zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj zpravodaj
Transkript
Z PR AVODA J VYDÁVÁ SPOLEÈNOST PRO TRHACÍ TECHNIKU A PYROTECHNIKU 3 / 2005 ZPRAVODAJ 1 SLOVO PREZIDENTA Váení kolegové, Neúprosný a ke všem stejnì spravedlivý èas nám zase odmìøil osm mìsícù v roce 2005. Co se pøihodilo v ivotì naší spoleènosti od kvìtna tohoto roku? Pokraèovali jsme v porušování tradice výhradních zasedání výboru spoleènosti v Praze a uskuteènili jsme v èervnu výjezdní zasedání ve spoleènosti Austin Detonator s.r.o.ve Vsetínì. Dostalo se nám velmi vøelého a pøátelského pøijetí vedením firmy a byli jsme seznámeni se souèasným stavem i plány spoleènosti do budoucnosti. V prùbìhu exkurse jednotlivými provozy jsme byli podrobnì seznámeni s moderní technologií výroby elektrických i neelektrických rozbušek pro prùmyslové aplikace ve všech èástech svìta. Èlenové výboru zvláštì ocenili technickou úroveò výroby, vysoký stupeò její bezpeènosti i metody zkoušení. Je všeobecnì známo, e rozbušky americké firmy Austin patøí k nejbezpeènìjším a nejspolehlivìjším výrobkùm svého druhu ve svìtì a nás potìšilo, e se na tom nemalou mìrou podílejí ruce èeských technikù a dìlníkù. Øíjnové zasedání výboru bude uskuteènìno ve firmì Explosia a.s. Pardubice. Významnou událostí v tomto roce je mezinárodní semináø trhací techniky, který poøádá naše spoleènost ve dnech 7.-8. záøí ji tradiènì v hotelu Santos v Brnì. O programu semináøe jste byli informováni v pøedchozích èíslech našeho Zpravodaje a na našich internetových stránkách www.sttp.cz. Tento semináø bude nepochybnì - podobnì jako øada dalších akcí, spojených s výmìnou informací z oblasti výbušnin a trhací techniky - ovlivnìn teroristickými útoky v Londýnì v èervenci tohoto roku, kdy došlo k opìtovnému zneuití výbušnin pro nesmyslné zabíjení nevinných lidí. Myslím, e mohu za všechny naše èleny prohlásit, e takové zneuití výbušnin jako profesní pracovníci odsuzujeme. Zároveò však pøipomínáme z vlastní dlouholeté zkušenosti, e ádným administrativním opatøením nelze zneuití výbušnin zabránit a e je potøeba zachovat zdravý rozum pøi tvorbì takových opatøení. Samozøejmì nabízíme naši odbornou pomoc pøi zpracování takových opatøení, která umoní provádìt trhací práce pod pøísnou kontrolou kompetentních orgánù. Pøeji našemu semináøi hodnì podnìtných myšlenek a nápadù, jak trvale zlepšovat naši èinnost, která je nepochybnì dùleitou a nenahraditelnou souèástí rozvinuté civilizace. Ve dnech 13.-16. záøí se koná tøetí svìtová konference EFEE o trhavinách a trhacích pracích v Brightonu, Anglie. Zájemci mìli monost získat informace ve Zpravodaji nebo na webových stránkách www.efee-web.org. Na této konferenci se uskuteèní i další zasedání výboru EFEE, jeho jsme èleny. Výbor STTP zpracoval a pøedal kompetentním orgánùm podklady, které by umonily zjednodušit dosud platnou právní úpravu, týkající se pøedávání a pøejímání výbušnin a uvést ji do souladu s platnou úpravou v EU. Vlna nesmyslných teroristických útokù v uplynulých týdnech na nevinné obyvatele Anglie a Egypta však nevytváøí pøíhodné politické klima k takové zmìnì zákona, která by se - by pouze laicky dala povaovat za zeslabení pøehledu o fyzickém pohybu (pøedávání) výbušnin. Doufám, e všichni èlenové naší spoleènosti ji zaplatili èlenské pøíspìvky na rok 2005 a znovu upozoròuji na rozhodnutí výboru, e nebude-li dodren tento termín, èlenské pøíspìvky se zvýší na 300 Kè. Na závìr opakovanì apeluji na sledování našich webových stránek a pøedevším na výmìnu názorù, ptejte se, sdìlujte názory a pøipomínky, jsme pøipraveni vám odpovìdìt, pokud to bude v našich silách. Chceme plnit volební mandát, který jste nám udìlili. Pøeji všem mnoho zdaru v pracovní èinnosti i v soukromém ivotì. Váš Václav Tamchyna prezident STTP OBSAH ÈÍSLA Slovo prezidenta ........................................................................................................................................................................ 1 Dotìení zásob na loisku Roná .............................................................................................................................................. 2 Posouzení seismických úèinkù s vyuitím ustanovení STN 730036 ....................................................................................... 3 Výsledky šetøení mimoøádných událostí .................................................................................................................................. 7 PYROTECHNIKA Vnitrobalistické zkoušky náplní 152 mm . ................................................................................................................................ 9 VÝZNAÈNÝ JUBILANT Jan Pokorný ................................................................................................................................................................................ 12 2 ZPRAVODAJ DOTÌENÍ ZÁSOB NA LOISKU RONÁ V. Pravda MONTANIKA Loisko Roná je rozsahem i objemem zásob jedno z nejvìtších v bývalé ÈSSR i v Èeské republice. Podíl produkce této lokality èinil 17 % produkce celého bývalého ès. uranového prùmyslu. Nejvyšší roèní tìby uranových rud bylo dosaeno v roce 1967 a to celkem 693 300 tun.Vlastní tìba U kovu byla nejvyšší tìsnì po roce 1970,od roku 1980 je dlouhodobì stabilní. Dobývací prostor leí ve východní èásti moldanubika, horninový komplex loiska obsahuje pestrou sérii stráeckého moldanubika, tvoøenou amfibolity a plagioklas-biotitickými a amfibolitickými rulami rùzného stupnì migmatizace. Zrudnìní se nachází ve výplni dislokací a je pøevánì rozptýleného charakteru. Mineralizace je tvoøena zejména minerály coffinitem a uraninitem.Celkový rozsah loiska je vertikálnì cca 1200metrù, smìrná délka 10-15 km. Rudní pole má rozlohu 1195,5 hektarù a rozkládá se na katastrálních územích celkem 14 obcí v okrese ïár nad Sázavou. Loisko bylo objeveno 26. 08. 1954 emanaèním prùzkumem v mìøítku 1: 25 000, který pro uranový prùmysl provádìl závod 04 KP Nové Mìsto na Moravì. V rámci prùzkumu a dobývání loiska bylo v rudním poli vyraeno celkem 13 prùzkumných šurfù,11 jam o celkové délce 7196 m a 3 štoly.Jako první byla vyhloubena jáma Roná 1 o hloubce 667 metrù. Její profil je obdélníkový, 10,95 metrù ètvereèních,výztu døevìné vìnce. Je z ní rozfáráno 12 pater, hloubení bylo zahájeno 27. 