Jakla existují právní rozbory, které hovoří o tom, že
přijetím Lisabonské smlouvy by klesla právní jistota českých občanů.
“Představme si, jak nějaký tribunál, kde bude sedět Fin, Portugalec a Kypřan, bude
rozhodovat, jestli se má nebo nemá vydávat nějaký majetek, bez znalosti kontextu
historického a jakéhokoli jiného,” řekl v ČT Jakl. Ten chce Václavu Klausovi doporučit, aby
se obrátil ve věci Lisabonské smlouvy na Ústavní soud.
Možnost prolomení restituční hranice v ČR se nelíbí ani šéfovi Senátu Přemyslu
Sobotkovi (ODS). Nedávno na adresu právních pochybností pronesl: “V momentě, kdyby tu
došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny
problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných
Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat – vystupme z EU,” řekl
Sobotka.
****
Rozhodnutí ÚS umožňuje pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy
26.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak jd
Praha 26. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), že šest bodů lisabonské
smlouvy reformující EU není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka
Topolánka (ODS) pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Předseda
vlády to uvedl v prohlášení zveřejněném krátce poté, co soud dnes oznámil svůj verdikt.
Rozhodnutí soudu uvítal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) i zahraničněpolitický
expert ČSSD Lubomír Zaorálek.
"Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat," uvedl
Topolánek s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu "bere na vědomí". "My už jsme vše potřebné
udělali. My jsme poslali smlouvu do sněmovny a senátu včas a nyní je to zcela v rukou
organizačních výborů parlamentu, nikoli předsedy vlády," vyhnul se Topolánek odpovědi na
otázku, zda požádá sněmovnu a Senát o urychlené projednání lisabonské smlouvy.
"Samozřejmě, že proces bude pokračovat, vláda rozhodně ho nebude nijak brzdit, bude na
obou komorách, aby v ratifikaci pokračovaly," uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti
Alexandr Vondra. Poznamenal, že je možná škoda, že soud neposoudil celou smlouvu, i když
mohl. Myslí si, že soudci se možná báli, aby nevytvořili precedens a "do budoucnosti si
nepřidělávali moc práce". Podle Vondry se nyní otevře spíš politická debata.
Podle Schwarzenberga je výrok soudu "dobrá zpráva pro nás i pro Evropu". Přes zpoždění,
které kvůli projednávání nastalo, byly veškeré pochybnosti, které vyslovil Senát, rozptýleny,
uvedl. "Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme
vděčni," dodal ministr.
Vicepremiér a předseda SZ Martin Bursík označil rozhodnutí soudu za "vynikající zprávu"
pro ČR. "Teď musí bezodkladně pokračovat proces ratifikace v obou komorách parlamentu.
Je v zájmu českého předsednictví ratifikovat lisabonskou smlouvu co nejdříve," připomněl
Bursík. Zelení žádají v této věci co nejrychlejší svolání mimořádné schůze sněmovny.
Ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) označil rozhodnutí
soudu za správné. Smlouvu je podle něj možné ratifikovat ještě letos.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš poznamenal, že dopředu nečekal nic. "Tlak ze strany
prezidenta jsem vnímal jako velmi výrazný," poznamenal Dolejš, který zdůraznil, že uznává
autoritu ÚS a jeho rozhodnutí. Komunisté si nicméně stále myslí, že o přijetí lisabonské
smlouvy by se mělo rozhodovat v referendu.
Ústavní soud však lisabonskou smlouvu možná nezkoumal naposledy. Skupině poslanců,
senátorů a prezidentovi zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu některé
části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace
smlouvy. Soud tentokrát nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž
dostal od Senátu konkrétní argumenty.
Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, dnes ČTK řekl,
že ani po rozhodnutí soudu pro lisabonskou smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o
dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na
postoj Irska. Irové letos v referendu řekli lisabonské smlouvě "ne". Nyní hodlají s unií jednat
tak, aby rozptýlili své obavy a mohli uspořádat referendum nové.
Podle europoslance Vladimíra Železného je klíčový právě irský nesouhlas se smlouvou.
"Podle pravidel Evropské unie je lisabonská smlouva neplatná, mrtvá. To 'ne' se nedá
obejít tak snadno, jak si eurooptimisté představují," řekl ČTK Železný. Nález soudu ho
překvapil, protože výhrady ke smlouvě jsou podle něj jednoznačné. Železný se
pozastavil především nad argumentací soudu, který dával význam smlouvy do
souvislosti s globalizací.
Zahraničněpolitický expert ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek dnes
ČTK řekl, že podobný výrok soudu není překvapivý. Připomněl, že lisabonskou smlouvu
zkoumaly ústavní soudy několika zemí a schválilo ji 25 parlamentů v Evropě. "Nebyl vůbec
důvod k tomu podání. Tím spíš, že Poslanecká sněmovna a Senát podle jedné varianty, o které
se mluví, by o smlouvě měly hlasovat ústavní většinou. Samozřejmě, že parlament může
provést krok, kterým i mění ústavu či přijímá ústavní rozhodnutí," poznamenal. Smlouvu nyní
podle něj mohou okamžitě začít projednávat poslanecké výbory.
****
Železný: Konečně to slyšela i veřejnost
26.11.2008 Právo str. 3 Zpravodajství (jac, pko)
* Označujete se za eurorealistu. Co vám vadí na smlouvě?
Mne překvapuje, jak úspěšná je politika EU v zatemňování podstaty věci. To
znamená vytvoření velmi nepřehledného, obrovitého dokumentu o 3600 stranách, do kterých
je formou rozsypaného čaje nenápadně rozptýlena řada ustanovení, která se bolestně dotýkají
naší ústavnosti. Právě to znemožnilo evropské i české veřejnosti seznámit se s podstatou
smlouvy. Důležité je, že to slyšela veřejnost. Vlastně poprvé mohla uvažovat o podstatě
smlouvy. Logicky ji vláda brání. Jako exekutiva získá pravomoci v Radě Evropy, zatímco
národní parlamenty umřou.
* Jak hodnotíte jednání ÚS?
S velkými rozpaky. Překvapilo mě hlavně vystoupení Alexandra Vondry. Já jsem s
ním mluvil hned poté a on připustil, že samozřejmě neřekl vše, ale jen něco. Vykládat
například zahrnutí Listiny základních práv EU do smlouvy jen jako problém týkající se pouze
EU a jejích institucí, je krajně nepřesné. Ten problém je opačný. Zahrnutí oné Listiny do
smlouvy totiž umožní každému jednomu občanovi, aby se přímo obrátil na soud v
Lucemburku a obešel tak kompetence českého státu a jeho soudů. A takhle se může
rozhodnout kdokoli – třeba sudetský Němec, který kdysi přišel o majetek. A to je úplně nová
situace. Tím se soud nezabýval. Velmi se mi líbilo vystoupení pana prezidenta.
* Co si myslíte o procesu ratifikace smlouvy v EU?
Myslím, že Unie si vytvořila dokonalý mechanismus tlaku. Ona se vždycky snaží z
jedné nebo dvou zemí udělat černé ovce. Teď jsou to ČR a Irsko. A hned slyšíme – Jste
jediní! Jestli to nezměníte, bude to katastrofa! Takto Unie postupovala ve všech zemích.
Nelze pominout, že na stole leží už francouzské ne, nizozemské ne, irské ne, české rozpaky a
německé neschválení. To už je významný blok, ale je to bohužel zcela ignorováno.
****
Na jednání o lisabonské smlouvě přišel Klaus a politici i Kinský
25.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dbn zak tmd
Brno 25. listopadu (ČTK) - K jednání o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním
pořádkem přišli jako účastníci řízení prezident Václav Klaus, šéf Poslanecké sněmovny
Miloslav Vlček (ČSSD) a vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Senát, který navrhl
přezkoumání smlouvy Ústavním soudem, zastupuje místopředseda Jiří Šneberger (ODS).
Rokování o smlouvě, jež má změnit fungování Evropské unie, začalo v 09:00, patnáctka
ústavních soudců je kompletní.
V zaplněné jednací síni jsou také známé tváře, například potomek šlechty František Oldřich
Kinský, jenž se neúspěšně domáhá vydání rozsáhlého souboru nemovitostí zabaveného po
druhé světové válce. Podle některých odpůrců lisabonské smlouvy může tento dokument
dopadnout i na Benešovy dekrety a některé restituční spory. Kinský přišel společně s
Girolamem Giormanim z Hnutí na obranu majitelů realit, jenž je bojovníkem proti
regulovanému nájemnému. Dostavil se také europoslanec Vladimír Železný.
Už před jednáním se před budovou soudu sešla skupinka odpůrců lisabonské smlouvy z
různých krajně pravicových uskupení.
Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čeká se právě na
stanovisko patnáctky ústavních soudců, proto patří dnešní jednání k vůbec nejsledovanějším v
posledních letech. Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné
reformy institucí a rozhodování. Česko bude od ledna příštího roku Evropské unii předsedat.
Kritici smlouvy se domnívají, že by Česko kvůli lisabonské smlouvě mohlo ztratit část své
suverenity, podle vlády nic podobného nehrozí.
****
Miroslavská gulášovka
19.11.2008 Znojemsko str. 5
-trek-
Čtyřicet vzorků gulášů nabídli miroslavští na své tradiční, letos již dvanácté Gulášovce.
“Narozdíl od Pekingu v Miroslavi žádné dopingy nefungují, proto tady vždy dostanete řádný
guláš,” pochvaloval si Vladimír Železný. Jeden z několika čestných hostů přivezl svůj
Železný guláš. V nabídce byl také třeba Kuřecí z radnice i Socánkovo pohlazení. Zájem o
gulášové speciality byl obrovský. Lidé si oblíbenou akci pochvalovali a kromě hojného
ochutnávání tančili a bavili se až do pozdních nočních hodin.
****
30.10.2008
ČD partnerem výstavy fotografií
Železničář str. 4 Obchod - provoz - investice
MARTIN NAVRÁTIL
České dráhy, a. s., jsou hlavním partnerem výstavy fotografií Jaroslava Brabce, jež byla
slavnostně v pátek 10. října otevřena v soukromé galerii Zlatá husa v Praze v Dlouhé ulici.
Jaroslav Brabec je nejen známým režisérem a kameramanem - režíroval třeba televizní
seriál Hraběnky a natáčel vedle mnoha jiných filmy Andělská tvář, Z pekla štěstí 2, V erbu
lvice, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Krvavý román, ale desítky let také pilně a
fotograficky fundovaně portrétoval významné představitele české výtvarné scény. Na
kvalitních černobílých zvětšeninách návštěvník pohlédne do tváře Kamilu Lhotákovi, sestrám
Válovým, Adrieně Šimotové a mnoha dalším. Výstava je vlastně příležitostným spojením
Brabcových fotografií a vybraných děl ze sbírek galerie Zlatá husa, které dokumentují tvorbu
portrétovaných umělců. Manažerkou projektu je Olga Menzelová-Kelymanová, akce se koná
s podporou Ministerstva kultury ČR, městské části Praha 1 a společnosti Thalia Picta.
Výstavu připravila kurátorka Magdalena Juříková. Vernisáži byly přítomny některé osobnosti
kulturního a politického života, mimo jiné třeba výtvarník Jiří David nebo europoslanec
Vladimír Železný. Pokud byste chtěli výstavu zhlédnout i vy, pak se do Dlouhé ulice vydejte,
ale buď pouze v pondělí mezi 15. a 18. hodinou, a nebo i jiné dny, ovšem jedině po
telefonické domluvě na čísle 224 818 638.
****
Europoslanci a akademici řešili Lisabonskou smlouvu
21.10.2008 Liberecký deník str. 4 Region (vk)
Liberec/ Setkání občanů a europoslanců se konalo v kongresovém sále libereckého centra
Babylon 30. září. Hlavními tématy Fóra občana byla Lisabonská smlouva – stupeň evropské
integrace, měnová unie – výhody a nevýhody eura a význam voleb do evropského
parlamentu. Diskuze se stočila i k nejaktuálnější situaci na světových burzách. S účastníky
přišli diskutovat europoslanci Vladimír Remek, Vladimír Železný, Jaromír Kohlíček,
europoslankyně Jana Hybášková, akademici Pavla Netušilová a Tomáš Křivka ze ZČU v
Plzni. Informační kancelář Evropského parlamentu zastupoval Jindřich Pietras. Fora se
zúčastnilo asi 110 občanů, převážně studentů zabývajících se budoucností našeho státu a
Evropské Unie.
****
Německý socialista Jo Leinen se opřel do Železného kvůli Benešovým dekretům
18.10.2008 euportal.cz 00 Politika Lukáš Petřík
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé
SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů.
Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako
součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo
Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé
SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů.
Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako
součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo
Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Podle Leinena platí obecná právní zásada, že právní předpisy nemají zpětnou účinnost. Navíc
rozsah působnosti evropské Charty základních práv je dle jeho tvrzení omezen pouze na akty
Evropské unie a nevztahuje se na akty, které byly přijaty na národní úrovni. Evropská unie
nemá podle Leinena žádnou kompetenci v otázkách vlastnictví ani v otázkách odškodnění po
vyvlastňovacích aktech.
„Odpůrci Evropy jako Vladimír Železný neustále vymýšlejí nové absurdity, aby zablokovali
proces evropského sjednocování, komentoval europoslanec Leinen,“ teze inzerátu, který
Železný zveřejnil v deníku Mladá Fronta DNES.
Charta jako součást práva EU ale podle Železného pomíjí české soudy a umožňuje
sudetským Němcům domáhat se restituce zabaveného majetku přímo u nově příslušného
Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Charta prý umožní dokonce přezkoumávat již
platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na
odškodnění.
V případě ratifikace Lisabonské smlouvy se podle Železného sudetští Němci budou moci,
ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU v Lucemburku s žalobou na Českou
republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou
majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Přitom nepůjde o
retroaktivitu.
„Pan Leinen nemluví pravdu. Ratifikace Lisabonské smlouvy může, a to bez přehánění,
přivést Českou republiku ke státnímu bankrotu. Od pana Leinena z německé a
eurocentralistické SPD jsem tento postoj očekával. Byl to ostatně on, kdo peskoval prezidenta
Václava Klause kvůli jeho odmítavému postoji k dnes již zamítnuté euroústavě. Lisabonská
smlouva je reinkarnací euroústavy,“ řekl Euro.cz Vladimír Železný v reakci na Leinena.
Přední český ústavní právník profesor Václav Pavlíček před časem upozornil, že Charta jako
součást Lisabonské smlouvy sice nemůže zpětně revidovat Benešovy dekrety, že však s
ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU zakládá nebezpečí restituce
zabaveného majetku sudetských Němců.
Železný také napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již
stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva
OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména
restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců
na odpověď.
Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav
Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či
obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude
nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace
obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy.
„V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se
tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se
otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme
z Evropské unie´,“ řekl Euro.cz předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak
citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také
zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád
členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.
Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy,
jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva
nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které
bylo dosud doplňkem k národnímu.
Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se
například český prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v
nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.
****
15.10.2008
Na vlašák je Tanzberg
IN magazín str. 28 Víno LIBOR ŠEVČÍK
PŘI HODNOCENÍ VÍN V HOTELU HOFFMEISTER TENTOKRÁT ZVÍTĚZIL RYZLINK
VLAŠSKÝ
Společnost zapálených milovníků vín a jeho amatérských znalců známá pod názvem Dlouhý
stůl přátel vína se opět sešla v hotelové vinotéce, aby pro IN magazín vyhodnotila další sérii
moravských a českých bílých a růžových vín ročníku 2007.
Ze zkoumaných vzorků sestavil každý účastník pětici nejlepších a z nich potom
vzešla tři vína, která se dostala na pomyslnou bednu. Představujeme je v dnešní Ochutnávce.
Přes vzrůstající kvalitu i oblibu růžových vín se tentokrát do špičky nedostal klaret z
Rulandského modrého z Mělníka ani dobře pitelné růžové z Frankovky z Kobylí. Bílé vzorky
byly vyváženější, harmoničtější, plnější, vesměs se skvělou dlouhou dochutí. Takový byl i
vítězný loňský Ryzlink vlašský z mikulovského vinařství Tanzberg z vinice Železná. Zdejší
“vlašáky” patří od samého vzniku vinařství, u kterého stál bývalý šéf TV Nova Vladimír
Železný, k tomu nejlepšímu, co se v této odrůdě u nás prezentuje. Pravda, ochutnali jsme v
povedenějších ročnících i lepší vzorky, než je tento loňský, ale odrůdová čistota je i tentokrát
bez poskvrnky.
Opět by to mohla být přímo školní ukázka toho, jak má Ryzlink vlašský vypadat.
Dříve podceňovaná odrůda dokazuje, že když se jí dá patřičná péče a roste tam, kde se jí daří
nejlépe, vzniká z ní vynikající víno. A vinice Železná patří k nejlepším lokalitám pro Ryzlink
vlašský, které v našich vínorodých krajích jsou.
Pěkná “milerka”
Velice podařený byl také Müller Thurgau ze Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice.
Celkově nakonec skončil sice třetí, ale i tento vzorek byl příkladem, jak lze z podceňované
odrůdy, která se sklízela hlavně na množství a kvalita trpěla, připravit velice dobře pitelné
víno.
Celkově druhý Ryzlink rýnský z vinařství Sonberk jenom potvrzuje staré rčení, že tato
odrůda révy vinné je králem vín a vínem králů. Ochutnávka u dlouhého stolu opět potvrdila,
že v bílých vínech můžeme směle soutěžit s ostatním světem. Zvlášť v odrůdách, které jsou v
českých a moravských vinicích už po staletí doma.
Ochutnávka
Ryzlink vlašský 2007 kabinet Výrobce: Vinařství Tanzberg Mikulov Vinařská obec:
Perná Trať: Železná Charakteristika: Víno zlatavě slámové barvy s příjemnou vůní s
citrusovými tóny. V chuti plné, minerální, s pikantním nástupem a výrazným ovocitým
charakterem. V dlouhém závěru dominuje příjemná kořenitost.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr Výrobce: Vinařství Sonberk Pouzdřany Vinařská
obec: Popice Trať: Sonberk Charakteristika: Víno medově zlatavé barvy s jemnou elegantní
vůní s převahou celé škály citrusového aroma. V plné chuti s ovocným nástupem působí
vyzrále, s výraznou mineralitou a dlouhou medově ovocnou dochutí.
Müller Thurgau 2007 kabinet Výrobce: Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice
Vinařská obec: Velké Pavlovice Trať: Poštory Charakteristika: Víno světle slámové barvy s
jemnou, avšak intenzivní vůní, v níž se snoubí kořenitost s aromatem zralých hroznů. Ve
svěží chuti je příjemný kořenitý nástup, typický pro tuto odrůdu, stejně jako chlebovinka,
která se v doznívání mění v ovocné tóny.
****
MEP Vladimír Železný: EU resembles our communist past
06.10.2008 Jan Richter
Before becoming a Member of the European Parliament, our guest today had long been an
established public figure in the Czech Republic. He was co-founder of one of the most
successful television channels in Central and Eastern Europe, TV Nova, serving as the
channel’s CEO for nine years. In 2002 he was elected senator for the region of Znojmo,
before becoming a member of European Parliament in 2004. In this edition of One on One,
we talk to Vladimír Želený.
Vladimír Železný, photo: CTK
Mr Železný, do people still address you director, or pane řediteli in Czech?
“Yes, they still do. It’s very strange. When I’m walking down the street, the most usual title is
not MEP, or Mr, but “Mr Director”.
Your critics said you were a politician even before you became a senator in 2002,
because for nine years you appeared every Saturday in TV Nova’s highly popular oneman-show show Volejte řediteli, or Call the Director, in which you also discussed
political issues. Did you back then feel like a politician?
“No. Any journalist, and I am a journalist by profession, any journalist is allowed to discuss
politics. Then, when he enters real political life and assumes responsibility as a politician, you
cannot blame him for his previous activities. I have spent all my life as a journalist, and it
would be silly for a journalist to be on the screen, and not to comment.”
In 1997, your TV broadcast a report which claimed that then Prime Minister Václav
Klaus owned a villa in Switzerland he bought secretly with dirty money but he never
took you to court. What was the out-of-court settlement you agreed on?
“You see, you must take into account that if you are a CEO of a big television station, and we
were a big television station, your journalists are tempted to play their own games. This was
one of two or three such examples when the head of the news operation misused his position
and smuggled this news story – by the way, I was in the United States at that time – into the
news programme. It was a very unfortunate event; we very soon established clearly through
independent sources that it was not true. We apologized and we agreed that exactly the same
place and the same duration of the programme will be devoted to the denial of this
unfortunate piece of news, and we repeated it, if I’m not mistaken, five or six times. This was
the agreement.”
Vladimír Železný in 2003, photo: CTK
There is another scandal involving the current TV Nova in which its reporters worked
together with a member of the Czech Parliament, Mr Tlustý, who provided some staged
photos of himself in an attempt to show that Czech politics was rotten and immoral.
What do you think of this case? Could it have happened under your leadership?
“We must distinguish here. In the first case, I was responsible, I was the CEO; now, I am far
from Nova, I only know some details of this case, so I can comment from outside. My opinion
is that Mr Tlustý did excellent work. Excellent. He knew already, and there were rumours,
that some political circles were preparing a campaign against him. So he prepared a campaign
against himself in advance, and he put this material into circulation. And he waited to see
what would happen with this material. It was very nice; I should call it a political experiment.
And it proved to be successful! In my opinion, it was an excellent defence. Before somebody
fabricates some vicious materials against you, you will create perhaps not so vicious, but
some sensitive material, and you will watch the fate of this material. So I think it was a very
smart move from Mr Tlustý. When a much bigger scandal was revealed involving those
political circles, they of course blamed Mr Tlustý. But the blame should really be aimed in a
different direction, in my opinion.”
In 2004, during your term as a senator, you were against the accession of the Czech
Republic into the EU, and now you are a Member of the European Union. Do you now
believe that it’s good we joined?
“I am happy that we joined. I was not against our presence in the EU; I was against the
conditions which came with our accession, and that’s a big difference. And I’m still not only
unhappy with those conditions; I am outraged as more and more conditions, restrictions and
regulations are imposed upon us. The situation is not better, it’s worse. I left the Czech
Republic for Brussels as a Euro-realist, Euro-sceptical politician, and now I am a fierce Eurosceptic. It’s an overregulated environment which strongly resembles what we know from our
communist past. They are outraged and very angry when I tell them at the plenary, for
instance, “Sorry, we know this; we know what the results of this will be because exactly the
same regulations, exactly the same stupidity, was imposed by the communist regime in our
country.” They are surprised, and they say, “But we are a democracy, we have democratic
structures; that is something totally different”. Well, unfortunately it’s not.”
European Parliament, photo: European Commission
In one of your motions in the European Parliament, you have proposed a moratorium
on the use of the word “sustainable”. What is it that bothers so much about this
particular word?
“It was the genius of [George] Orwell who taught us a lesson that the totalitarian regime starts
with a misuse of language. It’s a loss of meaning, of words. All this is very dangerous, and we
know this from our very own experience. We were not a democracy – we were “people’s
democracy” under the communist regime, which was stupid because “people’s democracy”
means “democratic democracy”. Such strange words improve, as jewels, some sensitive
expressions, like “sustainable”. Everything is sustainable in the European Union, or it should
be. The misuse of such words is the first step towards totalitarian thinking. That’s why I tried
to give a warning that this misuse will change our sensitivity to the creation of totalitarian
thinking.”
You term will expire next year. Are you going to run again for the European
Parliament, or perhaps for the Czech Parliament?
“In case of the European Parliament – frankly speaking, I don’t know. It would mean
sacrificing another five years of living at airports. It’s not the most favourable way you can
spend the last years of your life. The sacrifices in your private life are so incredibly big, so I
really don’t know.”
****
31.8.2008
Konflikt Rusko versus Gruzie
Prima TV str. 5 13:00 Nedělní partie
redaktor
-------------------Rusko prohlásilo, že na podepsanou polsko-americkou dohodu o umístění antiraket v Polsku
bude reagovat víc než jen diplomaticky. Podle Moskvy radar v České republice bude moci
sledovat prakticky celou evropskou část Ruska. A antirakety v Polsku v dohledné budoucnosti
prý nebudou mít jiný cíl než ruské mezikontinentální balistické rakety. Moskva se domnívá,
že systém se bude rozšiřovat a vylepšovat, takže Rusko bude nuceno reagovat, a to nejen
diplomatickou cestou. O mocenských aspiracích a údajných obavách Ruska řekl nedávno
bývalý český prezident Václav Havel, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém, že
Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí. I když je to největší země světa, přesto má pocit,
že je taková trochu malá a že ji ohrožují ti nepatrní sousedé, které kolem sebe má. Prohlásil
Václav Havel.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských novin
-------------------Dobrý den, vítejte, teď máme dalšího hosta a tím další hostem je europoslanec Vladimír
Železný, dobrý den.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
-------------------Dobrý den.
-------------------Jak jsme slyšeli, to téma je jasné, konflikt v Gruzii, Rusko versus Gruzie. Já možná začnu
trošku netradičně a zeptám se vás na osobní otázku. Jaký vy máte vlastně osobně vztah k
Rusku, v kterém jste se narodil, v Samaře, a kde jste tři roky jako malé dítě byl?
-------------------Rusko je velká a velice významná země, je to kontinent.
-------------------To není osobní vztah.
-------------------Osobní, osobní vztah třeba k ruské kultuře a k ruské řeči mám mimořádně hluboký.
-------------------Naše hlasovací otázka dnes pro naše diváky zní, jestli se bojí dnešního Ruska. Kdybych
stejnou otázku položil vám, jaká by byla odpověď?
-------------------Nebojíme se Ruska z jednoho důvodu, protože jsme pevně zakotveni v Severoatlantickém
paktu. To ukazuje, oč důležitější byl náš vstup do Severoatlantického paktu než náš vstup do
Evropské unie.
-------------------Je podle vás Rusko dnes, které je ekonomicky daleko silnější a sebevědomější, než bylo třeba
před deseti lety, taky nebezpečnější pro Evropu, pro svět?
-------------------Je nebezpečnější jednou záležitostí, a sice pupeční šňůrou, kterou jsme s ním spojeni, a to je
plyn. A vůbec energetika a dodávky, případné dodávky ropy. Tam méně, ale zejména plyn.
To je něco, co nás drží na uzdě, to je něco, co vede Evropu k opatrnosti, obezřetnosti,
obezřetnému našlapování, k řešení pokusům o dílčí řešení a podobně. Víte, ono, já nečekám
od summitu, který se sejde, vůbec nic. To budou řeči, řeči, řeči, protože zkuste něco říct
někomu, na kom jste absolutně závislí z hlediska plynu.
-------------------Myslíte si, že tedy zítra dojde jenom k nějaké ploché rezoluci ...
-------------------K výzvě, k výzvě. Bude to zase výzva, pokus o appeasement, pokus o uchlácholení Ruska.
Opakuje se evropská politika Mnichova. Víte, my, já jsem byl překvapen, já jsem sledoval
teďko předchozí dva diskutéry a byl jsem překvapen, že nepadlo slovo Mnichov. To je přece
naše zkušenost. My si to umíme přece nádherně představit. My jsme byli Gruzínci a sudetští
Němci byli Abcházci, pravda, těch bylo mnohem více těch sudetských Němců, Abcházců je
jenom nějakých dvě stě tisíc a většina Abcházie byla gruzínská, než byla vysídlena velmi
násilím. Osetie, vemte si to, že Osetie je součást Gruzie, jako byly sudetské oblasti součástí
České republiky, Československa.
