Pražská magistrála: její současný stav, vývoj a potenciál v kontextu

Pražská magistrála: její současný stav, vývoj a potenciál v kontextu města
Jméno:
Jan Záhora,
Kontakt: [email protected]
Obor:
Urbanismus a územní plánování UUP
Téma DP: Městský prostor - proměny a hledání identity
Školitel:
Úvod
E 55
R7
D8
R6
R1O
PRAHA
D11
PLZEŇ
1) Prvním krokem je definování jednotlivých částí magistrály:
Po rozdělení na segmenty lze přiřazovat informace - data, která budou sloužit k dalšímu porovnávání.
SEVERNÍ MĚSTO
Česká republika
LIBEREC
ÚSTÍ NAD LABEM
Ing.arch. Jan Sedlák
diametr SJM je patrný i na
mapě rychlostních
silničních
HRADEC KRÁLOVÉ
tras
Každému ze všech segmentů lze přiřadit další statistické a jiné informace:
Vývoj v konkrétní části města, dobu vzniku/ velikost a uspořádání uličního profilu/ katasrální polohu (příslušnost k jednotlivým městským částem)/ morfologii a orientaci/ dopravní zatížení/ hustotu zalidnění v
jednotlivých městských částech/ ekologickou zátěž/ významné budovy, náměstí, parky, osy, plochy atd.
významné křížení (viz analýza šírších vztahů)/ dopravní uzly MHD - vazbu na stystém MHD včetně železnice/ fotodokumentce historického i současného stavu a jejich proměny/ analýza komerčních ploch
parteru ….využitý, nevyužitý/ vymezení problémových míst/ vymezení přeměnitelných ploch/ vymezení
hodnotných ploch
D5
PARDUBICE
D1
R4
OSTRAVA
D3
HOLEŠOVICE
OLOMOUC
BRNO
JIHLAVA
ČESKÉ BUDĚJOVICE
ZLÍN
KARLÍN
2) Průzkum realizovaných projektů v zahraničí, nebo u nás
CENTRUM
E 55
Důležitou součástí může být porovnání se zahraničím, kde řešili podobný problém a již podstoupili odvážná rozhodnutí týkající se rozvoje města. Konkrétní případ může pomoci při argumentaci, co lze na magistrále aplikovat a jakým způsobem k ní přistupovat.
Pražská magistrála a její potenciál
Praha
ŽIŽKOV
D8 E 55
Magistrála je nový severojižní pražský diametr, který je vnímán „pouze“ jako dopravní trasa, nikoliv jako
významná potenciální městská osa.
Vlivem různých zásahů, jejichž záměry byly v historii různorodé, vznikla významná stopa protínající město
od jižního předměstí, kde plynule navazuje na dálnici D1 , až po severní předměstí, kde navazuje na dálnici D8. Jedná se v podstatě o propojku dvou významných dálkových tras s mezinárodní důležitostí. Kdyby
magistrála byla dokončena na osnově projektu pod jménem „roštový systém“ pozdějí převzatě jako SJM
(severojižní magistrála), která měla dopravně tyto tepny propojit a to v plném rozsahu. Nechybělo mnoho a
dálnice vedla skrz město. To je v přímém rozporu s koncepcí městského okruhu, který se nákladně buduje.
Je tedy důležité jí vnímat jako celek, který se ovšem skládá z několika různorodých segmentů. Každý segment magistrály má specifické dimenze, uspořádání, okolní strukturu a lokální identitu. Diskuse by se měla
ubírat směrem urbanistického významu... Odkud a kam a jakou roli v koncepci města by měla hrát a samozřejmě v neposlední řadě jak by měla vypadat.
DÁLNIČNÍ OKRUH R1
highway circle
R7
VINOHRADY
R1O
R6
MĚSTSKÝ OKRUH
city circle
D11
SJ MAGISTRÁLA
MĚSTSKÝ OKRUH
city circle
D5
MICHLE
DÁLNIČNÍ OKRUH R1
highway circle
PANKRÁC
SPOŘILOV
KAČEROV
D1
D3 E 55
R4
(D3)
Pokud by došlo k dokončení mimoúrovňových dopravních staveb
podporujících dopravní kapacitu a „polodálniční dílo“ , započaté před
listopadem 1989, by začalo fungovat jako čistý diametr, výrazně by to
popřelo princip městského okružního systému, který se draze buduje.
Proto je nevyhnutelné na magistrále dopravu omezovat.
KRČ
JIŽNÍ MĚSTO
Původně druhá SJM svojí trasou spojuje velké městské části
a prochází kolem mnoha významných budov. Jestliže už vznikla takováto stopa, má šanci stát se jednou z nejvýznamějších městských os.
