Kdyňsko číslo 3/2012

ROČNÍK 8 • ČÍSLO 3/2012
Na kole z Čech
do Bavor
Osmý ročník cyklistické vyjížďky startoval
26. května tentokrát ze Kdyně, která byla pořadatelským městem.
Přátelé z Eschlkamu měli vlastní start
a k české skupině se připojili na Maxově. Jak
už je zvykem, vyznačena byla pětadvacetikilometrová trasa, jejímž smyslem mohl být
i rodinný výlet. Zdatným cyklistům byl pak
určený čtyřicetikilometrový okruh. Cílem pro
obě dvě kategorie se stalo nádvoří kdyňského
Muzea příhraničí. Nejen ten, kdo vyrazíl na
kole, ale každý, kdo přišel, si mohl poslechnout
skupinu Elixír a vystoupení dětského národopisného souboru Mráček z Mrákova. Organizátoři postavili stánky s pivem, limonádami,
buřty, langoši a klobásami. Zvláště pak děti
ocenily projížďku na koních, hry, soutěže
a trampolínu. Cyklistický podnik Na kole
z Čech do Bavor tentokrát ve Kdyni zařadili
pod širší program zahájení turistické sezóny na
Kdyňsku.
Zábavné odpoledne na muzejním nádvoří, v cíli letošní vyjížďky Na kole z Čech do Bavor.
V infocentru probíhala videoprojekce, která představila turistické cíle po obou stranách hranic.
Eschlkamské infocentrum připravilo poutavý, vtipný snímek, Kdyňsko ve své prezentaci vsadilo
na jedinečnost krajiny kolem Všerubského průsmyku.
Sylva Heidlerová
Osmdesát starých traktorů a veteránů se sjelo na své setkání do Brnířova.
1
V horské chatě na Hohenbogenu besedovali
poslanec bavorského Bundestagu Karl
Holmeier a poslanec i kdyňský místostarosta
Vladislav Vilímec (zprava). Tématem setkání
byly zápory a klady života v pohraničí.
Štrůdl není jen jablečný závin
Pečovatelské
byty
Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo
výzvu k předkládání žádostí o dotace
v roce 2012 z programu Podpora bydlení.
Ochutnávky štrůdlů v sále v Hluboké.
Řidiči, kteří projížděli dubnovou sobotu obcí Hluboká, museli mít velké nutkání zastavit a dát
si něco na chuť. Celou vesnicí totiž voněly moučníky. Úderem sedmnácté hodiny navíc začaly
z chalup vybíhat ženy se zakrytými podnosy. A zatímco ty mířily do sálu, muži už v předstihu zaplnili výčep. Začínalo tu totiž klání o nejchutnější štrůdl. A pokud si někdo pod tímto názvem představuje pouze jablečný závin, asi by se divil. Samozřejmě, že klasické tažené a vinuté štrůdle
plněné krájenými jablky nechyběly, ale k ochutnávce lákaly i záviny plněné masem, zeleninou či
houbami. Pořadatelky vytvořily porotu ze všech zúčastněných, a tak vystavené pokrmy posuzovala pětačtyřicetičlenná komise. „To se snad všechno ani nedá ochutnat. Tolik štrůdlů pohromadě
jsem v životě neviděla,“ kroutila hlavou jedna z hlubockých babiček.
„Kolikrát umíte štrůdl, tolikrát jste kuchařkou,“ hlásala její sousedka a přitom na prstech vypočítávala, kolik závinů zvládá ona sama. Nejvíce hlasů davová porota nakonec přidělila slanému
kulinářskému výrobku se špenátem od Jiřiny Weberové a sladké klasice se šlehačkou od Miluše
Mikolášové. Odpoledne začínající gurmánskou soutěží se pak pomalu přehouplo v náramnou zábavu s muzikantským doprovodem Sabiny a Jany Kalíškových. „Inspirativní, příjemné, zábavné,“
výstižně hodnotila odcházející maminka s kočárkem. „Byly jsme ode všech pochváleny,“ shrnula
na závěr hlavní organizátorka Jana Kalíšková a vzápětí slíbila: „Pro velký ohlas na podzim připravíme obdobnou soutěž, jen změníme zadání. Mělo by to být plackování.“ Kdyňské infocentrum
plánuje zařazení vítězných receptů do připravované regionální kuchařky.
Sylva Heidlerová
Čarodějnický
slet ve Lhotě
Město Kdyně požádalo o dotaci na
pečovatelské byty a bylo úspěšné.
Dotaci v celkové výši 1 800 000,- Kč
použije na přestavbu domu č. p. 155 na
Náměstí tzv. Tochorovny na bytový
dům s pečovatelskou službou se 4 malometrážními byty se zázemím pro pečovatelskou službu. Budou řešeny jako
bezbariérové pro osoby s omezenou
schopností pohybu a jsou navrženy pro
užívání jednou až dvěma osobami.
Celkové náklady jsou projektovány na
zhruba 6 milionů korun.
Dům č. p. 155, který město před
časem odkoupilo, tak dostane nejen
nový „kabát“, ale po dílčích opravách
hospodářských budov a zahrady
a jejich přeměně na Zemědělskou expozici Muzea příhraničí, také nové obyvatele, kteří vzdor svým omezeným pohybovým možnostem budou žít v komfortním prostředí a uprostřed veškerého
dění města Kdyně a dům opět, i když
zcela jinak, bude sloužit jeho obyvatelům.
Dagmar Bauerová, tajemnice
Oslavy osvobození Kolovče
Tak jako každým rokem, i letos se na zahradě Mateřské školy v Chodské Lhotě k táboráku
slétly čarodějnice na svých košťatech, aby se
rozloučily se zimou a řádně přivítaly jaro! Na
pomoc si přizvaly kamarády a kamarádky
z Mateřské školy Brnířov, kteří dorazili autobusem v nádherných převlecích. Počasí bylo jako
na objednávku, sluníčko svítilo a hřálo, takže
si děti pořádně užily dopoledne plné her, pálení paní Zimy a opékání buřtů, řekla mi paní učitelka Petra Černá a dodala. „Za buřtíky děkujeme panu Benešovi ze Smržovic a za pomoc při
jejich opékání obětavým maminkám.“
(mz)
5. května 2012 vzpomněli na své osvoboditele občané městyse Koloveč. Pamětní věnce byly slavnostně položeny k pomníku osvobození městečka armádou USA a k pomníku obětí I. a II. světové
války v Kolovči. Oslav se také zúčastnili členové MILITARY CAR CLUBU Plzeň se svojí historickou vojenskou technikou, kterou si mohli přítomní prohlédnout. Po slavnostním projevu Václava
Pergla, starosty městyse Koloveč, který připomněl přítomným chvíle osvobození a vyzdvihl statečnost, hrdinství a morální hodnoty osvoboditelů a obětí I. a II. světové války, následovalo již tradiční vystoupení mažoretek a tanečníků country v podání dětí ze Základní školy v Kolovči. Městys
Koloveč děkuje všem občanům za účast na tomto pietním aktu.
Václav Pergl, starosta
2
Akademický malíř Hanuš Bohmann se vrací do Kdyně
Čas bývá neúprosným faktorem postupného zapomínání na minulost. Čím vzdálenější
je doba, tím zkreslenější a matnější bývá naše
povědomí. Týká se to i mnohých významných
regionálních osobností. Zvláště pak v těch
případech, kdy jejich životní příběh a tvůrčí
činnost se nekryje s místem jejich dětství.
Takovým významným malířem byl Hanuš
Bohdan. Narodil se 20. 6. 1903 v Nové Kdyni
v dnešní Klatovské ulici. V matrice je veden
ještě jako Jan Bohmann.
V deseti letech se celá rodina odstěhovala
do Nymburka a v Polabí působil umělecky
celý život. Stal se známým portrétistou významných uměleckých osobností i různých
karikatur nymburských figur.
V roce 1934 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u Jakuba Obrovského.
Znal se osobně s Alfonsem Muchou. Věnoval
se později též krajinomalbě a zátiší.
Bohmanův olej na plátně v TIC Kdyně.
Svá díla vystavoval nejen v Nymburku,
Praze, ale také v Domažlicích.
Sláva tenisovým kurtům
Před čtyřmi lety o něm vyšla kniha pod
názvem Vzpomínka na akademického malíře
Hanuše Bohdana s fotografiemi jeho děl.
Na oficiálních stránkách města Nymburku
je veden mezi nejvýznamnější osobnosti
se vztahem k městu v sousedství např. spisovatele Bohumila Hrabala. V roce 1998 byl
jmenován také čestným občanem města
Nymburku in memoriam. Hanuš Bohdan
zemřel v roce 1980.
Nedávno se naskytla možnost k získání jednoho z jeho obrazů pro město Kdyně. Této
příležitosti jsme využili a zátiší (olej na plátně)
je vystaven v našem Muzeu příhraničí ve
Kdyni. Symbolicky se tak Hanuš Bohman vrací
do míst, kde se před téměř 110 lety narodil.
Kdyně a Kdyňsko se tak přihlásilo k jeho
tvorbě a dalo najevo, že na svého rodáka
v toku času nezapomnělo.
Vladislav Vilímec
Pocinovičtí školáci
v plzeňské Techmánii
Slavnostní otevření tenisových kurtů.
Na přelomu dubna a května se na tenisových
kurtech ve Kdyni konaly dvě sportovní akce,
mající pro příznivce sportu a tenisu ve Kdyni
velký význam. 28. dubna byla nejen slavnostně
zahájena tenisová sezóna ve Kdyni, ale především byly po rozsáhlé rekonstrukci, rovnající
se prakticky nové výstavbě, uvedeny do provozu nové šatny a kompletní sociální a společenské zázemí tenisového areálu. Jednalo se
o poslední část rozsáhlé rekonstrukce areálu
Sokolovny a přilehlých sportovišť.
Slavnostního otevření se zúčastnili nejen
aktivní sportovci, kteří následně sehráli vydařený turnaj ve čtyřhře, ale především ing.
