ANG_-_Gramatické_shrnutí_Začátečníci.

1. NE URCITY éLE N
1.1.
NeurCit^ 6Ien ma dva rûzné tvary:
„ an " > [en] ­ stoji­U pfed podstatn^ nebo p?idavn^jménem, zaCinajicim ve v^slovnosti
na samohlâsku, napf.:
an apple
> [ensepl]
jablko
an entrance
> [enentr3ns]
vchod
an hour
> [enaiB]
hodina
an interesting film
> [en intristiïy film]
zajimav^ film
„ a " > [э] ­ ve zb^vajicich pHpadech, napf.
1.2.
a car
> [эка:]
auto
a building
> [3bildii7]
budova
a useful tool
> [3Ju:sbltu:I]
uiiteCn^ nâstroj
Neureit:^ Clen se pou^ivâ pfed poCitateln^ podstatn^ jmény ν jednotném Cisle, ozna­
Cujicimi osoby, zvirata a vëci, které nejsou bliie urCené, napf.:
A bicycle is cheaper than a саг.
1.3.
— Kolo je levnèjSi ne2 automobil.
Clen neurCit^ se uiivâ pïed podstatn^ jmény, vyjadfujicimi povolâni, nâbo^enstvi nebo
nârodnost, napï.:
My brother is a doctor.
­ Mûjbratrjelékaï.
He is a baker.
— Onjepekaf.
He is a Roman Catholic.
­ Onjefimsk^katolik.
Her husband is an American.
— Jeji maniel je AmeriCan.
Tohoto eienu se neu2ivâ ν piipadÊ, kdy se jednâ о post, kter^ mû2e zaujimat pouze jedinâ
osoba, napf.:
Who is president of Czechoslovakia?
­ Kdo je prezidentem Ceskoslovenska?
-2 -
À
2. URÔITYOLE N
2.1.
Jeho psanâ podoba je vidy „ the ", ale mùèe se vyslovovat dvëma r û z n ^ zpûsoby;
> [ôï:] — pfed podstatn^mi nebo pfidavn^mi jmény, zaCinajicimivev^slovnosti
na samohlâsku, napf.:
the apple
> [ai: aepl]
— (to) jablko
the entrance
> [ôï: entrans]
— vchod
the hour
> [ô'i: аиэ]
— (ta) hodina
> [оэ] — ν ostatnich pfipadech, napï.:
2.2.
the car
> [оэ ka:]
— (to) auto
the building
> [оэ bildiî/]
— (ta) budova
the useful tool
> [оэ ju:sbl tu:l]
­ (ten) uÜteCn^ nâstroj
UrCit^ Clen mu2e stât pfed podstatn^ jménem ν jednotném ί mnoîném Cisle. Podstatné
jméno mûie b ^ oznaCenim osoby, z\^etc nebo vëd, napï.:
The house was opposite the church. — (Ten) dÛm l ^ naproti (tomu) kostelu.
The streets are empty.
2.3.
— (Ту) ulice jsou prâzdné.
Clen urCit^ se neuiivâ:
a) pfed nâzvy jidel, u 2 i t ^ ν obecném smyslu, napf.:
I shall not wait for dinner.
— Nebudu Cekat na obëd.
ale:
I did not like the dinner
— Nechutnal mi ten obëd,
we had there.
kter^ jsme tam mëli.
b) pfed nâzvy roCnich obdobi, uiit^mi ν obecném smyslu:
Do you like summer?
— MâS râd léto?
ale:
The summer of 1990 was good.
­ (To) léto roku 1990 bylo pëkné (dosl,:
dobré).
c) pïed podstatné jmény, oznaCujicimi urCité budovy, jako napï. kostel, vëzeni, äkola,
nemocnice, pokud jde ve vëtë pfedevSim о uiiti budovy shodnë s jejim uCelem, napf.:
On Sundays we go to church.
— V nedëli chodime do kostela.
These children are gomg to school.
— Tyto déti jdou do Skoly.
- 3 -
ale:
The school is a tall building.
Budova Skoly je vysokâ.
We went to the prison to visit him.
Sli jsme do vëzeni, abychom ho nav^livili.
d) V nëkter^ch v^azech:
She was dressed in white.
Byla obleCena ν bilém.
We went by car.
Jeli jsme autem.
He will be in town on Tuesday.
Bude ve mèstë ν ûter^.
They are at work now.
Jsou nyni V prâci.
3. OSOBISÎÎ ZÂJME NO
3.1.
Osobm' zâjmena jednoduchâ ve tfech rûzn^ch funkcich:
jako podmêt ve \е\Ь
jako pfivlastfinvflri
z^^mennpfedpndst jni,
jako pfedmSf vp. vM^.
I
­jâ
my
— mûj, ma, mé
me
— mnë, më, mnoi
you
­ty
your
— tvûj, tvâ, tvé
you
— të, tobe, tebou
he
— on
his
— jeho
him ­ jemu,jej,ho
she
— ona
her
­ jeji
her
­ jiji, ni
it
— ono
its
­ j e h o , je
it
­ J i m , je
(pokud jde о zviïata a vëci)
we
— my
our
— nâS, naSe
us
— nâs, nâm, nâmi
you
­vy
your
— vâS, vaäe
you
— vas, vâm, vâmi
they
— oni
their
­ jejich
them — jich, jim, nimi
She is a nurse.
— OnajeoSetfovatelka.
Our house is very old.
— Nâa dum je velmi star^.
I met him yesterday.
— PotkaljsemhovCera.
We have given the books to them.
— Dali jsme jim kmhy.
- 4 -
3.2.
Osobni zâjmena sloèenâ:
oneself
himself
ourselves
myself
herself
yourselves
yourself
Itself
themselves
S v^imkou „ oneself " jsou vSechna utvorena ζ tvarû zâjmen osobnich jednoduch^ch.
3.3.
Zâjmen osobnich slo^enych ьс u^ivâ pfedevSim jako zâjmen zvratn^ch ve vëtâch, ve kterych
se podmët vztahuje ke stejné osobë jako pfedmèt. V takovém pripadé se zâjmeno vyslovuje
bez zvlâStniho dûrazu. Jako pfiklad mûzeme uvésl sloveso „ to enjoy " — „ mit potë§eni
(z nëCeho) ". Dodâme­ii к tomulo v^azu slùvko „ oneself", znamenâ рак cel^ obrat „dobfe
se bavit ". Niée uvâdime casovâni slovesa „ to enjoy oneself " ν Case pf itomném prostém.
I enjoy myself
— ja se dobfe bavim
you enjoy yourself
— ly se dobfe bavi§
he enjoys himself
— on se dobfe bavi
she enjoys herself
— ona se dobfe bavi
it enjoys itself
— ono se dobfe bavi
we enjoy ourselves
— my se dobfe bavime
you enjoy yourselves
— vy se dobfe bavite
they enjoy themselves
— oni se dobfe bavi
A dalSi pfiklady takto uzitych sloves:
3.4.
to support oneself
— u^ivit se
to cover oneself
— pf ikr^vat se
to see oneself
— vidèt se
to look at oneself
— divat se na sebe
to offer oneself
— obëtovat se
Osobni zâjmena slozenâ zvratna mohou byt vyslovovâna rovnëi s dûrazem, kter^ ma vliv
na jejich vyznam:
You don't have to look at me but
— Nemusß se divat na mne, ale na sebe.
at yourself.
How can I support you when I can't even — Jak të mohu u^ivit, kdyi nemohu uiivit
support myself!
sâm sebe!
This wUl not hurt the others, but
— To nezrani jiné, ale tebe samého.
I was soon myself again.
— Brzy jsera byl znovu sâm sebou.
­5 ­
3.5.
Zâjmena osobm' slozenâ nemaji charakter zâjmen zvratn^ch, pokud se jich uiivâ s cilem
zdûraznëni v ^ a m u jiného zâjmena nebo podstatného jména. I ν tomto pfipadë se
vyslovuji s pfizvukem, jako tomu bylo ν pfipadë bodu 3.4., napf.:
I myself have given it to you.
— Ja sâm jsem ti to dal.
She has heard it from the doctor jiimself. ­ Ona to sl^ela od samotného doktora.
We shall plough thefieldsourselves.
3.6.
­ Zofeme ta pole sami.
Ve v^e uvedené funkci mùie osobni zâjmeno slo^ené vystupovat uprostfed nebo na konci
vëty, napf.:
You yourself have done it.
­ Ту sama jsi to udëlala.
You have done it yourself.
­ Udëlala jsi to sama.
4. PODSTATNÉ JMÉNO
4.1.
4.2.
4.3.
4.4.
Mno2né ëislo podstatn^ch jmen se ν angliCtinë tvoïi pïidânim koncovky „ ­ s " к tvaru
jednotného Cisla daného podstatného jména:
building
— budova
buildings
— budovy
door
— jedny dvefe
doors
— dvoje a vice dvefi
tower
-wli
towers
— vëie
book
— kniha
books
— knihy
KonCi­li sloveso ν jednotném Cisle na neznClou souhlâsku, koncovka „ — s " se vyslovi
rovnëi neznële:
streets
> [stri:ts]
— ulice
shops
> [§ops]
— obchody
KonCi­U podstatné jméno ν jednotném Cisle na samohlâsku nebo znëlou souhlâsku, vyslo­
vuje se koncovka „ — s " znële jako [z]:
cars
> [ka:z]
— auta
trains
> [treinz]
— vlaky
KonCi­li podstatné jméno ν jednotném Cisle na „ — y ", pfed k t e r ^ pf edchârf souhlâska,
mëni se „ y " na „ ie ", a poté se pfidâvâ koncovka „ — s ":
country
— zemë
countries
— zemë (nëkolik)
baby
— nemluvnë
babies
— nemluvôata
factory
— tovârna
factories
— tovârny
­6 ­
ate:
\
4.5.
\
boy
— chlapec
boys
— chlapci
day
— den
days
— dny
KonCi­li podstatné jméno ν jednotném Cisle na sykavku, pfidâvâ se ν mno^ém Cisle
koncovka „ — es ", kterâ se vyslovuje jako [iz]:
\.
bus
— autobus
church
­ kostel
buses
> [basiz]
churches
> [C3Ciz]
— autobusy
­ kostely
V pfipadë, ie podstatné jméno konCi ν jednotném Cisle na „ — e ", (v psané podobë),
pfidâvâ se pouze „ —s":
4.6.
house
— dum
houses
> [hauziz]
— domy
office
— kancelàf
offices
> [ofisiz]
— kancelâfe
Mnoiné Cislo podstatn^ch jmen „ man " ­ „ mui, ClovCk " a „ woman " — „ 2ena " se netvof i
pfidânim koncovky „ — s " ke tvaru jednotného Cisla. V tëchto v^azech dochàzi ke zmënë
samohlâsky „ a " na „ e ". V souvislosti s tim se тёш' i vyslovnost:
one man
> (wan mxn]
five men
> [faiv men]
— jeden Clovëk, jeden mu2
— pet hdi, pet muih
this woman
> [(jiswununj
— taiena
these women
> [ii:z wimin]
— tytoieny
Toto pravidlo plati rovnëï ν pfipadë sloien^ch podstatn^ch jmen, kdyjednim z kompo­
nentû je „ man " nebo „ woman ":
4.7.
a postman
— Ustono§
postmen
— hstonogi
a policewoman
— poUcistka
policewomen
— policistky
Mnoinë Cislo nâsledujicich podstatn^ch jmen se tvofi podobnë — zmënou pravopisu i
v^slovnosti
foot
>[fut]
— noha
feet
> [fi:t]
— nohy
tooth
> [tu:0]
— zub
teeth
> [ti­0]
— zuby
goose
> igu:s]
— husa
geese
> [gi:s]
— husy
mouse
> [matis]
— m^
mice
> [mais]
— mySi
- 7 -
4.8.
V mnoiném ëislo vëtainy podslatn^ch jmen, zakonCen^ch ν jednotném Cisle na „ — f ",
dochâzi ke zmënë tohoto koncového,, —f"na„ — ν " a po nëm se pïipoji koncovka „ — es":
loaf
— bochnik (chleba)
loaves
— bochniky (chleba)
shelf
— poliCka
shelves
— poliCky
half
— polovina
halves
— poloviny
leaf
­ Ust
leaves
­ lisly
{
V pfipadech, kdy podstatné jméno ν jednotném Cisle konCi na „ — e ", pf ipojime ν mnoi­
ném Cisle pouze koncovku „ — s ":
4.9.
wife
— manielka
wives
— manielky
life
— iivot
Uves
— iivoty
knife
— nui
knives
— noie
Nëkterâ podstatnâ jména, konCici ν jednotném Cisle na „ — о ", pfipojuji ν Cisle nmo2ném
koncovku,, —es":
potato
— brambor
potatoes
— brambory
tomato
— rajCe
tomatoes
— rajCata
4.10. Nëkolik podstatn^ch jmen pf ibirâ ν mnoiném Cisle koncovku „ — en ":
4.11.
4.12.
child
­ dite
children
­ dëti
ox
— VÛ1
oxen
— voli
Skupina podstatn^ch jmen ma stejn^ tvar jak pro jednotné, tak pro mno2né Cislo:
one deer
— jeden jelen
this sheep
— ta ovce
five
deer
these sheep
— pëtjelenû
— ty ovce
Nëkterâ podstatnâ jména vystupuji obvykle nebo v^luCnë ν mnoiném Cisle:
wages
— plat, mzda
riches
— bohatstvi
contents
— obsah
thanks
— podëkovâni
oats
— oves
surroundings
— okoli
proceeds
— pfijem,zisk
savings
— uspora/y
Oats are eaten by horses.
— Oves 2erou konë.
These are nice surroimdings.
— To je hezké okoli.
-8-
Has he earned his riches?
— Vydëlal si své bohatst\i?
I gave them my thanks.
— Podëkovala jsem jim.
4.13. Nâsledujici skupina podstatn^ch jmen oznaCuje pfedmëty, sklâdajici se ze dvou témëf
stejn^ch Câsti, tvoficich jeden ceiek:
trousers
— kalhoty
spectacles
— br^le
scissors
— nûiky
binoculars
— kukâtko
glasses
— br^le
Pokud pfed t a k o v ^ p o d s t a t n ^ jménem pïedchâzi neurCit^ Clen nebo Cislovka, poulivâ
se bezprostïednë pfed timto p o d s t a t n ^ jménem obratu „ pair of" — „ par ". V mnoiném
Cisle v^raz „ pair " nepfibirâ koncovku „ — s ":
I want to buy a pair of trousers.
