program zlepšování kvality ovzduší zóna cz06z
Transkript
PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓNA CZ06Z – JIHOVÝCHOD VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Říjen 2015 Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16 186 00 Praha 8 tel.:+420 234 134 236 www.integranet.cz 2 Tato zpráva byla připravena sdružením společností Integra Consulting s.r.o. a Regionální centrum EIA s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní použití Ministerstva životního prostředí ČR. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení této citace: Integra Consulting a Regionální centrum EIA: Dokumentace vyhodnocení vlivů koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z – Jihovýchod“ na životní prostředí a veřejné zdraví, MŽP ČR, 2015. V Praze, …………………………………. Mgr. Martin Smutný, jednatel Integra Consulting s.r.o. 4 OBSAH 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 17 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU 17 1.2 OBSAH KONCEPCE 18 1.3 CÍLE KONCEPCE 20 1.4 VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM 21 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 23 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ 23 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 23 2.3 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 41 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY 47 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH 50 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ 51 5.1 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI 51 5.2 HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ 70 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 77 6.1 HODNOTÍCÍ RÁMEC 77 6.2 POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO 78 6.3 VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ 82 6.4 PŘESHRANIČNÍ VLIVY 4 5 109 5 7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. 110 7.1 OVZDUŠÍ 110 7.2 VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 112 7.3 EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ 113 7.4 VODA 113 7.5 PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ 113 7.6 PŘÍRODA A BIODIVERZITA, LESNÍ EKOSYSTÉMY 113 7.7 ODPADY 114 7.8 KULTURNÍ PAMÁTKY 114 7.9 HLUK 114 8 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) 115 8.1 VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT 115 8.2 POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 115 8.3 PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ 116 9 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 10 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONCEPCE. (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ 117 K ELIMINACI, MINIMALIZACI ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ 120 11 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ 121 12 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 122 12.1 POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ 122 12.2 CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 127 12.3 HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ 135 12.4 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ 144 13 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ 146 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 6 150 13.1 PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ 150 13.2 PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ 150 14 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 155 14.1 NÁVRH STANOVISKA 155 15 SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH 158 15.1 PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ 158 7 8 Řešitelský kolektiv posouzení vlivů na životní prostředí Mgr. Martin Smutný, Integra Consulting s.r.o. autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí metodika hodnocení vlivů, expertní hodnocení vlivů email: [email protected] Mgr. Simona Kosíková Šulcová, Integra Consulting s.r.o. celková koordinace, expertní hodnocení vlivů, zpracování dokumentace hodnocení vlivů email: [email protected] Mgr. Michal Musil, Integra Consulting s.r.o. expertní hodnocení, zpracování dokumentace hodnocení vlivů email: [email protected] Ing. Jiří Dusík, Integra Consulting s.r.o. metodika hodnocení email: [email protected] Ing. Andrea Šandová, Integra Consulting s.r.o. zpracování dokumentace hodnocení vlivů email: [email protected] Ing. Radim Seibert, Regionální centrum EIA s.r.o. hodnocení vlivů na ovzduší email: [email protected] Ing. Jitka Kaslová, Regionální centrum EIA s.r.o. expertní hodnocení vlivů email: [email protected] Mgr. Michala Kopečková, Občanské sdružení Ametyst autorizovaná osoba dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, přírodu a ekosystémy e-mail: [email protected] MUDr. Eva Rychlíková, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem autorizovaná osoba dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví hodnocení vlivů na veřejné zdraví e-mail: [email protected] Ing. Jana Moravcová, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem hodnocení vlivů na veřejné zdraví e-mail: [email protected] 10 Seznam zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny AOx halogenové organické sloučeniny BSK5 biologická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody) ClU chlorované uhlovodíky CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody) CHSKMn chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody) ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad Cd kadmium DP dobývací prostor EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EVL evropsky významná lokalita FKOLI fekální a koliformní bakterie GIS geografický informační systém GIT gastrointestinální ústrojí – trávicí trakt HIA hodnocení vlivů na zdraví (Health Impact Assessment) CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc ICHS ischemická choroba srdeční IPPC integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control) LCA posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment) LP ložisková plocha LULUCF sektor využívání krajiny, změn ve využívání krajiny a lesnictví v rámci reportingu o emisích skleníkových plynů podle Kjótského protokolu (Lanu Use, Land Use Change and Forestry) MVA malá vodní elektrárna MZe Ministerstvo zemědělství ČR MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR N dusík 11 NEK-NPH norma environmentální kvality – nejvyšší přípustná hodnota NEK-RP norma environmentální kvality – roční průměr NEL nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) NL nerozpuštěné látky NP národní park OI oblastní inspektorát OOP orgány ochrany přírody ORP obec s rozšířenou působností OZE obnovitelné zdroje energie P fosfor PO ptačí oblast PAU Polycyklické aromatické uhlovodíky POK Politika ochrany klimatu v ČR PR přírodní rezervace PRV Program rozvoje venkova PUPFL pozemek určený k plnění funkcí lesa Q průtok SEA posuzování vlivů koncepcí Environmental Assessment) SEKM Systém evidence kontaminovaných míst SEZ stará ekologická zátěž ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy VÚV Výzkumný ústav vodohospodářský ZOPK zákon o ochraně přírody a krajiny ZPF zemědělský půdní fond ZPV zákon o posuzování vlivů na životní prostředí ZÚR Zásady územního rozvoje ZVLCHD/ZCHD zvláště chráněné druhy ZVLCHÚ/ZCHÚ zvláště chráněné území 12 na životní prostředí (Strategic Název koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ06Z – Jihovýchod (dále též jen „Program“ nebo „PZKO“) Předkladatel: Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 IČ: 00164801 Oprávněný zástupce předkladatele: Bc. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10, PSČ 100 10 Telefon: +420 267 122 835 Email: [email protected] Oprávněný zástupce zpracovatele SEA: Mgr. Martin Smutný jednatel Integra Consulting s.r.o. Pobřežní 16, 186 00, Praha 8 – Karlín Tel.: +420 234 134 236 E-mail: [email protected] Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: Ministerstvo životního prostředí ČR Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC 13 14 Legislativní rámec posuzování Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení vlivů Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z – Jihovýchod (dále též jen „Program“ nebo „PZKO“) proběhlo dle požadavků výše uvedeného zákona. Při zpracování posouzení byly zohledněny metodické přístupy k SEA popsané v relevantních mezinárodních dokumentech či metodických pokynech jiných států např. „Resource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on SEA (OSN a REC, 2007)“ nebo „A Practical Guide to the Strategic Environmental Assessment Directive, UK (Kancelář premiéra, 2005)“. Obsah a rozsah SEA programu zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z – Jihovýchod byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí ze dne 9. září 2015, číslo jednací 63184/ENV/15. 15 16 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod je připraven dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ06Z ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku 2020. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod byl zpracován v rámci projektu „Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší“ (dále též jen „Strategie“). Program je zpracován v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5 zákona. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace (stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu (§ 9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší, stanovují opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi významná nová opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů a lhůt k jejich dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro vybrané skupiny vyjmneovaných stacionárních zdrojů dle přílohy č. 2 zákona a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány problémy a příčiny zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení není na regionální úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní a reflektovány v Národním programu snižování emisí ČR. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod byl zpracován v rámci projektu „Strategie“ („Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší“). Přípravy všech podkladových materiálů i vlastního Programu se účastnila široká skupina subjektů. Pro účely projednání byly zřízeny na regionální úrovni řídící výbory pro každou zónu a aglomeraci. V řídících výborech byly zastoupeny, kromě ministerstva životního prostředí (dále také „MŽP“), i ministerstva dopravy, pro místní rozvoj ČR, průmyslu a obchodu, zemědělství, financí i vnitra, orgány kraje, obcí s rozšířenou působností a obcí, Asociace krajů, Svaz měst a obcí a environmentální nevládní organizace (zástupci Zeleného kruhu) a dalších odborných organizací (ČHMÚ, ČIŽP, Státní fond životního prostředí, Ředitelství silnic a dálnic, atd.). Tyto subjekty měly možnost se na tvorbě strategických dokumentů k ochraně ovzduší podílet a opakovaně je v průběhu přípravy připomínkovat. Připomínky byly průběžně zapracovávány. V červenci 2013 a dubnu 2014 proběhla dvě kola jednání hlavního řídícího výboru (na národní úrovni), v průběhu měsíců prosinec 2013 – duben 2014 se dvakrát setkaly i všechny regionální řídící výbory ustavené na úrovni všech zón a aglomerací. V listopadu a prosinci 2014 pak byly jak hlavní řídící výbor, tak regionální řídící výbory seznámeny s pre-finálními verzemi 17 dokumentů. Výstupy jednotlivých etap přípravy Programu byly průběžně poskytovány všem zapojeným subjektům, připomínky jsou v maximální možné míře zohledněny. Veškeré podkladové materiály i výsledné znění Programů byly zveřejněny rovněž na webových stránkách MŽP. Program zlepšování kvality ovzduší – zóna CZ06Z Jihovýchod, stejně jako Programy zlepšování kvality ovzduší pro ostatní zóny a aglomerace, bude vydán Ministerstvem životního prostředí formou opatření obecné povahy a zveřejněn ve věstníku MŽP. 1.2 OBSAH KONCEPCE Hlavní dokument PZKO obsahuje, úvodní část, analytickou část, návrhovou část a implementační část. Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a především stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření navržená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby byla dobrá kvalita ovzduší udržena a nedošlo k jejímu zhoršení. V oblastech zóny, kde je imisní limit překročen, musí být implementována stanovená opatření a to v rozsahu uvedeném v Programu. Opatření byla stanovena za pomocí rozptylové studie a byla modelově sestavena způsobem, aby v zóně došlo k dosažení zákonem požadované kvality ovzduší. Program vychází z údajů o emisích a imisním zatížení, které jsou zpracovávány Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro zpracování Programu byl jako referenční rok použit rok 2011 (zpracování Programu bylo zahájeno v červnu 2013, rok 2011 byla poslední dostupná a validní emisní data). K roku 2011 je vztažena analýza příčin znečištění ovzduší, či např. navržená opatření. Analýza znečištění ovzduší zahrnuje nicméně podrobné informace za roky 2003 – 2013. Program je zpracován z podrobných podkladů (podkladové materiály), které nejsou přímou součástí nebo přílohami Programu. Tyto materiály byly poskytnuty krajským úřadům a dalším členům regionálního řídícího výboru k připomínkám a dalšímu využití a byly rovněž zveřejněny na webových stránkách MŽP. Podkladové materiály jsou členěny následovně: Část 01 – Popis řešeného území, Část 02 – Analýza úrovně znečišťování (Emisní analýza), Část 03 – Analýza úrovně znečištění (Imisní analýza), Část 04 – Rozptylová studie, Část 05 – SWOT analýza, 18 Část 06 – Vyhodnocení opatření přijatých před zpracováním programu, Část 07 – Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší. Program obsahuje následující kapitoly: A. ÚVOD B. ZÁKLADNÍ INFORMACE B. 1. Vymezení a popis zóny CZ08Z Moravskoslezsko B. 2. Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice) B. 3. Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu C. ANALÝZA SITUACE C. 1. Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech – vyhodnocení období 2003 - 2012 C. 2. Aktuální úrovně znečištění C. 3. Odhad vývoje úrovně znečištění C. 4. Celkové množství emisí v oblasti C. 5. Analýza příčin znečištění C. 6. Výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením C. 7. Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí C. 8. Opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané aglomeraci a hodnocení účinnosti těchto opatření C. 9. SWOT analýza D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU D. 1. Identifikace cílů a priorit D. 2. Prioritní kategorie zdrojů D. 3. Územní priority D. 4. Matice logického rámce E. POPIS OPATŘENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ E. 1. Emisní stropy E. 2. Regulace vyjmenovaných zdrojů v souladu s §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší 19 E. 3. Doporučené prověření provozu vyjmenovaných zdrojů s významným imisním příspěvkem v ORP, kde nedochází k překročení imisního limitu E. 4. Popis opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší E. 5. Financování stanovených opatření F. ODHAD PLÁNOVANÉHO PŘÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ VYJÁDŘENÝ PROSTŘEDNICTVÍM VHODNÝCH INDIKÁTORŮ A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH LIMITŮ F. 1. Odhad vývoje úrovně znečišťování F. 2. Indikátory a monitorování implementace Programu G. 1.3 SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ CÍLE KONCEPCE Cílem Programu je dosáhnout na celém území zóny CZ06Z Jihovýchod splnění imisních limitů1 daných zákonem o ochraně ovzduší. Hlavní specifické cíle Programu jsou stanoveny tak, aby: došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány a současně byla udržena a zlepšována kvalita ovzduší také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Z uvedeného cíle pro CZ06Z pak vyplývají následující řešené znečišťující látky: suspendované částice: o PM10Chyba! Záložka není definována. - dochází k dlouhodobému plošnému překračování imisního limitu pro 24hodinové koncentrace, o PM2,5 – dochází k lokálnímu překračování ročního imisního limitu, benzo(a)pyren: dochází k plošnému dlouhodobému překračování imisního limitu. 1 To znamená dosáhnout imisních limitů u dnes problémových znečišťujících látek, kterými jsou tzv. „řešené znečišťující látky“ 20 U ostatních znečišťujících látek není, dle prostorové interpretace imisních dat ČHMÚ (na základě vyhodnocení pětiletých průměrů), indikováno dlouhodobé překračování imisního limitu. Pro každou řešenou znečišťující látku jsou na úrovni zóny CZ06Z Jihovýchod stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění vyplývá z podílů na celkových emisích jednotlivých škodlivin a zejména na imisním příspěvku jednotlivých skupin zdrojů: 1.4 Spalování pevných paliv ve zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění – významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM10 a PM2,5. Vytápění domácností významně přispívá k imisnímu zatížení v chladné části roku a v období nepříznivých rozptylových podmínek. Mobilní zdroje (doprava) – významný zdroj imisního zatížení PM10 a PM2,5, v závislosti na intenzitě dopravy rovněž velmi významný zdroj imisního zatížení benzo(a)pyrenem. Vyjmenované bodové stacionární zdroje a stavební činnost – zdroje primárních a fugitivních emisí PM10 a PM2,5. Zdroje prekurzorů sekundárních aerosolů (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO2 a NOX). Nevyjmenované zdroje fugitivních emisí pevných částic (TZL, PM10) stavební činnost, větrná eroze ze zemědělských pozemků. VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM Vzhledem k účelu a charakteru koncepce lze očekávat vazby PZKO s řadou regionálních a místních, případně národních dokumentů. Níže je uveden přehled nejdůležitějších relevantních strategických dokumentů, podrobněji se SEA vyhodnocení této problematice věnuje v kapitole 5.2. Dokumenty ČR - národní úroveň: Státní politika životního prostředí Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Státní energetická koncepce Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů Druhý Akční plán energetické účinnosti České republiky Surovinová politika ČR Národní program snižování emisí Plán odpadového hospodářství ČR Rámcová směrnice o změně klimatu a Kjótský protokol 21 Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Akční plán zdraví a životní prostředí Dokumenty pro území kraje Vysočina - regionální úroveň: Koncepce památkové péče v Kraji Vysočina 2013-2016 Program rozvoje Kraje Vysočina Strategie Kraje Vysočina 2020 Plánování v oblasti vod Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina – 2012 Plán odpadového hospodářství Dokumenty pro území Jihomoravského kraje - regionální úroveň: Generel dopravy Jihomoravského kraje Generel krajských silnic Jihomoravského kraje Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje 22 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod je zpracován pro území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje vyjma okresu Brnoměsto2. Členění na zóny a aglomerace vychází z přílohy č. 3 k zákonu o ochraně ovzduší. Zóna CZ06Z Jihovýchod pokrývá správní obvod kraje Vysočina a Jihomoravského kraje vyjma okresu Brno-město. Následující okresy tvoří území zóny: Blansko, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo (Kraj Jihomoravský); Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina). 2.1.1 VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY Územně samosprávné členění České republiky vychází ze základních jednotek – obcí. Jako vyšší územně samosprávné celky jsou definovány kraje. Předpokládá se ovlivnění území dvou krajů České republiky: Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě Jihomoravský kraj, se sídlem v Brně 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Níže jsou popsány základní charakteristiky stavu životního prostředí potenciálně relevantní z hlediska problematiky řešené v posuzované koncepci. 2.2.1 OVZDUŠÍ K hlavním problémům kvality ovzduší v ČR v současné době patří znečištění suspendovanými částicemi, benzo(a)pyrenem a přízemním ozonem. 2 Jihomoravský kraj je v rámci zóny CZ06Z Jihovýchod chápán bez zahrnutí území Statutárního města Brna (okres Brno-město). Statutární město Brno je zákonem o ochraně ovzduší stanoveno jako samostatná aglomerace CZ06A, pro kterou je zpracován samostatný PZKO 23 Z hlediska zdravotních dopadů v ČR je rozhodující znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi (PM10 a zejména PM2,5) a na ně vázanými perzistentními organickými polutanty (POP), zejména polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Významný podíl na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi mají sekundární částice vznikající z prekurzorů v ovzduší, za které jsou považovány NOx, SO2, NH3 a VOC. Emise ze spalovacích procesů v podobě oxidů dusíku a oxidu siřičitého mají negativní vliv na ekosystémy, ať už přímým poškozováním vegetace či v podobě kritických zátěží v důsledku acidifikace půd. Emisní situace Dominantní podíl na celkových emisích v zóně má Jihomoravský kraj (1/4 až 1/3 emisí, v případě CO a VOC je podíl Kraje Vysočina vyšší (okolo 40%). Zásadní rozdíl v množství produkovaných emisí mezi jednotlivými kraji je v sektoru velkých průmyslových zdrojů, naopak nejméně se liší dotčené kraje velikostí emisí z individuálního vytápění domácností. Na základě emisní bilance ČHMÚ je na následujícím grafu znázorněn vývoj velikosti emisí jednotlivých znečišťujících látek v zóně CZ06Z Jihovýchod v uplynulých letech. Obrázek č. 1: Vývoj emisí TZL, SO2, NOx a VOC v zóně CZ06Z Jihovýchod v letech 2001-2011 60 000 18 000 SO2 [t/r] 16 000 50 000 NOx [t/r] 40 000 CO [t/r] 12 000 10 000 30 000 8 000 20 000 TZL, VOC SO2, NOx, CO 14 000 TZL [t/r] VOC [t/r] 6 000 4 000 10 000 2 000 0 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 0 Zdroj: Emisní bilance ČHMÚ Klesající trend znečištění lze sledovat u většiny látek až od roku 2006 až 2008. Pouze v případě SO2 trvá pokles emisí delší dobu (cca od roku 2004). Nejstrmější pokles v posledních letech vykazují emise CO a VOC. Jako mírný lze v hodnoceném období jako celku hodnotit pokles emisí NOx a SO2. Neuspokojivý trend (počáteční nárůst a přibližně od roku 2006 stagnace) přetrvával v hodnoceném období v případě TZL. Trend TZL je v zóně Jihovýchod zcela dominantně určován produkcí emisí ze silniční dopravy. Na mírném poklesu SO2 se podílely všechny kategorie 24 zdrojů (REZZO1 až REZZO4), přičemž v absolutní hodnotě nejvíce ovlivňovaly emise této látky velké průmyslové zdroje a vytápění domácností. V případě všech ostatních hodnocených látek je trend emisí určen produkcí v automobilové dopravě. Jiné zdroje nemohou s ohledem na jejich absolutně malý podíl emisní situaci v zóně podstatným způsobem ovlivnit. S ohledem na emisní vývoj lze v zóně Jihovýchod za prioritní látku považovat tuhé znečišťující látky, zejména s ohledem na: stagnaci velikosti emisí ve všech sektorech zdrojů kromě velkých průmyslových podniků, které mají v emisní bilanci nízký podíl; doprovodné znečištění na povrchu částic v podobě především polycyklických aromatických uhlovodíků, včetně benzo(a)pyrenu. Imisní situace V uplynulých 5-ti letech došlo v zóně CZ06Z Jihovýchod dle pětiletých průměrů koncentrací publikovaných ČHMÚ k překročení imisních limitů stanovených pro: nejvyšší denní koncentrace suspendovaných částic PM10 - větší města v Jihomoravském kraji a jejich blízké okolí (Břeclav, Kyjov), limitu se blíží koncentrace na řadě dalších míst v Moravské bráně a v údolí řeky Moravy (kromě místních zdrojů zde ke zhoršené kvalitě ovzduší přispívá dálkový transport z Moravskoslezského a Olomouckého kraje); průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu - zejména ve městech, převážně v Jihomoravském kraji (např. Břeclav, Znojmo, Hodonín, Třebíč) a v oblasti podél toku Moravy, méně často také v sídlech v kraji Vysočina. Výše uvedené překročení imisních limitů hodnocených látek je doložitelné také výsledky měření na stanicích imisního monitoringu. Celkově nejvíce zatíženou oblastí je jižní část zóny v údolí řeky Moravy. Nevyhovující imisní situaci v zóně rozhodující měrou působí kombinovaný vliv dopravy (zejména centra měst) a individuálního vytápění pevnými palivy (plošný vliv ve všech obcích, zejména na periferiích měst a v menších sídlech). Pro látky, které v zóně CZ06Z Jihovýchod překračují imisní limity, lze na základě porovnání pětiletého průměru imisních koncentrací za období let 2007 - 2013 s pětiletým průměrem za období let 2009 - 2013 konstatovat následující celkové trendy vývoje znečištění v zóně: imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 stagnují (změna průměrných ročních koncentrací je neprůkazná - o méně než 1% ročně), imisní koncentrace benzo(a)pyrenu významně narůstají (nárůst o cca 15% ročně); v obou krajích je relativní nárůst obdobný. Změna skladby ani emisní úrovně zdrojů s významným vlivem na kvalitu ovzduší se v hodnocené zóně do roku 2020 nepředpokládá. V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny 25 znečišťujících látek zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší bez významné změny. V případě benzo(a)pyrenu by bez provedení posuzované koncepce mohlo dojít ke zmírnění nárůstu koncentrací v návaznosti na snížení emisí z individuálního vytápění domácností vyvolané modernizací spalovacích zařízení (zákaz prodeje emisně nevyhovujících zařízení od roku 2014 a zákaz provozu těchto zařízení od roku 2022). Bez realizace koncepce by nedošlo ke snížení stávající imisní zátěže prioritních látek (suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu). Dosavadní údaje naopak v případě benzo(a)pyrenu indikují další zhoršení situace. 2.2.2 VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Vývoj situace v uplynulých letech V obou krajích a tedy v celé zóně žilo k roku 2013 1680287 obyvatel, za pět let přibylo cca 2000 osob. V obou krajích lze ale sledovat rozdílný vývoj. Přibylo dětí do 15 let, dvojnásobně přibylo obyvatel starších 65 let. V kraji Vysočina však celkem ubylo obyvatel o přibližně 5000 (4783), znamená to tedy, že významně ubývá v kraji obyvatel v produktivním věku. To se neděje na Jižní Moravě. Obrázek č. 2: Počet obyvatel v zóně Jihovýchod v letech 2009 - 2013 Zdroj: ČSÚ V posledních dvou letech se počet obyvatel celkem neměnil. 26 Obrázek č. 3: Počet obyvatel skupiny 0-14 let v zóně JV v letech 2009-2013 Zdroj: ČSÚ Dětí v celé zóně přibývalo během celých pěti let. Obrázek č. 4: Počet obyvatel ve věku 65 a více let v zóně Jihovýchod v letech 20092013 Zdroj: ČSÚ A daleko více osob starších 65 let. 27 Obrázek č. 5: Hrubá míra úmrtnosti v zóně Jihovýchod v letech 2009-2013 Zdroj: ČSÚ Úmrtnost pro všechny diagnózy během let kolísala, v roce 2012 se dokonce zvýšila. Obrázek č. 6: Hrubá míra úmrtnosti na choroby oběhového systému a novotvary v zóně Jihovýchod v letech 2009-2013 Zdroj: ČSÚ Během pěti posledních let došlo k nepatrnému snížení počtu úmrtí na novotvary a pomalu klesá i hrubá míra úmrtnosti pro kardiovaskulární onemocnění, které je hlavní příčinou úmrtí. 28 Obrázek č. 7: Kojenecká úmrtnost v zóně Jihovýchod a v obou krajích zóny v letech 2009-2013 Zdroj: ČSÚ Kojenecká úmrtnost byla velmi nízká, v roce 2012 však díky vzestupu v Jihomoravském kraji narostla pro celou zónu na 3/1000 narození. V roce 2013 došlo k poklesu. Hlavní faktory ovlivňující dosavadní vývoj Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či determinanty. Vnitřními determinanty jsou genetické dispozice, osobní historie, prodělané nemoci, očkování, fyziologický stav, zevními pak životní styl, výživa, profese, návyky, zlozvyky, chemické látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené prostory, kde se člověk vyskytuje. Tyto determinanty se prolínají a působí na člověka v klastrech spojených se sociální determinací tj. vzděláním, zaměřením, zaměstnáním bývalou profesí, pohlavím, náboženstvím, přesvědčením aj. Podle WHO je 23% nemocí spojených s faktory životního prostředí a je tedy preventabilních tj. lze jim předejít. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může být jak negativní, tak pozitivní. Účast determinantů na globální zátěži zdraví, vnější ovzduší a ovzduší pronikající dovnitř budov způsobující zdravotní rizika, publikovala WHO v roce 2004. Je nutno upozornit, že uvedená fakta v grafu platí pro světovou populaci a „indoor smoke“ platí pro ohniště a topeniště uvnitř obydlí většinou bez kouřovodu. Nicméně znečištění měst jak v „bohatých“ státech, tak v rozvíjejících se, se na zdraví významně podílí (WHO, 2013). 29 Obrázek č. 8: Úmrtí a environmentální rizika Zdroj: WHO Existující legislativní limity a hlavní stávající problémy V zóně CZ06Z Jihovýchod jsou překračovány osmihodinové klouzavé průměry ozónu v Kuchařovicích, Mikulově Sedlci. Okresy Břeclav, Znojmo a Hodonín představují v kraji vnitřní periferii. Mezi okresy Jihomoravské kraje jsou naznačeny poměrně významné rozdíly, svědčící o nižší mzdě proti České republice, ale v rámci kraje i v pohraničních okresech. Naznačený je i pomalejší růst mzdy v pohraničí v průběhu let. Významné rozdíly v rámci Jihomoravského kraje (JMK) vykazuje i nezaměstnanost v okresech JMK, významně vyšší nezaměstnanost je opět v okresech při hranici s Rakouskem. Znojmo, Břeclav a Hodonín jsou okresy, které dlouhodobě mají nižší střední délku života u mužů proti ostatním okresům v kraji. Ukazatele zdraví pravděpodobně souvisejí daleko více se sociálními faktory, ekonomickou situací a zejména se způsobem života mužské skupiny populace v této vinorodné zóně, než se znečištěním ovzduší, které, kromě ozónu nepřekračuje imisní limity. 2.2.3 EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z hlediska klimatu a jeho změn je k hodnocenému dokumentu relevantní zejména problematika emisí skleníkových plynů. Od roku 1994 je na úrovni ČR trend snižování emisí skleníkových plynů trvalý a případné fluktuace jsou způsobeny např. rozdílnými teplotami v zimních obdobích, meziročními změnami HDP či mírou implementace přijímaných opatření. Znatelný je pokles emisí v sektoru energetiky (stacionární spalování) a v sektoru zemědělství, naopak dlouhodobě narůstají emise z dopravy. K poklesu emisí dochází ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních sektorech (bydlení, instituce a služby). Vzhledem k tomu, že do roku 2011 poklesly celkové emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 34,76 % (včetně 30 LULUCF), respektive o 31,91 % (bez LULUCF), lze s vysokou pravděpodobností předpokládat úspěšné dosažení národního emisního cíle pro první kontrolní období Kjótského protokolu (2008 – 2012). Pozitivně se projevuje trend klesajícího podílu tuhých paliv a nárůst podílu zemního plynu. Pozitivní vliv lze také připsat energetickým úsporám (nové výrobní technologie, lepší spotřebiče, zateplování budov apod.). Obdobnou situaci lze konstatovat i pro území Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zejména v Jihomoravském kraji se nacházejí významné průmyslové podniky a energetická zařízení. Tyto sektory – spolu s dopravou, zemědělstvím a sektorem LULUCF – jsou zásadní z hlediska emisí skleníkových plynů. 