kejhat líhně
Transkript
kejhat líhně
1 G gaba + gabandžáry gabať gabnúť gacala (Vi) gágor gágory gagot gagotať, -gýňať gajděnce gajdica gajdoš gajdovať gajdy gajsať gajst gáł (R) galán galanda galániť sa galánka, -nečka galanzír (Vi) gálať galbák, -vák galbaňa galbavý gáłek galeta (F) gałgán gałgany (F) galgať galiba galiga + gałúnky mn. gałuž, -ža hromada baganče, boty šněrovací vojenské omakávat, osahávat, dotýkat se někoho, strkat, popichovat (Negabaj do něho!) ; 2. spát, chrnět (Běžte už gabať!) dotknout se, drcnout mladý chlap s velkými kalhotami husí jícen s voletem; 2. chřtán (pejor.) švestky ztroudovatělé kejhání kejhat dudy valašské malé nafukovací (st. typu) píšťala plátková 6-8 dírková (převzatá z dud); 2. rukojeť na kosisku k uchopení pravou rukou dudák hrát na dudy; 2. mučit, trápit někoho (Negajduj už na něm.) ; 3. pěstovat malé dítě dudy část zadní: "huk zadní, stavce, klučka, piskor hrubý, pútko, sýtko široké, hłava"; část střední tvoří "tymlov/koza"(z kůže roč. bílého kozla); část přední tvoří "sýtko małé, hłava přední, piskor małý, gajdica, pútko přední, huk přední, míšek/dýmák, páka" trhat sebou, ošívat se, nadzvedávat rameno; 2. lézt na strom s přírazem šťáva, tekutina kal, bahno milý, milenec, snoubenec rande, chození za milou milovat se, chodit spolu (též "pochťévať sa") milá, milenka, snoubenka seladon házet při hře do důlku (fazole, kuličky); 2. cpát se jídlem levák levá ruka levoruký důlek (Cúhaj do gáłka!) viz "geleta" ničema, darebák švestky zpuchrovatělé hltat (hanlivě) nepříjemnost, menší ostuda stařena ("stará galiga") ozdobná lemovka ženských střevíců kaluž, kalužina 2 gałužka, -łušgamba, gemgambál, -boš gambatý, gemgambovať, gemgáňavy mn. gangeł gangoš gániť garazda garažija + garbovať garbovňa gardysta gasať gasečka gaťacka gaťała gatě gatica gaťky, -těčky gatr gaúr gaurnitý gavał gavałda gavaléryja gavalír gaváň gávěr gavroš gáz gazda gazďé mn. gazděna gazdovať gazdovstvo [v/f] gd- [g/h] (F,R,VK) gdákať gde co, de co gde gdo gde inde(ž), degde jaký, degde kerý, de- kaluž, kalužinka velká huba člověk s velkou hubou velkohubý odmlouvat, hubovat jamky po dobytku, který přešel přes mokré pole švestka zpuchrovatělá člověk, který se zajíká zírat, hledět přihlouple (Gání jak tela na nové vráta.) neřád, smetí, vše odpudivé špatná, chatrná, neplnohodnotná věc; 2. druh sukna kárat, hubovat; 2. krájet hlávky zelí nádoba na hašení vápna a míchání malty člen národní gardy (po r. 1848) jíst, žrát, zobat (hltavě) dřevěný hrotek na dojení kalhotky chlap, chlapec v širokých plátěných kalhotech kalhoty letní plátěné, podvlékačky (též "gatiska, gatice, gatěčky, gaťacka") - kalhoty soukenné = "nohavice" nohavice "gatí" kalhoty dětské výšivka na "sítku čepce" díra ve stromě vytrouchnivělá zpráchnivělý, shnilý, vyhnilý velký kus (Ušvihýcł si gavał chleba, až mu křivák tak kvíkáł.), (též "fatrc") hromada, skupina