-------------------Čili vy vidíte spíš paralelu rok 39 než 68, tak, jak ...
-------------------Já vidím paralelu 39 a vidím zejména paralelu s Kosovem. Velmi obtížně se bude zítra na
summit říkat Rusku: "Ty, ty, ty," když Rusko řekne: "Prosím vás, když to jde v Kosovu a vy
sami jste to schválili a bez Organizace spojených národů a pošlapali jste prostě suverenitu
Srbska způsobem neuvěřitelným, nebývalým."
-------------------Jak jsme slyšeli argument Alexandra Vondry, deset let se jednalo na různých úrovních ...
-------------------Já jsem ho slyšel, prosím vás, také se jednalo o Sudetech přece mnoho let. A bylo snad to
řešení potom přijatelné? Víte, my jsme velmi nesolidární s takovými zeměmi, jako je třeba
Slovensko. My si neuvědomujeme, že například problém maďarské menšiny na Slovensku,
může také jednou přerůst v určité problémy. Ale to je také náš problém. On vznikl totiž jako
československý problém kdysi. A my se najednou tváříme, jakože s Kosovem nic, že všechno
je v pořádku. Srbsko bylo tradičně naším největším spojencem.
-------------------Vláda nezávislost Kosova uznala, česká vláda, pojďme ...
-------------------Já jsem z toho v šoku, protože my tím vlastně dáváme argument, že to v roce 39 mělo ...
-------------------Bylo v pořádku.
-------------------... mělo dopadnout, bylo v pořádku, úplně stejně.
-------------------Pojďme zpátky k tomu zítřejšímu summitu a k tomu, co vy jste sám řekl. Evropa je z
nějakých čtyřiceti procent závislá na dodávkách ruského plynu, u ropy je to o něco méně. Jsou
země, které jsou až devadesáti procent závislé na tom, co proudí, nebo neproudí z Ruska. V
takové situaci, co tedy vlastně Evropa může nebo má dělat?
-------------------Já si myslím, že Evropa toho dělat příliš mnoho nemůže. Kdo může něco dělat, je
Severoatlantický pakt. Já osobně bych udělal krok velmi razantní. A sice, okamžitě bych
nabídl Ukrajině a Gruzii cestu, urychlenou cestu ke vstupu do NATO, do Severoatlantického
paktu, to je jediné řešení. A je to asi řešení správné, protože dnešní zpráva, ve které Rusko
říká: "Uděláte-li to, my umístíme v Íránu proti vám, v Íránu umístíme rakety SS-300,"
ukazuje, že to je to citlivé místo. Tam to Rusko bude zasaženo, tak se bude najednou cítit,
ano, vy jste si o to koledovali.
-------------------Václav Havel kdysi řekl, že Rusko má pořád ten problém, že neví, kam až se, kde končí a kde
začíná, kde jsou jeho hranice, že se pořád bude rozpínat. Ale když to otočím, neplatí totéž o
Severoatlantické alianci? Má vůbec mít zájem se rozšiřovat tak blízko Rusku, jako je Ukrajina
nebo do Gruzie?
-------------------Nesporně ano. Za prvé, ta akce, která proběhla, dává dostatečný důvod. A za druhé, těžiště
nebezpečí se postupně přesouvá do Íránu, to je třeba si uvědomit. A velmi rychle a velmi brzo
bude Evropa a Severoatlantický pakt velmi bezprostředně ohrožen Íránem a možná Íránem
nukleárním. To znamená mít předpolí v Gruzii a pás Ukrajiny je naprosto nezbytné.
-------------------V této souvislosti váš názor na umístění radarové základny ...
-------------------Je jasný naprosto. Je jasný. My bychom měli konečně jednou přijmout odpovědnost za to, že
jsme v nějaké partě, že jsme v nějakém okruhu, který nám dává stabilitu. Proto dneska
sedmdesát pět procent lidí může říct, já se Ruska nebojím, já jsem v Severoatlantickém paktu,
já jsem hluboko zakotven v Severoatlantickém paktu a mám důvěru, že pokud na mě někdo
sáhne, tak ten pakt sáhne na toho, kdo na mě sáhnul. To je straně důležitý pocit. A s naší
mnichovanskou zkušeností vlastně je zapotřebí kultivovat právě tento pocit, ale díky tomu to
je.
-------------------Proč myslíte ale, že třeba v Polsku bezprostředně po té gruzínské, po té invazi Ruska do
Gruzie veřejné mínění se přiklonilo na stranu americké základny na polském území, kdežto
předtím to bylo stejné zhruba jako u nás, ale v Česku podle těch posledních průzkumů se s
veřejným míněním nic moc neděje.
-------------------Poláci jsou emotivnější a jsou v mnohem těsnějším dotyku s Ruskem. Uvědomte si problém
Kaliningradu například.
-------------------To znamená, že to, že my máme mezi Ruskem Slovensko a Ukrajinu ...
-------------------My máme pocit, jé to je daleko, my máme velikánskou Ukrajinu a ještě se mezi nás vklínilo
to Slovensko, tak je to prima, jsme daleko. My jsme vždycky byli takoví opatrnější a nicméně
si myslím, že v dnešním světě už ty vzdálenosti nehrají roli.
-------------------Francouzský tisk právě v souvislosti s Polskem minulý týden psal celou o tom, že se znovu
objevuje nějaká dělící čára v Evropě mezi novou a starou Evropou. Že ty nové země, ke
kterým patříme i my a na čele právě podle Francouzů s Polskem, by byly pro daleko
razantnější deklaraci vůči Moskvě nebo pro daleko razantnější postup vůči Moskvě. Myslíte
si, že to tak skutečně je, že se rozděluje Evropa na opatrnější část, Francie, Německo,
Španělsko právě třeba kvůli té ropě a plynu, a na tu razantnější, která zažila sovětskou
nadvládu v minulých letech.
-------------------Nesporně. A je třeba také připomenout širší souvislosti, jako je třeba Temelín. My jsme
mnohem méně závislí na zdrojích energie díky tomu, že jsme včas sáhli po jádru. A podívejte
se na reakci Rakouska a dalších. Já si myslím, že to dělení je různé a že já spíš vidím teď
probíhající dělení v Evropě trošku jiné. Já vidím dělení mezi Francií a Německem. Myslím, že
Francii připadnou ony nové země. A Francie si buduje svoji, svoje malé miniimpérium
středomořské, vlastně středozemní tam někde dole, aby mělo také svoji hračku. To mi připadá
jako velmi nebezpečné dělení. Nevidím to zatím na dělení mezi mladé nové země, které jsou
méně závislé, kuriózně méně závislé na zdrojích energie, než je třeba Německo.
-------------------International Herald Tribune Worlds General v této souvislosti také psali o tom, že vlastně
jedinou zemí, která si dokázala zajistit nezávislost na ruské ropě, byla Česká republika díky
ropovodu z Ingolstadtu. Jak by měla podle vás ale Evropa do budoucna řešit to, že je pořád
životně závislá na tom, jakou trubkou je spojena s Ruskem?
-------------------Pravděpodobně by měla diverzifikovat své zdroje, pravděpodobně by měla ...
-------------------Jde to vůbec?
-------------------Myslím si, že to jde, myslím si, že to jde. A myslím si, že k tomu dojde nesporně. Protože
jinak Evropská unie bude unií, která bude řízena z Moskvy.
-------------------Jak to může ale Evropa udělat, může víc šetřit energií, protože vy říkáte diverzifikovat zdroje,
ale ...
-------------------Určitě to není větrníky, určitě větrníky to nezachrání a víme, jak jsou drahé a víme, jak málo
dodávají vlastně stabilní energie. A vy potřebujete vždycky mít ještě jeden zdroj stejně velký
pro případ, že by vítr nefoukal.
-------------------Ale odkud tedy ta energie připlyne?
-------------------Já si myslím, že stále ještě ve světě se objevuje více zdrojů ropy a dalších energetických
zdrojů, než je nárůst spotřeby, pořád ještě.
-------------------Objevuje se třeba v Kanadě, ale z Kanady asi ropu Evropa dovážet nebude moct.
-------------------Japonsko vozí ropu ze Saúdské Arábie bez problémů a teď, včera uzavřelo největší dohodu s
Irákem, to je stejná vzdálenost.
-------------------Řekněte, vy jste europoslancem už delší, dlouhou dobu. Je vůbec Evropská unie jako těleso
něčeho takového schopna, přeorientovat se, říct si, že to je důležitá věc?
-------------------Ne, ne, není, není, podívejte se, jak řešila teďko svoji energetickou politiku a podívejte se na
energetický balíček. To je zase jenom vnitřní konkurenční souboj. A mezitím Německo si
dojednalo vlastní plynovod a vlastní přísun ropy přes Baltické moře, což bude, to bude ta
ekologická katastrofa teprve.
-------------------Jestli je podle něčeho, podle třeba západního tisku důvod pro válku v Gruzii, tak je to právě
strategická otázka ropovodů přes tuto zemi.
-------------------Nesporně.
-------------------Podle vás tedy, co se musí stát, aby Evropa dokázala zareagovat na to, aby jednou měla přísun
odněkud jinud, než jsou nestabilní oblasti, jako je Blízký východ, Střední východ a Rusko.
-------------------Reagovat dnes a vypudit z politiky zelené.
-------------------Jakým způsobem?
-------------------Prostě vysvětlit, jak je to drahé, nesmyslné. A že to tam tudy nepůjde, ale ...
-------------------Znovu, voliči si zelené volí sami.
-------------------Volí sami, pak ale si je budou volit do té doby, dokud to půjde, dokud bude ten zdroj, ale
jakmile nebude a jakmile se zjistí, že ten větrník to nezachrání, co pak udělají, pak budou volit
někoho jiného, ale to možná už bude pozdě.
-------------------Když to přeženu, co se ale musí stát v Evropské unii jako v instituci, aby se mluvilo spíš o
tom, na kom bude celá Evropa závislá, jestli se bude svítit, topit a jestli budou jezdit auta,
anebo jestli se zabývat tím, že na etiketách vína má být napsáno, že víno škodí zdraví?
-------------------Já si myslím, že je to otázka emancipace Německa. Jakmile bude dokončena emancipace
Německa, tak pak Evropská unie leccos dokáže, ale stále jsme ještě v procesu, kdy se
Německo domáhá svých legitimních práv, často třeba Lisabonskou smlouvou, ústavou a
dalšími ...
-------------------Může mít větší váhu v Evropě.
-------------------Větší váhu v Evropě, vy víte asi, že Lisabonská smlouva zvyšuje jejich váhu z devíti procent
na osmnáct procent, na dvojnásobek. To jsou všechno kroky, kterými jsou, je Evropská unie
zahlcena. Ona je zahlcena metodikou, jak si poradit sama se sebou, co to je Evropská unie,
jaká je role Německa, jaký je vztah Německo - Francie a podobně. Na věci vnější, na věci
mnohem důležitější na ty příliš nemá čas. A občas jim spadne strop na hlavu.
-------------------Pojďme se podívat na to, jak reagují naši diváci na to, jak vidí situaci Ruska, jak se bojí nebo
nebojí Ruska. Šestadvacet procent lidí si myslí, že, nebo se bojí dnešního Ruska, sedmdesát
čtyři procent ne. Překvapuje vás takový výsledek?
-------------------Nepřekvapuje, ne, nepřekvapuje. Za prvé máme klamný pocit, že jsme daleko. A za druhé
máme neklamný dojem správný, že jsme v Severoatlantickém paktu.
-------------------Tak v každém případě díky, že jste s námi byl dnes v partii. Díky, že jste se na nás dívali a
příští týden dívejte se znovu, bude tady jediný host, a tím bude premiér Mirek Topolánek,
mějte se prima.
-------------------Na shledanou.
****
19.8.2008
SEDM PÁDŮ & VZESTUPŮ
Sedm str. 90 Jedinečné osudy PAVEL HRABICA
SEDM: extra speciál
Někdo spadl na samé dno vlastní chybou, dalšího zradilo zdraví. Jiní kariéru zabalili sami,
ale volání slávy a peněz je přinutilo zkusit štěstí znovu. Všichni přesto povstali z popela.
VÝŇATEK Z ČLÁNKU:
MUŽ S PREZIDENTSKOU KVALIFIKACÍ
Jestliže v Čechách po desetiletí platilo, že základním předpokladem pro úspěšnou kandidaturu
na prezidenta je věznění, patří VLADIMÍR ŽELEZNÝ k horkým kandidátům.
Mediální podnikatel a v současnosti europoslanec v Bruselu zažil vzestupů a pádů hned
několik. V 60. letech začínal v Československé televizi, odkud však musel za normalizace
odejít. Pod cizím jménem několik let připravoval scénáře populárního pořadu Okna vesmíru
dokořán. Na veřejnost se vrátil až v roce 1989, kdy fungoval jako mluvčí Občanského fóra a
české vlády. V roce 1994 realizoval svůj životní sen - získal licenci na televizní vysílání a na
jaře 1994 odstartovala televize Nova.
Když však přišli američtí investoři na to, že se jim Železný chystá uzmout vysoce
výdělečný podnik, byl odvolán. Jako majitel vysílací licence však držel bývalé chlebodárce
pod krkem. Podařilo se mu přesvědčit značnou část redaktorů i techniků a s vypůjčenými
penězi rozjel vysílání znovu na pražském barrandovském kopci, kde stanice sídlí dodnes. V
roce 2001, kdy spory mezi americkou společností a Vladimírem Železným vrcholily, skončil
v cele předběžného zadržení. Po změně majitele musel i novou Novu opustit. Dnes to hodnotí
lakonicky: “Bylo to mé třetí vyhození z televize, předtím to udělal Ronald Lauder,
spoluzakladatel TV Nova, a ještě dřív komunisté.”
Ukázalo se však, že zkušenosti z mediální sféry i aureolu mučedníka dokázal beze
zbytku zužitkovat. Nejdříve uspěl v roce 2002 v senátních volbách na Znojemsku a imunita
ho pravděpodobně zachránila před dalším vězením. Měl totiž na krku krácení daně a další
prohřešky. Jeho hnutí Nezávislí bodovalo v roce 2006 znovu, když se on a jeho bývalá blízká
spolupracovnice Jana Bobošíková probojovali do Evropského parlamentu.
Přesto nejsou Železného úspěchy bez stínů. Soužití s manželkou Martou skončilo po
dvaatřiceti letech, několik let bojoval jako otec za záchranu staršího syna Davida, který byl
odsouzen za znásilnění. Částečně mu tato negativa v soukromí vynahradila o třicet let mladší
partnerka Konstancie, která stála po jeho boku i ve chvíli, kdy byl za mřížemi. Na jaře 2007
se jim narodila dcera Ester.
VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63)
* Na svět přišel v březnu 1945 v Samaře v Sovětském svazu.
* Jeho otec byl příslušník československého sboru Ludvíka Svobody.
* V listopadu 2003 se oženil s Konstancií Záhorkovou, žijí v Bruselu.
* Jeho syn Jakub moderuje pořad Události, komentáře v České televizi.
****
BRUSEL JE MANAŽERSKÁ MONARCHIE
7.8.2008 Reflex, str. 20, Rohovor, Bohumil Pečinka, Marek Stoniš
Zelené poslankyně vyměnily erotiku za politiku
VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63) se během rozhovoru o zákulisí Evropského parlamentu málokdy nechá
vyvést z míry. Ze soustředění jej vytrhnou vlastně jen dvě věci: vyděšeně vyskočí od stolu, když
jeho dceru poprvé píchne vosa, a začne hledat protialergické masti. Podruhé, když vzrušeně
vysvětluje, že přijetím Lisabonské smlouvy hrozí restituce sudetoněmeckého majetku.
* Co vlastně nyní děláte? Na první pohled se zdá, že žijete v ústraní. Vybíráte si oddychový čas?
Pánové, stali jste se obětí špatné mediální prezentace. Realita je jiná. Nejsem žádný důchodce z
Vysočiny, ale aktivní poslanec Evropského parlamentu. Evropa českou veřejnost bohužel nezajímá.
Přitom dvaaosmdesát procent evropské legislativy vzniká v Bruselu. Znamená to, že osmnáct
procent zbývá na hádavé národní parlamenty, jež si bláhově myslí, že něco vytvářejí.
* Hlavní iniciativou spojenou s vaším působením v Evropském parlamentu je 106 pozměňovacích
návrhů k evropské normě o vinařství. Zdá se, že se s pozměňovacími návrhy moc nemažete.
Chtěl jsem, aby předložený zákon nezlikvidoval malé vinaře kvůli nesmyslnému návrhu
celoevropsky zakázat doslazování vín. Já osobně svoje mikulovská vína nikdy nedoslazuji, ale
chápu, že na Roudnicku, Litoměřicku, v Žernosekách by to znamenalo konec vinařství. Navíc by to
zabilo charakter vinařských obcí.
* Jak může poslanec z malého klubu své názory prosadit?
V první fázi musíte zajít za těmi, jimž je to jedno, například za Skandinávci, a směníte s nimi svou
podporu při hlasování o kvótách na lovení tresek v Norském moři, která jsou zase ukradena vám.
Pak jdete za milou paní Lullingovou …
* … kdo je paní Lullingová?
Okouzlující přibližně osmdesátiletá členka Evropského parlamentu, předsedkyně výboru pro víno a
vinohradnictví, jehož jsem místopředsedou. Paní Lullingová „dělá víno“ od roku 1979. Řeknete:
Milá paní Lullingová, i u vás v Lucembursku se může přihodit něco podobného jako nám v Česku s
doslazováním vín. Co kdybychom předložili moje pozměňovací návrhy s označením Lulling–Železný.
Ona na to: Jó, tak to tam napište. A váš návrh rázem získá na vážnosti. Pak jdete za Poláky s
prosbou o jejich hlasy. Oni odpovědí, že fajn, ale vy musíte na oplátku zachránit jejich jablečné a
rybízové víno, které chtěla EU přejmenovat. Mně je úplně ukradené, jestli se v Polsku vyrábí
rybízové nebo ostružinové víno, protože vím, že nikdy nebude konkurovat našemu. Tak jim
zaručím reciprocitu. Podobné směnné obchody vám zaberou tři týdny intenzívní práce.
* Kolik nakonec z těch vašich (a Lullingové) sto šesti pozměňovacích návrhů prošlo?
Osm, ale těch klíčových, takže v určitých oblastech naši vinaři mohou nadále doslazovat.
* Co stojí za tím věčným problémem vína v Evropské unii?
Jak asi víte, množství vysazených ploch je v EU regulováno. Problém je, že Itálie a některé části
středního Španělska vysazují načerno vinice, které plodí a plodí a plodí. Tyto státy pak vrhají na trh
milióny litrů vína a Evropská unie, která povinně musí vinnou nadprodukci vykupovat, to není
schopna schroustat. Tak se přepaluje na technický alkohol a za dotovanou cenu se využívá jako
biolíh. Brusel by se měl chovat k Itálii naprosto nekompromisně – strašně ji pokutovat a donutit ji
načerno vysazené vinice vyklučit. Mimochodem, zákon o víně a odmítnutí zvýšit spotřební daň na
pivo byly snad jediné dva úspěchy České republiky v rámci EU.
* Co vás na Evropském parlamentu vlastně nejvíce frustruje?
Jen taková drobnost, že Europarlament není ve skutečnosti parlament. Je to jediný zákonodárný
sbor na světě, kde poslanec nemá zákonodárnou iniciativu. Vy nemůžete navrhnout zákon – a to je
přece základní definiční znak každého parlamentu.
* Jak se to historicky vytvořilo?
Evropská unie vznikla po druhé světové válce jako technokratický projekt lidí, kteří byli zdrceni
především z předválečných demokracií. To je vedlo k manažerskému přístupu. „Vytvoříme systém,
ve kterém budou rozhodovat odborníci a úředníci podobně jako ve vedení velkých podniků,“ řekli
si. Ono to mělo svůj smysl v okamžiku, kdy rozhodujete o obchodě s uhlím a ocelí. Pozdější
pokušení přejít k politické integraci bylo příliš veliké a rychlé, a tak odhodili demokratické instituce,
které by je v jejich pochodu vpřed zpomalovaly. Říkali si: pojďme to udělat jako ve správní radě
velké automobilky. Jenomže v tomto modelu nemůžete rozhodovat o politické integraci. To bez
demokratické kontroly nejde.
* Takže Evropská unie je něco jako automobilka bez dozorčí rady?
Řekl bych spíše manažerská monarchie. Například já musím čekat, až evropský komisař –
například Vladimír Špidla, kterého nikdo nezvolil, jen nominoval – navrhne zákon, k němuž až poté
mohu předkládat připomínky, a nakonec jej schválit nebo neschválit. Ale nemohu ho jako
europoslanec vytvářet. To je něco nebývalého.
* Komunikujete někdy s českým eurokomisařem Špidlou?
Ne. To nemá smysl. Jako Čecha se mě na něj mnoho lidí ptá, ale já většinou patrioticky mlčím. Je
těžké obhajovat jeho vystupování, jazykovou nevybavenost i některé nápady. Sám Špidla se coby
komisař nejvíce ztrapnil svým návrhem na regulaci slunečního svitu. To byl jeden z mála případů,
kdy Evropský parlament drtivou většinou a s hlasitým smíchem smetl jeho články se stolu.
* Jak celý tento zákon vznikl?
Každá země má jiné normy na různé druhy záření – například z rentgenu, laseru atd. V té chvíli
přišel Vladimír Špidla a všude v textu zákona, kde bylo napsáno záření, přidal formulaci „včetně
slunečního svitu“. Výsledkem byla naprosto zrůdná regulace, kdy všechny paragrafy byly najednou
aplikovány i na slunce a jeho svit. Já jsem tu normu komentoval slovy, že nejvíce by se to týkalo
zahradních restaurací, kde by obsluhovaly slečny nahoře bez.
* Vy sám jste považován za dobrého manažera, navíc se přiznáváte k zálibě v rudolfínské éře, tak
proč se vám manažerská monarchie v podání Evropské unie vlastně nelíbí?
Levoboček Rudolfa II. právě tady, v Českém Krumlově, při sadomasochistické seanci zabil svou
milenku. Kdyby nebyl levobočkem, tak by pokračoval dynasticky dál a mohl to být zrůdný člověk a
vládce bez jakékoli kontroly. To, že špičkoví politici Evropské unie prohlašují, že jsme vstoupili do
fáze jakési evropskounijní postdemokracie, považuji za nebezpečnou věc.
* Kdo je v evropských strukturách hlavním zastáncem postdemokracie?
Máte tam tři eurofederální směry, které mají zvláštní kořen. Sociálním demokratům a komunistům
se na tom zamlouvá duch proletářského internacionalismu. Křesťanští demokraté si s tím zase
spojují obnovu jednotného ho prostoru. A nakonec jsou tu zelení se svou planetární koncepcí řízení
světa. Má to jeden rys – odpovědnost vůči voličům panuje jen na národní úrovni. Evropské
instituce jsou mimo kontrolu.
* Jak se to projevuje?
Koncem devadesátých let vyslovil Europarlament nedůvěru Evropské komisi kvůli sérii korupčních
skandálů. Co se stalo? Nic.
* Jak byste přiblížil mentalitu bruselského úředníka?
Jeho základní motivací je, že svou existenci musí nepřetržitě ospravedlňovat, a tak okázale
produkuje jednu normu za druhou. Výsledkem je celkové zbrzdění ekonomického vývoje.
* Z jaké psychologie tento přístup vzniká?
Žijeme ve světě, který výrazně omezuje vnější vzrušení, jež nám život dává. Domnívám se, že
mnohé poslankyně za Stranu zelených nahrazují svůj intimní život, včetně života erotického,
politikou. Vytvářejí si koncept ideálního světa a chtějí ho uskutečnit už na zemi. Evropská komise a
Europarlament jsou jediné instituce světa, kde pak mají šanci „ideálno“ naplnit ve formě legislativy.
Jednoho rána přijde taková europoslankyně – nenalíčená a s mastnými vlasy – do parlamentu,
shodí batůžek a položí na stůl úplně absurdní návrh zákona o zákazu nočních letů nad Evropou.
* Ale vždyť jste sám říkal, že europoslanci nemohou předkládat vlastní zákony.
Věc je mnohem rafinovanější. Zelení předloží typicky nátlakovým způsobem petici Evropské komisi
a domáhají se napsání zákona. V devadesátých letech přijal Europarlament tímto způsobem už
zapomenutou normu s názvem Práva evropského občana. Jedním z práv bylo právo na klidný
spánek. Prosím vás, kdo by mohl být proti klidnému spánku! Kdo je proti slunci, čistému vzduchu,
modré obloze, průzračné vodě, bzučícím včelkám kolem rozkvetlých zahrad … To jsou všechno
archetypální věci, proti nimž nemáte ideovou obranu. Zelení v čele s Cohn-Benditem rafinovaně
nahradili rudý prapor se srpem a kladivem klidným spánkem a modrým nebem. Zkuste napadnout
modré nebe! Takže se to odhlasovalo a zapomnělo se na to.
* Co bylo dál?
Zeleným se nedá upřít, že jsou mimořádně pracovití a pilní. Předloží několik rezolucí a
pozměňovacích návrhů, jež strukturují následovně: nejdříve mají tezi, již chtějí prosadit, a
parlament ji většinou zabije. Pak přicházejí s další a napojí ji na původní pozměňovací návrh. Pak
odstartují třetí, čtvrtý, pátý pokus v naději, že jeden projde. A protože poslanci nejsou pečliví,
nakonec je to odhlasováno. Sál okamžitě zaplní extatické výkřiky zelených poslankyň.
* Mohl byste uvést nějaký případ z poslední doby s vyloženě negativními dopady na ekonomiku?
Třeba regulační směrnici evropského chemického trhu, zvanou Reach. Zelení kdysi přišli s tím, že
celá řada chemických látek by měla být prověřována z hlediska poznatků moderní vědy. Jenže
proč, když už nyní je ve všech členských zemích ustaveno propracované státní zkušebnictví? Zelení
i přesto trvali na dalším prověřování a prosadili svoje – ta norma má neuvěřitelných 1080 stran. Ve
výsledku bude malý český podnikatel, který použije nějakou chemickou látku, muset od 1. ledna
příslušný vzorek odeslat do Helsinek, kde vyrůstá největší chemický analytický komplex na světě –
úplný nesmysl. Měřit se zde bude znovu něco, co už bylo změřeno, a v mnoha ohledech dokonce
na nižší úrovni, protože například požadavky Československé státní normy jsou mimořádně tvrdé a
kvalitní. Finská analýza jednoho vzorku přitom bude stát zhruba 800 tisíc korun.
* Vidíte na půdě Evropské unie nějaké aktuální nebezpečí pro české národní zájmy?
Eurofederalisté typu Jo Leinena hledali způsob, jak odlišit dříve odmítnutou euroústavu od dnešní
Lisabonské smlouvy. Přišli proto s nápadem zahrnout Chartu základních práv EU jako nedílnou
součást Lisabonské smlouvy. Zdánlivě nevýznamný krok. Tento nevinný moment však může pro
Českou republiku a Slovensko mít nedozírné následky.
* Proč?