Vladislav Vilímec, poslanec PČR, Jan Löffelmann, starosta města Kdyně, četní hosté, mezi
nimi například starosta partnerského města
Parsberg v Bavorsku, Josef Bauer, sám také
aktivní tenista, či zástupci „spřáteleného“
oddílu z obce Ránkam v Bavorsku.
Po slavnostním zahájení a prohlídce skutečně
krásného zázemí proběhl výše již uvedený tur-
naj, ve kterém za krásného počasí a zájmu četných diváků zvítězila dvojice Šustek – Ženíšek,
která v napínavém finále porazila dvojici
Pavlica – Roub. Na třetím místě pak skončila
dvojice otec a syn Janů Schneedorferových.
Sváteční den 1. května tenisový oddíl využil
k uspořádání exhibičního turnaje v mužských
čtyřhrách, za účasti 10 pozvaných dvojic.
Těšil se výbornému počasí, navíc s ohledem
na začátek sezóny i překvapivě vysoké úrovni
hry. Turnaj ovládla dvojice Beránek,Cenefels,
která ve finále zvítězila nad dvojicí Šaloun,
Droffa. V boji o 3. místo se prosadila domácí
dvojice Pavlica – Šustek, která porazila dvojici
Hájek, Hruška z Kolovče. Závěrem informace
pro zájemce o výuku tenisu z řad mládeže.
Počínaje dnem 4. května jsme opět zahájili tenisové tréninky dětí, které se konají
každý pátek od 15:30 hodin do 17:30 hodin.
Za tenisový oddíl TJ Sokol Kdyně J. Pavlica
3
Kromě koncertu Jaroslava Uhlíře žáci z pocinovické školy navštívili i plzeňskou Techmanii
K D Y Ň S K O informační zpravodaj
vydává: Sdružení obcí Kdyňska
Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová
Adresa redakce:
Infocentrum Kdyně
Nádražní 314
345 06 Kdyně
e-mail: [email protected]
[email protected]
Evidence periodického tisku
a ministerstva kultury
pod číslem MK ČR E 15943
Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o.
uzávěrka příštího čísla: 20. 7. 2012
Výborná zpráva
pro školu v Kolovči
V polovině března obdržel městys Koloveč
výbornou zprávu. Na základě rozhodnutí
ministra Životního prostředí ČR byl zařazen
mezi úspěšné žadatele o poskytnutí dotace ze
Státního fondu ŽP na zateplení ZŠ Koloveč,
včetně výměny všech výplní (oken a dveří)
a modernizace otopné soustavy tepelnými čerpadly. Škola se tak konečně dočká nového
kabátu, účinné a hospodárné formy vytápění.
Samotná školní budova, postavená v roce
1955, si investici ve výši cca 16 mil. Kč určitě
zaslouží. Výrazně se prodlouží její životnost,
zlepší estetický vzhled a zvýší hospodárnost
provozu. Uspořené prostředky bude možné
investovat do vybavení učeben a stálého zkvalitňování podmínek pro práci učitelů a výuku
dětí. Investice do základní školy je prioritou
městyse a jsme rádi, že nám žádost o dotaci
do třetice vyšla, protože je to vklad do budoucnosti Kolovče a jeho rozvoje. Bez ní bychom
se do tak náročného projektu pustit nemohli.
Počáteční radost vystřídala intenzivní práce
na přípravě projektové dokumentace stavby,
příslušných povolení a příprava na výběr zhotovitele stavby, TDI a dotačního managmentu,
který se bude s městysem podílet na administraci a vedení projektu dle směrnic a pravidel
OPŽP a SFŽP. Dle předběžného časového harmonogramu proběhne výběr zhotovitele stavby
v období 10-12/2012, uzavření smlouvy o finanční podpoře do 04/2013 a realizace projektu
v období 06-08/2013, aby co nejméně narušila
chod školy.
Václav Pergl, starosta
Setkání po 45 letech
Sraz bývalých žáků Základní školy Kdyně
se konal květnovou sobotu v sále restaurace
v Loučimi. Zavzpomínat si na školní léta přišli
současní šedesátníci. Těm letos uplynulo 45 let
od ukončení školní docházky a sešli se opravdu
v hojném počtu. Hlavními organizátory, kteří
toto setkání připravují, jsou Pavel Kaiser, Jana
Tomajerová, Květa Kestová, Josef Špatenka
a Jana Kubešová.
V roce 1967, kdy svoji základní školní
docházku zakončili, bylo ve čtyřech třídách celkem 143 žáků. Jejich třídní učitelé byli Marie
Hartlová, Vilém Strnad, Hedvika Burdová, Iva
Chejlavová a Marie Melčová.
Finanční úřad informuje
Číslo účtu ČNB pro platby daně z nemovitostí:
775 – 7626321/ 0710
Deset nových občánků Loučimi
Vítání občánků v Loučimi.
4
Před pěti lety, v roce 2007, uspořádali organizátoři v Loučimi toto setkání ze všech čtyř
tříd poprvé a účast byla tehdy 68 %. V letošním
roce to bylo 58 %. Své spolužáky a učitele, kteří
už nejsou mezi námi, uctili chvilkou ticha.
Na sobotní sraz dorazili také někteří bývalí
učitelé, a to paní Chejlavová a pan Chejlava,
paní Hartlová, paní Kokaislová, paní Švajnerová a paní Blahníková. Manželé Melčovi se
nemoli setkání zúčastnit a poslali krásný dopis,
ve kterém svoje bývalé svěřence pozdravili
a zavzpomínali na minulé setkání v roce 2007,
které se konalo na stejném místě.
Matějkovi. Loučim
www.kdynsko.cz
„Vážení rodiče, příbuzní, občané a především milé děti, vřele vás vítám ve společenské
místnosti obecního úřadu u příležitosti vítání
občánků,“ zahájila starostka obce Jana
Dirriglová svoji řeč na úvod aktu, kterým
každá solidní obec dává najevo zájem o své
občany. Těch nejmenších přivedli anebo přinesli v náručí rodiče celkem deset od sedmiměsíčních dvojčat Moniky a Jakuba Sikových až
po šestiletého Matěje Staidla – přesně šest let
totiž uplynulo od posledního vítání občánků.
V programu, jež by se dal nazvat děti, dětem
vystoupili žáci Základní školy v Pocinovicích
a místní – Katharina a Anna Lena Dirriglové
a Eliška Vávrová. Hlavním bodem byl zápis do
nové pamětní knihy obce, předání pamětních
listů a malého finančního daru od obce. A koho
v Loučimi přivítali? Seřazeno abecedně to byl
Aleš Bláha, ročník 2008 a jeho bratr Marek
(2010), Michaela Čiháková (2011), Karolína
Duloveczová (2008), Milan Kilák (2010)
a jeho bratr Ladislav Piskora (2007), již zmínění Monika a Jakub Sikových (2011), Matěj
Seidl (2006) a jeho sestřička Eliška (2010)
a Denisa Zimmermannová, narozená v roce
2008.
Zdeněk HUSPEK
Slavíkovický Pouťový pohár podeváté
Podpořit 9. ročník naší soutěže ve Slavíkovicích přijelo rekordních 13 družstev mužů a jedno
družstvo žen. V 13:15 odstartovala slavnostním nástupem vlastní soutěž, pak se rozlosovalo pořadí. Soutěžilo se na dvě kola, takže bylo celé odpoledne na co koukat.
Co jsme řekli,
to jsme ušli
V Libkově zacouvají
už pojedenácté
V únoru mne oslovil P. Kokaisel Václav,
jestli chci jít na dálkový pochod Hluboká –
Neukirchen, který se uskuteční 1. května.
Bude tam v kostele mše svatá v českém jazyce. Tuto nabídku jsem si nechtěl nechat ujít
a celou dobu jsem o tom přemýšlel. Mám již
vyzkoušený dálkový pochod, který se konal
21. května 2005. TRASA: Hojsova stráž nádraží – Hamry – Bílá strž – Stateček – Velký
Ostrý – Malý Ostrý – stateček – Zadní
Chalupy – Svatá Kateřina – Fleky – Červené
dřevo – Liščí – Orlovice – Chodská Lhota –
Hluboká (50 km). Nakonec jsme se domluvili, že 1. května v 5:00 hod vycházíme.
A tak se stalo. V 5:00 hod jsme vyšli směrem Chodská Lhota – Štefle – Chalupy –
Hyršov. Tam se k nám připojili bratři Oldřich
a Jakub Nejdlové a mladý P. Kadlec ze staré
Kdyně.
Celou cestu z Tyršova nás neomylně vedl
Oldřich Neidl směrem na Jagerhof –
Buchberg – Neukirchen. (21 km) Ostatní
turisté, kteří chtěli na kratší tůru, jeli auty
do vesnice Fleky a po té pěšky asi 10 km
do Neukirchenu. Asi dva kilometry před
cílem jsme se sešli s ostatními turisty. Celkem
nás společně došlo 37 lidí včetně dětí. Asi po
500 metrech před cílem začali lidé pět písně
svaté. Byl to nádherný příchod v 9:45 hodin
do města Neukirchen. Mše byla od 10:00 hod.
V okolí kostela již bylo mnoho českých lidí
z Domažlicka, kteří přijeli autama z okolních
vesnic. Z Mrákova přijeli lidé v krojích autobusem.
V 11:45 hod jsme se vraceli zpět. Na zpáteční cestě se k nám připojili dva mladí a moje
manželka. Ten den bylo jasno, slunečno.
Domů jsme se ve zdraví vrátili a zůstali nám
vzpomínky na krásně prožitý den.
S pozdravem NAZDAR
Jan Havlíček, Hluboká (42 km)
Již po 11 – té se letos uskuteční 21. 7. 2012
v Libkově „Couvání traktorů s valníkem“ okolo
vsi. Soutěží se o putovní pohár starosty obce.
První místo z loňského roku bude obhajovat
p. Němeček. Za pořadatele doufáme, že se
sejde silná konkurece.
Tímto zveme další soutěžící, kteří se také budou
snažit vyhrát. Připravené jsou poháry
a zajímavé ceny. Samozřejmě zveme také
všechny příznivce a diváky. Pro všechny je připraveno občerstvení. K poslechu a tanci bude
hrát skupina RELAX. Doufáme v příznivé
počasí a bohatou účast závodníků i diváků.