jezdectvo, jízda kavalír viz "gavał" močál, mokřina, louže ??? petrolej hospodář, sedlák; 2. šafář hospodáři hospodyně, selka hospodařit selská usedlost, grunt, hospodářství hláska g před d se na Frenštátsku, Rožnovsku a VK vyslovovala jako h (vyslov: "hdy, hdo, hde, hdyš, hdyby, nihdo, nihdy" ap.) kokodákat, kejhat všechno (Zedł de co.) všichni, každý (Už to ví gde gdo.) kde jinde všichni co jich kde bylo všichni co jich je (Přišéł gde kerý žebrák.) 3 gde tam gde, de gde, de gde-, de- tu a tam, někde kde; 2. kam (Gde ideš? Gde si býł?) kde, kam předpona kde- ("gdeco, -gdo, -gdy, -jak, -kemu, -kerý, -jaký" ap.) gdekerý, degdesi, degdesik, degdo ten gdokolvěk, dogdula, dugdyindy, dyge gebéłka gebír gébiť gebra gebula gebuzdiť gebza géc! gécała gécať gécnúť gécnúť sebú geča gégałka géganec gégať gegłať gegłať (sa) gegłovať (M) gégnúť gegýňať géchnúť (R) geleta, -ša (z rm.) každý, kdekdo někde, kamsi, někam kdesi někdo, kdo se najde kdokoli(v), každý kdoule (strom i plod); 2. hruška (druh) kdy jindy ke, k (Ide ge Gajdošom.) mluvka právo (na co) brečet, plakat, fňukat výmol (též "zmoła") kebule, hlava špinit hlava (pejor.) bác! chřástal (pták) bít tlouci uhodit; 2. spadnout; 3. vystřelit upadnout, praštit (sebou) koberec trubka ze smrkové kůry rána kejhat, vyrážet zvuk z hrdla (Husi gégajú.) kymácet, viklat, vyviklávat viklat (se), kymácet (se), kývat (se) (Gegle sa ně zub.) lomcovat heknout, hrknout (při úderu do zad) kejhat; 2. hulákat (pejor.) udeřit nádoba dřevěná na dojení ovcí bez ucha s příčným kolíkem (je na jedné straně vyvýšená, aby při dojení mléko nevystřikovalo) houba nejedlá; 2. hlava (pejor.) ten, kdo odmlouvá odmlouvat obilovina setá do "vykučovaného" lesa (jedná se o ječmen dvouřadý nahý - Hordeum distichum var. nudum L.), dnes již téměř neznámý gemba, gamgembáč gembovať gengel gengel (VK) gengela georgyňa gerec (z m.) špalda hlupák, popleta jiřina (květina) hrnec, nádoba velká 4 gergelica gerhýňať sa (M) gerla gevěrec giglať gigula (z rm.) gładnavý glag, -ga (z rm.) glagať glagovať glajdať (sa) glajdavý glajza glam glama (M) glamka glán glančák (B) glančiť glangała (M) glangavý glániť głasovať głasovať sa glasšturc (z n.) gléj gléjiť glg glga glgáň (B) gĺgať gĺgnúť si glgotať globnúť glondat sa (Z) glovať (sa) glozik (F) glubať glubať sa głúd (M) glundať sa glundavý kořalka babrat se řídká polévka klobouk homol. tvaru bez střechy vyrobený vázací technikou jako val. rukavice a kopýtca; nejstarší typ pokrývky hlavy bačů viklat, klátit oblý kopec, vrch hory mdlý, bez chuti syřidlo, výluh z telecího, kůzlečího nebo jehněčího slezu (obsahuje enzym chymosin) a sloužil ke sražení mléka při výrobě sýra; 2. míchanina, nechutné jídlo viz "podpúščať" srážet mléko (též "podpúščať glagem, sýřiť") kymácet, kývat, viklat (se), jít klátivě, plést nohama kulhavý, vyviklaný kolej rozpěrka "gréf" (též "rozpon" Z) houba