Čeleď
Transkript
Čeleď
Vybrané druhy rostlin z čeledí o ešákovité, vilínovité, kaktusovité, hvozdíkovité, laskavcovité Vypracovala: Markéta Machalová 4.A O ešák královský (Juglans regia) Čeleď ď: o ešákovité Popis: - mohutný strom - listnatý - opadavý - černošedá borka - Listy - lichospe ené, 3-4 ja mé, slo ené zpravidla z 5-9 lístk , jsou relativně tuhé, tmavozelené, celokrajné, lysé, podlouhlé, vejčité a na konci špičaté. - Květy - jsou jednopohlavné. Samčí, 3-10 cm dlouhé jehnědy, jsou relativně tlusté, lutě a lutozeleně zbarvené a vyr stají na loňských větévkách, samičí květy se dvěma laločnatými bliznami na konci letorost . - Plod - plodem je dob e známý vlašský o ech (= na ka zabalená v zelené a posléze černající du nině, sko ápka na ky bývá velmi tvrdá a hrbolatá, semeno se skládá ze dvou laločnatých děloh). Pou ití: v potraviná ství, kosmetice, barví ství, nábytká ství a lečitelství(Sbírají se zejména listy, zelené oplodí nebo zelené, ještě nezralé a měkké plody. Droga obsahuje naftochinon juglon, t ísloviny, flavonoidy, kyselinu elagovou, silice, karotenoidy, vitamin C, ho činy aj. P sobí svíravě, protizánětlivě a antibakteriálně . U ívá se ve formě kloktadla p i zánětech v ústní dutině, ve formě odvaru p i zánětu konečníku nebo tlustého st eva, ve formě sedací koupele p i gynekologických potí ích, koupele se osvědčily také proti nadměrnému pocení nohou, p i akné nebo některých ko ních vyrá kách.) Výskyt: Jeho p irozenou oblastí výskytu je z ejmě Balkán a P ední a Centrální Asie, kde roste a na úbočích Himaláje. V současné době je jedním z nejpěstovanějších d evin na světě. Vilín virginský (Hamamelis virginiana) Čeleď ď: vilínovité Popis: - vysoký ke - opadavý - Listy - krátce apíkaté, obvejčité a kosníkovité, na okraji mělce laločnaté. - Květy - na brachyblastech (= zkrácených postranních větvích) dvou a víceletých větví, 4četné, korunní lístky cca 1 cm dlouhé a 1 mm široké, mírně zvlněné, luté, vzácně červené. -Plod - plodem je tobolka dozrávající na podzim dalšího roku. Pou ití: Hamamelis má svíravé, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Pou ívá se jako doplňující lék p i pr jmech a p i zánětech dutiny ústní a dásní. Pou ívá se také p i obtí ně se hojících poraněních, ilních problémech, hemeroidech, k ečových ilách a atopickém ekzému. V homeopatii je také pou íván pro zmírnění menstruačních bolestech spojených se silným krvácením. Výskyt: P vod - Východ USA. (Vilín virginský byl do Evropy prvně dovezen roku 1736, u nás je pěstován od roky 1880.) Ambroň ň západní (Liquidambar styraciflua) Čeleď ď: vilínovité Popis: - vysoký strom - opadavý - borka je hluboce brázditá - Listy - jsou t í- a sedmilaločné, st ídavé. - Květy-nemají vyvinuty květní obaly, kalich ani korunu. - Plody - jsou lesklé hnědé tobolky, vyvíjející se v kulovitých, asi 3cm velkých plodních hlávkách. Pou ití: V parcích i zahrádkách jako zajímavý solitér dekorativní barvou list na pozdim a zajímavou borkou, vylučuje vonné prysky ice pou ívané v parfumerii. D evo je hojně pou íváno v nábytká ství i stavitelství. Výskyt: Je to velmi stará d evina, která se p ed 55 miliony let p irozeně vyskytovala po témě celém území Evropy. Dnes je jejím domovem východní Asie, Severní a St ední Amerika. Léč čivá ambroň ň Strom obsahuje velké mno ství cenné