— Chci koupit kalhoty.
My brother has five pair of trousers.
— Mûj bratr ma patery kalhoty.
You need a pair of glasses.
— Potfebujeä br^le.
She bought two pair of glasses.
— Koupila dvoje br^le.
4.14. Pokud pïed tëmito p o d s t a t n ^ jmény stoji jinâ sloviCka, obratu „ pair of " se neuuvâ:
Where are my scissors? I can't
find
— Kde jsou mé nûiky? Nemohu je najit.
them.
She caimot buy new spectacles.
— Nemûie koupit nové br^le.
4.15. Sluvka „ pair " se uiivâ rovnëi ve v ^ a m u „ par " ve vztahu ke dvëma r û z n ^ pfedmëtûm,
které к sobë patfi ­ ν tomto pfipadë se ke sloviCku „ pair " pfidâvâ ν mnoîném Cisle
koncovka „ — s ":
She has eight pairs of shoes.
— Ma osm paru bot.
4.16. UrCitâ skupina podstatn^ch jmen se vyskytuje pouze ν jednotném Cisle a vyiaduje pïi
spojeni se slovesem rovnëi uiiti jednotného Cisla slovesn^cfa tvarû:
business
— obchod, zâleiitost
strength
— sfla
furniture
— nâbytek
revenue
— dûchod, pïijem
information
— mformace
merchandise
— zboïi
progress
­ pokrok
property
­9 ­
­ vlastnictvi
4.17. Pokud pfed p o d s t a t n ^ jménem stoji Cislovka vëtSi nei jeden, musi b ^ podstatné jméno
uiito V mnoiném Cisle:
We waited for one and a half hours.
— Cekah jsme pûldruhé hodiny.
4.18. Pokud se jednâ о vyjadfeni vëtSiho mnoïstvi nei jeden, vystupuje podstatné jméno
ν odpoNadajicim tvaru mnoïného Cisla:
In the accident they lost their lives.
— Pfi té nehodë pïiSli о iivot.
We all drove our own cars.
— VSichni jsme fidili svâ vlastni auta.
They all bought their own tickets.
— VSichni si koupili své vlastm' listky.
4.19. Vlastnick^ vztah mezi p o d s t a t n ^ jmény se vyznaCi pfidânim koncovky „ 's " к podstatné­
mu jménu, které oznaCuje vlastnika. Tuto formu podstatného jména naz^âme pfivlastûo­
vaci pâd.
father's office
— otcova kancel'äf
Henry's bicycle
— Jindïichovo kolo
my sister's dog
— pes mé sestry
Je­li podstatné jméno zakonCeno na „ s " (napf. ν mnoiném Cisle), pfidâvâme pïi
pfivlastnovâni ν pisemné podobë pouze apostrof:
The brothers' father had died.
— Otec bratrû zemf el.
4.20. Pfivlastuovaciho pâdu se uiivâ pravidelnë u podstatn^ch jmen, oznaCujicich osoby, vCetnë
vlastnich jmen:
my friend's саг
­ auto mého pfitele
Irena's mother
— Irenina matka
4.21. Pokud je vlastni jméno zakonCeno na sykavku, tvoïi se pfivlastôovaci pâd bud' pfidânim
„ 's " nebo pouze apostrofu. V obou pfipadech vyslovujeme > [iz]:
4.22
Charles's friend
> [Ca:lsiz frend]
— Karlûvpfitel
Charles' friend
> [Ca:lsizfrend]
— Karlûvpfitel
Pfivlastuovaciho pâdu se rovnëï uiovâ к oznaCeni budovy, napf. kostela, Skoly, domu,
hotelu, uïadu, obchodu apod., jejichi nâzev neni vyjadf en, aie dom^lime jej:
I saw him at my brother's.
— Vidëla jsem ho u svého bratra.
We buy bread at the baker's.
­ Kupujeme chléb u pekaïe.
Have you ever visited St. Paul's?
­ Byl jsi nëkdy u svatého Pavla? (t.j. ν kostele
sv. Pavla?)
­ 10 ­
4.23. Pfivlastuovaciho pâdu se Casto uiivâ u podstatn^ch jmen, vztahujicich se к vyjâdïeni Casu
a vzdâlenosti:
Did you hear last night's news?
— SlySel jsi zprâvy ζ posledniho veCera?
There was an hour's delay.
— Bylo hodinové zpoidëni.
The buildmg was at a mile's distance
— Ta budova byla od nâs jednu mili.
from us.
4.24. Pfi pfivlastnovâni neiiv^m objektûm se zpravidla uiivâ pfedloikové konstrukce s „ of ":
the windows of the office
— okna kancelâfe
the month of the year
— mësic roku
4.25. Pfedloikové konstrukce s „ of " se uiivâ misto pfivlastfiovaciho pâdu rovnëï ν pfipadech,
kdy by mohlo dojit к nedorozumëni vzhledem к Cislu, ve kterém vystupuje podstatné jméno:
the books of the boys
— knihy chlapcû
the tools of the labourers
— nâstroje dëhiikû
the pens of the girls
— pera divek
4.26. Pïedloikové konstrukce s „ of " se pouiivâ rovnëï u hromadn^ch podstatn^ch jmen,
oznaCujicich nmoiné Cislo:
The attempts of the police were in vain. — Pokusy policie byly zbyteCné.
5. PfeÎDAVNÉJMÉNO
5.1.
5.2.
Pfidavné jméno je v^az, vyjadfujici lu­Citou informaci, t^kajici se podstatného jména,
oznaCujiciho jednu nebo vice osob, zvif al nebo vëci:
a red book
— Cervenâ kniha
three good songs
— tfi dobré pisnë
this had chair
— la Spatnâ iidle
a rich man
— bohat^ mui
Pfidavné jméno ν anghClmë Ize stupâovat.
­ 11 ­
5.3.
5.4.
5.5.
Druh^ a tfeti stupeû jednoslabiCn^ch pfidavn^ch jmen se obvykle tvofi pfidânim koncovky
„ — er " (2. stupeu) a „ — est " (3. slupeu) к zâkladnimu tvaru pfidavného jména ν 1. stupni.
fast — rychl^
faster — rychlejSi
fastest — nejrychlejSi
short ­ krâtk^
shorter — kralSi
shortesl — nejkratäi
cheap — levn^
cheaper — levnëjai
cheapest — nejlevnëjSi
Pfidavnâ jména, majici tïi nebo vice slabik tvoïi 2. a 3. stupen opisem, s pouîilim v^razû
„ more " a „ most ", které jsou vlastnë 2. a 3. stupnëm v^azû „ much " a „ many ";
expensive
— drah^
delicious
— lahodn^
morfr expensive
— draiäi
more dehcious
— lahodnëjSi
most expensive
— nejdraiSi
most delicious
— nejlahodnëjSi
difficult
— obtiïny
more difficult
— obti?.nëj5i
most difficult
— nejobtiinëjSi
Pfidavnâ jména dvousIabiCnâ se nëkdy stuphuji pfidânim koncovek „ er " a „ est ", nëkdy
o p i s n ^ zpûsobem s v^azy „ more " a „ most ".
Skupinu pf idavn^ch jmen, které pfijimaji koncovku „ er " a „ est " tvofi v^azy, zakonCené
kombinaci souhlâska + „ — le ", „ — er ", „ — ow ", „ — y " a v^'azy s pfizvukem na druhé
slabice:
5.6.
simple — jednoduch^
simpler — jednoduâSi
simplest — nejjednoduSSi
clever — bystr^
cleverer — bystfejSi
cleverest — nejbystfejSi
narrow — ûzk^
narrower — uSi
narrowest — nejuiäi
heavy — tëiky
heavier — lèiSi
heaviest ~ nejtëSi
polite — zdvofil^
politer — zdvofilejäi
politest — nejzdvoîilejSi
Pfi stupûovâni pfidavn^ch jmen dochâzi к nâsledujicim zmënâm ν pravopisu:
a) posledni souhlâska pfidavného jména ν 1. stupni se zdvojuje, pïedchâzi­li pïed
ni pïizvuCnâ samohlâska:
big — velk^
bigger — vëUi
biggest — nejvëtSi
b) koncové „ — y " se mëni ν „ — i ", pokud jej pïedchâzi souhlâska:
easy — snadn^
easier — snadnëjSi
easiest — nejsnadnëjSi
lazy — liny
lazier — linëj§i
laziest — nejlinëjgi
­ 12 ­
с) konCi­li pfidavné jméno na „ — e ", pfidâvâ se pouze „ r " a „ si ":
5.7.
large — velky
larger — vëtai
largest — nejvëtSi
wide — SirokJ'
wider — §irSi
widest — nejSirSi
Skupina pîidavn^ch jmen se stupuuje nepravidehië:
many — mnoho
more — vice
most — nejvice
(pro poCilatebâ podstatnâ jména)
much — mnoho
more — vice
most — nejvice
(pro nepoCitalelnâ podst. jména)
5.8.
5.9.
little — mâlo
less — mène
least — nejménë
bad — äpatn^
worse — horSi
worst — nejhoräi
V^azy, které pfedchâzeji pfidavné jméno nebo nâsleduji po nëm, nemaji vliv na zmënu
1. slupnë pfidavného jména:
my new suit
— mûj nov^ oblek
The suit is new.
— Ten oblek je nov^.
these new suits
— ty nové obleky
These suits are new. — Ту obleky jsou nové.
two new skirts
— dvë nové suknë
Many skirts are new.— Mnoho sukm'je
nov^ch.
Pfi porovnâvâni vlastnosti dvou podstatn^ch jmen se uiivâ ν angliCtinë, podobnë jako
V CeStinë, 2. stupen pfidavného jména. V tëchto pfipadech stoji pfed pfidavn^ jménem
urCity Clen:
This is the cheaper of the two cars.
­ To je levnëjgi ζ (tëch) dvou aut.
Is this the taller of the two buildings?
— Je toto νγΕ,ίί ζ (tëch) dvou budov?
She is the cleverer of their two children. — Ona je chytfejSi ζ jejich dvou dëti.
5.10. Druhého stupnë se uiivâ rovnëi pïi vyjâdïeni zmën vlastnosti:
Petrol is becoming more and more expensive. — Benzin je stale dra^i.
It is getting colder and colder.
— Je stale chladnëji.
The weather is getting worse and worse.
— PoCasi se stale zhoräuje.
This has become less and less important.
— To se stalo stale mène dûleiit^.
­ 13 ­
5.11. Po urCit^ch slovesech vidy vystupuje pïidavné jméno misto pïislovce. Pfidavné jméno se
V tëchto pfipadech vztahuje zâroveô к podmëtu i ke slovesu:
to look:
You look tued.
— VypadâS imavenë,
to feel:
He feels guilty.
— Citi se \inen.
to smell:
That smells good.
— Voni to dobfe.
to taste:
It tastes sweet.
— Chutnâ to sladce.
to sound:
That sounds nice.
— To zni hezky.
5.12. Po 2. stupni pfidavného jména Casto nâsleduje v^raz „ than ":
The desk is heavier than the table.
— Lavice je tëiSi пе2 stûl.
I am yoimger than my sister.
— Jsem mladii nei ma sestra.
This house is cheaper than that one.
— Ten dum je tevnëjSi nei tarnten.
5.13. PovSimnëte si vëtné konstrukce ν nâsledujicich pfikladech:
My car is as expensive as yoiu"s.
— Mé auto je stejnë drahé jako tvoje.
It is not so cold as yesterday.
— Neni tak chladno jako vCera.
6. PkfSLOVCE
6.1.
Pfislovce se mû2e vztahovat к r û z n ^ Câstem vëty, kromë podstatného jména. Rozviji
pfedevSim sloveso, nebof obvykle vjjadfuje zpûsob, jal^n probihâ dëj, popsan^ slovesem.
6.2.
Pfislovce se tvofi vëtainou od pfidavného jména, participia nebo podstatného jména,
vyjadîujiciho Casové urCenÎ, pïidânim koncovky „ — ly ":
6.3.
She sings beautifuUv.
— Ona pëknë zpivâ.
They helped their parents lovingly.
— Pomohli s v ^ rodiCùm s lâskou.
He visits the old man weekly.
— NavÎtëvuje toho starého muie kaid^ t^den.
Pfi tvoïeni pfislovci mûîe dojit к nâsledujicim zmënâm ν pravopisu:
a) к pfidavn^ jménûm, zakonCen^ na „ —11 ", se pfidâvâ pouze „ — y ":
full — рЩ
fully ­­ plnë
dull — nudn^
dully — nudnë
­14­
b) „ — le " po souhlâsce se mëni ν „ — ly ":
simple — jednoduch^
simply — jednoduSe
c) nëmé „ e " se obCas vypouäti:
true — pravdiv^
truly — pravdivë
whole ­ cel^
wholy ­ zcela
d) Nëkterâ jednoslabiCnâ podstatnâ, resp. pfidavnâ jména, konCici na „ — y ", mëm' tuto
hlâsku na „ i " pfed pfidânim koncovky „ ly ":
day — den
daily — dennë
e) Ke stejné zmënë dochâzi rovnëi u frfidavn^ch jmen viceslabiCn^ch, zakonCen^h na „ —y ":
6.4.
easy — snadn^
easily — snadno
happy — äfastn^
happily — Sfastnë
UrCitâ skupina anglick^ch pfislovci ma stejnou podobu jako pfidavnâ jména se stejn^
v^amem:
a monthly visit — kaidomësiCni nâvSlëva
She visits me monthly.
— NavStëvuje mne kaidj mësic.
a late bus — pozdni autobus
She came late.
— PfiÄla po/dë.
a wide street — Sirokâ ulice
The door was wide open.
— Dvefe byly äiroce otevfeny.
the early afternoon — Casné odpoledne
She left early.
­ OdeSla Casnë (brzy).
a hard job — tëikâprâce
We work hard.
6.5.
— Pracujeme tëice.