nejedlá; 2. jazýček na váze viz "rozpínák" bahno, kal, naplavenina, kalná voda fěrtoch nebarvený hladký leštit, čistit, uklízet viz "gengela" tělesně slabý zanášet bahnem skotačit v posteli (Negłasujte po peřinách.) válet se po peřinách skleněný poklop s kulovým držadlem na zakrytí tvarůžků v obchodě výron mízy na stromě; 2. klíh klížit lok omáčka (nepodařená, nechutná) žrout lokat, hltat loknout si zurčet, bublat (potůček, voda vytékající ze sklenice "glgoce") klovnout viz "glundať sa" zobat, klovat (se) starý mládenec sekat (jemně); 2. ťukat klovat se (ze skořápky) úd kymácet se, hroutit se, viklat se; 2. jít kolébavě, lenivě (též "glajdať sa") mdlý, řídký 5 gluť (R) gluť sa, kluglvanec glvať glvnúť, -ýcnúť gňábiť, -viť gňáviť gołozňa gombélať sa gombík gombolce goňka (F) gonvalia gór gorale gorček (F) gordován gořała gořałka graca gracka grágorať gramlať (sa) gramlavý granatýr granec (Vi) grapa grázl grbnúť gŕcačka gŕcať gŕcnúť (si) grča grča (Z) grédiť gréfa gréfina gréfňák, -ják grejcar grejdiť přesvědčovat líhnout se, klovat se z vajec (Kuřata sa už glujú.) klovnutí zobat, klovat klovnout, zobnout tlačit, hníst (o obuvi) mačkat, dusit, stlačovat hlava (pejor.) houpat se, kývat se, kymácet se (na různé strany) knoflík olověný kulatý zmrzlé "šubry" chodba konvalinka zvláště korále hrnek (střední velikosti) viz "kordybán" kořalka; 2. pijan kořalka, pálenka motyka k obhrnování brambor, zakulacená (š.10 cm) věnec počesaného lnu (též "kočka" nebo "brada") z pozadkové koudele, z níž se po spředení tkalo plátno koudelné (zbylé cucky "špuněk" se spředly na hrubých kolovratech a tkalo se z nich plátno na žoky) krákorat kulhat, štrachat se neohrabaný, nešikovný, chromý (Má gramlavé ruky.); 2. zimou zkřehlý granátník hrana; 2. přečnívající okraj necek, sloužící k manipulaci (v rozích míval obvykle výčnělky - "úška") stráň příkrá, sráz, strž, propast lotr hynout zvratky zvracet, blít, krkat, dávit, říhat říhnout (si) chumáč, chuchvalec, chumel, trs, hrst, neuspořádaná hromádka; 2. houf, shluk ("grča peněz, grča chłapú, vytřéł sa grčú trávy") suk rejdit žebřina (bočnice žebřiňáku) okrajová tyč žebřin (horní a dolní) vůz žebřinový, žebřiňák krejcar (drobná měď. mince rak. měny - razily se sedmnácti, sedmi a tříkrejcary) rejdit, objíždět, obletovat; 2. hrnout se 6 gremžiť + gremžovať grenc grgan grgán, -áň gŕgať grgłať (sa) grgnúť, -gať grgoň grgún grgúňať grměť grmolec, krmhogrňa grobiján gróbský gróf grófka gronyga groš grošák grót grumle, -mble grúň (z rm.) grúník grunt (z n.) gruntovní (M) gruntovnica gruntovník grunty (M) grušpánek, krušgrýčná bylina grýčný (á) gryf grýfek gryndák, -ček gryndať gryndy, žgrygrytí grža gřemžiť (F,R) guča guča (Vi) gula (B) křepčit krumplovat, vyšívat (Šaty złatem gremžované.) viz "obrajt" dítě neposlušné selský synek, sedlák (pejor.) , chrapoun, fakan říhat, krkat špinit (se), blinkat, blít