OSTROŽSKO katalog turistických zajímavostí

OSTROŽSKO
katalog turistických zajímavostí
1
Sám Bůh tu rozvěšuje svoji oblohu
obláčky v kraji kolem Buchlova
Přicházím polní cestou do Ostrohu
a tolik bych chtěl umět malovat...
Asi bychom stěží našli výstižnější a poetičtější slova než právě verše básníka Miroslava Kapinuse, jimiž bychom mohli uvést pozvánku
do Uherského Ostrohu, městečka na břehu řeky Moravy, a jeho okolí.
Umět malovat zatouží asi každý, kdo se jednou projde kolem ostrožského splavu a zamíří podél břehů řeky, jednou rozmarné a proteplené
sluncem, jindy melancholické s nostalgickými rysy, připomínající doby, kdy střechy chalup ještě kryly došky a nejčastějším dopravním prostředkem na vesnici byl kravský nebo koňský potah.
Čas se však ani zde nezastavil, a tak už se dnes nemusíme kodrcat na selském voze anebo v lepším případě voze poštovním, abychom
se dostali tam, „kde réva zraje a kde se zpívá“, jak pojmenoval tento kraj kněz a spisovatel ze Vnorov František Zýbal, ale můžeme zvolit
mnohem pohodlnější dopravní prostředek – bicykl, automobil, vlak, ba dnes již i loď.
A proč vás zveme právě sem k nám?
Jistě by nám na to dovedli odpovědět malíři, kteří podobu krajiny, sídel i lidí vymalovali do svých pláten – Joža Uprka (1861–1940), rodák
z blízkého Kněždubu, a František Bezděk (1906–1983) z Uherského Ostrohu, jimž se lidový kroj stal celoživotní inspirací. Ale odpověď bychom našli i v ateliéru současného malíře tohoto kraje Zdeňka Hudečka z Uherského Ostrohu, jehož výjevy ze zvykoslovných událostí, hodů,
jízdy králů, ale také z vinohradů a z prostředí vinných búd a sklepů, jsou pozvánkou nejvábivější. Z literárních tvůrců, kteří tento kraj oslavili
ve svých dílech, můžeme jmenovat Františka Kožíka, sběratelku Alenu Bartošíkovou nebo humoristu Zdeňka Galušku.
Ostrožský zámek stojí u silnice
Vzali tam synka v cizí krajiny
Teď už ho děvče neuvidíš více
Bůh sečetl už jeho hodiny
Milovníky historie však možná více přitáhnou sídla šlechty, lichtenštejnský zámek v Uherském Ostrohu, majestátně rozložený na břehu řeky,
či sídlo Chorinských ve Veselí nad Moravou, obklopené rozlehlým parkem a s pomníky připomínajícími dávné válečné události a hrdinství
těch, kteří bránili své domovy. Ani obránci tvrze v Hluku se nevzdali krutému nepříteli a postavili pevnou hráz hordám Bočkajovců. Dodnes zdi
tvrze vypravují příběh, zaznamenaný spisovatelem Františkem Kožíkem, jehož tatínek pocházel právě z tohoto městečka.
Hladina řeky vždycky městu sluší
Sluší i Uherskému Ostrohu
Země tu otevírá svoji duši
a potají upíjí oblohu
Jak daleko je od hladiny řeky k nebi? Jenom kousíček. Nejpatrnější je to, když vyšlápneme až na střechu tohoto kraje, ke kapli svatého Antonínka. Hlavně dívkám a ženám, které touží po hodném manželovi, lze takovou vycházku doporučit, vždyť ty z okolí sem o poutích vystupují
s modlitbou na rtech již po staletí, neboť sv. Antonín Paduánský, patron milujících a manželského štěstí, má dobré srdce a žádnou prosbu
nenechá nevyslyšenou.
Pak už jen stačí zastavit se v některé z blatnických búd a nechat si nalít pohárek proslulého Blatnického Roháče. Jeden, druhý, další...
Ale opatrně, aby se nepletl jazyk a mohli byste s básníkem „dozpívat“ jeho verše:
Slyšíš jak řeka v Ostrohu si zpívá
a tiše povídá si u splavu
Dozrálý měsíc naklání se k nivám
a ke květům za tichú Moravú...
Tož pojďte dál a zakrojte si čerstvého chleba se solí; tak od dob knížete Svatopluka vítáme u nás hosty. A právě jen pro vás necháme do kroje
obléci tu nejpěknější dívku. Bude vás provázet naším krajem a zavede vás na ta nejpěknější a nejzajímavější místa. A co když vás rozbolí nohy
z chůze a oči z té nádhery?
Až řeka pod mostem se osvobodí
a na hladinu padne hvězdný třpyt
pak budem v pivovaru blízko vody
na zdraví světa dobré pití pít
Vítejte na Ostrožsku!
OBSAH
Voda živá – pramen léčivé síly a osvěžení ............................................................. 3
Otevřená náruč přírody – ráz krajiny, kopců a údolí ............................................... 4
Cestami na kole i pěšky ........................................................................................ 7
Za památkami lidového stavitelství ........................................................................ 8
Šikovné ruce mistrů řemesel ............................................................................... 11
Chutě a vůně Ostrožska ....................................................................................... 12
Víno – elixír mládí a života ................................................................................... 14
Dech historie....................................................................................................... 16
Tiché zastavení poutníků ..................................................................................... 18
Pestrost krojů Ostrožska ...................................................................................... 20
Rozmanitost a podmanivost regionu – doporučené turistické okruhy .................... 22
Plavba na Baťově kanále ...................................................................................... 24
Z ostrožského Dolňácka jen kousek na Horňácko ................................................. 27
Trenčianske Teplice – miesto na potulky prírodou................................................. 30
Mapa Ostrožska a okolí ....................................................................................... 32
1
www.ostrozsko.cz
Voda živá – pramen léčivé síly a osvěžení
Osvěžení k nezaplacení najdete v našich studánkách, u léčivých pramenů i v jezerech. Díky přírodním podmínkám (podloží je tvořeno flyšem, umožňuje rychlý průsak srážek, ale na druhou stranu
podzemní voda nemá dostatek příležitostí vyvěrat) se v našem regionu studánek a léčivých pramenů nenachází mnoho. O to víc si jich ale ceníme a věříme, že i pro vás budou lákadlem a příjemným
osvěžením při putování Ostrožskem.
Studánka na sv. Antonínku nedaleko kaple sv. Antonínka. Váže se k ní několik pověstí o zázračném
uzdravení. Pověst hovoří o vystavění kaple na místě pramene, jehož prostřednictvím se uzdravil
knížecí syn. Pramen objevili podle dochovaných dokumentů dělníci hledající vodu k hašení vápna.
Modlitbami ke sv. Antonínu v kombinaci s pitím vody z pramene či omývání nemocných částí těla
zde, podle dochovaných svědectví, dochází k zázračnému uzdravení mnoha nemocných poutníků.
Studánka pod sv. Antonínkem směrem na Ostožskou Lhotu. Pramen má stejné složení jako studánka
na Sv. Antonínku. Tel.: +420 518 331 424, +420 732 659 439, http://farnostblatnice.sweb.cz
Další studánku naleznete v lese Hluboček, (v tzv. Hluckém háji). Jmenuje se studánka U Buku.
Pečuje o ni turistický spolek z Míkovic a nachází se na červené turistické trase.
Tovaryšské studánky patří mezi tajemné. Jsou opředeny špetkou tajemství a nachází se v blízkosti
zaniklé obce Smíchova na pomezi obcí Ostrožská Lhota, Blatnice a Hluk. Studánky jsou přirozené,
neudržované.
O léčivých pramenech, jejichž účinnost je dochována v lidových pověstech a prokázána vědecky, se můžete přesvědčit v sirnatých lázních v Ostrožské Nové Vsi. V roce 1903 prokázal místní rodák ThDr. František Botek léčivý účinek pramenů sirné vody vyvěrajících
v bažině nedaleko obce. Z původních malých obecních lázní byly vybudovány do dnešní podoby. Hlavní léčebnou procedurou jsou sirné koupele. Pomáhají především v léčbě kloubů, páteře a kožních chorob, jako je lupénka. Zajímavostí lázní je již tradiční
zahájení hlavní lázeňské sezony s názvem „Lázeňské zpívání“. Tuto kulturní akci
pořádá mužský pěvecký sbor Krasavci a Sirnaté lázně O. N. Ves. Akce se účastní
krojovaní zpěváci pěveckých sborů ze Slovácka, nechybí ani cimbálová muzika.
Tel.: +420 572 437 200, www.laznenovaves.cz
Štěrková jezera v Ostrožské Nové Vsi nabízí pozvánku milovníkům koupání v přírodních
jezerech. Při letní návštěvě našeho regionu nesmíte tato jezera minout. Čistotou vody se mohou bez nadsázky srovnat s mořem. Voda je neustále čistá a kvalitní díky štěrkovému podkladu, který funguje jako přírodní filtr. Pro děti je vhodné přírodní koupaliště s vodními atrakcemi
a půjčovnou loděk. Odpočinkové plochy jsou travnaté, kamenité, nechybí ani písčitá pláž. Místo je ideální pro rekreace i rybaření (hostovací povolenky koupíte v pohostinství HAMI BAR)
Tel.: +420 608 833 341
U štěrkových jezer má zázemí i kanoistický oddíl www.onv-canoe.cz a dračí lodě Dragon boat
www.onv-reznici.cz. Nevídanou podívanou, kde se mezi sebou utkají posádky dračích lodí,
můžete na vlastní oči vidět na přelomu července a srpna.
Možnost rybaření v Ostrožské Nové Vsi nabízí i soukromý rybník Gramanec. Hostovací povolenky rybáři zakoupí na čerpací stanici Shell v Uherském Ostrohu.
Vodní nádrž v Blatničce je dalším vodním prvkem v našem regionu. Zájemci mohou navštívit
tradiční výlov přehrady Blatnička, který je spojen s prodejem živých ryb a rybích specialit.
Slavnostní výlov ryb z přehrady je v měsíci říjnu. Rybářství Minařík. Tel.: +420 518 331 200,
+420 737 269 358, e-mail: [email protected]
Vodní nádrž Díly (tzv. hlucká přehrada Býčina) nabízí podobnou možnost. Sice se zde
nedělá výlov rybníku, ale místní rybářské a myslivecké sdružení tu pořádá noc s rybími
specialitami.
Kapitální úlovky ryb přivádí v posledních letech k břehům Moravy stále více rybářů. Můžete
zajít k slepým ramenům řeky Moravy mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou.
Nemálo turistů zná náš region v souvislosti se splavným Baťovým kanálem, který nabízí
krásu vodních toků a jejich okolí přímo z paluby výletních lodí, člunů a hausbótů.
Informační centrum Baťova kanálu, tel.: +420 518 325 330, www.batacanal.cz
a CA Baťův kanál, s.r.o., tel.: +420 603 579 456, www.batakanal.cz
odní
ve sp či
a
k
v
í
á
d
e-rub
košilc
3
www.ostrozsko.cz
Otevřená náruč přírody – ráz krajiny, kopců a údolí
Základním pilířem jedinečného přírodního bohatství Ostrožska je velkorysá úrodnost tohoto
kraje. Již od nepaměti se zde dařilo vinné révě a dalším zemědělským plodinám. Úrodnost
kraje vystihuje zdomácnělé pořekadlo „čím hlúpější sedlák, tím věčí erteple“. Samozřejmě,
že pořekadlo nehaní inteligenci místních lidí, nýbrž vyzvedává opravdu úžasnou úrodnost
půdy. Ale přírodou Ostrožska nejsou jen vinice a políčka. Částí Ostrožska protéká řeka Morava. Na řeku vinoucí se loukami a lužními lesy navazují revitalizované vodní cesty Baťova
kanálu, který tomuto půvabnému koutu Slovácka dodává jeho nezaměnitelný ráz. Zajímavými
vodními plochami jsou i Ostrožská jezera, která vznikla zatopením štěrkopískových lomů.
Za unikátními krásami přírodních parků a rezervací se nemusíte vydávat do vzdálených
koutů světa. Jsou u nás na Ostrožsku, stačí si jen vybrat. Pokud dáváte přednost rozkvetlým voňavým loukám, navštivte tyto památky:
PP Babí hora (Hluk) – tvoří stepní louky a pastviny ležící asi 100 m jihozápadně od vrcholu
Babí hory. Cílem ochrany tohoto území je zachování zbytku jedinečných stepních společenstev tzv. pannonského termofytika s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných i živočišných druhů.
PR Kobylí hlava (Hluk) – tvoří ji zbytky teplomilných luk na jihovýchodním svahu vrchu Kobylí hlava v Hlucké pahorkatině. Nejvhodnější období k návštěvě je duben, kdy kvetou koniklece
a hlaváčky jarní. Lokalita patří k posledním zbytkům původních stepních pastvin a luk, které
se v minulosti rozkládaly na rozsáhlém území masivu Kobylí hlavy a Jasenové.
www.ostrozsko.cz
PP Nadávky (Boršice u Blatnice) – pro Nadávky jsou typické louky a bývalé pastviny s teplomilnou
flórou a faunou. Na jednom z mála míst v Hlucké pahorkatině se zachoval ohrožený druh motýla
žluťáska barvoměnného.
Milejovské louky (Blatnička) – na místě kdysi 200 ha lokality stepní louky s kavylem, kterému
se říkalo Milejovo nebo Čertovo péří, zde nyní nalezneme jen 20 ha luk s hlaváčkem jarním, kosatcem trávolistým, kosatcem různobarevným.
Vzácný klid, ticho a příjemný chládek v parném horku vám zaručeně poskytnou naše lesy. Opět
vás nezklame ani druhové složení rostlin a živočichů.