3) Porovnání současných profilů či úseků dle stanovených kriterií
např. podobná orientace ve vztahu k centru, podobnému původu (hradby, estakáda....atd.), podobného dopravního zatížení před či po revitalizaci, podobných dimenzí uličního profilu atd. Po průzkumu pařížských
bulvárů proběhne pravděpodobně ještě průzkum Vídně, Kodaně, Amsterodamu a doufám i Madridu.
4) Cílem je hledání a definice původní a současné podoby. Hledání tradičních forem městské třídy, které
známe nejen ze starých pohlednic. Inspirace s řešením těchto problémů v zahraničí. Porovnání a vytvoření modelů vhodných pro SJM. Že se do současného profilu vejdou dva pruhy pro auta, jeden pro mhd
a cylkisty, to víme. Diskuse nad povrchovou městskou dopravou neprobíhá a o alternativních systémech
sdílení prostředků zatim jenom sníme. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že řešení mohou být rychlá a v
důslednku ne zdaleka tak nákladná, jako výstavba nové silniční infrastruktury.
Omezení dopravy je neodvratným úkonem. V blízké době, dokončením tunelu Blanka, budeme mít jedinečnou příležitost tyto změny začít provádět. Během léta, pokud vše proběhne dle plánu, dojde ke zkušebnímu
zúžení magistrály na 2x dva pruhy v každém směru. Ohlédneme-li se ale na přístup k těmto otázkám, jak je
řeší v zahraničí, uvidíme koncepční přístup, kde dopravní omezení „zklidňování“ probíhá komplexně, nikoliv
na jedné trase, bez kontextu a hlavě s doplňkem alternativních dopravních systémů. V Paříži již mnoho
let zcela přestavují ulice a prostranství, omezují automobilovou dopravu, ale kromě standardního systému
městské hromadné dopravy zaváději, resp. už zavedli celoměstský systém půjčování/sdílení kol, motorek i
elektromobilů (viz. níže).
Pokud jde o povrchovou městskou dopravu na magistrále, tak toto téma se zatím moc hojně nediskutuje.
Přitom je to jeden z nejdůležitějších předpokladů rozvoje této severojižní osy města.
Stále přetrvávající problémy na magistrále
množství aut
vzhled
nedostatečná
infrastruktura
Identita městské třídy v okolí magistrály
pro pěší
neudržovanost
a cyklisty
Nemusíme jezdit až do zahraničí, abychom si mohli prohlédnout tradiční podobu městské třídy, navíc s relativně zachovaným genius loci Vinohrad. Charakter těchto ulic je v podstatě definován několika základními prvky, které jsou níže popsány. Ale hlavně Poměr mezi velikostí vozovky a chodníkem je relativně příjemný. Plošně se tu auta tolik neuplatňují a i při zvýšené dopravní zátěži se z ulice nestává dopravní „stoka“. Stromy vylepšují klima a také dělí prostor ulice. Společně se stromy a podelně zaparkovanými auty vzniká oddělený prostor pro pěší.
Praha 2_Vinohradská třída
Praha 2_Vinohradská třída
Praha 2_Anglická ul.
Praha 2_Náměstí Míru
Praha 2_Francouzská ul.
Praha 2_Francouzská ul.
Korunní ulice
základní identifikační znaky městské třídy:
-vhodná urbanistická poloha a směr
-architektura a typologie budov, které jí vymezují
-stromořadí, které dodává klima i vznešenost
-městská hromadná doprava
-funkční parter
-prostor pro aktivity (předzahrádky, vyložené zboží před
výlohou atd.
-v neposlední řadě mobiliář v podobě laviček, košů, stojanů pro kola a dalšího vybavení, které většinou v pražských ulicích chybí ...
vhodná urbanistická poloha a směr
Boulevard Barbès
8
Zákl adní char ak ter is tik a:
e
umístění: ..... ............................. ......... 18 arr
šířk a: ....................................... ............ 30 m
p rovoz: ....... ............................. obousm ěrný
orie ntace: ................................ . severo-jižní
7e
6e
14e
19e
e
10e
2e
20e
3e
11e
4e
5e
12e
13e
18
6 54 3 2
městská hromadná doprava
funkční parter
volný prostor pro...
3
5
Pruh se stromořadím a
městským mobiliářem jasně vymezuje, ale zároveň
i rozděluje prostor pro
chodce a cyklostezku. Na
pravé straně je vidět pruh
pro parkování kol a motocyklů a v pozadí zastávka
mhd. Plocha pro zastávku je nedostatečná. Při
výstupu a nástupu, nebo
čekání většího počtu cestujících, často dochází ke
kolizím s cyklisty. Zároveň
je ale cyklostezka chráněná před automobilovou
dopravou díky pruhu pro
parkování.
