Legenda

spolufinancováno
Evropskou Únií
PROFILOVÝ PRŮZKUM
postojů obyvatel města Hranice k městskému centru
2006
spolufinancováno
Evropskou Únií
I.DEFINICE PROBLÉMU
1.1. Současnost a nutné změny
Rozsáhlý monitoring problémů českých měst ukázal obecnou podobnost sledované
problematiky ve městě Hranicích s městy ostatními a to nejen v Česku, ale v různém
stupni téměř ve všech vyspělých státech. Ukazuje se, že tradiční vnitřní jádro měst bylo po
desetiletí zanedbáváno. Typické funkce vnitřního města, jako obchod, zábava, bankovnictví,
finanční služby, turistická vybavenost buď neexistovaly, nebo měly podřízenou roli. K nové
bytové výstavbě docházelo většinou na okraji měst formou monofunkčních velkých sídlišť,
budovaných z prefabrikovaných prvků. Nabízely větší komfort než mnoho starých domů,
ale již bezprostředně po vystavění se objevily některé vážné problémy: malý prostor, špatná
izolace, špatný technický standard, neodpovídající infrastruktura a služby apod. Průvodním
jevem byly zahrádkářské kolonie s chatkami a boudami a někdy zabíraly větší území než
samotné městské obytné zóny.
Revitalizace znamená znovuoživení, nový kvalitativní rozvoj stagnujících či upadajících
částí města; zlepšení fyzického stavu budov a veřejného prostranství. Jejich následné co
nejvýnosnější využití v rámci komerční nebo rezidenční funkce. Můžeme ji definovat jako
rozvoj, růst a pokrok způsobený pronikáním ziskovějších aktivit do stagnujících nebo
upadajících částí měst (Holcomb, Beauregard, 1981).
Na revitalizaci můžeme pohlížet jako na vítaný proces oživení, zkvalitnění vnitřního
města, přinášející příjemnější prostředí pro dobře finančně situované obyvatele, jež poptávají
kvalitní městský prostor. Jejich poptávkou se potom rozvíjí i služby. Butiky a specializované
obchody, restaurace, kavárny, kulturní a sportovní zařízení - kde najdou zaměstnání původní
obyvatelé.
Je zřejmé, že pro očekávaný a žádoucí cestovní ruch nebudou přitažlivá nezalidněná centra s
trhovci a secondhandy, bez odpovídající sítě lákavých obchodů, služeb a aktivit využívaného
především místními obyvateli.
1.2. Složité úkoly pro management měst
Na obecné rovině je udělována řada doporučení. Vnitřní část měst by měla být renovována,
aby pokud možno zachovala svůj původní vzhled a styl (obnova měst). Je rozumné zachovat
obytnou funkci jako takovou. Rekonstrukce vnitřních znehodnocených obytných okrsků má
sloužit ekonomickým, sociálním a ekologickým záměrům. Měly by být zabezpečeny i zóny
zeleně a dopravní zóny. Zakládání nových nákupních center a prodejen má být důkladně
kontrolováno.
Na druhé straně plánování měst se v průběhu transformačního období potýká s vážnými
problémy. Obtíže jsou zvláště vážné tam, kde probíhaly restituce městských pozemků a
nemovitostí. Vlastnické vztahy jsou často nejasné, registrace pozemků neudržela krok
s postupem privatizace. Městské orgány nedisponují pozemky a peněžními rezervami,
aby ovlivňovaly trhy s nemovitostmi, jejich práva a kompetence nejsou jasně stanoveny.
Prosazování předpisů je časově mnohem náročnější a mnohem obtížnější než v minulosti.
Většina starých územních plánů měst je již neplatná, zpracovat nové je obtížné s ohledem na
nejasnou situaci.
spolufinancováno
Evropskou Únií
1.3. Angažovanost názorových lídrů a široké veřejnosti
Monitoring současně ukazuje relativní lhostejnost veřejnosti k náročným procesům.
Proto je podpora a přímá angažovanost veřejnosti považovaná za podmínku conditio sine
qua non. Zapojování veřejnosti přispívá k předcházení možných budoucích konfliktů tím, že
do rozhodnutí promítá širší spektrum názorů. Z toho vyplývá zlevnění a zrychlení realizace
rozhodnutí, protože se snižuje pravděpodobnost opakovaného rozhodování o stejném
problému.
Zapojování veřejnosti dává politikům větší jistotu při rozhodování tím, že se politik může
opřít o názory mnohem širší vrstvy občanů. Z toho vyplývá větší politická síla rozhodnutí a
jeho větší přijatelnost nejširší veřejností.
Zapojování veřejnosti pomáhá politikům s rozhodnutím tím, že přináší nové pohledy a nová
řešení daného problému. Účinné zapojení veřejnosti znamená:
•
srozumitelné a nápadité podání informací
•
vytvoření prostoru pro názory občanů
•
pomoc občanům při formulaci jejich názorů
•zapracování získaných názorů
Proto je součástí marketingového projektu i profilový průzkum postojů veřejnosti ke
sledované problematice.
II. DEFINICE ZADÁNÍ
2.1. Konkrétní pojetí realizovaného průzkumu
Monitoring sledované problematiky také ukazuje, že podobné problémy formulují
podobná přání a podobné postoje a samozřejmě i podobně formulované odpovědi v mnoha
realizovaných průzkumech v českých městech. Ostatně podobný průzkum byl realizován i
ve městě Hranicích.
Nikterak nepodceňujeme, otázky spojené s loajalitou k městu Hranice, vnímaní jeho
atraktivity, dopravní situace, ochrany životního prostředí, pocitu bezpečí, možnosti
zaměstnání, osobního vyžití, vzdělávání a služeb. Tyto problémy jsou ale průběžně
komunikovány a to jak v obecné tak v konkrétní rovině. Proto se nám pro konkrétní
problematiku městského centra v Hranicích realizace obdobného průzkumu zdála málo
přínosná.
Naše pojetí je zaměřeno na konkrétní vnímání image a účelu městského centra a jeho
využívání obyvateli města. Současně také na evidenci prožívaných očekávání (existují li) ve
vztahu k městskému centru v nejbližší budoucnosti. Současně je zařazena alternativní otázka
sémantické diferenciace která je svoji technikou zaměřena na ověření získaných odpovědí
běžným dotazem.
2.2. Okruh sledovaných témat a souvisejících hypotéz
spolufinancováno
Evropskou Únií
1. Respondenti osloveni v městském centru budou v převážné většině spokojeni s jeho funkcí
a současným stavem
2. Současně ale budou respondenti hodnotit image městského centra - stejné nebo horší, než
mělo před léty (Situace se nemusí zhoršovat, stačí když stagnuje ve vztahu k vývojovým
trendům)
3. Respondenti nebudou přikládat ekonomické, bytové a sociální funkci městského centra
zásadní význam
4. Tento názor bude v přímé koleraci s pohybem v městském centru oproti jiným lokalitám
(projevující se relativně nízkou frekvencí pobytu v centru)
5. Oslovení respondenti budou velmi rezervovaní v postojích k vlastní podnikatelské
činnosti v městském centru
6. Respondenti se ve statisticky významné míře neshodnou v otázce preferencí pozitivních
změn pro zvýšení atraktivity městské centra (oprava nasvětlení památek), podpora
maloobchodní sítě a služeb (zahrádky u kaváren a cukráren) trhy s regionálními produkty,
vybudování odpočinkových zón, vybudování (rekonstrukce) kulturních, sportovních a
sociálních středisek (mateřská centra)
7. Oslovení respondenti budou velmi rezervovaní v postojích osobního podílu na oživení
městského centra ( podíl na kulturních, sportovních či společenských akcích v centru)
8. Respondenti osloveni v městském centru se neshodnou v otázce usnadnění nebo restrikce
individuální automobilové dopravy ( mírně v převaze budou zastánci větších parkovišť
před velkorysou pěší zónou)
9. V sémantickém diferenciálu budou respondenti inklinovat k volbě neutrálních tj. středních,
nebo mírně převažujících hodnot.
Soubor, metoda, zpracování a závěrečná doporučení jsou navrženy tak aby optimalizovaly zisk
údajů ve vztahu k výše uvedeným hypotézám a vyhodnocená data byla skutečným věrohodným
přínosem.
1. Soubor
Pro tento typ výzkumu byl, v zájmu rychlosti a efektivity vynaložených prostředků stanoven
soubor 200 respondentů získaných náhodným výběrem (random sampling). Pro sledovaná
šetření je tato metoda, realizovaná kvalifikovanými a proškolenými tazateli nejspolehlivějším
řešením. V rámci geografického omezení na městské centrum v Hranicích lze považovat
velikost souboru za dostatečně průkaznou.