Stupûovâni pfislovci:
a) JednoslabiCnâ pfislovce a pfislovce „often ­ Casio" a „early ­ brzy" se stupuuji
koncovkami „ — er" a „ — est":
She left earlier.
­ OdeSla dh've.
It happened oftener in the past.
­ V minulosti se to stâvalo Castëji.
They opened the door wider.
— Ote\i'eli dvefe Sffeji.
I have bought it cheapest.
— Koupil jsem to nejlevnëji.
They have worked hardest.
— Pracovali nejtfâe.
­ 15 ­
b) Témëï vSechna zbylâ pfislovce se stup&uji opisem s pomoci v^azû „more" a „most":
I can do it more easily.
— Mohu to udëlat snadnëji.
c) Nepravidelné tvary, které jii znâme se stup&ovâni pïidavn^ch jmen, se pouüvaji rovnëi
jako pïislovce:
6.6.
6.7.
6.8.
Не drinlcs less than last year.
— Pije mène пе2 loni.
She drives worse than her brother.
—feidihûf nei jeji bratr.
You did it better.
— Udëlal jsi to lépe.
Zmëny miry vlastnosti nebo jevu mohou b;^ vyjadfeny d r u h ^ stupnëm pfislovce:
They worked harder and harder.
— Pracovali stale tii.
They sang more and more beautifully.
— Zpivali stale kràsnëji.
He remembers less and less.
— Pamatuje si stale mène.
Pïidavnému jménu „good" odpovidâ pfislovce „well":
He does his job well
— Delà svou prâci dobfe.
I know them well.
— Znâm je dobïe.
Kromë pfidavn^ch jmen typu „daily", „weekly", „monthly" aid., kterâ mohou rovnëi
vystupovat jako pfislovce, jsou i dalSi, kterâ jsou zakonCena na „ — ly":
lovety
— hezk^, rotomil^
fatherly
— otcovsk^
silly
— hloup^
friendly
— pfâtelsk^
Od tëchto pïidavn^ch jmen nelzc utvofit pïislovce pfipojenim koncovky „—ly". Pouiivâ
se zde konstrukce s v^razy „way" nebo „manner":
The child smiled in a lovely way.
— Dite se roztomile usmivalo.
He spoke to me in a fatherly manner.
— Mluvil ke mnë otcovsky.
They laughed in a silly manner.
— Smâli se hloupë.
They received us in afriendlyway.
— Pfijali nâs pf âtelsky.
­16­
7. SAMOSTATNÂ PftiVLASTNOVACÎ ZÂJME NA
7.1.
7.2.
Samostatné pfivlaslfiovaci zâjmeno Ize uiivat bez nâsledujtciho podstatného jména.
NejCastëji se s nim setkâvâme po rûzn^ch tvarech slovesa „ to be ":
mine
The bicycle is mine.
— To kolo je moje.
yours
Is that book yours?
— Je ta kniha tvoje?
his
Those pens are his.
— Ta pera jsou jeho.
hers
This coat is not hers.
— Ten kabât neni jeji.
ours
The apples are ours.
— TajablkajsounaSe.
yours
Are these cigarettes yours?
— Jsou ty cigarety vaie?
theirs
No, they are not theirs.
— Ne, nejsou jejich.
Neexistuje samostaln^ tvar pfivlastuovaciho zâjmena „ its ".
8. ZÂJMENA UKAZOVACi
8.1.
8.2.
Zâjmen „ this " a „ these " se uiivâ к pojmenovâni osob, z\^at nebo vëci, které se nachâzeji
mistnë nebo Casové hlfakn. Je moine je uiivat spoleCné s podstatn^ jménem nebo i bez
nëj:
They often stay in this hotel.
— Casio zûstâvaji ν tomto hotelu.
This is a nice boy.
— To jerail^chlapec.
Do you know these people?
— ZnâS ty lidi?
These are bad times.
— To jsou zlé easy.
Zâjmen ukazovacich „ that " a „ those " se u^vâ к pojmenovânf osob, zvfïat nebo vëci,
které jsou mistnë nebo Casové vzdâlenëjSï. Je moine je rovnéi uifvat ve spojenf
s podstatn^ jménem nebo bez nëj:
I think it is that bus.
— Myslim, ie je to tamlen autobus.
That is a nice statue.
— Tamtojepëknàsocha.
Those girls have waited
— Tamty divky Cekaly pûl hodiny.
for half an hour.
Those are her books.
— Tamto jsou jeji knihy.
9. ZÂJMENA TÂZACf
9.1.
Obecné uiiti täzacich zâjmen:
a) Zâjmen tàzacfch se uïivâ ν pfipadech, kdy neexistuje problem v ^ r u urCité skupiny
osob, zvifat nebo vëci.
­17­
b) Zâjmen tâzacich se uiivâ ν otâzkâch na osoby, zviïata a vëci.
c) Zâjmena tâzaci Ize uiivat ve spojeni s podstatn^ jménem i bez nëj.
V souladu s v^e uveden^ principy Ize tâzaci zâjmena (uiiti typu pHdavného jména)
uspof âdat podie nâsledujici tabulky:
samostatné uiiti
. pro osoby
pro zvifata a vëci
uiiti typu pïid. jm.
who
what
what
what
riapf.:
9.2.
1. Who is that girl?
— Kdojetadivka?
2. What man did you meet?
— Jakého muie jsi potkala?
3. What are you reading?
­CoCt^?
4. What music do you like?
— Jakou hudbu mâS râd?
Uiiti tâzacich zâjmen ν pfipadë, kdy jde о v^ër:
a) Zâjmena tâzaciho uiijeme ν pfipadë, ie jde о moinost v^ëru bud" pfesnë urCenou
nebo domnëlou, z urCité skupiny osob, zvifat nebo vëci.
b) Zâjmena Ize uiit ν otâzkâch na osoby, zvifata nebo vëci.
c) Zâjmena Ize u^t spolu s podstatn^ jménem ( u i i t ^ jako pfidavné jméno nebo
samostatné) nebo bez nëj:
V souladu s tëmito pravidly mûieme zpûsob pouüti tâzacich zâjmen zaznamenat ν
nâsledujici tabulée:
samostatné uÜti
pro osoby
' pro zviïata a vëci
uiiti typu pfid. jm.
which
which
which
which
napï.:
5. Which of these boys is your son?
— Kter^ ζ tëch chlapcû je tvûj syu?
6. Which girl is taller, Irene or Jane?
— Kterâ divka je vyäSi, Irena nebo Jana?
7. Which is the cheapest of these radios? — Kter^ je nejlevnëjSi ζ tëchto radiopfijimaCü?
8. Which car is faster, your or his?
— Které auto je rychlejSi, tvoje nebo jeho?
­18­
9.3.
Zâjmeno tâzaci „ who " se vyskytuje ve dvou daläich tvarech „ whose " a „ whom ".
9.4.
„ Whom " je pfivlaslnovacim tvarem od „ who ".
9.5.
Whose coat is this?
­ Ö je to plâSf ?
Whose mother have you seen?
— Ci matku jsi vidël?
Whose are these shoes?
— Ci jsou ty boty?
„ Whom " se ν angliCtinë uiivâ jako pïedmët nebo po nëkter^^ch pf edloikâch. V mluvené
feCi se uiivâ tvaru „ who ".
Whom (who) did you meet there?
— Koho jsi tam potkal?
. To whom (who) have you given it?
­ — Komu jsi to dal?
For whom (who) are you doing this?
­ Pro koho to dëlâs?
Pfedloika stoji nejCastëji na konci vëty:
Whom (who) have you given it to?
— Komu jsi to dal?
. ­Whom (who) are you doing this for?
9.6.
—Pro koho to dëlâS?
Zâjmena „ what " se uzivâ rovnëz ve zvolacich vëtâch citovë zabarven^ch:
What a good film?
,,
­ Jaky dobry fihn!
What beautiful buildings!
­ Jaké hezké budovy!
What a nice man!
­ Jaky mily clovëk!
What heat!
— Jaké horko!
Pouze pfed poCitateln^ p o d s t a t n ^ jménem ν jednotném Cisle stoji neurCity Clen.
9.7.
V otâzkâch typu „ s Cim ", „ о Cem ", „ z Ceho " atd. stoji zâjmeno „ what " na zaCâtku vëty
a predloïka na konci;
What are you talking about?
What have you done this with?
What has he done it for?
— О Cem mluvite?
'
'
'
­ ProC to udëlal?
What are they looking at?
9.8.
— Öim jste to udëlali?
— Na со se divaji?
Pouze ν pfipadech, kdy se ptâme na smër nebo misto, rahajujeme otâzku pfislovcem
„where":
_.
.
Where has he got that expensive
,
—. Odkud ma ten drahy prsten?
ring from?
­19­
10. VZTAÈNÂ ZÂJME NA
10.1. Vztainé zâjmeno uvozuje v7f ainnu vêtu. Tento typ vëty je pojmenovân podIe toho, 2e se
vztahuje к jednomu v^azu ve vëtë:
That man, who is a mechanic,
— Ten mui, kter^ je mechanikem,
has repaired my car.
opravil moje auto.
Cast souvëti mezi Cârkami se naz^â vëta vztainâ, who je zâjmeno vztainé.
10.2. Vynechâ­li se Cast souvëti, stojici mezi Cârkami, tvoïi zbylâ Cast i nadâle kompletnf
a srozumiteln^ celek. Vztainâ vèta poskytuje pouze doplnujicf informaci. V angliCtmë se
tento typ vztainé vëty naz^â vztainou vftiou ro^ifi^ici
10,3. V pfipadë, ie se ve vëtë jednâ о jednu nebo vice oso^ uvozuje vêtu vztainou zâjmeno
„Ahû".
10.4. Hovoff­li se ve vëtë о jednom nebo vfce zvif atech. resp. y^cech, pouiivâ se vztainé zâjmeno
„ which "■
10.5. Mezi hlavni vètou a zâjmenem v z t a ^ ^ uvozujfcim vztainou vêtu rozSifujici, se vidy piSe
Cârka. Velmi Casto stojf Cârka rovnbî na konci vztainé vëty, zvlâStë ν pfipadech, pokud
jeSté nâsleduje doptnëni, jako ν uvedeném pffkladè.
10.6. Nëkolik dalSich pffkladû:
My father, who isfiftyyears old»
is a policeman.
— Mûj otec, jemui je padesât let,
je policista.
This bicycle, which I bought last week,
is not very good.
— To kolo, které jsem koupil mtnul^ t^den,
neni velmi dobré.
The rain, which started an hour ago,
is good for our garden.
— Ten dé£f, kter^ zaCal pfed hodinou,
je dobr^ pro naSi zahradu.
10.7. J i n ^ typem vztainé vëty je vëta vztainâ Qmezцjici■ Prohlédnëte si nâsledujici pïiklad:
The man who caused the accident
is seriously injured.
­ Mui, kter^ zavinil nehodu,
je vàinë zranën.
-20-
Vëta vztainâ je podtrienâ. Pokud ji vypustime, zbylâ Cast sama о sobë neni kompletni ani
srozumitebâ. Otâzkou zûstâvâ, о jakého muie jde. О tom se mluvi prâvë ve vëtë vztainé.
PoCet vSech muiû, ktefi pfipadaji uvahu, se omezuje pouze na toho jednoho, kter^
zapfiCinil nehodu. Proto se také tento typ vztainé vëty naz^â vëta vztainâ omezuiici.
10.8. Mluvime­li о jedné nebo vice osohâch. uvozuje vêtu vztainou omezujici vztainé zâjmeno
who.
10.9. Pokud vëta hovoïi о jednom nebo vice zvifatech nebo vëcech. pouiijeme к uvozeni vëty
vztainé omezujici zâjmena which.
10.10. Vêtu vztainou omezujici neoddëlujeme Cârkami ani ji nemûieme vynechat.
10.11. Misto zâjmen „ who " a „ which " je rovnëi moine pouiit „ that ". Toto se t^kâ pouze vët
vztain^ch omezujicich.
10.12. Nëkolik dalSich pïikladû:
People who (that) earn much spend much. — Lidé, kteïi hodnë vydëlâvaji, hodné utrati.
Shoes which (that) are too small hurt.
­ Boty, které jsou pïilia male, llaCi.
Those are the letters which (that)
­ To jsou dopisy, které jsem ui dokonCila.
1 have already finished.
10.13. Vztainé zâjmeno „ who " se mûie vyskytovat rovnëi ve sv^ch dvou dalSich tvarech „ whose'
a „ whom " ν obou typech vztain^ch vêt.
„ Whom " se uiivâ ν psaném jazyce. V jazyce mluveném uüväme „ who ".
The man whom we saw at the match
is one of my colleagues.
­ Mui, kterého jsme vidëli na zâpase, je jeden
ζ m^ch kolegû.
This woman, whom nobody knows,
arrived in town yesterday.
— Ta iena, kterou nikdo neznâ, pfijela
do mësta vCera.
The man whose car was wrecked
was very angry.
— Mui, jehoi auto bylo nabourâno,
byl velmi rozzloben.
This nurse, whose wages are low,
will ask for a raise.
­ Ta oäetiovalelka, jejü plat je nizk^,
bude iâdat о pfidâni.
­21 ­
10.14. V^azû „ who " a „ what " Ize pouiit jako vztainych zâjmen ν pfipadech vët, ve kterych se
zdâ, ie se tato zâjmena uevztahuji к ïâdnému vëtnému Clenu — tento Clen si vSak mûieme
domyslet:
Who comes first will be helped
first.
— Tomu, kdo pfijde prvni, se pomûie jako
prvnimu.
Who drinks too much caimot drive a car. — Ten, kdo pije pfiliS, nemûie fidit auto.
What I have read is very bad news,
— To, со jsem si pf eCetl, jsou velmi zlé zprâvy.
What you sell is not worth looking at.
— To, со prodâvâs, nestoji za podivâni.
„ Who " zde znamenâ: „ ten, kter^ ", „ ta, klerâ " nebo „ ta osoba, kterâ ".
„ What " znamenâ: „ ίο, со " nebo „ ty vëci, které ".
10.15. V nâsledujicich pfipadech se pouiivâ pouze v^azu „ that " jako vztainého zâjmena ve
vëtâch vztainych omezujicich:
a) po 3. stupni:
— To je ten nejlepSi film,
It is the best film that
ktery jsem kdy vidël.
