KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ

KOGNITIVNÍ TRÉNINK
U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU
POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE
Mgr. Hana Krupníková
PhDr. Pavel Harsa, PhD.
Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.
Psychiatrická klinika 1.lékařské fakulty UK a VFN v Praze
Psychiatrická klinika 1. LF
PK 1. LF UK a VFN Praha
(1846)


Komplexní léčebná péče pro
pacienty s duševními
poruchami v akutním stavu na
lůžkových odděleních (120
lůžek), DS, AMB a SC
Supervizní a školící
akreditované pracoviště v
oboru psychiatrie, lékařské
psychologie a psychoterapie
Neuropsychologická laboratoř
Provoz laboratoře zahájen v roce 2013
Navazuje na Psychologickou
laboratoř PK 1.LF UK a VFN Praha
Využití
Psychologická vyšetřovací a
psychoterapie pro hospitalizované i
ambulantní pacienty
Školící centrum Ph.D. a
preatestovaných studentů
Centrum pro psychodiagnostiku
žadatelů a řidičů pro řidičská
oprávnění (skupin A-D)
Centrum pro psychodiagnostiku a
psychoterapii vrcholových sportovců
Depresivní epizoda (F32),
Periodická depresivní porucha (F33)




Poruchy nálady jsou v současnosti třetí nejčastější duševní poruchou a
postihují z hlediska celoživotní prevalence téměř pětinu populace.
Jednoroční prevalence se v Evropě pohybuje mezi 3-10 % (Raboch et.
Al., 2006)
Podle WHO (2004) trpí depresí 121 miliónů lidí
depresivní onemocnění ohrozí jednou za život 10-25 % žen a 5-12 %
mužů, bez ohledu na vzdělání, příjem, manželský status a etnicitu
(Zezulka, 2012)
Kognitivní funkce
 Pozornost
 Paměť
 Exekutivní funkce
 Prostorová představivost
 Psychomotorické tempo
Kognitivní deficit u depresivních
osob



poruchy paměti objevují asi u 15% pacientů
poruchy exekutivních funkcí jsou přítomny
asi u 50 % pacientů
poruchy dalších kognitivních funkcí se
mohou vyskytnout asi u 15% depresivních
jedinců (Veiel, 1997)
Přehled studií
Studie potvrdily vliv depresivního onemocnění na
kognitivní funkce pacientů a ukázaly, že deficit v této
oblasti je běžný





Preiss et al. (2006,
2008, 2010)
Marvel a Paradiso
(2004)
Paradiso et al. (1997)
Lee et al. (2012)
Fossati (2002)





Austin et al. (2001)
Channon et al. (1999)
Watkins et al. (2002)
Gohier et al. (2009)
Elliot (1998)
Příčiny kognitivního deficitu u
depresivních pacientů - teorie






Behaviorální teorie
Teorie naučené bezmocnosti
Lewinsohn - teorie
redukovaného pozitivního
posilování.
Kognitivní teorie
Maladaptivních kognitivních
schémat
Beckův model







Motivační hypotéza (Austin,
2001)

Hypotéza funkčního
poškození mozku (Kyutken,
2006)
Teorie pravohemisférové
dysfunkce (Flor-Henry, 1979
in Preiss, 2008)
Změna na molekulární úrovni
Porucha
neurotransmiterového
přenosu
Strukturální mozkové změny
Vrozené faktory
Biologická zátěž
Faktory působící na kognitivní
oslabení






Věk
Deprese - rizikový faktor vzniku kognitivního deficitu a
demence
Hloubka
Subtyp
Medikace
Hospitalizace
Kognitivní trénink u depresivních jedinců


Kognitivní rehabilitace je
systematická, funkčně
orientovaná terapeutická
aktivita, které je založeno na
posouzení a pochopení
v mozku probíhajících deficitů
pacienta (Cicerone, 2005)
Kognitivní trénink se stává
čím dál víc vyhledávanou
formou pomoci a způsobem,
jak ovlivnit kognitivní deficit
jedince (Cicerone, 2005;
Gates et al., 2011; Li et al.,
2013; Papp et al., 2009)
Další studie

Yishay et Diller (1993)

Gates et al. (2011)

Naismith et al. (2010,
2011)

Demant et al. (2013)

Dahlinová et al. (2008)
Počítačová rehabilitace a depresivní
onemocnění
Výhody





Komplexnost
Flexibilita
Přesná a okamžitá
zpětná vazba
Jednodušší
uchovávání a
zpracovávání dat
Funkce motivace
trénujícího
Nevýhody



Nevhodné využívání
programů
Špatné zpracování a
nedostatečná
generalizaci efektu do
běžného života
Počítačová
negramotnost
trénujících
Počítačová rehabilitace a depresivní
onemocnění
Současné studie






Preiss et al. (2006,
2008, 2010, 2013)
Elgamal et al. (2007)
Peretz et al. (2011)
Verghese et al. (2010)
Alvarez et. al. (2008)
Anderson et al. (2009)

