SCREENINGOVÉ PROGRAMY

rakovina
Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., Prof. MUDr. Jan
Žaloudík, CSc.
screeningových kolonoskopických pracoviš, odlišení kódu
screeningové kolonoskopie a datový audit. Vhodné je
oznámení sítě screeningových pracoviš i výsledků na veřejných webových stránkách.
SCREENINGOVÉ
PROGRAMY
INFORMAČNÍ NÁSTROJE
PODPORUJÍCÍ ONKOPREVENCI
jsou její nepochybnou součástí a jedním z kritérií jejího fungování. Lze je rozdělit na
nástroje pro informování laické veřejnosti
nástroje pro odborné rozhodování, zpětnovazebnou
korekci a řízenou preventivní péči.
Preferovat je třeba soustavnost, srozumitelnost a dostup-
Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.,
předseda České onkologické
společnosti ČLS JEP
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,
vědecký sekretář České onkologické
společnosti ČLS JEP
SCREENING RAKOVINY PRSU
Funguje třetí rok, je plně legislativně i organizačně zajištěn.
Jsou stanovena jasná akreditační kritéria pro provádění
screeningu a je akreditováno přes padesát mamodiagnostických pracoviš. Ročně probíhají audity výsledků i návštěvy komise mamodiagnostiků na těch pracovištích, která
mají nedostatky v auditu. Ročně je ve screeningu vyšetřeno asi 250 000 žen, zachyceno je v něm ročně přes
1000 asymptomatických časných a plně vyléčitelných případů. Cílová populace činí 1,6 milionu žen ve věku 45-69
let. Zatím prošlo screeningem jen asi 30% žen, existují
značné mezikrajské rozdíly (17-46%). Účast žen ve
screeningu je třeba alespoň zdvojnásobit. Údaje o screeningu jsou veřejnosti dostupné na www.mamo.cz.
Navrhovaným řešením pro současnost je jednoznačně vyčlenění prostředků do preventivního fondu
bez limitace či paušalizace plateb. Kontrola nečiní problém,
protože existuje jednotný a transparentní sběr dat na všech
akreditovaných pracovištích a je jasně odlišen kód pro
screeningovou mamografii. Programu by pomohly adresné
písemné výzvy ženám k vyšetření nebo alespoň vět-ší popularizace screeningu v materiálech pojišoven. Způsob vedení mamárního screeningu v ČR je dobrý, modelový
a prezentovaný jako úspěch onkoprevence v ČR i v zahraničí.
ČASNÝ ZÁCHYT RAKOVINY
HRDLA DĚLOŽNÍHO
Dosud nejde v ČR o organizovaný screening. Chybějí akreditační kritéria pro odběrová (gynekologická) i hodnotící
(cytologická, laboratorní) pracoviště, neexistuje jednotný
systém sběru dat a není odlišen kód screeningového
vyšetření. Tzv. preventivní gynekologické vyšetření je naší
legislativou nastaveno na roční intervaly, což je ve srovnání
se státy, které vykazují daleko lepší výsledky, příliš časté.
14
Pokud bychom přijali mezi gynekology i cytopatology
třeba holandský model, znamenalo by to screeningové
vyšetření jednou za tři roky, ovšem i posílení kvality laboratorních vyšetření a datový audit. Věkový interval cílové
skupiny žen je zde širší, pravděpodobnost záchytu nádoru
je asi pětinový ve srovnání s rakovinou prsu. Proporce časných stadií se u nás totiž zatím nijak nemění, incidence
i mortalita jsou stále ve srovnání s referenčními státy západní Evropy vysoké.
Navrhovaným řešením pro současnost je jednoznačně odlišení screeningového kódu, upřesnění
pravidel, zefektivnění celého systému vyšetřování a hlavně
datový audit. Vhodné je oznámení sítě screeningových
pracoviš i výsledků na veřejných webových stránkách.
ČASNÝ ZÁCHYT RAKOVINY
TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU
Dosud v ČR nejde o organizovaný screening. Chybí akreditační kritéria a pravidla pro gastroenterologická pracoviště, do nichž již bylo v minulosti investováno vybavením
kolonoskopy. Chybí odlišení kódu screenigové kolonoskopie, tedy takové, která je prováděna u jedinců s nálezem ve stolici, a již mikroskopicky testem na okultní krvácení nebo makroskopicky, případně na základě dědičných
či věkových rizik. Chybí jakýkoli datový audit. Proporce časných stadií kolorektálního karcinomu se nemění, mortalita
neklesá.
Navrhovaným řešením pro současnost je vytvoření pravidel kolorektálního screeningu, akreditace
nost onkopreventivních informací na rozdíl od kampaňovitých, obskurních a subjektivních sdělení. Obskurními
jsou míněny především epizodické mediální výkřiky vytrhávající informace z kontextu, vycházející s neověřených
a účelově zaměřených údajů, jak se objevují nezřídka
i v zahraničí, nebo zprostředkovaných informací bez uvedení zdrojů. Vznikal-li dříve prostor pro tuto defektní informační činnost z důvodu absence našich vlastních spolehlivých zdrojů a také citace se opíraly hlavně o analýzy
poměrů v zahraničí, pokročili jsme v posledních letech ve
zpracování vlastních informačních zdrojů do té míry, že
můžeme nabízet informace relevantní a vlastní.
XXX