prysky ice. Prysky ice (čerstvá tekutá i ztuhlá), mladé listy, lýko, k ra i ko eny se u ívaly k tišení horečky a k léčbě mnoha neduh . Dnes se distribuuje pod názvy Styrax balsam, Copalm balsam, Styrax liquidus nebo Pereuvian balsam. Tyto produkty mají široké uplatnění v medicíně; slou í k léčbě ko ních nemocí, dýchacích, gynekologických, trávících obtí í i psychických a nervových poruch. Pou ívají se také k výrobě výkaček a sladkostí či k aromatizaci tabáku. Nopál neboli opuncie (Opuntia) Čeleď ď: kaktusovité opuncie mexická Popis: - sukulentní rostlina s hustým ko enovým systémem - Nadzemní část - je tvo ena zdu natělými články stonkového p vodu, na nich jsou helikálně uspo ádány jednotlivé areoly. V těch bývají větší trny a mnoho menších glochid se zpětnými háčky. Z areol vyr stají nové články nebo generativní orgány květy, plody. - Plody - jsou poměrně velké, obsahují početná plochá semena s tvrdou slupkou. Vyu ití: jako ovoce (plod), zelenina (stonkové segmenty), píce, barvivo, energie, zemědělství, mouka ( nopálový chleba), ostatní – olej ze semen; farmaceutika; kosmetické produkty; výroba papíru ze stonk ; okrasná rostlina. Výskyt: Tyto rostliny jsou p vodem z oblasti rozkládající se od Kanady a po Ohňovou zemi. V současnosti jsou nejvíce pěstované v Mexiku, Brazílii, Bolívii, USA, Itálii, severní a ji ní Africe a v Indii. Lophophora williamsii (je unka Williamsova) Čeleď ď: kaktusovité Popis: - kaktus - Nadzemní část - ploše kulovitá, často odno ující, větší část stonku je zasunutá v zemi. Poko ka je sametově matná, měkká, r zné barvy. Areoly nesou r zné mno ství vlny, trny chybí. - Květy - vyr stají ze st edu temene z husté vlny, jsou nejčastěji nar ovělé, 1,5 a 4 cm velké. - Plody - holé, nar ovělé, jsou vysouvány z areol a temenní vlny a po dozrání. - Semena 1 a 2 mm velká, černá, s charakteristickou sí ovitou kresbou na povrchu. Pou ití: Aztékové pou ívali pro tělo malého a nenápadného kaktusu Lophophora williamsii označení „peyotl“. Kaktusy, známé té jako „meskalové knoflíky“, obsahují kromě dalších t iceti alkaloid halucinogenní meskalin, který navozuje pocity tělesné a duševní pohody provázené pestrobarevnými, kaleidoskopickými vidinami. (Varování: Po ití rostlin pěstovaných ve sbírkových sklenících vyvolává silnou nevolnost. M e zp sobit otravu a není vyloučena ani smrtelná otrava.) Výskyt: Lophophora williamsii se nalézá na rozsáhlém území Mexika, dále pak v USA ve státě Texas a na jihu Nového Mexika. Mydlice léka ská (Saponaria officinalis) Čeleď ď: hvozdíkovité Popis: - vytrvalá, 25 a 80 cm vysoká bylina - Listy - podlouhlé a eliptické, výrazně 3 ilné, celokrajné, p isedlé. - Květy - v mnohokvětých zkrácených vidlanech. Kalich trubkovitý, bledě zelený, koruna bílá a nar ovělá. Někdy se vyskytují i rostliny s plnými květy. - Plody - jsou vejcovitě kulovité a elipsoidní tobolky. Pou ití: D íve se mydlice pou ívala k odmaš ování vlny, k praní a mytí, v současnosti jsou mydlicové saponiny vyu ívány p i výrobě zubních past a čistících prost edk , které se pou ívají nap . p i restaurování velmi choulostivých starých tapet nebo oděv . Díky obsahu saponinu se mydlice pou ívala také jako léčivka proti zácpě, na pročištění krve, rozpouštění hlen a zevně k některým onemocněním k e. Saponin je však látkou jedovatou, p