Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)

Transkript

Druhoústí
Milan Dundr
řada: Druhoústí (Deuterostomia)
• vyvinutý coelom
• blastoporus –
přejímá funkci řitního
otvoru
• na opačném konci
těla se během
ontogeneze
prolamuje druhotně
otvor ústní
řada: Druhoústí (Deuterostomia)
• převrácená
poloha
orgánových
soustav:
– nervová
soustava
• na hřbetě
– cévní soustava
(srdce)
• na břiše
Kmen: Ostnokožci
• mořské dno
– přichyceni nebo lezou
• druhotná
pětipaprsčitá
souměrnost
• larvy bilaterálně
(dvoustranně)
souměrné
• na povrchu těla
vápnité destičky,
ostny nebo hroty
• lze rozeznat stranu
ústní a stranu řitní
• rozmanitě
uzpůsobená vápenitá
kostra
– prodej jako ozdoby
• ambulakrální
soustava (=
soustava vodních
cév):
– vznikla přetvořením
coelomu
– něco jako rozvětvený
vodovod
• ambulakrální
soustava (=
soustava
vodních cév):
– začíná velkou
vápnitou
sítkovitou
destičkou na řitní
straně těla =
madreporit
• madreporit
– vtéká jím
mořská voda
do celého
ambulakrálního
systému
– ale slouží jen
k vyrovnání
přetlaku nebo
úbytku kapaliny
• madreporit
– uvnitř je
coelomová
kapalina
– odpovídá
mořské vodě
s bílkovinami
• madreporit
– pod ním chodba
zpevněná CaCO3
směřující k ústní
straně těla
– vyúsťuje do obústní
okružní ambulakrální
chodby
• madreporit
– z ní jde 5
radiálních
ambulakrálních
chodeb
• větví se do
obou stran
• madreporit
– každá ambulakrální
chodba končí slepě
pod tzv. oční
destičkou
– větvičky se po
stranách vychlipují
v nevelké ampule,
čnějící do coelomu
• madreporit
– k ústní straně
vybíhá větvička
v úzkou
chodbičku
• končí slepě
v duté
roztažitelné
ambulakrální
panožce
– na konci má
přísavku
• madreporit
– panožky ve 2-4
řadách po
stranách
větviček
ambulakrální
chodby
• madreporit
– voda vytlačená
z ampuly zpevňuje
panožku
– svalový stah
panožky vrátí vodu
do ampuly
• to umožňuje přisátí
panožky a plynulý
pohyb ostnokožce
- kromě ostnů na
těle vychlípeniny
coelomu:
- tykadla kolem úst
- po těle panožky
- často
opatřené
klepítky
- všechny tyto
orgány se
vychlipují
tlakem kapaliny
rozváděné
ambulakrálním
systémem
• kromě pohybu je
ambulakrální
soustava
zapojena do
funkce:
– dýchací
– cévní
– vylučovací
• podobnou
stavbu mají
soustava cévní
a nervová
• vylučování:
– améboidními
buňkami vzniklými
v coelomu
• trávicí soustava:
– ústní otvor
– u některých je opatřen
žvýkacím aparátem
• Aristotelova lucerna
ježovek
– u jiných vakovitý a
zřasený žaludek
• může se vychlipovat
ústním otvorem
– hvězdice
• do žaludku ústí jaterní
výběžky a další
pomocné trávicí žlázy
– střevo
– řitní otvor na řitní
straně těla (proti
ústní)
• smyslová ústrojí:
– obecně velmi
primitivní
– hmat
– chemoreceptory
– polohové ústroje
– zrak
• jednoduché
váčkovité očko
– na povrchu
radiální oční
destičky
» kryje slepý
konec každé
ambulakrální
chodby
» rozeznává
pouze
intenzitu
světla
– mohou i zcela
chybět
• lilijice
• rozmnožování:
– gonochoristé i
hermafroditi
– většinou mimotělní
oplození ve vodě
– ztracené nebo
dobrovolně odvržené
části těla dovedou
regenerací nahradit
– bilaterální larva
– mění se
v pětipaprsčitě
souměrného
dospělého jedince
– vývoj nepřímý
• evoluce:
– velmi starobylí
(prvohory)
– asi 4500 druhů
Třída: Lilijice (Crinoidea)
• nejstarší
recentní
ostnokožci
(relikt)
• největší rozvoj –