(OU)
5
Vše zpestřily i nejmenším návštěvníkům
pouťové atrakce manželů Novotných. Vše probíhalo bezproblémově a i vzhledem k špatné
předpovědi počasí, vydrželo nepršet. Vítězství
v mužích si letos odvezlo družstvo z Tupadel
(25,60 s), druhé bylo družstvo z Dehtína
(27,12 s) a třetí Velenovští (27,62 s). My jsme
obsadili 9. místo. V ženách vyhrálo družstvo
z Hadravy (31,10 s).
Na závěrečném nástupu jsem s místostarostou předal poháry a diplomy a vítězům předal
hlavní cenu, sud piva, a všechny pozval na
další ročník, jubilejní desátý, spojený s oslavou
120. výročí založení našeho sboru.
Nakonec si ještě vzal slovo okrskový starosta a popřál Zdeňkovi Gröslovi z Běhařova
hodně zdraví, štěstí a dal pohár k jeho 40. narozeninám, pak samozřejmě následovala koupel
v nádrži s vodou.
Velitel SDH Slavíkovice Jiří Vogeltanz
Putovní pohár starosty obce Libkov v plném
lesku čeká na letošního držitele.
Hanka Matějková sbírá ceny
Malá akordeonistka se svojí učitelkou.
V německém Klingenthalu se konala soutěž
mladých akordeonistů s mezinárodní účastí.
Z našeho regionu se ho zúčastnila žákyně
2. ročníku ZUŠ Kdyně, Hanka Matějková.
S paní učitelkou Mgr. Petrou Vlčkovou pilně
cvičila vybrané skladby. V její kategorii bylo
23 soutěžících (věk 6 až 10 let). Svoji soutěžní
sestavu zvládla Hanka skvěle a obsadila v těžké
konkurenci 9. místo.
Druhá soutěž Plzeňský akordeon se konala
24. března v ZUŠ B. Smetany v Plzni. Zde byla
Hanka zařazena do kategorie II. (8 až 10 let),
kde byl velkým favoritem Jeroným Široký
z Plzně. Hanka začínala jako první, což není
tak výhodné, přesto byla velká šance na
umístění mezi prvními třemi soutěžícími.
Při slavnostním vyhlášení výsledků panovalo veliké napětí. Hanka Matějková nakonec
ve své kategorii suverénně kralovala, a to
i přes to, že dle slov předsedkyně poroty
Jarmily Vlachové hrála na starý, méně kvalitní
nástroj. Hance i její učitelce Petře Vlčkové přejeme do budoucna více takovýchto výsledků
a doufáme, že budou i nadále šířit dobré jméno
ZUŠ Kdyně.
(m)
V Brnířově burácely traktory
I přes ranní nepřízeň počasí se nakonec sjelo v sobotu 12. května 61 traktorů a 19 veteránů
a obsadily tak celou náves v Brnířově. Přesto, že prezentace začínala od 10 hodin, po deváté hodině
začaly najíždět první traktory a s nimi zároveň i „fajnšmekři“"/odborníci na starou techniku/.
Přijížděli i ostatní diváci, kterých se do pozdních odpoledních hodin vystřídalo kolem tisíce.
Noční déšť a silné ochlazení odradilo několik majitelů zajímavých exponátů, na druhé straně však
přijelo několik dalších i z velké dálky, se kterými jsme ani nepočítali.
„Třešničkou na dortu“ našeho setkání byl příjezd nejstaršího traktoru LANZ BULDOG rok
výroby 1936, který byl velmi pěkně zrenovovaný. Následovala výstava traktorů a veteránů a bylo
zajímavé pozorovat hloučky zasvěcených odborníků a poslouchat jejich výklad u jednotlivých
exponátů. Ale i celé rodiny s dětmi měly z odpoledne pěkný zážitek. Naše starší generace
„Brnířováků“ měla největší radost ze dvou traktorů – „Džondýr z roku 1946“ a „Dojčík“ z roku
1941/Deutz 11/. Stejné typy těchto traktorů jezdily v Zemědělském družstvu RANČ od roku 1946
až do 60 tých let, kdy odešlv do našich hutí, a my, jako chlapci jsme na „Dojčíku“ udělali svoji
první traktorškolu. Pak už přišla první spanilá jízda veteránů, kteří ve 14 hodin odjely přes Kdyni
a Prapořiště zpět na náves v Brnířově. Poté byla odstartována dlouho očekávaná spanilá jízda traktorů po polní cestě až na louku, kde byla otočka a traktory se vrátily zpět na svá místa. Tato jízda
z dálky vypadala jako dlouhý pestrý had. Na závěr 1. Brnířovského setkání starých traktorů a veteránů byly předány věcné ceny nejvzdálenějším účastníkům /90 a 75 km/, z nichž jeden přijel po
ose i s obytnou maringotkou. Ceny dostaly dva nejstarší traktory – LANZ BULDOG z roku 1936,
DEUTZ 11 r.v.1941 a dále nejstarší veterán – hasičské auto ze Kdyně LAURIN KLEMENT z roku
1925. Všichni se už můžeme těšit na 2. setkání, za rok 4. května 2013 na stejném místě v Brnířově.
Mirek Beneš
6
Víte, že...
Úspěšně zakončila sezonu 20112012 Kristýna Mlezivová ze Kdyně?
Podařilo se jí vyhrát krajské turnaje TOP 12
ve stolním tenisu všech věkových kategorií.
Přestože sama byla v této sezoně pořád ještě
mladší žákyně, triumfovala nejen ve své kategorii, ale byla nejlepší i mezi staršími žákyněmi a dorostenkami. Na tyto úspěchy navázala
i mezikrajských finále, kde se potkávají
nejlepší čtyři hráčky z Plzeňského a Karlovarského kraje, ve starších žákyních a v dorostenkách obsadila čtvrté místo a mezi mladšími žákyněmi byla druhá nejlepší.
Veselým odpolednem s lidovou
písničkou byla oslava Dne matek v Kolovči?
Občané Kolovče a okolních obcí se sešli
v sále kulturního domu ke společnému posezení s lidovou písničkou, které pro ně připravil městys k oslavě Dne matek. V odpoledni
vystoupily děti z Mateřské a Základní školy
v Kolovči, účinkující v pěveckém sboru
Mlejnek s pásmem básniček a písniček.
Maminkám popřál a poděkoval a květinu
předal Václav Pergl, starosta městyse.
Literárně hudební večer o Zdeňku Šmídovi proběhl v knihovně ve Kdyni?
Přivítali tam pana Mgr. Jiřího Hlobila a Ing.
Markétu Čekanovou z Plzně. Literárně
hudební večer s názvem „Proč bychom se
netěšili…“ byl 1. částí cyklu z knížek spisovatele Zdeňka Šmída, kdyňského rodáka.
Účastníci se již těší na další pokračování.
Myslivecké sdružení Bažantnice
Kout na Šumavě pořádalo pouťovou zábavu? Na Střelnici zahrála v Koutě na Šumavě
po třiceti letech skupina Sonet. V roce 1982,
kdy se na dlouhých 19 let odmlčela, jedna
z posledních zábav byla právě zde. S Vojtěchem Halíkem a Františkem Kestem, kteří
stáli u zrodu kapely, si zahráli Ota Královec,
Ruda Hálek a Petr Duffek. Jak uvedl vedoucí
skupiny „Vojty“ Halík, přijeli rádi, aby
zavzpomínali na mladá léta.
Třetí ročník hasičského běžeckého závodu proběhl v květnu v pražském
Kunratickém lese? Na start okruhu dlouhého 5 350 metrů se postavilo 47 závodníků
převážně hasičů profesionálů z různých
koutů republiky. Z Kouta na Šumavě se
závodu zúčastnil místní dobrovolný hasič
Martin Voják a časem 17,50 závod vyhrál.
Starostka sboru dobrovolných hasičů Kout n.
Š. Jaroslava Balounová skromnému Martinovi děkuje jménem všem koutských hasičů za příkladnou reprezentaci sboru.
Obec Mrákov v letošním roce
zahájila investiční akci – rekonstrukci
budovy obecního úřadu? Je rozdělena na
dvě části a to zateplení budovy a výměna
střešní krytiny. Tady obec navíc požádala
Plzeňský kraj o dotaci z Programu obnovy
venkova, a to zhruba ve výši 250 tisíc korun.
Výběrové řízení na zateplení budovy vyhrála
firma Švarc z Domažlic a cena je zhruba 750
tisíc korun. Výměnu střešní krytiny provádí
firma Šmíd ze Štěpánovic u Klatov za zhruba 420 tisíc korun. Celá rekonstrukce by
měla být hotova do konce letošního června.
Členky SDH Hluboká uspořádaly
pro děti nultý ročník lampiónového průvodu? Za skvělou organizaci děkuje Petr
Drahoňovský.
Dva světy, dvě muzea spojil pohřební kočár
Budoucnost si žádá minulost. Tak znělo
heslo, pod kterým bavorské město Parsberg
poprvé představilo veřejnosti ucelený komplex
výstavních okruhů. Skončila tak třicetiletá
rekonstrukce a přestavba hradního muzea.
Přátelské město Kdyně, Parsberg, leží mezi
Regensburkem a Norimberkem. Nad sedmitisícovým městečkem vyčnívá románský hrad
Parsberg. Tisícileté dějiny význačné historické
památky dnes dokumentuje hradní muzeum na
téměř desetiarové ploše. Výstavu nyní uzavřelo
poslední oddělení, které regionální historii
doplňuje už od pravěku.
Třicetiletá rekonstrukce – to je jedna lidská
generace. Je obdivuhodné, že se přestavbu
podařilo dokončit i při změnách politického
vedení města. I parsberská radnice čelí tlaku
nutných investic jak do sociální oblasti, tak do
školství, sportu a dopravní infrastruktury.
Přesto se rekonstrukci za miliony eur podařilo
současnému starostovi obhájit. Na představení
závěrečné expozice se objevila řada občanů
českého původu. Pozvána byla i delegace
ze Kdyně.