2. Metoda
Standardizovaný dotazník (tužka papír) koncipovaný pro sběr v terénu (doba expozice neměla
být respondentovi na obtíž a neměla přesáhnout 10 minut). Dotazník obsahoval 8 otázek se
4 možnostmi odpovědí a sémantický diferenciál zjišťující emotivní hodnocení městského
centra 9.bodovou škálou. Obvyká kritéria identifikačních údajů pro tento typ výzkumu byla
doplněna o typ vazby k městu Hranice i délkou a typem pobytu v něm.
spolufinancováno
Evropskou Únií
3. Sběr dat
Sběr dat proběhl v týdnu od 6.4.-12.4. 2006. Pro sběr dat bylo vyškoleno 5 tazatelů a jeden
manažer výzkumu. Všichni tazatelé měli vysokoškolské vzdělání se vztahem ke zkoumané
problematice. Během sběru dat proběhla „skrytá kontrola“. Při odevzdávání dotazníků byla
provedena pečlivá vizuální kontrola úplnosti a využitelnosti dat inventářů z terénu.. Pečlivě
byli evidováni i lidé kteří spolupráci odmítli, nebo neodpověděli na první dvě otázky dotazníku
v souladu s požadavkem (vylučovací otázky sledující vztah k předmětu výzkumu).
4. Zpracování dat
Získaná data byla zpracována studenty fakulty multimediálních studií MU v Brně statistickým
programem SPSS, který spolehlivě pokrývá všechny etapy zpracování samozřejmou šíří metod
a postupů zpracování. Spolehlivost SPPS je garantovaná jeho masovým rozšířením a stálou
uživatelskou kontrolou. Data byla interpretována obvyklými deskriptivními technikami pro
tento typ výzkumu.
5. Marketingová podpora
Výzkum a jeho výsledky byly spolu s baterií sekundárních dat (situační analýzou) zařazeny
do Projektu marketingové komunikace, kde logicky tvořily základ pro situační analýzu a
rozsáhlá marketingová doporučení.
Martin HRDÝ
Vedoucí projektu
Tereza KOVÁČIKOVÁ
manažer projektu
Petr STYX
konzultant projektu
PRŮZKUM: POSTOJE OBYVATEL HRANIC K MĚSTSKÉMU CENTRU
SELEKTIVNÍ OTÁZKA
(DOTAZNÍK JE URČEN PRO OBYVATELE HRANIC A REGIONU HRANICKO)
1. Navštěvujete městské centrum v Hranicích ?
pravidelně
často
zřídka
vůbec
2. Využiváte k nákupu a trávení volného času raději jiná místa ?
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Doba využívání; - pokládejte pouze těm, kteří centrum navštěvují
3. Jak často centrum města navštěvujete ?
Pravidelně (více než 2x t.)
2x týdně
1x týdně
Výjimečně
Způsob využití času- pokládejte pouze těm, kteří centrum alespoň 1x v týdnu navštěvují
spolufinancováno
Evropskou Únií
4. Která z činností Vám zde zabere nejvíce času:
Nakupování
Na úřadech
Procházky
Restaurace
Kulturní vyžití
Setkání s lidmi
Jiné aktivity
(předložte karty)
5. Jak na Vás městské centrum působí (jaké to je místo k životu?)
Vstřícné, lákavé
Pohodové, klidné
Omšelé a staré
Nezajímavé
Jiné
6. Městské centrum v Hranicích je pro podnikání (samostatně výdělečnou činnost)
Výhodné a přitažlivé
Lepší než jinde
Stejné jako jiné části
Horší než jinde
Neperspektivní
7. Co by k oživení městského centra přispělo nejvíce:
Hezké památky
Lákavé obchody
Místní trhy
Kulturní akce
Sportovní akce
Zájmové kluby
Jiné aktivity
(předložte karty)
8. K atraktivitě městského centra by výrazně přispělo :
Snadná doprava
Více míst k parkování
Omezení vjezdu aut
Důsledná pěší zóna
Společenské centrum
Správní centrum
9. V budoucnu městské centrum vidím jako
Památkovou oblast
Zelené město
Takové jaké je
10. Jste ochoten přispět k atraktivitě městského centra v Hranicích ?
Aktivní účastí v akcích
Občasnou výpomocí
Pasivně jako divák
Žádným způsobem
Někdy člověka nenapadnou ta správná slova jak hodnotit centrum města. Tady je uvedeno
několik protikladných vlastností, které můžete hodnotit udělenými body od nejslabšího po
nejsilnější dojem
Zajímavé a rozvíjející se
1
2
3
4
5
6
7
Obyčejné a zaostávající
Přehledné a čitelné
1
2
3
4
5
6
7
Neuspořádané, chaotické
Přátelské a živé
1
2
3
4
5
6
7
Studené a vylidněné
Místo, kde rád pobývám
1
2
3
4
5
6
7
Místo pro nutné povinnosti
Pěkné a lákavé obchody
1
2
3
4
5
6
7
Neatraktivní obchody
Široká nabídka služeb
1
2
3
4
5
6
7
Neuspokojivé služby
Čisté a přívětivé
1
2
3
4
5
6
7
Zanedbané a odpudivé
Místo, kde rád nakupuji
1
2
3
4
5
6
7
Místo, kde nic nekoupím
Místo o kterém rád mluvím
1
2
3
4
5
6
7
Místo, které mi nic neříká
spolufinancováno
Evropskou Únií
Identifikační údaje dotazované osoby :
Dotazovaná osoba je:
MUŽ
ŽENA
Ve věku:
Do 20
21-35
36-50
Sociální pozice:
ST
DE
ZA
PO
Student
Dělník
Zaměst. Ved.prac. Podnikat. Důchod. Nezaměst. Vdomácnosti
Vazba s městem:
VP
narozený zde
trvale bydlící
51-65
DU NE
65 a více
DO
přechod.bydlící
bydlící v hranickém regionu
Důležité poznámky:
TERENNÍ SBĚR DAT
Sběr dat v terénu - v lokalitě městského centra v Hranicích realizovali studentky FSS MU
v Brně v týdnu od 4. 4. do 11. 4. 2006 rovnoměrně během dne. Do souboru byli zařazeni
pouze ti oslovení občané, kteří potvrdili jako bydliště město Hranice, nebo hranický region,
vyhovovali ostatním požadavkům na soubor (viz.) a byli ochotni se průzkumu zúčastnit.
Konečný výběr respondentů proběhl takto: Oslovených
občanů
253
Nebydlících
v Hranicích
Nenavštěvujících
centrum
Zaneprázdněných
nebo neochotných
Zařazeno
do Souboru
15
12
36
200
I. SOUBOR
Výběrový soubor byl stanoven obvyklým kvótním výběrem strukturující obvyklé zastoupení
spolufinancováno
Evropskou Únií
obyvatel podle sledovaných charakteristik.
Obecné charakteristiky souboru:
1) Pohlaví
Četnost
Procenta
muž
80
40
žena
120
60
Celkem
200
100
V souboru bylo 80 (40%) mužů a 120 žen (60%). To se blíží standardnímu rozložení v běžné
populaci (ženy tam obvykle tvoří kolem 51%). Pro účel výzkumu jsme s vyšším počtem
počítali. Očekávali jsme také vyhraněnější postoje k problematice městského centra. Jsou
to většinou ženy, které chodí do města na nákupy, na procházky s dětmi, apod. – tam je
nejjednodušší je zastihnout.
2) Věková kategorie
Cetnost
Procenta
do 20 let
23
11,5
21-35 let
83
41,5
36-50 let
39
19,5
51-65 let
27
13,5
nad 65 let
28
14
Celkem
200
100
Co se týče věku, největší podíl (41,5%) tvořila kategorie 21-35 let, rozložení souboru bylo ale
opět vcelku rovnoměrné – zastoupeny jsou vcelku vyrovnaně, všechny věkové kategorie.
