zde ke stažení - Obec Vacenovice

Transkript

Ing arch Ivo Kabel‡‹
VACENOVICE
òZEMNê PLçN OBCE
BRNO
ÛêJEN 2004
2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ING ARCH IVO KABELç‰, autorizovanù architekt, Anensk‡ 12, 602 00 BRNO
STUDIE , PLçNY A PROJEKTY PRO M•STO , KRAJINU A VESNICI
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
N‡zev zak‡zky:
Zak‡zkovŽ ‹’slo:
Vedouc’ a zodpovždnù projektant:
òZEMNê PLçN OBCE VACENOVICE
(n‡vrh -‹istopis)
9907
- Ing arch Ivo Kabel‡‹
- urbanismus
Autorskù kolektiv :
- Ing JiÞ’ Matula, Tyräova 43, Brno
- doprava
- Ing Vojtžch Joura, Kroko‹’n 9, 595 01, p. Velk‡ B’teä
- vodn’ hospod‡Þstv’
- Vladim’r Marek, Mal’kova 32, Brno
- energetika, spoje
- Ing Jan Lacina, Csc, Hybeäova 630, Tiänov
- ekologie, krajina
Specializace, zpracovanŽ formou z‡vaznùch òPP, kterŽ byly do tohoto d’la koordina‹nž pÞevzaty:
Generel òSES - LÎw a spol. 1998
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
SEZNAM PÛêLOH:
A - TEXTOVç ‰çST - PRñVODNê ZPRçVA
B - VøKRESOVç ‰çST
‹. 1 - Hlavn’ vùkres - funk‹n’ vyuìit’ ploch, regulativy
katastr‡ln’ œzem’
‹. 2 - Komplexn’ urbanistickù n‡vrh
‹. 3 - Hlavn’ vùkres - funk‹n’ vyuìit’ ploch, regulativy
zastavžnŽ a zastavitelnŽ œzem’ obce
‹. 4 - Energetika, spoje
‹. 5 - Vodn’ hospod‡Þstv’
‹. 6 - Potenci‡ln’ z‡bory ZPF a PUPFL - vyhodnocen’
‹. 7 - VeÞejnž prospžänŽ stavby
‹. 8 - áirä’ vztahy (vloìeno v textu kap. 3)
1 : 10 000
1 : 2 000
1 : 2 000
1 : 2 000
1 : 2 000
1 : 4 000
1 : 4 000
1 : 50 000
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
datum: Þ’jen 2004
otisk autoriza‹n’ho raz’tka:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
 * òPO VACENOVICE 2004 -NçVRH *
3
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
OBSAH
blok A - òVOD, ZçKLADNê PODMêNKY
1.
òVOD, ZçKLADNê òDAJE, HLAVNê CêLE ÛEáENê
2.
VYMEZENê ZçJMOVƒHO òZEMê, HISTORIE, VøZNAM OBCE
3.
áIRáê VZTAHY
4.
PÛêRODNê PODMêNKY, òSES
5.
OBYVATELSTVO A BYTOVø FOND
6.
URBANISTICKç STRUKTURA A ARCHITEKTURA
str‡nka
4
4
6
9
10
18
19
blok B - NçVRH VYUëITê òZEMê
7.
ZçSADY URBANISTICKƒHO ÛEáENê, SYSTƒM REGULATIVñ
7.1 - STRATEGIE ROZVOJE,URBANISTICKç KONCEPCE
7.2 - ZçSADY URBANISTICKƒHO ÛEáENê
7.3 - SYSTƒM REGULATIVñ
7.4 - OBJEMOVƒ REGULATIVY
8.
PLOCHY PRO OBYTNOU ZçSTAVBU
9.
PLOCHY PRO OB‰ANSKOU VYBAVENOST
10.
PLOCHY PRO REKREACI A CESTOVNê RUCH
11.
PLOCHY PRO VøROBNê AKTIVITY
11.1 - ZEM•D•LSKç VøROBA A PñDNê FOND
11.2 - LESNê VøROBA
11.3 - PRñMYSLOVç VøROBA
11.4 - T•ëBA
21
21
21
22
23
28
33
36
38
40
40
42
42
44
blok C - GENERELY DOPRAVY A TECHNICKƒHO VYBAVENê
12.
DOPRAVA
13.
VODNê HOSPODçÛSTVê
14.
ENERGETIKA
15
TELEKOMUNIKA‰Nê A SPOJOVç ZAÛêZENê
45
45
48
58
68
blok D - ëIVOTNê PROSTÛEDê, ODPADY
16.
ëIVOTNê PROSTÛEDê
16.1 - z‡vady ìivotn’ho prostÞed’
16.2 - pŽ‹e o krajinu, krajin‡ÞskŽ œpravy
16.3 - veÞejnŽ prostory v obci
16.4 - produkce odpadó a jejich likvidace
70
70
70
70
71
72
blok E - OCHRANNƒ REëIMY ZPF, PUPFL
17.
OCHRANNƒ REëIMY (LIMITY)
17.1 - OCHRANA KULTURNêCH HODNOT
17.1.1 - PAMçTKY,
17.1.2 - KRAJINA, PÛêRODA
17.2 - PçSMA HYGIENICKƒ OCHRANY, OCHRANNç A BEZPE‰NOSTNê PçSMA
18.
OCHRANA ZPF, PUPFL
73
73
73
73
74
74
75
blok F - ZçV•RY A DOPORU‰ENê
19.
URBANISTICKç EKONOMIE, ETAPIZACE
20.
VøZNAM òPN DOKUMENTACE OBCE
21.
NçSLEDNç DOPORU‰ENç òPN aj. DOKUMENTACE, NçVRH LHñT AKTUALIZACE
SPOLUPRçCE OBECNêHO ZASTUPITELSTVA S PROJEKTANTEM
79
79
80
blok G - PÛêLOHY
22.
PÛêLOHA CIVILNê OCHRANY
23.
DOKLADY
82
82
84
blok H - ZçVAZNç ‰çST òPN-DOKUMENTACE (ozna‹en’ stran Z-01 aì Z-18)
85
pÞ’l.
81
FOTODOKUMENTACE
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1.- 1
BLOK A - òVOD, ZçKLADNê PODMêNKY
***
1.
òVOD, ZçKLADNê òDAJE, HLAVNê CêLE ÛEáENê
OBECNê PREAMBULE:
Obecn’ zastupitelstvo Obce Vacenovice, na z‡kladž obecnŽ potÞeby (z ‹‡sti vyvolanŽ
i poÞizov‡n’m œzemnž pl‡novac’ dokumentace ) schvaluje n‡sleduj’c’ preambuli:
Spr‡vn’ œzem’ Obce Vacenovice je ‹leny obecn’ho zastupitelstva - tedy politickou reprezentac’
obce - ch‡p‡no jako stabiln’ a vùznamnù prvek v pÞilehlŽm regionu. Na tomto z‡kladu definuje
obecn’ zastupitelstvo pro n‡vrhovŽ obdob’ 10-ti let jako strategickou prioritu zachov‡n’ a rozv’jen’
tradi‹n’ch m’stn’ch prvkó ve spole‹enskŽ, ekonomickŽ, soci‡ln’ a spr‡vn’ oblasti, kterŽ v ur‹itŽ
rovnov‡ze charakterizuj’ krajinu i obec samotnou.
1.) krajina je vn’m‡na jako lesn’, zemždžlsk‡ a vinaÞsk‡, kter‡ z‡roveË respektuje svoje
chr‡nžn‡ œzem’ a revitalizuj’c’ lidsk‡ opatÞen’ (lesn’ masiv, òSES, vodn’ n‡drìe apod.).
2.) krajina napom‡h‡ dotv‡Þet podobu venkovskŽ obce v pÞ’mŽ n‡vaznosti na tradici,
atmosfŽru m’sta a funkci.
3.) Obec si chr‡n’ a navazuje na svoje definuj’c’ prvky - atributy:
- m’stnž tradi‹n’ z‡stavbovù rytmus, formu a Þ‡d,
- navz‡jem se podporuj’c’ v’cefunk‹n’ uì’v‡n’ zastavžnùch a zastavitelnùch ploch,
- medi‡ln’ sobžsta‹nost
- soci‡ln’ komunikace
a.) individu‡ln’ ( vnitÞn’ ) - t.j. obec - ob‹an, popÞ’padž ob‹an - ob‹an.
b.) region‡ln’ ( vnžjä’ ) - tj. obec - region ( st‡t )
***
Zpracov‡n’ òPN-dokumentace obce Vacenovice objednal u firmy Ing arch Ivo Kabel‡‹ LAND-studio, refer‡t region‡ln’ho rozvoje Okresn’ho œÞadu Hodon’n a obec Vacenovice.
Smlouva o d’lo byla uzavÞena dne 18. ledna 2000 pod zak. ‹’slem 9907. Dodatkem ‹. 1
ze dne 27. 08. 2001 byly upraveny œdaje o subjektu objednatele ‹. 1 - poÞizovatele (‰esk‡ republika
- Okresn’ œÞad Hodon’n). Z‡roveË byly zmžnžny platebn’ podm’nky, kdyì póvodn’ z‡vazky
dle dikce dodatku pÞech‡z’ na obec Vacenovice dle aktu‡ln’ho stavu rozpracovanosti d’la. Dodatek
inicioval a koncipoval Okò Hodon’n, RRR bez pÞedchoz’ch jakùchkoliv jedn‡n’ se smluvn’mi
stranami.
Obsah dokumentace odpov’d‡ z‡konu ‹. 50/1976 Sb. o œzemn’m pl‡nov‡n’ a stavebn’m Þ‡du
(stavebn’ z‡kon) v platnŽm znžn’ a vyhl‡äce 135/2001 Sb. o œzemnž pl‡novac’ch podkladech
a œzemnž pl‡novac’ dokumentaci v platnŽm znžn’. Z‡vazn‡ ‹‡st òPD, tvoÞ’c’ blok ÒHÓ byla
z autorskŽ dokumentace vypreparov‡na na z‡kladž vùsledkó projedn‡n’ s nadÞ’zenùm org‡nem òP.
Zpracov‡n’ œzemnž pl‡novac’ dokumentace je vyvol‡no potÞebou koordinace funk‹n’ch
struktur obce pro koncep‹n’ usmžrËov‡n’ a Þ’zen’ dalä’ho rozvoje obce, vymezen’ funk‹n’ch ploch
a systŽmu regulativó. C’lem n‡vrhu òPD je Þeäen’ koncepce vyuìit’ œzem’ obce v rozsahu òPNO
dle platnŽ legislativy a poìadavkó obecn’ samospr‡vy.
Dokumentace odr‡ì’ v rozvojovùch z‡mžrech vóli obecn’ samospr‡vy, kter‡ je koordinov‡na
s potÞebami na œrovni äirä’ch œzemn’ch vztahó pÞi respektov‡n’ z‡jmó ochrany krajiny a prim‡rn’ch
zdrojó.
Z‡kladn’m mapovùm podkladem jsou mapy evidence nemovitost’ v mžÞ’tku 1 : 2000,
vùäkopis byl pÞevzat ze st‡tn’ mapy 1 : 5000 odvozenŽ. DigitalizovanŽ rastrovŽ mapovŽ podklady
byly poskytnuty poÞizovatelem, byly v reìii zhotovitele upraveny do vektorovŽ formy vùhradnž
pro potÞebu zpracov‡n’ œzemn’ho pl‡nu obce Vacenovice.
SoubornŽ stanovisko ke konceptu Þeäen’ òPO Vacenovice je ze dne 25.07.2002,
vyhodnocen’ n‡vrhu òPDO Vacenovice, pokyny pro vyhotoven’ ‹istopisu ze dne 3. z‡Þ’ 2004.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
òPN obce Vacenovice je zpracov‡n pro n‡vrhovŽ obdob’ do r. 2 012.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
5
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1.- 2
Z‡kladn’ pouìitŽ podklady :
- Regula‹n’ pl‡n obce - 1992
- z‡kladn’ mapy ‰R, mžÞ. 1:5 000, 1:10 000
- digitalizovanŽ mapy 1: 2 000, 1 : 5000, vùäkopis 1 : 10000 poskytl RRR Okò Hodon’n
- mapy BPEJ digitalizovanŽ, mžÞ 1:5 000
- Podrobnù terenn’ prózkum do map 1 : 2000 a 1 : 10 000
- Prózkumy a rozbory (2000) Ing.arch.Ivo Kabel‡‹, LAND-studio v Brnž
- òdaje o spotÞebž vody a o provozu, VAK Hodon’n
- Vyj‡dÞen’ org‡nó a organizac’, dot‹enùch touto akc’
- Vùsledky s‹’t‡n’ okresu Hodon’n 1991 - ‰Sò 1992, 1998
- Retrospektivn’ lexikon obci - FSò 1978
- Metodickù n‡vod na ur‹ov‡n’ velikosti PHO u ìivo‹iänùch farem, Ministerstvo zdravotnictv’ ‰R ‹. j. HEM - 300
ze dne 12.6.1992
- Bonitace ‹s. zemždžlskùch pód a smžry jejich vyuìit’, FMZVì Praha, Bratislava
- Vyhl‡äka ‹ 13 / 94, kterou se upravuj’ nžkterŽ podrobnosti ochrany zemždžlskŽho pódn’ho fondu
- Metodickù pokyn Odboru ochrany lesa a pódy MëP ‹. j. 00LP / 1067 / 96 z 1.10. 1996
- Kanalizace Vacenovice - Milotice souhrnnŽ Þeäen’ stavby, 1988, Sigma
- Aktualizace generelu MòSES k.œ. Milotice, SvatoboÞice, Vacenovice, Lšw a spol. Brno, 1997 - Ing. E. Zimov‡,
Ing. R. Sladkovsk‡,
- Posudek - Dokumentace o hodnocen’ vlivu rekonstr. krav’na K174 dle z‡k. 244/92 Sb. - Ekoaudit, s.r.o. 1997 - Vyhl‡äka Ministerstva financ’ ‹. 178/1994 Sb o oceËov‡n’ staveb, pozemkó a trvalùch porostó
- CharakteristickŽ hydrologickŽ œdaje tokó - HMò
- Rukovžé projektanta MòSES (L…W & comp.) 1995
- Vlastivžda moravsk‡ - Kyjovsko
- Slov‡cko - kapitoly z džjin Slov‡cka, rediguje Dr Jan Jan‡k, CSc 1978 (historie Metodžj Zemek)
- Hr‡dky a tvrze na Moravž - Vladim’r Nekuda - Josef Unger 1981
- Kolektiv autoró: Slov‡cko, kapitoly z džjin Slov‡cka, 1978
- JiÞ’ ákabrada: LidovŽ stavby, Argo, 1999
- PÞ’roda okresu Hodon’n, Okò Hodon’n - RRR, 1997
- Geoekologick‡ diferenciace krajiny k.œ. Vacenovice, Ing.Jan Lacina, CSc, Brno, kvžten 2000
- SoubornŽ stanovisko ke konceptu Þeäen’ òPO Vacenovice ze dne 25.07.2002
- Vyhodnocen’ n‡vrhu òPDO Vacenovice, pokyny pro vyhotoven’ ‹istopisu ze dne 3. z‡Þ’ 2004
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
6
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
2.- 1
2.
VYMEZENê ZçJMOVƒHO òZEMê, HISTORIE, VøZNAM OBCE
2.1 - VYMEZENê ZçJMOVƒHO òZEMê
Z‡jmovŽ œzem’ obce Vacenovice je vymezeno katastr‡ln’m œzem’m obce s rozlohou
1 465 ha. ZastavžnŽ œzem’ m‡ v sou‹. dobž rozlohu cca 77 ha a v roce 1991 zde ìilo trvale 2 051
obyvatel, hustota os’dlen’ je 140 obyv./km2 . Obec Vacenovice (ZUJ 586706; ZSJ 1759350)
se nach‡z’ v okrese Hodon’n (k—d 3706). Prvn’ p’semn‡ zm’nka o obci poch‡z’ z roku 1250.
2.2 - HISTORIE
N‡zev obce s patronymickou koncovkou poch‡z’ od osobn’ho jmŽna Viecen (Vacen). Obec
je tvoÞena ulicovkou, pluìina je neprav‡ traéov‡. Prvn’ p’semn‡ zm’nka o obci poch‡z’ z roku 1250,
kdy se Vacenovice jmenuj’ mez’ osadami velehradskŽho kl‡ätera. V soupisu kl‡ätern’ho majetku z let
1261 aì 1265 uì chybžj’. Z toho lze usuzovat, ìe pÞeäly mezi zemžpanskŽ statky, kterŽ se v jejich
okol’ soustÞe“ovaly nejdÞ’ve kolem Vracova a od po‹‡tku 14. stol. kolem Bzence. Roku 1371
rozdžlil markrabž Jan JindÞich, bratr Karla IV., svŽ statky mezi svŽ syny, z nichì nejstarä’,
nast‡vaj’c’ markrabž Joät zdždil vžtäinu panstv’ spolu s Hodon’nem, Jan Sobžslav dostal hrad
a mžste‹ko Bzenec s doubravou aì k Rœdn’ku, vsi Vracov, Vlkoä, Rat’äkovice, Tžmice, Syrov’n,
Hostžjov a Vacenovice, n‡leìej’c’ k bzeneckŽmu hradu a ostroìskŽ panstv’. Mezi bratry doälo
k otevÞenùm sporóm a pótk‡m, za nichì byla jihovùchodn’ Morava na sklonku 14. stol. nžkolikr‡t
zpustoäena. Vacenovice n‡leìely k Vracovu aì do prvn’ch let husitskùch v‡lek, kdy je zastavil kr‡l
Zikmund Janu DìbeÞ’kovi z Hartv’kovic a kdy takŽ pÞiznal lidem vacenovickùm a vacenovickŽmu
z‡stavn’mu drìiteli ur‹it‡ pr‡va na bzeneckŽ dœbravž. PatÞilo k nim pr‡vo br‡t dÞevo, pr‡vo pastvy
a pr‡vo lovu, za coì väak museli do Bzence odv‡džt jistù plat.Vacenovice nepatÞily z‡stavn’m p‡nóm
celŽ, ale jejich vžtä’ ‹‡st. Menä’ ‹‡st, t.j. 3 1/2 l‡nu a podsedek zóstal pÞ’mo u bzeneckŽho hradu
a jeho z‡stavn’ch drìiteló. R. 1454 zapsal kr‡l JiÞ’ Janu DìbeÞ’kovi znovu Vcenovice. Jeho synovŽ
Ctibor a Jan usilovali o zbytek vsi, ale zemskù soud uznal jeho pÞ’sluänost k bzeneckŽmu hradu.
N‡lez byl odóvodnžn poukazem na to, ìe na zm’nžnŽm zlomku vsi sed’ bzene‹t’ manovŽ,
kteÞ’ za uì’v‡n’ svùch gruntó bùvali povinni sluìbami v bzeneckùch les’ch. PÞi alodizaci bzeneckŽho
hradu po‹‡tkem 16. stol. poklesli na pouhŽ poddanŽ.
Po Ctiborovi DìbeÞ’kovi se stal z‡stavn’m drìitelem Vacenovic jeho bratr Jan DìbeÞ’k (1492
- 1507). Podlehl väak, kdyì Vladislav II. 13. prosince 1508 dovolil Martinu z KÞimic je vyplatit
ze z‡stavy a jeätž drìet jako dždi‹nù a svobodnù statek i s pr‡vem na bzeneckŽ Dœbravž. Plz‡k
je väak prodal r. 1510 Filipovi ze Z‡stÞizl i s popluìn’m dvorem. T’m se fakticky dostala nejvžtä’ ‹‡st
Vacenovic k milotickŽmu panstv’. Milotick‡ ‹‡st Vacenovic se väak zmenäila o vacenovickù dvór,
kterù se dostal do rukou V‡clava BeäickŽho z Beäic. jeho drìitelem byl r. 1552. Pak dvór drìela
Eliäka z Kunovic, vdova po Pavlu ze ëerot’na, kter‡ na vacenovickŽm dvoÞe sedžla jeätž r. 1555.
Nakonec se stal dvór majetkem ‰eËka z LipŽho a po nžm Jana z LipŽho a na Hodon’nž. Ten jej pak
smlouvou z r. 1590 prodal Kaäparovi PruskovskŽmu z Pruskova a na Bzenci spolu s tvrz’,
zahradami, rolemi a lukami, zvanùmi Markrabinou a Okrœhlou, d‡le s jezerem, s rybn’ky
a s ostatn’m pÞ’sluäenstv’m i se väemi svobodami na bzeneckŽ Dœbravž za 5300 zl. R. 1594 tituloval
Kaäpara PruskovskŽho milotickù p‡n Bernard Ludv’k mezi jinùm pÞ’domkem ÒNa tvrzi
ve Vacenovic’chÓ.
Mezi milotickùmi a bzeneckùmi obyvateli ve Vacenovic’ch doch‡zelo ke sporóm. Dle dohody
z r. 1661 mžl u Bzence zóstat sklep a stud‡nka jednoho domu pod tvrz’, dvorsk‡ zahrada, 3 l‡ny
pol’, dvorskù kus ÒU Jan‡‹kovùch dubóÓ, d‡le louky Stanovisko a Markrabina spolu s Jan‡‹kovùm
koutem. U Milotic mžla zóstat väechna sporn‡ pole, pokud nen‡leìela od starod‡vna k selskùm
gruntóm, ba i ta, kter‡ patÞ’vala k novokÞtžnskùm poustk‡m, a k tomu jeätž i jistù kus luk v Dœbravž
smžrem k Milotic’m. Kdyby väak zarostly lesem, pÞ’sluäelo by pr‡vo na vzrostlŽ dÞevo Bzenci,
zejmŽna jeho vracovskùm poddanùm. Vacenovickùm väak mžlo zóstat pr‡vo pastvy Na Stanovisku
po sklizni sena. Miloti‹t’ poddan’ mžli se vystÞ’hat zaor‡v‡n’ do Dœbravy. Protoìe i potom doch‡zelo
ke sporóm o pastvu a o k‡cen’ dÞ’v’ na n’, byl jedinùm vùchodiskem jen odprodej bzeneckŽ ‹‡sti
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
2.- 2
Vacenovic k milotickŽmu panstv’. Jednalo se o 6 sedl‡kó, 3 podsedn’ky a o vacenovickù dvór.
Odprodej se uskute‹nil 10. prosince 1667. Tehdejä’ bzeneckù p‡n JiÞ’ Kryätof z Pruskova pustil
odprodejem k Milotic’m ryt’ÞskŽ s’dlo ve Vacenovic’ch spolu s dvorem, se sedl‡ky, se zahradn’ky,
s domk‡Þi i pÞ’sluänùmi loukami, s pastvou, ba i se sousedn’m dvorem Rœdn’kem, kterù bùval
pÞedt’m vìdy bzeneckù, s vinnùm, d‡le pivn’m a p‡lenkovùm äenkem za 1200 zl. JiÞ’ Kryätof
z Pruskova si vym’nil jen vyb’r‡n’ mùta ve Vacenovic’ch. Nejcennžjä’m jeho ziskem väak bylo,
ìe se milotickù p‡n jako drìitel Vacenovic zÞekl za sebe i za lidi odtud väeho pr‡va na pastvy,
na k‡cen’ dÞ’v’ a na honbu na Dœbravž. T’m pÞestala väechna pr‡va Vacenovickùch na ni, byla väak
takŽ plnž dovräena pÞ’sluänost Vacenovic k milotickŽmu panstv’.
Zvùäen‡ populace a produkce obil’ vyvolala v 1. pol. 19. stol. potÞebu mlùnó, z nedostatku
vodn’ energie byly stavžny vžtÞ‡ky, z nichì je jmenov‡n m.j. i vacenovickù (cca 1840).
Za vp‡du c’saÞskŽ arm‡dy pod veden’m JindÞicha hr. Dampierra s œkolem potla‹en’
moravskŽho odboje byla vyplenžna a vyp‡lena Þada obc’, mezi nimi ve dnech 21. aì 30. z‡Þ’ 1619
i Vacenovice. PÞi väeobecnŽm loupen’ v okol’ vyplenžnŽho a dobytŽho Kyjova 8. ledna 1621
pak c’saÞät’ vyp‡lili novokÞtžnskù dóm ve Vacenovic’ch. Po odchodu novokÞtžncó pÞiäla
na Kyjovsko zk‡za, spojen‡ s vp‡dem vojsk sedmihradskŽho vŽvody Bethlena G‡bora na konci Þ’jna
1623. Spolu s pÞidruìenùmi tatarskùmi sbory a poplenila tato vojska vžtäinu œzem’. V roce 1637
zbylo na Miloticku jen 1/3 poddanùch. V roce 1705 za n‡jezdu uherskùch Kurucó doälo 21. srpna
k vyloupen’ a vyp‡len’ Milotic, Vacenovic, SvatoboÞic, MistÞ’na a Stavžäic.
Póvodn’ osada vznikla na starŽ kulturn’ pódž. ArcheologickŽ n‡lezy napÞ. kamennŽho
sekeromlatu u Vacenovic, a keramickùch stÞepó velatickŽ kultury v trati ÒëidovinyÓ, zlomky
keramiky hor‡kovskŽ kultury spolu se ìeleznùm dl‡tem a s prouìkem vyb’jenŽho bronzovŽho
plechu, d‡le zlomky keramiky äËórovŽ a zvoncovùch poh‡ró v äirä’m okol’ v minulosti ukazuj’
na d‡vnŽ os’dlen’. Vyskytuj’ se zde charakteristickŽ pom’stn’ n‡zvy D’ly, Padžlky, N‡vdanky,
Stanoviska a Okrouhl‡. Novou pódu, z’skanou vyk‡cen’m lesn’ch porostó tvoÞ’ ‹tvery Nivy
a vžtäina œzem’ kolem Rœdn’ka, jako Se‹e, DÞ’novec, a Okor‡ly. K‡cen’ lesó prob’halo rovnžì
v letech 1670 aì 1740, kdy Vacenovät’ likvidovali panskù les Strkovec a PÞ’‹iny. Póvodn’ hranici
proti sousedn’m œzem’ vracovskŽmu byla cesta z Vracova do Rat’äkovic. Je doloìena uì r. 1590.
teprve po odprodeji samoty Rœdn’ka k Milotic’m v roce 1667 byla star‡ hrani‹n’ ‹‡ra naruäena,
neboé Rœdnik leì’ na vùchod od tŽto historickŽ cesty. Lesn’ kryt se od po‹‡tku 19. stol. opžt rozä’Þil,
kdyì m‡lo vùnosnŽ pastviny PasuËk u Okor‡ló byly od r. 1890 postupnž vysazov‡ny borovicemi.
Podobnž se d‡lo i na pastvin‡ch, jejichì vlastn’kem byla vacenovick‡ obec.
Plynulù rozvoj Vacenovic byl naruäen, kdyì nejvžtä’ jejich ‹‡st se stala pÞ’sluäenstv’m
milotickŽho statku. U bzeneckŽho velkostatku zóstaly totiì jen grunty, na nichì sedžli manovŽ,
kteÞ’ tu konali h‡jenskŽ funkce. Nutno je tedy historicky rozezn‡vat u Vacenovic dvž ‹‡sti, vžtä’
milotickou a menä’ bzeneckou. Milotick‡ ‹‡st se skl‡dala podle urb‡Þe z roku 1611 ze 37 usedlùch,
a to z 11 l‡n’kó, z 11 pólll‡n’kó a z 15 podsedn’kó. Milotick‡ ‹‡st byla za tÞicetiletŽ v‡lky velmi
zpustoäena. Po svŽm znovuosazen’ bylo r. 1656 ve Vacenovic’ch 11 l‡n’kó a 15 póll‡n’kó,
po pÞipojen’ bzeneckŽ ‹‡sti pÞibylo 2 1/2 l‡nu. Zemždžlsk‡ vùroba byla zamžÞena pÞev‡ìnž
na rostlinnou produkci, byl zde rozvinut chov taìnŽho dobytka, pro pastvu byly chov‡ny
na selskùch statc’ch ovce. Pastviny slouìily rovnžì domk‡ÞskŽ ìivnosti, zaloìenŽ na chovu
uìitkovŽho dobytka. V roce 1910 zde bylo kromž 656 ha pol’ 186 ha pastvin, a 46 ha luk. K tomu
se zde udrìoval tŽmžÞ patriarch‡ln’ zpósob ìivota, kterù se odr‡ìel i ve vztahu sedl‡kó k domk‡Þóm,
domk‡Þó zde bylo v roce 1887 celkem 141. Vzm‡hala se i celkov‡ populace, kdyì zde bylo v roce
1789 73 domó, v roce 1844 pak 127 domó se 754 obyvateli, r. 1893 230 domó s 1016 obyvateli
a roku 1910 to bylo 251 domó s 1213 obyvateli. Po‹etn’ vzróst obyvatel v 2. pol. 19. stol.byl
v jistŽ souvislosti i se zvùäenou œrovn’ ìivo‹iänŽ vùroby. Skot se choval na velkùch i malùch
statc’ch. V roce 1910 je uv‡džno ve Vacenovic’ch 52 kon’, ale 539 ks skotu. Rozsah vinic byl malù s
ohledem na konfiguraci terŽnu, vznikly aì v 18. stol (kolem r.1673 se uv‡d’ celkem 163,7 mžÞic).
Tvrz spolu s dvorem ve Vacenovic’ch je zmiËov‡na r. 1590 a 1593, kdy pÞipadala k panstv’
bzeneckŽmu. V urb‡Þi r. 1604 se uv‡d’, ìe ve Vacenovic’ch je ryt’ÞskŽ s’dlo.
Roku 1848 obec zÞ’dila äkolu z panskŽ h‡jovny. Roku 1879 byla pÞestavžna a r. 1899
zvùäena na poschod’. Po roce 1945 byla upravena starä’ äkoln’ budova.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
2.- 3
Spolky vznikly v posledn’ ‹tvrtinž 19. stol., a to kulturn’ a hospod‡ÞskŽ. R. 1881 vznikl
‰ten‡Þsko-hospod‡Þskù spolek Suäil, r. 1904 organizace N‡rodn’ jednoty pro jihoz‡padn’ Moravu
a hasi‹sk‡ jednota, r. 1882 Ob‹ansk‡ z‡loìna, r. 1905 SpoÞiteln’ a z‡loìenskù spolek, r. 1910
Dobyt‹’ spolek, r. 1910 Omladina a r. 1920 Orel.
V roce 1904 byla na m’stž œvozu vybudov‡na silnice. V roce 1960 byla zÞ’zena silnice
do Rat’äkovic. Elektrifikace obce byla provedena v roce 1911 napojen’m na JihomoravskŽ elektr‡rny
v DubËanech.
Osamostatnžn’m obce od sousedn’ch Milotic byla stavba kostela a zÞ’zen’ samostatnŽ fary
1927 aì 1930. Sou‹asnž doälo i ke zÞ’zen’ hÞbitova. Farn’m kostelem se stal kostel v roce 1948.
R. 1961 byla zÞ’zena vlastn’ poäta a dóm ‹. 25 byl upraven na hasi‹skou zbrojnici a poradnu
pro džti. ZÞ’zeno bylo i st‡lŽ kino a sportovn’ stadion a pÞ’rodn’ jeviätž.
Znakem obce v obecn’ pe‹eti byla vžtvi‹ka se tÞemi ìaludy. Matri‹n’ z‡pisy pro bzeneckou
‹‡st Vacenovic jsou pro lŽta 1639 aì 1667 v bzeneckùch matrik‡ch, od r. 1690 pro celou obec
vacenovickou pÞ’sluänŽ jen matriky milotickŽ. Souvisl‡ Þada pozemkovùch knih vacenovickùch
za‹’n‡ kolem r. 1795.
Ze zachovalùch pam‡tek lze uvŽst Kapli Panny Marie SedmibolestnŽ z r. 1910 lemovanou
vzrostlùmi lipami, kapli sv. Jana Sarkandera z roku 1874, sochu sv. Jana NepomuckŽho z konce
18.stolet’. Kostel je z prvn’ tÞetiny 20.stol, je zasvžcen BoìskŽmu Srdci P‡nž. Malbu kostela provedl
mal’Þ Anton’n Sychra, obraz nad olt‡Þem je od mal’Þe Janko Kohlera.
Z hospod‡Þskùch ‹innost’ v œzem’ lze uvŽst:
Jiì v minulosti bylo pozorov‡no unik‡n’ hoÞlavùch plynó v okol’ vyvùäeniny ‰ertoprd, k—ta
201 m. V roce 1929 byly navrt‡ny u Vacenovic v hloubce 111m sarmatskŽ plyny. Spole‹nost
Methan zah‡jila v roce 1932 tžìbu a vedla plyn potrub’m do ìelezni‹n’ stanice Vlkoä, kde se plnil
do cisteren vagonó a slouìil k osvžtlen’ osobn’ch vozó vlakó. Tžìil se do roku 1953, celkovž
se vytžìilo 10 mil m3 zemn’ho plynu s pÞev‡ìnùm obsahem metanu.
VinaÞstv’
Vùraznou sou‹‡st’ tradic a stavitelstv’ jsou vinnŽ sklepy a lisovny, rozloìenŽ pÞ’mo v obci,
s jej’mì pódorysem vytv‡Þej’ jeden organickù celek. Starä’ sklepy se nach‡zej’ ve stÞedn’ ‹‡sti obce
v prostoru vymezenŽ centr‡ln’ obytnŽ z—ny. Vžtäina sklepó m‡ zdžnŽ pÞedsklep’. ObytnŽ nadstavby
jsou novžjä’ho póvodu, ‹asto architektonicky zmžnily a znehodnotily póvodn’ r‡z sklepó. Zdoben’
pró‹el’ ornamenty ‹i sgrafity je rovnžì novžjä’ho póvodu, vyskytuj’ se zde i kompozice alegorickùch
vùjevó, n‡pisó a notovanùch œryvkó p’sn’ o v’nž, um’stžnùch na pró‹el’, kterŽ nžkdy pÞekra‹uj’
hranice vkusu. Novžjä’ Þada vinnùch sklepó byla zaloìena Z-od obce pÞi levostrannŽm pÞ’toku
ZamazanŽ. Lokalita je organicky napojena na funk‹n’ struktury obce a je dosud vyuìita mŽnž
neì z poloviny. Malovùrobn’ vinnŽ klepy a lisovny maj’ vùznamnou œlohu nejen v hospod‡ÞskŽm,
ale i ve spole‹enskŽm ìivotž vinaÞó.
2.3 VøZNAM OBCE
Obec je vùznamn‡ pÞedevä’m obytnou a zemždžlskou prvovùrobn’ funkc’, kde se z‹‡sti
uplatËuje vinaÞsk‡ vùroba a vinaÞstv’. V menä’ m’Þe se dosud v obci uplatËuje Þemeslnn‡
a prómyslov‡ vùroba a sluìby. Lesn’ vùroba je v katastru rovnžì vùznamnž zastoupena, lesn’
komplex m‡ vùznamnou funkci ekologickou. VùznamnŽ jsou moìnosti pro ploänù rozvoj zejmŽna
obytnùch funkc’ (dostatek ploch a rezerv pro novou obytnou z‡stavbu), omezenŽ jsou moìnosti
ploänŽho rozvoje ob‹anskŽ vybavenosti (nejsou k dispozici rezervy v pÞ’mŽ vazbž na centr‡ln’
obytnou z—nu obce). Rozvoj vùrobnž-podnikatelskùch aktivit zemždžlskùch je moìnù pÞedevä’m
v prostoru sou‹. farmy zem. vùroby, ve vymezenŽ prómyslovŽ lokalitž na S okraji obce je omezen
rozvoj vùrobn’ prómyslovŽ z—ny majetkovou nedosaìitelnost’ pozemkó. Obec se svùm katastr‡ln’m
œzem’m skùt‡ pÞ’znivŽ podm’nky pro bydlen’ a m’stn’ rekreaci, popÞ. pro ubytovac’ zaÞ’zen’
nadm’stn’ rekreace.
Ve struktuÞe os’dlen’ byly v minulosti, pÞed rokem 1990, Vacenovice nestÞediskovou obc’
trvalŽho vùznamu, administrativnž sp‡duj’c’ ke stÞediskovŽ obci Milotice, d‡le k okresn’mu mžstu
Hodon’nu, kterù je pÞirozenùm sp‡dovùm centrem tohoto regionu. Od roku 1990 jsou Vacenovice
samospr‡vnou obc’, z hlediska vùznamu maj’ lok‡ln’ charakter, jedn‡ se o stabilizovanou r‡zovitou
obec s dostate‹nùm rozvojovùm potenci‡lem.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
9
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
3.- 1
3. áIRáê VZTAHY
Z‡jmovŽ œzem’ se nach‡z’ ve stÞedn’ ‹‡sti okresu Hodon’n, od okresn’ho mžsta jsou
Vacenovice vzd‡leny cca 12 km severn’m smžrem. Vlastn’ obec soused’ na V a JV s katastr‡ln’m
œzem’m Vracova, na z‡padž s Miloticemi, na jihu s Rat’äkovicemi a na severu se Skoronicemi.
Z‡jmovŽ œzem’ n‡leì’ dle geomorfologickŽho ‹lenžn’ ke karpatskŽ soustavž
StÞedomoravskùch Karpat. Obec leì’ na hranic’ch KyjovskŽ pahorkatiny a ëd‡nickŽho lesa, kterù
sem zasahuje ze severu a tvoÞ’ nejvyää’ ‹‡st katastru obce.
Relief katastr‡ln’ho œzem’ obce je rovinatù, k severu m’rnž klesaj’c’, leì’ na rozvod’ velkùch
hydrologickùch celkó povod’ Moravy a Dyje.
òzem’ je z hlediska vodn’ bilance deficitn’, vodnost tokó je n’zk‡, v horn’ch ‹‡stech tokó
s prótokem ob‹asnùm. Katastr obce je tvoÞen z pÞev‡ìnŽ ‹‡sti na S a V zemždžlskou pódou, na JV
pak lesy, kdyì sem zasahuje masiv Doubravy, kter‡ stabilizuje od jihu sem zasahuj’c’ v‡tŽ p’sky.
NadmoÞsk‡ vùäka se pohybuje od 190 m na SZ okraji katastru Vacenovic, do 250 m na JZ
ÞeäenŽho œzem’. Mimo urbanizovanùch a lesn’ch ploch je celŽ œzem’ zemždžlsky vyuì’v‡no,
z trvalùch kultur zauj’maj’ menä’ rozlohu vinice v JZ vùbžìku k.œ..
Lesn’ pódn’ fond tvoÞ’ cca 600 ha, coì je 41% rozlohy k.œ., lesy jsou sou‹‡st’ rozs‡hlejä’ho
lesn’ho celku Hodon’nskŽ Doubravy, kterù pokra‹uje smžrem SV, V a J.
Z dopravn’ho hlediska je z‡jmovŽ œzem’ pÞ’mo dostupnŽ pouze silni‹n’ dopravou, nejbliìä’
ìelezni‹n’ napojen’ na s’é ‰eskùch drah zajiäéuje ìel. traé ‹ 340 Brno Ð Vesel’ nad Moravou se stanic’
Vracov ve vzd‡lenosti cca 4 km. Ve vùhledovùch progn—z‡ch je uvaìov‡no s vùstavbou DunajskŽ
vodn’ cesty (propojen’ D-O-L, pÞ’pojka na V’deË), kter‡ proch‡z’ sousedn’m katastrem Rohatce
pÞibliìnž v trase Þeky Moravy, realizace je zna‹nž kontroverzn’ zejmŽna ve vztahu k ochranž krajiny
a pÞ’rody.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 1
4.
4.1
PÛêRODNê PODMêNKY, òSES
PÞ’rodn’ podm’nky
Z‡jmovŽ œzem’ n‡leì’ z hlediska orografickŽho k Hodon’nskŽ Doubravž, d’l‹’ ‹‡sti
DolnomoravskŽho œvalu. Z hlediska geologickŽho pÞin‡leì’ neogenn’m sedimentóm V’deËskŽ
p‡nve. Z hlediska klimatickŽho se k.œ. Vacenovice nach‡z’ v oblasti teplŽ, agroklimatickŽ oblasti
pÞev‡ìnž teplŽ, suchŽ, s m’rnou zimou a kr‡tkùm trv‡n’m snžhovŽ pokrùvky.
Ro‹n’ œhrn sr‡ìek
œhrn sr‡ìek ve vegetaci (IV-IX)
nejvyää’ sr‡ìkovŽ œhrny
mžs’‹n’ minimum
prómžrn‡ ro‹n’ teplota
próm. teplota ve vegetaci
max. nadmoÞsk‡ vùäka
min. nadmoÞsk‡ vùäka
dŽlka vegeta‹n’ho obdob’
dŽlka slune‹n’ho svitu
pÞevl‡daj’c’ smžr vžtru
549 mm
336 mm (60,4 aì 62,4% ro‹n’ho norm‡lu)
v ‹ervenci (69 aì 87 mm)
œnor (26 aì 29 mm)
9,3¡C
16,2¡C
263 m.n.m.
187 m.n.m.
176 dn’
1912 hod (1951 pro ide‡ln’ obzor)
z‡padn’ (16,6 %)
KlimatickŽ œdaje jsou odvozeny z pades‡tiletŽho prómžru mžÞen’ stanic v DubËanech a Bzenci
4.1.1. ReliŽf a podloì’
Katastr‡ln’ œzem’ Vacenovice leì’ celou svou rozlohou (1465 ha) v geomorfologickŽm okrsku
Rat’äkovick‡ pahorkatina, kter‡ je sou‹‡st’ geomorfologickŽho celku Dolnomoravskù œval. Jedn‡ se
o plochou n’ìinnou pahorkatinu v pÞedhoÞ’ StÞedomoravskùch Karpat, jen m’rnž se zvedaj’c’
nad nivou Þeky Moravy. Podloì’ tvoÞ’ neogenn’ v‡pnitŽ j’ly, p’sky a vz‡cnž i ätžrky. Podle jejich
kvartŽrn’ch pÞekryvó lze kat. œzem’ Vacenovic rozdžlit na dvž ‹‡sti. V z‡padn’ tÞetinž jsou m’rnŽ
svahy jen pom’stnž pÞekryty spraäemi a p’sky, kdeìto vžtä’ vùchodn’ ‹‡st katastru je n‡padn‡
pÞekryvy róznž mocnùch vrstev eolickùch p’skó. Ty zde m’sty vytv‡Þej’ vùraznŽ pÞesypy (duny),
vystupuj’c’ nad okoln’ plochù reliŽf aì o 10 m. Pr‡vž na k.œ. Vacenovice dosahuje jiìnž od obce tato
ploch‡ pahorkatina na eolickùch p’sc’ch (zn‡ma sp’äe pod n‡zvem "Dœbrava") svŽ nejvžtä’
nadmoÞskŽ vùäky 221 m. V zemždžlsky vyuì’vanŽ ‹‡sti katastru je z p’se‹nùch pÞesypó
nejn‡padnžjä’ ‰ertobrd severoz‡padnž od obce, dosahuj’c’ nadm. vùäky 201 m. Severn’ tÞetina
katastru m‡ charakter plochŽ sn’ìeniny s nadm.vùäkou kolem 190 m, pÞech‡zej’c’ nad Milotickùm
rybn’kem do äirä’ plochŽ nivy potoka Svodnice. Obdobnou plochou sn’ìeninu najdeme i v jiìn’ ‹‡sti
katastru kolem Rœdn’ku, kter‡ se od severu svaìuje do mžlkŽho œdol’ Rat’äkovickŽho potoka.
Nejniìä’m m’stem katastru je œdoln’ dno Rat’äkovickŽho potoka pod Rœdn’kem (175 m n.m.),
nejvùäe je poloìenù plochù hÞbet N‡kla pÞi z‡padn’m okraji (252 m n.m.). CelkovŽ pÞevùäen’
plochŽho reliŽfu je tedy pouze 77 m.
Antropogenn’ formy reliŽfu jsou vytvoÞeny pomžrnž m‡lo. PatÞ’ k nim pÞedevä’m technicistnž
upraven‡ (napÞ’men‡ a zahlouben‡) koryta tokó. V pahorkatinž s p’se‹nùmi pÞesypy jsou m’sty
patrnŽ stopy po tžìbž p’skó. K ‹‡ste‹nŽ destrukci reliŽfu dun doälo pÞi vùstavbž novŽho rybn’‹ku
jihovùchodnž od Vacenovic.
4.1.2. KlimatickŽ pomžry
Podle E.Quitta (1970) leì’ vacenovickù katastr v teplŽ klimatickŽ oblasti T 4. Tato nejteplejä’ oblast
‰eskŽ republiky se vyzna‹uje velmi dlouhùm lŽtem, velmi teplùm a velmi suchùm, pÞechodnŽ
obdob’ je velmi kr‡tkŽ s teplùm jarem i podzimem, zima je kr‡tk‡, m’rnž tepl‡ a such‡ aì velmi
such‡, s velmi kr‡tkùm trv‡n’m snžhovŽ pokrùvky.
Prómžrn‡ ro‹n’ teplota m’rnž pÞesahuje 9¡C (Hodon’n 9,5¡, Kyjov 9,2¡, Bzenec 9,0¡), prómžrnù
ro‹n’ œhrn sr‡ìek je pÞes 500 mm (Hodon’n 585 mm, Kyjov 540 mm, Bzenec 569 mm). Vegeta‹n’
doba (dny s prómžrnou teplotou 10¡C a v’ce) je velmi dlouh‡ - kolem 180 dn’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 2
4.1.3. HydrologickŽ pomžry
òzem’ leì’ v povod’ Þeky Moravy. Vžtä’ severn’ ‹‡st je odvodËov‡na do Svodnice a d‡le do Þ’‹ky
Kyjovky, kter‡ se vlŽv‡ do Dyje bl’zko jej’ho œst’ do Moravy. Menä’ jiìn’ ‹‡st je odvodËovan‡
Rat’äkovickùm potokem, kterù do Moravy œst’ nad bl’zkùm Rohatcem. Celkovž se œzem’ vyzna‹uje
Þ’dkou a m‡lo vodnou poto‹n’ s’t’.
Podle regionalizace povrchovùch vod (Vl‹ek 1971) se k.œ.Vacenovice nach‡z’ v nejmŽnž vodnŽ
oblasti (se specifickùm odtokem do 3 litró z km2 za sekundu), s malou reten‹n’ schopnost’ a se silnž
rozkol’sanùm odtokem v próbžhu roku. Nejvodnžjä’mi mžs’ci jsou œnor a bÞezen.
4.1.4. Pódy
Podle syntetickŽ pódn’ mapy (VòMOP Praha 1991) je pódn’ pokryv katastru pomžrnž pestrù.
Na hlubä’ch pÞekryvech eolickùch p’skó jsou vyvinuty kambizemž arenickŽ. Tento pódn’ typ m‡
na katastru nejvžtä’ zastoupen’, neboé se souvisle vyskytuje v jihovùchodn’ ‹‡sti katastru zejmŽna
v lesn’ch porostech lesa "Dœbravy", zasahuje i do severn’ho okraje. Pouze v malùch ostróvc’ch,
zejmŽna kolem potó‹kó a v drobnùch zamokÞenùch sn’ìenin‡ch pod p’se‹nùmi pÞesypy zde jsou
vyvinuty i pódy glejovŽ. Ve sn’ìeninž v severn’ ‹‡sti katastru se vyskytuj’ ‹ernice arenickŽ
na bezkarbon‡tovùch p’sc’ch, tento pódn’ typ pÞevl‡d‡ i ve sn’ìeninž pod Rœdn’kem, kde jej
prov‡zej’ arenickŽ ‹ernozemž. Na hÞbetu a svaz’ch N‡kla se na pÞekryvech spraä’ a slinitùch j’lech
vyvinuly ‹ernozemž typickŽ, zasahuj’c’ odtud na vùchod pÞes jiìn’ ‹‡st Vacenovic aì k Dœbravž.
Jen okrajovž na severoz‡pad katastru zasahuj’ karbon‡tovŽ p’sky, na nichì se vyvinuly ‹ernozemž
arenickŽ.
Na katastru Vacenovic tedy celkovž pÞevl‡daj’ zrnitostnž lehkŽ arenickŽ pódy, vysùchavŽ
a propustnŽ, silnž ohroìenŽ vžtrnou eroz’.
4.1.5. Hlavn’ faktory abiotickŽho prostÞed’, ur‹uj’c’ a limituj’c’ zpósob vyuìit’ krajiny
Hlavn’m limituj’c’m faktorem je souvislù vùskyt arenickùch pód, kterŽ jsou bez pokryvu trvalùmi
vegeta‹n’mi formacemi (lesn’mi porosty a trvalùmi travn’mi porosty) silnž ohroìeny vžtrnou eroz’.
Svùmi klimatickùmi charakteristikami se œzem’ bl’ì’ charakteru aridn’ oblasti, trp’c’ zejmŽna
v suchùch period‡ch nedostatkem sr‡ìek.
4.2.
Kostra ekologickŽ stability
Je soubor relativnž stabiln’ch krajinnùch segmentó, kterŽ jsou nositeli ekostabilizuj’c’ho
pósoben’ na okoln’ krajinu. Tyto segmenty jsou z‡rodkem budouc’ho œzemn’ho systŽmu ekologickŽ
stability krajiny. Jejich legislativn’ ochrana podle z‡kona ‹. 114/1992 Sb. (o ochranž pÞ’rody
a krajiny) je umoìnžna zaÞazen’m do kategorie vùznamnùch krajinnùch prvkó, pÞ’rodn’ch parkó,
nebo zvl‡ätž chr‡nžnùch œzem’. Do kostry ekologickŽ stability jsou zaÞazeny lokality s relativnž
nejvžtä’m ekologickùm vùznamem, jejichì stav (zdaleka ne ide‡ln’) se nejv’ce bl’ì’ pÞ’rodn’m
podm’nk‡m (ekologicky vùznamnŽ krajinnŽ segmenty). Kostra ekologickŽ stability tvoÞ’ z‡klad
pro n‡vrh òSES.
PÞehled vùznamnùch krajinnùch prvkó
4.2.1 Podle evidence refer‡tu ìivotn’ho prostÞed’ Okresn’ho œÞadu v Hodon’nž
V k.œ. Vacenovice nach‡z’ Þada evidovanùch ekologicky vùznamnùch segmentó krajiny, nen’
väak komplexnž rozpracov‡na jejich kategorizace diferencovanž dle kvality, vùznamu,
popÞ. navrìenŽho stupnž ochrany. V œzem’ se nenach‡z’ ZCHò (zvl‡ätž chr‡nžnŽ œzem’). Vyhl‡äena
je pÞ’rodn’ pam‡tka Jezero. Je vyhl‡äena Þada VKP, dalä’ se pÞipravuj’. Zna‹en’ a evidence
dle mapovùch listó 1 : 10 000.
34-22-08
VKP n‡zev
‹.
7
- bez n‡zvu 8
Okor‡ly
9
DlouhŽ louky
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
plocha
(ha)
1,5
13,1
1,7
charakter
pódn’ fond
zvl. druh
ochrany
ne
ne
ne
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
louka, v. tok nelesn’
les, mokÞad lesn’, nelesn’
louka
nelesn’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
12
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 3
pokra‹ov‡n’ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
VKP n‡zev
plocha
charakter
pódn’ fond
zvl. druh
‹.
(ha)
ochrany
10
Padžlky od pastviska 3,2
louka, rem’z nelesn’
ne
11
- bez n‡zvu 0,3
lada
nelesn’
ne
12
- bez n‡zvu 1,2
louka
nelesn’
ne
14
Moraätž
0,6
louka
nelesn’
ne
Popis:
ad 7 NeobhospodaÞovan‡ mokr‡ slatinn‡ louka s póvodn’mi druhy slatinnùch luk, v J ‹‡sti s vodn’m
pÞ’kopem
ad 8 Pestr‡ dÞevinn‡ skladba róznŽho st‡Þ’ 50.90 let, jiìnž 30 let.
ad 9 Zbytek pÞ’rodnž bl’zkŽ vlhkŽ louky s póvodn’mi lu‹n’mi druhy, u S okraje s vùznamnùmi
slatinnùmi prvky a skupinou stromó, vùskyt 3 silnž ohroìenùch rostlinnùch druhó.
ad 10: Polokulturn’ such‡ a zbytek vlhkŽ pÞirozenŽ louky s mŽnž bžìnùmi druhy a 2 silnž ohroìenŽ
druhy rostlin. VysokostŽbeln‡ vlhk‡ louka a strouhy. Topolovù les’k s 1 silnž ohroìenùm druhem
rostlin.
ad 11 P’s‹it‡ lada se zaj’mavou skladbou neobvyklùch a vz‡cnùch druhó rostlin pro tento region.
ad 12 Vlhk‡ se‹en‡ slatinn‡ kvžtnat‡ louka s typickou skladbou lu‹n’ch druhó. Vùskyt jednoho silnž
ohroìenŽho druhu, stromy OLL, TP.
ad 14 Zbytek mokrŽ slatinnŽ louky, vùskyt dvou silnž ohroì. druhó rostlin.
34-22-13
VKP n‡zev
plocha
charakter
pódn’ fond
zvl. druh
‹.
(ha)
ochrany
1
Za Rœdn’kem
4,6
les
lesn’
ne
3
Jezero
4,1
louka, rem’z nelesn’
ne
5
Nad trat’
9,0
les, vod. tok lesn’
ne
6
ëidoviny
1,9
mokÞad, les lesn’
ne
7
U cihelny
2?8
les, mokÞad lesn’
ne
8
Rudn’‹ek
5,0
les
lesn’
ne
9
U domku
3,7
les
lesn’
ne
Popis:
ad 1: Doubrava s pÞ’mžs’ róznùch dÞevin, vžk 70 - 90 let, ve stÞedu 20 - 30 let.
ad 3: Louka polopÞirozen‡, vlhk‡, vysok‡ druhov‡ pestrost, vùskyt 1 silnž ohroìenŽho druhu; rem’z
VRB, TPC, TP, pestrù bylinnù podrost, navazuje na chr‡nžnou lokalitu pro obojìiveln’ky ÒJezeraÓ.
ad 5: BÞehovŽ porosty s dÞevinami, vžk 50 aì 100 let, ve stÞedu 10 - 30 let.
ad 6: Oläina s pÞ’mžs’ jinùch dÞevin, diferencovanù vžk 30 aì 40 let.
ad 7: Oläina s pÞ’mžs’ jinùch dÞevin, diferencovanù vžk 30 aì 60 let.
ad 8: Doubrava s pÞ’mžs’ jinùch dÞevin, diferencovanù vžk 90 aì 100 let, ve stÞ. ‹‡sti 40.50 let.
ad 9: Doubrava s pÞ’mžs’ jinùch dÞevin, diferencovanù vžk 70 aì 80 let, u kÞiìovatky starä’ skupina.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.2.2
Podle pr‡ce Ing Jana Laciny, Csc - viz pÞ’lohu prózkumó a rozboró òPO Vacenovice
V prózkumech a rozborech byl doloìen prózkum lokalit a charakteristika abiotickŽho
prostÞed’. Do n‡vrhu jsou pÞevzaty plochy, kterŽ jsou nad r‡mec jiì vymezenùch a vyhl‡äenùch
VKP, a to formou n‡vrhu VKP ‹i rozä’Þen’ st‡vaj’c’ch. ‰’slov‡n’ odpov’d‡ pÞ’loze PR.
1.Okor‡ly
Ekologicky vùznamnù krajinnù celek region‡ln’ho biogeografickŽho vùznamu, plocha cca 27
ha, nejcennžjä’ ‹‡sti asi 5 ha.
Na okraji lesn’ho komplexu, pÞech‡zej’c’ho z eolickŽ pahorkatiny do äirokŽ sn’ìeniny jsou
v borovùch porostech ostróvky podm‡‹enùch oläin a jasanovùch porostó. Roste zde chr‡nžn‡
kriticky ohroìen‡ ostÞice Buxbaumova a Þada region‡lnž vz‡cnùch a ohroìenùch druhó - brad‡‹ek
vej‹itù, had’ koÞen vžtä’, kozl’k dvoudomù, pryäec huËatù, kosatec ìlutù, ostÞice pÞ’buzn‡, ostÞice
vyvùäen‡ aj.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 4
4. U VracovskŽ cesty
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek lok‡ln’ho biogeografickŽho vùznamu, plocha cca 2 ha
(2 ‹‡sti oddžlenŽ pruhem pol’).
V plochŽ podm‡‹enŽ depresi uprostÞed pol’ souvislù porost r‡kosu obecnŽho s pÞ’mžs’ tÞtiny
äedivŽ a nžkolika druhó vz‡cnžjä’ch ostÞic. Hn’zdiätž chr‡nžnŽho dravce mot‡ka pochopa.
5. ‰ej‹’ mokÞad
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek lok‡ln’ho biogeograf. vùznamu, plocha jen 0,1 ha.
UprostÞed pol’ pobl’ì silnice je v plochŽ sn’ìeninž mžlk‡, pÞechodnž zamokÞovan‡ deprese.
Zaróst‡ mokÞadn’ vegetac’ a je hn’zdiätžm ohroìenŽ ‹ejky chocholatŽ.
7. MokÞad u zemždžlskŽho druìstva I.
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek lok‡ln’ho biogeografickŽho vùznamu o ploäe necelŽho
1 ha.
Mžlk‡ deprese v äirokŽ sn’ìeninž s glejovùmi pódami je zarostl‡ r‡kosem obecnùm
a orobincem äirokolistùm, roste zde i kosatec ìlutù a nžkolik druhó region‡lnž vz‡cnùch ostÞic.
Hn’zdiätž ptactva.
11. Duna nad Hant‡lemi
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek lok‡ln’ho biogeografickŽho a region‡ln’ho
geomorfologickŽho vùznamu, plocha cca 1 ha.
Nejvyää’ duna "Dœbravy" dosahuje nadmoÞskŽ vùäky 221 m. Je porostl‡ krn’c’m porostem
borovice lesn’ se sporùm podrostem acidofiln’ch druhó (kostÞava ov‹’, travn’k Schreberóv,
dvouhrotec chvostnatù aj.) Vùskyt chr‡nžnŽho hvozd’ku pyänŽho.
12. MokÞad u Hant‡ló
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek lok‡ln’ho biogeografickŽho vùznamu, plocha 0,3 ha.
Mžlk‡ deprese, pÞeruäen‡ n‡spem poln’ cesty, je po vžtäinu roku zaplnžna vodou. UprostÞed
borovùch monokultur zde roste oläe lepkav‡ se stÞemchou hroznatou, pÞi okraj’ch dub letn’.
V podrostu vlhkomilnŽ a mokÞadn’ druhy - ÞeÞiänice hoÞk‡, sv’zel bahenn’, zblochan vzplùvavù aj.
13. Rat’äkovickù potok
Ekologicky vùznamnù krajinnù celek, ve spodn’ ‹‡sti pÞech‡zej’c’ v liniovŽ spole‹enstvo,
biogeografickù vùznam lok‡ln’ aì region‡ln’, plocha na k.œ.Vacenovice cca 18 ha.