A právě takováto partnerství a přátelství
měst oživují a zdůrazňují česko-bavorské dějiny. Dějiny, které leckdy vyzývají k překrucování či zamlčování, leckdy vzbuzují odmítavé
odezvy. Ale společná minulost to je a bude.
Pozornost českých návštěvníků se tak patrně
zvýší v části s názvem od Bismarka k Hitlerovi,
protože zde je, a jak jinak, zachycen pohled
i z druhé strany hranic.
Při slavnostním ceremoniálu představení
hradního muzea v Parsberku byli vyzdviženi
čestní občané města, mezi nimi se publiku
uklonil i Franz Selner, jehož otec hospodařil
v malé vesničce na Domažlicku, v Mutěníně.
A právě obec Mutěnín na sebe upozornila jako
dárce jednoho z nejvýraznějších exponátů
Muzea Chodska – pohřebního vozu.
Do pamětní knihy parsberského muzea své dojmy z prohlídky zapsal také poslanec a kdyňský
místostarosta Vladimír Vilímec.
Domažlické Muzeum Chodska tak jako
jediné v Plzeňském kraji vystavuje pohřební
kočár. Mutěnínští zastupitelé dali přednost
darování vzácného kousku domažlickému
muzeu před prodejem do soukromých sbírek.
Kočár prošel odborným restaurátorským zásahem a u nového exponátu je informace, že se
jedná o dar obce Mutěnín. To byly jediné dvě
podmínky Mutěnínských, kteří kočár tažený
koňmi využívali pro své obřady až do konce
šedesátých let.
Tehdy, po smrti kočího, se podle starosty
prodali koně a kočár byl umístěn do hasičské
zbrojnice. Tam časem zchátral.
Oprava pohřebního povozu vyžaduje řadu
odborných řemeslných prací, a Muzeum
Chodska ji, až na výjimku, zvládlo ve svých
dílnách. Pracovníci muzea se při renovaci elegantního a bohatě zdobeného pohřebního
kočáru, který mimochodem pochází od proslulé plzeňské firmy Brožík, vydali až na
Moravu. V městečku Čechy pod Kosířem,
v tamním muzeu, je restaurátorská dílna specializovaná na kočáry. A právě tam se Domažličtí
poučili, jak nejlépe postupovat.
Renovace technické památky trvala skoro
rok. Bylo zapotřebí provést kompletní nový
nátěr, vypískování kovových částí, doplnění
chybějících dřevěných křížků po obvodu kabiny i čalounické práce. Sedlář vyspravil kozlík,
jiná firma přichystala nové postranní lampy,
sklenáři doplnili chybějící skla. Loni zjara převezli pohřební kočár z Mutěnína do Domažlic,
a v únoru ho už po částech stěhovali muzejníci
do Chodského hradu, kde ho v prvním patře
nainstalovali. A nyní se tedy stal jednou
z dominant stálé expozice.
Osmaosmdesátiletý pan Selner mezi přáteli
vzpomínal i na dobu, kdy s manželkou jezdili
do Mutěnína na srazy rodáků. Hermína
Selnerová, rodačka z Brna, svého chotě s úsměvem a nadsázkou doplnila: „Mutěnín, to byl
pro něj vždy střed světa. Kampak se to tvoje
Brno hrabe za mým Mutěnínem, říkával.“ Syn
sedláka, který hospodářství přenechal bratrovi
a odešel hledat štěstí za hranice, se stal ředitelem školy v Parsberku a padesát let působil
v čestné funkci ředitele centra celoživotního
vzdělávání dospělých. A představte si, že ten
slavný mutěnínský pohřební povoz prý do vsi
zakoupil jeho otec, tehdejší starosta František
Selner.
Dva světy, dvě muzea spojil jeden osud.
Sylva Heidlerová
I na konci florbalové sezony
mladí florbalisté z TJ Sokol Kdyně
trénují naplno a připravují se
na příští soutěžní rok, který bude
v počtu našich družstev rekordní.
Letos hráli jen v kategorii mladších
žáků, ale v příštím roce jsou
přihlášeny dokonce 3 žákovské
kategorie - starší žáci, mladší žáci
a nejmenší elévové.
(sg)
7
Hudba v synagogách
připomene
Ilonu Vilímcovou
11. ročník cyklu Hudba v synagogách
Plzeňského regionu opět zavítá i do Kdyně.
Tentokrát bude koncert v kdyňské synagoze
věnován nedožitým osmdesátinám významné
houslistky a dlouholeté ředitelky hudební školy
Ilony Vilímcové. Zazní díla, která byla repertoárovými čísly Ilony Vilímcové, a to v autentickém provedení jejích synů a vnuka Libora.
Ilona Vilímcová – Sládková se narodila
18. července 1932 v Bolevci u Plzně. Rodiče
měli velké porozumění pro její hudební talent.
Koneckonců strýc Viktor byl žákem Otakara
Ševčíka a dlouholetým primistou České filharmonie. Na dnešní dobu se Ilona Sládková začala učit houslové hře později, než bývá obvyklé.
Ale již ve dvanácti letech vyhrála celostátní
soutěž pod názvem „Ukaž co umíš“ ve hře na
housle. Je zajímavé, že v pěveckém oboru byl
prvním Jaroslav Adámek ze Kdyně.
Později studovala u Ondříčkovy žačky prof.
Reginy Řehákové a po válce také u Miloše
Macháčka. Když přišla do Klatov na tamní
obchodní akademii své houslové dovednosti
konzultovala u výborného prof. Jana Svobody.
Přitom soukromě dojížděla i za proslulým
houslistou té doby Alexandrem Plockem.
V Klatovech poznala umělecky činné manžele Vuršrovi. Pod vedením Vladimíra Vuršra se
začala věnovat také opernímu zpěvu. Zpívala
pak v Klatovských operních inscenacích
Carmen a další operní postavy. Pěveckými
čísly v té době také doplňovala své houslové
recitály. V Klatovech se velmi aktivně zapojila
do hudebního života. Byla dlouholetým koncertním mistrem klatovského symfonického
orchestru, se kterým také sólově vystupovala.
V Klatovech poznala i svého budoucího
manžela a od šedesátých let začala působit
ve Kdyni jako ředitelka místní hudební školy.
V sedmdesátých a osmdesátých letech založila v netradičním nástrojovém obsazení s kdyňskými hudebníky Jaromírem Tesařem,
Antonínem Bělenským, Petrem Grubrem
a Miroslavem Adámkem komorní kvinteto,
se kterým absolvovala řadu koncertů. Pro kvinteto napsaly či upravili skladby známí komponisté. V posledních letech často vystupovala na
koncertech se svými syny a ještě několik málo
měsíců před její smrtí s nimi natočila
v Plzeňském rozhlase několik skladeb.
Vychovala celou řadu úspěšných žáků
v Klatovech i na Kdyňsku, kteří se později
aktivně hudbě věnovali.
Na koncertě dne 24. června 2012 od 19 hod.
k její památce zazní skladby L. v. Beethovena,
Ch. Beriota, H. W. Ernsta, P. de Sarasateho
a B. Godarda.
Vladislav Vilímec
Bleskový šachový turnaj
V sále MKS Modrá Hvězda ve Kdyni proběhl jubilejní 30. ročník bleskového šachového
turnaje O pohár města Kdyně. Na startu letošního ročníku se sešla opět silná konkurence,
ve které figurovali jako hlavní favorité Radek
Turner z oddílu Šakal Kozolupy, bývalá mistryně republiky Kateřina Čedíková z Klatov
a domácí hráči MUDr. Stanislav Kuba a bratři Tochorové. Hrálo se systémem každý
s každým na 23 kol, takže hráče čekalo pět
hodin náročných šachových bojů.
Nejlépe odstartovalo trio hráčů Zdeněk
Tochor, Stanislav Kuba a Kateřina Čedíková,
ale jak čas plynul, pozvolna se dostavila
únava a s ní přišly i první chyby, které způsobily, že v polovině soutěže se do čela dostal
domácí Zdeněk Tochor a původní vedoucí
trojici ještě dostihl Stanislav Gschwendtner
z Klatov. Situaci na čele startovního pole
zdramatizoval Stanislav Kuba, kterému se
v předposledním kole podařilo v domácím
souboji uštědřit Zdeňkovi Tochorovi první
porážku v turnaji a snížil jeho náskok před
ostatními na pouhých půl bodu. V posledním
kole navíc svedla náhoda vedoucího hráče
proti druhému v průběžném pořadí, mocně
finišujícímu Stanislavu Gschwendtnerovi.
Ten musel vyhrát, ale pevnější nervy prokázal
Zdeněk Tochor, který zaznamenal výhru,
a tím se stal i vítězem celého turnaje. Další
z adeptů na vítězství Stanislav Kuba nezvládl
poslední kolo a po prohře s Jiřím Tochorem
klesl na konečné třetí místo.
Opět se potvrdilo, že domácím hráčům se
na turnaji „ O pohár města Kdyně“ už tradičně daří a to, že za posledních deset let byl
na stupních vítězů vždy alespoň jeden zástupce domácích, není náhoda.
Konečné pořadí na prvních pěti místech:
1/ Z. Tochor (ŠK Kdyně)
- 19,5 b.
2/ S. Gschwendtner (S. Klatovy) - 18 b.
3/ S. Kuba (ŠK Kdyně)
- 18 b.
4/ K. Čedíková (S. Klatovy)
- 17 b.
5/ R. Turner (Š. Kozolupy)
- 16 b.
Celý turnaj proběhl jako vždy bez problémů
a v naprosté pohodě, ke které opět přispěla
i netradiční osvěžovna „U odtažného šachu“
a hlavně chuť všech zúčastněných si prostě
jen tak zahrát. Za to, že tato akce mohla existovat i letos, patří dík MKS Modrá Hvězda
a sponzorům, kteří opět nezklamali a na tuto
akci i letos věnovali ceny: MěÚ Kdyně,
Dřevařským potřebám Jany Tochorové
ze Kdyně, Papírnictví pí Růžkové ze Kdyně,
Strojírnám Kohout, Elektrodomu JMC Kdyně
a firmě APM Kdyně.
