indikátory lidského rozvoje se zaměřením na chudobu v české
Transkript
INDIKÁTORY LIDSKÉHO ROZVOJE SE ZAMĚŘENÍM NA CHUDOBU V ČESKÉ REPUBLICE Human development indicators focusing on poverty in the Czech Republic Magdalena Kotýnková, Karina Kubelková Abstract The paper focuses on the analysis of the explanatory power of selected human development indicators used by the United Nations Development Program (UNDP). These indicators, published in the Human Development Report, are as follows: the Human Development Index, the Human Poverty Index and newly the Multidimensional Poverty Index. This paper aims to evaluate the possibility of using these indicators for the assessment of poverty in the Czech Republic. Conclusions about the practical application of mentioned indicators in the economic and social policy in the Czech Republic are drawn on the basis of their construction methods and available empirical data. Keywords Human Development, Poverty, HDI, HPI, MPI, Czech Republic Klíčová slova Lidský rozvoj, Chudoba, HDI, HPI, MPI, Česká republika Úvod Úroveň ekonomického a lidského rozvoje, příjmová nerovnost a chudoba jsou v současném globalizovaném světě velmi citlivými a diskutovanými tématy, kterým významné mezinárodní organizace, především Světová banka (WB) a Rozvojový program OSN (UNDP), věnují velkou pozornost. Sledování výskytu světového bohatství a chudoby je předpokladem stanovení podmínek pro poskytování rozvojové pomoci, kterou rozvinuté země podporují země rozvojové, přičemţ za rozvojovou zemi je povaţována země se zastaralým nebo ţádným průmyslem a nízkými hodnotami indikátorů, které vypovídají o ekonomickém a sociálním rozvoji v dané zemi. V současné době je kladen stále větší důraz na takovou konstrukci indikátorů, která vyhodnotí v co nejširším rozsahu jak ekonomický, tak i sociální rozvoj v jednotlivých zemích. Cílem předloţeného příspěvku je proto porovnat vypovídací schopnost pouţívaných indikátorů, mezi které patří jak základní indikátory ekonomického rozvoje, tj. hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele (Gross Domestic Product/per capita, dále: GDP/per capita) a hrubý národní příjem na obyvatele (Gross National Income/per capita, dále: „GNI/per capita‖), tak indikátory sloţené, tj. index lidského rozvoje (Human Development Index, dále: „HDI―) a indexy chudoby (Human Poverty Index, dále: „HPI―, a Multidimensional Poverty Index, dále: „MPI―) 1 Hodnocení ekonomického rozvoje Všeobecným ekonomickým indikátorem pro porovnání dosaţeného stupně ekonomického rozvoje mezi jednotlivými zeměmi je GDP/per capita, který se z důvodu srovnatelnosti mezi jednotlivými zeměmi vyjadřuje v paritě kupní síly USD. Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product, dale: ―GDP‖) sleduje peněţní hodnotu finální produkce statků a sluţeb určených ke konečné spotřebě, která je vyrobena na území daného státu domácími i zahraničními subjekty v období jednoho roku. Světová banka vychází při rozdělení zemí na bohaté a chudé z hrubého národního příjmu (Gross National Income, dále: „GNI―). Název tohoto indikátoru je pouţíván pro indikátor hrubý národní produkt (Gross National Product, dále: „GNP―), který zachycuje peněţní hodnotu finální produkce statků a sluţeb vyrobených výrobními faktory