2.2.4 VODA Na dotčeném území se nachází důležité evropské rozvodí. Voda z východní části kraje Vysočina je odváděna do Severního moře (např. Žirovnice, Kamenice, Želivka, Sázava a Doubrava), zatímco většina ostatního území je odvodňována do Černého moře. Z hlediska průměrného ročního průtoku patří mezi největší řeky na Vysočině Jihlava, Sázava a Želivka. Většina zájmového území (včetně celého Jihomoravského kraje) je součástí povodí řeky Moravy. Toto povodí se v zájmovém území skládá ze dvou samostatných hydrologických celků, které se v mnoha aspektech chovají odlišně; prvním je povodí Moravy nad soutokem řek Moravy a Dyje (zasahující do zájmového území na severovýchodě a východě Jihomoravského kraje) a druhým je dílčí povodí Dyje (východní část kraje Vysočina a většina území JMK). Na území JMK jsou tak hlavními vodními toky Dyje se Želetavkou, Svratka, Svitava, Jihlava a Oslava, Kyjovka a Morava (s přítoky a dopravními cestami), Haná, či Jevišovka. Cca 50 % vodních toků je v Jihomoravském kraji je upraveno a na rozsáhlých plochách bylo provedeno odvodnění a meliorační úpravy drobných vodních toků, což se nepříznivě projevilo na vodním režimu v krajině (rozkolísání povrchového odtoku, změny splaveninového režimu, zrychlení odtoku velkých vod, zmenšení zásob podzemní vody, snížení samočisticí schopnosti toků). V severní části kraje Vysočina se nachází chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy, která zasahuje severovýchodní část okresu Žďár nad Sázavou a severovýchodní cíp okresu Havlíčkův Brod. Do JMK zasahuje CHOPAV kvartér řeky Moravy. Vodní toky v kraji Vysočina představují významné zdroje pitné vody pro obyvatele Kraje Vysočina i sousedních krajů. Vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce zásobuje mj. Prahu, vodárenská nádrž Vír na řece Svratce zásobuje pitnou vodou i brněnskou aglomeraci. Dalšími regionálně významnými zdroji v kraji Vysočina jsou vodárenské nádrže Mostište, Hubenov a Nová Ríše. Z celkového množství odběrů vod je asi 20 % z podzemních zdrojů. Obyvatelé JMK jsou, pokud jde o povrchové zdroje, zásobováni kromě 31 nádrže Vír též z nádrží Vranov, Znojmo, Opatovice a Boskovice. V JMK jsou nicméně rozhodujícím zdrojem pro zásobování obyvatelstva podzemní vody, jejichž podíl dosahuje cca 87 %. V rámci Jihomoravského kraje je využíváno šest zdrojů minerálních vod (Buchlovice a Šaratice v okrese Vyškov, Skalka a Hodonín v okrese Hodonín, Charvátská Nová Ves v okrese Břeclav, Pasohlávky v okrese Brno-venkov). V roce 2012 bylo v Jihomoravském kraji napojeno na kanalizaci 87,7 % obyvatel. Z celkového počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu je téměř 94 % napojeno na kanalizační síť, ze které jsou odpadní vody odváděny do čistíren odpadních vod (83 % všech obyvatel). V kraji Vysočina bylo v roce 2012 85,9% obyvatel bydlících v domech, napojených na kanalizaci. Kvalita povrchových vod v kraji Vysočina je relativně dobrá, především horní toky spadají převážně do I. a II. třídy (dle ČSN 75 7221). Některé úseky středních a dolních toků jsou však znečištěné, hlavními zdroji znečištění vod jsou komunální odpadní vody ze sídel a plošné znečištění ze zemědělství, v menší míře pak průmysl především masný, kožedělný a papírenský. Mezi nejvíce znečištěné patří horní tok Jihlavy, Rokytná a Želetavka. Významné vodní toky v Jihomoravském kraji mají své nejméně znečištěné horní úseky toků mimo území kraje. K více znečištěným patří málo vodné toky, protékající průmyslovými aglomeracemi, jako je dolní tok Svratky (vysoký celkový fosfor, halogenované organické sloučeniny, olovo, suma polychromovaných bifenylů – v profilu Židlochovice jsou v bentických organismech opakovaně naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR). Převážně do III. – IV. třídy čistoty patří Jihlava, Svratka, Svitava a dolní toky Dyje a Moravy, do V. třídy čistoty patří Rokytná, Trkmanka a Litava. Dle vodohospodářské bilance dílčího povodí Dyje za rok 2013 došlo v porovnání s předcházejícím dvouletím k mírnému nárůstu podílu profilů v nevyhovující IV. a V. třídě jakosti u ukazatelů BSK5 a dusičnanový dusík. Nejhoršími toky sledovanými Povodím Moravy, s. p. v dílčím povodí Dyje zůstávají i nadále Trkmanka, Litava (Cézava), Kyjovka, Bílý potok, Jihlava a Rakovec. Z hlediska znečišťení vod toxickými látkami, které jsou v ČR typickou součásti atmosferická depozice s vlivy na vody (kovy vázané na prachové částice, benzo-a-pyren) je situace v celém širším povodí uspokojivá. Dle Vodohospodářské bilance dílčího povodí Dyje za rok 2013 a Vodohospodářská bilance dílčího povodí Moravy za rok 2013 se až na jednu výjimku všechny toky z hlediska znečištění kovy a specifickými organickými sloučeninami řadily do I. a II. třídy dle ČSN 75 7221 (výjimkou byl Zn, kde sledované závěrné profily dosahovaly III. třídy dle ČSN 75 7221). S výjimkou profilu Moravská Sázava v Rájci (v ukazateli rtuť) nebyl žádný z hodnocených profilů shledán nevyhovujícím dle NV 61/2003 Sb. ani z hlediska obsahu kovů ani z hlediska polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) – tedy skupiny látek, do níž patří i benzo-a-pyren. 32 2.2.5 PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Převažující geologické a geomorfologické charakteristiky obou dotčených krajů se poměrně výrazně liší. Většinu území kraje Vysočina zaujímá Českomoravská vrchovina charakteristická převážně vrchovinným reliéfem a přechody do pahorkatin. Je tvořená převážně přeměněnými horninami – rulami, amfibolity, migmatity, které jsou na některých místech prostoupeny hlubinnými vyvřelinami, izolovaně též hadcii či krystalickými vápenci (např. u Ledče nad Sázavou). Směrem na jihovýchod nabývá území charakteru přechodné oblasti mezi hercynskou Českomoravskou vrchovinou a panonským Dyjskosvrateckým úvalem. Charakteristické jsou zde mírně zvlněné plošiny s hluboce zařezanými údolími toků JV směru. Na území Jihomoravského kraje se stýkají dvě regionálně geologické jednotky prvého řádu – Český masiv a Karpatská soustava. Rozhraní mezi nimi prochází zhruba po linii Znojmo – Brno – Vyškov. V Západní části Jihomoravského kraje převládají přeměněné horniny východní části Českého masivu, v nichž se utvořila hluboká vkleslina označená jako Boskovická brázda, vyplněná převážně karbonskými sedimenty, jako jsou slepence, pískovce, prachovce a jílovce s uhelnými slojemi. V severní části kraje se nachází horniny Moravského krasu (slepence, arkózové pískovce s významnými polohami vápenců a také břidlic), v centrální části kraje se vyskytují hlubinné vyvřeliny Brněnského a Dyjského masivu. Na ně navazují horniny Karpatské předhlubně (pískovce, prachovcové jíly a jílovce), vnějšího flyše (slepence, droby, prachovce, pískovce a břidlice) a sedimenty Vídeňské pánve zasahující až do Jihomoravského kraje (slepence, písky, jílovce). Kraj Vysočina je poměrně chudý na nerostné suroviny. Netěží se zde žádná paliva. Pro území jsou typická ložiska stavebního kamene (např. žuly v okolí Telče a Lipnice nad Sázavou), cihlářské a živcové suroviny, dále pak vápence, a hospodářsky nevýznamná ložiska měděné rudy a polymetalické rudy. Nadregionální význam mají těžená ložiska uranových rud v Dolní Rožínce. V Jihomoravském kraji jsou významnou nerostnou surovinou vápence (lomy Mokrá, Lažánky, Zblovice, největší ložiska v CHKO Moravský kras a Pálava jsou chráněna) a štěrkopísky (Tasovice, Božice, Bratčice, Smolín, Oblekovice, Valtice, Kunštát a další). Dále se v kraji těží také stavební kámen (Opatovice, Olbramovice, Omice, Tasovice a další), cihlářské suroviny (Šlapanice, Hodonín, Novosedly) a slévárenské písky (Blansko, Spěšov), žáruvzdorné jíly (Březinka) a živcové suroviny (Hrušovany u Brna, Smolín-Žabčice). V kraji se vyskytují také ropná naleziště, a s tím spojená ložiska zemního plynu (např. Bzenec, Břeclav, Lanžhot, Tvrdonice). U Hodonína se těží v malém rozsahu lignit. Nejrozšířenějším půdním typem Vysočiny jsou hnědé půdy (kambizemě). Vznikly převážně na zvětralinách žul a rul ve výškách od 400 do 600 m. n. m. Tyto půdy jsou spíše mělčí s vyšším obsahem skeletu, vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor. Zemědělská půda tvoří asi 60 % rozlohy kraje, zalesněno je 30 % Vysočiny. Procento zornění přitom dosahuje asi 77 %, tedy nad celostátní průměr (cca 71 %). 33 Jihomoravský kraj má značný podíl zemědělské půdy z celkové výměry území (59,5 %, průměr ČR 54 %), a rámci ČR nejvyšší míru zornění (celková výměra orné půdy činí 355 249 ha, což odpovídá podílu orné půdy z celkového ZPF kraje 83 %). Hospodářsky významné je velké zastoupení ploch v nížinných polohách úrodných úvalů Dyjskosvrateckého a Dolnomoravského s pedologicky i klimaticky výhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu. V jihomoravském kraji existuje významné riziko větrné eroze. Dle studie „Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“ (Agroprojekt PSO, s. r. o., VÚMOP, 05/2005) je vysoká ohroženost ZPF zejména na Znojemsku a Břeclavsku (10 – 13 % výměry okresů), dále též na Hodonínsku (cca 6 % výměry okresu). Na Břeclavsku je ohroženo více než 50 % výměry orné půdy. Obrázek č. 9: Potenciální ohroženost orné půdy větrnou erozí Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Geoportál SOWAC-GIS. http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=vetrna&s=mapa 2.2.6 PŘÍRODA A KRAJINA Fauna, flóra: Potenciální přirozenou vegetací jsou na Vysočině převážně bučiny, v Jihomoravském kraji převažují dubohabřiny. V nejnižších polohách jsou to doubravy, v oblasti soutoku Moravy a Dyje jsou přirozenou vegetací jilmové a topolové jaseniny, v oblasti Žďárských vrchů místy podmáčené a rašelinné smrčiny. Cennými územími z hlediska fauny a flóry jsou např. oblasti podél jižní hranice Jihomoravského kraje (Podyjí, Pálav, soutok Moravy a Dyje, Hodonínská doubrava, Bílé Karpaty), Moravský kras a Žďárské vrchy. Z hlediska migrací velkých savců je významná většina území kraje Vysočina, kterým prochází řada důležitých migračních koridorů, v Jihomoravském kraji zejména severní a západní část, významné koridory 34 prochází ale i z východu na západ podél jižní hranice kraje a uprostřed mezi Brnem a hranicí. V posuzované oblasti jsou zásadní migrační překážky – dálnice D1 a D2, vytížené silnice I. třídy a intenzivně zemědělsky využívané území. Krajina: Kraj Vysočina se mezi ostatními kraji ČR vyjímá svým charakteristickým vrchovinným a pahorkatinným povrchem o vyšších nadmořských výškách a téměř jednotnou skladbou typických znaků krajiny celého území tvořenou různě členitou mozaikou lesů, luk a polí a velkým počtem vesnic a malých měst. Krajina Jihomoravského kraje je různorodější. V jižní části jsou málo členité úvaly Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský, převážně zemědělsky využívané, dominantou je Pálava. Českomoravská a Drahanská vrchovina v severní části je členitější s hlubokými údolími řek. Nejvýznamnějšími vodními toky území jsou Dyje, Rokytná, Jihlava, Oslava, Svratka, Svitava a Morava. Největší vodní nádrže jsou Nové Mlýny, Dalešice a Vranov. K ochraně krajinného rázu bylo vyhlášeno 26 přírodních parků. Dle metodiky polygonů UAT převažuje v Jihomoravském kraji fragmentovaná krajina, což je dáno především hustotou osídlení a dopravních staveb. Méně fragmentovaná je krajina Vysočiny, i ta se však díky dopravní sítě rozpadá do většího počtu oddělených polygonů. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, dále může orgán ochrany přírody a krajiny zaregistrovat další části krajiny. V území je registrována celá řada VKP, zejména parky, aleje, mokřady apod. Významné krajinné prvky je možné využívat jen tak, aby nedocházelo k jejich poškození. V zájmovém území jsou vymezeny všechny úrovně územního systému ekologické stability, tedy nadregionální, regionální a lokální, zahrnuje především zachovalejší lesy, vodní toky a jejich okolí a větší i menší plochy zeleně. ZCHÚ, Natura 2000: Na území obou krajů se nachází 530 maloplošných zvláště chráněných území, a to v kategorii národní přírodní památka (19), přírodní památka (323), přírodní rezervace (156) a národní přírodní rezervace (24), bez okresu Brno – město, pro který je zpracováván vlastní PZKO, je to 401 MZCHÚ (17 NPP, 304 PP, 156 PR a 24 NPR). Z velkoplošných ZCHÚ je zde NP Podyjí a CHKO Pálava a Moravský kras, částí území sem zasahují CHKO Železné hory, Žďárské vrchy a Bílé Karpaty. Smluvně chráněnými územími jsou Ficků rybník a Jeřišno – Heřmaň. Dále je zde 264 evropsky významných lokalit náležejících do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 (254 bez okresu Brno – město) a 8 ptačích oblastí, další (Beskydy) sem zasahuje malou částí. Předměty ochrany ZCHÚ, zejména vegetace, jsou ovlivňovány kvalitou ovzduší. V posuzovaném území je vyhlášeno více než 630 památných stromů nebo skupin stromů. Ramsarskou úmluvou jsou chráněny Mokřady Dolního Podyjí, Lednické rybníky a Podzemní Punkva. Bílé Karpaty a Dolní Morava byly vyhlášeny biosférickými rezervacemi UNESCO. 35 2.2.7 LESNÍ EKOSYSTÉMY Lesy pokrývají cca 28% území kraje Vysočina a 27% Jihomoravského kraje, což je vzhledem k celé ČR podprůměr. Lesy mají příznivý vliv na klima a ovzduší (zadržování a pomalé uvolňování vody, ochlazování v letních měsících, odčerpávání CO2 a produkce kyslíku, zachytávání prachových částic a znečišťujících látek apod.), protierozní funkci, význam pro biodiverzitu, zdraví a rekreaci obyvatel. Z hlediska kvality ovzduší jsou negativně ovlivňovány zejména acidifikací, kterou způsobují oxidy síry a dusíku a amoniak, eutrofizací, tedy nadměrným ukládáním živin, zejména vlivem oxidů dusíku a amoniaku, a ozónem, který poškozuje vegetaci. Většina lesů v území jsou hospodářské, nicméně poměrně vysoký je i podíl lesů zvláštního určení, zvláště v Jihomoravském kraji. Co do druhového složení převládá na Vysočině smrk (73,5 %), dále borovice (11,2 %), podíl listnatých stromů je velmi malý. V Jihomoravském kraji je poměr listnatých a jehličnatých stromů cca 1:1, nejčastější je smrk (26,8 %), duby (19,1 %) a borovice (15,2 %). Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování nedochází. Na Vysočině a na severu Jihomoravského kraje převážně dobrý, na většině Jihomoravského kraje převažuje vyšší stupeň poškození lesních porostů. Znečištění ovzduší je přitom jedním z významných faktorů a kumuluje se s dalšími faktory, jako je nevhodná druhová a věková skladba, klimatické jevy (sucho, mráz, vítr, sníh apod.), škůdci, houbové choroby, okusy zvěří apod. 2.2.8 ODPADY Uvedeny jsou informace za celý Jihomoravský kraj (tj. včetně města Brna), některé údaje jsou jen velice těžce oddělitelné, např. informace týkající se nakládání s odpady. Jihomoravský kraj je z hlediska odpadového hospodářství spojen především s velkou koncentrací zemědělské výroby a přítomností metropole Brna. Produkce odpadů V posledních pěti letech 2009-2013 se pohybovala celková produkce odpadů v JMK od cca 2,96 mil. tun v roce 2009 až do 3,36 mil. tun v roce 2013, což bylo způsobeno velkým nárůstem stavebních odpadů v kraji. Celková produkce odpadů na obyvatele se pohybovala od 2 472 kg v roce 2009 až na 2 759 kg v roce 2013. Kolísání produkce odpadů je zapříčiněno především výkyvy produkci odpadů ze stavební činnosti, jež je jedním z odvětví produkujícím největší množství odpadů. Souběžný trend jako celková produkce odpadů má i celková produkce odpadů kategorie ostatní. Produkce ostatních odpadů v roce 2013 dosahuje 3,22 mil. tun a oproti roku 2009 vzrostla o cca 377 tis. Tun, zatímco v předcházejících letech 2010 až 2012 klesala v důsledku poklesu stavební činnosti. 36 Produkce nebezpečných odpadů v letech 2009 – 2013 kolísala a představuje poměrně malý objem z celkové produkce všech odpadů, menší než 5 %. Vývoj celkové produkce odpadů v JMK v období 2009 - 2013 ukazuje následující tabulka Tabulka č. 1: Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v JMK v letech 2009-2013 Produkce \ rok 2009 2010 2011 2012 Celková produkce odpadů [t] 2 963 499 2 869 071 2 902 643 2 795 288 Produkce odpadů na obyvatele [kg] 2 573 2 489 2 492 2 395 Celková produkce ostatních 2 847 100 2 750 806 2 751 540 2 674 334 odpadů [t] Podíl ostatních odpadů na produkci 96,1 95,9 94,8 95,7 [%] Produkce ostatních odpadů na 2 472 2 386 2 363 2 291 obyvatele [kg] Celková produkce nebezpečných 116 398 118 265 151 103 120 954 odpadů [t] Podíl nebezpečných odpadů na 3,9 4,1 5,2 4,3 produkci [%] Produkce nebezpečných odpadů na 101 103 130 104 obyvatele [kg] Zdroj dat: Oznámení koncepce Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2016-2025 Nakládání s odpady Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů v JMK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009–2013) kolísal a měnil se z 64 % v roce 2009 až na 70,5 % v roce 2013. Od roku 2012 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů pro terénní úpravy (takto využívány jsou především stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů a energetické využití. Z hlediska struktury způsobů využívání odpadů v několika posledních třech letech rostlo materiálové využití odpadů ve stavebnictví a výraznější změny v energetickém využití jsou způsobeny postupným znovu uvedením do provozu ZEVO SAKO Brno. Energetické využití v nakládání s odpady vůči celkové produkci odpadů v JMK v celém hodnoceném období (2009–2013) rostlo z 5,2 % produkce v roce 2009 na 9,9 % produkce v roce 2013. Pokles využití všech a ostatních odpadů je v roce 2013 zjevně způsoben nárůstem produkce energeticky nevyužitelného stavebního odpadu, přestože výkon zařízení na energetické využití odpadů (SAKO Brno a Českomoravský cement a.s. Mokrá) zůstává přibližně stejný. Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním vůči celkové produkci odpadů v JMK se od roku 2009 snížil z původních 13,6 % na 7,2 % v roce 2013, přesto množství skládkovaných odpadů 243 212 tun v roce 2013 zůstává vysoké. Dalším způsobem odstraňování odpadů je spalování. V dlouhodobém měřítku má trend spalování odpadů v JMK klesající tendenci. V roce 2009 37 2013 3 368 427 2 883 3 224 166 95,7 2 759 144 261 4,3 123 činil podíl spálených odpadů přibližně 0,1 % a v následujícím období klesl řádově na jednotky promile až nulu. Je to způsobeno tím, že spalovna nebezpečných odpadů EKOTERMEX a.s. zavedla v evidenci místo spalování nebezpečných odpadů (pod kódem D1) energetické využití těchto odpadů (pod kódem R1). V kraji Vysočina bylo v roce 2013 vyprodukováno celkem 796 892,5 t odpadu (kategorie „ostatní“ i „nebezpečné“). V průměru připadá na jednoho obyvatele kraje 1,56 t vyprodukovaného odpadu ročně. Nebezpečného odpadu bylo na Vysočině vyprodukováno 48 252,5 t. Produkce komunálních odpadů (skupina odpadu 20) dosáhla v roce 2013 hodnoty 193 487,5 t odpadu a na celkové produkci odpadu se podílí měrou 24,28%. V přepočtu na 1 obyvatele bylo v r ce 2013 vyprodukováno téměř 380 kg komunálních odpadů. Nevytříděné zbytky komunálního odpadu jsou skládkovány - cca 8,19 t za rok. V kraji představuje skládkování komunálního odpadu na skládkách jeden z nejčastějších způsobů nakládání s odpady, přestože by se mělo dle hierarchie nakládání s odpady jednat o způsob nejméně preferovaný. Dochází však k postupnému poklesu tohoto druhu ukládání TKO na skládky, roste podíl vytříděných složek komunálních odpadů. Na území Kraje Vysočina není provozována žádná skládka nebezpečných odpadů. V Kraji Vysočina se poměrně dobře daří využívat materiálově některé druhy odpadů. V roce 2013 bylo na území kraje materiálově využito 677 tis. t odpadů, tj. 81,04 % celkové produkce odpadů. Podíl využitých odpadů se každoročně navyšuje. Dlouhodobý nárůst je zaznamenáván také u materiálového využití komunálních odpadů, které v roce 2013 dosáhlo 37,03% produkce komunálních odpadů. Největší podíl materiálově využitelných složek z komunálních odpadů tvoří papír a lepenka, biologicky rozložitelné odpady, sklo, kovy a plasty. Nižší podíl na materiálově využitelných složkách mají elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory, což odpovídá celorepublikovému trendu. Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební odpady, které již nejsou skládkovány. Hlavním sládkovaným odpadem je prozatím směsný komunální odpad. Z hlediska vztahu odpady x ovzduší patří mezi významné odpady z energetického průmyslu, odpady z ostatních průmyslových odvětví a odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností. Množství odpadů, které souvisejí s ochranou ovzduší, je z hlediska celkové produkce odpadů v ČR významné. Např. pouze samotné vedlejší energetické produkty představují cca 12-14 mil. tun materiálů (téměř 50% produkce všech odpadů v ČR), které mohou být evidovány jako výrobek nebo jako odpad, přičemž závisí pouze na rozhodnutí provozovatele zdroje, zda daný produkt certifikuje jako výrobek. K tomuto množství, které je významné již samo o sobě, přistupují, mimo jiné, odprašky z jiných průmyslových odvětví a popeloviny z individuálního vytápění domácností pevnými palivy. Míra druhotného využití těchto odpadů má vzhledem k jejich množství potenciál významně ovlivnit celkovou bilanci produkce odpadů jak v ČR, tak i v zájmovém území. 38 Odpady související s ochranou ovzduší v energetice S provozem energetických zařízení souvisí produkce sádrovce, popela ložového/strusky a popela úletového. Uvedené vedlejší produkty se částečně stávají odpadem a z větší části výrobkem k dalšímu využití. Na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli provedeného v rámci procesu SEA PNP ČR lze odhadnout, že v současné době (rok 2013) vzniká cca 8 000 000 t/rok popela úletového, cca 1 700 000 t/rok popela ložového, cca 2 300 000 t/rok sádrovce a cca 1 500 000 t/rok vápence a dolomitu. Z uvedeného množství je cca 11 000 000 t/rok výrobků. Politika druhotných surovin ČR uvádí pro vedlejší energetické produkty za rok 2012 odhad 13 mil. tun. Vzhledem k celkové produkci odpadů v ČR se jedná o velmi významné množství, je proto nezbytné u těchto produktů prosazovat co nejvyšší stupeň materiálového využití. V rámci Jihomoravského kraje vzniká na velkých energetických zdrojích především popel úletový cca 42 000 t/rok, vápenec + dolomit cca 10 000 t/rok a popel ložový cca 7 500 t/rok. Všechny výše uvedené výstupy jsou zároveň certifikovány jako výrobky, z těchto zdrojů nejsou evidovány žádné odpady jako takové. Je předpoklad, že zavedený způsob nakládání s těmito odpady bude podporován i v budoucnu – odpady z energetiky budou i nadále certifikovány jako výrobek. Odpady související s ochranou ovzduší v ostatních průmyslových odvětvích Odpady, jejichž produkce souvisí s ochranou ovzduší, jsou především odprašky z čištění spalin a odpadní vzdušiny. Lze očekávat, že do budoucna přetrvá stávající trend, kdy narůstá jejich množství v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů a s tím související zvyšování účinnosti odprášení. Obecně lze do budoucna v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů očekávat rostoucí trend množství odprašků, které je rizikem z hlediska zvýšení produkce odpadů. Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů. Odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností Nejvíce popelovin vzniká v domácnostech ze spalování uhlí, popel z biomasy ovlivňuje celkovou bilanci několikanásobně méně. V rámci aglomerace Brno (Jihomoravský kraj) bude (např. v rámci výzev z OPŽP a podpory JMK) probíhat výměna kotlů na tuhá paliva (tzv. kotlíkové dotace). Produkce popelovin se snižuje postupně, vlivem postupné modernizace (zvyšování účinnosti) zdrojů vytápění na pevná paliva. Tento trend bude urychlen blížícím se termínem povinného používání kotlů vyšších emisních tříd od roku 2022. 39 2.2.9 KUTURNÍ PAMÁTKY V zájmovém území se nachází řada kulturních památek všech kategorií hrady (nebo jejich zříceniny), zámky, historická městská architektura, stavby lidové architektury, technické památky, drobná městská i venkovská architektura (kamenné plastiky, boží muka, kapličky atd.). V kraji Vysočina se nacházejí tři památky zařazené na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, historické centrum starobylého města Telče a bazilika sv. Prokopa spolu se židovskou čtvrtí v Třebíči). V kraji se dále nachází řada Národních kulturních památek v Kraji Vysočina (např. zámky Červená Řečice, Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou a Telč, klášter premonstrátů v Želivi, Rodný dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové, a další). V kraji se nacházejí též tři městské památkové rezervace (Jihlava, Pelhřimov, Telč) a tři vesnické památkové rezervace (Dešov, Krátká, Křižánky). V Jihomoravském kraji se v zájmovém území nachází Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi Národní kulturní památky patří např. zámky Kunštát, Lysice, Rájec nad Svitavou, Pernštejn, Bučovice, Vranov nad Dyjí a další, dále archeologické naleziště Dolní Věstonice a Velkomoravská sídelní aglomerace Mikulčice, Rotunda Sv. Kateřiny ve Znojmě, a další. Z urbanistických celků lze jmenovat městské památkové rezervace Mikulov a Znojmo, či vesnické památkové rezervace Veselka, Pavlov a soubor vinných sklepů Plže v Petrově. 2.2.10 HLUK Hluk je jedním ze zásadních faktorů životního prostředí, který ovlivňuje lidské zdraví a kvalitu života. Na základě aktuálně dostupných výsledků 1. a 2. kola strategického hlukového mapování (SHM) žije v oblastech s hlukovou zátěží přesahující stanovené mezní hodnoty z pohledu celodenní hlukové zátěže 2,8 % obyvatel ČR a 3,3 % obyvatel je obtěžováno nadměrným hlukem v noci. Podíl zasažených obyvatel je zřetelně vyšší v aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, kde je zatíženo nadměrným hlukem 6,8 % obyvatel aglomerací celodenně a 8,1 % v noci. Doprava na hlavních silničních komunikacích celodenně zatěžuje hlukem dalších cca 1,3 % obyvatel hodnocených krajů (48,3 tis. obyv.) a 1,5 % obyvatel v noci (57,8 tis. obyv.). Hlukové zátěži nad 50 dB celodenně, což je nejnižší hladina hluku pro hlukové mapování, je vystavena více než třetina obyvatel ČR (cca 3,6 mil. obyv.), pro noční hlukovou zátěž nad 45 dB se jedná o cca 30 % obyvatel. Uvedené hodnoty se vztahují k indikátorům Ldvn a Ln. Uvedené hodnoty stále nepostihují hlukovou situaci v ČR komplexně, neboť 2. kolo SHM ještě není dokončeno a zbývá zmapovat hlavní silnice v části krajů, hluk z železniční dopravy a z letecké dopravy. Zdrojem nadměrného hluku je téměř výhradně silniční doprava. Hluk není faktorem, který přímo souvisí s emisně-imisními změnami. Může se snížit, bude- li volena regulace dopravy z důvodů imisních mimo obytné 40 území, nebo pokud se intenzita dopravy sníží, může to znamenat i snížení zátěže hlukem v dotčených místech. Na území zóny probíhá implementace Směrnice EU 2002/49/ES – o snižování hluku v životním prostředí aproximované v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování, v platném znění. 2.3 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Ovzduší Změna skladby ani emisní úrovně zdrojů s významným vlivem na kvalitu ovzduší se v hodnocené zóně do roku 2020 nepředpokládá. V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny znečišťujících látek zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší bez významné změny. V návaznosti na identifikované hlavní faktory určující kvalitu ovzduší v zóně Jihovýchod (automobilová doprava a individuální vytápění domácností) lze očekávat, že bez realizace koncepce dojde k významnějšímu poklesu pouze v případě NOx, VOC, CO a SO2, tedy pokračování stávajících trendů od cca roku 2008. Jedná se o látky, které zde nejsou hlavní prioritou ochrany ovzduší. Naopak v případě suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu, ktreré byly identifikovány v zóně Jihovýchod jako hlavní problém, lze očekávat pouze relativně malý nebo stagnující trend znečištění ovzduší, v případě benzo(a)pyrenu nelze v návaznosti na dosavadní vývoj vyloučit ani jeho nárůst. U této látky lze ale předpokládat zpomalení nárůstu koncentrací v návaznosti na snížení emisí z individuálního vytápění domácností, vyvolané modernizací spalovacích zařízení, mimo jiné i v důsledku legislativních požadavků v podobě zákazu prodeje emisně nevyhovujících zařízení od roku 2014, zpřísnění emisních parametrů těchto zařízení při uvádění na trh od roku 2018 a zákaz jejich provozu od roku 2022. V návaznosti na výše uvedené skuečnosti je pravděpodobné, že pokud nebude PZKO realizován, pokračující pokles koncentrací suspendovaných částic, zejména frakce PM2,5, bude ve střednědobém horizontu málo významný a případná změna trendu benzo(a)pyrenu vyvolaná stávající legislativní úpravou a schválenými koncepcemi bude mít charakter zmírnění nárůstu znečištění, popř. bude nastolen pouze mírně klesající trend. V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny znečišťujících látek, včetně prioritních polutantů (suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu), přetrvaly trendy vývoje znečištění ovzduší, které by neumožnily ve střednědobém horizontu splnit imisní limity. 41 Veřejné zdraví Počet obyvatel této zóny ke dni 31.12.2013 byl 1 302 779. Veřejné zdraví a jeho ukazatele souvisejí s kvalitou ovzduší a dalšími determinanty ze životního prostředí, pracovního prostředí, životním stylem. Cílem programu je snížit imise na limitní hodnotu u PM2,5 – 20 ug/m3, benzo(a)pyren na 1 ng, oxid dusičitý na 40 ug/m3 jako roční hodnotu. Budeli cíle dosaženo, pak se zdraví jednoznačně z tohoto důvodu zlepší, ale bez splnění cíle pravděpodobně ke zlepšení zdraví z tohoto důvodu nedojde. Opatřeními, které program nabízí a kterými podruje zdraví, je i možnost cyklodopravy a chůze. Využití těchto opatření k rozvoji mobility obyvatelstva představuje významnou preventivní aktivitu v genezi kardiovaskulárních, dýchacích a pohybových onemocnění. Obyvatelstvo obou krajů významně stárne, nejnižší věková populační skupina přibývá pouze pozvolna. Dostavují se choroby, charakteristické pro starší věk. Nemocnost populace civilizačními nemocemi při současném stárnutí by bez PZKO a jeho opatření byla pravděpodobně vyšší. V zóně žije 23,6% obyvatel v ovzduší, kde dochází k překračování imisních limitů pro benzo(a)pyren – 306 230 obyvatel. Navzdory expozici benzo(a)pyrenu je úmrtnost a incidence karcinomů plic a průdušek v kraji velmi nízká, stejně diabetes, ikdyž v průběhu let incidence stoupá. Nenáme životní styl obyvatel Vysočiny a Jižní Moravy, patrně je zdravější a poskytuje pravděpodobně prevenci nádorovým chorobám a diabetu. Emise skleníkových plynů Výsledky projekcí vývoje emisí pro Českou republiku, zpracované v přípravy 6. Národního sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v letech 2012 – 2013, ukazují na další postupné snižování celkových emisí skleníkových plynů. Výraznější pokles emisí by měl pokračovat do roku 2025 na úroveň okolo 45 % pod referenčním rokem 1990, mezi lety 2025 – 2030 je očekáván pouze velmi pozvolný pokles až stagnace. Jak je uvedeno v 6. Národním sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, dominantním faktorem, majícím vliv na výsledky projekcí, je ekonomický vývoj. S ohledem na hlavní zdroje emisí skleníkových plynů v řešeném území (tj. průmysl, energetika, domácnosti, doprava) lze očekávat mírný pokles celkových emisí skleníkových související zejména s poklesem emisí z energetiky. Emise skleníkových plynů ze sektoru domácností budou i v případě pokračující výstavby mírně klesat v důsledku snižování energetické náročnosti budov motivovaného cenami energií. V sektoru dopravy bude pravděpodobně pokračovat nárůst emisí vlivem rozvoje silniční dopravy. 