Pavla Tochorová
Knihovna se změnila v prérii
Letošní Noc s Andersenem proběhla v kdyňské knihovně v netradičním termínu, tj. v pátek
13. dubna. Navzdory tomuto nechvalnému datumu se akce s tématem „indiánské noci“ velmi vydařila.
Naší snahou bylo přiblížit dětem život indiánů a jejich historii. Abychom toho docílili co nejlépe, oblékli jsme se všichni jako indiáni a vymysleli si jména. Během večera si děti mohly vyrobit
také čelenky, barevné náramky, lapače snů, učily se indiánské písmo.
Naše malé indiány navštívil také kdyňský starosta Jan Löffelmann jako velký šerif. Předvedl
dětem spoustu kouzel, které je velmi zaujaly a chtěly se je naučit.
V samém závěru noci čekala na děti dobrodružná cesta noční prérií. Využitím znalosti indiánského písma vyluštily a splnily řadu úkolů, které je tam čekaly. Cestou se setkaly s velkým bizonem,
v indiánském týpí s náčelníkem.
Po ranním občerstvení obdržely děti pamětní list, sladkosti a talismany, které jim budou připomínat letošní Noc s Andersenem.
Irena Hambecková
8
Co se děje v infocentru
Co ještě můžete stačit:
Zveme vás na kapelu Šrumec
a Zlatku Kráčmerovou
do parku Muzea příhraničí
v sobotu,
14. července od 14:00 hodin
S velkým ohlasem se setkala přednáška
Z KAPSKÉHO MĚSTA K VIKTORIINÝM
VODOPÁDŮM, pořádaná TIC Kdyně.
Navážeme tedy obdobným tématem
PO STOPÁCH CIVILIZACÍ MEZOAMERIKY s promítáním v úterý
12. června od 17:00 v sále Muzea příhraničí.
HODINKY A HODINY
TIC Kdyně ve spolupráci s městem Kdyně
a společností AgAkcent, s. r. o. Vás zve na
výstavu Hodinky a hodiny v proměnách
času. K vidění je široká škála nejrůznějších
hodin a hodinek. Hlavní část výstavy patří
hodinkám tradiční české značky PRIM.
Výstava probíhá v sále Muzea příhraničí
do 8. června.
41. setkání pamětníků
se koná v pátek 8. června od 14:30 hodin
v Muzeu příhraničí Kdyně. Účast slíbila
výtvarnice Milada Hynková. Dozvíme se tedy
zajímavosti z techniky a historie aradecoru.
Turistické informační centrum zve
7. července od 10 hodin,
před začátkem Císařských slavností,
na vernisáž výstavy:
5 let existence Muzea příhraničí
a 200 let od návštěvy císaře.
Kdyňsko očima dětí - co se nevešlo
V minulém čísle jsme informovali o výtvarné soutěži s názvem Kdyňsko očima dětí, jejíž
vyhlášení proběhlo v dubnu. Výstava vyvolala mezi obyvateli mikroregionu mimořádný
zájem, o kterém svědčí i návštěvnost – výstavu navštívilo téměř 450 návštěvníků. Mohli jste
si přečíst článek od Václava Siky, který společně s panem Janem Löffelmannem, Přemyslem
Raškou a slečnou Markétou Janotovou usedl v porotě, která veškeré práce vyhodnotila a udělila
i několik čestných uznání. Vyhodnocení soutěže nabízíme nyní. Účastníci byli rozděleni do několika kategorií: mateřské školy, základní školy – 1. stupeň, základní školy – 2. stupeň a zúčastnili
se i žáci Základní umělecké školy ve Kdyni, kterým byla vyčleněna samostatná kategorie. Některé
kategorie měly ještě své podkategorie, (např. jednotlivci, plastické modely a koláže), aby bylo
možné všechny výtvory náležitě a spravedlivě ocenit. Všem umístěným byly předány upomínkové
diplomy a samozřejmě i hodnotné ceny. Celkové vyhodnocení soutěže dopadlo následovně:
MŠ:
Jednotlivci: 1. P. Schwarzbacher (MŠ Koloveč); 2. V. Ješátko (MŠ Kdyně – Markova);
3. V. Němečková (MŠ Koloveč)
Modely: 1. MŠ Kdyně – Markova – 3. třída; 2. MŠ Všeruby; 3. MŠ Dělnická – Berušky
Koláže: 1. MŠ Dělnická – Sluníčka; 2. MŠ Pocinovice; 3. MŠ Markova
ZŠ:
1. stupeň - jednotlivci: 1. I. Tremmelová (ZŠ Kout n. Šumavě); 2. M. Chmelíková (ZŠ Kdyně);
3. O. Böhm (ZŠ Prapořiště); Čestné uznání: J. Králová (ZŠ Prapořiště)
plakáty: 1. ŠD při ZŠ Všeruby; 2. ZŠ Všeruby; 3. ŠD při ZŠ Všeruby
2. stupeň: 1. K. Penová (ZŠ Kdyně); 2. M. Černý (ZŠ Kdyně); 3. A. Vávra (ZŠ Kdyně); Čestné
uznání: H. Duloveczová (ZŠ Kdyně)
ZUŠ KDYNĚ:
kategorie do 15 let - jednotlivci: 1. T. Laznová; 2. A. Dominiková; 3. B. Karausová
kategiorie do 18 let - jednotlivci: 1. B. Kacerovská; 2. J. Holásek; 3. M. Pejsarová
TIC Kdyně: prac. dny 9 - 17.00, tel.: 379 413 555, www.kdynsko.cz
Zveme vás na Císařské slavnosti
V letošním roce uplyne již 200 let od
chvíle, kdy město Kdyni navštívil císař
František I. Podle dostupných informací
si prohlédl město a na tehdejší dobu moderní
textilní manufakturu. Představitelé města
ve spolupráci s infocentrem se tuto významnou historickou událost pokusí naučně zábavnou formou přiblížit. V sobotu 7. července
se uskuteční druhé Císařské slavnosti.
Na startu Na kole z Čech do Bavor
Cyklistická mapka s vyznačenými okruhy je k dostání v TIC Kdyně.
9
V minulém roce navštívil město pouze
kancléř Klement Metternich, pravá ruka císaře
Františka I., ale letos očekáváme příjezd
samotného císaře. Přijede s doprovodem
a v kočáře, který pochází z roku 1810.
Najdeme ho v Muzeu kočárů Čechy pod
Košířem a používá se pouze pro výjimečné
události. Kočár budou doprovázet dva lokajové, kočí a čtyři ozbrojení Huláni, tedy
strážní jízda na koních. Ve Kdyni budeme mít
jedinečnou příležitost spatřit nádherný historický kočár, který účinkuje v historických filmech a ve kterém jezdil samotný arcibiskup.
Celé město se již připravuje na velevýznamnou událost. Přinášíme malou ochutnávku
z programu: „Přijíždí kočár se vzácnou výpravou. Družiny volají vivat a sláva, dívky mávají stuhami a vojáci dávají poctu se zbraní. Císař
František I. je přivítán po staročesku chlebem,
solí a korbelem koutského piva. Odehrávají
se scénky s proslovy. Poté bakalář Berbek
seznamuje císaře a diváky s průběhem oslav.
Císař sedí na čestném místě před scénou.“
V rámci Císařských slavností vystoupí až
60 účinkujících, odehrají 20 představení, což
představuje 8 hodin programu. Přijedou vynikající hudebníci (Collegium Fiddle Doce),
šermíři (Kvartet), divadelníci, iluzionista (Rudy
Harden) či tanečnice (Srdcové Eso). Programem provází zábavný principál Berbek, jeho
paní Hanička a flašinetář Roháč. Slavnosti
se odehrají v parku u muzea, jejich začátek je
naplánovaný na 11. hodinu dopolední a konec
se předpokládá po 22. hodině. Součástí slavnosti bude tržiště s rozmanitým sortimentem.
Chodská bůta má nový symbol
Turistickému pochodu“Chodská Bůta“ letos
přálo počasí. Za krásného slunného dne se šestadvacátého ročníku pochodu zúčastnilo 667
účastníků, z toho 87 cyklistů a 580 pochodníků
prošlo pěšími trasami. Dalších 85 příznivců
pochodu se přišlo podívat do zahrádkářského
areálu Lomeček na kapelu Psanec Kid a spol.
Nakrmit a napojit takové množství lidí není
maličkostí, ale snad byl každý spokojen.
Nejstarší účastnicí pochodu byla paní Věra
Flaischmanová z Nýrska (ročník 1936), nejstarším mužem byl pan Jaroslav Šenkýř
z Jablonce nad Nisou (ročník 1934). Oběma
byla předána na památku keramická „Bůta“
z rukou předsedy spolku Miroslava Bayera.
Další keramické Bůty byly předány zasloužilým členům zahrádkářského spolku u příležitosti jejich životního jubilea. Nejprve panu
Josefu Stuiberovi za dlouholetou práci pro
zahrádkářský spolek. Pan Stuiber je činným
členem zahrádkářské organizace, a ač na přelomu loňského roku oslavil sedmdesátku, stále
pro spolek aktivně pracuje. Pan Stuiber je rovněž každoročním pořadatelem turistického
pochodu Chodská Bůta a pracuje na jeho zaji-
Cyklotrasu připravovali a značili zkušení cyklisté, kteří si také rádi, jak sami říkají, „přiloží pod
kotel“ . Stateční cyklisté na snímku ji pak jeli.
štění a propagaci. Posledním oceněným keramickou botičkou byl zakládající člen zahrádkářů v Chodské Lhotě pan Josef Toman.
Zahrádkářský spolek byl v naší obci založen
Mistři řemesel rozšířili muzeum
Při slavnostní vernisáži nových expozic bylo někdy těžké
uhodnout, k čemu
nástroj
sloužil.
Martin Volf (druhý
zprava) však vždy
ochotně
poskytl
fundovaný výklad.
Muzeum techniky a řemesel v Kolovči
rozšířilo dosavadní výstavní sál a stávající
expozice. Kolovečská pýcha s výstavní plochou více než 1 000 metrů čtverečních patří
mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého
druhu v Česku. Přesto se i nadále rozšiřuje.