vlastněnými příslušníky dané země v období jednoho roku1. Oproti GDP jej lze vyjádřit také jako ukazatel GDP sníţený o odliv příjmů z vlastněných aktiv zahraničními investory a zvýšený o získané příjmy ze zahraničních aktiv vlastněnými příslušníky dané země. GNP je stejně jako GDP ekonomickým indikátorem, avšak s vyšší vypovídací schopností o rozsahu peněţní hodnoty produkce zboţí a sluţeb, se kterou národní ekonomika skutečně disponuje. Světová banka člení podle hodnoty indikátoru GNI/per capita v paritě kupní síly USD země světa na čtyři skupiny: (1) země s nízkým příjmem, (2) země s niţším středním příjmem (3) země s vyšším střením příjmem (4) země s vysokým příjmem, přičemţ výše GNI/ per capita, která vymezuje hranici intervalů uvedených skupin je kaţdoročně aktualizována a vydávána Světovou bankou jako součást tzv. WDI – World Development Indicators2. Země zařazené do první skupiny jsou chápány Světovou bankou jako země chudé a v rámci rozvojové spolupráce mezi zeměmi jim je poskytována rozvojová pomoc. Podle hodnocení dosaţeného ekonomického rozvoje v jednotlivých zemích Světovou bankou se Česká republika nachází ve skupině zemí s vysokými příjmy a patří proto k zemím, které v rámci rozvojové spolupráce poskytují rozvojovou pomoc zemím s nízkým příjmem (zemím chudým). Příjmová nerovnost Vzájemné srovnání zemí pomocí indikátorů GDP/per capita a GNI/per capita udává rozsah národního bohatství, které bylo vytvořeno v průměru na jednoho obyvatele v období jednoho roku. Neméně důleţitá je však analýza o přístupu obyvatelstva k distribuovanému bohatství, která je zaloţena na analýze příjmové nerovnosti. Ke grafickému vyhodnocení příjmové nerovnosti se vyuţívá Lorenzova křivka, která udává, jakého procentního podílu na rozdělovaném bohatství dosahuje určité procento obyvatel. Lorenzovu křivku lze vyjádřit jako distribuční funkci popisující rozdělení vytvořeného bohatství (důchodu) ve společnosti. Z Lorenzovy křivky je odvozen Giniho koeficient (dále: „GK―), který vyjadřuje velikost odklonu Lorenzovy křivky od tzv. přímky rovnosti znázorněné pod úhlem 45°, přičemţ čím více se Lorencova křivka vzdaluje od přímky rovnosti, tím větší rozdíly jsou v příjmech jednotlivců. GK je v případě úplné rovnosti příjmového rozloţení roven nule a v případě úplné nerovnosti příjmového rozloţení je roven jedné 1 Český statistický úřad definuje GNP následovně: „Hrubý národní důchod se rovná HDP plus prvotní důchody, které mají být přijaty rezidentskými jednotkami od nerezidentů mínus výdajové prvotní důchody, které mají být placeny rezidentskými jednotkami nerezidentům. Zdroj: apl.czso.cz/ode/tab/teina080.htm 2 Internetové stránky Světové banky 2 V členských zemích Evropské unie je v rámci statistického sledování materiální situace lidí hodnocena příjmové nerovnost a chudoba pomocí následujících ukazatelů 3: nerovnost v rozdělení příjmů, který vyjadřuje podíl objemu příjmu distribuovaného mezi 20% obyvatelstva s nejvyššími příjmy (nejvyšší kvintil) k objemu příjmu distribuovaného mezi 20% obyvatelstva s nejniţšími příjmy (nejniţší kvintil), míra rizika chudoby (míra nízkých příjmů), který vyjadřuje podíl osob s příjmem pod hranicí rizika chudoby, přičemţ hranice chudoby je stanovena jako 60% mediánového příjmu