42 Voda Trendy týkající se znečištění vod mají velmi omezenou vazbu k problematice ovzduší. V kontextu posuzované koncepce je relevantní problematika znečištění vod aromatickými uhlovodíky (zejména benzo(a)pyrenem pocházejícím z vytápění domácností) případně dalšími toxickými látkami obsaženými v atmosférické depozici a rovněž problematika eutrofizace vod. Budoucí vývoj celkové jakosti vod bude vývoj záviset především na vývoji jednotlivých faktorů, z nichž nejpodstatnější nemají přímou souvislost s kvalitou ovzduší (obsah nutrientů či toxických látek v odpadních vodách, vodní eroze půd s přirozeným obsahem nutrientů, apod.). Velikost příspěvku atmosférické depozice k eutrofizaci bude záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci a pokračování existujících problémů. Bez provedení koncepce lze rovněž očekávat pokračování zátěže vod benzo(a)pyrenem, jehož emise do ovzduší představují v dotčeném území zásadní problém (jehož dopady do vodního prostředí jsou nicméně omezené). Půda a horninové prostředí Trendy týkající se půdy a horninového prostředí (zejména degradace půd a zastavování ploch) mají jen minimální vztah k oblasti ochrany ovzduší, respektive k opatřením navrhovaným v posuzované koncepci. Faktory ovlivňujícími tyto trendy jsou zejména zemědělská praxe a územní rozvoj sídel a infrastruktury. Tyto trendy mají svojí setrvačnost bez ohledu na opatření navrhovaná v předmětné koncepci. Lze předpokládat, že v závislosti na ekonomickém vývoji se bude rozsah zastavovaných ploch dále zvyšovat, i když díky větší pozornosti věnované (alespoň v rétorické rovině) této tématice v rámci plánovacích a povolovacích procesů, patrně pomalejším tempem než doposud. Rovněž erozní trendy (které mají s ohledem na zemědělský charakter velké části ploch v zájmovém území nemalý význam) budou patrně pokračovat, pokud nedojde k zásadním změnám zemědělské praxe. Možné dopady klimatické změny na srážkový režim mohou situaci dále umocnit. Možný výskyt intenzivnějších a déle trvajících období sucha může vést k postupné degradaci zorněných zemědělských půd a tím i k většímu riziku vzniku, respektive akcelerace půdní eroze činností větru s negativními vlivy na kvalitu ovzduší. V případě nerealizace koncepce lze očekávat pokračující trendy i v oblasti acidifikace půd a jejich kontaminace polutanty cestou atmosférické depozice. Vývoj bude záviset především na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Vzhledem k tomu, že v podmínkách ČR má rozhodující podíl na hodnotách kyselosti půd vliv složení jejich přirozeného horninového pozadí, je možné odhadovat, že i v budoucnu bude situace stabilní. Dotace půd toxickými sloučeninami z ovzduší by měla postupně 43 klesat, v závislosti na snižování emisních intenzit nových technologií v dopravě i průmyslu. Lesní ekosystémy, krajina, biodiverzita Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování nedochází. Na Vysočině a na severu Jihomoravského kraje je stav lesních porostů převážně dobrý, na většině Jihomoravského kraje převažuje vyšší stupeň poškození. Znečištění ovzduší je přitom jedním z významných faktorů a kumuluje se s dalšími, jako je nevhodná druhová a věková skladba, klimatické jevy (sucho, mráz, vítr, sníh apod.), škůdci, houbové choroby, okusy zvěří apod. Silně zatížená je i sídelní a mimolesní zeleň, citlivá stanoviště a dalších ekosystémy. Díky dosud přijatým opatřením a dalším vycházejícím z platné legislativy se bude imisní zatížení poněkud snižovat, a tím dojde ke zlepšení stavu lesů a dalších ekosystémů. Vzhledem k dalším působícím faktorům, přetrvávající zátěži z minulosti a přeshraničním vlivům nelze míru zlepšení kvantifikovat. Bez přijetí PZKO však bude menší než v případě jeho realizace. I bez přijetí PZKO bude pokračovat výstavba dopravní infrastruktury spojená se zábory přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných druhů, sídelní zeleně, zábory a fragmentací lesů, fragmentací krajiny a zhoršování migrační prostupnosti, případně i se zásahy do zvláště chráněných území a území Natura 2000. Cílem těchto opatření je především řešení dopravní obslužnosti a nemají primárně za cíl zlepšení kvality ovzduší, takže budou realizována nezávisle na PZKO. Z dalších rozvojových aktivit mimo rámec PZKO může mít významný vliv na ekosystémy rozšiřování zástavby a rozvoj nebo naopak úpadek v sektorech průmyslu a energetiky. Významně se projevuje podpora využití obnovitelných zdrojů energie a tedy výstavba zařízení na jejich využití, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny, spojené často s negativními vlivy na krajinu a biodiverzitu. Nadále se bude zvyšovat poptávka po dřevu pro spalování v domácích topeništích. Mimo rámec PZKO je pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, které se bude pravděpodobně dále rozšiřovat i s negativními vlivy na půdní erozi, eutrofizaci vody a půdy a zatížení ekosystémů pesticidy. Odpady V oblasti odpadů by nerealizací koncepce (opatření) pravděpodobně nedošlo k navyšování odpadů (odprašků) z průmyslu (navýšení množství odprašků – riziko z hlediska zvýšení produkce odpadů). Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů. Je tedy potřebné vzít v úvahu také vývoj v průmyslových odvětvích a především vývoj materiálovém využívání odpadů. 44 Nerealizací koncepce by zároveň nedošlo k podpoření aktivit (které vedou k omezení odpadů) směřujících k náhradě a rekonstrukci stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízení techniky a úprav technologií směřujících ke snížení primárních emisí TZL, PM10 a PM2,5, tzn., nedošlo by k omezení odpadů z těchto technologií. U ostatních cílů, resp. opatření lze konstatovat, že vzhledem k tomu, že nemají přímý vliv k tématu odpady, bez realizace koncepce nedojde k významnému ovlivnění odpadů a odpadového hospodářství. Kulturní památky Ochrana a údržba movitých kulturních památek je zejména otázkou alokace zdrojů potřebných k jejich údržbě a tedy příslušných politických rozhodnutí. Vliv kvality ovzduší je nezanedbatelný, ale nikoliv rozhodující faktor budoucího vývoje. Intenzita negativního vlivu zhoršené kvality ovzduší bude záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci případně mírné zlepšování existujících problémů. Hluk Šestý environmentální akční program Evropské unie si dal za úkol podstatně snížit počet lidí, kteří jsou ohroženi dlouhodobým hlukem, včetně hluku z dopravy. Byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2002/49/EC. Na jejím základě musí jednotlivé státy EU vypracovat strategické hlukové mapy a akční plány. Hlukové mapování v ČR prokázalo celodenní obtěžování hlukem u 242 152 lidí (ukazatel Ldvn) a rušení spánku hlukem u 281 306 lidí (ukazatel Ln).3 Hlavním zdrojem hluku je jednoznačně identifikována silniční doprava – celkem 278 800 obyvatel je obtěžováno hlukem, který v noci překračuje 60 dB a 226 700 obyvatel je obtěžováno hlukem z dopravy, který překračuje mezní hodnotu pro celodenní obtěžování 70 dB. Silniční doprava se na prokázaném obtěžování hlukem podílí z více než 95 %. Železniční doprava pak hlukem obtěžuje 14 800 osob. V případě neprovedení koncepce budepravděpodobně pokračovat stávající trend, tzn., že hluková zátěž zejména z dopravy může i nadále ovlivňovat negativně zdraví v některých částech zóny. Nebude možné využít dopravních opatření snižující imise zároveň ke snížení hluku. Na druhé straně každé nové dopravní opatření musí důsledně respektovat hlukové limity. Nejde pouze o snížení emisí hluku z mobilních zdrojů, ale buď o snižení intenzity dopravy nebo o náležitá hluková opatření, snižující hluk u . 45 zdroje. Neřešená hluková situace v důsledku dopravního opatření ke snížení imisí může environmentálnímu tlaku na veřejné zdraví přitížit. Tyto determinanty nesmí svým efektem převážit zlepšení faktorů prostředí vycházejících z Programu snížení imisí. V případě některých civilizačních nemocí by mohlo dojít k tomu, že ačkoli by byl naplněn cíl Programu – snížení imisí, zdraví populace by trpělo z nadlimitní hlukové zátěže. 46 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Informace o současném stavu a možném budoucím vývoji bez provedení koncepce jsou popsány v předcházející kapitole. Na základě této analýzy jsou níže popsány klíčové oblasti a související specifické problémy, které mají vazbu na problematiku kvality ovzduší a lze tedy předpokládat jejich ovlivnění v důsledku realizace PZKO CZ06Z. Při určení klíčových oblastí a specifických problémů byl brán zřetel na charakter koncepce, která řeší zlepšení kvality ovzduší a jedná se tedy o specificky a úzce zaměřený dokument. Tabulka č. 2: Oblasti ŽP, u nichž lze předpokládat ovlivnění v důsledku realizace opatření PZKO CZ06Z Téma Specifické problémy Souvislost problému s kvalitou ovzduší Ovzduší Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu. Jedná se o látky, které se vyznačují největší mírou překračování imisních limitů s dopadem na zdraví lidí s trendem, který neumožňuje dosažení imisních limitů v přijatelném časovém horizontu. V případě B (a)P je trend rostoucí. Vzhledem k tomu, že se jedná o látku působící největší zdravotní riziko z venkovního ovzduší v ČR, je imisní situace tohoto polutantu hlavní prioritou ochrany ovzduší v zóně. Zdraví obyvatel Rostoucí dopravní zatížení měst s vysokou koncentrací obyvatelstva. Dálniční tahy a křížení dopravy republiky východ – západ a sever-jih. Doprava přináší imisní zátěž pro území zóny a vysokou imisní zátěž okolí Brna. Znečištění je provázeno hlukem. Budování a oprava dálnice D1 v průběhu stavby znečišťuje ovzduší aerosolovými částicemi v bezprostředním okolí. Po ukončení stavby lze očekávat další nárůst znečištění spojeného s dopravou, hluk a další tvorbu ozónu. Problém může přinést budování spojení s Vídní. Emise skleníkových plynů Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla průmyslu, dopravy, zemědělství a sektoru LULUCF. 47 Zdroje znečištění ovzduší jsou také zdrojem emisí skleníkových plynů. Půda Úbytek ZPF a nezastavěných ploch. Větrná eroze ze zemědělských a jiných nezpevněných pozemků. Prašnost na zastavěných a zpevněných plochách. Relativně velká plocha půd ohrožených větrnou erozí (zejména v JMK). Rizika acidifikace a kontaminace toxickými látkami v důsledku atmosferické depozice Voda Problémy jakosti povrchových vod. Atmosférická depozice nutrientů (zejména dusíku) může přispět k eutrofizaci povrchových vod. Atmoferická depozice toxických látek (např. benzo(a)pyrenen, kovy) Odpady Rostoucí množství odpadů z průmyslu. V souvislosti se snižováním množství prachu unikajícího do ovzduší z průmyslu vzniká více odpadů (odprašků) z průmyslu. Lesní ekosystémy Stav lesů. Imisní zatížení lesů v území je nezanedbatelné, vliv působí synergicky s dalšími zátěžemi. Zábory a fragmentace lesní půdy. K záborům a fragmentaci lesů dochází mj. kvůli dopravním stavbám. Krajina Špatný stav zeleně. Degradace citlivých stanovišť. Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů. Hluk Ke špatnému stavu zeleně a stanovišť přispívá imisní zátěž (eutrofizace, acidifikace, ozon, zatížení pevnými látkami), lokálně může být vliv významný. Integrita a stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany. Budování dopravní infrastruktury vede k záboru biotopů, narušování integrity ZCHÚ a záboru jejich předmětů ochrany. Narušování krajinného rázu výraznými stavbami. Krajinný ráz je ovlivňován např. dopravními stavbami. Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost. Významným faktorem ovlivňujícím fragmentaci krajiny a migrační prostupnost jsou dopravní stavby, které se realizují mj. z důvodů ochrany ovzduší v sídlech. Zátěž hlukem z dopravy Hluk vychází evidentně ze stejných mobilních zdrojů, jako znečištění ovzduší. Zlepšení imisní situace odvedením dopravy, snížením dopravní zátěře může snížit i zátěž hlukovou. Bude potřebné realizovat současně hlukovou 48 ochranu. Kulturní památky Zajištění ochrany a financování obnovy kulturních památek. 49 Negativní účinky znečištění ovzduší se týkají zejména konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů reagujících s chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH Problémy životního prostředí jsou spolu s hlavními trendy vývoje jednotlivých složek životního prostředí popsány v kapitolách č. 2 a 3 dokumentace SEA. Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí jsou chápány evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000, dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Možnost ovlivnění předmětu ochrany na lokalitách soustavy Natura 2000 byla zkoumána v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb. příslušnými orgány ochrany přírody – Kraj Vysočina, oddělení ochrany přírodních zdrojů; Jihomoravský kraj, oddělení ochrany přírody a krajiny; MŽP, odbor výkonu státní správy VII Brno; AOPK ČR, Odbor obecné ochrany přírody a krajiny; Újezdní úřad vojenského újezdu Březina; a Správa NP Podyjí. Vzhledem k tomu, že příslušné orgány svým stanoviskem vyloučily vliv PZKO zóna CZ06Z - Jihovýchod na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, koncepce nebyla podrobena hodnocení z hlediska vlivů na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vlivy na ostatní území chráněná podle zákona č. 114/1992 Sb. jsou vyhodnoceny v kap. 6. 50 5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ 5.1 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI Tato kapitola uvádí přehled dokumentů, které mají vazbu na témata životního prostředí a veřejného zdraví řešená v rámci SEA. Z těchto dokumentů byly vybrány relevantní cíle, které byly využity při hodnocení souladu PZKO CZ08Z s cíli ochrany životního prostředí a zdraví (přehled vyhodnocení souladu s vybranými relevantními cíli je uveden v kapitole 5.2). V rámci hodnocení možných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí také hodnotitelé přihlíželi k tomu, zda a jakým způsobem mohou opatření navrhovaná v souvisejících dílčích programech a vedoucí k naplnění cílů PZKO CZ08Zpřispět k naplnění uvedených referenčních cílů. Sdělení Evropské komise “Evropa 2020“ Strategický dokument stanovující vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Strategie určuje směr k vytvoření inteligentní a udržitelné ekonomiky, podporující sociální začleňování. Důraz je kladen zejména na oblasti: zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace, změna klimatu a energetika, vzdělávání, chudoba a sociální vyloučení. Hlavními cíli jsou: 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání, počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. Z hlediska životního prostředí je relevantní priorita podpory oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. Dále je kladen důraz na udržitelný růst, tedy konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Priorita specifikuje následující cíle: 51 1. Snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % (v porovnání se stavem v roce 1990). Evropská unie je připravena zvýšit tento cíl až na 30 %, pokud se v rámci celosvětové dohody zaváží i další rozvinuté země učinit totéž a pokud se v rámci svých možností na tomto cíli budou podílet i rozvojové země. 2. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové energetické spotřebě na 20 %. 3. Dosáhnout 20 % zvýšení energetické účinnosti. Kromě těchto cílů specifikuje pro dosažení udržitelného růstu: dokument následující předpoklady Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje. Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti. Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů. Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie. Využívat celoevropské sítě a dodat tak podnikům v EU (především malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu. Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků. Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout. Snižovat emise a využívat nové technologie, které mají možnost zachycování sekvestrace uhlíku. Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje Je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jejímž cílem je dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu. Tato strategie je nyní hlavní evropskou strategií pro zajištění růstu a zaměstnanosti a má podporu Evropského parlamentu a Evropské rady. Členské státy a orgány EU spolupracují při koordinaci opatření, která mají zaručit nezbytné strukturální reformy. Cílem této stěžejní iniciativy je vytvořit politický rámec, jenž přispěje k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá zdroje, a pomůže nám: zvýšit hospodářskou výkonnost při současném snížení spotřeby zdrojů, určit a vytvořit nové příležitosti pro hospodářský růst a větší inovace a zvýšit konkurenceschopnost EU, zabezpečit dodávky hlavních zdrojů, 52 bojovat proti změně klimatu a omezit dopady využívání zdrojů na životní prostředí. Cílem Programu zlepšování kvality ovzduší je splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší, tak aby došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Vzhledem k těmto cílům se dá předpokládat, že cíle iniciativy budou provedením PZKO podpořeny. Environmentální akční plán Sedmý akční program pro životní prostředí uvádí devět prioritních cílů. Tři z nich se týkají hlavní oblasti činnosti: ochrany přírody, efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství a ochrany lidského zdraví před environmentálními tlaky. Další čtyři se soustředí na to, jak mohou EU a členské státy spolupracovat na dosažení těchto záměrů, zatímco poslední dva cíle jsou horizontální a zaměřují se na lepší městské prostředí a globální spolupráci. Jedním z cílů, které si 7. akční program pro životní prostředí klade, je zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 a uvedení alespoň 15 % degradovaných ekosystémů do zdravého stavu. Druhá priorita zdůrazňuje menší spotřebu a větší efektivnost. Priorita číslo tři se zaměřuje na zásadní význam životního prostředí pro náš blahobyt. Znečištění ovzduší a vody, nadměrný hluk a nebezpečné chemické látky představují vážné hrozby pro zdraví lidí. Sedmý akční plán pro životní prostředí uvádí, jak lze těchto cílů dosáhnout: lepším prováděním právních předpisů EU v oblasti ŽP špičkovou vědou a výzkumem, aby přijímané politiky vycházely z lepších poznatků širšími a prozíravějšími investicemi zahrnujícími tzv. zelené pobídky a promítajícími environmentální náklady do cen silnější integrací environmentálních otázek do politik ostatních oblastí. Jasně definované cíle akčního plánu jsou v souladu s cíli Programu zlepšování kvality ovzduší v jednotlivých zónách a aglomeracích České republiky. Akční plán bude prostřednictvím PZKO podpořen ve svých environmentálních zájmech a především v otázce efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství. Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států) Úmluva EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států z roku 1979 je pokládána za jeden z nejúspěšnějších mezinárodních environmentálních právních nástrojů, která tvoří páteř mezinárodního práva ochrany ovzduší. Je zaměřena na problémy ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry vyvolané hlavními antropogenními znečišťujícími látkami. 53 Můžeme sem zařadit cíle omezení acidifikace a eutrofizace nebo omezení emisí amoniaku ze zemědělství. Mezinárodní úmluvy, včetně úmluv zaměřených na ochranu ovzduší, formulují především povinnosti smluvních stran, které jsou plněny primárně na úrovni států. S vývojem nástrojů regulace jsou protokoly úmluv zaměřovány více na účinky a na podrobnější úroveň regulace, kterou lze v podstatě zajistit jen s podporou této regulace na úrovních nižších - v podmínkách ČR se jedná o regulaci na úrovni místní. V roce 2012 byl protokol pozměněn a rozšířen o dvě nové přílohy. Cílem těchto změn je zvýšit úsilí o dosažení cílů v oblasti dlouhodobé ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Navrhovaná změna protokolu z roku 1999 stanovuje nové národní závazky ke snížení emisí pro období od roku 2020. Vztahuje se na čtyři látky znečišťující ovzduší – síru (zejména oxid siřičitý), oxidy dusíku, amoniak a nemethanické těkavé organické sloučeniny – a na částice. Tato změna zahrnuje zejména: snižování emisí černého uhlíku, aktualizaci mezních hodnot emisí stanovených v příloze protokolu, nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích. Rovněž doplňuje oznamovací povinnost pro emise látek znečišťujících ovzduší. Tyto změny protokolu je nyní třeba schválit na úrovni EU.4 Dokumenty ČR - národní úroveň: Státní politika životního prostředí ČR 2012 - 2020 Dokument vydaný v roce 2012 a vymezující plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. Hlavním cílem je zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí pro občany České republiky. Dále pak výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropském ale i celosvětovém měřítku. Politika se zaměřuje na tyto tématické oblasti: A. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší 1. Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny. 4 Dne 31. ledna 2012 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o přijetí revidovaného znění Göteborského protokolu jménem EU. Rada tento návrh v současné době projednává. Evropský parlament bude také muset vyjádřit svůj souhlas. 54 2. Snížení úrovně znečištění ovzduší. 3. Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie. 4. Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Dle politiky by mělo do roku 2020 dojít ke snížení emisí tuhých znečišťujících částic SO2, NOx, VOC, CO a NH3. V případě SO2 se k roku 2020 předpokládá snížení emisí o více než 40 % v porovnání s rokem 2009. Dominantním producentem emisí SO2 zůstává sektor veřejné a průmyslové energetiky. Emise NOx poklesnou v roce 2020 o téměř 45 %, jejich dominantním producentem bude nadále energetika a doprava. Relativně malé snížení, o necelých 25 %, se předpokládá u emisí VOC. Důvodem je například nárůst automobilové dopravy. Důležitým faktorem pro snižování emisí skleníkových plynů je podpora obnovitelných zdrojů a úspora energie. Zavádění energeticky účinnějších technologií vede k úsporám energie, které napomáhají snížit závislost států na dovozu energie. B. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1. Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 2. Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 3. Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí C. Ochrana přírody a krajiny 1. Ochrana přírodních stanovišť, původních druhů rostlin a živočichů, cenných částí přírody a přírodních procesů 2. Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí 3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech D. Bezpečné prostředí 1. Předcházení rizik 2. Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (na období 2005 – 2015) Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity a jeho hlavním cílem je vytvořit dokument pro potřeby ochrany biodiverzity v ČR, který bude svým charakterem dokumentem meziresortním a mezioborovým. Strategie je komplexní, strukturovaný a mnohostranný dokument, který významně přispívá k aktivnímu přístupu v ochraně přírody, kdy se upouští od izolovaného konzervačního přístupu, který vylučuje lidskou činnost v ochraně přírody, a přechází k aktivnímu přístupu ochrany s účastí člověka na těchto procesech, vyžadující jeho aktivní zapojení do péče o přírodu. 55 Strategie se rozděluje dle témat na témata „strategická“, mezi které patří: - Ochrana biologické rozmanitosti in situ Invazní druhy Ochrana biologické rozmanitosti ex situ Genetické banky Udržitelné využívání Přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu z nich Ekosystémový přístup jako hlavní princip v péči o ekosystémy Případová studie ČR – „nerekultivované plochy“ Identifikace a monitorování biodiverzity Strategie výzkumu biodiverzity Výměna informací Výchova, vzdělávání a informování veřejnosti Biodiverzita a ekonomika A dále do témat „biodiverzita v sektorových a složkových politikách“ - Zemědělsky obhospodařované ekosystémy Lesní ekosystémy Travinné ekosystémy Vodní a mokřadní ekosystémy Horské ekosystémy Regionální politika a územní plánování Doprava Energetika Cestovní ruch Změna klimatu a biodiverzita Mezinárodní spolupráce Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009) Aktualizovaný program analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí v ČR. Představuje dlouhodobé cíle a opatření, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně a rovněž detailně dle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými územími a druhovou ochranou. Aktualizace Státního programu respektuje princip udržitelného rozvoje, vychází ze současně platných právních předpisů ČR, bere v úvahu ustanovení mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je ČR smluvní stranou, a závazky ČR jako členského státu EU. Mezi mezinárodní úmluvy řadíme Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o mokřadech a Evropskou úmluvu o krajině. Aktualizace programu se zabývá stavem a vývojem přírody a krajiny v ČR, jejich cíli a opatřeními se zaměřením na krajinu, lesní ekosystémy, vodní a mokřadní ekosytémy, horské ekosystémy, agroekosystémy, travinné ekosystémy, chráněná území a jednotlivé druhy. Vyjmenovány jsou nástroje ochrany přírody a krajiny a to legislativní, ekonomické, odborné informační nástroje a práce s veřejností. Hlavní cíle státního programu jsou: 56 1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu. 2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny. 3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně. 4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. Strategický rámec udržitelného rozvoje (2010 – 2030) Na národní úrovni patří k základním dokumentům stanovující cíle relevantní pro politiku životního prostředí. Tento zastřešující národní dokument schválený v lednu 2010, vytvářející rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů), zohledňuje cíle Národního programu reforem ČR (národní akční plán ČR pro implementací tzv. obnovené Lisabonské strategie EU) i Národního strategického referenčního rámce 2007-2013 a na základě konsensu všech resortů stanovuje dlouhodobé priority a cíle směřování ČR v horizontu roku 2030. SRUR ČR formuluje následující priority rozdělené do pěti prioritních os: Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví Priorita 1.1: Zlepšování podmínek pro zdravý život Priorita 1.2: Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace Priorita 1.3: Přizpůsobit politiky a služby demografickému vývoji a podpořit mezigenerační a rodinnou soudržnost. Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace Priorita 2.1: Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služby) Priorita 2.2: Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické a surovinové efektivity hospodářství Priorita 2.3: Rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání, vědy a výzkumu Prioritní osa 3: Rozvoj území Priorita 3.1: Upevňování územní soudržnosti Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické územní plánování Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita Priorita 4.1: Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity 57 Priorita 4.2: Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost Priorita 5.1: Posilování sociální stability a soudržnosti Priorita 5.2: Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského sektoru Priorita 5.3: Zvyšování připravenosti ke zvládání dopadů globálních a jiných bezpečnostních hrozeb a rizik a posilování mezinárodních vazeb. Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020 Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Strategie zahrnuje podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především na úrovni obcí s rozšířenou působností), jejíž závěry se odrážejí v návrzích cílů, priorit a konkrétních opatření definovaných pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje v rovině řídící i koordinační a monitorovací na centrální/sektorové i regionální úrovni po stránce instrumentální (nástrojové), institucionální a zdrojové. Strategie je pojata tak, aby propojovala odvětvová hlediska a přístupy s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti, obsahuje formulace problémových okruhů, priorit a souhrnných cílů, které bude třeba v příštím období sledovat. Základní cíle regionální politiky ČR na období 2014- 2020: 1. Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu refionů (růstový cíl) 2. Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl) 3. Posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl) 4. Optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl) Národní program snižování emisí ČR (do roku 2020) Obecným východiskem Programu je: zlepšit kvalitu ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity překročeny; udržet a usilovat o zachování co nejlepší kvality ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity dodržovány. Strategický cíl: co nejrychlejší snížení rizik plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice suspendovanými částicemi PM2.5, předčasná úmrtí vlivem přízemního ozónu) a snížení negativního vlivu na ekosystémy a vegetaci (acidifikace, 58 eutrofizace, vliv přízemního ozónu) a na materiály cestou dodržení národních závazků snížení emisí a dodržení platných imisních limitů. Hlavní specifické cíle Programu jsou: nepřekračování od roku 2020 hodnoty národních emisí stanovených na základě scénáře NPSE-WaM; plnění od roku 2020 emisních stropů pro skupiny stacionárních a mobilních zdrojů dle scénáře NPSE-WaM; Další specifické cíle programu: Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM2.5 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení ostatních platných imisních limitů v období 2016-2020. Snížení průměrné výměry ekosystémů s nadkritickou depozicí dusíku z hlediska eutrofizace v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než 2 100 km2). Snížení průměrné výměry lesů s nadkritickou kyselou depozicí, v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než 1 900 km2). Dodržení k roku 2020 směrných cílových hodnot zátěže přízemním ozónem pro ochranu lidského zdraví (2,9 ppm.h) a pro ochranu úrody a vegetace (10 ppm.h) ve všech územních jednotkách (čtvercích území 150 x 150 km). Udržení kvality ovzduší pod imisními limity v lokalitách, kde jsou imisní limity dodržovány, usilování o další snižování koncentrací znečišťujících látek. Vytvoření podmínek pro dosažení národních emisí k roku 2025 a 2030 maximálně ve výši scénáře NPSE-WaM. Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Koncepce schválená usnesením vlády ČR č. 480 ze dne 17. 5. 1999 je zcela základním dokumentem, který se zabývá problematikou klimatické změny po přijetí kjótského protokolu a ukládá základní úkoly: MŽP (organizační zabezpečování plnění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu, koordinovat činnost meziresortní komise k problematice změny klimatu, provádět a koordinovat pravidelné monitorování emisí skleníkových plynů v souladu s platnými metodikami a v součinnosti s postupy Evropské 59 unie aktualizovat projekce vývoje emisí a koordinovat vědeckovýzkumných úkolů souvisejících se sledováním rizik změn klimatu a jejich dopadů na území České republiky a připravovat vhodná adaptační opatření); MPO (naplňovat úkoly vyplývající ze Státního programu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů); MD (vyvíjet a zavádět dopravní prostředky silniční, železniční, vodní a letecké dopravy, které odpovídají standardům stanovených příslušnými mezinárodními orgány pro oblast vlivů na životní prostředí a bezpečnost, preferovat nemotorizované druhy dopravy budováním příslušné infrastruktury a provádět úpravy systémů silniční dopravy a rozvoj alternativních druhů pohonů vozidel); a MZe (zvyšovat rozlohy lesních ploch vhodným zalesňováním hospodářsky nevyužívaných zemědělských ploch, vyvíjet nové technologie zpracování půdy a pěstební způsoby). Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (2014-2020) Strategie je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR, zároveň představuje nástroj pro implementaci programu WHO Zdraví 2020. Hlavním účelem Národní strategie je především stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám – jedincům, komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Základní zodpovědnost za plnění programu ZDRAVÍ 21 má vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí, při níž je zřízen také Výbor pro tento program. Cíle programu: 1. Solidarita v Evropském regionu 60 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. Spravedlnost ve zdraví Zdravý start do života Zdraví mladých Zdravé stárnutí Zlepšení duševního zdraví Prevence infekčních onemocnění Snížení výskytu neinfekčních onemocnění Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Zdravé a bezpečné životní prostředí Zdravější životní styl Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Zdravé místní životní podmínky Zdraví – důležité hledisko všech resortů Integrovaný zdravotnický sektor Řízení v zájmu kvality péče Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů Příprava zdravotnických pracovníků Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Mobilizace partnerů pro zdraví Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny V zóně jsou realizovány i krajské programy směrované k rozvoji veřejného zdraví. Je to: Zdravý kraj Vysočina Zdravý Jihomoravský kraj Oba programy jsou zaměřeny na Místní agendu 21, prevenci a podporu zdraví, zdravé municipality. Program předcházení vzniku odpadů (2014-2020) Hlavním cílem Programu předcházení vzniku odpadů ČR (PVVO) je: Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů. Dílčí cíle: po celou dobu realizace PVVO zajistit komplexní informační podporu o problematice včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí; zajistit účinné zapojení státní správy na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy; vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání druhotných surovin v souvislosti s dalšími 61 strategickými dokumenty, zejména Surovinovou politikou ČR a Politikou druhotných surovin ČR a v návaznosti na Plán odpadového hospodářství ČR; podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů programů; vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálního odpadu a následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů; v součinnosti s dalšími strategickými dokumenty vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem reálného snižování jejich produkce v následujících letech; zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti podpory Programu předcházení vzniku odpadů. Plán odpadového hospodářství ČR (2015-2024) Plán je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství. Plán představuje klíčový dokument pro nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Strategie navržená v POH ČR vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Hlavními cíli Plánu jsou: Předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Státní energetická koncepce (2014-2040) Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami 62 udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Státní energetická koncepce ve své vizi stanovuje strategické cíle a definuje strategické priority v horizontu stanoveném zákonem a současně na období, ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech typů zdrojů a sítí. Dlouhodobou vizí energetiky ČR je spolehlivé, cenově dostupné a dlouhodobě udržitelné zásobování domácností i hospodářství energií. Takto vymezená vize je obsažena v trojici vrcholových strategických cílů energetiky ČR, těmi jsou bezpečnost – konkurenceschopnost – udržitelnost. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Hlavní cíle jsou definovány čtyři, přičemž každý z nich obsahuje několik dílčích cílů. Hlavní cíle jsou tyto: 1. Maximalizace energetické efektivnosti 2. Zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů 3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí 4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství V rámci vizí státní energetické koncepce jsou definovány základní priority, které mají být v průběhu návrhového období dosaženy a dodrženy v této podobě: Maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů. Bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie. Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2012, na 20 let) Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Specifickým rysem nerostných zdrojů je jejich neobnovitelnost a nepřemístitelnost. Využívání nerostných zdrojů proto vyžaduje zvláštní režim, tj. určitou míru ingerence státu do volného tržního prostředí a stanovení pravidel, rozsahu a forem regulace z důvodů ochrany a šetrného využívání nerostných zdrojů na teritoriu státu, při zohlednění významu jednotlivých nerostných surovin, respektování dotčených zájmů a principů trvale udržitelného rozvoje. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Tato politika se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Zabývá se však všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, 63 tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Politika nerostných surovin má přímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a řešení některých cílů je s ní úzce propojena. Smyslem materiálu je analyzovat současný stav, stanovit cíle a navrhnout nástroje, sloužící k dosažení těchto cílů. S ohledem na surovinové predispozice státu je kriticky hodnocena i současná struktura národního hospodářství a vyslovena podpora trendu jeho důsledné restrukturalizace. Politika druhotných surovin (2014, na 20 let) Hlavní cíle Politiky druhotných surovin ČR: Cíl 1 Zvyšovat soběstačnost České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. Cíl 2 Podporovat inovace zabezpečující získávání druhotných surovin v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu. Cíl 3 Podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování energetické a materiálové náročnosti průmyslové výroby za současné eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí. Cíl 4 Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR. Cíl 5 Aktualizovat rozsah statistického zjišťování pro zpracování materiálových účtů, které umožní zpracovávat hmotnostní bilance druhotných surovin v hospodářství ČR. Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 (2011-2015) Snahou koncepce je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod. Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj: 1. Zadržení vody a územní ochrana vod (podpora snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování krajiny, na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou, omezení eroze). 2. Integrace politik hospodářských sektorů a samospráv (zapojení ostatní sektorů hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických změn). 64 3. Předběžná opatrnost (v případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí). 4. Zapojení veřejnosti (posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie). 5. Ekonomické a sociální dopady (nadále uplatňovat zásadu „znečišťovatel a uživatel platí“ a při výběru scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické a sociální dopady). Národní plán povodí Dunaje (do roku 2027) Národní plán povodí Dunaje stanovuje cíle: a) pro povrchové vody 1. Zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí. 2. Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3. 3. Zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. 4. Snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek. b) pro podzemní vody 1. Zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod. 2. Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod. 3. Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod. c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o vodách a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky. Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016 Předkládaná koncepce vychází ze společného obecného resortního koncepčního materiálu Státní kulturní politiky stejně jako koncepční 65 materiály ochrany dalších složek kulturního dědictví tj. „Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010 – 2014. Památková péče zajišťuje ochranu části kulturního dědictví a ochraně kulturních památek obecně. Dotýká se nejen orgánů veřejné správy, ale především velmi širokého okruhu subjektů, vlastníků kulturních památek a vlastníků nemovitostí ležících v památkově chráněných územích. Dokumenty na regionální úrovni: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen SRJMK) je základním dlouhodobým koncepčním dokumentem kraje. Slouží ke koordinaci aktivit na podporu ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. Zahrnuje tyto globální cíle: Zvýšit konkurenceschopnost regionální ekonomiky v evropském a globálním měřítku prostřednictvím rozvoje znalostní ekonomiky v klíčových/strategických odvětvích kraje, vysoké atraktivity regionu pro zahraniční investice a fungujícího segmentu malých a středních firem Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb vytvořitpodmínky pro rozvoj všech skupin obyvatel Vybudovat kvalitní, dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelnou páteřní dopravní a technickou infrastrukturu kraje Stabilizovat znevýhodněné části kraje z hlediska jejichvybavenosti, ekonomického a sociálního rozvoje a využití krajiny Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje a Akční plán Územní energetická koncepce, dále jen ÚEK je základní dokument, který stanoví cíle a principy řešení energetického hospodářství na posuzovaném území. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji. Akční plán směřuje: ke zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší, ke zvýšení energetické nezávislosti kraje, ve smyslu rozvoje využití obnovitelných zdrojů (slunce, biomasa) na úkor spotřeby fosilních paliv, ke zvýšení schopnosti autonomního zásobování energiemi při vzniku krizových situacích, zejména přírodními pohromami, teroristickými útoky, nadprojektovými haváriemi. 66 Plán dílčího povodí Dyje, Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu Základní koncepční dokumenty v oblasti vod obsahují podrobné údaje a návrhy opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění. Rámcovými cíli pro zlepšení stavu povrchových vod jsou: 1) Zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, 2) Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu, 3) Zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4) Cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů. Rámcovými cíli pro zlepšení stavu podzemních vod jsou: 1) Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod, 2) Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod, 3) Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod, 4) Sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje Základní kkoncepční dokument ochrany přírody a krajiny, stanovující systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Stanovuje následující cíle: Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině Udržení a obnova rozmanitosti forem života Šetrné hospodaření s přírodními zdroji Zachování přírodních stanovišť Zachování rázu krajiny Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro 67 fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK Dokument analyzuje vybraný fond nemovitých kulturních památek JMK, klasifikuje jeho stavěbně technický stav, podává statistický přehled o počtu, druhu a investičním dluhu památek v JMK, stanovuje hlavní problémové oblastí památkové péče, navrhuje strategické vize, cíle, směřování a základní koncepční opatření v památkové péče v JMK. Akční plán pro aglomeraci Brno Plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku podle údajů ze strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví. Strategie pro Brno Strategie pro Brno je základním strategickým dokumentem statutárního města Brna. Obsahuje strategickou rozvojovou vizí a tzv. strategický skelet, který je jejím základním skladebným prvkem. Strategický skelet je strukturován podle priorit, cílů a opatření. Strategie je strukturována do 5 priorit: - Image města a vnitřní/vnější vztahy Místní ekonomický rozvoj Kvalita života Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání Doprava a infrastruktura Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti Strategický dokument pro uplatnění nástroje Integrated Territorial Investment (integrovaná územní investice) vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních, který vymezuje tzv. „integrovaný přístup“ k územnímu rozvoji. Strategie sleduje následující cíle: - Zvýšit mobilitu obyvatel, firem a dalších subjektů v BMO a zvýšit plynulost a bezpečnost v dopravě - Zvýšit kvalitu životního prostředí, snížit environmentální zátěž a eliminovat environmentální rizika v BMO - Podpořit dostupnost a kvalitu infrastruktury a služeb pro rozvoj konkurenceschopných odvětví v BMO, zvýšit vybavenost, kvalitu a relevanci systému přípravy lidských zdrojů, a to v návaznosti na definici 68 - Posílit sociální soudržnost na území BMO a zvýšit dostupnost kvalitních sociálních a návazných služeb, které budou odpovídat potřebám svých obyvatel. Strategie Kraje Vysočina 2020 Strategie Kraje Vysočina 2020je zpracována jako střednědobý strategický dokument na léta 2014 - 2020. Nejdůležitější částí dokumentu je Programová část Strategie, která definuje pět prioritních oblastí rozvoje, které se dále člení na 16 rozvojových opatření. Z nich jsou z hlediska posuzované koncepce relevantní zejména následující: C. 1 Voda jako důležitá složka krajiny Vysočiny C. 2 Efektivní hospodaření s lesy Vysočiny D. 1 Kvalitní regionální silniční síť D. 2 Modernizace železnice a zkvalitnění přepravy osob na železnici D. 3 Zavádění vhodných energetických zdrojů a úspory energie D. 4 Promyšlené řešení odpadů Program rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje představuje základní dokument regionálního rozvoje zpracovávaný na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Z relevantních priorit je možné uvést např.: Prioritní oblast 3 Moderní infrastruktura a mobilita Opatření 3.1 Moderní dopravní infrastruktura Opatření 3.2 Zkvalitnění služeb veřejné hromadné dopravy Opatření 3.3 Bezpečnost silničního provozu a zklidňování dopravy ve městech Opatření 3.10 Úspory a hospodaření s energiemi Prioritní oblast 4 Zdravé životní prostředí a udržitelný venkov Opatření 4.1 Obnova a rozvoj venkovského prostoru Opatření 4.2 Stabilizace zemědělství a navazujícího zpracovatelského průmyslu Opatření 4.3 Trvale udržitelný rozvoj lesního hospodářství Opatření 4.4 Péče o přírodu a krajinu Vysočiny Opatření 4.5 Nakládání s odpady Opatření 4.6 Zlepšování kvality ovzduší Koncepce památkové péče v Kraji Vysočina 2013-2016 Koncepce památkové péče Kraje Vysočina je zastřešujícím dokumentem, jehož cílem je na úrovni kraje realizovat úspěšnou ochranu památkového fondu. Z relevantních cílů lze uvést např.: Podporovat zachování kulturního dědictví - všemi prostředky včetně ekonomických stimulovat a upřednostňovat průběžnou údržbu památkového fondu před razantními opravami a rekonstrukcemi a podpořit znovuvyužití dlouhodobě nevyužívaných objektů 69 - podporovat obnovu památkového fondu za použití tradičních materiálů a technologických postupů - minimalizovat nežádoucí obnovy kulturních památek (prevence, dozor, dotace, sankce) - spolupracovat na záchraně ohrožených památek s vlastníky, samosprávami a dalšími subjekty (občanská sdružení, zájmové skupiny, atd.) - ocenit kvalitně prováděné obnovy kulturního dědictví 5.2 HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ Na základě analýzy relevantních dokumentů a rozboru obsahu návrhu PZKO CZ06Z byla provedena analýza souladu tohoto PZKO s vybranými cíli v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví na národní a regionální úrovni. Shrnutí hodnocení je prezentováno v tabulkové formě níže. S ohledem na skutečnost, že hodnocení SEA bylo zahájeno v okamžiku, kdy byla k dispoizici pokročilá verze PZKO, nebylo cílem hodncení zjistit „způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy" (jak specificky požaduje příloha č. 9 zákona o posuzování), ale zjištění, jakým způsobem hodnocená (tedy z velké části finální) verze PZKO může ovlivnit relevantní cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Jak je zřejmé z hodnotící tabulky níže, s převážnou většinou relevantních cílů je PZKO v souladu a múže významně přispět k jejich plnění. Potenciální střety (v případě témat příroda a krajina, odpady a hluk) jsou pouze na úrovni projektů. Z koncepčního hlediska je tak PZKO plně v souladu s cíli ochrany přírody a krajiny. Hodnocení pomocí následujících symbolů + (plus) synergie mezi PZKO CZ06Z a daným cílem tj. implementace PZKO CZ06Z může přispět k plnění cíle - (minus) potenciální konflikt mezi PZKO CZ06Z a daným cílem tj. implementace PZKO CZ06Z může ohrozit k plnění cíle 70 Tabulka č. 3: Hodnocení souladu s cíli ochrany životního prostředí a zdraví Téma životního prostředí a veřejného zdraví Relevantní cíl Zdrojový dokument Hodnocení vazby mezi PZKO a daným cílem Komentář k hodnocení Ovzduší - Snížit energetickou spotřebu v produkci zboží a služeb Akční plán k Územní energetické koncepci Jihomoravského kraje + Snížení spotřeby energie povede ke snížení emisí do ovzduší spojených s výrobou tepla a elektřiny. Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 + Zvýší motivaci k přesunu části přepravních výkonů ze silnic na železnici. - Posílit využívání místních obnovitelných zdrojů energie - Snížit energetickou spotřebu ve veřejných budovách Zmodernizovat a zkvalitnit páteřní infrastrukturu pro kolejovou dopravu - Vytvořit kvalitní a kapacitní páteřní infrastrukturu pro silniční a cyklistickou dopravu Zlepšení kvality ovzduší ve městech a obcích prostřednictvím snižování emisí zdrojů znečišťování Program rozvoje kraje Vysočina 71 + Zvyšování kapacity silniční sítě povede bez významného posílení atraktivity MHD k zavlečení nové automobilové dopravy do oblastí, které jsou již v současnosti imisně nadlimitně zatížené. Opatření „Modernizace nevyhovujících topných systémů v domácnostech“ a „Snižování prašnosti prostředí“ jsou zacílena na prioritní problémy identifikované v PZKO. Zdraví Zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. „Zdraví 2020“5 + Snižovat expozice chemickým látkám a fyzikálním faktorům NEHAP + + Ministerská deklarace Parma 2010 + CEHAPe Emise skleníkových plynů Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005 Státní politika životního prostředí ČR 2012 – 2020 v návaznosti na: + Plnění PZKO ve spojitosti s plněním dalších strategických dokumentů bude mít určitý pozitivní vliv na relevantní cíle ochrany veřejného zdraví. Vliv samotného PZKO by však nebyl pravděpodobně příliš významný. Ke zlepšení veřejného zdraví napomáhají zejména regionální strategie Zdravý Jihomoravský kraj a zdravá Vysočina, které PZKO svým způsobem podporuje a dělá pro ně podmínky. Realizací opatření PZKO ke zlepšení kvality ovzduší v příslušných sektorech lze předpokládat také snížení emisí skleníkových plynů. • „energetickoklimatický balíček EU“ • Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu • Kjótský protokol 5 Dne 8.1. 2014 vláda ČR přijala strategii Zdraví 2020, která pokrývá mj. i cíle programu Zdraví pro všechny v 21. století, který bude ukončen v roce 2016. Vzhledem k tomu, že se cíle jednotlivých politik do značné míry prolínají, byly v souladu se zvolenou metodikou zařazeny do následující tabulky právě dva, které svým rozsahem překrývají i ostatní relevantní cíle. 72 Voda Zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu Národní plán povodí Dunaje + Omezení emisí sledované posuzovanou koncepcí obecně přispěje ke snížení rizika vnosu znečišťujících látek z plošných zdrojů do vod Omezování acidifikace, eutrofizace Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států + Opatření koncepce budou mít příznivý dopad na cíle dotýkající se omezení kontaminace a acidifikace půd. Omezení eroze Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015 + Omezení eroze bude mít vedle pozitivního vlivu na ochranu půd i pozitivní vliv na ovzduší (omezení větrné eroze). Cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů. Půda a horninové prostředí 73 Příroda a krajina Minimalizace negativních dopadů staveb, provozování a rozvoje dopravních cest na přírodu a krajinu a koordinace koncepce rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje -/+ Některé z dopravních staveb budou mít významné vlivy. Naopak výsadby dřevin podél komunikací jejich vlivy poněkud zmírňují. Lesní ekosystémy 2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Státní politika životního prostředí ČR + Uvedený cíl se týká i limitů pro ochranu ekosystémů. Ty v současnosti převážně jsou dodržovány, jde tedy především o udržení kvality a dílčí zlepšení. Odpady Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Plán odpadového hospodářství ČR (2014) 0/- většina opatření navržených v PZKO mají nulový vztah k tématu odpady. Některá navržená opatření mohou vést k zvyšování množství odpadů z průmyslu (tj. vyšší odprášení). Týká se to především opatření BB2 a BD1, které směřují ke zvyšování účinnosti odprášení a tím ke zvyšování množství odpadů. Kulturní památky Ochrana kulturních památek Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016 (Odbor památkové péče Ministerstva kultury, + Snižování emisí obecně přispěje k nižšímu dopadu kyselé depozice na nemovité památky (snížení koroze atp.) 74 březen 2011) Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK Koncepce památkové péče v Kraji Vysočina 2013-2016 Hluk Snížit v rámci celé Evropské unie do roku 2020 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 dB minimálně o 20 % Směrnice 2002/49/ES +/- Vazba může být pozitivní (pro lokality, ze kterých bude vyvedena zbytná doprava), ale zároveň negativní (pro lokality, kam bude doprava přesměrována) Vazbu bude možno konkretizovat až na základě znalostí jednotlivých záměrů. 75 76 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení možných vlivů Programu bylo provedeno ve dvou rovinách. V první – strategické – rovině byly hodnoceny cíle a priority Programu. Hodnocení bylo provedeno verbální formou, jak dosažení cílů PZKO (tj. obecně dosažení imisních limitů pro určité znečišťující látky) ovlivní dané téma životního prostředí, respektive veřejné zdraví (viz kap. 6.2). Ve druhé rovině byla hodnocena jednotlivá opatření PZKO (kap. 6.3) – s ohledem na strukturu PZKO byly primárně hodnoceny možné vlivy plynoucí z obecné části jednotlivých opatření (tj. popis opatření v části c) tabulky opatření), nikoli možné vlivy jednotlivých navrhovaných aktivit (tj. aktivity popsané v rámci „aplikace opatření“ pod jednotlivými tabulkami opatření). Nicméně v některých případech, zejména z hlediska možných vlivů na přírodu, krajinu a lesní ekosystémy, byla popsána možná rizika plynoucí z konkrétních projektů (tj. např. některých dopravních staveb). S ohledem na skutečnost, že tyto konkrétní aktivity či projekty nebudou prostřednictvím PZKO schvalovány, byly tyto v rámci hodnocení brány jako prostředky k naplnění navržených opatření. Identifikovaná rizika je tedy nutné řešit nikoliv v rámci PZKO, ale při dalších plánování, schvalování a realizaci jednotlivých aktivit. 6.1 HODNOTÍCÍ RÁMEC Základní rámec pro hodnocení PZKO zóna CZ06Z – Jihovýchod představuje sada témat a složek životního prostředí a související specifické problémy. Tento rámec byl stanoven na základě: požadavků zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů; analýzy stavu životního prostředí v zájmovém území; a zohledněním požadavků závěru zjišťovacího řízení Níže v této kapitole je shrnuto hodnocení vlivů PZKO na jednotlivá témata a složky životního prostředí, která tvoří rámec pro hodnocení. Tato sada témat a složek životního prostředí zohledňuje požadavky zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů, a byla dále specifikována na základě analýzy stavu životního prostředí v rámci přípravy oznámení koncepce a požadavků závěru zjišťovacího řízení. Tabulka níže shrnuje hodnocená témata a související specifické problémy, které mohou být PZKO ovlivněna – takto je zároveň vymezen rozsah hodnocení: Tabulka č. 4: Hodnotící rámec pro vyhodnocení vlivů PZKO zóny Jihovýchod Téma Specifické problémy Ovzduší Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu Zdraví Velká část populace žijící v území s překročenými imisními limity Emise skleníkových plynů Emise skleníkových plynů z energetiky, průmyslu, a dopravy Voda Problémy jakosti povrchových vod v důsledku atmosférické depozice Půda a horninové prostředí Acidifikace a kontaminace v důsledku atmosférické depozice Úbytek ZPF a nezastavěných ploch. v důsledku záboru půd Ohroženost půd erozí Prašnost z těžby a zpracování kamene a štěrkopísků. Příroda a krajina Špatný stav zeleně. Degradace citlivých stanovišť vlivem imisního zatížení. Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů. Integrita a stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany. Narušování krajinného rázu výraznými stavbami. Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost. Lesní ekosystémy Špatný stav lesů. Zábory a fragmentace lesní půdy. Odpady Rostoucí množství odpadů z průmyslu. Kulturní památky Poškozování památek vlivem atmosférické depozice a narušený vnější vzhled realizací stavebních opatření, např. typicky zateplováním budov Hluk Zátěž hlukem z dopravy Návrhová část PZKO CZ06Z je hodnocena z hlediska, zda a jakým způsobem jeho realizace ovlivní stav, případně trendy vývoje v rámci daného tématu životního prostředí, zejména při zvážení relevantních specifických problémů. Kromě toho bylo samostatně provedeno též vyhodnocení PZKO CZ06Z z hlediska veřejného zdraví (viz kapitola 12, respektive Příloha 1 SEA dokumentace). 6.2 POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO Ovzduší Hodnocení koncepce je provedeno na základě matice logického rámce navržené v PZKO. Výsledky a výstupy v této matici vycházejí 78 z matematického modelování (rozptylové studie) vlivu opatření, které bylo provedeno při vypracování Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR. S ohledem na rozsah a komplexnost tohoto modelování nelze v rámci SEA správnost výsledků ověřit. Jeho správnost je předpokládána na základě souladu s odborným odhadem hodnotitele (hlavní výstupy, tj. predikovaná velikost imisních příspěvků a podílu zdrojů na znečištění ovzduší v různých místech zóny v zásadě odpovídají odbornému odhadu hodnotitele). Z výše uvedených důvodů není v rámci SEA hodnoceno, zda je výše potřebného snížení imisních příspěvků a emisí v PZKO správně navržena. Následující hodnocení je zaměřeno na identifikaci rizik spojených s dosažením navržených hodnot emisí a imisní zátěže. Z hlediska zlepšení kvality ovzduší v zóně budou určujícími a nejobtížněji dosažitelnými tyto cíle PZKO: Snížení koncentrace PM10 ve vnějším ovzduší na území obcí o 1 až 10 μg/m3 dle konkrétních čtverců sítě Snížení emisí PM10 v území na území vyjmenovaných obcí z vytápění domácností o 55 % Snížení koncentrace B(a)P ve vnějším vyjmenovaných obcí o 0,1 až 1 ng/m3 ovzduší na území Bude-li PZKO důsledně realizován a podaří se dosáhnout výše uvedených velmi významných snížení imisních koncentrací, lze očekávat významný pozitivní vliv PZKO na kvalitu ovzduší v hodnocené zóně. Jak vyplývá z analytické části PZKO, dosažení uvedených cílů je nezbytné, mají-li být imisní limity splněny na celé ploše zóny. Koncepční cíle k dosažení imisních limitů navržená v PZKO jsou založeny na výsledcích analytické části a hodnotitel SEA je považuje za logické a správné. Je potřeba upozornit na skutečnost, že uvedená významná snížení imisních koncentrací budou v praxi velmi obtížně dosažitelná a v horizontu do roku 2020 je jejich splnění na celé ploše zóny prakticky vyloučeno. Zmíněná vysoká ambicióznost cílů snížení imsiních koncentrací není nedostatkem PZKO, protože vyplývá ze správně vyhodnoceného nezbytného snížení imisních koncentrací pro dosažení imisních limitů. Podrobně jsou rizika a náročnost praktické realizace PZKO komentována v kapitole 7, kde jsou uvedena také doporučení pro snížení rizik a maximalizaci očekávaných pozitivních efektů. Veřejné zdraví Posuzovaný program je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni. Je přímo zaměřen na snižování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. Cíle programu směřují ke snížení emisí těch látek, které lze v rámci evropského prostoru, České republiky i řešené zóny považovat za prioritní (zejména suspendované částice a benzo(a)pyren). Vzhledem k tomu, že navržená opatření jsou zacílena na snížení emisí ve všech významných sektorech zdrojů znečišťování, jedná se o program s potenciálně významným pozitivním 79 vlivem na veřejné zdraví, roční údaje o pravděpodobných úmrtí pro všechny diagnózy na území zóny i pro karcinom plic jsou varující. PZKO spolu s NPSE poskytují významnou příležitost ke zlepšení kvality ovzduší v případě, že budou důsledně naplňovány. V takovém případě dojde oproti nulové variantě dříve ke snížení imisní zátěže a souvisejících vlivů na zdraví obyvatel ČR (snížení počtu předčasných úmrtí a vzniku onemocnění spojených se znečištěním ovzduší). Podrobný popis a kvantifikace vlivů jsou součástí kapitoly č. 12. Rizika spojená s realizací posuzovaného programu lze spatřovat pouze v možné nedostatečné realizaci jeho opatření. V horizontu nejbližších let nebude realizace některých opatření, a to jak v sektoru soukromém (lokální topeniště) tak v sektoru průmyslu a dopravy nijak vymahatelná a bude záviset buď na velmi rychlých a poměrně významných legislativních změnách, nebo na dobrovolnosti jednotlivých znečišťovatelů. Možnost spolufinancování některých opatření z národních nebo evropských fondů pro některé znečišťovatele jistě zvýší jejich atraktivitu, ale pravděpodobně ne v potřebném rozsahu. Neochota k realizaci opatření v dostatečném rozsahu a nedůslednost státu v jejich prosazování může vést ke snížení účinnosti programu. Emise skleníkových plynů Cíle hodnoceného dokumentu explicitně neřeší problematiku emisí skleníkových plynů. Nicméně s ohledem na sektorové zaměření cílů PZKO (průmysl, doprava, lokální topeniště), řešící sektory, které jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů, lze při dosažení navržených cílů PZKO předpokládat také příspěvek k plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Význam toho příspěvku však nelze na strategické úrovni PZKO blíže odhadnout. Voda Vztah posuzované koncepce k problematice vody je velmi volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma životního prostředí. V oblasti ochrany vody před eutrofizací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí, respektive atmosférické depozice dusíkatých látek bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných za eutrofizaci vod. Obecně jakékoliv snížení emisí bude mít pozitivní vliv z hledíška snížení atmosférické depozice znečišťujících látek do vodního prostředí (okyselující látky, kovy, benzen(a)pyren, a další). Míru tohoto zlepšení nelze na úrovni detailu, s nímž pracuje předmětná koncepce stanovit, nebude však zřejmě mít zásadní dopad na celkovou kvalitu povrchových či podzemních vod, která je v rozhodující míře ovlivňována jinými faktory než je atmosférická depozice. Okrajový pozitivní vliv mohou přinést opatření ke snížení re-emise suspendovaných částic, jejichž splach do vod je v zájmovém území neopomenutelným zdrojem znečištění vod. 80 Půda a horninové prostředí Z hlediska vývoje v oblasti půda a horninové prostředí nebude mít realizace navrhovaných opatření zásadní vliv na dané téma životního prostředí. Problematika ochrany půd před erozí (jakožto zdrojem atmosférických emisí pevných částic) má nicméně v zájmovém území pro celkovou kvalitu ovzduší nezanedbatelný význam. V oblasti ochrany půdy před acidifikací a kontaminací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí z dopravy, respektive atmosférické depozice bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných za acidifikaci a kontaminaci půd. Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury mohou mít negativní vliv v podobě záboru půd, včetně ZPF. Koncepce však nenavrhuje nová opatření oproti plánům zpracovávaným rezortem dopravy, a její role spočívá toliko v potenciální pomoci k urychlení realizace opatření (PZKO tedy nebude mít vliv na realizaci záborů půdy). Lesní ekosystémy, příroda a krajina Na úrovni cílů PZKO lze předpokládat pozitivní vliv na přírodu, krajinu a ekosystémy. Cíl programu „dosáhnout na celém území zóny CZ06Z Jihovýchod splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 až 3“ je v souladu s cíli ochrany přírody. Snižování emisí a tedy i imisní zátěže povede ke zlepšování zdravotního stavu a snížení nutriční zátěže lesních ekosystémů, přírodních stanovišť a sídelní zeleně. PZKO se sice nesoustředí na látky, které jsou z hlediska vlivů na ekosystémy nejvýznamnější, jako jsou např. NOX, ale k jejich snížení dojde současně se snižováním emisí vybraných látek. Mírně příznivě tak budou ovlivněny složky přírody a krajiny chráněné zákonem, tj. zvláště chráněná území a druhy, lokality Natura 2000, VKP, USES, volně žijící druhy živočichů a rostlin. Míra vlivu je obtížně vyhodnotitelná, protože zde působí řada dalších faktorů včetně přetrvávající zátěže z minulosti. Obecně lze konstatovat, že pozitivní vliv bude tím větší, čím nižší budou emise znečišťujících látek. Lze očekávat spíše mírné zlepšení stavu. Konkrétní projekty, kterými budou cíle naplňovány, však mohou mít negativní vlivy na přírodu a krajinu. Opatření, která mohou mít negativní vliv, jsou hodnocena níže. Odpady Jedním z cílů PZKO je snížení koncentrace znečišťujících látek v ovzduší tam, kde jsou imisní limity překračovány, z velké části se jedná o znečišťující látky PM10 a PM2,5. Uvedené znečišťující látky vznikají také z provozů, u nichž se jako nejvhodnější způsob omezování těchto ZL jeví jejich zachytávání- vyšší odprášení. V některých případech se může jednat o převedení problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. Nicméně z komplexního hlediska se jedná o vhodné řešení problému. Kulturní památky Vztah posuzované koncepce problematice kulturních památek je velmi volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma. Jakékoliv snížení emisí bude mít dílčí pozitivní efekt z hlediska snížení 81 negativních vlivů atmosférické depozice na památky, tedy např. snížení poškozování konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů reagujících z chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Opatření koncepce k energetickým úsporám (zateplování apod.) může na druhou stranu s sebou přinášet riziko poškození cenných objektů. Hluk Posuzovaný program je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší na regionální úrovni, ale není primárně určen k plnění cílů směřujících k ochraně před hlukovou zátěží. Svými opatřeními v dopravě může hlukovou situaci zhoršit, pokud nebudou respektována protihluková opatření a Akční hlukový plán, který bude teprve vytvořen po aktualizaci hlukové mapy. Vliv samotného PZKO na zvolené téma nebude významný. Nicméně vliv může být v konečném důsledku pozitivní - pro lokality, ze kterých bude vyvedena zbytná doprava, ale zároveň negativní - pro lokality, kam bude doprava přesměrována. Vliv bude možno konkretizovat až na základě hodnocení na úrovni projektové přípravy jednotlivých dopravních záměrů (což není předmětem PZKO, který sám žádné nové dopravní stavby či obdobné záměry nenavrhuje). 