3) Sociální pozice
Současný soubor: Soubor duben 1999
procenta
četnost
procenta
student
33
16,5
student
15,5
dělník
1
!!!,5
dělník
15,9
zaměstnanec
72
36
zaměstnanec
27,5
vedoucí pracovník
2
1
vedoucí pracovník
podnikatel
14
7
podnikatel
8
důchodce
44
22
důchodce
21,9
nezaměstnaný
7
3,5
nezaměstnaný
7,6
v domácnosti
27
13,5
v domácnosti
3,6
Celkem
200
100
Celkem
100
Pozice
spolufinancováno
Evropskou Únií
Sociální pozice
Z našich respondentů bylo
nejvíce zaměstnanců (36%), dále
důchodců (22%), studentů (16,5%)
a žen v domácnosti (13,5%). Tuto
charakteristiku jsme porovnali s
průzkumem, který byl v Hranicích
realizován v dubnu 99. I když se,
z hlediska účelu a geografického
rozložení jedná o dva různé
vzorky, v zásadě by se neměly lišit,
případní rozdíly lze přirozeně
vysvětlit.
a)Tak například poměrně nízké procento podnikatelů a vedoucích pracovníků může
znamenat jediné – jsou to lidé, kteří se příliš nezdržují na ulici, obvykle buď jezdí autem
nebo jsou na pracovních obědech, schůzích, někam pospíchají, apod. (Rozhodně by
pro zjištění názorů podnikatelů – pokud by o to radnice měla zájem – bylo vhodnější
nějaké veřejné sezení s nimi, komunikace e-mailem, apod.
b)Poloviční počet nezaměstnaných jenom prokazuje, že nezaměstnaní jedinci netráví
svůj čas v městském centru ve stejné míře jako ekonomicky aktivní, nebo ženy s
malými dětmi.
c)Obvyklému vysvětlení se ale vymyká skupina „dělníci“. Během průzkumu byl osloven
pouze jeden respondent dělnické kategorie ( 0,5% oproti 16% zachycených v geograficky
rozloženém průzkumu). Toto zjištění by zasloužilo zvláštní pozornost. Může totiž
znamenat, že relativně početná sociodemografická skupina, nenalézá žádny důvod, aby
v městském centru běžně pobývala.
4) Vazba k městu
Cetnost
Procenta
trvale zde bydlící
112
56
přechodně zde bydlící
8
4
bydlící v hranickém regionu
22
11
narozený zde a trvale zde bydlící
58
29
Celkem
200
100
Složení souboru je reprezentativní také v tom smyslu, že se k problematice městského centra
vyjadřovali lidé, kteří mají s městem pevnou vazbu. V našem souboru bylo 85% lidí trvale
bydlících v městě Hranice (56% „trvale zde bydlící“ + 29% „narozený zde a trvale zde bydlící“).
spolufinancováno
Evropskou Únií
Zbylých 15% buď bydlelo v hranickém
regionu (11%) nebo v Hranicích přebývá
přechodně (4%, většinou studenti).
ZHODNOCENÍ
PRŮZKUMU
PRŮBĚHU
V dubnu 2006 byl v Hranicích realizován
profilový průzkum postojů občanů k
důležité městské lokalitě. Průzkum byl
realizován
vyplňováním
dotazníku
exponovaného náhodným chodcům
v městském centru města Hranice..
Pro přímou účast v průzkumu byly
odbornými tazateli vyplněné dotazníky
od 200 respondentů, což je, s ohledem na
geografické omezení a celkový počet obyvatel obvyklý soubor. Výsledky jsou tedy validní,
splňují nároky kladené na tento typ šetření a lze je považovat za statisticky průkazné.
Zpracování dat
Získaný materiál byl analyzován a interpretován obvyklými statistickými deskriptivními
technikami, ( rozdělením četnosti, použitím marketingových škál a tabulek), jednak
podroben matematicko - statistické analýze. Zjištěná data a jejich interpretace jsou obsahem
této
Zprávy o realizovaném marketingovém průzkumu.
Získané výsledky ale především slouží jako přímá data, doplňující konkrétními zjištěními
rozsáhlou situační analýzu sekundárních dat. Společně tvoří základ pro vypracování
Marketingového projektu pro město Hranice, zejména oblast městského centra obsahující
marketingová doporučení se závěrečným posouzením tržního potenciálu a struktury trhu,
síly tržních segmentů a analýzy údajů pro marketingovou komunikaci managementu města
Hranice.
II. VÝSLEDKY
1) Návštěva centra
10
Pocet
Procenta
pravidelně
52
26
často
69
34,5
zřídka
79
39,5
Celkem
200
100
spolufinancováno
Evropskou Únií
Legenda :
Otázka zachycující frekvenci pobytu v
městském centru na počátku interwiev měla
více významu. Především sloužila jako filtr.
Můžeme předpokládat, že většina chodců
směřuje k určitému cíli a nečekaná překážka
ve formě určitého zdržení může na počátku
vyvolat frustraci. Je třeba připomenout,
že obecně je jiné klima, než před léty, lidé
jsou oslovování relativně více a svůj čas
si více hlídají. V tomto ohledu je výše zájmu o předmět průzkumu pozitivním signálem.
S oslovenými lidmi, kteří uváděli frekvenci nižší než zřídka, byl rozhovor ukončen. Jejich
názor na důvod mohl být zajímavý, ale interwiev byl zaměřen hlavně na postoje a očekávání
respondentů, kteří v centru pobývají ať už proto, je to uspokojuje, nebo uspokojení v centru
hledají.
Pravidelně nebo často pobývá v centru 61% respondentů. Přes vysoké procento respondentů,
kteří městské centrum prakticky nenavštěvují bychom to považovat za dobrý výsledek. Ten
je ale devalvován výsledky následujících otázek, které důvod a výsledky návštěvy městského
centra problematizují.
2. Větší obliba jiných míst
Městská centra lidé navštěvují z různých důvodů. Mohou tam bydlet, nebo pracovat a přesto
pro nákupy, trávení volného času preferovat jiné oblasti a město je potom „neživou zónou“.
Na přímý dotaz, zda respondent uspokojuje své výrazné potřeby raději mi mimo městské
centrum – ať už nákupní, kulturní,společenské či oddychové respondenti odpovídali takto :
Pocet
Procenta
ano
64
32
spíše ano
98
49
spíše ne
33
16,5
ne
5
2,5
Celkem
200
100
Legenda:
V městském centru nalézá uspokojení celého spektra svých potřeb pouze 5% respondentů.
Takový výsledek je znepokojivý, z hlediska rozvoje služeb dokonce alarmující. Módním
trendem se v dnešním pohledu na atraktivitu měst stává například cestovní ruch. Je ale
téměř nemyslitelné, že by turisté nastaveni na živé společensky vstřícné místo trávili svůj čas
konzumací zbytkových služeb v místě, na kterém ani místní lidé nenacházejí nic potřebného
a přitažlivého.
V každodenní praxi využívá k nákupu spíše jiná místa než je městské centrum. 81%
11
spolufinancováno
Evropskou Únií
respondentů. Ti na přímý dotaz
odpověděli, že na nákupy spíše
nebo určitě chodí jinam (odpovědi
„ano“ + „spíše ano“). Mezi muži a
ženami nebyl ve výsledcích žádný
významný rozdíl. Co se týče věkových
kategorií, největší procento těch,
kdo odpověděli „spíše ne“ nebo „ne“
(tzn. že spíše nebo určitě využívají
k nákupu městské centrum) bylo
nejvíce mladých „do 20 let“ – z této
kategorie takto odpovědělo 34,7%
respondentů. Obecně nenáročných
na standard služeb oproti 12,8%
respondentů z věkové kategorie „3650 let“, jejichž potřeby a nároky jsou
již více sofistikované.
3. Upřesnění frekvence pobytu
Na rozdíl od první otázky, která měla pouze obecný charakter, zde už měli svoji potřebu využití
městského centra respondenti konkretizovat. Meritorní důvody- bydlení a zaměstnání, byly
jako důvod vyloučeny. Ostatně mimo jiné také proto, že město v takových případech může
sloužit pouze jako průchozí prostor, bez dalších vazeb.
Pocet
Procenta
pravidelně (více než 2x týdně)
65
32,5
2x týdně
53
26,5
1x týdně
70
35
výjimečně
12
6
Celkem
200
100
Legenda :
Oproti nepříznivému výsledku v otázce č.2 odpovědi na otázku 3. jednoznačně prokazují,
že tendence k využívání městského centra jsou u obyvatel zakořeněny. A to je pro městské
centrum dobrá zpráva.Nadpoloviční většina našich respondentů navštěvuje centrum 2x
týdně nebo častěji- takto odpovědělo celkem 59% dotázaných. Do počtu přibyli i odpovědi
respondentů, kteří svoje návštěvy centra považují za vyjímečné proto, že jsou vícekrát
měsíčně, avšak nikoli pravidelně.
Mezi muži a ženami opět nebyl ve výsledcích znatelný rozdíl, co se týče věkových kategorií,
mírně se odlišovala skupina ve věku „51-65 let“, kteří měli tendenci chodit do centra nejméně
často.