MžlkŽ, smžrem po proudu se m’rnž zahlubuj’c’ œdol’ horn’ho a stÞedn’ho toku
Rat’äkovickŽho potoka s oglejenùmi pódami aì trvale zbahnžlùmi gleji. V horn’ lesn’ ‹‡sti prov‡z’
tok porosty s pÞevahou oläe lepkavŽ s pÞ’mžs’ topolu ‹ernŽho, jilmu vazu, babyky, stÞemchy
a keÞovùm patrem l’sky, hlohu, sv’dy krvavŽ, pta‹’ho zobu obecnŽho, brslenu evropskŽho a vrby
popelavŽ. V druhovž neoby‹ejnž bohatŽm bylinnŽm podrostu jsou prom’seny druhy vlhkomilnŽ
aì mokÞadn’ s h‡jovùmi a lesn’mi mezofyty. Z region‡lnž vz‡cnùch a ohroìenùch druhó zde rostou
napÞ. krti‹n’k stinnù, kosatec ìlutù, kokoÞ’k mnohokvžtù, typick‡ je œ‹ast druhó submonann’ho
poto‹n’ho luhu - ÞeÞiänice hoÞkŽ, ostÞice Þ’dkoklasŽ, äkardy baìinnŽ, äéavele kyselŽho aj. Ve spodn’
‹‡sti uprostÞed pol’ prov‡z’ Rat’äkovickù potok bÞehovù porost s pÞevahou oläe lepkavŽ
a topolovùch kultivaró, pÞim’sena je i oläe äed‡, keÞovŽ patro tvoÞ’ bez ‹ernù, kalina obecn‡, hlohy,
‹astù je chmel ot‡‹ivù. Bylinnù podrost je vžtäinou silnž ruderalizov‡n. Hn’zdiätž chr‡nžnùch pt‡kó
ìluvy hajn’ a slav’ka obecnŽho.
14. Rœdn’‹ek
Ekologicky vùznamnù krajinnù celek region‡ln’ho biogeografickŽho vùznamu, plocha
cca 37 ha Rozlehlù zbytek pÞev‡ìnž dubovŽho lesa v plochŽ ‹‡sti pahorkatiny bez vùraznž
vystupuj’c’ch pÞesypó. Neogenn’ podloì’ je vžtäinou jen mžlce pÞekryto eolickùmi p’sky, dynamika
vlhkostn’ho reìimu je zde pÞ’znivžjä’. K dominantn’mu dubu letn’mu se v podœrovni pÞidruìuj’ l’py
a babyka, ojedinžle i jeÞ‡b bÞek, v nesouvislŽm keÞovŽm patÞe rostou pta‹’ zob obecnù a l’ska.
V druhovž bohatŽ synusii bylinnŽho podrostu patÞ’ k dominantn’m druhóm dymnivka dut‡
(v ‹asnŽm jarn’m aspektu), maÞinka vonn‡ a konvalinka vonn‡, m’sty i ky‹elnice cibulkonosn‡,
kokoÞ’k mnohokvžtù, violka divotv‡rn‡, lipnice hajn’. D‡le zde byly zaznamen‡ny päen’‹ko
vyvùäenŽ, strdivka nic’, strdivka jednokvžt‡, brälice koz’ noha, vran’ oko ‹tyÞlistŽ, hluchavka
skvrnit‡, pituln’k ìlutù, bukvice lŽkaÞsk‡, plicn’k lŽkaÞskù, pupkovec pomnžnkovitù, kostÞava
obrovsk‡, ‹istec lesn’, orsej jarn’ aj. Z chr‡nžnùch druhó zde roste kosatec róznobarvù.
Jedn‡ se o jedine‹nou uk‡zku lesa s pÞirozenou dÞevinnou skladbou, kl’‹ovou pro Þeäen’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 5
póvodn’ho sloìen’ lesa na bohatä’ch stanoviät’ch "Dœbravy". Vùskyt nžkterùch lesn’ch druhó,
nesestupuj’c’ch do 1.dubovŽho vegeta‹n’ho stupnž (napÞ.maÞinka vonn‡, ky‹elnice cibulkonosn‡
a kokoÞ’k mnohokvžtù) napov’d‡, ìe pÞirozenou sou‹‡st’ póvodn’ch lesó bohatä’ch stanoviäé zde byl
i buk. Lokalita by mžla bùt vyhl‡äena za pÞ’rodn’ rezervaci a proto je zcela neì‡douc’, ìe zde doch‡z’
k holose‹nŽ tžìbž s n‡slednou pÞemžnou na borovŽ, m’sty dokonce i smrkovŽ monokultury.
15. Doubrava u Rœdn’ku
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek reg. biogeografickŽho vùznamu, plocha necelŽ 2 ha.
PÞi jiìn’m okraji lesn’ho komplexu nad äirokou sn’ìeninou v okol’ statku Rœdn’ku je zachov‡n dalä’
zbytek pÞev‡ìnž dubovŽho lesa. K dominantn’mu dubu letn’mu se ojedinžle pÞidruìuje i dub zimn’,
v podœrovni l’pa srd‹it‡ a babyka, v keÞovŽm patÞe pta‹’ zob obecnù. V druhovž velmi bohatŽ
synusii podrostu s h‡jovùmi druhy bylin a trav rostou i chr‡nžnŽ druhy, lilie zlatohl‡vek a plamŽnek
pÞ’mù.
16. Rœdnickù potok
Ekologicky vùznamnù krajinnù prvek lok‡ln’ho biogeograf. vùznamu, plocha cca 3 ha.
òvalovitŽ, ve dnž zbahnžlŽ œdol’ horn’ho toku drobnŽho levostrannŽho pÞ’toku Rat’äkovickŽho
potoka, vkliËuj’c’ se do eolickŽ pahorkatiny s pÞesypy. V horn’ ‹‡sti je rozlehlejä’ tóË. UprostÞed
borovùch monokultur zde zauj’m‡ aì 50 m äirokù pruh oläe lepkav‡ s pÞ’mžs’ oläe äedŽ, bÞ’zy
a stÞemchy, v keÞovŽm patÞe roztrouäenž kalina obecn‡. Na svahu nad potó‹kem roste ojedinžlù
starù, ale vit‡ln’ jilm vaz (vù‹etn’ prómžr 120 cm, vùäka 30 m, st‡Þ’ cca 200 let). V druhovž bohatŽm
podrostu se m’s’ druhy vlhkomilnŽ aì mokÞadn’ s lesn’mi mezofyty, n‡padn‡ je œ‹ast druhó
submonann’ho poto‹n’ho luhu - ostÞice Þ’dkoklasŽ, netùkavky nedótklivŽ, ÞeÞiänice hoÞkŽ, mokrùäe
stÞ’davolistŽho, äéavele kyselŽho, kapradž ostŽnkatŽ, papratky samice. Pom’stnž kaliätž ‹ernŽ zvžÞe.
TóËka v horn’ ‹‡sti je vùznamnou lokalitou rozmnoìov‡n’ obojìiveln’kó, zjiätžn vùskyt chr‡nžnŽ
rosni‹ky zelenŽ.
17. Rœdnickù mokÞad
Rozä’ÞenŽ a trvaleji zamokÞenŽ œdoln’ dno potó‹ku pod Rœdn’kem je zarostlŽ mokÞadn’mi druhy ostÞicemi, r‡kosem obecnùm, orobincem äirokolistùm, vrbinou obecnou aj. PravdžpodobnŽ
hn’zdiätž chr‡nžnŽho mot‡ka pochopa. V opuätžnŽ n‡drìi na plaven’ kon’ chr‡nžn‡ kuËka ohniv‡.
18. Vacenovick‡ r‡kosina
Mžlkù œval pÞi z‡padn’m okraji Vacenovic na svaz’ch plochŽ pahorkatiny je souvisle zarostlù
r‡kosem obecnùm , v horn’ ‹‡sti rem’zek s pÞevahou vrb. Lokalita je vùznamnùm refugiem ptactva
a zvžÞe v poln’ krajinž. Hn’zd’ zde napÞ. r‡kosn’k obecnù a r‡kosn’k zpžvnù.
Väechny zde vymezenŽ ekologicky vùznamnŽ segmenty navrhujeme ve smyslu z‡kona ‹. 114/92 Sb.
registrovat jako vùznamnŽ krajinnŽ prvky a mžlo by jim bùt zajiätžno takovŽ vyuì’v‡n’, kterŽ by
nejen nenaruäovalo, ale naopak podporovalo jejich druhovŽ bohatstv’. Nejvùznamnžjä’ z uvedenùch
segmentó - pÞev‡ìnž dubovù les "Rœdn’‹ek" - by mžl bùt urychlenž vyhl‡äen alespoË ve svŽ j‡drovŽ
‹‡sti za pÞ’rodn’ rezervaci a mžl by bùt ponech‡n pÞirozenŽmu vùvoji. Jako pam‡tnŽ stromy
ve smyslu tŽhoì z‡kona by mžly bùt chr‡nžny väechny ojedinžlŽ starŽ listnatŽ stromy (duby letn’,
topoly ‹ernŽ a jilm vaz), upom’naj’c’ na pÞirozenou dÞevinnou skladbu v sou‹asnùch pÞev‡ìnž
borovùch porostech.
4.3
òSES (œzemn’ systŽm ekologickŽ stability)
V krajinž, zmžnžnŽ lidskou ‹innost’ vlivem prómyslovŽho, zemždžlskŽho a lesnickŽho
hospod‡ÞskŽho vyuì’v‡n’ doälo vlivem tŽto ‹innosti k omezen’ ‹i naruäen’ ekologickŽ stability
pÞ’rodn’ch systŽmó. òzemn’ systŽm ekologickŽ stability je vz‡jemnž propojenù soubor pÞirozenùch
i pozmžnžnùch, aväak pÞ’rodž bl’zkùch ekosystŽmó, kterù pom‡h‡ stabilizovat naruäenŽ ekosystŽmy
a n‡slednž udrìovat pÞ’rodn’ rovnov‡hu. Vymezuje soustavu vnitÞnž ekologicky stabilnžjä’ch
segmentó krajiny, rozm’stžnùch œ‹elnž na z‡kladž funk‹n’ch a prostorovùch kriteri’. Z hlediska
‹asovŽ realizace òSES, zahrnuje n‡vrh prvky jiì existuj’c’, tj. nespornŽ, d‡le prostorovž existuj’c’
s nutnost’ rekonstrukce (zmžna skladby) a novž navrìenŽ, dnes neexistuj’c’. Tento systŽm (òSES)
je reprezentov‡n s’t’ biocenter a biokoridoró, kterŽ jsou doplnžny interak‹n’mi prvky.
PÞitom òSES s‡m o sobž nezabezpe‹’ ekologickou stabilitu krajiny, tvoÞ’ väak œzemnž
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
15
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 6
vymezenù, dlouhodobž fixovanù a chr‡nžnù z‡klad, kterù spole‹nž s interak‹n’mi prvky
a ekologickou soustavou hospodaÞen’ v krajinž pósob’ na zvùäen’ autoregula‹n’ schopnosti krajiny
jako systŽmu. Hlavn’m œkolem biocenter je uchov‡n’ pÞirozenŽho genofondu krajiny, biocentra
jsou propojena v souvislù celek biokoridory, kterŽ tvoÞ’ migra‹n’ trasy bioty v ‹asto nepÞ’rodn’m,
pro biotu nepróchodnŽm prostÞed’.
N‡vrh œzemn’ho systŽmu ekologickŽ stability byl pÞevzat z generelu lok‡ln’ho òSES,
jeho prvky jsou zakresleny ve vùkrese ‹. 1 v mžÞ’tku 1 : 10 000 (nad mapou 1 : 5000), nedoch‡z’
ke kolizi se zastavžnùm œzem’m obce.
koncepce n‡vrhu m’stn’ho òSES
Celkovù n‡vrh Þeäen’ m’stn’ho systŽmu ekologickŽ stability vych‡z’ z òTP podkladu
Ministerstva hospod‡Þstv’ a ëivotn’ho prostÞed’ ‰R region‡ln’ch a vyää’ch systŽmó, navazuje
na zpracovanŽ generely òSES v sousedn’ch katastrech. òzem’ je biogeograficky homogenn’.
prvky systŽmu jsou navrìeny v minim‡ln’ch parametrech, kterŽ je nutno respektovat, rozä’Þen’
je moìnŽ v r‡mci zpracov‡n’ podrobnùch dokumentac’ (projekty òSES a pozemkovŽ œpravy).
Z hlediska äirä’ch œzemn’ch vazeb neproch‡z’ Þeäenùm œzem’m òSES nadregion‡ln’ho
vùznamu.
Interak‹n’ prvky
Väechny existuj’c’ ekologicky vùznamnŽ krajinnŽ segmenty tvoÞ’ kostru ekologickŽ stability
krajiny. NžkterŽ jsou svou polohou a charakterem vhodnŽ pro vymezen’ biocentra nebo biokoridoru,
jinŽ pln’ funkci interak‹n’ho prvku. Vzhledem k potÞebž doplnit œzemn’ systŽm ekologickŽ stability o
dalä’ stabiliza‹n’, pÞ’rodž bl’zk‡ spole‹enstva, navrhujeme nezbytnŽ interak‹n’ prvky. Tyto prvky
jsou um’stžny tam, kde maj’ dalä’, zcela nespornù vùznam (protierozn’, izola‹n’, estetickù atd.).
Funkci interak‹n’ho prvku móìe plnit doprovodn‡ vegetace vodote‹’, komunikac’, protierozn’ meze,
travnatŽ prólehy a dalä’ pÞ’rodž bl’zkŽ formace.
Interak‹n’ prvky vymezenŽ v grafickŽ ‹‡sti jsou ty, kterŽ povaìujeme v sou‹asnŽ dobž
za realizovatelnŽ, a jsou v krajinž nezbytnŽ z hlediska jejich polyfunk‹nosti. Ostatn’, rovnžì dóleìitŽ
prvky pro zachov‡n’ krajinnùch hodnot v œzem’, je hodnŽ navrhovat pÞi Þeäen’ komplexn’ch
pozemkovùch œprav, kdy projektant zn‡ rozvrìen’ pódn’ drìby, nutn‡ protierozn’ opatÞen’ aj.
PÛEHLED VYMEZENƒHO òSES na k.œ. Vacenovice:
A - BIOCENTRA - pÞehled biocenter:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Ozna‹en’ ve vùkr.
(‹’selnù k—d**)
N‡zev
vùznam
Vùmžra
(ha)
typ / pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lesn’ spole‹enstva norm‡ln’ hydrickŽ Þady:
3(3)
4(3)
7(9)
5(7)
LBC Hant‡le
LBC U trati
LBC ‰ervenŽ blato
LBC Stanovisko
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
6,3
9,5
3,5
9,5
homogenn’, reprezentat.
heterogenn’, kontaktn’
homogenn’, kontaktn’
lok‡ln’
1,5
mod‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
6,6
4,5
3,0
heterogenn’, reprezentat.
kontaktn’
- /k.œ. Vracov
/k.œ. Milotice
lesostepn’ spole‹enstva norm‡ln’ a omezenŽ hydrickŽ Þady:
6(28)
LBC Odmžry
vodn’, Þ’‹n’ a mokÞadn’ spole‹enstva
1(30)
2(32)
8 (13)
9
10
LBC Okor‡ly
LBC Jezero
LBC Mrkot‡lky
LBC Strkovec
LBC Milotickù rybn’k
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
** - v z‡vorce uveden k—d dle zpracovanŽho generelu òSES
__
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
16
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 7
B - BIOKORIDORY - pÞehled biokoridoró:
Ozn./(k—d)/ trasa
vùznam
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
dŽlka (m)
min ä’Þka
350
650
2 000
**1 500
850
1 950
**200
350
2 000
**450
1 900
250
1 100
**650
mimo k.œ.
mimo k.œ.
15
15
15
15
15
15
15
15
15, 20
15, 20
15
15
15
15
-
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
LBC1 - BK3
LBC 1 - LBC 9
LBC10 - LBC2
LBC 2 - k.œ. Vracov
BK 4 - LBC 3
LBC 3 - LBC 4
LBC 4 - LBC 5
LBC 5 - LBC 6
LBC 6 - k.œ. Milotice
LBC 4 - LBC 7
LBC 7 - LBC 8
LBC 10 - k.œ. Skoronice
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
** uvedena ‹‡st na k.œ.Vacenovice
V r‡mci n‡vrhu òPD byly doplnžny polyfunk‹n’ interak‹n’ prvky, dalä’ je moìno navrhovat v r‡mci
zpracov‡n’ oborovùch pl‡nó v krajinž.
òSES - jeho nejednozna‹nž vymezenŽ prvky je nutno v dalä’m stupni dokumentace, pÞesahuj’c’m
podrobnost zpracov‡n’ tŽto òPD upÞesnit, väechny jeho vymezenŽ prvky je nutno plnž respektovat
a chr‡nit.
¬
Pozn.: generel lok‡l. òSES byl projedn‡n a schv‡len jako z‡vaznù œzemnž-technickù podklad.
N‡vrh pl‡nu òSES je vùznamnùm krokem, kterù smžÞuje k aktivn’mu pÞ’stupu pÞi zabezpe‹ov‡n’ ekologickŽ
stability krajiny. Vymezen’ SES d‡v‡ väak pouze pÞedpoklad k realizaci biocenter a biokoridoró (stabiln’ch ploch),
kterù by mžl bùt z‡kladem pro rozv’jen’ ostatn’ch nutnùch prvkó zvyäuj’c’ch odolnost krajiny k antropickùm tlakóm.
Dalä’mi nutnùmi pÞedpoklady k vžtä’ stabilitž krajiny jsou ekologi‹tžjä’ zpósoby hospodaÞen’ jak v lese, tak i na zem.
pódž, zajiätžn’ ‹istoty vod atd.
Nazna‹enŽ pÞedpoklady zvyäuj’c’ stabilitu bude tedy tÞeba rozv’jet a realizovat. Znamen‡ to,
ìe œzemn’ systŽm ekologickŽ stability je nutno vymezit pl‡nem SES v komplexn’ch pozemkovùch
œprav‡ch (‹‡ste‹nž i v jednoduchùch pokud se jich bude tùkat), zapracovat do lesn’ho
hospod‡ÞskŽho pl‡nu. Po schv‡len’ òPD se st‡v‡ z‡vaznùm a móìe bùt postupnž realizov‡n
do funk‹n’ podoby. ¬
Limituj’c’ prostorovŽ a funk‹n’ parametry pro biocentra a biokoridory m’stn’ho vùznamu
jsou v katastru n‡sleduj’c’:
a) minim‡ln’ velikost biocenter (plat’ v pÞ’padž ide‡ln’ho kruhovŽho tvaru a v lese pÞi vùbžrnŽm
‹i podrostn’m zpósobu hospodaÞen’, pÞi holose‹nŽm zpósobu hospodaÞen’ je potÞeba plochu
biocentra zdvojn‡sobit)
- spole‹enstva lesn’ - 3 ha,
- spole‹enstva mokÞadn’ - 1 ha,
- spole‹enstva lu‹n’ - 3 ha,
- spole‹enstva stepn’ch lad - 1 ha,
- spole‹enstva skaln’ - 0,50 ha
- spole‹enstva kombinovan‡ - 3 ha,
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
17
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
4.- 8
b) maxim‡ln’ dŽlka biokoridoró a moìnost jejich pÞeruäen’:
- spole‹enstva lesn’ - maxim‡ln’ dŽlka 2000 m, moìnost pÞeruäen’ maxim‡lnž 15 m,
- spole‹enstva mokÞadn’ - maxim‡ln’ dŽlka 2000 m, moìnost pÞeruäen’ do 50 m zastavžnou plochou,
do 80 m ornou pódou, do 100 m ostatn’mi kulturami,
- spole‹enstva lu‹n’ - maxim‡ln’ dŽlka 1500 m, moìnost pÞeruäen’ taxativnž nen’ omezena,
- spole‹enstva kombinovan‡ - maxim‡ln’ dŽlka 2000 m, moìnost pÞeruäen’ do 50 m zastavžnou
plochou, do 80 m ornou pódou, do 100 m ostatn’mi kulturami,
c) minim‡ln’ ä’Þka biokoridoró:
- spole‹enstva lesn’ - 15 m,
- spole‹enstva mokÞadn’ - 20 m,
- spole‹enstva lu‹n’ - 20 m.
V n‡vrhu realiza‹n’ch pl‡nó òSES je nutno podle konkrŽtn’ch podm’nek upravit vùäe uvedenŽ
minim‡ln’ parametry skladebnùch prvkó.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
5.- 1
5.
OBYVATELSTVO A BYTOVø FOND
5.l.
Obyvatelstvo
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
stav
vùhled
(obec a LAND-studio)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
rok :
po‹et :
1930 1961 1970 1980 1991 2000
1301 1807 1959 2058 2052 2 1 0 0
2005
2150
2012
do 2250
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
B) Ekonomicky aktivn’ obyvatelstvo 1991
celkem
v%
z toho ìeny
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
z toho vyj’ìdžj’c’
abs.
%
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1038
50,6
480
769
74,1
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
C) Vžkov‡ struktura trvale bydl’c’ho obyvatelstva absolutnž
vžk
0 - 14
muìi 15-59
ìeny 15-54
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
muìi (60+)
ìeny (55+)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
po‹et
528
644
531
115
234
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
D) Vžkov‡ struktura v %
vžkov‡ skupina
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
0 - 14
produktivn’
poproduktivn’
22,8
57,2
20,0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
%
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
StatistickŽ œdaje dokladuj’ v podstatž tendenci trvalŽho róstu, kdyì se zastavil pÞechodnù pokles po‹tu trvale
bydl’c’ho na za‹‡tku 90. let. Vžkov‡ struktura obyvatelstva je pÞ’zniv‡ v porovn‡n’ s celookresn’m prómžrem,
prómžrnù vžk obyvatel je ve Vacenovic’ch je nejniìä’ v okrese. PÞedpokl‡d‡me dalä’ m’rnù n‡róst a stabilizaci. Odhad
po‹tu obyvatel do r. 2012 bude vyuì’v‡n pro bilan‹n’ œvahy. Stabilizace po‹tu obyvatel obce je z‡visl‡ na jej’m
ekonomickŽm a obytnŽm potenci‡lu. Ukazuje se potÞeba zajistit moìnosti novŽ obytnŽ vùstavby i plochy
pro ekonomickŽ aktivity.
5.2. Domovn’ a bytovù fond
Podle s‹’t‡n’ (‰Sò 1991) jsou œdaje n‡sleduj’c’ :
A) Domy
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Trvale obydlenŽ
celkem
z toho rod. domky
òhrnem
neobydlenŽ
nevy‹lenžnŽ chalupy
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
595
553
545
42
3
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
B) Objekty individu‡ln’ rekreace
celkem
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
rekrea‹n’ chalupy vy‹lenžnŽ z bytovŽho fondu
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
0
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
C) Byty
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
òhrnem
Trvale obydlenŽ
celkem
NeobydlenŽ
NeobydlenŽ
z toho k rekreaci
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
613
571
42
3
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Obsazenost bytó je 3,6 obyvatel na 1 trvale obydlenù byt, coì je ukazatel standardu bydlen’ niìä’
neì celookresn’ prómžr (3,2), ukazuje potÞebu zvùäen’ standardu bydlen’, rekonstrukce ‹i obnovy neobydlenŽho byt.
fondu, popÞ. potÞebu novŽ vùstavby. PÞi standardu 3,0 obyv./byt je v n‡vrhovŽm obdob’ celk. potÞeba 717 bytó,
coì znamen‡ pÞ’róstek 146 bytó k sou‹. po‹tu trvale obydlenùch. K œhrnnŽmu sou‹. stavu bytó se ukazuje potÞeba 104
bytó v n‡vrhovŽm obdob’ pÞi n‡róstu obyvatel do 2150. Je tedy nutno po‹’tat s rekonstrukc’ neobydlenŽho byt. fondu,
zvùäen’m jeho ploänŽho standardu a pÞ’padnou novou vùstavbou v uvedenŽm rozsahu. Rezervn’ch ploch pro novou
vùstavbu je v podm’nk‡ch obce Vacenovice dostatek.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
19
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
6.- 1
6.
URBANISTICKç STRUKTURA A ARCHITEKTURA
St‡vaj’c’ funk‹n’ uspoÞ‡d‡n’ œzem’
Z hlediska funk‹nosti se v obci vùraznž uplatËuje pÞedevä’m funkce obytn‡, ‹‡ste‹nž
ve stÞetu s funkc’ zemždžlskou vùrobn’ (sou‹asnŽ p‡smo hygienickŽ ochrany zemždžlskŽho
stÞediska ZERY Rat’äkovice na S-okraji obce nezasahuje do obytnŽ z‡stavby, bylo stanoveno
podm’nžnž s t’m, ìe budou do krmiva pravidelnž d‡vkov‡ny pÞ’pravky, sniìuj’c’ emisn’ vlastnosti
exkrementó). Z‡kladnu vùroby tvoÞ’ pÞedevä’m zm’nžnù are‡l are‡l zemždžlskŽho stÞediska
a kovovùroby na severn’m okraji obce. Funk‹n’ sloìky jsou v z‡sadž stabilizovanŽ. Perspektivn’
je dalä’ rozvoj funkc’ obytnùch a vùrobn’ch, vhodnŽ je rozä’Þen’ ploch pro m’stn’ rekreaci obyvatel.
V krajinž vùraznž dominuje funkce zemždžlsk‡ vùrobn’ s pod’lem vinic a lesn’ vùrobn’
funkce. Funk‹n’ sloìky volnŽ krajiny jsou stabilizovanŽ, navrìeno je zalesnžn’ v rozsahu cca 8 ha.
St‡vaj’c’ z‡stavba obce
Obec leì’ v rovinatŽ krajinž na rozvod’, katastr je m’rnž klesaj’c’ smžrem k SZ a k JV. Vlastn’
obec je historicky ulicovŽho typu bez vùraznŽho centr‡ln’ho urbanistickŽho prostoru. Nejvùraznžjä’
dominantu obce tvoÞ’ na Z-okraji obce kostel BoìskŽho Srdce P‡nž. V posledn’ch deseti letech
se formuje centrum obce v bloku objektó, tvoÞenùch äkolou, obecn’m œÞadem a polyfunk‹n’m
obytnùm domem se sportovnž-parkovùm z‡zem’m za blokem vinnùch sklepó u silnice smžrem
na Milotice a novž rekonstruovanùm objektem bùv. mlùna. Nach‡z’ se zde kÞiìovatka silnic
a restaura‹n’ provozy. Tento prostor tvoÞ’ j‡dro obce, volnž pokra‹uj’c’ k dalä’m atraktivit‡m
Z-smžrem, ke starùm vinnùm sklepóm, k faÞe, ke kostelu a k are‡lu novùch vinnùch sklepó.
Osu nejstarä’ ‹‡sti obytnŽ z—ny obce tvoÞ’ silnice v pÞibliìnž S-J smžru. Smžrem JV se pak rozv’j’
paprskovitž systŽm ulic s novžjä’ z‡stavbou, doplnžnù n‡slednž systŽmem kratä’ch okruìn’ch ulic.
Z hlediska tvaroslov’ se v obci vyskytuje vùäkov‡ hladina póvodnž pÞ’zemn’ z‡stavby, dnes
od pÞ’zemn’ch po 1-patrovŽ objekty, pÞev‡ìnž tradi‹nž krytŽ sedlovùmi soumžrnùmi stÞechami,
orientovanùmi v uli‹n’ frontž hÞebeny soubžìnž s ulic’ v pÞev‡ìnž sevÞenŽm typu z‡stavby. Ojedinžle
se v celŽ obci vyskytuje odliänù typ stÞechy (novotvary s róznùm sklonem stÞeän’ch rovin, rovnŽ
stÞechy). Nejnovžjä’ z‡stavba, jiìnž lemuj’c’ obec je v typu otevÞenŽm, individualistickŽm,
nevytv‡Þej’c’ tradi‹n’ uli‹n’ obytnù prostor. NžkterŽ enkl‡vy novŽ z‡stavby v jiìn’ ‹‡sti obce
pak nesou prvky mžstskŽho typu z‡stavby (sevÞenŽho typu s plochùmi stÞechami, jednotlivŽ
nestruktivn’ domy s tvaroslovnùmi neävary ‹i kù‹ovitùmi prvky), degraduj’c’ svŽbytnù r‡z
venkovskŽho prostoru. V tradi‹n’m r‡zu z‡stavby je vstup do domó v bl’zkosti terŽnu,
bez pÞedsazenùch schodiäé ‹i ramp, s upravenou pÞedzahr‡dkou s ovocnùmi stromy,
popÞ. v nžkterùch pÞ’padech s urovnanùm p’skovùm povrchem bez vegetace.
V lokalitž s vinnùmi sklepy na Z-okraji obce je typ z‡stavby v z‡sadž jednotnù s okapovou
orientac’ hÞebene soumžrnŽ sedlovŽ stÞechy.
Z krajin‡ÞskŽho hlediska se obec nach‡z’ v ne pÞ’liä exponovanŽ poloze v plochŽ krajinž,
kde v severn’ ‹‡sti obec upad‡ do mžlkŽ nivy, odvodËovanŽ mŽnž vodnùm tokem ZamazanŽ
s odtokem SZ smžrem k MilotickŽmu rybn’ku.
Horizonty krajiny v pohledu z obce jsou tvoÞeny na Z pÞev‡ìnž zemždžlskou pódou
ve struktuÞe ploch ornŽ pódy, sadó a zahrad, na S a V tvoÞ’ horizont krajiny pÞev‡ìnž plochy ornŽ
pódy s enkl‡vami lesn’ zelenž na pozad’ masivu Doubravy. Jiìn’ okraj obce pak z‹‡sti pÞ’mo
pÞech‡z’ do masivu Doubravy s pÞev‡ìnž borovùmi porosty.
Nejv’ce se obec uplatËuje v pohledech pÞi pÞ’jezdu ze severoz‡padu od Milotic.
Z hlediska ploänŽho rozvoje m‡ obec dostate‹nŽ moìnosti, danŽ zejmŽna doplnžn’m
dosavadn’ z‡stavby v proluk‡ch, formou moìnŽho zahuätžn’ ‹i rozvojem dalä’ch vytipovanùch
novùch lokalit, zejmŽna na Z-okraji obytnŽ z—ny, zde je väak problematick‡ majetkov‡ dostupnost
zastavitelnùch pozemkó.
Z hlediska kompozice se obec vzhledem k centru rozäiÞuje excentricky. Je to d‡no limituj’c’
polohou vùrobn’ho a zemždžlskŽho stÞediska na S-okraji obce, nivn’mi trvale zamokÞenùmi
plochami s vysokou hladinou podzemn’ vody smžrem SV a majetkovou nedosaìitelnost’ ploch
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
20
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
6.- 2
drobnŽ drìby ornŽ pódy Z-od obce spolu se systŽmem tras nadÞazenùch soustav nadzemn’ch
elektrickùch veden’ s ochrannùmi p‡smy. Lesn’ plochy J-od obce v majetku obce pak jednu z m‡la
re‡lnùch moìnost’ rozvoje obytnùch ploch.
ProstorovŽ uspoÞ‡d‡n’ obce v krajinž umoìËuje rovnžì rozvoj z—n pro rekreaci a komer‹nžpodnikatelskŽ a vùrobn’ aktivity.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
21
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 1
BLOK B - NçVRH VYUëITê òZEMê
***
7.
ZçSADY URBANISTICKƒHO ÛEáENê, SYSTƒM REGULATIVñ
7.1. STRATEGIE ROZVOJE, URBANISTICKç KONCEPCE
KladnŽ
-
pÞedpoklady - potenci‡ly - obce tvoÞ’ zejmŽna:
dopravn’ pÞ’stupnost obce,
krajinnù r‡mec vlastn’ obce, pÞ’rodn’ a krajinnŽ z‡zem’,
kulturnž-historickŽ hodnoty tradi‹n’ z‡stavby obce,
kulturnž-spole‹enskŽ tradice,
vinohradnick‡ a vinaÞsk‡ tradice,
postupnŽ harmonickŽ œpravy v obytnŽ a centr‡ln’ obytnŽ z—nž obce,
dostatek rozvojovùch ploch pro bydlen’ a z‹‡sti i pro vùrobu,
realizace œprav krajiny, revitalizace a vùstavba vodn’ch n‡drì’,
kvalitn’ pódn’ fond v katastru.
Z‡pornŽ potenci‡ly:
- poloha mimo strategickŽ dopravn’ tahy,
- prójezdn‡ doprava a jej’ kolizn’ vliv na obytnŽ funkce,
- n’zkŽ zastoupen’ zelenž v urbanizovanŽ a agr‡rn’ ‹‡sti kat. œzem’ obce,
- kvalitn’ pódn’ fond a ochrana krajiny je v kolizi s nžkterùmi rozvojovùmi
pÞedpoklady.
Dalä’ nedostatky v sou‹asnŽ dobž tvoÞ’ :
- Majetkov‡ nedosaìitelnost pozemkó pro rozvoj obytnŽ a vùrobn’ z—ny dle koncepce rozvoje obce,
vymezenŽ platnùm œzemn’m pl‡nem s’deln’ho œtvaru.
- ‹asto rozpa‹itŽ uplatËov‡n’ systŽmu regulativó pÞi vùstavbž v obci,
- absence komplexn’ kanaliza‹n’ s’tž v obci,
- Þada neudrìovanùch a devastovanùch ploch na okraj’ch obce,
- n’zkù stav uvždomžlosti obyvatel obce z hlediska ochrany hodnot typickŽho r‡zu vlastn’ obce
a jej’ch atraktivit, tvorby venkovskŽho prostoru, estetickùch a krajin‡Þskùch hodnot obrazu obce,
- tlak na ìivelnù ploänù rozvoj podnikatelskùch aktivit,
- nevhodn‡ architektura nžkterùch novž realizovanùch obytnùch objektó a ob‹anskŽ vybavenosti,
naruäuj’c’ harmonickù r‡z obce,
- nedostate‹n‡ zaÞ’zen’ pro rekrea‹n’ aktivity m’stn’ch obyvatel obce.
N‡vrh urbanistickŽ koncepce obce vych‡z’ z vùsledkó podrobnùch terenn’ch prózkumó
a rozboró funk‹n’ch vztahó uvnitÞ obce i v krajinž. Prohloubena je funk‹n’ diferenciace v obci,
navrìena je funk‹n’ zonace obce, diferencovanù komunika‹n’ systŽm a systŽm opatÞen’ k ochranž
prim‡rn’ch zdrojó a ìivotn’ho prostÞed’ obce.
NosnŽ prvky navrìenŽho Þeäen’ tvoÞ’ tato strategick‡ rozhodnut’ :
- zachov‡n’ tradi‹n’ho krajinnŽho r‡zu, dominant krajiny a jej’ revitalizace,
- respektov‡n’ chr‡nžnùch œzem’ pÞ’rody, n‡vrh œzemn’ho systŽmu ekologickŽ
stability dle schv‡lenùch œzemnž-technickùch podkladó,
- zachov‡n’ j‡dra urbanistickŽho prostoru obce a kompaktn’ho r‡zu
urbanizovanŽ ‹‡sti obce, respektov‡n’ tradi‹n’ch architektonickùch forem z‡stavby
a dominant obce,
- r‡z z‡stavby obce bude respektov‡n, s t’mto ohledem bude rozv’jena
a regulativy chr‡nžna centr‡ln’ obytn‡ z—na obce.
- podpora polyfunk‹nosti prostoru,
- stabilizace a rozvoj obytnŽ z—ny, jej’ priorita, pro obytnou z‡stavbu budou
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
22
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 2
prioritnž vyuìity proluky ve st‡v. z‡stavbž, zastavitelnŽ plochy uvnitÞ sou‹asnž
zastavžnŽho œzem’ obce a plochy s vyuìitelnou st‡vaj’c’ infrastrukturou,
- dalä’ obytn‡ z‡stavba v pÞ’mŽ vazbž na sou‹asnŽ obytnŽ struktury bude
rozv’jena v lokalit‡ch na JV a J-okraji obce, d‡le na Z-okraji obce,
- vymezen’ a kultivace centr‡ln’ obytnŽ z—ny,
- zajiätžn’ ploch pro ob‹anskou vybavenost a plochy s äirä’m spektrem vyuìit’
(sport, ob‹ansk‡ vybavenost, sluìby s bydlen’m spr‡vce),
- rozvojovŽ plochy pro rekreaci budou smžrov‡ny do prostoru pÞi J-okraji obce,
- z—na vinnùch sklepó bude rozä’Þena i na druhù bÞeh vodote‹e,
- zajiätžn’ ploch pro vùrobn’ aktivity s tžìiätžm na S a SZ okraji obce,
- dopravn’ obsluìnost œzem’ bude v z‡kladn’m skeletu zachov‡na. Dopravn’
trasy budou diferencov‡ny dle funk‹n’ch tÞ’d, s usmžrnžn’m prójezdnŽ dopravy
a zklidnžn’m obytnùch z—n,
- n‡vrh genereló infrastruktury,
- prohlouben’ funk‹n’ zonace obce, n‡vrh systŽmu regulativó,
- n‡vrh limitó vyuìit’ œzem’ (ochrannùch reìimó).
7.2. ZçSADY URBANISTICKƒHO ÛEáENê
Z‡sady urbanistickŽho Þeäen’ jsou prómžtem urbanistickŽ koncepce
do n‡strojó pro jej’ realizaci.
Obec Vacenovice bude rozv’jena jako souvisle urbanizovanù celek, ve volnŽ
krajinž nebudou vytv‡Þena nov‡ s’dla nebo samoty.
Limituj’c’ podm’nky pro ploänù rozvoj zejmŽna obytnùch struktur obce
ve smžrech S a V ukazuj’ nutnost postupu urbanizace ve smžrech J a Z.
Z‡kladn’m rozvojovùm pÞedpokladem koncep‹n’ho Þ’zen’ rozvoje obce
je ‹lenžn’ œzem’ katastru obce na plochy zastavitelnŽ a nezastavitelnŽ.
Pro œ‹ely œzemn’ho pl‡nu jsou:
- ZASTAVITELNƒ PLOCHY = pÞev‡ìnž v sou‹asnosti zastavžnŽ a plochy
k zastavžn’ touto œzemnž pl‡novac’ dokumentac’ navrìenŽ. Zastavitelnost je vìdy
podm’nžna respektov‡n’m z‡vaznùch regulativó a limitó (ochrannùch reìimó).
V zastavitelnùch ploch‡ch mohou bùt konkrŽtn’ stavby nepÞ’pustnŽ v pÞ’padž,
ìe svou polohou, œ‹elem vyuìit’ ‹i kapacitou odporuj’ charakteru dot‹enŽ lokality
(obch‡z’ smysl regulativó)**.
- VOLNƒ PLOCHY - NEZASTAVITELNƒ = pÞev‡ìnž nezastavžnŽ, kterŽ nejsou
v sou‹asnosti zastavžnŽ a tato œzemnž-pl‡novac’ dokumentace je k zastavžn’
nenavrhuje.
- ZASTAVITELNƒ òZEMê = sou‹asnž zastavžnŽ (bez parcel Òostatn’ch plochÓ
mimo fyzicky zastavžnŽ plochy - napÞ. svahy, sk‡ly), rozä’ÞenŽ o œzem’, kterŽ tato
œzemnž pl‡novac’ dokumentace k zastavžn’ navrhuje. Je vymezeno hranic’,
uvedenou ve vùkresovŽ ‹‡sti dokumentace. Zastavitelnost je podm’nžna
respektov‡n’m systŽmu z‡vaznùch regulativó.
*) definuje odst. 3, ¤139a z‡k. ‹. 50 jako plochy vhodnŽ k zastavžn’, kterŽ jsou takto vymezenŽ
schv‡lenùm œzemn’m pl‡nem obce, popÞ. regula‹n’m pl‡nem
** V pochybnostech je smžrodatnù vùklad nadÞ’zenŽho org‡nu œzemn’ho pl‡nov‡n’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
23
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 3
7.3.
SYSTƒM REGULATIVñ
SystŽm regulativó je prómžtem urbanistickŽ koncepce do n‡strojó pro jej’
realizaci. SystŽm obsahuje z‡vaznŽ regulativy, kterŽ jsou obsahem obecn’ vyhl‡äky.
7.3.1
SYSTƒM REGULATIVñ OBSAHUJE:
A.
z‡kladn’ funk‹n’ regulativ - pro potÞeby òP tzv. ÒzonaciÓ, vyjadÞuj’c’
prioritu funk‹n’ho vyuì’v‡n’ z—nou vymezenŽho œzem’
B.
podrobnŽ funk‹n’ regulativy, upÞesËuj’c’ funk‹n’ vyuì’v‡n’ d’l‹’ch ploch
uvnitÞ z—ny (viz ÒAÓ)
C.
objemovŽ regulativy, vyjadÞuj’c’ regulaci objemovùch a tvaroslovnùch prvkó
staveb na z‡kladž vymezenŽ urbanistickŽ koncepce - viz kap. 7
Diferenciace funk‹n’ho vyuìit’ œzem’ obce formou vymezen’ funk‹n’ch z—n (regulativ ÒAÓ)
a n‡slednùm prohlouben’m podrobnùmi funk‹n’mi regulativy (ÒBÓ) smžÞuje k zajiätžn’ z‡jmó
harmonickŽho budouc’ho rozvoje obce (pÞedch‡zen’ n‡slednùm z‡sadn’m funk‹n’m stÞetóm).
Smyslem vymezen’ objemovùch regulativó je ovlivnžn’ prostorovùch a tvaroslovnùch limitó
staveb (Òpr‡ceÓ s prostorem obce) tak, aby nenaruäovaly r‡z krajiny a z‡roveË obce, kter‡ se
na formov‡n’ jej’ho r‡zu pod’l’ a je jej’ ned’lnou sou‹‡st’.
D.
specifickŽ regulativy - z‡vaznŽ regulativy, vych‡zej’c’ ze specifickùch
podm’nek pro zastavitelnost jednotlivùch vymezenùch ploch (zvl‡ätn’ch reìimó vyuìit’
ploch), ochrannùch reìimó, òSES, schv‡lenùch genereló technickŽ infrastruktury,
veÞejnž prospžänùch staveb atd.
SYSTƒM REGULATIVñ je nutno uplatËovat jako komplexn’ celek, kterù se uplatn’
vìdy pÞi:
- um’stžn’ novŽ stavby (nebo souboru staveb)
- zmžnž vyuìit’ stavby (nebo souboru staveb)
- zmžnž vyuìit’ œzem’
- vùskytu z‡vad, kterŽ jsou podle charakteru dot‹enùch ploch neslu‹itelnŽ
s jejich st‡vaj’c’m ‹i navrhovanùm funk‹n’m vyuìit’m
PÞi rekonstrukci st‡vaj’c’ stavby, kter‡ koncep‹nž neodpov’d‡ regulativóm,
budou tyto uplatnžny pÞimžÞenž, v souladu s harmonickùm formov‡n’m prostoru
obce, rozpor
s regulativem nelze rozv’jet ‹i d‡le prohlubovat.
SystŽm regulativó je nedžlitelnùm celkem, kterù je nutno takto pouì’vat,
nelze izolovanž uplatËovat pouze ‹‡st systŽmu. SystŽm regulativó odr‡ì’ z‡kladn’
strategii ve vyuìit’ œzem’ obce (viz kapitolu ‹. 7 - urbanistick‡ koncepce).
Zvl‡ätn’ reìim uplatnžn’ systŽmu regulativó
Lze zvolit v pÞ’padž zvl‡ätž vùznamnŽho (funkc’ ‹i rozsahem) investorskŽho z‡mžru,
vybo‹uj’c’ho svùm Þeäen’m z r‡mce podrobnùch funk‹n’ch (regulativ.ÓBÓ) ‹i objemovùch
(regulativ.ÓCÓ) regulativó, kterù je v souladu se strategickùmi z‡jmy obce: zastupitelstvo vyvol‡
pracovn’ jedn‡n’, na kterŽm bude pÞedmžtnù investorskù z‡mžr odbornž posouzen. Z‡vžr pracovn’
skupiny bude koncipov‡n do podoby p’semnŽho stanoviska, doplnžnŽho potÞebnùmi grafickùmi
podklady, kterŽ bude slouìit jako odbornù podklad pro zastupitele obce o pÞ’pustnosti realizace
z‡mžru v tomto zvl‡ätn’m reìimu. ò‹ast zhotovitele òPO Vacenovice, pÞ’padnž osoby opr‡vnžnŽ
k vùkonu odbornosti (autorizovanŽho architekta) v pracovn’ skupinž je vìdy podm’nkou, stejnž jako
doloìen’ z‡mžru investora dostate‹nùmi podklady (textovùmi a grafickùmi) pro posouzen’. Z‡kladn’
funk‹n’ regulativ (A - funk‹n’ zonace) nebude t’mto procesem dot‹en.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
24
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 4
SystŽm regulativó je vymezen dle kapitoly ‹. 20 òPN-dokumentace:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
funk‹n’ vyuìit’ œzem’ - kapitola 7 a vùkres. dokumentace
z‡kladn’ funk‹n’ regulativy, t.j. funk‹n’ zonace œzem’ obce - kapitola 7.3
podrobnŽ funk‹n’ regulativy - kapitola 7.3
objemovŽ regulativy - kapitola 7.3
ochrannŽ reìimy - kapitola 4.2 a 17
œzemn’ systŽm ekologickŽ stability - kapitola 4.3
dopravn’ a tech. infrastruktura, - blok C, t.j. generely, kterŽ vymezuj’
kapitoly 12, 13, 14 a 15, budou upÞesnžny podrobnžjä’ tech. dokumentac’
h ) plochy s moìnost’ vùstavby, vymezenŽ t’mto òPN jsou povaìov‡ny
za zastavitelnŽ za podm’nky respektov‡n’ systŽmu regulativó, ostatn’
je nutno povaìovat za nezastavitelnŽ - kapitola 7, 8, 9, 10 a 11
i ) veÞejnž prospžänŽ stavby vymezuje kapitola ‹. 21
j) vùznamnŽ prostory, kterŽ je nutno odbornž architektonicko-krajin‡Þsky
Þeäit - dle regulativó ve vùkr. ‹. 3 a kapitol textu ‹. 8, 9, 10 a 11.
Doporu‹enŽ je mžÞ’tko cca 1: 500.
k ) vymezen’ z‡vaznosti òPN Sò obce Vacenovice - kapitola ‹. 20
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
7.3.1.1
REGULATIV ÒAÓ - FUNK‰Nê ZONACE OBCE (z‡kladn’ f. regulativ)
Komplexn’ n‡vrh vyuìit’ zastavžnŽho œzem’ obce je zakreslen ve vùkresovŽ dokumentaci vùkres ‹. 1. SystŽm regulativó se prom’t‡ do regula‹n’ho vùkresu - ‹. 2. Navrìen‡ funk‹n’ zonace,
vymezuj’c’ plochy prioritn’ho funk‹n’ho vyuìit’, vych‡z’ ze strategie vymezen’ a respektov‡n’
spole‹ensky (ve smyslu samospr‡vy) ì‡douc’ a doporu‹enŽ priority (bydlen’, rekreace, ob‹ansk‡
vybavenost, sluìby, vùroba, lesy, zemždžlskŽ plochy ...atd.
Ve Vacenovic’ch jsou prostorovž jednozna‹nž vymezeny tyto funk‹n’ z—ny (plochy)
Obytn‡ z—na
charakteristika :je ur‹ena pro objekty a plochy pro bydlen’, ostatn’ z‡stavba a vyuìit’ ploch mus’
odpov’dat prioritn’ funkci bydlen’ a nesm’ zhoräovat obytnŽ ìivotn’ prostÞed’ a jeho ãpohoduÒ.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, B, B ‹, SK, Skx, SM, U Z, U R, ZP, ZPV.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ - um’stžn’ je nezbytnŽ vìdy ovžÞit podrobnžjä’m Þeäen’m prostoru s kladnùm
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: O, B d, P, DT, DTP, S , SO, K, KW, W, Vb, S R .
- um’stžn’ drobnŽ architektury ve veÞejnŽm prostoru (napÞ. sochy, kÞ’ìe apod.), um’stžn’ je nezbytnŽ
vìdy ovžÞit podrobnžjä’m Þeäen’m prostoru s kladnùm vyj‡dÞen’m samospr‡vy na z‡kladž
odbornŽho dobrozd‡n’,
- doplËkovŽ stavby a zaÞ’zen’ pro mimoäkoln’ vzdžl‡v‡n’ a z‡jmovou ‹innost,
- doplËkovŽ stavby pro administrativu,
- doplËkovŽ stavby pro ubytov‡n’,
- doplËkovŽ stavby pro drobnou Þemeslnnou vùrobu a sluìby bez hygienickŽ a estetickŽ z‡tžìe,
- skupiny gar‡ì’ (t. j. v’ce neì 2 pohromadž), um’stžnŽ v uzavÞenŽm vnitrobloku,
- zaÞ’zen’ dopravn’ a technickŽ infrastruktury v nezbytnŽm rozsahu v koridorech "DT" a ÒDTPÓ,
prostor je doplnžn drobnùmi plochami veÞejnŽ a rozptùlenŽ zelenž, kde zpevnžn’ ploch mezi
komunikacemi a obyt objekty móìe bùt max. 50 %.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹. regulativy: OR, B R, SOR, Vp, VR, Z, L, L S .
- nepÞ’pustnù je zde rozvoj funkc’ vùrobn’ch, velkoobchodn’ch provozó, skladó a hromadnùch
gar‡ì’ (t. j. v’ce neì 2 pohromadž), um’stžnùch mimo uzavÞenù vnitroblok.
Centr‡ln’ obytn‡ (sm’äen‡) z—na
charakteristika : jedn‡ se o specifickou sou‹‡st ploch pro bydlen’, kter‡ tvoÞ’ spole‹ensko-obsluìnŽ
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
25
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 5
j‡dro obce, hodnŽ zvl‡ätn’ pozornosti jak pÞi um’séov‡n’ ploch, funkc’ a sluìeb souvisej’c’ch
s bydlen’m, tak pÞi ekonomickŽ podpoÞe sluìeb pro obyvatele i pozemkovŽ politice obecn’
samospr‡vy. Vùznamnùm zpósobem spoluvytv‡Þ’ image obce. V centr‡ln’ z—nž je nezbytnŽ
uplatËovat a prosazovat z‡jem obce na zpósobu vyuì’v‡n’ objektó i pozemkó, je zde nutno vžnovat
pozornost a pŽ‹i architektonicko - estetickŽmu pósoben’ staveb i jejich okol’. Z—na je ur‹ena
pro stavby a plochy
pro bydlen’, ob‹anskou vybavenost, objekty a plochy pro spr‡vu a reprezentaci obce a veÞejnŽ
klidovŽ plochy pro veÞejnost (parkov‡ œprava).
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, B, B ‹, P, SM, U Z, U R, ZP, ZPV.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: O, DT, DTP, S K, S k x, S , SO, W, S R.
- drobn‡ architektura ve veÞejnŽm prostoru (sochy, kÞ’ìe apod.),
- drobn‡ Þemesln‡ vùroba a sluìby bez hygienickŽ a estetickŽ z‡tžìe,
- hromadnŽ gar‡ìe (t. j. v’ce neì 2 pohromadž) um’stžnŽ v uzavÞenŽm vnitrobloku,
komunikacemi a objekty móìe bùt max. 50 %.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ f. regulativy: OR, B d, B R, SOR, K, KW, Vb, Vp, VR, Z, L, L S.
NepÞ’pustnŽ jsou zde objekty, pro vùrobu a sklady (s vùjimkou doplËkovùch staveb drobnŽ
ÞemeslnŽ vùroby a sluìeb), velkokapacitn’ prodejny, nadzemn’ hromadnŽ gar‡ìe (t. j. v’ce neì
2 pohromadž) a veäkerŽ ‹innosti, naruäuj’c’ ‹i zatžìuj’c’ ìivotn’ prostÞed’ obce.
Ob‹anskŽ vybavenosti:
charakteristika : vymezuje prioritn’ plochy a œzemn’ rezervy pro um’stžn’ staveb a aktivit ob‹anskŽ
vybavenosti, popÞ. m’stn’ rekreaci a odpo‹inek. Zahrnuje rovnžì plochy tzv. Òobecn’ch sm’äenùchÓ
ploch s obdobnùm, popÞ. äirä’m potenci‡lem pÞ’pustnŽho vyuìit’ (je specifikov‡no v popisu plochy
v pÞ’sluänŽ kapitole òPNO o ploch‡ch pro jednotlivŽ funkce dle n‡vrhu funk‹n’ho vyuìit’).
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, P, SM, Z, ZP.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: DT, DTP, S K,S , SO, SOR, W, Vb, S R.
prostor je doplnžn drobnùmi plochami veÞejnŽ a rozptùlenŽ zelenž, kde zpevnžn’ ploch je provedeno
pouze v m’Þe nezbytnŽ, max väak 70%,
- um’stžn’ skupinovùch gar‡ì’ je pÞ’pustnŽ pouze ve vnitrobloku staveb.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: B, B ‹, B d, B R, S K x, K, KW, U Z, U R, Vp, VR,
Vz, Z, L, L S .
Rekrea‹n’ z—na:
charakteristika : slouì’ k aktivit‡m rekrea‹n’m sportovn’m i kulturnž-spole‹enskùm, a to jak
na œrovni m’stn’, tak vyää’. Prioritu m‡ vyuìit’ ploch pro m’stn’ rekreaci.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: SM, SO, SOR, ZP, ZPV.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: O, Ob, P, DT, DTP, S , W, L, L S, S R.
- ob‹ansk‡ vybavenost komer‹n’ aktivity a veÞejnŽ prostranstv’, podporuj’c’ prioritn’ rekrea‹n’
funkci, max. rozsah zastavžnùch ploch 15% a 20 lóìek (nen’-li ve specifikaci plochy uvedeno jinak)
- O, Ob,
- stavby pro sport a rekreaci, max. rozsah budovami zastavžnùch ploch 15% (nen’-li ve specifikaci
plochy uvedeno jinak),
- byt spr‡vce,
- zaÞ’zen’ doprav. a tech. infrastruktury - ÒDTÓ na vymezenùch ploch‡ch v nezbytnŽm rozsahu,
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: OR, B, B ‹, Bd, B R, S K x, K, KW, UZ, U R,
Vb, Vp, VR, V x, Z.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
26
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 6
- parkoviätž (nen’-li regulativem DT ur‹eno jinak) a gar‡ìe,
- zaÞ’zen’ a drobnŽ stavby, jakkoliv limituj’c’ ur‹en’ plochy.
VinnŽ sklepy:
charakteristika : Prioritou je zachov‡n’ drobnŽ vinohradnickŽ vùroby a drobnùch vinohradnickùch
staveb pro vùrobu a skladov‡n’ v’na v odpov’daj’c’m rozsahu.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: S K, Skx, UZ, UR, ZP, ZPV.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ : O, P, DT, DTP, SM, W, S R.
- zaÞ’zen’ dopravn’ a technickŽ infrastruktury - ÒDTÓ a ÒDTPÓ v nezbytnŽm rozsahu,
- adaptace podkrov’ ve st‡v. stavb‡ch pro kr‡tkodobŽ ubytov‡n’ hostó tam, kde to dovoluj’
prostorovž estetickŽ a funk‹n’ vztahy, je nutnŽ podrobnŽ Þeäen’ a odbornŽ posouzen’, max. kapacita
je pÞitom 8 lóìek,
- stavby a zaÞ’zen’, podporuj’c’ prioritn’ funkci - O, P,
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, OR, B, B ‹, B d, B R, S , SO, SOR, K,
KW,Vb, Vp, VR, Z, L, L S.
Z—na vùrobn’: charakteristika: je ur‹ena pro lehkù prómysl, popÞ. skladovŽ are‡ly, velkoobchodn’
zaÞ’zen’, stÞediska zemždžlskŽ vùroby apod.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ regulativy: DT, DTP, S K, S k x, Vp, VR, ZP, ZPV.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ: O, P, U Z, U R, W, Z, S R.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, OR, B, B ‹, B d, B R, SM, SO, SOR, K,
KW, Vb L, L S.
Krajinn‡ z—na lesn’:
charakteristika : slouì’ pro lesn’ prvovùrobu a ‹innosti pÞ’mo souvisej’c’. Zahrnuje plochy lesn’ch
porostó a drobnŽ plochy drnovŽho fondu popÞ. ornŽ pódy. Je zde nepÞ’pustn‡ z‡stavba kromž
existuj’c’, ‹i t’mto œzemn’m pl‡nem navrìenŽ.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: K, KW a L.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ: B R, DT, U Z, W, Vb, Z, ZPV, L S, S R.
- zaÞ’zen’ dopravn’ a technickŽ infrastruktury v nezbytnŽm rozsahu - DT,
- drobnŽ plochy uìitkovŽ zelenž pro zajiätžn’ funkc’ lesa U Z,
- objekty, slouì’c’ vùhradnž lesn’ prvovùrobž, um’stžnŽ mimo krajinnŽ pohledovŽ dominanty
a pohledovž exponovanŽ prostory.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, B, B ‹, B d, P, DTP, S K, S K x, S ,
SM, SO, SOR, U R, Vp, VR, ZP.
Z—na zemždžlskŽ prvovùroby:
charakteristika : slouì’ pro zemždžlskŽ hospodaÞen’ s pódou na vymezenùch ploch‡ch (orn‡ póda,
zahrady, sady a vinice. TvoÞ’ ji zemždžlsk‡ krajina, obsluhovan‡ systŽmem œ‹elovùch komunikac’
a poln’ch cest z‡sadnž mimo z—nu obytnou. Je zde nepÞ’pustn‡ z‡stavba kromž existuj’c’,
‹i œzemn’m pl‡nem navrìenŽ ‹i vymezenŽ jako pÞ’pustnŽ. P‡chnouc’ l‡tky z provozó z—ny nesm’ bùt
ve vystupuj’c’ vzduäninž obsaìeny v koncentrac’ch, obtžìuj’c’ch obyvatelstvo.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: U Z, Z.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ: B R, DT, S K x, K, KW, U R, W, ZPV, L, L S, S R.
- zmžny kultur jsou pÞ’pustnŽ, pokud nedojde ke zmžnž krajinnŽho r‡zu s negativn’m dopadem,
- objekty, slouì’c’ vùhradnž rostlinnŽ vùrobž, bez doplËkovùch objektó a funkc’.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, B, B ‹, B d, P, DTP, S K, S , SM,
SO, SOR, Vb, Vp, VR, ZP.
- nepÞ’pustnŽ jsou zpósoby hospodaÞen’ a œpravy, podporuj’c’ erozi,
- nepÞ’pustnŽ jsou tžìkŽ terenn’ œpravy,
- nepÞ’pustnŽ jsou terenn’ œpravy s negativn’m dopadem na vodn’ reìim, r‡z krajiny a obce..