I have ever seen.
b) po vyrazecb „ everything ", „ something ", „ anything ", „ nothing " atd.
Everything that you see is his.
— Vsechno, со vidß, je jeho.
ТсП me nothing that is not true.
— Nefikej mi nie, со пеш' pravda.
All that we have bought is in
the kitchen.
— VSechno, CO jsme koupili, je ν kuchyni.
c) po „ any " a „ only ":
— Je nëjakâ informace, kterou
Is there any information that
mi mùie§ dât?
you can ^ve me?
— To je jedinâ zprâva, kterou
This is the only news that we
jsme sl}^eli.
have heard.
10.16. Nâsledujici vyrazy jsou sloienymi zajmeny vztain^mi:
whoever
— kdokoliv
whatever
— cokoliv
■whichever
— kter^koliv
Whoever buys this will be satisfied.
— Kdokoli to koupi, bude s tim spokojen.
Whatever happens I shall help you.
— Cokoliv se stane, pomohu ti.
Whichever of these cars you choose,
— Kterékoli ζ tëch aut si vybereä, bude drahé.
it will be an expensive one.
-22-
10.17. Vztainé zâjmeno „ that " je moine vynechat ν nâsledujicich pfipadech:
a) v^az ve vëtë hlavni, ke kterému se vztahuje vztainâ vëta, je ve vëtë vztainé pfedmëtem.
The match I saw yesterday was
— Zâpas, kter^ jsem vCera vidël,
not good,
nebyl dobr^.
Do you like the book you have read? — Libi se ti kniha, kterou jsi pfeCetl?
b) v^az vëty hlavni, ke kterému se vztahuje vëta vztainâ, je pfedmëtem s pîedloikovou
konstrukci, rozvijejicim pfisudek vëty vztainé:
He is the man I have looked for
— On je ten mui, kterého jsem \iude
everywhere.
hledal.
Who axe. the people you are
— Kdo jsou ti Udé, na které se divâ§?
looking at?
c) vyraz vëty hlavni, ke kterému se vztahuje vëta vztainâ, je pfisIoveCn^ urCenim,
rozvijejicim sloveso ve vëtë vztainé.
Il happened the day we bought our
— Stalo se to ν den, kdy jsme koupih
house.
nâa dum.
What is the time he usually gets up? — V kolik hodin obvykle vstâvâ?
d) v^az vëty hlavni, ke kterému se vztahuje vëta vztainâ, je ve vztainé vëtë jmenn^
pîisudkem.
I don't like the kind of man
— Nemâm râd ten druh lidi,
he has become.
Bread is no longer the food it
kterym se stal.
— Chléb ui neni takovou potravinou,
wasfiftyyears ago.
kterou byl pfed padesâfi lety.
e) vztainâ vëta obsahuje vazbu „ there is " nebo „ there are ".
This is the only book there
— To je jedinâ kniha, kterâ je
is on the subject.
It was the second opportunity
na toto téma.
— To je druhâ pf ilezitost, jakâ se
there was that year.
naskytla ν tom roce.
> > > Zâjmeno vztainé, uvozujici vêtu vztainou rozSifujici, nelze nikdy vynechat!
11. ZÂJME NO NE URÔITÉ
ι
11.1. Zâjmena neurCitého „ some " se uiivâ vëtainou ve vëtâch oznamovacich:
There are'some tools in the shed.
— V kûlnë jsou nëjaké nâstroje.
11.2. V tomto pfipadë Ize „ some " nahradit vyrazem „ a few ":
There are a few tools in the shed.
­ V кШпё jsou nëjaké nâstroje (je nëkolik
nâstrojû).
-23-
11.3. Ve vëtâch tâzacich a zâpornych se vëtainou uiivâ „ any ":
Are there any tools in the shed?
— Jsou ν kûlnë nëjaké nâstroje?
There are not any tools in the shed.
— V kûlnë nejsou iâdné nâstroje.
Kombinaci „ not any " Ize nahradit v^razem „ no ":
There are no tools in the shed.
~ V kûlnë nejsou iâdné nâstroje.
11.4. NeurCitého zâjmena „ somebody " se uiivâ zpravidla ve vëtâch oznamovacich:
Somebody will buy it.
— Nëkdo to koupi.
11.5. Ve vëtâch tâzacich a zâpornych se nejCastëji u^vâ „ anybody ":
Win anybody buy it?
— Koupi to nëkdo?
There isn't anybody who will buy it.
— Neni nikdo, kdo to koupi.
Kombinaci „ not anybody " Ize nahradit v^azem „ nobody ":
There is nobody who will buy it.
— Neni nikdo, kdo to koupi.
11.6. NeurCitého zâjmena „ something " se pouiivâ zpravidla ve vëtâch oznamovacich, napf.
There is something I want to tell you.
— Je песо, со ti chci fici.
11.7. Ve vëtâch tâzacich a zâpornych se uiivâ nejCastëji „ anything ":
Is there anything I can do for you?
— Je песо, со pro tebe mohu udëlat?
There isn't anything you can do.
— Neni nie, со mûieg udëlat.
Kombinaci „ not anything " Ize nahradit vyrazem „ nothing ":
There is nothing you can do.
— Nem' nie, со mûieS udëlat.
11­8. Pfislovce „ somewhere " se uiivâ zpravidla ν oznamovacich vëtâch:
I have left it somewhere.
— Nëkde jsem to nechal.
11.9. Ve vëtâch tâzacich a zâpornych se nejCastëji uiivâ „ anywhere ":
Have you seen it anywhere?
— Vidël jsi to nëkde?
I can't find it anywhere.
— Nemohu to nikde najit.
Kombinaci „ not anywhere " je moine nahradit „ nowhere ":
I can find it nowhere.
— Nemohu to nikdy najit.
-24-
'
11.10. Vyrazy „ any ", „ anybody ", „ anyone ", „ anything ", „ anywhere " je moine uiivat
i ve vëtâch oznéunovacich, a to s nâsledujicim v^znamem:
anybody:
— kaid;^,jejednokdo
anyone:
— kaidJ,jejednokdo
anything",
— vsechno, je jedno со
anywhere:
— v^ude, je jedno kde
Anybody can tell you that.
— Kaid^ ti to muie povëdët.
You can give it to anyone you meet.
— MûieS to dât kaidému, koho potkâS.
Those people will do anything
— Ti lidé udëlaji pro penize vsechno.
for money.
You can put that chair anywhere.
— MûieS tu iidli postavit kamkoliv.
11.11. Vyrazu „ one " se uiivà Casto к zastoupeni v^azu, kter^ byl pouiit dfive. Pïed slûvkem
„one " Casto stoji pfidavné jméno nebo urCit^ Clen:
I have two red chairs and a white one.
— Mâm dvë Cervené üdle a jednu bilou (Üdli).
He wants the big one.
— On chce tu velkou (napf. iidli).
Give me the black one.
— Dej mi ten Cem;^ (napf. svetr).
Which summer was that?
— Kterého léta to bylo?
The one we spent together.
— Toho (léta), které jsme strâvili spolu.
11.12. V léto funkci Ize uiivat „ one " i ν nmoiném Cisle:
Have you ever seen cheaper ones?
— VidCl jsi nëkdy levnëjSi (napf. auta)?
I like the black ones.
— Libi se mi ty Cerné (napf. ponoiky).
Please return the empty ones.
— Prosim, vrafte ty prâzdné (napf. lahve).
11.13. V nâsledujicich pfikladech se ve v^amu, uvedeném y^e, neuiivâ v^azu „ one ".
a) Po„own":
I won't give you my pen.
— Nedâm ti mé pero. Pou^vej svoje.
Use your own.
He doesn't need your car.
— Nepotf ebuje tvé auto.
He has his own.
Ma svoje.
­25 ­
b) Po Cislovkâch:
She bought two coats and stole three. — Koupila dva kabâty a ukradla tfi.
They sank one ship, but we sank four. — Oni potopili jednu lod", ale my jsme
potopili Ctyfi.
c) Po pfivlastnovacim pâdu:
My car being out of order,
— PonCvadi moje auto bylo porouchané,
I used my father's.
pouiü jsem (auto) mého otce.
It was not her mistake, but
— To nebyla jeji chjba, ale jeji sestry.
her sister's.
d) po „ some ", „ any ", „ these ", „ those ":
If you want cigarettes I can
— Jestli chceS cigarety, mohu
give you some.
ti nëjaké dât.
He was looking for cheap curtains,
— Hledal levné zâclony, ale iâdné nevidël.
but he didn't see any.
I know those batteries are good,
— Vim, ie ty baterie jsou dobré, ale ja
but I want these.
chci tyto.
If I had enough money for shirts,
— Kdybych mël dost penëz na ko§ile,
I should buy those.
koupil bych tamty.
e) po3. stupni pfidavného jména:
Of all the cars we have this
— Ze vSech aut, kterâ mâme, je toto
is the fastest.
nejrychlejSi.
He was asked many questions.
— Bylo mu poloieno mnoho otâzek.
He answered the easiest.
— Odpovëdêl na nejsnadnëjSi.
12. OTAZKY
12.1. Otâzky ν Case pfitomném prostém se tvofi s uUtim pomocného slovesa „ to do ", resp. jeho
tvarû „ do " nebo „ does ". Plnov^amnové sloveso ma tvar infinitivu, t.j. nemëni se:
Does she want to go?
­ Chce ona jit?
Does she Hve in Prague?
­ BydlivPraze?
Do you like music?
­ Mai râd hudbu?
12.2. Pokud tâzaci vëta obsahuje sloveso zpûsobové nebo tvar slovesa „ to have " pfip. „ to be",
pomocného slovesa „ to do " se neujay^·
Can you come?
­ Mûieâ pfijit?
Has he seen you?
­ Vidël të?
Have they (got) a car?
— Maji auto?
Is he at home?
— Je doma? ·
­26 ­
12.3. V otâzkâch se zâporem stoji slûvko „ not " bezprostfednë po tvaru slovesa „ to have ",
„to be " nebo po pomocném slovese. V mluveném jazyce se uiivâ staiené formy tëchto
dvou v^azû:
Haven't they seen us?
— Nevidëli nâs?
Isn't he there?
­ Neni tam?
Don't they know?
­ Nevëdi?
Can't she wait?
­ Nemûie poCkat?
12.4. Pokud se ν otâzce ptâme na podmët, ma cela otâzka podobu vÉty oznamovaci:
Who is this man?
— Kdo je tento mui?
Who knew about it?
­ Kdo о tom vëdël?
What has been done?
­ Co se udëlalo?
12.5. Rovnëi tzv. neprimâ otâzka ma podobu vëty oznamovaci:
„Why do you go?" I ask you why you go. — „ProC jde§?" Ptâm se të, proC jdeä.
„Where did it happen?"
­ „Kde se to stalo?"
They want to know where it happened.
„How long have you used that room?"
Chtëji vëdët, kde se to stalo.
— „Jak dlouho jste uÜvali ten pokoj?"
They were asked how long
Byli dotazovâni, jak dlouho uüvaH
they had used that room.
ten pokoj.
12.6. Pfi odpovëdi na otâzky obvykle po slovech „ yes " nebo „ no " opakujeme podmët a sloveso
(nebo tvar slovesa pomocného), které byly uiity ν otâzce. Pokud bylo ν otâzce podmëtem
podstatné jméno, nahradime ho ν odpovëdi odpovidajicim osobnim zâjmenem:
Must we do this? Yes, we must.
— Musime to dëlat? Ano, musime.
Are they at home? Yes, they are.
— Jsou doma? Ano, jsou.
Have they (got) a dog? Yes, they have.
— Maji psa? Ano, maji.
Are they in time? No, they aren't.
— Jsou vCas? Ne, nejsou.
Do they often visit you? No they don't.
— NavStëvuji vas Casio? Ne, nenavitëvuji.
Can you do that for me? No, I can't.
— MûieS to pro mne udëlat? Ne, nemohu.
Has she seen the car? No, she hasn't.
— Vidëla auto? Ne, nevidëla.
Is that car new? Yes, it is.
— Je to auto nové? Ano, je.
-27 -
13. ZAPOR
13.1. Zâpor se Casto tvofi s pouiitim pomocného slovesa „ to do ", po kterém nâsleduje v^az
„not ". V mluveném jazyce se uiivâ staiené formy tëchto vyrazû. Pbov^namové sloveso
ma tvar infinitivu:
He doesn't want to go.
— Nechce jit.
She doesn't live in Prague.
— Nebydli ν Praze.
They don't like music.
— Nemaji râdi hudbu.
13.2. Obsahuje­li zâpornâ vëta zpûsobové sloveso nebo sloveso „ to be " , pfip. „ to have ",
neuiivâ se pomocného „ to do ":
They can't come.
— Nemohou pfijit.
They haven't (got) a car.
— Nemaji auto.
He hasn't seen you.
— Nevidël të.
She isn't at home,
— Neni doma.
13.3. V zâpomé vëtë mûie byt ν angliCtinë pouze jeden zâpor:
We know ûû farmers.
— Neznâme iâdné rolniky.
We dûlù know any farmers.
— Neznâme iâdné rolniky.
14. ROZKAZOVACf ZPÛSOB
14.1. Rozkazovaci zpûsob v^adf uje rozkaz nebo radu a ma stejn^ tvar jako Infinitiv. Zâpornou
formu, Cili zâkaz, vyjadfujeme vyrazem „ don't " (doesn't) na zaCâtku vëty:
Go!
­ Jdi!
Leave me alone!
— Dej mi pokoj (Nech mne!)
Be silent!
­ Bud ticho!
Dress yourself warm!
— Obleë se teple!
Don't go there!
— Nechod* tam!
Don't tell him!
­ Nefikej mu to!
IS.POfeÂDEK SLOV VE VÈTÈ
15.1. Obecnë feCeno, pofâdek slov ve vëtë oznamovaci je nâsledujici:
-28-
pfisl. urC.
podmët
pfisudek
Casu
I
gave
pfedmét
pîedmët
pfisl. urC.
pfisl. urC.
(со)
(komu)
mista
Casu
the book
to her
in the
yesterday.
shop
Last week
we
to the
went
match.
At nine
she
goes
into town.