12
spolufinancováno
Evropskou Únií
Identifikační údaje :
Pro manažery obchodníky a
komunikační poradce je důležitou
otázkou „osobnost města“ – tedy
typický obyvatel, který městské
centrum využívá nejčastěji a nejvíce
od něho očekává a vytváří největší
měrou obraz o něm. Typickou
skupinou žijící městským centrem
jsou ženy v domácnosti .
Z pohledu sociálních pozic se skupina
„v domácnosti“, vyčlenila nejvíce.
77,7 % uvedlo (oproti 59% v celkovém
souboru), že chodí do centra 2x týdně
a více – má tedy ze všech sociálních
pozic tendenci centrum navštěvovat
nejčastěji.
Jako protipól této skupiny se zde rýsuje pro komunikační cíle věková skupina ve věku 51-65
let, která městské centrum navštěvuje nejméně. Obecně z pohledu sociálních aktivit to je
skupina, která má dostatek volného času k mimonákupním aktivitám v městském centru a
také ho tak využívá. Z pohledu nákupního jsou to lidé utrácející peníze za kvalitnější zboží
u něhož často vyžadují speciální vlastnosti. Je-li v Hranicích tato skupina ve významné
defenzívě je to centru na škodu a také toto zjištění vyžaduje řešení.
4) Využití centra
Městské centrum v Hranicích by mělo, v optimálním případě, poskytovat v rámci své
sociální prostorové struktury zázemí pro různorodé procesy a děje, tak aby zaujalo status
přirozeného centra mikroregionu. V teoretické části byly definovány některé základní funkce
– obchodní, podnikatelská, správní, sociální, kulturní, samozřejmě residenční s veřejnou
a parkově upravenou zelení. Z hlediska marketingu je ve většině těchto funkcí vystaveno
konkurenci. Otázka číslo 4. nám ukazuje jak je městské centrum v Hranicích obyvateli
využíváno a zda poskytuje možnosti jako ucelený funkční celek :
Nakupování
Úřady
Procházky
Restaurace
Kulturní vyžití
Setkání s lidmi
41,50%
27%
21%
9%
6,50%
9%
Legenda :
Nejvíce respondentů uvedlo, že využívá centra k nakupování (41,5%). Tento výsledek ale v
rozporu s výsledky otázky č.2, kde většina respondentů odpověděla, že chodí nakupovat jinam.
Skutečnost je taková, že lidé v městském centru sice nakupují ale realizují pouze základní
13
spolufinancováno
Evropskou Únií
a
nejnutnější
nákupy. Skutečné
a
komplexní
uspokojení svých
životních
potřeb
realizují
jinde.
Toto
zjištění
je
samozřejmě
znepokojující
nejfrekventovanější
uváděna
činnost
dávající
pobytu
ve městě smysl je
vlastně plně saturována jinde.
25% respondentů využívá městské centrum k vyřízení úředních záležitostí. K tomu není
co dodat. Než budou plně rozvinuty služby po Internetu, je to jediná funkce, která je pro
ně nezastupitelná. Snížení významu městského centra, jako obchodní zóny se týká většiny
měst v ČR i když to neplatí absolutně. (Transformace městské obchodní sítě byla zmíněna
na jiném místě). Nakup je zde potom výsledem synergického efektu- obyvatelé využívají
městského centra k jiným aktivitám a nakup je jejich doprovodným efektem. V Hranicích
ale pouhá pětina (21%) respondentů využívá městské centrum jako prostor k procházkám.
V souvislosti s oblibou nákupních center pro vyplňování volného času to znamená jediné
– městské centrum v Hranicích neposkytuje svým návštěvníkům dostatečně zajímavé a
podnětné prostředí, které by je zaujalo. To je negativní zjištění zejména pro očekávaný nárůst
cestovního ruchu.
Výsledky v dalších položkách jsou rovněž neuspokojivé. Pouze každý desátý respondent
využívá ve městě restauračních zařízení, nebo očekává, že by se potkal se svými známými
a přáteli. To je významně méně než činí český průměr. Podle zveřejňovaných výsledků
průzkumu veřejného mínění do hospody, hostince či pivnice chodí 22 procent dotázaných
a do restaurací 20 procent lidí. Do ostatních zařízení, kde je možné posedět, například
do pizzerií, kaváren, cukráren, vináren, barů či čajoven, chodí od dvou do osmi procent
dotázaných.. Podle výzkumu CVVM Češi považují hospody ( jejich relaxační, informační a
společenskou funkci) za součást české tradice.
Pro srovnání : Vztah současné české populace k návštěvám restauračních zařízení :
* V Česku roste trend
využívání restauračních
zařízení a v návaznosti i
jejich počet a kvalita. V
současnosti je tuzemsku
kolem 33 tisíc restaurací,
což je asi dvakrát víc než
před deseti lety.
14
spolufinancováno
Evropskou Únií
Situace českých hospod se po roce 1989
Nakupování
Úřady
Procházky
Restaurace
Kulturní vyžití
Setkání s lidmi
41,50%
27%
21%
9%
6,50%
9%
Zdroj : Tisková zpráva ČSAV/CVVM „Češi a hospody“
Tyto informace uvádíme proto, že absence kvalitních restauračních zařízení byla jednou z
nejfrekventovanějších stížností hranických respondentů ( v návaznosti s kritikou jediné čínské
restaurace). Vedle toho absence příležitosti „někam jít“ (sednout si na kávu, do cukrárny).
Jejich nedostatek je pociťován jednoznačně – v obdobných výzkumech v otázce „co by si lidé
přáli“ panuje většinou značný rozptyl. Proto jsme se tématu věnovali podrobněji.
Pouze zlomek souboru (6,5%) nalézá v městském centru uspokojující kulturní událost. Odsud
potom obecná vyjádření, že zde prostě „není co dělat“.
5) Charakter centra
Lidé mohou mít k městskému centru konkrétní výhrady, ale přesto s ním mohou být
spokojeni. Mohou si vážit jeho zajímavé architektury,historického koloritu, klidné a pohodové
atmosféry prostě městské centrum může mít image „dobrého místa k životu. Tyto postoje
sledovala tato otázka :
Pocet
Procenta
neodpověděl/a
6
3
vstřícné a lákavé
19
9,5
pohodové a klidné
43
21,5
omšelé a staré
39
19,5
nezajímavé
82
41
jiné
11
5,5
Celkem
200
100
Legenda :
Vliv postojů zachycených předchozí otázkou
se bohužel projevuje i v celkovém hodnocení
image městského centra.
Největší podíl
našich respondentů (41%) považuje hranické
centrum města za nezajímavé. Téměř každý
pátý dotázaný městské centrum hodnotí
dokonce jako staré a omšelé. Nejkritičtější se
vůči městskému centru vymezují respondenti
mladší 20 let (73,9%). Celkový souhrn potom
ukazuje, že necelé dvě třetiny obyvatel vnímá
městské centrum negativně a necelá třetina
15
spolufinancováno
Evropskou Únií
pozitivně. V pozitivním hodnocení v souladu s očekáváním dominují obyvatelé starší 65
let (50%). Zbytek do sta procent hodnotí město jako „normální?“, „aktuálně chaotické a
rozkopané“nebo jinak. Co se týče rozdílů mezi pohlavími, muži i ženy nejčastěji označili
město za „nezajímavé“, druhou nejčastější možností pro muže byla varianta „pohodové a
klidné“ (28,8% z nich), zatímco ženy jako druhou nejčastější možnost volili „omšelé a staré“
(21,7% z nich).
Postoje občanů Hranic (průzkum v roce 1999)
Postoje obyvatel Hranic k městskému centru můžeme porovnat s jejich vztahu městu tak
jak ho prezentuje jiný průzkum (Postoje občanů Hranic….MLO 1999). I když citovaný
průzkum sledoval emotivní vazbu k městu nepodmíněnou jeho funkcí, jeho výsledky se s
našimi zjištěními v podstatě zejména v krajních polohách shodují :
I Podle citovaných zjištění velmi rádi žili v Hranicích zejména nejstarší respondenti (38%),
zatím co kritický až negativní vztah k městu měli zejména studenti (ale také nezaměstnaní
shodně13%). Je třeba připomenout, že vysoká afinita obyvatel k městu neovlivňuje příliš
hodnocení jeho centra. Při nefunkčnosti centra se lidé rychle naučí uspokojovat svoje
materiální a sociální potřeby jiným způsobem. Tato varianta řešení však rozhodně není
městskému centru v Hranicích prospěšná.