6.3 VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ V návaznosti na rámcové vyhodnocení vazeb opatření PZKO na témata životného prostředí a veřejného zdraví (viz výše) bylo provedeno podrobné vyhodnocení jednotlivých opatření, u nichž lze předpokládat možnost významných pozitivních a/nebo negativních vlivů. Výstupy hodnocení jsou souhrnně uvedeny níže, doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení jsou pak obsahem kapitoly č. 7. V souvislosti s hodnocením možných vlivů jednotlivých opatření je nutné opět poznamenat, že samotný Program nezahrnuje konkrétní územně specifikované projekty, s výjimkou projektů dopravních staveb, které nově nenavrhuje, ale dává jim v rámci strategie prioritu z hlediska cílů ochrany ovzduší. S ohledem na množství opatření byl v prvním kroku hodnocení proveden „screening“ tj. vyhodnocení vazeb mezi opatřeními PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví. Pro hodnocení byla použita následující stupnice k hodnocení síly vazby mezi opatřeními PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví: +2 silná pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně ovlivnit ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném území), 82 +1 0 slabá pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně, bez vazby, -1 slabá negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně, -2 silná negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném území). V návaznosti na vyhodnocení vazeb byly slovně popsány možné vlivy pro ta opatření, u kterých byla identifikována určitá vazba na dané téma životního prostředí či veřejné zdraví (tj. opatření s hodnocením +2, +1, -1, -2 v tabulce níže). Slovní popis možných vlivů opatření s identifikovanou vazbou, strukturovaný dle jednotlivých složek životního prostředí, je uveden dále v kap. 6.3.1., resp. kapitoly 12 (veřejné zdraví). Doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení, respektive návrhy k posílení efektivity a pozitivních dopadů implementace Programu, jsou obsahem kapitoly 7. 83 84 Tabulka č. 5: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (1. část) AB6 AB7 AB8 AB9 AB10 AB11 AB12 AB13 AB14 +2 +1/1 +1 0 +1 +1 +2 +2 +2 +1 +1 +1 +1 Zdraví +1 +1 +1/ -1 +1/ -1 0 0 0 +1 +1 +2 +2 +2 +1 +1 +2 +2 Emise skleníkových plynů +1 +1 -1 -1/ +1 -1/ +1 +1 +1 +1 +1 +1 +2 +1 +1 +1 0/+1 0/+1 Voda +1 0 0 0 0 +1 +1 0 +1 0 0 0 0 0 0 +1/1 0 0 0 0 -1 +1 -1 +1 0 0 0 0 0 0 0 -2 -2 -1 -2 -1 -2 0 0 0 0 0 Lesní ekosystémy 0 0 -2 -2 -1 -2 0 -1 0 0 0 0 Odpady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hluk 0 0 +2/2 +1 0 0 0 0 0 0 Kulturní památky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Příroda a krajina AB17 AB5 +1 Půda a horninové prostředí AB16 AB4 0 AB15 AB3 +1 AB2 Ovzduší AB1 AA2 Jednotlivá opatření PZKO AA1 Téma životního prostředí a veřejného zdraví +2 +1 +2 +1 -1/ +1 0 0 0 0 +1 0 -1 0 0 0 0 0 -1 -1 0 0 +1 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0/ 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 /-1 +1/1 Tabulka č. 5: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (2. část) AB19 AC1 BB1 BB2 BD1 BD2 BD3 CB2 DB1 DB2 DB3 EA1 EB1 EB2 EC1 ED1 Jednotlivá opatření PZKO AB18 Téma životního prostředí a veřejného zdraví Ovzduší +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +2 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 Zdraví +1 0 0 +1 +2 1 -1 +2 +1 +1 +2 +2 0 +1 +1 +1 +2 Emise skleníkových plynů +1 +1 +1 +1 0 0 +1 0 0 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 Voda 0 0 0 +1 +1 0 0 0 +1 +1 0 0 0 0 +1 0 0 Půda a horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 0 0 0 +1 0 0 Příroda a krajina 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 -1 -1 0 +2 -1 0 +1/-1 Lesní ekosystémy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1/1 Odpady 0 0 0 +1 +1/ -1 +1/ -1 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 Hluk 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Kulturní památky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 86 6.3.1 OVZDUŠÍ Jak je vyhodnoceno v kapitole 6.2, celkové zaměření a cíle PZKO jsou navrženy v souladu s aktuálnimi potřebami kvality ovzduší v zóně. Při jejich splnění posuzovaná koncepce přinese v zóně významné zlepšení kvality ovzduší. Dosažení správně definovaných ambiciózních imisních cílů bude závislé na úspěšnosti praktické realizace koncepce. V následujícím textu je proto posouzen vliv jednotlivých navržených koncepčních opatření. Emisní stropy a regulace zdrojů V případě stacionárních zdrojů je vzhledem ke skladbě zdrojů v zóně přínos těchto opatření pro kvalitu ovzduší zanedbatelný, zvláště při zvážení velikosti populace dotčené těmito opatřeními. Celkovou situaci v zóně nemohou významně ovlivnit. Souhlasíme proto s nenavržením emisních stropů pro stacionární zdroje. K regulaci podle §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší jsou v posuzované koncepci stanoveny stacionární zdroje emitující suspendované částice bez akcesorických toxikologicky významných organických příměsí (mechanicky generovaný prach minerální povahy). Regulace těchto zdrojů má proto omezený potenciál lokálně zlepšit imisní situaci suspendovaných částic, především frakce PM10, na rozdíl od emisního stropu pro silniční dopravu ale nemůže regulace stacionárních přispívat ke snížení imisní zátěže benzo(a)pyrenem. Regulace podle § 13 jsou navrženy pro ty zdroje, které působí příspěvek k průměrným ročním imisním koncentracím suspendovaných částic PM10 nad 4 µg/m3. Méně významné průmyslové zdroje v zóně, které mohou působit průměrné roční imisní příspěvky PM10 v řádu prvních jednotek µg/m3, mají pouze lokální dosah (nejvýše první jednotky km od zdroje) a podléhají často integrovanému povolení. Podle názoru hodnotitele existují pro snižování emisí z těchto lokálně působících zdrojů dostatečné nástroje v rukou krajského úřadu, které jsou již v současnosti obsaženy v platné legislativě a jsou dostatečně využívány (např. požadovaný soulad s BAT v rámci změn integrovaných povolení, možnost zpřísňování emisních limitů nad rámec zákona). V návaznosti na tyto skutečnosti považujeme uvedenou výši hranice potřebnou dle PZKO ke stanovení emisního stropu, resp. regulace, za adekvátní smyslu programu. Zahrnuje zdroje, které významně ovlivňují imisní koncentrace v zóně. Případné stanovení emisních stropů nebo regulace pro průmyslové zdroje s menším imisiním příspěvkem by představovalo z regionálního hlediska nevýznamný přínos pro kvalitu ovzduší. Z koncepčního hlediska by bylo nadbytečné a kontraproduktivní (vedlo by k rozmělnění priorit a odvádění pozornosti od podstatných faktorů kvality ovzduší v zóně). Prověření podmínek provozu zdrojů je obecně vhodné opatření, které by mělo být průběžně prováděno v rámci pravidelných kontrol orgány státní správy na všech stacionárních zdrojích (nejen uvedených v PZKO), a to tak, 87 aby tyto zdroje postupně směřovaly k nižším emisím a nejlepším dostupných technikám, popř. nejlepší známé praxi z hlediska úrovně emisí. V případě zdrojů spadajících do působnosti zákona o integrované prevenci (v dané zóně se jedná o slévárny) je plnění nejlepších dostupných technik legislativní povinností a tyto by měly být proto krajskými úřady prověřovány při každé kontrole a změně integrovaného povolení. U těchto zdrojů by proto tato samozřejmá povinnost neměla být součástí PZKO. Ze stejného důvodu je toto prověřování samozřejmé v případě cementáren a vápenek navržených mezi regulovanými zdroji. V návaznosti na významný emisní podíl dopravy na imisních koncentracích, zejména v lidských sídlech, představuje návrh emisních stropů pro silniční dopravu významně pozitivní potenciální vliv na kvalitu ovzduší. Protože se navržená redukce emisí ze silniční dopravy jeví ve stanoveném časovém horizontu (2020) jako velmi ambiciózní, jsou v kapitole 7 uvedena doporučení, která podporují co nejdřívější dosažení navržených stropů. Konkrétní opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) V dané zóně se jedná s ohledem na velikost sídel o opatření s pozitivním, málo významným vlivem. AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy V PZKO je řešeno společně s AB10, proto není samostatně hodnoceno. AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Dopravní stavby uvedené v PZKO nejsou nově navrženy, byly již předmětem posuzování v jiných dopravních koncepcích. S ohledem na případnou duplicitu není jejich vliv v rámci předkládané dokumentace opětovně hodnocen. Obecně lze na základě dřívějších SEA říci, že vliv těchto staveb na kvalitu ovzduší (pozitivní/negativní) bude určen realizací konkrétní návrhové varianty, zejména návrhovou intenzitou dopravy a vedením trasy, které nejsou v řadě případů v současnosti jednoznačně určeny. Jako nezpochybnitelně pozitivní jsou v zóně CZ06Z ty části navržených staveb, které tvoří obchvaty sídel. AB2 Obchvaty měst a obcí Obchvaty obcí snižují expozici obyvatelstva dopravním imisím a podmiňují realizaci dalších imisně přínosných opatření (např. selektivní zákazy vjezdu, nízkoemisní zóny). S ohledem na navržený rozsah v této zóně mohou mít významně pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v sídlech a zasáhnou proto svým pozitivním efektem významnou část populace. Rizikem pro dosažení očekávaných efektů je případná malá rychlost jejich realizace vyvolaná 88 nedostatečným objemem dostupných finančních prostředků, resp. jejich směrováním do případných jiných dopravních staveb. AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Opatření v podstatě vede ke zkapacitnění stávajících silničních komunikací. Z hlediska ochrany ovzduší je proto celkově kontraproduktivní (lze očekávat lokální krátkodobé imisní zlepšení vlivem plynulejší dopravy, celkově ale zvyšuje komfort individuální automobilové dopravy na příslušné komiunikaci a může proto vyvolat vyšší intenzity silniční dopravy doprovázené vyššími emisemi). Neřeší hlavní příčinu vysoké imisní zátěže z dopravy (vysoké intenzity). Přednost by měla mít systémová opatření směřující k odvedení dopravy z obytných oblastí, naředění dopravy a vyššímu využití MHD, nikoliv opatření pro zvyšování komfortu silniční dopravy. Efekt opatření bude málo významný. Konkrétní opatření v aglomeraci nejsou navržena. Nelze proto vyhodnotit, zda bude převládat pozitivní, či negativní efekt opatření. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepčně správné opatření, vzhledem k rozsahu navržených staveb bude mít málo významným potenciální pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Doporučujeme urychlit přípravu opatrření. Do roku 2020 se pozitivní efekty nestihnou imisně projevit. AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Pozitivní opatření ve větších sídlech. Usnadňuje využití hromadné dopravy, která však vzhledem k malým městům v zóně bude mít pouze málo významný lokální pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Prostředky by měly být v zóně směřovány přednostně do dopravních opatření odklánějících a omezujících tranzitní dopravu (obchvaty, následně NEZ a selektivní zákazy vjezdu). AB7 Nízkoemisní zóny Opatření s potrenciálním lokálním pozitivním vlivem ve větších sídlech. Zhoršuje komfort individuální automobilové dopravy, motivuje k pořízení novějších osobních vozidel a/nebo cestování MHD. Snadná kontrola a dobrá vymahatelnost opatření. Do roku 2020 realizovatelné pouze za předpokladu urychlení přípravy. Častá nezbytná návaznost na obchvaty v rámci opatření AB2. AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu Pozitivní opatření, často vázané na dokončení obchvatů v rámci AB2. Snadná kontrola a dobrá vymahatelnost opatření. Významný potenciální pozitivní vliv na kvalitu ovzduší ve velkém počtu sídel. AB9 Integrované dopravní systémy Opatření potenciálně snižuje intenzity individuální automobilové dopravy v sídlech. Při důsledném provedení může mít opatření významný pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Navržené zajištění kvalitních přestupních vazeb mezi meziměstskou železniční a autobusovou dopravou by mělo být posíleno 89 a koordinováno v rámci všech významných cílových obcí, zejména s cílem zvýšit komfort a rychlost hromadné dopravy při dojíždění do zaměstnání, a tím její schopnost konkurovat individuální automobilové dopravě. AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy Z pohledu ochrany ovzduší podobné potenciální efekty jako u opatření AB9. V PZKO chybějí opatření pro meziměstskou hromadnou dopravu, která mohou v zóně významně zvýšit pozitivní efekt opatření. AB11 Zajištění preference MHD V zóně může mít opatření lokální a nevýznamný vliv (malá sídla). AB12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě Veřejná doprava není v zóně hlavním emisním problémem, vozidla jsou snadno kontrolovatelná a udržována, jedná se z hlediska nákladů na tunu snížení emisí o drahé opatření. Má doplňkový význam, protože emisně zastaralých vozidel (EURO2 a starší) je v hromadné dopravě minimum. I v případě žádoucího významného posílení hromadné dopravy budou emise z tohoto segmentu zdrojů nevýznamné. Opatření bude mít málo významný pozitivní vliv . AB13 Podpora cyklistické dopravy Přínosné doplňkové opatření s nevýznamným pozitivním vlivem na imisní situaci (omezený počet sportovně založených obyvatel - vždy se bude jednat pouze o malou část osobních přepravních výkonů, malá sídla - malý objem vnitroměstské dopravy, doprava na delší vzdálenosti - mimo možnosti cyklodopravy). AB14 Podpora pěší dopravy Opatření má v zóně potenciální málo významný pozitivní vliv. Nemá potenciál významně snížit imisní koncentrace. V případě žádoucího snížení intenzity automobilové dopravy poklesne potřebnost tohoto opatření (bezkolizní dosažení potřebných cílů ve městě bude zajištěno i bez realizace opatření). AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu Protichůdné efekty opatření. Plynulejší doprava vede při zachování intenzity ke snížení emisí, ale lepší průjezdnost představuje vyšší komfort pro individuální automobilovou dopravu a vede ke zvýšení dopravních intenzit, a tedy i emisí. Odstraňování bodových problémů zvyšováním průjezdnosti úzkých míst neřeší prioritní problém ve městech, tj. vysoké intenzity silniční dopravy, a nenaplňuje potřebu tuto dopravu omezit, spíše naopak. Před realizací tohoto opatření by mělo mít přednost snížení dopravních intenzit odváděním individuální dopravy ze sídel (obchvaty, přeložky), nahrazováním individuální dopravy hromadnou, a tam, kde to nelze, ředěním dopravy na území obcí, např. selektivními zákazy vjezdu a NEZ, čímž současně dojde i ke zlepšení plynulosti dopravy v současných problémových místech. Teprve po vyčerpání možností těchto aktivit bude 90 vhodné v odůvodněných případech uvažovat o realizaci opatření ke zvýšení plynulosti dopravy. Vliv opatření hodnotíme jako indiferentní, bude záviset na konkrétním provedení. AB16 Úklid a údržba komunikací Přínosné doplňkové opatření s potenciálním lokálně až významně pozitivním vlivem. V sídlech menší velikosti má resuspenze z dopravy významný vliv na místní kvalitu ovzduší. Sice se jedná pouze o kompenzaci, nikoliv o řešení příčiny (vysoké intenzity individuální automobilové dopravy), ale opatření je aplikovatelné ve všech obcích s velmi dobrým poměrem mezi snížením emisí a vynaloženými náklady (za předpokladu důsledné realizace). AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně Přínosné doplňkové opatření se slabě pozitivním vlivem na imisní situaci. Není směrováno na odstranění příčiny imisních problémů (intenzity osobní dopravy), ale na jejich kompenzaci. AB18 Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací Předmětná vozidla mají relativně malý podíl na celkových intenzitách dopravy. Vozidla veřejné správy jsou již v současnosti snadno kontrolovatelná a udržována. Ve vozovém parku MHD je již minimum starších vozidel (EURO 3 a nižší). Drahé opatření v přepočtu na uspořenou tunu emisí. Opatření proto bude mít málo významný pozitivní vliv. AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě Plošný potenciálně významně pozitivní efekt opatření. Oproti konvenčnímu pohonu má potenciál snížit automobilové emise minimálně o desítky %. Pro účinnost opatření bude rozhodující ekonomická přijatelnost investice do nízkoemisních a bezemisních pohonů. Intenzita pozitivního vlivu bude záviset na konkrétní podpoře (návaznost na implementaci NPSE). Do roku 2020 předpokládáme zanedbatelný objem nahrazených vozidel, a proto málo významný až zanedbatelný pozitivní imisní vliv opatření. AC1 Podpora carsharingu Samo o sobě má opatření prakticky nulový potenciál snížit imisní koncentrace, mimo jiné z důvodu malé velikosti sídel v zóně. Opatření bude mít nevýznamný pozitivní vliv. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší - Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie V případě podniků nespadajících do působnosti zákona o integrované prevenci může být pozitivní efekt opatření lokálně až významný. Podniky s potenciálně významným imisním vlivem spadají ve většině případů do působnosti zákona o integrované prevenci, takže již v současnosti je u nich vyžadován soulad s BAT. Další snížení emisí z těchto zdrojů se proto na kvalitě ovzduší významně neprojeví. S ohledem na nízký podíl průmyslu 91 na znečištění ovzduší bude mít toto opatření na celkovou imisní situaci v zóně málo významý pozitivní vliv. BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály Potenciální efekt bude lokální v blízkosti zdrojů. S ohledem na nízký podíl stacionárních průmyslových zdrojů na znečištění ovzduší v zóně bude vliv opatření na imisní situaci pozitivní, málo významný. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu V současnosti je již využíváno při změnách integrovaných povolení, u dalších zdrojů, které nespadají pod zákon o integrované prevenci, se opatření překrývá s opatřením BB1 a BB2 a platí proto stejné hodnocení. S ohledem na nízký podíl relevantních stacionárních průmyslových zdrojů na znečištění ovzduší v zóně bude pozitivní vliv tohoto opatření málo významný. BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území Nové stacionární zdroje obvykle nepůsobí významné imisní problémy (v rámci přípravy jejich umístění jsou aplikovány aktuální legislativní požadavky a v povolovacích řízeních jsou uplatňovány požadavky pro minimalizaci dopadů na kvalitu ovzduší - výstupy z procesu EIA, BAT, zpřísnění podmínek provozu ze strany orgánů ochrany ovzduší). Pozitivní vliv opatření proto může být pouze málo významný. BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti Vliv stavební činnosti je vyšší ve městech. S ohledem na absenci velkých sídel má opatření v zóně málo významný potenciální pozitivní vliv. CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze Sníží emise především velkých částic minerálního původu, které mají lokální imisní dopad (sedimentace v blízkosti zdrojů). Pozitivní vliv opatření lze očekávat v suchých větrných obdobích, tedy v době dobrých rozptylových podmínek bez překračování imisních limitů. S ohledem na velký podíl zemědělsky využívaných ploch v zóně se jedná o vhodné doplňkové opatření s pozitivním, málo významným vlivem. DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Cílí na prioritní sektor zdrojů prioritních látek v zóně. Potenciálně významný pozitivní efekt ve všech sídlech. Podmínkou dosažení cíle PZKO a s tím spojených významných pozitivních vlivů je masivní kampaň v rámci aktivity “Rozvíjet informační a poradenské služby v rámci podpory přeměn topných systémů”. Jedná se o opatření s velmi významný potenciálním pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší. 92 DB2 Snížení potřeby energie Navržené aktivity zahrnují veřejné a budovy k hromadnému bydlení. Ty jsou z hlediska emisí ve srovnání s individuálním bydlením málo významné, často jsou vytápěny centrálně, obvykle s nižší výrobní emisí, a tedy menším negativním imisním dopadem. Opatření bude mít málo významný pozitivní vliv. DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií Do roku 2020 se nemůže opatření významně imisně projevit (příprava a výstavba CZT systémů je časově náročná). Vhodné je zejména rozšiřování systémů CZT. Plynofikace zóny je již dostatečná, problémem je její nedostatečné využití z ekonomických důvodů. Vliv opatření proto bude pozitivní, v horizontu do roku 2020 nevýznamný. EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky Opatření má potenciálně až významný pozitivní efekt, skutečný přínos bude závislý na konkrétním provedení. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Navržená opatření v zóně se týkají pouze výsadeb zeleně. Tato opatření mají lokální pozitivní efekt, navíc se jedná pouze o kompenzační opatření neřešící příčinu (velikost emisí). Celkově bude mít opatření málo významný pozitivní vliv. EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší vytěžených materiálů Zóna je těmito faktory imisně zatížena pouze v nevýznamné míře. Toto opatření má zde proto zanedbatelný pozitivní vliv. EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší Osvěta v oblasti individuálního vytápění cílí na prioritní problém ovzduší a skupinu zdrojů a může omezit riziko nedostatečné účinnosti opatření (zvýší motivaci obyvatel k modernizaci), má významný dopad na rychlost realizace opatření. Velikost pozitivního vlivu bude závislá na intenzitě a zaměření informačních kampaní. ED1 Územní plánování Případné umísťování nových zdrojů znečišťování nebude vzhledem k plnění platné legislativy (zákon o posuzování vlivů na ŽP, zákon o ovzduší, zákon o integrované prevenci, včetně BAT) významným faktorem kvality ovzduší. Problémem je zátěž ze stávajících zdrojů. Hustota průmyslových zdrojů i urbanizace je na většině zóny relativně nízká. Potenciál tohoto opatření je zde proto málo významný. Opatření bude mít málo významný pozitivní vliv. Potenciální kumulativní vlivy: 93 Pozitivní kumulativní vliv na kvalitu ovzduší lze očekávat v případě všech realizovaných opatření. PZKO je koncipován tak, aby při kumulativním působení všech navržených aktivit došlo ke snížení imisních koncentrací pod úroveň imisních limitů. Z toho vyplývá, že pro dosažení cílů PZKO je nezbytná realizace všech navržených dílčích opatření, která jednotlivě představují většinou málo významný vliv na kvalitu ovzduší, ale v celkovém souhrnu budou mít při důsledném provedení významně pozitivní efekt v podobě splnění imisních limitů. Významný pozitivní kumulativní vliv PZKO je zřejmý zejména v případě realizace navržených opatření v dopravě, při jejichž realizaci dojde k významně vyššímu efektu, než jaký by odpovídal jejich přínosům, pokud by byla opatření realizována bez jejich vzájemné provázanosti. Tato opatření je pro dosažení maximálního efektu vhodné realizovat souběžně, resp. se zohledněním časových návazností (např. urychleně realizovat obchvaty, následně realizovat selektivní zákazy vjezdu a nízkoemisní zóny). V případě emisí z domácností lze velmi významný pozitivní kumulativní vliv očekávat opatření „DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie“ a „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“. Podle názoru hodnotitele je navazující, resp. souběžná realizace těchto opatření podmínkou pro dosažení cílů PZKO. Celkové shrnutí hodnocení vlivů na ovzduší Posuzovaná koncepce má v zóně CZ06Z Jihovýchod potenciál významně zlepšit kvalitu ovzduší z hlediska všech prioritních látek. Velikost pozitivního vlivu Programu na kvalitu ovzduší bude záviset na důslednosti jeho realizace a priorizaci nejúčinnějších opatření. Na základě hodnocení jednotlivých opatření byla identifikována následující opatření, která hodnotitel SEA považuje z hlediska ochrany ovzduší v zóně CZ06Z Jihovýchod za prioritní (opatření, která při důsledné realizaci nejvíce zlepší kvalitu ovzduší v obydlených oblastech): AB2 Obchvaty měst a obcí AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu AB9 Integrované dopravní systémy AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy AB16 Úklid a údržba komunikací 94 DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Tučně vyznačená opatření v uvedeném výčtu lze považovat za absolutní prioritu ochrany ovzduší v zóně, která vyžaduje upřednostnění těchto opatření před jinými, a to jednak z důvodu nezpochybnitelného významně pozitivního vlivu a/nebo proto, že vytváří předpoklady pro realizaci dalších významně pozitivních opatření. Na jejich důslednou realizaci v praxi by měl být při naplňování Programu kladen největší důraz. Identifikovaná rizika naplňování Programu jsou uvedena v kapitole 7. 6.3.2 VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Realizace opatření navržených tímto programem v kombinaci s opatřeními navrženými Národním programem snižování emisí bude v určité míře směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít určitý pozitivní vliv na veřejné zdraví. Nicméně, vzhledem k dosavadním trendům, krátké době na přípravu, schválení a realizaci jednotlivých projektů, je jisté nebezpečí v časové prodlevě a naplnění termínů. Podrobné hodnocení viivů na veřejné zdraví je uvedeno v kapitole 12 této dokumentace. 6.3.3 EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Cíle hodnoceného dokumentu explicitně neřeší problematiku emisí skleníkových plynů. Nicméně s ohledem na sektorové zaměření cílů PZKO (průmysl, doprava, lokální topeniště), řešící sektory, které jsou významným zdrojem emisí skleníkových plynů, lze při dosažení navržených cílů PZKO předpokládat také příspěvek k plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Význam toho příspěvku však nelze na strategické úrovni PZKO blíže odhadnout, neboť se bude odvíjet od rozsahu realizace jednotlivých opatření respektive od konkrétních zvolených řešení na úrovni dílčích projektů. Konkrétní opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality ovzduší Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) (AA1) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. 95 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2) Opatření je hodnoceno společně s opatřením AB10 níže. Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu (AB1) Předpokládané zkapacitnění silničních komunikací může vést ke zvyšování dopravních intenzit (zvýšení atraktivity silniční sítě a tím zavlékání nové dopravy do aglomerace) a tím i zvýšení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na změnách intenzity dopravy v řešeném území. Obchvaty měst a obcí (AB2) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Odstraňování bodových problémů na komunikační síti (AB3) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Výstavba a rekonstrukce železničních tratí (AB4) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí (AB5) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride (AB6) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí 96 skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Nízkoemisní zóny (AB7) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu (AB8) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Integrované dopravní systémy (AB9) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy (AB10), Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržená opatření mají možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Zajištění preference MHD (AB11) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě (AB12) Implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, lze tedy očekávat snížení emisí skleníkových 97 plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora cyklistické dopravy (AB13) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však předpokládat velmi nízký. Podpora pěší dopravy (AB14) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však předpokládat velmi nízký. Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu (AB15) Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací (AB18) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v městské hromadné dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě (AB19) V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů v automobilové dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný nepřímý pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Podpora carsharingu (AC1) V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových 98 plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území. Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie (BB1) Realizací opatření může dojít ke zlepšení stávajících technologií v průmyslu a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě implementace opatření. Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území (BD2) Realizací opatření může zajistit využití účinných technologií v průmyslu a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, nicméně lze předpokládat, že nové provozy již budou vybaveny moderními technologiemi, tj. míra vlivu bude spíše nízká. Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (DB1) Podpora moderních technologií vytápění a ohřevu teplé vody povede ke snížení emisí skleníkových plynů z lokálních zdrojů. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Snížení potřeby energie (DB2) Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky a sektoru vytápění komerčních budov. Energetický průmysl je hlavním zdrojem emisí skleníkových v ČR, naopak emise z vytápění komerčních budov představují cca 1/5 emisí ze sektoru vytápění residenčních a komerčních budov tj. méně než 2% celkových emisí skleníkových plynů. Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie, což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky a vytápění komerčních budov. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií (DB3) Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie z pevných paliv, což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Navržené 99 opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření PZKO, relevantní z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, jsou zaměřena především na oblast dopravy a energetiky. Celkové vlivy PZKO na emise skleníkových plynů z dopravy lze odhadnout jen obtížně – opatření ke zvýšení plynulosti dopravy sice mohou snížit kongesce, na druhou stranu mohou zvýšit atraktivitu dopravní sítě pro automobilovou dopravu a tím mohou vést k navýšení intenzity dopravy. Opatření ke zvýšení atraktivity veřejné dopravy mohou reálně snížit využívání IAD a tím přispět ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, naopak opatření k podpoře cyklistické a pěší dopravy budou mít vliv pouze nízký. Pozitivní vlivy lze očekávat v sektoru energetiky – zejména v souvislosti s podporou nových technologií vytápění v domácnostech, respektive snižování spotřeby energie. Míra celkového vlivu PZKO však bude výrazně záviset na rozsahu a efektivitě implementace navržených opatření. 6.3.4 VODA Opatření snižující emise znečišťujících látek relevantních pro kvalitu vod (okyselující látky, toxické látky, nutrienty,…) budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na vody, lze tak za přínosná považovat zejména všechna opatření podporující zvyšování využití MHD na úkor individuální automobilové dopravy – např. AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst), AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí, AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí, AB7 Nízkoemisní zóny, a další reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení relevantních emisí z dopravy, a tedy zátěže vod atmosférickou depozicí (zejména NOx, BaP). Dílčí pozitivní vliv může mít rovněž opatření AB16 Úklid a údržba komunikací, kde lze předpokládat snížení znečištění vod splachy z komunikací (nutrienty, toxické látky). Toto opatření, podobně jako některá další, např. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší - Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologií či BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/ z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály, mohou na druhou stranu zvyšovat spotřebu vody. Opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie bude mít určitý pozitivní vliv u zátěže vod benzo(a)pyrenem. 100 Pozitivní vliv na povrchové i podzemní vody z hlediska omezení zdrojů kontaminace (např. těžkými kovy) lze předpokládat u opatření EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší. Opatření CB2 nížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze bude mít sekundární pozitivní vliv i na omezení vodní eroze a tedy splachů pevných částic a nutrientů do vod. Vzhledem k velkým rozlohám zemědělských půd v zájmovém území, které jsou zdrojem plošného znečištění vod (zejména nutrienty) je potenciál pro pozitivní vliv významný. Reálný efekt PZKO však bude zřejmě omezený, závislý na opatření v rezortu zemědělství. Vzhledem k absenci specifikace územního průmětu u většiny opatření PZKO, jakož i vzhledem k rozsahu nejistot ohledně kvantifikace snížení emisí jednotlivých látek, respektive změn objemu depozice v zájmovém území nelze odhadnout konkrétní vliv na jednotlivá ochranná pásma vodních zdrojů, případně na chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže vod z hlediska eutrofizace. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu vod představují spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce a mimo zájmové území (změny zemědělského hospodaření, změny rozsahu a charakteru čištění komunálních odpadních vod ad. v širším povodí, do nějž zájmové území spadá). Dílčí pozitivní vliv lze předpokládat v důsledku kumulativního snížení zátěže benzo(a)pyrenem, případně kovy. Potenciální významné negativní kumulativní vlivy nejsou předpokládány. 6.3.5 PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Opatření snižující emise znečišťujících látek (okyselující látky, toxické látky) budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na půdy, lze všechna opatření podporující zvyšování využití MHD na úkor individuální automobilové dopravy – např. AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst), AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí, AB7 Nízkoemisní zóny, a další - reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení relevantních emisí z dopravy, a tedy zátěže půd atmosférickou depozicí (zejména dusíkatých látek a BaP). Z dalších opatření lze předpokládat určitý pozitivní vliv např. u opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (redukce atmosférické 101 depozice okyselujících látek [sloučenin dusíku, síry] a dalších látek [např. BaP] na půdách). Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury, AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu, AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí, či AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride budou s velkou pravděpodobností spojena s negativními vlivy v podobě záborů půdy, včetně ZPF. Rozsah těchto záborů nelze na úrovni detailu, s nímž koncepce pracuje určit, navíc tato problematika je primárně koncepčně řešena resortem dopravy a posuzovaná koncepce nenavrhuje změny oproti probíhající přípravě projektů dopravní infrastruktury v intencích koncepčních dokumentů resortu dopravy, pouze identifikuje projekty prioritní z hlediska pozitivních dopadů na kvalitu ovzduší (s cílem podpořit urychlení jejich realizace). Obdobné riziko negativních vlivů v podobě záborů půdy lze předpokládat i při nepromyšlené realizaci opatření AB13 Podpora cyklistické dopravy (zejména při budování cyklostezek mimo zastavěné území). Z podstaty věci bude mít pozitivní vliv opatření CB2 nížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze, kde lze očekávat i sekundární pozitivní vliv z hlediska omezení vodní eroze. Pozitivní vliv na půdy z hlediska omezení zdrojů kontaminace (např. těžkými kovy) budou mít sanace starých zátěží, spojených s opatřením EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší. Revitalizace nevyužívaných nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívaných průmyslových lokalit (brownfields) navíc může přispět ke snížení tlaku na nové zábory půd spojené s investicemi „na zelené louce“. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět k snížení zátěže půd z hlediska acidifikace, kontaminace a případně eroze. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu půd představují spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (změny zemědělského hospodaření, změny využití území a údržba krajiny, změny kvality povrchových vod ad.). Potenciální negativní kumulativní vlivy připadají v úvahu při realizaci velkých záborů půdy pro výstavbu dopravní infrastruktury. V tomto smyslu však koncepce nepřináší změny či odchylky od plánů připravovaných a projednávaných v rámci koncepcí resortu dopravy. 6.3.6 PŘÍRODA A KRAJINA, LESNÍ EKOSYSTÉMY AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu 102 Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními vlivy na přírodu a krajinu. Dochází k záboru přírodních stanovišť a k ochuzování biodiverzity, k záborům biotopů zvláště chráněných a ohrožených druhů, zhoršení migrační prostupnosti krajiny, fragmentaci ekosystémů a krajiny, narušení krajinného rázu, vlivům na ÚSES a VKP, záborům a fragmentaci lesní půdy. V některých případech mohou být přímo či nepřímo ovlivněna zvláště chráněná území a lokality Natura 2000. Vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování a na projektové úrovni. Hlavním důvodem pro jejich budování jsou dopravní požadavky, PZKO má na jejich realizaci pouze dílčí vliv. PZKO navíc neřeší jejich územní vedení, které je z hlediska vlivů nejvýznamnější. Níže uvedené hodnocení tak má pouze informativní charakter a upozorňuje na možná rizika. R43: Trasa zatím není definitivně stanovena. Možné ovlivnění PR Obůrky Třeštěnec, PP Skalky u přehrady, PP Pekárna, EVL a PR Bosonožský hájek, EVL Hobrtenky, PP Krkatá Bába a PP Čtvrtky za Bořím. Nedaleko trasy je též EVL Malhostovické kopečky - PP Drásovský kopeček a PP Malhostovická pecka. Prochází přes okraj př. parku Bohdalov – Hartinkov a př. parku Lysicko. Trasa několikrát kříží migračně významné koridory. Dojde k vlivům na ÚSES, VKP a přírodní biotopy. Významně ovlivní fragmentaci krajiny. R55: Blízkost EVL a PP U strejčkova lomu, EVL a PP U bílých hlin - možné ovlivnění. Trasa je vedena přes nebo v těsné blízkosti PP Vojenské cvičiště Bzenec a NPP Váté písky. Prochází v bezprostřední blízkosti EVL Váté Písky a středem PO Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Trasa několikrát kříží migračně významné koridory. Dojde k vlivům na ÚSES, VKP a přírodní biotopy. Tunelová varianta vybraná dle závěrů EIA významné negativní vlivy na PO i další složky přírody a krajiny omezí, řada vlivů však zůstává, nad tunelem bude např. odlesněn 150 m široký pás, což znamená zásah do VKP, lesního komplexu, fragmentaci krajiny, vliv na krajinný ráz, zábor přírodních biotopů včetně stanovišť předmětů ochrany PO. Zůstává rovněž ovlivnění PP Vojenské cvičiště Bzenec a vliv na PO Bzenecká doubrava v úseku Bzenec Bzenec-Přívoz. R52: Jedná se o významné rozšíření stávající silnice, záměr je částečně variantní, PZKO konkrétní variantu nedoporučuje. Trasa vede po hrázi VN Nové Mlýny - střed, která tvoří PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, PR Věstonická nádrž a je součástí Ramsarské lokality Mokřady dolního Podyjí. Dále jde po hranici a v krátkém úseku přes PO a CHKO Pálava, též po hranici EVL Mušovský luh. Blízkost PR Šibeničník a PP Anenský vrch. Dochází k menším zásahům do ÚSES. Kříží dálkový migrační koridor. Menší zábory přírodních biotopů. Značný vliv zde může mít nárůst dopravy. I/38: Kříží EVL Meandry Dyje s mírně negativním vlivem na předměty ochrany. Prochází zřejmě těsně kolem EVL Načeratický kopec. Kříží EVL Šlapanka a Zlatý potok, předmětem ochrany je vydra říční (riziko usmrcování, zásah do biotopu). Blízkost PP Šlapanka. Krajinný ráz bude ovlivněn zejména v místě přechodu přes Dyji. Zásah do lesního komplexu u Dyje. Zásahy do ÚSES a VKP, menší zábor přírodních biotopů. 103 Možný významný negativní vliv AB2 Obchvaty měst a obcí Při stavbě obchvatů může docházet k obdobným vlivům jako při budování páteřní sítě, i když vlivy jsou obvykle menšího rozsahu. I zde platí, že vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování a na projektové úrovni. Předmětem PZKO není územní vedení, které nejvíce určuje vlivy. Staveb doporučených k realizaci je v PZKO větší počet, některé z nich jsou již ve výstavbě. I/55 Břeclav: Prochází přes cíp EVL Soutok - Podluží a menší výběžek PO Soutok - Tvrdonicko. Jedná se zároveň o Ramsarskou lokalitu Mokřady dolního Podyjí. Kříží zde dálkový migrační koridor a migračně významné území. Dochází zde k záborům přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných druhů. Možné ovlivnění vodního režimu. Vlivy na VKP, okrajový zásah do ÚSES, vlivy na lesní pozemky. Stavba byla vyhodnocena a má územní rozhodnutí. I/40 Valtice: Ochvat může okrajově zasáhnout do EVL Rendezvous. I/54 Bzenec: Trasa prochází okrajem PO Bzenecná Doubrava – Strážnické Pomoraví a přes okraj EVL Vracovská doubrava. R43, R55, R52: Viz výše. Možný negativní vliv AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího měřítka, může přitom docházet k omezeným vlivům na přírodní stanoviště, lesy, VKP a biodiverzitu. Konkrétní akce nebyly v PZKO identifikovány. Vliv nelze určit AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí Koncepce navrhuje optimalizace a modernizace několika tras a dvě nová propojení. Bude docházet k vlivům na zeleň, přírodní stanoviště, VKP, ÚSES, krajinný ráz, případně ZCHÚ a lokality Natura 2000, půjde spíše o menší vlivy, které je třeba řešit na projektové úrovni. Dále opatření zahrnuje vysokorychlostní tratě VRT Brno – Vídeň, VRT Praha – Brno, VRT Brno – Ostrava. Trasy jsou v přímém střetu se ZCHÚ a lokalitami Natura 2000 a dalšími významnými územími a budou mít nezanedbatelný vliv na přírodu a krajinu. Míra vlivů je však závislá na provedení, např. v některých místech jsou pravděpodobné tunely, které vlivy omezí. Bez podrobnější specifikace není možné je hodnotit. Vliv nelze určit AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí Výstavba stavebně oddělených tramvajových tratí může být spojena s menšími zábory sídelní zeleně. Lze však očekávat spíše minimální vlivy 104 a v případě záborů je možná kompenzace. Konkrétní doporučené akce nejsou v koncepci uvedeny. Bez vlivu AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride Při výstavbě parkovišť jsou pravděpodobné zábory sídelní zeleně, případně přírodních stanovišť, může dojít k ovlivnění krajinného rázu. Méně pravděpodobné jsou zásahy do ÚSES, VKP nebo lesních pozemků. Konkrétní lokalizace projektů není uvedena. Možný negativní vliv AB13 Podpora cyklistické dopravy Opatření zahrnuje výstavbu cyklostezek v extravilánu i intravilánu. Může docházet k menším záborům sídelní zeleně, přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných a ohrožených druhů, případně lesních pozemků, prvků ÚSES a VKP. Předem nelze vyloučit ani vlivy na ZCHÚ a lokality Natura 2000. Konkrétní projekty nejsou uvedeny. Vliv nelze určit. AB14 Podpora pěší dopravy Opatření se bude týkat spíše intravilánu. Nelze vyloučit menší zábory sídelní zeleně, celkový rozsah vlivů však bude minimální a lze jej kompenzovat. Bez vlivu AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně Opatření bude realizováno prioritně u obytné zástavby. Je doporučeno doplnit vegetační pásy podél hlavních silničních tahů, zakládání a revitalizace parků a doplňování zeleně na vhodných plochách. To povede ke zvětšování plochy a zvyšování kvality sídelní a mimolesní zeleně a podpoře biodiverzity. Může příznivě ovlivnit i prvky ÚSES, případně VKP. Možný pozitivní vliv CB2 Snížení emisí TZL a PM 10 – Omezení větrné eroze Opatření zahrnuje výsadby ochranných lesních pásů a stromořadí. To by vedlo ke zvyšování podílu mimolesní zeleně, zlepšování struktury krajiny, zvyšování biodiverzity, zlepšení funkce prvků ÚSES a VKP, případně ke zvyšování rozlohy lesních pozemků. Možný pozitivní vliv DB2 Snížení potřeby energie Nevhodné provedení zateplování domů (zateplování fasád, rekonstrukce střech) může znamenat usmrcení zvláště chráněných druhů, zejména rorýsů a netopýrů, a ke ztrátě jejich hnízdních biotopů a úkrytů. Možný negativní vliv 105 DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury rozšiřování sítí zemního plynu, CZT – Rozšiřování sítí zemního plynu a CZT lze předpokládat především v sídlech, kde může mít pouze dočasné vlivy na zeleň. Nelze zcela vyloučit vlivy na biotopy i mimo zastavěné území. Pravděpodobnost významnějších a trvalých vlivů je však nízká. Bez vlivu. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě Opatření povede k rozšiřování ploch a zlepšování kvality sídelní zeleně. Možný pozitivní vliv EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší vytěžených materiálů Brownfieldy mohou mít negativní vliv na krajinný ráz nebo být centrem šíření invazivních rostlin a jejich nové využití tak může přispět ke zlepšení stavu. Na druhou stranu v některých, zvláště vojenských, jsou významné výskyty zvláště chráněných a ohrožených druhů, které jsou vázány na disturbované a sukcesní plochy ve všech stádiích. Necitlivě provedené zásahy tak má často významné negativní vlivy na tyto druhy, které se mnohdy jinde v krajině nevyskytují nebo jen zřídka. Ke každému brownfieldu je proto bezpodmínečně nutné přistupovat individuálně po důkladném průzkumu bioty. ED1 Územní plánování Územní plánování je příležitostí k optimálnímu umístění potenciálně problematických opatření. Na druhou stranu pokud nejsou zájmy ochrany přírody a krajiny při plánování dostatečně zohledněny, může dojít k významně negativním vlivům. Je proto třeba klást důraz na kvalitu zpracování ÚPD. Vliv nelze určit. Potenciální kumulativní vlivy: Všechna opatření směřují ke snižování emisí a tím i ke zlepšování zdravotního stavu lesů, mimolesní i sídelní zeleně, VKP a prvků ÚSES, snížení imisní zátěže citlivých stanovišť včetně předmětů ochrany ZCHÚ a lokalit Natura 2000. Potenciál PZKO ke snížení imisí NO2, který je řešených znečisťujících látek ve vztahu k ekosystémům nejvýznamnější, však v koncepci nebyl spočítán. Není proto možné pozitivní vlivy blíže kvantifikovat. Negativní vlivy na přírodu a krajinu, zejména v podobě záboru a fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a snižování migrační prostupnosti krajiny má rozvoj dopravní infrastruktury. Koncepce tak přispívá k trendu rozšiřování zastavěných ploch na úkor přírodních 106 stanovišť a volné krajiny. Současně se však jedná o opatření s potenciálem ke snížení emisí NO2. Pro ohrožené a zvláště chráněné druhy jsou velmi významné antropogenní biotopy, jako jsou vojenská cvičiště nebo jiné brownfieldy. Při jejich využívání a rekultivaci jsou mnohdy hodnoty území ignorovány a dochází k jejich likvidaci. Tato stanoviště přitom nahrazují přirozené biotopy, které vlivem lidské činnosti zanikly, a zaslouží si proto ochranu 6.3.7 ODPADY Obecně je níže uvedené hodnocení opatření vztaženo k tématu odpady, tzn. vznik nových odpadů je považován z pohledu hodnoceného tématu za nežádoucí. Z komplexního hlediska je však zcela jednoznačné, že se jedná o vhodné řešení – pozitivní přínosy, které představuje zachytávání prachových části, popílků apod. zde zcela převažuje nad „negativním pohledem“ navyšováním množství odpadů. AB16 Úklid a údržba komunikací Bez vlivu popř. možný negativní vliv - odstraňování zvířeného prachu z vozovek (samosběrné vozy) může představovat riziko navýšení množství odpadů. BB1 Snížení vlivu průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie Možný pozitivní vliv. Náhradou a rekonstrukcí stávajících vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízením techniky a úpravou technologie za účelem snížení primárních emisí TLZ, PM10, PM2,5 se sníží potřeba zachytávání TZL na filtrech apod. – tzn. nenavyšování množství odpadů z průmyslu, popř. možnost snížení mn. těchto odpadů. BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků - pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného prostranství/z manipulace se sypkými materiály Opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady. Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů) mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene, recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu (BD1a - Opatření pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10 u stacionárních zdrojů, BD1b - Snížení emisí TZL a PM10 - Recyklační linky 107 stavební suti, BD1c - Snížení emisí TZL a PM10 – Pískovny, BD1d - Snížení emisí TZL a PM10 – Kamenolomy, BD1e - Snížení emisí TZL a PM10 – Betonárny, BD1f - Snížení emisí TZL a PM10 – Slévárny, BD1g - Snížení emisí TZL a PM10 – Cementárny a vápenky: dobývací prostory a skládky sypkých materiálů) Opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady. Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů) mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene, recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů. DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Výměnou kotlů na pevná paliva za účinnější kotle, popř. přechod na jiný zdroj (např. zemní plyn) se významně sníží množství produkce odpadů z individuálního vytápění. Potenciální kumulativní vlivy: Nejsou předpokládány. 6.3.8 KULTURNÍ PAMÁTKY Všechna opatření koncepce vedoucí ke snižování emisí budou mít pozitivní vliv na ochranu památek před poškozením chemickými sloučeninami obsaženými v atmosférických emisích (zejména sloučeniny síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Tyto přínosy však nejde jednoznačně kvantifikovat a budou v kontextu komplexní problematiky ochrany památek spíše marginální. Opatření DB2 Snížení potřeby energie může v dílčích případech být v konfliktu se zásadami ochrany památkově chráněných objektů. Existuje riziko narušení památkově cenných objektů např. charakteru fasád díky nevhodně provedenému zateplení, či nevhodných stavebních zásahů při změně technologií vytápění, apod.) Zateplení ničí nejenom vzhled památky, ale není také často kompatibilní s fyzikálním chováním historických konstrukcí. Za předpokladu dodržení standardních procesních postupů památkové ochrany je nicméně riziko minimální. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět ke snížení zátěže a ke snížení zhoršování stavu nemovitých kulturních památek. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového komplexu faktorů představuje vliv ovzduší spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (památková ochrana, investice do údržby 108 a obnovy památkových objektů.). Potenciální kumulativní vlivy nejsou předpokládány. 6.3.9 významné negativní HLUK Hluk není faktorem, který přímo souvisí s emisně-imisními změnami. Souvisí se zdroji hluku a zároveň imisí – automobilovou dopravou. Může se snížit, bude-li voleno odvedení dopravy z důvodu snížení imisí mimo obytné území, nebo pokud se intenzita dopravy celkově sníží – snížení imisní zátěže může jít ruku v ruce se snížením zátěže hlukem. Na druhou stranu je riziko zvýšení hlukové zátěže v oblastech, kam bude doprava přesměrována – jednotlivé záměry nesmí být umisťovány do oblastí s překračovanými hlukovými limity nebo jejich překračování způsobit, popřípadě musí být realizovány s takovými technickými opatřeními, která překračování limitů zamezí. Efekt hlukové zátěže na zdraví se s efektem imisní zátěže na zdraví kumulují. Pozornost je nutno věnovat realizaci opatření AB1 tak, aby byla skutečně odvedena doprava z obydlených území a odstraněn hluk. Při realizaci opatření AB2 je zapotřebí vést obchvat zásadně mimo obydlené území a sledovat, zda jeho realizací nemůže dojít ke zvýšení hlukové a imisní zátěže tam, kde dosud nebyla. Potenciální kumulativní vlivy: Opatření koncepce ke snižování imisí v dopravě, se mohou pozitivně kumulovat, pokud budou znamenat odvedení dopravy z míst, kde žijí trvale obyvatelé a tam se sníží dopravní zátěž, imise i hluk. Naopak, pokud dojde ke zvýšení intenzity dopravy, přivedení nové dopravy, bude se negativní dopad zdroje emisí hluku a znečištění ovzduší kumulovat. 6.4 PŘESHRANIČNÍ VLIVY Na úrovni detailu, s nímž PZKO CZ06Z pracuje, nebyly identifikovány žádné potenciálně negativní vlivy přesahující hranice ČR. 109 7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. Posuzovaná koncepce je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší pro zónu Jihovýchod. Je přímo zaměřena na snižování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. U opatření u nichž je možnost negativního ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví, byla navržena opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, popř. jsou navržena opatření k posílení pozitivních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – viz níže. 7.1 OVZDUŠÍ Opatření k posílení pozitivních vlivů jsou založena na identifikaci rizik spojených s praktickou realizací Programu. Při identifikaci rizik byly zváženy, mimo jiné, následující aspekty: V Jihomoravském kraji dosahuje minimální hodnota pětiletého průměru průměrných ročních koncentrací PM10 za období let 2009 2013 v oblastech mimo lidská sídla cca 18 μg/m3. Maximální hodnoty v nejvíce znečištěných městech zóny se pohybují okolo 30 μg/m3. Navržené snížení průměrné roční koncentrace v obcích zóny o více než cca 5 μg/m3 proto představuje více než polovinu veškerého antropogenního znečištění suspendovanými částicemi PM10 vznikajícího ve městech a již toto případné snížení je pravděpodobně ve střednědobém horizontu prakticky nesplnitelná. Pro splnění závazku uvedeného v Programu (snížit koncentraci až o navržených až 10 μg/m3) by muselo dojít v podstatě k eliminaci veškerého antropogenního znečištění vznikajícího ve městech. Podle názoru hodnotitele je tento cíl velmi obtížně dosažitelný, zejména do roku 2020. V případě benzo(a)pyrenu dosahuje v Jihomoravském kraji minimum pětiletého průměru průměrných ročních koncentrací v Jihomoravském kraji cca 0,4 ng/m3 a maximum (v nejvíce znečištěných městech) cca 1,5 ng/m3. Navržené snížení až o 1 ng/m3 znamená prakticky odstranit veškerý antropogenní příspěvek vznikající ve městech a snížit tím imisní koncentrace na úroveň, jaká je v současnosti dosahována v "čistých" oblastech mimo lidská sídla. I za předpokladu, že zcela dominantní podíl znečištění B(a)P pochází z individuálního vytápění domácností, tzn., že podíl dopravy v těchto sídlech je málo významný, by se jednalo o velmi obtížně řešitelný úkol, protože by prakticky muselo dojít k eliminaci místních emisí B(a)P z této skupiny zdrojů. Reálné snížení se s ohledem 110 na nezanedbatelný vliv dopravy ve větších, nejvíce znečištěných sídlech v zóně, podle názoru hodnotitele pohybuje v horizontu roku 2020 maximálně do 0,5 ng/m3, a to za předpokladu, že budou maximálně využita motivační opatření k náhradě nevyhovujících topenišť v domácnostech navržená v PZKO. Z tohoto hlediska souhlasíme s rizikem identifikovaným v PZKO, které je spojeno s předpokladem, že „Ekonomické nástroje fungují (dotace)“. V kraji Vysočina jsou imisní koncentrace a podíl místního antropogenního znečištění ještě nižší. Případné obdobné snížení imisní koncentrace suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu v této části zóny bude ve srovnání s Jihomoravským krajem ještě obtížnější. S ohledem na tato fakta podle názoru hodnotitele existuje vysoké riziko, že se do roku 2020 nepodaří v navrženém rozsahu snížit emise suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu, a tedy ani dosáhnout imisních limitů na celé ploše zóny. Na základě této současné situace a posouzených vlivů navržených opatření uvádíme následující doporučení pro posílení pozitivních vlivů koncepce, resp. pro omezení identifikovaných rizik: 1. Konkretizovat a urychlit přípravu a budování obchvatů, včetně nezbytných návazných opatření v dopravě. Jedná se o opatření s významně pozitivním efektem, které na sebe váže často realizaci dalších přínosných aktivit. 2. Doplnit do PZKO indikátor pro snížení emisí suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu ze silniční dopravy v obcích na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav (nejvíce znečištěná část zóny). Jedná se o území silně zatížené dopravními imisními příspěvky, v PZKO je proto v relevantních obcích navržen emisní strop pro silniční dopravu. Indikátor umožní sledovat jeho plnění. 3. Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace individuálního vytápění domácností. Na ploše zóny lze vytipovat velmi různorodé lokality podle imisního přínosu náhrady stávajících zařízení. Lokality s nejvyšším dopadem individuálního vytápění na koncentrace benzo(a)pyrenu (rozhoduje velikost populace a imisních příspěvků) by měly být řešeny přednostně a motivace (např. výše podpory) by zde měla být vyšší. 4. Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění. Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný. 5. Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, 111 nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod. Jedná se o významnou nejistotu hodnocení imisních příspěvků z dopravy (reálné emise z vozového parku ovlivněné těmito excesy mohou být několikanásobkem emisních faktorů založených na měření při definovaných provozních podmínkách motorů a mohou nežádoucím způsobem deformovat náhled na priority ochrany ovzduší). 7.2 6. Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů podpořených z veřejných prostředků. Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění (mimo srážková období minimálně 1x týdně), která by měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze formálně, např. na základě ročního výkazu (omezení rizika falšování údajů tachometrů a čítačů provozních hodin). 7. Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky“ ve smyslu stanovení pravidel zvýhodnění uchazečů nabízejících lepší řešení zakázky z hlediska ochrany ovzduší. Současný nevyhovující stav veřejných zakázek ve vztahu k ochraně ovzduší vyplývá, mimo jiné, z malé váhy jiných než finančních kritérií ve výběrových řízeních. Podle zákona o veřejných zakázkách je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. To v praxi vede k požadavku na minimálně 70% váhu ekonomického kritéria, běžně však činí 100%. Stávající možnost zohlednění ochrany ovzduší kritériem přijatelnosti zakázky je nedostatečné, protože nemotivuje účastníky řízení k předložení co nejekologičtější nabídky a zakládá riziko korupčního jednání (podmínky přijatelnosti šité na míru konkrétnímu uchazeči). Současný přístup k výběrovým řízením je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. Opatření není v PZKO konkrétně rozpracováno. Lze proto doporučit přípravu metodického návodu pro výběrová řízení se zřetelem na zájmy ochrany ovzduší. VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci možných vlivů na veřejné zdraví vycházejí z opatření, snižujících znečištění ovzduší. K tomu máme následující doporučení: Opatření AB6+AB7+AB8 Opatření AB13 a AB14 realizovat společně. Při tom prioritizovat bezpečnost chodců a ohleduplnost cyklistů. Zóna Jihovýchod má patří do území, kde lze najít téměř nejlepší ukazatele zdraví již v současnosti, ale prevenci nemocí, které souvisejí zejména s narůstajícím věkem, je nutno zahájit již v dětství. Jedním ze způsobů je umožnění pohybu, bezpečné chůze a bezpečné cyklodopravy. realizovat pokud možno společně. 112 Pro další zlepšování kvality života obyvatel měst lze také doporučit následující opatření, které směřují mimo rámec PZKO: 7.3 Zpracování územních plánů měst s vymezením priorit pro občany a život ve městě, respekt ke všem senzitivním skupinám populace a k jejich zájmům a potřebám. Odvedení veškeré dopravy, která se životem ve městě nesouvisí, zcela mimo obytné území města, ale zároveň mimo obytné území jiných obcí. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Opatření ke zmírnění či vyloučení negativních vlivů respektive k posílení vlivů pozitivních vlivů nejsou navržena. 7.4 VODA Vztah posuzované koncepce problematice ochrany vod je velmi volný. Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní. Potenciální riziko nárůstu spotřeby vody v průmyslu rozšířením postupů omezujících prašnost a čištění spalin či odpadních plynů, náročných na spotřebu vody (zkrápění apod.) je třeba zohlednit při projektové přípravě jednotlivých opatření preferencí úsporných technologií. 7.5 PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Opatření nejsou navrhována. Vztah posuzované koncepce problematice ochrany půd a horninového prostředí je velmi volný. Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní. Rizika potenciálního negativního kumulativního vlivu na zábor ploch (zejména ZPF) pro výstavbu dopravní infrastruktury musí být kontrolována standardními nástroji územního plánování. 7.6 PŘÍRODA A BIODIVERZITA, LESNÍ EKOSYSTÉMY 1. Při plánování dopravních staveb je třeba respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny a volit trasu s nejmenším negativním vlivem (při současném naplnění dopravních požadavků). 2. Zábory sídelní zeleně musí být kompenzovány. To je žádoucí nejen pro biodiverzitu, ale i z hlediska ochrany ovzduší. 113 3. Při výsadbě dřevin mimo zastavěné území je třeba uplatňovat výhradně geograficky původní, stanovištně vhodné dřeviny. Výsadby je vhodné propojovat se stávajícími krajinnými prvky. 4. Při revitalizaci brownfieldů musí být zachovány případné přírodní hodnoty území. 5. Zásadní význam má kvalitní územní plánování, které musí vycházet z přírodních a krajinných hodnot. 7.7 ODPADY Opatření nejsou navrhována. Mimo rámec imploementace PZKO lze doporučit posílení výzkumu a vývoje ekonomicky výhodných způsobů materiálového využití průmyslových odprašků. 7.8 KULTURNÍ PAMÁTKY Opatření nejsou navrhována. 7.9 HLUK Opatření v dopravě k posílení vlivů snižující imise spolu s opatřeními snižující hluk. V obydleném území nelze realizovat dopravní stavby bez protihlukových bariér. 114 8 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) 8.1 VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT PZKO je zpracován jako invariantní. Při hodnocení SEA byla popsána tzv. „nulová varianta“ tj. předpokládaný vývoj při nerealizaci koncepce (viz kap. 2.3). Na základě výstupů z vyhodnocení možných vlivů PZKO na jednotlivá témata a složky životního prostředí a veřejné zdraví (kap. 6, respektive 12 dokumentace hodnocení vlivů) lze konstatovat, že implementace PZKO (tj. „návrhová varianta“) přinese zlepšení jak stavu životního prostředí, tak zdraví obyvatel, v porovnání s vývojem bez provedení koncepce. 8.2 POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Posouzení vlivů PZKO na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Proces posuzování vlivu PZKO na životní prostředí byl zahájen v únoru 2015 tj. v době, kdy byla k dispozici úplná pracovní verze dokumentu, nicméně v dalších měsících byl PZKO dále upravován a finalizován, mimo jiné také na základě meziresortního projednání. Metodické kroky provedení posouzení vlivů PZKO na životní prostředí byly následující: 1. Analýza dosavadního vývoje a aktuálního stavu životního prostředí a zdraví obyvatel. 2. Vymezení témat životního prostředí a veřejného zdraví relevantních pro PZKO, respektive specifických problémů, které mohou být mít vazbu na PZKO. Tato analýza byla zpracována již jako součást oznámení PZKO s cílem směřovat navazující zjišťovací řízení zejména na hlavní příležitosti, které PZKO z hlediska zlepšení životního prostředí přináší, respektive na případné rizika spojená s jeho implementací. Navržená témata byla mimo jiné stanovena na základě posouzení NPSE a SSOO, nicméně s příhlédnutím na charakteristiku řešeného území. 3. Odhad budoucího možného vývoje bez implementace PZKO tj. popis „nulové varianty“. 