Buček A., Maděra P., Packová P.

Rozhovor: Marek Košut

I ve spolcích člověk potkává pořád ty stejné tváře. Občanská angažovanost viditelně klesá. Na druhou stranu se ani není čemu divit. A ne z často uváděného důvodu, že by se i zapojovali, ale že nemo...

Antropogenní změny vegetace nad horní hranicí lesa v

s chemismem podobným přirozenému podloží. Schopnost regenerace arkto-alpínské tundry je v extrémních podmínkách omezena a návrat do přirozeného stavu je zdlouhavý. Přesto považujeme regeneraci po o...

Kam se ubírá česká krajina?

Typickým příkladem jsou drobné erozní zářezy vodních toků v jinak intenzivně využívané pahorkatině středních Čech. Přírodní a přírodě blízká společenstva se v nich vytvořila jak v úzké zamokřené ni...

Vybrané kapitoly z biogeografie

plodné potomky. Nové druhy většinou vznikají tak, že dojde k rozdělení populací původního druhu. Z těchto populací mohou vzniknout poddruhy a z nich následně nové druhy. Tento proces se nazývá spec...

Člověk musí nejdřív skočit, Naďa JOHANISOVÁ

ve sborníku NP Šumava Silva Gabreta a některé projekty a studie jsou již postupně realizovány. Území VÚ Boletice představuje v národním i mezinárodním měřítku zcela výjimečný komplex přírodních sta...

filippovová j. - Portál ÚSES - Územní systém ekologické stability

terestrické fytocenózy, doplňované juvenilními i vzrostlými dřevinami, např. Salix alba (vrba bílá), Salix fragilis (vrba křehká), Populus alba (topol bílý), apod. Pokračoval zde vývoj geobiocenózy...

Časopis Meteorologické zprávy - Český hydrometeorologický ústav

Fenologická pozorování a údaje, které jsou prezentovány a zpracovány v této studii byly pozorovány ve střední Evropě, v jižní části České republiky v období 1951–2012. Sledovaná plocha se nachází v...

PASOHLÁVKY

27 - isbn 978-80-89281-84-8 společenstva rostlin antropogenních

madera 2