národního příjmového rozloţení. Na základě vyhodnocení příjmové nerovnosti pomocí výše uvedených ukazatelů je příjmová nerovnost v České republice velmi nízká. Jak je zveřejněno ve statické části Zprávy o lidském rozvoji 2010 4, mezi země nejvíce se přibliţující rovnému rozloţení příjmů obyvatel patří na prvním místě Dánsko s hodnotou GK 24,7%, na dalších místech je zastoupeno Japonsko s hodnotou GK = 24,9%, Švédsko s hodnotou GK 25% a následuje Norsko, Česká republika a Slovensko s hodnotou GK 25,8%. Na druhé straně spektra lze nalézt Botswanu, kde hodnota GK dosahuje 61%, nebo Angolu s GK 58,8% a Bolívii s GK 58,2%. V rámci sledování příjmové nerovnosti v členských zemích Evropské unie byly v České republice naměřeny velmi nízké hodnoty. V roce 2008 dosahovala příjmová nerovnost v České republice spolu se Slovenskem a Slovinskem nejniţších hodnot ze všech zemí Evropské unie (ukazatel nerovnost v rozdělení příjmů dosahoval hodnotu 3,4). V tomtéţ roce bylo v České republice naměřeno riziko chudoby jako nejniţší ze všech zemí Evropské unie (míra rizika chudoby dosahovala hodnoty 9,8) 5. Hodnocení ekonomického a sociálního rozvoje Rozvojový program OSN, který mapuje stav a vývoj kvality ţivota a rozsahu chudoby v zemích světa vyvíjí a vyuţívá indikátory, jejichţ úkolem je vytvořit několika faktoriální pohled na stav světa. Tyto indikátory nehodnotí pouze ekonomický rozvoj, ale i sociální rozvoj v jednotlivých zemích a patří k nim HDI - Index lidského rozvoje, pouţívaný od roku 1990, HPI - Index lidské chudoby pouţitý poprvé v roce 2007 a MPI – Vícenásobný index lidské chudoby, nově pouţitý v roce 2010. Tyto indexy jsou sloţenými indexy, které umoţňují nahlíţet na stav světa nejen z hlediska dosaţeného ekonomického rozvoje v jednotlivých zemích, ale do popředí se dostává i hodnocení jejich sociálního rozvoje. Index lidského rozvoje Výsledky měření kvality ţivota v zemích světa pomocí Indexu lidského rozvoje jsou od roku 1990 kaţdoročně zveřejněny ve Zprávě o lidském rozvoji, kterou předkládá Rozvojový program OSN. HDI zahrnuje a zpracovává data týkající se nejen ekonomického rozvoje v jednotlivých zemích, ale také data z oblasti zdraví a vzdělanosti. Skládá se ze tří sloţek, které pokrývají tři základní otázky — ţít dlouhý a zdravý ţivot, získávat znalosti a mít přístup k materiálním zdrojům. Pro výpočet HDI je nutné vymezit dílčí indikátory, které při výpočtu HDI hrají důleţitou roli. Jedná se o indikátor průměrné očekávané délky ţivota při narození, indikátor 3 Internetové stránky ČSÚ, ukazatelé sociální soudrţnosti, http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/socialni_soudrznost_mezinarodni_srovnani 4 Internetové stránky UNDP, Worldwide Trends in the Human Development Index 1970-2010, http://hdr.undp.org/en/data/build/ 5 Internetové stránky Eurostatu, Structural Indicators, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tsisc030 3 úrovně dosaţeného vzdělání 6 a ukazatel GDP/per capita v paritě kupní síly USD. Hodnota HDI se pohybuje v intervalu [0 – 1], přičemţ čím více se hodnota HDI blíţí k horní hranici daného intervalu, tím je ekonomický a sociální rozvoj ve sledované zemi vyšší. Podle hodnoty HDI se země člení do tří kategorií podle jejich ekonomického a sociálního rozvoje: vysoce rozvinuté země při HDI ≥ 0,8 středně rozvinuté země při HDI v rozmezí 0,5 – 0,799 nejméně rozvinuté země při HDI < 0,5. Index lidské chudoby Současní ekonomové a vědci 7 jiţ nechápou chudobu pouze v závislosti na příjmu. Chudoba má podle nich více rozměrů 8 podobně jako lidský rozvoj. Vícerozměrnému hodnocení chudoby slouţí index lidské chudoby, který byl poprvé představen ve Zprávě o lidském rozvoji z roku 2009, ve které byl vypočítán z údajů pro rok 20079. Posláním indexu je sledovat stejné faktory jako v případě indexu lidského rozvoje, které jsou však pojímané z jiného úhlu pohledu. Na tři oblasti ţivota společnosti - zdravotní péče a s ní související délka ţivota, vzdělání a ţivotní úroveň - je pohlíţeno z hlediska jejich nedostatku. Výpočet HPI je odlišný pro rozvojové země (HPI-1) a rozvinuté země (HPI-2) 10. Oba indexy HPI jsou sloţené z dílčích indikátorů, které zahrnují oblast zdraví, vzdělanosti a ţivotní úrovně. Dílčí indikátory vstupující do HPI-1 (rozvojový svět): pravděpodobnost nedoţití se 40 let negramotnost dospělých neváţený průměr procentního podílu obyvatel bez trvalého přístupu k nezávadné vodě a procentního podílu podvyţivených dětí mladších 5 let Dílčí indikátory vstupující do HPI-2 (rozvinutý svět): pravděpodobnost nedoţití se 60 let procento populace s nedostatečnou gramotností procento populace ţijící pod příjmovou hranicí chudoby (50 % mediánu disponibilního příjmu domácnosti) dlouhodobá míra nezaměstnanosti (trvající 12 a více měsíců) Zatímco ukazatel HPI-1 analyzuje navíc stav dětské podvýţivy a moţnost přístupu k pitné vodě, HPI-2 sleduje vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti a příjmové nedostatečnosti. Pouţití odlišných ukazatelů k měření chudoby v rozvojových a vyspělých zemích poukazuje na to, jak je chudoba relativní. Hodnota obou indexů se pohybuje v mezích intervalu [0 – 1]. Platí, ţe čím vyšší je hodnota indexu, tím více chudoby a zaostalosti v daném státě přeţívá. 6 Úroveň dosaţeného vzdělání je vyjádřena pomocí indexu vzdělanosti, který je měřen na základě syntézy dílčích indikátorů, kterými je míra gramotnosti dospělé skupiny obyvatel a míra kombinovaného poměru zápisu do škol. Zatímco pod ukazatelem gramotnosti si lze představit schopnost číst a psát, kombinovaný poměr zápisu do škol poskytuje informaci o vzdělání od úrovně mateřské školy aţ po postgraduální studium. 7 Např. Amartya Sen SEN, 1988 9 Human Development Report 2009 10 Internetové stránky United Nations Development Programme, HDR 2009, str. 176 - 180 8 4 Vícenásobný index chudoby V červenci roku 201011 byl zaveden nový ukazatel chudoby, který klade důraz na postiţení většího počtu rozměrů chudoby neţ HPI. Tímto indikátorem je vícenásobný index chudoby (MPI), kterým se odborníci z Oxford Poverty and Human Development Initiative (OPHI) 12 Oxfordské univerzity snaţili doplnit současné ukazatele o různé druhy deprivací a jejich překonání. K aplikaci MPI došlo ve spolupráce odborníků OPHI a odborníků Human Development Report Office Rozvojového programu OSN (UNDP). MPI má matematickou strukturu měření chudoby podle autorů Alkirové a Fostera 13. Je sloţen z deseti ukazatelů, odpovídající třem kritickým rozměrům chudoby na individuální úrovni (osoby nebo domácnosti): vzdělávání, zdraví