Krajinn‡ z—na ochrany pÞ’rody:
charakteristika : slouì’ pro stabilizaci a obnovu pÞ’rodn’ch a krajinnùch hodnot. Jedn‡ se o plochy
kostry ekologickŽ stability, s’é prvkó òSES (œzemn’ systŽm ekologickŽ stability, reprezentovanù s’t’
biocenter, biokoridoró a interak‹n’ch prvkó), ploch a prvkó rozptùlenŽ zelenž, jakoì i drobnùch
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
27
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 7
enkl‡v pÞ’rodn’ch neplodnùch ploch ‹i rozptùlenŽ zelenž v z—n‡ch s prvovùrobn’ funkc’.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativ: K, KW.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ - um’stžn’ je ur‹eno z‡kresem ‹i regulativem ve vùkres. dokumentaci:
- zaÞ’zen’ dopravn’ a technickŽ infrastruktury v nezbytnŽm rozsahu - DT, W, ZPV, L, S R.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’:
- ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, B, B ‹, B d, B R, P, DTP, S K, S K x, S , SM, SO,
SOR, U Z, U R, Vb, Vp, VR, Z, ZP, L S,
- jakŽkoliv sniìov‡n’ pÞ’rodn’ch hodnot (z‡porn‡ zmžna stability, biodiverzity, hydrologickŽho
reìimu apod.), zmenäov‡n’ tžchto ploch a vùstavba jakùchkoliv novùch objektó.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
7.3.1.2
REGULATIV ÒBÓ - PODROBNƒ FUNK‰Nê REGULATIVY
Pro œzem’ obce byla vùäe uveden‡ funk‹n’ zonace - regulativ ÒAÓ d‡le prohloubena, ve vùkrese ‹. 3
jsou hranic’ vymezeny podrobnŽ funk‹n’ regulativy.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
podrobnù
funk‹n’
regulativ
specifikace pÞ’pustnŽho vyuìit’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
O
Ob
OR
ob‹ansk‡ vybavenost bez integrovanŽ funkce bydlen’
ob‹ansk‡ vybavenost s moìnost’ bydlen’ spr‡vce
obecn’ sm’äen‡ s äirä’m spektrem pÞ’pustnŽho funk‹n’ho vyuìit’ obsluìnŽho
charakteru- Ob, SO, O, Vb
B
bydlen’ v rodinnùch domc’ch s pÞ’sluäenstv’m v pÞ’pustnŽ kombinaci s obchodn’
‹innost’, sluìbami, integrovanou drobnou vùrobou, hygienicky, dopravnž a esteticky
neobtžìuj’c’ sousedn’ pozemky, moìnost chovu hospod‡Þskùch zv’Þat
v nekomer‹n’m
rozsahu, PHO nesm’ zas‡hnout sousedn’ pozemky. Rozsah bydlen’
pÞi novŽ vùstavbž
min 50% zastavžnùch ploch
B‹
bydlen’ ‹istŽ, bez chovu hospod‡ÞskŽho zv’Þectva a vùroby, moìnost maloobchodu
a nevùrobn’ch sluìeb, rozsah bydlen’ nad 50% plochy pozemku organiza‹n’ jednotky
Bd
bydlen’ v bytovùch domech bez hospod‡ÞskŽho z‡zem’, s pÞ’pustnou maloobchodn’
‹innost’ a nevùrobn’mi sluìbami
BR
rezerva pro bydlen’ ÒBÓ
P
veÞejn‡ prostranstv’ - parky, zeleË, vodn’ plochy, polyfunk‹n’ klidovŽ plochy
s podm’nžnž pÞ’pustnùmi drobnùmi stavbami pÞ’sluäenstv’ do 20% plochy
DT
plochy pro dopravu a technickŽ vybaven’ s plochami veÞejnŽ a rozptùlenŽ zelenž,
popÞ. s drobnùmi plastikami, pomn’ky, kÞ’ìi apod.
DTP
plochy pro dopravu a technickŽ vybaven’ ÒDTÓ s funkc’ veÞejnŽho prostranstv’
pro reprezentaci obce
SK
vinnŽ sklepy malovùrobn’ bez ubytov‡n’
SKx
vinnŽ sklepy malovùrobn’ se zachov‡n’m st‡vaj’c’ vùäkovŽ hladiny (nezvyäovat)
S
plochy pro sport a rekreaci
SM
plochy pro sport a rekreaci bez budov
SO
plochy pro sport, rekreaci a rekrea‹n’ objekty bez objektó indiv. rekreace
K
plochy pro ochranu a stabilizaci pÞ’rodn’ch systŽmó - VKP a lok‡ln’ òSES
KW
plochy prvkó òSES a VKP s vùznamnou funkc’ vodohospod‡Þskou
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
UZ
UR
uìitkov‡ zeleË, zahrady, extenzivn’ sady a vinice bez nadzemn’ch staveb s opticky
prostupnùm oplocen’m
uìitkov‡ zeleË s moìnost’ um’stžn’ drobnùch staveb pÞ’sluäenstv’, bez rekreace
W
Vb
vodn’ plochy a toky pÞ’rodn’ho charakteru, ochrannŽ a z‡chytnŽ pÞ’kopy
plochy pro ‹istou vùrobu, komerci, kancel‡Þe, s moìnost’ bydlen’ spr‡vce
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
28
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 8
vùrobn’ plochy pro prómysl, zemždžlsk‡ stÞediska, sklady a rozvoj drobnùch
vùrobcó bez moìnosti bydlen’
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
Vp
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
Z
ZP
ZPV
L
LS
SR
zemždžlskŽ prvovùrobn’ plochy ornŽ pódy a trvalùch kultur
veÞejn‡ zeleË, parky, s moìnost’ um’stžn’ drobnŽ architektury (sochami, kÞ’ìi apod)
krajinn‡ zeleË, parky a vodn’ toky
plochy lesn’ch porostó a prvovùroby
are‡l mysliveckŽho sdruìen’, zastavitelnost max. 10% plochy are‡lu
plochy specifickŽho ur‹en’ - vùhradnž pro ur‹enŽ konkrŽtn’ vyuìit’ dle òPD,
jinak je nutno je povaìovat za nezastavitelnŽ,
(SR-1= z‡zem’ pro chov kon’ s moìnost’ bydlen’ spr‡vce)
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
7.3.1.3 REGULATIV ÒCÓ - REGULATIVY OBJEMOVƒ
ObjemovŽ regulativy ur‹uj’ objemovŽ a tvaroslovnŽ limity ve vyuì’v‡n’ na ploch‡ch,
vymezenùch z‡kladn’mi a podrobnùmi funk‹n’mi regulativy, a to jak na ploch‡ch v sou‹asnŽ dobž
zastavžnùch, tak na lokalit‡ch pro urbanizaci navrìenùch.
ObjemovŽ regulativy z‡vaznŽ pro celŽ katastr‡ln’ œzem’ obce tvoÞ’:
A - vùäkov‡ hladina z‡stavby, - mus’ respektovat okoln’ z‡stavbu, zejmŽna pokud se jedn‡
o rekonstrukci ‹i dostavbu v sou‹asnŽ sevÞenŽ z‡stavbž. Regula‹n’ prvek vùäkovŽ hladiny z‡stavby
je povaìov‡n za horn’ maxim‡ln’ mez - viz vùkres ‹. 3. Väeobecnou podm’nkou je maxim‡ln’
œroveË vstupn’ho podlaì’ do objektu +60 cm nad terŽn v uli‹n’ frontž v centr‡ln’ obytnŽ z—nž, 80 cm
v obytnŽ z—nž, beze zmžny jeho dosavadn’ho charakteru (mimo specifickùch œprav pro odvodnžn’
na z‡kladž schv‡lenŽ koncepce) s t’m, ìe je nutno respektovat n‡vaznost na okoln’ objekty. Vstup
do objektu, viditelnù z uli‹n’ho prostoru, je nutno Þeäit v bl’zkosti terŽnu. Za vstupn’ podlaì’ se
povaìuje vstup do objektu z pró‹el’ stavby
B - charakter z‡stavby - tj. sevÞenù ‹i otevÞenù, pÞi‹emì sevÞenù charakter z‡stavby (t.j. Þadovù
- objekty, spojenŽ v uli‹n’ ‹‡Þe do souvislŽ fronty) je z‡vaznù, otevÞenù (volnù) charakter (volnž
stoj’c’ jednotlivŽ domy ‹i skupiny domó) tam, kde je uveden, je moìnù, mus’ bùt väak zabezpe‹en
odstup stavby od pÞilehlŽ hranice sousedn’ho pozemku min. 4 m (vùjimky dle ÒdikceÓ stavebn’ho
z‡kona jsou nepÞ’pustnŽ, srovn‡n’ nen’ relevantn’), jinak je nutno Þeäit z‡stavbu jako sevÞenou,
t.zn. Þeäit v proj. dokumentaci n‡vaznost na okoln’ stavby na sousedn’m pozemku v uli‹n’ frontž.
Tento regulativ je ur‹en ‹‡rou ve vùkresovŽ ‹‡sti. Zcela vùjime‹nž a podm’nžnž, (toto Þeäen’ je nutno
vìdy provžÞit v pÞedprojektovŽ dokumentaci) lze mimo centr‡ln’ obytnou z—nu pÞi rekonstrukci
domu v sevÞenŽ z‡stavbž zvolit stavebn’ ‹‡ru domu v odsunu s t’m, ìe v uli‹n’ frontž je nutno
postavit masivn’ zdžnŽ oplocen’ v. min. 1800 mm, popÞ. s br‡nou vjezdu, väe v opticky
nepropustnŽ formž.
C - charakter stÞech, otvory - v obytnŽ a rekrea‹n’ z—nž pÞ’pustn‡ forma sedlovùch stÞech
(popÞ. s valbou ‹i polovalbou) se sklonem min. 35¡, max. 50¡, v centr‡ln’ obytnŽ z—nž 40¡ aì 50¡
nad hlavn’m objemem stavby s oboustrannž stejnùm sklonem i dŽlkou stÞeän’ch rovin (soumžrnŽ
stÞechy), hÞebenem rovnobžìnùm s ulic’, s krytinou nejlŽpe p‡lenou, pÞ’padnž napodobeninami
z masivn’ch materi‡ló, v centr‡ln’ obytnŽ z—nž z‡sadnž s vylou‹en’m tzv. ãbonskŽho äindeleÒ,
eternitu, skolamin‡tovùch äablon apod. (specifikaci pro vùrobn’ plochy Vp viz: * *).
VikùÞe k prosvžtlen’ podkrov’ nesm’ z veÞejnŽho prostoru tvoÞit vystupuj’c’ podlaì’ a stÞeän’
lodìie ‹i balkony - tyto tvaroslovnŽ prvky jsou podm’nžnž pÞ’pustnŽ mimo optickù dosah
z veÞejnŽho prostoru po individu‡ln’m odbornŽm posouzen’. VikùÞe mus’ bùt Þeäeny v 1 œrovni
Objekty ob‹anskŽ vybavenosti mohou podm’nžnž nŽst odliänù typ stÞechy, prvkó prosvžtlen’
a krytiny (toto Þeäen’ je nutno vìdy provžÞit v pÞedprojektovŽ dokumentaci).
Ve ät’tech staveb, orientovanùch do uli‹n’ho prostoru je nepÞ’pustnŽ pouìit’ loggi’, balkonó,
francouzskùch oken a oken rozmžrnùch, pÞesahuj’c’ch plochou jednotlivŽho okna 50% plochy
jednotlivŽho okna pÞ’zem’ (resp. 2. NP dle vùäk. regulativu).
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
29
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 9
HalovŽ objekty v z—nž sm’äenŽ a rekrea‹n’ mohou nŽst odliänù typ stÞechy, Þeäen’ je nutno
vìdy provžÞit v pÞedprojektovŽ dokumentaci.
* *Ve vùrobn’ z—nž ãVpÒ je moìno pouì’t sedlovŽ stÞechy (s moìnou valbou ‹i polovalbou)
se sklonem 30¡aì 50¡ s krytinou p‡lenou ‹i napodobeninami, popÞ. plechovou s n‡tžrem. HalovŽ
a speci‡ln’ technologickŽ objekty v ploch‡ch s t’mto funk‹n’m regulativem mohou nŽst odliänù typ
stÞechy.
D - uli‹n’ ‹‡ra - je u sevÞenŽ z‡stavby regulativem z‡vaznùm, s moìnou odchylkou od z‡kresu
vymezen’ maxim‡lnž do +1 m ve smžru od obsluìnŽ komunikace. U volnŽ z‡stavby je ukazatelem
minim‡ln’ho odstupu od obsluìnŽ komunikace, nen’-li ve specifickùch regulativech ur‹eno jinak.
E - gar‡ìe - je moìno v obytnŽ a centr‡ln’ obytnŽ z—nž um’stit jako jednotlivŽ objekty ‹i v r‡mci
mateÞskŽ stavby, max. 2 gar‡ìe pohromadž, pokud nejsou um’stžny ve vnitrobloku. HromadnŽ
gar‡ìe (3 a v’ce) v monofunk‹n’ struktuÞe je nutno um’stit z‡sadnž mimo obytnou, centr‡ln’
obytnou, rekrea‹n’, zemždžlskou, lesn’, pÞ’rodn’ z—nu a rovnžì mimo z—nu vinnŽ sklepy, nen’-li
œzemn’m pl‡nem ur‹eno jinak.
Gar‡ìe pod obytnùmi objekty v œrovni suterŽnu s n‡jezdem z uli‹n’ fronty jsou u sevÞenŽho
charakteru z‡stavby v z—n‡ch centr‡ln’ obytnŽ a vinnùch sklepó nepÞ’pustnŽ, v ostatn’ch z—n‡ch
jsou pÞ’pustnŽ u sevÞenŽ z‡stavby pouze vùjime‹nž, na z‡kladž kladnŽho odbornŽho dobrozd‡n’.
V centr‡ln’ obytnŽ z—nž a z—nž vinnùch sklepó jsou nepÞ’pustnŽ samostatnž stoj’c’ gar‡ìe.
PÞi vùstavbž novùch rodinnùch domkó ‹i komplexn’ch rekonstrukc’ch
je nutno v podm’nk‡ch stavebn’ho povolen’ poìadovat vyÞeäen’ odstavov‡n’ vozidel
v objektu, pÞ’p. na pozemku stavebn’ka.
F - mobiln’ objekty - V obci i celŽm katastr‡ln’m œzem’ lze um’stžn’ mobiln’ch objektó obytnùch,
skladovac’ch, technickùch apod. pÞipustit z‡sadnž mimo optickù dosah z veÞejnùch prostoró ‹i volnŽ
krajiny (napÞ. v uzavÞenŽm vnitrobloku).
G - reklamn’ pouta‹e, bilboardy - Rozmžry a um’stžn’ reklamn’ch pouta‹ó vymez’ obec
vyhl‡äkou. VelkoploänŽ reklamn’ pouta‹e (tzv. ÒbilboardyÓ) nelze umiséovat v centr‡ln’ obytnŽ z—nž
obce, v z—nž vinnùch sklepó a ve volnŽ krajinž, jejich um’stžn’ v celŽm katastr‡ln’m œzem’ je nutno
vìdy posoudit v komisi obce ‹i obc’ jmenovanou osobou, z‡roveË je nutnŽ posouzen’ podle ¤12 z‡k.
114/92 Sb. o ochranž pÞ’rody a krajiny (s ohledem na ochranu krajinnŽho r‡zu).
H - objekty regulace, revize a mžÞen’ technickŽ infrastruktury - nelze umiséovat mimo
objem staveb œzemn’m pl‡nem ur‹enŽ funkce ‹i v pró‹eln’ch fas‡d‡ch spole‹ensky ‹i architektonicky
vùznamnùch objektó, zejmŽna v centr‡ln’ obytnŽ z—nž obce. Jejich um’stžn’ je nutno Þeäit vìdy
v projektu stavby. JinŽ um’stžn’ mimo uzavÞenù vnitoblok je nutno odbornž posoudit v komisi obce,
‹i obc’ jmenovanou osobou obecn’ho architekta.
CH - materi‡ly fas‡d v centr‡ln’ obytnŽ z—nž obce a v z—nž vinnùch sklepó - fas‡dy.
orientovanŽ ‹i viditelnŽ z veÞejnŽho prostoru jsou nepÞ’pustnŽ z materi‡ló ìivi‹nùch, eternitovùch,
skolamin‡tovùch, keramickùch, plastovùch apod.
I- vstupn’ schodiätž - v centr‡ln’ obytnŽ z—nž nen’ pÞ’pustnŽ vstupn’ schodiätž do objektó Þeäit
formou vysunutŽho ÒlehkŽhoÓ zavžäenŽho schodiätž bez podstupnic (ãdróbeì’ typÒ), viditelnŽho
z ulice. Vstupn’ schodiätž je moìno Þeäit vnž krytŽ ‹‡sti stavby, pokud leì’ uloìeno na terŽnu
‹i masivn’ konstrukci s podstupnicemi.
J - rekrea‹n’ objekty - je pÞ’pustnŽ umiséovat v obytnŽ z—nž obce formou rekrea‹n’ch chalup,
jejich forma urbanistick‡ i tvaroslovn‡ je totoìn‡ s obytnùmi stavbami. Vùstavba chat je v celŽm
k. œ. v‹etnž zastavžnŽho œzem’ obce nepÞ’pustn‡, s vùjimkou z—ny rekrea‹n’, kde lze na ploch‡ch
ur‹enùch regulativem ÒSOÓ realizovat objekty pro veÞejnŽ ubytov‡n’.
K - terenn’ œpravy - v obytnŽ z—nž je nepÞ’pustnŽ prov‡džt z‡sadn’ terenn’ œpravy, kterŽ mžn’
profil nad + 400 mm oproti póvodn’mu próbžhu terŽnu, nen’-li œzemn’m pl‡nem ur‹eno jinak
L - oplocen’ - oplocen’ v uli‹n’ frontž v sevÞenŽ z‡stavbž je pÞ’pustnŽ pouze masivn’ zdžnŽ
v opticky nepropustnŽ formž (v. min. 1600 mm), vùjime‹nž s dÞevžnou vùpln’ z prken, z klasickùch
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
30
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 10
materi‡ló, z‡sadnž s vylou‹en’m konstrukc’ plastovùch, kovovùch, eternitu, bonskŽho äindele, skla
apod.
Oplocen’ pÞedzahr‡dek je nepÞ’pustnŽ, nen’-li œzemn’m pl‡nem ur‹eno jinak (napÞ. sevÞenou formou
z‡stavby).
NžkterŽ z‡vaznŽ regulativy jsou uvedeny ve vùkresovŽ ‹‡sti - vùkres ‹. 3.
Specifikace nžkterùch regulativó je uvedena v popisu n‡vrhovùch lokalit
v kapitol‡ch ‹. 8 aì 11 (specifickŽ regulativy).
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
Doplnžn’ a specifikace objemovùch regulativó pro z—nu vinnùch sklepó
(viz vùkres ‹. 3)
- vùäky objektó do max. 1 nadzemn’ho podlaì’ (do max. vùäky po Þ’msu 2,6 m, t.j. nasazen’
stÞechy, s n‡st. podlaì’m max. 300 mm nad terŽnem po celŽm obvodu stavby. Svžtl‡ vùäka objektó
je max. 2 400 mm, mimo technologickou, zpravidla zemn’ ‹‡st stavby, s moìnost’ vyuìit’ podkrov’
v 1 œrovni.
- zastÞeäen’ je pÞ’pustnŽ sedlovou, valbovou ‹i polovalbovou stÞechou soumžrnou se sklonem
v rozmez’ 45¡ + 5¡ s krytinou p‡lenou ‹i masivn’mi napodobeninami cihl. ‹ervenŽ barvy. Objekty
se svžtlou vùäkou do 2,0 m o pódorysu max. 2 x 2 m mohou nŽst odliänù typ äikmŽ stÞechy
s vùjimkou sklonu nad 50¡. Prosvžtlen’ stÞeän’ho prostoru je pÞ’pustnŽ pouze ät’tovùmi okny
drobnŽho mžÞ’tka (max. cca 600 x 800 mm), okna nelze slu‹ovat ‹i vytv‡Þet Þady. Pouìit’ vikùÞó,
stÞeän’ch lodìi’, teras ‹i balkonó je nepÞ’pustnŽ.
- charakter objektó - pÞ’pustnŽ jsou pouze objekty, slouì’c’ jako z‡zem’ pro drobnou vinaÞskou
vùrobu, objekty mus’ m’t obecnž drobnŽ mžÞ’tko, vùraznž se neuplatËuj’c’ v krajinž.
- gar‡ìe v z—nž vinnùch sklepó nen’ pÞ’pustnŽ um’stžn’ gar‡ì’.
- materi‡ly - Objekty je moìno realizovat z materi‡ló tradi‹n’ho r‡zu a v barv‡ch, s vylou‹en’m
kÞiklavùch odst’nó. Vylou‹eno je pouìit’ plastó pro krytinu ‹i jakŽkoliv vnžjä’ obklady.
Doplnžn’ a specifikace objemovùch regulativó pro vymezenou centr‡ln’ obytnou
z—nu (viz vùkres ‹. 3)
- zastÞeäen’ je pÞ’pustnŽ sedlovou stÞechou se sklonem v rozmez’ 45¡ + 5¡ s krytinou p‡lenou
‹i masivn’mi napodobeninami cihl. ‹ervenŽ barvy, popÞ. plechovou s n‡tžrem cihl. ‹ervenŽ ‹i zelenŽ
barvy.
- vùplnž otvoró, okna, dveÞe - Prosvžtlen’ stÞeän’ho prostoru je pÞ’pustnŽ ät’tovùmi okny
drobnŽho mžÞ’tka (max. cca 50% plochy jednotlivŽho okna pÞ’zem’), okna nelze slu‹ovat ‹i vytv‡Þet
Þady. Um’stžn’ stÞeän’ch oken (kter‡ nelze slu‹ovat ‹i vytv‡Þet Þady) a pouìit’ vikùÞó je podm’nžnž
pÞ’pustnŽ, na z‡kladž odbornŽho dobrozd‡n’ architekta. Pouìit’ balkonó, teras, loggi’
‹i francouzskùch oken do veÞejnŽho prostoru ‹i krajiny je nepÞ’pustnŽ.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
7.3.1.3
REGULATIV ÒDÓ - REGULATIVY SPECIFICKƒ
Jsou uvedeny v kapitol‡ch ‹. 8 aì 11 u jednotlivùch funk‹n’ch ploch v pÞehlednùch
tabulk‡ch ‹i v popisu.
OP hÞbitova - kolem veÞejnŽho pohÞebiätž se zÞizuje ochrannŽ p‡smo v hloubce 100 m od obezdžn’
are‡lu. V tomto prostoru nebudou povolov‡ny stavby, jejich zmžny ‹i ‹innosti, kterŽ by mohly
ohrozit Þ‡dnù provoz veÞejnŽho pohÞebiätž nebo jeho dóstojnost. V pÞ’padž rozä’Þen’ pohÞebiätž
s hroby je nutno pÞedloìit vùsledky hydrologickŽho prózkumu.
Zdroje hluku - v pÞ’padž umiséov‡n’ zdrojó hluku v bl’zkosti akusticky chr‡nžnùch objektó
(a naopak) je nutno pÞi pÞ’pravž stavby, resp. v œzemn’m Þ’zen’ posoudit na z‡kladž hlukovŽ studie
a n‡slednž projednat s vžcnž a m’stnž pÞ’sluänùm org‡nem ochrany veÞejnŽho zdrav’, (pÞ’sluänùm
hygienikem) ve smyslu ¤ 30 - 34 z. ‹. 258/2000 Sb v platnŽm znžn’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
31
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 11
Zdroje zne‹iätžn’ ovzduä’ - v pÞ’padž umiséov‡n’ objektó, chr‡nžnùch dle ¤13 z.‹. 258/2000
Sb. v platnŽm znžn’ v bl’zkosti zdrojó zne‹iäéov‡n’ ovzduä’ v‹. objektó pro chov zv’Þat (a naopak),
mus’ bùt konkrŽtn’ z‡mžr projedn‡n s org‡nem ochrany ovzduä’ (pÞ’sluänùm hygienikem).
PÞ’pustnost zÞizov‡n’ chovu hospod‡Þskùch zv’Þat typu tzv. rodinn‡ farma, je podm’nžno
projedn‡n’m a souhlasem okresn’ho hygienika v Hodon’nž (t.j. jeätž pÞed jeho zÞ’zen’m).
P‡chnouc’ l‡tky nesm’ bùt ve vystupuj’c’ vzduäninž obsaìeny v koncentrac’ch, obtžìuj’c’ch
obyvatelstvo v obci.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
***
7.4 DOPORU‰ENƒ OBJEMOVƒ REGULATIVY
7.4.1 pro obytnou a centr‡ln’ obytnou z—nu
materi‡l - reìnŽho zdiva, om’tek a obkladó doporu‹ujeme ve form‡ch klasickùch stavebn’ch
materi‡ló, s vylou‹en’m keramickùch, eternitovùch ‹i jinùch äablon, tzv. ãkoupelnovùchÒ
a dÞevžnùch obkladó fas‡d. Krytinu doporu‹ujeme klasickou p‡lenou cihlovž ‹ervenŽ barvy. Obecnž
se nedoporu‹uje pouìit’ ìivi‹nùch ‹i jinùch äablon pro stÞeän’ krytinu hlavn’ho objemu staveb
(tzv. ãbonskùÒ ‹i ãkanadskùÒ äindel). Doporu‹ujeme vylou‹it z uli‹n’ch fas‡d sklobeton apod.
Povrchy vozovek mimo hlavn’ obsluìnŽ komunikace se nedoporu‹uj’ ìivi‹nŽ a betonovŽ.
Ke zpevnžn’ chodn’kó a ploch v obci nedoporu‹ujeme pouìit’ litŽho betonu a ìivic,
zeleË - pro œpravu veÞejnùch prostor v obci v‹. pÞedzahr‡dek doporu‹ujeme uì’vat m’stn’ch druhó
dÞevin ‹i jejich kultivaró, s vylou‹en’m zvl‡ätž ciz’ch konifer,
tvaroslov’ - nedoporu‹ujeme pouìit’ balkonó, orientovanùch do hlavn’ch veÞejnùch prostoró,
masivn’ho or‡mov‡n’ objemovùch prvkó stavby, z veÞejnŽho prostoru viditeln‡ vysunut‡ zavžäen‡
schodiätž bez podstupnic (ãdróbeì’ typÒ).
7.4.2 pro z—nu vinnùch sklepó stavebn’ ‹‡ra
- stavebn’ ‹‡ra pÞ’padnùch novž budovanùch objektó v 1 linii, s rozd’lem u sousedn’ch staveb
je od 0,20 m do 0,60 m,
vùäka n‡stupu do objektó sklepó
- vùäka vstupu v œrovni max. 200 mm od terŽnu v pró‹el’,
okapovù chodn’k podŽl nadzemn’ ‹‡sti stavby
- plochŽ p’skovŽ kameny, tzv. plac‡ky bez pÞesnùch tvarovùch œprav,
pÞ’stupovù chodn’k mezi veÞejnou komunikac’ a vstupem do sklepa
- plochŽ p’skovŽ kameny, tzv. plac‡ky bez pÞesnùch tvarovùch œprav vžtä’ch rozmžró do rostlŽho
loìe, popÞ. pros’vky apod.,
rozmžry nadzemn’ ‹‡sti vinohradnickùch staveb
- ä’Þka 4,80 m aì 5,50 m; dŽlka 10,80 m aì 15,00 m; vùäka po okap 2,40 m aì 2,60 m,
zastÞeäen’
- dÞevžnùm krovem - sedlovù soumžrnù tvar ät’tovŽ orientace se sklonem v rozmez’ 45¡ + 5¡
s krytinou p‡lenou taäkovou, popÞ. masivn’ napodobeniny,
om’tky vnžjä’
- v‡pennŽ ätukovŽ hladkŽ s n‡tžrem barvy b’lŽ, v uli‹n’ ‹‡sti modrŽ, zelenŽ ‹i ‹ervenŽ podrovn‡n’
do vùäe 0,40 aì 0,50 m, zakon‹enŽ rovnou linkou,
vstupn’ dveÞe
- ä’Þka min. 0,90 m, max. 1,20 m, vùäka max. 1,90 m jednokÞ’dlŽ, dÞevžnŽ s viditelnùmi prkny
ve vodorovnŽ poloze (popÞ. diagon‡ln’) s matnùm povrchem,
- z‡rubeË dÞevžn‡ v barvž pÞirozenŽho ztmavnut’ dÞeva s matnùm povrchem,
vžtrac’ okna
- um’stžn’ v uli‹n’ ‹‡sti, a to v po‹tu 1 ‹i 2, pokud jsou dvž, pak ve stejnŽ vùäkovŽ œrovni,
- okenice dÞevžnŽ v barvž pÞirozenŽho ztmavnut’ dÞeva s matnùm povrchem, um’stžnŽ uvnitÞ,
technickŽ s’tž, pÞ’pojky, osvžtlen’,
- veäkerŽ s’tž prov‡džt jako podzemn’,
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
32
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7.- 12
objekty regulace, revize a mžÞen’ technickŽ infrastruktury
- umiséovat z‡sadnž mimo pró‹el’ objektó, kryc’ dv’Þka dÞevžn‡ v barvž pÞirozenŽho ztmavnut’
dÞeva s matnùm povrchem,
terenn’ œpravy, oplocen’
- neprov‡džt terenn’ œpravy, zmžnu profilu terŽnu, nevytv‡Þet z‡Þezy,
- schody pouze z pÞ’rodn’ho kamene z lok. materi‡ló, nebo cihel p‡lenùch plnùch,
- oplocen’ z masivn’ch dÞevžnùch prvkó s pÞ’rodn’m odst’nem ztmavnut’ s matnùm povrchem
povrchy vozovek a chodn’kó - dl‡ìdžnŽ z pÞ’rodn’ho kamene a ätžrkovùch smžs’ s beton. pojivem,
zeleË - pro œpravu veÞejnùch prostor doporu‹ujeme uì’vat vinnou rŽvu, popÞ. m’stn’ch druhó
dÞevin s vylou‹en’m konifer.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
33
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8.- 1
8. PLOCHY PRO OBYTNOU ZçSTAVBU
Jsou ur‹eny pro bydlen’, jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi plochami pro bydlen’
a plochami t’mto œzemn’m pl‡nem navrìenùmi.
N‡vrh ploch pro obytnou z‡stavbu
Bilance domovn’ho fondu je uvedena v kapitole ‹. 5. VùhledovŽ potÞeby ploch pro vùstavbu
mohou bùt róznŽ podle œspžänosti a stupnž rozvoje obce a jej’ch aktivit. Proto je nutno vymezit
pro n‡vrhovù horizont potenci‡lnž zastavitelnŽ plochy pro obytnŽ objekty. Etapizaci lze doporu‹it
na z‡kladž œzemnž-prostorovùch, funk‹n’ch a ekonomickùch kriteri’. Pro realizaci je pak vhodnŽ
volit nejvùhodnžjä’ variantu v dobž potÞeby. Vz‡jemnŽ porovn‡n’ jednotlivùch lokalit spole‹nž
s obecn’m z‡jmem pak pomoc’ n‡strojó (finan‹n’ œ‹ast, vùkup ‹i delimitace pozemkó) vede
ke kvalifikovanŽmu a dlouhodobž vyv‡ìenŽmu hospodaÞen’ s œzem’m obce. Ploänù rozvoj œzem’
obce v‡ìe i ploänù rozvoj s’t’ z‡kladn’ technickŽ infrastruktury, na jej’mì financov‡n’ (i œdrìbž)
se bude pod’let kaìdù daËovù poplatn’k. ë‡douc’ je proto udrìet kompaktn’ z‡stavbu ve vazbž
na historickù pódorys obce. NezbytnŽ je respektovat krajin‡Þsko-estetick‡ kriteria, z‡jmy ochrany
prim‡rn’ch zdrojó a hygienu prostÞed’. S ohledem na vùäe uvedenŽ z‡sady je vìdy vóle jednotlivce majitele ‹i uìivatele konkrŽtn’ho pozemku, regulov‡na spole‹enskùm z‡jmem obce, kterù bude
odr‡ìet tyto obecnž uzn‡vanŽ z‡jmy ostatn’ch obyvatel.
Ve vùkrese ‹. 2 a 3 jsou vymezeny plochy pro novou obytnou vùstavbu, velikost pozemkó
pro jednotlivŽ objekty v podstatž nen’ stanovena. PÞi respektov‡n’ z‡vaznùch regulativó bude d‡na
vóli obce - samospr‡vy ‹i majetkovž-trìn’mi vztahy (ve vyzna‹enùch lokalit‡ch s regulativem ãÆÒ
ve jmenovateli k—du je nezbytnŽ zpracovat podrobnžjä’ Þeäen’, t.j. œzemnž-pl‡novac’ dokumentaci
z—ny ‹i urbanisticko-arch. studii).
Pro novou vùstavbu je vhodnŽ pÞedevä’m vyuì’t proluky ve st‡vaj’c’ z‡stavbž, rekonstruovat
‹i nahradit objekty stavebnž a provoznž nevyhovuj’c’. V obci se nach‡z’ celkem cca 8 drobnùch
proluk, vhodnŽ jsou k vùstavbž l objektu. Ve st‡vaj’c’ z‡stavbž existuj’ i dalä’ plochy s moìnost’
vùstavby obyt. objektu, kterŽ tvoÞ’ z‡zem’ jiì existuj’c’ch obytnùch objektó, zde lze st‡vaj’c’
z‡stavbu v pÞ’padž z‡jmu vlastn’kó zahustit, vìdy väak v souladu s regulativy (viz txt a vùkresovou
‹‡st dokumentace).
PÞehled lokalit, navrìenùch pro novou obytnou z‡stavbu:
LOKALITY, VYUëITELNƒ V NçVRHOVƒM OBDOBê:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lok.
ozn.
_
traé, ulice
funk‹n’
regulativ
max
typ
pÞibliìn‡ kapacita
podlaìnost z‡stavby obyt. objektó/bytó
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
...
A1
A2
B1#
B2
B3
B5/$
C1*
D1
D2
E1*
E2
X
proluky ve st‡v. z‡stavbž
dle regulativó
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
dle regulativó
1+
1+
1
1
1+
1+
1+
1+
1+
1+
1+
2+
dle regulativó
S
S
O
O
O
S
S
S
S
S
S
S
8
3 aì 5
10 aì 15
#30 b.j.
1 aì 5
4 aì 8
10 aì 20
12 aì 15
4 aì 8
5 aì 10
10 aì 15
9
1 aì 2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
celkem
*= urbanizace po etap‡ch, navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu od J smžrem S
107 aì 150
**= urbanizace po etap‡ch, navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu od V smžrem Z
# bytovù dóm
/$ - pro ozna‹enŽ lokality je nutno podrobnžjä’ dokumentaci projednat s org‡nem ochrany pÞ’rody
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
34
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8.- 2
tzv. ãOBECNê SMêáENƒÒ, kde je moìn‡ obytn‡ z‡stavba:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
F
G
H1
OR
OR
OR
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
cca 1
max 8
cca 2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
CELKEM
118 aì 162
LEGENDA: - funk‹n’ regulativy viz kap.7.3.1.
- typ z‡stavby: O= otevÞen‡ (moìnŽ jsou volnž stoj’c’ objekty v pÞ’padž odstupu objektu min. 4 m od hranice
sousedn’ho pozemku); S = sevÞen‡ (t. j. napÞ. Þadov‡ - viz kap. 7.3.2); - Æ = z‡stavba je podm’nžna zpracov‡n’m
œzemnž-pl‡novac’ dokumentace z—ny, ‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry.
*** - urbanizace po etap‡ch, navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu od J smžrem S
Popis jednotlivùch lokalit:
A1, A 2 - se nach‡z’ jiìnž od centra obce na levŽ stranž silnice smžrem do Rat’äkovic. Jedn‡ se
o frontu, protilehlou st‡vaj’c’ z‡stavbž. Z vžtä’ ‹‡sti se jedn‡ o lesn’ pozemky, aväak v majetku obce.
TechnickŽ s’tž jsou v prob’haj’c’ ulici v m’stž. PÞedpokl‡d‡me pÞ’zemn’ z‡stavbu s moìnost’
otevÞenŽho typu, orientovanou pró‹el’m V-smžrem. Kapacita je cca 5 aì 10 rod. domkó dle typu
z‡stavby a velikosti jednotlivùch pozemkó.
B 1 - se nach‡z’ v JV c’pu obce, je zde vyprojektov‡n bytovù objekt s kapacitou 30 bytó. Pró‹el’
je orientov‡no k okruìn’ obsluìnŽ komunikaci. TechnickŽ s’tž jsou v dosahu.
B 2 - se nach‡z’ v JV c’pu obce na jej’m okraji. Obsluha je pÞedpokl‡d‡na slepou zklidnžnou
komunikac’ s orientac’ uli‹n’ ‹‡ry k JZ. Kapacita je 1 aì 5 rodinnùch domkó v pÞ’pustnŽm otevÞenŽm
typu z‡stavby. TechnickŽ s’tž je nutno pÞivŽst, jsou v dosahu.
B 3 - se nach‡z’ v JV c’pu obce na jej’m okraji. Obsluha je pÞedpokl‡d‡na z obsluìnŽ komunikace,
navazuj’c’ na st‡vaj’c’ poln’ cestu smžrem k trati Hant‡le. Kapacita je 4 aì 8 rodinnùch domkó
v pÞ’pustnŽm otevÞenŽm typu z‡stavby.
B 5 - se nach‡z’ na JV okraji obce na lesn’ pódž v obecn’m majetku. Obsluha lokality bude
z prodlouìen’ st‡vaj’c’ch radi‡ln’ch komunikac’, z nichì jedna je tvoÞena st‡vaj’c’ zpevnžnou
komunikac’ smžrem na Rœdn’k. Kapacita je 10 aì 20 rodinnùch domkó. V m’stž nejsou vybudov‡ny
inìenùrskŽ s’tž, tyto jsou v dosahu. Podrobnžjä’ dokumentaci je nutno projednat s org‡nem ochrany
pÞ’rody.
C 1 - navazuje na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu obce pÞi silnici smžrem na Milotice, z n’ì je ‹‡st lokality
obsluhov‡na. Kapacita je 12 aì 15 rodinnùch domkó v sevÞenŽm typu z‡stavby. V m’stž nejsou
vybudov‡ny inìenùrskŽ s’tž, tyto jsou v dosahu
D 1 - navazuje na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu v centru obce pÞi cestž k lokalitž vinnùch sklepó.
Kapacita je 4 aì 6 rodinnùch domkó v sevÞenŽm typu z‡stavby. Lokalitu lze vyuì’t pÞi respektov‡n’
st‡vaj’c’ drìby pozemkó, pak je uli‹n’ ‹‡ra na Z-stranž lokality, nezbytnŽ je respektovat proch‡zej’c’
zde vodovodn’ pÞ’vadž‹. Doporu‹ujeme zde provŽst pÞeparcelov‡n’ ve smžru S-J, coì by umoìnilo
orientovat uli‹n’ ‹‡ru S-smžrem ke komunikaci ke sklepóm, se zvùäen’m kapacity lokality. Orientace
uli‹n’ ‹‡ry je pak vùhodnžjä’. V m’stž nejsou vybudov‡ny inìenùrskŽ s’tž, tyto jsou v dosahu.
Kapacita je 12 aì 15 rodinnùch domkó v sevÞenŽm typu z‡stavby.
D 2 - navazuje na lokalitu D1. Kapacita je 5 aì 10 rodinnùch domkó v sevÞenŽm typu z‡stavby.
Lokalitu lze vyuì’t pÞi respektov‡n’ st‡vaj’c’ drìby pozemkó s uli‹n’ ‹‡rou na S-stranž lokality
pÞi komunikaci ke sklepóm. V m’stž nejsou vybudov‡ny inìenùrskŽ s’tž, tyto jsou v dosahu.
Z‡stavbu lze orientovat i k uli‹n’ ‹‡Þe na J-stranž lokality pÞi komunikaci, vedouc’ Z-smžrem
k vodojemu a trati Vinohrady.
E1 - navazuje na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu v JZ ‹‡sti obce pÞi silnici smžrem na Rat’äkovice.
Lokalitu lze vyuì’t po etap‡ch, navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ z‡stavbu smžrem od S k J. Kapacita je 10
aì 15 rodinnùch domkó v sevÞenŽm typu z‡stavby, vytv‡Þej’c’m souvislou uli‹n’ frontu pÞi vjezdu
do obce. V m’stž nejsou vybudov‡ny inìenùrskŽ s’tž, tyto jsou v dosahu
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
35
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
8.- 3
X - lokalita je na S-okraji obce u are‡lu Anticorro v c’pu u zast‡vky veÞejnŽ dopravy pÞi silnic’.
Lokalita je vyuìiteln‡ pro vùstavbu 1 aì 2 rodinnùch domkó. Z‡stavba mus’ bùt v sevÞenŽm typu,
ukon‹uje obytnou z—nu obce, uzav’r‡ pohled S-smžrem a odcloËuje are‡l vùroby.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
36
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
9.- 1
9. PLOCHY PRO OB‰ANSKOU VYBAVENOST
Jsou ur‹eny pro objekty a plochy ob‹anskŽ vybavenosti, objekty pro spr‡vu
a reprezentaci obce a veÞejnŽ klidovŽ plochy pro odpo‹inek veÞejnosti (parky),
jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi plochami uvedenŽho charakteru a plochami t’mto œzemn’m
pl‡nem navrìenùmi.
Ve Vacenovic’ch se nach‡z’ z‡kladn’ äkola, mateÞsk‡ äkola, poäta, zdrav. stÞedisko, kulturn’
zaÞ’zen’, kostel a hÞbitov, stravovac’ zaÞ’zen’, Þada prodejen a provozoven vùrobn’ch i nevùrobn’ch
sluìeb. Jsou navrìeny plochy pro moìnù rozvoj ob‹anskŽ vybavenosti, kterŽ jsou k dispozici
z œzemnž-prostorovùch hledisek. ò‹elnŽ je um’stžn’ novùch aktivit v centr‡ln’ obytnŽ z—nž a v pÞ’mŽ
vazbž na ni na vymezenùch tzv. obecn’ch sm’äenùch ploch‡ch.
Vyää’ ob‹ansk‡ vybavenost je v okresn’m mžstž Hodon’nž (12 km), dalä’ch vùznamnùch
s’dlech regionu - v Kyjovž (10 km), v Bzenci (10 km) a v Brnž (70 km). Sp‡dovŽ vztahy za vyää’
vybavenost’ jsou stabilizovanŽ.
Pro orientaci uv‡d’me ukazatele pro stanoven’ velikosti ob‹anskŽ vybavenosti podle
pl‡novac’ch metodik, kdyì je uvaìov‡n po‹et obyvatel trvale ìij’c’ch 2 200.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Skupina
zaÞ’zen’
___Podlahov‡ plocha________________________Plocha pozemku______________
m2 /obyv.
obec
m2 /obyv.
obec
2
celkem m
celkem m2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
äkolstv’ a vùchova
kultura a osvžta
tžlovùchova a sport
zdravotnictv’
maloobchod
veÞejnŽ stravov‡n’
nevùrobn’ sluìby
spr‡va a Þ’zen’
1,77
0,04
0,09
0,15
0,28
0,21
0,04
0,03
3 894
88
198
330
616
462
88
66
6,56
0,13
3,05
0,29
0,34
0,60
0,05
0,04
14 432
286
6 710
638
638
1 320
110
88
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
CELKEM
2,61
5 742
11,06
24 332
PÞehled ploch, navrìenùch pro ob‹anskou vybavenost a Òobecn’ sm’äenŽÓ:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lok.
_
traé, ulice
typ z‡stavby
max. podlaìnost
pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
F
G
H1
J1
JV ‹‡st obce u Má
JZ okraj obce
centrum obce
u hÞbitova
BÞez’‹ko
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
1
2+
obecn’ sm’äen‡
s moìnùm bydlen’m
vstupn’ prostor hÞbitova
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
LEGENDA:
Æ = z‡stavba je podm’nžna zpracov‡n’m podrobnžjä’ho Þeäen’ - œzemnž-pl‡novac’ dokumentace z—ny,
‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry.
Popis jednotlivùch lokalit
F - je tvoÞena rohovou ÒprolukouÓ na pozemku st‡vaj’c’ mateÞskŽ äkoly u kÞiìovatky MK v jiìn’
‹‡sti obce, kde se v souladu s excentrickùm vùvojem obce JV smžrem formuje obsluìnŽ centrum
obce, je zde navrìeno um’stžn’ zast‡vky veÞejnŽ dopravy, zajiäéuj’c’ dopravn’ obsluìnost tŽto ‹‡sti
obce. Jedn‡ se o velmi vùznamnou plochu s moìnost’ um’stžn’ spole‹ensky vùznamnžjä’ch sluìeb.
Funkci a dostavbu je nutno Þeäit formou posuzovanŽho individu‡ln’ho n‡vrhu, kterù bude
respektovat r‡z okoln’ z‡stavby a provoz mateÞskŽ äkoly. Plochu lze variantnž vyuì’t pro bydlen’,
popÞ. v kombinaci s ob‹. vybavenost’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
37
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
9.- 2
G - je je na JZ okraji obce, navazuje na sou‹. obytnou z‡stavbu, je na lesn’ ploäe s objektem
bùvalŽho vžìovŽho vodojemu, vyuì’vanŽho jako nosi‹ telekom. technologi’. Plocha navazuje
na sportovn’ stadion. Jedn‡ se o tzv. obecn’ sm’äenou plochu s pÞ’pustnùm äirä’m spektrem funkc’,
vhodnou pro vùstavbu ob‹anskŽ vybavenosti v n‡vaznosti na sport. are‡l, popÞ. pro rozä’Þen’ ploch
sportu a m’stn’ rekreace. Pozemky jsou z‹‡sti v majetku obce, inìenùrskŽ s’tž jsou v bl’zkosti.
Plochu lze variantnž vyuì’t pro bydlen’, popÞ. v kombinaci s ob‹. vybavenost’.
H 1 - se nach‡z’ v z‡humenn’ trati za kulturn’m domem v pÞ’mŽ prov‡zanosti na centr‡ln’ obytnou
z—nu obce. Jedn‡ se o velmi vùznamnou plochu s moìnost’ um’stžn’ spole‹ensky vùznamnžjä’ch
sluìeb, svùm rozsahem a um’stžn’m jedinou dostupnou pÞ’mo z centra obce. Plocha je vyuìiteln‡
pro ob‹anskou vybavenost, kulturnž-spole‹enskù are‡l s parkovou œpravou apod.
J1 - je tvoÞena lokalitou ÒBÞez’‹koÓ J od okraje obc, je zde objekt restaurace a pÞ’rodn’ amfite‡tr,
jedn‡ se plochu, vhodnou pro rozvoj ob‹anskŽ vybavenosti a sluìeb s moìnost’ bydlen’ spr‡vce.
Je to z‹‡sti lesn’ póda. InìenùrskŽ s’tž jsou v bl’zkosti.
U hÞbitova - plocha je v n‡vaznosti na vstupn’ prostor hÞbitova. Jedn‡ se o plochu vhodnou
pro parkoviätž a parkovou œpravu pÞedvstupn’ho prostoru hÞbitova. Na ploäe by bylo moìno um’stit
dominantn’ drobnou sakr‡ln’ ‹i pietn’ stavbu.
Dalä’ ploänŽ rezervy pro ob‹anskou vybavenost ‹i vùhledovŽ aktivity obce v sou‹asnŽ dobž
nejsou v prostoru obce ve vhodnùch poloh‡ch k dispozici. O vyuìit’ potenci‡ln’ch ploch je nutno
rozhodovat z hlediska dlouhodobŽ strategie, perspektivnž je nutno zvaìovat o vyuìit’ objektó a ploch
v centr‡ln’ obytnŽ z—nž a v pÞ’padž moìnost’ usilovat o usmžrnžn’ jejich vyuìit’ v z‡jmu obce
(v souladu s funkc’ centra obce).
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
38
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10.- 1
10.
(+ MALOVøROBNê VINNƒ SKLEPY)
Jsou ur‹eny pro zaÞ’zen’ sportu, rekreace, resp. malovùrobn’ vinnŽ sklepy
a klidovŽ plochy pro odpo‹inek veÞejnosti (parky). Jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi
plochami uvedenŽho charakteru a plochami t’mto œzemn’m pl‡nem navrìenùmi
10.1. REKREACE NADMêSTNêHO VøZNAMU
V sou‹asnŽ dobž se Vacenovice v systŽmu nadm’stn’ rekreace uplatËuj’ nevùraznž, obec leì’
mimo hlavn’ turistickŽ vùchoz’ body. Krajina a obec s atraktivitami skùt‡ pomžrnž dobrŽ podm’nky
pro m’stn’ rekreaci, dynamickou rekreaci a cykloturistiku.
Objekty individu‡ln’ rekreace:
Jak jiì bylo konstatov‡no v kapitole o byt. fondu, v k.œ. obce se dle œdajó ze s‹’t‡n’ ‰Sò
1991, nach‡z’ pouze 3 objekty individu‡ln’ rekreace (Ònevy‹lenžnŽ chalupyÓ). V obci se väak
nach‡z’ Þada domkó rekrea‹n’ho charakteru a nžkterŽ objekty vinnùch sklepó nesou nad lisovnou
rekrea‹n’ nadstavbu s lóìkovou kapacitou. Rozvoj individu‡ln’ pobytovŽ rekreace v k.œ obce mimo
formu chalup‡Þskou nen’ ì‡douc’.
Cykloturistika, pžä’ turistika
òzem’ m‡ historickou tradici v cyklistickŽ dopravž, jeì je m’stn’mi ob‹any vyuì’v‡na
k cest‡m za prac’ a pod. òzem’ je vhodnŽ pro cykloturistiku, tuto je moìno provozovat po s’ti
m’stn’ch a œ‹elovùch komunikac’. V r‡mci region‡ln’ch projektó jsou vyzna‹eny cyklostezky,
proch‡zej’c’ regionem. Z‡jmovùm œzem’m Vacenovic proch‡z’ trasy stezek:
Moravsk‡ vinn‡, proch‡zej’c’ katastrem Vacenovic v trase od Milotic podŽl are‡lu vinnùch
sklepó ëlŽbky pod kostelem, na J okraj obce , odtud JV ke komplexu vinnùch sklepó ÒSlavinÓ
na k.œ. Rat’äkovice.
Podluì’, proch‡zej’c’ od Rohatce pÞes Rœdn’k a BÞez’‹ko do centra Vacenovic a odtud
v soubžhu s Moravskou vinnou smžrem na Rat’äkovice.
Obc’ proch‡zej’ dvž zna‹enŽ turistickŽ trasy:
modr‡ zna‹ka - Rat’äkovice - Vacenovice - Vlkoä,
ìlut‡ zna‹ka - Rohatec - SoboËky - Vacenovice pÞes Rudn’k.
10.2. REKREACE MêSTNêHO VøZNAMU (v‹.malovùrobn’ch vinnùch sklepó)
òroveË podm’nek pro m’stn’ rekreaci (obyvatel obce) je jedn’m z mžÞ’tek kultury bydlen’
a vùznamnùm stabilizuj’c’m ‹initelem. Vacenovice maj’ potenci‡lnž pomžrnž dobrŽ podm’nky
pro m’stn’ rekreaci, dostupnost rekrea‹n’ krajiny k vych‡zk‡m je vyhovuj’c’, nezbytnŽ je upravit
a ozelenit cesty mimo silni‹n’ tahy. Jako c’le vych‡zek obyvatel se uv‡d’ pÞedevä’m lesn’ celek
Doubravy v izochromž 30 minut. Z‡kladn’ prostorovž - estetickŽ podm’nky v z‡jmovŽm œzem’
jsou pÞ’znivŽ. V r‡mci katastr‡ln’ho œzem’ obce existuje v sou‹. dobž jeden are‡l pro sportovnžrekrea‹n’ vyuìit’.
Pro sport a m’stn’ rekreaci navrhujeme vyuìit’ tžchto ploch:
STçVAJêCê PLOCHY:
Plochy pro sport a rekreaci
T - hÞiätž na kopanou - je v podstatž jedinou sportovn’ plochou, i kdyì potenci‡l are‡lu
je vùznamnžjä’. VhodnŽ by bylo vyuì’t jej v jeho jiìn’ ‹‡sti i pro kulturnž-spole‹enskŽ funkce
s drobnùmi odpo‹inkovùmi plochami pro volnù ‹as a hry. Pro rozvoj are‡lu doporu‹ujeme zpracovat
podrobnžjä’ koncep‹n’ Þeäen’, kterŽ ovžÞ’ moìnosti vyuìit’.
VinnŽ sklepy se v soustÞedžnŽ formž nach‡zej’ v lokalit‡ch:
Pod kostelem - je tvoÞena tradi‹n’mi zemn’mi sklepy bez obytnùch nadstaveb. Jedn‡ se o vùznamnù
reprezentativn’ prostor obce, umocnžnù stoletùmi l’pami. Are‡l je ucelenù, kapacita je vy‹erp‡na.
Pod silnic’ u kostela - je tvoÞena póvodnž tradi‹n’mi zemn’mi sklepy bez obytnùch nadstaveb.
Prostor byl znehodnocen obytnùmi nadstavbami se sgrafity smžrem k silnici. Zachoval‡ hladina
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
39
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10.- 2
3 zemn’ch sklepó zde ukazuje dÞ’vžjä’ prostorovou a optickou prov‡zanost se sklepy od kostelem.
Are‡l je ucelenù, kapacita je vy‹erp‡na.
U äkoly - je tvoÞen Þadou, z vžtä’ ‹‡sti s obytnou nadstavbou v nejednotnŽm stylu, tvoÞ’ oìivuj’c’
prvek centra obce. VhodnŽ se jev’ postupnŽ architektonickŽ œpravy fas‡d smžrem k tradici. Kapacita
prostoru je vy‹erp‡na.
ëlŽbky (lok. S2) - je tvoÞena postupnž rozäiÞovanou soustÞedžnou jednoÞadovou z‡stavbou pÞi toku,
odvodËuj’c’m plochy Z-od obce. Z‡stavba je z‹‡sti jednotn‡ se z‹‡sti tradi‹n’m tvaroslov’m. Lokalita
je vyuìita z menä’ ‹‡sti (cca 28 sklepó), zbùv‡ cca 30 póvodnž vymezenùch pozemkó. VhodnŽ
regulovat tvaroslov’ staveb.
NAVRëENƒ PLOCHY:
G - je je na JZ okraji obce, navazuje na sou‹. obytnou z‡stavbu, je na lesn’ ploäe s objektem
bùvalŽho vžìovŽho vodojemu, vyuì’vanŽho jako nosi‹ telekom. zaÞ’zen’. Plocha navazuje
na sportovn’ stadion. Jedn‡ se o tzv.obecn’ sm’äenou plochu, vhodnou pro vùstavbu ob‹anskŽ
vybavenosti v n‡vaznosti na sport. are‡l, popÞ. pro rozä’Þen’ ploch sportu a m’stn’ rekreace.
Pozemky jsou z‹‡sti v majetku obce, inìenùrskŽ s’tž jsou v bl’zkosti. Plochu lze variantnž vyuì’t
pro bydlen’, popÞ. v kombinaci s ob‹. vybavenost’.
S1, S 2 - lokalita malovùrobn’ch vinnùch sklepó ëlŽbky (S2)je tvoÞena st‡vaj’c’ Þadou, je navrìeno
jej’ rozä’Þen’. Kapacita je 30 vinnùch sklepó ve st‡vaj’c’ struktuÞe, kterou je väak moìno rovnžì
vyuì’t pro rozä’Þen’ st‡vaj’c’ch provozó o sousedn’ parcely. Pro rozä’Þen’ moìnosti vùstavby
vinnùch sklepó je navrìena protilehl‡ strana vodote‹e (S1) s kapacitou dalä’ch cca 50 vinnùch
sklepó. Na stranž vodote‹e smžrem ke hÞbitovu je navrìena plocha pro vinaÞskù kulturnžspole‹enskù are‡l s parkovou œpravou. Lze zde um’stit stavby v nezbytnŽm rozsahu, podporuj’c’
prioritn’ funkci a pÞ’rodn’ r‡z are‡lu.
V - je je na J okraji obce za sou‹. z‡stavbou, jedn‡ se o äirä’ prostor s pÞ’znivùmi podm’nkami
pro rozvoj sportu a rekreace na m’stn’ i vyää’ œrovni v äirokŽm spektru. Sou‹‡st’ are‡lu je st‡vaj’c’
pÞ’rodn’ vodn’ n‡drì. Podrobnžjä’ dokumentaci je nutno projednat s org‡nem ochrany pÞ’rody.
Rudn’k, Y - je v J c’pu katastru obce, nach‡z’ se zde bùvalŽ stÞedisko chovu kon’ a vepÞó
s komplexem budov. Are‡l i pÞilehlù prostor m‡ zna‹nù pÞ’rodnž-rekrea‹n’ potenci‡l s pÞ’znivùmi
podm’nkami pro rozvoj sportu a rekreace na nadm’stn’ œrovni v äirokŽm spektru (pobytov‡
i dynamick‡ rekreace, cykloturistika, sport). Existuj’ konkrŽtn’ z‡mžry pro rekrea‹n’ vyuìit’
prostoru. Lokalita se nach‡z’ na turistickŽ migra‹n’ trase, m‡ dobrou dopravn’ dostupnost ze silni‹n’
s’tž i z obce Vacenovice, resp. Rat’äkovice. Plocha st‡vaj’c’ho are‡lu je cca 5 ha, se z‡zem’m
a na nelesn’ pódž. Pro rozä’Þen’ are‡lu je navrìena plocha.
Z - Mrkot‡lky.- je tvoÞena nevelkou enkl‡vou zahrady pÞi Rat’äkovickŽm potoku, pÞ’stupn‡
pÞes most z k.ó. Rat’äkovice, st‡val zde mlùn. Plocha je sou‹‡st’ VKP, z‡stavba zde je ploänž
omezena a podm’nžna respektov‡n’m ochrannŽho reìimu, max. podlaìnost 1+.
PÞehled ploch pro rekreaci a vinnŽ sklepy:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lok.
_
traé, ulice
typ z‡stavby
max. podlaìnost
pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
T
G
V*
R, Y
Z
hÞiätž na kopanou
JZ okraj obce
J od obce
Rudn’k
Mrkot‡lky
vinnŽ sklepy Pod kostelem
vinnŽ sklepy Pod silnic’ u kostela
vinnŽ sklepy U äkoly
S1,2
ëlŽbky
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
O
S
S
O
Æ
Æ
Æ
1+; Æ
1+
0
nezvyäovat
2
1+
bez bydlen’ a indiv. rekreace
rekrea‹n’ komplex
VKP - ochr. reìim
bez ubytov‡n’
bez ubytov‡n’
bez bydlen’
vinnŽ sklepy malovùrobn’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
LEGENDA: Æ = z‡stavba je podm’nžna zpracov‡n’m podrobnžjä’ho Þeäen’ - œzemnž-pl‡novac’ dokumentace
z—ny, ‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry. * - pro ozna‹enou lokalitu je nutno
podrobnžjä’ dokumentaci projednat s org‡nem ochrany pÞ’rody
V lokalitž S2 - ëlŽbky je pÞ’pustnŽ oplocen’ pozemkó vinohradó v z‡zem’ pouze ploty opticky prostupnùmi, kterŽ
se v obrazu krajiny nebudou vùznamnž uplatËovat.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
40
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11.- 1
11.
Jsou ur‹eny pro zaÞ’zen’ vùroby, obchodu a skladó, jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi
plochami uvedenŽho charakteru a rovnžì plochami t’mto œzemn’m pl‡nem
navrìenùmi
Ekonomickù profil œzem’ vych‡z’ z pÞ’rodn’ch potenci‡ló œzem’ a vybudovanŽ hospod‡ÞskŽ
z‡kladny. Z‡jmovŽ œzem’ je tvoÞeno z cca 85 % plochami ornŽ pódy, vinic, sadó a ploch drobnŽ
drìby, s minim‡ln’m zastoupen’m rozptùlenŽ zelenž.
V z‡jmovŽm œzem’ hospod‡Þskou z‡kladnu tvoÞ’ zemždžlsk‡ a lesn’ prvovùroba
a zpracovatelskù prómysl, v menä’ m’Þe vùroba, Þemesla a sluìby. V z‡jmovŽm œzem’ se nach‡z’
evidovanŽ zbytkovŽ z‡soby nerostnùch surovin, zasahuje sem prózkumnŽ œzem’ MND.