In Prague
many
work
in the
people
all day.
factories
I
talk
We
saw
to him
an accident
every day.
here.
15.2. Pokud pf ÎsloveCné urCeni Casu obsahuje dvë informace, potom ta pîesnëjSi ζ nich stoji jako
prvni:
They came at eight o'clock
— Pf ish ν osm veCer.
in the evenings
I shall see you at sbc on Monday.
— Uvidim të ν äest ν pondëli.
She left at three o'clock in
— Odeäla ve tfi odpoledne.
the afternoon^
15.3. V^azy „ often ", „ always ", „ never ", „ ever ", „ sometimes ", „ also " stoji ve vëtë zpravidla
pfed pfisudkem:
He often gets up late.
— Casto vstâvâ pozdë.
We always do the dishes.
— Vidy myjeme nâdobi.
She never forgets her purse.
— Nikdy nezapominâ svoji penëienku.
Do you know if he ever steals?
— Vis, jestli nëkdy krade?
They sometimes lose their money.
— Nëkdy ztrâceji penize.
They also go to Prague.
— Jedou také do Prahy.
­ 29 ­
15.4. Vyse uvedené vyrazy v^ak ν nëkterych pfipadech stoji ai po pfisluâném tvaru slovesa
„ to be ";
He is often late.
­ Casto se pozdi.
It was always cold at the office.
­ V kancelàf i bylo vzdy zima.
She is never late.
— Nikdy se nepozdi.
Ask her if she is ever in a hiu­ry.
­ Zeplej se ji, zda nëkdy spëchâ.
ft is sometimes too crowded here
­ Nëkdy je tu pfüiä pfepbëno,
ίο work.
aby se dalo pracovat.
She is also a famous writer.
— Je také znâmâ spisovatelka.
16. „MANY" A „MUCH"
16.1. „ Many " se uiivâ s poCitatelnymi podstatn^mi jmény ν mnozném Cisle. „ Many " se vztahuje
к urcitému pQÇty:
I see many sheep.
— Vidim mnoho ovci.
They have many books.
­ Maji mnoho knih.
16.2. „ Many " se stupnuje nâsledujicim zpûsobem:
many
more
most
16.3. „Much " se uzivâ ve spojeni s podstatnymi jmény nepoCitateln^mi vjednotném Cisle.
„Much " se vztahuje к urCitému mnoistvi:
He eats much bread.
— Ji hodnë chleba.
We could not get much information.
— Nemohli jsme dostat mnoho informaci.
16.4. „Much " se stupnuje nâsledujicim zpûsobem;
much
more
most
16.5. Jak „ many " tak „ much " Ize nahradit vyrazem „ a lot о f ":
I see a lot of sheep.
— Vidim mnoho ovci.
He eats a lot of bread.
— Ji mnoho chleba.
17. „FE W" A „LFTTLE "
17.1. „ Few " se uzivâ s poCitatebiJoni podstatnymi jmény ν mnoiném Cisle. „ Few " se vztahuje
к poCtu:
There were few children in the street.
­ Na ulici bylo mâlo dëti.
He has only few tools to do the job.
— On ma jen nëkolik nâstrojû, aby udëlal tu
prâci.
30-
17.2. „ Few " se stupuuje nâsledujicim zpûsobem:
few
fewer
fewest
17.3 „ Little" se uiivâ s nepoCitatehi^mi podstatnymi jmény ν jednotném Cisle. „ Little
se vztahuje ke Φπο^^ΐνί!
We have üttle money.
— Mâme mâlo penëz.
There is little doubt that he will
— Je mâlo pochybnosti, ie bude
uspëSn^.
succeed.
17.4. „ Little " se stupâuje nâsledujicim zpûsobem:
little
less
least
IS.CfSLOVKY
18.1. Cislovky zâkladni
one
— jeden
eleven
— jedenâcl
two
— dva
twelve
— dvanâct
three
­tfi
thirteen
­ tfinâcl
foiu^
­ Ctyfi
fourteen
— Ctmàct
five
­ pel
fifteen
— patnâct
six
­ gest
sixteen
— Sestnâct
seven
— sedm
seventeen
— sedmnâct
eight
— osm
eighteen
— osmnâct
nine
— devët
nineteen
— devatenâct
ten
— deset
twenty
— dvacet
twenty­one
— dvacet jeden
twenty­two
— dvacet dva
twenty­three
— dvacet tfi
twenty­four
— dvacet Ctyfi
twenty­five
— dvacet pel
twenty­six
— dvacetSest
twenty­seven
— dvacet sedm
twenty­eight
— dvacet osm
twenty­nine
— dvacet devët
­31 ­
thirty
- tficet
forty
— Ctyf icet
fifty
— padesât
sbrty
— Sedesât
seventy
— sedmdesât
eighty
— osmdesât
ninety
— devadesât
one himdred
— sto
18.2. ftadové Cislovky:
first
— prvni
eleventh
— jedenâct^
second
— druh^
twelfth
— dvanâct^
third
- tfeti
thirteenth
- tf inâct^
fourth
- Ctvrt^
fourteenth
— Ctrnâct^
fifth
-pât^
fifteenth
— patnâct^
sixth
- Sest^
sixteenth
— Sestnâct^
seventh
— sedm^
seventeenth — sedmnàcty
eighth
— osm^
eighteenth
— osmnâct^
ninelh
— devâty
nineteenth
— devatenâct^
tenth
— desât^
twentieth
— dvacât^
twenty-first
— dvacât^ prvni
twenty-second
— dvacât^druh^
twenty-third
— dvacât^ tfeti
twenty-fourth
— dvacât^ Ctvrt^
twenty-fifth
— dvacât^pât^
twenty-sixth
— dvacât^aest^
twenty-seventh
— dvacâtjsedmy
twenty-eighth
— dvacât^ osm^
twenty-ninth
— dvacâtj devât^
thirtieth
- tficâty
fortieth
- Ctyf icât^
fiftieth
— padesât^
-32-
sbctieth
— Sedesât^
seventieth
— sedmdesât^
eightieth
— osmdesât^
ninetieth
— devadesât^
one hundredth
­st^
Pfed pofadov^ Cislovkami stoji urCit^ Clen „ the ":
The temperature dropped on the seventh
— Teplota klesla sedmého dne.
day.
Today is the thirtieth day of the month.
— Dues je tîicât^ den ν mësici.
18.3. Cislovky nâsobné:
once
— jednou
three times
­ tfikrât
twice
— dvakrât
four times
­ Ctyfikrât
apod.
18.4. Cislo„0"
V angliCtinë existuje nëkoUk v^azû pro Cislo 0, jak uvâdime ν nâsledujicich pf ikladech­
a) Her telephone mmiber is 92Û1.
— > [ou] Jeji lelefonni Cislo je 9201.
b) The result of the match is four
— VysledekzapasujeCtjrinula.
to nil.
c) It is sbc degrees below гею.
— Je äest pod nulou.
d) Two minus two leaves nought.
— Dva bez dvou je nula.
e) All her work was for naught.
— Vsechna jeji prâce byla na nie.
19. C A S pftfTOMNY
PROSTY
19.1. Casovâni slovesa „ to look " — „ divat se " ν Case pfitomném prostém:
Hook
divàm se
we look
— divâme se
you look
divâS se
you look
— divâte se
he looks
diva se (on)
they look
— divaji se
she looks
diva se (ona)
it looks
diva se (ono)
-33-
Ve 3. osobë Cisla jednotného („ he ", „ she ", „ it " nebo podstatné jméno, které mûie byt
nahrazeno tëmito zâjmeny) pfidâvâme ke slovesu koncovku „ — s ".
19.2. Stoji­li sloveso ve vëtë ve forme infinitivu, Casto pfed nim pfedchâ^ v^raz „ to ":
to go
— jit
to enter
— vchâzet
to walk
— prochâzet se, jit pëSky
to see
— vidët
19.3. Koncovka „ ­ s ", kterou pfipojujeme ke slovesu ve 3. osobë jednotného Cisla pfitomného
Casu prostého, se vyslovuje neznële, jestliie pfed ш' stoji rovnëi neznëlâ souhlâska:
she looks
> [Si: luks]
— ona se diva
he walks
> [hi:wo:ks]
— on se prochâzi
he visits
> [hi: vizits]
— onnav^tëvuje
19.4. Pokud naopak hlâska, kterâ pfedchâzi, je znëlâ, nebo pfedchâzi samohlâska, vyslovuje se
koncovka „ — s " jako znëlâ, tedy > [z]:
she sees
> [Si: si:z]
— ona vidi
he opens
> [hi: oupnz]
— on otvirâ
she enters
> [Si: ent3z]
— onavchâzi
19.5. Tfeti osoba jednotného Cisla sloves „ to have " ma tvar „ has ", > [hasz]:
She has a new car.
— Ona ma nové auto.
19.6. Ke slovesûm „ to go " — „ jit " a „ to do " — „ délai " se ve 3. osobë jednotného Cisla
pf ipojuje koncovka „ — es ":
He goes to Brno.
> [hi: gouz tu bmo]
She does all the work. > [Si; daz o:l Оэ W3:k]
— Jede do Bma.
— Delà vSechnu tu prâci.
19.7. Pokud infinitiv slovesa konCi na sykavku, pfidâvâ se ve 3. osobë jednotného Cisla koncovka
„­es":
He teaches Czech.
— UCi CeStinu.
She washes her himds.
— Myje si ruce.
-34-
19.8. Pokud konCi infinitiv na „ — y ", pfed k t e r ^ stoji souhlâska, dochâa ke zmënë „ — y " na
„ ie ", a teprve рак se pf ipoji koncovka „ — s ":
She often flies to London.
— Casto létâ do Lond^a.
Every evening he hurries home.
— Kaid^ veCer spëchâ domu.
19.9. Cas pfitomny prosty se pouiivâ hlavnë ve Ctyfech pfipadech:
a) к vyjâdfeni pravidelnë se opakujiciho dëje nebo Cinnosti:
He goes to church on Sundays.
— V nedëli chodi do kostela.
We have breakfast at eight.
— Snidâme ν osm.
b) к vyjâdïeni tvrzeni, které ma obecnou platnost:
They live in Prague.
— Oni bydli ν Praze.
I like music.
— Mâm râd hudbu.
Snow is white.
— Snihjebil^.
c) mluvime­li о nëCem, со se dëje prâvë ν dané ch\ili — t^kâ se to sloves, vyjadfujicich
smyslové vnimâni:
We see him through the window.
— Vidime ho oknem.
I hear the radio.
— S\ßim radio.
d) pfitomn^ Cas prosty mûie vyjadfovat take dëj, kter^ probëhne ν nejblÜäi budoucnosti,
zejména ν pfipadech, jednâ­li se о pfedem naplânovanou Cinnost:
Tomorrow I go to Prague to meet
— Zitra jedu do Prahy, abych se
my friend.
setkal se s v ^ pfitelem.
My mother comes for the weekend. — Moje matka pfijede na \akend.
20. SLOVESO „TO BE " ­ BYT ­ V CASE PftÎTOMNÉM PROSTÉM
20.1. Casovâni slovesa „ to be " ν Case pfitomném prostém je nâsledujici:
I am
we are
you are
you are
he is
they are
she is
it is
­35 ­
20.2. V mluveném jazyce se nejCastëji uiivâ staien^ch forem — spojeni podmëtu s pf isudkem:
Гт
we're
you're
you're
he's
they're
she's
it's
21. SLOVE SO „TO HAVE " ­ MÎT ­ V EASE PftÎTOMNÉM PROSTÉM
21.1. Casovâm' slovesa „ to have " ν Case pfitomném prostém je nâsledujici:
I have
we have
you have
you have
he has
they have
she has
it has
21.2. V mluveném jazyce se nejCastëji pouiivâ staieného tvaru:
I've
we've
you've
you' ve
he's
they've
she's
it's
22. SLOVE SO „TO DO" ­ DÈLAT ­ V EASE PRFTOMNE M PROSTÉM
22.1. Casovâni slovesa „ to do " ν Case pfitomném prostém je nâsledujici:
I do
we do
you do
you do
he does
they do
she does
it does
­36 ­
23. „TO D O " JAKO P L N O V Y Z N A M O V É SLOVE SO A V E F U N K C I
P O M O C N É H O SLOVE SA
23.1. „ To do " ve funkci pomocného slovesa:
Kromë toho, ie se pomocné „ do " pouiivâ ke tvoîeni otâzek a zâporu ν Case pfitomném
prostém, Ize jej uiit rovnëi ke zdûraznëm' dûleïitosti tvrzem' nebo otâzky. V takovém
pfipadë se „ do " zdûrazuuje silnëji nei ν jin^ch pfipadech:
ΠΩ Usten to me!
— Poslouchej më ui!
Po sit down!
— Sedni si pfece!
You tell me you don't know,
— &ik⣠mi, ie neviS, ale со tedy vi§?
but what dû you know?
You say you know him,
—feikâS,ie ho znâS,
but dû you know him?
ale znâS ho opravdu?
23.2. Jako pbov^amového slovesa se „ to do " uiivâ ν nâsledujicich pfipadech:
a) ve vlastnim v^namu tohoto slovesa, t.j. „ dëlat ":
She will do her homework.
— Udëlâ svûj domâci ûkol.
What can I do for you?
— Co pro tebe mohu udëlat?
b) к zastoupeni jiného slovesa:
She works as hard as you do.
— Pracuje stejnë tëice, jako ty (pracujeS).
Who knows this man? I do.
— Kdo znâ toho muie? Ja (znâm).
V tëchto pfipadech je „ dû " pouze slabë akcentovâno a jeho uiiti neni nutné.
c) jako odkaz na dfive uvedené sloveso s dodateCnou informaci:
I asked him to repair the car,
— Poïâdal jsem jej, aby opravil auto,
and he did so.
a on to udëlal.
She told him to wait, but he didn't.
—fteklamu, aby poCkal, ale on to neudëlal.
V tëchto pfipadech je tvar „ do " silnë akcentovân a nelze jej vynechat.
24. P R O S T Y ÖAS MINULY
24.1. Cas minuiy prosty se u pravideln^ch sloves tvofi obvykle pfidânim koncovky „ — ed " ke
tvaru infinitivu:
walked
— prochâzelse
looked
— divalse
entered
— veäel
üved
­ bydlel
visited
— navStivil
waited
-37 -
— Cekal
24.2. Zmëny ν pravopise pfi tvofeni Casu minulého prostého:
a) KonCi­li sloveso ve tvaru infinitivu na „ — e ", pfidâvâ se pouze „ — d ":
The weather changed.