a ţivotní standard. Jedná se o stejné rozměry jako u HDI a HPI. Indikátor je výsledkem součinu dvou ukazatelů 14 – procenta lidí, kteří jsou chudí (Headcount, H) a tzv. průměrné intenzity strádání (Average Intensity of deprivation, A). Do podílu chudých (H) patří ty domácnosti, které jsou vícerozměrově chudé 15, tedy ty, které strádají alespoň v 30 % daných váţených indikátorů. Průměrná intenzita strádání (A) přitom ukazuje na podíl dimenzí (rozměrů), ve kterých domácnosti strádají. Nejlepší výsledek je tedy čistá nula – neznamená to ale, ţe země nemá problém s chudobou. Multidimensional Poverty Index Zdraví Vzdělání Životní standard Dětská úmrtnost Roky školní docházky Elektrika Výživa Zápis dětí do studia Pitná voda Kanalizace Podlaha Vaření Majetek Obr. 1: Multidimensional Poverty Index (struktura) Zdroj: ALKIRE, FOSTER, 2009, vlastní úprava Domácnost strádá podle konkrétního indikátoru 16, pokud: zemřelo dítě v rodině (Dětská úmrtnost) 11 OPHI, tisková zpráva z 14. 7. 2010 Oficiální interetové stránky OPHI, 2010 13 ALKIRE, FOSTER, 2009 14 ALKIRE, SANTOS, 2010 15 ALKIRE, SANTOS, 2010 16 ALKIRE, SANTOS, 2010 12 5 dospělý nebo dítě v rodině jsou podvyţivení (Výţiva) ţádný člen domácnosti nesplnil 5 let školní docházky (Roky školní docházky) nějaké dítě v domácnosti opustilo školní docházku ve věku 1 aţ 8 let (zápis dětí do studia) domácnost nemá elektřinu (Elektřina) pitná voda nesplňuje Rozvojové cíle tisíciletí nebo je více neţ 30 minut chůze (Pitná voda) toaleta nevyhovuje definici Rozvojových cílů tisíciletí, nebo je společná i pro další domácnosti (Kanalizace) podlahu tvoří hlína, písek nebo hnůj (Podlaha) si domácnost vaří dřevem, dřevěným uhlím nebo hnojem (Vaření) domácnost nemá vlastní více neţ jedno: rádio, TV, telefon, kolo, motocykl MPI tedy hodnotí nejen intenzitu chudoby (součet váţených strádání, kterým kaţdá domácnost čelí v učitou stejnou dobu), ale také podstatu nebo sloţení strádání v kaţdé uvedené oblasti, která je nezbytná pro efektivní rozvojové programy a politiky. Díky způsobu výpočtu umoţňuje MPI sledovat problémová místa (např. nerovnoměrně rozvinuté regiony, strádání určitých skupin nebo silnější strádání v jedné určité dimenzi). Ukazatel zároveň plně odpovídá Rozvojovým cílům tisíciletí. 17 Ve shrnutí popisuje Alkirová a Santosová 18 inovativnost indexu v pěti základních oblastech. Podle nich umoţňuje zároveň: Identifikovat nejchudší obyvatele Zobrazit všechny druhy strádání, které zároveň ovlivňují něčí ţivot Ukázat, které druhy deprivace jsou nejčastější v různých regionech a mezi různými skupinami lidí Odráţet rychle výsledky politických intervencí a umoţňovat srovnání v čase Integrovat různé aspekty chudoby do jediného ukazatele, který ukáţe propojení mezi jednotlivými druhy deprivace Hlavním přínosem indexu je metoda výpočtu 19 indexu – díky ní je moţné rozloţit index dle regionu, dimenze, etnického původu či jiných charakteristik. Pomocí tohoto nového ukazatele tak můţeme sledovat počet lidí, kteří jsou chudí (tedy kteří jsou podrobeni určitým počtem daných strádání) a zároveň počet strádání, s nimiţ se chudá domácnost obvykle potýká. Navíc lze MPI lze vypočítat z ordinálních i kardinálních dat, coţ dává flexibilitu jednotlivým zemím i v typu a způsobu