11.1. ZEM•D•LSKç VøROBA a PñDNê FOND
11.1.1. Charakteristika zemždžlskŽ vùroby
KlimatickŽ a pódn’ podm’nky jsou pops‡ny v kapitole ‹. 4.
V z‡jmovŽm œzem’ je dlouhodobž stabilizovan‡ struktura zemždžlskŽho pódn’ho fondu,
Struktura druhó pozemkó v katastr‡ln’m œzem’
kultura
vùmžra (ha)
%
orn‡ póda
667
45,5
vinice
17
1,15
zahrady
28
1,9
ovocnŽ sady
0
0
louky
22
1,5
pastviny
22
1,5
lesy
599
40,9
vodn’ plochy
17
1,15
zastavžnŽ plochy
32
2,2
ostatn’ plochy
62
4,2
k. œ. CELKEM
1465
100
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ZERA Rat’äkovice hospodaÞ’ na pÞev‡ìnŽ vùmžÞe ZPF v katastru a provoznž vyuì’v‡ bùvalŽ
stÞedisko ZD na S okraji obce.
11.1.2. Rostlinn‡ vùroba
V katastru obce hospodaÞ’ nžkolik drobnùch zemždžlskùch subjektó a dominantn’ uìivatel
pozemkó, a.s. ZERA Rat’äkovice. Rostlinn‡ vùroba je zamžÞena na vùrobu obilovin a p’cnin.
Rozsah vinic je v k.ó. nevùraznù. ‰‡st pozemkó je pro velkovùrobu neefektivn’ a jsou ponech‡ny
zejmŽna v posledn’m roce ladem.
VINI‰Nê TRAT•
poÞad’
n‡zev vini‹n’ trati
1
Vinohr‡dky
2
Mezi cesty
3
Vinohr‡dky
celkem vini‹n’ trati
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
celkov‡ plocha (ha)
18,0
10,0
4,45
32,45
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11.1.3.
ëivo‹iän‡ vùroba
ëivo‹iän‡ vùroba je realizov‡na pÞev‡ìnž na stÞedisku na severn’m okraji obce (ZERA
Rat’äkovice, a.s.), se specializac’ na vepÞovù vùkrm s tendenc’ rozä’Þen’ dle ekonomickùch moìnost’
provozovatele a œnosnosti stÞediska (ustajovac’ kapacita, PHO). Provoz m‡ cca 15 zamžstnancó.
Z‡mžr pÞedpokl‡d‡ rekonstrukci st‡je K174 na vùkrm prasat, coì bez korekc’ znamen‡
zat’ìen’ obytnŽ z—ny imisemi. Za podm’nky realizace kompenza‹n’ch opatÞen’ (zejmŽna pÞid‡v‡n’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
41
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11.- 2
pÞ’pravku - deodorantu - do krmiva). RëP Okò vydal souhlasnŽ stanovisko s Þadou podm’nek,
m.j. dosadby zelenž v are‡lu farmy a dóslednùm d‡vkov‡n’m pÞ’sad do krmiv k omezen’ produkce
‹pavku z chovu prasat. ëivo‹iänou vùrobu navrhujeme vzhledem k poloze provozu v nivž (inverzn’
poloha) nerozäiÞovat, PHO provozu nesm’ zasahovat obytnou z—nu obce.
Dalä’m stÞediskem s ìivo‹iänou vùrobou je Rudn’k, dÞ’ve specializovanù na chov kon’, tento
byl z‹‡sti zruäen. StÞedisko m‡ kombinovanŽ majetkovŽ vztahy i vyuìit’. Je zde um’stžn vùkrm
vepÞó a nžkolik kon’. StÞedisko m‡ zna‹nù rozvojovù potenci‡l v äirä’m spektru funkc’, navrhovanŽ
vyuìit’ je chov kon’, sport a rekreace, popÞ zpracovatelskù prómysl prvovùrobn’ produkce apod.
S rozvojem ìivo‹iänŽ vùroby se v n‡vrhovŽm obdob’ neuvaìuje, naopak je navrìena zmžna funkce
smžrem k rekreaci a aktivit‡m, nezatžìuj’c’m ìivotn’ prostÞed’ lokality a krajiny.
Pro moìnost um’stžn’ zemždžlskùch dvoró nejsou navrhov‡ny specifickŽ funk‹n’ rozvojovŽ plochy,
neboé nen’ aktu‡ln’ z‡jem. PÞ’padnŽ provozn’ jednotky je moìno um’stit v r‡mci navrìenùch ploch
pro vùrobn’ provozy na ploch‡ch s regulativem Vp, popÞ. obytnŽ dvory ‹i alternativn’ ekologickou
vùrobu v na ploch‡ch s regulativem Vb.
11.1.4.
P‡sma hygienickŽ ochrany
StÞedisko ZERA
P‡smo hygienickŽ ochrany s korekcemi na deodoraci, technologii, pÞevùäen’, zeleË a smžr
vžtru bylo stanoveno na 220,38 m, kdyì vzd‡lenost objektu hygienickŽ ochrany nejbl’ìe emisn’ho
stÞedu je 234,89 m, t.zn., ìe je PHO za stanovenùch podm’nek vyhovuj’c’.
Z hlediska œzemn’ch a funk‹n’ch vztahó se jedn‡ o potenci‡ln’ stÞet funkc’, kterù je
zamùälenou rekonstrukc’ st‡je na vepÞ. vùkrm se zvùäen’m stavu d‡le prohlubov‡n. Chov vepÞó
navrhujeme nerozäiÞovat s pÞechodem na chov prasat na hlubokŽ podestùlce.
StÞedisko Rudn’k - nem‡ stanoveno PHO.
Dle poìadavku hygienika nesm’ bùt p‡chnouc’ l‡tky ve vystupuj’c’ vzduäninž obsaìeny
v koncentrac’ch, obtžìuj’c’ch obyvatelstvo. Toto pravidlo je nutno aplikovat obecnž pro provozy
zemždžlskŽ vùroby na katastru obce.
11.1.5
Zemždžlsk‡ doprava
Dle informac’ obecn’ho œÞadu nejsou problŽmy v Þeäen’ cestn’ s’tž, nejsou pociéov‡ny kolize
s obytnou funkc’ obce. Potenci‡lnž problematickŽ se jev’ zneprójezdnžn’ prostoru jiìnž od are‡lu
Anticorro, tento prostor byl zaplocen. Znemoìnžn’ prójezdu vede ke komplikaci pÞi prójezdu œ‹elovŽ
dopravy v danŽm prostoru a nutnost jej’ho zavle‹en’ do obytnŽ z—ny obce, coì vytv‡Þ’ potenci‡ln’
stÞet funkc’. Navrhujeme obnoven’ dopravn’ prostupnosti v póvodn’m rozsahu.
S’é poln’ch cest je v z‡sadž dostate‹n‡, vyhovuj’c’ potÞeb‡m. Navrhujeme propojen’
jednotlivùch krajinnùch prostoró kolem obce s’t’ œ‹elovùch komunikac’ a poln’ch cest mimo obytnou
z—nu.
11.1.6 PozemkovŽ œpravy
Dle sdžlen’ pracovn’kó PozemkovŽho œÞadu Okò Hodon’n zpracov‡n’ komplexn’ch
pozemkovùch œprav na katastr‡ln’m œzem’ Vacenovice nebylo zah‡jeno. V œzem’ byly dosud
prov‡džny pouze jednoduchŽ pozemkovŽ œpravy v nžkolika menä’ch lokalit‡ch, neodr‡ìej’ se zde
rozvojovŽ z‡mžry dle n‡vrhu òPN, proto bude nutno pozemkovŽ œpravy zpracov‡vat ‹i aktualizovat
dle schv‡lenŽ koncepce rozvoje obce.
11.1.7 ZemždžlskŽ hospod‡Þstv’ v obytnŽ z—nž:
Pro orientaci pÞi posuzov‡n’ z‡mžró zÞizov‡n’ ‹i jiì provozuj’c’ch chovó hospod‡Þskùch zv’Þat
v obytnŽ z—nž uv‡d’me z‡kladn’ pÞehled hloubky p‡sma hygienickŽ ochrany pro jednotlivŽ druhy
a mnoìstv’ bžìnž chovanùch zv’Þat. PÞi kombinaci druhó zv’Þat lze orienta‹nž hodnoty, kterŽ jsou
uvedeny v metrech, s‹’tat. Kaìdù chov je väak nutno vzhledem k individu‡ln’m podm’nk‡m lokality
chovu specificky posoudit, rozhoduj’c’ je stanovisko pÞ’sluänŽho hygienika.
11.1.8 Protierozn’ ochrana zemždžlskŽ pódy
Relief katastr‡ln’ho œzem’ Vacenovic je ohroìov‡n vodn’ eroz’ pouze v poloh‡ch
se sklonitùmi pozemky, popÞ. v poloh‡ch s velkou dŽlkou svahu, ohroìeno je cca 5 % zem.
pozemkó. Tato eroze neohroìuje vlastn’ obec. PÞi znalosti m’stn’ch podm’nek lze erozi dobÞe
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
42
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11.- 3
eliminovat, jak to ‹in’ zemždžlsk‡ organizace i v sou‹asnosti, napÞ. organiza‹n’mi opatÞen’mi
a osevn’mi postupy, pžstov‡n’m mŽnž eroznž ohroìenùch plodin .
Vžtrnou eroz’ je zem. póda ohroìena zejmŽna v m’stech, provžtr‡vanùch halnùmi vžtry
od JV, jedn‡ se zejmŽna o pozemky v Z-‹‡sti katastru. Realizace navrìenŽ liniovŽ zelenž pÞispžje
k omezen’ vžtrnŽ eroze.
11.1.9. Poìadavky a doporu‹en’
- vybudovat poln’ obchvaty mimo obytnou z—nu ve smžrech, vyzna‹enùch
ve vùkresovŽ ‹‡sti dokumentace.
- pÞi zmžnž z‡stavu objektó ëV ve respektovat limitn’ PHO a poì‡dat o vyj‡dÞen’
pÞ’sluänŽho hygienika
- zabezpe‹it manipulaci s odpady v souladu s platnùmi pÞedpisy
- v pÞ’padž zaveden’ chovu hospod‡Þskùch zv’Þat typu tzv. rodinn‡ farma, mus’ bùt
tento chov projedn‡n s pÞ’sluänùm hygienikem jeätž pÞed jeho zÞ’zen’m.
11.2. LESNê VøROBA
V katastr‡ln’m œzem’ obce Vacenovice se nach‡z’ ploänž stabilizovanŽ rozlohy lesn’ pódy.
Tyto lesn’ plochy maj’ kromž funkce vùrobn’, vùznamnou funkci ekologickou, krajin‡Þskoestetickou a rekrea‹n’. V celŽm œzem’ je nutno vùhledovž rozä’Þit plochy lesn’ zelenž pÞedevä’m
o funk‹n’ plochy òSES (biologick‡ funkce), ochrannou zeleË (vžtrolamy, bÞehovŽ porosty)
a izola‹n’ zeleË napÞ. u farmy zem.vùroby (hygienicko-estetick‡ funkce). Vzhledem k tendenc’m
rozvoje obce na œkor lesn’ pódy (z dóvodu nedosaìitelnosti jinùch ploch) je nutno prov‡džt
v pÞedstihu n‡hradn’ vùsadby zejmŽna na pozemc’ch, neefektivn’ch pro zemždžlskou vùrobu
(zejmŽna s ohledem na produk‹nost pód a vodn’ reìim).
Lesn’ porosty v k.œ. Vacenovice tvoÞ’ 40,9% vùmžry katastr‡ln’ho œzem’. Celkov‡ vùmžra
lesn’ho pódn’ho fondu je 599 ha.
PloänŽ rozdžlen’ lesó v k.œ. je nerovnomžrnŽ, kdyì pÞev‡ìn‡ rozloha je v J-polovinž k. œ.,
Z - od obce se lesn’ plochy nevyskytuj’.
DruhovŽ sloìen’ lesn’ch porostó nen’ statisticky pÞ’liä pestrŽ. V porostech pÞevaìuje
borovice, mŽnž se vyskytuje dub, habr, jasan l’pa a smrk. V pÞ’mžsi je zastoupen ak‡t, babyka, buk
a modÞ’n.
Ze spr‡vn’ho hlediska patÞ’ ‹‡st lesó pod spr‡vu Lesó ‰eskŽ republiky, s.p. - Lesn’ z‡vod
Str‡ìnice, kterù vykon‡v‡ odbornou spr‡vu na 463 ha lesn’ch pozemc’ch, z nichì porostn’ plocha
‹in’ 442 ha. Jedn‡ se o kategorii lesó hospod‡Þskùch. Organizace na p’semnou ì‡dost sdžlila
projektantovi, ìe nem‡ v œzem’ objekty ani vùrobn’ kapacity, do budoucna nem‡ ì‡dnŽ
specializovanŽ z‡mžry a z‡jmy ve vyuì’v‡n’ œzem’. PÞ’padnŽ rezortn’ poìadavky na komunika‹n’
systŽm ‹i um’stžn’ manipula‹nž-skladovac’ch ploch v k.œ. obce Vacenovice je nutno Þeäit s obecn’
samospr‡vou, rezortn’ z‡jmy je nutno uv‡džt do souladu s obecnùmi poìadavky na polyfunk‹n’
vyuì’v‡n’ krajiny a jej’ ekologickou rovnov‡hu.
Spr‡vcem dalä’ ‹‡sti lesó je obec Vacenovice.
11.3. PRñMYSLOVç VøROBA
Je v obci v sou‹asnosti zastoupena zejmŽna provozy v are‡lu na S-okraji obce. V samotnŽm
sou‹asnž zastavžnŽm œzem’ obce nejsou pro pÞ’padnù dalä’ rozvoj prómyslovŽ vùroby vhodnŽ
podm’nky (obytn‡ z—na, prostorovž - estetickŽ vztahy, infrastruktura).
Z‡sadou pÞi umiséov‡n’ vùrobn’ch aktivit je pÞedch‡zet moìnŽ kolizi s prioritn’ funkc’ bydlen’
pÞi perspektivn’m róstu pÞ’padnŽ vùrobn’ jednotky (p‡smo hygienickŽ ochrany, dopravn’ vazby,
krajin‡Þsko-estetick‡ kriteria).
òzemn’m pl‡nem vymezenŽ vùrobn’ a sm’äenŽ z—ny funk‹n’ se
charakterem vyuì’v‡n’ a vztahem zejmŽna k moìnosti bydlen’. (viz kap. 7)
liä’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
43
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10.- 4
PÞehled ploch pro vùrobu, sklady a sm’äenou funkci:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lokalita-traé
(firma)
funk‹n’ charakter vùroby plocha max. vùäka z‡stavby
regulativ
ha
vùäka hal/podlaìnost
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
st‡vaj’c’ plochy:
Antikoro B‡b’k
B‡b’k äic’ d’lna
ZOPP
ámelc
navrìenŽ rozvojovŽ plochy:
K1*
L1
K3
K4
L2*
M1
M2
Vp
Vp
Vp
kovovùroba
textil. vùroba
sbžr a drt’rna plastó
autovrakoviätž
1,6
0,2
0,4
Æ
Æ
Æ
Æ
Vp
Vp
SR-1
SR-1
Vp
Vb
Vb
zemždžl+nezem.
4,4
zemždžl+nezem.
0,8
z‡zem’ pro chov kon’
max.2
max.1
zemždžl+nezem.
4 ha
neobtžìuj’c’ vùroba, sklady. 4,0
Æ
Æ
1+,Æ
1+,Æ
Æ
Æ
Æ
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
navrìenŽ plochy v tzv. Òobecn’ sm’äenŽÓ, kde je pÞ’pustn‡ vùroba s bydlen’m
G
OR
sm’äen‡ s bydlen’m
0,7
Æ
R - Rudn’k
OR
4
dle regulativó, Æ
LEGENDA:
Æ = z‡stavba je podm’nžna zpracov‡n’m podrobnžjä’ho Þeäen’ - œzemnž-pl‡novac’ dokumentace
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
z—ny, ‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry. * - pro ozna‹enŽ lokality je nutno podrobnžjä’
dokumentaci projednat s org‡nem ochrany pÞ’rody
popis ploch, vhodnùch pro rozvoj vùrobn’ch funkc’:
K 1 - se nach‡z’ S od obce po pravŽ pÞi silnici smžrem na Vracov, pozemky jsou v drobnŽ drìbž,
jsou v sou‹. dobž majetkovž prakticky nedosaìitelnŽ. PÞesto jejich strategick‡ poloha ukazuje
vùrobn’ potenci‡l z œzemn’ch vztahó v nejvùhodnžjä’ poloze. Lze zde um’stit vùrobn’ a skladovac’
provozy. Celkov‡ plocha je cca 3,5 ha, ve vùhledu dalä’ 3,3 ha (lok. K2). Podrobnžjä’ dokumentaci
je nutno projednat s org‡nem ochrany pÞ’rody.
K 3 , K 4 - se nach‡z’ SV od obce na okraji lesa, tvoÞ’c’ho katastr‡ln’ hranici s Vracovem, vyuìit’
ploch je moìnŽ vùhradnž pro chov kon’ a jeho z‡zem’. Um’stit lze zde vùhradnž stavby, podporuj’c’
uvedenou funkci s max. podlaìnost’ 1+.
Plocha K4 je alternativnž navrìena k zalesnžn’, neboé m‡ pro to provoznž-prostorovŽ pÞedpoklady.
L1 - se nach‡z’ na S okraji obce v sou‹asnŽm vùrobn’m are‡lu. Lze zde um’stit vùrobn’ a skladovac’
provozy. Celkov‡ plocha je cca 0,8 ha.
M1, M2 - se nach‡z’ SZ od obce u st‡vaj’c’ho are‡lu s dÞevovùrobou S pÞi silnici u Milotic
a pÞi poln’ cestž. V prostoru je trafostanice, v bl’zkŽ obci Milotice jsou dostupnŽ inìenùrskŽ s’tž.
Plocha je vyuìiteln‡ pro rozä’Þen’ st‡v. provozó ‹i neobtžìuj’c’ vùrobu, distribuci ‹i sklady
s moìnost’ bydlen’ provozovatele. V bl’zkosti se nach‡z’ Zá Milotice, kter‡ je limituj’c’ z hlediska
pÞ’padnŽho PHO provozu, to nesm’ pÞes‡hnout hranici k.ó. Vacenovice. Plocha cca 3,5 ha a 1,2 ha.
G - je v obci Z-od sportovn’ho are‡lu, na ploäe je objekt akvaglobu s um’stžn’m spojovùch
technologi’, plocha je vyuìiteln‡ v äirä’m spektru funkc’, m.j. i pro ‹istou vùrobu s bydlen’m.
R - se nach‡z’ v J c’pu katastr‡ln’ho œzem’ v lokalitž Rudn’k, plocha je vyuìiteln‡ v äirä’m spektru
funkc’, moìnosti vyuìit’ prostoru jsou pomžrnž variabiln’, napÞ. od spec. chovu kon’ pro sportovnžrekrea‹n’ vyuìit’, klubovou ‹innost nebo plochy pro individu‡ln’ ‹i skupinovŽ sporty s ubytovac’m
komplexem, po prvovùrobu ‹i zpracov‡n’ prvovùrobn’ produkce, neobtžìuj’c’ vùrobu s bydlen’m,
ob‹anskou vybavenost. Plocha st‡vaj’c’ho are‡lu je cca 5 ha s potenci‡lnž moìnùm dalä’m rozvojem.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
44
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
11.- 5
11.4
T•ëBA
V z‡jmovŽm œzem’ k.œ. Vacenovice se vùraznž neprom’taj’ z‡jmy tžìby a ochrany nerostnùch
surovin, nejsou zde evidov‡ny jejich vùznamnŽ z‡soby, nejsou vymezena CHLò.
Dle sdžlen’ Obvodn’ho b‡ËskŽho œÞadu v Brnž zn. 08-11/00-630 v z‡jmovŽm œzem’ nen’
evidov‡n v souladu s ust. ¤29, odst. 3 z‡kona ‰NR ‹, 44/1009 Sb. o ochranž a vyuìit’ nerostnŽho
bohatstv’ (horn’ z‡kon) ì‡dnù dobùvac’ prostor.
SZ od obce severnž od silnice Milotice-Vacenovice je st‡vaj’c’ plynov‡ sonda ÒVac 205Ó,
na kterou jsou v‡z‡ny zbytkovŽ z‡soby hoÞlavŽho zemn’ho plynu vùhradn’ho loìiska hoÞlavŽho
zemn’ho plynu Vacenovice, ev. ‹. loì. 3 083872. Loìisko je v evidenci a ochranž a.s. MoravskŽ
naftovŽ doly Hodon’n. Pro tuto ‹‡st loìiska nebylo stanoveno CHLò a ÒzbytkovŽÓ z‡soby maj’ bùt
navrìeny k odpisu vynžt’m z celost‡tn’ evidence.
‰‡st œzem’ je poddolov‡na po minulŽ tžìbž, jedn‡ se o prostor JZ od obce, kterŽ zasahuje
poddol. œz. Rat’äkovice 2 - ev. ‹. 3422014 s ojedinžlùmi projevy poddolov‡n’ po tžìbž
pravdžpodobnž paliv (index v mapž poddol. œzem’ Ò14Ó).
Do k.œ. Vacenovice zasahuje prózkumnŽ œzem’ MND a. s. Hodon’n Pò Bzenec, Pò
DubËany, Pò Rat’äkovice. V k.œ. se nach‡z’ vrt Vac 205, dlouhodobž nevyuì’vanù a d‡le
likvidovanŽ vrty R5 a R8. Vzhledem k vùäe uvedenŽmu pÞedpokl‡daj’ MND, a. s. Hodon’n
pokra‹ov‡n’ geofyzik‡ln’ch i vrtnùch prózkumovùch prac’ v tomto œzem’ i v budoucnosti.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
45
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
12.- 1
BLOK C - GENERELY DOPRAVY
A TECHNICKƒHO VYBAVENê
***
12. DOPRAVA
12.1
PÞepravn’ vztahy
Obec Vacenovice se nach‡z’ mezi mžsty Kyjov a Hodon’n ve vzd‡lenosti cca 8 km od Kyjova
a 10 km od Hodon’na. Na silnici 2. tÞ. II/432, jeì tyto mžsta spojuje, je obec napojena silnicemi III.
tÞ.
Toto spojen’ je rovnžì ur‹uj’c’ v pÞepravn’ch vztaz’ch jak pro individu‡ln’, tak pro
hromadnou dopravu. V pÞepravn’ch vztaz’ch vùraznž pÞevaìuje silni‹n’ doprava nad dopravou
ìelezni‹n’ - napojen’ na s’é ‰eskùch drah zajiäéuje pouze ìel. traé ‹ 340 Brno Ð Vesel’ nad Moravou
s nejbliìä’ ìelezni‹n’ stanic’ Vracov ve vzd‡lenosti cca 4 km od obce.
12.2. Silni‹n’ s’é
Katastr‡ln’m œzem’m obce Vacenovice proch‡zej’ tyto st‡tn’ silnice:
II/432 Holeäov-KromžÞ’ì - Kyjov - Hodon’n
III/4256 Milotice - Vacenovice
III/4257 Rat’äkovice - Vacenovice - Vracov
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Väechny silnice jsou zaÞazeny v ostatn’ silni‹n’ s’ti, silnice II/432 neproch‡z’ zastavžnùm
œzem’m obce. PÞeloìka silnice II/432 - obchvat obce Milotice zas‡hne SZ okraj k.œ. Vacenovice.
Na komunikac’ch v zastavžnŽm œzem’ obce nebylo na st. silnic’ch prov‡džno s‹’t‡n’
dopravy, intenzity dopravy jsou minim‡ln’ a lze je odhadnout cca do 700 skute‹nùch vozidel za den
s n’zkùm pod’lem n‡kladn’ dopravy. Na st. silnic’ch mimo obec se projevuj’ z‡vady sp’äe
provozn’ho charakteru Ð nekvalitn’ povrch (pÞ’p. konstrukce) vozovky, nedokonalŽ odvodnžn’
apod., jeì je moìno Þeäit v r‡mci œdrìby komunikac’. V zastavžnŽm œzem’ obce se nach‡z’ nžkolik
lok‡ln’ch dopravn’ch z‡vad Ð pÞedevä’m v kÞiìovatk‡ch.
Na kÞiìovatce st. silnic ve stÞedu obce (DZ 1) je nedostate‹nù rozhled (z‡stavba), obdobn‡
je situace na dalä’ch dvou kÞiìovatk‡ch silnice III/4257 s m’stn’mi komunikacemi. Ûeäen’ tŽto situace
asanacemi zÞejmž nepÞich‡z’ v œvahu, opatÞen’ budou sp’äe organiza‹n’ (dopravn’ zna‹en’).
Na kÞiìovatce za obc’ ve smžru na Rat’äkovice je rozhled komplikov‡n um’stžn’m autobusovŽ
zast‡vky Ð lze Þeäit stavebn’mi opatÞen’mi s odsunem zast‡vky mimo rozhledovŽ pole.
PodŽl st. silnic jsou nesouvislŽ trasy chodn’kó pro pžä’, coì rovnžì vytv‡Þ’ liniovŽ dopravn’
z‡vady. Chodn’ky je zapotÞeb’ dobudovat v ucelenùch tras‡ch s n‡vaznost’ na jednotlivŽ aktivity,
jeì na sebe v‡ì’ pžä’ provoz.
Kvalita konstrukc’ vozovek je pomžrnž dobr‡, je nutno ji udrìovat pravidelnou œdrìbou.
Funk‹n’ tÞ’dy a kategorie st. silnic v prótahu obc’
Charakter st. silnic v prótahu obc’ je zaÞazuje dle ‰SN 73 6110 Projektov‡n’ m’stn’ch
komunikac’ do funk‹n’ tÞ. B2 jako sbžrnŽ komunikace s funkc’ dopravnž obsluìnou. Z‡tžìe jsou
väak minim‡ln’, silnice Milotice - Vacenovice pÞen‡ä’ pouze m’stn’ dopravu, silnice Vracov Ð
Vacenovice Ð Rat’äkovice propojuje st. silnici I/54 ve smžru od Bzence a MoravskŽho P’sku
s Hodon’nem. Z tžchto dóvodó doporu‹ujeme pÞi n‡vrhu œprav na silnici III/4256 uplatnit parametry
pro komunikaci funk‹n’ tÞ. C2 Ð obsluìnŽ komunikace dle ‰SN 73 6110.
Poloha st. silnic v katastr‡ln’m œzem’ obce je polohovž stabilizov‡na, œpravy budou
v extravil‡nu prov‡džny v kategorii S 9,5/80 u silnice II/432 a S 7,5/60(50) u silnice III. tÞ.
V zastavžnŽm œzem’ obce budou komunikace upravov‡ny dle ‰SN 73 6110 v kategorii MO 8/50
s pÞihlŽdnut’m k okoln’ z‡stavbž a pÞ’padnŽ modifikaci ä’Þky vozovky na 6,0 m.
Ochrann‡ p‡sma komunikac’ v nezastavžnŽ ‹‡sti jsou 15 m od osy komunikace.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
46
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
12.- 2
12.3. S’é m’stn’ch komunikac’
St‡vaj’c’ m’stn’ komunikace v obci jsou uzpósobeny historickŽmu vùvoji obce Ð ulice
se paprskovitž rozb’haj’ ze stÞedu obce, centr‡ln’ ‹‡st obce je tvoÞena starou z‡stavbou, na okraj’ch
postupnž prob’h‡ nov‡ obytn‡ vùstavba.
PÞedevä’m ve starŽ z‡stavbž vzd‡lenost uli‹n’ch ‹ar nevyhovuje plnž poìadavkóm motorovŽ
i pžä’ dopravy (mal‡ vzd‡lenost fas‡d objektó), v novŽ z‡stavbž jsou tyto poìadavky vžtäinou
splnžny. Z‡sadn’m pÞedpokladem n‡vrhu œprav m’stn’ch komunikac’ je nutnost pÞizpósoben’
se st‡vaj’c’ obytnŽ z‡stavbž. á’ÞkovŽ uspoÞ‡d‡n’ m’stn’ch komunikac’ se pohybuje od 3 do 6 m,
prakticky väechny jsou obousmžrnž poj’ìdžnŽ. Organizace dopravy je pÞizpósobena poìadavkóm
uìivateló (vžtäinou se jedn‡ o obyvatel ulice a jej’ho nejbliìä’ho okol’) a moìnostem z‡stavby.
U nžkterùch œzkùch uli‹ek mohou pÞi obousmžrnŽm provozu vznikat kolizn’ situace,
tuto problematiku je moìno Þeäit zjednosmžrnžn’m provozu Ð jedn‡ se väak o choulostivou
z‡leìitost, jeì nemus’ bùt pÞijata kladnž uìivateli komunikac’ a proto je nutno ji pÞedem konzultovat
s org‡ny samospr‡vy a ob‹any obce.
Kvalita m’stn’ch komunikac’ je zna‹nž rozd’ln‡ Ð od nezpevnžnùch povrchó pÞes makadam
aì po kvalitn’ asfaltobetonovŽ vozovky. V posledn’ dobž byla provedena œprava nžkolika ulic
vùstavbou j’zdn’ch p‡só (vžtäinou bez chodn’kó a odstavnùch pruhó), coì vùraznž zvùäilo uìitnou
hodnotu komunikac’. Toto uspoÞ‡d‡n’ odpov’d‡ zaÞazen’ komunikac’ do funk‹n’ tÞ. obytnùch z—n
(D 1), plochy väak postr‡daj’ jak dopravn’ zna‹en’, tak nžkterŽ prvky obvyklŽ v obytnŽ z—nž Ð
pÞedevä’m odstavnŽ plochy mimo j’zdn’ a pochóz’ p‡s, zpomalovac’ prvky (retardŽry, äikany apod.)
a odpov’daj’c’ dopravn’ zna‹en’.
V provedenùch œprav‡ch komunikac’ je zapotÞeb’ pokra‹ovat, zpracovatel òPD väak
doporu‹uje koncep‹nžjä’ Þeäen’ s’tž m’stn’ch komunikac’ se zohlednžn’m zaÞazen’ do funk‹n’ch tÞ’d
dle uìitnŽ hodnoty jednotlivùch ulic (viz vùkres).
12.4. Doprava v klidu
PÞehled kapacit odstavnùch ploch
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
objekt
po‹et œ‹el. jednotek
na jedno st‡n’
po‹et œ‹el jednotek
celkem
potÞeba
skute‹nost/n‡vrh
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
restaurace
obecn’ œÞad
z‡kl. äkola
obchod
hÞbitov
hÞiätž
5 m’st u stolu
30 m2
45 osob
20 m2
700 m2
60
150 m2
100 m2
60 m2
4 000 m2
12
5
2
3
6
20
5
8
8
3
0
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z vùäe uvedenùch œdajó vyplùv‡, ìe potÞeby nejvùznamnžjä’ch objektó ob‹. vybavenosti
v obci jsou v podstatž uspokojov‡ny, k vùraz-nžjä’mu nedostatku parkovac’ch st‡n’ nedoch‡z’.
PÞesto je väak nutno poìadavky dopravy v klidu i nad‡le sledovat a v pÞ’padž vùstavby,
resp. rozä’Þen’ st‡vaj’c’ch kapacit rovnžì rozä’Þit i kapacity zaÞ’zen’ dopravy v klidu.
Nedostatek odstavnùch ploch je patrnù pÞedevä’m u hÞiätž a hÞbitova s kostelem. Rovnžì
u drobnùch obchodó a provozoven, jeì jsou rozm’stžny po obci, je zapotÞeb’ vybudovat menä’
odstavnŽ plochy - dosta‹uj’c’ se jev’ plocha pro cca 2 - 3 odstavn‡ st‡n’.
Vùstavba parkoviätž je rovnžì vhodn‡ na okraji obce u lesn’ cesty ke sportovn’mu
a rekrea‹n’mu are‡lu Rudn’k jihovùchodnž od obce.
PÞi vùstavbž novùch rodinnùch domkó doporu‹ujeme v podm’nk‡ch sta-vebn’ho povolen’
poìadovat vyÞeäen’ odstavov‡n’ vozidel v objektu, pÞ’p. na pozemku stavebn’ka. StejnŽ podm’nky
je tÞeba vyìadovat i pÞi povolov‡n’ stavebn’ch œprav v oblastech, kde je odstavov‡n’ vozidel
problematickŽ - pÞedevä’m podŽl prótahu st. silnice.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
47
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
12.- 3
12.5. VeÞejn‡ hromadn‡ doprava osob
Hromadn‡ osobn’ doprava je v sou‹asnosti zajiäéov‡na autobusovou dopravou
provozovanou ‰SAD Kyjov. ‰etnost tŽto dopravy je dosta‹uj’c’, po‹et linek i spojó je nutno
uchovat minim‡lnž na st‡vaj’c’ œrovni.
PÞehled linek autobusovŽ hromadnŽ dopravy
linka ‹.
trasa
750 200
Hodon’n - Vacenovice - Kyjov
750 910
Moravskù P’sek - Doman’n - Bzenec - Vacenovice - Hodon’n
750 090
Vesel’ nad Moravou - Bzenec - Vacenovice - Rat’äkovice - Hodon’n
V obci jsou tÞi autobusovŽ zast‡vky - Vacenovice - stadion, Vacenovice a Vacenovice druìstvo. Zast‡vka v centru obce se nach‡z’ u to‹ny autobusó, na protžjä’ stranž nen’ z‡liv mimo
j’zdn’ p‡s. Stejnž tak nen’ z‡livy vybavena zast‡vka Vacenovice - stadion, zde jeätž ve vazbž
na kÞiìovatku s m’stn’ komunikac’ vytv‡Þ’ dopravn’ z‡vadu. Zast‡vkovŽ z‡livy se nach‡zej’ pouze
na zast‡vce u are‡lu bùv. zem. druìstva. Absence zast‡vkovùch z‡livó nevyvol‡v‡ s ohledem
na n’zkŽ intenzity dopravn’ problŽmy, jejich vùstavba v poloh‡ch, kde by znamenala neœmžrnŽ
investi‹n’ n‡klady, se nejev’ jako nezbytnž nutn‡.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
12.6. Cyklistick‡ doprava
V oblasti m‡ cyklistick‡ doprava tradi‹n’ funkci, relativnž n’zkŽ intenzity motorovŽ dopravy
na st‡tn’ch silnic’ch a m’stn’ch komunikac’ch umoìËuj’ sm’äenù provoz motorovùch vozidel
a cyklistó na silnic’ch III. tÞ. a nen’ tÞeba zvaìovat vùstavbu oddžlenùch cyklistickùch stezek
Obc’ je vedena rekrea‹n’ cyklistick‡ ãMoravsk‡ vinn‡ stezka" zÞ’zen‡ v r‡mci projektu
Greenways (trasa Rat’äkovice Ð Vacenovice Ð Milotice po st. silnic’ch) a trasa napojuj’c’ Vacenovice
na stezku Podluì’ ve smžru od Rohatce. Z hlediska äirä’ch rekrea‹n’ch vazeb se jev’ vhodnŽ zÞ’zen’
novŽ cyklistickŽ trasy po st‡vaj’c’ch zpevnžnùch œ‹elovùch komunikac’ch pÞes Doubravu smžrem
na Bzenec -PÞ’voz.
12.7.Pžä’ doprava
Pžä’ doprava v obci prob’h‡ pÞedevä’m po tras‡ch st. silnic a m’stn’ch komunikac’. PodŽl
st‡tn’ch silnic je nutno dobudovat souvislŽ chodn’ky, na vžtäinž m’stn’ch komunikac’ je moìnù
sm’äenù provoz s motorovou dopravou (v r‡mci jejich pÞestavby na obytnŽ z—ny). V obci
je vùznamnžjä’ pžä’ trasa z centra ke kostelu a hÞbitovu, tradi‹n’ cesta je rovnžì ke sportovn’mu
a rekrea‹n’mu are‡lu Rudn’k. Obc’ proch‡zej’ dvž zna‹enŽ turistickŽ trasy Rat’äkovice - Vacenovice Vlkoä (modr‡ zna‹ka) a Rohatec - SoboËky - Vacenovice pÞes Rudn’k (ìlut‡ zna‹ka).
12.8. ò‹elov‡ doprava
ò‹elovou dopravu v œzem’ pÞedstavuje pÞedevä’m doprava zemždžlsk‡, jeì je v‡z‡na
pÞedevä’m na are‡l statku na severn’m okraji obce. ò‹elovŽ komunikace jiìnž a vùchodnž od obce
tvoÞ’ lesn’ cesty do Doubravy. Trasy zemždžlskŽ dopravy je nutno dóslednž vŽst mimo obytnou
z‡stavbu, resp. po jej’m okraji, m’stn’ komunikace mohou slouìit pouze potÞeb‡m zemždžlskŽ
malovùroby.
12.9. Nekonven‹n’ doprava
V z‡jmovŽm œzem’ se nenach‡zej’ ì‡dn‡ zaÞ’zen’ nekonven‹n’ dopravy, stejnž tak nejsou
v z‡jmovŽm œzem’ dopady tŽto dopravy ze äirä’ch vztahó. Ve vùhledovùch progn—z‡ch je uvaìov‡no
s vùstavbou DunajskŽ vodn’ cesty (propojen’ D-O-L, pÞ’pojka na V’deË), kter‡ proch‡z’ sousedn’m
katastrem Rohatce pÞibliìnž v trase Þeky Moravy. Trasa je dle podkladó ze studie fy Aquatis s.r.o.
(1998) orienta‹nž zakreslena ve vùkrese äirä’ch vztahó (‹. 8). V sou‹asnŽ dobž nejsou zn‡my
‹i projektov‡ny dopady na z‡jmovŽ œzem’ obce Vacenovice.
12.10. Vliv dopravy na ìivotn’ prostÞed’
Dopravn’ z‡tžìe na st. silnic’ch jsou minim‡ln’ a nedosahuj’ hodnot, jeì by negativn’m
zpósobem ovlivËovaly kvalitu ìivotn’ho prostÞed’ v obci. Z tohoto dóvodu nebylo vyhodnocen’
hlukovùch pomžró prov‡džno, maxim‡ln’ hladiny hluku z dopravy nepÞekra‹uj’ hygienickŽ limity
dle naÞ’zen’ vl‡dy ‹. 502/2000 Sb. O ochranž zdrav’ pÞed nepÞ’znivùmi œ‹inky hluku a vibrac’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
48
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 1
13. VODNê HOSPODçÛSTVê
13.1 VODNê ZDROJE
13.1.1
Obecn’ veÞejnù vodovod
Zdrojem vody pro obecn’ veÞejnù vodovod Vacenovice je skupinovù vodovod Bzenec Ð
Kyjov Ð Hodon’n, jehoì hlavn’m zdrojem je œpravna vody Bzenec Ð PÞ’voz. Voda dod‡vanŽ
z œpravny odpov’d‡ ‰SN 75 7111 Pitn‡ voda.
N‡vrh:
V naäich n‡vrz’ch pÞedpokl‡d‡me z hlediska vyuìit’ vodn’ch zdrojó zachov‡n’ st‡vaj’c’ho
stavu, tzn. z‡sobov‡n’ ze skupinovŽho vodovodu Bzenec Ð Kyjov Ð Hodon’n. Zdroj je dostate‹nž
kapacitn’ i pro vùhledovŽ z‡sobov‡n’ obce.
13.1.2
M’stn’ zdroje
Vodou z m’stn’ch zdrojó jsou z‡sobov‡ny obyvatelŽ obce nenapojen’ na obecn’ vodovod
(cca 488 obyv.) a prómyslovŽ a zemždžlskŽ podniky.
V pÞ’padž jednotlivùch obyvatel obce se jedn‡ o individu‡ln’ studny s róznou vydatnost’
a kvalitou vody. Vzhledem k n’zkŽmu odbžru vody z veÞejnŽho vodovodu na 1 obyv. lze
pÞedpokl‡dat, ìe vlastn’ zdroje vyuì’vaj’ i obyvatelŽ napojen’ na vodovod.
StÞedisko Zery Rat’äkovice je rovnžì z‡sobov‡no z m’stn’ho zdroje, kterùm je vrt, situovanù
severoz‡padnž od are‡lu stÞediska, byl v roce 1980 celkovž rekonstruov‡n. Voda je ze zdroje
‹erp‡na do vžìovŽho vodojemu AKNA GLOBUS 100 m3 , kterù je um’stžn do are‡lu, odkud je
rozv‡džna po spotÞebiäti. ‰erp‡n’ vody z vrtu do vodojemu je ovl‡d‡no pomoc’ hladinovùch
sp’na‹ó. Dle sdžlen’ podniku ZERA Rat’äkovice je vydatnost zdroje 1,1 l/s, ‹erpan‡ voda je kvalitn’,
tŽmžÞ bez pÞ’tomnosti dusi‹nanó, odpov’d‡ ‰SN 75 7111 Pitn‡ voda. Voda se vyuì’v‡ pro nap‡jen’
dobytka a jako uìitkov‡ i jako pitn‡ pro zamžstnance.
N‡vrh:
S vodou z m’stn’ch zdrojó je v n‡vrhu po‹’t‡no pro z‡sobov‡n’ navrhovanùch prómyslovùch
z—n na severu z‡stavby, tj. plochy K1, K2 a pÞilehlŽ. V sou‹asnŽ dobž nelze vzhledem k nejasnŽmu
budouc’mu vyuìiti kvantifikovat potÞebu vody pro tyto rozvojovŽ plochy, proto n‡vrh po‹’t‡
jak s vyuìit’m m’stn’ch zdrojó, tak vody z obecn’ho vodovodu.
Plochy M1 a M2 budou rovnžì z‡sobeny z m’stn’ch zdrojó, alternativnž lze uvaìovat
s napojen’m na vodovod v Milotic’ch. Ve väech pÞ’padech je nutnŽ budouc’ vyuìit’ ploch ur‹enùch
k prómyslu posuzovat ve vztahu k potÞebž vody a moìnosti dostupnùch zdrojó ji pokrùt.
Z m’stn’ch zdrojó bude z‡sobov‡na i osada Rœdn’k.
13.2 ZçSOBOVçNê OBCE PITNOU VODOU
Sou‹asnù stav:
Obec Vacenovice je z‡sobov‡na pitnou vodou ze skupinovŽho vodovod Bzenec Ð Kyjov Ð
Hodon’n, na kterù je napojen veÞejnù vodovod obce. Vzhledem k vùäkovŽmu uspoÞ‡d‡n’
je rozvodn‡ s’é obecn’ho vodovodu rozdžlena do dvou tlakovùch p‡sem. Doln’ tlakovŽ p‡smo
je z‡sobeno z vodojemu Milotice o objemu 2 x 250 m3 s maxim‡ln’ hladinou na k—tž 231,50 m.n.m.
Horn’ tlakovŽ p‡smo je napojeno pÞ’mo na pÞivadž‹ Vracov Ð Rat’äkovice, tlak na pÞ’toku
je redukov‡n reduk‹n’m ventilem DN 80. (V minulosti bylo horn’ tlakovŽ p‡smo pod tlakem
vžìovŽho vodojemu AKNA GLOBUS 200 m3 , max. hl. 246,00 m.n.m., min. hl. 239,50 m.n.m.,
um’stžnŽho v jiìn’ ‹‡sti z‡stavby obce. Toto zaÞ’zen’ väak je od roku 1999 mimo provoz.) Potrubn’
s’t’ je obslouìeno cca 100 % zastavžnŽ plochy obce a je na ni napojeno 1 612 obyvatel (cca 77 %).
Vodovodn’ s’é je Þeäena jako okruhov‡, svžtlost potrub’ se pohybuje od DN 80 do DN 200. Potrub’
bylo provedeno pÞev‡ìnž z PVC a PE. Poì‡rn’ funkce vodovodu je zajiäéov‡na pomoc’ podzemn’ch
hydrantó, jejichì um’stžn’ odpov’d‡ ‰SN.
Obecn’ vodovod je z‹‡sti v majetku obce Vacenovice (1270 m) a organizace Vodovody
a kanalizace Hodon’n (5912,5 m), provoz vodovodu zajiäéuj’ Vodovody a kanalizace Hodon’n, a.s.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
49
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 2
N‡vrh:
St‡vaj’c’ vodovodn’ trubn’ s’é bude doplnžna o novŽ Þady, kterŽ budou slouìit
pro z‡sobov‡n’ vodou ploch ur‹enùch k novŽ z‡stavbž. Rozsah a trasov‡n’ navrìenŽho vodovodn’ho
potrub’ je patrnŽ z vùkresovŽ ‹‡sti pÞedkl‡danŽ dokumentace (situace 1 : 2000). V n‡vrhu jsou
rozvodnŽ Þady
v maxim‡ln’ m’Þe zaokruhov‡ny, pouze v m’stech, kde by okruh nebyl efektivn’, byly navrìeny
vžtve. V pÞ’padž lokalit B4, B5 a B6 byly navrìeny pouze hlavn’ Þady pÞes uvedenŽ lokality,
podrobnžjä’ Þeäen’ rozvodnùch vodovodn’ch Þadó uvnitÞ tžchto ploch bude Þeäeno aì v n‡sleduj’c’ch
PD, kde bude stanoveno prostorovŽ Þeäen’ novŽ z‡stavby, trasov‡n’ ulic, nebo obsluìnùch
komunikac’ apod.
Materi‡l a profily novŽho potrub’ budou Þeäit n‡sleduj’c’ stupnž PD na z‡kladž podrobnŽho
vùpo‹tu, vzhledem k prótoku poì‡rn’ vody (u z‡stavby do tÞ’ podlaì’ 6,7 l/s) väak pÞedpokl‡d‡me
v zaokruhovanùch Þadech DN min. 100 a u vžtv’ min. DN 80. (PÞi vùpo‹tech stanovuj’c’ch profily
potrub’ je nutnŽ zejmŽna v koncovùch œsec’ch vz’t v œvahu moìnou stagnaci vody v potrub’
pÞi norm‡ln’m provozu, kter‡ móìe m’t negativn’ vliv na jakost vody v potrub’). PÞi podchodech
pod silnic’ bude potrub’ opatÞeno chr‡ni‹kou, rùha vyplnžna betonem, aby nedoälo k pozdžjä’mu
sed‡n’ vozovky. Poì‡rn’ hydranty budou zbudov‡ny jako podzemn’, jejich um’stžn’ vyplyne
pÞi podrobnžjä’m zpracov‡n’ na z‡kladž podŽlnŽho profilu, kdy se osad’ do zlomovùch bodó
a budou z‡roveË plnit funkci kalosvodó a vzduän’kó. PÞi n‡vrhu bude d‡le dodrìena podm’nka
max. vzd‡lenosti mezi jednotlivùmi poì‡rn’mi hydranty a nejvžtä’ vzd‡lenost od objektó dle ‰SN
136610 a 136620.
Realizac’ novùch Þadó bude vodovodn’ s’t’ pokryto celŽ zastavžnŽ œzem’ v‹etnž
navrhovanùch ploch k z‡stavbž obce a umoìn’ tak napojen’ väem obyvatelóm Vacenovic.
Podle vyj‡dÞen’ VAK Hodon’n, provozuj’c’ch vodovod je nutno Þeäit poì‡rn’ zabezpe‹en’
u navrhovanùch lokalit mimo veÞejnù vodovod. Pro jednotlivŽ lokality je nutno Þeäit v òÛ.
13.2.2 VøPO‰ET POTÛEBY VODY PODLE SM•RNICE ‰. 9/1973
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
FakturovanŽ spotÞeby vody 1999
(m3 )
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
obyvatelstvo:
prómysl
zemždžlstv’:
ostatn’:
32 996
2 216
32
2 910
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
celkem:
38 154
Specifick‡ spotÞeba dom‡cnost’ na 1 obyv.: 56,08 l/den
Na veÞejnù vodovod je napojeno celkem 1 612 obyvatel, coì pÞedstavuje 77,2 % obyvatelstva obce.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Kategorie potÞeby
St‡vaj’c’ stav
N‡vrh
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
A. OBYVATELSTVO
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Po‹et obyvatel
celkem
2100
2400
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Po‹et obyvatel s tab. spotÞebou
280 l/den
230 l/den
150 l/den
40 l/den
SpotÞeba vody pro obyvatelstvo celkem
m3 /den
Po sn’ìen’ o 40 %
m3 /den
Koeficient denn’ nerovnomžr.
Kd
3
3
PotÞeba pro obyvatelstvo
M /den (max. m /den)
Z toho z vlast zdrojó
M3 /den (max. m3 /den)
0
420
1630
50
343,1
205,86
1,5
205,86 (308,79)
115,86 (173,84)
0
600
1770
30
404,70
242,82
1,5
242,82 (364,23)
120,00 (180,00)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
50
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 3
B. OB‰ANSKç VYBAVENOST
Z‡kladn’ vybavenost
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Specifick‡ potÞeba vody
Celkem
l/os/den
m3 /den
30
63,00
42,00
30
72,00
0
Restaurace Ð 6 zaÞ’zen’ s celkem 220 m’st
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celkem
Po‹et m’st
220
220
l/os/den
m3 /den
3
M /den (max. m3 /den)
25
5,50
0
25
5,50
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
MateÞsk‡ äkola
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Po‹et ì‡kó
80
80
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celkem
l/os/den
m3 /den
3
60
4,80
0
60
4,80
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z‡kladn’ äkola
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Po‹et ì‡kó
140
140
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celkem
l/os/den
m3 /den
3
25
3,50
0
25
3,50
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
VeÞejnŽ stravov‡n’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Po‹et obždó
200
200
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celkem
l/os/den
m3 /den
3
25
5,00
0
25
5,00
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
C. PRACOVNêCI
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ZERA Rat’äkovice
PÞ’m‡ spotÞeba
SpotÞeba na myt’
Po‹et osob
PotÞeba pro pracovn’ky
Z toho z vlastn’ch zdrojó
Anticorro
SpotÞeba na myt’
Po‹et osob
B‡b’k Ð äic’ d’lna
SpotÞeba na myt’
Po‹et osob
Pek‡rna
SpotÞeba na myt’
Po‹et osob
l/os/den
l/os/den
M3 /den
M3 /den
l/os/den
l/os/den
M3 /den
M3 /den
l/os/den
l/os/den
M3 /den
M3 /den
l/os/den
l/os/den
M3 /den
M3 /den
5
120
15
1,88
1,88
5
120
15
1,88
1,88
5
120
70
8,75
8,75
5
120
70
8,75
8,75
5
50
20
1,1
0,73
5
50
20
1,1
0,73
5
120
12
1,50
1,00
5
120
12
1,50
1,00
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
51
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 4
p o k r a ‹ o v ‡ n ’ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Kategorie potÞeby
St‡vaj’c’ stav
N‡vrh
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
StolaÞstv’ Ð 3 provozovny celkem 9 zamžstnancó
l/os/den
SpotÞeba na myt’
l/os/den
Po‹et osob
M3 /den
M3 /den
Diskont
l/os/den
SpotÞeba na myt’
l/os/den
Po‹et osob
M3 /den
M3 /den
Duha
l/os/den
SpotÞeba na myt’
l/os/den
Po‹et osob
M3 /den
M3 /den
5
120
9
1,13
0,75
5
120
9
1,13
0,75
5
50
12
0,28
0
5
50
12
0,28
0
5
50
3
0,17
0
5
50
3
0,178
0
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
D. POTÛEBA VODY PRO ZEM•D•LSTVê
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Zemždžlskù podnik (v sou‹asnŽ dobž mimo provoz, vùpo‹et dle ustaj. kapacit)
Prasata - vùkrm
Po‹et kusó
SpotÞeba
Celkem M3 /den
z toho z vlastn’ch zdrojó
selata
Po‹et kusó
SpotÞeba
Celkem
prasnice
Po‹et kusó
SpotÞeba
Celkem
l/ks/den (max. l/ks/den)
(max. m3 /den)
m3 /den
120
15 (20)
1,80 (2,40)
1,80 (2,40)
120
15 (20)
1,80 (2,40)
1,80 (2,40)
m3 /den
760
6 (10)
4,56 (7,60)
4,56 (7,60)
760
6 (10)
4,56 (7,60)
4,56 (7,60)
m3 /den
230
20 (30)
4,60 (6,90)
4,60 (6,90)
230
20 (30)
4,60 (6,90)
4,60 (6,90)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
E. SOUHRN POTÛEBY VODY V‰ETN• DENNê NEROVNOM•RNOSTI
Sou‹asnù stav
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
PotÞeba vody - próm. (max. denn’)
Zdroj vody
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Vodovod (m3 /den)
M’stn’ zdroje (m3 /den)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Obyvatelstvo
Ob‹. vybavenost
Pracovn’ci
Zemždžlstv’
CELKEM
90,00 (134,95)
30,00
1,70
0
121,70 (166,65)
115,86 (173,84)
49,80
13,11
10,96 (14,60)
189,73 (251,35)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
52
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 5
N‡vrh
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
PotÞeba vody - próm. (max. denn’)
Zdroj vody
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Obyvatelstvo
Ob‹. vybavenost
Pracovn’ci
Zemždžlstv’
Vodovod (m3 /den)
122,82 (184,23)
30,00
1,70
0
M’stn’ zdroje (m3 /den)
120,00 (180,00)
49,80
13,11
10,96 (14,60)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
CELKEM
154,52
(215,93)
193,87
(257,51)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.3. ODVçD•Nê A ‰IáT•Nê ODPADNêCH VOD
13.3.1. KANALIZACE
Obec Vacenovice je odkanalizov‡na póvodnž deäéovùm kanaliza‹n’m systŽmem. Kanaliza‹n’
s’é je ‹‡ste‹nž ve spr‡vž VaK a.s. Hodon’n (2 247 m), zbùvaj’c’ ‹‡st je ve spr‡vž obce. Obecn’ ‹‡st
kanalizace byla v posledn’ch 10 letech próbžìnž rozäiÞov‡na a s dalä’m rozäiÞov‡n’m se po‹’t‡
i do budoucna. Póvodn’ stoky jsou provedeny z betonovùch trub DN 300 Ð 600, kanaliza‹n’ äachty
a trouby jiì vžtäinou neodpov’daj’ sou‹asnùm poìadavkóm na kvalitu vodovodn’ s’tž (zejmŽna
vodotžsnost, sklona nivelety, napojen’ domovn’ch pÞ’pojek apod). Novž budovanŽ stoky jsou
provedeny z PVC DN 300 - 600, jejich stav odpov’d‡ sou‹asnž platnùm pÞedpisóm. Stoky dosud
nejsou napojeny na ì‡dnŽ zaÞ’zen’ na ‹iätžn’ odpadn’ch vod (mimo bytovŽho obecn’ho domu
v centru obce), proto by kanalizace mžla odv‡džt pouze deäéovŽ vody a splaäky by mžly bùt j’m‡ny
do bezodtokovùch ìump s periodickùm vyv‡ìen’m, v próbžhu doby väak bylo zjiätžno i napojen’
splaäkovùch vod z pÞilehlùch nemovitost’ a kanalizace funguje jako jednotn‡. Kanalizace je zaœstžna
tÞemi vùustžmi do meliora‹n’ch kan‡ló. Pro dvž vùusti byly stanoveny podm’nky pro vypouätžn’
odpadn’ch vod. Jedn‡ se o tyto objekty:
V-1 Vùusé ve spr‡vž obce, kanalizace ‹‡ste‹nž obecn’ a ‹‡ste‹nž VaK Hodon’n, a.s.
V-2 Vùusé ve spr‡vž VaK Hodon’n, a.s., kanalizace VaK Hodon’n, a.s.
PÞ’pustnŽ mnoìstv’ zne‹iätžn’ (povoleno do konce roku 2003)
V-1 Q= 2 500 m3 /rok Ð povolenŽ mnoìstv’ vod
BSK5
p = 50 mg/l
m = 120 mg/l
bilance max. 0,125 t/rok
CHSKCR
p = 170 mg/l
m = 300 mg/l
NL
p = 50 mg/l
m = 100 mg/l
3
V-2 Q= 900 m /rok Ð povolenŽ mnoìstv’ vod
BSK5
p = 120 mg/l
m = 160 mg/l
CHSKCR
p = 390 mg/l
m = 490 mg/l
NL
p = 86 mg/l
m = 185 mg/l
(ãp", ãm", dle naÞ’zen’ vl‡dy ‹. 82/1999Sb.)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Ve vùkrese ‹. 4 v mžÞ.1 : 2000 je vyzna‹eno trasov‡n’ jednotlivùch stok s rozliäen’m jejich spr‡vce.
N‡vrh:
Z hlediska koncepce bude kanaliza‹n’ systŽm v obci provozov‡n jako jednotnù, pouze
v okrajovùch ‹‡stech obce (jih a z‡pad zastavžnŽho œzem’) je vzhledem k bl’zkosti vhodnŽho
recipientu deäéovùch vod navrìena odd’ln‡ kanalizace. Hlavn’ prioritou n‡vrhó je dokon‹en’
napojen’ Vacenovic na obec Milotice (stavba je v sou‹asnŽ dobž pÞed dokon‹en’m). Napojen’ bude
realizov‡no tlakovùm potrub’m PVC 225 v dŽlce 1 437 m, trasovanùm od novž budovanŽ ‹erpac’
stanice na levŽm bÞehu toku Zamazan‡ podŽl poln’ cesty k Milotic’m (viz. situace 1 : 10 000).
Po vyÞeäen’ likvidace odpadn’ch vod napojen’m na ‰OV Milotice budou st‡vaj’c’ stoky
postupnž napojov‡ny na budovanou ‹erpac’ stanici a vùtlak do Milotic. Koncep‹nž zóstane
kanalizace Þeäena jako jednotn‡, sr‡ìkovŽ vody budou odleh‹ov‡ny do recipientó pomoc’
odleh‹ovac’ch komor. Vzhledem k nepÞ’znivùm sklonovùm pomžróm bude nutno na nžkolika
m’stech odpadn’ vody pÞe‹erp‡vat (viz situace 1 : 2000).
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
53
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 6
K lokalit‡m vùhledovž ur‹enùm k z‡stavbž byly navrìeny novŽ stokovŽ vžtve. V pÞ’padž
lokalit B4 a B5 byly navrìeny pouze hlavn’ stoky v tžchto lokalit‡ch, do kterùch budou sv‡džny
uli‹n’ stoky z jednotlivùch ulic navrhovanŽ z‡stavby. Tyto stoky bude moìno navrhnout
aì po zpracov‡n’ podrobnŽho urbanistickŽho Þeäen’, coì bude Þeäeno v dalä’m stupni œzemnž
pl‡novac’ dokumentace (œzemn’ projekt).
VeäkerŽ n‡vrhy novùch stokovùch vžtv’, odleh‹ovac’ch komor a ‹erpac’ch stanic byly
zakresleny do situace 1 : 2 000. Na stokovŽ s’ti budou zÞ’zeny revizn’ nebo spojovac’ äachty
v minim‡ln’m intervalu 50 m. Profily navrìenŽho potrub’ budou stanoveny vùpo‹tem v dalä’ch
stupn’ch PD (dle ‰SN 75 6101).
Na st‡vaj’c’ch stok‡ch bude dóslednž prov‡džna œdrìba, zejmŽna ‹iätžn’ jednotlivùch stok
a jejich pe‹liv‡ kontrola z hlediska funk‹nosti. U stok kterŽ jsou v horä’m technickŽm stavu
a pÞ’p. neodpov’daj’ sou‹asnùm technickùm poìadavkóm, bude prov‡džna modernizace,
popÞ. celkov‡ rekonstrukce.