Dosud otázky restituce, diskriminace a majetkových škod rozhodovaly národní soudy. Ale je tu
ještě jedna okolnost. V roce 1945 naplnily české úřady odsun Němců ve své horlivosti krokem
navíc – zabavily jim majetek se zdůvodněním nespolehlivosti, přičemž se nezkoumala individuální
vina. Dosud ale štrasburský soud, kam se sudetští Němci odvolávali, porovnával jen, zda národní
zákony byly v souladu s rozhodnutím národního soudu, a vydával jednoduchý nález: bylo to v
pořádku. Nyní poprvé přijde nějaký pan Müller a se svou křivdou nepojede do Prahy ani
Štrasburku, ale přímo k soudu EU v Lucemburku a prohlásí: Charta se stala komunitárním právem
a vztahuje se také na evropské občanství. Já tady nejsem jako Němec, nebo dokonce sudetský
Němec, ale jako evropský občan, jenž chce, abyste posoudili, zda byl pro mě v roce 1945 naplněn
princip rovnosti a zda jsem nebyl diskriminován. Jako soudci tam budou sedět třeba Malťan a
Lucemburčan a ti se ho zeptají: A zkoumal někdo vaši nespolehlivost? On odpoví: Ne. Soudci musí
jednoznačně potvrdit, že byl diskriminován. V reakci na takový verdikt může soud Evropské unie
nařídit českému státu, aby byl tento člověk restituován. Polsko na rozdíl od nás si na tento případ
vyjednalo výjimku. My ne. Bohužel.
***
JSTE PIJÁCI ŠPATNÝCH VÍN!
Když jsme zazvonili na dveře jednopatrového domu v Českém Krumlově, otevřel nám energický
muž, který příliš neodpovídal obrazu někdejšího mediálního magnáta, žijícího nyní v bruselském
europoslaneckém „ústraní“. Usazuje nás ke starožitnému stolu, představuje svou paní a pyšně se
chlubí svou ani ne roční dcerou. Na otázku, proč se s ním vidíme právě tady, a ne v jihomoravském
Mikulově, kde vlastní několik nemovitostí, odpovídá. „Vy o mně nevíte, že jsem velkým příznivcem
renesance? A ta je přece v Krumlově všude kolem. To je úžasné město, které si udrželo
rudolfínskou atmosféru! Splnil jsem si vlastně dětský sen – od svých třinácti let jsem chtěl mít dům
v českokrumlovské části Parkán s výhledem na zámek.“ Vladimír Železný zahájil svůj rozhovor pro
Reflex poziční hrou, o jejímž výsledku se jen s velkou mírou nadsázky dá napsat, že skončila
remízou. Dostanete-li se totiž do situace, že vám Vladimír Železný nabídne skleničku právě
dekantovaného červeného vína, zkoumavě na vás pohlédne a zeptá se: „Tak co, pánové, poznáte,
co je to za víno?“, máte jedinou šanci – uvědomit si, že je hrdý majitel jihomoravského vinařství, a
proto vám vlastně ani nemůže nabídnout jiné víno než z vlastní produkce. „To bude jistě vaše
víno,“ opáčili jsme proto hned po prvním doušku. „Správně. A odrůda?“ mhouří oči hostitel. Pokud
nejste opravdoví znalci, ocitáte se na malý okamžik v defenzívě, z níž vede jediná cesta ven.
„Odrůdu nepoznáme, ale připomíná to velká vína z Francie.“ Vladimír Železný se rozzáří: „Ano, je
to tři roky starý Cabernet Sauvignon. Když jsem ho představil na anonymní degustaci v Londýně,
hádali znalci, že by to dokonce mohlo být Château Margaux! Až za deset let dozraje, bude to
opravdu velké víno. Ale chápu, že jste odrůdu nepoznali. Zřejmě pijete jen špatná vína.“
****
V jedné kauze Železný osvobozen
27.6.2008 Právo str. 7 Zpravodajství Josef Koukal
Europoslanec a bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný byl spolu s dalšími pěti muži ve
čtvrtek zproštěn obžaloby z krácení daní. Jde o jednu ze tří kauz, v nichž je Železný stíhán.
Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Podle obžaloby měl Železný se svým právníkem a čtyřmi akcionáři CET 21 ošidit stát
na daních o desítky miliónů korun. Spolu se spolumajiteli společnosti CET 21, s. r. o., která
vlastnila licenci na vysílání televize Nova, měl dohodnout odkup více než 43procentního
podílu ve firmě zhruba za pět miliónů amerických dolarů. Ti pak měli před úřady předstírat,
že obchod hradili akciemi nově založené společnosti CET 21, a příjmy z prodeje nezdanili.
Fedoru Gálovi, Josefu Alanovi, Vlastimilu Venclíkovi, Petru Hunčíkovi a kupujícímu
Vladimíru Železnému hrozilo dva až osm let vězení. Podílník Petr Hunčík, který jako Slovák
nemá vůči Česku daňovou povinnost, a Železného advokát Aleš Rozehnal byli obžalováni za
napomáhání trestnému činu.
“Obžaloba stála na tom, že jedna operace měla zastírat druhou, což ve svém důsledku
vedlo k daňovému úniku. Přitom se ale opomíjely další důkazy, které celou situaci stavěly do
jiného světla,” uvedl po vynesení rozsudku Železného advokát Josef Monsport.
Pochvaloval si zejména přístup soudu, který podle něj správně vyhodnotil všechny
dostupné důkazy. “Policie v součinnosti se státním zástupcem vytáhla pouze tak deset procent
z toho, co bylo zjištěno a ostatní nezohlednili. Věc byla ale složitější,” uvedl.
Samotný Železný odmítl včera rozsudek komentovat. Novináře s dotazy odkazoval na
svého advokáta. Ve své lednové výpovědi u soudu však zásadně odmítl jakékoli provinění.
Akciová společnost CET 21 neměla podle něj rozhodně sloužit pro krytí převodu vlastnických
podílů z CET 21, s. r. o.
Její založení bylo prý jedním z mnoha pokusů amerických investorů, jak dostat pod
jednu střechu vysílací licenci na TV Nova a servisní organizaci ČNTS, která s účastí
amerického kapitálu zajišťovala samotné televizní vysílání. “Zkoušeli jsme i fúzi nebo
dceřinou organizaci,” uvedl tehdy Železný.
Europoslanec čelí ještě dvěma dalším obžalobám. Městský soud v Praze ho loni v
srpnu uznal vinným z krácení daní při dovozu obrazů z ciziny a uložil mu dvouletý
podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět miliónů korun. Železný se
však odvolal.
****
27.6.2008
Soud očistil Železného
Lidové noviny str. 2 Politika
drv
Bývalý šéf Novy podle soudu neošidil stát o 38 milionů korun na daních
PRAHA Europoslanec Vladimír Železný si může alespoň na čas oddychnout. Pražský
městský soud včera bývalého televizního magnáta a dalších pět spoluobžalovaných očistil z
podezření, že ošidili stát o 38 milionů korun na daních. Osvobozující rozsudek ale zatím není
pravomocný, a Železnému navíc hrozí trest ještě ve dvou dalších procesech.
Železný hned po verdiktu soud opustil.
Jeho obhájce Josef Monsport ale spokojenost neskrýval.
Soud pochválil a vzápětí tvrdě zaútočil na policisty a žalobce.
“Je potěšující, že vyhrál normální zdravý lidský rozum a objektivní přístup nad konstrukcemi,
které rozvíjela obžaloba, a subjektivními přístupy, které se projevovaly zejména na úrovni
orgánů přípravného řízení,” nechal se slyšet advokát.
A o co u soudu šlo? K daňovému úniku mělo dojít v roce 1996, kdy Železný se svým
tehdejším advokátem Alešem Rozehnalem odkoupil od dalších čtyř “otců zakladatelů”
Televize Nova - Fedora Gála, Petera Hunčíka, Josefa Alana a Vlastimila Venclíka - jejich
podíl ve společnosti CET 21, s. r. o., která držela vysílací licenci televize. Za 43 procent
obchodního podílu tehdy Železný podle obžaloby vydal pět milionů dolarů (tehdy asi 150
milionů korun). Daň z této transakce ale nikdo neodvedl. Všichni účastníci obchodu se hájili
tím, že ve skutečnosti nešlo o převod podílů CET 21, s. r. o., ale o prodej akcií v rámci
paralelně existující akciové společnosti CET 21, a. s. Deklarovat transakci jako prodej akcií
“akciovky” bylo daleko výhodnější, a navíc beztrestné, protože na rozdíl od převodu podílů v
“eseróčku” už v té době uběhla lhůta pro osvobození od daně. Podle obžaloby to byl ale jen
“fígl”, protože CET 21, a. s., prý nebyla ničím jiným než “prázdnou slupkou”. Soudkyně
Dagmar Pacholíková obžalobě nevyhověla. “Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by se
stal skutek, který byl předmětem obžaloby. Soud ani nedovodil úmysl obžalovaných zkrátit
daň,” vysvětlila Pacholíková. Železného & spol. soud včera osvobodil. Žalobce Marek Solar
ale zvažuje odvolání.
****
Železný neošidil stát o miliony, řekl soud
27.6.2008 Hospodářské noviny str. 3 ČESKO Vladimír Šnídl
Bývalý řiditel televize Nova Vladimír Železný si poprvé od soudu vyslechl, že je nevinný.
Pražský městský soud včera osvobodil jeho i další čtyři zakladatele Novy, které
obžaloba vinila z toho, že daňovými úniky připravili stát o 38 milionů korun. Hrozilo jim osm
let vězení.
K únikům mělo dojít v roce 1996, kdy Železný podle obžaloby odkoupil od čtyř
společníků část jejich podílu ve společnosti CET 21 s. r. o., držiteli vysílací licence pro Novu.
Za jejich 43 procent jim měl vyplatit pět milionů dolarů.
Železný ale podle vyšetřovatelů předstíral, že se nevyrovnali v penězích, ale formou
akcií v účelově založené akciové společnosti. A tím si mohli uplatnit daňové úlevy.
Všichni obžalovaní, mezi které patřil také polistopadový politik Fedor Gál nebo
Železného právník Aleš Rozehnal, vinu odmítli. A včera se za ně postavil i pražský soud.
»Nebyl prokázán jejich úmysl zkrátit daň,« konstatovala soudkyně Dana Pacholíková.
Žalobce zatím neuvedl, zda se odvolá.
Železný se k osvobození nevyjádřil a od soudu ihned odjel. »Mrkli jsme na sebe a
předpokládám, že jeho reakce byla radostná,« uvedl advokát Josef Monsport. Jde o druhou ze
tří Železného kauz, v níž už padl rozsudek. Policie přitom kolem jednoho ze svého času
nejvlivnějších lidí v Česku »kroužila« již od roku 1999. A dosavadní bilance po sedmi letech
od doby, kdy byl Železný za velké mediální pozornosti obviněn poprvé, zní: Osvobození a
podmínka. Podmínku spolu s pětimilionovou pokutou dostal loni v srpnu za krácení daně při
dovozu cenných obrazů do Česka. .
Na rozuzlení se nicméně pořád čeká v poslední a nejrozsáhlejší Železného kauze poškozovaní věřitele.
Železnému a trojici jeho někdejších právníků se klade za vinu, že poškodili společnost
CME, když se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči
CME.
****
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy
18.6.2008 ČRo - České Budějovice str. 12 17:00 Události regionu
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy o reformě Evropské
unie navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští voliči. Vyplývá to z projevů předsedů
nejsilnějších parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci
euroústavy se na dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí poslanci,
kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu". Přidali se k nim ovšem i další
zákonodárci, například český europoslanec Vladimír Železný.
****
18.6.2008
Lisabonská smlouva
ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 12:00 Ozvěny dne
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
-------------------Velmi bouřlivý charakter měla debata o budoucnosti Lisabonské reformní smlouvy Evropské
unie v Europarlamentu ve Štrasburku. Několik poslanců totiž demonstrovalo svůj odpor k
Lisabonské smlouvě tím, že si oblékli trika v irských národních barvách. Došlo také na slovní
výpady proti Evropské komisi, která prý zanedbala kampaň vysvětlující, proč je přijetí
Lisabonské smlouvy důležité.
Pavel NOVÁK, redaktor
-------------------Předseda frakce evropských socialistů Martin Schulz v plamenném projevu znovu napadl
irského komisaře pro vnitřní trh Unie Charlieho McCreewyho.
Martin SCHULZ, předseda frakce evropských socialistů
-------------------Tento muž ve vaší komisi, pane předsedo Barroso, jel do Irska a prohlásil, že smlouvu ani
nečetl, že to není nutné. Tento muž se ve své funkci neosvědčil.
-------------------Další politici připomínali potřebu přijetí smlouvy, respektují sice irské rozhodnutí, ale
uvažovali, jestli má sto tisíc hlasů převahy pro ne smlouvě rozhodnout o budoucnosti celé
Unie. Český europoslanec Vladimír Železný se ohradil proti myšlenkám exkomunikovat z
Unie neposlušné země, které by se smlouvou nesouhlasily.
Vladimír ŽELEZNÝ, český europoslanec
-------------------Když Irové zabili zvrhlý plod německého předsednictví, Lisabonskou smlouvu. Češi ji s
ochotou pohřbí a zůstanou přitom členskou zemí.
-------------------Lisabonská smlouva bude jedním z hlavních témat zítřejšího a pátečního summitu Unie v
Bruselu.
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě dnes by měla o Lisabonské smlouvě hlasovat horní komora britského parlamentu, tedy
Sněmovna lordů. Dolní komora dokument už přijala. Pokud smlouva projde i Sněmovnou
lordů a následně ji posvětí podpisem britská královna, přidá se Spojené království před
zítřejším bruselským summitem k většině členských zemí Evropské unie, které už reformní
text ratifikovaly.
****
Europoslanci chtějí pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy
18.06.2008, čtk
Brusel - Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy, navzdory
tomu, že ji v referendu odmítli irští voliči. Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších
parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na
dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí poslanci, kteří se oblékli
do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu". Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci,
například český europoslanec Vladimír Železný.
"Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před
poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého
ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování
více sociální Evropy.
"Nemůžeme lépe zajisti mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf
socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské
voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý
21.
Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě
nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský
europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti,
kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů".
"Lidé jsou páni a ne vy" doplnil.
Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou
velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že
nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky,
o něž přišli po druhé světové válce.
Irský europoslanec Brian Crowley ovšem euroskeptiky obvinil, že mikinami, které si na
jednání parlamentu navlékli, prokazují neúctu a nereprezentují Iry. "Proč používají irskou
vlajku? Dávají si ji na stůl a na ni si pak dají pivo," řekl. Podle předsedy Evropské komise
tábor odpůrců lisabonské smlouvy celé diskusi jen přidává "barvy", ale v celém parlamentu je
prý patrná shoda na pokračování v ratifikaci.
Barroso rovněž vyzýval, aby diskuse o nástupci odmítnuté euroústavy nezastínila další,
neméně důležité problémy. Unie by se podle něj měla zaměřit na boj s rekordními cenami
paliva či potravin. "Měli bychom pokračovat s našimi projekty, aby si lidé uvědomili, že
Evropa je důležitější než kdy jindy," dodal.
Právě rostoucí ceny měly být původně hlavním tématem summitu EU, který se uskuteční ve
čtvrtek a v pátek v Bruselu. Irské "ne" ale nejspíš jednání značně ovlivní ve prospěch debaty o
osudu lisabonské smlouvy.
Předseda Evropské komise dnes ovšem v parlamentu musel rovněž odrážet útoky spíše
levicových poslanců na irského eurokomisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho, který
před nedávnem prohlásil, že lisabonskou smlouvu nikdy nečetl. Barroso prý sice nepovažuje
toto prohlášení za příliš šťastné, ale zároveň upozornil, že McCreevy ve svém volebním
okrsku zorganizoval volební kampaň na podporu smlouvy, která nakonec byla úspěšná,
protože právě v tomto okrsku zvítězili její zastánci.
****
Boj o ratifikaci lisabonské smlouvy pokračuje v EP
18.06.2008, čtk
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy, navzdory tomu, že ji
v referendu odmítli irští voliči.
Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve
Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na dnešním vypjatém jednání postavili především
britští euroskeptičtí poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu".
Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český europoslanec Vladimír Železný.
"Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před
poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého
ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování
více sociální Evropy.
"Nemůžeme lépe zajistit mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf
socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské
voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý
21.
Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě
nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský
europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti,
kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů".
"Lidé jsou páni a ne vy" doplnil.
Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou
velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že
nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky,
o něž přišli po druhé světové válce.
****
Největší Čech? Jaroslav Zvěřina
2.6.2008 Lidové noviny str. 4 Domov šaf
BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Statistika může být zábavná, pokud se vezmou ne zcela
běžná kritéria. I pohled na hlasování poslanců z hlediska věrnosti politické skupině, k níž patří
v europarlamentu, a z hlediska loajality k Čechům je toho důkazem.
Komunisté, kteří se staví do role agilních obhájců českých národních zájmů, z toho
vycházejí jako největší “zrádci”.
Naopak občanský demokrat Jaroslav Zvěřina, který používá národovecký slovník
nejméně ze svých stranických kolegů, je statisticky “největší Čech”.
Čísla v tabulce mají nicméně své vysvětlení. Loajalita vůči zemi se měřila jako
hlasování jednotlivce vzhledem k hlasování všech českých europoslanců. Protože pravicoví
poslanci mají v české čtyřiadvacítce v europarlamentu většinu, svojí prostou početní převahou
určují, co je při daném hlasování “český národní zájem” - byť jde o pozměňovací návrh
nemající nic společného s Českem. Komunisté, kteří stojí na opačném konci ideového, a tedy
i názorového spektra, proto logicky propadají.
“Co mám k tomu říct? Nic,” komentuje to “nejmenší Čech” Jiří Maštálka. “Jsem
přesvědčen, že občanům České republiky jsem tím nijak neuškodil,” dodává. Naopak vítěz
Zvěřina: “Zajímavé, zajímavé. No rozhodně mi to nevadí!” Sám si prvenství vysvětluje tak,
že až na “úplné výjimky” hlasuje shodně se zbytkem českých konzervativců.
Loajalita s politickou skupinou pak znamená hlasování Čecha versus to, jak hlasovala
většina Němců, Britů, Francouzů atd. ze stejné frakce - lidovecké, socialistické apod.
Nejméně loajální ke “svým” je tu Vladimír Železný. “Koordinujeme se, jen pokud jde o pět
závazných témat - odmítnutí evropského superstátu a podobně. Jinak platí volné hlasování,”
říká člen euroskeptické frakce Nezávislost/Demokracie Železný.
Vysvětlení má i nula u poslankyně Jany Bobošíkové: protože není v europarlamentu
členkou žádné politické skupiny, nemůže mít ani žádnou stranickou loajalitu.
****
Vladimír Železný: Doufám, že veřejnost bude posuzovat mé snímky shovívavě
20.5.2008 Znojemsko str. 1 -mag-; -TIK
Téměř 200 fotografií vystavuje europoslanec Vladimír Železný v pražské Galerii Zlatá husa.
Expozice nazvaná Můj Eretz (Eretz.cz je český internetový portál zaměřený výlučně na Izrael
- pozn. red.) představuje Vladimíra Železného jako autora snímků vůbec poprvé, přestože
fotografování je jeho celoživotním hobby. Fotografie pořídil autor v průběhu tří let v Izraeli.
Expozice je věnována 60. výročí vzniku Izraele.
Výstava představuje málo známý a možná nečekaný rozměr politika, který je spíše spojen s
psanou a televizní žurnalistikou, s popularizací astronomie a astrofyziky. Je znám také jako
televizní komentátor, znalec, milovník a producent vína. Jako fotograf vystupuje před
veřejnost poprvé.
“Je to pro mne nový a neobvyklý pocit procházet výstavou, kterou jsem nepřipravoval pro
jiné, ale kterou jiní pečlivě připravovali pro mne. Věřím, že veřejnost bude tento soubor
fotografií posuzovat shovívavě. Byla to pro mne radost dvojnásobná, protože jsem mohl nejen
prezentovat výsledek práce z Izraele a následných nekonečných nocí u počítačové obrazovky
a profesionální tiskárny. Chtěl jsem zároveň připomenout 60. výročí vzniku Izraele, jehož
úspěch je radostí všech přejících lidí na Zemi,” řekl Vladimír Železný.
Výstava zahrnuje fotografie pořízené od severní Galileje přes Tel Aviv až po jižní Negev.
Obsahuje i snímky z palestinských území, včetně citlivé arabské části Hebronu. Jádrem
výstavy jsou záběry z Jeruzaléma. Téměř polovinu výstavní plochy však zabírá dosud stále
otevřený cyklus zachycující duchovně vznícenu atmosféru u Zdi nářků v Jeruzalémě.
Výstava bude po dobu dvou měsíců každé pondělí přístupná veřejnosti. Výtěžek ze vstupného
v Galerii Zlatá husa bude věnován na rozšíření již existujícího Českého lesa v Izraeli.
****
13.5.2008
Takhle fotí Vladimír Železný
Mladá fronta DNES str. 10 Kultura
MARTINA BULÁKOVÁ
V pražské Galerii Zlatá husa se europoslanec a bývalý ředitel televize Nova představuje jako
fotograf
Praha - Bývalý televizní ředitel, poslanec Evropského parlamentu, sběratel umění či vášnivý
vinař. Nyní se Vladimír Železný se představuje v další ze svých rolí - jako fotograf. “Myslím,
že pro veřejnost bude výstava velkým překvapením,” říká Železný. Výstava nazvaná Můj
Eretz v pražské Galerii Zlatá husa je věnovaná 60. výročí založení státu Izrael a nabízí 180
fotografií, jež Železný pořídil při svých cestách do Izraele v průběhu tří let.
“Izrael je pro mě srdeční záležitost, proto jsem to nazval Můj Eretz, což je hebrejsky
moje země,” říká autor výstavy. Fotografie zachycují nejen víru a dvoutisícileté udržení
tradic, ale také citlivé soužití judaismu, křesťanství a islámu. Železný navštěvuje židovský stát
jako člen stálé delegace Evropského parlamentu pro Izrael. Jeho vztah k této zemi je však
spjatý i s jeho kořeny. “Celá moje rodina zahynula v koncentračních táborech,” říká. “Nejsem
ortodoxně věřící, ale jsem Žid a mám velmi blízko k tomu, co zachycují tyto fotografie.”
“Fotit profesionálně?
Raději ne” Snímky vznikly v různých koutech Izraele - od severní Galileje přes Tel Aviv až
po jižní Negev. Zachycují také život v palestinských územích, včetně citlivé arabské části
Hebronu. Jádrem výstavy jsou fotografie z Jeruzaléma, a to z jeho židovské, křesťanské i
islámské části. Téměř polovinu výstavní plochy tvoří záběry, jež zachycují duchovně
vznícenou atmosféru u jeruzalémské Zdi nářků. “Izrael je nesmírně krásnou a
mnohavrstevnatou, i když v mnoha směrech hodně zcitlivělou zemí,” říká Železný.
Podle Železného o snímky pořízené v Izreali projevily zájem i zahraniční instituce,
takže se jedná o přenesení výstavy do zahraničí. O dráze profesionálního fotografa však
Vladimír Železný, který fotí na 22megapixelovou digitální zrcadlovku Canon, neuvažuje, a to
i přesto, že se jí věnuje více než padesát let. “Já jsem profesionální politik, fotografie je však
moje láska a snažím se ji dělat co nejlépe,” prohlašuje. Výstava v pražské Galerii Zlatá husa
potrvá do 12. července, přístupná však bude pouze každé pondělí.
****
Karlovarská galerie představuje české umění z let 1938 až 1958
7.5.2008 Karlovarský deník str. 26 Kultura regionu JIŘÍ LINHART
Karlovy Vary/ V poměrně krátké době už podruhé mají milovníci výtvarného umění na
Karlovarsku možnost seznámit se s výběrem ze sbírky pražské Galerie Zlatá husa. Ve dvou
sálech Galerie umění v Karlových Varech je od pondělka 5. května k vidění soubor děl
českých umělců ze čtyřicátých a padesátých let minulého století.
Sbírku Galerie Zlatá husa založil někdejší ředitel TV NOVA dnešní europoslanec
Vladimír Železný v roce 1997 v době, která byla pro sběratele moderního umění jako
stvořená. “Devadesátá léta nabízela na aukcích i mimo ně řadu restituovaných obrazů.
Narůstající pohyb na trhu přinesl mnoho vynikajících nabídek, a nejen z období klasické
moderny a z let šedesátých, která jsou páteří sbírky. Drobné, leč stále častější akvizice začaly
vyplňovat i onu mezeru 40. a 50. let a i když toto období zprvu nebylo konstrukčním pilířem
sbírky, vyprofilovalo se díky nabídkám, které nešlo odmítnout, v její plnohodnotnou součást,”
říká o původu obrazů, z nichž velká část se představuje v Karlových Varech, kurátorka
výstavy Magdalena Juříková.
Období ohraničené roky 1938 – 1958 patří v českých dějinách k nejtemnějším. Období
nacistické okupace i léta nástupu komunistů k moci rozhodně modernímu umění nepřála.
Přesto zde vznikla řada děl, ve kterých je možné vycítit jak odvahu autora vzdorovat
oficiálním doktrínám a navázat na odkaz předválečné moderny, tak živý zájem o aktuální
vývoj umění na západ od našich hranic.
Soubor vystavený v Karlových Varech čítá na sedm desítek děl autorů, jakými jsou
například K. Černý, K. Lhoták, B. Matal, Fr. Gross, M. Medek, L. Fára, V. Hejna, V. Fuka a
mnoho dalších.
Výstava bude otevřena až do 22. června.
****
6.5.2008
Jak znovu objevit víru v umění
Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Karlovarský
LEV HAVLÍČEK
Galerie Zlatá husa přivezla do Karlových Varů kolekci českého umění od sedmdesáti autorů z
let 1938 - 1958
Karlovy Vary - Jak vypadala čtyřicátá a padesátá léta v českém výtvarném umění? Odpověď
lze vidět v karlovarské Galerii umění, kde kolekci děl z let 1938 - 1958 od sedmdesáti autorů
představuje Galerie Zlatá husa Vladimíra Železného.
“Nezávislým pohledem seskupená díla tvoří velice různorodý a názorově široce
rozkročený celek, který si ovšem nečiní žádný nárok na úplnost či objektivitu. Přesto je tu
přítomno duchovní poselství těchto nepříznivých let, které je v rozporu s krutou každodenní
realitou neobyčejně nostalgické jako u Karla Černého, poeticky hravé, příkladem je Kamil
Lhoták, ale i živelně dramatické, jako u Jana Baucha,” uvedla kurátorka výstavy Magdalena
Juříková.
Totalita vs. díla Přestože obě představovaná desetiletí byla totalitními obdobími v českých
dějinách, přímé odkazy v dílech nejsou vyjádřené.
“V dílech ze 40. let bychom čekali vypjatá a dramtická témata, ale jsou to díla spíše
poetická, intimně orientovaná. Ohlas války se začíná v tehdejší tvorbě objevovat až v letech
1944 a 45. Stejně tak po válce nedošlo k žádnému výraznému projevu ve smyslu osvobození
ducha, první takové náznaky se projevují až na přelomu let 1948/49. Padesátá léta, to je široké
téma. Velkým předělem byla výstava Expo v Bruselu v roce 1958, kdy nebyl kladen důraz na
ideologii, ale na tvorbu jako takovou,” přiblížila Juříková.
Výše zmíněné, zejména o letech padesátých, se týká především soukromých sbírek. V
oficiálních institucích je řada době poplatných děl.
Je to již podruhé, co se Železného galerie v Karlových Varech představuje. Výstava
před dvěma lety přiblížila to nejlepší ze 60. let, co se Železnému podařilo shromáždit. Právě
60. léta jsou páteří celé jeho sbírky, postupně však začala přibývat i díla z let čtyřicátých a
padesátých. Hranice, které si galerie stanovila, jsou ohraničené léty 1908 a 1972.
Přestože je budování sbírky současně výhodnou investicí, Železného šlechtí, že ze
svých sbírek poskytuje často díla na řadu jiných výstav.