PP Kolébky (Uherský Ostroh) – lužní les s přechodovými společenstvy mezi měkkým a tvrdým luhem a soustavou slepých ramen a tůní. Stromové patro tvoří přechodová společenstva s převahou
jasanu úzkolistého, olše lepkavé, topolu černého a topolu bílého, přimísen je dub letní, javor babyka,
lípa srdčitá. Nepůvodní druhy dřevin zde představují dub červený a ořešák černý.
PP Jasenová (Blatnička) – zde můžete obdivovat háj, o kterém je první zmínka r. 1592, přestože
tento les o výměře 31 ha zde byl již před tímto datem.
Mírné kopečky místní krajiny napovídají, že zajímavost na vás čeká i v podobě geologických
památek. Všechny jsou bez problémů kdykoliv přístupné.
PP Okluky (Hluk) – zde naleznete přirozený výchoz v levém nárazovém břehu potoka Okluky.
Jedná se o jediný povrchový výchoz púchovských slínů v rámci magurského flyše v České
republice. Nedaleko přírodní památky prochází značená vinařská cyklostezka na Husí hoře.
PP Pod Husí horou (Hluk) – jedná se o umělý zářez silnice s geologickým odkryvem. Cenný je pro jediný povrchový výchoz hluckých vrstev – nejstarších sedimentů bělokarpatské
jednotky. Svah je osázen ovocnými stromy, převážně švestkami a vinnou révou, ta je
v Husí hoře v trati svatého Antonína Paduánského nejstarší vinicí v Hluku.
PP Střečkův kopec u sv. Antonínka (Blatnice pod Sv. Antonínkem) – významná geologická lokalita, jedná se o jámový lůmek sloužící v minulosti k příležitostné těžbě kameniva.
Jde o jeho jediný známý odkryv a současně i typovou lokalitu, která má značný význam
pro korelace v rámci flyšového pásma východních Alp a západních Karpat.
Borky (Blatnička) – ojedinělá přírodní památka, kde stále probíhá výzkum o vývoji naší
planety. Zdejšími nálezy sahají až do doby před 53 miliony let. Naleziště fosílií mořských
živočichů.
Přítomnost prvku vody v podobě řeky Moravy a Ostrožských jezer vnáší do regionu náboj a hravost. Ve svém dosahu vytváří ideální podmínky pro přirozeně
se vyskytující vodní a mokřadní společenstva rostlin a živočichů.
PP Lázeňský mokřad (Ostrožská Nová Ves) – typické jsou zde vlhké slatinné
louky v nivě řeky Moravy v bezprostřední blízkosti sirnatých lázní. V lokalitě
bylo zjištěno téměř sto druhů vyšších rostlin.
Slepá ramena řeky Moravy mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad
Moravou – při pohledu na mapu spatříte řadu starých ramen Moravy, která
byla odříznuta od hlavního toku Moravy při její regulaci a dosud zůstala oázou
relativně přírodního prostředí, nabízející vhodné stanoviště pro řadu druhů organismů, které
jsou vázány na vodní prostředí.
Na většině ramen se můžeme setkat s nechtěnými výtvory bobra evropského – chráněného
kriticky ohroženého živočicha. K většině ramen (chráněných zákonem o ochraně přírody jako
významné krajinné prvky a biocentra územního systému ekologické stability) vedou pěší stezky,
u některých jsou i naučné tabule, například o bobrovi evropském.
Ostrožská jezera – vznikla zatopením štěrkopískových lomů a jsou významná i z hlediska ochrany
přírody. Jsou důležitým hnízdištěm a tahovou zastávkou vodních a mokřadních ptáků, jako je kormorán velký, husa velká, potápka roháč nebo moudivláček lužní. Jezera se využívají i pro koupání.
Vyhovíme i milovníkům zámeckých parků. Ve Veselí nad Moravou naleznete rozsáhlý zámecký park
v anglickém i francouzském stylu z počátku minulého století. Park se vyznačoval množstvím cizích
rostlin, letohrádků, bludišť, zvířecích klecí a dlouhou alejí sahající až na hranice tehdejšího panství.
Z té doby se v parkovém porostu zachovala řada dřevin. Počátek našeho století se projevil v sortimentu parku, obohaceném především o exotické druhy sadové formy našich domácích dřevin.
Pro náročnější turisty máme lákavou nabídku Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty,
které pořádá exkurze do chráněných území CHKO Bílé Karpaty, kde je nejzachovalejší příroda chráněna
ve 12 přírodních rezervacích a přírodních památkách, z nichž 3 leží mimo CHKO. Na území CHKO jich
má 6 národní význam! Tel.: +420 518 322 545, +420 518 324 792, e-mail: [email protected],
www.bilekarpaty.cz/vis
ná
učesa dničce
a
k
v
í
d
po
, ve s
u
k
í
l
do le ysokých tech
a ve v kových bo
holén
5
www.ostrozsko.cz
Cestami na kole i pěšky
Sedněte na kolo a vydejte se s námi po cyklostezkách krajem prolínajícím se folklorem, tradicí i historií do vinných sklepů v Blatnici, k Baťově kanálu ve Veselí nad Moravou, k léčivým
pramenům do Ostrožské Nové Vsi… nebo se jen tak kochejte nádhernými výhledy do kraje.
Vybrali jsme pro vás cykloturistické okruhy, které vás provedou nejhezčími místy Ostrožska.
Tak šlápněte do pedálu.
• CYKLOTURISTIKA
Kolem Ostrožska
délka trasy: 44 km, převýšení: 169 m, obtížnost: středně náročná trasa
Ostrožská Nová Ves (47, Včelí naučná stezka) – Uherský Ostroh (47, Včelí naučná stezka) – Veselí nad Moravou (47) – Blatnice pod Svatým Antonínkem (cyklotrasa) – Blatnička
(Strážnická vinařská stezka) – Boršice u Blatnice (Strážnická vinařská stezka) – Hluk (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Ostrožská Lhota (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Ostrožská Nová Ves
Podél štěrkových jezer, Baťova kanálu a vinohradů
délka trasy: 23 km, převýšení: 166 m, obtížnost: lehká trasa
Ostrožská Nová Ves (47, Včelí naučná stezka) – Uherský Ostroh (47, Včelí naučná stezka) – Veselí
nad Moravou (47) – Blatnice pod Svatým Antonínkem (cyklotrasa) – Ostrožská Lhota (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Ostrožská Nová Ves
Strážnická vinařská stezka
délka trasy: 101 km, převýšení: 150 m
– prochází všemi obcemi Ostrožska, v Uherském Ostrohu, Ostrožské Lhotě a Hluku se napojuje na
Uherskohradišťskou vinařskou stezku
Přes kopec sv. Antonínka
délka trasy: 27 km, převýšení: 142 m, obtížnost: lehká trasa
Hluk (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Boršice u Blatnice (Strážnická vinařská stezka)
– Blatnička (Strážnická vinařská stezka) – Blatnice pod Svatým Antonínkem (cyklotrasa)
– Ostrožská Lhota (Uherskohradišťská vinařská stezka) – Hluk
• PĚŠÍ TURISTIKA
Včelí naučná stezka
Délka trasy: 5 km
Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves
Vydáte-li se po Včelí naučné stezce z Uherského Ostrohu do parku sirnatých lázní v Ostrožské
Nové Vsi nebo opačně, najdete na tomto pětikilometrovém úseku 12 informačních tabulí.
Veselí nad Moravou – Horňácko – Slovensko
Přes Veselí nad Moravou vede modře značená turistická trasa – začíná ve Bzenci, pokračuje
částí Dolňácka na Horňácko, kde vás provede krásami Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty
až na jejich nejvyšší vrchol – Velkou Javořinu (970 m n.m.) a dále na Slovensko. Délka trasy
Veselí nad Moravou – Javořina: 36 km
ZAJÍMAVÁ MÍSTA:
Ostrožská Nová Ves – sirnaté lázně s parkem, štěrková jezera s přírodním koupalištěm
a kempem, rybolov, golfové hřiště, tenisové kurty či multifunkční sportovní hala, Vinotéka u svatého Vavřinca.
Uherský Ostroh – zámek, zámecká galerie, informační centrum Přízámčí, šicí dílna
Lidové tradice a řemesla, židovský hřbitov, vinotéka na zámku, kostel sv. Ondřeje
a historické náměstí. Městem vede Včelí naučná stezka a vodní cesta Baťův
kanál. Najdete zde i přístaviště a Půjčovnu lodiček Přízámčí, tel.: +420 572
503 960, e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz.
Veselí nad Moravou – přístav Baťova kanálu, zámek s parkem, městské
muzeum, Galerie Joži Uprky, koupaliště, hvězdárna, Turistické a informační centrum Veselska, Informační centrum Baťova kanálu, Vzdělávací
a informační středisko Bílé Karpaty, kostel sv. Andělů strážných s klášterem servitů, kostel sv.
Bartoloměje a historické náměstí, kostel Panny Marie s románsko-gotickými prvky, vodní elektrárna
– technická památka, židovský hřbitov a synagoga
Blatnice pod Sv. Antonínkem – muzeum s rozsáhlou sbírkou dobového bydlení a šicích strojů,
vinné sklepy v památkové zóně Stará hora, kopec sv. Antonína s kaplí sv. Antonína Paduánského
s nádherným výhledem do okolí, Střečkův kopec.
Blatnička – vinné sklepy s možností odborné degustace vín, vodní nádrž s každoročním výlovem
ryb v říjnu, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel, kde se šijí
kroje všech regionů, se stálou výstavou dobového oblečení. U obce socha poutníka a kaplička
u honu Zákapličí.
Boršice u Blatnice – okolní příroda Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, kde se střídají lesy, pole,
louky, studánky a potůčky. Mezi kulturní památky patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a boží muka.
Na okraji obce najdete minigolf a v centru dětské hřiště s mnoha zábavnými prvky.
Hluk – vodní tvrz, která slouží jako kulturní středisko a restaurace, muzeum na Tvrzi, památkové
domky na Rajčovně č. p. 283 a 284 s expozicí dokumentující místní lidové kroje a lidové bydlení,
nerezové koupaliště s atrakcemi pro děti, tenisové kurty, sportovní hala.
dívka dničkách
o
ve sp
Ostrožská Lhota – památky v podobě barokních soch, archeologická expozice, lidový domek Háječek s ukázkou dobového bydlení. Sportovní areál se sportovním sálem, tenisovými kurty s umělým
osvětlením, volejbalovým hřištěm, dvěma fotbalovými hřišti s travnatým povrchem.
7
www.ostrozsko.cz
Za památkami lidového stavitelství
Malovaná žudra, modré podrovnávky, muškáty v oknech a ve světnici hliněná podlaha, kachlová kamna, vysoko stlané postele, kroje, na zdi kříž a malované talíře… Tak se kdysi žilo
na Slovácku. Tato kouzelná, tradiční stavení můžete najít na Ostrožsku i dnes. Nejsou to
prachem zapadaná muzea, ale živá stavení, ve kterých se při různých příležitostech pečou
koláčky, vyšívá, beseduje a zpívá…
V obcích, kde se nepodařilo zachovat tradiční stavení, vznikla malá muzea, v nichž se skrývají
malé i velké poklady ze života lidí na Slovácku. Otevřete s námi dveře a vstupte…
Památkové domky na Rajčovně v Hluku. Rolnické domky č. p. 283 a 284 jsou názornou
ukázkou toho, jak se na vesnici žilo a bydlelo v dobách od 17. do poloviny 20. století. Starší ze dvou domků byl postaven kolem roku 1830. Je v něm zachovaná původní hliněná
podlaha a veškeré zařízení. Stůl, lavice, jediná postel, místnost doplňují kachlová kamna s klasickou chlebovou pecí a černou kuchyní. Vytápěla místnost, kde se spalo i jedlo.
K domku patří nářaďovna a malý dvoreček, za kterým šumí potůček. Mladší domek už má
dřevěné podlahy. V kuchyni je dominantním kusem zařízení kachlový sporák, na lavkách
je rozloženo dřevěné nářadí potřebné k pečení chleba. V malované jizbě je malé muzeum
krojů. Figuríny prezentují kroj všední i sváteční. V největší místnosti jsou nábytek a doplňky z velké části přeneseny z národopisně-historické sbírky Slovácká jizba. Místnosti vévodí
rohový stůl s dekorovanými lavicemi, kachlová kamna, malovaná postel, skříň. Rozlehlejší
dvorek je – jak to dříve bývalo – vyzdoben ornamenty charakteristickými pro region. Malba
je provedena podle vzoru nejstarších ukázek původního hluckého ornamentu a byla rekonstruována koncem 20. století. Správci domku jsou manželé Jelénkovi. Oba domky jsou po
předchozí dohodě přístupné veřejnosti po celý rok. Při slavnostnějších příležitostech, jako jsou
hody, Dolňácké slavnosti či fašank se v nich konají doprovodné programy s cimbálovou muzikou.
Tel.: +420 732 855 257, e-mail: [email protected], www.mestohluk.cz a www.dolnacko.cz
Lidový domek Háječek v Ostrožské Lhotě s výstavou tradičního vesnického bydlení se nachází
na trase cyklostezky do Hluku. Rekonstrukce domku byla spolufinancována Evropskou unií. V domku je možné prohlédnout si dobový nábytek a nářadí, které běžně sloužilo lidem v každodenním
životě. Tel.: +420 572 598 725
Muzeum v Blatnici pod Svatým Antonínkem se pyšní sbírkou šicích strojů. Zakladatelům muzea
se s pomocí místních občanů podařilo zachovat dobový nábytek, nádobí, kroje a spoustu dalších
předmětů, které přiblíží život našich předků.