Výsledky citovaných
studií poskytují
předběžné důkazy o
tom, že stimulace
kognitivních funkcí
prostřednictvím
cíleného, opakujícího se
tréninku je účinná
metoda kognitivní
remediace u pacientů s
rekurentní depresivní
poruchou a že tyto
účinky nelze přičítat
pouze zlepšení
pacientovy nálady a
snížení depresivních
symptomů (Elgamal,
Soubor



80 pacientů ve věku od osmnácti do šedesáti pěti let
s hlavní diagnózou depresivní epizody (F32) a
rekurentní depresivní poruchy (F33)
Pacienti jsou náhodně přiřazeni do dvou skupin tréninkové skupiny a kontrolní skupiny
(Kontrolní skupina dostává náhradní aktivitu s pouze
mírnou kognitivní zátěží a bude v kontaktu v podobné
frekvenci a kvalitě jako v případě experimentální
skupiny)
Používané metody



Mini International Neuropsychiatric Interview (MINI) – ověření diagnózy
Montgomery–Åsberg Depression Rating Scale (MADRS) – hloubka deprese (3x před a po tréninkovém cyklu a s šesti měsíčním odstupem)
Beck Depression Inventory (BDI-II) - sebeposuzení depresivní symptomatiky
dotazníkem.

dotazníky zaměřené na sebeposouzení kog.funkcí v běžném životě:

Dysexecutive Questionnaire (DES),

Cognitive Failure Questionnaire (CFQ)

Everyday Memory Questionnaire (EMQ)

Schwarzova škála (SOS-10) – pro sebeposouzení kvality života



Pro screening kognitivního deficitu – Vienna test system (výběr testů na pozornost,
paměť)
Psychodiagnostický systém Vienna Test Systém je zároveň úzce provázán se
Softwarem CogniPlus. Díky tomu lze pohodlně propojit diagnostiku (VTS),
terapeutické intervence (CogniPlus) a následné hodnocení (VTS).
Experimentální i kontrolní skupina bude požádána o monitorování depresivních
příznaků (formou dotazníku – zkrácené verze Beck Depression Inventory)
Výzkumné otázky



Ovlivní pozitivně kognitivní trénink s pomocí
počítačového programu CogniPlus kognitivní funkce u
tréninkové skupiny? (pozornost, paměť, exekutivní
funkce, prostorová představivost, psychomotorické
tempo)
Ovlivní stejně tak i kognitivní funkce využívané
v každodenním životě?
Přetrvá pozitivní efekt i s odstupem 3 měsíců od
ukončení tréninkového cyklu
Cíl projektu



Ověřit možnost pozitivního ovlivnění kognitivních funkcí
pomocí tréninkového programu CogniPlus v šesti
týdenním tréninkovém cyklu (12 tréninků)
rozpoznat ovlivnitelnost výkonů po trénování a s tří
měsíčním odstupem
Vycházíme z předpokladu, že tréninkový program
CogniPlus může pozitivně ovlivnit laboratorně testované
funkce, stejně tak i kognitivní funkce využívané
v každodenním životě a pozitivní efekt přetrvává i
s odstupem 3 měsíců od ukončení tréninkového cyklu
Propojení programu Cogniplus
a Vienna test System
Cogniplus




Nástroj pro kognitivní trénink a rehabilitaci.
Jednotlivé moduly využívají tzv. realistických scénářů, které
usnadňují uživatelům integrovat dosažený pokrok do běžného
života.
Individuálního nastavení je dosaženo včleněním adaptivní funkce,
která neustále měří výkonnost jednotlivých pokusných osob,
přizpůsobuje úroveň obtížnosti výcvikových úloh, nabízí grafické a
slovní znázornění výkonu a podporuje motivaci trénujícího.
výzkumník dokáže sledovat délku, frekvenci a úspěšnost trénujícího
jedince, který vede ke kontrole trénujících a zabránění zkreslení
výsledků díky nepřesným údajům.

https://www.youtube.com/watch?v=TSS__lB0Rpc&feature=youtu.be

https://www.youtube.com/watch?v=sPA4rf4xvCU
Cogniplus - subtestyy

Pilotní studie

10 pacientů

Začlenění zpětných vazeb pacientů do designu výzkumu

Snížení počtu subtestů na 7 – 35 min tréninku

Prokombinování testů a dotazníků





Subtesty tréninkového programu připadaly pacientům zábavnější než
subtesty Vienna test system
Použité testy a dotazníky byly srozumitelné
Pacientům byly nepříjemné subtesty s hlasovým projevem a subjektivně
hodnotili, že se poté hůř soustředili
Kognitivní trénink hodnotili pozitivně – subjektivně u sebe vnímají zhoršení
soustředění a paměti
Příjemné prostředí neuropsychologické laboratoře
Otázky a diskuse
Děkuji za pozornost