6. městské centrum jako místo pro podnikání
Z obecně zažitých srovnání vyplývá, že ceny nemovitostí vhodných k podnikání i výše
nájmů obchodních prostor rostou s velikostí města a klesají směrem od centra na periferii.
Centrum města by tedy, oproti
Pocet
Procenta
jiným lokalitám, mělo generovat neodpověděl/a
8
4
17
8,5
řadu výhod, které s rostoucí výhodné a přitažlivé
39
19,5
vzdáleností od centra ubývají. lepší než jinde
stejné jako jiné části
65
32,5
Pro rozvoj obchodu a služeb v
horší než jinde
57
28,5
městském centru v Hranicích je neperspektivní
14
7
tato skutečnost klíčová. Otázku Celkem
200
100
16
spolufinancováno
Evropskou Únií
ale nelze situovat do roviny jednoho velkého investora. Pro příjemný život v městském centru
je důležité zaujetí celého spektra podnikatelů a živnostníků poskytujících spektrum velmi
specifické nabídky a služeb. Jak vidí tito lidé svoje šance na prosperitu v městském centru :
Legenda :
Tuto otázku bylo pro tazatele těžké položit a pro respondenty odpovědět na ni. Zdálo by
se, že je určena pouze pro ty., kterých se to týká – pro podnikatele. Není tomu tak proto,že
městské centrum je závislé na i na pohledu dnešního studenta, nebo šikovného a žádaného
řemeslníka, začínajícího cukráře, kteří zvažují, zda umístit svoji zamýšlenou provozovnu
„na oči“ co největšímu počtu obyvatel a zda si to budou moci dovolit.
Ryze statisticky se odpovědi na tuto proměnnou téměř rovnoměrně rozložily kolem středu.
Znamená to, že respondenti hodnotí výhodnost centra pro podnikání spíše neutrálně –
největšímu podílu z nich (32,5%) se zdá stejně výhodná jako jiné části. S ohledem na obecně
proklamovanou a očekávanou výhodnost bychom ale mohli předpokládat, že respondenti
přiznají městskému centru přece jenom vyšší kvalitu. Pro výše zmíněné hypotetické
živnostníky by výsledek měl být jednoznačný. Riskují příliš na to, aby se rozhodovali z
informace „ani tak, ani tak“. Jakmile se ale škála otázky blíží k jednoznačnosti počet odpovědí
snižuje. Samozřejmě to může být způsobeno neznalostí lidí v této oblasti (respondenti se při
dotazování skutečně na tuto otázku nejčastěji zdráhali odpovědět s tím, že „neví“). Tím
spíše ale obecný dojem by měl mít šanci na převahu k optimismu. Je tomu ale naopak. Větší
podíl respondentů hodnotí centrum města pro podnikání jako nevýhodné. To je určitě
jeden z bodů, který je v rukou managementu města a jde změnit.
17
spolufinancováno
Evropskou Únií
Městské centrum jako místo pro podnikání – podle podnikatelů
Zajímavé je, když budeme analyzovat
odpovědi pouze podnikatelů (kterých
výhodné a přitažlivé
2
14,3
bylo v našem vzorku celkem 14 (7%)),
lepší než jinde
2
14,3
kteří by měli být kompetentní na tuto
stejné jako jiné části
3
21,4
horší než jinde
7
50
otázku odpovídat. Celá polovina z
Celkem
14
100
nich (50%) hodnotí výhodnost centra
pro podnikání jako „horší než jinde“,
v porovnání s 28,5% u celkového vzorku je to vcelku vysoké číslo. Jako výhodné a přitažlivé
je hodnotí naopak více jedinců než u celkové populace (14,3% oproti 8,5%). Rozhodující ale
je, že celkové hodnocení je opět převážně záporné.
Pocet
Procenta
7) Co by městskému centru prospělo
Danou otázku bychom v průzkumu mohli pokládat i jiným způsobem například „Co v
městském centru postrádáte nejvíce?“ „Co si přejete nacházet v městském centru nejvíce“
a podobně. Přičemž každá z nabízených alternativ reprezentuje určitý směr, na který se v
každém jednotlivém případě váže cela řada charakteristik, činností a služeb :
Hezké památky
Lákavé obchody
Místní trhy
Kulturní akce
Sportovní akce
Zájmové kluby
12,50%
29,50%
17%
43%
14,50%
12%
Legenda :
18
spolufinancováno
Evropskou Únií
Nejžádanější prioritou městského centra, jsou kulturní akce (43%) Jejich realizace by v
městském centru uvítala téměř polovina dotázaných respondentů. Jejich nepopiratelnou
předností je, že „přivedou lidi na náměstí“. Proto se na náměstí (ale také do hospod) instalují
velkoplošné obrazovky u příležitosti rozhodujících sportovních utkání.
Lákavé obchody – (29,5%) Zdánlivě překvapivě uvážíme-li, že město Hranice obklopuje
šest hypermarketů. Ve skutečnosti jsou ale řetězce zaměřeny na jednoduché a omezené
uspokojení základních nákupních potřeb (Pokud nejde o galerie, nebo centra typu Olympia
Brno, Avion Ostrava). Lidé v Hranicích postrádají celou řadu specializovaných obchodů a
služeb. Hlavně ale neopakovatelné nákupní prostředí, vytvářející image městského centra,
podtrženou městskými trhy.
V doporučených aktivitách nebyly ve většině kategorií mezi pohlavími při odpovědích
žádné znatelnější rozdíly – jedině „sportovní akce“ volili muži znatelně častěji než ženy
(22,5% mužů oproti 9,5% žen) a naopak „místní trhy“ volily ženy častěji než muži (20% žen
oproti 12,5% mužů). Tyto odchylky ale byly spíš drobné a navíc ne nijak překvapivé.
Co se týče věkových kategorií, tendence odpovídat byly následující:
nejčastěji
2. místo
nejméně často
do 20 let
kulturní akce (43,5%)
sportovní akce (26,1%)
místní trhy (4,3%)
21-35
kulturní akce (49,4%)
lákavé obchody (27,7%)
památky (6%)
36-50
kulturní akce (46,2%)
lákavé obchody (38,5%)
zájmové kluby (5,1%)
51-65
lákavé obchody (37%)
kulturní akce (25,9%)
sportovní akce a místní trhy
(7,4%)
65 a více
kulturní akce (35,7%)
lákavé obchody a místní trhy
(21,4%)
sportovní akce a zájmové kluby
(10,7%)
Je také třeba uvést, že celkem 6% (12 lidí) respondentů uvedlo v této otázce v kategorii jiné
„posezení“ a 5,5% (11 lidí) „zeleň“. Přestože to nejsou čísla příliš vysoká, vzhledem k tomu, že
šlo o kategorie, které si lidé nevybírali ze seznamu, ale které uváděli spontánně, stojí určitě za
zmínku. V kategorii „jiné“ se málokdy respondenti shodnou – uvádějí tam spíše neobvyklé
varianty. To, že několik lidí samo od sebe uvedlo stejnou položku, znamená, že ji skutečně
postrádají.
8. Doprava – výrazný příspěvek k atraktivitě městského centra
Příliš mnoho aut vadí lidem ve všech městech. Navíc do budoucna s postupnou revitalizací
městského centra a jeho funkcí by paralelně narůstaly nároky nejen na zásobování, ale i na
zákaznický komfort. Otázka zaplnění městského prostoru auty trápí obyvatele Hranic asi
více než jinde. Radikální návrhy na její omezení se ve vztahu k atraktivitě městského centra
tu byly zastoupeny s nečekanou četností :
19
spolufinancováno
Evropskou Únií
Legenda :
Pocet
Procenta
neodpověděl/a
3
1,5
snadná doprava
23
11,5
více míst k parkování
27
13,5
omezení vjezdu aut
62
31
důsledná pěší zóna
85
42,5
Celkem
200
100
Způsob sběru dat neumožňoval aby pro jednotlivé odpovědi byli vybíráni stoupenci
jednotlivých životních stylů. Průzkum probíhal v městském centru, respondenti byli, alespoň
v době interwiev pěší. Je tedy možné, že hodnoty této otázky mohou být zatíženy určitou
chybou. Oslovení respondenti se ve vysoké míře vyslovili pro restrikce vůči automobilové
dopravě v centru města s cílem zvýšit jeho atraktivitu. Větší omezení vjezdu aut by přivítalo
31% dotázaných a vliv striktní pěší zóny (často i s povolením vjezdu pouze večer) vidělo
pozitivně 42,5% respondentů.