Otevřeno: neděle od 15 do 17 hodin nebo kdykoliv po telefonické domluvě, tel.: +420 518 331
311, +420 731 918 900 Marie Perutková, +420 737 576 694 Zdislava Kuřinová
Šití krojů Blatnička – nedílnou součástí společnosti Tradice Slovácka, o. p. s., jsou výstavní prostory muzea lidových krojů. Zde se mohou návštěvníci podívat na právě probíhající výstavy, seznámit
se s kroji Slovácka v jednotlivých ročních obdobích. Výstavy jsou obměňovány a doplňovány ukázkami lidových řemesel. Po této prohlídce můžete nahlédnout do šicí
dílny a podívat se, jak se vyrábí kroje či dárkové předměty.
Tel.: +420 518 325 492, +420 736 726 142, e-mail: [email protected]
www.tradiceslovacka.cz
Městské muzeum Veselí nad Moravou, pobočka Masarykova muzea v Hodoníně, uchovává národopisné a historické památky a zajímavosti, mající vztah
k městu a okolí, a je zde i stálá expozice ztvárňující život na Slovácku.Otevřeno celoročně: po–pá 8.00–12.00 a 13.00–16.00, neděle (v době konání výstav
13.00–17.00). Tel., fax.: +420 518 322 412, [email protected],
www.masaryk.info
Muzeum na tvrzi v Hluku – Expozice je zaměřena na archeologické doklady
osídlení hluckého katastru. Mnohé návštěvníky zaujme i dokumentace místních krojů a lidových obyčejů, které jsou stále živé a oblíbené.
Tel.: +420 776 016 242 (Kamil Dufka), e-mail: muzeumhluk@seznam.
cz, www.muzeumhluk.cz
Archeologická expozice v Ostrožské Lhotě – Můžete si prohlédnout tři
výstavní sály. V přízemí je stálá expozice, která má návštěvníka provést dějinami obce. Jednotlivé vitríny jsou pak chronologicky řazené
cestou zpět do minulosti. Časová linka končí jeskyní, kde jsou fosilní
nálezy. V podkroví je nyní expozice s názvem V lesku bronzu.
Tel.: +420 776 648 809 (Martin Dufka).
Další muzea a lidová stavení dokumentující život z dob dávno
i nedávno minulých na Slovácku:
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti – stálá expozice „Slovácko“ zachycuje průběh zvykoslovného roku na Slovácku i krásu lidových
krojů. Ve dvou výstavních sálech se obměňují výstavy národopisné, historické,
archeologické i vlastivědné. Tel.: +420 572 551 370, www.slovackemuzeum.cz.
Otevřeno: denně 9.00– 12.00, 12.30–17.00 hod.
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Strážnice – bydlení a způsob života obyvatel, obytné, hospodářské, technické a drobné objekty, vinohradnické a vodní stavby. Zařízené interiéry, zahrady, vinohrad aj.
Tel.: +420 518 306 611, www.nulk.cz
Památky lidové architektury, Vlčnov – dům č. p. 57 je cenným dokladem slováckého stavení
s patrovou komorou. V usedlosti je vystaven úplný inventář vlčnovské jizby, síně, komory a černé
kuchyně. Dále můžete ve Vlčnově navštívit Muzeum pod kostelem, Muzeum výšivky a vlčnovského
kroje a ojedinělou dochovanou stavbu hospodářské komory.
Otevřeno na objednávku. Tel.: +420 572 675 130, www.ksk.vlcnov.cz
Památkový domek, Kunovice – byl postaven v první třetině 19. stol. a je malým muzeem života
na Slovácku. Do domu se vcházelo síní – pitvorem s černou kuchyní, jejíž stav je v domku zachován. Na pravé straně je situována jizba s kachlovými kamny s kopkou – pecí, kde spávaly děti
a dalším tradičním vybavením – svatým kútem. Na levé straně byla původně umístěna komora na
uskladnění potravin. Postupně byla využívána jako výminek – místnost pro staré rodiče, nebo „klestí“ pro novomanžele. Expozice zachycuje stav obydlí v Kunovicích do roku 1930.
Otevřeno na objednávku: Tel.: +420 572 548 418, +420 776 581 076, www.mestokunovice.cz
dívka dničkách
o
ve sp vcích
á
k
u
r
a
Muzeum lidových pálenic, Vlčnov – Muzeum mapuje podomáckou výrobu pálenek a jiných destilátů
ve vesnickém prostředí. K vidění je kolem tří desítek kompletních destilačních přístrojů a jejich částí,
velké množství dalších potřeb souvisejících s pálením, nádob, vinět a dokumentů a jiné zajímavosti.
Tel.: +420 572 675 130, e-mail: [email protected], www.slovackemuzeum.cz
9
www.ostrozsko.cz
Šikovné ruce mistrů řemesel
Jestliže chcete poznat šikovné ruce řemeslníků, pak musíte počítat s tím, že jsou to lidé, kteří jsou
dědici pravého bohatství po svých předcích. Jejich umění nepřichází samo, za vším je spousta práce, která je s postupujícím časem stále cennější a penězi se dá těžko vyvážit. Zajdete-li
do kterékoliv obce našeho regionu, najdete zde někoho, kdo vyrábí podle starých zvyků.
Kroje
Kroje patří k živým součástem dnešního života na Ostrožsku. Aby tomu tak bylo i nadále, vznikly
dvě obecně prospěšné společnosti, které se zabývají výrobou krojů tradičním způsobem. Na přání
zákazníka ušijí ženy jakýkoliv kroj od nás i ze zahraničí. Kolektiv zručných vyšívaček a švadlen
dokáže ušít kompletní kroj pro jednotlivce i velké kolektivy. V Blatničce v opravené budově staré
školy můžete navštívit dílnu Tradice Slovácka, o. p. s.. Můžete nahlédnout do šicí dílny a podívat
se, jak se vyrábí kroje či dárkové předměty. Tel.: +420 518 325 492, +420 736 726 142, e-mail:
[email protected], www.tradiceslovacka.cz
V budově Přízámčí v Uherském Ostrohu, která leží hned vedle zámku, najdete šicí dílnu
Lidové tradice a řemesla, o. p. s., která se specializuje na výrobu a zachování tradic
lidových krojů a jejich součástí, rukodělné techniky jako je tkaní látek, vyšívání
a podobně. Tel.: +420 572 503 697, +420 732 558 971,
e-mail: [email protected], www.lidove-kroje.cz
Paličkovaná krajka
Paličkovaná krajka vzniká křížením a prohazováním nití namotaných na malých
dřívkách – paličkách. Touto velmi starou technikou splétání nití se zabývají ženy
v Ostrožské Nové Vsi z ženského sboru Denica. Tel.: +420 731 716 156
Kukuřičné šustí
Než se z ní stanou sedící panenky, které vijí věnce, panáčci hrající na píšťalku
nebo ženy držící v náruči miminko, je to jen kukuřice na poli. Krásné postavičky z kukuřičného šústí vyrábí ve Veselí nad Moravou hned dvě šikovné
ženy – Ludmila Holková, tel.: +420 518 322 839 a Jana Gajdorusová,
tel.: +420 518 322 865.
Pletené předměty z orobince
Růžena Kozumplíková z Blatnice pod Svatým Antonínkem umí plést
předměty z orobince, což je rostlina podobná rákosu. Tradici k nám
přinesli legionáři z Ruska. Tuto specifickou práci provádí na různých
akcích – zůstává v našem regionu jedinou znalou tohoto řemesla.
Kraslice
V Blatnici pod Svatým Antonínkem je malérečka kraslic Marie Čiháková. Používá starou techniku malování – batikování, kdy se voskem
rozpuštěným nad plamenem špendlíkovou hlavičkou nanáší barva
na vajíčko. Blatnické kraslice se vyznačují červeno-černou barvou. Dům manželů Čihákových můžete navštívit, pokud se předem
domluvíte na tel.: +420 737 802 387, +420 605 464 636.
Výrobou netradičních – dírkových prolamovaných kraslic vyniká Jana Mikulcová
z Ostrožské Nové Vsi. Zastavte se v jejím domě v ulici Dědina 636. Tel.: +420 777 598 432,
www.moravskededictvi.cz/kraslice
Slaměné kraslice vyžadují přesnost a trpělivost. Polepováním kraslic slámou se zabývá Milena
Jurigová z Veselí nad Moravou, která je vyrábí. A nejen z vajec slepičích, ale také husích nebo
křepelčích. Tel.: +420 737 387 242
Řezbář
Martin Ospalík patří ke zručným řezbářům, kteří z kusu dřeva tvoří ojedinělá a nádherná díla. Je žákem mistra řezbáře Františka Gajdy, působí v jeho sdružení řezbářů GAUČ. Tel.: +420 518 323 845,
www.gauc.org
Cimbál
Cimbál se vyrábí z toho nejlepšího smrkového nebo javorového dřeva dováženého z lesů v Tatrách,
Beskydech nebo ze Šumavy. Jiří Galuška z Ostrožské Nové Vsi je jedním z posledních výrobců
cimbálů, paliček nebo strun na cimbály a klavíry. Tel.: +420 777 155 612
Kováři
S ohněm a kusem železa to umí umělecký kovář. Ve Veselí nad Moravou jsou to Jiří Skřivánek,
tel.:+420 777 949 930, a Pavel Vajdík, tel.: +420 777 551 418.
ch
í
ukávc
r
v
a
dívk dulce
a kor
11
www.ostrozsko.cz
Chutě a vůně Ostrožska
„Pokud neochutnáte místní speciality kraje, jako byste tam ani nebyli!“ O naší tradiční kuchyni to
platí trojnásob. Dobré jídlo je založené na prvotřídních, čerstvých surovinách a hlavně na tradičních, poctivých recepturách, které se v rodinách dědí jako rodinné zlato z generace na generaci.
Z chutí a vůní se vám zatočí hlava. Vdolečky, slivovice, medovina, výborné klobásy, uzené
maso… a také pohostinnost lidí – za těmito slovy se skrývá náš region Ostrožsko.
Chcete ochutnat tradiční kuchyni? Pak pro vás máme dobrou zprávu:
Památkové domky na Rajčovně, Hluk – v měsíci říjnu pořádají vaření starých a opomenutých jídel našich baběnek. V jídle poznáte, že bylo vařeno s láskou a citem, ne z povinnosti.
Každý rok se připravují jiná jídla, co bude v letošním ročníku, je zatím tajemství. Za tuto krásu
můžeme vděčit ženskému pěveckému sboru Klebetnice.
Tel.: +420 732 855 257, e-mail: [email protected], www.dolnacko.cz
Lidový domek Háječek, Ostrožská Lhota – každoročně v měsíci dubnu probíhá akce vonící
zabíjačkou a vínem. Můžete se těšit na zabíjačkové pochoutky – ovar, škvarky, jelita... Nechybí ani návod a praktická ukázka výroby pochoutek v podání chasy ze Lhoty.
Tel.: +420 572 598 725
Populární klobásková soutěž „O krála slováckéj klobásy“ probíhá v měsíci květnu ve Velké
nad Veličkou. Antonín Vrba, tel.: +420 608 813 592, e-mail: [email protected]
Tradiční slováckou kuchyni můžete ochutnat na řadě akcí, které se pořádají v průběhu celého
roku. Aktuální přehled najdete na www.ostrozsko.cz.
V minulých staletích záleželo na šikovnosti a předvídavosti hospodyně. Ta musela při zimní
zabíjačce pamatovat na uchování sádla a masa. Proto se často maso a klobásy udily. Tradici
uzení zachovávají i dnešní poctiví řezníci:
Klobásky z Řeznictví Antonína Valáška v Blatnici pod Sv. Antonínkem jsou známé v širokém okolí.
Každoročně patří mezi ty nejlepší v klobáskové soutěži „O krála slováckéj klobásy“. Domácí výrobna
nabízí vynikající saláty nebo škvarkovou pomazánku. Tel.: +420 518 331 331
Řeznictví U Kusáků v Ostrožské Nové Vsi najdete v centru obce na malém náměstí. Jejich klobásky znají široko daleko. Rodinné firmě položil základy otec, který opravil starou provozovnu,
poté se i dva synové vyučili řezníky a nyní se již celá rodina podílí na zpracování a prodeji masa.
Pro výrobu klobásek využívají starých receptur po předcích. Tel.: +420 572 598 331, www.ukusaku.cz
Řeznictví Katzer v Uherském Ostrohu nabízí jelítka, tlačenku a další dobroty z domácí zabíjačky.
Tel.: +420 572 591 546
Vdolečky, neboli svatební koláčky, se liší od dědiny k dědině. Někde používají hrozinky
a tvaroh, jinde upřednostňují makové, ořechové nebo s povidly (ty jsou nejlepší!).
Nefalšované svatební vdolečky s tvarohem a povidly dostanete u paní Kataríny Šimčíkové v Hluku. Ve svém repertoáru nabízí i knedlíky různých druhů.
Tel.: +420 572 581 291, e-mail: [email protected], www.knedle.cz
Marie Kupková v Hluku peče nejnadýchanější tradiční trubičky se šlehaným
sněhem. Tel.: +420 739 677 433
Rodinná cukrárna Budařovi v Ostrožské Lhotě začínala skromně ve svém rodinném domě výrobou dortů, zákusků a vdolečků. Vzorem jim byly opět babičky
a tradice se drží dodnes. Nyní je můžete navštívit v příjemném prostředí cukrárny v Ostrožské Lhotě. Tel.: +420 572 598 703, www.cukrarstvibudarovi.cz
Pekárna Antonín Bachan v Blatnici pod Sv. Antonínkem nabízí sladké i slané pečivo. Dostanete tu i pravé blatnické vdolečky!