“Nechceme, aby obraz byl pouhou hodnotou, například v bankovním trezoru. Obraz, který
není v dotyku s lidmi, přestává být obrazem. Měli bychom u sebe znovu objevit víru v umění
a vnímat umění jako něco povzbuzujícího. V posledních dvaceti letech tato víra v umění
velmi výrazně zakolísala,” připomněl Železný.
Výstava potrvá do 22. června.
***
* Léta 40. a 50. Galerie Zlatá husa podruhé v krátké době hostuje v Karlových Varech.
Záměrem obou institucí je postupně představit bohatý fond českého výtvarného umění jedné z
nejrozsáhlejších soukromých sbírek v Čechách. Při první příležitosti viděli návštěvníci
Galerie umění kolekci ze 60. let, která se stala impulzem k postupnému růstu celé sbírky.
Nyní vstoupí do období, jež této rozmanité a intenzivní umělecké éře předcházelo. Na výstavě
je zastoupeno sedmdesát autorů, například Kamil Lhoták, Mikuláš Medek, Libor Fára, Jan
Bauch a další. Výstava potrvá do 22. června.
****
Malíř Michail Ščigol ukázal Bruselu Valdštejna
5.5.2008 Hradecký deník str. 20 KULTURA REGIONU
VLADIMÍR BURJÁNEK
Výtvarník, který před mnoha lety našel svůj domov ve východních Čechách, dostal díky
europoslanci Vladimíru Železnému možnost prezentovat své dílo v sídle Evropské unie.
Železnice/ Brusel/ Není u nás mnoho malířů, kteří by měli možnost seznámit europoslance
přímo v jejich bruselském centru se svým uměním. V minulých dnech se to podařilo Michailu
Ščigolovi ze Železnice na Jičínsku.
Každý z poslanců má totiž možnost pozvat si do sídla Evropské unie svého umělce.
Vladimír Železný si vybral právě Ščigola, aby seznámil své kolegy s romantickým
expresionismem umělce v jeho unikátním cyklu A. V. E. Valdštejn.
Pět dní v Bruselu
Bruselské výstavy trvají pokaždé jen pár dní a v jeden den je vždycky několik akcí. Ščigol
dostal k dispozici pět dní. Při zahájení 18. dubna byla jeho výstava poslední večerní akcí. Před
ním se představili Bulhaři zajímavou expozicí jejich malířů, kteří tvořili na písmena kyrilice.
Ty Ščigol natolik zaujal, že ho pozvali na výstavu do Sofie.
Dále se otevírala výstava Sto let českého hokeje a exprezident Václav Havel zahajoval
seminář o lidských právech, na kterém mozambický prezident měl na toto téma přednášku. Na
úvod Ščigolovy výstavy Vladimír Železný seznámil téměř tři stovky přítomných se třemi
důvody, proč si vybral právě Michaila Ščigola. Jednak z uměleckého hlediska kvůli malbě,
dále že jde o jednu z největších postav české, ale i evropské historie – Valdštejna, jehož
význam se přehodnocuje. A v neposlední řadě kvůli tvůrci obrazového cyklu. Člověku, který
dokonale zapadá do současného trendu Evropy. Umělci, který se narodil v Rusku, žil na
Ukrajině, přišel do Čech, kde zůstal, tvoří a je českým občanem.
Autogramiády
Krátce pohovořil v úvodu i sám malíř, který potom diskutoval s našimi poslanci.
Opravdovým zájemcům věnoval i svoji rozsáhlou a zcela čerstvou monografii Malby 1997 2006.
O ní, o Bruselu a dalších plánech bude Michail Ščigol povídat v připravované
autogramiádě a živém vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové v sobotu 17. května od
osmnácti do devatenácti hodin v Radioklubu. Na 13. května je naplánována autogramiáda v
hradecké galerii Jeřabina.
****
25.3.2008
Za svůj plat hájím zájmy ČR
Hospodářské noviny str. 3 Kariéra
(HaK)
Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova, je považován za úspěšného. Lidé jej na ulici
stále oslovují pane řediteli, ačkoli je už dávno europoslancem.
Z ankety na iHNed.cz vyplývá, že řada Čechů považuje práci europoslance za tu
nejlepší z mnoha. Co si o tom myslí sám Vladimír Železný? Hospodářské noviny ho oslovily,
aby se vyjádřil k pozitivům a negativům své profese. Pro časovou zaneprázdněnost to však
odmítl. Že by jeho časové vytížení zase tak záviděníhodné nebylo? Podobně tomu zřejmě
bude, i co se týká častého odloučení od rodiny a cestování. To ale znají i byznysmeni.
Vladimír Železný byl v roce 2002 zvolen senátorem za volební okrsek Znojmo za
hnutí Nezávislí. Muži, který byl zvyklý mít faktický vliv a vysoké příjmy, to však nestačilo.
Udělat však další kariérní krok s břemenem táhlého soudního procesu není snadné. K
velkému byznysu s ním se staví solidní partneři opatrně, stále nemá dořešen svůj soudní spor
kvůli údajnému tunelování.
Vladimír Železný je od roku 2004 poslancem Evropského parlamentu za hnutí
Nezávislí. Stal se místopředsedou Meziskupiny Evropského parlamentu pro vinařství a
vinohradnictví.
Jeho ambicí je prosazování zájmů českých a moravských vinařů. »Víno v Evropské
unii dnes patří k nejvíce regulovaným produktům a hrozí mu další zesilování regulace,«
konstatoval.
Svého zaměstnavatele vidí svérázně. Podle vyjádření Železného je Evropský
parlament »komický orgán, jehož rozhodnutí má pouze poradní charakter, zatímco rozhoduje
skupina vyvolených, avšak nezvolených«.
Volba kariéry europoslance je v jeho situaci racionální. Alespoň co se poslanecké
imunity a příjmů týče. Když má prezident plat 200 tisíc, senátor 150 tisíc, poslanec 50 tisíc a
europoslanec 250 tisíc, je nasnadě, jaká pozice a příslušná odpovědnost je z hlediska příjmů
nejvýhodnější.
V rozhlasové debatě na Frekvenci 1 odpověděl loni posluchačce na otázku, zda mu
jako euroskeptikovi tyto peníze nesmrdí, takto: »Ne, ty mi vůbec nesmrdí, protože mě neplatí
Evropská unie, ale platí mě tato země prostřednictvím našeho parlamentu a jsem tomu velice
rád, protože za tyto peníze mohu velice sebevědomě obhajovat zájmy České republiky. «
****
Rozhovor s Vladimírem Železným
5.3.2008 Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
-------------------Dnes je u nás europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, dobrý večer.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel televize Nova
-------------------Dobrý večer.
-------------------Pane europoslanče, sledujete českou politickou scénu?
-------------------Minimálně. Snažím se ji sledovat co nejméně, abych řekl pravdu.
-------------------A proč co nejméně?
--------------------
No, protože ona je pořád stejná, já kdykoliv sedím tady na té židli, tak se mě už počtvrté
určitě zeptáte na Čunka.
-------------------Proč ne? Je nějaké jiné téma třeba konkrétně, pokud jde o českou politiku, protože i se
dostaneme k té zahraniční, ale je nějaké jiné téma podle vás v tuto chvíli u nás na české
politické scéně třeba, o kterém by se víc mluvilo?
-------------------No, nesporně, víte, co je česká politická scéna? Česká politická scéna není malý český rybník,
už dávno ne, osmdesát jedna procent všech zákonů se tvoří v Bruselu, osmdesát jedna
procent, jenom devatenáct procent zákonů se dělá tady v Senátu a v Poslanecké sněmovně, ale
my si stále hrajeme na tom malém rybníku a jakmile něco přichází zvenčí nebo z Bruselu,
nebo ze Štrasburku, tak se na to tváříme jako na cosi exotického, co nás vůbec přece
nezajímá.
-------------------Čím si myslíte, že se tady málo mluví o Evropské unii, vůbec o tom, co se schvaluje, co vy
schvalujete v parlamentu ve Štrasburku nebo v Bruselu, je tam málo korespondentů třeba,
kteří by o tom informovali?
-------------------Já si myslím, že korespondenti jsou tam katastrofální většinou, nedávno jedna z nich napsala
článek, který byl vysloveně vylhaný, oni se ..., snaží si předem udělat nějakou tezi a potom ji
dokázat, například, že europoslanci čeští jsou takoví individualisté, kteří spolu nekomunikují,
kteří jsou naprosto vůči sobě nepřátelští a podobně, nekooperují, nepomáhají České republice
společně, zatímco třeba Slováci zajdou i na vínko, jak tam bylo napsáno, absolutní nesmysl,
totální nesmysl a myslím si, že, že kvalita zpravodajství je mizerná, a to je jeden z důvodů
samozřejmě, druhý důvod je, že my jsme si vždy navykli předávat někomu odpovědnost,
někam jinam, tak teď jsme ji dali do Bruselu, tak ať se starají, ať to tam vytvářejí, my si tady
na tom rybníku budeme hrát a budeme mít aféry a Čunka a já nevím, co všechno.
-------------------Vy jste začal mluvit o těch vztazích mezi europoslanci, jaké jsou tedy vztahy mezi českými
europoslanci?
-------------------Já si myslím, že ne horší a ne lepší než u jiných zemí, zejména u nových zemí, myslím si, že
když jde opravdu o zájem České republiky a Česká republika je schopna ho definovat, to je
také důležité a my dostaneme vlastně vstup od českých ministrů nebo ministerstev, nebo od
českého zastoupení, co vlastně Česká republika chce, nebo co potřebuje, tak se vždy
domluvíme a drtivá většina těch poslanců potom velmi disciplinovaně a velmi korektně
spolupracuje a hlasujeme často velmi nezávisle na tom, k jakému politickému táboru patříme.
-------------------S kým třeba vy nejlíp vycházíte z českých europoslanců?
-------------------Já logicky spolupracuji velmi dobře s klubem ODS, mimořádně dobře.
-------------------Takže se všemi občanskými demokraty, kteří tam jsou, vycházíte dobře, jak vycházíte s Janou
Bobošíkovou?
-------------------Ale tak to je zase taková banální otázka, no, nijak, nijak ...
-------------------Nehodnoťte, prosím, mé otázky, pane doktore.
-------------------Téměř, téměř, ne, téměř nijak, téměř nijak.
-------------------Takže pozdravíte se, když se potkáte a nespolupracujete spolu?
-------------------Pozdravíme se, ano, pokud jde o české zájmy, tak ano, hlasujeme bez problémů stejně a já bez
problémů podepisuji, víte, to byl právě ten, ten hloupý článek, který napsal: "Nikdy spolu
nepodepíšou deklaraci," přitom stačilo si jenom rozkliknout počítač a podívat se na deklarace
Evropského parlamentu a zjistila by, na kolika je společný podpis Železný - Bobošíková, bez
problémů, pokud je to v zájmu České republiky, nemáme s tím žádný problém.
-------------------Já jsem se právě na váš vztah s Janou Bobošíkovou ptala z toho důvodu, že vy jste vlastně byl
člověk, který ji přivedl do politiky, takže teď, jestli to je vlastně, že byste byli teď jakoby
daleko méně přátelští než v té době, kdy jste společně kandidovali do Evropského parlamentu.
-------------------Tak já už bych o přátelství asi dávno nemluvil, to ty, ty vztahy jsou velmi chladné, korektní a
tím to končí.
-------------------Co jste říkal vůbec na to, když se Jana Bobošíková rozhodla kandidovat na prezidentku?
-------------------Bylo to její rozhodnutí.
-------------------A vás to překvapilo, nebo nepřekvapilo?
-------------------Vůbec mě to nepřekvapilo u ní. Těch přemetů už jsme viděli tolik, že tohle byl zase jeden z
nich a teď nehovořím o té kandidatuře, to je samozřejmě právo každého politika, spíše za
koho kandidovala.
-------------------Ona kandidovala za komunistickou stranu, podle vás, proč se tak rozhodla? Jako jednoznačně
...
-------------------Ale to se ... a vy jste ji tu neměli?
-------------------Ne, já se ptám, já jsem ji tady měla, ale já se ptám, já se ptám vás jako ...
-------------------No, vidíte a zeptali jste se jí jistě ...
-------------------No, samozřejmě jsme se jí ptali, ale jako dozvěděli jsme ...
-------------------No, tak vidíte.
-------------------... spoustu zajímavých věcí, já se ptám z toho důvodu, že vy jste člověk, který přece jenom
Janu Bobošíkovou zná a mě by zajímalo, jestli prostě v tom vidíte jakýsi kalkul se zviditelnit,
o čemž třeba mluvil Jan Zahradil, když tady byl, že to je jednoznačný jakoby její záměr, proč
ona vlastně to vůbec udělala?
-------------------Já nebudu zkoumat záměry Jany Bobošíkové, proč zrovna s komunisty, mě spíš překvapilo,
že vstupovala do politiky jako pravicová, až jako velmi zarytě pravicová představitelka
podnikatelského sektoru a najednou udělala kotrmelec hodně, hodně daleko, hodně, opravdu
hodně daleko, ale je to její rozhodnutí a já si myslím, že to více než s dnešní politickou situací
souvisí s budoucími volbami do Evropského parlamentu.
-------------------A podle vás bylo to zklamání třeba pro vás, když jste se dozvěděl, že vlastně člověk, který
společně s vámi kandidoval do Evropského parlamentu, že prostě kandiduje za komunisty na
prezidenta? Nebylo to ...
-------------------Ne, ne, ne, to nemá s emocemi tohoto typu nic společného, opravdu ne.
-------------------Vy byste šel do boje o Hrad, kdyby vám to někdo býval nabídl?
-------------------Já jsem už několikrát řekl, že nebudu kandidovat na prezidenta.
-------------------Ani kdyby byla přímá volba?
-------------------Ani kdyby byla přímá volba, to by musela být zcela mimořádná situace a muselo by být
hodně vypleněné politické spektrum, navíc si uvědomte, že já jsem v situaci velmi poškozené,
teď v březnu, teď v březnu, jsme v březnu, vstupujeme do desátého roku mých trestních kauz,
budeme slavit deset let bez výsledku a ještě to tak na tři, čtyři roky vypadá, já jsem vyřazen z
politiky nebo z nějakého opravdu razantního vstupu do politiky, protože vždycky vám to
otlučou o hlavu.
-------------------My se k tomu ještě dostaneme, pane řediteli.
-------------------No, určitě, vy si to nenecháte ...
-------------------Já vám pořád říkám řediteli.
-------------------Mě oslovují na ulici stále pane řediteli.
-------------------Europoslanec Vladimír Železný, host na Frekvenci 1 v Press klubu.
-------------------Ředitel.
-------------------Už za chvíli nám budete volat a ptát se našeho hosta, a to na čísle 257400999 a také nám
nezapomeňte posílat esemesky na 9001210. Pane europoslanče, kde jste častěji, v Česku, v
Bruselu nebo ve Štrasburku?
-------------------Je to tak napůl mezi Českem a těmi dvěma městy, mezi kterými bláznivě cestujeme.
-------------------Pořád v letadle?
-------------------Pořád v letadle nebo v autě, do Štrasburku zatím nelétá letadlo od nás.
-------------------Dá, dá se letět, ale do Stuttgartu a potom vlakem.
-------------------Ano, nebo do Frankfurtu, potom vlakem, anebo do Paříže a čekat čtyři hodiny na spoj, ano.
-------------------Když jste v Česku, díváte se občas na televizi?
-------------------Výjimečně.
-------------------Jak často? Třeba večer na zprávy se podíváte?
-------------------Téměř ne.
-------------------Vás nezajímá, řekněme, česká mediální scéna?
-------------------Mně stačí se podívat několikrát, abych pochopil základní styl toho, jak to dělají, ale abych
konkrétně byl odkázaný na zpravodajství, které teď u nás se vysílá v televizi, to si najdu ty
zprávy někde jinde.
-------------------Abyste základní styl, říkáte, abyste pochopil, jakým to dělají, co tím máte na mysli
konkrétně?
-------------------Základní styl.
-------------------Na co narážíte, díváte se třeba ...
-------------------Já nenarážím ...
-------------------Nenarážíte na nic?
-------------------Já říkám.
-------------------Jenom konstatujete.
-------------------Ano.
-------------------A jak jste vy hodnotil krok televize Prima, která posunula zprávy na půl osmou?
-------------------Tak a já si to zase neodpustím, my už jsme o tom před chviličkou hovořili, já kdykoliv sedím
na této židli, tak dostávám tři otázky, jenom tři ...
-------------------Ještě přijde ten Čunek.
-------------------Já vím, Čunek je jedna otázka, druhá otázka, jak hodnotím to či ono v mediální scéně, souboj
Nova - Prima, Prima, já nevím, někdo jiný a tak dále a za třetí, moje trestní kauzy, zatím jsme
se tady na Frekvenci málokdy dostali k něčemu úplně jinému, ale dobře, budiž ...
-------------------Víte, ono to je logické, protože vy jste stále vnímán jako člověk, který přece jenom velmi
dlouhou dobu působil v médiích, takže samozřejmě nás zajímá váš názor na současnou
mediální scénu.
-------------------Ale to jste vyrobili vy, vy jste mě zaškatulkovali, vy jste si možná nevšimli, že mezitím jsem
byl senátorem, že mezitím jsem byl nebo že jsem teď europoslanec ...
-------------------To jsme si všimli, to jsme si všimli ...
-------------------Že?
-------------------... takže, pane europoslanče, jak vy hodnotíte krok coby bývalý ředitel významné televize
Nova, co vy říkáte na to, že televize Prima posunula zprávy na půl osmou?
-------------------A já vám odpovím úplně stejně, jako jsem odpověděl vašemu kolegovi Xaverovi, že ...
-------------------Ten se vás určitě neptal na přesun zpráv na půl osmou.
-------------------Ne, on se mě ptal na podobnou záležitost s nějakým formátem ...
-------------------To je totiž docela ...
-------------------... s nějakým formátem, který nově nasadila Nova, pak ho převzala /souzvuk hlasů/ ...
-------------------Tak co říkáte tedy na ten přesun zpráv?
-------------------Že až si mě ty televize objednají jako poradce, tak jim poradím a řeknu, co si o tom myslím,
ale nejsem opravdu poradenská firma.
-------------------Takže vy to nechcete říkat z toho důvodu, abyste neradil, kdybyste třeba řekl, byl to špatný
krok, tak že oni by si řekli: "Hmm, jestli ten Železný nemá pravdu," a vrátili by to na za pět
sedm.
-------------------Ne, ne, ono je to komplikovanější asi, než aby se o tom ...
-------------------V čem je to komplikovanější?
-------------------Je to komplikovanější problém, musíte mít k dispozici průzkumy a podle průzkumů pracovat
a pracovat s cílovými skupinami, to bohužel asi ani jedna z těch televizí nějak nedocenila
malinko.
-------------------Takže to nedomyslely ...
-------------------Zejména ta Nova a za druhé, to chce určitou trpělivost taky ...
-------------------Nova nedomyslela ...
-------------------Ne, ne, ne, chce to určitou trpělivost, ten výsledek, víte, my jsme si navykli, že když zahájíme
nějakou kampaň, já to budu říkat velmi obecně, že něco přijde, něco budeme mít, nový formát
nebo něco, takže ten úspěch musí být okamžitý, razantní, smeteme všechny na trhu, ono to tak
není, televize, zejména televize, která jde do plné, do plného konkurenčního pole, tak se musí
chovat trošku jinak, ale to už, to už jsme opravdu hodně hluboko, nechme to, pojďme k
jinému tématu ...
-------------------Ne, ne, mě to docela zajímá právě, tady ten váš názor na to, protože by mě zajímalo, jestli si
myslíte, že teď vlastně po měsíci, co ta změna nastala, že je předčasné vůbec cokoliv hodnotit,
alespoň takhle tomu rozumím, když jsem vás teď slyšela, že po měsíci hodnotit, že Nova má
pořád téměř o dva miliony diváků víc u zpráv, je jakoby předčasné pro Novu, aby jásala, že se
to může změnit.
-------------------Vždy se to může změnit samozřejmě.
-------------------Je podle vás dobrý tah dát dvojici Zuna - Čejková?
-------------------Může to být dobrý tah.
-------------------Ptám se z toho důvodu, že vy jste to byl coby ředitel Novy, kdo vlastně tuto dvojici přivedl na
obrazovku v roce 99, funguje to podle vás i v roce 2008, nebo už jsou to, řekněme, okoukaní
lidé?
-------------------Charisma se neokouká.
-------------------Takže vy to hodnotíte spíš jako pozitivní krok?
-------------------Já si myslím, že je třeba akorát, my jsme tomu říkali přeformátovat tu osobnost trochu.
-------------------Přeformátovat osobnost, jak se to dělá?
-------------------Docela dobře.
-------------------A jak konkrétně, popíšete nám to?
-------------------Ne, vůbec.
-------------------Takže zase byste radil?
-------------------No, určitě, to bych radil.
-------------------Oni si vás asi budou muset najmout, ale na druhou stranu ještě, Zuna - Čejková už jsme
zmínili,
Roman Šmucler, soutěž Chcete být milionářem?, nemáte pocit, že dělají na Primě Novu vaší
éry?
-------------------Možná, možná se snaží, nevylučuji to.
-------------------A přece jenom máme ten rok 2008, není to pasé ...
-------------------A co se mezitím přihodilo v televizní, v televizním výrazu u nás ...
-------------------Máte pocit, že televize jaksi stagnuje, když se podíváte na ty, na dobu vlastně, kdy vy jste
odcházel a na dobu, která je teď, že vlastně nic moc nového vás nepřekvapuje na české
mediální televizní scéně?
-------------------Musím se přiznat, že zatím mě příliš neohromila.
-------------------Ani jedna z těch televizí?
-------------------Ne.
-------------------A z Primy teď odešla řada manažerů, vy jste nedostal nabídku jít do Primy?
-------------------Ne, nedostal.
-------------------A vrátil byste se do médií, kdybyste třeba dostal nabídku šéfovat velkou televizi v Česku?
-------------------Já už jsem dávno v politice.
-------------------Já vím, že jste v politice, ale přece jenom, kdyby přišla lukrativní nabídka z kterékoliv
televize, tak byste řekl v žádném případě ne.
-------------------Ne, ne.
-------------------Vladimír Železný na Frekvenci 1.
257400999 už za chvíli, ale teď ještě jedno téma pro Vladimíra Železného, pane Železný, byli
bratři Mašínové podle vás hrdinové, anebo vrazi?
-------------------To je otázka, na kterou právě v roce 2008 se velmi obtížně a špatně odpovídá, protože
ztrácíme historické souvislosti. My jsme úplně zapomněli na to, jaká byla, jaká padesátá léta
byla, že to byla neobyčejně krutá léta, neobyčejně léta, která zničila život desítkám, možná
stovkám tisíců lidí a že režim, který tu byl v padesátých letech, byl zločinný, takže boj proti
zločinnému režimu není vrahounství nebo, nebo, nebo kriminální čin, bych řekl, to je třeba si
uvědomit. Na druhou stranu je třeba asi hodnotit souvislosti toho, čemu Američané říkají
collateral damage, to znamená to, co se dělo kolem, to znamená, někteří lidé, kteří se
nachomýtli kolem a odnesli to také při takové akci například a neměli s tím režimem příliš
mnoho společného, ale myslím si, že proti zločinnému režimu je legitimní bojovat.
-------------------A souhlasíte s oceněním, které dostali právě bratři Mašínové a Milan Paumer od Mirka
Topolánka, tedy tu premiérskou medaili?
-------------------Ano.
-------------------A podle vás měli by dostat státní vyznamenání?
-------------------Já si myslím, že o státním vyznamenání bude rozhodovat pan prezident, máme naštěstí
uvážlivého a moudrého prezidenta, takže myslím, že si s tím poradí.
-------------------A podle vás měl by jim Václav Klaus dát státní vyznamenání, vy byste byl pro jednoznačně,
aby dostali, zaslouží si to?
-------------------Já si myslím, že to všechno bude záviset na tom, jaký pohled na historii budeme mít. Ona je to
vlastně historická medaile, kterou budeme dávat a my tím předurčíme také to, jak se budeme
dívat na naší minulost, my jsme v roce 89 se rozhodli, že tu minulost jaksi spolkneme, že ji
nějak zahrneme do dnešní, do dnešní skutečnosti, že nebudeme na komunisty zlí, že budeme
vlastně takoví čalfovsky a havlovsky hodní a tím a s tím se svezla nakonec i hodnocení naší
historie a byl by to velmi razantní a zajímavý historický krok, který by prezident udělal,
kdyby je vyznamenal.
-------------------Podle vás tedy ano, pokud jde o státní vyznamenání pro bratry Mašíny, vy říkáte ano, jsem
pro.
-------------------Já si myslím, že, že každý, kdo se snaží bojovat proti zločinnému režimu, by měl být oceněn.
-------------------Vladimír Železný na Frekvenci 1.
Pane europoslanče, kdy jste byl naposledy u soudu?
-------------------Jéje, to je několik měsíců.
-------------------Nebyl jste v lednu teď, protože běží ...
-------------------V lednu myslím ne.
-------------------Nebyl jste, to začala ...
-------------------Já myslím, že, já myslím, že ...
-------------------... já jsem nějakou zprávu, tak že v lednu začalo nějaké další šetření soudní, tak to asi, kolik
vlastně ...
-------------------Co to je soudní šetření?
-------------------Že soud začal projednávat jednu z dalších vašich kauz, kauz.
-------------------Aha, projednávání, ano, jednu ze tří ...
-------------------Jednu ze tří, tři jsou, tři jsou.
-------------------Ano, ano, tři jsou.
-------------------A jedna už je ukončena, v jaké je to fázi?
-------------------Jedna není ukončená ...
-------------------Jedna je odvolání ...
-------------------No, není odvolání, já jsem v říjnu byl odsouzen, dodneška nemám rozsudek, přestože
dodneška nemám rozsudek, přesto, přesto, že zákon říká, že do šedesáti dnů ho máte dostat ...
-------------------No, právě, do šedesáti dnů ho máte dostat.
-------------------... ho máte dostat, ne, ne, ne, tady se hraje velmi zpomalovací hra, jenom znovu připomínám,
že teď v březnu, tuším třiadvacátého, vstupujeme do desátého roku mých kauz, do desátého
roku, vyšetřování, stíhání, žalování, souzení, odvolávání a já nevím čeho, do desátého roku,
deset let, po deset let vás vyřadí z aktivní politiky, po deset let vás vyřadí de facto také z
podnikání, protože kdo by podnikal jako partner s někým, kdo, nad kterým visí neustále
Damoklův meč a tak dále, a tak dále. Já se moc těším na ten, na ten rozsudek, on bude
znamenat, pokud bude opravdu tak, jak ho ústně pronesl pan soudce, tak bude znamenat
otřesení většiny mezinárodních smluv České republiky totiž, to, co tam řekl, bylo naprosto
nebývalé, ale já jsem to do dneska nedostal a můj právník se marně domáhá, aby to ten soudce
napsal, soudce to nenapíše prostě.
-------------------Pane europoslanče, připouštíte si, že vlastně pořád můžete skončit ve vězení?
-------------------Ne.
-------------------Nepřipouštíte si to ani, ani trochu?
-------------------Nepřipouštím si to, já jsem nic neudělal, takže si to, kdybych si to, ano, kdybych něco udělal,
tak bych si mohl připouštět a mohlo by se mi rosit čelo, nerosí. Deset let už se mi nerosí čelo.
-------------------Takže nemáte z toho strach, že nakonec budete odsouzen a půjdete do vězení?