Celkem tedy téměř tři čtvrtiny (73,5 %) dotázaných souhlasí s názorem, že pro atraktivitu
městského centra je zapotřebí výrazně omezit automobilovou dopravu a parkování.
Oproti tomu snadnější dostupnost autem jako atraktivní prvek městského
centra hodnotilo pouze 11,5%, atraktivitu ve zvýšení počtu parkovacích ploch ji nacházelo
13,5% dotazovaných. Rozdíl byl zřetelný při rozlišení odpovědí podle sociální pozice
– podnikatelé byli jedinou skupinou, kteří dali jasně přednost snadné autodopravě (volili
„snadná doprava“ nebo „více parkovacích míst“ nebo obojí) – tyto možnosti volilo celkem
64,2% z nich. Je zřejmé, že u některých témat se projevuje obecný halo efekt –začínáme být
všichni tak trochu proti automobilům, ale současně obchody a restaurace, kde se nedá blízko
parkovat prostě nenavštěvujeme. Proto je řešení této otázky velmi sporné a nevyřeší ho jedna
odpověď v průzkumu. Na druhé straně doporoučení zazněla téměř jednoznačně a tomuto
tématu je třeba věnovat nejednu besedu eventuálně samostatný, cíleně zaměřený průzkum.
20
spolufinancováno
Evropskou Únií
9. Městské centrum budoucnosti
Téma městského centra bylo pro obyvatele města námětem velmi živým (více viz v
rekapitulaci). Zajímavá byla i otázka jak si každý obyvatel „svoje město“ představuje v
budoucnosti. Je zřejmé, že polyfunkčnost městského centra povede ke kompromisním
řešením. Přesto existují města s převažující charakteristikou, která jsou pro ně typická.
Respondenti přisuzovali městskému centru do budoucna toto charakteristické image :
Pocet
Procenta
neodpověděl/a
4
2
památková oblast
32
16
zelené město
74
37
společenské centrum
55
27,5
správní centrum
6
3
takové jaké je
13
6,5
zelené město a společenské centrum
16
8
Celkem
200
100
Legenda :
Převážná
většina
respondentů by ráda
centrum Hranic v
budoucnu viděla jako
„zelené město“ (37%)
nebo jako „společenské
c e n t r u m“ ( 2 7, 5 %)
nebo jako obě tyto
varianty zároveň (8%).
Preferované
trendy
nestojí proti sobě, ale
vzájemně se posilují.
I to zelené město bylo
v širším interwiev
definováno jako prostor
se stromy a lavičkami,
kde se mohou lidé sejít
a jen tak spolu posedět.
Společným jmenovatelem obou předestřených trendů je tedy setkávání. Mladší generace
upřednostňovala jeho společenský charakter (52% z respondentů do 20.let). S rostoucím
věkem se potom respondenti stále více přikláněli k vizi „zeleného města“ (53,6% lidí nad 65
let).
Nedostatek širšího spektra klidových zón s odpovídajícím městským mobiliářem je obyvateli
Hranic vnímán jako aktuální a palčivý problém. Ostatně jeho absence byla překvapením i
pro realizační tým výzkumu – lidi kteří se zúčastnili výzkumu nebylo kam posadit. Náš
21
spolufinancováno
Evropskou Únií
„cizí, tazatelský tým“ , se neměl kde sejít, společně posvačit a poradit se. Případní turisté by
takové centrum rychle opouštěli.
Na třetím místě se umístila vize městského centra jako „památkové oblasti“ (16% dotázaných).
K tomu není co dodat i lidé s předchozími variantami svůj rozhovor začínali : památky tu
jsou, teď by to chtělo víc stromů a míst, kde se dá posedět……“
Možnost respondentů vyslovit přání k budoucímu obrazu města je důležitým predikátorem
pro plánování jeho rozvoje. Tato otázka na rozdíl do předešlých, není omezena dospělým
vnímáním reality. Je ovšem důležitým bodem pro manažerské rozhodování. U každé realizace
by mělo být bráno v potaz v tom smyslu zda zamýšlený projekt žádanému obrazu městské
centrum přibližuje nebo vzdaluje a činí ho neuskutečnitelným. Jeho akcent si uvědomíme v
poslední otázce, která prokazuje, že současný stav je žádanému obrazu značně vzdálen.
10. Ochota participovat na dění v městském centru
Obraz, který vytváří průběh průzkumu nám říká, že lidé chtějí příjemná, vstřícná místa
k bydlení s přijatelnými byty, dobře vybavené všemi potřebnými službami. Většina částí
našich měst však tyto požadavky nesplňuje a potřebují regeneraci. Na druhé straně pokud
lidé formulují svá očekávání vůči politické reprezentaci musí také říci, jak vysoká jej jejich
připravenost se na nutných změnách podílet. Tyto postoje sleduje tato otázka :
22
Pocet
Procenta
neodpověděl/a
1
0,5
aktivní účastí v akcích
29
14,5
občasnou výpomocí
53
26,5
pasivně jako divák
93
46,5
žádným způsobem
24
12
Celkem
200
100
spolufinancováno
Evropskou Únií
Legenda :
Nejvíce respondentů (46,5%) je ochotno se spektra akcí pro zvýšení atraktivity městského
centra zúčastnit „pasivně jako diváci“. Tento výsledek není překvapivý. Koresponduje
s běžným rozložením v populaci. Na tomto zjištění je pozitivní, že případných atrakcí a
kulturních akcí je v souhrnu připraveno zúčastňovat se 87,5% obyvatel města Hranic a to,
pokud by platilo je pro atraktivitu městského centra dobrá zpráva.
Samozřejmě nejvíce nás zajímá aktivní účast. Ve městě Hranicích víceméně izolovaně probíhá
celá řada kulturních i sportovních událostí (svým významem často přesahující hranice
regionu) a důležité je jak jsou tito aktivní lidé participovat na tolik žádaném kulturním dění
v městském centru. Pomoci jsou ochotni spíše muži než ženy (pomoci aktivní účastí nebo
výpomocí jich bylo ochotno 52,5% oproti 33,3% žen). Očekávané ale poněkud nepříjemné
je, že nejvíce ochotni pomoci jsou lidé ve věku 51-65 let (55,5% „aktivní účastí“ nebo
„výpomocí“) a naopak nejméně ochotni jsou lidé v kategorii nejmladších ( samozřejmě i
nejstarších 30,4% a 28,6% ) .
Tato čísla jsou ale přes pozitivní a ukazují relativně velký potenciál pro komunikaci radnice
s jednotlivými zájmovými skupinami, tak aby město Hranice mohlo naplňovat sdílená
očekávání. Znamenají také, že relativně vysoký počet kritických výhrad k současnému stavu
městského centra není pouze pasivním negativismem, ale zaujetím se současnými problémy
něco dělat. O tom že cenný „lidský potenciál“ ve městě Hranicích je nás přesvědčují i výsledky
dřívějšího průzkumu. (Postoje občanů Hranic….MLO 1999)
I tento průzkum ukázal setrvale vysoký zájem občanů o dění ve městě oproti obecně
citovanému poklesu občanského zájmu o veřejnou politiku. Získaná data v zásadě
korespondují s našimi zjištěními, která zjišťovala jeho konkrétní vyjádření.
11. Charakteristiky města v sémantickém diferenciálu
Sémantický diferenciál je užívaným důležitým emotivním souhrnem, který potvrzuje (nebo
také zpochybňuje) získané údaje v konkrétních tématech. Zatím co standardní interwiev je o
názorech a soudech respondentů, tato metoda je o pocitech. Dotazování zachycují svůj pocit
na škále tvořené párem protikladných hodnot. Jeho expozicí získáváme souhrnný obraz jejich
pocitů a postojů :
Škála 1 zajímavé a rozvíjející se versus obyčejné a zaostávající
Pocet
Procenta
zajímavé a rozvíjející se
19
9,5
spíše zajímavé a rozvíjející se
58
29
ani jedno ani druhé
54
27
spíše obyčejné a zaostávající
53
26,5
obyčejné a zaostávající
16
8
Celkem
200
100
23
spolufinancováno
Evropskou Únií
Legenda :
Na první „rozehřívací“ povšechnou otázku jsme v sémantickém diferenciálu získali
povšechné a statisticky obvyklé odpovědi. Co se týče atraktivity městského centra, lidé
rovnoměrně rozložili své názory po celém spektru, samozřejmě zejména kolem středu. Postoj
k této vlastnosti centra Hranic je tedy znatelně velmi roztříštěný – názor je téměř „normálně
rozložený“, podle založení a nálady každého respondenta. Není tam tendence ani na jednu
ani na druhou stranu.