Tel.: +420 518 331 495, +420 731 516 013,
e-mail: [email protected]
Pekařství, cukrářství Evžen Hrachovský v Ostrožské Nové Vsi nabízí
vánočky, mazance, dorty, koláčky dle přání. Tel.: +420 572 598 223
Dagmar Čechová ve Veselí nad Moravou peče voňavé marcipánové perníky a vizovické pečivo. Tel.: +420 518 323 710
Denně čerstvé, křupavé a voňavé pečivo můžete zakoupit v pekárně
OSPEK v Uherském Ostrohu. Tel.: +420 572 591 530,
e-mail: [email protected], www.ospek.cz
Ostrožsko má výhodu, že se tu dobře daří vinné révě i trnkám. Důkazem toho jsou pěstitelské pálenice v každé dědině. Kdo by chtěl okoštovat opravdové lihovarnické „špeky“, měl by zavítat!
Rodinná firma Žusy, Boršice u Blatnice – cílem firmy je budování tradičního
ovocného lihovaru, do jehož aktuálního sortimentu patří slivovice, hruškovice,
meruňkovice, pivní pálenka (už jste to někdy slyšeli?, tady ji můžete i ochutnat!), medový Žufánek, ořechovka, višňovka, medovina a legendami provázený absint. Tel.: +420 723 640 997,
e-mail: [email protected], www.zufanek.cz
K medovině patří i med, který vám dodá známý včelař František Nešpor z Ostrožské Nové Vsi.
Je iniciátorem pětikilometrové Včelí naučné stezky a autorem knihy o včelaření s názvem Včelí
království. Tel.: +420 723 777 668, e-mail: [email protected],
http://vcelarionv.webnode.cz/
Projekt na podporu tradiční gastronomie s názvem Chutě a vůně slovácké kuchyně pořádá
Region Slovácko v Uherském Hradišti. Kampaň je založena na myšlence podpořit slováckou
gastronomii, která pomalu upadá do zapomnění. Vybrané recepty jsou zveřejňovány na webu
a v regionálních médiích. Cílem sběru i celé kampaně bylo vydání publikace – slovácké kuchařky, jejíž náplní jsou tradiční slovácké recepty s uvedením lokality, ze které pochází, a fotografie
jídel. Tel.: +420 572 525 528,+420 572 525 526, www.slovacko.cz/chuteavune.
Další zajímavou publikací je kniha Jak se dříve žilo a co se jedlo v Hluku aneb Opomíjená jídla
a zvyky od paní Marie Lekešové z Hluku. V knize najdete nejen spousty tradičních receptů, ale
také jejich propojení se zvyky a obyčeji v této lokalitě. Tel.: +420 572 581 671,
www.mestohluk.cz
ch,
kávcí
u
r
v
v
dívka e a zadní
c
l
kordu orci
š
i
n
suk
13
www.ostrozsko.cz
Víno – elixír mládí a života
Vinařství má v našem regionu dlouholetou tradici. Počátky vinohradů v Blatnici na Ostrožsku
můžeme klást do 13. století, ale podle lidových pověstí se víno u nás pilo již na Svatoplukově
stolci (870–894)! Víno se od nás vozilo do Prahy i do Vídně. Jistě pro vás bude zajímavé,
že v Blatnici vlastnil vinohrad i učitel národů Jan Ámos Komenský. Přesto, že od těch dob
uplynulo spoustu let, v současné době je zde cítit mimořádný vztah lidí k vinicím a k výrobě
vína. Vinné sklepy jsou každoročně naplněny tímto lahodným a ozdravným nápojem. Nezapomenutelné chvíle strávené mudrcírováním, koštováním a hodnocením nového, zrajícího
vína dává zapomenout na celoroční námahu ve vinicích.
Z typicky zde pěstovaných odrůd Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Rulandské bílé
vzniklo cuvée Blatnický Roháč. Z červených odrůd je oblíbený například Modrý Portugal nebo Svatovavřinecké.
BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM je součástí strážnické vinařské podoblasti.
Rádi vás ve svých vinných sklepech uvítají tito vinaři:
Vinařství Vojtěch Cícha, +420 604 693 068, www.viniblat.cz
Vinařství Antonín Cícha, +420 731 564 763, +420 602 944 338, www.antonincicha.cz
Vinařství rodiny Cíchovy – Ing. Václav Cícha, +420 608 010 566, www.cicha.cz
Vinařství Polehňa, +420 518 331 414, +420 602 517 233, +420 608 879 098,
www.vinarstvipolehna.cz
Vinařství Michal Robek, +420 737 776 880, e-mail: [email protected]
Vinařství Dušan Soviš,, +420 518 331 415, +420 604 898 990, [email protected],
www.blatnicke-vinarstvi.cz, www.vinarstvisovis.cz
Vinařství Staňkovi, +420 604 205 827, e-mail: [email protected]
Vinařství Antonín Straka, +420 518 331 283, +420 605 548 580, www.viniblatstraka.com
Vinařství Stanislav Vyskočil,+420 518 331 356, +420 608 861 146, www.vino-vyskocil.cz
Mladé vinařství, +420 731 826 999, www.mladevinarstvi.cz
Vinařství Vyskočilovi, +420 518 331 356, +420 608 86 11 46, www.vinovyskocil.cz
Další vinařství v obci: Rodinné vinařství Ing. Vladimír Hanák, Vinařství Josef Hruška, Vinařství Kozumplík, Vinařství Josef Kuřina, Vinařství Jaroslav Křivák, Vinařství Ing. Vojtěch Masařík, Rodinné
vinařství Pavel Petratur, Vinařství František Vyskočil, Vinařství Ing. Josef Škopík, Vinařství Ing. Pavel
Bílek, VÍNO BLATEL a. s., Vinařství Milan Hanačík, Vinařství Antonín Hanák, Vinařství Václav Hanák,
Vinařství Pavel Hruška, Vinařství Ing. Josef Křápek a syn, Vinařství Ing. Zdeněk Petratur,
Vinařství Bronislav Ratajský, Vinařství Ing. Aleš Ratajský, Vinařství Smějsík, Vinařství Stanislav Valášek, Vinařství Josef Vavřík
V sousední obci BLATNIČCE naleznete také několik profesionálních vinařů:
VÍNO HRUŠKA, s. r. o.,+420 602 850 048, www.vinohruska.cz
Vinařství Michal Janás, +420 774 331 213, www.vinojanas.cz
Vinařství Antonín Mičulka, +420 608 782 228, www.sklepmiculka.unas.cz
Vinařství Minařík, +420 518 331 619, +420 777 331 619,
www.vino-minarik.ic.cz
Vinařská společnost, s. r. o., +420 518 331 530, +420 602 850 048,
www.vinspol.cz
Rodinné vinařství Marcela Minaříková, +420 518 331 200,
+420 602 788 962, e-mail: [email protected]
BORŠICE U BLATNICE
VÍNO ZLOMEK & VÁVRA, +420 603 843 500, +420 774 717 152,
www.vinozlomekvavra.cz
HLUK
Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, Vinařství Hluk,
Pod Husí Horou - prodej + ochutnávka. Tel.: +420 606 714 050,
e-mail: [email protected], www.arcibiskupskevino.cz
Nezůstáváme pozadu ani s kvalitními vinotékami, které nabízí nejen naše
vína, ale i vína z celého světa:
Vinotéka U sv. Vavřinca, Ostrožská Nová Ves, +420 572 598 195,
+420 731 507 231, e-mail: [email protected], www.karbula.cz
Vinotéka Údolí moravských vín na zámku, Uherský Ostroh,
+420 723 548 144, www.moravskededictvi.cz/regionalnivinoteka
Vinotéka Vinařství Bzenec JUDr. Blanky Ďurinové, Uh. Ostroh – otevřeno
od pondělí do čtvrtka od 15 hodin, pátek a sobota od 13 hodin
Studánka – vinotéka a zdravá výživa, Veselí nad Moravou, +420 605 034 692
Vinarius, regionální vinotéka, Uherské Hradiště, +420 724 355 888, www.vinarius.cz
Neopakovatelná atmosféra historie vinných sklepů, ale i srdečnost a pohostinnost vinařů
na vás dýchne na vinařských akcích. Vinaři vám nabídnou to nejlepší víno a vy se dopátráte
k významu slov IN VINO VERITAS, tedy ve víně je pravda.
Putování po blatnických búdách – ojedinělá vinařská akce se koná každoročně v Blatnici
v měsíci květnu, kdy mohou návštěvníci využít ochutnávky vína téměř ve všech vinných sklepech. Prezentují se zde místní vinaři, tradiční řemesla a lidová architektura místních vinných
búd. Jedná se o jednu z největších vinařských akcí našeho mikroregionu. Pořádá organizace na
podporu výroby kvalitního vína – Cech blatnických vinařů ve spolupráci s OÚ Blatnice pod Sv.
Antonínkem. Tel.: +420 518 331 225, www.vinariblatnice.cz
Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti – přehlídka temperamentu
slováckého folkloru, lahodnosti zdejšího vína, gastronomických specialit a otevření historických
památek. Slovácké slavnosti vína a otevřených památek nejsou „obyčejným“ folklorním festivalem, ale skutečnou reprezentativní národopisnou slavností více jak 50 měst a obcí z okolí Uherského Hradiště. www.slavnostivinauh.cz
V obcích regionu probíhají také místní košty vína a vinobraní.
Aktuální přehled najdete na www.ostrozsko.cz.
ci
v šor plemi
a
k
v
í
u
d
ky-štr
č
á
r
t
s
15
www.ostrozsko.cz
Dech historie
Zastavte se na chvíli a zaposlouchejte se do historie Ostrožska. Klimaticky teplá oblast středního Pomoraví v údolní nivě řeky Moravy vytvářela vhodné podmínky k osídlení již od pravěku.
Archeologické nálezy prokázaly osídlení Ostrožska „lovci mamutů“ již v mladší fázi starší
doby kamenné (40 000–10 000 př. n. l.). Zcela ojediněle je zde dále doloženo tábořiště
mezolitických lovců v období mezi 8 000-6 000 lety.
Z období mladší doby kamenné (neolitu) jsou na Ostrožsku doložena sídliště lidu jednotlivých
neolitických a eneolitických kultur. K nejvýznamnějším nálezům z doby bronzové patří bronzový poklad tvořený zlomky bronzových nástrojů, slitky bronzoviny a dalšími předměty, náležející mezi 8 bronzových depotů dosud nalezených na Uherskohradišťsku. Období keltského
a germánského osídlení dokumentují nálezy hrobů, keramiky i římských mincí. Neklidné období stěhování národů (5.–6. stol. n. l.) nezanechalo výraznějších stop, na rozdíl od následující etapy – slovanského osídlení s jeho vrcholem v době Velké Moravy. Sídliště na území
Ostrožska patřila k hospodářskému zázemí staroměstsko-uherskohradišťské sídelní aglomerace, zvané tehdy Velegrad. Ve stejném období byl pravděpodobně osídlen i ostrov, vyvýšená
duna obtékaná rameny řeky Moravy, na které dnes stojí ostrožský zámek.
Po zániku velkomoravské říše ustupuje význam tohoto území v dějinách státu do pozadí. Nedostatek
písemných pramenů nám neumožňuje vytvořit přesnější obraz o historii regionu v 10.–12. století.
Území dnešního Ostrožska bylo v minulosti rozděleno do několika panství s centry v Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou a Hluku. Jejich vývoj, zejména správní, se odlišoval. Původně bylo celé
území součástí zeměpanského majetku českého panovníka a stály zde pohraniční hrady ve Veselí
a Uherském Ostrohu, které měly zabezpečovat východní hranici. Hlucko, ležící na pohraničním území
mezi Moravou a Uhrami, spadalo koncem 11. a ve 12. století pod správu Uher, v roce 1116 se zde
(na Luckém poli) střetli ve známé bitvě uherský Štěpán II. a vítězný český Vladislav I. První zmínka
v historických pramenech o Veselí pochází z roku 1261, o Ostrohu z roku 1275. Hluk je poprvé
uveden v roce 1294, lze však předpokládat, že byl osídlen dávno předtím.
Za Šternberků v první čtvrtině 15. století se Ostroh stal střediskem moravského husitství. Proti
Novému Táboru, založenému v roce 1420, již v únoru 1421 bezúspěšně vytáhl do
boje biskup Jan Železný a po něm uherská vojska krále Zikmunda, vedená Pipem
Spanem. Zikmundova vojska několikrát bezúspěšně Ostroh dobývala (říjen
1421, duben 1422), úspěšnější byla v případě Veselí, které dobyla
v roce 1422.
V roce 1511 přešel Ostroh do držení pánů z Kunovic a jako středisko panství se stal centrem trhů i prosperujících řemesel.
Po Bílé hoře bylo ostrožské panství, stejně jako Hluk, Janu Bernartovi
z Kunovic za účast v povstání zkonfiskováno, Ferdinand II. je v roce
1625 odprodal Gundakrovi z Lichtenštejna. V majetku tohoto rodu
zůstaly až do 20. století.
Veselské panství zůstalo součástí královského majetku až do první
poloviny 15. století. Avšak i v tomto období uděloval panovník část
svých držav do zástavního držení, mj. pánům ze Šternberka,
z Valdštejna, z Vojslavic. Až do 18. století, kdy panství získali
Chorinští, se zde vystřídaly i další šlechtické rody. V rukou hrabat Chorinských zůstalo až do roku 1945.
Na počátku 14. století vznikla v Hluku při zemanském
dvorci tvrz (první zmínka z roku 1303 ). V držení hluckého zboží se v průběhu 14. a 15. století také vystřídala
celá řada šlechtických rodů, mezi nimi páni z Bučovic a ze Zástřizl. V roce 1525 byl Hluk povýšen Ludvíkem Jagellonským na městečko (městem se stal až
v roce 1970). Od poloviny 16. století se stal součástí držav pánů
z Kunovic a od té doby sdílel osudy s Ostrohem.