prvohory a
druhohory
• tělo ze 3 částí:
– 5 ramen
• mohou se v bázi dělit
• jejich počet se pak
znásobí
– třeba až na 200
– kalich
• kuželovitý
• uprostřed –
ústa
– stopka
• má vnitřní vápnitou osu
ze článků pohyblivě
spojených svaly
– u některých stopka
chybí
• u většiny recentních
– trávicí trubice do
tvaru písmene U
– řitní otvor vedle
ústního
• dýchací a
vylučovací
soustava není
vyvinuta
• smyslové
orgány chybějí
– gonochoristé
• pohlavní žlázy v kalichu
– vysoká schopnost
regenerace
Zástupci:
lilijice středozemní
• volně
pohyblivá
• Středozemní
moře
lilijice
• přisedlá
• Karibské
moře
mnoho vymřelých
• tvorba vápenců
• okolí Prahy
Třída: Hvězdice (Asteroidea)
• vyžadují vyšší
salinitu mořské vody
– asi 3% soli
– proto nejsou např.
v Černém či Baltském
moři
• při odlivu snesou i
několik hodin na
suchu
• největší – až 70 cm
• pestře zbarveny
• některé se umí rychle
zahrabat do písku na
dně
– vypadá to, jako by se
hvězdice do písku
propadla
• stavba těla:
– ústřední tělní terč
– 5 ramen nebo
násobky (až 25)
• na rozdíl od hadic
vybíhají plynule ze
střední části a ke
konci se zužují
– svalovina
převážně hladká
– ústní otvor
– jícen
– žaludek
• velký vakovitý
zřasený
• do žaludku –
jaterní výběžky a
přídatné žlázy
– žaludek
– z něho vybíhá
krátký konečník
– řitní otvor
– dravci
• žerou mlže apod.
• polykají celou kořist
• nebo vychlípí ústním
otvorem žaludek, ve
kterém pak
uchopenou kořist
stráví
– na ramenech hmat
a chemoreceptory
– u báze chapadel po
1 váčkovitém
očku
– gonochoristé
– 5 párů gonád
(oranžové)
– oplození vnější
– vývoj nepřímý
• dvoustranně souměrná
larva
– nepohlavní
rozmnožování:
• rozpad v ramena
– z každého
ramene může
vzniknout nová
hvězdice
• velká schopnost
regenerace
Zástupci:
hvězdice pětiúhlá
• zkrácená ramena
• průměr 20 cm
• evropské pobřeží
Atlantského oceánu,
Středozemní moře
hvězdice růžová
• podoba pěticípé hvězdy
• na povrchu těla
kromě ostnů
– vychlípitelné orgány –
přísavné panožky
• na spodní straně těla
• na volném konci nesou
klíšťky o dvou
hrotech
• východní pobřeží
Atlantiku
hvězdice desetiramenná
- loví menší ryby,
mlže
- způsobují značné
škody v umělých
slapech na
pěstování slávek
- personál musí
neustále hvězdice
hubit
- jsou schopny rozevřít
misky mlžů svalovou
silou
- díky vytrvalosti
svěrací svaly mlžů
ochabnou za půl
hodiny až za několik
hodin
- podle druhu a velikosti
• stačí pak štěrbina 0,2
mm a hvězdice
vsune lalok předního
žaludku dovnitř a
trávicími šťávami
začne tělo oběti
rozkládat
• nakonec vše vysaje a
zbudou jen prázdné
čisté misky
Třída: Hadice (Ophiuroidea)
• odlišnost od
hvězdic:
– ústřední tělní terč
vždy zřetelně
odlišen od velmi
dlouhých,
tenkých a někdy
se mnohonásobně
větvících ramen
• pestře zbarvené
• dýchací a
vylučovací soustava
chybí
• gonochoristé – larva
• nepohlavní
rozmnožování:
– některé druhy se
množí zaškrcováním
• každá polovina těla
doroste v nového
jedince
– na vnější i vnitřní
podněty odhazují
ramena
• ta dobře regenerují
Zástupci:
hadice obecná
• ramena
nerozvětvená a
nesvinutelná směrem
k ústům na břišní
stranu
• skrývá se před
světlem v písku nebo
mezi kameny
• loví až za šera
• Středozemní moře
hadice Medusina
• rozvětvená ramena
– hustá spleť
připomínající „hlavu
Medusy“ z řeckých
bájí