10. 1957 a je dosud v provozu. Nejhlubší jámou je Roná 3 o hloubce 1200,5 metrù, profilu kruhovém 20.4 metrù ètvereèních a výztui z litého betonu. Tato jáma má rozfáráno celkem 24 pater. Hloubení zaèalo v roce 1962 a trvalo do roku 1973. Bìhem dobývání loiska byly provedeny tyto dùlní práce: Vyhloubeno jam z povrchu Vyhloubeno slepých jam Vyhloubeno šurfù Vyraeno horizontálních dìl Vyraeno komínù Vydobyto uranové rudy Vydobyto uranu 5 268 m 1 928 m 936 m 515 000 m 91 770 m 16,25 mil. tun 17 043 tun Data jsou aktuální k 31. 12. 2002 DOBÝVACÍ METODY Výstupkové dobývání Pro tìbu loiska byla zpoèátku vybrána obvyklá metoda výstupkového dobývání, upravená pro výlom vìtších mocností rudních tìles.Výstupkem se mohl zabrat pás o šíøce do 4 metrù, vìtší mocnosti se dìlily do horizontálních pásù a urèoval se sled jejich vydobytí a zaloení. Pøed otevøením dalšího výstupku však musely být spodní pásy zaloeny. Pro zakládání znaèných volných prostor byla zpoèátku získávána hlušina z rozráek na vlastní dobývce. Raba tìchto rozráek však nerespektovala geomechanické vlastnosti nadloí Tìební metoda Roná a èasto docházelo k závalùm a propadávání dobývek.Proto bylo zkoušeno zakládání externí zakládkou, dopravovanou z horního patra a rozhrnovanou na dobývce škrabákem. Pro svou nákladnost bylo však její pouití omezené. Se stejným výsledkem se zkoušela i zafoukávaná zakládka.V hlubších partiích loiska mìla však tato dobývací metoda i geomechanické problémy s celkovou stabilitou. Problémy se ztrátovostí rudy, zakládkovým materiálem i stabilitou vedly k opuštìní tohoto zpùsobu dobývání. Podzemní louení z dùlních dìl Ekonomické problémy spojené s tìbou blokù, které mají nízký obsah kovu, vedly v roce 1968 k ovìøování podzemního tlakového louení rudy v dobývacím bloku. Vzhledem k tomu, e jeden ze základních poadavkù je vhodná granulace horniny, byl blok pøipraven centrálním blokovým komínem a soustavou mezipatrových chodeb. Pilíøe mezi nimi pak byly rozstøeleny. Kyselé louení probíhalo 1% roztokem kyseliny sírové, jako iontomìniè byl pouit Varion AP. Aktivní louení probíhalo po dobu 550 dní, výtìnost uranu byla 49%. V letech 1971 a 1973 se zkoušela druhá varianta, kde byla jako louícího prostøedku pouita soda. Aktivní louení probíhalo po dobu 650 dní, výtìnost uranu byla 48%. Získané poznatky hovoøily o tom, e podzemní louení je technicky pøijatelné, ale jen pro nìkteré èásti loiska. Pro své ZPRAVODAJ vysoké poøizovací náklady, èasovou nároènost a poadavky na ochranu prostøedí je však velmi omezen výbìr vhodných tìebních blokù. Podzemní louení bylo proto pro svou nízkou výtìnost a nízkou ekonomickou efektivitu zastaveno. Sestupné lávkování na zával V roce 1967 se zaèala ovìøovat další metoda dobývání a to sestupné lávkování na zával s jedním východem. Podstata této metody spoèívá v tom, e dobývací blok není ohranièen komíny, ale je urèen mìøièsky. Pøístup na dobývku je jedním komínem, vyraeným ve støedu bloku. Dobývá se na obì strany od komína, zpravidla souèasnì. Smìrná délka bloku je 50 a 60 metrù, výška bloku je dána výškou patra. Výška vlastního sestupku je 2,2 a 3 metry, šíøe na jeden zábìr do 3 metrù. V pøípadì vìtších mocností je nutno razit sestupky v horizontálních pásech. Centrální blokový komín/CBK/ byl ze zaèátku raen pøímo v zónì, ale vlivem pøedcházejícího napìtí v horninovém masivu, které se pohybuje cca 15-20 metrù pod lávkou, docházelo k èastým problémùm s údrbou výztuí. Proto se pøešlo na rabu CBK v podloí. Výztu byla zpoèátku ètvercová døevìná, pozdìji kruhová elezná o profilu 7,5 - 8,0 metrù ètvereèních. Komín je s vlastní dobývkou v zónì spojen rozrákami, z nich se razí pomocné komíny. CBK pøevzal i funkci vìtracího komínu, lávky jsou tudy vìtrány lutnami o prùmìru 400 mm. Vlastní dobývání spoèívá v postupu jednotlivých sestupkù (lávek) a po mìøièsky urèenou hranici bloku. Poté se na poèvu poloí umìlý strop, vyplení (sestøelí) se stávající výztu a spustí zával na umìlý strop. Vzhledem k zálomovému úhlu vrstev je nutno dodret maximální vertikální rozdíl lávek sousedních blokù do 15 metrù. Zpodìní závalu za lávkou je v rozmezí od 3 do 10 metrù,lépe se zavaluje vyrubaná zóna nad 3 metry mocnosti. Dnes se pouívá jen tato metoda, v pøípadì poklesu kovnatosti rudního tìlesa a sníení koeficientu zrudnìní se pøechází na výsekové dobývání. Pomìr jednotlivých metod bìhem celé doby exploatace loiska je 20 % výstupkové dobývání, sestupné lávkování na zával 67%, výsekové dobývání 13%. 3 Pouívaná mechanizace: Pro odtìování na dobývkách se pouívá škrabacích vrátkù typù ŠVV-E-700, VŠS-206-E, ŠV-20, pro posun vozù pod sypem VVS-104, vrtá se vrtacími kladivy VK 22, pøi plenìní výztue se pouívají vzduchové vrtaèky "rychlovrtky". Prùmìrnì se na èelbách odvrtává okolo 35 vývrtù s délkou zábìru do 1 metru, spotøeba trhavin je cca 1,30 kg na kubický metr. Z trhavin se pouívá hlavnì Permonex V 19 a Perunit 20, pøi plenìní výztuí se náloky ve stojkách propojují bleskovicí. Dnes se na dole Roná tìí dennì cca 800 vozù rudy, které ve tøech smìnách narube nìco málo pøes 300 zamìstnancù fárajících do hlubiny. Finální výrobek, diuranát amonný, je vyrábìn na zdejší chemické úpravnì, která je v provozu od roku 1968. V souèasné dobì jsou zásoby rud jasnì vymezeny, poèet dobývacích blokù je koneèný, protoe se neprovádìjí ádné prùzkumné práce horizontálnì ani vertikálnì. Tato situace vyplynula z rozhodnutí o utlumení tìby uranových rud hlubinným zpùsobem na našem území. Cílem je zbylé zásoby dotìit a ukonèit dobývání loiska nejpozdìji k 31. 12. 