Kanaliza‹n’ sbžra‹e jsou navrìeny tak, aby bylo moìno na nž napojit
i pÞ’padnou dalä’ vùstavbu na ploch‡ch ur‹enùch œzemn’m pl‡nem k z‡stavbž
v n‡vrhovŽm obdob’. V podm’nk‡ch stav. Þ’zen’ je nutno systŽm likvidace OV
provžÞit a doloìit. Realizace novž navrìenŽ z‡stavby je podm’nžna Þ‡dnùm
odkanalizov‡n’m do Òvod povrchovùch s poìadavky NaÞ’zen’ vl‡dy ‹. 82/99 SbÓ
(poìadavek Povod’ Moravy, s. p. Brno).
Odkanalizov‡n’ vùrobn’ch z—n je nutno prov‡džt odd’lnùm zpósobem, mnoìstv’ splaäkovùch
vod konzultovat s projektantem kanalizace.
13.3.2. ‰IáT•Nê ODPADNêCH VOD
V obci byla um’stžna ‰OV, kter‡ ‹ist’ splaäkovŽ vody z domu s obecn’mi byty v centru obce
(um’stžn’ ‰OV viz. situace 1 : 2 000). ‰OV je Þeäena jako mechanicko Ð biologick‡, typ BIO
CLEANER BC 30, vùrobce ENVI Ð PUR s.r.o. ‰OV je v sou‹asnŽ dobž ve zkuäebn’m provoze,
povolenŽm na z‡kladž rozhodnut’ Okò RëP Hodon’n ze dne 4.8. 1999, ‹. j. ëP/99/23/6451/231.
Pro zkuäebn’ provoz tohoto zaÞ’zen’ byly stanoveny n‡sleduj’c’ limity:
Q = 4,4 m3 /den, Qmax = 0,1 l/s = 0,3 m3 /hod = 6,6 m3 /den, Qro‹n’ = 1 606 m3 /rok
BSK 5 p = 15 mg/l, BSK 5 m = 30 mg/l, BSK 5 = 0,024 t/rok
CHSK CR p = 55 mg/l, CHSK CR m = 110 mg/l, CHSKCR = 0,88 t/rok
NL p = 20 mg/l, NL m = 40 mg/l, NL = 0,032 t/rok
N-NH+4 p = 5 mg/l, N-NH+4 m = 10 mg/l
Pcelk.p = 3 mg/l, Pcelk. m = 6mg/l
JinŽ zaÞ’zen’ na ‹iätžn’ odpadn’ch vod v obci nen’, odpady od ìivo‹iänŽ vùroby jsou Þeäeny
v r‡mci odpadovŽho hospod‡Þstv’ zemždžlskŽho podniku Ð jsou vyv‡ìeny na pole.
S vùstavbou obecn’ ‰OV se neuvaìuje, odpadn’ vody z Vacenovic budou odvedeny na ‰OV
Milotice, kter‡ byla projektov‡na na 5 000 EO a m‡ tak dostate‹nou kapacitu.
Mnoìstv’ odpadn’ch vod
PÞi stanoven’ mnoìstv’ OV pÞitŽkaj’c’ch na ‰OV vych‡z’me z vypo‹tenŽ potÞeby vody
pro obyvatelstvo, ob‹anskou vybavenost a pracovn’ky - vùhled (viz. kapitola 1.3).
Qp = 337,43 m3 /den; qp = 3,91 l/s; Qm = 458,84 m3 /den; qm = 5,31 l/s
Vùpo‹et zne‹iätžn’ odpadn’ch vod - po‹et obyvatel 2400
Zne‹iätžn’ na jednoho obyvatele
CelkovŽ mnoìstv’ (240 obyvatel)
BSK5
54 g/den
129,60 kg/den = 384 mg/l
NL
49,5 g/den
118,80 kg/den = 352 mg/l
Ncelk
9,9 g/den
23,76 kg/den = 70 mg/l
Pcelk
2,25 g/den
6,00 kg/den = 17,8 mg/l
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
54
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 7
N‡vrh:
Likvidace odpadn’ch vod bude zajiätžna na ‰OV Milotice, splaäkovŽ vody z obce budou
pÞiv‡džny na kanaliza‹n’ systŽm Milotic, napojen’ bude realizov‡no tlakovùm potrub’m PVC 225
v dŽlce 1 437 m, trasovanùm od novž budovanŽ ‹erpac’ stanice na levŽm bÞehu toku Zamazan‡,
podŽl poln’ cesty k Milotic’m (viz. situace 1 : 10 000). Kapacita ‹erpac’ stanice je navrhov‡na
na pÞ’tokovŽ mnoìstv’, kterŽ odpov’d‡ vùpo‹tu uvedenŽm vùäe, tzn, ìe nepo‹’t‡ s rozvojem prómysl
v lokalit‡ch K1, K2 a pÞilehlùch. V naäem n‡vrhu pÞedpokl‡d‡me individu‡ln’ ‹iätžn’ odpadn’ch vod
v kaìdŽm budouc’m provozu. Alternativnž je navrìeno vùtla‹nŽ potrub’ z are‡lu podniku ZERA
podŽl poln’ cesty a vodovodn’ho pÞivadž‹e k ‹erpac’ stanici na vùtla‹nŽm potrub’ na Milotice. T’mto
potrub’m bude moìnŽ odv‡džt odpadn’ vody z prómyslovùch z—n na ‰OV v Milotic’ch. Toto Þeäen’
väak pÞedpokl‡d‡ posouzen’ kapacit vùtla‹nŽho potrub’, ‹erpac’ stanice a ‰OV na vžtä’ prótokovŽ
mnoìstv’ odpadn’ch vod a navrìen’ pÞ’padnùch opatÞen’ na tžchto zaÞ’zen’ch.
St‡vaj’c’ ‰OV pro bytovù dóm v centru obce bude po napojen’ vacenovickŽho kanaliza‹n’ho
systŽmu na Milotice zruäena.
V osadž Rœdn’k bude likvidace odpadn’ch vod Þeäena individu‡lnž. PÞedpokl‡d‡me
zachov‡n’ sou‹asnŽho stavu Ð shromaì“ov‡n’ odpadn’ch vod v bezodtokovùch j’mk‡ch, kterŽ budou
periodicky vyv‡ìeny a likvidov‡ny na ‰OV. V pÞ’padž budov‡n’ kanalizace bude tato Þeäena jako
odd’ln‡, ‰OV bude um’stžna do nivy jiìnž od z‡stavby na levù bÞeh bezejmennŽho toku. Pro ‰OV
navrhujeme pouì’t nžkterou technologii dod‡vanou vùrobcem na kl’‹ a pÞizpósobenou na danŽ
podm’nky. Kone‹n‡ technologie bude zÞejmž vybr‡na na z‡kladž vùbžrovŽho Þ’zen’,
dle konkrŽtnžjä’ch a z‡vaznùch podm’nek dalä’ch stupËó PD a na z‡kladž podrobnžjä’ho rozboru
mnoìstv’ a sloìen’ odpadn’ch vod. Vzhledem k malŽmu po‹tu obyvatel, je moìnŽ uvaìovat o balenŽ
‹ist’rnž odpadn’ch vod, um’stžnou pod œroveË terŽnu.
Voda vypouätžn‡ z ‰OV a v recipientu pod vùpustnùm objektem z ‰OV mus’ splËovat
NaÞ’zen’ vl‡dy ‰R 82/1999 Sb.
13.4. HYDROLOGICKƒ POM•RY
13.4.1. CHARAKTERISTIKY A POPIS VODNêCH TOKñ
Kolem st‡vaj’c’ch tokó v‹. hlavn’ch meliora‹n’ch zaÞ’zen’ ve spr‡vž ZVS je nutno zachovat
manipula‹n’ch pruhó. Z‡roveË je nutno odsouhlasit n‡vrhy doprovodnŽ zelenž kolem vodote‹’,
v‹etnž prvkó òSES.
Zamazan‡
Tento potok pramen’ z‡padnž od zastavžnŽho œzem’ obce protŽk‡ k severn’ hranici katastru, kde œst’
do MilotickŽho rybn’ka.. Tok je upraven, koryto bylo napÞ’meno, m‡ zhruba lichobžìn’kovù profil.
BÞehy koryta jsou strmŽ, neudrìovanŽ, dno koryta je zaneseno bahnitùm sedimentem. CelŽ koryto
je porostlŽ makrofyty (r‡kos). Okol’ toku bylo ve zna‹nŽ ‹‡sti odvodnžno systematickou dren‡ì’.
BÞehovŽ porosty se vyskytuj’ pouze ojedinžle. Popisovanù tok je recipientem pÞe‹iätžnùch
odpadn’ch vod z obecn’ ‰OV a meliora‹n’ch vod z odvodËovac’ch zaÞ’zen’.
Zamazan‡ je ve spr‡vž ZVS, œzemn’ pracoviätž Hodon’n.
N‡vrh: Na toku Zamazan‡ bude prov‡džna bžìn‡ œdrìba, v r‡mci kterŽ bude odstranžn sediment
z koryta toku.
V œseku vinnùch sklepó a od zaœstžn’ pravostrannŽho pÞ’toku po hranice katastru navrhujeme
provŽst revitalizaci toku. Revitalizace se bude tùkat bÞehó koryta, kde budou vyhloubeny kapsy
a vytžìenù materi‡l uloìen do protžjä’ho bÞehu. Dno koryta bude ‹lenžno pomoc’ osamžlùch kamenó
a prahó z dÞevžnŽ kulatiny. Na bÞez’ch koryta bude provedena dosadba druhovž patÞi‹nŽho
bÞehovŽho porostu. PÞesnou podobu revitaliza‹n’ch œprav ur‹’ dalä’ stupnž PD na z‡kladž
hydrotechnickŽho posouzen’. PÞi navrhov‡n’ revitalizace je nutno br‡t v œvahu zaœstžn’ meliora‹n’ch
odpadó z odvodnžn’ pÞilehlùch pozemkó. Pro revitaliza‹n’ œpravy byl v mapovùch podkladech
vymezen pruh v ä’Þce 15 m na pravou stranu od bÞehovŽ hrany koryta toku. Po proveden’
revitalizace bude zvùäena zamo‹ist’c’ schopnost toku, coì spole‹nž s vybudov‡n’m napojen’
Vacenovic na ‰OV Milotice bude m’t z‡sadn’ vliv na zlepäen’ kvality vody ve vodn’ch toc’ch
v ÞeäenŽm katastru.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
55
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 8
Pravostrannù pÞ’tok ZamazanŽ Ð meliora‹n’ kan‡l
Tento tok je pravostrannùm pÞ’tokem ZamazanŽ. Za‹‡tek kan‡lu je vùchodnž od zastavžnŽho
œzem’ obce, jiìnž od lokality ãëidoviny". Po lokalitu ãJezero" m‡ meliora‹n’ kan‡l zhruba
lichobžìn’kovŽ koryto, bÞehy jsou strmŽ, travnatŽ, se slabou pÞ’mžs’ ruder‡ló. Dno koryta je cca 2
aì 2,5 m pod terŽnem, je p’s‹itŽ bez sedimentu. BÞehovŽ porosty jsou spojitŽ, zapojenŽ tvoÞ’
je zejmŽna: vrba, oläe, j’va,borovice bÞ’za, topol. V n‡sleduj’c’m œseku aì po œst’ do ZamazanŽ
je koryto napÞ’menŽ, zna‹nž äirokŽ, bÞehy jsou strmŽ, ruderalizovanŽ. Dno koryta nese znaky
silnŽho zan‡äen’ bahnitùm sedimentem. Cel‡ plocha koryta je na vžtäinž œseku porostl‡ r‡kosem.
BÞehovŽ porosty se vyskytuj’ pouze v œseku nad vtokem do intravil‡nu obce, kde rostou ojedinžlŽ
vrby. I pÞes existenci systematickŽ dren‡ìe je okol’ toku v bl’zkosti lokality ‰ertobrd silnž
podm‡‹eno.
Tok je ve spr‡vž ZVS, œzemn’ pracoviätž Hodon’n.
N‡vrh: Na pravŽm bÞehu byl podŽl popisovanŽho toku vymezen 15 m äirokù pruh pro revitalizaci
toku. Charakter revitaliza‹n’ch œprav bude obdobnù jako v pÞ’padž toku Zamazan‡, poìadavky
na revitalizaci budou vyplùvat z parametró biokoridoru, kterù je podŽl toku v dot‹enŽm œseku
trasov‡n.
Svodnice
Tento tok, kterù je pravostrannùm pÞ’tokem ZamazenŽ, pramen’ mimo ÞeäenŽ œzem’,
do kterŽho pÞitŽk‡ ze severovùchodn’ strany. V lesn’m œseku m‡ tok pÞirozenù charakter, trasa
meandruje, koryto je mžlkŽ, ‹lenitŽ, m‡ m’rnŽ bÞehy, p’s‹itŽ dno ‹lenžnŽ spadlùmi vžtvemi
bÞehovùch porostó. BÞehovù porost je tvoÞen lesn’m porostem. V œseku nad œst’m byl tok upraven,
trasa napÞ’mena, koryto dostalo lichobžìn’kovù profil, bÞehy jsou travnatŽ, ruderalizovanŽ, dno
je p’s‹itŽ, bez sedimentu. BÞehovŽ porosty jsou nespojitŽ, zapojenŽ: oläe, vrba, topol.
N‡vrh: V œseku nad œst’m bude na toku provedena revitalizace, jej’ì charakter je pops‡n v popisu
œprav toku Zamazan‡. V r‡mci tžchto œprav bude provedena i revitalizace malŽ vodn’ plochy
na popisovanŽm toku, v‹etnž zamokÞenŽ plochy jiìnž od tŽto lokality. Plochu je dle naäeho n‡zoru
moìno vyuì’t pro vytvoÞen’ podm’nek k rozmnoìov‡n’ obojìiveln’kó (zÞizov‡n’ tón’ a pod).
PÞesnžjä’ podoby navrhovanùch opatÞen’ budou Þeäit navazuj’c’ stupnž PD na z‡kladž
hydrobiologickŽho zhodnocen’ œzem’.
Levostrannù pÞ’tok Rat’äkovickŽho potoka
Tento tok pramen’ jiìnž od z‡stavby obce. Na horn’m œseku nad lesn’m komplexem byl tok
upraven, koryto bylo napÞ’meno, dostalo lichobžìn’kovù tvar, dno je zna‹nž zahloubeno oproti
terŽnem s bahnitùm sedimentem. Koryto je v tomto œseku silnž zarostlŽ r‡kosem a n‡letovùmi
dÞevinami. BÞehovù porost je v tomto œseku nespojitùm, zapojenù: vrba, bÞ’za, topol.
V lesn’m œseku je tok neupravenù, koryto je neur‹itŽ, zabahnžnŽ, protŽk‡ silnž podm‡‹enou
nivou, kter‡ je hustž porostl‡ n‡letovùmi dÞevinami (zejmŽna bÞ’za).
N‡vrh: Na toku bude prov‡džna bžìn‡ œdrìba.
13.4.2. VODNê NçDRëE
Koupaliätž
Tato n‡drìe je um’stžna severnž od are‡lu Zery Rat’äkovice. N‡drìe je zbudov‡na
jako betonovù bazŽn obdŽln’kovŽho pódorysu. Zdrojem vody je meliora‹n’ kan‡l, kterù je
s koupaliätžm propojen ocelovou troubou. N‡drì je ve velmi äpatnŽm stavu, dle sdžlen’ Oò
je netžsn‡ a propouät’ vodu. N‡drì je zne‹iätžna komun‡ln’m odpadem.
N‡drì je ve spr‡vž obce.
N‡vrh: Vzhledem k havarijn’mu stavu n‡drìe je tento objekt po konzultac’ch s obecn’m Þadem
navrìen ke zruäen’. Nach‡z’ se na ploäe registrovanŽho VKP, proto je nutno pÞi œprav‡ch nutno
respektovat ochrannù reìim a spolupracovat s org‡nem ochrany pÞ’rody.
Vodn’ plocha ãJezero"
V tŽto lokalitž byla zbudov‡na n‡drì, kter‡ m‡ pÞibliìnž obdŽln’kovù pódorys, ò‹elem
n‡drìe bylo v póvodnž zajiäéovat vodu pro z‡vlahy, nyn’ se vyuì’v‡ pro extenzivn’ chov ryb. N‡drì
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
56
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 9
byla vybudov‡na jako hlouben‡, bez objektu hr‡ze. VùpustnŽ zaÞ’zen’ zde nen’, voda
do meliora‹n’ho kan‡lu, n‡drì nelze vypustit, rovnžì nelze manipulovat s hladinou. BÞehy n‡drìe
jsou m’rnŽ, porostlŽ r‡kosem, k bÞehóm pÞilŽhaj’ litor‡ln’ z—ny. Zdrojem vody pro n‡drì jsou
dren‡ìn’ vody z pÞilehlùch pozemkó. N‡drì je ve spr‡vž obce.
K popisovanŽ n‡drìi pÞilŽh‡ prot‡hl‡ vodn’ plocha, kter‡ vznikla pravdžpodobnž zaplaven’m
bùvalùch zemn’kó po experiment‡ln’ tžìbž raäeliny. N‡drì je dotov‡na spodn’ vodou, bÞehy n‡drìe
jsou strmŽ, neupravenŽ, bÞehovù porost je tvoÞen ojedinžle exempl‡Þi vrby, oläe a borovice,
tato n‡drì je sou‹‡st’ vyhl‡äenŽho VKP ÒJezeroÓ
N‡vrh: Navrhujeme bžìnou œdrìbu vodn’ plochy mimo vyhl‡äenù VKP, mžla by m’t pÞ’rodn’
charakter bez technicistn’ho zpevËov‡n’ bÞehó, bude pÞedstavovat zejmŽna odstranžn’ pÞ’padnŽho
zne‹iätžn’, pŽ‹i o ‹istotu vody a o dobrù zdravotn’ stav bÞehovùch porostó. PÞ’padnŽ pom’stn’
zpevnžn’ bÞehó navrhujeme z pÞ’rodn’ch materi‡ló revitaliza‹n’ formou.
Vodn’ plochy ve vyhl‡äenŽm chr‡nžnŽm œzem’ VKP ÒJezeroÓ podlŽhaj’ ochrannŽmu reìimu,
kterù je nutno respektovat spolu s pl‡nem pŽ‹e, kterù ur‹uje zpósob œdrìby.
Hœätik
Tato n‡drì je situov‡na do intravil‡nu obce, jej’ pódorys m‡ pÞibliìnž elipsovitù tvar. N‡drì
byla v minulosti nžkolikan‡sobnž vžtä’, bžhem doby väak vodn’ plocha postupnž ustupovala rozvoji
obce, nžkolik pramenó nap‡jej’c’ n‡drì bylo podchyceno a odvedeno kanalizac’. V sou‹asnosti
je n‡drì dotov‡na deäéovou vodou a pramenem, kterù vyvžr‡ pravdžpodobnž v m’stž sou‹asnŽ
vodn’ plochy. Voda z n‡drìe pÞepad‡ do kanalizace. N‡drì m‡ bahnitŽ dno, strmŽ, neudrìovanŽ
bÞehy, m’sty jsou bÞehy zne‹iäéov‡ny komun‡ln’m odpadem. U bÞehó jsou vytvoÞeny bohat‡
litor‡ln’ p‡sma s r‡kosem. BÞehovŽ porosty se vyskytuj’ jen ojedinžle Ð vrba, bÞ’za aj. N‡drì
je ve spr‡vž obce.
N‡vrh: N‡ä n‡vrh pÞedpokl‡d‡ revitalizaci tŽto lokality, kter‡ bude pÞedstavovat vy‹iätžn’ n‡drìe
od sedimentu a komun‡ln’ho odpadu, œpravu bÞehovùch lini’, zaloìen’ travnatùch porostó a vùsadbu
dÞevin. C’lem tžchto œpravy je vytvoÞen’ esteticky hodnotnŽ lokality s vyuìit’m vodn’ho prvku
ve st‡vaj’c’ z‡stavbž. PÞesnou podobu œprav ur‹’ dalä’ stupnž projektovŽ dokumentace.
N‡drì ãStanoviska"
V roce 1998 byla v ÞeäenŽm œzem’ vytvoÞena nov‡ vodn’ plocha. Jedn‡ se o vodn’ n‡drì
zbudovanou v m’stž bùvalŽ mokÞiny a divokŽ skl‡dky. Akce byla financov‡na z Programu
revitalizace Þ’‹n’ch systŽmó, œ‹el n‡drìe je zejmŽna krajinotvornù, zadrìen’ vody v krajinž, d‡le
m‡ velkù vùznam pro ìivot a rozmnoìov‡n’ obojìiveln’kó. V sou‹asnŽ dobž je realizov‡no vyuìit’
vody z n‡drìe pro z‡vlahu fotbalovŽho hÞiätž. Zdrojem vody pro n‡drì jsou dren‡ìn’ vody
z pÞilehlùch pozemkó a sr‡ìkov‡ voda. VùpustnŽ zaÞ’zen’ nen’ vybudov‡no, voda volnž pÞepad‡
pÞes betonovù pÞepad do toku (pravostrannù pÞ’tok Rat’äkovickŽho potoka). Pódorys n‡drìe
je prot‡hlŽho tvaru, bÞehy jsou m’rnŽ, travnatŽ, udrìovanŽ se‹en’m. U bÞehu vznikaj’ litor‡ln’ z—ny.
Kolem n‡drìe byly provedeny vùsadby bÞehovùch porostó. N‡drì je ve spr‡vž obce.
N‡vrh: Na n‡drìi bude prov‡džna bžìn‡ œdrìba, kter‡ bude spo‹’vat v kontrole a oprav‡ch
funk‹n’ch objektó, se‹en’ travn’ch porostó na bÞez’ch n‡drìe, œdrìbž bÞehovùch porostó a pŽ‹i
o ‹istotu vody v n‡drìi. N‡drì pÞilŽh‡ k navrhovanŽmu biokoridoru, m‡ funkci interak‹n’ho prvku
òSES.
Vodn’ n‡drì ãv cihelnž"
V obdob’ rokó 2000 Ð 2001 byla v m’stž bùvalŽho zemn’ku v lokalitž ãCihelna"
jihovùchodnž od z‡stavby Vacenovic vybudov‡na vodn’ n‡drì. N‡drì byla vytvoÞena zemn’mi
œpravami terŽnn’ deprese, pozóstatku tžìby cihl‡ÞskŽ hl’ny. N‡drì je z‡sobov‡na podzemn’ vodou a
vodou deäéovou
z pÞilehlùch pozemkó. BÞehy n‡drìe byly upraveny, osety travn’m semenem a
os‡zeny vhodnùmi dÞevinami, kterŽ tvoÞ’ porost navazuj’c’ na okoln’ les a vùsadbu na pÞilehlŽ
rekultivovanŽ skl‡dce. Hladina st‡lŽho nadrìen’ je na œrovni 208,98 m.n.m. Plocha n‡drìe je 3280
m2 , objem je 3250 m3 .
N‡vrh: Na n‡drìi bude prov‡džna bžìn‡ œdrìba, kter‡ bude spo‹’vat v kontrole a oprav‡ch
funk‹n’ch objektó, se‹en’ trav. porostó na bÞez’ch, œdrìbž bÞehovùch porostó a pŽ‹i o ‹istotu vody
v n‡drìi.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
57
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
13.- 10
N‡vrh revitalizace n‡drìe v lokalitž ãPastvisko"
Obec uvaìuje o revitalizaci vodn’ plochy v lokalitž ãPastvisko" (viz. situace1 : 10 000).
V sou‹asnŽ dobž je v tŽto lokalitž zamokÞen‡, nevyuì’van‡ plocha s hustùm porostem r‡kosu.
Kolem mokÞiny je souvislù bÞehovù porost Ð zejmŽna topoly. Zdrojem vody je pravdžpodobnž
odvodnžn’ pÞilehlùch pozemkó. Navrhujeme provŽst ‹‡ste‹nŽ odtžìen’ sedimentu z prostoru
mokÞiny a vytvoÞen’ volnŽ vodn’ hladiny. ‰‡st litor‡ln’ch z—n s makrofyty bude zachov‡na (min. 1/3
plochy). D‡le bude provedena œprava bÞehovùch lini’, jejich oset’ travn’m semenem a vùsadba
autochton’ch dÞevin. PÞesnou podobu œprav lokality ur‹’ projektov‡ dokumentace na z‡kladž jej’ho
hydrobiologickŽho posouzen’.
13.4.3. INUNDACE
Vzhledem k vhodnùm morfologickùm pomžróm a um’stžn’ obce na rozvodnici nejsou
v ÞeäenŽm œzem’ v‡ìnžjä’ problŽmy se zaplavov‡n’m pozemkó se z‡stavbou. K z‡plav‡m pozemkó
zahrad a zatopen’ sklepó a studn’ prósakem doch‡z’ v SV ‹‡sti obce S-od toku ÒMeliora‹n’ho
kan‡luÓ u obytnŽ z‡stavby po pravŽ stranž silnice do Vracova. Vzhledem ke konfiguraci terŽnu
a malŽmu sp‡du toku nen’ re‡lnŽ Þeäit situaci formou technickùch opatÞen’ na vodn’m toku.
Kritickùm m’stem pro zajiätžn’ odtoku je propustek pod silnic’, kterù se móìe zan‡äet, jeho funkce
recipientu je zajiätžna pravidelnou œdrìbou.
Obec m‡ zpracovanù povodËovù pl‡n, kterù organiza‹nž Þeä’ situaci pÞi existenci uvedenùch
z‡plav. Dle œdajó uvedenŽho povodËovŽho pl‡nu pÞ’mŽ zatopen’ obytnùch domó nehroz’,
v minulosti k nžmu nedoälo, nen’ stanoveno z‡topovŽ œzem’, ani hranice z‡topy.
13.4.4. ODVODN•Nê
V katastru obce Vacenovice jsou pomžrnž rozs‡hlŽ pozemky odvodnžny. Jedn‡ se zejmŽna
pozemky v bl’zkosti vodn’ch tokó, d‡le o lokality ã Stanoviska", ãU BÞez’", ãD’ly u MilotickŽ
cesty", ãZa jezerem", ãëidoviny", ãPadžlky u VracovskŽ cesty" a ãSedmirohŽ". (OdvodnžnŽ
pozemky jsou vyzna‹eny do situace 1 : 10 000). Odvodnžn’ bylo provedeno jako systematick‡
dren‡ì, recipientem
dren‡ìn’ch vod je v severn’ ‹‡sti ÞeäenŽho œzem’ tok Zamazan‡ a jeho pravostrannŽ pÞ’toky meliora‹n’ kan‡ly. V jiìn’ ‹‡sti vacenovickŽho katastru je recipientem dren‡ìn’ch vod levostrannù
pÞ’tok Rat’äkovickŽho potoka.
N‡vrh: Na st‡vaj’c’ch odvodËovac’ch zaÞ’zen’ch bude prov‡džna bžìn‡ œdrìba. Odvodnžn’
v m’stech ur‹enùch pro revitalizace vodn’ch tokó bude zruäeno. Tyto z‡sahy mus’ bùt technicky
vyÞeäeny tak, aby nedoälo k naruäen’ funkce odvodËovac’ch zaÞ’zen’ na pÞilehlùch pozemc’ch.
13.4.5. POVRCHOVø ODTOK A EROZE
Vzhledem k pÞ’znivŽ morfologii ÞeäenŽho œzem’ zde nejsou v‡ìnžjä’ problŽmy zpósobovanŽ
soustÞedžnùm odtokem a vodn’ eroz’, vyìaduj’c’ Þeäen’ metodou òP, erozi je nutno Þeäit technickoorganiza‹n’mi opatÞen’mi
13.5. OCHRANNç PçSMA
Velikost ochrannŽho p‡sma (OP)
vodohospod‡Þskù prvek
OP (m)
vodovod
kanalizace
vodn’ch tokó
‹ist’rny odpadn’ch vod
2 m na obž strany od vnžjä’ho l’ce potrub’
3 m na obž strany od vnžjä’ho l’ce potrub’
6 m od bÞehovùch hran *
r = 25 m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
* - doprovodn‡ zeleË v‹etnž revitalizace mus’ umoìnit œdrìbu minim. jednostrannž. Prostor OP
je nezastavitelnù s vùjimkou vodn’ch staveb a œprav koryta na z‡kladž odbornž zpracovanŽ
schv‡lenŽ dokumentace.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
58
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 1
14.
ENERGETIKA
14.1. ZçSOBOVçNê ELEKTRICKOU ENERGIê
NadÞazenŽ soustavy a vùrobny.
V ÞeäenŽm œzem’ katastru obce nejsou vybudov‡ny ì‡dnŽ vùrobny elektrickŽ energie,
kterŽ zajiäéuj’ jej’ dod‡vku do distribu‹n’ch s’t’. TotŽì se tùk‡ i rozvoden VVN / VN.
òzem’m katastru väak proch‡z’ veden’ nadÞazenŽ pÞenosovŽ soustavy s provozn’m napžt’m
400 kV Ð VVN 424, spojuj’c’ rozvodny Sokolnice - KÞiìovany. Jedn‡ se o jednoduchŽ veden’
na ocelovùch pÞ’hradovùch stoì‡rech, trasov‡no je pÞes jiìn’ ‹‡st k.œ. a na JV okraji toto œzem’
opouät’. D‡le z‡padn’m smžrem od obce proch‡z’ dvž dvojit‡ nap‡jec’ veden’ distribu‹n’ soustavy
o napžéovŽ hladinž VVN 110 kV. Tato dvž veden’ jsou v soubžhu, prot’naj’ ÞeäenŽ k.œ. ve smžru
S - J. Jedn‡ se o veden’ na ocelovùch pÞ’hradovùch stoì‡rech a to:
- VVN 2x 110 kV ‹. 535/536, spojuj’c’ rozvodny Sokolnice a Hodon’n
- VVN 2x110 kV ‹. 541/547, spojuj’c’ rozvodny Hodon’n, Kyjov a P‡nov s ‰D Nedakonice.
Z hlediska rozvoje pÞenosovŽ soustavy ‰EZ je v dlouhodobŽm koncep‹n’m vùhledu
uvaìov‡no s vùstavbou novŽ rozvodny 400/110 kV, jej’ì um’stžn’ se pÞedpokl‡d‡ v katastru
Rat’äkovice, lokalitž "Roztrh‡nky". Realizace tŽto vùstavby se pÞedpokl‡d‡ po r. 2015
(podle vyj‡dÞen’ ‰EPS a.s., Praha). V pÞ’padž jej’ realizace bude nutnŽ pro zaœstžn’ do systŽmu
pÞenosovŽ soustavy (PS) provŽst vùstavbu novŽho veden’ nadÞazenŽ soustavy v napžéovŽ hladinž
VVN 400 kV. Jeho trasa se tedy dotkne ÞeäenŽho k.œ. obce v jeho jiìn’ ‹‡sti, v prostoru st‡vaj’c’ch
tras veden’ VVN 110 kV a 400 kV. NovŽ spojovac’ veden’ VVN 400 kV bude spojovat rozvodnu
Sokolnice s novž navrhovanou R 400/110 kV Rat’äkovice. Jeho trasov‡n’ se pÞedpokl‡d‡ v soubžhu
se st‡vaj’c’m veden’m VVN 400 kV ‹ 424 a to vpravo ve smžru od Sokolnic. PÞi vstupu na k.œ.
Vacenovice bude kÞiìovat st‡vaj’c’ veden’ VVN 110 kV a pÞi jejich pÞekÞ’ìen’ se odklon’ od st‡vaj’c’
trasy ‹. 424 a pÞiklon’ do soubžhu se st‡vaj’c’m veden’m VVN 110 kV ‹ 541 a 547 ve smžru
na novž pl‡novanou rozvodnu Rat’äkovice. D‡le bude nutnŽ provŽst zaœstžn’ st‡vaj’c’ho veden’
VVN ‹. 424 do navrhovanŽ rozvodny a to zasmy‹kov‡n’m z prostoru od st‡vaj’c’ zemždžlskŽ farmy
Rudn’k ve smžru ke st‡vaj’c’m veden’m 110 kV a d‡le bude pokra‹ovat v jejich soubžhu a s novž
navrhovanùm spojovac’m veden’m 400 kV Sokolnice Ð Rat’äkovice. Pro trasu tžchto veden’ je nutnŽ
vymezit koridor v ä’Þi max. 60m v‹etnž ochrannŽho p‡sma.
V n‡vaznosti na vùstavbu tŽto rozvodny pl‡nuje a.s. JME Brno z hlediska rozvoje s’t’ VVN
110kV vùstavbu dvojitŽho veden’ tŽto napžéovŽ hladiny. Jedn‡ se o vùhledovŽ veden’ 2x110 kV
Rohatec (Ratiäkovice) Ð ‰ej‹.Toto dvojitŽ veden’ bude v soubžhu se st‡vaj’c’mi linkami VVN
535/536 ve smžru na Kyjov po levŽ stranž v osovŽ vzd‡lenosti cca. 20m. Po kÞ’ìen’ se st‡vaj’c’m
veden’m 400kV ‹. 424 se odklon’ a bude pokra‹ovat v soubžhu s t’mto veden’m po pravŽ stranž
ve smžru na ‰ej‹ v osovŽ vzd‡lenosti cca. 30m.
Provozovatelem veden’ nadÞazenŽ soustavy VVN 400 kV je ‰EPS, a.s., Praha, Provozn’
spr‡va pÞenosovŽ soustavy Morava jih, Kom‡rovsk‡ 12, 617 00 Brno. Provozovatelem soustavy
VVN 110 kV je Region‡ln’ centrum VVN JME, a.s., Brno, H‡dy 2.
Z‡sobov‡n’ obce
V œzem’ n‡leìej’c’m do katastru obce nen’ v sou‹asnŽ dobž ì‡dnù vžtä’ odbžratel, kterù by
svùm odbžrem vùraznž ovlivËoval bžìnù zpósob dod‡vky el. energie z rozvodnŽ s’tž VN, pÞ’p. NN.
Spr‡vcem a provozovatelem distribu‹n’ soustavy, ze kterŽ je obec z‡sobov‡na el. energi’
je JME, a.s. Brno, RCD Hodon’n.
Jej’ Þeäen’ a poìadavky na zajiätžn’ potÞebnŽho pÞ’konu jsou ovlivnžny situac’, ìe obec je z‡sobov‡na
energiemi dvojcestnž a to elektÞinou a zemn’m plynem. NepÞedpokl‡d‡ se tedy vùraznŽ zvyäov‡n’
n‡rokó na zajiätžn’ elektrickŽho pÞ’konu pro vyt‡pžn’, vaÞen’ a ohÞev TUV, neboé pro tyto œ‹ely
se pÞedpokl‡d‡ pÞev‡ìnŽ vyuìit’ plynu Ð v sou‹asnŽ dobž cca 92%. Elektrickùm vyt‡pžn’m
je v sou‹asnŽ dobž vybaveno cca 5% bytovŽho fondu a s jeho vùraznùm rozäiÞov‡n’m se neuvaìuje
s ohledem na moìnost vyuìit’ dostate‹nž kapacitnž dimenzovanŽ plynovodn’ s’tž. Vyuìit’ el. energie
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
59
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 2
pro tento œ‹el se pÞedpokl‡d‡ pouze v individu‡ln’ch pÞ’padech. ElektrickŽ energie bude tedy nad‡le
vyuì’v‡no pro bžìnŽ spotÞebi‹e v dom‡cnostech, zaÞ’zen’ch sluìeb a ob‹anskŽ vybavenosti,
k pohonu drobnùch Þemeslnickùch strojó a zaÞ’zen’, ‹‡ste‹nž k vyt‡pžn’ a vaÞen’ a d‡le ve sfŽÞe
podnikatelskùch aktivit, zemždžlskŽ vùrobž apod., kterŽ jsou tŽì z‡sobov‡ny pÞ’mo z vlastn’
odbžratelskŽ trafostanice.
ÛeäenŽ katastr‡ln’ œzem’ obce je z‡sobov‡no el. energi’ z rozvodny 110/22 kV Kyjov
po hlavn’m veden’ VN 22 kV ‹. 39 - odbo‹ka Rat’äkovice, kter‡ je v prostoru z‡padnž od obce
Milotice pÞipojena na novŽ hlavn’ veden’ VN 22kV ‹. 708. Hlavn’ veden’ VN ‹. 39
je po rekonstrukci, vyhovuje i vùhledovùm potÞeb‡m, je väak uvaìov‡no s komplexn’ rekonstrukc’
odbo‹ky Rat’äkovice, a to z m’sta odbo‹en’ v k.œ. Rat’äkovice aì po propojen’ na VN ‹. 708
z‡padnž od Milotic. Trasa tŽto rekonstruovanŽ odbo‹ky bude zachov‡na, pÞ’p. bude realizov‡na
ve st‡vaj’c’m ochrannŽm p‡smu.
St‡vaj’c’ veden’ VN 22 kV je trasov‡no z‡padnž od obce. VeäkerŽ trafostanice z‡sobuj’c’
odbžratele v obci a k. œ. jsou pÞipojeny z odbo‹ky z VN ‹. 39 venkovn’mi pÞ’pojkami. KabelovŽ
rozvody VN se v ÞeäenŽm œzem’ nevyskytuj’.
Kromž vùäe pÞipravenŽ rekonstrukce odbo‹ky VN ‹. 39 se jinŽ œpravy na st‡vaj’c’m veden’
VN nepÞedpokl‡daj’. Pokud jde o pÞ’pojky VN k jednotlivùm TS, jsou pÞev‡ìnž ve vyhovuj’c’m
stavu, jejich pÞ’padnŽ œpravy budou prov‡džny postupnž podle vyvolanŽ potÞeby, jak je
specifikov‡no v dalä’ ‹‡sti zpr‡vy, pÞ’padž v r‡mci pl‡novanŽ obnovy.
Vlastn’ obec a ostatn’ odbžratelŽ ÞeäenŽho k.œ. jsou z hlediska dod‡vky el. energie plnž
zajiätžni. Rozsah st‡vaj’c’ch distribu‹n’ch s’t’ VN 22kV je pro sou‹asnou potÞebu obce dosta‹uj’c’.
transforma‹n’ stanice 22/0,4 kV (TS)
Na œzem’ katastru obce je v sou‹asnŽ dobž provozov‡no celkem 9 transforma‹n’ch stanic,
z nichì 6 je provozov‡no jako distribu‹n’ pro zajiätžn’ el. pÞ’konu ve vlastn’ obci, podnikatelskŽ z—nž
a zemždžlskŽ farmy. TÞi zbùvaj’c’ TS jsou odbžratelskŽ, ciz’, zajiäéuj’ pÞ’mo jednotlivŽ odbžratele zemždžlskŽ a prómyslovŽ provozy, podnikatelskŽ subjekty, pÞe‹erpac’ stanici pro ‰OV a t’m
neovlivËuj’ vlastn’ z‡sobov‡n’ obce.
Distribu‹n’ trafostanice jsou venkovn’ho proveden’, stoì‡rovŽ, trafostanice ciz’ch odbžrateló jsou
rovnžì stoì‡rovŽ, venkovn’ho proveden’. Podrobnžjä’ œdaje jsou patrnŽ z n‡sleduj’c’ho pÞehledu:
PÞehled st‡vaj’c’ch transforma‹n’ch stanic:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
TS ‹.
N‡zev
Proveden’
typ
Max.
vùkon/kVA/
St‡v.
trafo/kVA/
Vyuìit’
(uìivatel)
Pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
TS 1
Obec
2
TS 2
Huät’k
TS 3
Sklepy
TS 4
ZD
TS 5
Stanovisko
TS 6
Plasty
TS 7
Rudn’k
TS 8
Kyjovan
TS 9
‰OV
sl.bet.
BTS 400
2 sl.bet.
BTS 630
ocel.pÞ’hr.
RZP 160
2 sl. bet.
BTS 400
2 sl.bet.
BTS 400
2 sl. bet.
TSB 24/400
2 sl. bet.
BTS 400
2 sl. bet.
BTS 400
1 sl. bet.
TSB 250/1
400
400
JME - distr.
630
630
JME - distr.
160
100
JME - distr.
400
400
JME Ð dist.
400
250
JME - distr
400
400
ciz’
400
100
JME - distr.
160
ciz’
50
ciz’ Ð Oò
400
250
vùhl. rekonstr.
na zd. kiosek
vùhl.nahradit
TS 11
slouì’ jen pro
sklepy
z‡sobuje ZD
a obec
slouì’ jen pro
lokalitu Rudn’k
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Celkov‡ pÞ’pojn‡ hodnota obce
3 440
2 490
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
60
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 3
z toho: pro distribu‹n’ odbžr obce
ostatn’ odbžr v‹. TS 6,TS 16,TS 17
1 990
1 450
1 780
710
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Novž navrhovanŽ TS a rekonstrukce st‡vaj’c’ch
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
TS ‹. N‡zev
Popis proveden’, max. vùkon,/kVA/
Vyuìit’
Pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
TS 1 Obec
TS 2 Huät’k
TS 10
TS 11
TS 12
TS 13
TS 14
TS 15, TS 16
st‡vaj’c’ stoì‡rovou TS vùhledovž nahradit
zdžnùm kioskem do 630 kVA, um’stžn’ ponechat.
st‡vaj’c’ stoì‡rovou TS vùhledovž nahradit zdžnùm
kioskem do 630 kVA, po vybudov‡n’ novùch
zahuäéovac’ch kioskovùch TS 10 a TS 11 tuto zruäit.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ v lokalitž DÞinovec
Ð Jezerka (JV okraj obce), realizovat jako zdžnù kiosek
1x 630 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ u Má (n‡hrada za TS 2),
realizovat jako zdžnù kiosek 1x 630 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ ve stÞedn’ ‹‡sti
vùchodn’ho okraje obce (za telefonn’ œstÞednou),
realizovat ve venkovn’ stoì‡rovŽ konstrukci
do 400 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ na JZ okraji obce
pÞi silnici na Rat’äkovice, realizovat ve venkovn’
stoì‡rovŽ konstrukci do 400 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ na SZ okraji obce,
do 400 kVA.
realizovat podle poìadavkó na zajiätžn’ elektrickŽho
pÞ’konu v novž navrhovanùch lokalit‡ch
pro prómyslovŽ z—ny na severn’m okraji obce.
Jejich proveden’ se pÞedpokl‡d‡ ve venkovn’
stoì‡rovŽ konstrukci, vùkonovŽ Þady 250 Ð 630 kVA.
distribu‹n’
n‡hrada
distribu‹n’
n‡hrada
distribu‹n’
VPS 2
distribu‹n’
VPS 20
distribu‹n’
VPS 24
distribu‹n’
VPS 26
distribu‹n’
VPS 26
vùroba
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Um’stžn’ st‡vaj’c’ch distribu‹n’ch trafostanic je z hlediska ploänŽho pokryt’ œzem’ vlastn’
obce transforma‹n’m vùkonem pro jej’ sou‹asnou potÞebu vyhovuj’c’. Po technickŽ str‡nce vyhovuj’
i vùhledovùm potÞeb‡m, ‹‡ste‹nž umoìËuj’ zvùäen’ transforma‹n’ho vùkonu do jmenovitŽ hodnoty
konstruk‹n’ho proveden’ (do 400 kVA), pÞ’padnž po œprav‡ch i do 630 kVA vùkonu
transform‡toru.
V pÞ’padž nepokryt’ el. pÞ’konu pro lokality D1, D2 ze st‡vaj’c’ch trafostanic bude
na podpžrnù bod st‡vaj’c’ho el. veden’ 22 kV v bl’zkosti lokalit instalov‡n transform‡tor, tento
nevyvol‡ poìadavky na zvžtäen’ OP el. veden’.
Distribu‹n’ rozvodn‡ s’é NN
St‡vaj’c’ distribu‹n’ rozvodn‡ s’é NN byla celkovž rekonstruov‡na v roce 1969 a postupnž,
podle naróstaj’c’ch poìadavkó na zajiätžn’ pÞ’konu a novou vùstavbu RD byla rozäiÞov‡na
a upravov‡na. Proveden‡ je pÞev‡ìnž venkovn’m veden’m upevnžnùm ve zna‹nŽm rozsahu
na s’éovùch stÞeän’c’ch, d‡le zedn’ch konzol‡ch a bet. sloupech, v menä’m rozsahu zemn’mi kabely
Ð zejmŽna u novŽ soustÞedžnŽ vùstavby rodinnùch domkó v jiìn’ a JV ‹‡sti obce (lokalita DÞ’novec Ð
Jezerka), d‡le v centru u Obò a v prostoru sklepó (pÞi silnici na Milotice z TS 3). Nap‡jec’ vùvody
z jednotlivùch transforma‹n’ch stanic jsou provedeny pÞev‡ìnž zemn’mi kabely, na kterŽ navazuje
venkovn’ s’é NN. V sou‹asnŽ dobž se nepÞedpokl‡daj’ jej’ z‡sadn’ œpravy, JME uvaìuje pouze
s m’stn’mi œpravami Ð doplnžn’ rozpojovac’ch bodó, pÞ’padnž dalä’ œpravy podle vyvolanŽ potÞeby.
Domovn’ pÞ’pojky jsou provedeny pÞev‡ìnž z‡vžsnùmi kabely, v malŽm rozsahu i kabely
v zemi, pÞ’padnž pÞ’mo ze s’éovùch stÞeän’kó a zedn’ch konzol.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
61
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 4
VeÞejnŽ osvžtlen’
VeÞejnŽ osvžtlen’ je v obci provedeno v plnŽm rozsahu, pÞev‡ìnž venkovn’m veden’m
a sleduje v celŽm rozsahu trasy distribu‹n’ rozvodnŽ s’tž NN. Sv’tidla jsou vùbojkov‡, osazen‡
na opžrnùch bodech s’tž NN. V m’stech, kde je rozvodn‡ s’é NN provedena kabelovùm veden’m
v zemi, je uìito samostatnùch osvžtlovac’ch stoì‡ró s kabelovùm rozvodem. Vyhovuje
i pro n‡vrhovŽ obdob’. V ‹‡stech, kde je provedeno na spole‹nùch stoì‡rech s rozvodnou s’t’ NN,
jsou postupnž nahrazov‡na zastaral‡ sv’tidla s pouìit’m vùbojkovùch zdrojó.
Vùhledov‡ bilance elektrickŽho pÞ’konu pro n‡vrhovŽ obdob’ do r. 2015
Zpracovan‡ vùkonov‡ bilance vych‡z’ pro vùhledovŽ obdob’ ze st‡vaj’c’ho odbžru z DTS
a ze stanoven’ pod’lovùch maxim v‹. novùch odbžró u jednotlivùch odbžratelskùch sfŽr,
t.j. bytovŽho fondu, ob‹. vùstavby (nevùrobn’ sfŽry) a podnikatelskùch aktivit. Tyto sloìky
vùznamnž ovlivËuj’ róst spotÞeby elektrickŽ energie, kterù je œmžrnù po‹tu obyvatel, modernizaci
a rozvoji podnikatelskùch aktivit a stupni ìivotn’ œrovnž.
Na z‡kladž takto zhodnocenùch œdajó je zpracov‡na bilan‹n’ rozvaha o vùvoji zat’ìen’
ÞeäenŽho œzem’ pÞi zhodnocen’ sou‹asnŽho stavu, kdy obec je z energetickŽho hlediska z‡sobov‡na
energiemi dvojcestnž, tj. elektÞinou a zemn’m plynem, u kterŽho se pÞedpokl‡d‡ v max. m’Þe vyuìit’
pro vyt‡pžn’, vaÞen’ a ohÞev TUV.
Bilance potÞebnŽho pÞ’konu pro n‡vrhovŽ i vùhledovŽ obdob’ je zpracov‡na podle smžrnice
JME ‹. 13/98 a uvaìuje s vùhledovou hodnotou zat’ìen’ na jednu bytovou jednotku v RD 2,1 kW.
Po konzultaci s JME, a.s. Brno, Odborem rozvoje distribu‹n’ch s’t’ jsou st‡vaj’c’ odbžratel
v obci zaÞazeni s ohledem na charakter odbžru, sou‹asnù po‹et elektricky vyt‡pžnùch bytó
a pÞedpokl‡danù rozvoj do stupnž elektrizace bytó C2 Ð 10%.Tomuto stupni elektrizace odpov’d‡
pod’l jednotlivùch stupËó a mžrnŽ zat’ìen’ bytó n‡sledovnž :
stupeË : A Ð z‡kladn’ (osvžtlen’ + drobnŽ spotÞebi‹e) 65% ‡ 0,83 kW/b.j.
B1 - dtto A + pÞ’pr. pokrmó
25% ‡ 1,5 kW/b.j.
B2 - dtto B1 + pÞ’prava teplŽ vody (TUV)
- ‡ 2,1 kW/b.j.
C2 - dtto B2 + el. vyt‡pžn’ Ð pÞ’motop
10% ‡ 1,9 kW/b.j.
Pro novou vùstavbu v n‡vrhovŽm obdob’ je navrhov‡n stupeË elektrizace bytovŽho fondu B
s ohledem na pÞedpokl‡danŽ uìit’ elektrickŽ energie (zvyäuj’c’ se standard v uìit’ el. spotÞebi‹ó
v dom‡cnostech Ð mikrovlnnŽ trouby, varnŽ konvice, my‹ky n‡dob’, grily apod.).
Zat’ìen’ bytovùch odbžró je ur‹eno podle uvedenŽ skladby pÞi pouìit’ tab. ‹. 15 (hodnoty pro TS)
a tab. ‹. 3 Ð (koeficient pod’lu na maximu zat’ìen’ v ‹asovŽm p‡smu Ð fb Ð v danŽm pÞ’p. je max.
zat’ìen’ ve ve‹ern’ äpi‹ce).
Pro nebytovù odbžr je uvaìov‡n pod’l 0,35 kW /b.j. Pro podnikatelskŽ aktivity je stanoveno
zat’ìen’ odhadem (podle pÞedpokl‡danŽho rozvoje obce).
V uvedenùch hodnot‡ch mžrnŽho zat’ìen’ je pÞi dneän’m trendu róstu spotÞeby zahrnuta realiza‹n’
(r. 2015) i vùhledov‡ hodnota, jelikoì se nepÞedpokl‡d‡, ìe zat’ìen’ u b.j. bude po r. 2010 d‡le
vùraznžji naróstat.
Energie pro vyt‡pžn’ - plyn do 94%, el. energie do 10%, tuh‡ paliva (uhl’, dÞevo)
min. rozsah
V obci je v sou‹asnŽ dobž 666 bytó, z toho 609 trvale obydlenùch a 57 neobydlenùch s 2 090
obyvateli. Pro n‡vrh je kapacitnž v ploch‡ch uvaìov‡no s moìnost’ vùstavby cca 75 Ð 80 RD.
Re‡ln‡ vùstavba v n‡vrhovŽm obdob’ do r.2015 se pÞedpokl‡d‡ v rozsahu cca do 25 RD Ð v
sou‹asnŽm obdob’ bude dokon‹eno cca 47 novùch bytovùch jednotek (30 v byt. domech a cca 17
RD). Bilance potÞebnŽho pÞ’konu uvaìuje v n‡vrhovŽm obdob’ celkem 738 bytó v‹. sou‹asnž
neobydlenùch a 2150 obyvatel.
Ve sfŽÞe podnik‡n’ bude i nad‡le vyuì’v‡n st‡vaj’c’ are‡l bùv. ZD na severn’m okraji obce,
lokalita pÞi silnici na Milotice (rozhran’ k.œ.) a dalä’ch sou‹asnùch provozó. D‡le je uvaìov‡no
s rozvojem ve dvou novùch ploch‡ch Ð smžrem SZ a vùchodn’m od st‡vaj’c’ho vùrobn’ho are‡lu.
St‡vaj’c’ odbžry jsou el. energi’ z‡sobov‡ny pÞev‡ìnž z vlastn’ch trafostanic Ð TS 6, TS 8, TS 9 Ð
budou i nad‡le. Ostatn’ podnikatelskŽ aktivity v obci jsou z‡sobov‡ny z distribu‹n’ch TS.
Pro drobnŽ ìivnostn’ky a malŽ podnikatelskŽ subjekty rozm’stžnŽ rozptùlenž v zastavžnŽ ‹‡sti
obce a ve st‡vaj’c’ bytovŽ z‡stavbž je moìnŽ potÞebnù pÞ’kon zajistit pÞ’mo z distribu‹n’ rozvodnŽ
s’ž NN, pÞ’p. samostatnùm vùvodem z pÞ’sluänŽ distribu‹n’ trafostanice, eventuelnž z novž
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
62
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 5
navrhovanùch distribu‹n’ch zahuäéovac’ch trafostanic. Vùstavba novùch samostatnùch TS se pro
tento œ‹el nepÞedpokl‡d‡.
PÞedpokl‡danù odbžr obce v n‡vrhovŽm obdob’ :
1. bytovŽ odbžry
N‡vrhovŽ obdob’ Ð celkem 738 bytó
738 b.j.x 2,1kW =
2. nebytovŽ odbžry Ð ob‹. vybavenost, drobnŽ podnik
aktivity, kom. sfŽra Ð 738 b.j. x 0,35 kW/b.j.
3. podnikatel. aktivity Ð vùroba Ð napojeno vùvodem z DTS
(odb. odhad Ð pÞedpokl. rozvoj.)
celkov‡ potÞeba obce pro zajiätžn’ z DTS
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1 550 kW
258 kW
152 kW
1 960 kW
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
PotÞebnù transforma‹n’ vùkon na œrovni TS pÞi œ‹in’ku v s’ti 0,95 a optim‡ln’m vyuìit’
transform‡toró na 80% bude pro distribu‹n’ odbžr v n‡vrhovŽm obdob’ cca 2 580 kVA. V sou‹asnŽ
dobž je k dispozici celkovù transforma‹n’ vùkon distribu‹n’ch trafostanic 1 780 kVA, vyuìit’m
konstruk‹n’ho proveden’ DTS a pÞ’padnou vùmžnou st‡vaj’c’ch transform‡toró za vyää’ vùkonovŽ
jednotky je moìnŽ nyn’ zajistit 1 990 kVA. Postupnou vùstavbou 4 navrhovanùch zahuäéovac’ch
DTS Ð TS 10, TS 12, TS 13, TS 14 a n‡hradou, pÞ’padnž rekonstrukc’ st‡vaj’c’ch TS 1, TS 2 (TS
11) bude k dispozici celkovù transforma‹n’ vùkon aì 4 050 kVA, kterù plnž pokryje i vùhledovou
potÞebu obce.
4.
u ostatn’ch odbžrateló se vych‡z’ ze sou‹asnŽho stavu
Ð napojenùch z TS 6 aì TS 9 (z‡soben’ z vlastn’ch TS)
a jeho n‡róstem v n‡vrhovŽm obdob’ (odbornù odhad)
5. Celkem ostatn’ odbžratelŽ 1 010 kVA
CelkovŽ maximum obce na œrovni TS Ð pÞedpoklad pro n‡vrhovŽ obdob’
(2 580 kVA + 1 010 kVA)
710 kVA
300 kVA
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
3 590 kVA
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
NavrhovanŽ Þeäen’ z‡sobov‡n’ elektrickou energi’ v n‡vrhovŽm a vùhledovŽm obdob’.
Veden’ VN 22 kV
Je pÞedpoklad, ìe i ve vùhledu bude potÞebnù vùkon pro obec a jej’ ÞeäenŽ katastr‡ln’ œzem’
zajiäéov‡n ze st‡vaj’c’ distribu‹n’ soustavy Ð veden’ VN a pÞ’sluänùch TS a ìe beze zmžn zóstane
i z‡kladn’ konfigurace st‡vaj’c’ s’tž VN 22 kV v‹. odbo‹ky a pÞ’pojek pro obec z VN 39. V r‡mci
pÞedpokl‡danŽho rozvoje obce ÞeäenŽho t’mto œzemn’m pl‡nem (òPN) jsou navrhov‡ny ‹‡ste‹nŽ
œpravy a rekonstrukce nžkterùch st‡vaj’c’ch pÞ’pojek VN, ze kterùch jsou pÞipojeny distribu‹n’
trafostanice. Tyto œpravy jsou vyvol‡ny navrhovanou novou vùstavbou v danùch lokalit‡ch.
NavrìenŽ œpravy tras a rekonstrukce pÞ’pojek VN, pÞ’padnž proveden’ novùch pÞ’pojek
pro zahuäéovac’ TS budou realizov‡ny postupnž v etap‡ch v aktu‡ln’m ‹ase podle vyvolanŽ potÞeby.
V prvŽ Þadž se jedn‡ o proveden’ kabelovŽ pÞ’pojky Vn pro navrhovanou TS 10 v lokalitž DÞ’novec Ð
Jezerka, kter‡ bude napojena pÞes kabelosvod ze st‡vaj’c’ venkovn’ pÞ’pojky pro TS 2 Ð Huät’k.
Trasa kabelovŽ pÞ’pojky Vn je volena tak, aby v dalä’ etapž bylo moìnŽ pouze proveden’m kabelovŽ
smy‹ky pÞipojit dalä’ zahuäéovac’ TS (TS 11) u Má. Ve tÞet’ etapž je uvaìov‡no s rekonstrukc’
st‡vaj’c’ venkovn’ pÞ’pojky VN pro TS 2 z prostoru od TS 5 Ð Stanovisko aì po TS 2, kter‡ bude
zruäena (nahrazena TS 11). Tento œsek bude pÞeloìen do zemn’ho kabelu. Kabelov‡ trasa bude
v tomto celŽm prostoru aì za navrhovanou z‡stavbu na JV okraji obce (za ulic’ Jezerka), kde bude
opžt proveden pÞechod na venkovn’ nadzemn’ veden’ ve smžru k TS 12 na vùchodn’m okraji obce.
Toto venkovn’ veden’ je navrhov‡no aì do prostoru novŽ prómyslovŽ z—ny na severn’m okraji obce
pÞi silnici na Vracov, kde bude propojeno s pÞ’pojkou pro navrhovanou TS 16 v tŽto prómyslovŽ
z—nž, ‹’mì bude z‡sobov‡n’ obce z veden’ VN zokruhov‡no.
Dalä’ œpravy st‡vaj’c’ho veden’ (pÞ’pojek) VN se tùkaj’ œsekó na z‡padn’m okraji obce.
Zde se jedn‡ o n‡hradu st‡vaj’c’ venkovn’ pÞ’pojky pro TS 1 Ð Obec a to kabelovùm veden’m v zemi
v dósledku pl‡novanŽ vùstavby RD v tŽto lokalitž. D‡le je navrhov‡na ‹‡ste‹n‡ œprava st‡vaj’c’ trasy
pÞ’pojky VN ve smžru severn’m pro st‡vaj’c’ farmu ZD v dŽlce cca 800 m, v‹. pÞesmžrov‡n’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
63
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 6
pÞ’pojky pro TS 3 Ð Sklepy. Nov‡ trasa je odklonžna mimo navrhovanou z‡stavbu, ‹‡ste‹nž do
soubžhu se st‡vaj’c’m veden’m VVN 2 x 110 kV. Provedena bude venkovn’m nadzemn’m veden’m.
NovŽ pÞ’pojky VN pro dalä’ navrhovanŽ zahuäéovac’ DTS (TS 13 a TS 14) Ð z‡padn’ okraj obce
a TS 15 Ð odbžratelsk‡ Ð prómyslov‡ z—na na SZ okraji obce budou provedenŽ nadzemn’m
venkovn’m veden’m. PÞ’pojka pro TS 16 Ð odbžratelsk‡ na severn’m okraji obce Ð pÞi silnici
na Vracov bude s ohledem na potÞebu sn’ìen’ OP provedena nadzemn’m veden’m izolovanùmi
vodi‹i.