• severní Atlantik
Peter Paul Rubens:
Hlava Medúzy
Třída: Ježovky (Echinoidea)
• kulovité
• od 2 cm po velikost
dětské hlavy
• vyžadují ještě vyšší
salinitu vody než
hvězdice
– nejsou v Černém ani
v Baltském moři
• na destičkách na
povrchu těla husté,
tvrdé, vápnité, někdy
značně dlouhé ostny
– připojeny pohyblivě
• na bázi kloubní jamka
• na destičkách ostny
– ochrana
– pohyb
– drobné panožky
• vyčnívají nad ostny
• na volném konci
klíšťky se 3 čelistmi
– ústní strana těla
zploštělá
– v ústním otvoru
Aristotelova lucerna
• = 25 trámců a
destiček pohyblivě
spojených ve žvýkací
aparát
• uprostřed 5 mocných
zubů
– nemají přídatné
trávicí žlázy
– žerou drobné
živočichy, řasy,
organické zbytky
– řitní otvor (4)
nahoře na
svrchním pólu
• dýchací soustava:
– většinou 5 párů
krátkých rozvětvených
žaber
– pomáhá
ambulakrální a
trávicí soustava
ambulakrální soustava ježovky
• vylučování:
– améboidní buňky
– očka
– primitivní
statocysty
• pohlavní soustava:
– gonochoristé
– kolem konečníku 5
vaječníků nebo 5
varlat
• vyúsťují kolem řitního
otvoru na 5 destičkách
– oplození i nepřímý
vývoj (larva) ve vodě
Zástupci:
ježovka jedlá
• až 17 cm
• nafialovělá
• západní pobřeží
Evropy
– od severního Norska
po Portugalsko
• tam je nejhojnější
ježovka jedlá
• zdroj lidské potravy:
– rybáři ji loví železnými
kleštěmi
– jejich čelisti omotají
koudelí, aby pevně
dosedly na ostnitou
ježovku
ježovka jedlá
• zdroj lidské potravy:
– pak prolomí krunýř
ježovky ostrým
úderem jako skořápku
vejce
– vybírají a za syrova
jedí její pohlavní
žlázy
• v době zralosti vyplňují
takřka celé tělo
četník ze Saint Tropez loví ježovky
ježovka dlouhoostná
• na skalnatém dně při
pobřeží západní a
jižní Evropy
• jamky k úkrytu si
hloubí v měkkém
vápenci, ale i
v nejtvrdší žule
– hloubí je pomocí
svých ostnů
otáčením těla kolem
osy
- též poživatelná –
pojídána již od
starověku
- pochoutka = samičí
pohlavní žlázy
- 5 oranžových řad
uvnitř schránky
- x bílé samčí gonády
tolik ceněné nejsou
- mnoho let slouží
výzkumům ve
vývojové a
v molekulární
biologii
- vajíčka jsou
průhledná
- pod
mikroskopem lze
snadno sledovat
jejich rýhování
- pozor při koupání!
- křehké ostny se
ulamují v ráně (!)
- při pokusu o vyjmutí
pinzetou se drtí,
zbytky zůstanou v těle
– hnisání
- některé případy
skončily amputací
končetiny
postiženého
- při koupání nutné
boty proti
ježovkám !
- při zranění
vyhledat lékaře !
ježovka
Třída: Sumýši (Holothuroidea)
• většinou se zavrtávají
do bahna
• 2 cm až 2 m (!)
• z druhotné
souměrnosti paprsčité
nabývají zase zpětně
souměrnost
bilaterální
• tělo červovitě
protažené od
ústního k řitnímu
pólu
• lidové označení
„mořské okurky“
• leze po jedné
z dlouhých stran
– tu označujeme
jako břišní
• jsou na ní
panožky
– hřbetní strana je
lysá
• kolem úst věnec
tykadel
– vysunují se tlakem
kapaliny
z ambulakrálního
systému
• v podkožním pojivu
mikroskopické
vápnité kotvice
– různý tvar
• ozdobné
• druhově specifické
• ambulakrální
soustava:
– pásy
– zjednodušená
– žlutě
– přední pól obklopen
věncem chapadel
• uchopení potravy
– organické zbytky
– planktonní
živočichové
– dlouhá vakovitá
trubice (zeleně)
• téměř nerozlišená
– na konci objemná
svalnatá kloaka
• vyúsťuje na
povrch těla
– při prudkém
podráždění
• kloakální stěna se
protrhne