Během slavnostní vernisáže vyhrávala domažlická dudácká muzika, navíc mohli všichni
přítomní za plného provozu navštívit keramickou dílnu rodiny Volfových, mistrů lidových uměleckých řemesel.
Pozvaní hosté mohli jako první vstoupit
do dílen krajkářky, košíkáře, hřebenáře, řezbáře, zlatníka, kamnáře, soustružníka nebo
vyplétače tenisových raket. Rozšířené či zcela
nové expozice zaplnily nástroje, jaké ke své
práci používal palič, lovec, pytlák, dřevorubec
i kominík. K unikátním dílnám dnes již téměř
zapomenutých řemesel přibylo dalších sedmnáct ucelených expozic.
„Přístavbou, kterou jsme vloni dokončili,
jsme chtěli ulevit stávajícím expozicím.
Nepovedlo se. Navíc všechny expozice
doznaly změn, a to nejen v uspořádání, ale
i co do počtu exponátů. Z původních padesáti
ucelených dílen je jich dnes šedesát sedm
a exponátů máme nyní sedm tisíc," uvedl ve
svém projevu Martin Volf, majitel kolovečského muzea.
Sylva Heidlerová
10
v říjnu 1968 a pan Toman pracoval ve funkci
pokladníka spolku. Je stále aktivním členem
a spolku vypomáhá především při moštování
ovoce. Pan Toman oslavuje v těchto dnech
rovněž významné životní jubileum 70. let.
Zahrádkáři děkují všem účastníkům za podporu a věrnost. Děkují rovněž všem, kteří
pochod organizují, od zapisovatelek, přes kontrolní stanoviště až k obsluhám stánků s občerstvením, zkrátka všem, kteří Bůtě fandí.
Ať nový symbol pochodu, dřevěná vyřezávaná Bůta, který se letos objevil na startu,
přinese pochodu podobné nápady na vylepšení
akce, která díky tradici a práci mnoha lidí tak
krásně reprezentuje celou Chodskou Lhotu.
Snad se v druhém čtvrtstoletí pochodu objeví
také kronika pochodu, abychom nezapomněli
na Ty, co již nejsou nezi námi a pro pochod
udělali mnoho dobrého, ale i pro krásnou vzpomínku. V neposlední řadě děkuji mladým pořadatelům, kteří obsluhovali stánek na stanovišti
Orlovice za jejich přístup a vzorně odvedenou
práci. Bůta potřebuje mladé lidi jako sůl, aby se
jednou mohli stát pokračovateli krásné tradice.
Uspěla rovněž nová varianta cyklotrasy, jak
mi řekl jeden z cyklistů Zdeněk Huspek
z Loučimi: „Je to krásná projížďka, ale dost
náročná“. Ale právě proto máme dvě možnosti,
náročnější padesátku a snazší pětadvacítku.
Pěšími trasami prošlo 580 pochodníků a to je
slušné číslo, přihlédnu-li k dalším akcím tohoto krásného dne, byla to velice dobrá návštěva.
Na závěr mi dovolte pozvat jménem zahrádkářů všechny příznivce turistiky na příští
ročník pochodu, který se bude konat 18. 5.
2013. S přáním, abychom za rok opět všichni
Zdrávi došli!
Za pořadatele Milan Zajíc
Všerubští školáci si přičarovali výlet
Nejdříve soutěžící plnili úkoly ve třídě – skládání rozbitého zrcadla slečny Čarody – puzzle, hledání deseti rozdílů mezi dvěma obrázky čarodějnic a přiřazování čarodějnic a čarodějů do správných pohádek. Druhou
polovinu úkolů plnili na víceúčelovém hřišti. Skákali přes oheň, běhali
slalom s hokejkou a míčem, létali slalom na koštěti se psem jako pasažérem a nejvíce se dětem líbila čarodějnická střela, neboli „čarodějnický
prd“. Střílel se korkový špunt z PET lahve, aby po dupnutí na lahev dolétl co nejdále.
Na výlet se školáci vydali už v květnu. Dojeli na Antýgl a i s panem
průvodcem se pak vydali pěšky podél řeky Vydry. Obdivovali obrovské
balvany, pozorovali zajímavou okolní přírodu a doplňovali pracovní listy.
Na malé zastávce viděli i živou vydru, i když chovanou v zajetí. Po 7 km
dorazili do cíle na Čeňkovu Pilu, kde si všichni koupili odměnu – zmrzlinu.
rr
Většina dětí přišla do školy v krásných čarodějnických kostýmech a se zápalem se pustily do soutěžení v různých čarodějnických disciplínách, při kterých
si užily spousty legrace.
Opečený pašík
voněl Brnířovem
Z Černíkova do Klíčova
Trasa 11. jarního pěšího pochodu vedla z Nové
Vsi přes Sv. Annu,
Studánky do lomečku
u Starého Klíčova, kde se
zájemci mohli podívat
pod vodní hladinu do
hloubky 10 m. Počasí se
vydařilo, účast byla rekordní. K dobré náladě
přispělo i tradiční opékání buřtů během cesty.
Jaroslav Šlachta,
starosta obce
Kolem sto padesáti lidí se těšilo na předuzené
vepřové kýty při opékání prasátka pod májkou.
Akce se zůčastnilo okolo 150 lidí. Ti největší
držáci odcházeli od májky ráno.
(ou)
Minikopaná v Mezholezích
Turnaje se zúčastnila čtyři mužstva, domácí z Úsilova, a ze
Kdyně mužstvo Bahňáků a tým Ferda´s
group. Po urputném
boji vyhrálo mužstvo
Bahňáků, které si po
sedmé (z osmi ročníků)
odvezlo vítězství včetně putovního poháru.
Mužstvo
Mezholez
skončilo na pěkném
třetím místě.
Vítěz turnaje je pravidelně zván na pouťový zápas, který se koná
začátkem října.
(ou)
11
Každý rok je povinností občanů dle nařízení
vlády č. 91/22010 kontrola komínových těles.
V Zahořanech a šesti spádových obcí prohlídka
proběhla v květnu. Na fotografii snímku kominický děd, syn a vnuk Suchý.
(hh)
Naděje pocinovického sboru
Karate a Zuzka
Šimáčková
Malé družstvo mladších žáků je velkou nadějí pocinovského hasičského sboru.
Prověrkou připravenosti dobrovolných hasičů je každý rok na jaře okrsková soutěž. Ta letošní
proběhla v sobotu 26. května na hřišti Sokola Pocinovice a víc než 100 diváků vidělo kromě tradičních účastníků také ukázku štafety a útoku dívčího družstva z Chodské Lhoty a útok dvou družstev nejmenších žáčků z Pocinovic.
Klasických disciplín, štafety na 4 x 100 metrů překážek a požárního útoku se zúčastnila družstva sborů z Libkova, Loučimi, Smržovic (ti předvedli jako obvykle ukázku práce s plovoucím čerpadlem), Chodské Lhoty a domácích. Pocinovští pořadatelé se postarali o všechno, a tak nechyběly klobásy na grilu, pěkně studené pivo i výběr limonád, fundovaný výklad právě probíhajícího
dění podával již zmíněný moderátor. A ten také přivítal premiérově dorostenky z Chodské Lhoty,
které si v ničem nezadaly s mužskými protějšky. Dlouholetá systematická práce především Josefa
Tvardíka a jeho manželky přináší výsledky. Ještě větší ovace sklidila dvě družstva místních dětí
– mladších a starších žáků. Jejich červené dresy, bílé přilby a především výkon a nasazení při útoku
na kratší vzdálenost, ale klasicky s vodou a stříkačkami, vyvolaly sympatie. Po mnoha letech
se místním podařilo dát dohromady nejmladší generaci a zajistit si tak své pokračovatele.
Zdeněk Huspek
N a s e t k á n í o b l é k a j í k ro j e
Obec Mrákov a Sbor pro občanské záležitosti pořádaly velmi zdařilé setkání seniorů
v sále ve Starém Klíčově. Byly pozvané ženy narozené v roce 1952 a starší a muži narození v roce 1950 a starší. Účast byla vysoká, sešlo se 125 seniorů. Setkání zahájil Josef
Janeček, starosta obce, který seznámil s děním v obci. Vystoupení předvedly děti ze ZŠ
Mrákov pod vedením p. Majerové a děti z Chodského souboru Mráček. Po občerstvení hrál
Zdeněk Peroutka. Sbor pro občanské záležitosti předal nejstaršímu muži a ženám, kteří se
setkání zúčastnili, malou pozornost. Jsme rádi, že se setkání líbilo a senioři se mohou těšit
na další, které obec opět za rok ráda připraví.
(OU)
12
V krátkém rozhovoru představujeme Zuzku
Šimáčkovou. Je jí pouhých 12 let a byla již
vyhlášena mezi deseti nejlepšími sportovci
okresu Domažlice.
Zuzko, proč ses rozhodla začít s karatem?
Musela ses hodně přemlouvat, místo aby sis
hrála?
Mám o šest let staršího bratra, který na karate chodil, a já jsem se chodila na něj koukat. To
mi bylo šest let. Cvičení se mi líbilo, tak jsem
začala trénovat.
Jaký je Tvůj vztah ke sportu vůbec?
V létě jezdím na kole, na bruslích, ráda
plavu, v zimě lyžuji, mám širší záběr.
Jak probíhají tréninky? Co výživa?
Tréninky pod vedením pana Zdeňka
Kubalíka probíhají dvakrát týdně v příjemném
prostředí opravené sokolovny ve Kdyni, a to
v pondělí a ve středu skoro 2 hodiny. Nejdříve
je rozcvička, to jsme rozděleni do skupin A, B
a C, to jsou začátečníci. Následuje vlastní trénink. Od trenéra máme doporučeno půl hodiny
před tréninkem nejíst, taky nepít kolu
a vyhýbat se jídlům jako jsou hranolky a pizza.
Vlastníš žlutý pásek. Jaký je tvůj další cíl?
Určitě získávat další pásky, ale karate, jako
bojové umění holýma rukama slabšího proti
silnějšímu, mě také učí osobní disciplině, sebeovládání a úctě k těm, kteří mě mohou mnohému naučit.