V pÞ’padž poìadavkó na zajiätžn’ vyää’ho vùkonu v prómyslovŽ z—nž pÞi silnici na Milotice,
v prostoru TS 8 - Kyjovan a bude zde nutnŽ vybudovat novou odbžratelskou TS, tato bude pÞipojena
venkovn’m veden’m odbo‹en’m ze st‡vaj’c’ pÞ’pojky pro TS 8.
Dalä’ œpravy na st‡vaj’c’m venkovn’m veden’ VN 22 kV,kromž pÞipravenŽ rekonstukce
odbo‹ky VN 39 se v ÞeäenŽm œzem’ nepÞedpokl‡daj’.
Transformovny 22/ 0,4 kV
Jak je jiì patrnŽ z pÞedchoz’ ‹‡sti zpr‡vy, v n‡vrhovŽm obdob’ jsou uvaìov‡ny œpravy
na st‡vaj’c’m venkovn’m veden’ VN 22 kV v obci a t’m i potÞebnŽ œpravy na st‡vaj’c’ch TS
v‹. vùstavby novùch zahuäéovac’ch.
Pro zlepäen’ ploänŽho pokryt’ œzem’ transforma‹n’m vùkonem a rovnomžrnŽho rozm’stžn’
DTS a t’m i sn’ìen’ pÞenosovùch vzd‡lenost’ a ztr‡t v distribu‹n’ rozvodnŽ s’ti NN je uvaìov‡no
postupnž s vùstavbou novùch zahuäéovac’ch TS a rekonstrukc’, pÞ’padnž n‡hradou st‡vaj’c’ch.
Jedn‡ se zejmŽna o jiìn’ a JV ‹‡st obce, lokalitu DÞ’novec Ð Jezerka, z‡sobovanou pÞev‡ìnž
ze st‡vaj’c’ stoì‡rovŽ TS 2 Ð Huät’k Ð BTS 630, kter‡ je kapacitnž vyt’ìen‡ a je tedy nutnŽ
tuto lokalitu vùkonovž pos’lit s ohledem na novou vùstavbu. Je zde navrhov‡na postupnž vùstavba
dvou novùch kioskovùch DTS ve vùkonovŽ Þadž 1x630 kVA s napojen’m na kabelovou s’é VN 22
kV (TS 10 a TS 11). Po vùstavbž TS 11 u Má je uvaìov‡no se zruäen’m st‡vaj’c’ TS 2, kterou tato
nahrad’. D‡le je postupnž uvaìov‡no s n‡hradou st‡vaj’c’ stoì‡rovŽ trafostanice TS 1 Ð Obec zdžnùm
kioskem 1 x 630 kVA s um’stžn’m ve st‡vaj’c’m prostoru. Tato n‡hrada je uvaìov‡na proto, ìe bude
provedena rekonstrukce venkovn’ pÞ’pojky VN na zemn’ kabelovou. Jej’ rekonstrukci väak nebude
nutnŽ prov‡džt soubžìnž s rekonstrukc’ VN pÞ’pojky. Dalä’ novŽ zahuäéovac’ DTS (TS 12 aì TS 14)
jsou navrhov‡ny venkovn’ stoì‡rovŽ konstrukce ve vùkonovŽ Þadž do 400 kVA s venkovn’mi
pÞ’pojkami VN 22 kV. D‡le bude nutnŽ provŽst pÞesmžrov‡n’ a novŽ ukon‹en’ VN na TS 3 Ð Sklepy
v dósledku rekonstrukce pÞ’pojky VN v tomto prostoru Ð pÞipojen’ z opa‹nŽ strany. Realizace väech
navrìenùch œprav st‡vaj’c’ch TS a vùstavba novùch zahuäéovac’ch bude zajiäéov‡na postupnž podle
vyvolanŽ potÞeby. Rovnžì tak vùstavba novùch odbžratelskùch TS v lokalit‡ch prómyslovŽ z—ny
bude zajiäéov‡na ve vazbž na poìadovanù pÞ’kon, pokud tento nebude moìnŽ zajistit ze st‡vaj’c’
distribu‹n’ s’tž NN, pÞ’padnž samostatnùm vùvodem ze st‡vaj’c’ DTS v danŽ lokalitž.
U kioskovùch trafostanic doporu‹ujeme pouì’t smy‹kovou a koncovŽ TS typu PET 01 Ð 630
s valbovou stÞechou, jej’mì dodavatelem je firma EEIKA Brno, s.r.o., ing. Ivan áafr‡nek.
U trafostanic odbžratelskùch, pÞ’padnž distribu‹n’ch JME, kterŽ jsou œ‹elovž um’stžny
u jednotlivùch odbžrateló a zajiäéuj’ dod‡vku v danŽ lokalitž (mimo distribu‹n’ rozvodnou s’é NN)
si jejich pÞ’padnŽ œpravy zajist’ uìivatelŽ.
Rozvodn‡ s’é NN a veÞejnŽ osvžtlen’
St‡vaj’c’ rozvodn‡ s’é NN zóst‡v‡ z‡kladn’m ‹l‡nkem rozvodu v n‡vrhovŽm obdob’
pÞi zachov‡n’ sou‹asnŽ koncepce Ð venkovn’ veden’ s œseky kabelovŽho rozvodu. V sou‹asnosti
je v dobrŽm technickŽm stavu, vyhovuje i pro vùhledovŽ obdob’. Je nutnŽ provŽst pouze m’stn’
œpravy, zejmŽna v okrajovŽ ‹‡sti DÞ’novec Ð Jezerka, kterŽ bude nutnŽ realizovat v n‡vaznosti na
vùstavbu novùch zahuäéovac’ch TS 10 a TS 11. Dalä’ d’l‹’ modernizace a œpravy budou prov‡džny
podle potÞeby v danŽ lokalitž, zejmŽna v n‡vaznosti na vùstavbu novùch zahuäéovac’ch trafostanic.
PÞi vùstavbž novùch zahuäéovac’ch TS budou vùvody do st‡vaj’c’ distribu‹n’ s’tž NN provedeny
jako kabelovŽ napaje‹e. Pro novž navrhovanŽ lokality soustÞedžnŽ z‡stavby navrhujeme
jej’ proveden’ kabelovùm rozvodem v zemi, stejnž tak i pro objekty ob‹anskŽho vybaven’, pÞ’padnž
podnikatelskŽ aktivity.
Domovn’ pÞ’pojky Ð u novŽ z‡stavby Þeäit podle koncepce rozvodnŽ s’tž NN Ð zemn’m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
64
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 7
kabelem, ve st‡vaj’c’ z‡stavbž z‡vžsnùmi kabely, pÞ’padnž kabelem v zemi.
VeÞejnŽ osvžtlen’ Ð bude navazovat na st‡vaj’c’ soustavu. Postupnž doporu‹ujeme provŽst
jeho modernizaci, zejmŽna v ‹‡stech, kde jsou osazena zastaral‡ sv’tidla s nevyhovuj’c’mi zdroji.
Realizovat ve vžtä’ m’Þe jako samostatnŽ, zejmŽna v hlavn’ch tras‡ch obce a v novùch lokalit‡ch
vùstavby, kde bude rozvodn‡ s’é NN provedena kabelem v zemi, s pouìit’m samostatnùch stoì‡ró
s kabelovou s’t’ a perspektivn’ho sortimentu osvžtlovac’ch tžles v‹etnž zdrojó (vùbojky SHC, SHL).
Toto bude Þeäeno soubžìnž s rozäiÞov‡n’m, pÞ’padnž œpravami distribu‹n’ rozvodnŽ s’tž NN.
PotÞebnù transforma‹n’ vùkon je moìnŽ v celŽm rozsahu zajistit navrhovanùm Þeäen’m
v òPN obce.
Navrhovan‡ koncepce z‡sobov‡n’ obce el. energi’ bude realizovan‡ postupnž, odvisl‡
od rozsahu vùstavby a poìadavkó na zajiätžn’ pÞ’konu pro jednotlivŽ odbžratale v danùch lokalit‡ch.
Koncepce navrhovanŽho Þeäen’ na vùhledovŽ z‡sobov‡n’ el. energi’ byla konzultov‡na na JME
Brno, a.s., Odborem rozvoje distribu‹n’ch s’t’ ing. Svžtl’kovou a RCD Hodon’n v próbžhu
zpracov‡n’ òPN Ð prosinec 2001.
Ochrann‡ p‡sma
PÞi rekonstrukci s’t’ nebo vùstavbž novùch tras veden’ VN a TS je nutnŽ soustÞedit liniovŽ
prvky krajiny tak, aby nedoch‡zelo ke stÞetóm funk‹n’ho vyuì’v‡n’ ploch (ochrann‡ p‡sma
jednotlivùch zaÞ’zen’, omezen’ ‹innost’ nebo pl‡novanŽ vùstavby apod.). Tento poìadavek je nutno
respektovat i u podzemn’ch inìenùrskùch s’t’ ve smyslu ‰SN 73 6005. VeäkerŽ tyto z‡sady
konzultovat s hlavn’m projektantem òPD (œz. pl‡novac’ dokumentace).
PÞi pl‡nov‡n’ novŽ vùstavby, eventu‡lnž pÞi prov‡džn’ róznùch stavebnž-mont‡ìn’ch nebo
podzemn’ch prac’ je nutnŽ respektovat v prostoru st‡vaj’c’ch i novž navrhovanùch tras energetickùch
veden’ a zaÞ’zen’ jejich ochrann‡ p‡sma. Stanoven’ ochrannùch p‡sem energetickùch džl je d‡no
Energetickùm z‡konem ‹. 458/2000 Sb., ¤ 46 a ¤ 98 z‡kona.
Pro informaci uv‡d’me ä’Þky ochrannùch p‡sem veden’. Vzd‡lenost se vìdy po‹’t‡
od kolmŽho prómžtu krajn’ho vodi‹e.
veden’ vybudovan‡
veden’ budovan‡
do 31.12.1994
po 1.1.1995
VN
- nad 1kV do 35 kV v‹.
10 m
7m
VVN - nad 35 kV do 110 kV v‹.
15 m
12 m
- nad 110 kV do 220 kV v‹.
20 m
15 m
- nad 220 kV do 400 kV v‹.
25 m
20 m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Pro veden’ budovan‡ po 1. 1. 2001 plat’ n‡sleduj’c’ hodnoty:
a) u napžt’ nad 1 kV a do 35 kV v‹etnž
1. pro vodi‹e bez izolace
2. pro vodi‹e s izolac’ z‡kladn’
3. pro z‡vžsn‡ kabelov‡ veden’
b) u napžt’ nad 35 kV do 110 kV v‹etnž
c) u napžt’ nad 110 kV do 220 kV v‹etnž
d) u napžt’ nad 220 kV do 400 kV v‹etnž
e) u napžt’ nad 400 kV
f) u z‡vžsnŽho kabelovŽho veden’ 110 kV
g) u zaÞ’zen’ vlastn’ telekomunika‹n’ s’tž drìitele licence
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7m
2m
1m
12 m
15 m
20 m
30 m
2m
1m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
OchrannŽ p‡smo podzemn’ho veden’
do 110 kV v‹etnž
nad 110 kV
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1m po obou stran‡ch krajn’ho kabelu
3m po obou stran‡ch krajn’ho kabelu.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
V ochrannŽm p‡smu nadzemn’ho a podzemn’ho veden’, vùrobny elektÞiny a elektrickŽ stanice
je zak‡z‡no:
- zÞizovat bez souhlasu vlastn’ka tžchto zaÞ’zen’ stavby ‹i umiséovat konstrukce a jin‡ podobn‡
zaÞ’zen’, jakoì i uskladËovat vùbuänŽ a hoÞlavŽ l‡tky,
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
65
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 8
- prov‡džt ‹innosti ohroìuj’c’ spolehlivost a bezpe‹nost provozu tžchto zaÞ’zen’ nebo ohrozit ìivoty,
zdrav’ a majetek osob,
- prov‡džt bez souhlasu jeho vlastn’ka zemn’ pr‡ce,
- prov‡džt ‹innosti, kterŽ by znemoìËovaly nebo podstatnž znesnadËovaly pÞ’stup k tžmto zaÞ’zen’m.
V ochrannŽm p‡smu nadzemn’ho veden’ je zak‡z‡no:
- vysazovat chmelnice a nechat róst porosty nad vùäku 3 m,
V ochrannŽm p‡smu podzemn’ho veden’ je zak‡z‡no:
- vysazovat trvalŽ porosty a pÞej’ìdžt veden’ mechanizmy o celkovŽ hmotnosti nad 6 t.
OchrannŽ p‡smo elektrickùch stanic je vymezeno svislùmi rovinami vedenùmi ve vodorovnŽ
vzd‡lenosti:
a) u venkovn’ch elektrickùch stanic a d‡le stanic s napžt’m vžtä’m neì 52 kV v budov‡ch 20
m od oplocen’ ‹i vnžjä’ho l’ce obvodovŽho zdiva.
b) u stoì‡rovùch elektrickùch stanic s pÞevodem napžt’ nad 1 kV a menä’m neì 52 kV
na œroveË n’zkŽho napžt’ 7 m, u stanic budovanùch do 31.12. 1994 Ð 10 m
c) u kompaktn’ch a zdžnùch elektrickùch stanic s pÞevodem napžt’ nad 1 kV a menä’m neì 52
kV na œroveË n’zkŽho napžt’ 2 m,
d) u vestavnùch elektrickùch stanic 1m od obestavžn’.
P’semnù souhlas s ‹innost’ v ochrannŽm p‡smu, pÞ’padnž vùjimky z velikosti ochrannŽho p‡sma
udžluje pÞ’sluänù provozovatel distribu‹n’ ‹i pÞenosovŽ soustavy v pÞ’padech, pokud to technickŽ
a bezpe‹nostn’ podm’nky dovoluj’.
Prostor ochrannŽho p‡sma je ur‹en k zabezpe‹en’ plynulŽho provozu energetickŽho d’la
a k zajiätžn’ bezpe‹nosti osob a majetku. Tato z‡konem stanoven‡ OP energetickùch džl nelze
uplatËovat z hlediska z‡boru pódn’ho fondu, ale pouze jako omezuj’c’ faktor z hlediska vùstavby
a nžkterùch ‹innost’ podle EnergetickŽho z‡kona a navazuj’c’ch pÞedpisó.
Ochrann‡ p‡sma stanoven‡ podle dÞ’vžjä’ch pÞedpisó, v‹. udžlenùch vùjimek z ustanoven’
o ochrannùch p‡smech, zóst‡vaj’ zachov‡na i po dobž œ‹innosti tohoto z‡kona (viz ¤ 98 z‡kona
458/2000 Sb.). Z tohoto vyplùv‡, ìe u väech st‡vaj’c’ch elektrickùch zaÞ’zen’ je nutno respektovat
dÞ’vžjä’ vymezen’ OP.
14.2
ZçSOBOVçNê PLYNEM
Obec je v celŽm rozsahu plynofikov‡na. Tato byla dokon‹ena v r. 1993.
Zpracovanù generel plynofikace obce, kterù pÞedch‡zel vlastn’ realizaci Þeä’ plynofikaci celŽ obce
v‹. moìnosti pÞipojen’ väech potencion‡ln’ch odbžrateló a skute‹nž provedenù stav byl pÞevzat
jako vùchoz’ podklad pro hodnocen’ sou‹asnŽho obdob’. Obec je pÞipojena z vlastn’ regula‹n’
stanice - RS 1200 s pÞevodem VTL/STL. Tato je situov‡na na z‡padn’m okraji obce. Jedn‡ se
o typovou regula‹n’ stanici s kapacitou 1200 m3 /hod, kter‡ bude dosta‹uj’c’ i pro n‡vrhovŽ obdob’,
‹’mì bude zajiätžno plnŽ pokryt’ väech poìadavkó na dod‡vku zemn’ho plynu.
Regula‹n’ stanice je pÞipojena VTL pÞ’pojkou DN 100, PN 25 v dŽlce cca 800m z plynovodu
DN 200, PN 25 trasy Hodon’n - Kyjov proch‡zej’c’ho z‡p‡dn’ ‹‡st’ k.œ. ve smžru S Ð J.
Rozvody v obci jsou provedeny vùhradnž STL m’stn’ s’t’ 0,3 MPa s doregulac’
u jednotlivùch odbžrateló pomoc’ domovn’ch regul‡toró.
Podle zpracovanŽho generelu je potÞebnŽ vùhledovž dod‡vat do obce 1876 m3 ZP za hodinu
bez uplatnžn’ koeficientu sou‹asnosti. PÞi jeho uplatnžn’ a s ohledem na sou‹asnŽ odbžry je tento
pÞedpoklad zajiätžn st‡vaj’c’ RS VTL / STL typu RS 1 200/2/1/440 a to i pro vùhledovou potÞebu
obce v‹etnž navrhovanŽho rozvoje podle œzemn’ho pl‡nu. Plynofikac’ obce dojde k podstatnŽmu
sn’ìen’ n‡rokó na pouì’v‡n’ a zajiätžn’ el. energie pro vyt‡pžn’, vaÞen’ i ohÞev TUV, neboé pro tyto
œ‹ely se uvaìuje s max. vyuìit’m plynu.
Podle Generelu je uvaìov‡no s 640 odbžrateli. Vyuìit’ plynu v dom‡cnostech se pÞedpokl‡d‡
cca v 95 %, rovnžì i u dalä’ch odbžrateló - podnikatelskùch provozó a ostatn’ch subjektó komun‡ln’
sfŽry. Sou‹asn‡ plynovodn’ s’é v obci tento pÞedpoklad umoìËuje.
Specifick‡ potÞeba plynu v kategorii ã C " - obyvatelstvo je uvaìov‡na 2,6 m3 / hod pÞi ro‹n’
spotÞebž 3 000 m3 / rok na jednoho odbžratele. Tato spotÞeba je plnž pokryta ze st‡vaj’c’ RS 1 200
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
66
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 9
m3 / hod v‹etnž ostatn’ skupiny maloodbžrateló, pÞ’padnž potenci‡ln’ch velkoodbžrateló.
Generel plynofikace pÞedpokl‡d‡ n‡sleduj’c’ skladbu odbžrateló a tomu odpov’daj’c’ odbžry
z RS pro vlastn’ obec v c’lovŽm roce gazifikace
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
sk. E - velkoodbžr
sk. D - maloodbžr
sk. C - obyvatelstvo
- 1 ( are‡l ZD )
- 19 ( Oò, obchody, atp.)
- 620 odbžró x 2,6 m3 / hod
- 620 odbžró x 3 000 m3 / rok
640 odbžrateló
185 m3 / hod
79 m3 / hod
1612 m3 / hod
370 000 m3 / rok
160 000 m3 / rok
1 860 000 m3 / rok
2 390 000 m3 / rok
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
celkem cca
1876 m3 / hod
Podle informac’ JMP, a.s., Brno, z‡vod Hodon’n je v obci v sou‹asnŽ dobž (k 31.10.2001) 635
odbžrateló v n‡sleduj’c skladbž:
skup. ãC"
Ð obyvatelstvo Ð 609 odbžrateló coì pÞedstavuje cca 92% plynofikaci z po‹tu trvale
obydlenùch domó Ð postupnž naróst‡.
skup. ãD"
Ð maloodbžr Ð 24 odbžrateló
skup. ãE"
Ð velkoodbžr Ð 2 odbžratelŽ (ZD, Anticoro)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Maxim‡ln’ho odbžru v obci ze st‡vaj’c’ RS bylo dosaìeno v lednu 2000 - cca 910 m3 /h.
Tato skute‹n‡ hodnota hodinovŽho odbžru pÞi uvedenŽ skladbž odbžrateló zakl‡d‡ n’zkù koeficient
sou‹asnosti mezi jednotlivùmi odbžrateli ve skupin‡ch a mezi jednotlivùmi skupinami.
St‡vaj’c’ RS 1 200 je tedy pro sou‹asnou i vùhledovou potÞebu obce vyhovuj’c’ v‹. zajiätžn’
poìadavkó pro novŽ odbžratele.
Ochrann‡ p‡sma jsou uvedena v kapitole 17.2
Pro zajiätžn’ bezpe‹nosti a spolehlivosti provozu plynovodó a produktovodó je nutnŽ
pÞi prov‡džn’ zemn’ch prac’, vùstavbž objektó, inìenùrskùch s’t’, zÞizov‡n’ skl‡dek apod.
respektovat ochrann‡ a bezpe‹nostn’ p‡sma plynovodn’ch potrub’, RS a dalä’ch souvisej’c’ch
podzemn’ch i nadzemn’ch zaÞ’zen’ ve smyslu EnergetickŽho z‡kona ‹. 458/2000 Sb., ¤ 68,69,98.
TŽì je nutno respektovat ustanoven’ ‰SN 73 6005, ‰SN 38 64 10, ‰SN 38 64 13.
OchrannŽ a bezpe‹nostn’ p‡smo je vymezeno vodorovnou vzd‡lenost’ od pódorysu zaÞ’zen’
(potrub’) na obž strany.
OchrannŽ p‡smo ‹in’:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
a) u NTL a STL plynovodó a pÞ’pojek jimiì se rozv‡džj’ plyny v zastavžnŽm œzem’ obce
b) u ostatn’ch plynovodó a plynovodn’ch pÞ’pojek
c) u technologickùch objektó
Ve zvl‡ätn’ch pÞ’padech, zejmŽna v bl’zkosti tžìebn’ch objektó, vodn’ch džl
a rozs‡hlùch podzemn’ch staveb móìe ministerstvo stanovit rozsah ochrannùch p‡sem
1m
4m
4m
aì 200 m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Bezpe‹nostn’ p‡sma ‹in’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
proVTL plynovody
pro VVTL plynovody
do DN 100
do DN 250
nad DN 250
do DN 300
do DN 500
nad DN 500
Regula‹n’ stanice VTL
Podzemn’ z‡sobn’ky
15 m
20 m
40 m
100 m
150 m
200 m
10 m
250 m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
VeäkerŽ stavebn’ ‹innosti, um’séov‡n’ konstrukc’, zemn’ pr‡ce, zÞizov‡n’ skl‡dek
a uskladËov‡n’ materi‡ló v OP a BP lze prov‡džt pouze s pÞedchoz’m p’semnùm souhlasem drìitele
licence, kterù odpov’d‡ za provoz plyn‡renskŽho zaÞ’zen’. Souhlas nen’ sou‹‡st’ stavebn’ho Þ’zen’.
Vysazov‡n’ trvalùch porostó koÞen’c’ch do vžtä’ hloubky neì 20 cm nad povrch plynovodu
podlŽh‡ tomuto souhlasu pouze ve volnŽm pruhu pozemkó o ä’Þce 2 m na obž strany od osy
plynovodu.
Kromž vlastn’ch potrub’, trasovanùch danou lokalitou se v jejich OP a BP, pÞ’padnž i mimo
nž mohou vyskytovat i dalä’ zaÞ’zen’, kter‡ s provozem souvis’ a kter‡ je nutno respektovat. ZejmŽna
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
67
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
14.- 10
se jedn‡ o stanice katodovŽ ochrany (SKAO), pÞ’padnž anodovŽ uzemnžn’ katodovŽ ochrany
(AUKAO), jejichì uloìen’ mus’ bùt respektov‡no zejmŽna s ohledem na zajiätžn’ ochrany konstrukc’
novž navrhovanùch objektó pÞed negativn’mi œ‹inky tžchto zaÞ’zen’ (moìnù vùskyt bludnùch proudó
a t’m naruäen’ konstrukc’). KonkrŽtn’ stav a podm’nky, kterŽ mohou ovlivnit realizaci z‡mžró nutno
ovžÞit a projednat s provozovateli danŽho zaÞ’zen’.
Ochrann‡ p‡sma, stanoven‡ podle dÞ’vžjä’ch pÞedpisó v‹etnž udžlenùch vùjimek z ustanoven’
o ochrannùch p‡smech zóst‡vaj’ zachov‡na i po dobž œ‹innosti tohoto z‡kona (viz ¤ 98 z‡kona
458/2000 Sb.). Z tohoto vyplùv‡, ìe u väech st‡vaj’c’ch plyn‡renskùch zaÞ’zen’ je nutno respektovat
dÞ’vžjä’ vymezen’ OP a BP.
14.3 ZçSOBOVçNê TEPLEM
V obci nen’ vybudov‡n ì‡dnù centr‡ln’ tepelnù zdroj a ani v budoucnu se s vùstavbou
neuvaìuje s ohledem na charakter z‡stavby, kde pÞevaìuj’ n’zkopodlaìn’ rodinnŽ domky. Jedn‡ se
tedy o decentralizovanŽ z‡sobov‡n’ a i ve vùhledu je s touto koncepc’ uvaìov‡no.
V sou‹asnŽ dobž je z‡sobov‡n’ teplem zajiäéov‡no ve väech RD individu‡lnž. PÞev‡ìn‡ ‹‡st
bytovŽho fondu vyuì’v‡ pro vyt‡pžn’ zemn’ plyn formou œstÞedn’ho vyt‡pžn’, dalä’ skupinu tvoÞ’
œstÞedn’ topen’ na tuh‡ paliva. Tato skupina se väak zmenäuje ve prospžch zemn’ho plynu, kterù
bude i vùhledovž pÞedstavovat v obci z‡sadn’ topnŽ mŽdium. Do dalä’ skupiny patÞ’ vyuì’v‡n’
el. energie pro akumula‹n’ vyt‡pžn’, pÞ’p. pÞ’motopnŽ elektrokotle. Tato skupina se vyskytuje
cca do 5% bytovŽho fondu a ani vùhledovž se s n’ ve vžtä’m rozsahu neuvaìuje s ohledem
na dostate‹nou dimenzi m’stn’ STL plynovodn’ s’tž a kapacitu RS, kdy bylo pÞi zpracov‡v‡n’
generelu plynofikace obce uvaìov‡no s max. vyuìit’m ZP i pro vyt‡pžn’. Obdobn‡ situace
je i u objektó ob‹anskŽ vybavenosti. Pro bytovou vùstavbu je br‡n potÞebnù tepelnù pÞ’kon
v prómžrnŽ hodnotž 15kW/byt, u ob‹anskŽ a ostatn’ vùstavby je nutno tento ur‹it individu‡lnž podle
rozsahu, œ‹elu a velikosti objektu. PÞi pouì’v‡n’ plynu se pÞedpokl‡d‡ próm. pÞ’kon 2,6m3 /hod
a byt.
Pro vaÞen’ a ohÞev TUV se tŽì ve zna‹nŽ m’Þe pouì’v‡ zemn’ plyn, ‹‡ste‹nž i elektrick‡
energie, zejmŽna pro ohÞev TUV. Tuh‡ paliva jsou pro tyto œ‹ely prakticky uì’van‡ v minim‡ln’m
rozsahu.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
68
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
15.- 1
15.
15.1
TELEKOMUNIKA‰Nê A SPOJOVç ZAÛêZENê
D‡lkovŽ kabely (DK,DOK)
V katastr‡ln’m œzem’ a ve vlastn’ obci se nach‡z’ st‡vaj’c’ trasa DK, kterù je ve spr‡vž ‰eskù
TELECOM, a.s., StÞedisko ochrany kabelovùch s’t’ (SOKS) Brno, BochoÞ‡kova 13. Jedn‡ se
o novù optickù kabel - DOK Rat’äkovice - Vlkoä, kterù je ze smžru od Rat’äkovic v soubžhu
se st‡tn’ komunikac’ po jej’ levŽ stranž aì na okraj obce, kde pÞech‡z’ na pravou stranu, zaœstžn
do telefonn’ œstÞedny a d‡le pokra‹uje po pravŽ stranž st‡tn’ silnice ve smžru na Milotice.
Dalä’ podzemn’ zaÞ’zen’, kter‡ budou ve spr‡vž SOKS se v ÞeäenŽm œzem’ nepÞedpokl‡daj’,
ani nejsou zn‡mŽ dalä’ z‡mžry.
OchrannŽ p‡smo telekomunika‹n’ch zaÞ’zen’ je u podzemn’ch veden’ 1,5m na kaìdou stranu
od krajn’ trasy (viz. z‡kon 151/2000 Sb. ¤ 92).
15.2
Telefonn’ zaÞ’zen’ - s’tž
Ze spojovùch zaÞ’zen’ je v obci vybudov‡na nov‡ œ‹astnick‡ telefonn’ s’é, kter‡ je ve spr‡vž
‰eskù Telecom, a.s., MPO BÞeclav, pracoviätž Hodon’n.
V r‡mci digitalizace telefonn’ho provozu byla v r. 1997 v obci uvedena do provozu nov‡ digit‡ln’
œstÞedna RSò, um’stžn‡ do budovy Telecomu (poäty), kter‡ je pÞipojena pÞ’mo z Þ’d’c’ œstÞedny
HOST Hodon’n - uzlovù obvod. Kapacita tŽto novŽ digit‡ln’ œstÞedny bude aktu‡lnž rozäiÞov‡na
podle potÞeby a poìadavkó ìadateló o zÞ’zen’ œ‹astnickùch stanic.
V soubžhu s vùstavbou novŽ telefonn’ œstÞedny probžhla v obci komplexn’ modernizace
m’stn’ telefonn’ s’tž. Tato je v celŽm rozsahu proveden‡ zemn’m kabelem. Dimenzovan‡ je na 100%
telefonizaci bytovŽho fondu s œ‹elovou rezervou pro jej’ rozä’Þen’ do novùch lokalit z‡stavby
a pro pÞipojen’ ostatn’ch uìivateló - tj. ob‹. vybavenost, podnikatelskou sfŽru apod. V roce 2000
bylo provedeno rozä’Þen’ m’stn’ œ‹astnickŽ s’tž z objektu RSò do lokality RD DÞ’novec a to zemn’m
kabelem.
V obci jsou tŽì provozov‡ny 3 veÞejnŽ telefonn’ automaty (VTA), um’stžnŽ v prostoru
u Obecn’ho œÞadu, jeden na ulici PÞ’‹n’ a dalä’ u hÞiätž. Tento stav je vyhovuj’c’ i pro n‡vrhovŽ
obdob’.
Kromž m’stn’ s’tž a d‡lkovùch kabelu nemaj’ spoje (‰eskù Telecom) v k.œ. obce Vacenovice ì‡dn‡
dalä’ zaÞ’zen’, ani v dalä’m obdob’ s jinùmi aktivitami neuvaìuj’.
Vzhledem k tomu, ìe v s’deln’m œtvaru i mimo jeho intravil‡n jsou a budou v zemi uloìena
spojov‡ veden’ a zaÞ’zen’, zejmŽna zemn’ kabely, je nutnŽ, aby pÞed prov‡džn’m jakùchkoliv
zemn’ch prac’ v ÞeäenŽ lokalitž, pÞ’padnž pÞed povolovac’m Þ’zen’m väech druhó staveb
a inìenùrskùch s’t’ bylo investorem, pÞ’p. jinùm povžÞenùm pracovn’kem poì‡d‡no o vyj‡dÞen’, zda
se v danŽm prostoru nach‡zej’ podzemn’ spojov‡ zaÞ’zen’ a to jak ve spr‡vž SOKS, MPO ‰eskù
Telecom, tak i jinùch uìivateló - provozovateló (MV,MO,Obò apod.).
Tato zaÞ’zen’ jsou ve smyslu z‡kona ‹. 151/2000 Sb. chr‡nžna ochrannùm p‡smem, kterŽ je nutno
respektovat a ‹inn’ 1,5 m na kaìdou stranu od krajn’ho veden’.
Pro ukl‡d‡n’ kabelovùch veden’ v zastavžnŽm œzem’ plat’ zvl‡ätn’ pÞedpisy, zejmŽna
‰SN 73 6005 - Prostorov‡ œprava veden’ technickŽho vybaven’ a normy souvisej’c’.
15.3
Mobiln’ telekomunika‹n’ s’é
Kromž pevnŽ telekomunika‹n’ s’tž ve spr‡vž ‰eskŽho Telekomu byl v minulŽm obdob’
v obci vybudov‡n dalä’ telekomunika‹n’ objekt Ð z‡kladnov‡ stanice antŽnn’ho systŽmu mobiln’
telefonn’ s’tž - oper‡tora Eurotel. Tato je situov‡na na JZ okraji obce, na objektu st‡vaj’c’ho
vodojemu Hydroglobus
15.4
ò‹elov‡ spojov‡ zaÞ’zen’
Radiokomunikace
‰eskŽ radiokomunikace Praha nemaj’ v ÞeäenŽm œzem’ ì‡dnŽ z‡jmy - TV pÞevadž‹e,
zesilovac’ stanice apod., ani vùhledovž nen’ s ì‡dnùmi aktivitami v tŽto oblasti uvaìov‡no.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
69
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
15.- 2
Televizn’ sign‡l
Pro celkovŽ zlepäen’ situace a rozä’Þen’ nab’dky pÞ’jmu TV stanic byla v obci zÞ’zena v r‡mci
modernizace telefonn’ s’tž kabelov‡ televizn’ s’é, jej’ì sou‹‡st’ je INFO kan‡l. Kabelovou televizn’ s’é
provozuje obec Ð k dispozici je 16 TV programó.
M’stn’ rozhlas, ostatn’ œ‹el. spoj. zaÞ’zen’
Z dalä’ch œ‹elovùch zaÞ’zen’ je v obci vybudov‡n m’stn’ rozhlas (MR), kterù je ve spr‡vž
Obò. Rozhlasov‡ œstÞedna je po rekonstrukci, um’stžn‡ na Obò. Celkovù stav MR je dobrù, m’stn’
rozvodn‡ s’é je provedena venkovn’m dr‡tovùm veden’m, s vyuìit’m podpžr rozvodnŽ s’tž NN,
‹‡ste‹nž na samostatnùch ocelovùch stoì‡rech. Reproduktory jsou osazenŽ na samostatnùch
podpžr‡ch.
CelŽ zaÞ’zen’ MR je vyhovuj’c’ i pro vùhledovou potÞebu obce. Pouze pÞi m’stn’ch œprav‡ch,
pÞ’p. rekonstrukci rozvodnŽ s’tž NN bude nutnŽ provŽst œpravy rozvodu MR tam, kde je pouìito
spole‹nùch opžrnùch bodó a dojde k jejich vùmžnž, pÞ’padnž pÞem’stžn’.
PÞi rozäiÞov‡n’ m’stn’ rozhlasovŽ s’tž do novùch lokalit vùstavby nen’ nutnŽ prov‡džt z‡sadn’
œpravy, lze nav‡zat na st‡vaj’c’ stav.
Kromž uvedenùch œ‹elovùch zaÞ’zen’ zde nejsou ì‡dn‡ jin‡ vybudov‡na a ani vùhledovž
nejsou zn‡my dalä’ z‡mžry.
15.5 Ochrann‡ p‡sma telekomunika‹n’ch zaÞ’zen’
K ochranž telekomunika‹n’ch zaÞ’zen’ se zÞizuj’ ochrann‡ p‡sma podle z‡kona ‹. 151/2000
Sb., ¤ 92.
OchrannŽ p‡smo podzemn’ch telekomunika‹n’ch veden’ ‹in’ 1,5 m po stran‡ch krajn’ho
podzemn’ho veden’.
V OP podzemn’ch telekomunika‹n’ch veden’ je zak‡z‡no:
a) prov‡džt bez souhlasu jejich vlastn’ka zemn’ pr‡ce
b) zÞizovat stavby ‹i um’séovat konstrukce nebo jin‡ podobn‡ zaÞ’zen’ a prov‡džt ‹innosti, kterŽ by
znesnadËovaly pÞ’stup k podzemn’mu telekom. veden’
c) vysazovat trvalŽ porosty
Ochrann‡ p‡sma ostatn’ch telekomunika‹n’ch zaÞ’zen’ch vznikaj’ dnem pr‡vn’ moci œzemn’ho
rozhodnut’ o ochrannŽm p‡smu.
Ochrann‡ p‡sma nadzemn’ch telekomunika‹n’ch veden’ vznikaj’ dnem nabyt’ pr‡vn’ moci
rozhodnut’ podle zvl‡ätn’ho pr‡vn’ho pÞedpisu (z‡kon ‹. 50/76 Sb., ve znžn’ pozdžjä’ch pÞedpisó)
a je v nžm zak‡z‡no zÞizovat stavby, elektrick‡ veden’ a ìeleznŽ konstrukce, um’séovat jeÞ‡by,
vysazovat porosty, zÞizovat vysokofrekven‹n’ zaÞ’zen’ a nebo jinak zpósobovat elektromagnetickŽ
st’ny, odrazy nebo ruäen’.
Toto ustanoven’ se tùk‡ i radioreleovùch tras (RRT). Rozsah OP a jejich vùäku nad terŽnem
vymezuj’ ‰eskŽ radiokomunikace Praha (‰Ra).
Ustanoven’ o OP podle z‡kona 151/2000 Sb. se tùk‡ väech telekomunika‹n’ch zaÞ’zen’, slouì’c’ch
danŽmu œ‹elu bez ohledu na opr‡vnžnŽho provozovatele (uìivatele) tzn. napÞ. ‰eskù Telecom, ‰D,
‰Ra, MO, MV, Transgas a dalä’ pokud nejsou uloìena v OP danŽho zaÞ’zen’, pro kterŽ slouì’ Ð
d‡lkovŽ trasy plynu, produktovodó, ‰D apod.
Pro ukl‡d‡n’ kabelovŽho veden’ v zastavžnŽm œzem’ plat’ zvl‡ätn’ pÞedpisy, zejmŽna ‰SN
736005 Prostorov‡ œprava veden’ technickŽho vybaven’ a normy souvisej’c’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
70
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
16.- 1
BLOK D - ëIVOTNê PROSTÛEDê, ODPADY
***
16.
ëIVOTNê PROSTÛEDê
16.1. Z‡vady ìivotn’ho prostÞed’
a) Zne‹iätžn’ ovzduä’ :
Ke zne‹iätžn’ ovzduä’ v obci Vacenovice doch‡z’ z uvedenùch zdrojó, uvedeny jsou n‡vrhy
k eliminaci, kterŽ òPNO aplikoval :
- exhalacemi a praänost’ z dopravy, eliminace je z‹‡sti moìn‡ diferencovanùm usmžrnžn’m
dopravy, vylou‹en’m tžìkŽ œ‹elovŽ dopravy z ‹‡sti obytnŽ z—ny a d‡le formou vùsadby liniovŽ
a skupinovŽ zelenž, œpravou vozovek a zklidnžn’m dopravy v ‹‡sti obytnŽ z—ny obce (viz kap.
ãdopravaÒ)
- provozem zemždžlskùch stÞedisek, a to jednak zemždžlskou dopravou - eliminace
n‡vrhem trasov‡n’ zemždžlskùch œ‹elovùch komunikac’, d‡le pak imisemi ze stÞedisek ìiv. vùroby Þeä’ n‡vrh opatÞen’ na z‡kladž n‡vrhu PHO - viz kap. ãzemždžlstv’Ò.
b) Hlu‹nost :
se v œzem’ projevuje zejmŽna z dopravy - viz kap. ãdopravaÒ - eliminace je moìn‡ stavebnž technickùmi œpravami ohroìenùch obytnùch objektó (Þeäen’m bariŽrovùch domó) v z—nž, pÞilehlŽ
k silnic’m. Dalä’ œpravy jsou moìnŽ vùsadbou zelenž a œpravou krytu vozovek. PÞ’padnŽ z‡mžry na
novŽ hlu‹nŽ provozy je nutno z‡sadnž um’stit mimo obytnou z—nu a aplikovat technick‡ elimina‹n’
opatÞen’.
c) Zne‹iätžn’ vod :
Ke zne‹iätžn’ vod doch‡z’ splachy ze zem. pozemkó - nutno eliminovat systŽmem
protierozn’ch opatÞen’ a z‡chytnùch ploch a pÞ’kopó, reten‹n’ch n‡drì’ a sedimenta‹n’ch j’mek.
Vùznamn‡ je rovnžì revitalizace navrìenùch ‹‡st’ vodn’ch tokó v katastu Vacenovic, kterŽ maj’
vùznamnou funkci ekologickou a d‡le zvùäen’ samo‹ist’c’ schopnosti tokó - viz kap. ÒVodn’
hospod‡Þstv’Ó. Pod’l na zne‹iätžn’ maj’ z‹‡sti dosud nezachycenŽ odpadn’ vody z obce - navrìeno
je doplnžn’ systŽmu kanalizace a likvidace odp. vod vùtlakem na ‰OV Milotice.
16.2. PŽ‹e o krajinu, krajin‡ÞskŽ œpravy
V krajinž navrhujeme systŽm ozelenžn’ liniovùch prvkó - silnic a zemždžlskùch œ‹el.
komunikac’ i novž navrìenùch pžä’ch cest v souladu s pl‡nem òSES. D‡le navrhujeme funk‹n’ zeleË
u stÞedisek vùroby a jako doprovod ostatn’ch technickùch œprav v obci i krajinž. VeäkerŽ ozelenžn’
je nezbytnŽ prov‡džt autochtonn’mi druhy dÞevin, tj. odpov’daj’c’mi m’stn’m podm’nk‡m. Dósledky
n‡vrhu òPN obce jsou graficky zn‡zornžny ve vùkrese ‹. 1.
V r‡mci intravil‡nu obce doporu‹ujeme pro vùsadby tyto dÞeviny:
JAVOR MLƒ‰ - ACER PLATANOIDES
JAVOR BABYKA - ACER CAMPESTRE
OLáE LEPKAVç - ALNUS GLUTINOSA
HABR OBECNø - CARPINUS BETULUS
KLEMATIS PLOTNê - CLEMATIS VITALBA
DÛêN OBECNø - CORNUS MAS
SVêDA KRVAVç - CORNUS SANGUINEA
SKALNêK OBECNø - COTONEASTER INTERGERRIMA
HLOH - CRATERUS SP.
BRSLEN EVROPSKø - EVONYMUS EUROPAEA
BRSLEN BRADAVI‰NATø - EVONYMUS VERRUCOSA
JASAN ZTEPILø - FRAXINUS EXCELSIOR
PTA‰ê ZOB - LIGUSTRUM VULGARE
ZIMOLEZ OBECNø - LONICERA XYLOSTEUM
STÛEMCHA OBECNç - PADUS RACEMOSA
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
71
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
16.- 2
TRNKA OBECNç - PRUNUS PSINOSA
DUB CER - QUERCUS CERRIS
DUB ZIMNê - QUERCUS PETRAEA
OÛEáçK KRçLOVSKø- JUGLANS REGIA
RñëE áêPKOVç - ROSA CANINA
MAHALEBKA OBECNç- CERASUS MAHALEB
LêPA VELKOLISTç - TILIA PLATYPHYLLOS
KALINA TUáALAJ - VIBURNUM LANTANA
OSKERUáE DOMçCê - SORBUS DOMESTICA
JEÛçB MUK - SORBUS ARIA
JEÛçB BÛEK - SORBUS TORMINALIS
VRBA BêLç - SALIX ALBA
VRBA áEDç - SALIX CINERA
16.3. VeÞejnŽ prostory v obci a krajinž
n‡vrh z‡sad architektonicko-urbanistickŽho Þeäen’
St‡vaj’c’ œpravy veÞejnùch prostoró v obci maj’ róznou œroveË, od ploch kultivovanùch,
aì po neudrìovanŽ aì devastovanŽ plochy. PÞedmžtem n‡vrhu jsou œpravy vùznamnùch prostoró
obce. N‡sleduj’c’ n‡vrh uv‡d’ hlavn’ urbanisticko-architektonickŽ z‡sady pro œpravu a dalä’ vùvoj
jednotlivùch vùznamnùch, ‹i reprezentuj’c’ch prostoró obce:
a) Centr‡ln’ prostor obce
Centr‡ln’ prostor obce tvoÞ’ kÞiìovatka silnic III/4256 a III/4257 s äirä’m okol’m, zahrnuj’c’m
pÞilŽhaj’c’ komplex äkoly, obecn’ho œÞadu, prostor kostela s farou aì po hÞbitov, a prostor obytnŽho
centra s objekty obsluìnùch sluìeb. Tento prostor nem‡ vùraznou spole‹nou dominantu, äiroce
viditelnou. Farn’ kostel je vùznamnou dominantou a orienta‹n’m bodem äirä’ho œzem’ obce
od severu z‡padu a jihoz‡padu.
Navrhujeme technickŽ œpravy povrchu silnice pro zpomalen’ rychlosti vjezdu do centr‡ln’
z—ny a jej’ odliäen’. Mimo silnice navrhujeme celkovŽ zklidnžn’ prostoru (œpravu dopravn’ch vztahó
a parametró komunikac’ s c’lem zpomalen’ dopravy a jej’ diferenciace) s preferenc’ pžä’ dopravy.
Funk‹n’ a parkovŽ œpravy v celŽm prostoru a zvùäen’ pod’lu veÞejnŽ zelenž m‡ za c’l vytvoÞit mimo
prótah silnic obytnù klidovù prostor, funk‹nž prov‡zanù s hlavn’mi atraktivitami obce. Prostor
centra navrhujeme v pÞ’padž vyuìit’ navrìenŽ lokality H propojit pžä’ cestou, vedenou od kÞiìovatky
silnic a obsluìnou komunikac’ z JV strany z prostoru u poäty. Celù prostor centr‡ln’ obytnŽ z—ny
navrhujeme podrobnž na z‡kladž navrìenùch z‡sad d‡le Þeäit v samostatnŽ studii z—ny v mžÞ’tku
cca 1 : 500, ve studii zpracovat podrobnžjä’ Þeäen’ organizace prostoru, stavebnž-technickŽ œpravy
i veÞejnou zeleË.
b) Prostor pÞed kostelem - navrhujeme provžÞit ve studii moìnost pÞ’mŽho pžä’ho propojen’
od prostoru za obecn’m œÞadem. silnice zachovat vùäkovou hladinu vinnùch sklepó (nezvyäovat
podlaìnost) s t’m, ìe nžkterŽ nadstavby vinnùch sklepó pod silnic’ s plochou stÞechou budou
doplnžny o sedlovou stÞechu s p‡lenou krytinou s orientac’ hÞebene rovnobžìnž se silnic’, nevhodnŽ
bÞ’zolitovŽ om’tky doporu‹uji nahradit v‡pennùmi s podrovn‡vkou. St‡vaj’c’ zeleË je vhodnŽ
udrìovat, popÞ. doplnit dle odbornŽho n‡vrhu.
c) Prostor pÞed hÞbitovem - navrhujeme komplexn’ œpravu s rozä’Þen’m o parkoviätž, klidovŽ
parkovŽ plochy s pÞ’padnùm doplnžn’m o drobnou architekturu (napÞ. drobnou kapli‹ku, alt‡n
‹i umžleckou plastiku. Pžä’ propojen’ by mžlo sledovat stopu od kostela do prostoru vinnùch sklepó
a navrìenŽ lokality S2 (are‡l pro kulturnž-spole‹enskŽ ud‡losti, spojenŽ s vinaÞstv’m.
d) Prostor vinnùch sklepó - pÞi toku ZamazanŽ je navrìen k rozä’Þen’ i na druhou stranu toku.
Navrhujeme zde zpevnžnou komunikaci. Vlastn’ tok, kterù m‡ charakter meliora‹n’ho kan‡lu
navrhujeme v tomto œseku revitalizovat a doplnit zelen’, vz‡jemnŽ propopojen’ sklepó na obou
stran‡ch toku doplnit dvžma pžä’mi dÞevžnùmi l‡vkami. Na stranž ke hÞbitovu je navrìena plocha S2
pro vinaÞskù kulturnž-spole‹enskù are‡l, kterù by mžl m’t pÞ’rodn’ r‡z s lehkùmi dÞevžnùmi
stavbami nezbytnŽho pÞ’sluäenstv’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
72
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
16.- 3
e) Prostor na severn’m okraji obce - pÞed are‡lem vùroby navrhujeme realizovat dopravn’ propojen’
od silnice k Z-‹‡sti st‡vaj’c’ vùrobn’ z—ny a navrhovanŽ lokalitž L1 a L2. Vžtev komunikace,
obsluhuj’c’ Z. okraj obytnŽ z—ny navrhujeme zklidnit a na jiìn’m konci zaslepit. V c’pu mezi
komunikacemi navrhujeme vùstavbu obytnŽho objektu se sluìbami, uzav’raj’c’ho n‡vesn’ prostor
obce ze severn’ strany. M’sto m‡ zna‹nù hodnotovù potenci‡l, objekt móìe vùznamnž zmžnit vùraz
tŽto
‹‡sti obce. Je zde um’stžna i zast‡vka veÞejnŽ dopravy. Na zklidnžnŽ komunikaci navrhujeme upravit
obrubn’ky s chodn’kem a z‡livy pro parkov‡n’, v‹.drobnùch ploch se stromovou zelen’.
f) Are‡l u vodn’ n‡drìe Jezero - navrhujeme drobnŽ terenn’ a kultiva‹n’ œpravy prostoru, kterù by
mžl m’t pÞ’rodnž-rekrea‹n’ charakter bez nadzemn’ch staveb. PÞ’stupovou tasu od obce navrhujeme
zkultivovat a doplnit zelen’.
16.4. Produkce odpadó a jejich likvidace
Obec, jakoì i podniky a zemždžlci jsou povinni v souladu s platnou legislativou (z‡kon
o odpadech ‹. 185/2001 a prov‡džc’ vyhl‡äky) Þeäit Þ’zenùm zpósobem sbžr a likvidaci odpadó.
Obec m‡ v vyd‡nu obecnž z‡vaznou vyhl‡äku o nakl‡d‡n’ s komun‡ln’m odpadem a se stavebn’m
odpadem, kter‡ Þeä’ selektivnž zpósob sbžru a likvidace jednotlivùch druhó (skupin) odpadó.
Tuhù komun‡ln’ odpad:
Mnoìstv’ TKO bylo vypo‹teno pro velikostn’ typ obce pÞi specifickŽm vùskytu v mnoìstv’
165 kg/obyv./rok. Jedn‡ se o kapacity pro netÞ’džnŽ skl‡dkov‡n’:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Rok
Po‹et obyvatel
Produkce TKO v tun‡ch/rok
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
2001
2010
2 090
2 250
345
370
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Znamen‡ to, ìe do r. 2010 je nutno uloìit cca 3 218 tun netÞ’džnŽho TKO, coì ukazuje
potÞebu œloìnŽho objemu min.3 540 m3 . TKO je v sou‹. dobž sv‡ìen povžÞenùm subjektem
na Þ’zenou skl‡dku mimo z‡jmovŽ œzem’.
V z‡jmovŽm œzem’ nen’ uvaìov‡no s um’stžn’m skl‡dky TKO.
SystŽm evidence, organizace sbžru a likvidace TKO je vžc’ organiza‹n’ch opatÞen’ obecn’ho
œÞadu, nen’ Þeäitelnù metodou òPO. Z dóvodó strategickùch tendenc’ omezov‡n’ mnoìstv’
netÞ’džnŽho TKO a ekonomickŽ n‡ro‹nosti klasickŽho skl‡dkov‡n’ je nezbytnŽ zavŽst sbžr a likvidaci
separovanŽho odpadu. Za t’m œ‹elem navrhujeme um’stžn’ kontejneró pro tÞ’džnù odpad
v doch‡zkovùch vzd‡lenostech cca 200 aì 300 m. KonkrŽtn’ um’stžn’ je nutno Þeäit v podrobnŽm
Þeäen’ obytnùch z—n se zapojen’m zaÞ’zen’ prostÞednictv’m drobnùch stavebn’ch œprav a osazen’
zelenž (pergola apod.).
TÞ’džn’ a sbžr je nutno prov‡džt z‡sadnž v m’stž vzniku odpadu, tj. v dom‡cnostech, d’ln‡ch,
vùrobn’ch i nevùrobn’ch provozech.
Odpady z ìivo‹iänŽ vùroby - odvoz chlŽvskŽ mrvy je nutno prov‡džt z‡sadnž na plochy zabezpe‹enŽ
proti splachóm a vymùv‡n’ obsahu hnojiäé. Objekty je nutno odclonit funk‹n’ izola‹n’ zelen’ v pŽ‹i
provozovatele. Nav‡ìen’ hnoje je nutno prov‡džt mimo obytnou z—nu po œ‹elovùch komunikac’ch.
Prómyslovù odpad - je v sou‹. dobž produkov‡n a likvidov‡n v reìii provozovateló vùroby,
vùhledovž v pÞ’padž realizace novùch Þemeslnùch ‹i prómyslovùch provozó, takovùto odpad
produkuj’c’ch,
je nutno odpadovŽ hospod‡Þstv’ Þeäit jiì v pÞedprojektovŽ dokumentaci, v‹etnž
specifikace druhu, mnoìstv’, zpósobu skladov‡n’ a Þ’zenŽ likvidace v souladu s legislativou (z‡kon
o odpadech ‹. 125/97 a pÞ’sl. vyhl‡äka).
Skl‡dky v katastru obce - nejsou navrhov‡ny, starŽ z‡tžìe byly rekultivov‡ny.
Ekodvór navrhujeme alternativnž (dle moìnost’ obce z’skat pozemek) um’stit v lokalitž:
- do are‡lu vùroby na S-okraji obce pÞi komunikaci,
- na ‹‡st plochy H, nebo ploäe s äirä’m spektrem moìnŽho funk‹n’ho vyuìit’ (G)
- ve vnitrobloku (ve dvoÞe) za obytnou z‡stavbou na dosaìitelnŽm pozemku
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
73
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
17.- 1
BLOK E - OCHRANNƒ REëIMY, ZPF, PUPFL
***
17. OCHRANNƒ REëIMY
17.1
OCHRANA KULTURNêCH HODNOT
17.1.1 Pam‡tky
A - ArcheologickŽ pam‡tky
K.œ. obce Vacenovice je nutno povaìovat za œzem’ s archeologickùmi n‡lezy ve smyslu ¤ 22
odst.2 z‡k.‹. 20/1987 Sb. V pÞ’padž jakùchkoliv zemn’ch stavebn’ch prac’ a œprav terŽnu v katastru
obce je jejich investor povinen dle ust. ¤22 odst.2 z‡k.‹. 20/1987 Sb v platnŽm znžn’ jiì v dobž
pÞ’pravy stavby uzavÞ’t smlouvu na proveden’ z‡chrannŽho archeologickŽho vùzkumu s instituc’
opr‡vnžnou k prov‡džn’ archeologickùch vùzkumó. Ve vùkresovŽ dokumentaci - vùkr. ‹. 2 - jsou
zakresleny plochy lokalit s archeologickùmi n‡lezy, lokalizace je uvedena dle poskytnutùch
digit‡ln’ch podkladó, nebyla zhotovitelem òPNO upravov‡na. Nalezena byla keramika, rózn‡
s’dliätž, pozóstatky vesnice a popel. pole.
Evidov‡ny jsou dle poskytnutùch podkladó lokality:
ozna‹en’
n‡zev, lokalizace
1
ëidoviny asi 1400 m SV od centra obce
2
pole se zahradami asi 500 m SSZ od centra obce
3
intravil‡n . are‡l Zá asi 500 m SV od centra obce
4
pod ‰ertobrdem asi 1 000 m SSZ od centra obce
5
VacenovskŽ ló‹ky asi 800 m JZ od centra obce
6
Rœdn’k asi 2 850 m JV od centra obce
7
Rœdn’k, asi 2 800 m JV od centra obce
8
Dvór Rœdn’k 2 730 m od centra obce
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
B - Stavebn’ pam‡tky
Z hlediska ochrany stavebn’ch pam‡tek jsou v Vacenovic’ch evidov‡ny tyto pam‡tky (dle seznamu
Pam‡tkovŽho œstavu v Brnž) :
‹.rejstÞ’ku pam‡tka - n‡zev
pozn‡mka
2445
Socha sv. Jana NepomuckŽho u fary
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Kromž uvedenùch registrovanùch chr‡nžnùch pam‡tek se v obci vyskytuj’ dalä’ pozoruhodnŽ
stavby, kterŽ odr‡ìej’ r‡z a tvaroslov’ tradi‹n’ lidovŽ architektury a jsou pro obraz obce a jej’ch
d’l‹’ch prostoró velmi cennŽ. Doporu‹ujeme provŽst jejich odbornŽ posouzen’ z hlediska pam‡tkovŽ
ochrany i z‡jmu obce a zv‡ìit moìnost registrace ‹i ochrany na œrovni st‡tn’, ‹i na niìä’, t.j. nest‡tn’
œrovni (napÞ. region‡ln’ ‹i obecn’). Za pozornost stoj’ drobnŽ sakr‡ln’ stavby, napÞ. kaple Panny
Marie SedmibolestnŽ z r. 1910 lemovan‡ vzrostlùmi lipami, kaple sv. Jana Sarkandera z roku 1874)
a socha Sv Anny SZ od obce a nžkterŽ tradi‹n’ domy v obci.
C - Ploän‡ chr‡nžn‡ œzem’, ochrann‡ p‡sma pam‡tek
Pam‡tkovŽ z—ny
Pam‡tkovŽ z—ny nejsou v ÞeäenŽm œzem’ vyhl‡äeny, òPNO je nenavrhuje.
Ochrann‡ p‡sma pam‡tek
Ochrann‡ p‡sma pam‡tek nejsou v ÞeäenŽm œzem’ vyhl‡äena, òPNO je nenavrhuje.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
74
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
17.- 2
17.1.2
Krajina, PÞ’roda
Z hlediska stavebn’ho vùvoje obce je tÞeba respektovat äirä’ krajinnŽ vztahy, krajinnù r‡z
a pÞizpósobit mžÞ’tko novŽ vùstavby v obci i vùrobn’ch z—n‡ch mžÞ’tku krajiny. Toto souvis’
s respektov‡n’m r‡zu z‡stavby obce a to jak z hlediska architektonickùch forem, tak z hlediska
urbanistickŽho vùvoje obce. NezbytnŽ je respektovat systŽm regulativó, kterù je n‡strojem
pro realizaci schv‡lenŽ urbanistickŽ koncepce. Docenžna nen’ dosud œloha systŽmu funk‹n’
a rozptùlenŽ zelenž, kter‡ obytnou obec i krajinu vytv‡Þ’ vùraznùm pod’lem.
V z‡jmovŽm œzem’ k.œ. Vacenovice nejsou registrov‡na ZCHò, evidovanŽ org‡nem st‡tn’
spr‡vy - Refer‡tem ìivotn’ho prostÞed’ Okresn’ho œÞadu Hodon’n, jsou väak registrov‡ny VKP viz kap. ‹. 4. a vùkres ‹. 1.
17.2.
PçSMA HYGIENICKƒ OCHRANY, OCHRANNç A BEZPE‰NOSTNê
PHO vodn’ch zdrojó -nejsou v z‡jmovŽm œzem’ vymezena a vyhl‡äena:
OP energetickùch a spojovùch zaÞ’zen’ je specifikov‡no v kapitole ãenergetikaÒ a je zakresleno
ve vùkrese tech. s’t’.
Ochrann‡ p‡sma kulturn’ch pam‡tek - jsou specifikov‡na v kap. ‹. 17.1., nejsou vyhl‡äena.
OP vodn’ch tokó - OP vodn’ch tokó je 6 m oboustrannž od horn’ bÞehovŽ hrany, doprovodn‡ zeleË
v‹etnž jeho revitalizace mus’ umoìnit jeho œdrìbu minim‡lnž jednostrannž.