2005. Poté bude ještì vyraena odvodòovací štola o délce 1650 metrù a celé loisko se nechá po témìø 50 letech intenzívní tìby zatopit. Prameny: Archiv DIAMO, s. p. Pøíbram Èeskoslovenská loiska uranu, Ju. Arapov a kol. Po stopách prùzkumu a tìby uranových loisek na Moravì a východních Èechách, ing. Z. Cimala Rudné a uranové hornictví ÈR, kolektiv autorù Autor dìkuje pracovníkùm GEAM s. p. Dolní Roínka za poskytnutí doplòujících informací a korektury èlánku. POSOUZENÍ SEISMICKÝCH ÚÈINKÙ S VYUITÍM USTANOVENÍ STN 730036 Ing. Ladislav Soukup 1. PROBLÉM ØEŠENÍ Pøi návrhu trhacích prací se vdy musíme zabývat problémem, chci zde ukázat e nová STN 730036 s ním mùe problémem øešení ochrany okolí pøed seismickými úèinky. Ve pomoci. Norma je znaènì rozsáhlá a odpovìdi na danou vìtšinì pøípadù to pøímo ovlivòuje velikost odstøelu a èasové rozvrení iniciace náloí. TVO a støelmistr øeší sloitý problém správného dimenzování náloí, aby odstøel mìl otázku jsou ukryty v nìkolika kapitolách, to èasto praktiky odrazuje. Zabýval jsme se (jako pracovník VÚIS Bratislava, ádaný výsledek, musí pøi tom myslet na potlaèení pracovištì Brno) pøípravou této normy v létech 1986 a 1992 neádoucího rozletu a potlaèení tlakové vlny vyvolané a aplikoval ji v praxi. V tomto pøíspìvku bych chtìl kolegy výbuchem náloí. Øešení seismických úèinkù je dalším seznámit s nìkterými zkušenostmi. 4 ZPRAVODAJ Schéma øešení seismických úèinkù ZDROJ OTØESÙ celková nálo mc dílèí nálo m1 ekvivalentní nálo mev ® ® PØENOSOVÉ PROSTØEDÍ útlum intenzity otøesu zmìny frekvenèního spektra vmax = K .(mev)0,5 / L ® ® OBJEKT zatíený otøesem (tøída odolnosti, základová pùda, pøípustný stupeò poškození) 2. ZDROJ OTØESÙ Pøi posuzování seismických úèinkù trhacích prací je zdrojem otøesù odstøel náloe nebo skupiny náloí. Odstøel charakterizuje celková nálo (mc), která sestává z urèitého poètu dílèích náloí (m1). Seismický úèinek odstøelu závisí na mnoha faktorech. Nechci se zabývat teoriemi, norma podává struènou a postaèující odpovìï. Pro výpoèty dle STN 730036 posuzujeme odstøely dle èl. 7.7.2. Pro výpoèet seismických úèinkù uíváme tzv. ekvivalentní nálo - mev hmotnost teoretické náloe, její seismický úèinek je ekvivalentní seismickému úèinku celého posuzovaného odstøelu. Pøi urèení velikosti ekvivalentní náloe postupujeme takto : Odstøel mikový (všechny dílèí náloe m1 a mn jsou iniciovány mikovými rozbuškami a explodují souèasnì) mc = 1å (mi) = mev n Odstøely èasované: za dílèí nálo povaujeme jednu nebo souèet více náloí iniciovaných v jednom èase (èasovém stupni). Pokud jsou èasové intervaly mezi dílèími náloemi delší ne Dt ³ 0,25 s, povaujeme za ekvivalentní nálo velikost nejvìtší z dílèích náloí max mev = m1 . Pøi kratších intervalech Dt < 0,25 s (obvykle øada milisekundových rozbušek nebo odpovídající èasové intervaly neelektrického roznìtu) tvoøí odstøel mnoina náloí mc = å(m0, m1, m2 … mi , m(i+1) … mn) v tomto pøípadì postupujeme následovnì: max mev = 1,5 ÷ 2 mi max ( mi - je nejvìtší dílèí nálo odstøelu) nebo mev = max (mi + m(i+1)) (nejvìtší souèet dvou dílèích náloí èasovì sousedících) Norma uvádí v èl. 7.7.3.2 - pokud je hmotnost jedné z dílèích náloí (mi) alespoò 4x vìtší ne ostatní dílèí náloe v odstøelu uvaujeme : max. mev = mi . Kategorie základové pùdy. STN dìlí pro posouzení seismické odolnosti objektù, jejich základovou pùdu do tøí kategorií (podrobnì viz STN na str. 55). Struènì lze øíci : Kategorie a - Horniny málo únosné s hladinou spodní vody v hloubce 1 a 3 m. Kategorie b - Horniny støední únosnosti s hladinou spodní vody v hloubce vìtší ne 3 m. Kategorie c - Horniny únosné (pøevánì štìrky a skalní podklady). Pøi posuzování vlivu základové pùdy zváíme i ostatní podmínky, napø. je-li objekt zaloen na svahu a jsou tedy pravdìpodobné nerovnomìrné pomìry v základech zaøadíme základovou pùdu do niší kategorie (z „c“ do „b“ apod.). Stupeò poškození objektu. STN uvádí v tabulce 17 popis poškození odpovídající stupni 0 a 5. Toto dìlení lze vyuít pøi zjišování škod v okolí havárie apod. V okolí místa trhacích prací poadujeme, aby nevznikaly ádné škody a poadujeme : stupeò poškození 0 - Bez poškození. Nevznikají ádné viditelné škody, funkce objektù, jako napø. vodotìsnost nádrí, zùstanou plnì zachované. V nìkterých pøípadech je mono pøipustit : stupeò poškození 1 - Prvé známky poškození. Trhliny o šíøce do 1 mm, obvykle na styku stavebních prvkù, stìn a stropu apod.). Èiníme tak obvykle u staveb uvnitø dobývacího prostoru, které jsou souèástí provozu. Výjimeènì je mono pøipustit vìtší zatíení i pro ojedinìlé objekty v blízkosti místa provádìní odstøelù. Musí ovšem pøedcházet podrobná dohoda s majitelem objektu o zpùsobu odstranìní pøípadných drobných poškození nebo o pøíspìvku na údrbu objektu. 4. PØÍPUSTNÁ INTENZITA OTØESU 3. CHARAKTERISTIKA OBJEKTU STN 730036 umoòuje dostateènì pøesnì charakterizovat dynamickou odolnost objektu pro posouzení intenzity otøesu, pøípadnì urèení pøípustné intenzity. Objekt je pro posouzení seismických úèinkù charakterizován: tøídou odolnosti (viz tab. 13), kategorií základové pùdy (viz èl. 8.4.2.1) pøípustným stupnìm poškození (dle tab. 17). Tøídu odolnosti objektu mùeme dle podrobného popisu základních charakteristik obvyklých stavebních objektù, inenýrských objektù, podzemních objektù a inenýrských sítí uvedených v tabulce STN 13 (na str. 50), urèit pomìrnì pøesnì. Pokud není zaøazení objektu jednoznaèné, zváíme zaøazení do niší tøídy odolnosti. Posuzovaný objekt Tøída odolnosti ¯ Základová pùda Pøípustný stupeò poškození Pøípustná intenzita otøesu v celé šíøi frekvenèního spektra ¯ f = 4 Hz f = 10 Hz f = 50 Hz f = 100 Hz Dominantní frekvence otøesu fd pøípustná intenzita pro fd vp(f) d d d d Intenzita otøesu je charakterizována maximální rychlostí kmitání (vmax) zjištìnou na referenèním stanovišti objektu (na konstrukci v blízkosti základù nebo v úrovni terénu). Dalším dùleitým parametrem otøesu je jeho dominantní nebo pøevaující frekvence (fd). Norma STN 730036 udává v tabulce 18 (str. 55 a 56) hodnoty maximální rychlosti kmitání, pøi kterých bude objekt (charakterizovaný tøídou odolnosti a kategorií základové ZPRAVODAJ 5 pùdy) nepoškozen (st. 0), pøípadnì mu hrozí vznik škod urèitého stupnì. Uvádím níe ponìkud uspoøádanou tabulku (18a), která plnì odpovídá normì, jen øadí normou uvádìné hodnoty tak, aby byla moná jednoznaèná lineární interpolace mezilehlých hodnot. Uspoøádání sleduje pøedevším vylouèení nejasností a omylù v urèování pøípustné hodnoty. Dále je tabulka zjednodušená tak, e zvauje pouze stupnì poškození 0 a 1. Vyšší stupnì slouí jen pøi posuzování havárií. Doporuèené