Vývoj Ostrožska se v období feudálním i nastupujícího kapitalismu nijak nelišil od vývoje celé jihovýchodní Moravy.
Ničivé nájezdy, války a boje, stejně jako zhoubné požáry či epidemie byly střídány relativnějším obdobím
klidu, během něhož mohl kraj vzkvétat.
Ve druhé polovině 19. století došlo na Ostrožsku k pozvolnému rozvoji průmyslové výroby.
Nejvýznamnější architektonickou památkou Uherského Ostrohu je renesanční zámek, přebudovaný z původního hradu ve druhé polovině 16. století pány z Kunovic. Má čtyřkřídlou třípatrovou (zčásti pouze dvoupatrovou) dispozici. Nejcennější částí objektu je čtvercový dvůr ze
tří stran obklopený arkádami. Zámku dominuje barokní čtyřboká věž s hodinami a elegantní
cibulovitou bání s lucernou. Na první pohled upoutá manýristická zámecká brána, vybudovaná za Gundakra z Lichtenštejna podle návrhu císařského stavitele Filiberta Lucheseho.
Na zámku sídlí městský úřad a jsou zde pořádány kulturní a společenské akce.
Na rozdíl od ostrožského si veselský hrad dlouho zachovával svou původní podobu a strategickou funkci, až se postupnými úpravami a rozšiřováním proměnil v zámek. Zásadní vliv
na jeho proměnu měl v polovině 18. století František Jan Chorinský. Dnešní vzhled zámku pochází z poloviny 19. století, kdy byl upraven vídeňským architektem Františkem Schleppsem. Zámek je nepřístupný, za zhlédnutí však stojí rozsáhlý zámecký
park.
Z architektonických památek dominuje Hluku bezesporu místní tvrz, patrová trojkřídlá stavba kolem arkádového nádvoří se čtyřpatrovou hranolovou věží a vodním
příkopem. Tvrz byla vybudována ve 14. století a v polovině 16. století, za pánů z Kunovic,
byla renesančně přestavěna. Dnes slouží kulturním a společenským účelům.
roji
mk
ostní
n
v
a
l
ve s
ase
dívka -mašlí v p
hou
se stu
17
www.ostrozsko.cz
Tiché zastavení poutníků…
Tiché rozjímání, pozitivně rušené jen okolní přírodou nabízí řada ojedinělých kapliček, božích muk, křížů. Jednoduché masivní stavby byly v dřívějších dobách stavěny podél cest
a na křižovatkách. Lidé je stavěli ze svých vlastních finančních zdrojů. Jejich smyslem bylo
doprovázet poutníka a každého člověka, jak na prašných cestách, tak na cestě životní.
Člověku strádajícímu po životní pouti měly dodávat odvahu a ubezpečení, že Bůh je provází. Byly místem, kde se poutník nebo kolemjdoucí zastavil a pomodlil se nebo alespoň
pokřižoval. Kromě náboženského významu sloužily i jako důležitý orientační bod v krajině.
Kříže byly většinou zbudovány na místě neštěstí, tragédie, nebo naopak jako projev díků
za šťastný návrat. Označovaly místo setkávání poutních procesí apod.
BLATNICE POD SV. ANTONÍNKEM – kostel sv. Ondřeje v centru obce je v mapě J. A.
Komenského z první třetiny 17. století ještě označen jako vodní tvrz. V roce 1717 byla ke
kostelní věži přistavena chrámová loď. Původní loď stála směrem k dnešní staré škole, kde
v současnosti sídlí obecní úřad, knihovna, pošta a lékárna. Tel.: +420 518 331 424,
http://farnostblatnice.sweb.cz
Mezi další památky v obci patří socha sv. Františka, sv. Vendelína, sv. Jana, sv. Antonína,
Mariánský sloup a nově zrekonstruovaný kříž pod Starýma horama.
Kopec svatého Antonínka s kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek). Místo
má duchovní atmosféru zvlášť při poutích, které zachytil ve svých obrazech malíř Joža Uprka.
Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtenštejna jako
poděkování za uzdravení svého syna. Otevřeno denně. Tel.: +420 518 331 424, +420 732 659
439,
http://farnostblatnice.sweb.cz
BLATNIČKA – kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1937. Je památníkem péče,
lásky a obětavosti farníků z Blatničky a požehnáním pro příští pokolení.
Kaplička u honu Zákapličí byla postavena na žádost místních lidí na místě staré kapličky v 2. pol.
19. stol. Nyní je nedaleko posezení v altánu, kde si můžete odpočinout a kochat se okolím.
Dřevěná socha poutníka zdraví zvednutou rukou projíždějící i procházející. Čtyřmetrovou sochu
vyřezal řezbář Ivan Šmíd.
BORŠICE U BLATNICE – kostel sv. Kateřiny je v obci zmiňován v roce 1412, v roce 1654
byl upraven majitelem ostrožského panství Gundakrem z Lichtenštejna. Tento kostel vyhořel
v polovině 18. století a na jeho místě byl v roce 1788 postaven dnešní, pozdně barokní kostel
sv. Kateřiny, která je patronkou obce.
Boží muka – patrně z konce 18. století, pozdně barokní rustikální poklona. Patří mezi důležité orientační body na návrší nad obcí u silnice do Blatnice pod Sv. Antonínkem.
HLUK – kostel sv. Vavřince – hlucká dominanta byla postavena v letech
1736–1741 stavitelem italského původu Antonínem Erhardem Martinellim.
Tel.: +420 572 581 481, e-mail: [email protected], www.farnosthluk.cz
Tajemnou památku v podobě kapličky z roku 1525 naleznete v areálu Babí
hora. Podle pověstí vznikla kaplička jako vzpomínka na bojovníky padlé v bitvách v letech 1116 a 1421.
OSTROŽSKÁ NOVÁ VES – kostel sv. Václava – pozdně barokní kostel z roku
1770 s protilehlou atypickou zvonicí ve znamení kříže. Tel.: +420 572 598 130
OSTROŽSKÁ LHOTA – farní kostel sv. Jakuba Staršího je citlivou rukou předků
zasazen do krajiny. Stavbu lze zařadit do období secese. Architekt se opíral o sloh románský a gotický. Už více než sto roků na úpatí hory „svatoantonínské“ shlíží na střechy lidských obydlí a ukazuje svou štíhlou věží
k nebi. Původní kostel z roku 1832 byl zbourán v roce 1905 a na jeho
místě postaven nový kostel, který byl vysvěcen v roce 1908.
Na místním hřbitově je pohřben nejvýznamnější místní rodák, Mons.
ThDr. Antonín Šuránek. S tímto jménem je spojen i pastorační dům.
www.pastoracnicentrum.wz.cz
UHERSKÝ OSTROH – památkou na miliony vyvražděných Židů, kteří žili i v Uherském Ostrohu, je židovský hřbitov, který se nachází
v prostorách křesťanského hřbitova a je oddělený nízkou kamennou
zídkou. Původní hřbitov je datován přibližně do 15. století. Nový hřbitov,
který můžete vidět dnes, vznikl v roce 1862. Kamenné náhrobky z pískovce, mramoru a žuly působí prostě a skromně. Kromě náhrobků
původně zde žijících židovských rodin je tu také památník obětem
holocaustu.
Na náměstí stojí pozdně barokně-klasicistní kostel sv. Ondřeje, který
byl postaven v letech 1751– 1758 na místě dřívějšího kostela. Uvnitř se nachází pískovcová křtitelnice z roku 1651. Tel.: +420 572 591 339, www.uhostroh.
farnost.cz
U mostu přes řeku Moravu stojí barokní pískovcová socha sv. Libora, dílo neznámého sochaře
pocházející z roku 1740.
VESELÍ NAD MORAVOU – kostel sv. Bartoloměje, stavba postavená v letech 1733–1741 na místě
tří měšťanských domů.
Kostel sv. Andělů strážných patřící ke klášteru servitů – památka barokního umění. Jeho zakladateli byli manželé Maxmilián a Maxmiliána Želečtí, kteří uvedli servity do Veselí roku 1714. Po zrušení kláštera 4. listopadu 1784 Josefem II. se stává kostel postupně hlavním veselským kostelem.
V roce 1858 byl prohlášen kostelem farním.
Kostel Panny Marie byl postaven v první polovině 13. století, patří k nejstarším církevním památkám na území města. Původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Za zmínku stojí obrazy křížové cesty
z počátku 19. století. V areálu kostela jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína a pamětní kříž,
hodnotná kamenická práce z roku 1828.
Poutě na kopci svatého Antonína v Blatnici pod Sv. Antonínkem
květen – pouť Matice svatoantonínské, červen – hlavní pouť ke cti svatého Antonína, pouť svatých
Petra a Pavla, červenec – pouť nemocných a pomazání, srpen – děkovná pouť dožínková
říjen – dušičková pouť a křížová cesta, prosinec – silvestrovská půlnoční mše svatá
m
pletní
m
o
k
v
dívka ím
n
d
a
obř ostrožském
ko
uhers v pentlení
,
i
kroj
19
www.ostrozsko.cz
Pestrost krojů Ostrožska
Uherskoostrožský kroj patří do oblasti krojů dolňáckých, do krojového okrsku uherskoostrožského, který se s lokálními odchylkami nosí na území ohraničeném obcemi Ostrožská
Nová Ves s Chylicemi a Kvačicemi, Uherský Ostroh s Milokoští, Blatnice pod Sv. Antonínkem,
Blatnička, Ostrožská Lhota a Hluk. K diferenciaci krojů docházelo v průběhu 18. a 19. století
v závislosti na změnách způsobu hospodaření, rozvoji průmyslu a územním členění církevní
správy, proto obvykle vymezení krojových okrsků koresponduje s obvody farností.
Kroj prodělal během 20. století značné proměny, což můžeme konfrontovat s dobovými snímky datovanými koncem 19. století, ale také se sbírkovým fondem muzeí, kde jsou krojové
součástky a výšivky z této oblasti hojně zastoupeny a dokumentovány od začátku 19. století
po současnost. Velmi zdobný ženský kroj se pro svou pestrost stal oblíbeným námětem
pro umělecké dokumentování výtvarníky i fotografy.
Mužský sváteční kroj je tvořen kalhotami nohavicemi z černého nebo temně modrého sukna,
které jsou zdobeny tmavomodrým šňůrováním, v pase jsou upevněny vybíjeným řemenem.
Do zástřihu poklopce si muži vkládají vlněný kapesníček s třásněmi. Malí chlapci a staří muži
nosí bílé, dříve konopné, dnes lněné nebo bavlněné plátěné kalhoty – třaslavice, drle, k nimž
si vážou tmavomodrou, dnes černou klotovou, dříve nezdobenou, nyní vyšívanou zástěru, v pase
s červenou harasovou stuhou. Mužská slavnostní příramková košile má velmi široké baňaté
vyduté rukávy, na nichž mají svobodní výšivku nárameníky na ramenech, na límečku, manžetách. Hruď zdobí široká přednice náprsnička, která je pestrobarevně, obvykle červeně, žlutě
a černě vyšita podle předkreslené niti. Často je pod výšivkou uveden monogram či jméno
majitele nebo vročení. Novější vzory jsou provedeny červenými nebo růžovými květy se zelení. Tmavá soukenná kordula je bohatě zdobená šňůrováním, na zádech motivem na tři tulipány a vepředu
i na zádech hustými oranžově červenými střapatými kytkami z kamrholu. Na nohou nosí muži vysoké čižmové boty, původně s okovanými podpatky krajovicemi. Kroj dotváří pokrývka hlavy, původně
hrotkovitý žinýlkami přizdobený širák, dnes klobouk městského střihu.
Hlavním poznávacím znakem ženského slavnostního ostrožského kroje jsou velké oranžově červené kytky z kamrholu na starších černých soukenných ženských kordulkách (podobných mužským), které doplňují cifrovanou výšivku malování. Vedle soukenných získaly oblibu kordulky hedvábné – atlasové, rypsové, sametové, brokátové apod. Mladé dívky
nosily světlejší modré a květované, zdobené pentlí i portou, podobné hradišťským, ale vzadu vždy
se šňůrováním na tři tulipány a střapatými kytkami. K slavnostním tzv. parádním krojovým součástkám patří rukávce s hustě vrapenými (jemně nasbíranými) rukávy, na ramenech v horní třetině
specificky lomenými, u dolního okraje s širokými kadrlemi-kadlemi, bohatě zdobenými dírkovou výšivkou. Charakteristický znak představuje také kompletní vyšívání na rukávcích – pracná výšivka na
obojku, přednicích a náramenících náramcích na pravý výřez. Tzv. mozaikové vyšívání, dříve na žluté
nebo okrové půdě, bývalo provedené technikou na jemný výřez v pestrých barvách tak, že vytvářelo efektně působící drobný, uzlíčkový celek. Dnes v širší a hrubší výšivce převažuje barva
oranžová. Kolem límce obojku jsou hustě vrapené široké krajky, které zvýrazňují honosnost
a bohatost kroje. Přední sukně fěrtůšky jsou velmi pestré, široké a jsou
u dolního okraje nebo dokola lemovány bílými tylovými tzv. tyranglovými krajkami, v minulosti užšími (asi 3–5 cm), dnes širokými 8–12 cm. Zadní
sukně šorec je navrapená z lesklého černého barevnického plátna nebo z černého blyskavého klotu, obřadní zadní sukně fěrtoch je zhotovena z bílého šifonu.
Na něm se nosí bílé jednoduché dírkovou výšivkou zdobené asi 8–12 cm široké
zadní mašle tráčky-štruple.