i dlouhodobějším pou ívání se m e objevit nutkání na zvracení a čistě teoreticky je mo ný i rozpad červených krvinek. Výskyt: V ČR dosti hojně od ní in po podhorské oblasti. Celkově roste v Evropě na severu a po Skandinávii, na východě p es Sibi a na Dálný Východ, druhotně pak v mírném i subtropickém pásmu Severní i Ji ní Ameriky. Pr tr ník lysý (Herniaria glabra) Čeleď ď: hvozdíkovité Lidové názvy: husí mýdlo, úplavník, stozrnko Popis: - jednoletá a vytrvalá bylina - Bylina má 2-15 cm dlouhé, plazivé, bohatě větvené lodyhy. - Listy - úzce eliptické, lysé. - Květenství - vidlan. - Květy - drobné, zeleno luté, 5četné. - Plody - tobolky. - Ko en - je zd evnatělý . Pou ití: Droga účinkuje diureticky (močopudně) a tišivě. P edepisuje se p i zadr ování tekutin v těle, p i poškození myokardu (srdečního svalu), srdeční ischemii, zánětu ledvin, uretritidě, kamenech a písku v ledvinách a p ítomnosti albuminu v moči. Droga a p ípravky z ní oddalují vznik trombózy a embolie. V lidovém léčitelství se droga doporučuje p i tuberkulóze, špatně se hojících ranách, vyrá kách, lišejích (ve formě obkladu z čerstvé rostliny) a jiných onemocněních. Výskyt: Pr tr ník lysý roste v celé Evropě, na suchých, písčitých a kamenitých p dách, na polích a mezích. epa obecná (burák – cukrovka) (Beta vulgaris var. altissima) Čeleď ď: laskavcovité (merlíkovité) Popis: - dvouletá bylina - Ko en - k lový, neztlustlý nebo ztlustlý ve v etenovitou, bulvu. - P ízemní listy - dlouze apíkaté, s čepelí vejčitou, na vrcholu zaoblenou, na bázi nejčastěji mělce dvoulaločnatou, k apíku náhle sta enou a široce klínovitou, zpravidla zvlněnou a kade avou, lysou, lesklou, jinak co do tvaru a velikosti u r zných kulturních typ r zné. - Květy - jsou seskupeny v klubíčkách po 2-4, skládají bohatá slo ená květenství. - Typ květenství - lata lichoklas . - Plod - je na ka ve ztvrdlém oplodí. Vyu ití: Vulgaris, var. altissima se pěstuje ve velkém mě ítku v polních kulturách p edevším jako surovina pro výrobu cukru (celosvětově druhý nejd le itější zdroj cukru po cukrové t tině)., nadzemní části (listy a hlava bulvy) se u ívají jako krmivo pro dobytek. P i výrobě cukru vznikají jako vedlejší produkty melasa (š áva, ze které cukr ji nevykrystalizuje), u ívaná jako krmivo nebo surovina v chemickém a potraviná ském pr myslu, cukrovarnické ízky (pevné zbytky po vyluhování epné š ávy) jako krmivo a saturační kaly (odpad p i čištění epné š ávy) jako hnojivo. Zajímavosti: K p evedení do kultury došlo u v pozdním starověku v oblasti St edozemí a P ední Asie. To se však epa nepěstovala pro sv j ko en, ale pro list – jako salátová zelenina. Se šlechtěním epy pro cukr se začalo teprve na p elomu 18. a 19. století, tak e nově vyšlechtěná epa cukrovka je nejmladší z hlavních zemědělských plodin. epa obecná červená (salátová) (Beta vulgaris var. Vulgaris) Čeleď ď: laskavcovité (merlíkovité) Pou ití: Obsahuje v hojném mno ství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Barvivo červené epy rozši uje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích p ímo léčivých účink jmenujme té účinky močopudné, vylučuje s l z těla, povzbuzuje činnost aludku a tvorbu luči. Podporuje r st buněk a opravuje jejich jádra. Aktivuje tvorbu červených krvinek, a tím zásobování buněk kyslíkem. Vyvolává