Škála 2 přehledné a čitelné versus neuspořádané a chaotické
Pocet
Procenta
přehledné a čitelné
49
24,5
spíše přehledné a čitelné
86
43
ani jedno ani druhé
24
12
spíše neuspořádané, chaotické
23
11,5
neuspořádané, chaotické
18
9
Celkem
200
100
Legenda :
Během posledních deseti let prošla městská centra velmi živelným vývojem. Většina
obchodů změnila své majitele, změnil se sortiment, některé obchody zmizely zcela. Bylo by
logické, kdyby, určitá část respondentů se v městském centru cítila poněkud ztracena. Město
by potom potřebovalo dokonalejší městský informační systém. Zdá se, že pro rozhodující
většinu (67,5%) je městské centrum místem, kde se orientuje. Kde výkon potřebných činnosti
není spojen se zmatkem a nejistotou. Je příjemné, že přes zásadní změny je městské centrum
pro většinu obyvatel logickým a čitelným místem.
24
spolufinancováno
Evropskou Únií
Škála 3 přátelské a živé versus studené a vylidněné
25
Pocet
Procenta
přátelské a živé
18
9
spíše přátelské a živé
59
29,5
ani jedno ani druhé
38
19
spíše studené a vylidněné
64
32
studené a vylidněné
21
10,5
Celkem
200
100
Legenda :
V hodnocení sociální atmosféry
městského centra, je obraz
grafu přibližně shodný jako
graf 1. Přesto ale pro nás má
důležitou vypovídací hodnotu.
Jsou městské časti, kterými
procházíme a nemusíme je nutně
hodnotit, vnímáme je jako úsek cesty
k určitému cíli. Městské centrum je
ale cíl. Měli bychom zde něco očekávat
– mělo by nějakou atmosféru mít. Pro
38,5 respondentů nějaké je. Na obecné
rovině plní sociální očekávání a pobyt
zde více než třetinu uspokojuje. Je ale
zneklidňující, že na většinu obyvatel,
hranické centrum působí studeně až
tísnivé a naší respondenti se i v tom
smyslu vyjadřovali – příliš mnoho
trhovců, příliš mnoho heren, necítí
se tady „doma“, někdy i vyjadřovali
obavy.
spolufinancováno
Evropskou Únií
Škála 4 místo, kde rád pobývám versus místo pro nutné povinnosti
Pocet
Procenta
místo, kde rád pobývám
18
9
místo, kde spíš rád pobývám
58
29
ani jedno ani druhé
27
13,5
místo spíše pro nutné povinnosti
68
34
místo pro nutné povinnosti
29
14,5
Celkem
200
100
Legenda :
Vztah k místu
40
Procenta
30
20
10
0
místo, kde rád místo, kde spíš
pobývám
rád pobývám
ani jedno ani
druhé
místo spíše pro místo pro nutné
nutné
povinnosti
povinnosti
Vztah k místu
Podobný proběh grafu, podobné
postoje
čím
konkrétnější
a
specifičtější je řešený postoj tím
více se souhrn odpovědí vychyluje
k negativním pocitům a k projevům
neuspokojení. Skutečně ráda a spíše
ráda tráví čas ve městě pouze asi
třetina (38%) respondentů. 34%
respondentů vnímá pobyt jako spíše
nutný pro vyřízení povinností a
14,5% městské centrum navštíví jen
když je to nezbytně nutné. (na úřad,
k lékaři, nezbytný nákup). Téměř
polovina obyvatel, tedy navštěvuje
městské centrum proto, že jim nic
jiného nezbývá.
Škála 5 pěkné a lákavé obchody versus neatraktivní obchody
Pocet
Procenta
pěkné a lákavé
7
3,5
spíše pěkné a lákavé
30
15
ani jedno ani druhé
34
17
spíše neatraktivní
81
40,5
neatraktivní
48
24
Celkem
200
100
Legenda :
Výsledky v této škále jen plně potvrzují výsledek předchozího souhrnu. Víme-li, že
jednou ze základních funkcí je nákup s možností volby z širokého spektra nabídky, tak
s touto funkcí centra je spokojeno přibližně 20% obyvatel. Naopak jako spíše nebo zcela
neatraktivní ji shledává 64,5% obyvatel. Obyvatele trápí zejména nevhodná sortimentní
26
spolufinancováno
Evropskou Únií
skladba obchodů – například mnoho
obchodních jednotek stejného typu –
(zejména trhovci, ale i drogerie), život
jim komplikuje absence základního
sortimentu (kvalitní obuv).
Obchody
50
Procenta
40
30
20
10
0
pěkné a lákavé spíše pěkné a
lákavé
ani jedno ani
druhé
spíše
neatraktivní
neatraktivní
Obchody
Škála 6 široká nabídka služeb versus neuspokojující služby
Počet
Procenta
neodpověděl/a
2
1
široká nabídka služeb
11
5,5
spíše široká nabídka služeb
34
17
ani jedno ani druhé
24
12
spíše neuspokojivé služby
81
40,5
neuspokojivé služby
48
24
Celkem
200
100
Legenda :
Služby
50
Procenta
40
30
20
10
0
eb
už
sl
by
už
sl
by
už
sl
é
jiv
ko
po
us
ne
é
jiv
ko
po
us
ne
e
íš
sp
a
dk
bí
na
eb
už
sl
hé
ru
id
an
ká
ro
ši
/a
a
dk
bí
na
no
ed
ij
an
e
íš
sp
ká
ro
ši
l
dě
vě
po
od
ne
27
V
konkrétních
položkách
sémantický diferenciál skutečně
odhaluje významné deficity. V
druhé základní funkci uspokojování
potřeb
službami
projevuje
spokojenost se současným stavem
pouze 22,5% obyvatel. Hlavním
důvodem kritiky služeb dvěma
třetinami obyvatel je absence
dobrých stravovacích služeb, včetně
kvalitního občerstvení, možnost
navštívit cukrárnu a posedět v ní.
Na druhé straně přítomnost heren a
nekvalitní trhové nabídky s absencí
služeb.
spolufinancováno
Evropskou Únií
Škála 7 čisté a přívětivé versus zanedbané a odpudivé
Pocet
Procenta
čisté a přívětivé
23
11,5
spíše čisté a přívětivé
87
43,5
ani jedno ani druhé
36
18
spíše zanedbané a odpudivé
31
15,5
zanedbané a odpudivé
23
11,5
Celkem
200
100
Prostředí
Legenda :
50
Procenta
40
30
20
10
0
čisté a přívětivé
spíše čisté a
přívětivé
ani jedno ani
druhé
spíše
zanedbané a
odpudivé
zanedbané a
odpudivé
Jsme rádi, že negativní soudy mají svoji
váhu a nebyly vyřčeny neuváženě,
nebo a priori. A respondenti pokud
mohou něco ocenit udělají to.
Vzhledem k okolnostem, opravy a
rekonstrukce, respondenti chápou
obtížnost
udržení
absolutního
pořádku. Co do přívětivosti a čistoty
prostředí je s městským centrem
spokojena více než polovina obyvatel
55%, oproti 27%, kterým současný
stav městského centra vadí.
Škála 8 místo, kde rád nakupuji versus místo, kde si nic nekoupím
Počet
Procenta
místo, kde rád nakupuji
5
2,5
místo, kde spíše rád nakupuji
48
24
ani jedno ani druhé
27
13,5
místo, kde spíše nic nekoupím
80
40
místo, kde nic nekoupím
40
20
Celkem
200
100
Legenda :
V této škále sledujeme už jenom potvrzení předchozích postojů. Přibližně stejný počet našich
respondentů (60%) nepovažují městské centrum za místo, kde by mohli dobře nakoupit.
Problém je v tom, že tento převládající názor se bude v souvislosti s předpokládanými
opatřeními a následujícími změnami, měnit jen obtížně a může nové kvalitní složky
obchodu a služeb značně vyčerpat. Je třeba nastavit celou řadu programů, které by jednak
nastartovaly potřebné změny, ale také je udržely životaschopné do doby než se zakotvené
postoje hranických obyvatel od základu změní.