Pro Uherskoostrožsko je charakteristické specifické vázání tureckého šátku. Ve
všední dny nosily ženy úvaz na babušu, svobodné na ocas. Jeden konec splývá hluboko do zad, zbylé dva z trojhranného přeloženého šátku se omotají kolem hlavy
a ováží v týle pod visícím koncem. Na neděli, ve svátky i ve všední dny nosily ženy
úvaz na záušnice, které mají nad ušima kornoutky ze šátku. Zadní cíp se hned
na začátku podhrne tak, že záda nejsou krytá šátkem. Pravý a levý konec se
při cestě do kostela a při slavnostech nechává viset dolů, k ostatním příležitostem se obtočí kolem temene. Vdané ženy nosily pod šátkem obalenku –
dřívko cca 18 cm dlouhé, kolem kterého bývaly vlasy vodorovně položené,
a vzadu se obtáčely. Současným červeným tureckým šátkům zde předcházely tmavomodré, žlutě kvítkované, podomácky barvené barevňáky.
Jejich předchůdce představují vzácné šatky (pruhy bílého plátna), na
koncích s výšivkou a dokola lemované kraječkou, které se vázaly na čepce se
čtyřhranným dýnkem větším než na Kunovicku, s výšivkou na jemný výřez
v smetanových nebo žlutých barvách, s černými zoubky a řetízky po obvodu.
Svobodná děvčata si do spletených copů lelíků, které byly splétány na rozmarýnkový způsob, vplétaly úzkou stužku zapletačku
a v neděli se konec copu zdobil širokou květovanou pentličkou.
Pod kroj se obléká spodní košile rubáč a obvykle dvě spodničky podle toho, jak chce být dívka natrčená. Spodničky jsou kratší než svrchní
sukně.
Boty bývaly hlavně duté s hladkými tvrdými lesklými holeněmi, s vyššími podpatky se žlutými
hřebíčky, vepředu do špičky. Přesto, že byly vysoké boty nahrazeny černými punčochami a konfekčními střevícemi, trend doby zaznamenává zvýšenou snahu o návrat k hotovení vysokých botů
i k prodlužování sukní. Ženský kroj dotvářel šáteček k obalení modlitební knížky a v chladném počasí
bílo-šedý pruhovaný přehoz vlňák.
Opomenout nemůžeme ani neobvyklé působivé svatební pentlení družiček a nevěst.
K nejmalebnějším lidovým zvykům na Slovácku patří starobylá jízda králů. Pořádala se odedávna o letnicích a její původ bývá spojován s různými legendárními i historickými událostmi. Počátky
této malebné slavnosti je možno sledovat od nejstarších dob a to nejen na území naší vlasti, ale
též u mnohých evropských národů. Ekonomickými změnami na vesnici se však tento krásný lidový
obyčej postupně měnil nebo úplně zanikl. Ještě na začátku 20. století jezdívali „po králoch“ ve
většině slováckých obcí. V současné době se jezdí jednou za tři roky v Hluku, v Kunovicích jednou
za dva roky a každoročně jen ve Vlčnově. Jízda králů byla také zapsána na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Nezapomenutelnou přehlídkou krásy krojů Dolňácka, jsou Dolňácké slavnosti písní a tanců
s jízdou králů, které se konají v Hluku pravidelně jednou za tři roky (nejbližší v roce 2014).
dívka etním
pl
v kom tním
m
os
slavn oostrožské
k
s
uher s úvazem
kroji s
a
na oc
21
www.ostrozsko.cz
Rozmanitost a podmanivost regionu – doporučené turistické okruhy
Ostrožsko je krásné a bohaté, stejně jako jeho kroj – když se roztočí, nabídne se vám pestrá
paleta přírodních zajímavostí, historických památek, vinných sklepů, tradic i cyklistických
tras s překrásnými výhledy do kraje… Zatočte se s námi a vydejte se na doporučené turistické okruhy autem, na kole, na lodi i pěšky.
OSTROŽSKEM NA KOLE I NA LODI Celodenní výlet – 30 km
Uherský Ostroh (na kole po cyklostezce č. 47, Včelí naučná stezka) – Veselí nad Moravou
(do přístavu Baťova kanálu, kde se nalodíte i s kolem na pravidelnou výletní plavbu do Strážnice) – Strážnice (přístav Baťova kanálu, Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, zámek a zámecký park s nejdelší platanovou alejí ve střední Evropě) – Uherský Ostroh (zpět se vrátíte na
kole podél Baťova kanálu). Informace týkající se Baťova kanálu (pravidelné plavby, přístaviště,
cyklostezky) www.batacanal.cz.
CYKLOPUTOVÁNÍ ZA VÍNEM Celodenní výlet – 45 km
Uherský Ostroh (informační centrum, zámek, zámecká galerie, vinotéka, šicí dílna Lidových
tradic a řemesel, přístaviště Baťova kanálu, židovský hřbitov) – Veselí nad Moravou (přístav
Baťova kanálu, zámek s parkem, městské muzeum, Galerie Joži Uprky, hvězdárna, koupaliště,
vodní elektrárna, židovský hřbitov, vinotéky „Studánka“ a „Na Karlovce“) – Strážnice (Muzeum
vesnice jihovýchodní Moravy, přístaviště Baťova kanálu, zámek se zámeckým parkem) – Petrov
Plže (památková rezervace lidové architektury – soubor 14 vinných búd z 18. a 19. stol., kde
se zpracovává a uchovává víno, s typickou sytou modrou barvou na soklu a charakteristický
kolorit a ornament, sirnatý pramen nazývaný „sirkovice“) – Bzenec (vinné sklepy a vinotéky,
tradiční akce Galerie Rýnských ryzlinků – největší přehlídka této odrůdy v ČR, druhá největší
výstava Rýnských ryzlinků v Evropě, zámek se zámeckým parkem – původně renesanční, později barokní a dnes pseudogotická stavba) je spojena s anglickým parkem z poloviny 19. století.
Jeho zajímavostí je například 900 let stará Bzenecká lípa. Pod zámkem byly vybudovány sklepy
s ideálním místem pro vinařské podnikání – Moravský Písek – (koupaliště) – Uherský Ostroh
TECHNICKÉ PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI OSTROŽSKA Celodenní výlet – 53 km
Uherský Ostroh (funkční zvedací most holandského typu přes plavební komoru Baťova kanálu)
– Blatnice pod Svatým Antonínkem – Louka – Velká nad Veličkou – Hrubá Vrbka (dlouhé řady stodol
z kamene a nepálených cihel z 18. a 19 stol.) – Kuželov (mlýn holandského typu z roku 1842, jediný
na Moravě. V přilehlých obytných a hospodářských budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení) – Tvarožná Lhota (Rozhledna Travičná – 52,6 m vysoká, ochoz ve výšce 33,6 m, 177 schodů.
V atriu se nachází prezentace CHKO Bílé Karpaty) – Strážnice (Muzeum vesnice jihovýchodní
Moravy, přístaviště Baťova kanálu, zámek se zámeckým parkem) – Veselí nad Moravou (přístaviště Baťova kanálu, hvězdárna, vodní elektrárna) – Uherský Ostroh www.ostrozsko.cz
CESTA DO KRÁLOVSKÉHO MĚSTA UHERSKÉHO HRADIŠTĚ Celodenní výlet /půldenní výlet – 30 km
Uherský Ostroh – Kunovice (letecké muzeum) – Uherské Hradiště (Slovácké muzeum, Galerie Slováckého muzea, městský turistický okruh historickým jádrem královského města, rozhledna Rovnina
– vysoká 49,5 m, mařatické vinohrady – měšťanské historické sklepy) – Ostrožská Nová Ves (Ostrožská
jezera, lázně, Vinotéka U sv. Vavřinca, Řeznictví U Kusáků) – Uherský Ostroh
www.uherske-hradiste.cz
PUTOVÁNÍ ZA HISTORIÍ Celodenní výlet – 60 km
Uherský Ostroh – Kunovice (letecké muzeum) – Uherské Hradiště (Slovácké muzeum, Galerie Slováckého muzea, městský turistický okruh historickým jádrem královského města) – Staré Město (Památník Velké Moravy) – Modrá (Archeoskanzen) – Velehrad (bazilika, lapidárium) – Tupesy (Muzeum tupeské keramiky) – Buchlovice (Muzeum Podhradí, zámek se zámeckým parkem) – Uherský Ostroh
www.slovacko.cz
KOLEM BÍLÝCH KARPAT Celodenní výlet – 50 km
Uherský Ostroh – Blatnice pod Svatým Antonínkem (muzeum – rozsáhlá sbírka šicích strojů, knoflíků, dobového nábytku, nádobí a dalších exponátů, které vám přiblíží život našich předků, kaple sv.
Antonína Paduánského, lidově zvaná kaple sv. Antonínka – významné poutní místo na Moravě – Blatnička (Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel – muzeum lidových krojů, které také slouží
pro šití, obnovu, čištění a půjčování lidových krojů) – Boršice u Blatnice (kostel sv. Kateřiny, minigolf) – Suchov (Suchovské mlýny leží na březích Veličky mezi Vápenkami
a Javorníkem) – Javorník (soubor chalup v části Kopánky) – Velká nad Veličkou
(obec proslulá horňáckým folklorem) – Louka (nejstarší z horňáckých obcí, částečně
dochovaný i zámek, který vznikl přestavbou původní tvrze) – Blatnice pod Sv. Antonínkem – Uherský Ostroh, www.ostrozsko.cz
Pestrou paletu turistických zajímavostí sestavených do turistických okruhů naleznete na www.ostrozsko.cz
KDE SE UBYTOVAT?
Blatnice pod Svatým Antonínkem
Penzion Parnas, +420 539 008 015, www.parnas-valasek.cz
Penzion Sauvignon – Tel.: +420 737 172 529, +420 732 716 621,
www.penzionsauvignon.cz
Turistická ubytovna, Tel.: +420 777 793 653
Motorest Rybníček, +420 518 331 675, +420 734 670 916
Myslivecká chata na kopci sv. Antonínka, +420 732 678 995,
http://msrohac.wz.cz
Vinařský dům Lucanus – Tel.: +420 518 331 714,
+420 724 286 367, www.vinarsky-dum-lucanus.cz
Blatnička
Penzion Mičulka, +420 608 782 228, www.sklepmiculka.cz
Penzion Minařík, +420 518 331 619, +420 777 331 619,
www.vino-minarik.ic.cz
Penzion Blatnička, +420 518 327 498, www.penzionblatnicka.cz
Hluk
Sportovní hala Sport Hluk, +420 572 581 234, www.sporthluk.uh.cz
Camping Babí hora, +420 777 581 180, www.camping-babihora.com
Ostrožská Nová Ves
Restaurace a hotel U Lázní, +420 572 598 126, www.hotelulazni.eu
Hotel a restaurace U Racka, +420 572 598 119, www.uracka.cz
Kemp Jezero, +420 572 598 154, +420 734 545 001, http://kempjezero.sweb.cz
Penzion Na Mlýně, +420 572 598 499, +420 736 535 297, http://penzion.namlyne.sweb.cz
Uherský Ostroh
Apartmány Přízámčí, +420 572 503 960, 724 159 213, www.ostrozsko.cz
Veselí nad Moravou
Hotel Veselan, +420 518 322 490, +420 604 282 005, www.hotelveselan.cz
Penzion U Andrýsků, +420 518 324 390, +420 604 481 048, www.hotelandrysek.eu
Minikemp Baťův kanál, +420 603 579 456, www.penzion-batuvkanal.cz
Penzion Javorník, +420 737 637 696, +420 733 696 158, www.penzion-javornik.cz
Penzionu U Hroznu, +420 774 848 515, +420 777 308 246, www.penzionvinarnauhroznu.cz
Penzion Baťův kanál, +420 603 579 456, www.penzion-batuvkanal.cz
Dům dětí a mládeže – ubytovna, +420 518 323 724, www.ddmveseli.estranky.cz
Ubytovna SOŠE a SOU, +420 518 311 397, +420 602 574 315, www.oaveseli.cz
Ubytování na hausbótech – půjčovna, +420 603 945 203, www.pujcovna-hausbotu.cz
ním
mplet
o
k
v
dívka ím
n
obřad ostrožském
o
k
s
r
uhe v pentlení
,
i
j
kro
23
www.ostrozsko.cz
Plavba na Baťově kanále
Vlny narážejí do lodi, díváte se na ně a víte, že nikam nemusíte. Na palubě plyne čas pomaleji.
Plavba lodí je skvělým zážitkem, ať už se necháte vézt nebo řídíte loď sami. Baťův kanál je
jeden ze stále oblíbenějších turistických cílů regionu. Zajdete-li do přístaviště, určitě neodoláte stejně jako ostatní návštěvníci a nasednete do člunu, na loď či jakékoliv jiné plavidlo
a rozjedete se čeřit vodní hladinu, dívat se po okolí na panorama přilehlých měst a necháte
se unášet klidem, který plavba lodí přináší. Pohled z lodi na pevnou zem je vskutku příjemný, přináší uvolnění a nechává zapomenout na všední starosti. Vítr vám čechrá vlasy a lidé
z břehu na vás mávají. Je na vás, zda se vydáte za dobrodružstvím a krásou zdejších míst, ať
už po vodě nebo podél vody.
Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu, oficiální „Odemykání plavební sezony“
bývá vždy 1. května. „Zamykání plavební sezony“ se koná každoročně 28. října. Pokud je
příznivé počasí, půjčovny lodí mnohdy fungují i po tomto termínu. Obě zmiňované akce bývají slavností pro širokou veřejnost s bohatým kulturním i kulinářským programem na břehu
i na lodích. Baťův kanál nespí ani v zimě, pokud mrzne, stává se vyhledávaným přírodním
kluzištěm.