Co děláš ve volném čase? Jak relaxuješ?
Upřednostňuji sport a taky si přečtu pěknou
knížku.
Máš nějaký tajný sen, co bys chtěla jednou dělat?
Ještě ne, ale co se týká karate, chtěla bych se
sama stát učitelem.
A co neřesti? Máš nějakou?
„Po šesté hodině večer je ujetá na čokoládu“,
měla pohotovou odpověď maminka Zuzky,
která byla rozhovoru přítomna.
Držíme pěsti!
Díky za Tvůj čas!
TIC Kdyně
Koloniál a statek u Tochorů ve Kdyni
Ze slavnostního otevření zemědělské expozice.
Zemědělská výroba byla dříve hlavním zdrojem obživy. Pěstování plodin bylo spojeno
s chovem dobytka, užitkového i tažného,
a domácího zvířectva. Ve vsích byla řada usedlostí až do 50. let 20. stol., kdy došlo k násilné
kolektivizaci a vytváření zemědělských družstev. Jednou z takových zemědělských usedlostí
je Tochorovic dům čp. 155, nacházející se na
kdyňském náměstí vlevo od radniční budovy.
Povězme si o jeho historii ze zápisů z kronik.
Tento dům se nazýval „Krejnarovský“ jeho
dřívější čp. bylo 88. Dle Berní ruly (v archivu
zemském) z r. 1654, uvádí se Jiří Prták jako
majitel 84 strychů rolí, z nichž 28 strychů osil
na jaře a 27 na zimu. Povinen byl dle potřeby
pomáhati o žních a při stavnách vrchnostenských. Měl 12 krav, 16 kusů jalového dobytka,
20 kusů svinčího a 305 kusů ovčího dobytka.
Vdova Kateřina Prtáková znovu se vdala za
pana Jana Krejnara. Roku 1689 sirotkové po
Kateřině Krejnarové prodali dům urozené paní
Františce Ludmile Raihgsteinové roz. Čejkové
z Olbramovic se svolením pana purkmistra
a pánů za sumu 540 zlatých se všema gruntama.
Roku 1692 Wolfgang Rudolf rytíř z Raihg-
Foto Karel Fiala
steinu po smrti choti své Františky Ludmily
prodal tento dům Ondrovi Schulteisenovi
z Huntsfeldu a z Stiberlandu za 470 zlatých se
všemi pozemky a lukami. Mimo to převzal
kupující 4 krávy a 3 telata, slepice, otavu a seno
a co k domu patří: 6 strychů žita, 6 strychů
ječmene, 3 strychy ovsa, 1 strych hráchu, 1 stůl
šenkovní v dolní sednici a nářadí. 2. března
1699 dům zasměněn Ondřejem Apfbachem,
farářem v Meclově u Ronšperka (Poběžovice)
panu Melahioru Neumanovi z Ronšperka. Ten
převzal dům s polmi, lukami a pastvinami
s párem volů s postroji, 1 valacha, březí krávu,
4 slepice, kohouta, 9 ovcí, 2 jehňata, hříbě
a truhlu na mouku na doplatek 200 zlatých. Ale
už v prosinci téhož roku 1699 přechází dům
trhovou koupí na urozeného a statečného rytíře
Ferdinanda Viléma Wiedersperka z Wiedersperku za trhovou sumu 700 zlatých. 1. března
1707 ovdovělá paní Helana Barbora
Wiedersperková z Bubna prodává svůj příbytek
statečnému rytíři Janu Sobětickému ze Sobětic
se stájema, stodolou, zahradou a polma
za 700 zlatých rýnských. V r. 1722 H. Jiří Trešr,
barvíř, koupil od Barbory Sobětické dům
13
s polmi a lukami za 700 zlatých. Od té doby
se domu říkalo „U barvířů“. Po úmrtí H. Jiřího
Trešra roku 1750 dědila dům Eva Trešrová roz.
Roboltová. Roku 1752 Eva Trešrová provdala
se po druhé za svého tovaryše Václava
Hanšilda ze Stříbra, jenž živnost po smrti
Trešra vedl. 26. května 1781 Václav Hanšild
prodává dům i pole za 1192 zlatých Kateřině
Skokanové, hospodyni Jana Engla, barvíře
z Tejna. V r. 1787 oženil se Jan Engl podruhé
s Steinpetzovou z Červeného Dřeva. V. r. 1834
náležel dům Václavu a Terezii Englovým, jež
koupili jej v dražbě – dům byl zadlužen. Roku
1849 byl odhadnut majetek: stavení, 4 pole
a 2 louky na 3300 zlatých. V r. 1854 se uvádí
jako majitelka Anna Englová. R. 1878 vyhořela zde stodola. R. 1882 je majitelem Karel Engl
a o rok později Jiří Pekhart. Do té doby od starodávna byl to dům šenkovní.
V r. 1887 koupila jej Kateřina Tochorová,
jenž z hostince udělala krám. Některé prameny
uvádějí, že koloniál fungoval už v r. 1879, otevření obchodníkem Janem Tochorem.
Rodinnou tradici přebírá v r. 1912 syn Alois
Tochor (*1881). Ten se toho roku oženil
s Marií Mathauserovou (*1888), dcerou kdyňského řezníka. Jejich koloniál brzy patřil
k největším obchodům ve městě. Hospodářské
zázemí měli ve dvoře (stodola s chlévy
a maštalí) a polnosti v okolí města. Své zemědělské suroviny po oddělení pro svoji potřebu
prodávali ve svém koloniálu. Výpěstky využívali i k výrobě polotovarů a finálních výrobků spolu s produkty od užitkových zvířat
– mléko, tvaroh, sýry, máslo, vejce a další. Na
zahradě za stodolou Tochorovi pěstovali
ovocné stromy a drobné ovoce, jako např. jablka, hrušky, švestky, rybíz, zeleninu atd.. Alois
Tochor také vyráběl vlastní likéry a rum. Živnostenský list na výrobu lihovin studenou cestou získal v r. 1922. V jeho koloniálu byla široká nabídka vín, likérů a destilátů. Hospodář
také choval holuby a včely. Tolik o historii
tohoto stavení se stodolou, maštalí a pozemky.
Dnes je ve stodole a maštali umístěna zemědělská expozice patřící k Muzeu příhraničí
ve Kdyni. Slavnostní přestřižení pásky se konalo 4. května za účasti hostů a zástupce amerického velvyslanectví v Praze Master sergeant
Matthew J. Morgana s kolegyní.
Návštěvníci mohou ve stodole zhlédnout
vozy, bryčku, různé zemědělské stroje a nářadí.
Naproti v maštali uvidí ustájení zvířat, dále
stroj na stáčení medu, různé druhy máselnic na
výrobu másla, váhy, nádoby a konvice.
Zásluhu na soustředění exponátů má i starosta Jan Löffelmann, který „sbíral“ exponáty ve
Kdyni i v okolí. Zájemce při vstupu do areálu
zaujme zahrada s jezírkem, vytvořeným složením kamenů a opodál najdou umístěné informační tabule se zemědělskými pracemi, jak
se co tehdy dělalo, jako např. orba, setí, sklizeň,
atd.. Informace jsou doplněny obrázky a dobovými fotografiemi. Vchod se nachází v parku
před muzeem a v něm vám rádi tuto expozici
na požádání otevřou.
Rudolf Šlajer
K
Ku
u ll tt u
u rr n
n íí s
se
e rr v
v ii s
s
ČERVEN
• 9. 6. Dlažov, jarní cyklovýlet, start v Dlažově a cíl v Soustově, od 9:00 hod.
• 9. 6. Koloveč, Těšíme se na prázdniny,
akce pro děti i dospělé, pořádají kynologové
Koloveč
• 9. 6. Kdyně, Pohádkový les, vstupné
15 Kč, u pomníku J. Husa, od 14:00 hod.
• 9. 6. Pocínovice, 10. jízda Klatovskem
(historická vozidla), trasa přes Pocínovice,
s programem, od 11: 00 – 13:00 hod.
• 10. 6. Mrákov, svátek Božího těla v kostele sv. Vavřince v 8:30 hod.
• 11. 15. 6. Koloveč, Sbírka použitého ošacení
• 11. 6. Kdyně, Muzem příhraničí, výstava
výtvarných prací obyvatel Domu seniorů
• 12. 6. Kdyně, cestovatelská přednáška
PhDr. Jana Duchka: „Po stopách civilizací
Mezoameriky“, v Muzeu příhraničí, 17:00
hod.
• 12. 6. Kdyně, 140. výročí SDH Kdyně,
akce pro veřejnost budou probíhat celý den
• 15. 6. Pocínovice, setkání seniorů v kulturním sále, od 15:00 hod.
• 16. 6. Mezholezy, rybářské závody, sraz
v 6:30 hodin, zahájení v 7 hodin
• 16. 6. Hradiště, Okrsková soutěž hasičských družstev, pořádá SDH Hradiště na hřišti u klubovny od 13:00 hod.
• 16. 6. Koloveč, Divadelní představení
ochotníků z Dobřan od 19:00 hodin
• 21. 6. Koloveč, Pasování dětí z Mateřské
školy s doprovodným programem, od 15:00
hod.
• 23. 6. Pocínovice, Turnaj malá kopaná
a volejbal o „Pohár starosty města“
• 23. a 24. 6. Maxov, Tradiční pouť na
Maxově
• 23. 6. Pocinovice, Turnaj v malé kopané
a volejbale, startovné 600 Kč, zábavný
večer, od 8:30 hod.
• 24. 6. Kdyně, Hudba v synagogách
Plzeňského regionu připomene Ilonu
Vilímcovou, v židovské synagoze, od 19:00
hod.
• 30. 6. Brnířov, Prázdninová zábava u nové hasičárny u Obecního úřadu, k tanci
a poslechu hraje skupina UNIKUM ROCK,
od 20:30 hod.
• 30. 6. Chodská Lhota, První prázdninová
disko party v hospodě Chodská Lhota,
od 20:00 hod.
• 30. 6. Kdyně, 27. Rýzmberský hradní
guláš, Přírodní amfiteátr na hradě Rýzmberk, od 15:00 hod.