— PoCasi se zmënilo.
b) Pokud pfed koncovou souhlâskou pfedchâzi pfizvuCnâ samohlâska, dochâzi ke zdvo­
jeni koncové souhlâsky pfed dodânim koncovky minulého Casu „ — ed ".
The rain stopped at last.
— DéSÎ nakonec pîestal.
> > > visited (posledni samohlâska neni pfizvuCnâ)
> > > looked (samohlâsek pîizvuCnJch je vice nei jedna)
c) KonCi­li infinitiv na „ — y ", mëni se pfed pfipojenim koncovky minulého ëasu na „ — i":
She worried a lot.
— Dëlala si velké starosti.
> > > stayed (pfed „ y " pfedchâzi samohlâska)
243. Koncovka Casu minulého prostého se vyslovuje Irojim zpûsobem:
a) jako > [t] po neznël^ch souhlâskâch:
talked
> [to:kl]
­ hovofil
walked
> [wo:kt]
— prochâzelse
stopped
> [stopt]
— zastavil
b) jako > [d] po znëlé souhlâsce:
opened
> [oup3nd]
otevfel
Uved
> [hvd]
bydlel, Й1
> [steid]
zûstal
stayed
'
c) jako > [id] po „ t " a „ d ":
wanted
> [wontid]
chtël
visited
> [visitid]
navStivil
added
> [sdid]
pfidal
24.4. V Case minulém prostém je tvar slovesa pro \^echny osoby stejn^
I walked
we walked
she walked
they walked
­38­
24.5. Casu minulého prostého se uiivâ pfedevSim к vyjâdfeni dëje, kter^ probëhl ν minulosti.
Ve vëtë V Case minulém prostém vystupuje Casto urCeni Casu. Takov^ dëj nemâ nikdy vztah
к pfitomnosti, к okamiiku, kdy se mluvi:
A bad accident happened yesterday.
— VCera se stala oSklivâ nehoda.
I bought this coat last week.
— Tento kabât jsem koupila minuiy t^den.
24.6. Casu minulého prostého se ëasto uiivâ к к vyjâdfeni nereâlné domnënky nebo pfâni
V podfadném souvëti. V takovém pfipadë vyjadfujeme nëco, со neni skuteCnosti. Tvaru
minulého Casu prostého se tu uiivâ ve vëtâch typu: „ it is time ", „ I wish ", „ if ", „ if only",
„ imagine ", „ fancy ", „ suppose ":
It is time you went.
— Uije Cas, abysSel.
I wish I had good friends.
— Chtël bych mil dobré pfâtele.
If I knew I should tell you.
— Kdybych to vëdël, fekl bych ti.
If only there was enough time.
— Kdyby tak bylo dost Casu!
Imagine you had no money.
— Pf edstav si, ie bys nemël dost penëz.
Fancy the man you saw was your father. — Pfipust'me, i e ten mui, kterého jsi vidël, by
byl tvûj otec.
Suppose he came tonight.
— Pfedpoklâdejme, ie by pfijel dues veCer.
Vëty tohoto typu patfi mezi tzv. vëty podminkové druhé tfidy.
24.7. Casu minulého prostého se nëkdy uiivâ, kdyi chce mluvCi dodat svoji vypovëdi zdvof ilostni
râz:
I came to tell you that your father
— Pfiäel jsem, abych ti fekl, i e tvûj
wants to see you.
otec të chce vidët.
Could you give me some information?
— Mohl bys mi dât nëjaké informace?
24.8. Sloveso „ to be " — b ^ ν Case minulém prostém se Casuje nâsledujicicm zpûsobem:
I was
we were
you were
you were
he was
they were
she was
it was
­39 ­
24.9. Sloveso „ to have " ­ mil se ν Case minulém prostém Casuje nâsledujicim zpûsobem:
I had
we had
you had
you had
he had
they had
she had
it had
24.10. Sloveso „ to do " — dëlat — se ν ease minulém prostém Casuje nâsledujicim zpûsobem:
I did
we did
you did
you did
he did
they did
she did
it did
25. SOUSLEDNOST
CASÜ
Je­li ve vëtë hlavni pouiito Casu minulého (kromë tvarû Casu pfedpfilomného), musi mit
sloveso ve vëtë vedlejSi tvar odpovidajiciho minulého Casu:
She would be here if you called her.
— Byla by tu, kdybys ji zavolal.
He was punished because he had
— Byl potrestân, protoie ukradl
mnoho penëz.
stolen much money.
They said they would come.
—feekli,ie pfijdou.
V^e uvedené pravidlo plati rovnëi pro nepfimou feC.
Pfimou feCi rozumime doslovné uvedeni v^ovëdi mluvCiho ve forme pfesného citâtu.
Pokud je vSak v^ok dané osoby podân vlastnimi slovy a uvozen v^ovêdi osoby tfeti,
mluvime о nepfimé feCi.
Je­li ve vëtë hlavni uiito Casu minulého (kromë Casu pfedpfilomného), musi dojit к posunu
ve vëtë vedlejSi:
„I cannot come".
— „Nemohu pfijit."
She told us she couldn't come.
— kekla nam, ie nemûie pfijit.
„He has conunited that crime."
— „On spâchal ten zloCin."
You said that he had commiled
—feeklajsi, ie on spâchal ten zIoCin.
that crime.
-40-
26. éAS PftE DPfefTOMNY
26.1. Cas pfedpfftonm^ se tvofi nâsledujicim zpûsobem:
«
„ have/has " + participium minulé v^amového slovesa
We have worked.
— Pracovali jsme.
She has waited.
- Cekala.
26.2. Participium minulé se u pravideln^cfa sloves tvofi stejnë jako Cas minul^ prosty, tj. pfidânim
koncovky η — ed " ke tvaru infinitivu:
263. Cas pfedpfftomn^ se uifvä:
a) к vyjâdfeni dëje, kter^ zapoCal ν mmulosti a dosud neskonCil. Casové urCeni, které je
Casto uvozeno pfedloikami „ for " nebo „ since ", navazuje na pfitonmost.
I have known him for years.
— Znâm ho léta.
It has rained since two o'clock.
— PrSI od dvou hodin.
b) к v>jàdf eni minulého dêje, kter^sv^ nâsledl^ zasahuje nëjak do pfitomnosti. V tëchto
pfipadech neobsahuje vela urCeni Casu, protoie Cas, kdy dej probëhl, neni podstatn^
Look, it has snowedl
- Podivej, padal snih!
She has bought many books.
— Koupila mnoho knih.
c) к vyjâdfeni dëje, kter^ probëhl ν dobë, kterâ jeStë trvâ:
I have written many letters today.
— Napsala jsem dnes mnoho dopisu.
They have worked hard this month.
— Tento mësic pracovali têice.
d) (pouze ve vëtâch vedlejSich pfisloveCn^ch)
к vyjâdfeni Cinnosti, kterâ ma b ^ ukonCena (resp. stav, kler^ ma b ^ dosaien) pfed
d a n ^ okamükem ν budoucnosti. V tëchto pfipadech je ve vête hlavnf Cas budoud
a Cas pfedpfitomn^ ve vête vedlejSI.
I shall Usten to you when I have
- Budu tê poslouchat, ai dokonCfm
finished this letter.
ten dopis.
She will whte to you as soon as she
— Ona ti napße, jakmile dorazf do die
has reached her destination.
své cesty.
-41-
26.4.
Sloveso „ to be " ­ b ^ — V Case pfedpfitoinném.­ Casovâni tohoto slovesa vypadâ
nâsledujicim zpûsobem:
I have been
we have been
you have been
you have been
he has been
they have been
she has been
it has been
26.5.
Sloveso „ to have " — mit — ν Case pfedpfitonmém. Casovâni tohoto slovesa vypadâ
nâsledujicim zpûsobem:
I have had
we have had
you have had
you have had
he has had
they have had
she has had
it has had
26.6.
Sloveso „ to do " ­ dëlat — V Case pfedpfitonmém. Casovâni tohoto slovesa vypadâ
nâsledujicim zpûsobem:
I have done
we have done
you have done
you have done
he has done
they have done
she has done
it has done
27. NE PRAVIDE LNA SLOVE SA
■ Kromë sloves „ to be ", „ to have " a „to do " tvofi i f ada dalSich sloves tvar minulého Casu
i participia minulého nepravidelné. Uvedeme zde pouze nëkolik pfikladû:
':ν:';ΐ·;'^;·:-:-:':■:■;■;■:■:-: ^::·■■:^■;■:^^■:■:ï;v:■;^
to become
became
become
— stâvat se
to build
built.
built
— stavët
to eat
ate
eaten
— jist
grown :,.
­ rust
left
— odjiidët, odchàzet
ί-:Й:ï:■:й■:!;■ίi^:::$:ΐΐ;■:■;:^■^^-;ί■S■■^ί
;ΐ>:ΐ:-:::-:::·:·:::·;ΐ;:::^ΐ:-;·;:-:-;ΐίτ^·:ν^^
WMm
.:..4ogrow , ._ ■ ­grew ..
to leave
left ■
:■:■:-:■.:·:■:·.:-.
ШШт
'"■'■ tolose
to inéèt ■
■:|ί:|:|:ί:;:ΐ:!ί:[:|:;ν|γ|1ίΐ:ί;ί|ί;:|:ί:­;ί;|:;:;ί
IUI
■;:lili;^:;i:;iiSliii:l:i:;|::^
lost
­ ­lost
— zlrâcet
met
met '
sold
sold'
to speak
spoke
spoken
— mluvit
to wnte
wrote
written
— psât
"■'■ ■ 'loseU ■
— potkal
" ' ■
■;·:■;-:·:■:■:■:■:■:
: ■:■:
:■:■;■:·:■:-:-
­ 49 _
— prodâvat
28. SLOVESA ZPÛSOBOVÂ
Jsou to slovesa, kterâ se ëasovânim nijak nemëni. Do souCasnosti jste mëli moinost seznâmit
se s nâsledujicimi slovesy z léto skupiny:
„ can " ­ mod, umët a „ must " — muset — tato slovesa nepf edchârf ν infinitivu „to" a vystupuji
pouze V Case pfitomném prostém V ostatnich Casech nahrazujeme sloveso „ must " v^azem
„ to have to ".
29. CAS PftE DMINULY
29.1. Cas pîedminuiy se tvofi nâsledujicim zpûsobem:
„ had " + participium minulé
29.2. Casu pîedminulého se uuvâ ν nâsledujicich pfipadech:
a) к vyjâdfeni dëje, kter^ zaCal ν minulosti a do pozdëjSiho okamiiku ν minulosti jeatë
neskonCil:
We had worked for an hour when
— Pracovali jsme ui hodmu, kdyi
it got dark.
se setmëlo.
When she left it had rained
— Kdyi odjela, ui nëkolik dni präelo.
for days.
b) к vyjâdfeni dëje, kter^ probëhl ν minulosti, ale jeho dûsledky se projevily ν pozdëjSim
okamiiku ν minulosti.
When she looked out of the wmdow, — Kdyi se podivala ζ окна,
she saw that it had snowed.
vidëla, ie snëiilo.
When I entered the room I saw that — Kdyi jsem veSel do mistnosti,
my pen had fallen from the table.
vidël jsem, ie moje pero spadlo ze stolu.
c) к popsàni udâlosti nebo dëje, klerj probëhl ν minulosti, nei skonCîl urCitJf Casov^ ûsek:
Three accidents had happened
— Toho dne se slaly tfi nehody.
that day.
Many of our friends had died
— Mnoho naäich pf âtel ν tom roce zemf elo.
that year. __
r d) (pouze ve vedlejSich vëtâch pfisloveCn^ch)
к vyjâdfeni Cinnosti nebo stavu, kter^ mël b ^ dosaien ν pozdëjSim okamiiku ν minu­
losti:
She told us that she would write
—fteklanam, ie napiSe, jakmile
as soon as she had reached her
dorazi do die.
destination.
He said he would help when he
—ftekl,ie pomûie, kdyi opravi své auto,
had repaired his car.
-43-
e) к vyjâdfeni Cinnosti, kterà skonCila, nei zaëala jinâ Cinnost nebo dëj ν minulosti:
In his letter he said that he had
— Ve svém dopise fekl, ie prodal své
sold his old car the week before.
stare auto pfed t ^ e m .
That morning we heard that the war
- To ràno jsme slyicli, ie v&lka
had started at dawn.
zaCala za tisvitu.
f) (pouze ve vëtâch vedlejSfch pHsloveäi^)
к vyjâdfeni nesplnêného nebo nereàlného pfânf, nâvrhu nebo rady. Vêta se фА urCitého momentu ν minulosti a nenf skuteênostf. Jednâ se о tzv. vëty podminkové tfeti tftdy.
I should have done it if I had had
the necessary took.
- Byl bych to udëlal* kdybych byl
m£l potf ebne ntf adi.
She would have shown the ofGce to you - Byla by ti ukâzala kancelàf,
if you had asked her.
kdybys ji byl poiädaL
30.4. VÉTY PODMÎNKOVÉ
Souvëti, tvofené vétou vedlejSÎ, vyjadfujfd urCitou podminku, a vêtou hlavni, kterâ vyjadhije
nâsledky této podmfnky, se n a z ^ souvêtÎ podminkové. RozliSujeme tfi hlavnt typy po^hninkov^chvët:
TYP
CAS
HLAVNÎVÉTA
(Cinnost,
v^edek)
VEDTFTSÎVÈTA
(podminka)
FRAVDÈPODOBNOST
I
budoud
I/we shall come
if I/we know vhen.
veikâ
He will come
ifheknowsv^en.
l/wt should come
tf I/we knew i;^en.
He would come
if he knew when.
I/we should have
come
if I/we had known
when.
He would have
come
if he had known
\^en.
π
ш
pfttomn^
minuiy
mala
iâdnâ
Pozor:
Pomocn^ch v^azû „ shall **, „ should ** se uifvâ ν prvni osobë jednotného i nmoiného dsla,
v^azû „ will ", „ would " ν ostatnich osobâch.