optimističtější náladu. Zbavuje st eva jedovatých látek, odstraňuje zácpu. Dodává pru nost a lesk pleti, vlas m a neht m. Neutralizuje a zároveň odstraňuje jedovaté látky,zvláště v mozku. Výskyt: Její p vod je ve St edomo í a v atlantském prost edí. Je známá a oblíbená jak v Evropě, tak v Severní Americe a mnoha asijských zemích. Laskavec sp. (Amaranthus sp.) Čeleď ď: laskavcovité laskavec bílý Popis: - více ne 60 druh - jednoletá rostlina - podle vyu ití se adí k pseudoobilovinám - jednodomá - 10 a 200 cm vysoká bylina - Lodyha - p ímá, rozbrázděná, hustě vlnatě pý itá, zelená a načervenalá. - Listy - st ídavé, apíkaté, kosníkovitě vejčité a podlouhlé, na bázi klínovité, na spodní straně pý itě chlupaté. - Květenství - husté, slo ené z krátkých lichoklas , zelené a načervenalé, listence tuhé a pichlavé, a 2x delší ne okvětní lístky. - Květy - 5četné, tyčinek 5, blizny 3. - Plod - tobolka. Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) Vyu ití: Kromě širokého potraviná ského vyu ití zrna i mouky lze laskavec uplatnit i jako krmivo pro hospodá ská zví ata. Sená je kvalitou blízká vojtěškové. Vzr stné formy jsou vyu itelné jako zelené hnojení, energetické plodiny i pro výrobu papíru, některé druhy zase poskytují surovinu pro produkci barviv a kosmetických p ípravk . Výskyt: Pochází ze St ední Ameriky, byl pěstován Aztéky a Inky ji p ed t emi tisíciletími. V současnosti je však rozší en témě po celém světě vyjma nejchladnějších oblastí, v Evropě zcela zdomácnělý, u nás byla jeho p ítomnost prvně zdokumentována v roce 1818. Zdroje : www.biolib.cz http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/ambron-zapadni http://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/ambronzapadni http://www.zahradnickykalendar.cz/cs/vedeli-jste-ze/1044ambron-zapadni-je-bohatou-mytologii-opredeny-strom http://botanika.wendys.cz/kytky/K635.php http://cs.wikipedia.org/wiki/O%C5%99e %C5%A1%C3%A1k_kr%C3%A1lovsk%C3%BD http://botanika.wendys.cz/kytky/K612.php http://www.drhauschka.cz/vilin-virginsky-p-750.html?spd=2 http://cs.wikipedia.org/wiki/Opuncie http://cs.wikipedia.org/wiki/Peyotl http://cs.wikipedia.org/wiki/Lophophora http://grower.cz/pestovani/marihuana/tema/t-27113.html http://botanika.wendys.cz/kytky/K466.php http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=86 http://cs.wikipedia.org/wiki/Mydlice_l%C3%A9ka%C5%99sk %C3%A1 http://lecive-bylinky.celyden.cz/prutrznik-lysy/ http://bylinky.atlasrostlin.cz/prutrznik-lysy http://botanika.wendys.cz/kytky/K670.php http://cs.wikipedia.org/wiki/Laskavec http://biom.cz/cz/odborne-clanky/laskavec-amaranthus-sp http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=we b&cd=10&ved=0CFIQFjAJ&url=http%3A%2F%2Fweb2.mendel u.cz%2Faf_211_multitext%2Fsystematika%2Fseminarky2003 %2Frepa_obecna.rtf&ei=uZ2gUPCROo_a4QTIlYCADw&usg=A FQjCNGvfKgkmWqExhAFI-LUH50_JD4YZQ http://leccos.com/index.php/clanky/repa http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?74 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98epa_%C4%8Derven %C3%A1
Podobné dokumenty
Květen 2012 - Zahradnictví Hraňo
z oblasti východní
Asie a do Evropy
byly dovezeny
teprve v roce 1845. Po mnoha letech se dostaly i do Československa, a to v roce 1924. Od té doby jsou intenzivně pěstovány a je možné je spatřit sn...