støední hodnoty, které jsem odvodil v duchu STN jsou uvedené v závorce. Tabulka 18a - Pøípustné hodnoty rychlosti kmitání (v závislosti na tøídì odolnosti, kategorii základové pùdy, poadovaném stupni ochrany chránìného objektu a frekvenci kmitání otøesu). Pøípustná maximální rychlost kmitání vp(f) (mm/s) odpovídající charakteru stavby a pøípustnému stupni poškození pøi frekvenci otøesu Tøída odolnosti objektu (tab. 13) Kategorie základové pùdy (èl. 8.4.2) Stupeò poškození (pøípustný) (tab. 17) A A B B C A B C A B C D B C D E E F F a b, c a b, c a a c b b, c a c a b a b, c a b, c a b, c 0 (4) Hz (1,8) 10 Hz 3 50 Hz 6 (100) Hz 15 0 3 6 12 20 6 10 (18) 20, 15 30 8 15 (25) 30, 20 40 0 1 0 1 vmax (mm/s) . Podmínka bezpeènosti je urèená vztahem vmax £ vp(f) Pokud je tato podmínka bezpeènosti splnìná, je mono navrené trhací práce provést nebo mùeme konstatovat, e mìøení otøesù potvrdilo dodrení poadavkù na ochranu objektu. 6. PRAKTICKÝ POSTUP V pøedchozích kapitolách uvádím zásady a ustanovení STN 730036, dle kterých mùeme dostateènì pøesnì urèit nìkteré vstupy pro posouzení seismických úèinkù odstøelù. Pøi vlastním posuzování seismických úèinkù na objekt pak postupujeme podle situace : 6.1. DLE VÝSLEDKÙ SEISMICKÉHO MÌØENÍ. Seismické mìøení odbornì provedené na referenèním stanovišti sledovaného objektu nám poskytne podklady pro jednoznaèné vyjádøení k vlivùm provedeného odstøelu na objekt: výsledky mìøení - vmax (mm/s) maximální rychlost kmitání (intenzita otøesu); 0 10 20 30 50 0 15 25 40 70 0 20 40 60 100 0 30 50 100 150 1 Pozn.: Pro posuzování potrubí uloených v zásypu je mono pouít nejvýše hodnoty maximální rychlosti kmitání odpovídající frekvenci 50 Hz. Pro informaci uvádím, e obdobná ÈSN 730040 uvádí tuto tabulku s pøívlastkem „informativní hodnoty“ co je pochopitelná avšak nešastnì uvedená informace. Èelím námitkám vysvìtlením, e smyslem normy je ochrana staveb a proto i „informativní“ údaje touto normou uvádìné jsou zaokrouhlené na stranu bezpeènosti (jsou menší ne bylo ovìøeno øadou mìøení odborníkù zúèastnìných na vytváøení normy). STN „nenahrává“ pochybovaèùm, ale doporuèuji v pøípadì pochybností pouít stejné vysvìtlení. Výpoèty seismických úèinkù korigujeme vlastní èinnost ve prospìch bezpeènosti okolí, musíme je provádìt odpovìdnì, ale umìt své závìry obhájit. 5. PODMÍNKA BEZPEÈNOSTI OBJEKTU Výše popsaná ustanovení normy STN 730036 a nìkteré v jejím duchu odvozené vztahy nám umoòují s dostateènou pøesností øešit bezpeènost objektù v okolí místa provádìného odstøelu. Pro kadý objekt s urèenou odolností (tøída odolnosti a zákl. pùda) máme v tabulce 18a urèený rozsah pøípustné intenzity otøesu. Stanovíme-li frekvenci otøesu, mùeme pak urèit konkrétní pøípustnou rychlost kmitání vp(f) Tuto hodnotu pak porovnáme s intenzitou otøesu vyvolaného výbuchem náloí v odstøelu. Intenzitu otøesu charakterizuje maximální rychlost kmitání (mm/s) fd (Hz) dominantní frekvence otøesu. Podle urèených parametrù objektu (tøída odolnosti, základová pùda) urèíme s vyuitím ovìøené dominantní frekvence (z tabulky 18a) pøípustnou rychlost kmitání vp(f) - (obvykle poadujeme, aby stupeò poškození byl 0 - objekt nesmí být poškozen). Pokud je splnìná podmínka bezpeènosti vmax £ vp(f), mùeme prohlásit, e seismický úèinek odstøelu je dle STN 730036 pøípustný a objekt není ohroen. 6.2. PROGNÓZA DLE DOPORUÈENÍ STN V øadì pøípadù musíme posoudit navrhovanou nálo v situaci, kde nejsou k dispozici výsledky seismických mìøení. STN 730036 mám poskytne alespoò základní pomùcky. Vycházíme ze vztahu (33) uvedeného na str. 41 normy u¢ = K mev 1000L [m.s-1] vzorec (33 na str. 41) Rychlost kmitání je zde uvádìná jako první derivace kmitavého pohybu ve smìru „u“ a norma píše e vztah platí i pro smìry „v“ a „w“ (nìkdy uíváme oznaèení smìrù pravoúhlé soustavy souøadnic x, y, z). Smìr „u“ (x) pokládáme do smìru „seismického paprsku“ tj. vodorovný smìr od zdroje otøesu ke sledovanému objektu. Pøi seismickém mìøení zjišujeme v tomto smìru obvykle maximální otøes. Pøi seismických výpoètech se obvykle pouívá tvar, ze kterého vychází rychlost kmitání v mm/s a výsledek je mono pøímo porovnat s doporuèením tabulky 18 (18a) : 0,5 v = K (mev) / L -1 [mm.s ] V obou vzorcích znamená : K - souèinitel pøenosu energie geologickým prostøedím -0,5 2 -1 [kg .m .s ]; mev - hmotnost ekvivalentní náloe [kg]; L - vzdálenost od tìištì odstøelu [m]. 6 ZPRAVODAJ STN udává v tabulce 7 (str. 42) informativní hodnoty souèinitele pøenosu energie K pro vzdálenosti od 10 m do 500 m. Z tabulky vyplývá, e (podle tohoto vztahu) hodnota souèinitele K postupnì klesá se zvìtšující se vzdáleností. Mezilehlé hodnoty lze interpolovat, pøesto je nìkdy obtíné podle tohoto vztahu øešit nìkteré problémy. Vyhovoval by lépe vztah ve tvaru : 0,5 a vmax = K1 (mev) / L (33.1), ve kterém by v rozsahu øešených vzdáleností L zùstával souèinitel pøenosu K1 konstantní. Pokusil jsem se tento problém øešit regresí, výsledkem jsou vztahy, které porovnávám s doporuèením STN (tab. 7) - viz následující tabulku. Dosadíme-li do vztahu (53) za nálo m1 = 1,0 kg zjednoduší se na tvar bm f1 = f2 (m2 / 1) ® f1 = f2 (m2) 0,25 (53.1) pak podle èl. 7.7.4.2 vychází pro malé náloe (m2 = 5,0 kg; f2 = 50 Hz) f1 = f2 (m2)0,25 = 50 (5,0)0,25 = 74,8 Hz pro velké náloe (m2 = 2000 kg; f2 = 10 Hz) f1 = f2 (m2)0,25 = 10 (2000)0,25 = 66,9 Hz Úpravou dostáváme vztah 0,25 fd = f1 / (mev) kde (53.2) fd - je dominantní frekvence odpovídající pouité náloi; Tabulka 06 - Konstanty pøenosu K a K1. Vzdálenost L (m) 10 50 200 500 Støední Horniny skalní K K1 = 660 K1 = 550 STN a = 1,275 a = 1,25 350 350* 309* 250 226 207 150 154 146 120 120 116 f1 - je „jednotková“ frekvence, která pro malé náloe Horniny ostatní K K1 = 430 STN a = 1,235 250 250* 150 171 120 124 100 100 *) Ve sloupcích jsou uvedeny ekvivalentní hodnoty konstanty pøenosu (ve vzorci dle STN) odpovídající rovnici 0,5 0,5 a vmax = K* (mev) / L = K1 (mev) / L pak tedy * (a - 1) K =K1 / L Podle vztahu (33) pøípadnì (33.1) mùeme s jistou pøesností vypoèítat monou intenzitu otøesu od navrené náloe (mev) ve vzdálenosti L (m). Pro posouzení bezpeènosti objektu dle STN 730036 