říhnout, říhat viz "grgáň" viz "krkún" viz "krkúňať" sedět strnule pahýl; 2. rozporka k zavěšení zabitého prasete nůž bez střenky; 2. hlupák (Ty grňo!) hrubiján, darebák, neurvalec, rváč hrubý hrabě hraběnka kronika mince grošová rak. měny do r. 1548 (1 groš = 12 parvů, 60 grošů = kopa grošů) nůž kapesní (druh) ostří nože vyhnuté broušením do strany kovová drnkačka, kterou lze v ústech mezi zuby vydávat jednotvárné, bručivé zvuky rameno, odnož většího horského pásma (původně porostlý javořinou, nebo obdělaný v pole); 2. stráň rameno hory, kopec mezi dvěma potoky statek, usedlost; 2. základ, lán úředník vedoucí gruntovní knihu se zápisy gruntovní kniha sedlák na gruntě, celoláník základy (stavení) zimostráz kouzelná bylina hbitý, zručný, obratný, bystrý, hezký, pohledný zručnost; 2. správná tónina plíšek, jímž se podkovávali tažní voli dětská náprsenka slintat sliny vytékající z úst řiť, zadnice (Tá má hrubé grytí.) maso houževnaté (též "kotržina") naříkat hromada, velké množství (Má guču peněz.) tlupa, skupina, houf skupina chalup oddělená od centra vsi 7 gula (Vi) guláš vałašský gumané zemňáky gumanec gumať gumať (sa) gumlastyka gumnúť guráš gurášiť gurážný, -šný gurovnica (F) gury (F) gúry (M) gútný + guzý gvaněť (na kem) gvomb gvúlivá gygłať gygłať sa gygula gýchať gypsovka [v/f] gyptavý gyptoš gyzd, -da gyzdani (F) gyzdiť gzynec (z n.) koule polévka gulášová ze skop. masa brambory šťouchané žduchanec dělat díry sochorem pro "kołky"; 2. vrážet pěstí šťouchat (se) pěstí nitě pryžové vrazit pěstí do žeber knoflík na "širáni", k připnutí široké krempy ("na guráš", na dva nebo tři "guráše"); 2. kuráž, odvaha dodávat kuráže odvážný viz "ovarovica" výslužka ze zabijačky zabijačkové pochoutky sešlý (strom) kusý, neúplný, částečný (nůž bez špice, kráva s jedním rohem, koza bez ocasu ap.) domáhat se něčeho, naléhat na někoho plát, ozdoba ze žlutého plechu kvůli (Co sa dožúváte gvúlivá hłupině.) míchat, vařit; 2. špinit špinit se, mazat se ostrý, strmý vrch lít silným proudem; 2. silně pršet fajfka holandská hliněná nemotorný nemotora špína, neřád, smetí zmatek špinit, znečišťovat; 2. hanit římsa
Podobné dokumenty
11. Grossglockner Berglauf Heiligenblut 2010
M-20
M-20
M-35
M-20
M-20
M-30
M-20
M-30
M-30
M-30
M-30
M-40
M-35
M-35
M-30
M-35
M-20
M-20
M-40
M-30
M-35
M-20
M-20
M-35
M-40
M-30
M-45
M-45
M-30
M-30
M-20
M-30
M-19
M-50
M-35
M-35
M-40
M-35
M-30
M-...
Starověká Indie – kolébka jazyků
3. Drávidské jazyky – tamilština (tamiḻ), malajálamština, telugština, kannadština aj.
Příbuzenství – původ z Lemurie dle domácí tradice (mapka)
– Altajské jazyky, Eurasie (mapa)
Ukázky podobností s...
Sběratelské zprávy HK - ČNS v Hradci Králové
penze. Ale stále nacházíme ražby, které v námi sepsaném soupise nejsou uvedeny. Josef Vít své ražby
nijak neukládal ani neevidoval, ve své době razil na požádání to, co po něm objednavatelé požadov...