V Paříží došlo v průběhu roku
2007 k obrovskému rozmachu a
podpoře cyklistycké dopravy. Kola
a hojně rozšířené motocykly, tak
začínají tvořit významné procento
v dopravě. Pruhy pro parkování
aut jsou dnes často doplňovány
plochou pro zaparkování kola
nebo motocyklu.
Bohatě vybaveno mobiliářem! zleva: lavička,
odpadkový koš, poštovní schránka, telefonní
automat, výstup z metra a informační tabule
Dopravní uspořádání od osy ulice je:
Bulváry Ornano, Barbès a Magenta tvoří radiální dopravní tepnu vedoucí z centra Paříže, z náměstí Place de la
République, na sever. Nejprve jako bulvár Magenta v
desátém pařížském obvodu a od křižovatky s bulvárem
Rochechouart v obvodu osmnáctém, jako bulvár Barbès
a Ornano s napojením na městský automobilový okruh
Boulevard Peripherique.
Bulvár Barbès má jedno z nejúspornějších uspořádání
jednotlivých dopravních pruhů a městského mobiliáře.
Je obousměrný, uspořádáním osově souměrný a široký
30 metrů.
1
PŘÍČNÝ ŘEZ ULICE
povrchová m h d: ....................... .... autobusy
podpovrchová mhd: ................. metro / linka 4
9
e
1e
15e
2x
2x
2x
2x
4x
2x
stromořadí
18e
17e
16e
u sp ořádání:
pruh pro auta : ........................................
p ruh pro autobus y : .................................
pruh pro park ov ání: ................. ..............
cykl ostezka: ............................. ...............
strom ořadí: .............................................
ch odník: ...... ............................. ..............
architektura a typologie budov
Ještě před rokem 2010 bylo dokončeno v Paříži mnoho ulic, kde došlo k významné redukci IAD a díky tomu mohlo vzniknout více ploch pro pěší a cyklisty. V poměrně krátké době bylo mnoho ulic zcela přestavěno a vznikla tak nová cyklistická infrastruktura. Díky celoměstskému systému půjčování kol se z Paříže stalo také město cyklistů. Nové uspořádání ulic klade velký důraz na vybavenost mobiliářem, omezuje automobilovou dopravu, vytvaří segregované pruhy pro městskou hromadnou dopravu, vozy taxi a cyklisty. Toto je náhled do jedné z karet sledovaných městských tříd v zahraničí. Dalšími jsou např. Boulevard de Clichy, Rochechouart Magenta, Saint Germain, Sebastopol....atd...
Přestavba ulice_Paříž
1) pruh pro auta, 2) pruh pro autobusy a taxi,
3) pruh pro parkování aut, motocyklů nebo kol , prostor
pro zastávku mhd a uliční lampy s prvním stromořadím
4) cyklostezka
5) pruh s druhým stromořadím a prostory pro městský mobiliář: lavičky, odpadkové koše, lampy, telefonní automaty,
poštovní schránky, veřejné WC, informační tabule nebo
výstup z metra
6) chodník.
Lavičky se v pařížských
ulicích vyskytují poměrně často
a je to velmi příjemné a praktické.
Alternativní dopravní systémy_Paříž_New York
Obě města v současnosti věnují mnoho úsilí k vylepšení alternativních nabídek dopravy pro ty, kteří se rozhodnou, nebo vzhledem k omezování IAD jsou nuceni, nechat auto doma v garáži.
Kromě standardní městské hromadné a příměstské vlakové dopravy, radnice těchto metropolí odvážně hledají nové možnosti, jak změnit podmínky pro život ve městě k lepšímu.
PARIS_velib_www.velib.paris.fr_Celoměstský systém půjčování kol funguje od roku 2007_největší bikesharing na světě_přes 20 000 kol a 1800 stanovišť
Celoměstský systém půjčování
kol v Paříži_Velib se stal velmi
oblíbeným alternativním dopravním prostředkem. Při vracení kola
do 30 min. je jízda zdarma. Denní
„legitka“ v podobě kupónu stojí
1,7 eur, týdenní 8 eur a roční
předplatné 29 eur s možností
využítí čipové karty na mhd
imagine R, (typ karty jako
naše opencard). Záloha na
kolo je 150 eur. U každého
stojanu se dá platit bankovní
kartou...
PARIS_autolib_www.paris.fr/autolib_www.autolib.eu_System sdílených elektroaut_červen 2012: 1 740 aut, 1 100 míst a téměř 5 000 terminálů.
NEW YORK CITY BIKE SHARE_citibikenyc.com
www.bikenewyork.org
Bike path on Broadway