-------------------Mohu být odsouzen, ale strach z toho nemám, protože jsem to neudělal.
-------------------Vladimír Železný je hostem na Frekvenci 1, teď máte, pane europoslanče, půlminutu
chráněného času, můžete si říct, co chcete, prosím.
-------------------Dobrá, já říkám, budete-li poslouchat Frekvenci a jiná rádia, budete-li číst noviny, uvědomte
si, že nejenom malé české politické události jsou důležité pro váš život, že osmdesát jedna
procent zákonů se tvoří v Bruselu, věnujme tomu pozornost, tam nám jde o všechno.
-------------------Europoslanec Vladimír Železný a teď už je váš, volat mu můžete právě teď.
Haló, haló, tady je Frekvence 1, dobrý večer, koho zdravím?
posluchač
-------------------Dobrý den.
-------------------Dobrý den.
posluchač
-------------------/Souzvuk hlasů/, Jesenice.
-------------------Já vás zdravím, ptejte se našeho hosta.
posluchač
-------------------Já bych se chtěl zeptat pana Železného, co říká na to, že rozdíl, za který prodala PPF, ve který
prodali Novu a za který ho nakoupili, se rovná téměř stejně, jako byl, jako byla částka, kterou
musela zaplatit Česká republika v arbitráži, čili ...
-------------------Myslím, že rozumíme vaší otázce a hned vám na ni odpovíme.
-------------------Velmi rád, není to náhoda.
-------------------Tak to byl Vladimír Železný a jeho odpověď na první otázku, 257400999, haló, haló, kdo
tam?
posluchač
-------------------Tady Milan, dobrý den, pane Železný.
-------------------Dobrý den.
-------------------Dobrý den.
posluchač
-------------------Já vždycky, když jsem vás poslouchal na Nově, tak mi připadalo, že všechno víte, všechno
znáte, všude jste byl.
-------------------Ale kdež.
posluchač
-------------------Jasně, no, ale jako ...
-------------------Tak se ptejte.
posluchač
-------------------A chtěl bych se zeptat, vy jste vždycky jako tak nějak říkal, že člověk by měl být hrdý,
všechno, jak vůbec můžete žít s tím, že prostě republika za vás, za ty vaše podivný smlouvy
zaplatila deset miliard, takže každý člověk ...
-------------------Moc rád, moc rád to ...
-------------------Tak hned vám, hned vám odpovíme.
-------------------Moc rád jsem za tuto otázku, dostávám ji pravidelně, ještě jsem nebyl v rádiu, abych ji
nedostal. Odkážu vás na velmi jednoduchou věc, vezměte počítač, otevřete ho, rozklikněte si
stránky Poslanecké sněmovny, najděte si Vlčkovu komisi, nejvyšší vyšetřovací orgán u nás,
vyšetřovací komise parlamentu, která zkoumala tuto otázku a dospěla k závěru, kterou znají
všichni novináři, kterou by měla znát veškerá veřejnost a ten závěr říká, Železný s tím neměl
nic společného, Železný nebyl ani účastníkem řízení, Česká republika prohrála svoji arbitráž
záměrně, podvodem, podvrženým dokumentem, dokonce tam naznačovali, kdo ho podvrhl a
kdo ho vyrobil a od té doby je ticho. Stačí?
-------------------Frekvence 1 - Press klub, dobrý večer, můžete se ptát našeho hosta. A já vás poprosím prvně,
musíte si ztlumit rádio, protože nám to vazbí a až si ho ztlumíte, tak to bude úplně dokonalé a
můžete se ptát, dobrý večer. Haló, haló, tak také vás poprosíme, abyste si ztlumil rádio,
slyšíme se, dobrý večer? Tak také se neslyšíme, 257400999, číslo, na které nám můžete volat,
tady je Press klub a Frekvence 1, dobrý večer.
posluchač
-------------------Dobrý večer, tady posluchač Jirka, já jsem se chtěl zeptat, jak se pan Železný dívá na dnešní
režim, který ho tak pronásleduje, jeho osobně teda, nemůže se své neviny domoci, děkuji.
-------------------Na shledanou.
-------------------Ale to je nesrovnatelné s padesátými roky, zatím mně nikdo neláme žebra na Ruzyni, zatím
vás nikdo neničí, ničí vás samozřejmě politická struktura, která si objedná vyřazení nějakého
člověka z politického života, ano, to ano, ale to se děje dnes v demokratické Evropě poměrně,
bohužel, bohužel, běžně nebo alespoň se to objevuje i v jiných zemích, takže nesrovnával
bych to s padesátými léty, ale myslím si, že, myslím si, že by se režim, jak vy říkáte, měl
zamyslet.
-------------------9001210, číslo, kam píšete vaše esemesky, budete znovu kandidovat do Evropského
parlamentu příští rok?
-------------------Vidíte, tak to jsem se ještě nerozhodl. Ale je to otázka asi tak dvou měsíců a také to souvisí s
rozhodnutím naší politické strany, protože na její kandidátce bych samozřejmě kandidoval.
-------------------Spíš si teď myslíte, že budete ...
-------------------Spíš si teď nemyslím nic, protože spíše počkám na rozhodnutí našeho nejvyššího orgánu
strany.
-------------------Vladimír Železný vás poslouchá, můžete se ptát, dobrý večer, kdo nám volá?
posluchač
-------------------Dobrý večer, tady Štěpán, já jsem se chtěl zeptat pana Železného, co si myslí o panu
Topolánkovi, když dal bratrům Mašínům ocenění. Děkuji.
-------------------Já jsem na to právě teďko odpovídal před chviličkou.
-------------------Tady je Frekvence 1 a Press klub, dobrý večer, ptejte se. 257400999, číslo, kam nám voláte,
dobrý večer, koho zdravím?
posluchač
-------------------No, tady Procházka, prosím vás pěkně, Železný /nesrozumitelné/ vrahům, který mi podřízli
dědu, jděte do prdele, prosím vás.
-------------------Já vás poprosím, abyste se vyjadřovali slušně, pokud voláte sem k nám do našeho vysílání.
Pane europoslanče, chcete reagovat?
-------------------Ani ne.
-------------------257400999, dobrý večer. Tak tento telefonát si neposlechneme, dobrý večer, koho zdravím.
posluchač
-------------------Dobrý večer, Kunc u telefonu, já jsem se chtěl zeptat, jak si pan Železný myslí o radaru a o
týhle tý konkrétní otázce, u nás radar, děkuji.
-------------------Také už jsem tady na ni odpovídal, odpovím velmi stručně, myslím si, že radar bychom měli
postavit, že bychom se měli participovat na tom, co je celková odpovědnost západního světa,
víte, my jsme byli pod ..., my jsme poměrně dlouho byli pod deštníkem, my jsme rádi pod
deštníkem, vždy nás někdo chrání, někdo má obrovskou armádu, někdo má obrovské rakety a
my si tu uprostřed Evropy tak nějak klidně žijeme a jakmile nás poprvé někdo osloví a řekne:
"Prosím vás, vy také vezmete malinký kousek toho rizika, které my všichni neseme, postavíte
si radar," což je obranná záležitost, ale prosím, jisté riziko tam je, tak my najednou
omdlíváme, ne, převezměme také odpovědnost.
-------------------Tak pojďme ještě rychle na domácí politickou scénu, pane europoslanče, měl by se podle vás
Jiří Čunek vrátit do vlády?
-------------------Já si myslím, že to závisí na premiérovi, zda ho přijme do vlády, na druhou stranu si myslím,
že tato vláda trpí a já bych si tady ohřál jinou polívčičku kolem Lisabonské smlouvy, že trpí
utkvělou představou, že tuto vládu musí udržet za každou cenu v chodu a já si myslím, že
jakmile některá vláda nabude dojem, že by tu měla být trvale a pořád a hodně dlouho, až do
budoucích voleb a obává se normálního demokratického procesu, že podá demisi, když se
rozpadne nebo když se nedohodnou koaliční partneři, že je to špatně.
-------------------A rozpadne se podle vás kvůli Jiřímu Čunkovi vláda?
-------------------Já nevím, jestli kvůli Jiřímu Čunkovi, já ..., těch otázek je tam víc, je to vztah zelených
zejména, prosím vás, co, co dělá ODS se zelenými v jedné vládě, to mě samo o sobě, to je
směs, která je třaskavá z přirozenosti vlastně a všichni se snaží, aby ten výbuch nenastal a
všichni se snaží tvářit, jako že ta směs je netřaskavá a kdykoliv někdo škrtne, tak všichni jsou
vylekaní, že teď to třaskne, ale v demokracii to musí občas třasknout. Žádná vláda není věčná.
-------------------To byl Vladimír Železný, díky za návštěvu, na shledanou.
-------------------Na shledanou.
-------------------A na Frekvenci 1 už za chvíli hudební show a Dan Kostka, nejdřív Luboš a zprávy.
****
Kosovo rozdělilo i Evropský parlament
23.2.2008 Haló noviny str. 7 Ze světa (iva)
Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP)ve Štrasburku se 20.února obsáhle a
velmi kontroverzně diskutovalo o nedávném jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova.
Za předsedající zemi Evropské unie (EU)vystoupil slovinský minis-tr zahraničí
Dimitrij Rupel. Informoval o předchozím jednání Rady ministrů EU (Rady)k této otázce se
zjevnou snahou vyhýbat se rozporům,které k tomuto aktu hrubého porušení mezinárodního
práva mají některé členské státy EU,ale rovněž nebývale velký počet poslanců EP.. V
subjektivně pojatém vystoupení, z něhož čněla snaha hnát věc rychle dopředu podle předem
připraveného scénáře,Rupel nicméně musel konstatovat,že »EU nemůže formálně uznat
Kosovo,protože není státním útvarem,a tato otázka je v kompetenci jednotlivých členských
států.« Za velmi důležité v tomto kontextu považuje ministr fórum EU-Západní Balkán,které
se uskuteční v březnu ve Slovinsku a jež se soustředí na regionální spolupráci v některých
oblastech,jako je doprava,civilní ochrana,vývoj a výzkum. Informoval též,že ministři
zahraničních věcí zemí EU vyzvali na lednovém zasedání Rady,aby Srbsko podepsalo
politickou dohodu,která má být údajně dalším krokem k jeho členství v EU.
Případ Kosova Rupel považuje za jedinečný a vyhláššení nezávislosti nebylo podle něj
neočekávané. Kosovo bylo od roku 1999 pod správou sil OSN a Srbsko nad touto provincií
již prý nemělo skutečnou autoritu. K jednání Rady o Kosovu ještě filištínsky dodal,že »ačkoli
se očekávalo,že nebudeme schopni dospět k dohodě,prokázali jsme jednotu.«Poté
zopakoval,že případné členství Srbska v EU nemá spojitost s otázkou Kosova a ani Srbsko by
podle něj nemělo tyto dvě otázky spojovat.»Otevřme dveř e pro Západní Balkán a
Kosovo«podivně uzavřel své vystoupení.
Převládaly hlasy odpůrců
V ostré debatě,v níž převládaly hlasy odpůrců jednostranného vyhlášení nezávislosti
Kosova,řekla za skupinu pravicové lidovecké frakce EPP-ED německá poslankyně Doris
Packová,že »není jiné cesty než vyhlášení nezávislosti«. Ocenila,že Rada jednala »jednotně«
a dohodla se na vyslání mise EU do Kosova,která má dohlížet i na to, aby byl dodržen plán z
roku 2007. Politici v Kosovu musí podle jejích slov jednat rozhodně,avšak umírněně a mise
EU je má v jejich činnostech podporovat.
Nizozemský poslanec Jan Mari-nus Wiermsa za skupinu evropských socialistů
(PES)uvedl,že akceptuje realitu,i když ji nepovažuje za ideální. Vyjádřil podporu misi EU v
Kosovu. EU se však musí postarat o bezpečnost národnostních menšin v Kosovu a musí též
nabídnout Srbsku »evropskou perspektivu«,aby nezůstalo v izolaci. Ocenil, že se Srbsko
zavázalo nepoužít proti Kosovu ozbrojené síly ani hospodářské sankce.
Za skupinu liberálů (ALDE)vyjádřila belgická poslankyně Annemie NeytsUyttebroecková politování nad tím,že ačkoli se Srbsko zavázalo neuplatnit vůči Kosovu
žádné sankce,odmítlo uznat jeho nezávislost. EU by podle ní měla nyní tomuto regionu
pomoci nejen ekonomicky,ale i v jiných otázkách,jako jsou například víza.
Polský poslanec ze skupiny pro Evropu národů (UEN)Konrad Szymaňski se
domnívá,že uznáním Kosova na sebe EU vzala obrovskou odpovědnost a musí mu nyní
pomoci vybudovat kvalitní instituce a zabránit etnickým čistkám,protože »máme společný
zájem na stabilitě aprosperitě tohoto regionu«.
Proti levice i nelevice
Předseda levicové skupiny GUE/NGL Francis Wurtz prohlásil, že ty státy,které uznají
jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,poruší mezinárodní právo. Tento krok by mohl
být kontraproduktivní pro politiku a cíle EU na Balkáně. EU na sebe vzala obrovskou
odpovědnost a musí se nyní zamyslet nad dalším vývojem v této oblasti a nad
vyhlídkami,které může Kosovu nabídnout. GUE/NGL je přesvědčena,že mise EU nevyřeší
špatnou humanitární a bezpečnostní situaci.
Jiný francouzský poslanec Jean-Claude Martinez,profesor práva,ke Kosovu
prohlásil,že »vytvoření druhého albánského státu«,který řídí mafie,je plivnutím na
mezinárodní právo a zeptal se:»To vám pánové nevadí?«
Slovenský lidovecký poslanec Jan Hudacký dodal,,že tento zlý prece-dens,ke kterému
došlo za vydatné podpory USA a EU,bude mít negativní dopad na celou Evropu.
Vladimír Železný ze skupiny ne-zařazených poslanců (NI)řekl,že »pokus EU o
prohlášení,že Kosovo je unikátním případem,je jen trapným přáním,které je otcem
myšlenky«. Naopak Kosovo nejen vytváří nebezpečný precedens,,ale je i»zrcadlovým
obrazem situace Československa a jeho německé menšiny ve třicátých letech«. V této
souvislosti připomněl,že první čtyři státy EU,které uznaly nezávislost Kosova,byly
všechny signatáři mnichovské dohody.»Zatímco tehdy,před 80
lety,Chamberlain,Daladier,Mussolini a Hitler rozparcelovali Československo,dnes opět
Velká Británie, Francie,Itálie a Německo uznávají rozparcelování Srbska,«dodal.
»Odtrhávají od Srbska jeho historické území s Kosovským polem,kde se vroce 1389
pokusila srbská nobilita v heroické bitvě zastavit postup otomanských Turků do
Evropy,«uzavřel své vystoupení.
Znásilnění mezinárodního práva
S ostrou kritikou jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova vystoupili v pondělí i ve
středu tento týden komunističtí poslanci. Důrazně jej odsoudili a poukázali na pokrytectví
politiků EU,na »dvojí metr«,který nasazují unijní orgány a též zdůvodnili,proč se tím otvírá
»Pandořina skříňka«,jejíž obsah se projeví nejen v Evropě,ale i v Africe,či dokonce v
Latinské Americe. Daniel Strož přitom zdůraznil paralelu mezi tímto necitlivým,urážlivým
aktem a mnichovskou zradou, jež je dosud živá v paměti našich lidí. Jaromír Kohlíček vmetl
do tváře politikům EU a jejich stoupencům vEPpokrytectví a vyslovil přesvědčení,že nebude
trvat dlouho,kdy pochopí velký omyl svého skutku.. Vystoupení zakončil zvoláním:»Styďte
se,Mnichované!«. Miloslav Ransdorf ve vystoupení a před novináři poukázal na to,že podpora
tohoto »znásilnění«mezinárodního práva vyvěrá ze snahy najít ospravedlnění za rozbití
Jugoslávie pro ty,kteří nesou spoluodpovědnost za agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999
a snaží se tímto absurdnem »vykoupit«svou vinu za nevinné oběti mezi Srby. Je
přesvědčen,že pokud má evropská integrace trvat,»musí se opírat o prohloubení a upevnění
mezinárodního práva«. Uznáním nezávislosti Kosova se »první obětí«stane právě evropská
integrace a transatlantické vztahy.»Jestliže na jedné straně byl etnický princip od-mítnut jako
zásada pro korekci hranic v případě Bosny,v případě Kosova byl naopak etnický princip přijat
jako jediný metr a jediná zá-sada«. Tento »dvojí metr«však nemůže dlouho fungovat.
****
Eurosmlouva otevírá cestu k revizi dekretů
21.1.2008 Právo str. 1 Titulní strana Naďa Adamičková, Marie Königová
NEZÁVISLÝ EUROPOSLANEC VLADIMÍR ŽELEZNÝ TVRDÍ:
* O Lisabonské smlouvě jste prohlásil, že je to podvod na občanech, snaha o resuscitaci již
pohřbené mrtvoly či elitářský pokus o státní převrat na úrovni EU. Způsob, jakým byla
podepsána, považujete za neomalený. To jsou silná slova, z čeho plynou?
Česká reprezentace podepsala tuto smlouvu a já záměrně neříkám text smlouvy,
protože ten prostě neexistuje. Je jen nekonečný soubor dodatků k jiným smlouvám. Evropské
orgány se rozhodly, že do konečného referenda v poslední zemi smlouvu nevydají vcelku. To
bude znamenat obrovský nápor na jednotlivé parlamenty tam, kde budou o ratifikaci
rozhodovat, protože poslanci budou hlasovat o něčem, co neuvidí. Když se podíváme, jak se
změnila smlouva proti původní evropské ústavě, kterou zamítly Francie a Nizozemsko, pak
tvrdím, že rozdíl je jen v objemu. Ústava měla 560 stránek, což je na ústavu zoufalé množství.
Nicolas Sarkozy, když kandidoval na prezidenta, žádal francouzské voliče, aby s ním volili i
“novou malou praktickou a srozumitelnou minismlouvu”. Ta “malá” smlouva má 3000
stránek.
* *A vy přesto chcete, aby o ní rozhodli lidé v referendu? Jak budou schopni posoudit takový
text? Nebo jako její odpůrce spoléháte na to, že ji lidé odmítnou právě proto, že nebudou
vědět, o čem by měli rozhodovat?
Máte pravdu, že lidé z toho budou úplně zjančení. Ale já spoléhám, že politické strany
korektně, poté, co si udělají expertizu, občanovi vysvětlí, v čem je podstata. A měl by přispět i
Ústavní soud, neboť je tu také otázka, zda je to ústava nebo nikoli. V tomto smyslu došlo k
průlomu, když švédský nejvyšší soud rozhodl, že je to ústava, a je proto nutné změnit jejich
ústavu. To je významný precedens pro ostatní země EU. Lze předpokládat, že náš ÚS může a
podle mě by měl dospět ke stejnému závěru. Já ale považuji za pokrytecké nejdříve něco
podepsat a pak se teprve dotazovat ÚS nebo si teprve poté dělat expertizu, co jsem to vlastně
jménem ČR podepsal.
* Pokud by se o smlouvě mělo konat referendum, pak z ní bude předmět domácího
politického boje v době voleb, v době, kdy ČR bude předsedat Evropské unii.
Myslím, že tady jde skutečně o přežití českého státu. A to z hlediska subsidiarity, tedy
zachování vlastní nadřazenosti nad předpisy EU, ale především to zakládá mimořádné,
smrtelné nebezpečí z hlediska případného pokusu o revizi Benešových dekretů.
* V čem podle vás to nebezpečí spočívá?
Jednotlivá ustanovení smlouvy lze vysvětlit právně tak, že by neměly mít dopad z
hlediska dekretů. To ale platilo jen do okamžiku, než německý poslanec a federalista Jo
Leinen s pomocí dalších německých politiků prosadil, že se její integrovanou součástí stane
Charta základních práv EU. Teprve tento krok způsobil třaskavou směs. Tu tvoří dohromady
Charta, jež se stane běžným evropským právem – o němž bude rozhodovat běžný evropský
soud, tedy soud v Lucemburku – dále ustanovení o evropském občanství, které sudetský
Němec nabude ve stejném okamžiku jako český občan, a za třetí ustanovení o nadřazenosti
evropského práva právu členských zemí. Nebezpečí si silně uvědomili Poláci a přijeli na
jednání s Angelou Merkelovou s tím, že smlouvu přijmou, ale nebudou souhlasit, aby se
Charta stala její součástí. Polsko to pojalo jako existenční otázku a Merkelová s tím
souhlasila. Jediné Polsko tak bude moci posuzovat otázky diskriminace a práv obsažených v
Chartě svými národními soudy.
* A vy se obáváte, že soud v Lucemburku by mohl rozhodnout o neplatnosti Benešových
dekretů?
Já to nevím, ale je možné jít do rizika, že soud v Lucemburku tak rozhodne? Byl z
dnešního znění Charty základních práv odsun korektní? Nebo šlo o diskriminaci na
kolektivním principu?
* Česko-německá deklarace se ale již v tomto směru jasně vyjádřila.
Ta je podle mě irelevantní v okamžiku, kdy oba občané – český, který bydlí v domě v
bývalých Sudetech, a německý, jemuž ten dům dříve patřil – nabudou ve stejném okamžiku
nové občanství evropské, které je bez historie. A na základě tohoto faktu se ten německý bude
ptát: proč já nebydlím v domě, který postavil můj otec a léta patřil mé rodině?
* Tvrdíte, že nové občanství bude bez historie, tedy začne platit v určitém okamžiku. Podle
vás tady neplatí zákaz retroaktivity?
To nebude retroaktivní. On v tom domě nebydlí teď a bude se zajímat, jak je to
možné. Právníci mě ujišťují, že princip nadřazenosti evropského práva nad národním ve
spojení s evropským občanstvím přinejmenším umožňuje otevření této otázky. Že nejde o
hypotetickou záležitost, podle mě svědčí to, že po skončení jednání v Berlíně, kde se dohodla
první forma, Maďaři předložili otázku Benešových dekretů s touto argumentací v právním
výboru Evropského parlamentu. A ten zahájil rozpravu o jejich platnosti a o diskriminačním
charakteru odsunu maďarských občanů ze Slovenska včetně jejich majetkových a jiných
nároků. Němci jsou obratní na to, aby tyto otázky nastolili. To, že prosadili Chartu do
Lisabonské smlouvy, nemělo cíl tyto věci otevřít, ale bude to benefit pro určité německé
kruhy. Německo se nikdy nespokojilo s postavením sudetských Němců, byť podepsalo
některé dohody.
* Kteří právníci vás varovali před možností otevření otázky odsunu?
Nejsem právník a nechal jsem si udělat několik expertiz. Jedna je od německých
právníků reprezentujících Němce, kteří žili na konci války na území Belgie a Nizozemska. Ti
jednoznačně připouštějí, že kombinace, o níž jsem mluvil, otevírají řadu otázek, které se
jevily již jako vyřešené. Minimálně polská opatrnost by slušela každé zemi, která takto může
být ohrožena. Pro nás by to znamenalo smrtící ránu.
* Součástí přístupové dohody ČR k EU byly i závěry tzv. Froweinovy zprávy, kde německý
právní expert a bývalý předseda Komise pro lidská práva dospěl k názoru, že “konfiskace na
základě Benešových dekretů nevytváří podle právních předpisů EU problém, neboť právní
předpisy EU nemají zpětnou účinnost”.
Tehdy tu ale nebyla Charta, která nadřazuje evropské právo národnímu. Charta
pomůže vyjmout řadu rozhodování, která na národní úrovni mohou být zatížena historickými
souvislostmi, na neutrální půdu Lucemburku, kde soudci budou rozhodovat o diskriminaci a
kolektivní vině.
* Jak si vysvětlujete, že jste s těmito názory v menšině?
Ano, jsem nesporně v menšině, ale ne zanedbatelné. Pro mě je postoj vlády a ODS
největším zklamáním od roku 1989. To, že strana, která se vydávala za obhájce národních
zájmů, úslužně poklonkovala před Merkelovou a na rozdíl od Poláků přijala celý koncept,
považuji za zbabělé nebo účelové. Když jsem se ptal některých předních členů ODS proč,
jejich odpověď zněla: Vzpříčit se Merkelové by asi znamenalo rozpad koalice a my přece
nebudeme kvůli Lisabonské smlouvě riskovat ztrátu vlády, na kterou jsme tak dlouho čekali.
Jeden kolega z parlamentu, který se jednání s Merkelovou účastnil, mi řekl: Je to porážka, ale
čestná. To považuji za čisté mnichovanství. Krátkodobé životnosti vlády obětuji dlouhodobé
zájmy ČR. Je to výprodej samostatnosti a svébytnosti, ke kterému vláda neměla legitimaci.
* Z čeho plyne tento jejich postoj?
Je to frustrace. Oni dobře vědí, co premiér Topolánek podepsal. Mnozí z nich jsou
nyní velmi úzkostní. A doufají, že to buď zabije někdo jiný, třeba Irové, kde bude
referendum, anebo čekají, že to za ně udělá Ústavní soud.
* Proč podle vás česká reprezentace nezaujala stejný postoj jako Poláci?
Ze zbabělosti. Merkelová je prostě uhranula. My před ní chceme hrát hodné hochy z
nedělní školy. Máme sice pověst nejvíce euroskeptické země, ale když pak dojde na lámání
chleba, tak se nepřidáme k buřičům, jako je Polsko. Poláci ale své prosadili bez problémů. A
můžeme si my být jisti, že dekrety u lucemburského soudu obhájíme? Já nevím, jak budou
soudci rozhodovat, až se na ně obrátí první sudetský Němec. Zda to budou posuzovat v
historické souvislosti okamžité spravedlnosti situace, která nastala po válce. Emotivní stránka
je pryč, zůstane jen čistý popis události, kdy občan, jehož předkové tu žili 650 let, si mohl vzít
dvacet kilo a musel odejít. Ta věc je historicky tak zásadního státního zájmu, že raději volím:
Ne. A každý český poslanec, který bude rozhodovat o Lisabonské smlouvě, by si měl zvážit,
zda opravdu věří, že tento soud rozhodne jasně v náš prospěch, protože tu je přece již několik
právních i politických aktů, které nám daly za pravdu. Jak to, že se ale ta věc pořád vrací?
Proč Evropská unie připustila, aby EP znovu o tom jednal? Proč nás varovali kolegové v EP,
že jsme se zbláznili, když Chartu ponecháváme v Lisabonské smlouvě? Pokud jde o politický
postoj, tak se můžeme lišit, diskutovat a buď jej prosadit, nebo jej i prohrát, ale Benešovy
dekrety prohrát nesmíme. Já bych minimálně z opatrnosti nechal udělat expertizy, a jestli by
tam vznikly sebemenší pochyby, pak bych dodatečně dojednal výjimku jako Poláci, a pak
teprve předložil smlouvu k ratifikaci.
****
17.12.2007
Šedesátá v Chodovské tvrzi
Boleslavský deník str. 23 Zábava & kultura, PETR KOVAŘÍK
Vladimír Železný vystavuje díla šedesátých let ze své umělecké sbírky
Praha/ Výstava děl z uměleckých sbírek Vladimíra Železného pod názvem Šedesátá
představuje výběr z let 1959-1972. Je instalována v galerii Chodovské tvrze na pražském
Jižním Městě.