OP komunikac’ - v pÞ’padž individu‡ln’ bytovŽ vùstavby ( rodinnŽ domy) v ochrannùch p‡smech
komunikac’ ( v izofon‡ch ) je nutno vyuì’t takovŽ stavebn’ materi‡ly a takovŽ dispozi‹n’ uspoÞ‡d‡n’
obytnùch ( pobytovùch) m’stnost’, kterŽ zajist’ dodrìen’ hlukovùch limitó podle ¤ 11 - 12 naÞ’zen’
vl‡dy ‹. 502/2000 Sb., o ochranž zdrav’ pÞed nepÞ’znivùmi œ‹inky hluku a vibrac’. OP je mimo obec
15 m od osy komunikace.
PHO farem a stÞedisek zemždžlskŽ vùroby je specifikov‡no v kap.‹. 11 ãzemždžlstv’Ò
a je zakresleno ve vùkresovŽ ‹‡sti dokumentace. PHO nejsou vyhl‡äena. Navrhujeme je v rozsahu
p‡sem limitn’ch
Dle poìadavkó okresn’ho hygienika nesm’ p‡chnouc’ l‡tky bùt ve vystupuj’c’ vzduäninž
obsaìeny v koncentrac’ch, obtžìuj’c’ch obyvatelstvo.
V pÞ’padž zaveden’ chovu hospod‡Þskùch zv’Þat typu tzv. rodinn‡ farma, mus’ bùt
tento chov projedn‡n s okresn’m hygienikem jeätž pÞed jeho zÞ’zen’m.
ohrozit Þ‡dnù provoz veÞejnŽho pohÞebiätž nebo jeho dóstojnost.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
75
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18.- 1
18.
OCHRANA ZPF, PUPFL
18.1 OCHRANA ZPF, VYHODNOCENê NAVRHOVANøCH ZçBORñ
Charakteristika zemždžlskŽho pódn’ho fondu je uvedena v kapitole ãzemždžlstv’Ò, z‡kladn’
informaci o z‡mžrech na z‡bory ZPF umoìËuje vymezen’ BPEJ (bonitovanŽ pódnž-ekologickŽ
jednotky). Vùpo‹et konkrŽtn’ch pÞ’padnùch odvodó je pak nutno provŽst podle skute‹nž zab’ranŽ
plochy a pÞ’sluänŽ BPEJ. N‡sleduj’c’ pÞehled pód a vyhodnocen’ POTENCIçLNêCH z‡boró ZPF
je zpracov‡n dle MetodickŽho pokynu odboru Ochrany lesa a pódy Min. ëP ‰R ze dne 1.10.1996
‹. j. OOLP/1067/96 k odn’m‡n’ pódy ze ZPF podle z‡kona ‰NR ‹. 334/1992 Sb. o ochranž ZPF,
ve znžn’ z‡k. ‰NR ‹. 10/1993 Sb. Novž vymezuje tÞ’dy ochrany zemždžlskŽ pódy metodickù pokyn
Odboru ochrany lesa a pódy MëP ‹j. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996, platnù od 1. ledna 1997.
PÞehled zaÞazen’ BPEJ do tÞ’d ochrany a ocenžn’ zemždžlskŽ pódy
TÞ’dy ochrany zemždžlskŽ pódy byly vytvoÞeny jako œ‹elovŽ agregace bonitovanùch pódnž
ekologickùch jednotek.
PÞehled pód v k.œ. Vacenovice a jejich hodnocen’ :
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
k—d BPEJ
tÞ’da ochrany
cena zem.pódy (K‹.m2 )*
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
0.01.00
0.04.01
0.05.01
0.05.11
0.08.10
0.08.50
0.21.10
0.55.00
0.67.01
0.60.00
0.69.01
I.
IV.
III.
IV.
III.
IV.
IV.
IV.
V.
I.
V.
12,44
4,86
6,84
5,49
8,92
6,25
3,33
5,30
0,93
13,00
0,93
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
*Pozn.: Pro oceËov‡n’ pódy je nutno vych‡zet z platnùch relac’ dle pÞ’sluänŽ vyhl‡äky; v sou‹asnŽ dobž je v platnosti
vyhl‡äka ‹. 178/1994 Sb.Ministerstva financ’, kter‡ stanov’ œÞedn’ hodnoty zemždžlskŽ pódy v ‰eskŽ republice.
òÞednž je oväem opr‡vnžn k ofici‡ln’mu stanoven’ k—du BPEJ pÞ’sluänù katastr‡ln’ œÞad.
Z hlediska tÞ’d ochrany jsou nejlepä’ pódy v z‡jmovŽm œzem’ 0.01.00 a 0.60.00. Podle
pÞ’lohy ‹. 17 k Vyhl‡äce ‹. 178/94 Sb. jsou z‡kladn’ ceny zemždžlskùch pozemkó upravov‡ny,
kromž jinŽho takto:
Jde-li o pozemky, jejichì vzd‡lenost od nejbliìä’ch m’st souvisle zastavžnŽ ‹‡sti obce je:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
pÞi vzd‡lenosti
sr‡ìka ze sazby
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
2 - 3 km
3 - 4 km
4 - 5 km
nad 5 km
3%
6%
10%
15%
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Jde-li o pozemky, jejichì zemždžlskŽ vyuìit’ je prokazatelnž sn’ìeno:
- zvùäenou balvanitost’ ( napÞ. 6 a v’ce vù‹nžlkó mate‹n’ horniny nad povrch pozemku na 1 ha z.p. nebo jinùmi
pevnùmi pÞek‡ìkami, kromž d‡le uvedenùch
aì o 15%
- zvùäenùm vùskytem stoì‡ró elektrovodnùch zaÞ’zen’ (6 a v’ce sloupó nebo stoì‡ró na 1ha z.p.) - aì o 25%
- potÞebou odvodnžn’ v dósledku zhoräen’ vodn’ho reìimu nad r‡mec charakteristiky pÞ’sluänùch BPEJ
- aì o35%
- lokalizac’ ve zvl‡ätž chr‡nžnùch œzem’ch se zvùäenou ochranou ìivotn’ho prostÞed’ (nach‡z’-li se pozemek
ve zvl‡ätž chr‡nžnùch œzem’ch dle ¤14 z‡kona ‰NR ‹. 114/1992 Sb. o ochranž pÞ’rody a krajiny, popÞ.podle ¤ 18 a 19
z‡kona ‹. 138/1973 o vod‡ch, oväem vìdy za pÞedpokladu z‡sadn’ho omezen’ póvodn’ hospod‡ÞskŽ vyuìitelnosti
pozemku
- aì o 30%
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
76
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18.- 2
PÛEHLED LOKALIT, NAVRëENøCH PRO ZçSTAVBU (URBANIZACI)
ozna‹en’ odpov’d‡ z‡kresu ve vùkrese potenci‡ln’ch z‡boró ZPF v mžÞ. 1 : 4 000 (resp. 1 : 10 000)
VYZNA‰ENY A VYHODNOCENY JSOU PLOCHY od 0,1 ha
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ozna‹en’
lokality
rozloha
ha
BPEJ
tÞ’da
ochrany
poloha
(SZò/ extr.)
kultura
pÞevaì.
œ‹el pÞ’p. z‡boru,
regulativ, lokalita
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
bydlen’
*1
*2
3
4
5
*6
7
celkem
1,3
0,6
1,0
0,6
0,7
1,4
0,25
5,85
0.01.00
0.01.00
0.21.10
0.21.10
0.21.10
0.21.10
0.55.00
I
I
IV
IV
IV
IV
IV
E
E
E
E
E
E
SZò
O
O
O
Z
Z
O
P
bydlen’ (B), lok. B2
bydlen’ (B), lok. B3
bydlen’ (B), lok. C1
bydlen’ (B), lok. D1
bydlen’ (B), lok. D2
bydlen’ (B), lok. E1
bydlen’ (B)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
vinnŽ sklepy
*8
1,1
*9
0,7
celkem
1,8
0.21.10
0.21.10
IV
IV
E
E
O, Z
O
vin. sklepy + vin. are‡l S2 (SO,P)
vinnŽ sklepy S1 (SK)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ob‹ansk‡ vybavenost
10
1,0
0.21.10
0,2
0.55.00
16
0,4
0.21.10
15
0,3
0.21.10
celkem
1,9
IV
IV
IV
IV
E
E
SZò
E
Z
OP
Z
Z
ob‹an. vybavenost (Ob), lok. H1
ob‹ansk‡ vybavenost (Ob)
vstup hÞbitov, parkoviätž (P)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
technick‡ infrastruktura
28
2,9
0.21.10
0,5
0.04.01
0,9
0.69.01
0,2
0.55.00
11
0.25
0.55.00
celkem
4,75
IV
IV
V
IV
IV
E
E
E
E
E
O
O
O
O
O
obchvat Milotic (viz vùkr.1)
komunikace pro œdrìbu toku
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
sport a rekreace
*12
4,5
0.21.10
*13
1,0
0.21.10
14
1,4
0.21.10
0,25
0.60.00
celkem
7,15
IV
IV
IV
I
E
E
E
E
O
O
P
P
sport a rekreace lok. V
sport a rekreace Rudn’k (SO)
sport a rekreace Rudn’k (SO)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
vùroba
21
22
23
*24
*25
celkem
0,8
0.55.00
vypuätžna z n‡vrhu
2,5
0.55.00
3,5
0.04.01
4,0
0.21.10
1,8
0.21.10
16,6
IV
E
O
vùroba (Vp), lok. L1
IV
IV
IV
IV
E
E
E
E
O,Ost
O
O
O
vùroba (Vp), lok. K1
vùroba (Vp), lok. M1
vùroba (Vp), lok. M2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
zemždžlsk‡ vùroba
26
2,0
0.21.10
27
1,0
0.21.10
celkem
3,0
IV
IV
E
E
O
O
chov kon’ (SR-1), lok. K3
chov kon’ (SR-1), lok. K4
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lesn’ vùroba
41
3,38
42
1,5
4,92
43
0,32
44
0,35
45
0,18
celkem
10,65
0.21.10
0.04.01
0.55.00
0.55.00
0.55.00
0.55.00
IV
IV
IV
IV
IV
IV
E
E
E
E
E
E
O
O
O
O
O
O
zalesnžn’
zalesnžn’
zalesnžn’
zalesnžn’
zalesnžn’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
E=extravilan; SZò=sou‹. zastav. œzem’; O=orn‡ póda; P=pastvina; Z=sady, zahrady; Ost=ost. plochy; V=vodn’ toky
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
77
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18.- 3
*- pro ozna‹enŽ lokality je nezbytnŽ zpracovat podrobnžjä’ Þeäen’ a projednat jej s pÞ’sluänùm org‡nem ochrany ZPF.
INVESTICE DO PñDY - z‡vlahy a odvodnžn’:
NavrìenŽ plochy se nedotùkaj’ investtic do pódy
ZDñVODN•Nê NçVRHU
N‡vrh jednotlivùch ploch vych‡z’ z urbanistickŽ koncepce a prostorovž - funk‹n’ch moìnost’
rozvoje konkrŽtn’ho s’deln’ho œtvaru. PÞi n‡vrhu koncepce rozvoje obce je kriterium hospod‡rnosti
se väemi prim‡rn’mi zdroji, tedy i ZPF naprostou samozÞejmost’. N‡slednŽ zdóvodnžn’ vyuìit’
z hlediska ochrany ZPF problŽmovùch lokalit je proto specifikac’ vùäe uvedenùch kriteri’,
jak to poìaduje rezortn’ legislativa.V podm’nk‡ch obce Vacenovice jsou pomžrnž rozs‡hlŽ
prostorovŽ moìnosti rozvoje, pÞi‹emì dosud existuj’ jistŽ moìnosti zahuätžn’ st‡vaj’c’ z‡stavby
na œkor zahrad a v ãproluk‡chÒ, popÞ moìnosti rekonstrukce st‡v. zastavžnùch ploch, jak je n‡vrh
uv‡d’.
Grafickù z‡kres potenci‡ln’ch z‡boró ZPF dle n‡vrhu òPN je obsahem pÞ’lohy ‹. 1 tŽto
dokumentace. Zakresleny a vyhodnoceny jsou plochy od 0,1 ha.
Lokality ‹. 1 a 2, - jsou ve vùhodnŽ poloze vzhledem k sou‹asnŽ z‡stavbž obce, vhodnž doplËuj’
pódorys obce, jedn‡ se o moìnosti obytnŽ vùstavby v poloze mimo intenzivn’ prvovùrobn’ plochy.
Lokalita ‹. 3, - je ve vùhodnŽ poloze vzhledem k sou‹asnŽ z‡stavbž obce pÞi silnici, vhodnž doplËuje
pódorys obce.
Lokality ‹. 4 a 5 - jsou ve vùhodnŽ poloze vzhledem k obsluìnùm komunikac’m, vhodnž doplËuj’
pódorys obce, navazuj’ na sou‹. zastavžnŽ œzem’ obce. Jedn‡ se o moìnost obytnŽ vùstavby
v zahrad‡ch za st‡vaj’c’ z‡stavbou, mimo velkovùrobn’ plochy. Na lokalitž ‹. 4 je vhodnŽ provŽst
pÞeparcelov‡n’ plochy tak, aby se zvùäila kapacita lokality.
Lokalita ‹. 6 - je na pozemc’ch v drobnŽ drìbž v JZ ‹‡sti obce ve vùhodnŽ poloze vzhledem
ke st‡vaj’c’ z‡stavbž obce v protilehlŽ frontž pÞi silnici, navazuj’ce na st‡vaj’c’ funk‹n’ schema obce.
Lokalita ‹. 7 - je v SZò obklopena z‡stavbou.
Lokalita ‹. 8 - je sou‹‡st’ st‡vaj’c’ z—ny vinnùch sklepó, tvoÞena volnùmi plochami proluk, sou‹‡st’
je n‡vrh kulturnž-spole‹enskŽho vinaÞskŽho are‡lu na pozemc’ch v drobnŽ drìbž, vhodnž navazuje
na funk‹n’ schema obce.
Lokalita ‹. 9 - je protilehlou frontou za potokem, rozäiÞuj’c’ st‡vaj’c’ z—nu vinnùch sklepó. Vhodnž
navazuje na funk‹n’ schema prostoru.
Lokalita ‹. 10 - je ve vùhodnŽ poloze vzhledem k okoln’m ploch‡m, v klidovŽ poloze v pÞ’mŽ
n‡vaznosti na centr‡ln’ obytnou z—nu obce za objektem restaurace a kult. domu, mimo SZò obce,
na ploch‡ch drobnŽ drìby, z‹‡sti nevyuì’vanùch, mimo intenzivn’ vùrobu. Je ur‹ena pro ob‹anskou
vybavenost.
Lokalita ‹. 11 - sleduje tok odvodËovac’ho kan‡lu po V-okraji obce, kterù je pro provoz a œdrìbu
nepÞ’stupnù, jedn‡ se o veÞejnž prospžänou stavbu.
Lokalita ‹. 12 - tvoÞ’ rozvojovŽ plochy pro sportovnž-rekrea‹n’ komplex v klidovŽ poloze za jiìn’m
okrajem z‡stavby obce v poloze, kter‡ je pro tento œ‹el z prostorovž-funk‹n’ch hledisek jedin‡
vhodn‡. Plocha je obklopena lesy, na mŽnž œrodnùch pód‡ch.
Lokalita ‹. 13 - tvoÞ’ rozvojovou plochu pro sportovnž-rekrea‹n’ komplex v klidovŽ poloze v lokalitž
Rudn’k, jedn‡ se o rozä’Þen’ st‡vaj’c’ho are‡lu, pokud bude vyuìit v souladu s regulativy v poloze,
kter‡ je pro tento œ‹el z prostorovž-funk‹n’ch hledisek vhodn‡.
Lokalita ‹. 14 - je tvoÞena plochami pro äirä’ spektrum vyuìit’o bsluìnŽho charakteru - ob‹.
vybavenost, sportovnž-rekrea‹n’ komplex ‹i ‹istou vùrobu, jedn‡ se o rozä’Þen’ st‡vaj’c’ho are‡lu
o plochy, kterŽ na are‡l pÞ’mo navazuj’.
Lokalita ‹. 15 - je ur‹ena pro rozä’Þen’ hÞbitova, resp. jeho pÞedvstupn’ho prostoru, tvoÞena z‹‡sti
st‡vaj’c’ parkovou œpravou a plochami v drobnŽ drìbž, v jedinŽ vhodnŽ poloze.
Lokalita ‹. 16 - je ur‹ena pro ob‹anskou vybavenost, nach‡z’ se na st‡vaj’c’m pozemku Má, na jej’
zahradž v m’stž, kde se formuje lok‡ln’ centrum vybavenosti u novž navrìenŽ zast‡vky veÞejnŽ
dopravy.
Lokalita ‹. 21 - je ur‹ena pro rozä’Þen’ st‡vaj’c’ho vùrobn’ho are‡lu na S-konci obce pÞi œ‹elovŽ
komunikaci. TvoÞena je dosud nezastavžnùmi plochami v tomto prostoru.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
78
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
18.- 4
Lokalita ‹. 23 - je ur‹ena pro rozvojovù vùrobn’ are‡l v enkl‡vž S od obce pÞi silnici na Vracov,
problematick‡ je majetkov‡ dostupnost (drobn‡ drìba), navazuje na st‡vaj’c’ vùrobn’ z—nu.
Lokality ‹. 24 a 25 - jsou na Z-okraji katastru obce, je ur‹ena pro rozvoj vùrobn’ z—ny v tŽto ‹‡sti
z‡jm. œzem’.
Lokality ‹. 26 a 27 - tvoÞ’ plochy pro z‡zem’ chovu kon’ v klidovŽ poloze na V-okraji katastru obce
u lesa. Alternativnž je navrìeno zalesnžn’ plochy ‹. 27.
Lokalita ‹. 28 - tvoÞ’ plochy trasy obchvatu obce Milotice dle schv‡lenŽ koncepce òPN VòC.
Lokality ‹. 41 aì 45 - plochy v majetku obce pro n‡hradn’ zalesnžn’, zemždžlsky mŽnž atraktivn’.
18.2
OCHRANA PUPFL
Rozloha ploch pozemkó, ur‹enùch k plnžn’ funkc’ lesa (PUPFL) je stabilizovan‡, z‡bory
jsou navrhov‡ny v rozsahu, nezbytnŽm pro zajiätžn’ harmonickŽho rozvoje obce. Z‡bor je uvaìov‡n
za n‡hradn’ zalesnžn’ - viz n‡vrh ve vùkrese ‹. 1. Pozemky pro zajiätžn’ urbanizace mimo PUPFL
jsou obt’ìnž dostupnŽ (rozdroben‡ drìba vlastn’kó).
PÛEHLED LOKALIT, NAVRëENøCH PRO ZçSTAVBU: (URBANIZACI)
ozna‹en’ odpov’d‡ z‡kresu ve vùkrese potenci‡ln’ch z‡boró ZPF v mžÞ. 1 : 4 000 (resp. 1 : 10 000)
VYZNA‰ENY A VYHODNOCENY JSOU PLOCHY od 0,1 ha
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ozna‹en’
lokality
rozloha
(ha)
œ‹el
z‡boru
pozn‡mka
31
32
33
34
35
0,3
0,9
0,7
1,0
2,0
bydlen’ (B)
bydlen’ (B)
sm’äen‡ (Ob, SO, O, Vb)
ob‹. vybavenost (Ob)
bydlen’ + komunikace (B)
celkem
4,9
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
ZDñVODN•Nê NçVRHU
N‡vrh jednotlivùch ploch vych‡z’ z urbanistickŽ koncepce a prostorovž - funk‹n’ch moìnost’
rozvoje. Urbanizace obce na œkor PUPFL vych‡z’ z nedosaìitelnosti ploch na ZPF. Obec
je pÞipravena prov‡džt n‡hradn’ zalesnžn’ na vhodnùch ploch‡ch , to se džje na œkor ZPF.
N‡vrh ploch pro zalesnžn’ a n‡hradn’ zalesnžn’ v k.œ. Vacenovice:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
pozemek p.‹.
plocha (ha)
z‡bor ZPF ‹.
- u lok. K4
3,375
41
1853, ‹‡st A
2,0
42
‹‡st 1852
0,569
42
1853 ‹‡st B
3,334
42
1850
0,512
42
1908
0,321
43
1914
0,349
44
1897/2
0,154
45
1905/2
0,0212
45
uvedenŽ pozemky jsou zemždžlsky obdžl‡v‡ny pouze z‹‡sti, nebo obdžl‡v‡ny nejsou.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
79
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
19.- 1
BLOK F - ZçV•RY, DOPORU‰ENê
***
19.1
URBANISTICKç EKONOMIE, ETAPIZACE
V sou‹asnŽ dobž obecn’ samospr‡vy je ot‡zka urbanistickŽ ekonomie v z‡jmu kaìdŽho
s’deln’ho celku. Ekonomick‡ n‡ro‹nost rozvoje, provozu a œdrìby obce je sou‹‡st’ jej’ vlastn’
politiky a rozhodov‡n’ o zpósobu a rozsahu rozvoje. Je z‡jmem daËovùch poplatn’kó, aby
hospodaÞen’ obce bylo œspžänŽ, proto je nutno racion‡lnž, na z‡kladž n‡vrhó odborn’kó rozvoj obce
usmžrËovat. òzemnž-pl‡novac’ dokumentace m‡ za œkol mimo stanoven’ z‡vaznùch regulativó
vymezit racion‡ln’, doporu‹enŽ moìnosti rozvoje obce. Doporu‹enù n‡vrh etapizace vych‡z’
z ekonomicko-prostorovùch kriteri’.
Vzhledem k tomu, ìe rozsah n‡vrhovùch ploch je z dóvodó zejmŽna
majetkovùch podstatnž vyää’, neì projekce vùvoje potÞeby (viz kap.5.2), doch‡z’
k potenci‡ln’mu stÞetu se st‡tn’ spr‡vou, zejmŽna org‡nem ochrany pódn’ho fondu
a ìivotn’ho prostÞed’. Je proto navrìena etapizace, kterou je väak pr‡vž s ohledem
na respektov‡n’ majetkovùch vztahó, neexistenci n‡tlakovŽ legislativy a v z‡jmu
obce na stabilizaci trvale bydl’c’ch obyvatel v praxi uplatËovat pÞimžÞenž.
Pro realizaci obytnŽ vùstavby doporu‹ujeme n‡slednŽ poÞad’ (smžrn‡ platnost):
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
l. Proluky ve st‡vaj’c’ z‡stavbž
2. Lokality A1, A2, B2, B3, C1, D1, D2
3. Lokality B5, E1
4. Lokality, navrìenŽ pro vùhled, t.j. C3, E2.
Lokalitu E1 je moìno urbanizovat po etap‡ch, postupnž od st‡vaj’c’ obytnŽ z‡stavby od severu
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Realizace jednotlivùch etap obyt. vùstavby v‡ìe na vyuìit’ st‡vaj’c’, ‹i budov‡n’ novŽ
technickŽ infrastruktury.
‰asov‡ posloupnost vyuìit’ navrìenùch ploch pro vùrobu, ob‹anskou, sportovn’
a technickou vybavenost a tzv. Òobecn’ch sm’äenùchÓ je d‡na pouze ekonomickùmi moìnostmi obce,
spole‹enskou nalŽhavost’ a z‡jmem investoró.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
80
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
20.- 1
20.
VøZNAM òPN DOKUMENTACE OBCE
òkolem a smyslem òPD obce je pÞedevä’m:
- slouìit jako koncep‹n’ podklad pro rozhodov‡n’ o vyuìit’ œzem’ obce, o ochranž prim‡rn’ch
zdrojó, pÞ’rodn’ch a kulturn’ch hodnot a technickùch zaÞ’zen’ (limity a ochrannŽ reìimy)
a o usmžrËov‡n’ investic,
- zprostÞedkov‡vat kontakt mezi z‡mžry obecn’ho zastupitelstva a z‡jmy väech jednotlivùch ob‹anó
obce. Jeho œkolem je rovnžì motivovat obyvatele k rozvoji a œpravž obce, jako nedžlitelnŽho celku
(nžkdy moìn‡ i v ur‹itŽm prvotn’m nesouladu s osobn’mi z‡mžry jednotlivce),
- vymezit pr‡vnž z‡vaznŽ regulativy pro funk‹n’ vyuìit’ œzem’ obce a jej’ stavebnž-technickù rozvoj,
- vymezit veÞejnž prospžänŽ stavby, kterŽ ur‹uj’ pr‡vo vyvlastnžn’ pozemkó ve veÞejnŽm z‡jmu,
popÞ. omezen’ vlastnickùch pr‡v (vymezen’ vžcnŽho bÞemene),
- po projedn‡n’ podle legislativy pro òPN-dokumentaci s ob‹any i obecn’m zastupitelstvem
reprezentuje vyv‡ìenù, koncep‹n’ n‡zor na vùvoj obce s t’m, ìe se st‡v‡ z‡kladn’m podkladem
pro PROGRAM OBNOVY VENKOVA. Doporu‹ujeme se do tohoto programu, garantovanŽho
vl‡dou ‰R zapojit.
Tato dokumentace neur‹uje v obci direktivnž objektovou realizaci, nen’ dogmatem, ur‹uje
potenci‡ln’ moìnosti vyv‡ìenŽho rozvoje obce. Nejedn‡ se o jednor‡zovou akci skupiny projektantó,
ale odbornù n‡zor, formovanù vùsledky jedn‡n’ a rozhodov‡n’ samospr‡vy obce, kterù odr‡ì’
kromž pÞ’rodn’ch a prostorovùch potenci‡ló rovnžì pÞipom’nky a vóli jejich obyvatel. Vedouc’
projektant se svùm tùmem specialistó pÞitom nab’z’ st‡lou inìenùrsko-poradenskou sluìbu
ãna telefonÒ, zn‡ obec v äirä’ch œzemn’ch souvislostech a reprezentuje tak nez‡vislou odbornou
polohu mimo ‹asto sloìitŽ lok‡ln’ vztahy.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
81
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
21.- 1
21.NçSLEDNç DOPORU‰ENç òZEMN•-PLçNOVACê aj. DOKUMENTACE,
NçVRH LHñT AKTUALIZACE,
SPOLUPRçCE OBECNêHO ZASTUPITELSTVA S PROJEKTANTEM
Na z‡kladž poznatkó pÞi zpracov‡n’ tŽto dokumentace navrhujeme d‡le zpracovat :
A - studii œprav centr‡ln’ obytnŽ z—ny
B - òPN ‹i US z—ny vinnùch sklepó
C - US z—ny okol’ kostela a pÞed hÞbitovem
D - US z—ny Hœätik v‹. Þeäen’ zast‡vky veÞejnŽ dopravy a revitalizace vodn’ plochy
E - podrobnou dokumentaci œprav dopravn’ch cest- viz kap. 12
F - podrobnžjä’ Þeäen’ pro vyuìit’ jednotlivùch rozvojovùch lokalit
G - studie revitalizace vodn’ch n‡drì’ ÒPastviskoÓ, ÒKoupaliätžÓ (SZ od obce) a ÒJezeroÓ
Zad‡n’ uvedenùch prac’ doporu‹ujeme prov‡džt konkurzem, popÞ. na z‡kladž doporu‹en’
dóvžryhodnùch odborn’kó, znalùch m’stn’ problematiky.
LHñTY PRO AKTUALIZACI
Posouzen’ aktualizace œzemn’ho pl‡nu bude provedeno vìdy nejpozdžji po dvou letech
ode dne vyhl‡äen’ z‡vaznŽ ‹‡sti œzemn’ho pl‡nu obce obecnž z‡vaznou vyhl‡äkou, d‡le vìdy,
kdyì dojde k naplnžn’ nžkterŽ z ploch zastavitelnŽho œzem’ obce a to vìdy na z‡kladž rozhodnut’
obecn’ho zastupitelstva. Aktualizaci zajist’ org‡n œzemn’ho pl‡nov‡n’. Aktualizace bude sest‡vat
z textovŽ ‹‡sti, popÞ’padž z grafickŽ ‹‡sti . V textovŽ ‹‡sti bude posouzena m’ra naplnžn’ z‡vaznŽ
‹‡sti œzemn’ho pl‡nu a v pÞ’padž potÞeby bude zastupitelstvu obce pod‡n n‡vrh na proveden’ zmžn
œzemn’ho pl‡nu obce. Datum aktualizace bude zaznamen‡no na samostatnŽm listu uloìenŽm spole‹nž
s œzemn’m pl‡nem obce.
Dalä’ spolupr‡ce obecn’ho zastupitelstva s projektantem vych‡z’ z vùznamu òPN-dokumentace - viz
pÞedchoz’ kap. ‹. 20. Je samozÞejmost’, ìe n‡zory na rozvoj obce je moìno konzultovat ‹i nechat
oponovat u dalä’ch projektantó, zabùvaj’c’ch se vùvojem krajiny a pl‡nov‡n’m vùvoje os’dlen’ obc’. Vùznamn‡ je rovnžì spolupr‡ce s org‡ny ochrany krajiny a pÞ’rody i se sousedn’mi obcemi
regionu.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
82
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
23.- 1
BLOK G - PÛêLOHY
***
22. PÛêLOHA CIVILNê OCHRANY
23.1
òVOD, ZçKLADNê òDAJE
Na z‡kladž poìadavku Refer‡tu obrany a ochrany, Refer‡tu region‡ln’ho rozvoje Okresn’ho
œÞadu Hodon’n a vyhl. ‹. 135/2001 Sb. je k n‡vrhu œzemn’ho pl‡nu obce Vacenovice zpracov‡na
tato doloìka.
23.2 POëADAVKY CO
Obsah poìadavkó je n‡sleduj’c’ (doslovnŽ znžn’ dle pÞ’lohy dopisu Okò-RRR ‹. j.
RR/01/LI/2168 ze dne 5.prosince 2001), ozna‹en’ odstavcó dle zpracovatele :
a) n‡vrh Þeäen’ evakuace obyvatelstva
b) n‡vrh Þeäen’ ukryt’ obyvatelstva na danŽm œzem’
c) n‡vrh odbžrn’ch m’st pro z‡sobov‡n’ vodou k haäen’ poì‡ró
d) charakteristika a um’stžn’ objektó skladuj’c’ch nebezpe‹nŽ l‡tky z hlediska druhu, polohy
a vlivu na okol’ a vymezen’ ohroìenùch ploch, v‹etnž vyvezen’ a uskladnžn’ nebezpe‹nùch l‡tek
mimo hranice z‡stavby
e) n‡vrh ploch, zaÞ’zen’ a vymezen’ nezavalitelnùch komunikac’ k prov‡džn’ z‡chrannùch,
likvida‹n’ch a obnovovac’ch prac’ s moìnost’ dekontaminace
f) moìnosti nouzovŽho ubytov‡n’ osob
g) n‡vrh Þeäen’ m’st a ploch pro uskladËov‡n’ materi‡lu civiln’ obrany a humanit‡rn’ pomoci
N‡vrhy
ad a) n‡vrh Þeäen’ evakuace obyvatelstva
Pro pÞ’padnou pÞ’pravu evakuace osob navrhujeme vyuì’t prostory tžlocvi‹ny v z‡kladn’
äkole se z‡zem’m ostatn’ch prostor äkoly pro S a stÞedn’ ‹‡st obce a prostor sportovn’ho are‡lu
pro jiìn’ ‹‡st obce.
Organiza‹n’ zabezpe‹en’ nen’ ÞeäitelnŽ metodou òP.
ad b) n‡vrh Þeäen’ ukryt’ obyvatelstva
Z dóvodó pozastaven’ vùstavby st‡lùch œkrytó doloìka uv‡d’ vùbžr dvouœ‹elovž
vyuìitelnùch objektó pro civiln’ ochranu.
Obec m‡ zpracovanù pl‡n ukryt’ obyvatelstva v protiradia‹n’ch œkrytech, budovanùch
svŽpomoc’. Jejich kapacita dle pl‡nu je uvedena v n‡sleduj’c’ tabulce. Poìadovan‡ kapacita
je pÞibliìnž 1m2 na osobu.
Kapacita st‡vaj’c’ch protiradia‹n’ch œkrytó je dostate‹n‡, pokryje i projektovanù po‹et obyvatel
pÞi n‡róstu dle n‡vrhu òPN obce Vacenovice
Budov‡n’ novùch œkrytó nen’ dle vùäe uvedenŽ bilance nutnŽ, pÞesto lze doporu‹it, aby novž
budovanŽ podsklepenŽ objekty byly v z‡jmu obyvatel Þeäeny tak, aby vyhovovaly podm’nk‡m,
kladenùm na protiradia‹n’ œkryty.
PÞehled po‹tu ukrytùch obyvatel dle jednotlivùch ‹‡st’ obce, nen’ v obci zpracov‡n, œkryty
jsou rovnomžrnž rozm’stžny v zastavžnŽm œzem’ obce. Dobžhov‡ vzd‡lenost pro œkryty je 500 m,
coì odpov’d‡ izochromž 15 minut. òzem’ obce je takto zcela pokryto.
ad c) n‡vrh odbžrn’ch m’st pro z‡sobov‡n’ vodou k haäen’ poì‡ró
Vodu k hasebn’m z‡sahóm lze z’skat z vžtv’ obecn’ho vodovodu, v pÞ’padž jeho hav‡rie
z vodn’ch n‡drì’ Hœätik v obci, n‡drìe V cihelnž v lok. V (J-obce), Stanoviska (JV od obce)
‹i Jezero (V-od obce).
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
83
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
23.- 2
ad d) charakteristika a um’stžn’ objektó skladuj’c’ch nebezpe‹nŽ l‡tky... z hlediska
druhu, polohy a vlivu na okol’ a vymezen’ ohroìenùch ploch, v‹etnž vyvezen’ a uskladnžn’
nebezpe‹nùch l‡tek mimo hranice z‡stavby
V obci nejsou skladov‡ny nebezpe‹nŽ l‡tky, z hlediska funk‹n’ho vyuìit’ ploch, kterŽ Þeä’
œzemn’ pl‡n, nen’ s dislokac’ skladó nebezpe‹nùch l‡tek uvaìov‡no. V pÞ’padž vùskytu takovùch
l‡tek v technologickùch procesech ve vùrobn’ch z—n‡ch je nutno tyto poìadavky Þeäit ve stavebn’m
Þ’zen’. Pro pÞ’padnŽ havarijn’ œloìiätž je nutno provŽst vùbžr dle povahy nebezpe‹nùch l‡tek tak,
aby nebyla dot‹ena obytn‡ z—na obce (pÞi respektov‡n’ vlivu meteorologickùch podm’nek), vodn’
zdroje, povrchovŽ a podzemn’ vody.
ad e) n‡vrh ploch, zaÞ’zen’ a vymezen’ nezavalitelnùch komunikac’... k prov‡džn’
z‡chrannùch, likvida‹n’ch a obnovovac’ch prac’ s moìnost’ dekontaminace
S ohledem na existuj’c’ z‡stavbu obce lze za nezavalitelnŽ komunikace povaìovat pouze ty,
kterŽ vedou mimo z‡stavbu. Je navrìen systŽm œ‹elovùch komunikac’, vedouc’ch mimo vlastn’
obec, umoìËuj’c’ch obsluhu zemždžlskùch ploch a lesó mimo kontakt s obytnou z‡stavbu a z‡roveË
nouzovou obsluhu obce pÞi zneprójezdnžn’ vlastn’ obce.
N‡vrh zaÞ’zen’ nen’ Þeäitelnù metodou òP.
ad f) moìnosti nouzovŽho ubytov‡n’ osob
Pro nouzovŽ ubytov‡n’ osob navrhujeme n‡sleduj’c’ objekty a plochy:
- hav‡ri’ nezasaìenŽ obytnŽ domy i ostatn’ vyuìitelnŽ objekty (evidence v kompetenci Oò,
viz pl‡n ukryt’)
- prostory äkoly, mateÞskŽ äkoly, s‡ly kulturnž-spole‹enskùch a stravovac’ch zaÞ’zen’
- plocha sportovn’ho stadionu
- vùrobn’ a skladovac’ haly ve vùrobn’ z—nž
ad g) n‡vrh Þeäen’ m’st a ploch pro uskladËov‡n’ materi‡lu civiln’ obrany
a humanit‡rn’ pomoci
Pro uskladËov‡n’ navrhujeme vyuì’t n‡sleduj’c’ plochy a objekty: (evidence v kompetenci Oò)
- prostor obecn’ho œÞadu, äkoly, mateÞskŽ äkoly, s‡ly kulturnž-spole‹enskùch a stravovac’ch
zaÞ’zen’
- plocha sportovn’ho stadionu
- vùrobn’ a skladovac’ haly ve vùrobn’ z—nž
23.3
USNADN•Nê ZçCHRANNøCH PRACê
Pro usnadnžn’ z‡chrannùch prac’
navrhujeme soubor opatÞen’ v urbanistickŽm Þeäen’ prostoru obce, komunika‹n’ch vazb‡ch,
tras‡ch inìenùrskùch s’t’ a vytvoÞen’ z‡kladn’ch podm’nek pro sn’ìen’ n‡sledkó mimoÞ‡dnùch
opatÞen’. V pÞ’padž obce Vacenovic se jedn‡ o tato opatÞen’:
- vùrobn’ z—na je prostorovž a provoznž oddžlena od z—ny obytnŽ, s vyhovuj’c’mi
dopravn’mi vztahy.
- s’tž technickŽ infrastruktury (vodovod, plynovod, s’é z‡sobov‡n’ el. energi’) jsou
dle moìnost’ zaokruhov‡ny, umoìËuj’ operativn’ œpravu podm’nek pro pÞ’sun mŽdi’.
Pro z‡sobov‡n’ vodou navrhujeme udrìovat v provozu a vyhovuj’c’ hygienž drobnŽ obecn’ zdroje
vody, kterŽ je nutno i pÞes st‡vaj’c’ zne‹iätžn’ nouzovž po œpravž vyuì’t v pÞ’padž mimoÞ‡dnùch
situac’.
- Dopravu na m’stn’ch a obsluìnùch komunikac’ch navrhujeme doplnit systŽmem œ‹elovùch
komunikac’ mimo obytnou z—nu tak, aby mohly pÞenŽst œ‹elovou dopravu mimo zastavžnŽ œzem’
obce a z‡roveË umoìËovaly nouzovou obsluhu obce v pÞ’padž zneprójezdnžn’ komunikac’ v obci.
Um’stžn’ (resp. Þeäen’) dóleìitùch m’stn’ch komunikac’ mus’ zabezpe‹it jejich nezavalitelnost
pÞi rozruäen’ okoln’ z‡stavby. V pÞ’padž, ìe z‡stavba hrani‹’ s tžmito komunikacemi, mus’ jejich
ä’Þka bùt minim‡lnž [(V1+V2)/2 + 6]m, kde V1 a V2 je prómžrn‡ vùäka budov po stÞeän’ Þ’msu
v metrech. PÞi jednostrannŽ z‡stavbž se pÞipo‹’t‡vaj’ 3 m nam’sto 6 m.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
84
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
23.- 3, 24.- 1
23.3
INDIVIDUçLNê OCHRANA OBYVATELSTVA
Sklad prostÞedkó individu‡ln’ ochrany (d‡le PIO) se nach‡z’ v budovž obecn’ho œÞadu, celkov‡
plocha je 25 m2 , coì v z‡sadž odpov’d‡ poìadovanŽ kapacitž 10 m2 skladovac’ch prostor na 1000
obyvatel. Kapacita tedy vyhov’ i v n‡vrhovŽm obdob’ pÞi projektovanŽm n‡róstu po‹tu obyvatel
obce, prostorovŽ moìnosti rozä’Þen’ skladu jsou pÞitom re‡lnŽ.
Shromaìdiätž pro speci‡ln’ o‹istu navrhujeme um’stit na hÞiäti sportovnž-rekrea‹n’ho are‡lu
pro jiìn’ ‹‡st obce, resp. are‡l vùrobn’ z—ny pro severn’ ‹‡st obce
Informace - obecn’ œÞad mus’ pro ob‹any obce zabezpe‹it informace:
- o varovnùch sign‡lech CO ‰R
- o zpósobech ochrany a ukryt’
- o jodovŽ profylaxi
- o zpósobech osobn’ ochrany
- o ‹innosti v dom‡cnosti a jej’m zabezpe‹en’
- o ‹innosti mimo budovu
- o ‹innosti v œkrytu
- o pÞ’pravž na evakuaci
- o evakua‹n’ch tras‡ch v z‡vislosti na druhu ohroìen’, smžru vžtru apod.
24 DOKLADY
Doklady, podklady a vyj‡dÞen’ jsou uloìeny u poÞizovatele òPD, u zpracovatele (zhotovitele) òPD
a na Oò Vacenovice.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
85
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-01
BLOK H - ZçVAZNç ‰çST òPN-DOKUMENTACE
***
OBSAH ZçVAZNƒ ‰çSTI
str‡nka ‹.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
URBANISTICKç KONCEPCE
VYUëITê PLOCH A JEJICH USPOÛçDçNê
VYMEZENê ZASTAVITELNƒHO òZEMê
ZçSADY USPOÛçDçNê DOPRAVNêHO, TECHNICKƒHO A OB‰ANSKƒHO VYBAVENê
VYMEZENê òZEMNêHO SYSTƒMU EKOLOGICKƒ STABILITY
LIMITY VYUëITê òZEMê
PLOCHY PÛêPUSTNƒ PRO T•ëBU NEROSTñ
VEÛEJN• PROSP•áNƒ STAVBY
85
90
95
96
99
100
100
101
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1. URBANISTICKç KONCEPCE
KladnŽ
-
pÞedpoklady - potenci‡ly - obce tvoÞ’ zejmŽna:
dopravn’ pÞ’stupnost obce,
krajinnù r‡mec vlastn’ obce, pÞ’rodn’ a krajinnŽ z‡zem’,
kulturnž-historickŽ hodnoty tradi‹n’ z‡stavby obce,
kulturnž-spole‹enskŽ tradice,
vinohradnick‡ a vinaÞsk‡ tradice,
postupnŽ harmonickŽ œpravy v obytnŽ a centr‡ln’ obytnŽ z—nž obce,
dostatek rozvojovùch ploch pro bydlen’ a z‹‡sti i pro vùrobu,
realizace œprav krajiny, revitalizace a vùstavba vodn’ch n‡drì’,
kvalitn’ pódn’ fond v katastru.
Z‡pornŽ potenci‡ly:
- poloha mimo strategickŽ dopravn’ tahy,
- prójezdn‡ doprava a jej’ kolizn’ vliv na obytnŽ funkce,
- n’zkŽ zastoupen’ zelenž v urbanizovanŽ a agr‡rn’ ‹‡sti kat. œzem’ obce,
- kvalitn’ pódn’ fond a ochrana krajiny je v kolizi s nžkterùmi rozvojovùmi
pÞedpoklady.
NosnŽ prvky navrìenŽho Þeäen’ tvoÞ’ tato strategick‡ rozhodnut’ :
- zachov‡n’ tradi‹n’ho krajinnŽho r‡zu, dominant krajiny a jej’ revitalizace,
- respektov‡n’ chr‡nžnùch œzem’ pÞ’rody, n‡vrh œzemn’ho systŽmu ekologickŽ
stability dle schv‡lenùch œzemnž-technickùch podkladó,
- zachov‡n’ j‡dra urbanistickŽho prostoru obce a kompaktn’ho r‡zu
urbanizovanŽ ‹‡sti obce, respektov‡n’ tradi‹n’ch architektonickùch forem z‡stavby
a dominant obce,
- r‡z z‡stavby obce bude respektov‡n, s t’mto ohledem bude rozv’jena
a regulativy chr‡nžna centr‡ln’ obytn‡ z—na obce.
- podpora polyfunk‹nosti prostoru,
- stabilizace a rozvoj obytnŽ z—ny, jej’ priorita, pro obytnou z‡stavbu budou
prioritnž vyuìity proluky ve st‡v. z‡stavbž, zastavitelnŽ plochy uvnitÞ sou‹asnž
zastavžnŽho œzem’ obce a plochy s vyuìitelnou st‡vaj’c’ infrastrukturou,
- dalä’ obytn‡ z‡stavba v pÞ’mŽ vazbž na sou‹asnŽ obytnŽ struktury bude
rozv’jena v lokalit‡ch na JV a J-okraji obce, d‡le na Z-okraji obce,
- vymezen’ a kultivace centr‡ln’ obytnŽ z—ny,
- zajiätžn’ ploch pro ob‹anskou vybavenost a plochy s äirä’m spektrem vyuìit’
(sport, ob‹ansk‡ vybavenost, sluìby s bydlen’m spr‡vce),
- rozvojovŽ plochy pro rekreaci budou smžrov‡ny do prostoru pÞi J-okraji obce,
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
86
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-02
- z—na vinnùch sklepó bude rozä’Þena i na druhù bÞeh vodote‹e,
- zajiätžn’ ploch pro vùrobn’ aktivity s tžìiätžm na S a SZ okraji obce,
- dopravn’ obsluìnost œzem’ bude v z‡kladn’m skeletu zachov‡na. Dopravn’
trasy budou diferencov‡ny dle funk‹n’ch tÞ’d, s usmžrnžn’m prójezdnŽ dopravy
a zklidnžn’m obytnùch z—n,
- n‡vrh genereló infrastruktury,
- prohlouben’ funk‹n’ zonace obce, n‡vrh systŽmu regulativó,
- n‡vrh limitó vyuìit’ œzem’ (ochrannùch reìimó).
ZçSADY URBANISTICKƒHO ÛEáENê
Z‡sady urbanistickŽho Þeäen’ jsou prómžtem urbanistickŽ koncepce
do n‡strojó pro jej’ realizaci.
Obec Vacenovice bude rozv’jena jako souvisle urbanizovanù celek, ve volnŽ
krajinž nebudou vytv‡Þena nov‡ s’dla nebo samoty.
Limituj’c’ podm’nky pro ploänù rozvoj zejmŽna obytnùch struktur obce
ve smžrech S a V ukazuj’ nutnost postupu urbanizace ve smžrech J a Z.
Z‡kladn’m rozvojovùm pÞedpokladem koncep‹n’ho Þ’zen’ rozvoje obce
je ‹lenžn’ œzem’ katastru obce na plochy zastavitelnŽ a nezastavitelnŽ.
SYSTƒM REGULATIVñ
SystŽm regulativó je prómžtem urbanistickŽ koncepce do n‡strojó pro jej’
realizaci. SystŽm obsahuje z‡vaznŽ regulativy, kterŽ jsou obsahem obecn’ vyhl‡äky.
SYSTƒM ZçVAZNøCH REGULATIVñ OBSAHUJE:
A.
z‡kladn’ funk‹n’ regulativ - pro potÞeby òP tzv. ÒzonaciÓ, vyjadÞuj’c’
prioritu funk‹n’ho vyuì’v‡n’ z—nou vymezenŽho œzem’
B.
podrobnŽ funk‹n’ regulativy, upÞesËuj’c’ funk‹n’ vyuì’v‡n’ d’l‹’ch ploch
uvnitÞ z—ny (viz ÒAÓ)
C.
objemovŽ regulativy, vyjadÞuj’c’ regulaci objemovùch a tvaroslovnùch prvkó
staveb na z‡kladž vymezenŽ urbanistickŽ koncepce - viz kap. 7
Diferenciace funk‹n’ho vyuìit’ œzem’ obce formou vymezen’ funk‹n’ch z—n (regulativ ÒAÓ)
a n‡slednùm prohlouben’m podrobnùmi funk‹n’mi regulativy (ÒBÓ) smžÞuje k zajiätžn’ z‡jmó
harmonickŽho budouc’ho rozvoje obce (pÞedch‡zen’ n‡slednùm z‡sadn’m funk‹n’m stÞetóm).
Smyslem vymezen’ objemovùch regulativó je ovlivnžn’ prostorovùch a tvaroslovnùch limitó
staveb (Òpr‡ceÓ s prostorem obce) tak, aby nenaruäovaly r‡z krajiny a z‡roveË obce, kter‡ se
na formov‡n’ jej’ho r‡zu pod’l’ a je jej’ ned’lnou sou‹‡st’.
D.
specifickŽ regulativy - z‡vaznŽ regulativy, vych‡zej’c’ ze specifickùch
podm’nek pro zastavitelnost jednotlivùch vymezenùch ploch (zvl‡ätn’ch reìimó vyuìit’
ploch), ochrannùch reìimó, òSES, schv‡lenùch genereló technickŽ infrastruktury,
veÞejnž prospžänùch staveb atd.
SYSTƒM ZçVAZNøCH REGULATIVñ je nutno uplatËovat jako komplexn’ celek,
kterù se uplatn’ vìdy pÞi:
- um’stžn’ novŽ stavby (nebo souboru staveb)
- zmžnž vyuìit’ stavby (nebo souboru staveb)
- zmžnž vyuìit’ œzem’
- vùskytu z‡vad, kterŽ jsou podle charakteru dot‹enùch ploch neslu‹itelnŽ s jejich
st‡vaj’c’m ‹i navrhovanùm funk‹n’m vyuìit’m
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
87
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-03
Zvl‡ätn’ reìim uplatnžn’ systŽmu regulativó
Lze zvolit v pÞ’padž zvl‡ätž vùznamnŽho (funkc’ ‹i rozsahem) investorskŽho z‡mžru,
vybo‹uj’c’ho svùm Þeäen’m z r‡mce podrobnùch funk‹n’ch (regulativ.ÓBÓ) ‹i objemovùch
(regulativ.ÓCÓ) regulativó, kterù je v souladu se strategickùmi z‡jmy obce: zastupitelstvo vyvol‡
pracovn’ jedn‡n’, na kterŽm bude pÞedmžtnù investorskù z‡mžr odbornž posouzen. Z‡vžr pracovn’
skupiny bude koncipov‡n do podoby p’semnŽho stanoviska, doplnžnŽho potÞebnùmi grafickùmi
podklady, kterŽ bude slouìit jako odbornù podklad pro zastupitele obce o pÞ’pustnosti realizace
z‡mžru v tomto zvl‡ätn’m reìimu. ò‹ast zhotovitele òPO Vacenovice, pÞ’padnž osoby opr‡vnžnŽ
k vùkonu odbornosti (autorizovanŽho architekta) v pracovn’ skupinž je vìdy podm’nkou, stejnž
jako doloìen’ z‡mžru investora dostate‹nùmi podklady (textovùmi a grafickùmi) pro posouzen’.
Z‡kladn’ funk‹n’ regulativ (A - funk‹n’ zonace) nebude t’mto procesem dot‹en.
REGULATIV ÒAÓ - FUNK‰Nê ZONACE OBCE (z‡kladn’ f. regulativ)
Komplexn’ n‡vrh vyuìit’ zastavžnŽho œzem’ obce je zakreslen ve vùkresovŽ dokumentaci vùkres ‹. 1. SystŽm regulativó se prom’t‡ do regula‹n’ho vùkresu - ‹. 2. Navrìen‡ funk‹n’ zonace,
vymezuj’c’ plochy prioritn’ho funk‹n’ho vyuìit’, vych‡z’ ze strategie vymezen’ a respektov‡n’
spole‹ensky (ve smyslu samospr‡vy) ì‡douc’ a doporu‹enŽ priority (bydlen’, rekreace, ob‹ansk‡
vybavenost, sluìby, vùroba, lesy, zemždžlskŽ plochy ...atd.).
REGULATIV ÒBÓ - PODROBNƒ FUNK‰Nê REGULATIVY
Pro œzem’ obce byla vùäe uveden‡ funk‹n’ zonace - regulativ ÒAÓ d‡le prohloubena, ve vùkrese ‹. 3
jsou hranic’ vymezeny podrobnŽ funk‹n’ regulativy.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
podrobnù
funk‹n’
regulativ
specifikace pÞ’pustnŽho vyuìit’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
O
Ob
OR
ob‹ansk‡ vybavenost bez integrovanŽ funkce bydlen’
ob‹ansk‡ vybavenost s moìnost’ bydlen’ spr‡vce
obecn’ sm’äen‡ s äirä’m spektrem pÞ’pustnŽho funk‹n’ho vyuìit’ obsluìnŽho
charakteru- Ob, SO, O, Vb
bydlen’ v rodinnùch domc’ch s pÞ’sluäenstv’m v pÞ’pustnŽ kombinaci s obchodn’
‹innost’, sluìbami, integrovanou drobnou vùrobou, hygienicky, dopravnž a esteticky
neobtžìuj’c’ sousedn’ pozemky, moìnost chovu hospod‡Þskùch zv’Þat
v nekomer‹n’m rozsahu, PHO nesm’ zas‡hnout sousedn’ pozemky. Rozsah bydlen’
pÞi novŽ vùstavbž min 50% zastavžnùch ploch
bydlen’ ‹istŽ, bez chovu hospod‡ÞskŽho zv’Þectva a vùroby, moìnost maloobchodu
a nevùrobn’ch sluìeb, rozsah bydlen’ nad 50% plochy pozemku organiza‹n’ jednotky
bydlen’ v bytovùch domech bez hospod‡ÞskŽho z‡zem’, s pÞ’pustnou maloobchodn’
‹innost’ a nevùrobn’mi sluìbami
rezerva pro bydlen’ ÒBÓ
veÞejn‡ prostranstv’ - parky, zeleË, vodn’ plochy, polyfunk‹n’ klidovŽ plochy
s podm’nžnž pÞ’pustnùmi drobnùmi stavbami pÞ’sluäenstv’ do 20% plochy
plochy pro dopravu a technickŽ vybaven’ s plochami veÞejnŽ a rozptùlenŽ zelenž,
popÞ. s drobnùmi plastikami, pomn’ky, kÞ’ìi apod.
plochy pro dopravu a technickŽ vybaven’ ÒDTÓ s funkc’ veÞejnŽho prostranstv’
pro reprezentaci obce
vinnŽ sklepy malovùrobn’ bez ubytov‡n’
vinnŽ sklepy malovùrobn’ se zachov‡n’m st‡vaj’c’ vùäkovŽ hladiny (nezvyäovat)
plochy pro sport a rekreaci
plochy pro sport a rekreaci bez budov
plochy pro sport, rekreaci a rekrea‹n’ objekty bez objektó indiv. rekreace
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
B
B‹
Bd
BR
P
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
DT
DTP
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
SK
SKx
S
SM
SO
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
88
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-04
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
K
KW
plochy pro ochranu a stabilizaci pÞ’rodn’ch systŽmó - VKP a lok‡ln’ òSES
plochy prvkó òSES a VKP s vùznamnou funkc’ vodohospod‡Þskou
UZ
uìitkov‡ zeleË, zahrady, extenzivn’ sady a vinice bez nadzemn’ch staveb s opticky
prostupnùm oplocen’m
uìitkov‡ zeleË s moìnost’ um’stžn’ drobnùch staveb pÞ’sluäenstv’, bez rekreace
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
UR
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
W
Vb
Vp
vodn’ plochy a toky pÞ’rodn’ho charakteru, ochrannŽ a z‡chytnŽ pÞ’kopy
plochy pro ‹istou vùrobu, komerci, kancel‡Þe, s moìnost’ bydlen’ spr‡vce
vùrobn’ plochy pro prómysl, zemždžlsk‡ stÞediska, sklady a rozvoj drobnùch
vùrobcó bez moìnosti bydlen’
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
Z
ZP
ZPV
L
LS
SR
zemždžlskŽ prvovùrobn’ plochy ornŽ pódy a trvalùch kultur
veÞejn‡ zeleË, parky, s moìnost’ um’stžn’ drobnŽ architektury (sochami, kÞ’ìi apod)
krajinn‡ zeleË, parky a vodn’ toky
plochy lesn’ch porostó a prvovùroby
are‡l mysliveckŽho sdruìen’, zastavitelnost max. 10% plochy are‡lu
plochy specifickŽho ur‹en’ - vùhradnž pro ur‹enŽ konkrŽtn’ vyuìit’ dle òPD,
jinak je nutno je povaìovat za nezastavitelnŽ,
(SR-1= z‡zem’ pro chov kon’ s moìnost’ bydlen’ spr‡vce)
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
ÒCÓ - REGULATIVY OBJEMOVƒ
ObjemovŽ regulativy ur‹uj’ objemovŽ a tvaroslovnŽ limity ve vyuì’v‡n’ na ploch‡ch,
vymezenùch z‡kladn’mi a podrobnùmi funk‹n’mi regulativy, a to jak na ploch‡ch v sou‹asnŽ dobž
zastavžnùch, tak na lokalit‡ch pro urbanizaci navrìenùch.
- vùäkov‡ hladina z‡stavby, - mus’ respektovat okoln’ z‡stavbu, zejmŽna pokud se jedn‡
o rekonstrukci ‹i dostavbu v sou‹asnŽ sevÞenŽ z‡stavbž. Regula‹n’ prvek vùäkovŽ hladiny z‡stavby
je povaìov‡n za horn’ maxim‡ln’ mez - viz vùkres ‹. 3. Väeobecnou podm’nkou je maxim‡ln’
œroveË vstupn’ho podlaì’ do objektu +60 cm nad terŽn v uli‹n’ frontž v centr‡ln’ obytnŽ z—nž, 80 cm
v obytnŽ z—nž, beze zmžny jeho dosavadn’ho charakteru (mimo specifickùch œprav pro odvodnžn’
na z‡kladž schv‡lenŽ koncepce) s t’m, ìe je nutno respektovat n‡vaznost na okoln’ objekty. Vstup
do objektu, viditelnù z uli‹n’ho prostoru, je nutno Þeäit v bl’zkosti terŽnu. Za vstupn’ podlaì’
se povaìuje vstup do objektu z pró‹el’ stavby
- charakter z‡stavby - tj. sevÞenù ‹i otevÞenù, pÞi‹emì sevÞenù charakter z‡stavby (t.j. Þadovù objekty, spojenŽ v uli‹n’ ‹‡Þe do souvislŽ fronty) je z‡vaznù, otevÞenù (volnù) charakter (volnž
stoj’c’ jednotlivŽ domy ‹i skupiny domó) tam, kde je uveden, je moìnù, mus’ bùt väak zabezpe‹en
odstup stavby od pÞilehlŽ hranice sousedn’ho pozemku min. 4 m (vùjimky dle ÒdikceÓ stavebn’ho
z‡kona jsou nepÞ’pustnŽ, srovn‡n’ nen’ relevantn’), jinak je nutno Þeäit z‡stavbu jako sevÞenou,
t.zn. Þeäit v proj. dokumentaci n‡vaznost na okoln’ stavby na sousedn’m pozemku v uli‹n’ frontž.
Tento regulativ je ur‹en ‹‡rou ve vùkresovŽ ‹‡sti. Zcela vùjime‹nž a podm’nžnž, (toto Þeäen’ je nutno
vìdy provžÞit v pÞedprojektovŽ dokumentaci) lze mimo centr‡ln’ obytnou z—nu pÞi rekonstrukci
domu v sevÞenŽ z‡stavbž zvolit stavebn’ ‹‡ru domu v odsunu s t’m, ìe v uli‹n’ frontž je nutno
postavit masivn’ zdžnŽ oplocen’ v. min. 1800 mm, popÞ. s br‡nou vjezdu, väe v opticky
nepropustnŽ formž.