šetření a navazuje na jiţ existující pravidelná šetření. MPI tak poprvé v letošní Zprávě o lidském rozvoji 20 nahrazuje Human Development Index, který byl do Zpráv zahrnován pravidelně od roku 1990. Hodnocení ekonomického a sociálního rozvoje v České republice MPI byl poprvé stanoven v roce 2010 pro 104 rozvojových zemí, coţ odpovídá přibliţně 78% světové populace 21. Z Evropské unie byl MPI vypočítán pouze pro Českou republiku, Slovinsko, Slovensko, Lotyšsko, Maďarsko, Chorvatsko a Estonsko – u ostatních zemí EU nejsou dostupná data nebo nesplňují definici rozvojové země podle UNDP. Vyhodnocení úrovně ekonomického a sociálního rozvoje v České republice v porovnání s ostatními evropskými zeměmi pomocí všech tří indikátorů HDI, HPI-2 a MPI (výklad 17 Millennium Development Goals, ALKIRE, SANTOS, 2010 ALKIRE, SANTOS, 2010 19 OPHI, MPI Summary, 2010 20 Zpráva o lidském rozvoji, UNDP, 2009 21 ALKIRE, SANTOS, 2010 18 6 indikátorů viz předcházející kapitoly) lze proto provést pouze v rámci uvedených zemí a hodnot ukazatelů HDI, HPI-2 a MPI vypočtených z dat platných pro rok 2009, viz tabulka č. 1. Z hodnot tabulky č. 1 je zřejmé, ţe MPI umoţňuje odhalit vnitřní rozdíly a rozdíly v chudobě, které neodhalí HDI ani HPI (i kdyţ srovnání s pouţitím MPI narazí na problém dostupnosti dat). Podle naměřené hodnoty HDI dosáhla Česká republika v roce 2009 - po Slovinsku - druhé nejvyšší úrovně lidského rozvoje, neboli kvality ţivota. Z hodnot HPI – 2, které jsou dostupné pouze pro tři zkoumané země, mezi které patří ČR, Maďarsko a Chorvatsko vyplývá, ţe rozsah chudoby a zaostalosti je v ČR z těchto tří zemí nejniţší. Avšak aţ analýza chudoby pomocí indexu MPI dovozuje, ţe podle definice pro H u nás téměř nejsou vícerozměrově chudé domácnosti (procento chudých lidí: H=0), ale ty domácnosti, které jsou podle definice chudé, strádají ve větším počtu daných rozměrů (průměrná intenzita strádání: A=0,476), tj. spolu s domácnostmi v Lotyšsku strádají ve srovnatelně stejném počtu rozměrů a ve zkoumaném vzorku zemí se jedná o nejvyšší počet rozměrů strádání. Tab. 1: Porovnání výsledků u indikátorů lidského rozvoje a vícerozměrové chudoby u zemí EU s dostupnými daty Vícerozměrová chudoba 22 Země Hodnota Pořadí MPI MPI H A Slovensko 0,000 1 0,000 0,000 Slovinsko 0,000 1 0,000 0,000 Česká 0,000 3 0,000 republika Lotyšsko 0,001 5 0,003 Maďarsko 0,003 10 0,008 Chorvatsko 0,007 18 0,016 Estonsko 0,026 37 0,072 Zdroj: OPHI, 2009, vlastní úpravy Poznámky k Tab. 1: 0,467 0,467 0,389 0,416 0,365 Indikátory lidského rozvoje23 HPI-2 HDI 2009 2009 Hodnota Hodnota Kategorie 0,88 Vysoký Velmi 0,929 vysoký Velmi 1,5 0,903 vysoký 0,866 Vysoký 2,2 0,879 Vysoký 1,9 0,871 Vysoký 0,883 Vysoký Chudoba odhadnutá pro Slovensko a Slovinsko by měla být interpretována jako horní hranice odhadů, což znamená, že vícerozměrová chuodba je menší nebo rovna své hodnotě MPI. Naopak chudoba odhadnutá pro Lotyšsko by měla být interpretována jako dolní hranice odhadů, vícerozměrová chudoba je zde tedy minimálně stejně velká jako ukazuje indikátor MPI. Všechny hodnoty pro výpočet MPI jsou z šetření WHS z roku 2003 Možnosti použití indikátoru MPI Moţnosti vyuţití MPI pro Českou republiku těsně souvisí s metodou výpočtu. Ukazatele MPI i hranice 30 % pro určení