Obsahuje sice pouhých 37 děl, ale pokud by se někdo chtěl v rychlosti a ve zkratce seznámit s
některými významnými jmény československého výtvarného umění produktivního desetiletí
šedesátých let minulého století, má k tomu jedinečnou příležitost. Každý z vybraných umělců
je zastoupen jednou prací. Pouze ve třech případech, kdy díla tvoří diptych nebo se vzájemně
doplňují, je umělec zastoupen díly dvěma. V čele poslední místnosti je jako pomyslný vrchol
vystaven obraz Mikuláše Medka. Kromě něj je zde celá plejáda zvučných jmen: Jiří Kolář,
Kamil Lhoták, Teodor Pištěk, Karel Nepraš, Jiří Balcar, Jiří Sopko, Adriena Šimotová, Karel
Malich, Jaroslav Vožniak, Bedřich Dlouhý, Rudolf Němec, Antonín Tomalík a mnozí další.
Kromě obrazů jsou zde i plastiky a objekty (např. strojek Karla Nepraše).
Šedesátá léta byla bohatá na tvůrčí experimenty i na utváření uměleckých skupin, které
spojoval společný názor. Do značné míry byly právě tehdy uvolňovány meze, jimiž se snažila
vládnoucí moc ideologicky omezovat tvůrčí snahy. Není divu, že právě na tuto dobu
soustředil Železný svůj zájem (i když se jeho sběratelský zájem soustředí také na první
polovinu 20. století). Podle něj jsou šedesátá léta “stále ještě časem ideologií a stylů a jejich
nesmiřitelného střetu”. Železný toto umělecké klima komentuje: “Plavalo se buď v oficiálním
naprogramovaném proudu, nebo proti němu. Bylo vůči čemu se vymezit. Postmoderní
bezbřehost byla zatím v nedohlednu.”
Na výstavě je k dostání rovněž souhrnný obsáhlý katalog Železného sbírky šedesátých let, z
níž má návštěvník možnost učinit si představy o její bohatosti. Vladimír Železný o Galerii
Zlatá husa, kde je soustředěna jeho sbírka, říká: “V této galerii je uschováno přes tisíc
uměleckých děl a vložil jsem do nich většinu prostředků, které jsem vydělal v Televizi Nova.
”
Šedesátá
Obrazy z let 1959-1972 ze sbírky europoslance Vladimíra Železného. Kurátoři Magdalena
Juříková a Milan Martiník. Chodovská tvrz, Ledvinova 9, Praha 11. Otevřeno denně kromě
pondělí od 13 do 19 hodin až do 7. ledna 2008 (24. a 31. prosince je zavřeno).
Vstupné 100 Kč, snížené 60
****
Největším úspěchem Železného je jeho umělecká sbírka
13.12.2007 Právo str. 13 Kultura, Kristýna Křížová
Galerie Chodovská tvrz vystavuje sbírku československého moderního umění šedesátých let
bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Železný začal nakupovat výtvarná díla
před jedenácti lety.
Pro Právo řekl: “Nejdříve jsem se pouze díval na obrazy, které jsem si nemohl koupit.
Když jsem pak nějaké peníze vydělal, mohl jsem si je konečně pořídit.” A že si jich pořídil
hodně, jeho sbírka se do dnešních dnů rozrostla na úctyhodných 1662 děl!
Diváci se nyní mohou seznámit se čtyřiceti z nich, která vznikla v letech 1959–1972.
Na výstavě se setkáme s obrazy i sochami Zdeňka Berana, Jaroslava Vožniaka, Mikuláše
Medka, Theodora Pištěka a mnohých dalších. Tato díla vznikala v době, kdy podle
Železného: “Bylo vůči čemu se vymezit. Postmoderní bezbřehost byla zatím v nedohlednu.”
Výstava umožňuje sledovat, jak radikální postoj zaujali jednotliví autoři vůči oficiálnímu
proudu. Každý z umělců vzdoroval po svém. Zdeněk Beran říká: “Zašel jsem dokonce tak
daleko, že jsem rušil formální znaky klasického závěsného obrazu.” Místo plátna použil
například sbitá dřeva.
Výstava umožňuje přenést se do minulosti a podívat se, jak se naše nedávná historie
vepsala do dějin umění. Navštívit ji lze do 6. ledna.
****
EP vyhlásil Chartu základních práv EU, část poslanců protestovala
12.12.2007 Zpravodajství ČTK str. 0 mes for duk
Rozšířili jsme o vyjádření předsedy EP Hans-Gerta Pötteringa, předsedy Evropské komise
Josého Barrosa, portugalského premiéra Josého Sócrata a další informace ve 3., 4., 6., 7. a 8.
odstavci a o základní body charty na konci textu.
Brusel/Štrasburk 12. prosince (zpravodaj ČTK) - Evropský parlament dnes ve Štrasburku
slavnostně vyhlásil Chartu základních práv Evropské unie. Dokument se v 54 bodech týká
základních práv člověka na život a svobodu, včetně svobody myšlení, projevu, svědomí a
náboženského vyznání, nebo zákazu trestu smrti, otroctví a mučení. Vyhlášení provázel
protest některých europoslanců, kteří skandováním a transparenty požadovali, aby se nová
smlouva o reformě Evropské unie v členských zemích schvalovala v referendech.
Na chartu základních práv nová evropská reformní smlouva odkazuje a na rozdíl od minulosti
bude listina právně závazná. Británie a Polsko si ale vyjednaly výjimku v platnosti. Charta
začne platit ve chvíli, kdy ji odsouhlasí všechny členské státy.
"Charta dokazuje, že založením EU jsme se poučili z evropské historie," prohlásil předseda
EP Hans-Gert Pöttering, který připomněl i pád železné opony a rozdělenou Evropu před
rokem 1989. Respektování každého jednotlivce, zaručení svobody, demokracie, právní stát to jsou podle předsedy EP hlavní síly, které pohánějí evropské sjednocování. "Svoboda
nemůže existovat bez respektování práv druhého," dodal.
"Je to mimořádný úspěch, Evropa by se měla cítit hrdá," podotkl v té souvislosti předseda
Evropské komise José Barroso.
Británie a Polsko si však vymínily výjimku pro aplikaci charty z obavy, že by jim unijní
justice mohla vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká sociálních práv
občanů a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.
"Doufáme, že se dočkáme dne, kdy bude charta platná pro všechny členské země unie. Chci
apelovat na vás všechny - (lidská) práva jsou nedělitelná a v zájmu unie by se všechny státy
unie měly připojit k tomuto konsensu," uvedl Pöttering.
Dnešní vyhlášení provázel protest části poslanců EP z levicové frakce parlamentu
GUE/NGL i z jiných skupin, mimo jiné i českého europoslance Vladimíra Železného. S
transparenty, cedulemi a skandováním "referendum" dávali najevo, že nesouhlasí s tím,
aby nová lisabonská smlouva byla přijata pouze parlamenty, a ne v referendech občany.
"Přes to, jak budete hlasitě křičet a bránit nám hovořit, je to zásadní datum evropské historie,"
podotkl portugalský premiér José Sócrates, za předsednictví jehož země byla charta
vyhlášena. Skandování části poslanců poté doprovodilo i podepisování charty Pötteringem,
Barrosem a Sócratem. Poté zazněla neoficiální hymna unie Óda na radost.
Charta základních práv, jedna z hlavních inovací souvisejících s novou smlouvou Evropské
unie, byla vyhlášena ve štrasburském sídle Evropského parlamentu. Stalo se to před
čtvrtečním podpisem nové reformní smlouvy 27 členskými státy EU v Lisabonu.
Lisabonská smlouva, kterou schválil summit EU předminulý měsíc, zapracovala chartu oproti
návrhu dříve odvržené euroústavy jen do dodatku a v menším rozsahu. Hlavní text se však
zmiňuje o jejím vyhlášení a dává chartě právní moc, kterou dosud neměla.
První rozhodnutí vypracovat Chartu základních práv EU bylo přijato na summitu v červnu
1999 v Kolíně nad Rýnem. Charta byla poté jako nezávazná vyhlášena v prosinci 2000 v
Nice.
Základní body Charty základních práv Evropské unie:
- mezi základní práva patří zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské
osobnosti. Charta přiznává občanům právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu
osobních údajů, právo uzavřít manželství, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání,
právo na vlastnictví a právo na azyl;
- k základním svobodám, jež zaručuje charta, se řadí především svoboda myšlení, svědomí a
náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování, svoboda
umění a věd a svoboda podnikání;
- charta zapovídá trest smrti na území celé EU, zakazuje jakoukoli formu diskriminace,
mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, zapovídá dětskou práci a zaručuje ochranu v
případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání;
- charta zaručuje rovnost žen a mužů a přiznává právo dětem na ochranu a péči, stejně jako
právo starším osobám na důstojný a nezávislý život;
- mezi další základní práva patří zejména právo volit a být volen, právo na ochranu zdraví,
právo na přístup k sociálnímu zabezpečení, právo volně se pohybovat a pobývat na území
členských států, presumpce neviny a právo na obhajobu či právo obrátit se na evropského
ochránce práv (ombudsmana).
Dušan Kütner
****
Evropský parlament slavnostně vyhlásil Chartu lidských práv
12.12.2007 ČRo 1 - Radiožurnál str. 4 18:00 Radiofórum
Eva ODSTRČILOVÁ, redaktorka
-------------------Evropský parlament slavnostně vyhlásil Chartu lidských práv. Dokument bude součástí nové
reformní smlouvy Evropské unie, která má nahradit zkrachoval evropskou ústavu. Jak přímo
ze Štrasburku dodává zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, ceremonii v Europarlamentu
ale poznamenaly protesty skupiny poslanců.
Vít POHANKA, zpravodaj
-------------------Slavnostní proslovy přerušily výkřiky. Někteří europoslanci rozvinuli transparenty
žádající referendum o evropské reformní smlouvě. Byli mezi nimi i čeští zástupci,
Vladimír Železný a Jana Bobošíková. Předseda Evropského parlamentu Hans Gert
Pöttering slovně zakročil a za chvíli se sál opět uklidnil. Levicoví čeští europoslanci
Chartu vítají včetně komunisty Miloslava Ransdorfa.
Miloslav RANSDORF, poslanec Evropského parlamentu /KSČM/
-------------------Nová věc na tom je, že se /nesrozumitelné/ oblast lidských práv i na hospodářská a sociální
práva a je to první dokument, kde se mluví o této oblasti jako o něčem závazném.
-------------------Zástupci v pravicové lidovecké frakci nejsou jednotní. Pochybnosti o užitečnosti dokumentu
mají hlavně členové ODS. Za všechny Oldřich Vlasák.
Oldřich VLASÁK, poslanec Evropského parlamentu /ODS/
-------------------Lidská práva jsou podle mého názoru právně podchycena v České republice naprosto
dostatečně.
-------------------Chartu přijaly všechny členské země Evropské unie s výjimkou Velké Británie a Polska.
Nová vláda ve Varšavě už ale naznačila, že možná změní názor.
****
Letošní sezonu v Chodovské tvrzi ukončí obrazy z Železného sbírky
6.12.2007 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul, sdv
Praha 6. prosince (ČTK) - Letošní sezonu zakončí v galerii Chodovská tvrz v Praze 11
výstava nazvaná Šedesátá. Kolekce zahrnuje zhruba tři desítky obrazů a plastik z 60. let
minulého století, které ve svých sbírkách shromáždil europoslanec Vladimír Železný.
Šedesátá léta jsou moje milovaná, celkově mám z tohoto období více než 700 výtvarných děl,
řekl Železný před dnešní vernisáží.
Galerie Chodovská tvrz připravila výstavu Šedesátá ve spolupráci s Galerií Zlatá husa, která
Železného sbírku moderního umění spravuje. "Výstava je ve srovnání s rozsahem sbírky jen
drobnou chuťovkou. Vybrali jsme ale opravdu třešničky na dortu," uvedla dnes kurátorka
výstavy Magdalena Juříková.
Výstava v Chodovské tvrzi představuje jak stěžejní díla, příležitostně prezentovaná na
různých souborných výstavách, tak i díla méně známá. Mezi vystavenými autory najdeme
taková jména, jako jsou Mikuláš Medek, Kamil Lhoták, Theodor Pištěk, Otakar Slavík nebo
Adriana Šimotová. Kurátorce se pro tento architektonicky obtížný prostor podařilo vybrat i
poměrně velké množství plastik a sochařských objektů.
Železného sbírka patří k nejvýznamnějším soukromým uměleckým kolekcím v České
republice, podle některých odborníků je v některých jménech a úsecích srovnatelná se sbírkou
Národní galerie. Významnou část více než 1600 obrazů a soch tvoří právě výtvarná díla z 60.
let 20. století. "Bylo to období unikátní historicky, společensky i kulturně. V Československu
vznikaly věci, které byly často v předstihu před tím, co se v zápětí začalo tvořit jinde ve světě.
Byl to takový zvláštní výtrysk kreativity," poznamenal Železný, který sbírá také české a
československé umění první poloviny 20. století, zejména z doby před druhou světovou
válkou.
Výstava v Chodovské tvrzi potrvá do 6. ledna 2008.
Šárka Dvořáková
****
6.12.2007
Sběratelů přibývá, ne všichni své umění vystavují
Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul, hrm Vladimír Železný
Praha 6. prosince (ČTK) - Relativně dobrá ekonomická situace země se neodráží jen v
posilující měně a rostoucích platech, ale i na trhu s uměním a na ochotě lidí investovat do
umění. Větší zájem o výtvarná díla - moderní i starožitná - lze pozorovat v galeriích, na
aukcích i veletrzích. Prodávají se dražší díla a roste počet sběratelů.
Prezentace privátních sbírek je ale v Česku zatím jen výjimečná - zatímco v západní Evropě a
USA vzhledem k dlouhé tamní tradici je většina výstavních galerií soukromých. První
soukromé muzeum současného umění v Česku bylo otevřeno loni v Brně, kde v
rekonstruované bývalé továrně Vaňkovka vznikla Wannieck Gallery.
Právník Richard Adam se věnuje sbírání současného českého umění od poloviny 80. let.
Stovky děl měl dlouho pouze ve svém bytě. Zajímají ho vždy nejnovější tendence, jediným
jeho kritériem výběru je však to, zda se mu dané dílo líbí, či ne. I tento přístup však má svůj
význam - může vyvolat konfrontaci se státními sbírkami, které nákupu současných děl
nevěnují příliš mnoho prostředků, může těmto institucím být i jistým vodítkem při jejich
výběru.
V českém prostředí je známá a odborníky ceněná sbírka europoslance a bývalého ředitele
televize Nova Vladimíra Železného. Tvoří ji tisícovka děl, především slavná jména české
moderny, ale i díla významných tuzemských autorů nedávných desetiletí. Trvale je vystavena
v Galerii Zlatá husa na Starém Městě, nyní bude její část několik týdnů přístupná v
Chodovské tvrzi. "Mým cílem bylo shromáždit a pro příští generace uchovat v Čechách
významná česká výtvarná díla, která by jinak zmizela někde v zahraničí," říká o sbírce její
majitel.
Velké sbírky umění mají i další lidé známí z veřejného života, například textař Michal
Horáček, či Ladislav Štaidl, který o své kolekci říká, že je lepší než sbírka Železného. Štaidl i
Horáček občas také navštěvují pražské aukce. Sběratelem obrazů a starožitností je i manžel
dokumentaristky Heleny Třeštíkové.
Na kontinuitu prvorepublikové doby navazují dnes mnohé instituce, především bankovní
domy, které budují i ucelené sbírky umění. Některé mají i své stálé kurátory, které
finančníkům s výběrem děl pomáhají.
Umění však v různém měřítku sbírá mnoho neznámých a prostých lidí, pro které i malý
přebytek v rodinném rozpočtu je podnětem k získání nového díla. To, že jejich množství
roste, potvrzuje třeba návštěvnost jediného tuzemského veletrhu s uměním Art Prague. Rok
od roku láká více lidí, letos to bylo skoro 10.000 návštěvníků.
Na veletrh chodí různí zájemci: vzdělaní lidé s nižším příjmem, kteří si koupí třeba méně
finančně náročnou kresbu či grafiku, lidé, kteří mají vyhraněný zájem a šetří i na nákladnější
díla, i vysloveně movití lidé, kteří se rozhodli do umění investovat. Již dříve podle ředitelky
veletrhu, galeristky Ivy Nesvadbové začali umění sbírat mladší čeští muži, teď jsou často
mezi novými sběratelkami mladé ženy, přibližně mezi 26 a 35 lety, které mají vyhraněný
zájem.
Sílící obliba sbírání umění má podle Asociace starožitníků ještě jeden pozitivní aspekt: do
Česka se v posledních letech vracejí díla, která byla za různých okolností během minulých
desetiletí vyvezena. Čeští sběratelé často nakupují na německých aukcích. Tato tendence je
patrná i u českých obchodníků, kteří nakupují venku česká umělecká díla a poté je nabízejí
domácím sběratelům.
Markéta Horešovská
****
Měla by se Evropa obávat rostoucího islamismu a antisemitismu?
11.11.2007 Prima TV str. 3 13:00 Nedělní partie
-------------------Vítejte zpátky u Nedělní partie. Mým dalším hostem je europoslanec Vladimír Železný.
Dobrý den.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec /nez./
-------------------Dobrý den, dobrý den.
-------------------Já jenom připomenu, že tady s námi měl být také Jan Švejnar, člověk, který by se rád stal
příštím českým prezidentem, ale nakonec si to rozmyslel a nějak mu to časově nevyšlo.
Nicméně slíbil, že při své příští návštěvě Prahy určitě Nedělní partii nevynechá, takže se máte
na co těšit. Ale my se vrátíme k tématu, které jsme už dnes nakousli, pane Železný. Včerejší
demonstrace neonacistů, ale zároveň demonstrace ostatních lidí proti neonacismu. Vy jste na
té demonstraci včera přímo byl, proč?
-------------------Styděl bych se, kdybych tam nebyl. Já myslím, že tam měli být ti, kteří chtějí upozornit na to,
že takhle to začínalo vždycky. Vždycky to začínalo nenápadnou skupinou dvou set, tří set,
pěti set lidí, dvou tisíc lidí, což je asi případ České republiky momentálně a vždycky to jako
lakmusový paprsek, papírek, začíná na Židech, vždycky to začíná u synagogy, končí v
Lidicích třeba, končí to u těch, kteří si vždy říkají: "Mě se to netýká, to se bude týkat těch
Židů a bůhví, jestli tady ještě vůbec jsou a ať si křičí, vždyť jich je málo."
-------------------Proč se podle vás dvaašedesát let po konci války někdo rozhodne demonstrovat proti Židům?
-------------------Protože jsme dvaašedesát let po konci války a protože už je to třetí generace a ta třetí generace
už vůbec netuší, co to bylo. Přestali jsme být v kontaktu s tou válkou. Přestali, ztratili jsme ...,
já jsem asi poslední generace, která ještě v kontaktu s tou válkou je. Ne, že já jsem narodil
během války, ale to jsem byl nemluvně, ale přece jenom jsem byl v živém kontaktu s tím
problémem, který tu byl. Ten problém zmizel.
-------------------Myslíte, že ti, co demonstrují, si to neuvědomují, co to bylo?
-------------------Já myslím, že netuším, já myslím, že v mnoha ohledech netuší a že ti, kteří je vodí, tak s tím
počítají, že netuší. Vždyť jsou to, vždyť jsou to lidé, kteří se často narodili už po roce 1990,
podívejte se na ně, a dali jsme jim ve škole nebo někde jinde znát, že by si tohle měli
zapamatovat?
-------------------Z jakého důvodu podle vás, jak jste sám řekl, to vždycky začíná tím, že se někdo snaží
vymezit proti Židům?
-------------------A to má spoustu důvodů, asi se na tom velmi podepsala katolická církev. Mě velice, já jsem
velice ocenil včera, že na tom setkání český primas, kardinál Vlk vystoupil a velmi rezolutně
pojmenoval katolický extremismus, jestli jste se všiml? To bylo mimořádně závažné slovo,
které upozornilo na to, co se třeba teď děje v Polsku. Polsko je země bez Židů de facto, a
přesto ten antisemitismus tam bují naprosto naplno. Jsou to historické souvislosti, jsou to také
ekonomické souvislosti. Zapomínáme na jednu věc, Kristallnacht byl ekonomický útok, to byl
útok na sedm tisíc pět set podniků židovských a kdyby ten útok nebyl úspěšný a nebyl
podporován státem, pravděpodobně by Německo bankrotovalo a možná by nebyla druhá
světová válka.
-------------------Vy jste to sám řekl, není to jen Polsko, ale po celé Evropě se vzmáhá taková vlna nebo vlnka
antisemitismu nového, aktivizují se lidé. Je to znovu ta stejná příčina, že už zapomněli na to,
co se stalo?
-------------------Zapomněli a je to to nejjednodušší řešení. Vymezíte si jednu skupinu obyvatel, Židé, oni
přece ukřižovali toho jiného Žida, který se jmenoval Ježíš Kristus. Mimochodem Elie Wiesel
vždycky říkal, to je krásná věta, vždycky říkal: "Víte, když před dvěma tisíci lety zemřel
jeden Žid, tak si to připomínáme pořád. Když v letech druhé světové války zemřelo šest
milionů Židů, tak máme tendenci na to zapomenout." To je, myslím, přesně to pojmenování
toho výchozího problému, ale ono se na to pak nabalují další a další čistě rasistické věci,
protokoly siónských mudrců, výmysly carského, carského aparátu vlastně.
-------------------Člověk by si řekl, že potom, co Evropa prožila, to je všechno zapomenuto a všechno bráno
jako nesmysl.
-------------------Já si myslím, že k tomu velmi přispívá i to, o čem jste mluvili s oběma kolegy před chvílí, a to
je výrazná islamizace, radikální islamizace Evropy.
-------------------Jak je vůbec možné to, já vám položím stejnou otázku jako vašim předřečníkům, jak je možné
to, že tady se zabýváme tím, že neonacisté chtějí demonstrovat v Praze, ale když v Londýně
někdo nese transparenty s tím, že teď už uděláme holocaust pořádně a dejte si na nás, Židé,
pozor, že se v podstatě nic jiného neděje, než že to je na titulních stranách novin?
-------------------Já jsem položil tuto otázku kolegovi z Dánska v Evropském parlamentu a říkám, jak je
možné, že vy s evropskou kulturou, která dobře zná Jeana /nesrozumitelné/, kdy jsme si dělali
legraci z pánbíčka, ze stvoření a ze všeho, když se objeví karikatura Mohameda, tak vy takhle
cuknete, vy takhle ustoupíte? A on říká: "Divíte se, divíte se? Jeden milion muslimů." Je to
strach, je to strach z civilizace, která pod rouškou multikulturalismu, multikulturního přístupu
výrazně zasáhla do evropského vývoje. A jeho bezděčným důsledkem bude obnovení vlastně
antisemitismu. A pak je tu ještě jedna věc, která je důležitá, že antisemitismus je občas
skrýván právě těmito kruhy za antisionismus a za antiizraelismus.
-------------------Jaký je v tom rozdíl, abyste nám vysvětlil?
-------------------Velikánský, velikánský. On v tom, rozdíl je v tom, že to vypadá jako, víte, já nemám nic proti
Židům, ale já nesouhlasím s izraelskou politikou, a proto jsem tak zaměřen proti tomu, co tam
dělají Židé.
-------------------Vy osobně máte obavu z toho, že islamisté budou v Evropě sílit, anebo islám, že dokonce
bude ...?
-------------------Zásadní, zcela zásadní. Já si myslím, že ještě z jednoho důvodu. Víte, islám je civilizace, která
vyřazuje z provozu, z demokratického provozu polovinu svých příslušníků, všechny ženy, to
je něco ...
-------------------Víte ale Evropa ...
-------------------... naprosto nekompatibilního.
-------------------V tradici Evropy je, že má úctu i k jinému náboženskému vyznání, má úctu ke svobodě slova.
Co by měla podle vás Evropa dělat s tímto strachem, s tím, že je vliv jiného náboženství čím
dál silnější, jestli by vůbec něco dělat měla právě s ohledem na své tradice?
-------------------Měla. Stanovit jasné hranice. Francie je stanovila svými šátky. My bychom je měli stanovit
třeba tak, že úředník na magistrátu by byl citlivý. Za prvé by měl znát historii, měl by vědět,
co se ten den dělo, měl by vědět, co se dělo ten den v židovských čtvrtích po Evropě.
-------------------Teď se vracíte ke Křišťálové noci.
-------------------Vracím zpátky, ano, a to bychom měli, a měli bychom dát městu Praze právo říct: "Ano,
chcete pochodovat Prahou, chcete pochodovat ulicemi? Pochodujte na Letné. A jestli budete
protestovat proti přítomnosti našich vojáků v Iráku, je to naprosto legitimní, ale ne na půdě
židovského města a ne ten den."
-------------------Ale vy voláte po normální věci jako je selský rozum, ale úředníci říkají: "My se nemůžeme
řídit selským rozumem, protože tady máme vyhlášky." A když to náhodou udělají, tak jim to
soud vrátí zpátky s tím, že selský rozum neplatí.
-------------------Já si myslím, že tady došlo k nešťastným souhrám okolností, které nahrály těm neonacistům
úžasně. Nikdy by skupina dvou tisíc lidí nedostala takové PR, tak neuvěřitelně rozsáhlou
popularitu toho problému, jako se to stalo těmi nešťastnými pinkačkami mezi magistrátem,
soudem, soudem, magistrátem, opět magistrátem, to bylo hrubě nešťastné a hrubě necitlivé.
-------------------Když se vrátím k tomu, o čem jsme diskutovali, co je podle vás větší nebezpečí pro Evropu
teď? Ten sílící antisemitismus ze strany neonacistů, anebo sílící islamistické hnutí? Jinými
slovy, jestli máme bojovat proti tomu minulému nebezpečí nebo potenciálnímu novému?
-------------------Obě jsou stejně nebezpečná. To první navrhuje jednoduché řešení a v okamžiku krize vyhraje.
Jakmile bude zle a někdo nabídne velmi takovéto prosté řešení, pojďme na ty Židy, tak to
vyhrají oni. To druhé je postupné, plíživé a je akutní. Já bych se přimlouval za to druhé.
-------------------Vy jako evropský poslanec můžete něco dělat v tom, nebo máte nějaké návrhy, co by měla
Evropa jako celek dělat proti přílivu přistěhovalců z těchto zemí, ...
-------------------V první řadě ...
-------------------... a znovu, jestli vůbec něco, jestli to je správné?
-------------------V první řadě by neměla být pokrytecká. V první řadě by měla připustit, že udělala chybu na
začátku, na konci osmdesátých, na začátku devadesátých let, když připustila v naději, kterou
tehdy Joschka Fischer a ostatní říkali: "Turci budou naši nejlepší Němci." Ne, z nich se nestali
Němci, zůstali Turky a zůstali často velmi radikálními Turky. Takže to je první věc. Druhá
věc, měli bychom trvat na stejných zásadách, s jakými posuzujeme třeba Izrael jako
demokratickou zemi, tedy zranitelnou zemi vůči arabským zemím a vůči islámským zemím
zejména těm radikálním. Měli bychom trvat na dodržování lidských práv zejména vůči ženám
v islámských zemích. To by všechno stačilo, že by odradilo takové ty nejradikálnější okruhy
podle mě.
-------------------Včerejší den znovu trošku přitáhl pozornost české veřejnosti k židovské komunitě. Řekněte
mi, jaké to vlastně je dnes ctít své kořeny a hlásit se k židovství v České republice?
-------------------V České republice to vždycky bylo o něco snazší než jinde. Já věřím, že to bude stále tak
snadné, jako tomu bývalo v době, kdy ještě Poláček psával své sloupky.
-------------------Co to znamená být Židem?