Na téměř 60 km dlouhé vodní cestě, s 13 plavebními komorami, najdete 9 přístavů – Spytihněv, Staré Město, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice, Skalica, Hodonín. Přístavy slouží k dlouhodobému kotvení plavidel. Většinou zde sídlí i provozovatelé
plavby, kteří nabízí pravidelné výletní plavby na velkých výletních lodích, půjčovny motorových člunů, hausbótů, kanoí a v některých přístavech i půjčovny kol. Najdete zde i zázemí –
občerstvení, sociální zařízení, někde i sprchy, dále pak možnost ubytování nebo kempování.
V areálu přístavů nebo v jejich blízkosti bývají i sjezdy pro lodě.
V turisticky atraktivních místech po trase Baťova kanálu jsou vybudována i menší přístaviště,
většinou bez zázemí, která slouží ke krátkodobému kotvení lodí. Zakotvit a vydat se za poznáním na břeh můžete v Kroměříži, Otrokovicích, Napajedlích, Babicích, Uherském Hradišti,
Kostelanech nad Moravou, Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou – přístaviště Hvězdárna a přístaviště Ranch Mississippi River, Rohatci nebo ve Skalici.
Nejznámější přístav na Ostrožsku je ve Veselí nad Moravou. V informačním centru Baťova kanálu vám odpoví na všechny otázky týkající se této unikátní vodní cesty. Otevřeno
celoročně Po – Pá od 8.00 do 16.00, e-mail: [email protected] Tel.: +420 518 325 330,
www.batacanal.cz.
Ke stávajícímu přístavu ve Veselí nad Moravou přibylo patnáctimetrové přístaviště Hvězdárna. Hvězdárna má otevřeno celoročně každý pátek večer (mimo měsíc červenec). Můžete si domluvit vzdělávací
přednášky, prohlídky atd.. Tel.: +420 518 322 614, +420 603 879 825, www.hvezdarna-veseli.cz.
Přístaviště Ranch Mississippi River, +420 733 256 823, www.ranchveseli.ic.cz
Plavba lodí je skvělým zážitkem, ať už se necháte vézt nebo řídíte loď sami.
Pokud zatoužíte stát se kapitánem, pak určitě využijte nabídky půjčovny lodí – CA Baťův kanál, s.r.o.
ve Veselí nad Moravou, která nabízí zapůjčení motorových lodí se stříškou, rychlých člunů, hausbótů
a kol. Stačí mít platný občanský průkaz. Po krátkém zaškolení můžete vyrazit vstříc novým zážitkům
Otevřeno: květen, červen a září – víkend 10.00-18.00, červenec, srpen – pondělí až neděle 10.0018.00. Tel.: +420 518 322 400, +420 603 579 456, e-mail: [email protected].
Motorový člun pro 6-8 osob si můžete půjčit i v přístavišti v Uherském Ostrohu. Tel.: +420 602 591 155
V Uherském Ostrohu najdete také Půjčovnu lodiček Přízámčí, kde si můžete zapůjčit dvě nové motorové
lodičky se zastřešením pro 6 – 8 osob. Mimo to dostanete také užitečné rady a tipy na výlety.
Tel.: +420 572 503 960, e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz.
Pokud se raději vezete, nasedněte na některou z výletních lodí. Pravidelné výletní linky jsou rozděleny po jednotlivých úsecích. Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější:
• Spytihněv – Uherské Hradiště – Spytihněv – plavba na nové lodi Morava.
Tel.: +420 603 802 691, www.hamboat.cz
• Uherské Hradiště – téměř hodinový okruh vám ukáže malebná zákoutí Baťova kanálu i řeky Moravy. Tel.: +420 603 802 691, www.hamboat.cz
• Veselí nad Moravou – Strážnice – Veselí nad Moravou – celodenní výlet
lodí Danaj je ideální program pro rodinu i skupinové výlety s možností návštěvy strážnického skanzenu a zámku. Plavba s průvodcem, na lodi je možná
přeprava kol. Tel.: +420 603 579 456, www.batakanal.cz
• Plavby Okolo Strážnice – odjezdy lodě ÁMOS ze strážnického přístavu na
hodinovou vyhlídkovou plavbu s průvodcem s návratem zpět do přístavu.
Tel.:+420 603 371 350, www.bataknalodi.cz
• Hodonín – Skalica – Rohatec a zpět – pravidelná lodní linka probíhá
na česko-slovenské hranici a byla první přeshraniční pravidelnou plavbou
na Baťově kanálu. Na lodi je průvodce, který vás seznámí s krásami zdejší
krajiny. Tel.: +420 603 281 591, www.pristavisteujezu.cz
Aktuální informace týkající se nástupních míst, časů odjezdu a cen
lodních lístků na pravidelných plavbách naleznete na uvedených kontaktech nebo na www.batacanal.cz.
Na většinu pravidelných linek si můžete vzít kolo a zkombinovat tak
plavbu lodí s cykloturistikou. Podél vodní cesty vede páteřní dálková cyklostezka z Kroměříže až do Hodonína po hrázích řeky Moravy a Baťova
plavebního kanálu. Několik částí cyklostezek ještě není dokončeno, proto jsou hůře sjízdné, zvlášť pokud zaprší. Řada z nich má zpevněný
asfaltový nebo betonový povrch, který je ideální i pro in-line bruslaře.
Na svých cestách na kole můžete vidět funkční zdymadla, přístavy,
lužní přírodu, památky a spoustu dalších turistických zajímavostí.
Na tuto cyklostezku navazují Moravské vinařské stezky a cyklotrasy
v Přírodních parcích Chřiby a Hostýnské vrchy. Pokud nemáte kolo s sebou, můžete využít nabídky cyklopůjčoven kol např. v přístavu ve Veselí nad Moravou www.batakanal.cz, nebo na informačním centru Přízámčí v Uherském Ostrohu, tel.: +420 572 503 960,
[email protected], www.ostrozsko.cz
Něco z historie Baťova kanálu
Původně sloužil Baťův kanál výhradně k dopravním účelům. Cesta vznikla v letech 1936–1938
a doposud nese název po svém zakladateli, kterým byl Tomáš Baťa. Pět let po jeho tragické smrti se dopravního využití vodní cesty ujal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy
a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa několik významů. Kromě realizace starého snu o propojení
evropských veletoků se jednalo o přepravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích, která byla po železnici finančně nevýhodná, a také o vybudování melioračního systému
v okolí řeky Moravy. Nákladní přeprava skončila na počátku šedesátých let. Následující desetiletí
se nic nedělo, až v polovině devadesátých let 20. století se poprvé objevily myšlenky na turistické
využití. Teprve roku 1996 vznikla z iniciativy zdejších obcí Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. Snaha se stala skutečností a dnes je kanál dlouhý přibližně 60 kilometrů a má třináct
plavebních komor, překonávajících výškový rozdíl celkem 18,2 m. Lze jej využít od Otrokovic až
po slovenskou Skalici. Někde vede řekou Moravou, jinde uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Je
splavný od Kroměříže po Hodonín. Proplutím celého úseku narazíte na 56 mostů, mnohé z nich jsou
unikátní technické památky.
dívka etním
pl
v kom tním
s
o
ém
slavn oostrožsk
k
uhers úvazem
s
kroji šnice
u
na zá
25
www.ostrozsko.cz
Z ostrožského Dolňácka jen kousek na Horňácko
Horňácko je tvořeno devíti obcemi: Kuželov, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Javorník, Nová Lhota, Suchov, Lipov, Louka a Velká nad Veličkou. Snad nikde jinde v naší republice se nesetkáte s regionem
tak úzce spjatým s lidovou kulturou jako tady. Region se odlišuje nářečím i zvyky, má vlastní tradici
lidového umění a řemesel, která se odráží v lidové architektuře, krojích, písních a tancích. Zkrátka
a dobře, na Horňácku se folklorem a tradicemi žije dodnes.
Můžete se o tom přesvědčit sami na řadě akcí:
Horňácké slavnosti, Velká nad Veličkou (červenec) – v areálu pod Strážnou hůrkou se konají proslulé Horňácké slavnosti. Přehlídka autentického folkloru celého Horňácka je provázena jarmarkem
tradičních řemesel. Pořadatel: Obec Velká nad Veličkou ve spolupráci s Programovou radou Horňáckých slavností. Tel.: +420 602 781 576, [email protected], www.obecvelka.cz
Horňácké kosení v Malé Vrbce (červen) – milovníci horňáckého folkloru a krásné přírody si přijdou na své. Celý den je od brzkého rána věnován dnes již zapomenutému životnímu stylu kosců
na orchidejových loukách s nádherným výhledem do kraje Bílých Karpat. Pořádá obec Malá Vrbka,
www.malavrbka.cz
Javornické zpívání, Javorník (červenec) – jde o folklorní akci, kde se představí ženské
a mužské sbory z různých regionů. Pořádá obec Javorník a Agentura AV.
Tel.: +420 608 813 592, e-mail: [email protected]
Populární klobásková soutěž „O krála slováckéj klobásy“ (květen) probíhá
ve Velké nad Veličkou. Antonín Vrba, tel.: +420 608 813 592
Když je řeč o Horňácku a o koštech, tak nemůže chybět ten základní – Horňácký
Košt slivovice ve Velké nad Veličkou (březen). Pořádá ho sdružení s kouzelným
názvem: Místní aktivní sdružení přátel modrého ovoce. Tel.: +420 608 813 592,
e-mail: [email protected]
Vypěstovat pěkné durancie na slivovičku to není jen tak, ale můžete se přiučit na
Letním řezu ovocných dřevin, který pořádá Mikroregion Horňácko a Český svaz
ochránců přírody BÍLÉ KARPATY, v sadě krajových odrůd v národní přírodní rezervaci Zahrady pod Hájem. www.bilekarpaty.cz/csop
Pro Horňáky není nic nemožné. I vlastní síly si s nimi můžete poměřit, nejen na místních koštech, ale i na trasách přes malebné kopečky.
Maraton Karpatský pedál (červenec) – pořadá Maniac Pedals a rekreační
středisko Vápenky. Trasa na kole 25 a 50 km – převýšení 450 m!
Tel.: +420 731 074 132, www.maniacpedals.cz
Běh o Malansků trnku – pořádá Aktivní Horňácko, které organizuje i jiné
akce v oblasti sportu a volnočasových aktivit. Není mu cizí ani vzdělávání
a osvěta v oblasti životního prostředí či cestovního ruchu… Tel.: +420
605 842 290, www.aktivnihornacko.cz
Verbířská soutěž Horňácka Vám každé dva roky v Lipově předvede regionální
mistry mužského tance verbuňku, který byl zapsán na seznam nehmotného
světového kulturního dědictví UNESCO, www.hornacko.net.
Košt trnek v Louce – ochutnat můžete trnky „od varených až po tekuté“,
+420 518 338 133, www.obeclouka.cz.
Tradičních akcí na Horňácku je nespočet, proto sledujte www.ostrozsko.cz, kde je stále aktuální nabídka.
Nebo můžete navštívit zdejší památky:
Větrný mlýn, Kuželov – mlýn holandského typu z roku 1842. Jediný na Moravě, mlelo se
v něm více jak sto let. Od roku 1963 je památkově chráněn a je spravován Technickým muzeem v Brně.
V přilehlých obytných a hospodářských budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení.
Tel.: +420 518 329 795
Památkově chráněné stodoly, Hrubá Vrbka – dlouhé řady stodol z kamene a nepálených cihel,
z 18. a 19. století. www.hrubavrbka.cz
Vesnická památková zóna Vápenky – vznikla koncem 18. století. Své jméno dostala podle těžby
vápence pro potřeby sklárny v Květné. Spatříte jedinečné chaloupky s kvetoucími zahrádkami.
V ZIMĚ PAK MŮŽETE KLIDNĚ VYMĚNIT KOLO ČI PĚŠÍ TURISTIKU ZA LYŽE.:
Ski areál Filipov – V dolině filipovského údolí najdete toto rekreační středisko. Lyžařský svah je
vhodný pro začátečníky i pokročilé. Tel.: +420 602 590138, +420 720 315 650 (v sezónu), www.
skifilipov.info.
Ski areál Nová Lhota – Ski areál se nachází nad obcí Nová Lhota na Šibenickém vrchu. Sjezdovka
je vhodná pro začínající i zkušenější lyžaře. Tel.: +420 724 168 208, www.skinl.eu.
ním
obřad
v
a
k
dív rtochu
fě
i,
bílém -štruplem
y
k
s tráč vě
a
l
h
ém
na
tovsk
s
ě
v
e
v n lení
pent
27
www.ostrozsko.cz
Na Horňácku najdete také spoustu dalších zajímavých míst včetně nádherné přírody Bílých Karpat, která je útočištěm mnoha chráněných druhů
rostlin a živočichů.
Národní přírodní rezervace Porážky
Bělokarpatské louky v blízkosti osady Vápenky. Je zde přes 300 druhů rostlin, nejvzácnější je
všivec statný, z ptáků bramborníček hnědý, strnad luční či chřástal polní.
Národní přírodní rezervace Jezevčí
V této oblasti Bílých Karpat spatříte rozlehlé květnaté louky, kde každoročně vykvétají ohrožené druhy rostlin. Okrajovou částí rezervace prochází Javořinská naučná stezka, která vede
přes horské louky a pastviny z Velké nad Veličkou až na Velkou Javořinu. Trasa je středně
náročná o délce 23 km a je značena modrou turistickou značkou.
Národní přírodní rezervace Čertoryje
Kopce s květnatými loukami, meandry, mokřady…se spoustou chráněných rostlin, především orchidejí. Je zde velké hnízdiště ptáků a žije tady spousta vzácných druhů bezobratlých
a také kudlanka nábožná. Horňácká naučná stezka dlouhá 22 km patří k lehčím trasám. Vede
přes krajinářsky a přírodovědně významná místa od Strážnice přes Malou a Hrubou Vrbku až
do Velké nad Veličkou. Je vhodná pro kola i pěší.
Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem
Představuje poslední zbytky lučních porostů na slínovitých půdách v Bílých Karpatech. Jedná se
o největší lokalitu Tořiče čmelákovitého v ČR, rostou zde však i další orchideje. Český svaz ochránců
přírody zde v roce 1991 založil sad, tzv. genofondovou plochu ovocných dřevin. www.bilekarpaty.
cz/csop, www.nature.hyperlink.cz
Možnosti ubytování na Horňácku
Hrubá Vrbka
Terénní stanice CHKO Bílé Karpaty, tel.: +420 518 329 798, www.hrubavrbka.cz
Javorník
Hotel Filipov, tel.: +420 518 382 126, +420 603 172 590, www.hotel-filipov.com
Chata Filipov, tel.: +420 739 657 800, +420 777 849 435, www.chatafilipov.cz
Javornická hospoda, tel.: +420 608 617 265, www.javornickahospoda.mistecko.cz
Lipov
TJ Sokol – turistická ubytovna, tel.: +420 723 694 347, +420 518 338 357
Penzion s vinným sklepem, tel.: +420 602 731 842, www.ekovinice.com
Louka
Penzion Samota, tel.: +420 777 300 660, +420 774 445 666, www.penzionsamota.info
Malá Vrbka
Turistická ubytovna s půjčovnou sportovních potřeb, tel.: +420 603 839 059,
+420 736 775 912
Nová Lhota
Rekreační středisko Vápenky, tel.: +420 518 383 045, +420 728 570 786,
www.rsvapenky.cz
Penzion U Černého potoka, tel.: +420 518 321 051, +420 608 464 789,
www.vapenky.cz
Suchov
Penzion U Světlíků, tel.: +420 518 323 482
Velká nad Veličkou
Penzion Vila Velička, tel.: +420 608 729 509, +420 572 543 822, http://ubytovna.blog.cz
Pokud se budete chtít občerstvit, zastavte se v některé z místních restaurací.
Javorník
Hotel Filipov, tel.: +420 518 382 126, www.hotel-filipov.com
Javornická hospoda, tel.: +420 775 767 033, www.javornickahospoda.mistecko.cz
Kuželov
Hostinec U Ševečků, tel.: +420 518 329 407
Vinárna Pod Větrákem, tel.: +420 518 329 824
Lipov
Restaurace U Kozla, tel.: +420 518 338 119
Restaurace U Valentů, tel.: +420 518 338 140
Louka
Hospoda U Zvonice, tel.: +420 604 909 628
Hospoda za hasičárnou Sport – Bar Lavaza, tel.: +420 777 140 847
Nová Lhota
Rekreační středisko Vápenky, tel.: +420 518 383 045, +420 728 570 786,
www.rsvapenky.cz
Penzion U Černého potoka, tel.: +420 518 321 051, +420 608 464 789, www.
vapenky.cz
Suchov
Penzion U Světlíků, tel.: +420 518 323 482
Velká nad Veličkou
Hostinec U Kotásků, tel.: +420 518 329 200
Jagošova restaurace Na Staré poště, tel.: +420 518 329 283
Lajzova restaurace, tel.: +420 608 527 212
Pizzerie Dáša, tel.: +420 724 760 235
kém
orňác - žlutě
h
v
a
Dívk ím kroji
n
,
obřad é fěrtúšce h
n
c
a
á
vyšív ích a šatk
c
v
á
ruk
29
www.ostrozsko.cz
Trenčianske Teplice – miesto na potulky prírodou
Trenčianske Teplice sa nachádzajú v západnej časti Slovenska, na juhozápade Strážovských
vrchov. Dominantou územia sú dva výrazné chrbty – na severe Grófovec (557 m n. m.) a na
juhu Klepáč (575 m. n.), ktorý je zároveň najvyšším vrcholom nad kúpeľmi. Tie, ale aj ostatné
svahy poskytujú celoročne množstvo vychádzok, výletov, či cykloturistiku v zmiešaných lesoch, hoci pôvodne tu prevládali ihličnany. Medzi chrbtami sa rozprestiera dolina s potokom
Teplička.
Anglický kúpeľný park
Kúpeľný park bol založený v roku 1873 a na jeho území bolo úpravou rieky Teplička vybudované i umelé jazero. Nezanedbateľná je nielen rozloha parku (18 ha), ale i množstvo jedinečných drevín, ktoré sa v parku nachádzajú. V parku nájdeme aj významné stavby mesta. Tou
najvýznamnejšou je Kúpeľná dvorana s pôvodným názvom Kursalon. Od roku 1937 sa v jej
koncertnej sále koná aj najstarší komorný festival v strednej Európe s názvom Hudobné leto.
Náučný chodník Klepáč – najvyšší vrch nad kúpeľmi
Východiskovým bodom trasy je začiatok parku. Trasa sa prelína s Lesníckym náučným chodníkom. Zaujímavou časťou chodníka je Jánošikova jaskyňa, ktorá je prírodnou pamiatkou.
Klepáč je najvyšším vrchom nad kúpeľmi. Hneď pod vrcholom máme možnosť nazrieť do
jaskynných otvorov.
Lesnícky náučný chodník
Trasa lesníckeho náučného chodníka začína od mostíka pri retenčnej nádrži Kamenického
potoka v miestnej časti Baračka. Leží v nadmorskej výške 280 až 420 metrov s prevýšením
140 m. Na trase je 10 zastávok. Každá z nich prináša ucelenú informáciu s úmyslom oboznámiť návštevníka s prírodou. Trasa má dĺžku 4 km.
Omšenská Baba
Omšenská Baba bola za chránené územie vyhlásená v roku 1967. Aj keď vrchol v minulosti niekoľkokrát vyhorel, stále láka svojou jedinečnou faunou a flórou.
Ďalšie prechádzky:
Vyhliadky Jeleň, Spálená, Dubnická kotlina a Biela skala (Všetky uvedené trasy sú spríjemnené
altánkami, lavičkami a náučnými tabuľami), Baske, Pomník amerických letcov v Kamenickej doline,
Lurdská jaskyňa na Partizánskej ulici, Heinrichov prameň od Parkhotela na Baračke.
V najbližšom okolí sú tieto chránené územia:
• Trubadúrka – národná prírodná rezervácia vyhlásená v roku 1982 s výmerou 7,4 ha. V sklaných
a lesostepných biotopoch sa nachádzajú zriedkavé druhy fauny a flóry.
• Potok Havránková dolina bola za prírodnú pamiatku vyhlásená v roku 1984. Aj keď rozloha chráneného územia je len 4,76 ha, potok je významný zachovanými brehovými porastami a biocenózami dna.
• Žihľavník – Baske je národnou prírodnou rezerváciou od roku 1967. Predmet ochrany tohto krasového územia tvoria zmiešané porasty. Územie zaberá rozlohu 130,18 ha.
• prírodný výtvor Lánce – na severnom úpätí masívu Baske (1987)
• Omšenská Baba (rozloha 36,12), podobne ako Žihľavník – Baske, je vyhlásenou národnou prírodnou rezerváciou už od roku 1967. Tvorená je skalnými útvarmi triasových vápencov a dolomitov
a je významnou floristickou lokalitou.
Kontakt: www.teplice.sk, www.teplice.turista.sk
Trenčianske Teplice – kúpele a welness
Sírne termálne liečivé vody sú na tomto mieste unikátne práve vďaka optimálnej teplote jednotlivých
prameňov, ktorá umožňuje ich priame použitie bez ohrievania, ochladzovania, alebo ďalšej
úpravy. Táto skutočnosť hrá dôležitú úlohu pri liečbe, pretože sírovodík je vo vode rozpustený plyn, ktorý pri ohrievaní, ochladzovaní alebo transporte rýchlo uniká do vzduchu. Na
rozdiel od všetkých ostatných slovenských a väčšiny európskych prameňov nepotrebujú
prejsť pramene v Trenčianskych Tepliciach pred použitím v bazénoch žiadnou úpravou, čím
nedochádza k znižovaniu obsahu účinných látok. Ide o prírodnú, liečivú, slabo mineralizovanú
vodu, teplú, hypotonickú, síranovú, vápenato- horečnatú, sírnu, so zvýšeným obsahom
fluoridov s teplotu v rozmedzí od 36,4°C do 40,2°C. Vek tejto unikátnej vody je meraniami
stanovený na neuveriteľných 25 000 rokov. Mineralizácia vody je 2690,11 mg /l , obsah
sírovodíka v kúpeli je cca 3-4 mg/l. Termálne liečivé pramene v Trenčianskych Tepliciach pôsobia analgeticky, zlepšujú prekrvenie tkanív, uvoľňujú svalové napätie, čo vedie
k zlepšeniu pohyblivosti a celkovým pôsobením prispievajú k zlepšeniu telesnej kondície, čo
umožňuje ich používanie bez úpravy.
V Trenčianskych Tepliciach sa liečia:
• Degeneratívne a zápalové reumatické ochorenia pohybového aparátu, ortopedické vady
• Stavy po úrazoch a operáciách pohybového aparátu, kĺbov a chrbtice
• Neurologické ochorenia (chabé obrny, stavy po zápalových ochoreniach mozgu, miechy
a mozgových obalov, stavy po poraneniach a operáciách mozgu, miechy a perifénych nervov,
neurodegeneratívne ochorenia, stavy po detskej mozgovej obrne)
V kúpeľoch je ponúkaná veľmi široká škála procedúr. K dispozícii je:
• 5 bazénov s prírodnou liečivou termálnou vodou a vaňové kúpele
• vonkajší bazén Grand s celoročnou prevádzkou
• peloidoterapia: minerálne fango, parafango, rašelina
• pitná liečba: Prameň Ifigénia
• pohybová liečba: cvičenie individuálne, skupinové, cvičenie vo vode, plávanie, fitness, severská chôdza, cvičenie s náradím, bicyklovanie
• masáže: klasické, reflexné, podvodové, manuálna lymfodrenáž, reflexológia nôh, thaiské masáže
• vodoliečba a teploliečba: vírivé končatinové kúpele, striedavý šlapací kúpeľ, whirlpool, hydromasáž, škótske streky, perličkový kúpeľ, prísadový vaňový kúpeľ, Kneippova vodoliečba, sauna,
parafín, kryoterapia
• elektroliečba: pozdĺžna a priečna galvanizácia, hydrogalvan, ionoforéza, diadynamické prúdy, interferenčné prúdy, krátkovlnná diatermia, ultrazvuk, magnetoterapia, rebox
• svetloliečba: solárium, infračervené žiarenie, LASER, TOMESA
• doplňujúce procedúry: oxygenoterapia, plynové injekcie, inhalácie, akupunktúra
• a ďalšie.
Okrem klasickej liečby sa v Trenčianskych Tepliciach nachádza niekoľko hotelov, ktoré poskytujú
komplexné služby welness.
Kontakt: Kúpele Trenčianske Teplice, a. s., www.kupele-teplice.sk
Hotel Flóra, www.hotelflora.sk
Parkhotel na Baračke, www.parkhotelnabaracke.sk
????
????
???
???? ??????
?
????
31
města a obce Mikroregionu Ostrožsko
33
Informační centrum a ubytování Přízámčí,
Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh
Tel., fax: +420 572 503 960, +420 724 159 213,
e-mail: [email protected]
• Blatnice pod Svatým Antonínkem
Obecní úřad Blatnice pod Sv. Antonínkem č. p. 28, 696 71
Tel.: +420 518 331 221 a 225
www.obecblatnice.cz
• Blatnička
Obecní úřad Blatnička č. p. 163, 696 71
Tel.: +420 518 331 522
www.obecblatnicka.cz
• Boršice u Blatnice
Obecní úřad Boršice u Blatnice č. p. 157, 687 63
Tel.: +420 572 582 712
www.borsiceublatnice.cz
• Hluk
Městský úřad, Hřbitovní 140, 687 25 Hluk
Tel.: +420 572 581 671
www.mestohluk.cz
• Ostrožská Lhota
Obecní úřad Ostrožská Lhota č. p. 148, 687 23
Tel.: +420 572 598 724
www.ostrozskalhota.cz
• Ostrožská Nová Ves
Obecní úřad Ostrožská Nová Ves, ul. Dědina 161, 687 22 Ostrožská Nová Ves
Tel.: +420 572 598 115
www.onves.cz
• Uherský Ostroh
Městský úřad Uherský Ostroh, Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh
Tel.: +420 572 430 521
ww.uhostroh.cz
• Veselí nad Moravou
Městský úřad Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 119, 698 01 Veselí nad Moravou
Tel.: +420 518 670 111
www.veseli-nad-moravou.cz
Mikroregion Ostrožsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové činnosti
Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh, tel.: +420 572 503 961
www.ostrozsko.cz
Ostrožsko – katalog turistických zajímavostí.
Vydal Mikroregion Ostrožsko – svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové činnosti, Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh.
Kontakt: tel., fax +420 572 503 961, e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz
K vydání připravili: PaedDr. Jiří Jilík, Renata Polišenská, Jana Bujáková, Ing. Barbora Válková, Zuzana Lipárová, PhDr. Romana Habartová, PhDr. Blanka Rašticová, Mgr. Adéla Turečková
Fotografie: Mgr. Petr Titz, Radek Frýsa, Zuzana Lipárová, Radek Bartoníček, Juraj Flamik, Štěpán Mitáček, archiv Baťův kanál, o. p. s., archiv VIS Bílé Karpaty
Grafická úprava a tisk: Joker, spol. s r. o., Masarykovo náměstí 35, 686 01 Uherské Hradiště
Květen 2012