- charakter stÞech, otvory - pÞ’pustn‡ forma sedlovùch stÞech (popÞ. s valbou ‹i polovalbou)
se sklonem min. 35¡, max. 50¡, v centr‡ln’ obytnŽ z—nž 40¡ aì 50¡ nad hlavn’m objemem stavby
s oboustrannž stejnùm sklonem i dŽlkou stÞeän’ch rovin (soumžrnŽ stÞechy), hÞebenem
rovnobžìnùm s ulic’, s krytinou nejlŽpe p‡lenou, pÞ’padnž napodobeninami z masivn’ch materi‡ló,
v centr‡ln’ obytnŽ z—nž z‡sadnž s vylou‹en’m tzv. ãbonskŽho äindeleÒ, eternitu, skolamin‡tovùch
äablon apod. (specifikaci pro vùrobn’ plochy Vp viz: * *).
VikùÞe k prosvžtlen’ podkrov’ nesm’ z veÞejnŽho prostoru tvoÞit vystupuj’c’ podlaì’ a stÞeän’
lodìie ‹i balkony - tyto tvaroslovnŽ prvky jsou podm’nžnž pÞ’pustnŽ mimo optickù dosah
z veÞejnŽho prostoru po individu‡ln’m odbornŽm posouzen’. VikùÞe mus’ bùt Þeäeny v 1 œrovni
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
89
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-05
Objekty ob‹anskŽ vybavenosti mohou podm’nžnž nŽst odliänù typ stÞechy, prvkó prosvžtlen’
a krytiny (toto Þeäen’ je nutno vìdy provžÞit v pÞedprojektovŽ dokumentaci).
Ve ät’tech staveb, orientovanùch do uli‹n’ho prostoru je nepÞ’pustnŽ pouìit’ loggi’, balkonó,
francouzskùch oken a oken rozmžrnùch, pÞesahuj’c’ch plochou jednotlivŽho okna 50% plochy
jednotlivŽho okna pÞ’zem’ (resp. 2. NP dle vùäk. regulativu).
- ZastÞeäen’ v centr‡ln’ obytnŽ z—nž je pÞ’pustnŽ sedlovou stÞechou se sklonem v rozmez’ 45¡ + 5¡
s krytinou p‡lenou ‹i masivn’mi napodobeninami cihl. ‹ervenŽ barvy, popÞ. plechovou s n‡tžrem
cihl. ‹ervenŽ ‹i zelenŽ barvy.
- Vùplnž otvoró, okna, dveÞe v centr‡ln’ obytnŽ z—nž - Prosvžtlen’ stÞeän’ho prostoru
je pÞ’pustnŽ ät’tovùmi okny drobnŽho mžÞ’tka (max. cca 50% plochy jednotlivŽho okna pÞ’zem’),
okna nelze slu‹ovat ‹i vytv‡Þet Þady. Um’stžn’ stÞeän’ch oken (kter‡ nelze slu‹ovat ‹i vytv‡Þet Þady)
a pouìit’ vikùÞó je podm’nžnž pÞ’pustnŽ, na z‡kladž odbornŽho dobrozd‡n’ architekta. Pouìit’
balkonó, teras, loggi’ ‹i francouzskùch oken do veÞejnŽho prostoru ‹i krajiny je nepÞ’pustnŽ.
- uli‹n’ ‹‡ra - je u sevÞenŽ z‡stavby regulativem z‡vaznùm, s moìnou odchylkou od z‡kresu
vymezen’ maxim‡lnž do +1 m ve smžru od obsluìnŽ komunikace. U volnŽ z‡stavby je ukazatelem
minim‡ln’ho odstupu od obsluìnŽ komunikace, nen’-li ve specifickùch regulativech ur‹eno jinak.
- gar‡ìe - je moìno v obytnŽ a centr‡ln’ obytnŽ z—nž um’stit jako jednotlivŽ objekty ‹i v r‡mci
mateÞskŽ stavby, max. 2 gar‡ìe pohromadž, pokud nejsou um’stžny ve vnitrobloku. HromadnŽ
gar‡ìe (3 a v’ce) v monofunk‹n’ struktuÞe je nutno um’stit z‡sadnž mimo obytnou, centr‡ln’
obytnou, rekrea‹n’, zemždžlskou, lesn’, pÞ’rodn’ z—nu a rovnžì mimo z—nu vinnŽ sklepy, nen’-li
œzemn’m pl‡nem ur‹eno jinak.
Gar‡ìe pod obytnùmi objekty v œrovni suterŽnu s n‡jezdem z uli‹n’ fronty jsou u sevÞenŽho
charakteru z‡stavby v z—n‡ch centr‡ln’ obytnŽ a vinnùch sklepó nepÞ’pustnŽ, v ostatn’ch z—n‡ch
jsou pÞ’pustnŽ u sevÞenŽ z‡stavby pouze vùjime‹nž, na z‡kladž kladnŽho odbornŽho dobrozd‡n’.
V centr‡ln’ obytnŽ z—nž a z—nž vinnùch sklepó jsou nepÞ’pustnŽ samostatnž stoj’c’ gar‡ìe.
- objekty regulace, revize a mžÞen’ technickŽ infrastruktury - nelze umiséovat mimo
objem staveb œzemn’m pl‡nem ur‹enŽ funkce ‹i v pró‹eln’ch fas‡d‡ch spole‹ensky ‹i architektonicky
vùznamnùch objektó, zejmŽna v centr‡ln’ obytnŽ z—nž obce. Jejich um’stžn’ je nutno Þeäit vìdy
v projektu stavby. JinŽ um’stžn’ mimo uzavÞenù vnitoblok je nutno odbornž posoudit v komisi
obce, ‹i obc’ jmenovanou osobou obecn’ho architekta.
- materi‡ly fas‡d v centr‡ln’ obytnŽ z—nž obce a v z—nž vinnùch sklepó - fas‡dy.
orientovanŽ ‹i viditelnŽ z veÞejnŽho prostoru jsou nepÞ’pustnŽ z materi‡ló ìivi‹nùch, eternitovùch,
skolamin‡tovùch, keramickùch, plastovùch apod.
- vstupn’ schodiätž - v centr‡ln’ obytnŽ z—nž nen’ pÞ’pustnŽ vstupn’ schodiätž do objektó Þeäit
formou vysunutŽho ÒlehkŽhoÓ zavžäenŽho schodiätž bez podstupnic (ãdróbeì’ typÒ), viditelnŽho
z ulice. Vstupn’ schodiätž je moìno Þeäit vnž krytŽ ‹‡sti stavby, pokud leì’ uloìeno na terŽnu
‹i masivn’ konstrukci s podstupnicemi.
- rekrea‹n’ objekty - je pÞ’pustnŽ umiséovat v obytnŽ z—nž obce formou rekrea‹n’ch chalup,
jejich forma urbanistick‡ i tvaroslovn‡ je totoìn‡ s obytnùmi stavbami. Vùstavba chat je v celŽm
k. œ. v‹etnž zastavžnŽho œzem’ obce nepÞ’pustn‡, s vùjimkou z—ny rekrea‹n’, kde lze na ploch‡ch
ur‹enùch regulativem ÒSOÓ realizovat objekty pro veÞejnŽ ubytov‡n’.
- terenn’ œpravy - v obytnŽ z—nž je nepÞ’pustnŽ prov‡džt z‡sadn’ terenn’ œpravy, kterŽ mžn’ profil
nad + 400 mm oproti póvodn’mu próbžhu terŽnu, nen’-li œzemn’m pl‡nem ur‹eno jinak
- oplocen’ - oplocen’ v uli‹n’ frontž v sevÞenŽ z‡stavbž je pÞ’pustnŽ pouze masivn’ zdžnŽ v opticky
nepropustnŽ formž (v. min. 1600 mm), vùjime‹nž s dÞevžnou vùpln’ z prken, z klasickùch
materi‡ló, z‡sadnž s vylou‹en’m konstrukc’ plastovùch, kovovùch, eternitu, bonskŽho äindele, skla
apod.
Oplocen’ pÞedzahr‡dek je nepÞ’pustnŽ, nen’-li œzemn’m pl‡nem ur‹eno jinak (napÞ. sevÞenou formou
z‡stavby).
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
90
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-06
REGULATIV "C" - REGULATIVY OBJEMOVƒ pro vinnŽ sklepy
- vùäky objektó do max. 1 nadzemn’ho podlaì’ (do max. vùäky po Þ’msu 2,6 m, t.j. nasazen’
stÞechy, s n‡st. podlaì’m max. 300 mm nad terŽnem po celŽm obvodu stavby. Svžtl‡ vùäka objektó
je max. 2 400 mm, mimo technologickou, zpravidla zemn’ ‹‡st stavby, s moìnost’ vyuìit’ podkrov’
v 1 œrovni.
- zastÞeäen’ je pÞ’pustnŽ sedlovou, valbovou ‹i polovalbovou stÞechou soumžrnou se sklonem
v rozmez’ 45¡ + 5¡ s krytinou p‡lenou ‹i masivn’mi napodobeninami cihl. ‹ervenŽ barvy. Objekty
se svžtlou vùäkou do 2,0 m o pódorysu max. 2 x 2 m mohou nŽst odliänù typ äikmŽ stÞechy
s vùjimkou sklonu nad 50¡. Prosvžtlen’ stÞeän’ho prostoru je pÞ’pustnŽ pouze ät’tovùmi okny
drobnŽho mžÞ’tka (max. cca 600 x 800 mm), okna nelze slu‹ovat ‹i vytv‡Þet Þady. Pouìit’ vikùÞó,
stÞeän’ch lodìi’, teras ‹i balkonó je nepÞ’pustnŽ.
- charakter objektó - pÞ’pustnŽ jsou pouze objekty, slouì’c’ jako z‡zem’ pro drobnou vinaÞskou
vùrobu, objekty mus’ m’t obecnž drobnŽ mžÞ’tko, vùraznž se neuplatËuj’c’ v krajinž.
- gar‡ìe v z—nž vinnùch sklepó nen’ pÞ’pustnŽ um’stžn’ gar‡ì’.
- materi‡ly - Objekty je moìno realizovat z materi‡ló tradi‹n’ho r‡zu a v barv‡ch, s vylou‹en’m
kÞiklavùch odst’nó. Vylou‹eno je pouìit’ plastó pro krytinu ‹i jakŽkoliv vnžjä’ obklady.
REGULATIV ÒDÓ - REGULATIVY SPECIFICKƒ
ohrozit Þ‡dnù provoz veÞejnŽho pohÞebiätž nebo jeho dóstojnost. V pÞ’padž rozä’Þen’ pohÞebiätž
s hroby je nutno pÞedloìit vùsledky hydrologickŽho prózkumu.
Zdroje hluku - v pÞ’padž umiséov‡n’ zdrojó hluku v bl’zkosti akusticky chr‡nžnùch objektó
(a naopak) je nutno pÞi pÞ’pravž stavby, resp. v œzemn’m Þ’zen’ posoudit na z‡kladž hlukovŽ studie
a n‡slednž projednat s vžcnž a m’stnž pÞ’sluänùm org‡nem ochrany veÞejnŽho zdrav’, (pÞ’sluänùm
hygienikem) ve smyslu ¤ 30 - 34 z. ‹. 258/2000 Sb v platnŽm znžn’.
Zdroje zne‹iätžn’ ovzduä’ - v pÞ’padž umiséov‡n’ objektó, chr‡nžnùch dle ¤13 z.‹. 258/2000
Sb. v platnŽm znžn’ v bl’zkosti zdrojó zne‹iäéov‡n’ ovzduä’ v‹. objektó pro chov zv’Þat (a naopak),
mus’ bùt konkrŽtn’ z‡mžr projedn‡n s org‡nem ochrany ovzduä’ (pÞ’sluänùm hygienikem).
PÞ’pustnost zÞizov‡n’ chovu hospod‡Þskùch zv’Þat typu tzv. rodinn‡ farma, je podm’nžno
projedn‡n’m a souhlasem okresn’ho hygienika v Hodon’nž (t.j. jeätž pÞed jeho zÞ’zen’m).
P‡chnouc’ l‡tky nesm’ bùt ve vystupuj’c’ vzduäninž obsaìeny v koncentrac’ch, obtžìuj’c’ch
obyvatelstvo v obci.
2. VYUëITê PLOCH A JEJICH USPOÛçDçNê
PLOCHY PRO OBYTNOU ZçSTAVBU
Jsou ur‹eny pro bydlen’, jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi plochami pro bydlen’ a plochami
t’mto œzemn’m pl‡nem navrìenùmi.
Obytn‡ z—na
charakteristika :je ur‹ena pro objekty a plochy pro bydlen’, ostatn’ z‡stavba a vyuìit’ ploch mus’
odpov’dat prioritn’ funkci bydlen’ a nesm’ zhoräovat obytnŽ ìivotn’ prostÞed’ a jeho ãpohoduÒ.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, B, B ‹, SK, Skx, SM, U Z, U R, ZP, ZPV.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: O, B d, P, DT, DTP, S , SO, K, KW, W, Vb, S R .
- um’stžn’ drobnŽ architektury ve veÞejnŽm prostoru (napÞ. sochy, kÞ’ìe apod.), um’stžn’ je nezbytnŽ
vìdy ovžÞit podrobnžjä’m Þeäen’m prostoru s kladnùm vyj‡dÞen’m samospr‡vy na z‡kladž
odbornŽho dobrozd‡n’,
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
91
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-07
- doplËkovŽ stavby pro drobnou Þemeslnnou vùrobu a sluìby bez hygienickŽ a estetickŽ z‡tžìe,
- skupiny gar‡ì’ (t. j. v’ce neì 2 pohromadž), um’stžnŽ v uzavÞenŽm vnitrobloku,
komunikacemi a obyt objekty móìe bùt max. 50 %.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹. regulativy: OR, B R, SOR, Vp, VR, Z, L, L S .
- nepÞ’pustnù je zde rozvoj funkc’ vùrobn’ch, velkoobchodn’ch provozó, skladó a hromadnùch
gar‡ì’ (t. j. v’ce neì 2 pohromadž), um’stžnùch mimo uzavÞenù vnitroblok.
Centr‡ln’ obytn‡ (sm’äen‡) z—na
charakteristika : jedn‡ se o specifickou sou‹‡st ploch pro bydlen’, kter‡ tvoÞ’ spole‹ensko-obsluìnŽ
j‡dro obce, hodnŽ zvl‡ätn’ pozornosti jak pÞi um’séov‡n’ ploch, funkc’ a sluìeb souvisej’c’ch
s bydlen’m, tak pÞi ekonomickŽ podpoÞe sluìeb pro obyvatele i pozemkovŽ politice obecn’
samospr‡vy. Vùznamnùm zpósobem spoluvytv‡Þ’ image obce. V centr‡ln’ z—nž je nezbytnŽ
uplatËovat a prosazovat z‡jem obce na zpósobu vyuì’v‡n’ objektó i pozemkó, je zde nutno vžnovat
pozornost a pŽ‹i architektonicko - estetickŽmu pósoben’ staveb i jejich okol’. Z—na je ur‹ena
pro stavby a plochy pro bydlen’, ob‹anskou vybavenost, objekty a plochy pro spr‡vu a reprezentaci
obce a veÞejnŽ klidovŽ plochy pro veÞejnost (parkov‡ œprava).
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, B, B ‹, P, SM, U Z, U R, ZP, ZPV.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: O, DT, DTP, S K, S k x, S , SO, W, S R.
- drobn‡ architektura ve veÞejnŽm prostoru (sochy, kÞ’ìe apod.),
- drobn‡ Þemesln‡ vùroba a sluìby bez hygienickŽ a estetickŽ z‡tžìe,
- hromadnŽ gar‡ìe (t. j. v’ce neì 2 pohromadž) um’stžnŽ v uzavÞenŽm vnitrobloku,
komunikacemi a objekty móìe bùt max. 50 %.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ f. regulativy: OR, B d, B R, SOR, K, KW, Vb, Vp, VR, Z, L, L S.
NepÞ’pustnŽ jsou zde objekty, pro vùrobu a sklady (s vùjimkou doplËkovùch staveb drobnŽ
ÞemeslnŽ vùroby a sluìeb), velkokapacitn’ prodejny, nadzemn’ hromadnŽ gar‡ìe (t. j. v’ce neì 2
pohromadž) a veäkerŽ ‹innosti, naruäuj’c’ ‹i zatžìuj’c’ ìivotn’ prostÞed’ obce.
PÞehled lokalit, navrìenùch pro novou obytnou z‡stavbu:
LOKALITY, VYUëITELNƒ V NçVRHOVƒM OBDOBê:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lok.
ozn.
_
traé, ulice
funk‹n’
regulativ
max
typ
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
...
A1
A2
B1#
B2
B3
B5/$
C1*
D1
D2
E1*
proluky ve st‡v. z‡stavbž
dle regulativó
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
dle regulativó
1+
1+
1
1
1+
1+
1+
1+
1+
1+
dle regulativó
S
S
O
O
O
S
S
S
S
S
8
3 aì 5
10 aì 15
#30 b.j.
1 aì 5
4 aì 8
10 aì 20
12 aì 15
4 aì 8
5 aì 10
10 aì 15
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
92
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
pokra‹ov‡n’____ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
lok.
ozn.
funk‹n’
regulativ
traé, ulice
Z-08
________________________________________________________________________________________________________
max
typ
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
E2
X
B
B
1+
2+
S
S
9
1 aì 2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
celkem
107 aì 150
*= urbanizace po etap‡ch, navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu od J smžrem S; ** = urbanizace po etap‡ch,
navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu od V smžrem Z; # bytovù dóm; /$ - pro ozna‹enŽ lokality je nutno
tzv. ãOBECNê SMêáENƒÒ, kde je moìn‡ obytn‡ z‡stavba:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
F
G
H1
OR
OR
OR
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
cca 1
max 8
cca 2
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
CELKEM
118 aì 162
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
LEGENDA:
- typ z‡stavby: O= otevÞen‡ (moìnŽ jsou volnž stoj’c’ objekty v pÞ’padž odstupu objektu min. 4 m od hranice
sousedn’ho pozemku); S = sevÞen‡ (t. j. napÞ. Þadov‡ - viz kap. 7.3.2); - Æ = z‡stavba je podm’nžna zpracov‡n’m
œzemnž-pl‡novac’ dokumentace z—ny, ‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry;
*** - urbanizace po etap‡ch, navazuj’c’ch na st‡vaj’c’ obytnou z‡stavbu od J smžrem S
PLOCHY PRO OB‰ANSKOU VYBAVENOST
Jsou ur‹eny pro objekty a plochy ob‹anskŽ vybavenosti, objekty pro spr‡vu
a reprezentaci obce a veÞejnŽ klidovŽ plochy pro odpo‹inek veÞejnosti (parky), jsou
tvoÞeny st‡vaj’c’mi plochami uvedenŽho charakteru a plochami t’mto œzemn’m
pl‡nem navrìenùmi.
charakteristika : vymezuje prioritn’ plochy a œzemn’ rezervy pro um’stžn’ staveb a aktivit ob‹anskŽ
vybavenosti, popÞ. m’stn’ rekreaci a odpo‹inek. Zahrnuje rovnžì plochy tzv. Òobecn’ch sm’äenùchÓ
ploch s obdobnùm, popÞ. äirä’m potenci‡lem pÞ’pustnŽho vyuìit’ (je specifikov‡no v popisu plochy
v pÞ’sluänŽ kapitole òPNO o ploch‡ch pro jednotlivŽ funkce dle n‡vrhu funk‹n’ho vyuìit’).
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, P, SM, Z, ZP.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: DT, DTP, S K,S , SO, SOR, W, Vb, S R.
prostor je doplnžn drobnùmi plochami veÞejnŽ a rozptùlenŽ zelenž, kde zpevnžn’ ploch je provedeno
pouze v m’Þe nezbytnŽ, max väak 70%,
- um’stžn’ skupinovùch gar‡ì’ je pÞ’pustnŽ pouze ve vnitrobloku staveb.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’
- ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: B, B ‹, B d, B R, S K x, K, KW, U Z, U R, Vp, VR, Vz, Z, L, L S .
PÞehled ploch, navrìenùch pro ob‹anskou vybavenost a Òobecn’ sm’äenŽÓ:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lok.
_
traé, ulice
typ z‡stavby
max. podlaìnost
pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
F
G
H1
J1
JV ‹‡st obce u Má
JZ okraj obce
centrum obce
u hÞbitova
BÞez’‹ko
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
1
2+
obecn’ sm’äen‡
vstupn’ prostor hÞbitova
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
LEGENDA:
Æ = z‡stavba je podm’nžna zpracov‡n’m podrobnžjä’ho Þeäen’ - œzemnž-pl‡novac’ dokumentace z—ny,
‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
93
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-09
(+ MALOVøROBNê VINNƒ SKLEPY)
Jsou ur‹eny pro zaÞ’zen’ sportu, rekreace, resp. malovùrobn’ vinnŽ sklepy a
klidovŽ plochy pro odpo‹inek veÞejnosti (parky). Jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi plochami
uvedenŽho charakteru a plochami t’mto œzemn’m pl‡nem navrìenùmi
PÞehled ploch pro rekreaci a vinnŽ sklepy:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lok.
_
traé, ulice
typ z‡stavby
max. podlaìnost
pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
T
hÞiätž na kopanou
G
JZ okraj obce
V*
J od obce
R, Y
Rudn’k
Z
Mrkot‡lky
vinnŽ sklepy
Pod kostelem
Pod silnic’ u kostela
U äkoly
S1,2
ëlŽbky
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
1+; Æ
1+
bez bydlen’ a indiv. rekreace
VKP - ochr. reìim
O
S
S
O
0
nezvyäovat
2
1+
bez ubytov‡n’
bez ubytov‡n’
bez bydlen’
vinnŽ sklepy malovùrobn’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
LEGENDA:
z—ny, ‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry. * - pro ozna‹enou lokalitu je nutno
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
charakteristika : slouì’ k aktivit‡m rekrea‹n’m sportovn’m i kulturnž-spole‹enskùm, a to jak
na œrovni m’stn’, tak vyää’. Prioritu m‡ vyuìit’ ploch pro m’stn’ rekreaci.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: SM, SO, SOR, ZP, ZPV.
vyj‡dÞen’m samospr‡vy: O, Ob, P, DT, DTP, S , W, L, L S, S R.
- ob‹ansk‡ vybavenost komer‹n’ aktivity a veÞejnŽ prostranstv’, podporuj’c’ prioritn’ rekrea‹n’
funkci, max. rozsah zastavžnùch ploch 15% a 20 lóìek (nen’-li ve specifikaci plochy uvedeno jinak)
- O, Ob,
- stavby pro sport a rekreaci, max. rozsah budovami zastavžnùch ploch 15% (nen’-li ve specifikaci
plochy uvedeno jinak),
- byt spr‡vce,
- zaÞ’zen’ doprav. a tech. infrastruktury - ÒDTÓ na vymezenùch ploch‡ch v nezbytnŽm rozsahu,
nepÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: OR, B, B ‹, Bd, B R, S K x, K, KW, UZ, U R,
Vb, Vp, VR, V x, Z.
- parkoviätž (nen’-li regulativem DT ur‹eno jinak) a gar‡ìe,
- zaÞ’zen’ a drobnŽ stavby, jakkoliv limituj’c’ ur‹en’ plochy.
VinnŽ sklepy:
charakteristika : Prioritou je zachov‡n’ drobnŽ vinohradnickŽ vùroby a drobnùch vinohradnickùch
staveb pro vùrobu a skladov‡n’ v’na v odpov’daj’c’m rozsahu.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: S K, Skx, UZ, UR, ZP, ZPV.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ : O, P, DT, DTP, SM, W, S R.
- zaÞ’zen’ dopravn’ a technickŽ infrastruktury - ÒDTÓ a ÒDTPÓ v nezbytnŽm rozsahu,
- adaptace podkrov’ ve st‡v. stavb‡ch pro kr‡tkodobŽ ubytov‡n’ hostó tam, kde to dovoluj’
prostorovž estetickŽ a funk‹n’ vztahy, je nutnŽ podrobnŽ Þeäen’ a odbornŽ posouzen’, max. kapacita
je pÞitom 8 lóìek,
- stavby a zaÞ’zen’, podporuj’c’ prioritn’ funkci - O, P,
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, OR, B, B ‹, B d, B R, S , SO, SOR, K,
KW,Vb, Vp, VR, Z, L, L S.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
94
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-10
Jsou ur‹eny pro zaÞ’zen’ vùroby, obchodu a skladó, jsou tvoÞeny st‡vaj’c’mi
plochami uvedenŽho charakteru a rovnžì plochami t’mto œzemn’m pl‡nem
navrìenùmi
Rostlinn‡ vùroba
VINI‰Nê TRAT•
poÞad’
n‡zev vini‹n’ trati
celkov‡ plocha (ha)
1
Vinohr‡dky
18,0
2
Mezi cesty
10,0
3
Vinohr‡dky
4,45
celkem vini‹n’ trati
32,45
ëivo‹iän‡ vùroba
P‡chnouc’ l‡tky nesm’ bùt ve vystupuj’c’ vzduäninž obsaìeny v koncentrac’ch,obtžìuj’c’ch
obyvatelstvo. Toto pravidlo je nutno aplikovat obecnž pro provozy zemždžlskŽ vùroby na katastru
obce.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Protierozn’ ochrana zemždžlskŽ pódy
Vodn’ erozi eliminovat, jak to ‹in’ zemždžlsk‡ organizace i v sou‹asnosti, organiza‹n’mi opatÞen’mi
a osevn’mi postupy, pžstov‡n’m mŽnž eroznž ohroìenùch plodin.
Prómyslov‡ vùroba
Z‡sadou pÞi umiséov‡n’ vùrobn’ch aktivit je pÞedch‡zet moìnŽ kolizi s prioritn’ funkc’ bydlen’
pÞi perspektivn’m róstu pÞ’padnŽ vùrobn’ jednotky (p‡smo hygienickŽ ochrany, dopravn’ vazby,
krajin‡Þsko-estetick‡ kriteria).
VymezenŽ vùrobn’ a sm’äenŽ z—ny funk‹n’ se liä’ charakterem vyuì’v‡n’ a vztahem
zejmŽna k moìnosti bydlen’.
PÞehled ploch pro vùrobu, sklady a sm’äenou funkci:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lokalita-traé
(firma)
funk‹n’ charakter vùroby plocha max. vùäka z‡stavby
regulativ
ha
vùäka hal/podlaìnost
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
st‡vaj’c’ plochy:
Antikoro B‡b’k
B‡b’k äic’ d’lna
ZOPP
ámelc
navrìenŽ rozvojovŽ plochy:
K1*
L1
K3
K4
M1
M2
Vp
Vp
Vp
kovovùroba
textil. vùroba
sbžr a drt’rna plastó
autovrakoviätž
1,6
0,2
0,4
Æ
Æ
Æ
Æ
Vp
Vp
SR-1
SR-1
Vb
Vb
zemždžl+nezem.
4,4
zemždžl+nezem.
0,8
max.2
max.1
Æ
Æ
1+,Æ
1+,Æ
Æ
Æ
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
G
OR
0,7
Æ
R - Rudn’k
OR
4
dle regulativó, Æ
LEGENDA:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
z—ny, ‹i urbanistickŽ studie, kter‡ ur‹’ podrobnžjä’ regula‹n’ parametry. * - pro ozna‹enŽ lokality je nutno podrobnžjä’
dokumentaci projednat s org‡nem ochrany pÞ’rody
Z—na vùrobn’: charakteristika: je ur‹ena pro lehkù prómysl, popÞ. skladovŽ are‡ly, velkoobchodn’
zaÞ’zen’, stÞediska zemždžlskŽ vùroby apod.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ regulativy: DT, DTP, S K, S k x, Vp, VR, ZP, ZPV.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
95
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-11
podm’nžnž pÞ’pustnŽ: O, P, U Z, U R, W, Z, S R.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: Ob, OR, B, B ‹, B d, B R, SM, SO, SOR, K,
KW, Vb L, L S.
Krajinn‡ z—na lesn’:
charakteristika : slouì’ pro lesn’ prvovùrobu a ‹innosti pÞ’mo souvisej’c’. Zahrnuje plochy lesn’ch
porostó a drobnŽ plochy drnovŽho fondu popÞ. ornŽ pódy. Je zde nepÞ’pustn‡ z‡stavba kromž
existuj’c’, ‹i t’mto œzemn’m pl‡nem navrìenŽ.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: K, KW a L.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ: B R, DT, U Z, W, Vb, Z, ZPV, L S, S R.
- drobnŽ plochy uìitkovŽ zelenž pro zajiätžn’ funkc’ lesa U Z,
- objekty, slouì’c’ vùhradnž lesn’ prvovùrobž, um’stžnŽ mimo krajinnŽ pohledovŽ dominanty
a pohledovž exponovanŽ prostory.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, B, B ‹, B d, P, DTP, S K, S K x, S ,
SM, SO, SOR, U R, Vp, VR, ZP.
Z—na zemždžlskŽ prvovùroby:
charakteristika : slouì’ pro zemždžlskŽ hospodaÞen’ s pódou na vymezenùch ploch‡ch (orn‡ póda,
zahrady, sady a vinice. TvoÞ’ ji zemždžlsk‡ krajina, obsluhovan‡ systŽmem œ‹elovùch komunikac’
a poln’ch cest z‡sadnž mimo z—nu obytnou. Je zde nepÞ’pustn‡ z‡stavba kromž existuj’c’,
‹i œzemn’m pl‡nem navrìenŽ, nebo vymezenŽ jako pÞ’pustnŽ. P‡chnouc’ l‡tky z provozó z—ny nesm’
bùt ve vystupuj’c’ vzduäninž obsaìeny v koncentrac’ch, obtžìuj’c’ch obyvatelstvo.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: U Z, Z.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ: B R, DT, S K x, K, KW, U R, W, ZPV, L, L S, S R.
- zmžny kultur jsou pÞ’pustnŽ, pokud nedojde ke zmžnž krajinnŽho r‡zu s negativn’m dopadem,
- objekty, slouì’c’ vùhradnž rostlinnŽ vùrobž, bez doplËkovùch objektó a funkc’.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’: ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, B, B ‹, B d, P, DTP, S K, S , SM,
SO, SOR, Vb, Vp, VR, ZP.
- nepÞ’pustnŽ jsou zpósoby hospodaÞen’ a œpravy, podporuj’c’ erozi,
- nepÞ’pustnŽ jsou tžìkŽ terenn’ œpravy,
- nepÞ’pustnŽ jsou terenn’ œpravy s negativn’m dopadem na vodn’ reìim, r‡z krajiny a obce..
Krajinn‡ z—na ochrany pÞ’rody:
charakteristika : slouì’ pro stabilizaci a obnovu pÞ’rodn’ch a krajinnùch hodnot. Jedn‡ se o plochy
kostry ekologickŽ stability, s’é prvkó òSES (œzemn’ systŽm ekologickŽ stability, reprezentovanù s’t’
biocenter, biokoridoró a interak‹n’ch prvkó), ploch a prvkó rozptùlenŽ zelenž, jakoì i drobnùch
enkl‡v pÞ’rodn’ch neplodnùch ploch ‹i rozptùlenŽ zelenž v z—n‡ch s prvovùrobn’ funkc’.
pÞ’pustnŽ vyuìit’ ur‹uj’ funk‹n’ regulativ: K, KW.
podm’nžnž pÞ’pustnŽ - um’stžn’ je ur‹eno z‡kresem ‹i regulativem ve vùkres. dokumentaci:
- zaÞ’zen’ dopravn’ a technickŽ infrastruktury v nezbytnŽm rozsahu - DT, W, ZPV, L, S R.
nepÞ’pustnŽ vyuìit’:
- ur‹uj’ funk‹n’ regulativy: O, Ob, OR, B, B ‹, B d, B R, P, DTP, S K, S K x, S , SM, SO,
SOR, U Z, U R, Vb, Vp, VR, Z, ZP, L S,
- jakŽkoliv sniìov‡n’ pÞ’rodn’ch hodnot (z‡porn‡ zmžna stability, biodiverzity, hydrologickŽho
reìimu apod.), zmenäov‡n’ tžchto ploch a vùstavba jakùchkoliv novùch objektó.
3. VYMEZENê ZASTAVITELNƒHO òZEMê
- ZASTAVITELNƒ PLOCHY = pÞev‡ìnž v sou‹asnosti zastavžnŽ a plochy
k zastavžn’ touto œzemnž pl‡novac’ dokumentac’ navrìenŽ. Zastavitelnost je vìdy
podm’nžna respektov‡n’m z‡vaznùch regulativó a limitó (ochrannùch reìimó).
V zastavitelnùch ploch‡ch mohou bùt konkrŽtn’ stavby nepÞ’pustnŽ v pÞ’padž,
ìe svou polohou, œ‹elem vyuìit’ ‹i kapacitou odporuj’ charakteru dot‹enŽ lokality
(obch‡z’ smysl regulativó)**.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
96
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-12
- VOLNƒ PLOCHY - NEZASTAVITELNƒ = pÞev‡ìnž nezastavžnŽ, kterŽ nejsou
v sou‹asnosti zastavžnŽ a tato œzemnž-pl‡novac’ dokumentace je k zastavžn’
nenavrhuje.
- ZASTAVITELNƒ òZEMê = sou‹asnž zastavžnŽ (bez parcel Òostatn’ch plochÓ
mimo fyzicky zastavžnŽ plochy - napÞ. svahy, sk‡ly), rozä’ÞenŽ o œzem’, kterŽ tato
œzemnž pl‡novac’ dokumentace k zastavžn’ navrhuje. Je vymezeno hranic’,
uvedenou ve vùkresovŽ ‹‡sti dokumentace. Zastavitelnost je podm’nžna
respektov‡n’m systŽmu z‡vaznùch regulativó.
*) definuje odst. 3, ¤139a z‡k. ‹. 50 jako plochy vhodnŽ k zastavžn’, kterŽ jsou takto vymezenŽ
schv‡lenùm œzemn’m pl‡nem obce, popÞ. regula‹n’m pl‡nem
** V pochybnostech je smžrodatnù vùklad nadÞ’zenŽho org‡nu œzemn’ho pl‡nov‡n’.
4. ZçSADY USPOÛçDçNê DOPRAVNêHO, TECHNICKƒHO A OB‰ANSKƒHO
VYBAVENê
DOPRAVA
Silni‹n’ s’é
V zastavžnŽm œzem’ obce budou komunikace upravov‡ny dle ‰SN 73 6110 v kategorii MO 8/50
s pÞihlŽdnut’m k okoln’ z‡stavbž a pÞ’padnŽ modifikaci ä’Þky vozovky na 6,0 m.
Ochrann‡ p‡sma komunikac’ v nezastavžnŽ ‹‡sti jsou 15 m od osy komunikace.
S’é m’stn’ch komunikac’
Nutnost koncep‹n’ho Þeäen’ s’tž m’stn’ch komunikac’ se zohlednžn’m zaÞazen’ do funk‹n’ch tÞ’d
dle uìitnŽ hodnoty jednotlivùch ulic.
Doprava v klidu
U hÞiätž a hÞbitova s kostelem, u drobnùch obchodó a provozoven, jeì jsou rozm’stžny po obci,
je zapotÞeb’ vybudovat menä’ odstavnŽ plochy - dosta‹uj’c’ se jev’ plocha pro cca 2 - 3 odstavn‡
st‡n’. Vùstavba parkoviätž je rovnžì vhodn‡ na okraji obce u lesn’ cesty ke sportovn’mu
a rekrea‹n’mu are‡lu Rudn’k jihovùchodnž od obce.
Cyklistick‡ doprava
Z hlediska äirä’ch rekrea‹n’ch vazeb se jev’ vhodnŽ zÞ’zen’ novŽ cyklistickŽ trasy po st‡vaj’c’ch
zpevnžnùch œ‹elovùch komunikac’ch pÞes Doubravu smžrem na Bzenec -PÞ’voz.
Nekonven‹n’ doprava
Trasa DunajskŽ vodn’ cesty je orienta‹nž zakreslena ve vùkrese äirä’ch vztahó (‹. 8).
ENERGETIKA
Z‡sobov‡n’ elektrickou energi’
Jsou navrhov‡ny ‹‡ste‹nŽ œpravy a rekonstrukce nžkterùch st‡vaj’c’ch pÞ’pojek VN, ze kterùch jsou
pÞipojeny distribu‹n’ trafostanice. Tyto œpravy jsou vyvol‡ny navrhovanou novou vùstavbou
v danùch lokalit‡ch. NavrìenŽ œpravy tras a rekonstrukce pÞ’pojek VN, pÞ’padnž proveden’ novùch
pÞ’pojek pro zahuäéovac’ TS budou realizov‡ny postupnž v etap‡ch v aktu‡ln’m ‹ase podle vyvolanŽ
potÞeby. V prvŽ Þadž se jedn‡ o proveden’ kabelovŽ pÞ’pojky VN pro navrhovanou TS 10 v lokalitž
DÞ’novec Ð Jezerka, kter‡ bude napojena pÞes kabelosvod ze st‡vaj’c’ venkovn’ pÞ’pojky pro TS 2 Ð
Huät’k. Trasa kabelovŽ pÞ’pojky VN je volena tak, aby v dalä’ etapž bylo moìnŽ pouze proveden’m
kabelovŽ smy‹ky pÞipojit dalä’ zahuäéovac’ TS (TS 11) u Má. Ve tÞet’ etapž je uvaìov‡no
s rekonstrukc’ st‡vaj’c’ venkovn’ pÞ’pojky VN pro TS 2 z prostoru od TS 5 Ð Stanovisko aì po TS
2, kter‡ bude zruäena (nahrazena TS 11). Tento œsek bude pÞeloìen do zemn’ho kabelu. Kabelov‡
trasa bude v tomto celŽm prostoru aì za navrhovanou z‡stavbu na JV okraji obce (za ulic’ Jezerka),
kde bude opžt proveden pÞechod na venkovn’ nadzemn’ veden’ ve smžru k TS 12 na vùchodn’m
okraji obce. Toto venkovn’ veden’ je navrhov‡no aì do prostoru novŽ prómyslovŽ z—ny na severn’m
okraji obce pÞi silnici na Vracov, kde bude propojeno s pÞ’pojkou pro navrhovanou TS 16 v tŽto
prómyslovŽ z—nž, ‹’mì bude z‡sobov‡n’ obce z veden’ VN zokruhov‡no.
Dalä’ œpravy st‡vaj’c’ho veden’ (pÞ’pojek) VN se tùkaj’ œsekó na z‡padn’m okraji obce. Zde se jedn‡
o n‡hradu st‡vaj’c’ venkovn’ pÞ’pojky pro TS 1 Ð Obec a to kabelovùm veden’m v zemi v dósledku
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
97
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-13
pl‡novanŽ vùstavby RD v tŽto lokalitž. D‡le je navrhov‡na ‹‡ste‹n‡ œprava st‡vaj’c’ trasy pÞ’pojky
VN ve smžru severn’m pro st‡vaj’c’ farmu ZD v dŽlce cca 800 m, v‹. pÞesmžrov‡n’ pÞ’pojky pro TS
3 Ð Sklepy. Nov‡ trasa je odklonžna mimo navrhovanou z‡stavbu, ‹‡ste‹nž do soubžhu se
st‡vaj’c’m veden’m VVN 2 x 110 kV. Provedena bude venkovn’m nadzemn’m veden’m. NovŽ
pÞ’pojky VN pro dalä’ navrhovanŽ zahuäéovac’ DTS (TS 13 a TS 14) Ð z‡padn’ okraj obce a TS 15 Ð
odbžratelsk‡ Ð prómyslov‡ z—na na SZ okraji obce budou provedenŽ nadzemn’m venkovn’m
veden’m. PÞ’pojka pro TS 16 Ð odbžratelsk‡ na severn’m okraji obce Ð pÞi silnici na Vracov bude
s ohledem na potÞebu sn’ìen’ OP provedena nadzemn’m veden’m izolovanùmi vodi‹i.
V pÞ’padž poìadavkó na zajiätžn’ vyää’ho vùkonu v prómyslovŽ z—nž pÞi silnici na Milotice,
v prostoru TS 8 - Kyjovan a bude zde nutnŽ vybudovat novou odbžratelskou TS, tato bude pÞipojena
venkovn’m veden’m odbo‹en’m ze st‡vaj’c’ pÞ’pojky pro TS 8.
Novž navrhovanŽ TS a rekonstrukce st‡vaj’c’ch
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
TS ‹. N‡zev
Popis proveden’, max. vùkon,/kVA/
Vyuìit’
Pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
TS 1 Obec
TS 2 Huät’k
TS 10
TS 11
TS 12
TS 13
TS 14
TS 15, TS 16
st‡vaj’c’ stoì‡rovou TS vùhledovž nahradit
zdžnùm kioskem do 630 kVA, um’stžn’ ponechat.
st‡vaj’c’ stoì‡rovou TS vùhledovž nahradit zdžnùm
kioskem do 630 kVA, po vybudov‡n’ novùch
zahuäéovac’ch kioskovùch TS 10 a TS 11 tuto zruäit.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ v lokalitž DÞinovec
Ð Jezerka (JV okraj obce), realizovat jako zdžnù kiosek
1x 630 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ u Má (n‡hrada za TS 2),
realizovat jako zdžnù kiosek 1x 630 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ ve stÞedn’ ‹‡sti
vùchodn’ho okraje obce (za telefonn’ œstÞednou),
do 400 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ na JZ okraji obce
pÞi silnici na Rat’äkovice, realizovat ve venkovn’
stoì‡rovŽ konstrukci do 400 kVA.
nov‡ zahuäéovac’, um’stžn‡ na SZ okraji obce,
do 400 kVA.
realizovat podle poìadavkó na zajiätžn’ elektrickŽho
pÞ’konu v novž navrhovanùch lokalit‡ch
pro prómyslovŽ z—ny na severn’m okraji obce.
Jejich proveden’ se pÞedpokl‡d‡ ve venkovn’
stoì‡rovŽ konstrukci, vùkonovŽ Þady 250 Ð 630 kVA.
distribu‹n’
n‡hrada
distribu‹n’
n‡hrada
distribu‹n’
VPS 2
distribu‹n’
VPS 20
distribu‹n’
VPS 24
distribu‹n’
VPS 26
distribu‹n’
VPS 26
vùroba
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z‡sobov‡n’ plynem
Kromž vlastn’ch potrub’, trasovanùch danou lokalitou se v jejich OP a BP, pÞ’padnž i mimo nž
mohou vyskytovat i dalä’ zaÞ’zen’, kter‡ s provozem souvis’ a kter‡ je nutno respektovat. ZejmŽna
se jedn‡ o stanice katodovŽ ochrany (SKAO), pÞ’padnž anodovŽ uzemnžn’ katodovŽ ochrany
(AUKAO), jejichì uloìen’ mus’ bùt respektov‡no zejmŽna s ohledem na zajiätžn’ ochrany konstrukc’
novž navrhovanùch objektó pÞed negativn’mi œ‹inky tžchto zaÞ’zen’ (moìnù vùskyt bludnùch proudó
a t’m naruäen’ konstrukc’). KonkrŽtn’ stav a podm’nky, kterŽ mohou ovlivnit realizaci z‡mžró nutno
ovžÞit a projednat s provozovateli danŽho zaÞ’zen’.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
98
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-14
VODNê HOSPODçÛSTVê
Obecn’ veÞejnù vodovod
Z‡sobov‡n’ ze skupinovŽho vodovodu Bzenec Ð Kyjov Ð Hodon’n.
St‡vaj’c’ vodovodn’ trubn’ s’é bude doplnžna o novŽ Þady, kterŽ budou slouìit pro z‡sobov‡n’ vodou
ploch ur‹enùch k novŽ z‡stavbž. V pÞ’padž lokalit B4, B5 a B6 byly navrìeny pouze hlavn’ Þady
pÞes uvedenŽ lokality.Realizac’ novùch Þadó bude vodovodn’ s’t’ pokryto celŽ zastavžnŽ œzem’
v‹etnž navrhovanùch ploch k z‡stavbž obce a umoìn’ tak napojen’ väem obyvatelóm Vacenovic.
Podle vyj‡dÞen’ VAK Hodon’n, provozuj’c’ch vodovod je nutno Þeäit poì‡rn’ zabezpe‹en’
u navrhovanùch lokalit mimo veÞejnù vodovod. Pro jednotlivŽ lokality je nutno Þeäit v òÛ.
M’stn’ zdroje
S vodou z m’stn’ch zdrojó je v n‡vrhu po‹’t‡no pro z‡sobov‡n’ navrhovanùch prómyslovùch z—n
na severu z‡stavby, tj. plochy K1, K2 a pÞilehlŽ.N‡vrh po‹’t‡ jak s vyuìit’m m’stn’ch zdrojó,
tak vody z obecn’ho vodovodu. Plochy M1 a M2 budou rovnžì z‡sobeny z m’stn’ch zdrojó,
alternativnž lze uvaìovat s napojen’m na vodovod v Milotic’ch. Ve väech pÞ’padech je nutnŽ budouc’
vyuìit’ ploch ur‹enùch k prómyslu posuzovat ve vztahu k potÞebž vody a moìnosti dostupnùch
zdrojó ji pokrùt.
Z m’stn’ch zdrojó bude z‡sobov‡na i osada Rœdn’k.
Kanalizace
Z hlediska koncepce bude kanaliza‹n’ systŽm v obci provozov‡n jako jednotnù, pouze v okrajovùch
‹‡stech obce (jih a z‡pad zastavžnŽho œzem’) je vzhledem k bl’zkosti vhodnŽho recipientu deäéovùch
vod navrìena odd’ln‡ kanalizace.Po vyÞeäen’ likvidace odpadn’ch vod napojen’m na ‰OV Milotice
budou st‡vaj’c’ stoky postupnž napojov‡ny na budovanou ‹erpac’ stanici a vùtlak do Milotic.
St‡vaj’c’ ‰OV pro bytovù dóm v centru obce bude po napojen’ vacenovickŽho kanaliza‹n’ho
systŽmu na Milotice zruäena.
K lokalit‡m vùhledovž ur‹enùm k z‡stavbž byly navrìeny novŽ stokovŽ vžtve. V pÞ’padž lokalit B4
a B5 byly navrìeny pouze hlavn’ stoky v tžchto lokalit‡ch, do kterùch budou sv‡džny uli‹n’ stoky
z jednotlivùch ulic navrhovanŽ z‡stavby.
Kanaliza‹n’ sbžra‹e jsou navrìeny tak, aby bylo moìno na nž napojit i pÞ’padnou
dalä’ vùstavbu na ploch‡ch ur‹enùch œzemn’m pl‡nem k z‡stavbž v n‡vrhovŽm
obdob’.
V osadž Rœdn’k bude likvidace odpadn’ch vod Þeäena individu‡lnž.
HydrologickŽ pomžry
V œseku vinnùch sklepó a od zaœstžn’ pravostrannŽho pÞ’toku po hranice katastru bude provedena
revitalizaci toku Zamazan‡. Pro revitaliza‹n’ œpravy byl v mapovùch podkladech vymezen pruh
v ä’Þce 15 m na pravou stranu od bÞehovŽ hrany koryta toku.
Na pravostrannŽm pÞ’toku ZamazanŽ Ð meliora‹n’m kan‡lu byl na pravŽm bÞehu vymezen 15 m
äirokù pruh pro revitalizaci.
V œseku nad œst’m Svodnice bude provedena revitalizace .V r‡mci tžchto œprav bude provedena
i revitalizace malŽ vodn’ plochy na popisovanŽm toku, v‹etnž zamokÞenŽ plochy jiìnž od tŽto
lokality. Odvodnžn’ v m’stech ur‹enùch pro revitalizace vodn’ch tokó bude zruäeno. Tyto z‡sahy
mus’ bùt technicky vyÞeäeny tak, aby nedoälo k naruäen’ funkce odvodËovac’ch zaÞ’zen’
na pÞilehlùch pozemc’ch.
Vodn’ n‡drìe
Vzhledem k havarijn’mu stavu n‡drìe je objekt koupaliätž navrìen ke zruäen’. Nach‡z’ se na ploäe
registrovanŽho VKP, proto je nutno pÞi œprav‡ch nutno respektovat ochrannù reìim.
Vodn’ plochy ve vyhl‡äenŽm chr‡nžnŽm œzem’ VKP "Jezero" podlŽhaj’ ochrannŽmu reìimu, kterù je
nutno respektovat spolu s pl‡nem pŽ‹e, kterù ur‹uje zpósob œdrìby.
Revitalizace lokality Hœätik, kter‡ bude pÞedstavovat vy‹iätžn’ n‡drìe od sedimentu a komun‡ln’ho
odpadu, œpravu bÞehovùch lini’, zaloìen’ travnatùch porostó a vùsadbu dÞevin.
N‡drì Stanoviska pÞilŽh‡ k navrhovanŽmu biokoridoru, m‡ funkci interak‹n’ho prvku òSES.
Na n‡drìi v cihelnž bude prov‡džna bžìn‡ œdrìba.
V lokalitž ãPastvisko" je navrìena evitalizace vodn’ plochy.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
99
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-15
5. VYMEZENê òZEMNêHO SYSTƒMU EKOLOGICKƒ STABILITY
òzem’ je biogeograficky homogenn’. Prvky òSES jsou navrìeny v minim‡ln’ch parametrech,
kterŽ je nutno respektovat, rozä’Þen’ je moìnŽ v r‡mci zpracov‡n’ podrobnžjä’ch dokumentac’
(projekty òSES a pozemkovŽ œpravy ). Za pÞimžÞenŽ zpÞesnžn’ hranice funk‹n’ plochy se povaìuje
œprava vych‡zej’c’ z jejich vlastnost’ nepostiìitelnùch v podrobnosti œzemn’ho pl‡nu (vlastnickùch
hranic, terŽnn’ch vlastnost’, veden’ inìenùrskùch s’t’, zpÞesnžn’ hranic technickou dokumentac’
novùch tras komunikac’ a s’t’, zpÞesnžn’ hranic dokumentac’ pro pozemkovŽ œpravy, zpÞesnžn’
hranic pl‡nem òSES, apod.), kter‡ podstatnž nezmžn’ uspoÞ‡d‡n’ œzem’ a vz‡jemnou proporci
ploch. PÞimžÞenost vìdy posoud’ poÞizovatel.
PÛEHLED VYMEZENƒHO òSES na k.œ. Vacenovice:
A - BIOCENTRA - pÞehled biocenter:
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Ozna‹en’ ve vùkr.
(‹’selnù k—d**)
N‡zev
vùznam
Vùmžra
(ha)
typ / pozn‡mka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
lesn’ spole‹enstva norm‡ln’ hydrickŽ Þady:
3
4
7
5
LBC Hant‡le
LBC U trati
LBC ‰ervenŽ blato
LBC Stanovisko
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
6,3
9,5
3,5
9,5
homogenn’, kontaktn’
lok‡ln’
1,5
mod‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
6,6
4,5
3,0
heterogenn’, reprezentat.
kontaktn’
- /k.œ. Vracov
/k.œ. Milotice
lesostepn’ spole‹enstva norm‡ln’ a omezenŽ hydrickŽ Þady:
6
LBC Odmžry
vodn’, Þ’‹n’ a mokÞadn’ spole‹enstva
1
2
8
9
10
LBC Okor‡ly
LBC Jezero
LBC Mrkot‡lky
LBC Strkovec
LBC Milotickù rybn’k
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
__
B - BIOKORIDORY - pÞehled biokoridoró:
Ozn./(k—d)/ trasa
vùznam
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
dŽlka (m)
min ä’Þka
350
650
2 000
**1 500
850
1 950
**200
350
2 000
**450
1 900
250
1 100
**650
15
15
15
15
15
15
15
15
15, 20
15, 20
15
15
15
15
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
LBC1 - BK3
LBC 1 - LBC 9
LBC10 - LBC2
BK 4 - LBC 3
LBC 3 - LBC 4
LBC 4 - LBC 5
LBC 5 - LBC 6
LBC 6 - k.œ. Milotice
LBC 4 - LBC 7
LBC 7 - LBC 8
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
lok‡ln’
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
100
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-16
p o k r a ‹ o v ‡ n ’ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ozn./(k—d)/ trasa
vùznam
dŽlka (m)
15 LBC 10 - k.œ. Skoronice
16 LBC 9 - k.œ. Vracov
** uvedena ‹‡st na k.œ.Vacenovice
lok‡ln’
lok‡ln’
mimo k.œ.
mimo k.œ.
min ä’Þka
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
-
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
6. LIMITY VYUëITê òZEMê
OCHRANNƒ REëIMY
ArcheologickŽ pam‡tky
K.œ. obce Vacenovice je nutno povaìovat za œzem’ s archeologickùmi n‡lezy. V pÞ’padž jakùchkoliv
zemn’ch stavebn’ch prac’ a œprav terŽnu v katastru obce je jejich investor povinen jiì v dobž pÞ’pravy
stavby uzavÞ’t smlouvu na proveden’ z‡chrannŽho archeologickŽho vùzkumu s instituc’ opr‡vnžnou
k prov‡džn’ archeologickùch vùzkumó.
Evidov‡ny jsou dle poskytnutùch podkladó lokality:
ozna‹en’
n‡zev, lokalizace
1
ëidoviny asi 1400 m SV od centra obce
.
2
pole se zahradami asi 500 m SSZ od centra obce
3
intravil‡n . are‡l Zá asi 500 m SV od centra obce
4
pod ‰ertobrdem asi 1 000 m SSZ od centra obce
5
VacenovskŽ ló‹ky asi 800 m JZ od centra obce
6
Rœdn’k asi 2 850 m JV od centra obce
7
Rœdn’k, asi 2 800 m JV od centra obce
8
Dvór Rœdn’k 2 730 m od centra obce
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Stavebn’ pam‡tky
Z hlediska ochrany stavebn’ch pam‡tek jsou v Vacenovic’ch evidov‡ny tyto pam‡tky (dle seznamu
N‡rodn’ho pam‡tkovŽho œstavu v Brnž) :
‹.rejstÞ’ku
pam‡tka - n‡zev
pozn‡mka
2445 Socha sv. Jana NepomuckŽho u fary
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Krajina, PÞ’roda
V z‡jmovŽm œzem’ k.œ. Vacenovice nejsou registrov‡na ZCHò, evidovanŽ org‡nem st‡tn’ spr‡vy
jsou väak registrov‡ny VKP.
Dalä’ limity vyuìit’ œzem’ vyplùvaj’ z platnùch pr‡vn’ch pÞedpisó a spr‡vn’ch rozhodnut’ (viz.textov‡
zpr‡va).
7. PLOCHY PÛêPUSTNƒ PRO T•ëBU NEROSTñ
Do k.œ. Vacenovice zasahuje prózkumnŽ œzem’ MND a. s. Hodon’n Pò Bzenec, Pò DubËany, Pò
Rat’äkovice. V k.œ. se nach‡z’ vrt Vac 205, dlouhodobž nevyuì’vanù a d‡le likvidovanŽ vrty R5
a R8. Vzhledem k vùäe uvedenŽmu pÞedpokl‡daj’ MND, a. s. Hodon’n pokra‹ov‡n’ geofyzik‡ln’ch
i vrtnùch prózkumovùch prac’ v tomto œzem’ i v budoucnosti.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
101
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-17
8.
VEÛEJN• PROSP•áNƒ STAVBY
Mezi veÞejnž prospžänŽ stavby ve smyslu ¤ 108 z‡k. 262/92 Sb. patÞ’:
1. VEáKERƒ PRVKY ZçKLADNê TECH. A DOPRAVNê INFRASTRUKTURY
OBCE I NADÛAZENƒ SOUSTAVY dle vùkresu ‹. 7,
Z‡kladn’ technick‡ infrastruktura je tvoÞena z‡kladn’mi technickùmi s’tžmi, t.j.:
- s’t’ VN-zaÞ’zen’ pro z‡sobov‡n’ elektrickou energi’, v‹etnž hlavn’ch vžtv’ distribu‹n’
soustavy NN
- s’t’ vodovodn’ho a kanaliza‹n’ho systŽmu
- prim‡rn’ s’t’ z‡sobov‡n’ plynem po indiv. pÞ’pojky
- s’t’ z‡kladn’ch œ‹elovùch spojovùch zaÞ’zen’
Komunika‹n’ systŽm je tvoÞen dopravn’ s’t’ silnic, z‡kladn’ch m’stn’ch a œ‹elovùch
komunikac’, hlavn’ch cyklistickùch a pžä’ch tras.
NadÞazenŽ s’tž jsou tvoÞeny technickou a dopravn’ infrastrukturou vyää’ho Þ‡du
JmenovitŽ veÞejnž prospžänŽ stavby ve Vacenovic’ch (z‡kres viz vùkres ‹. 7 (resp. 2):
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
1.7
1.8
1.9
1.1 1
1.1 2
1.1 3
1.1 4
1.1 5
1.1 6
1.1 7
1.1 8
1.1 9
1.2 0
1.2 1
1.2 2
1.2 3
1.2 4
1.2 5
1.2 6
1.2 7
1.3 1
komunikace a koridor pro technickŽ s’tž
komunikace a koridor pro technickŽ s’tž na S-okraji obce
rozä’Þen’ koridoru pro dopravu a technickŽ s’tž
koridor pro dopravu a technickŽ s’tž
koridor pro dopravu a technickŽ s’tž
parkoviätž a park u hÞbitova
komunikace k œdrìbž toku na SV okraji obce
koridor pro technickŽ s’tž u lokality B2
koridor pro technickŽ s’tž u lokality H1 a u poäty
vùtlak k ‰OV Milotice
kanaliza‹n’ vùtlak pÞes hÞiätž
trafostanice TS 11 a pÞ’pojka VN kabelem
trasa VVN 110 kV
trasa VVN 400 kV
pÞeloìka VN u sklepó v‹ pÞ’pojky k TS 3
trafostanice TS 12 a pÞ’pojka VN
trafostanice TS 13 a kabelov‡ pÞ’pojka VN
trafostanice TS 14 a pÞ’pojka VN
zaokruhov‡n’ VN S a V od obce
pÞeloìka silnice II/432 (obchvat Milotic)
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
102
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Z-18
2.- ZçKLADNê HYDROLOGICKç Sêè,
Je tvoÞena s’t’ vodote‹’ a œ‹elovùch vodn’ch ploch, slouì’c’ch plynulŽmu z‡sobov‡n’ œzem’,
odtoku vod z œzem’ a ochranž œzem’ pÞed nepÞ’znivùmi dósledky vodn’ eroze dle vùkresu vodn’ho
hospod‡Þstv’ - ‹. 5, resp. 1
JmenovitŽ veÞejnž prospžänŽ stavby ve Vacenovic’ch:
2.2 8 revitalizace ‹‡sti vodn’ho toku ZamazanŽ a pravostrannùch pÞ’tokó
2.2 9 revitalizace ‹‡sti Rat’äkovickŽho potoka a levostrannŽho pÞ’toku
2.3 0 revitalizace n‡drìe Hœätik v‹. pÞilehlùch ploch
3.- VYBRANƒ STAVBY OB‰ANSKƒ VYBAVENOSTI
JmenovitŽ veÞejnž prospžänŽ stavby ve Vacenovic’ch:
3.1 0 kulturnž-spole‹enskù vinohradnickù are‡l
3.1 1 parkoviätž a park u hÞbitova
* Specifikaci um’stžn’ veÞejnž prospžänùch staveb je moìno upÞesnit dokumentac’
s podrobnžjä’m Þeäen’m.
______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

zde ke stažení - Obec Vacenovice

Transkript

Podobné dokumenty

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU KUBLOV Návrh Změny ÚP

Hlavní výkres - zásobovaní vodou, odkanalizování

236_A-II.1

ada hp LaserJet 9000 hp LaserJet 9000/n/dn/mfp

zemnplĂn obce KOLOV`