4. Posouzení vlivů PZKO na témata životního prostředí a veřejného zdraví. V návaznosti na provedení vyhodnocení celkového zaměření PZKO ve vztahu k cílům stanoveným relevantními koncepčními dokumenty na národní i regionální úrovni (viz kapitola 5.2) a relevantním složkám 115 životního prostředí (viz kapitola 6.1) bylo provedeno vyhodnocení klíčových opatření návrhové části PZKO. 5. Návrh opatření pro předcházení či snížení možných negativních vlivů implementace PZKO na životní prostředí (včetně návrhu indikátorů) v návaznosti na identifikovaná rizika. 6. Zpracování SEA dokumentace včetně návrhu stanoviska SEA a její předložení spolu s PZKO příslušnému úřadu pro posuzování, tj. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP. 8.3 PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ Ze strany předkladatele koncepce tj. Ministerstva životního prostředí ČR, bylo zpracovateli SEA poskytnuto dostatečné množství relevantních údajů pro zpracování hodnocení. 116 9 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ovzduší V souladu s doporučením v kapitole 7 navrhujeme následující 2 indikátory: Název: Snížení emisí PM10 z mobilních zdrojů (doprava, vč. resuspenze) na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Jednotky: % Sleduje: ČHMÚ Název: Snížení emisí benzo(a)pyrenu z mobilních zdrojů (doprava, vč. resuspenze) na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Jednotky: % Sleduje: ČHMÚ Pro hodnocení vlivů realizace koncepce na ovzduší a její úspěšnosti je z hlediska ostatních lokalit a hodnocených látek plně postačující výčet indikátorů navržených v PZKO, kapitole D. 2, Matice logického rámce. Další indikátory proto nenavrhujeme. Veřejné zdraví Posuzovaný program vhodně navrhuje mj. i indikátory využitelné pro sledování vlivu realizace programu na kvalitu ovzduší, a to podíl území zóny s překročeným imisním limitem pro jednotlivé hodnocené znečišťující látky. Mimo to, je z pohledu veřejného zdraví vhodné sledovat i tyto indikátory: Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM10 pro roční imisní limit Jednotky: % Sleduje: ČHMÚ Název: Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic benzo(a)pyrenu Jednotky: % Sleduje: ČHMÚ 117 Emise skleníkových plynů Název: Emise skleníkových plynů Jednotky: t CO2ekv. Sleduje: ČHMÚ, CENIA Komentář: Systém inventarizace emisí skleníkových plynů zahrnuje všechny relevantní sektory. Z hlediska PZKO jsou významné zejména sektory doprava, energetický průmysl, vytápění residenčních a komerčních budov. Standardně jsou však data sledována pouze na úrovni ČR, tj. pro PZKO je tento indikátor pouze doplňkový a informativní. Voda Počet překroční limitů NEK (normy environmentální kvality) pro ukazatele ze skupiny PAU (respektive pro benzo-a-pyren) Jednotky: počet Sleduje: Povodí Moravy s.p. Půda a horninové prostředí Indikátory nejsou navrhovány. Příroda a krajina, lesní ekosystémy Název: Vysočina Míra defoliace lesních porostů v Jihomoravském kraji a v kraji Jednotky: % Sleduje: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. Komentář: Zdravotní stav stromů je hodnocen podle úrovně defoliace, která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO2, NOx, O3, prachové částice aj.) Odpady Indikátory nejsou navrhovány. 118 Kulturní památky Indikátory nejsou navrhovány. Hluk Počet obyvatel exponovaných překročeným hladinám hluku, kteří ubyli po realizaci dopravních opatření ke snížení imisí. Jednotky: obyvatelé Sleduje: MZ 119 10 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE. Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 vyhodnocení 120 11 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Kritéria pro výběr projektů byla navržena pouze pro ta témata životního prostředí a veřejného zdraví, kde byly vyhodnoceny hlavní vlivy implementace PZKO (tj. ovzduší a veřejné zdraví) a tedy zohlednění kritérií pro tato témata při výběru konkrétních projektů může významně ovlivnit efektivitu implementace Programu. Ovzduší Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria: časově upřednostňovat klíčová opatření před ostatními (AB2 Obchvaty měst a obcí a DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie); územně a časově diverzifikovat podporu modernizace individuálního vytápění domácností (viz doporučení v kapitole 7.1, bodu 4); ve výběrových řízeních upřednostňovat projekty, resp. zakázky, s nižšími emisemi (viz doporučení v kapitole 7.1, bodu 8). Veřejné zdraví Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria: upřednostňovat opatření v místech, kde je velká koncentrace obyvatel, kteří jsou exponováníi překročenému imisnímu limitu; upřednostňovat opatření, u kterých dojde ke snížení imisní i hlukové zátěže zároveň; upřednostňovat opatření, která povedou k rozvoji fyzického zdraví obyvatel. 121 12 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 12.1 POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ Determinanty zdraví Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či determinantami. Determinanta je prvek, který identifikuje nebo určuje původ něčeho nebo který upřesňuje podmínky pro dopad. Vnitřními determinantami jsou genetické dispozice, anamnéza, prodělané nemoci, očkování, fyziologický stav, zevními pak životní styl, výživa, profese, návyky, zlozvyky, chemické látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené prostory, kde se člověk vyskytuje. osobní Tyto determinanty se prolínají a působí na člověka v klastrech spojených se sociální determinací tj. vzděláním, zaměřením, zaměstnáním bývalou profesí, pohlavím, náboženstvím, přesvědčením aj. Podle WHO je 23% nemocí spojených s faktory životního prostředí a je preventabilních, tj. lze jim předejít. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může být jak negativní, tak pozitivní. Determinanty zdraví podle WHO zahrnují: Sociální a ekonomické prostředí (vzdělání, zaměstnanost, plat a sociální status, síť sociálních vztahů a další) – sociální determinanty fyzické prostředí (mikroklimatické podmínky, hluk, znečištění ovzduší a další) – fyzické determinanty individuální charakteristiky osob a jejich chování. Znečištění ovzduší Expozice aerosolovým částicím PM10, PM2,5 Prach zvyšuje riziko respiračního úmrtí u dětí do jednoho roku, ovlivňuje funkce plic, zhoršuje astma a další respirační symptomy, jako je kašel a bronchitis. PM 2,5 seriózně ovlivňuje zdraví, zvyšuje úmrtí na kardiovaskulární nemoci, nemocí dýchacích cest a rakovinu plic. Zvýšení koncentrací představuje zvýšení rizika urgentních příjmů do nemocnic pro kardiovaskulární a respirační nemoci (WHO Europe, 2005, 2006). Důkaz, že částice mají vliv na veřejné zdraví, je často demonstrován na obyvatelích 122 měst v rozvinutých i rozvojových zemích. Rozsah efektu je široký, ale dominantní vliv nejvíce dopadá na kardiovaskulární a dýchací systém. Ovlivněna je veškerá populace, avšak efekt je viditelný zejména v populačních skupinách, kde sensitivita souvisí s věkem nebo zátěží nemocemi (Dockery et Pope, 1994). Krátkodobý expoziční efekt může způsobit zejména zánětlivé reakce plic, zvýšení incidence respiračních příznaků včetně astmatu (Rabinowitch et al., 2006, Weinmayr et al., 2010), poškození kardiovaskulárního systému, zvýšení medikace, zvýšení příjmů do nemocnic, nárůst úmrtnosti (WHO, 2005). Dopady aktuálního znečištění ovzduší byly zjištěny opakovaně nejen v Londýně a Spojených státech, ale i v evropských městech v rámci evropského projektu APHEA (Katsouyanni et al., 2005) Úmrtnost ve vztahu ke znečištění ovzduší aerosolovými částicemi je v našich podmínkách sledována od osmdesátých let, publikována však byla o mnoho let později (Jelínková et Braniš, 2001, Kotěšovec et al., 2000, 2009, Kotěšovec a Skorkovský 2007, Skorkovský et al., 2005, 2010, 2011). Velký význam má úmrtnost pro hlavní příčinu úmrtí – kardiovaskulární nemoci. Vysvětlení změn zdraví v důsledku působícího znečištění bylo pro nejčastější důvod úmrtí – kardiovaskulární nemoci – nalezeno mnohými autory v epidemiologických studiích. V posledních letech bylo podpořeno pokusy na zvířatech a patofyziologický podklad je tak více pochopitelný. Pearson et al. (2010) vyhodnotili univariátní i bivariátní statistickou analýzou znečištění ovzduší aerosolovými částicemi PM2.5 v 700 oblastech Spojených Států a zjistili 1% nárůst prevalence cukrovky na 10 µg/m3 zvýšeného znečištění aerosolovými částicemi PM2,5. Vztah byl konzistentní i v místech, kde nedocházelo k překračování limitních hodnot amaximální nárůst prevalence byl nalezen 20%. Nadlimitní expozice benzo(a)pyrenu Významný vliv benzo(a) pyrenu a ostatníchn karcinogenních uhlovodíků je zcela mimo doskusi. IARC zařadila tuto látku mezi prokázané humánní karcinogeny, ostatní polyaromáty patří do skupiny 2A nebo 2B podle karcinogenity (IARC, 2010). Různě směsi, kterými jsou měststké znečištění, výfukové plyny z dieselmotorů, které je obsahují, jsou rovněž karcinogenní (IARC , 2013). Air quality directive stanovila jako limitní hodnotu v EU hodnotu pro roční aritmetický průměr rovnou 1 ng/m3. Ale tato hodnota je příliš vysoká ve srovnání s referenční guideline WHO 0,12 ng/m3, která odpovídá adicinonálnímu celoživotnímu riziku 1 x 10-5. WHO navrhla, že přijatenost hladiny rizika spojené se současnou cílovou hodnotou (1 X 10-4.) by měla být reviewována a diskutována. PAHs mohou být absorbovány prostřednictvím respiračního traktu, jak z ovzduší inhalací, tak z cigaret, prostřednictvím zažívacího traktu (dieta je hlavní cestou expozice pro polycykické aromatické uhlovodíky pro populace obecně) a take kůží. V mnohg studiích se všechny cesty neuvažují. Po absorbci do lidského těla dochází k jejich přeměně a pak mohou poškodit genetický material buněk a zahájit rozvoj nádorového bujení a přestože 123 lidský organismus mívíá různou kapacitu k poškození tkáňových buněk. Dlouhodobá expozice PAH je spojována s nádory plic, kožními nádory a močového měchýře. PAHy jsou genotoxické (Topinka et al., 2011); prenatální expozice PAH ovlvňuje dětský kognitivní vývoj do 5. Roku věku s možnostmi projevů při školní zátěži Expozice PAHům v útlém věku (3-5 let) může hrát rolůi při rozvoji ADHD (Perera et al., 2014). Vysoké koncentrace v pracovním prostředí mohou vest km fatálním ishcemickým nemocem srdce (Burstyn et al., 2005). WHO (2013) nalezla nové podklady a důkazy spojení expozice PAHů s kardiovaskulární úmrtností a nemocností, při čemž nenéí možno efekt jednoduše oddělen od efektu aerosolových částic.(EEA, 2014 Sociální determinanty jsou okolnosti, do kterých se lidé narodili a ve kterých vyrostli a stále žijí, pracují a stárnou. A také systémy, které zajišťují prevenci a léčení nemocí. Tyto systémy kopírují široké rozložení sil – ekonomiku, sociální politiky a politiku vůbec (WHO. int. 2015). Podle pravidel hodnocení vlivů na zdraví, publikovaných Světovou zdravotnickou populací, by hodnocení strategie m. j. mělo vést k ekvitě. A ze zpracování musí být jasné, jaká skupina dotčené populace může být znevýhodněna, jak bude ze strategie profitovat a jak bude nutné situaci řešit. Ukazatele sociální determinace jsou na následujících obrázcích a zdaleka nesvědčí pro ekvitu v zónách a aglomeracích. Všude žije jiná populace. Úroveň osobních, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů, které ovlivňují zdraví populace je nazvána determinantem. Sociální determinanty jsou okolnosti, do kterých se lidé narodili a ve kterých vyrostli a stále žijí, pracují a stárnou. A také systémy, které zajišťují prevenci a léčení nemocí. Tyto systémy kopírují široké rozložení sil – ekonomiku, sociální politiky a politiku vůbec (WHO. int. 2015). Podle pravidel hodnocení vlivů na zdraví, publikovaných Světovou zdravotnickou populací , by hodnocení strategie m. j. mělo vést k ekvitě. A ze zpracování musí být jasné, jaká skupina dotčené populace může být znevýhodněna, jak bude ze strategie profitovat a jak bude nutné situaci řešit. 124 Obrázek č. 10: Obecná míra nezaměstnanosti - roční průměr (v %) (2009 - 2013; uvedena celá zóna CZ06 a CZ08) Zdroj dat: ČSÚ Ukazatele sociální determinace jsou na následujících obrázcích a zdaleka nesvědčí pro ekvitu v zónách a aglomeracích. Všude žije jiná populace. Nezaměstnanost v zónách se diametrálně liší až o osm procent mezi nejlepší a nejhorší zónou a aglomerací. 125 Obrázek č. 11: Průměrný podíl nezaměstnaných osob podle krajů ČR (2009 - 2013) (podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)) Zdroj dat: ČSÚ Nezaměstnaní mohou být ohrožení sociálním vyloučením a v této skupině se více uplatní i environmentální dopady. V zónách s vysokou nezaměstnaností nelze očekávat i přes finanční podporu investice do nového vytápění nebo koupi nového auta. V roce 2013 průměrný podíl nezaměstnaných ve všech krajích významně narůstá i přes proklamovaný ekonomický růst. 126 12.2 CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Dotčená populace Dotčenou populací vzhledem k posuzovanému programu rozumíme obyvatelstvo Jihomoravského kraje a zároveň kraje Vysočina vyjma okresu Brno – město (tj. aglomerace CZ06A). Počet obyvatel této zóny ke dni 31.12.2013 byl 1 302 779. Obrázek č. 12: Počet obyvatel zóny Jihovýchod k 31.12. (2009 - 2013) Zdroj dat: ČSÚ Počet obyvatel kraje Vysočina a Jihomoravský bez Brna v průběhu let 2009 – 2013 narůstá. Obrázek č. 13: Podíl obyvatel vybraných věkových kategorií v zóně Jihovýchod v % (2009 - 2013) Zdroj dat: ČSÚ Dominantní úlohu na počtu má přibývající počet obyvatel ve vyšším věku. Civilizační možnosti, zdravotnictvím a sociální péče nárůst délky života umožňují. Důležité je zdraví stárnoucí populace, život bez nemocí a bolestí. 127 Obrázek č. 14: Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyvatel) (2009 - 2013) Zdroj dat: ČSÚ Reprodukční chování a životní styl nové generace způsobují pokles porodnosti, který v Praze, Brně, středních Čechách není tak strmý. Obrázek č. 15: Standardizovaná úmrtnost (SDR) v jednotlivých zónách/aglomeracích na 100 000 obyvatel (2011 – 2014) Přepočet na standardní evropskou populaci (znění z posl. revize v r. 2013), přímá standardizace 128 Zdroj dat: ČSÚ Pro vyhodnocení úmrtnosti obyvatel zón a aglomerací jsme provedli přímou standardizaci na „evropskou standardní populaci“ ve znění poslední revize z r. 2013 Standardizovaná úmrtnost je vyjádřena počtem zemřelých na 100 000 obyvatel. Zóna Jihovýchod má třetí nejnižší celkovou úmrtnost v České republice. Obrázek č. 16: Hrubá míra úmrtnosti na choroby kardiovaskulárního systému na 1000 obyvatel (2009 - 2013) Zdroj dat: ČSÚ I samotná hrubá míra úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, vycházející z celkového počtu obyvatel a zemřelých, je v zóně Jihovýchod třetí nejnižší v České republice. 129 Obrázek č. 17: Hrubá míra úmrtnosti na novotvary průdušek a plic (C33 - C34) na 1000 obyvatel (2009 - 2013) Zdroj dat: ČSÚ V zóně Jihovýchod v průběhu let 2009 – 2013 dochází ke zvyšování hrubé míry úmrtnosti pro karcinom plic a průdušek, je však stále jedna z nejnižších v České republice. 130 Obrázek č. 18: Kojenecká úmrtnost (na 1000 živě narozených) (2009 - 2013) Zdroj dat: ČSÚ Kojenecká úmrtnost v zóně patří mezi nejnižší v republice. Obrázek č. 19: Míry úmrtnosti ve vybraných kategoriích v zóně Jihovýchod (HMÚ na ZN průdušek a plic - pravá osa) Zdroj dat: ČSÚ Hrubá míra úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci se ve sledovaných letech drží na téměř stejné výši, absolutně přibývá karcinomů plic a kolísá velmi nízká kojenecká úmrtnost. 131 Obrázek č. 20: Incidence zhoubných novotvarů průdušek a plic (C33-C34) na 100 000 obyvatel (2007 – 2011) Zdroj dat: ÚZIS Incidence nádorů plic je jednou z nejnižších v České republice. Obrázek č. 21: Počet dispenzarizovaných pacientů pro astma bronchiale (J 45) na 10 000 obyvatel (2009 - 2013; uvedena celá zóna CZ06 a CZ08) Zdroj dat: ÚZIS 132 Astma je onemocněním, které se při epizodách znečištění ovzduší zhoršuje. Počet dispenzarizovaných pacientů na 10 000 obyvatel v průběhu let narůstá na celém území republiky a ve všech zónách, nejméně na Jihozápadě. Obrázek č. 22: Počet léčených diabetiků v % (2009 - 2013) Zdroj dat: ÚZIS Diabetes je onemocnění, které je dáváno do souvislostí se znečištěním ovzduší jemnými částicemi. Na druhé straně diabetická populace je kandidátem pro onemocnění kardiovaskulární a je tak citlivá vůči environmentální zátěži, jíž znečištění ovzduší pravděpodobně je. Tato populace bude mít zlepšené podmínky pro průběh nemoci, pokud dojde ke zlepšení ovzduší. V zóně Jihovýchod prevalence diabetiků narůstá, ale je jich stejně jako v Brně, nejméně. 133 Obrázek č. 23: Počet dispenzarizovaných lidí u PL pro dospělé pro hypertenzní nemoci (I10 - I15) v % Zdroj dat: ÚZIS Hypertenzní choroba je oběhovým onemocněním a její prevalence narůstá ve všech zónách a aglomeracích České republiky. Je to onemocnění, které se bude zhoršovat v důsledku znečištění ovzduší, ale také v souvislosti s faktory, které způsobují nepohodu. Je to hluk (související s dopravou) a pachové látky. Dopravní opatření snižující hluk i imise mohou pravděpodobně pozitivně ovlivnit incidenci i stav onemocnění. 134 Obrázek č. 24: Počet dispenzarizovaných lidí u PL pro ischemické choroby srdce (I20 – I25) v % (2009 – 2013) Zdroj dat: ÚZIS Počet dispenzarizovaných nemocných u lékaře péče pro dospělé pro ischemie myokardu v průběhu let nepatrně stoupá, což je opačný trend, než má ČR. Může to být tím, že nemocní jsou dispenzarizováni v jiném kraji, u specialisty apod. 12.3 HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ Metodika hodnocení vlivů na zdraví Identifikovali jsme faktory, které vycházejí z řešené problematiky – Program zlepšení kvality ovzduší v zóně CZ06Z. Jde o překračování dlouhodobých ročních imisních limitů benzo(a)pyrenu. Identifikovali jsme dotčenou exponovanou populaci, jejíž demografické a zdravotní indikátory jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. Nalezli jsme vhodný nástroj k vyhodnocení pomocí evidence based epidemiology. Hodnotili jsme vztah koncentrací benzo(a)pyrenu a pravděpodobné celoživotní riziko úmrtí pro karcinom plic a močového měchýře před provedením a po provedení programu zlepšení kvality ovzduší. Nalezli jsme relevantní cíle platných zdravotnických strategií - „Zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet“ a „Snižovat expozice chemickým látkám 135 a fyzikálním faktorům .“ s naplňováním cílů jsme porovnali cíle programu snížení imisí zón CZ06Z Jihovýchod. K odhadu vlivu na úmrtnost populace pro všechna onemocnění jsme využili doporučení vycházejících z projektu WHO HRAPIE a jeho implementaci pro CBA analýzu. (WHO REG. Office for Europe: Health risks of air pollution in Europe – HRAPIE project, WHO 2014). V případě benzo(a)pyrenu jsme mohli využít pouze imisní data z posledních čtyř let, dříve nebylo měřeno. Poslední rok se monitoring benzo(a)pyrenu realizoval v oblasti pouze na Červené, kde nikdo nežije. Snížení koncentrací bezo(a)pyrenu jsme vyhodnotili podle zásad hodnocení zdravotního rizika US EPA a WHO s využitím jednotky inhalačního rizika dané WHO vztažené k působení 1 ng/m3 benzo(a)pyrenu. Scénář 24 hod. expozice jsme neupravovali. Výslednou hodnotou rozdílu mezi pravděpodobným počtem zemřelých pro karcinom plic z průměrného ročního znečištění. AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst Cílem opatření je odradit řidiče od vjezdů do centra města, čímž dojde ke snížení objemu dopravního výkonu IAD v dané lokalitě. Zvýšit ochotu veřejnosti zaujmout kladné stanovisko k těmto omezením pak lze např. zkvalitňováním služeb veřejné hromadné dopravy a budováním záchytných parkovišť s podporou pro dlouhodobé parkování „Park & Ride“ nebo krátkodobé „Kiss & Ride“. Pro plnohodnotnou regulační funkci je zapotřebí vymezit zóny placeného stání zejména v celé centrální oblasti města s hustou zástavbou a kapacitně nevyhovujícími komunikacemi. K tomu je vytvořena městská strategie. Parkoviště bezprostředně uvnitř obytné zóny může zhoršit kvalitu ovzduší a pravděpodobně negativně ovlivnit zdraví. V případě spojení tohoto opatření s budováním záchytných parkovišť a výchovou občanů může mít pravděpodbně pozitivní vliv na zdraví. AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy bude vhodná spolu s propagací MHD, zkvalitněním dopravy, zrychlením dopravy, akcemi ke zvýšení atraktivity včetně propagace. Pozitivní vliv na veřejné zdraví je možný. AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu Pro zásadnější omezení vlivu provozu automobilové dopravy na kvalitu ovzduší v aglomeraci Brno je dále nezbytné zprovoznění nadřazené komunikační sítě. Tato síť nejen převede značnou část dopravní zátěže na komunikace, které jsou svým stavebním uspořádáním, vybavením a polohou k tomu určeny, ale především umožní aplikovat regulační opatření pro omezení dopravy v ostatních částech města a potřebné telematické systémy řízení dopravy. U komunikací, plánovaných na území zóny je možné určité riziko výskytu nadlimitních koncentrací zejména v místech jejich napojení na stávající silniční síť. Tato rizika je nutno v rámci předběžné projektové přípravy 136 prověřit a eliminovat, mimo jiné i s ohledem na zajištění bezproblémové realizace páteřní sítě. Izolační pás zeleně hluk neodstraní, zachytí hrubé částice, pravděpodobně se neuplatní při záchytu benzo(a)pyrenu. Toto opatření obecně problém snížení dopadu na zdraví neřeší Program zlepšení ovzduší hlukovou ochranu v rámci staveb a ani při jejich provádění neřeší. Akční protihlukový plán není k dispozici. Jako klíčové stavby dopravní infrastruktury nadregionálního významu byly pro zónu CZ06Z Jihovýchod identifikovány: Rychlostní silnice R43: Poslouží k tranzitnímu mezinárodnímu spojení a propojení nejsevernější část republiky s cestou do Maďarska, Vídně, na Slovensko. Odlehčí možná zátěži D1, ale pravděpodobně atrahuje dopravu i z velkých vzdáleností. Je výhodná pro řidiče. Bude znamenat prakticky nový liniový zdroj, jehož napojení na D1 bude problematické a bude znamenat imisní zhoršení a pravděpodobně také hlukové, Hluk je už v současné době podle staré hlukové mapy zde přítomen. Dotčeným územím bude zejména Brno - Bystrc. Nemáme k dispozici hlukovou mapy a uvažovanou protihlukovou ochranu. Rychlostní silnice R55: Poslouží zejména k tranzitnímu mezinárodnímu spojení a negativní i pozitivní dopady realizace se projeví i mimo řešenou zónu zvýšením zátěže. V průběhu komunikace v dosahu obytného území dojde ke zhoršení kvality ovzduší a přibude hluk, kvalitu ovzduší ani hlukové imise neznáme. Podobně neznáme ani míru zlepšení v místech, odkud bude doprava atrahována. Rychlostní silnice R52: Poslouží k tranzitnímu mezinárodnímu spojení a ocení ho automobilisté. Bude atrahovat dopravu, která se dosud odbývala na různých silnicích. Nemáme k dispozici hlukovou studii pro odlehčení dopravy na křížení D1 a I/52 a ani studii rozptylovou, chybějící hluková studie nemůže doložit zlepšení imisí a hluku. Omezení tranzitní dopravy na obchvatu Mikulova pravděpodobně povede ke snížení imisí, které zatím nepřekračují imisní limity. Silnice I. třídy I/38 Poslouží zejména k tranzitnímu mezinárodnímu spojení a negativní i pozitivní dopady realizace se projeví i mimo řešenou zónu zvýšením zátěže. V průběhu komunikace v dosahu obytného území dojde ke zhoršení kvality ovzduší a přibude hluk, kvalitu ovzduší ani hlukové imise neznáme. Podobně neznáme ani míru zlepšení v místech, odkud bude doprava atrahována. 137 Předpokládá se vybudování obchvatů sídel a celková homogenizace tahu. Tato silnice bude nejkratším spojením v silniční síti mezi Prahou a Vídní a ocení ji motoristé. Výsledný efekt může být pozitivní i negativní z hlediska imisního a hlukového a tak i z hlediska vlivu na zdraví. AB2 Obchvaty měst a obcí Cílem je odvedení dopravy z přetížených center obcí. Zásadní význam má budování obchvatů ve vztahu k dalším opatřením dopravně-organizačního charakteru, jejichž účelem je snížení celkového objemu dopravy ve městě. Podstatnějšího účinku těchto opatření lze dosáhnout až v situaci, kdy budou zajištěny vhodné objízdné trasy. Bude-li předem známa objízdná trasa, budou mít obchvaty pozitivní vliv na zdraví. AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti je problém zejména plynulosti dopravy, ale také zároveň rychlosti. Rychlá plynulá doprava přináší více emisí oxidů dusíku. Nebude mít příliš velký vliv na zdraví, při rychlosti 50 km/hod pravděpodobně největší. Je to ale opatření, které lze rychle a ihned realizovat. AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí spočívá v realizaci vysokorychlostních mezinárodních tratí, které nebudou snižovat tranzitní nákladní dopravu, nebudou sloužit dojíždění vlakem do práce místo automobilem: - VRT Brno – Vídeň - VRT Praha – Brno - VRT Brno – Ostrava Opatření poslouží skupině studentů, turistů a podnikatelů k rychlému transportu. Nebude mít pozitivní vliv na zdraví, neznáme hlukovou studii a protihlukovou ochranu, ani nevíme do jaké míry budou VRT vedeny tunely. AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí Podmínkou je atraktivita příměstské doprav, kultura cestování a rychlost. Tato opatření nejsou žádána a nebudou. AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride bude mít význam, pokud současně budou realizována opatření AA1 AA2. Pozitivní vliv v případě tohoto spojení. Tato opatření nejsou žádána a nebudou. AB7 Nízkoemisní zóny Efekty realizace nízkoemisní zóny budou záviset na jejím prostorovém rozsahu, uplatnění výjimek, způsobu aplikace a kontrolní činnosti. Nevhodně vymezená zóna může také vyvolat nežádoucí nárůst zátěže na vnitroměstských komunikacích, po nichž jsou vedeny objízdné trasy. Protože nejsou navrženy a není s nimi spojena imisní studie, nelze je hodnotit. Případně mohou mít malý vliv na místo, které se má zlepšit a zhoršení v obytných zónách, kudy se doprava povede. NEZ možno realizovat po dostavbě obchvatu obce. 138 AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu Přinesou pozitivní vliv v lokalitě se zákazem v centru města, přinášejí pozitivní podmínky pro možnosti pěší dopravy. Je vhodné zavést dopravní omezení bez zbytečného odkladu. V případě Zóny CZ06 Jihovýchod to pozitivně poslouží městům ke zlepšení kvality ovzduší. AB9 Integrované dopravní systémy Opatření přinesou pozitivní odezvu veřejnému zdraví v podobě kultury a pohody cestování a preference MHD. Už v současné době fungují a je třeba je zajišťovat zejména pří změně dopravy, jizdních řádů apod. Je vhodné doplnit je malými pakovišti u železničních stanice a kolostoji u autobusových nádraží a nádraží vlakových. AB 10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy Ve spojení s dalšími opatřeními bude mít pozitivní vliv na zdraví. Zejména půjde o AA2, AB9 , AB11 AB11 Zajištění preference MHD Bude mít pozitivní význam v případě spojení opatření AA2, AB9,AB10 a výzanmné propadace ve školách, podnicích, na veřejnosti. AB 12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě Bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokud bude zajištěno trvalé použití a podmínky, jaké byly při převodu pohonů. Nesmí dojít k rozvratu zajištěného systému (negativní příklad Litvínovsko – Mosteckého dopravního podniku). AB 13 Podpora cyklistické dopravy bude mít pozitivní vliv, pokud bude doprava bezpečná, použitelná v kteroukoli denní i noční dobu (osvětlení tras ve městech a obcích). Doporučujeme tam, kdy cyklisté budou křížit trasy pro chodce, doplnit dopravní značky a provádět kontroly účastníků cyklistické dopravy. ve městě. Bude mít pozitivní vliv pro rozvoj zdraví obyvatel, kteří by si měli čím dále uvědomit, že pohyb je zdravý. Vliv na veřejné zdraví může být silný a pozitivní. Doporučujeme doplnit cykloznačky, kolostoje. AB 14 Podpora pěší dopravy bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Vhodné je vázat trasy ve městě s turistickými stezkami. AB 15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu je problém zejména plynulosti dopravy, ale také zároveň rychlosti. Rychlá plynulá doprava přináší více emisí oxidů dusíku. Nebude mít příliš velký vliv na zdraví. Lze zařídit ihned. AB16 V lokálním měřítku může mít častý a efektivní úklid a údržba komunikací pozitivní vliv na snížení koncentrací PM10 a tedy na veřejné zdraví. Resuspenze je významným zdrojem PM10 v období sucha. Je povinností správce komunikace již teď! AB17 Výsadba liniové zeleně může mít významný pozitivní vliv na snížení prašnosti, ale zároveň na poměrně významné snížení teploty v intravilánu měst v době extrémních veder a celkově příznivější mikroklima pro veřejné 139 zdraví. Z hlediska zdraví je to velmi významné opatření s mnohostranným pozitivním vlivem. Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti, ale i orgánů státní správy a samospráv o významu zeleně (a to nejen zeleně liniové, ale i dalších porostů stromů, keřů a popínavé zeleně) v obci a podpořit realizaci tohoto opatření v maximálně možném rozsahu. AB18 Omezování emisí z provozu vozidel měst a jejich organizací může mít slabý pozitivní vliv. Důsledná kontrola emisí a údržba je důležitá. AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové dopravě Vozidla poháněná tzv. alternativními pohony, tj. vozidla s plynovým pohonem (CNG a LPG), elektromobily, hybridní automobily apod., produkují podstatně méně emisí znečišťujících látek než vozidla na benzín a naftu. Z tohoto důvodu bude realizována komplexní informační podpora využití automobilů s alternativními pohony v individuální dopravě. Bude najít systém, jak podpořit skupiny obyvatel, které využijí tento způsob pohonu motoru. Každopádně bude možno využít tohoto systému u veřejných institucí, nebo zařízení soukromých, poskytujících veřejné služby. Opatření bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. AC1 Podpora carsharingu bude mít slabý pozitivní vliv na zdraví. Představuje pozitivní jev, charakteristický pro sociálně vyspělou komunitu a spočívá v nevlastnění používaného auta. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší - Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie může mít pozitivní vliv na snížení znečištění ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků - pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí může mít významný pozitivní vliv na snížení znečištění ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení: nutný aktivní přístup krajského úřadu, coby kompetentního orgánu k povolování a změnám povolení provozu zdrojů. Komunikace s provozovateli, důsledná kontrola. Důležité je řešení zdrojů minerálního prachu z recyklačních linek stavební suti a dalších, které se mohou podílet na plicních a kardiovaskulárních nemocech. BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu Povolování jakýchkoli nových zdrojů, i když s přísnějšími limity nad úroveň BAT) bude mít vždy určitý negativní vliv na kvalitu ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení: nové zdroje znečišťování ovzduší by se na území s tak významným znečištěním neměly povolovat vůbec nebo pouze jako náhrada stávajícího zdroje, ale za uvedených (přísnějších) podmínek. BD1a - Opatření pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10 u stacionárních zdrojů BD1b - Snížení emisí TZL a PM10 - Recyklační linky stavební suti BD1c - Snížení emisí TZL a PM10 - Slévárny 140 Opatření BD1a, BD1b, BD1c představují soubor opatření ke snížení emisí TZL, budou mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Doporučujeme doplnit uvedená opatření do provozního a manipulačního řádu a učinit je vymahatelnými. Je potřebné brát ohledy na recyklaci stavebních hmot, které obsahují vláknité částice-azbest, skelná vlákna. První je prokázaný karcinogen, který se může uvolňovat do prostředí města. Pokud opatření budou respektovat i tuto podmínky, ale také možnost tvorby částic se slévárenských emisí, obsahujících toxické kovy, mohou mít významný vliv na zdraví. BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území. Umísťování nových zdrojů IPPC bude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší a tedy i na zdraví veřejné. Pokud řešení bude možné za přijatelných nákladů, tedy ekonomicky možné, může mít negativní malý vliv. BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti Prašnost při stavbách představuje množství minerálního prachu, které zejména za sucha, které v posledních letech panuje, může významně znečistit životní prostředí, zejména velmi hrubými částicemi představujícími dyskomfrot, ale také hrubými aerosolovými částicemi PM10, které jsou inhalabilní. Doporučujeme zohlednit možnosti stavebního zákona a intenzifikovat činnost kontrolních orgánů vymáhat podmínky stavby, které musí obsahovat prevenci úniků aerosolových částic ze stavby. Při přestavbách a bourání respektovat obsah azbestu a skelných vláken. Opatření bude mít vliv pozitivní na zdraví. CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze Větrná eroze ze zemědělských pozemků ohrožuje nejen zemědělské kultury (úroda) a zemědělskou půdu (bonita), ale rovněž kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Někdy může být přeneseno znečištění i do velmi vzdálených oblastí. Opatření k ochraně zemědělských pozemků před větrnou erozí jsou možná buď organizační, agrotechnická nebo je možné využití ochranných větrolamů. Účinnou ochranou mohou být i prstence ochranné zeleně kolem obcí. Opatření bude mít pozitivní vliv na zdraví a pohodu obyvatelstva. DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie. Je opatřením směřujícím k nízkouhlíkové energetice. Bude mít významný pozitivní vliv na imisní zátěž a veřejné zdraví zejména v centru obcí. DB2 Snížení potřeby energie – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie bude mít vliv na snížení imisí a tedy i pozitivní vliv na veřejné zdraví. Je opatřením směřujícím k nízkouhlíkové energetice DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií. Je opatřením směřujícím k nízkouhlíkové energetice a bude mít vliv na snížení imisí a tedy i pozitivní vliv na veřejné zdravíEA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky 141 EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky Opatření může mít minimální vliv na veřejné zdraví. Pokud jde o významnou zakázku pokrývající celé území města, pak se nedostaví významný negativní vliv. EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně v obytné zástavbě bude mít významný vliv zejména na snižování prašnosti unášené větrem za suchých období roku, ale i při běžném provozu na komunikacích. Zeleň má nejen pozitivní estetický vliv na člověka a tak pozitivně stimuluje jeho i veřejné zdraví, ale také zvyšuje finanční hodnotu území, zachycuje prach a některé plynné škodliviny, upravuje mikroklima. Pokud budou zpevňovány ulice a chodníky, doporučujeme světlou barvu, aby nedocházelo k posilování vlivu městského ostrova tepla, jímž Brno už prokazatelně je, tj. má v létě vyšší teplotu uvnitř města, než v jeho okolí díky pohlcování slunečních paprsků během dne a dalším podmínkám. Teplota zvyšuje možnost tvorby sekundárních částic a ozónu. Vliv je tedy pozitivní. EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší bude mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší i veřejné zdraví, pokud budou opatření vykonána včas. t. j. v okamžiku, kdy deponie vzniknou. EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší je podmínkou mnohých dalších opatření, bude mít pozitivní vliv na zdraví. ED1 Územní plánování Územně plánovací dokumentace (ÚPD) vytváří územní předpoklady pro zajištění kvality života obyvatel v dlouhodobém horizontu. ÚPD musí vycházet (mimo jiné) z údajů o imisním zatížení obytné zástavby, které byly poskytnuty do územně analytických podkladů, a musí na zjištěné problémy odpovídajícím způsobem reagovat. Doporučujeme vyhodnocovat vliv na zdraví u územního plánu u všech stupňů územního plánu a jeho změn na základě rozptylových studií a včetně modelů hlukové zátěže ve smyslu akčního hlukového plánu. Může mít významný vliv na veřejné zdraví. Potenciální kumulativní vlivy: Lze očekávat u opatření, které se týkají podpory a rozvoje kolejové dopravy AB4 a s tím integrovaného systému dopravy (AB9), podpory MHD včetně trolejbusů (AB10, AB5, AB11, AB12), vhodným doplněním je výstavba parkovišť (AB6). Přímý vliv na zdraví budou mít opatření AB13 a AB14, doporučujeme pěší a cyklodobravu ve městech vázat na možnosti turistiky (většinou se to již děje, oba kraje jsou význačnými turistickými oblastmi). Potencovat se budou opatření AB16 a AB17, tedy údržba komunikací spolu s výsadbou a údržbou zeleně podél silnic. Odhad budoucího možného vývoje bez provedení programu V zóně Jihovýchod žilo ke 30.6.2013 1301885 obyvatel v obou krajích. Z toho celkem 306 230 obyvatel je exponováno nadlimitním ročním 142 koncentracím benzo(a)pyrenu. Na plicní nádor umírá ročně v průměru za posledních šest let 598 obyvatel. Koncentrace benzo(a)pyrenu v průběhu let 2008 – 2013 nejsou vysoké, lze ale jednoznačně říci, že se rok od roku zvyšují ve všech místech, dokonce i Košeticích, kde nejsou téměř žádné zdroje benzo(a)pyrenu. S koncentracemi narůstá i celoživotní pravděpodobné riziko úmrtí na nádor plic a močového měchýře. V současnosti je pro exponované obyvatele 6,9E-5, ve Vyškově, kde je znečištění nejvyšší, 9,6E-5. Populační riziko pro sedmdesát let života je 21,1 zemřelých z expozice znečištění. Imisní průměrná hodnota je nižší, než limit 1 ng/m3. Obrázek č. 25 : Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v zóně CZ06Z Bez realizace programu by pravděpodobně nedošlo ke snížení imisí a nepatrnému zlepšení zdraví. Některá opatření jsou proveditelná prakticky ihned, jiná jsou závislá na stavebních předpisech a správních lhůtách a jejich realizace je pod časovým tlakem, termín - rok 2020, je poměrně blízký. 143 Kvantifikace vlivu PZKO na veřejné zdraví Identifikovali jsme faktory, které vycházejí z řešené problematiky – Program zlepšení kvality ovzduší v zóně CZ06Z. Jde o překračování dlouhodobých ročních imisních limitů benzo(a)pyrenu v roce 2009 – 2013 ve Vyškově, v Košeticích v roce 2009, 2010 a 2011, 2012. Průměrná expozice nepřekračuje limit. Měření PM10 realizovaná na území zóny Jihovýchod nepřekračují roční limitní hodnoty. V místech Znojmo, Mikulov Sedlec, Jihlava, Košetice byly měřeny koncentrace aerosolových částic PM2,5 i PM10 najednou, vypočetli jsme poměr, který činil 0,774. V hrubých částicích je vysoký obsah částic jemných., pravděpodobně z dopravy. Ve dvou místech, Hodoníně a Jihlavě, byly koncentrace PM2,5 vyšší než budoucí limitní hodnota 20 µg/m3. V exponované populaci při znečištění PM2,5 v průměru 23,3 µg/m3 je úmrtnost, vyvolaná pravděpodobně znečištěním, 14,4%, při limitní hodnotě 12,4. Pokud bude dosaženo mnohými opatřeními programu limitní hodnoty, sníží se úmrtnost pro všechny diagnózy o 2% ročně. 306 230 obyvatel je exponováno nadlimitním ročním koncentracím benzo(a)pyrenu. V současnosti je pro exponované obyvatele průměrné pravděpodobné riziko z dlouhodobé inhalace bezo(a)pyrenu 6,9E-5, ve Vyškově, kde je znečištění nejvyšší, dokonce 9,6E-5. Populační riziko pro sedmdesát let života pro všechny exponované obyvatele je pravděpodobně 21,1 zemřelých z expozice znečištěním. Úmrtnost provázející imisní limit je dokonce vyšší. Bude nutné realizovat opatření ke snížení imisí benzo(a)pyrenu zejména v místech s překročením cíleně (Vyškov, Košetice, Znojmo) a snižovat koncentrace i tam, kde limit překročen není, protože doporučení WHO provázené únosnou mírou rizika, je 0,12 ng/m3 12.4 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Cíle programu jsou stanoveny v souladu s cíli zdravotnických politik a realizace navržených opatření bude mít pozitivní vliv na hodnocená témata, a tedy i na lidské zdraví. Největším balíkem opatření jsou opatření v dopravě. Doprava je dominantním zdrojem znečištění. K tomu, aby mohla být některá z navržených opatření realizována v potřebném rozsahu je nezbytný aktivní přístup orgánů státní správy (zejména krajského úřadu, který je kompetentní k povolování provozu a ke změnám povolení provozu zdrojů znečišťování ovzduší), ale i samospráv jednotlivých obcí a měst, na kterých bude úspěšnost realizace mnoha z navržených opatření záviset. Zájem státu a obcí nestačí jen deklarovat v rámci strategických dokumentů, ale je povinností státu zajistit uvedení deklarovaných zásad a konkrétních opatření do praxe, a to v maximálně možném rozsahu. Bez toho nelze předpokládat, že znečišťovatelé budou aktivně a dobrovolně investovat do realizace některých navrhovaných opatření, a to ani za předpokladu případných možností spolufinancování z národních nebo evropských fondů. Dále by byla vhodná změna současně platné legislativy (především zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů a zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci), tak aby orgány státní správy měly při prosazování zájmů veřejnosti potřebnou oporu. Je nutné vzdělávat státní správu i samosprávu v oboru vlivu kvality ovzduší na zdraví tak, aby nadále nedocházelo k pochybením a nekonečné toleranci nepříznivých podmínek pro lidské zdraví. Nemožnost nebo neschopnost orgánů státní správy v oblasti ochrany ovzduší „dosáhnout“ na zdroje znečištění v jejich působnosti je dlouhodobě demotivující a demoralizující. V případě, že nebudou schopny svým rozhodováním jejich negativní vliv snížit, tak nezlepší kvalitu ovzduší ani veřejné zdraví dospělé ani dětské populace. Cílem PZKO je dosáhnout na celém území splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší. Je nutné si uvědomit, že realizace posuzovaného programu je jistě jedním z předpokladů pro naplnění tohoto cíle. Realizace opatření navržených tímto programem v kombinaci s opatřeními navrženými Národním programem snižování emisí bude v určité míře směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít určitý pozitivní vliv na veřejné zdraví. Nicméně, vzhledem k dosavadním trendům, nízké vymahatelnosti plnění i krátké době na přípravu, schválení a realizaci jednotlivých projektů není možné zaručit, že snížení imisí dosáhne ve stanoveném časovém horizontu na úroveň současně platných limitů (i když i ty jsou výrazně měkčí než limity doporučené WHO), a tedy ani pozitivní vliv na veřejné zdraví nemusí dosáhnout potřebné míry. Realizace opatření navržených Programem zlepšování kvality ovzduší bude směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Plnění imisních limitů je bezesporu vítaný, ale velmi ambiciózní závazek vzhledem ke krátké době a naplnění lhůt ze správních řízení. Doporučujeme se zaměřit na opatření v území, kde dochází k překračování několika znečišťujících látek najednou, protože jejich efekt se bude kumulovat. Podobně doporučujeme při realizaci dopravních opatření důsledně realizovat protihluková řešení, vést dopravu jinde, snižovat dopravní zátěž. Nové dopravní stavby atrahují další dopravu a zhusta přinášejí novou imisní zátěž. Podporujeme opatření pro rozvoj cyklistické a pěší dopravy, doporučujeme realizaci v prostředí, kde imise limit nepřekračují. Fyzická námaha spojená s naplňováním opatření, je pro obyvatele Vysočiny a Jihomoravského kraje žádoucí, obyvatelé jsou ohrožení kardiovaskulárními nemocemi, diabetem, obezitou a opatření je ideální podmínkou pro zlepšení zdraví. 145 13 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod je připraven dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ06Z ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku 2020. Obsah a rozsah vyhodnocení vlivů Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod byl stanoven na základě zjišťovacího řízení vedeného odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP, které bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení dne 9. září 2015, číslo jednací 63184/ENV/15. Práce na vlastním hodnocení a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů PZKO na životní prostředí veřejné zdraví probíhaly v období srpen - říjen 2015. Základní rámec pro hodnocení PZKO CZ06Z Jihovýchod představuje sada témat životního prostředí. Tato témata jsou stanovena na základě požadavků zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dále na základě obsahu posuzovaného dokumentu a požadavků stanovených závěrem zjišťovacího řízení. Tabulka č. 6: Přehled hodnocených složek životního prostředí a zdraví a souvisejících specifických témat Téma Specifické problémy Ovzduší Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu Zdraví Velká část populace žijící v území s překročenými imisními limity Emise skleníkových plynů Snižování emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla a z dopravy. Voda Problémy jakosti povrchových vod v důsledku atmosférické depozice Půda a horninové prostředí Acidifikace a kontaminace v důsledku atmosférické depozice Úbytek ZPF a nezastavěných ploch. v důsledku záboru půd Ohroženost půd erozí Prašnost z těžby a zpracování kamene a štěrkopísků. Příroda a krajina Špatný stav zeleně. Degradace citlivých stanovišť vlivem imisního zatížení. Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů. Narušování integrity a nepříznivý stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů ochrany. Narušování krajinného rázu výraznými stavbami. Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost. 146 Lesní ekosystémy Špatný stav lesů. Zábory a fragmentace lesní půdy. Odpady Rostoucí množství odpadů z průmyslu. Kulturní památky Poškozování památek vlivem atmosférické depozice a narušený vnější vzhled realizací stavebních opatření, např. typicky zateplováním budov Hluk Zátěž hlukem z dopravy Posuzovaná koncepce má v zóně CZ06Z Jihovýchod potenciál významně zlepšit kvalitu ovzduší z hlediska všech prioritních látek. Podle názoru hodnotitele existuje vysoké riziko, že se do roku 2020 nepodaří v navrženém rozsahu snížit emise suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu. Opatření v podobě stanovení emisních stropů, regulace zdrojů a prověření podmínek provozu bude mít na kvalitu ovzduší v zóně málo významný pozitivní vliv. Na základě hodnocení jednotlivých opatření byla identifikována následující opatření, která hodnotitel SEA považuje z hlediska ochrany ovzduší v zóně CZ06Z Jihovýchod za prioritní (opatření, která při důsledné realizaci nejvíce zlepší kvalitu ovzduší v obydlených oblastech): AB2 Obchvaty měst a obcí AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu AB9 Integrované dopravní systémy AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy AB16 Úklid a údržba komunikací DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie Tučně vyznačená opatření v uvedeném výčtu lze považovat za absolutní prioritu ochrany ovzduší v zóně, která vyžaduje priorizaci těchto opatření před jinými, a to jednak z důvodu nezpochybnitelného významně pozitivního vlivu a/nebo proto, že vytváří předpoklady pro realizaci dalších významně pozitivních opatření. Z hlediska veřejného zdraví je potřebné činit opatření ke snižování znečištění, působícího bezprahově (aerosolové částice, benzo(a)pyren). Pokud budou realizována dopravní opatření, prioritizována by měl být ta, která sníží dopravní zátěž, zníží a nepřesune emise a nezpůsobí nové imise tam, kde dosud nebyly. Při realizaci dopravních opatření musí být zohledněn Akční hlukový plán a protihluková opatření. Rizika negativních vlivů koncepce lze spatřovat zejména pokud jde o přírodu a krajinu – především v podobě záboru a fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a snižování migrační prostupnosti krajiny v souvislosti s rozvojem dopravní infrastruktury. 147 Posuzovatel koncepce se proto soustředil na formulaci doporučení pro další optimalizaci environmentálních vlivů PZKO. V případech, kde došlo k identifikaci rizik závažných negativních vlivů, byla rovněž formulována opatření k jejich prevenci, minimalizaci či kompenzaci (kap. 7). Mezi klíčová doporučení patří následující: 1) Konkretizovat a urychlit přípravu a budování obchvatů, včetně nezbytných návazných opatření v dopravě. Jedná se o opatření s významně pozitivním efektem, které na sebe váže často realizaci dalších přínosných aktivit. 2) Stanovit v PZKO indikátor pro snížení emisí suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu ze silniční dopravy v obcích na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Jedná se o území silně zatížené dopravními imisními příspěvky, v PZKO je proto v relevantních obcích navržen emisní strop pro silniční dopravu. Indikátor umožní sledovat jeho plnění. 3) Ze systému regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojů v souladu s §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší doporučujeme vyjmout provozy, které generují prach minerální povahy (těžba a úprava nerostných surovin). Jedná se o opatření s nevýznamným pozitivním efektem. Ke zvýšeným emisím z těchto zdrojů dochází v době, kdy jsou imisní koncentrace velmi nízké, naopak v době smogových situací se emise blíží nule a jejich vliv v obydlených oblastech je zanedbatelný. Velikost exponované populace je u těchto zdrojů malá a celkový zdravotní efekt nevýznamný. Vhodnější je soustředit finanční a personální kapacity na jiná opatření. 4) Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace individuálního vytápění domácností. Na ploše zóny lze vytipovat velmi různorodé lokality podle imisního přínosu náhrady stávajících zařízení. Lokality s nejvyšším dopadem individuálního vytápění na koncentrace benzo(a)pyrenu (rozhoduje velikost populace a imisních příspěvků) by měly být řešeny přednostně a motivace (např. výše podpory) by zde měla být vyšší. Vymezení těchto území je proveditelné na základě rozptylové studie vypracované pro PZKO. 5) Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění. Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný. 6) Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod. Jedná se o významnou nejistotu hodnocení imisních příspěvků z dopravy (reálné emise z vozového parku ovlivněné těmito excesy mohou být několikanásobkem emisních faktorů založených 148 na měření při definovaných provozních podmínkách motorů a mohou nežádoucím způsobem deformovat náhled na priority ochrany ovzduší). 7) Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů. Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění (mimo srážková období minimálně 1x týdně), která by měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze formálně, např. na základě ročního výkazu (omezení rizika falšování údajů tachometrů a čítačů provozních hodin). 8) Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky“ ve smyslu stanovení pravidel zvýhodnění uchazečů nabízejících lepší řešení zakázky z hlediska ochrany ovzduší. Častá praxe, kdy váha ekonomického kritéria ve výběrovém řízení běžně činí 100%, je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. U zakázek s možným vlivem na kvalitu ovzduší doporučujeme zamezit výběrovým řízením, které obsahují jako jediné výběrové kritérium cenu zakázky. 149 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 13.1 PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Viz tabulka níže. 13.2 PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ Vzhledem k vysokému počtu došlých připomínek a nárokům na jejich vypořádání je přehled proveden formou samostatné přílohy č. 1. 150 1) 2) 3) 4) 5) Závěr zjišťovacího řízení Vypořádání Vyhodnotit, do jaké míry je PZKO CZ06Z v souladu s relevantními evropskými strategiemi (jako jsou např. Sdělení Evropské komise “Evropa 2020“, Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, Environmentální akční plán apod.). Vyhodnotit, zda je PZKO CZ06Z v souladu s relevantními národními koncepcemi, např. Aktualizace Státní politiky životního prostředí ČR 2012 2020, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategický rámec udržitelného rozvoje, Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020, Národní program snižování emisí ČR, Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR, Akční plán zdraví a životní prostředí, Zdraví 21, Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 a Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století, dále s Programem předcházení vzniku odpadů, Plánem odpadového hospodářství ČR, Státní energetickou koncepcí, Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Politikou druhotných surovin. Vyhodnotit, jak PZKO CZ06Z zohledňuje relevantní krajské koncepce týkající se dotčené zóny. V rámci hodnocení byl mj. zkoumán soulad Programu s cíli relevantních strategií (viz kapitola 5 SEA vyhodnocení) V rámci hodnocení byl mj. zkoumán soulad Programu s cíli relevantních strategií (viz kapitola 5 SEA vyhodnocení) V rámci hodnocení byl mj. zkoumán soulad Programu s cíli relevantních strategií, včetně vybraných krajských koncepcí (viz kapitola 5 SEA vyhodnocení) Posoudit, jak koncepce PZKO CZ06Z zohledňuje stávající imisní zatížení Vyhodnocení včetně odhadu vlivu jednotlivých opatření na kraje (zejména PM10 a PM2,5) a jak přispívá k odstranění nadlimitní imisní stávající imisní situaci bylo provedeno a jeho výsledky jsou zátěže obyvatel. shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace. Vyhodnotit návrh koncepce PZKO CZ06Z z hlediska změn dopadů na Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo provedeno – viz veřejné zdraví populace tj. vyhodnotit návrh koncepce bez provedení kapitola 12 SEA dokumentace opatření (tzv. nulová varianta) a s navrhovanými opatřeními. 151 6) 7) 8) 9) 10) Vyhodnotit na úrovni odpovídající PZKO CZ06Z a navržených opatření vliv na zvláště chráněná území (dále jen „ZCHÚ“) kategorie NP, CHKO, NPR a NPP tzn., zda koncepce respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb. a bližší ochranné podmínky dané zřizovacím předpisem dotčených ZCHÚ, zhodnotit možný vliv realizace na úroveň biodiverzity a dále porovnat a vyhodnotit případné varianty řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny. S ohledem na výše uvedený bod 6 a případné zjištění negativního vlivu na ZCHÚ ve vyhodnocení navrhnout opatření k předcházení, vyloučení, snížení či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ, VKP, přírodní parky, ÚSES, krajinný ráz, retenční schopnost (včetně ploch zastavěných), spojitost krajiny (přírodních a přírodě blízkých ploch), případně další ekosystémové služby. Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti koncepce, která neřeší konkrétní lokalizaci záměrů, je proto možné pouze upozornit na případná rizika. Varianty nebyly zpracovány. Opatření k vyloučení a snížení negativních vlivů byla v obecné míře stanovena. Negativní vlivy však musí být eliminovány především zákonnými postupy při územním plánování a projektové přípravě. Vyhodnocení vlivů na vody bylo provedeno na úrovni detailu odpovídající hodnocené koncepci a jeho výsledky jsou shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace. Vzhledem k absenci specifikace Vyhodnotit vliv koncepce PZKO CZ06Z na povrchové a podzemní vody, na územního průmětu u většiny opatření PZKO, jakož i vzhledem k chráněné oblasti přirozené akumulace vod a na ochranná pásma vodních rozsahu nejistot ohledně kvantifikace snížení emisí jednotlivých zdrojů, se zaměřením na problematiku atmosférické depozice nejen látek, respektive změn objemu depozice v zájmovém území nutrientů, ale i dalších částic (především kovů). nelze odhadnout konkrétní vliv na jednotlivá ochranná pásma vodních zdrojů, případně na chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Vyhodnotit, zda opatření navrhovaná v rámci PZKO CZ06Z nejsou v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů zejména s ohledem na přirozenou obnovu a zakládání lesních porostů, zvyšování biodiverzity porostů, zakládání prvků rozptýlené zeleně v krajině. Vyhodnotit, zda a jak jsou v koncepci PZKO CZ06Z zohledněny principy ochrany zemědělského půdního fondu (dále též jen „ZPF“), zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce 152 Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti koncepce. Vyhodnocení vlivů na půdy (včetně ZPF) bylo provedeno na úrovni detailu odpovídající hodnocené koncepci a jeho výsledky vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny. 11) 12) 13) 14) V případě, že v koncepci PZKO CZ06Z budou konkrétní technická opatření uvedena a lokalizována, vyhodnotit, zda je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušné aglomerace a přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu. Veškeré navrhované cíle, opatření atd., které budou součástí návrhu koncepce, je nutné vyhodnotit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a závěry hodnocení je třeba řádně odůvodnit. V případě návrhu konkrétních investičních záměrů jako možných zvolených opatření vybrat takovou lokalitu na území aglomerace, která by byla nejvhodnější pro jejich možné budoucí umístění s ohledem na limity využití území a zvolenou lokalizaci odůvodnit. Do návrhu stanoviska uplatňovat jen ty podmínky, které nevyplývají ze zákonných požadavků právních předpisů. jsou shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace. Opatření nejsou v PZKO lokalizována, vyhodnocení bylo provedeno na obecné úrovni a byla identifikována případná rizika, které je třeba řešit při přípravě konkrétních projektů. Závěry vyhodnocení koncepce jsou shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace. V návrhu stanoviska nebyly formulovány podmínky vyplývající ze zákonných požadavků právních předpisů. Vypořádat požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení a všechna Vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení v podobě jsou vypořádána v tabulce níže vypořádacích tabulek. 153 154 14 ZÁVĚRY A KE KONCEPCI DOPORUČENÍ 14.1 NÁVRH STANOVISKA VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: Stanovisko k návrhu koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod Předkladatel koncepce: Ministerstvo životního prostředí ČR Zpracovatel posouzení: Sdružení společností Integra Consulting s.r.o. a Regionální centrum EIA ve spolupráci s dalšími experty v následujícím složení: Mgr. Martin Smutný Mgr. Simona Kosíková Šulcová Mgr. Michal Musil Ing. Andrea Šandová Ing. Radim Seibert Ing. Jitka Kaslová Mgr. Michala Kopečková MUDr. Eva Rychlíková Ing. Jana Moravcová Bc. David Šubrt Průběh posuzování: Oznámení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod“ (dále též „PZKO“ nebo “Program”), zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo zveřejněno v informačním systému SEA 10. srpna 2015. Zjišťovací řízení vedené odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení dne 9. září 2015, číslo jednací 63184/ENV/15. Práce na vlastním hodnocení a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů PZKO na životní prostředí a veřejné zdraví probíhaly v období srpen - říjen 2015. Stručný popis koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod je připraven dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ06Z ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku 155 2020. Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod byl zpracován v rámci projektu „Střednědobá strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší“(dále též jen „Strategie“). Program je zpracován v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5 zákona. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace (stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu (§ 9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší, navrhují opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi významná nová opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů a lhůt k jejich dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro vybrané skupiny stacionárních zdrojů a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány problémy a příčiny zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení není na regionální úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní a reflektovány v Národním programu snižování emisí ČR. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto zákona. Závěry posouzení: Zpracovatel SEA navrhuje na základě posouzení vlivů „Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod“ na životní prostředí: Souhlasné stanovisko k návrhu „Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod“ za dodržení níže uvedených podmínek, kterými bude zároveň zajištěna minimalizace vlivů, respektive posílení pozitivních dopadů provádění PZKO na životní prostředí a veřejné zdraví 1) Konkretizovat a urychlit přípravu a budování obchvatů, včetně nezbytných návazných opatření v dopravě. Jedná se o opatření s významně pozitivním efektem, které na sebe váže často realizaci dalších přínosných aktivit. 2) Stanovit v PZKO indikátor pro snížení emisí suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu ze silniční dopravy v obcích na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav. Jedná se o území silně zatížené dopravními imisními příspěvky, v PZKO je proto v relevantních obcích navržen emisní strop pro silniční dopravu. Indikátor umožní sledovat jeho plnění. 3) Ze systému regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojů v souladu s §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší doporučujeme vyjmout provozy, které generují prach minerální povahy (těžba a úprava nerostných surovin). Jedná se o opatření s nevýznamným pozitivním efektem. Ke zvýšeným emisím z těchto zdrojů dochází v době, kdy jsou 156 imisní koncentrace velmi nízké, naopak v době smogových situací se emise blíží nule a jejich vliv v obydlených oblastech je zanedbatelný. Velikost exponované populace je u těchto zdrojů malá a celkový zdravotní efekt nevýznamný. Vhodnější je soustředit finanční a personální kapacity na jiná opatření. 4) Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace individuálního vytápění domácností. Na ploše zóny lze vytipovat velmi různorodé lokality podle imisního přínosu náhrady stávajících zařízení. Lokality s nejvyšším dopadem individuálního vytápění na koncentrace benzo(a)pyrenu (rozhoduje velikost populace a imisních příspěvků) by měly být řešeny přednostně a motivace (např. výše podpory) by zde měla být vyšší. Vymezení těchto území je proveditelné na základě rozptylové studie vypracované pro PZKO. 5) Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění. Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný. 6) Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic, nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci STK apod. Jedná se o významnou nejistotu hodnocení imisních příspěvků z dopravy (reálné emise z vozového parku ovlivněné těmito excesy mohou být několikanásobkem emisních faktorů založených na měření při definovaných provozních podmínkách motorů a mohou nežádoucím způsobem deformovat náhled na priority ochrany ovzduší). 7) Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů. Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění (mimo srážková období minimálně 1x týdně), která by měla být kontrolována v terénu, nikoliv pouze formálně, např. na základě ročního výkazu (omezení rizika falšování údajů tachometrů a čítačů provozních hodin). 8) Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky“ ve smyslu stanovení pravidel zvýhodnění uchazečů nabízejících lepší řešení zakázky z hlediska ochrany ovzduší. Častá praxe, kdy váha ekonomického kritéria ve výběrovém řízení běžně činí 100%, je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. U zakázek s možným vlivem na kvalitu ovzduší doporučujeme zamezit výběrovým řízením, které obsahují jako jediné výběrové kritérium cenu zakázky. 157 15 SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH 15.1 PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ 158 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 – Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected] 159
Podobné dokumenty
Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ06Z
PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ
ZÓNA JIHOVÝCHOD – CZ06Z
ZÁŘÍ, 2015
zde - Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v
Roční střední hodnoty benzenu na stanicích Radvanice, Radvanice OZO a Mariánské
Hory jsou přibližně dvojnásobné ve srovnání s hodnotami měřenými na ostatních městských
stanicích v ČR, stanovený imi...
Aplikovaná fonologie
souhlásky [θ], [ð] , ale také [w] a [ŋ], jako ve slovech thick, then, wine, young. Nenechme se
hned uklidnit tím, že v různých dialektech a idiolektech jsou vyslovovány různě. Nebylo by
dobré „sníž...
015-2016-5
E.5.1. Posouzení možné podpory u jednotlivých opatření .........................................258
E.5.2. Vyhodnocení možnosti využití externích zdrojů financování ............................264
...
Metodika sestavování klíčových indikátorů
a způsobuje tak klimatické změny na regionální i globální úrovni. Indikátor, zejména v měrném vyjádření
(na obyvatele a jednotku HDP), je rovněž komplexním ukazatelem ekonomiky dané země a jejích i...