-------------------Znamená to být účasten na dějinách, na velmi dlouhých dějinách, vědět o těch dějinách, ctít je
a současně velmi ctít místo, ve kterém se nacházíte, to znamená Českou republiku, českou
kotlinu. Ostatně Židé sem přišli o něco dříve nebo ve stejnou dobu jako Češi.
-------------------Je židovská komunita podle vás dnes v České republice nějakým hnutím, které je významné?
-------------------Já si myslím, že je vždy významné, protože v sobě nese tradici, která byla a zejména u nás,
však se běžte podívat do Židovského muzea, velmi silná a která byla násilně přetržena jako
všude v Evropě. A její obnova může přispět k obnově pocitu, že jsme zase tam, kde jsme byli
v době třeba Masaryka.
-------------------Přijde vám rozumné v této souvislosti, že kdyby se chtěl český občan seznámit se židovskou
historií, musí zaplatit do židovského města vstup tři sta korun, aby se vůbec mohl dostat třeba
na židovský hřbitov nebo do synagogy?
-------------------To je hodně. Já bych, zase nevím, jestli bychom neporušili nějakou zásadu Evropské unie o
jednotném přístupu ke všem občanům v Evropě.
-------------------V každém případě díky, pane Železný, ...
-------------------Také.
-------------------... že jste tady dnes s námi byl.
-------------------Děkuju také, díky. Na shledanou.
-------------------Díky, že jste se na nás dívali. Nezapomeňte, Nedělní partie tady v každém případě bude i
příští týden. Ještě jednou díky, že jste se na nás dívali a mějte se prima.
****
Letní škola evropských studií pro mladé Evropany
1.11.2007 Hornopočernický zpravodaj str. 22 Školy, Aneta Dušková
O prázdninách jsem absolvovala Letní školu evropských studií. Stalo se tak poté, co jsem se
dva roky účastnila Pražského modelu spojených národů. Spolu s dalšími delegáty z našeho
týmu jsme každý měsíc navštěvovali diskusní workshopy na Vysoké škole ekonomické. Pak
přišla nabídka na Letní školu, a já jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Poslala jsem
přihlášku společně s vysvědčením a přijímací esejí na téma Budoucnost spojené Evropy.
Nebrala jsem to zpočátku nějak vážně, protože jsem si říkala, že nemám šanci.
O měsíc později mi e-mailem přišly výsledky. Nevěřila jsem vlastním očím. Nejen že jsem
byla mezi šedesáti vybranými, ale také se mi podařilo získat stipendium. Šance přišla, já ji
využila, a byla to výborná zkušenost. Měla jsem možnost na vlastní oči vidět známé politiky a
komunikovat s nimi. Řada z nich pracuje v různých orgánech ČR i EU, například poslanci
Evropského parlamentu Vladimír Železný a Richard Falbr, senátor Parlamentu ČR Mgr.
Martin Hrabálek nebo PhDr. Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
v Praze. Každý den byly na programu přednášky různých tematických okruhů, které vedli
přední odborníci z univerzit, a bylo jen na nás, jaké jsme si zvolili téma. Diskutovali jsme
třeba o migraci, demografii a populačních tlacích v EU, lobingu v Unii, vojenských operacích
EU nebo zahraniční a bezpečnostní politice. Nechyběly ani kulturní večery a návštěvy
známých institucí jako ministerstvo pro místní rozvoj, Evropský dům Praha, Senát Parlamentu
ČR a Česká národní banka.
Letní škola mi otevřela nové obzory a možnosti ohledně mého budoucího vysokoškolského
studia. Celý program trval pouze sedm dnů, ale za tu dobu jsem získala obrovské množství
studijního materiálu, desítky informací a hlavně spoustu nových kamarádů. Bylo to náročné,
ale my jsme se drželi hesla: Škola hrou.
Celá akce probíhala ve spolupráci s Klubem mladých Evropanů, pod záštitou Nadace Konrada
Adenauera a za podpory Karlovy univerzity v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a dalších
evropských institucí.
O autorovi| Aneta Dušková, studentka
****
FANTOMY A ATOMY (ČESKÉ UMĚNÍ 1938 – 1958)
18.10.2007 Instinkt str. 61 Scéna i MARIE FRAJTOVÁ
VÝSTAVA
Dům U Zlatého prstenu a Galerie Zlatá husa do 2. prosince 2007 Dvě pražské galerie (Zlatou
husu vlastní bývalý ředitel TV Nova a dnešní europoslanec Vladimír Železný) se spojily, aby
představily umění dvou zoufalých období naší historie, protektorátních let a doby nástupu
komunistického režimu. Jak autoři expozice podotýkají, výstava dostala metaforický titul
Fantomy a atomy, protože ji charakterizují temné přízraky času mezi druhou světovou válkou,
kterou ukončilo svržení atomové pumy, a koncem padesátých let, který v rámci české kultury
charakterizuje Expo 58 se svým Atomiem jako symbolem nových nadějí. Mezi díly slavných
českých výtvarníků, jako jsou Kamil Lhoták, František Gross, František Tichý, Mikuláš
Medek či Alén Diviš, jsou vystaveny obskurní malby dávno zapomenutých autorů, jako byli
Emanuel Famíra nebo Josef Multrus. Jejich úderníci, schůzující soudruzi a dělnické zástupy
oslavující Vítězný únor přesvědčivě připomenou období temna a návštěvníkovi neodbytně
vnutí pocit beznaděje a strachu o holou existenci.
****
15.10.2007 Frekvence 1
Kandidáti na prezidenta
str. 7 18:00 Rozhlasové noviny Jiří FRÖHLICH, moderátor
-------------------Je čas začít jednat o kandidátech na prezidenta. Frekvenci 1 to říká šéf klubu komunistických
poslanců Pavel Kováčik. V úvahu připadá Dienstbier, Švejnar a další.
Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM
-------------------Chceme jednotlivé kandidáty vyslechnout na poslaneckém klubu a podle toho se teprve
potom můžeme snáze rozhodovat, komu bychom případně dali podporu.
Jiří FRÖHLICH, moderátor
-------------------Jakého prezidenta byste si představoval vy, pane Železný?
Vladimír Železný, poslanec Evropského parlamentu
-------------------Klause. Je to velmi jednoduché. To všechno ostatní je nesrovnatelné a navíc Klaus v sobě
nese naši kontinuitu, od revoluce, od roku 1990.
-------------------Řeč o volbě prezidenta bude už za okamžik v Press klubu na Frekvenci 1.
****
Lékaři třebíčské nemocnice protestují proti odvolání primáře
15.10.2007 Frekvence 1 str. 3 18:00 Rozhlasové noviny
-------------------V třebíčské nemocnici je rušno. Na protest proti odvolání primáře Kozáka teď odmítli všichni
lékaři sloužit pohotovosti a lékařskou službu první pomoci. Ředitel nemocnice se k tomu
odmítá vyjádřit. A v kauze zaměněných dětí už dnes policie zahájila i výslechy rodičů.
Michal CHYLÍK, redaktor
-------------------Jedny z rodičů zaměněných dětí z třebíčské nemocnice dnes vyslechla policie. Druhá dvojice,
manželé Čermákovi, budou kriminalistům k dispozici zítra. Policie si dnes převzala fotky z
rodinného alba. Na nich chtějí dokumentovat, že děti nebyly po porodu označeny. Situace se
navíc opět přiostřuje. Jedna z holčiček je na fotografii jen z jedné strany. Ředitel nemocnice
ale uvedl, že řádné označení bylo na druhé noze. Obě maminky ale tvrdí, že děti měly při
přebalování a koupání jen snímatelný kroužek na ruce.
-------------------Co byste poradil vy, pane europoslanče, vrátit děti biologickým rodičům ano, nebo ne?
--------------------
Určitě ano. Já bych poradil, aby stát profinancoval jakési soužití obou rodin, to znamená aby
profinancoval všechny náklady, které vzniknou tím, že obě rodiny budou žít hodně blízko
sebe a postupně bych přetáhl ty děti tam, kam patří.
****
Rozhovor s europoslancem Vladimírem Železným
15.10.2007 Frekvence 1 str. 1 18:10 Press klub
Jan TUNA, moderátor
-------------------Příjemný pondělní podvečer. Televize, kterou, bez nadsázky řečeno, stvořil, ve velkém stylu
představila nové zpravodajské středisko. Za bezmála tři čtvrtě miliardy. Ve speciálním pořadu
ke spuštění nových zpráv ale o jeho osobě nepadlo ani slovo. Za jeho vedení Nova vítězila v
hlavním vysílacím čase s třímilionovou sledovaností. Například teď o víkendu také zvítězila,
ovšem zmiňovaný oslavný pořad zpravodajství neviděly ani dva miliony lidí, přesně milion
šest set šedesát pět tisíc diváků. Během roku Nově podíl na trhu opakovaně klesl pod
magických čtyřicet procent. Proč se lidé přestávají dívat na televizi? Co dělají televizní
manažeři špatně? Ale také jak chce pokračovat ve své politické kariéře, když se ve zlém
rozešel se svými stranickými kolegy a jestli je připraven na to, že se po nedávném zatím
nepravomocném odsouzení mohl skončit ve vězení? V Press klubu na Frekvenci 1 dnes sedí
muž, kterému coby šéfovi Novy důvěrně říkali Vovka, europoslanec Vladimír Železný.
Dobrý podvečer.
-------------------Hezký podvečer.
-------------------Pane europoslanče, řekněte mi, díval jste se na nové zpravodajství na Nově?
-------------------Vím, jak vypadá.
-------------------Jak se vám líbí?
-------------------To je složitá otázka pro mě. Nelíbí.
-------------------Co se vám nelíbí?
-------------------Teď bych jim radil, a to samozřejmě po mně přece nebudete chtít, abych jen tak, až si založím
poradenskou firmu, tak ať přijdou, já jim poradím.
-------------------Za nějaký honorář.
-------------------Třeba.
-------------------A je tam nějaká věc, kterou vy byste zakázal, kterou byste nikdy nedovolil?
-------------------Jéje, tam jich je spousta a tam je spousta věcí, které jsem důrazně kladl na srdce, aby nikdy se
na obrazovce neobjevily a skoro všechny se jim tam povedly nacpat do jednoho jediného
formátu. To je opravdu špatná vizitka pro mě jako pro učitele. Jsou-li tam ještě mí žáci, pak
měli vědět, že to takhle nemůže vypadat.
-------------------Tak řekněte aspoň jednu věc.
-------------------Hýbací obrázky za moderátory, kteří vlastně mizejí, úplně dokonale zmizí, zpravodajství je o
lidech, o tom, co vám vyprávějí oni a ne o tom, co bliká za nimi.
-------------------Je tam něco, co se vám líbí?
-------------------Zatím ne.
-------------------Ani jedno?
-------------------Borhyová.
-------------------Ta zůstává.
-------------------Ta zůstává pořád krásná ženská.
-------------------Vyhodil byste Pavlu Charvátovou?
-------------------Ne.
-------------------Proč?
-------------------Já bych ji přeformátoval. Tam byl celý problém v tom, že pravděpodobně s těmi lidmi
nepracují. Ano, samozřejmě, chtělo to trošku jiný výraz, ale to je o tom s těmi lidmi pracovat
a ne jim říct, jdi.
-------------------Řekněte mi, jak se vám líbí odbarvené logo Novy?
-------------------To je věc názoru, asi nepůsobí na mě příliš razantně.
-------------------V čem váš nástupce pan Dvořák udělal největší chybu? Teď se nebavme jenom o
zpravodajství.
-------------------Nevím, nevím. Já se vám přiznám, že se mě ptáte na otázky, které, na které mohu odpovídat
téměř jako standardní televizní divák. Přece jenom si uvědomte, že jsem většinu času v
Bruselu a ve Štrasburku, a to jsem přece jenom odstíněn od vývoje televizí a nesleduji je.
-------------------Tam si nepustíte ani na satelitu?
-------------------Tam na satelitu občas vídám Českou televizi, ale málokdy.
-------------------Řekněte mi, jakou největší chybu jste udělal vy v televizi sám?
-------------------Ve výběru partnerů.
-------------------Kterých?
-------------------Třeba amerických.
-------------------To byla vaše největší chyba?
-------------------Třeba.
-------------------Kdo vás nejvíce zklamal?
-------------------Z partnerů? Asi Ronald Lauder.
-------------------Hm. A z těch lidí, kterými jste se obklopil v televizi?
-------------------Těch bylo víc, ale těm už to nemůžete mít za zlé, pro ně to byla otázka přežití.
-------------------U koho například?
-------------------Asi u všech.
-------------------Vídáte se s někým vůbec z televize?
-------------------Málokdy. Opravdu málokdy.
-------------------Když vás někde zahlédnou, sklopí zrak, přejdou na druhý chodník, nebo ...
-------------------I to se přiházívá.
-------------------Řekněte mi, jak často jste se coby televizní magnát stýkal s politiky?
-------------------Často, velmi. Musíte.
-------------------Znal jste se s některými osobně, tykal jste si s některými, nebo tykáte si s některými?
-------------------S některými si tykám, ale s těmi si většinou tykám ještě z doby předrevoluční.
-------------------To je kdo?
-------------------No, koho bych uvedl jako příklad? S kým já si vlastně tykám ze současných politiků?
-------------------Tak, to já nevím.
-------------------Já na to přijdu, za chvilku vám řeknu.
-------------------A z těch, kteří nejsou současní, ale byli na vrcholu v době, kdy vy jste byl v televizi?
Vladimír Železný, poslanec Evropského parlament
-------------------S těmi jsem si nikdy netykal, já nemám ve zvyku nabízet tykání rychle, víte, já myslím, že
lidé by vůči sobě měli držet určitou elementární vzdálenost.
-------------------Byly politické tlaky na televizní zpravodajství, publicistiku, volali vám politici?
-------------------Tlaky byly a nebyly. Ony to nebyly tlaky, byly to pokusy spíše o informaci, ale my jsme jim
nepodléhali. Jo, tykání, no, tak vidíte to, ale oni už nejsou tak současní, no, ale Petr Pithart
samozřejmě, s tím si tykám.
-------------------To byl váš šéf po revoluci? Vy jste mu dělal mluvčího, nepletu-li se?
-------------------To byl předseda vlády, kde jsem pracoval jako jakýsi šéf sboru poradců, takhle bych to
nazval. Miloš Zeman, další člověk, se kterým se znám hluboko, hluboko z předrevolučních
dob, takže s tím si také tykám. To má svůj důvod.
-------------------A jak často volali? Nemyslím tito dva pánové, ale kdokoliv jiný.
-------------------Tito pánové nevolali, ne.
-------------------A volal někdo?
-------------------Ale volali a spíše se ptali, ale to šlo spíše o osobní kontakty.
-------------------A vy jste volal potom třeba šéfovi zpravodajství?
-------------------Tak se ho zeptejte. To už byste věděl.
-------------------Já se ptám vás.
-------------------To už byste dávno věděl přece. To už byste dávno věděl, to už by dávno použili. Uvědomte si
to, kdybych to jednou jedinkrát udělal, myslíte si, že po mém odchodu by to nebyla první
informace, která by vyšla ven? Nikdy jsem to neudělal.
-------------------A teď když se díváte na zpravodajství nejenom Novy, ale České televize, Primy, cítíte tam
nějaké politické tlaky?
-------------------Netuším vůbec, v jakých vztazích jsou.
-------------------Říká v Press klubu na Frekvenci 1 europoslanec a bývalý generální ředitel televize Nova
Vladimír Železný. 257400999, tam se ho budete moci už za chvíli ptát osobně, 9001210, tam
mu můžete posílat své esemesky. Pane europoslanče, řekněte mi, proč se lidé přestávají dívat
na televizi?
-------------------Protože televize zpychly, protože to mají jakoby jisté. Protože zjistily, že když poruší některé
základní normy, některá základní pravidla, tak se jakoby zdánlivě dlouho nic neděje. Divák je
velmi trpělivý, velmi dlouho vydrží, ale pak když se jednou odklopí, tak už se odklopí hodně
natrvalo a zas to trvá hrozně dlouho a je to hrozně obtížné si ho obrátit zpátky.
-------------------Já vím, že nechcete dávat rady zadarmo, ale řekněte mi, jaké hlavní chyby dělají české
televize?
-------------------Samozřejmě, jistě. To vám ani náhodou neřeknu. Dělají jich spoustu, ale to si přece schovám.
-------------------Z těch tří celoplošných televizí, která si vede podle vás nejlépe?
-------------------Nova.
-------------------Která nejhůře?
-------------------To je těžké říci, protože role České televize a role Primy jsou poněkud odlišné.
-------------------A nejvíce chyb tedy vidíte u té České televize, nebo u Primy?
-------------------Je to různé. Říkám, podle rolí, ale nejlépe si stále vede Nova. Ta setrvačnost je pořád ještě
cítit.
-------------------A jakou televizi vy máte na svém ovladači na předvolbě číslo jedna?
------------------Tuším, že Animal Planet. O zvířátkách.
-------------------O zvířátkách? Díváte se na zvířátka?
-------------------Samozřejmě a dívám se různě. Víte, tuhle jsem se vydržel dívat hodinu na pořad, o kterém
jsem si nikdy nemyslel, že bych se na něj vydržel hodinu dívat. Jmenuje se to American
Chopper a je to o stavbě motorek ve Spojených státech amerických. Individuální stavba ...
-------------------Vás zajímá ...
-------------------No, mě zajímá, já jsem vyučený strojní zámečník. Takže mě fascinovalo, fascinovalo,
naprosto fascinovalo úžasná dokonalost, řemeslná dokonalost, taková ta hardwarová,
obyčejná, bez elektroniky, dokonalost té výroby a vydržel jsem se na to dívat hodinu. Byl to
úžasný pořad.
-------------------A pustil byste takový pořad do televize jako šéf?
-------------------Nikdy, samozřejmě, že ne. Já nejsem standardní divák.
-------------------A uvidíme vás ještě jako, uvidíme vás ještě někdy v roli televizního šéfa, nebo založíte si
nějakou digitální televizi?
-------------------To asi těžko, ty už jsou rozdané, pokud vím.
-------------------Tedy nechystáte návrat do televizního byznysu.
-------------------Těžko.
-------------------Už nikdy?
-------------------Ne.
-------------------Opravdu?
-------------------Opravdu.
-------------------A co politika?
-------------------Tam jsem, tam jsem pevně vlomen, i když v nice, která není příliš populární, v nice
euroskeptické a myslím si, že je to ale nika, která tady musí být, která je důležitá. Varující.
-------------------Budete kandidovat i v roce 2009, kdy vám skončí mandát?
-------------------To záleží na celé řadě souvislostí, to bych teď asi si ještě netroufl říci.
-------------------Jak vaši političtí partneři bývalí, proč jste se rozešel s tolika lidmi, kteří vás obklopili? Jana
Bobošíková, Jana Volfová, co se stalo?
-------------------To už jsou hodně staré příběhy a v případě Jany Bobošíkové vlastně nevím a do dneška jsem
se to nedověděl. Prostě najednou začala hrát zvláštní hru a nevím ani, proč ji uhrála tak, jak ji
uhrála.
-------------------Omluvíte se jí, ona to požaduje, chce jít až do Štrasburku.
-------------------Ať jde do Štrasburku.
-------------------Vy se jí nebojíte.
-------------------Pokud vím, tak ten soud dopadl jednoznačně.
-------------------Že soud nemá co se vměšovat mediálně známým lidem do jejich přestřelek.
-------------------Tak.
-------------------Jana Bobošíková ale říká, že si to nenechá líbit a že půjde do Štrasburku.
-------------------Ať jde do Štrasburku.
-------------------A co Jana Volfová? Ta o vás kdysi mluvila jako o chytrém muži a potom o vás například
řekla, pan Železný krade myšlenky.
-------------------No, vidíte.
-------------------Co jste si provedli?
-------------------V zásadě asi taky nic. To jsou záležitosti, které se přiházívají v menších politických stranách,
kdy se na vás nabalí celá řada lidí, kteří mají představu, že tím, že přijdou k mediálně známé
osobnosti, tak najednou vyletí, vystartují nahoru. Že se vyvezou, že se spolu s ní vyvezou na
tom tobogánu podivném politickém až do nejvyššího patra. A ono to nejde tak jednoduše.
-------------------A to byl případ Jany Volfové?
-------------------Možná případ obou.
-------------------A jak to bylo s tou půjčkou na billboardy sedm nebo sedm a půl milionu, co vám vyčítaly, že
to papírově měla půjčit vaše žena a potom jste ty peníze chtěl nazpátek.
-------------------Já jsem je nechtěl nazpátek.
-------------------Hm. Tak proč to Janě Volfové vadilo, řekněte mi.
-------------------No, právě, místo aby řekla děkuju, že. Když na tom billboardu visela ona.
-------------------Pane doktore, řekněte mi, jaké jsou vaše politické ambice?
-------------------Moje politické ambice jsou jednoznačné. Zabránit tomu, aby Česká republika ztratila svoji
suverenitu, což se teď úplně plíživě, klidně, pomalu a nenápadně chystá pomocí evropské
ústavy. Myslím si, že ta situace je mnohem nebezpečnější než všechny skandály, které vidíte
na prvních stránkách našeho tisku. Je to takové, takový tichý pokus o státní převrat na úrovni
Evropské unie. Pokus o vybudování superstátu. Pokus o pohřbení Masarykovy republiky,
pokus o nahrazení vlády, která by odpovídala svému voliči, vládou úředníka.
-------------------A není to jediná cesta, jak Evropa může přežít v konkurenci dravých ekonomik?
-------------------Není to jediná cesta, vůbec to není jediná cesta. Těch cest je mnohem více a nejsou naplněny,
protože od roku padesát sedm máme mít svobodu pohybu, svobodu volného provozování
služeb, máme mít svobodu volných investic, máme tyto svobody, ani jedna z těch svobod s
výjimkou snad volného pohybu zboží, protože to se západním zemím velmi líbí, že sem
mohou dávat své jogurty, tak s výjimkou této svobody ostatní svobody nenaplnily. Tomu se
vůbec nevěnují. Teď se věnují jednomu jedinému, aby Německo dostalo místo devíti hlasů v
radě osmnáct. Přesně dvojnásobek. Naše síla klesne naopak. A co za to dostáváme? Nic,
jenom nám řekli, prosím vás, vydejte nám to, vydejte nám tu republiku. Dejte nám to. Já si
myslím, že to je velmi závažný moment evropské historie a jednou, až se na něj budeme
koukat, tak všichni Grossové se svými miliony a tohle všechno, to bude zapomenuto. Co
nebude zapomenuto, protože to bude velmi živé, je, že národní malé státy zejména ztratily
svoji nezávislost a že rozhodování v Evropě opět převzalo Německo. Je to velmi vážná
situace. Víte, pro Německo je to satisfakce a já jim rozumím. Oni jsou unaveni z toho, že jsou
neustálým otloukánkem za druhou světovou válku. Ano, stále ještě žijí Němci, kteří stříleli v
babím jaru dvouleté děti do hlavy. Jednoho po druhém s ohromnou rozkoší. Ti stále žijí na
západ od nás v té zemi. A ta země prostě má pocit, je frustrovaná z toho, že jí to neustále
někdo připomíná a najednou přichází okamžik, kdy Merkelová prosadí úžasné zvýšení
volební váhy, rozhodující váhy Německa a já nemám nic proti demokratickému Německu,
který je naším sousedem, ale přece jenom si myslím, že odstup kolika? No, kolika od
pětačtyřicátého roku? Šedesát dva let, že šedesát dva let není dost.
-------------------I to, jak hodně křičelo Polsko, bylo správné, měla Česká republika křičet?
-------------------Měla, měla křičet a měla hlavně podpořit Polsko. Víte, my jsme Polsku nepomohli třikrát už.
Polsko se chovalo velmi statečně a Polsko vznášelo některé požadavky, které byly oprávněné
a které jsou úplně stejně pro nás důležité. A my jsme vždycky takoví ti opatrní, ti hodní, víte,
kdepak, to nemůžeme, Polsko my nepodpoříme, co by tomu řekli a pak by nás ještě odsunuli
do kouta a zůstali bychom sami, čeho se zatraceně bojíme? Jsme suverénní země.
-------------------Řekněte mi, pane doktore, uvažujete o prezidentské kandidatuře do budoucnosti?
-------------------Ne, neuvažuji.
-------------------Nikdy?
-------------------Neuvažuju, ne.
-------------------Můžete to vyloučit, že kdykoliv?
-------------------Mohu to vyloučit.
-------------------Vylučuje v Press klubu na Frekvenci europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír
Železný. Už za chvíli mu budete moci volat živě na telefon 257400999. Pane doktore, už jste
zaplatil pět milionů, které vám uložil soud?
-------------------Proč bych to dělal, ten rozsudek je nepravomocný a je kuriózní, musím říct. Já jsem v životě
tak kuriózní situaci nezažil, víte, když vám soudce řekne, kdyby ten obraz byl váš, tak
nepodléhal žádnému clu ani žádnému poplatku, protože takový byl zákon a takové byly i
mezinárodní úmluvy České republiky. Protože však galerista, od kterého jste ten obraz koupil,
tvrdil, že byl váš, tak vznikla škoda. Ale byl-li můj, tak tam nemohla vzniknout žádná škoda,
protože tam nebylo žádné clo. A takhle dokolečka jako když pes prostě se snaží chytit svůj
vlastní ocas, tak vlastně takto se snažil ten soud vystavět něco, co považuji za velkou
kuriozitu. Protože kdyby platilo to, co ten soud říkal, tak se zhroutí hned několik
mezinárodních významných smluv, které Česká republika má. A závazků. Já si myslím, že je
to otázka odvolacího řízení samozřejmě a počkejme si na ně a velmi klidně a střídmě.
-------------------Pokud odvolací soud ale potvrdí ten rozsudek, pak zaplatíte ...
-------------------Pak samozřejmě se budu dál dovolávat, a tak dále a samozřejmě bych to zaplatil, o tom není
...
-------------------Potom byste počítal s tou možností, že to nezaplatíte a půjdete až do vězení? Jo, protože když
nezaplatíte, tak byste ...
-------------------Jo, to já jsem nevěděl, ale určitě bych to zaplatil samozřejmě. Víte, soudům se má dávat
zapravdu, i když pravdu nemají. Od toho jsou soudy.
-------------------Jaké šance vám dávají vaši právníci v dalších sporech, které vedete?
-------------------Víte, právníci jsou vždycky velmi obezřetní a já se jich ani nedotazuju. Já vím, že jsem nic
neudělal, takže vím, že se mi nemůže nic přihodit. Nemělo by se mi nic přihodit v normální
demokratické zemi.
-------------------Vy jste řekl, byl jsem idiot, věřil jsem v právní stát. Česká republika není právní stát?
-------------------Myslím si, že v mnoha ohledech není. Mě o tom přesvědčil ten právě průběh toho soudu.
Víte, já jsem velmi pečlivě na ten soud dojížděl, docházel, musím říci, že celá řada okolností,
mimochodem když jsme mluvili o té televizi, já vám dám příklad. Já jsem namítl podjatost
soudce, protože soudce dávno předtím, než začal soud, prohlásil, že přece člověk, a vy si to
jistě pamatujete, přece člověk, který spáchal závažný trestný čin, nemůže sedět v Evropském
parlamentu. Čímž pádem soudce předem mě odsoudil také, tuším, Steingerwald napsal,
Železný je už dávno předem odsouzený. Když si tohle soudce myslí ještě dřív, než to začalo.
Já jsem namítl podjatost a vyšší soud, nejprve o podjatosti rozhodoval tento soudce a pak
rozhoduje vyšší soud. A z vyššího soudu, ten samozřejmě soudce sám o sobě prohlásil, že
podjatý není, takže jsme podali, tuším, že se to jmenuje stížnost, výše a přišlo rozhodnutí, že
není podjatý. To je plné právo toho vyššího soudu a my jsme to respektovali a budeme to
respektovat. Ale v rozhodnutí bylo napsáno, ironický výsměch o pořadu Volejte řediteli.