3L TRPNYROD
31.1. Тгрп^ rod se ν angliCtmë tvoff nâsledujidm zpûsobem:
tvar ^ovesa „ to be " + minulé partidpium plnov^znamového slovesa.
Trpného rodu se uiivâ u sloves, vyjadfujidch nêjakou Cinnost.
-44-
31.Z A nyni pfiklad Casovâni ν rode trpném: sloveso „ to be seen " ­ b ^ vidën ­ ν Case pfitomném
prostém:
I am seen
we are seen
you are seen
you are seen
he is seen
they are seen
she is seen
it is seen
31.3. Trpn^ rod mûie b ^ uuvân ν kaidém slovesném Case:
you are seen (pfitomnjf prost^)
you were seen (minuly prosty)
you have been seen (pfedpfitomn^)
you had been seen (pf edminul^)
31.4. Pouüti Casu je pro slovesa ν trpném rode stejné jako pro rod Cinn^.
31.5. Nâzvu rod trpn^ (neboU pasivni) se uîiva proto, ie podmët vëty ν trpném rode neni
„aktivni", t.j. nevykonâvâ dnnost, v)jâdfenou pfisudkem, aie naopak této Cinnosti pasivnë
podléhâ.
Podmët vëty je ν pfipadë trpného rodu jak^msi rozvitim slovesa.
31.6. A nyni nëkolik pfikladû vêt ν trpném rodé s uvedenim vët, které jim odpovidajf ν rodé
Cinném:
a) Pf edmët vëty ν Cinném rodé se stâvâ podmëtem ve vëtë s t r p n ^ rodem:
I give the hook.
­ Dâvâm knihu.
Thq book is given by me.
— Kniha je dâvâna mnou.
b) Pokud jsou ve vëtë ν Cinném rodé dva pfedmëty, mâme obvykle dvë moinosti pf evedeni
do trpného rodu (s dvëma rûzn^mi podmëty):
He gives me the money.
­ On mi dâvâ penize.
The money is given to me by him.
— Ty penize jsou mi dâvâny (jim).
X am ^ven the money by him.
— Ja dostàvâm (dosl.: jsem dâvân) penize od
nëj.
^45­
31.7. Nëkterâ slovesa se uiivaji témëf vidy ν trpném rodé, pokud nejsou rozvijena pfedmëtem.
Many people were killed in the
accident.
— Mnoho hdi bylo zabito pfi té nehodë.
Her sister has been drowned.
— Jeji sestra se utopila.
The ship was wrecked in the hurricane. — Lod' zlroskotala ν uragânu.
The fire was blown out.
— Ohen byl uhaSen.
Three houses were burnt down.
— Tfi domy shofely (dosl. byly spaleny).
31.8. Pokud jsou tato slovesa rozvijena pfedmëtem (nëkdy i bez nëj), vystupuji ve vëtâch ν rode
Cinném a jejich vyznam je odliSn^:
He killed his brother.
— Zabil svého bratra.
The man drowned his dog.
— Mui utopil svého psa.
He has wrecked his father's car.
— Naboural auto svého otce.
The wind blew very hard.
— Vitr vâl velmi silnë.
Wood burns easily.
— Dfevo hofi snadno.
31.9. V niie uveden;^ch pfikladech nelze pokladat konstrukci „ to be + participium minulé " za
trpn^ rod:
We are tired.
— Jsme unaveni.
That shop is closed.
— Ten obchod je zavien.
The bus was gone.
— Autobus ujel.
This seat is taken.
— Toto misto je obsazeno.
The work is done.
— Prâce je udëlâna.
Ve vSech tëchto pfipadech vëty vyjadîuji urCit^ stav. Participium minulé zde ρίπί funkci
pfisudku, tvar slovesa „ to be "je tzv. spona.
О rode trpném mluvime pouze ν pfipadech, kdy uvedenâ konstrukce vyjadfuje Cinnost
32. PRÛBÈHOVÉ ÖASY
32.1. Obecnë vyjadfuje Cas prûbèhov^ dëj, trvajici po dobu urCitého Casového ûseku, priCemi
neuvaiuje ani poCâtek, ani konec dëje.
32.2. Prùbëhov^ Cas se tvofi nâsledujicim zpûsobem.
tvar slovesa „ to be " + participium pf itomné
­46 ­
32.3. Zmëny ν pravopisu pfi tvof eni prûbéhového Casu pfitomného:
a) u jednoslabiCnych sloves, obsahujicich jedinou samohlâsku, dochâzi ke zdvojeni konco­
vé souhlâsky:
sitting
getting
stopping
b) koncové nëmé „ e " se pfed pfipojenim koncovky „ — ing " vypouSti:
smoking
making
changing
32.4. Toto je ukâzka Casovâni tvaru vyrazu „ to be falling " — padat — ν Case pfitomném
prûbëhovém:
I am falling
we are falling
you arc falling
you are fallmg
he is falling
they are falling
she is falling
it is falling
32.5. Vëty s participiem pfitomn^ je moine tvofÎt ν rûznjch Casech s uiitim odpovidajiciho
tvaru slovesa „ to be " ν pfisluSném Case.
I am falling
I have been falling
I was falling
I had been falling
atd.
32.6. Casu pfitomného prûbéhového se uiivâ:
a) к vyjâdfem' dëje, probihajiciho ν okamiiku promluvy.
Zde neni tîeba uiit Casové urCeni, protoie okamiikem uskuteCnëni dëje je souCasnost:
We are working.
— Pracujeme.
They are waiting.
— Oni Cekaji.
He is smokmg.
— On koufi (cigaretu).
b) К vyjâdfeni dëje, ktery ma probëhnout ν nejblüäi budoucnosti.
Zde je souCasnë vyjadf en zâmër, plan, pf emblem' о této blizké Cinnosti nebo dëji:
I am dining with my friends tonight.
— Dues veCer veCefim s pfâteli.
He is leaving this afternoon.
— Dnes odpoledne odjiidi.
- 47 -
с) к vyjâdfeni citového vztahu к Cinnosti nebo dëji (napf. netrpëlivosti nebo hnévu):
Не is always reading the paper!
— Porâd Cte ty noviny!
They are always talking about horses! — Stale mluvi о konich!
Why are we stopping?
— Ale proC zastavujeme?
32.7. Cas minulj' prûbéhovy se pouiivâ к vyjâdfeni dëje, trvajiciho ν urCitém okamiiku
V minulosti·
Не was working when I entered.
— Pracoval, kdyi jsem veSel.
It was raining an hour ago.
— Pfed hodinou prSelo.
She was visiting us last week.
— Byla u nâs na nâvalëvè minul^ tyden.
32.8. Casu prûbéhového minulého se uiivâ к vyjâdfeni dëje, trvajiciho po urCitou dobu ν minu­
losti:
It was raining all day yesterday.
— VCera präelo cel^ den.
V tomto pfipadë Ize rovnëi pouiit Casu minulého prostého;
It rained all day yesterday
Konstrukce s Casem prûbèhov^ zdûrazuuje, ie dëj trval po urCitou dobu.
32.9. Casu prûbéhového se rovnëi uiivâ к vyjâdfeni dëje, kter^ probëhne ν nejbliiSi
budoucnosti. Uiije se nâsledujici konstrukce:
osobni tvar „ to be going to " + infmitiv plnovjiznamoveho slovesa
I am going to visit my brother.
— Hodlam naretivit svého bratra.
They are going to close that shop.
— Hodlaji zavfit ten obchod.
32.10. Nâsledujici vëty nejsou pfiklady uiiti prûbéhového Casu:
This job is exhaustmg.
— Tato prâce je vyCerpâvajici.
The difference is striking.
— Ten rozdil je nâpadn^.
This news is surprising.
— Ty zprâvy jsou pfekvapujici.
That story is interesting.
— Ten pfibëh je zajimavy.
V tëchto vëtâch plnovyznamové sloveso s koncovkou „ —ing" nev>^adfuje Cinnost. Plni
ve vëtë funkci pfisudku, sloveso „ to be " je spona.
­48 ­
33. PODSTATNÉ JMÉNO SLOVE SNÉ
33.1. Tvar slovesa, konCid na „ — ing " ν sobë spojuje rysy podstatného jména i slovesa. Naz^â
se podstatné jménn slovesné.
Smoking is bad for you.
— Kouf eni je pro tebe akodlivé.
Before leaving he wrote a short letter.
­ Pfed odchodem napsal krâtk^ dopis.
They went on talking.
— PokraCovah ν mluvem'.
33.2. Uvedeme nëkolik pfikladû, ilustrujicich podstatné jméno slovesné ν roll podstatného
jména:
a) jako EûdmÈtve vëtë:
Walking in the woods is nice.
— Prochâzka lesem je pfijemnâ.
Eating loo much is not good for you. — Jist pfiliS pro tebe neni dobré.
b) jako pifidmèlve vëtë:
I like reading.
— Mâm râd Ctem' (Râd Ctu).
She doesn't like waiting.
— Nerada Cekâ.
c) jako doplnëk ve vëtë:
Reading is knowing.
— Ctëni je znalost (vëdêni).
Seemg is believing.
— U\idet znamenâ uvëfil (dosl. vidëni je
uvëfenim).
33.3. Nëkolik pfikladû, ve kler^ch je vidët, ie slovesné podstatné jméno ma rovnëï rysy slovesa:
a) Stejnë jako sloveso mûie b;^ rozvijeno pfislovcem:
He likes driving fast.
— Râd fidi rychle.
You can help by listening quietly.
— Mûi^ pomoci, kdyi bude§ potichu
poslouchat.
b) Stejnë jako sloveso, mûie b ^ i podstatné jméno slovesné rozvijeno pfisloveCn^
urCenim, skiâdajicim se pfipadnë ζ nëkolika Câsti:
She likes reading m the evening.
— Râda si veCer Cte.
He likes smoking after dinner.
— Râd koufi po obëdë.
c) Stejnë jako sloveso, mûie b ^ roz ijeno pfedmëtem:
I like drivmg a fast car.
— Râd fidim rychle auto.
Drinking too much is harmful.
— PfiliSné piti je Skodlivé.
­49­
33.4. Podstatného jména slovesného se uiivâ:
a) po pfedloikâch
After writmg a letter he left.
— Po napsâni dopisu odeSel.
He spoke without looking at me.
— Mluvil, anii by se na пше dival.
Before leaving they thanked us.
— Pfed odchodem nam podëkovali.
b) po nëkterych slovesech:
It has stopped snowing.
— Pfestalp snëiit.
I like listening to music.
— Râd poslouchâm hudbu.
Has he finished eating?
— Pfestalajist?
They went on talking.
— PokraCovah V mluveni.
I enjoy walking m the woods.
— Râd se prochâzim po lese.
She has given up smoking.
— Nechala kouf eni.
Many children hate going to bed.
— Mnoho dëti nenâ\idi chozeni spat.
He prefers leaving early.
— Radëji odchâzi brzo.
They continued watching.
— PokraCovah ν divâni.
с) ν nëkterych obratech:
It is no use talking to him.
— Nemâ smysl s nim hovofit.
The book is worth reading.
— Kniha stoji za pf eCteni.
We saw them busy repairing the car. — Vidëli jsme, ie byli zaneprâzdnëni
opravovânim svého auta.
34.
CASY
It is Hke walking for the fust time.
— To je jako chodit poprvé.
I don't mind waiting.
— Nevadi mi Cekat.
She couldn't help laughing.
— Nemohla se ubrânit smichu.
Do you mind driving?
— Vadilo by ti fidit?
It's no good trying to persuade her.
— Nemâ smysl zkouiet ji pfesvëdCit.
BUDOUCi
34.1. Cas budouci prosty se tvofi s uUtim pomocn^ch sloves „ shall " a „ will ", po kterych
nâsleduje infmitiv p b o v ^ a m o v é h o slovesa bez „ to ":
I shall go
— ja pûjdu
we shall go
— mypûjdeme
you will go
— typûjdeS
you will go
— vy pùjdete
he will go
— on pûjde
they will go
— oni pûjdou
­50 ­
she will go
— ona pûjde
it will go
— ono pûjde
V mluveném jazyce existuje tendence uiivat ve vSech osobâch „ will ".
34.2. Cas budouci prosty vyjadfuje dCj, kter^ se uskuteCm' ν budoucnosti:
I shall leave next month.
— Odjedu pfiäti mësic.
The match will be played the day
— Zâpas se bude hrât pozitfi.
after tomorrow.
She will be twenty­five next Friday.
— PfiSti pâtek ji bude dvacet pët let.
34.3. Budouci Cas ν minulosti se tvofi s uiitim pomocného slovesa „ should/would ", po kterém
nâsleduje infinitiv bez „ to ":
I should go
we should go
you would go
you would go
he would go
they would go
she would go
it would go
34.4. Budouci Cas ν minulosti se Casto pouiivâ к vyjâdfeni budouciho dëje z perspektivy
minulosti:
They said they would leave
— kekli, 2e odjedou pfiSti mësic.
the next month.
I said I should let them know
—feeklajsem, ie jim nechâm
as soon as possible.
vëdët со nejdîive. ^
35. KONSTRUKCE S ΡΑΚΉΟΙΡΙΕΜ PRÎTOMNYM
35.1. V nâsledujicim pfikladû se pokusime pfibliiit kontexl, ve kterém se Casto uiivâ pfitomného
participia:
When I entered the room.
I saw him on the
— Kdyi jsem veSla do pokoje,
floor.
uvidëla jsem ho na podlaze.
Podtrienâ Cast tohoto souvëti, kterâ je pfisloveCnfrn urCenim CHSIK mûie b ^ nahrazena
konstrukci s participiem pfitomn^:
Entering the room.
— Kdyi jsem veSla do pokoje,
I saw him on the floor.
uvidëla jsem ho na podlaze.
V obou vëtâch je „ I " podmëtem jak pro v^raz „ entering ", lak pro „ saw ".
­ 51 ­
35.2. Konstrukce s participiem p î i t o m n ^ se pouiivâ rovnëi mislo vedlejSi vëty pfisloveCné
pfiCinné, napf.:
— Protoie byl chudy, nemohl si ten
Being poor, the man could not buy
Clovëk koupit hodinky.
a watch.