28
spolufinancováno
Evropskou Únií
Využití k nákupům
40
Procenta
30
20
10
0
místo, kde rád místo, kde spíše ani jedno ani místo, kde spíše místo, kde nic
nakupuji
rád nakupuji
druhé
nic nekoupím
nekoupím
Škála 9 místo o kterém rád mluvím versus místo, které mi nic neříká
Pocet
Procenta
místo, o kterém rád mluvím
12
6
místo, o kterém spíše rád mluvím
74
37
ani jedno ani druhé
42
21
místo, které mi spíše nic neříká
60
30
místo, které mi nic neříká
12
6
Celkem
200
100
Legenda :
Téma hovoru
40
Procenta
30
20
10
0
místo, o kterém místo, o kterém
rád mluvím
spíše rád
mluvím
29
ani jedno ani
druhé
místo, které mi místo, které mi
spíše nic neříká
nic neříká
Mohli bychom očekávat, že lidé,
kteří mají určité místo rádi a vidí v
něm něco poutavého a zajímavého
se o svém zaujetí dokáží rádi bavit.
Samozřejmě tím není myšlen souvislý
text do Průvodce městem, spíš zaujetí,
postřeh, sdílený příjemný zážitek.
Téměř polovina (43%) by o městském
centru docela ráda pozitivně hovořila.
Charakter této otázky ve skutečnosti
ani neumožňuje volbu střední
„únikové odpovědi“ . Proto i odpověď
„ani jedno, ani druhé“ je třeba vidět (až
na výjimky – „neumím se vyjádřit“)
spíše v negativním významu.
spolufinancováno
Evropskou Únií
V kontextu potom tato „mlčící většina“ spíše potvrzuje nepříjemné pocity a postoje tak
jak je demonstrují jiné škály. Samozřejmě tuto interpretaci značně posiluje vysoké procento
respondentů (36%), kterým městské centrum nemá co říci. Zde je potom negativní pocitová
složka vyjádřena přímo a „bez obalu“.
III. REKAPITULACE – Závěrečná zpráva o marketingovém
průzkumu městského centra v Hranicích v dubnu v roce 2006
V měsíci dubnu proběhl v Hranicích profilový průzkum městského centra jako II. praktická
část díla – Marketingová studie –marketingové řešení nežádoucího vlivu výstavby středisek
obchodních řetězců na atraktivitu městského centra ve městě Hranicích – revitalizace
městského centra.
3.1. Průběh a obecné zhodnocení průzkumu
Během průzkumu se ukázalo, že problematika městského centra je v Hranicích velmi živá,
sledovaná a že obyvatelé města Hranic a hranického regionu, k ní mají co říci. Tazatelský
tým pracující v Hranicích na sběru dat byl překvapen ochotou respondentů, věnovat čas a
průzkumu se nejen formálně účastnit. Lidé v Hranicích byli připraveni o tématu kvalifikovaně
hovořit nad rámec zadaných otázek jejichž souhrn tak netvoří pouhý statistický záznam
formálních odpovědí.
Mimo rámec zadaných otázek tazatele zpočátku překvapovaly napjaté postoje ke komunitě
vietnamských trhovců, ale během mnoha interwiev se zcela jasně vysvětlilo, že nejde o výhrady
vůči cizincům- spíše k jejich činnosti – stánky a zejména herny, které obyvatele znepokojují a
to i proto, že na sebe navazují zájem dalších „divných lidí“, kteří problematizují pocit dřívější
pohody. To co je třeba řešit, zcela jasně vyplývá ze závěru průzkumu. Je třeba podtrhnout,
že obyvatele Hranic, více než kvalitní obchod a služby trápí absence sociální funkce
městského centra. To, více než s rekonstrukcí obchodní sítě, souvisí s citlivým vytipováním
odpočinkových zón a velkorysou instalací městského mobiliáře, eventuelně veřejných WC
a pod. Tím nechceme říci, že na obchodní funkci a funkci služeb lze resignovat. Ta je první
příčinou současného stavu, jenom její rekonstrukce není snadná a na jedno volební období
– jde o trvale sledovaný a řešený proces.
3.2. Výsledky ve vztahu ke sledovaným hypotézám
3.2.1.respondenti budou spokojeni s funkcí městského centra a jeho stavem
Hypotéza vycházela z faktu, že k úpadku funkcí městského centra docházelo postupně po
dlouhý časový úsek a vzhledem k aktivitě obchodních řetězců, se lidé naučili řešit potřeby
jinak. Tato hypotéza se zcela nepotvrdila. Lidé skutečně svoje potřeby řeší jiným způsobem,
ale špatný stav městského centra je trápí a nejsou s ním smířeni.
3.2.2.respondenti budou hodnotit image centra jako stejné, nebo horší, než mělo
před léty
Tuto hypotézu průzkum potvrdil částečně. Lidé skutečně hodnotí negativně absenci
30
spolufinancováno
Evropskou Únií
některých funkcí městského centra ale vyzrále – tj. s uvědomováním rostoucích nároků na
uspokojování všech potencionálních aktivit. V některých sledovaných aspektech se situace v
městském centru skutečně zhoršila.
3.2.3.respondenti nebudou přikládat ekonomické, bytové a sociální funkci centra
zásadní význam
Tato hypotéza brala v úvahu individualizaci rodinného a osobního života sledovanou ve
vyspělých hlavně anglosaských ekonomikách s resignací na sociální život v míře, která byla
typická pro ČR. Hypotéza se nepotvrdila. Naopak kulturní a sociální funkci městského centra
hraničtí obyvatelé akcentovali nejvíce. Možná proto, že triviální funkce může síť marketů
relativně nahradit, ale žádané funkce městského centra, tak jak je akcentoval průzkum, jsou
nezastupitelné.
3.2.4. názor respondentů bude v přímé korelaci s relativně nízkou frekvencí pobytu
v centru města
Tato hypotéza se potvrdila. Obyvatelé města skutečně tráví v centru města méně času, než je
obvyklé a hlavně méně než by je uspokojovalo, protože tam nenacházejí relevantní funkce a
hlavně zázemí, které by tento pobyt umožňovalo (městský mobiliář, WC, restaurační služby
apod. )
3.2.5.oslovení respondenti budou velmi rezervovaní v postojích k podnikatelské
činnosti v centru
Tato hypotéza se zcela potvrdila. Respondenti obecně a podnikatelé adresně hodnotili
výdělečnou činnost v městském centru převážně rovnocenně, nebo hůře, než v jiných
lokalitách. Protože cena je obrazem především vnímané hodnoty (dle marketingu), znamená
to zásadní přehodnocení v otázce nájemních smluv a výběrů poplatků pro management
města má-li dojít ke kvalitativním změnám.
3.2.6.respondenti se ve významné míře neshodnou v otázce preferencí nástrojů pro
změny
Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak ve statistický významném výsledku respondenti v
průzkumu určili svoje priority (kultura a obchod), které ovlivní atraktivitu městského centra
nejvíce.
3.2.7.respondenti budou velmi rezervovaní v postojích k osobnímu podílu na
oživení centra
Tato hypotéza se nepotvrdila. Ve statisticky významném výsledku se respondenti vyslovili
pro všechny formy participace na akcích, které by prospěly atraktivitě městského centra.
Tento výsledek koreluje s výzkumem z roku 1999, který také prokázal velkou míru zájmu o
dění ve městě
31
spolufinancováno
Evropskou Únií
3.2.8.respondenti se neshodnou v otázce usnadnění nebo restrikce individuální
dopravy
Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak ve statisticky významném výsledku se respondenti
vyslovili pro dílčí nebo úplné vyloučení individuální automobilové dopravy z městského
centra. Výsledek byl tak jednoznačný, že realizační tým zpochybnil vhodnost souboru (pěší
v centru), pro tuto otázku.
3.2.9.respondenti v metodě sémantického diferenciálu budou volit zejména střední
hodnoty
Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak problémy byly ventilovány s takovou razancí, že
zejména emotivní část průzkumu přinesla významné potvrzení zjištěných údajů, které se
touto metodou zcela potvrdily.
Závěr :
Posouzení sledovaných hypotéz průzkumem potvrzuje vysokou výtěžnost realizovaného
průzkumu a to ve třech rovinách :
a) jako přímý zdroj informací managementu města pro něhož jsou zjištěná data zřejmá a
mohou sloužit jako podklad k realizaci dalších upřesnění (besedy, kulaté stoly apod.)
i k přímému řešení
b)sekundárně jako cenný primární zdroj informací k vypracování marketingového
projektu
c) terciálně jako pozitivní signál obyvatelstvu města Hranice s ohledem na zájem a
pozitivní reakce, které práce tazatelů v Hranicích vyvolala.
V Brně dne 15.4. 2006
Martin HRDÝ
Vedoucí projektu
32
Tereza KOVÁČIKOVÁ
manažer projektu
Petr STYX
konzultant projektu