Umíte si představit, že v civilizované demokratické zemi dostanete rozsudek nebo rozhodnutí
vyššího soudu, dokonce soudu vyšší instance, který se vám vysmívá pro pořad Volejte
řediteli? Doslova to tam je. Tam je napsáno, to je jiná situace, než v jaké je prostě pan
Železný, když měl pořad Volejte řediteli.
-------------------Je vidět, že pan soudce je věrný divák.
-------------------No, ale co tohle má ale proboha dělat v právním státě, víte? A takovýchhle věcí se tam
nasbíralo ohromné množství, a tak jsem z toho, řekněme, mírně zklamaný nebo rozmrzelý,
protože přece jenom jsem si to představoval jinak. Tím nehovořím rozsudek, tím nehovořím
výsledek, ale minimálně ten postup.
-------------------Tak, pane doktore Železný, když jste měl Volejte řediteli, měl jste, tuším, půlhodinu, teď vám
dávám třicet sekund na to, abyste řekl cokoliv bez mého přerušení. Prosím, povídejte.
-------------------Prosím, dejme pozor na to, co se teďko chystá v Bruselu. Dejme pozor na určité poraženectví,
které tu máme a které se občas ozývá. My nemůžeme nic dělat, my tu ústavu musíme
přijmout. Ona to vlastně není ústava a hlavně o tom nenecháme rozhodnout lidi v referendu.
Nechme o tom rozhodnout lidi.
-------------------Necelých třicet vteřin doktora Vladimíra Železného, 257400999, to je telefon Press klubu
Frekvence 1 a vy můžete právě teď telefonovat. Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer, kdo
se dovolal a co vás zajímá? Ano, slyšíme se?
posluchač
-------------------Dobrý den.
-------------------Dobrý den.
posluchač
-------------------Tady je posluchač z jižních Čech. Já bych se chtěl zeptat doktora na úplně jednoduchou
záležitost, co on osobně si myslí o výstavbě nebo o vyjednávání ohledně česko-amerického
radaru? O umístění v České republice.
-------------------Děkujeme.
-------------------Já si myslím, že radar je dobrá věc. Dobrá věc proto, že pomůže tomu kraji kolem, Američané
budou muset být velkorysí vůči tomu kraji a za druhé si myslím, že už se nemůžeme dlouho
tvářit, že někam nepatříme. Ptá se Rusko, když spustí novou nukleární ponorku, ptá se
obyvatel západních Čech nebo jižních Čech, jestli ji smí spustit? Proč my bychom měli brát
ohledy? My jsem suverénní stát a patříme k západní Evropě, patříme k západní civilizaci a
rozhodli jsme se, že tam chceme patřit, cinkali jsme klíčema, chceme tam, chceme tam a teď
když tam jsme a máme převzít relativně drobnou odpovědnost, tak se ji zdráháme převzít.
-------------------Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer. Můžete se ptát Vladimíra Železného.
posluchač
-------------------Dobrý večer, pane doktore.
-------------------Ztlumte si prosím jenom rádio, aby nám to nevazbilo a ptejte se.
posluchač
-------------------Už ztlumuji. Pane doktore, slyšel jsem o vás, že jste vášnivý fotograf, relaxujete u
fotografování a jaké fotografické scenérie fotíte nejraději? Děkuji.
-------------------Fotím od svých třinácti let, je to moje životní hobby. Měl jsem jednu výstavu, kterou
uspořádala kuriózně k mým šedesátinám moje manželka a kterou mi zahajoval pan prezident
a velmi si toho vážím, protože shodou okolností byl v témže místě v tutéž dobu a chystám se
příští rok na svoji první soubornou velkou výstavu, kterou chci uspořádat.
-------------------A co nejraději fotíte?
-------------------Lidi. Tváře, lidi, situace, občas krajiny, ale méně.
-------------------Fotíte svoji půlroční dceru?
-------------------Fotím ji také velice rád.
-------------------Máte klasické album?
-------------------Ne, to nemám, to já nevedu.
-------------------Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer, můžete se ptát. Jste ve vysílání Press klubu
Frekvence 1, ptejte se, prosím.
posluchačka
-------------------Dobrý večer, tady Jarda Praha. Pane doktore, já vás mám rád a jste sympatickej, ale přišel jste
za pět minut dvanáct u všeho. Už jako generální ředitel televize Nova, ale o tom, jak říkáte, o
tý Evropský unii, že chtějí zlikvidovat tento stát, tento stát se začal likvidovat už nástupem
Václava Havla, když zaprodával tento lid.
-------------------A vaši otázku, prosím?
posluchač
-------------------Co tomu říkáte?
-------------------Já mám spoustu výhrad k Václavu Havlovi, na druhou stranu bych si asi netroufl říct tak
razantní odsudek, že si, že zaprodal tento lid. To v žádném případě není pravda. Myslím si, že
to, co nám teď hrozí, je mnohem závažnější než všechny různé směry, do kterých se naši
politici snažili tuto zemi posouvat.
-------------------Frekvence 1 Press klub, dobrý podvečer. Éter je váš.
posluchač
-------------------Dobrý večer, Košťál, Plzeň.
-------------------Ptejte se.
-------------------Ano, dobrý večer, prosím.
posluchač
-------------------Pane doktore, slyšel jsem, že sbíráte všechno, co souvisí s Máchou.
-------------------Ano, máte pravdu, mám největší sbírku Machián, jak já jim říkám, to znamená, Máchových
vydání a knih o Máchovi a publikací o Máchovi.
posluchač
-------------------Já si vás strašně vážím a chtěl bych vám darovat, pokud nemáte, knížku Ženy a lásky poezie
Máchovy v obrazech Aloise Kalvody.
-------------------Mám.
posluchač
-------------------Máte.
-------------------Mám de facto všechno, co kdy vyšlo o Máchovi.
posluchač
-------------------Tak je to z roku 1910 nakladatelství Topič.
-------------------Ano, to vím, Topič.
posluchač
-------------------Jsem rád, že máme společného koníčka a chtěl bych vám znovu říct, že si vás obrovsky
vážím.
-------------------Děkuji vám pěkně.
-------------------Jitka ze Zlína se ptá esemeskou, pane Železný, proč pracujete jako europoslanec, když jste
euroskeptik? Ty peníze vám nesmrdí?
-------------------Ne, ty mi vůbec nesmrdí, protože mě neplatí Evropská unie, ale platí mě tato země
prostřednictvím našeho parlamentu a jsem velice tomu rád, protože za tyto peníze mohu
potom velice sebevědomě obhajovat zájmy České republiky. Myslím si, že, víte,
euroskepticismus není nic, co je pejorativní, co je něco jako choroba nebo lišej, co máte na
tváři. To je něco, co zastává v Evropském parlamentu necelá jedna třetina všech poslanců.
Vzpomeňte si, když se hlasovalo o evropské ústavě, tak něco málo pod jednu třetinu
neschválilo, hlasovalo buď proti nebo se zdrželo. To je ohromná síla.
-------------------Tak to byl europoslanec a bývalý generální ředitel televize Nova Vladimír Železný. Mějte se
hezky, díky, že jste přišel.
-------------------Vy také. Pozdravujte svoji dceru Štěpánku.
-------------------Díky, vy pozdravujte také svoji dceru a ženu, díky.
****
Dolní Dunajovice hostí Forum občana
12.9.2007
Znojemský deník
str. 5 Zpravodajství - Jižní Morava (mm)
Dolní Dunajovice/ Lidé mají možnost setkat se v Dolních Dunajovicích s europoslanci. Na
Forum občana, které se koná v pátek od dvanácti hodin v Kongresovém sále obecního úřadu,
přislíbili účast Petr Duchoň, Vladimír Železný a další.
Mluvit se bude o přijetí eura i příhraniční spolupráci vinařů. Řešit se bude i možnost praxe
studentů zemědělských oborů v členských státech Unie či to, zda vinaře neohrozily kvóty
nastavené Evropskou unií.
****
JÁ TI JI NEPRODÁM
10.5.2007
Reflex
str. 94 Bez obalu
MILAN ŠÍMA
“Tento obraz jsem koupil za 800 000 korun v New Yorku a dnes má hodnotu 14 nebo 16
miliónů korun. Ale bohužel ho nikdy neprodáte, pokud jste tedy opravdu sběratel,” říká s
láskyplným pohledem na svou sbírku obrazů jeden z nejvlivnějších, nejbohatších a
nejznámějších českých podnikatelů 90. let – VLADIMÍR ŽELEZNÝ (62). Sice už nefiguruje
v žebříčcích nejúspěšnějších, ale na druhou stranu je poslancem Evropského parlamentu,
předsedou jedné malé politické strany a také movitý člověk. To vše má ale jednu stinnou
stránku. Soudní procesy, které jeho osobu provázejí už osm let.
* Už jste se za těch pár let, co působíte mimo televizi, vyrovnal s tím, že nevystupujete
každou neděli v poledne v pořadu Volejte řediteli a že neřídíte televizi, nejste jedna z
nejvlivnějších osobností Česka? Nechybí vám to?
Ten vliv asi ne, ale určitě mi to chybí jako zaměstnání. Televize je moje celoživotní
profese. Televize je mimořádně atraktivní okruh působnosti. Úžasně pestrý, úžasně kreativní,
úžasně bohatý a nesporně stesk po této práci zůstává. On samozřejmě slábne, protože, jak se
vzdalujete tomu okamžiku, kdy jste odešel, tak se vlastně zabydlujete v nové oblasti, kterou je
pro mě teď politika.
* Neuvažoval jste někdy o návratu? Teď u nás asi budou vznikat nové digitální televize.
Neuvažoval jste o tom, že byste si jednu pořídil?
Určitě ne.
* Z jakého důvodu?
Já si myslím, že člověk musí velmi obezřetně nakládat s časem, je-li mu dvaašedesát a
vstup do digitálního televizního vysílání je rozkolísaná budoucnost na dalších šest sedm let.
Dříve se to neusadí. Takže byste investoval do velmi chaotického období a já už jsem velmi
pevně v politice.
* Už není návratu?
Ne.
* Nelitujete teď s odstupem času, že jste si rozkmotřil majitele CME Ronalda Laudera?
Třeba byste mohl být dál ředitelem Novy, měl mnohem více peněz a žádné problémy se
soudy.
Ano. Dneska jsem mohl být dál ředitel Novy a mohl jsem mít sedm miliard korun,
které mi nabídl.
* A byl byste jeden z nejvlivnějších lidí v ČR.
A byl bych jeden z nejvlivnějších.
* Možná budoucí prezident ČR.
Tuto ambici jsem nikdy nedeklaroval. Nicméně ano, v určitém okamžiku jsem učinil
zásadní rozhodnutí, protože jsem se urazil a uraženost není asi to nejlepší vodítko ve vztazích
s jedním z nejbohatších lidí na světě.
* Co vás urazilo?
Urazilo mě hluboce to, že Ronald Lauder prodal televizi Nova.
* Prodal?
Prodal ji SBS. Velmi zvláštní skupině, které jsem si profesionálně ani lidsky nevážil,
a když jsem se ho já, jeho nejvýznamnější partner ve střední a východní Evropě, na to zeptal,
tak mi odpověděl: “My kupujeme SBS,” protože mu bylo trapné přiznat, že to je naopak. A
držel mě v tomto vědomí od srpna roku ´98 do přelomu ledna a února ´99. Tehdy ke mně
přišel nový ředitel CME. Vzal si mě stranou a řekl mi: “Hele, mně už je to trapné, já ti to
musím říct. My nekupujeme SBS, SBS kupuje nás.” Potom jsem učinil formální dotaz na
Laudera a on po chvilce vykrucování přiznal, že to tak je. A pak mi řekl, že v souvislosti s tím
ode mě potřebuje, abych mu Novu prodal, a učinil mi velmi velkorysou nabídku. Já jsem ale
netušil, že on už ji dávno prodal předem, aniž by ji držel v ruce. “Já ti ji neprodám,” řekl jsem
mu tehdy na to. Prostě jsem se urazil. K tomu došlo kolem března nebo dubna 1999. A teprve
v září prezident společnosti SBS svolal do Curychu tiskovou konferenci a tam veřejně
oznámil, že obchod se CME je zrušen ze strany SBS a důvodem je to, že Ronald Lauder nebyl
schopen, tak jak v kupní smlouvě slíbil, dodat licencovanou televizi na území ČR.
* Třeba to nikdo Lauderovi pořádně nevysvětlil, že televizi Nova vlastně nevlastní.
Ne, ne, ne. My jsme mu to vysvětlovali.
* Ale uznáváte, že rozchod s Lauderem byla pro vás chyba.
Spíše jsem podcenil chtivost a chamtivost českých úředníků. Představte si, že právní
kancelář Cliff ord Chance, která obhajovala Českou republiku při arbitráži se CME, předložila
sama soudcům dokument, kvůli němuž pak ČR tuto arbitráž prohrála. A ten papír je opravdu
kuriózní. Jakási nepodepsaná sjetina z počítače. Zápis z jednání Rady pro rozhlasové a
televizní vysílání, které se nikdy nekonalo. Kde já jsem měl Radu informovat o frekvencích a
o struktuře vysílání. A oni mi zase říkají, co jsem nesplnil. Naprosto běžné poskládané věci,
které jsou dokonce pravděpodobné, že někdy na nějakých zasedáních padly. A uprostřed stojí
najednou věta: “Železný dále oznámil, že hodlá poškozovat obchodní zájmy skupiny Ronalda
Laudera na území České republiky.” Umíte si mě představit, jak si takhle stoupnu před Radu a
řeknu: Já, Železný, hodlám poškozovat obchodní zájmy Ronalda Laudera? To je přesně věta,
která odpovídá dohodám o ochraně investic. Kde to ten právník obhajující Českou republiku
vzal? Kdo mu to dal? Česká obhajoba úslužně položila na stůl podvržený papír a druhá strana
už měla připravenou změnu petitu. Předložila ji a arbitři nakonec řeknou: Česká republika
platí 10 miliard.
* Pokud to tak bylo, proč jste vy sám nepodal trestní oznámení na neznámého pachatele,
když si myslíte, že ten dokument někdo zfalšoval?
To určitě přijde. Já spíše připravuji jiné kroky. Pro mě je mnohem zajímavější krok
parlamentní komise vedené sociálním demokratem Křečkem, která tento podvržený důkaz
odevzdala Vrchnímu státnímu zastupitelství k šetření a do dneška je ticho. Čtyři roky nebo pět
let se nic neděje.
* Tak to asi potichu odložili.
A proč potichu, když to tam Křeček předal veřejně? Proč neoznámili, proč to
odložili?
* A není už pozdě? K čemu by nám to vlastně teď bylo? Těch 10 miliard nám už asi stejně
nikdo nevrátí.
Pak ale nastupuje velmi jednoduchá věc. Česká republika zažaluje právní kancelář
Cliff ord Chance za náhradu škody 10 miliard korun, protože použila při obhajobě České
republiky klientem neautorizovaný a podvržený důkaz. Nějaký úředník jim špitl: “Helejte, to
je šikovný papír, ten tam strčte a Lauder to vyhraje a my mu zaplatíme 10 miliard.” Fajn, ale
nikdy to nikdo neautorizoval písemně.
* A vy tušíte, kdo tam ten dokument dodal?
Bylo by možná velmi fajn, kdyby se některý novinář dopídil toho, co řekla ředitelka
sekretariátu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Havlíková, když svědčila ve
Stockholmu. Jestli náhodou neřekla: “Ano, toto je pravý důkaz.” Někdo to musel košerizovat.
Někdo musel z tohoto papíru udělat reálný důkaz, protože arbitráž, to nejsou úplní nýmandi.
Pro ně nepodepsaný papír, který si můžete sám vyrobit na počítačové tiskárně během pěti
minut, není žádný důkaz.
* Proč však nejste více aktivní vy?
Ne, víc musejí křičet novináři. Pokud bude ale český stát nadále liknavý, a já doufám,
že už liknavý nebude, zejména po několika dalších prohraných arbitrážích, tak připravuji jisté
právní kroky. Ale ty kroky nebudou na území České republiky. A ony jsou možné až po
vyčerpání prostředků České republiky.
* Co byste konkrétně udělal?
Pravděpodobně by šlo o určité právní kroky na území Švédska. Požádal bych v rámci
“disclosure act” a některých dalších evropských norem o otevření té “bedny”, kde jsou
dokumenty z arbitráže.
* Z jakého důvodu?
Protože jsem osoba dotčená. Neboť jsem tam zmíněn, aniž jsem byl účastníkem
řízení. To je první vážný problém a druhý, vážnější problém je, že tam je falešný dokument,
jenž mě osočuje z nějaké nekalé činnosti, která se nestala, a to, že se nestala, mám prokázáno
jinou arbitráží, svou soukromou. To je docela zajímavý aspekt.
* Co si od toho slibujete?
Já si myslím, že Česká republika už dávno mohla mít oněch 10 miliard zpátky.
Výhrou nad Cliff ord Chance. Dávno. Tady to není právní lapsus, tady to je přímo morální
lapsus, kdy váš právní obhájce použije neautorizovaný papír nebo špitnutě autorizovaný, který
svědčí proti jeho klientovi.
* Takže se chcete pustit do dalšího právního sporu? Víte ale, že vám ve třech soudních přích
teď hrozí na území České republiky dohromady asi 30 let vězení?
To však sčítáte nejvyšší možné tresty, jenže tam se dělá jakýsi komplexní trest. Já
nevím, kolik mohu dostat, a ani to nestuduju. Vůbec nevím, jaké jsou sazby za trestné činy, z
nichž jsem obviněn. Osm let čelím nařčení z 28 Lauderových kauz, ze kterých dnes už zbyly
jenom tři, jež považovali státní zástupci za nejnadějnější a nejdéle protahovatelné.
* Všechny ty kauzy na vás podal Ronald Lauder?
Všechny tři na mě vytáhl Lauder.
* I třeba ten případ, kdy jste se svými společníky měl poškodit stát nezaplacením daní při
prodeji CET 21?
To také podal on. Profinancoval nějakou operaci, kterou dělal s mými společníky. Já
jsem byl prostředníkem, a navíc kupujícím. Já jsem platil. Mně jako člověku, jenž vydává
peníze, není nic do toho, jak ti, kteří ty peníze dostanou, s nimi daňově naloží, přesto jsem
obviněn. Dokonce si myslím, že oni do toho spadli proto, že tady byla šance s nimi obvinit i
Železného.
* Další kauza – poškozování věřitele. V době, kdy jste měl Lauderovi zaplatit necelou
miliardu, jste měl údajně převádět svůj majetek na přátele a snažit se tak vyhnout zaplacení
dluhu.
Za prvé jsem nepřeváděl majetek na své přátele, a i kdybych ho chtěl převádět na své
přátele, kdybych vám chtěl třeba dát dům, tak jsem to mohl udělat. Pominu, že ty peníze byly
Lauderovi nakonec řádně zaplaceny. A on sám teď prohlásil u soudu na dotaz soudkyně, že
nemám vůči němu žádný dluh. Platí obecná zásada: vlastní-li dlužník jiný, větší majetek, než
je pohledávka, může si se zbývajícím majetkem, který je nad tento limit, dělat, co chce.
Zapálit. Rozdat. Prodat. Cokoliv. Každý v této zemi věděl, že Železný je vlastníkem Novy.
Lauder věděl, že tu televizi mám. Vlastnoručně mi dokonce poslal ocenění tohoto majetku.
On řekl: “Když mi ho předáš, tak já ti zaplatím sedm miliard korun.” A dluh byl nějakých 800
miliónů korun. Čili já po celou dobu vlastnil majetek, jenž drtivě převyšoval případnou
pohledávku. Ze zákona jsem nemohl krátit věřitele. A nejlepším důkazem, že tomu tak bylo,
je, že jsem právě tímto majetkem zaplatil. Tento majetek jsem postoupil PPF a PPF za něj
zaplatil příslušnou částku, a ještě Železnému něco zbylo. Docela podstatné peníze.
* Tak to bude lidi zajímat, kolik Železnému zbylo z té transakce peněz.
To neřeknu ani náhodou. Jen ať závidí, ať si vytvářejí domněnky.
* Mohlo mu zbýt sedm miliard, tedy po odečtení daní nižší částka, ale tolik to asi nebude.
Teď mu zbylo dramaticky méně, ale pořád mu zbylo dost. Jeho potřeby nejsou veliké.
* Ale s několika miliardami by se vaše sbírka obrazů lépe rozrůstala.
To je pravda. Dělala by se fantasticky. To je mi líto.
* A komu vlastně teď patří dům U zlaté husy, kde máte svou galerii? Protože právě z
převodu tohoto domu jste byl obviněn.
A proč vás to zajímá?
* Protože v tomto domě děláme spolu rozhovor a přitom jste ho před x lety převedl na firmu,
kterou jste nevlastnil.
Ten dům není už můj, ale já jsem díky uspořádání v rámci předání Novy skupině PPF
k němu získal určité výsady, neboť tady leží veřejná sbírka, na níž mi velmi záleží. Vy dnes
také nevíte, v čem podnikal Guggenheim, ale víte, že existuje Guggenheimovo muzeum.
* Vy věříte, že jednou po vás zbude tato galerie?
Nesporně. Nesporně. To je čin, který se zapíše ..., tak jak se bude zapomínat na Novu
a ona bude dál vysílat a bude tady spousta televizí, tak tady bude moje galerie.
* A jaký název ponese v budoucnosti?
Ten, co má. Galerie Zlatá husa.
* A kde se objeví jméno Železný?
Třeba se jednou nadační fond přejmenuje na Nadační fond Vladimíra Železného, ale
u toho já už nemusím být.
* Takže věříte, že se nakonec zapomene na Železného kauzy a lidé na vás budou vzpomínat
jako na mecenáše umění?
Ne. Já nevěřím, že se zapomene. Já nechci, aby se na ně zapomnělo. Chci, aby byly
dotaženy do konce a co nejrychleji.
* Ale chcete, aby si lidé jednou řekli: kvůli Vladimírovi Železnému tady máme tuto galerii.
Ano. To ano. Ale s kauzami bych to nespojoval. Já jsem ten, který chce, aby se o těch
kauzách hodně vědělo a hodně na ně vzpomínalo. Ony jsou signifikantní pro určité historické
období, jímž jsme prošli.
* Proč se tak dlouho táhne kauza s daňovým únikem při koupi obrazu od Čechoameričana
George Novotného?
To se musíte zeptat soudce, ale pravděpodobně proto, že jsme dva obžalovaní. Pan
Novotný je obžalován, protože on to totiž udělal. Já jsem mu za clo zaplatil, což ani nepopírá.
On jenom tvrdí, že mě jednou potkal a že mi to vrátil. Šest miliónů korun. Předtím tvrdil, že
mi to převedl na účet. Bohužel se ale žádný převod nekonal. Vyšetřovatel to neprokázal. To je
velmi jednoduchá věc.
* Jak se s tím žije?
Blbě. Hloupě. Hlavně jste vyřazen z politické soutěže.
* Jedna z mála pozitivních zpráv, kterou jsem si o vás přečetl, je, že jste byl nedávno znovu
zvolen předsedou Nezávislých demokratů, takže asi úplně vyřazen nejste.
To je rozhodnutí mých kolegů ze strany. Já je ale varuji. Říkám jim: Železný je na
jedné straně pozitivní prvek, protože je schopen napsat atraktivní politický program, a někteří
lidé si ho také stále ještě matně pamatují z televizní obrazovky, ale sejdeš z očí, sejdeš z
mysli. To v televizi platí velmi rychle. Ale na druhé straně je to velmi poškozující prvek,
protože ho osm let drží na třech kauzách, aby nemohl být příliš úspěšný ve volbách. Aby
nemohl kandidovat, kam by chtěl.
* Vaše strana v posledních parlamentních volbách příliš úspěšná nebyla.
Nebyla. Ale je to šestá nejúspěšnější politická strana ze zhruba čtyřiapadesáti. A je to
mladá strana. Dosáhla tohoto výsledku rok a půl po svém založení. Takže to není tak úplně
katastrofální výsledek, když se to řekne takhle.
* Horší je, když se řeknou procenta. Volební zisk 0,61 procenta.
Horší jsou samozřejmě ta čísla, protože se to hrálo jako Sparta–Slavia a v tom
okamžiku příbramští fanoušci nemají šanci.
* Jaké máte se svou stranou teď plány?
Prosadit se do Parlamentu.
* Sám asi uznáte, že je málo pravděpodobné se tam dostat.
Je to obtížné, ale nikoliv nemožné.
* Jaký na to budete mít recept?
Přece vám ho nebudu říkat, aby někdo zase přijal předem opatření anebo nám poslal
Bobošíkovou nebo Volfovou.
* Vy jste nedávno obvinil Miloše Zemana, že vám tuto vaši nepříliš úspěšnou stranu chtěl
ukrást.
Ano, to je pravda. Miloš Zeman přišel s půvabným a velmi chytrým konceptem. On
ví a věděl, že nějakých pět až sedm poslanců ČSSD v Poslanecké sněmovně jsou spíše jeho
sympatizanti než sympatizanti Jiřího Paroubka. Tak si snadno spočítám, že pět stačí k tomu,
aby byli politickým klubem, a při situaci 102 na 98 je tu samozřejmě velké pokušení mít
vlastní jazýček na vahách.
* Proč by na něco takového potřeboval vaši stranu?
Protože pod tyto poslance potřebuje podložit něco, co není pro ty, kteří do takové
riskantní hry půjdou, úplně nepravděpodobné. Za pomoci Zemanova charismatu, jeho
bonmotů a pěti poslanců by se z toho dala vykřesat alternativní levicová sociální demokracie
a Zeman správně usoudil, že tady leží jediný okruh, který je z tohoto hlediska nevyužitý, a to
je kdysi velmi úspěšná strana Důchodci za životní jistoty.
* Důchodci by mohli Zemana volit, vždyť je také důchodce.
Přesně tak. Jenomže se zjistilo, že jeho Volfová posunula tuto politickou stranu
neopatrně Železnému do jeho politické strany a tyto dvě strany sfúzovaly. A tak se začala
velmi komplikovaná intrika. Za prvé dostat z toho Železného. To byla první podmínka,
* Jak to chtěli podle vás udělat?
Když už Jana Volfová viděla, že konáme kroky, jež tomu zabraňují, tak přistoupila k
velmi zoufalému kroku, a sice, že na náš sněm přivezla 31 důchodců a řekla, že to budou
delegáti s právem hlasovacím, přestože ani jeden z nich neprošel našimi krajskými
konferencemi. Prostě přivezla autobus lidí zvenčí a řekla: to budou delegáti, a jestli ne, my
rozkotáme tento sněm. A nakonec ho “rozkotali”, protože věděli, že by to prohráli. Ale oni to
pak nakonec prohráli stejně.
* Kolik jste teď dostal hlasů při volbě předsedy?
Já jsem byl jediný kandidát a dostal jsem 92 procent nebo něco takového.
* Máte vůbec čas při všech vašich aktivitách na soukromí? Zbývá vám energie, abyste se
mohl věnovat své mladé rodině?
Určitě. Tu největší energii věnuji své dceři. To je pro mě ten nejúžasnější zážitek
****

Archiv 2007-2010 - Vladimír Železný

Transkript

Podobné dokumenty

vnitřní

Moji drazí sponzoři, S láskou vás zdraví Vaše milovaná Anu Shilpa