Being tired. I shall stay at home.
— Protoie jsem unaven, zûstanu doma.
Returning very late.
— Protoie jsem se vrâtil pfiliS pozdë,
nemohl jsem vidët zâpas.
I couldn't see the match.
35.3. Konstrukce s participiem p f i t o m n ^ se uiivâ, mimo jiné, rovnëi misto vedlejSi vëty
pfisloveCné, vyjadfujici urCitou situaci.
Leaving the house, we forgot to close
— Kdyi jsme odchâzeli ζ domu,
zaporrmëli jsme za sebou zawit dvefe.
the door behind us.
Listening to the news, he tried
— Zatimco poslouchal zprâvy,
to finish the letter.
zkouäel dokonCit dopis.
— Pfi vstâvâni ζ iidle fekl,
Rising from his chair, he said
ie je Cas pf estât.
it was time to stop
35.4. Konstrukce s participiem pîitomnym se ν angliCtinë uiivâ Casto také ν situacich, ve kterych
se V Cestinë uzije soufadného souvëti:
Putting on his coat he left
— Oblékl si kabât a odeäel beze slova.
without saymg a word.
Closing the book, the girl rose
— Divka zavf ela knihu a vstala,
to leave the room.
aby odeSla ζ pokoje.
Switching on the radio,
— Vypnul radio a pokraCoval ν psani.
he continued writing.
35.5. Konstrukce s participiem pîitomnym mûze ν souvëti nahradit vztainou vêtu omezujici:
A man living in this street was
— Mui, ktery bydU ν této uUci,
injured in an accident last week.
byl minuly tyden zranën pri nehodë
The pictures hanging here will be sold.
— Obrazy, které tu visi, budou prodâny.
The pen lying on the table is mine.
— Pero, které leii na stole, je moje.
35.6. E xistuje rovnëi konstrukce s participiem pîitomnym, kterâ ma svûj vlastni podmët. Uiivâ
se V kontextech, о kterych jsme hovorili vy§e:
a) misto vedlejSi vëty prisloveCné casové:
Our friends learning, it was
— Kdyi se naSi pfâtelé uCili,
already getting hght.
zaCalo se vyjasöovat.
­ 52 ­
The last customer having gone,
— Kdyi ode£el posledni zâkaznik,
they closed the shop.
zavfeli obchod.
b) misto vëty pfisloveCné pfiCinné:
— Ponëvadi mûj bratr nemël Cas,
Μν hrnthfj hfiy^"g " " ^'"^P,
musel jsem se zeptat nëkoho jiného.
I had to ask somebody else.
The sun being verv hot, we were
— Protoie bylo velmi horko,
not wearing jerseys.
nemëli jsme na sobë svetry.
Our plane flying low, we could
— Jelikoi Ui^e letadlo lelëlo nizko,
see everything very well.
mohli jsme vidët vSechno velmi dobfe.
c) mislo vedlejSi vëty pfisloveCné pfiCinné, vjjadfujid urCitou situaci:
Their children still being at schnoL
­ Protoie jejich dëti bylyjeAlë
the parents made everything ready
ve äkole, rodiCe pfipravili vSechno
for their departiu­e.
pro jejich odjezd.
Dark dnuds appearing at the
­ V dâlce se objevily lemné mraky,
di.stanrfij the sky over our heads
ale nebe nad naSimi hlavami
was still blue.
bylo stale modré.
Mv wife pouring out the coffee.
­ Moje iena nalévala kâvu a ja
I went looking for more chairs.
jsem äel hledal vice iidli.
36. SPOJKA„THAT"
Spojka „ that " se Casto vynechâvâ:
I know he is here.
— Vim, ie tu je.
Does she realize there is no more lime?
— Uvëdomuje si, ie u i neni Cas?
37. „TOO"
V^az „ too " se Casto uiivâ ve v ^ a m u „ rovnëi ". V tëchto pfipadech stoji „ too " na konci
vëty;
He was there too.
— On tam lake byl.
Will you come too?
­ Pfijdeg take?
38. „OWN"
VJrazu „ own " se uuvâ ve dvou pfipadech:
a) Pfedchâzi­li pfed p o d s t a t n ^ jménem, о kterém se ve vëtë hovofi, pfivlastôovaci
zâjmeno, stoji v^az „ own " bezprostfednë pfed p o d s l a t n ^ jménem:
I use my own tools.
— Pouuvâm své vlastni nâf adi.
She wants her own glass.
— Chce svou vlastni sklenid.
-53 -
b) Pfedchâzi­li pfed podstatnym jménem, о kterém se hovofi ve vëtë, neurcity Clen („ a",
„ an "), stoji „ own " za timto podstatn^ jménem ν konstrukci se zâjmenem pfivlastno­
vacim a „ of ":
She has a саг of her own.
— Ona ma své vlastni auto.
We have a garden of our own.
— Mâme svou vlastni zahradu.
39. υΪΧΐί PfeiSLOVd „ALRE ADY" A „YET"
39.1. „ Already " napovidâ о urCitém udivu mluviciho, ie se песо stalo nebo probëhlo tak brzy:
She has come already!
— Ona ui pfiSla!
The room is clean already!
— Ten pokoj je ui cisty!
39.2. „ Yet " se uiivâ ν otâzkâch na to, jestli se песо udâlo:
Have you read it yet?
— Ui jsi to pf eCetl?
Has she bought new shoes yet?
— Ui koupila nové boty?
39.3. V^az „ not yet " mûie stât rozdëlenè: ν tom pfipadë „ yet " stoji na konci vëty:
I have not yet talked to him.
— Jeatë jsem s nim nemluvil.
I have not talked to him yet.
— Jestë jsem s nim nemluvil.
40. UZrri SPOJE K „WHE N" A „IF"
40.1. „ When " se vztahuje к Casovému игбеш';
Don't leave the door open when you go. — Nenechavej dvefe otevrené, kdyz odchâzi§.
40.2. „ If " se vztahuje к priCinë:
If you go I shall go with you.
— Jestli pûjdeS, pùjdu s tebou.
41. „HOW" VE VETACH ZVOLACICH
41.1. Sluvka „ how " se ëasto pouzivâ na zaCâtku zvolacich vèt. Po nëm nâsleduje pfidavné jméno
nebo sloveso:
How good of you to come and visit me! — Jak je od tebe mile, ie jsi mne prisel
navätivit!
How they work!
— Jakpracuji!
54­
41.2. Po „ how " mûie stât pfidavné jméno, po kterém mûie stât neurCit^ Clen (nikdy pfed
pfidavn^ jménem), napf.;
How nice a man he is!
— JakJ^ je on mil^ Clovëk!
How fantastic a week that was!
— Jak^ to byl fantastick^ t^den!
42. DVA VYZNAMY „ANOTHE R"
a) We work at another office.
— Pracujeme ν jiné kanceliüH.
b) Do you want another cup?
— Chc^ jeatë jeden äalek?
43. PÎŒDLOÈKY
Dale uvedené vëty obsahuji jii uvedené pf edloiky:
They were there before six.
— Byli tam pfed äestou.
The dog is under the bookcase.
— Pes je pod knihovnou.
He is Czech by birth.
— Je rodil^ iech.
They hve across the street.
— Bydleji na druhé stranë ulice.
Where have you come from?
— Odkud pochâzia?
The plane is over the town.
— Letadlo je nad mëstem.
Will you come with us?
— PûjdeS s nâmi?
He cannot do that without tools.
— Nemûie to dëlat bez nâf adi.
Put those chairs against the wall.
— Postav ty iidle proti stënë.
They had to drive along bad roads.
— Museli jet autem po Spatn^ch silnicich.
44. „LATE " A „TOO LATE"
„Late " znamenâ „pozdëji nei plânovâno " nebo „pozdëji, nei bylo urCeno ":
We were late for the match,
— PfiSli jsme pozdë na zâpas,
so we didn't see the first goal.
a tak jsme ne\idëli prvni gol.
They had to wail for a long time
— Museli dlouho Cekat, protoie
because the bus was late.
autobus byl zpoidên^.
„Too late " v^adfuje, ie to, со bylo plânovâno, se stalo nemoin^:
I got to the bank too late,
— Pfiäel jsem do banky pozdë,
it was already closed.
ui byla zavf enâ.
She got to the bus slop too late, and saw
— PfiSla na stanici pozdë a vidëla,
the bus disappearing in the distance.
jak autobus mi^ ν dâlce.
­55 ­
45.
PftE HLE D NE PRAVIDE LNYCH SLOVES, UVEDENYCH
V KURSU „ANGLIÙriNA PRO Z A O Â T E C N Î K Y "
be
was/were
been
­b^
become
became
become
— stât se
begin
began
begun
— zaCit
blow
blew
blown
— vâl, foukat
break
broke
broken
— lâmat, rozbijet, brzdit
bring
brought
brought
— pfinést
bmld
built
built
— stavët
burn
burnt
burnt
­ hofet
buy
bought
bought
— koupit
catch
caught
caught
­ chytit
choose
chose
chosen
— vybirat
come
came
come
­ pfijit
cost
cost
cost
— stât (о penëzich)
cut
cut
cut
— krâjet, fezal
dig
dug
dug
— kopat
do
did
done
­ dëlat
draw
drew
drawn
— kresUt, tâhnout
dream
' dreamt
dreamt
­ suit
drink
drank
drunk
­pit
drive
drove
driven
— fidit auto
eat
ate
eaten
— jist
faU
feU
fallen .
— padat
feed
fed
fed
— krmit, ïivil
feel
felt
felt
­ citit (se)
Gnd
found
found
— najit
fly
flew
flown
­ létal
forbid
forbade
forbidden
­ zakâzat
forget
forgot
forgotten
— zapomenout
freeze
froze
frozen
— mrznout
get
got
got
— dostâvat
give
gave
given
— dâvat
­56­
go
went
gone
-jit
grind
ground
grotmd
— mlit
grow
grew
grown
— rust, dëlat se
hang
hung/hanged
hung/hanged
— viset
have
had
had
— mit
hear
heard
heard
— slj^et
hide
hid
hidden
— schovat
hit
hit
hit
— udefit, tlouci
hurt
hurt
hurt
— ranit, bolet
keep
kept
kept
— nechat
know
knew
known
— vëdët, znât
lay
laid
laid
— poloüt
leap
leapt
leapt
— skâkat, pf eskakovat
learn
learnt
learnt
— uCit se
leave
left
left
— odejit, odjet
lend
lent
lent
— pûjCit
he
lay
lain
— leiet
lose
lost
lost
— ztratit
make
made
made
— vyrâbêt, dëbt
mean
meant
meant
— minit, znamenat
meet
met
met
— potkal
overtake
overtook
overtaken
— dohnat, pfedjet
pay
paid
paid
— platit
put
put
put
— klâst, dâvat
read
read > [red]
read > [red]
— Cist
ring
rang
rung
— zvonil
rise
rose
rosen
— zvedat se, vslâvat,
vychâzel (slimce)
run
ran
run
-bêiet
say
said
said
— Hci
see
saw
seen
-vidët
seU
sold
sold
— prodâvat
send
sent
sent
— posQat
set
set
set
— umistit, nafidit
(hodiny), zajit (slimce)
-57-
shear
sheared
shorn
­ stfihat
shine
shone
shone
­ svitit
show
showed
shown
— ukazoval
shut
shut
shut
— zavfit
sing
sang
sung
— zpivat
sit
sat
sat
— sedêt
sleep
slept
slept
— spat
smell
smelt
smelt
— vonët, pâchnout
sow
sowed
sown
­ sit
speak
spoke
spoken
— mluvil
spend
spent
spent
— trâvit, utrâcet
stand
stood
stood
­ stât
steal
stole
stolen
­ krâst
strike
struck
struck
— (о hodinâch) bit,
dëlat dojem
swear
swore
sworn
— pf isahat, klit
swim
swam
swum
— plavat
take
took
taken
­brât
teach
taught
taught
­ uCit
teU
told
told
— fici, mluvit
think
thought
thought
— myslet
throw
threw
thrown
­ hâzet
imderstand
understood
tmderstood
— rozumët
wake
woke
woken
­ budit
wear
wore
worn
— nositnasobë
withdraw
withdrew
withdrawn
— vybral (penize)
vycouvat
write
wrote
written
­58 ­
— psât
OBSAH
1. Neural^ Clen
2
2. UrCit^ Clen
3
3. Zâjmeno osobni
4
4. Podstatné jméno
6
5. Pfidavné jméno
11
6. Pfislovce
14
7. Samostatné zâjmeno pfivlastnovaci
17
8. 2Lâjmeno ukazovad
17
9. Zâjmeno tâzaci
17
10. Zâjmeno vztainé
20
И. 2^jmeao neurCité
23
12. Otâzka
26
13. Zâpor
28
14. Rozkazovaci zpûsob
28
15. Pofâdek slov ve vëtë
28
16. „Many" a „much"
30
17. „Few" a „htUe"
30
18. Ùslovky
31
19. Cas pfitomn^ prosty
33
20. Sloveso „to be" ­ b ^ ­ ν Case pfitomném prostém
35
21. Sloveso „to have" — mit — ν Case pfitomném prostém
36
22. Sloveso „to do" ­ dëlat ­ ν Case pfitomném prostém
36
23. „To do" jako pbov^znamové a pomocné sloveso
37
24. Cas minul^ prost^
37
25. Souslednost Casû
40
26. Cas pfedpîitomn^
41
27. Nepravidelnâ slovesa
42
28. Zpûsobovâ slovesa
43
29. Cas pfedminul^
43
30. Podminkové vëty
44
­59 ­
31. Тфп^ rod
44
32. Prûbëhové Casy
46
33. Podstatné jméno slovesné
49
34. Budouci Casy
50
35. Konstrukce s participiem pfitomn^
51
36. Spojka „that"
53
37. „Too"
53
38. „Own"
53
39. Uiiti pfislovci „akeady" a „yet"
54
40. UÜti spojek „when" a „if*
54
41. „How" ve zvolacich vëtâch
54
42. Dva v^znamy „another"
55
43. Pfedloiky
55
44. „Late" a „too late"
55
45. Pf ehled v^ech nepravideln^ch sloves, uveden^ch
V kursu ,^ngliCtina pro zaCâteCniky"
56
-60 -