• 30. 6. Kdyně, Prázdninová vyjížďka
na loďkách, více informací PS Safír Kdyně
ČERVENEC
• 1. 7. Běhařov, mše, na návsi poteče pivo
z pípka, večer s taneční zábavou
• 7. 7. Kdyně, Císařské slavnosti, od 11:00
hod.
• 21. 7. Libkov, 11. ročník couvání traktorů
s valníkem okolo vsi, od 17:00 hod.
• 21. 7. Všeruby, 14. ročník dnes již známého závodu v triatlonu Všerubský železný
muž
• 27. 7. v Lomečku – setkání lidových
umělců AURORA KDYNĚ ve 14:00 hodin
• 28. 7. Pocinovice, pouťová zábava od
20:00 hodin
• 28. – 29. 7. Anenská pouť na Tanaberk
• Letní koncerty na nádvoří muzea,
více TIC Kdyně, www.kdynsko.cz
14. ROČNÍK VŠERUBSKÉHO ŽELEZNÉHO MUŽE 21. července 2012
Na tratích 400 m plavání v místním rybníku, 27 km jízdy na kole po okolních asfaltových i lesních cestách a 4,5 km běhu v lesích okolo Maxova se utkají závodníci všech věkových kategorií.
Prezentace závodníků je od 11.00 hod, u autobusové zastávky ve Všerubech, start je v 13.00 hod.
Platný cestovní doklad je podmínkou k účasti. Cíl závodu je již tradičně na penzionu Maxov, kde
proběhne závěrečné vyhodnocení a posezení při kytaře.
Srdečně jsou zváni již ostřílení účastníci závodu, ale těšíme se i na nováčky, kteří se chtějí pobavit a vyzkoušet si svoji kondičku. Spojení : tel 721 537 302, [email protected]
Kolo Koloveč ve starých časech
Budeme cestovat
časem! Každý den
nás stroj času přenese do jiné doby
našich předků, kde
zažijeme spoustu
hodin plných napětí
a
dobrodružství.
Chtěli byste jet
s námi?
www.kolokolovec.pionyr.cz
14
KINO
ČĚRVEN
1.-2. 20:00 Máme Papeže
(Itálie, Francie)
5.-6. 20:00 Probudím se včera (ČR)
8.-9. 20:00 Drive (USA)
2.-13. 20:00 Líbáš jako ďábel (ČR)
15.-16. 20:00 Líbáš jako ďábel (ČR)
19.-20. 20:00 Signál (ČR)
22.-23. 20:00 Železná Lady (VB)
26.-27. 20:00 Tady hlídám já (ČR)
ČERVENEC
3.- 4. 20:00
10.-11. 20:00
13.-14. 20:00
17.-18. 20:00
20.-21. 20:00
Probudím se včera (ČR)
Líbáš jako ďábel (ČR)
Líbáš jako ďábel (ČR)
Muži v černém 3 (USA)
Muži v černém 3 (USA)
Svaz tělesně postižených Kdyně
organizuje týdenní rekreaci
v Kašperských Horách s nástupem
8. 9. 2012. Podrobnější informace
o akcích STP najdete ve vývěsní
skříňce u Pečovatelské služby
v Sokolské ulici.
Z činnosti
Automotoklubu Kdyně
Kdyňský Automotoklub pořádal v prvních
květnových dnech jeden ze závodů Mistrovství
ČR ve slalomu a Volný závod amatérů.
Závody byly vypsány v několika kategoriích. Pro závodníky v rámci mistrovství ČR
i amatérů, pro ženy a juniory. Bylo přihlášeno
celkem 75 jezdců. S ohledem na propustnost
tratě byla startovní listina rozdělena na tři části,
každou část jezdců uváděli na trať dva předjezdci pro něž byly při vyhlašování rovněž připraveny nejen poháry, ale i věcné ceny.
Celkovým vítězem se stal Úškrt Antonín
z Chodova, který jezdil na Subaru Imprezza W,
druhý vavřín získal Michal Kašpar na Citroenu
Saxo a třetí místo obsadil Petr Blažek
z Osvětiman se strojem Peugeot 106 Maxi,
v kategorii žen zvítězila Martina Kašparová
na vozidle Citroen Saxo z Dobřívi, v kategorii
předjezdců zvítězil Jan Sýkora na motokáře
125 ccm z Ulčic u Blovic. Závodům přes
nepříznivou předpověď přálo počasí, a tak
proběhl v celkovém poklidu a bez zranění.
Poděkování patří pořadatelům, lékařské asistenci, odtahové službě, kdyňským hasičům
a sponzorů v čele s APM Automotive.
Poděkování patří rovněž ukázněným divákům,
kterých se sešlo kolem trati velké množství.
O hudební doprovod se staral pan Paleček
a celý den nás zahrnovala informacemi o dění
v areálu a na trati paní Jarka Mlezivová.
Koutník Jiří, místopředseda AMK Kdyně
Babičky zaujalo Kdyňsko očima dětí
Velikonoční turnaj
v Chodské Lhotě
Obyvatelé Domu seniorů Kdyně navštívili velmi pěknou výstavu Kdyňsko očima dětí
v Muzea příhraničí.
Se zájmem si prohlédli, jak děti
dokáží
výtvarně
ztvárnit své představy o městě a okolí.
(ds)
Vítám vás přátelé v té naší vesnici
kde stolní tenis má krásnou tradici
už jsou tu zase svátky jara
vítá vás lhotecká nová hala
je zde opět tradice
Turnaj ve stolním tenise
U stolů zelených, kde není rozdílu
zdravím vás jménem našeho oddílu
přeji vám nádherné sportovní zážitky
s chutí a zápalem dejme se do bitky
Však v duchu fair play
a s úctou k soupeři
vždyť jenom gentleman ve sportu vítězí.
Jen věci příjemné, ať řeší arbiter
vstupenkou k protestu je kořalky půllitr
Vítězná trofej
Nakonec pak přidám větu,
pro naše hráče ricochetu
i vám přeji radost ze hry
a věřím, že v budoucnu
stavíte se každým rokem
na turnaji lhotských snů.
Dejte tělu, co si žádá,
přestanou vás bolet záda
vždyť sport není času zmar
– proto sportu třikrát ZDAR
Váš partner pro
letošní léto!
Hrady, zámky, tvrze,
jak je neznáte
Velikonočního turnaje se letos zúčastnilo 37 hráčů, z toho 6 hrálo ricochet
a 31 stolní tenis.
Milan Zajíc
Myslivecké sdružení Koráb hodnotilo ulovené
trofeje za rok 2011. První místo, 180 bodů, získala trofej myslivce Rosti Kačírka – paroží
daňka, stáří 9 let.
(f)
Mrákovský volejbal
Oddíl odbíjené žen Sokola Mrákov „A“ je účastníkem okresního přeboru již 29 let.
Mrákovské volejbalistky se pravidelně umisťují v horní polovině tabulky, což dosvědčuje i loňské druhé místo. Radost příznivcům dělají určitě i děvčata z volejbalového „B“ týmu. Mladé odchovankyně Petra Pěnkavy a Heleny Kohoutové prošly soutěží volejbalových nadějí a nyní hrají okresní soutěž.
Oddíl odbíjené žen tradičně organizuje Velikonoční turnaj a pro místní současné
i bývalé hráče populární turnaj smíšených trojic „Trojičky“.
Bohužel hráči a hráčky Sokola Mrákov loňským rokem ukončili činnost v okresním přeboru smíšených družstev, bývalá amatérská volejbalová liga. Od jejího vzniku v roce 2001 byli aktivně zapojeni do původně zamýšlené amatérské soutěže.
Muži, volejbaloví amatéři, ženy, hráčky okresního přeboru. Z rozhodnutí OVVS
Domažlice, kdy se do soutěže mohli hlásit i hráči vyšších soutěží, hraní volejbalu pro
radost pozbylo na významu a Mrákovští se z této soutěže odhlásili. Výborná parta,
která se dala dohromady, však zůstává a táhne mrákovský volejbal dál.
Mrákovské volejbalistky úspěšně zvládly další, v pořadí již 27. ročník
Velikonočního turnaje, který proběhl v tělocvičně ZŠ Mrákov. Zápasů, které se hrály
ve dvou skupinách, se zúčastnilo osm týmů, převážně z okresního přeboru. Vítězem
A skupiny se staly ženy Jiskry Domažlice, které sehrály finále s družstvem Sokola
Mrákov, který vybojoval první místo ve skupině B. Třetí a čtvrtou příčku obsadily
volejbalistky z Poběžovic a Horšovského Týna. Následoval oddíl Postřekova,
Kolovče, Mrákova B a Pasivity Domažlice.
Každé družstvo si odvezlo cenu, která se vázala k tradici velikonočních svátků.
Turnaj se vydařil a pořadatelé se již těší na další ročník následující rok, který bude
probíhat v roce, kdy mrákovský ženský volejbal oslaví 30 let svého trvání.
Majka Kabůrková
Foto vpravo: Mrákovské volejbalistky
15
encyklopedická kniha
a stolní hra
objednávky v TIC Kdyně
www.hradyzamkytvrze.cz
Jaro a začátek léta na Kdyňsku
Na tradičním Běhu Koutem je vždy hojně obsazena disciplína děti do čtyř
let. Závodníci, kteří se zúčastnili, dali do běhu vše. Za podpory nejen rodičů, ale všech přihlížejících, běželi, co jim síly stačily.
Helena Klimentová
Pionýrská skupina Safír Kdyně pořádala Slet čarodějnic a přišlo přes
160 dětí. Přesvědčte se na www.safir.pionyr.cz.
Kreslovu studánku odemykala školní družina při ZŠ Kdyně. Příští výlet bude
na Branišovské louky.
Kolovečské mažoretky pochodují při oslavách osvobození městyse.
Nejlepší sokolníci v České republice předvedli dvanáct loveckých dravců při
ukázkách lovu a létání v lomečku u Starého Klíčova. Přihlížela více než stovka nadšených diváků.
PS Safír pořádala „víkendovku“ na Orlovicích. V rámci her si vyzkoušelo dobu ledovou více jak čtyřicet dětí.
16