je nezbytné urèit (nebo s dostateènou pøesností odhadnout) dominantní frekvenci otøesu. Pokud provádíme prognózu budoucích úèinkù musíme urèit pøedpokládanou frekvenci otøesu výpoètem. STN nám k tomu poskytuje nìkolik pomùcek : 7.7.4.1 Obvyklé frekvencie budenia od trhacích prác sú od 5 do 50 Hz. 7.7.4.2 Frekvencie f < 10 Hz zodpovedajù náloiam s ekvivalentnou hmotnosou mev > 2000 kg; frekvencie f > 50 Hz zodpovedajù náloiam mev < 5,0 kg. Známe-li z místa øešení výsledky frekvenèní analýzy døíve provedeného odstøelu (pøípadnì pouijeme výsledky získané pøi zkušebním odstøelu) mùeme pøedpokládanou frekvenci vypoèítat podle vztahu (53 - èl. 8.4.3.2) f1 = f2 (m2 / m1) âm má hodnotu cca 70 Hz, pro velké náloe 60 a 65 Hz (pouití niší hodnoty je v zájmu bezpeènosti výpoètu); mev - je ekvivalentní nálo odstøelu stanovená dle zásad STN. Z uvedeného rozboru vyplývá, e je mono stanovit oèekávanou frekvenci otøesu. Doporuèuji vyhodnocovat „jednotkovou“ frekvenci (f1) dle vztahu (53.1) i pro zkušební a ostatní sledované odstøely. Výpoèet dominantní frekvence dle (53.2) je pak jednodušší a v okolí dlouhodobých pracoviš, jako jsou lomy a velké stavby získáme pøehled o prùbìhu zmìny frekvence v rùzných smìrech. Upozoròuji, e zaokrouhlování vypoèítaných hodnot f1 je tøeba provádìt s citem a vdy smìrem k niším hodnotám. Pøíklad: Máme navrhnout pøípustnou nálo pro trhací práce na stavbì; v sousedství se nachází rodinný dùm charakterizovaný : tøídou odolnosti B zákl. pùdou b stavbu nesmíme ohrozit (st. poškození 0) Vzdálenost okraje stavby od objektu L = 120 m Pøi výpoètu budeme nejdøíve pøedpokládat fd = 10 Hz - vp(f) = 10,0 mm/s; V okolí sledovaného domu není pøevánì skalní hornina (vyskytuje se pouze v èásti staveništì), budeme poèítat podle 0,5 1,25 støední køivky vmax = 550 (mev) / L pak 1,25 2 mev = (10. 120 / 550) = 52,0 kg Pøedpokládáme f1 = 65 Hz ® fd = 65 / (52) 0,25 =24 Hz - vp(f) = 12,8 mm/s > 10 mm/s. Mùeme tedy pouít nálo m1 = mev / 2 = 26,0 kg. (53 STN), kde f2 (Hz) je známá frekvence vyhodnocená pøi odstøelu s náloí m2 ; frekvence f1 pak bude odpovídat odstøelu s náloí m1; exponent bm se pohybuje v mezích 0,20 a 0,33, obvykle bereme bm = 0,25. Vztah (53) z STN umoòuje výpoètem urèit pøedpokládanou frekvenci otøesu dle známé frekvence zjištìné pøi vyhodnocení mìøení provedeného pøi jiném odstøelu ve sledovaném místì. Vyuijeme to napø. pøi øešení pomocí zkušebního odstøelu. Nìkdy je nutné øešit pøedbìnì problém ochrany okolí v situaci, kde nemáme ádné pøedchozí výsledky k dispozici. Je mono pouít jednoduchý vztah, který je odvozen následovnì : 6.3. VÝPOÈTY VYCHÁZEJÍCÍ Z VÝSLEDKÙ MÌØENÍ Ovìøíme-li intenzitu otøesu v okolí lomu seismickým mìøením napø.: mìøení provedené na památkovì chránìném objektu (tø. odolnosti A, zákl. pùda b, st. ohro. 0), pøi clonovém odstøelu o parametrech max mc = 3000 kg; m1DeM = 280 kg ® mev = 560 kg ve vzdálenosti L = 550 m, vyhodnoceno vmax = 4,2 mm/s; fd = 12 Hz. Dle výše uvedených vztahù vyhodnotíme : 1,25 0,5 1,25 0,5 K1 = vmax . L / (mev) = 4,2 . 550 / (560) = 473 (6.3.1) f1 = 12 .(560) 0,25 = 58,4 Hz (6.3.2) ZPRAVODAJ 7 Tìchto výsledkù mùeme pouít pro výpoèet parametrù odstøelù pøi pøibliování tìby ke chránìnému objektu, napø. pro vzdálenost L = 500 m : Pøedpokládejme, e konstanta absorbce se mùe zvýšit o 20% K1 = 473 . 1,20 » 565 zpøesòujeme výsledky výpoètù seismické ochrany okolí sledované lokality. pøípustnou rychlost kmitání budeme pøedpokládat hodnotou odpovídající frekvenci fd = 10 Hz ® vp(f) = 6,0 mm/s V tomto pøíspìvku chci podnikatele a odborníky zabývající se provádìním trhacích seznámit s praktickým pouitím ustanovení STN 730036. Tato norma umoòuje mnohem lépe ne pøedchozí (ÈSN - STN 730036/1973) urèit pøípustnou intenzitu otøesu a øešit tak ochranu objektù v okolí lomù a staveniš, kde je tøeba pouít trhacích prací. Provedeme-li ovìøení intenzity otøesu seismickým mìøení, je mono dle ustanovení normy posoudit zjištìný otøes pomìrnì jednoduše (viz 5.1) a zaujmout odpovìdné stanovisko. Vyuíváme-li vhodnì výsledkù nìkolika mìøení provádìných v okolí lokality tìby budou i naše prognózy pro vyuití dobývacího prostoru bezpeèné. pak lze urèit velikost pøípustné náloe vztahem 1,25 2 mev = (6,0 . 500 / 565) = 630 kg doporuèíme max m1DeM = 300 kg - mev = 2 . 300 = 600 kg Posouzení 0,5 1,25 vmax = 565 . (600) / 500 = 5,85 mm/s fd = 58 / (600) 0,25 = 11,7 Hz ® vp(f) = 6,2 mm/s > vmax = 5,85 mm/s Pøi ovìøení otøesù dalším seismickým mìøením opìt vypoèítáme dle vztahù 6.3.1 a 6.3.2 konstanty K1 a f1 a tak postupnì 7. ZÁVÌR VÝSLEDKY ŠETØENÍ MIMOØÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PØI NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI Ing. Bohuslav MACHEK ÈBÚ, Praha Od poloviny roku 2003 byly na Èeském báòském úøadì zaevidovány níe uvedené mimoøádné události pøi nakládání s výbušninami: • • • • • nález trhaviny, pracovní úraz zamìstnance organizace pøi provádìní trhacích prací, nadmìrný rozlet horniny, zahoøení pøi výrobì výbušnin, ztráta pøi pøepravì a obchodování s rozbuškami. Výsledky šetøení mimoøádných událostí, pokud k nim došlo na pracovištích dozorovaných státní báòskou správou, jsou obsaeny v odborných vyjádøeních. K informování další odborné veøejnosti a ke zvýšení úèinnosti preventivních opatøení, byly upraveny shromádìné údaje stání báòskou správou tak, aby mohly bát prùbìnì uveøejòované v dalších vydáních ZPRAVODAJE. Právì z tohoto výsledku šetøení mimoøádné události je nadmíru nepochybné, e první publikovaný èlánek k zamyšlení ve ZPRAVODAJI è. 1 nebyl od vìci, a e stále nìkteøí z nás jsou stále k sobì a ostatním pøíliš tolerantní. Nález trhaviny Základní skutkovou okolností byl nález trhaviny Semtex 1 A 40/500 v prostoru lomu tìební organizace. K nálezu trhaviny došlo v letních mìsících, kdy naveèer náhodní turisté nalezli v pøedpolí jednoho horního tìebního øezu v otevøeném originálním obalu 8 kusù náloek trhaviny. O tomto nálezu neprodlenì uvìdomili èlena strání sluby tìební organizace. Základní skutková okolnost - nález trhaviny - spoèívá v nejvìtší míøe v nedbalosti, resp. opomenutí toho, kdo nakládal s nalezenou trhavinou pøed jejím nalezením. Z