chudých domácností, jsou arbitrárně určeny tak, aby vyjadřovaly úroveň nejzákladnějšího strádání (typického pro rozvojové země). MPI je důleţitý ukazatel pro porovnání s ostatními zeměmi a můţe slouţit jako základ pro vytvoření „národního či regionálního MPI― tím, ţe začlení rozměry a ukazatele, které jsou šité na míru konkrétnímu kontextu 24. S tím se pojí i vlastní definice chudých domácností či osob. Takový index zároveň umoţní sledovat účinnost programů podpory v průběhu času. 22 ALKIRE, SANTOS, 2010 výpočty Zpráva o lidském rozvoji, UNDP, 2009 24 OPHI, 2010 23 7 Sami autoři si od nového indexu slibují 25 moţnost lepšího zacílení pomoci a zdrojů na skutečně potřebné. Potřeba takového národního či regionálního indexu je akcentovaná dlouhodobou strategií Evropské unie promítnuté do Strategie Evropa 2020 26. Tento strategický dokument bude hrát s velkou pravděpodobností klíčovou roli rovněţ v budoucí koncepci Kohezní politiky EU27 a výrazně tak ovlivní i Českou republiku. Koncentrace na tři aţ čtyři klíčové priority rovněţ bude rovněţ vyţadovat sofistikovanější způsoby měření stavu a pokroků28. Zavedení tohoto nového způsobu měření národní chudoby, který by doplňoval stávající ukazatele a podával širší přehled, nemusí být rovněţ nákladný. Současný výpočet MPI pro Českou republiku, vychází z měření WHS (Světové šetření o zdraví organizované WHO) z roku 2003. Národní index můţe vycházet z kaţdoročního šetření Ţivotní podmínky29, které je v souladu s národní modifikací celoevropského šetření EU-SILC (European Statistics on Income and Living Conditions). Jeho provádění je pro ČR i ostatní členské státy Evropské unie závazné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Sledování změn by v tomto případě bylo rychlé a s přímou vazbou na praktikovanou politiku a konkrétní programy. Závěr Hodnocení úrovně ekonomického a lidského rozvoje je věnována systematická pozornost významnými mezinárodními organizacemi, mezi které patří především Světová banka a Rozvojový program OSN (UNDP), přičemţ je kladen stále větší důraz na takovou konstrukci indikátorů, která vyhodnotí v co nejširším rozsahu jak ekonomický, tak i sociální rozvoj v jednotlivých zemích. Proto se vyvíjí sloţené indikátory, které hodnotí stav světa z více úhlů pohledu. Na vývoj a vyuţívání více kriteriálních indikátorů je zaměřen Rozvojový program OSN (UNDP), který mapuje stav a vývoj kvality ţivota a rozsahu chudoby ve světě. K těmto indikátorům patří HDI - Index lidského rozvoje, pouţívaný od roku 1990, HPI - Index lidské chudoby pouţitý poprvé v roce 2007 a MPI – Vícenásobný index lidské chudoby nově pouţitý v roce 2010. Z analýzy hodnot HDI, HPI-2 a MPI, které byly vypočteny v rámci Evropské unie pro Českou republiku a další vybrané země bylo odvozeno, ţe MPI umoţňuje odhalit vnitřní rozdíly v chudobě, které neodhalí HDI ani HPI a proto jeho aplikace je pro zkoumání stavu světa přínosná. Literatura ALKIRE, Sabina – FOSTER, James. 