• vyvrhne část nebo
celé vnitřnosti,
aniž by zahynul
• v krátké době
všechny
zregenerují
– kloaka někdy
slouží jako
příležitostný úkryt
poloparazitických
rybek
• dýchací soustava:
– vodní plíce:
• 2 velké tenkostěnné a
rozvětvené kloakální
vaky
• uložené po stranách
trávicího ústrojí
• dýchací
soustava:
– vodní plíce:
• voda z kloaky do
vodních plic
– kyslík difunduje
tenkou stěnou
do tělní dutiny
• vedlejší funkcí je
vylučování
– tenkou stěnou
prostupují
améboidní buňky
– hmat
– poloha
• u některých až 10
statocyst!
– někteří
gonochoristé
– někteří
hermafroditi
– vývoj nepřímý –
larva
• význam:
– v Číně a na
Malajském
poloostrově se suší a
pojídají
• trepang
trepang
• význam:
– jedy, které sumýši
vylučují na svou
obranu
• tlumí buněčné dělení
– výzkum
– utlumení růstu
zhoubných nádorů
?!?
Zástupci:
sumýš jedlý
• Středozemní
moře
• tmavohnědé
válce na dně
• až 15 cm
• stromečkovitě
rozvětvená
chapadla
sumýš jedlý
• při podráždění:
– nejprve vysune
z konečníku na
obranu bělavá
lepkavá vlákna
• vytlačovaná
z tzv. Cuvierova
orgánu
bělavá vlákna
sumýš jedlý
– vezmeme-li
sumýše do ruky,
vystřikuje z
vodních plic
proud vody
sumýš jedlý
– když ani to
nepomáhá, vytlačí
ze sebe část
vodních plic a
střevo
• střevo se odtrhne od
konečníku a plave ve
vodě napospas
útočníkovi
sumýš jedlý
– obětované
orgány
v krátké době
dorostou
sumýš jedlý
• v zemích kolem
Středozemního moře
požíván
– jako potrava za moc
nestojí
sumýš jedlý
• vařený a nato
sušený
– lahůdka
v Číně
– vyváží se
z Polynézie
sumýš jedlý
• upravují si je takto:
– sumýše nahromadí ve velkých mísách
oprůměru přes půl metru
– přikryjí je několika vrstvami listů rostlin
kukau
– pak je důkladně uvaří a na to dusí
• stále přilévají malé množství sladké vody
– sumýši se tím srazí a jsou pak velmi malí
sumýš jedlý
– pak se sumýši suší venku na dřevěných
tyčích
– střídavě se dvakrát i třikrát dusí a suší
sumýš jedlý
– když jsou zcela vyschlí a odsolení, rozloží je
v tenkých vrstvách ve zvláštních kůlnách,
kde se po celé měsíce udí
– pak je dávají do pytlů a rozesílají
sumýš jedlý
– * některé odrůdy nesmějí po vylovení zůstat
na vzduchu
• rozplynuly by se v kaši
– ty je nutno hned zavařit (nejprve ve slané
vodě)
sumýš jedlý
– před pojídáním jejich povrch očistí
• seškrábou horní vápenitou vrstvu
– namočí je na den nebo dva do sladké vody
• přitom sumýši naduří a dostanou špinavě hnědou
barvu
sumýš jedlý
– pak se několikrát vyperou
– zbaví se vnitřností a všech zrníček písku
– naduřelou kůži krájejí a pojídají ji buď v silně
kořeněných polévkách nebo při jiných jídlech
sumýš červovitý
• protáhlé,
červovité
ohebné tělo
• chobot
rozvětvených
tykadel
• asi 10 cm
sumýš červovitý
• v písku při Z i V břehu
severního Atlantiku
• je-li podrážděn,
rozpadne se na
několik kusů
– pouze přední se
zregeneruje

Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)

Transkript

Podobné dokumenty

POZNÁVÁNÍ ORGANISMŮ – MOŘE A OCEÁNY

Ostnokožci (Echinodermata) - maturitní otázka z biologie

Echinodermata

101 Trávicí soustava Trávení je proces, při kterém j

Formát PDF - Doc. MUDr. Marek Ľubušký Ph.D.

Druhoústí živočichové (Deuterostomia) Kmen: Ostnokožci

Obeccná patologie

PS_2007_4

Dýchací soustava

Ostnokožci

Microsoft Word - Morfologie2

Rozvrh hodin pro školáky