této premisy byl vyvozen závìr, e ádná z odpovìdných osob, která nakládala s výbušninami nemohla postupovat s nejvìtší opatrností a dodrovat pøedpisy a návody na pouívání výbušnin tak, aby neohrozila svoji bezpeènost, bezpeènost jiných osob a majetku. Tím se rozumí zejména nedostateèná evidence spotøeby trhaviny pøi pøípravì clonových odstøelù, kdy skuteènì spotøebované fyzické mnoství trhaviny nebylo øádnì ovìøeno s evidenèním stavem, skuteèná spotøeba výbušnin pouitých pro provedení všech tøí clonových odstøelù v jedné smìnì byla technickým vedoucím odstøelù potvrzena pøed provedenými odpaly pouze jednou osobou, která byla fyzicky pøítomna pouze pøi nabíjení jednoho clonového odstøelu, èím uvedený postup potvrzení evidenèního stavu spotøebovaných výbušnin vyluèoval provedení jakékoli fyzické kontroly skuteèné spotøeby výbušnin v pøípadì dalších dvou pøipravovaných clonových odstøelù, tak i následná formálnì provedená prohlídka pracoviš po provedených odstøelech v prostoru lomu tìební organizace. Tím, e celkové mnoství trhaviny technický vedoucí odstøelù (dále jen "TVO") prokazatelnì pøi nìkterém z clonových odstøelù nespotøeboval, tak nemohl logicky uvést v evidenèních záznamech správnou skuteènou spotøebu trhaviny. Hrubé nebo opakované porušení pøedpisù k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu spoèívalo v konkrétním porušení: 1) § 22 odst. 1 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Kadý, kdo pøijde do styku s výbušninou, je povinen postupovat s nejvìtší opatrností a dodrovat pøedpisy a návody na pouívání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpeènost a bezpeènost jiných osob a majetku.) tím, e TVO byla osoba, která v ten den nejen øídila a odpovídala nejen za výsledek tøí odstøelù velkého rozsahu (§ 23 písm. c) vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù), ale i jedinou osobou, která má za povinnost vyhotovit evidenèní záznam, a to s odpovìdností za správnost spotøebovaných trhavin. TVO byl jedinou osobou odpovìdnou za pøejímání výbušnin, 8 ZPRAVODAJ øádné vyplnìní evidenèních dokladù, za uloení výbušnin na pracovišti, pøípravu roznìtných náloí a za manipulaci s výbušninami pøi pøípravì trhacích prací. Nález trhaviny v prostoru lomu prokazuje, e TVO nepostupoval s nejvìtší opatrností a pøitom nedodrel pøedpisy a návody na pouívání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpeènost a bezpeènost jiných osob a majetku. 2) § 27 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Zápisy v evidenèních záznamech vyhotovuje a za jejich správnost zodpovídá pøi skladování výbušnin skladník, pøi trhacích pracích malého rozsahu støelmistr, pøi trhacích pracích velkého rozsahu technický vedoucí odstøelù a pøi ohòostrojných pracích vedoucí odpalovaè ohòostrojù.) v tom, e ani si TVO ovìøil skuteènì spotøebované mnoství trhaviny pro roznìtné náloe, vyhotovil nesprávné záznamy o spotøebì této trhaviny, jak v pøípadì odstøelu è.1, tak i u dvou dalších, které v souètu vykazují celkovou spotøebu 50 kg trhaviny, namísto skuteènì spotøebovaných 46 kg (nález 4 kg trhaviny). 3) § 28 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Výbušniny nespotøebované pøi trhací práci musí støelmistr nebo technický vedoucí odstøelù vrátit do skladu výbušnin nebo je mùe pøedat jinému støelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstøelù tée organizace; pøedání musí být zapsáno v jejich evidenèních záznamech s uvedením data pøedání, mnoství výbušnin podle druhù, jmen a podpisù pøedávajícího a pøebírajícího støelmistra nebo technického vedoucího odstøelù.) v tom, e nespotøebované trhaviny mìl TVO vrátit do skladu výbušnin nebo je mìl pøedat jinému støelmistrovi nebo technickému vedoucímu odstøelù tée organizace. 4) § 68 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o pouívání výbušnin, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Jestlie støelmistr nebo technický vedoucí odstøelù zjistí, e nehrozí nebezpeèí od výbušnin, vydá pokyn k uvolnìní bezpeènostního okruhu.) tím, e TVO po prohlídce pracovištì po provedeném odstøelu è. 1 na etái lomu vydal pokyn k uvolnìní bezpeènostního okruhu, ani zjistil, e v pøedpolí provedeného odstøelu hrozí nebezpeèí od ponechané a fyzicky nespotøebované trhaviny. 5) § 15 odst. 3 vyhlášky è. 26/1989 Sb., o bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu pøi hornické èinnosti a èinnosti provádìné hornickým zpùsobem na povrchu, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù. (Pracovníci jsou povinni pouívat pøidìlené osobní ochranné pracovní prostøedky, pøi práci postupovat podle provozní dokumentace a pøedpisù k zajištìní bezpeènosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpeèné práce. Nesmìjí bez pøíkazu nic mìnit na provozních, bezpeènostních, poárních, hygienických a jiných zaøízeních. Pouívat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zaøízení, náøadí a pomùcky, které jim byly pro jejich práci urèeny.) v tom, e TVO nepostupoval podle pokynu zamìstnavatele týkajícího se likvidace obalù od výbušnin, který je souèástí provozní dokumentace, prázdné obaly od výbušnin ihned po provedené trhací práci neuloil do uzavíratelného kontejneru a kontejner neuzamkl. 6) § 36 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Pokud není v rozhodnutí o povolení trhacích prací velkého rozsahu stanoveno jinak, oznámí organizace dobu odstøelu nejpozdìji 24 hodin pøedem orgánu, který povolil trhací práce, obci, v jejím obvodu je místo odstøelu, popøípadì i sousedních obcí, okresnímu policejnímu útvaru a všem dalším orgánùm a organizacím, jejich zájmy mohou být odstøelem dotèeny.) tím, e TVO byly ohlášené pouze dva odstøely velkého rozsahu. 7) § 50 odst. 1) vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Nabíjet se smí jen z bezpeèného stanovištì. Nabít se smí jen tolik náloí, kolik se jich má pøi jednom odstøelu odpálit.) tím, e TVO nenabíjel pøi jednotlivých odstøelech jen tolik náloí, kolik jich mohl pøi jednom odstøelu odpálit. 8) § 38 odst. 3) vyhlášky è. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù (Ohroené území se musí vyklidit a bezpeènostní okruh uzavøít nejpozdìji pøed nabíjením pøímých trhavin a vdy pøed pøipojením roznìtné sítì na pøívodní vedení.) v tom, e dle údajù uvedených v záznamech kontrolního mìøení seismických úèinkù byl 1. odstøel velkého rozsahu proveden v 18:44 hod. 2. odstøel velkého rozsahu, kde byly nalezeny nespotøebované 4 kg trhaviny, byl proveden v 18:49 hod. 3. odstøel velkého rozsahu byl proveden v 19:03 hod. Øízením prací tak ve všech tøech pøípadech nedodrel stanovený postup prací uvedený v Generálním technickém projektu odstøelù, který TVO vypracoval. Z údajù uvedených v generálním technickém projektu, zejména v technologickém postupu trhacích prací vyplývá, e nelze provést tøi odpaly na jeden bezpeènostní okruh. Èím TVO opakovanì nedodrel výše uvádìné ustanovení § 15 odst. 3 vyhlášky è. 26/1989 Sb., o bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu pøi hornické èinnosti a èinnosti provádìné hornickým zpùsobem na povrchu, ve znìní pozdìjších právních pøedpisù. Èeský báòský úøad v prùbìhu správního øízení spolehlivì prokázal pøíèinnou souvislost mezi nálezem nespotøebovaného mnoství trhaviny v prostoru lomu tìební organizace a skuteènou spotøebou trhaviny, pøestoe nalezené mnoství trhaviny mìlo být pouito v místì pøípravy odstøelu, který byl proveden pøed necelým 1,5 mìsícem od doby nálezu. Èeský báòský úøad zhodnotil všechny dùkazy a dospìl ke zjištìní, e zejména TVO neskýtá další záruku zajištìní bezpeèného øízení trhacích prací a proto mu v souladu s ustanovením § 45 odst. 1 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, odebral oprávnìní k výkonu odbornosti technického vedoucího odstøelu pro povrchové dobývání. Tím se rozumí, e TVO nemùe vykonávat ani trhací práce malého rozsahu ve všech získaných odbornostech. Doufám, e se nakonec všichni shodneme, e tento nepøíznivý trend zvrátíme a vyvodíme potøebné pouèení pro vlastní potøebu. A realitu, e všem osobám, které pøijdou do styku s výbušninami, musí být patrný moný charakter a rozsah následkù ponechané trhaviny bez pøehledu o tom, jak byly výbušniny získány, kde se nacházejí, v jakém mnoství a komu byly pøedány nebo jak s nimi bylo naloeno, nebudu muset v této rubrice více pøipomínat. Vdy nesmyslností èi šílenstvím je pomocí pevnì zakoøenìných zlozvykù, loòských metod oèekávat letos pokrok, nebo rùst. ZPRAVODAJ 9 PYROTECHNIKA VNITROBALISTICKÉ ZKOUŠKY NÁPLNÍ 152 mm. Milan Hrdlièka, Zdenìk Nepivoda Explosia a.s. - VÚPCH Pardubice - Semtín SOUHRN Pøíspìvek popisuje zkoušky hnacích náplní 152mm nábojky N-546 (plná pøemìnná) a -546U (zmenšená pøemìnná) v upravené zkušební zbrani (balistickém mìøidle) 100mm TK v EXPLOSII Pardubice. v nábojové komoøe pro piezomìøení a závìr je upraven pro nabíjení a tìsnìní zkrácenou nábojnicí nábojky N-546 prùmìru 164 mm. Balistické mìøidlo 100TKV20 ÚVOD Naším zámìrem bylo zkoušet náplnì 152 mm na tunelové støelnici v EXPLOSII. Chtìli jsme zavést zkoušky a získat zkušenosti v oblasti èinností, kterými se zabývá International Test Operations Procedure (ITOP) 3-2-810 "Electrical Measurement of Weapon Chamber Pressure" právì u náplní 152 mm. V materiálu ITOP 3-2-810 jsou stanoveny poadavky na mìøící metody a vyjmenovány základní zkoumané charakteristiky výstøelu velkoráové munice. Jsou mìøeny prùbìhy tlakù v závislosti na èase u dna nábojové komory a v blízkosti dna støely. Rozdílová køivka tlakù u dna komory a u støely vypovídá o vlnových dìjích v prùbìhu výstøelu pùsobících na dno støely a v nábojové komoøe. Pro takováto mìøení musí být k dispozici balistická hlaveò s provedenými odbìry tlakù a musí být zajištìno tìsnìní celého systému. V dobì pøípravy tìchto prací pro nás nebyla dostupná balistická hlaveò 152 mm s proveditelnými potøebnými úpravami pro mìøení rozdílové tlakové køivky se zajištìným tìsnìním celého systému. PROVEDENÉ KONSTRUKÈNÍ PRÁCE Vnitrobalistický rozbor moných variant zkoušek celých kompletních prachových náplní 152 mm provedený na základì balistické podobnosti dìje výstøelu vymezuje moné varianty øešení. Pro další práce jsme zvolili modifikaci 100mm tankového kanónu, u kterého máme dlouhodobé zkušenosti s tìsnìním zkrácenou nábojnicí a s realizací nìkolika odbìrných míst tlaku. Byl proveden rozbor moných a potøebných konstrukèních úprav pro zvìtšení nábojové komory. Ve VÚPCH Pardubice navrené øešení bylo konzultováno s odbornými pracovníky VTÚVM Slavièín, Prototypa Brno i s vývojovými a výrobními pracovišti ve Slovenské republice. Nábojová komora 100 mm TK byla upravena na prùmìr 164mm a délka nábojové komory byla zvìtšena na 1190mm. Objem nábojové komory je 25 dm 3. Objem nábojové komory byl volen tak, aby nebyl pøekroèen pøípustný tlak balistického mìøidla 100 mmTK a zároveò aby bylo modelovì dosaeno podmínek hoøení celé kompletní prachové náplnì, jaké jsou ve zbrani 152 mm ShKH vz. 77. Upravená hlaveò 100 mm TK je vybavena tøemi odbìry tlaku V tomto balistickém mìøidle lze provádìt støelecké zkoušky celých prachových náplní 152mm s tím, e je moné zkoušet a vyhodnotit základní vnitrobalistické charakteristiky: úsová rychlost, maximální tlak, prùbìh tlakù, rozdílové køivky tlakù, kontrola vlnových dìjù, doba vývinu rány. Støelecké zkoušky jsou provádìny na balistické zkušebnì EXPLOSIA Pardubice. Sestava náplnì N-546 vypadá následovnì (zkrácené tìsnící dno nábojnice 152mm, zápalkový šroub E55, látkový obal, spodní svazek se zaehovaèem a tlumièem plamene, vrchní svazek s dílèí náplní, støela 100mm): Komponenty zkoušené náplnì N-546 Náplò N-546 v látkovém obalu pøipravená ke zkoušce 10 ZPRAVODAJ EXPERIMENTÁLNÍ VÝSLEDKY: N-546 è. 1 rozdílové køivky tlakù PLNÁ PØEMÌNNÁ V první fázi pouití upraveného 100 mm TK V20 byly zkoušeny nábojky N-546 PLNÁ a è. 1. Bylo provedeno porovnání 3 sérií prachových náplní 152 mm v komparaci s výsledky tìchto sérií dosaených pøi pøejímkách vyrobených sérií N-546 ve zbrani 152 mm. Porovnání zmìøených úsových rychlostí ukazuje reálnou monost provádìt nástøel hmotnosti prachové náplnì nábojky N-546 ve 100 mm TK V20. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny prùbìhy zmìøených piezotlakù a vypoètené rozdílové køivky. ZMÌØENÉ VÝSLEDKY SÉRIE 5 RAN: N-546 Plná prùbìhy tlakù Z výsledkù je vidìt pravidelný, reprodukovatelný prùbìh ve skupinì ran.Rozdílové køivky piezotlakù ukazují šíøení tlakové vlny podél náplnì v prùbìhu záehu. ZMENŠENÁ PØEMÌNNÁ. Další zkoušky jsme provedli s nábojkou -546U s náplnìmi è. 6, 5, 4, 3 a 2. Sestava 546U N-546 Plná N-546 è. 1 rozdílové køivky tlakù prùbìhy tlakù Se zvìtšujícím se výkonem (poèáteèní rychlostí støely) náplní roste maximální tlak a v ještì vìtší míøe vlnový charakter tlakových prùbìhù U náplnì è. 2 dosahuje maximum tlakové diference 60% hodnoty maximálního tlaku v komoøe. To je hodnota velmi znaèná. Pro porovnání moností byl originální záeh náplnì 546U sestávající z èelního zaehovaèe s èerným prachem a prùšlehového svazku nitrocelulózových trubièek nahrazen zaehovaèem DÁLKOVÉ náplnì 155mm. Ten sestával ze zmenšeného èelního zaehovaèe s èerným prachem a svazku záehových trubièek CBI (Clean burning Igniter). Tlakový prùbìh a rozdílová køivka tlakù je na následujícím vyobrazení. Bylo zde dosaeno podstatnì rovnomìrnìjšího prùbìhu záehu náplnì. Maximum tlakové diference je zde cca 10% hodnoty maximálního tlaku v komoøe. To je hodnota povaovaná obecnì za vyhovující. ZPRAVODAJ -546U è. 2 prùbìhy tlakù -546U è. 2 11 UPRAVENÁ -546U è. 2 záeh D155 tlakù rozdílové køivky rozdílové køivky tlakù HODNOCENÍ Prùbìhy tlakù spolu s dalšími mìøenými a vyhodnocenými charakteristikami (zpodìní záehu, maximální derivace tlaku, køivka rozdílù tlakù) jsou vyuitelné k posouzení charakteristik celkové funkce náboje. Takto lze objasnit pøíèiny nìkterých jinak obtínì zjistitelných jevù. UPRAVENÁ -546U è. 2 záeh D155 prùbìhy tlakù LITERATURA. 1) International Test Operations Procedure (ITOP) 3-2-810 "Electrical Measurement of Weapon Chamber Pressure" 16 October 1995 2) Ing. V. Richtr Zpráva 2002 Konstrukèní øešení úpravy 100 mm TK. 3) Kolektiv autorù Výzkumná zpráva è. 1391 Pardubice 2003 REVIZE munice ráe 152 mm VÚPCH 12 ZPRAVODAJ VÝZNAÈNÝ JUBILANT Ing. Jan Pokorný - 70 let Slaví své ivotní jubileum. Narodil se 4. 8. 1935 v Napajedlech. Po ukonèení základního vzdìlání se rozhodl v roce 1952 pro profesionální vojenskou kariéru. Vojenské vzdìlání získal absolvováním vojenského gymnázia J. iky a následnì enijního technického uèilištì. Další vzdìlání ukonèil na vysoké ekonomické škole v roce 1973 v Praze. enijní specializace spojená s licencí støelmistra od roku 1959 profilovala jeho kariéru odborníka v oblasti trhací techniky a pyrotechniky. Významný úkol v této oblasti plnil v roce 1965 ve funkci velitele samostatné odminovací roty na východním Slovensku pøi pyrotechnické oèistì dukelského bojištì. Z politických dùvodù musel v roce 1969 armádu opustit a dalších 10 let pracoval v dìlnických profesích. K èinnosti spojené se specializací støelmistra se vrátil v roce 1978 u s.p. Silnice Teplice ve funkci vedoucího destrukèního støediska. V oboru se dále vzdìlával v letech 1980-81 specializaèním kursem rozpojování hornin výbuchem v Pardubicích, v roce 1991 v kursu Institutu speciální techniky v Polièce. Spoleènì se synem Tomášem od roku 1991 vede firmu, která provádí a zabezpeèuje: trhací práce pøi stavebních destrukcích, destrukce kovových konstrukcí pomocí optimalizovaných pøíloných náloí ve spolupráci s VÚPCH Semtín, skalní práce pøi stabilizaci skalních svahù, pyrotechnický prùzkum s cíleným vyhledáváním nevybuchlé munice a výbušnin. Dlouhodobì rovnì pùsobí ve výboru STTP. Celoivotní zkušenosti vyuívá v posledním období v práci spojené s praktickou realizací a legislativním zabezpeèením pyrotechnické èinnosti soukromými podnikatelskými subjekty. V této oblasti se významnì podílel spolu s dalšími èleny výboru STTP Janem Klusáèkem a ing. Jiøím Kadlecem pøi zpraco- vání textu novely zákona o zbraních a støelivu. Nìkolikaletá iniciativa byla završena nabytím úèinnosti zákona dnem 1. ledna 2004. Ing. Jan Pokorný byl mezi prvními úspìšnými adateli, kteøí prokázali odbornou zpùsobilost pro vydání zbrojního prùkazu skupiny F a následnì prakticky zahájili pyrotechnickou èinnost vymezenou døíve výhradnì pyrotechnikùm armády a policie. V legislativní oblasti se nadále intenzivnì angauje. V souèinnosti s experty ministerstva obrany a zahranièních vìcí pøipravuje podklady k probíhajícím mezinárodním jednáním ve vìci implementace PROTOKOLU V. V této èinnosti, která by umonila ès. pyrotechnikùm úèast v mezinárodních misích pøi vyhledávání nebezpeèné nevybuchlé munice, pøejeme mnoho zdaru. K narozeninám hodnì zdraví, pohody a elánu do dalších let. Pøejí kolegové, výbor STTP, Ing. Jiøí Kadlec a redakèní rada
Podobné dokumenty
vyrocni zprava - Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře
– 2x300 W Mackie (pøenosné)
Hledištì:
– 2x250 W Beyma
Pohonový rozvadìè znaèky ROME, který má funkci pohonu opony, horizontù a jevištního propadla, byl
vyroben v roce 1969. V pøípadì jeho poruchy n...
05.11.2013 info brigady 4513
- ubytování v tøí hvìzdièkovém hotelu
zdarma - stravování zdarma . Jiné
sdìlení: Strukturovaný životopis s
aktuální èi pasovou fotografií zasílejte na
uvedený e-mail. Do pøedmìtu uveïte
"cvièitel p...
2/2010 - Hlas mučedníků
Další statisíce lidí se sice tìchto demonstrací neúèastní, ale chová k jejich názorùm sympatie.
Mnozí z tìch, kteøí si døíve stìovali na komunistický útlak stejnì jako
ti, kteøí z komunismu profit...
k 80. výročí výuky výbušinářských věd a technologií v čechách
které by umonily zjednodušit dosud platnou právní úpravu,
týkající se pøedávání a pøejímání výbušnin.
Pøedpokládám, e všichni èlenové naší spoleènosti zaplatili do
30. 4. 2005 èlenské pøíspìvky n...
Text - Speleo.cz - Česká speleologická společnost
Vyuili jsme maximálnì nepøíznivého prosincového poèasí a zvýených vodních stavù, kdy bylo z vìtí
èásti zatopeno nejen Koleno, ale rovnì nìkteré èásti Lipovecké chodby a ve dnech 26. 30.12.200...
ANJ, U1B - Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní
Hy tu'tsrJip rrrnrzr
Jip trar-zrpg turasrflgl ruresrl(g rurasrHy luttsr
Studie modernizace interiéru Kina Vysočina
V sále bude dále přestavěn celý profil hlediště tak, aby se zvětšily stupně pro řady sedadel dle zvolené varianty, včetně přístupových stupňů po bocích hlediště.
Spolu s vybudováním divadelní režie...