2009. Counting and Multidimensional Poverty Measurement, Oxford Poverty and Human Development Initiative, Working Paper No. 32, December 2009, Dostupné na: http://www.ophi.org.uk/wpcontent/uploads/OPHI_WP32.pdf ALKIRE, Sabina – SANTOS, Maria Emma. 2010. Acute Multidimensional Poverty: A New Index for Developing Countries, Oxford Poverty and Human Development Initiative Working Paper No. 39, July 2010, Dostupné na: http://www.ophi.org.uk/wpcontent/uploads/ophi-wp38.pdf 25 ALKIRE, SANTOS, 2010 Europe 2020 Strategy, 2010 27 Např. BARCA, 2009 28 BARCA, 2009 29 ČSÚ, 2005 – 2009 26 8 ALKIRE, Sabina – SANTOS, Maria Emma. 2010. Czech Republic Country Briefing. Oxford Poverty and Human Development Initiative (OPHI) Multidimensional Poverty Index Country Briefing Series, 2010. Dostupné na: www.ophi.org.uk/policy/multidimensionalpoverty-index/mpi-country-briefings/. ALKIRE, Sabina – SANTOS, Maria Emma. 2010. Multidimensional Poverty Index: 2010 Data, Oxford Poverty and Human Development Initiative, 2010. Dostupné na: www.ophi.org.uk/policy/multidimensional-poverty-index/ BARCA, Fabrizio. 2009. An Agenda for Reformed Cohesion Policy. Evropská komise, 2009, Dostupné na: http://ec.europa.eu/regional_policy/policy/future/pdf/report_barca_v0306.pdf Český statistický úřad, oficiální internetové stránky: http:/www.czso.cz Europe 2020: A European strategy for smart, sustainable and inclusive growth, Evropská komise, březen 2010, Dostupné na: http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf Oxford Poverty and Human Development Initiative. 2010. Oxford University and UNDP join forces to launch a better way to measure global poverty, tisková zpráva, 14 th July 2010, http://www.ophi.org.uk/wp-content/uploads/MPI-Final-Press-Release.pdf SEN, Amartya. 1988. On Economics and Ethics, Blackwell publishing, 1. vydání, 1988, ISBN 0-631-16401-4 United Nations Development Programme (UNDP), oficiální internetové stránky: http://www.undp.org/ World Bank, oficiální internetové stránky: http:/www.worldbank,org/ Zprávy o lidském rozvoji (Human Development Reports) 1990 – 2010, United Nations Development Programme (UNDP), Dostupné na: http://hdr.undp.org/en/ Ţivotní podmínky (výsledky šetření a komentované zprávy). 2005 – 2009. Český statistický úřad, Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3012-10 Adresa autora (-ů): Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 [email protected] Ing. Karina Kubelková, MBA Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 [email protected] 9
Podobné dokumenty
REG902_Regpol v eu a cr - Katedra regionálních studií
Cíle regionální a strukturální politiky do roku 1999
V zájmu růstu účinnosti se regionální a strukturální politika Společenství, později
Evropské unie soustředila na omezený počet priorit. Při refo...
Informace pro rodiče
Seznam je doporučené vybavení – počet kusů, případně další sortiment vybavení,
záleží jen na znalosti potřeb Vašeho dítěte
Označte prosím všechny věci vašeho dítka monogramem, nebo jinou vaší značk...
Mezinárodní organizace a jejich rozvojová agenda: vybrané případy
má velký vliv na světové dění. Její význačné postavení předznamenává nutnost
akutního řešení její zastaralé struktury, které zatím nepřichází. Při řešení globálních
problémů jsem uvedla organizace,...
The Assets of company versus assets by bankruptcy law
podílu na zisku při jeho rozdělování. Je tedy na jedné straně výrazem hodnoty, která má být
základem trvání podniku v dohledné budoucnosti (popř. ohrožení trvání podniku v dohledné
budoucnosti) a n...
Výroční zpráva 2011
výkonný tým vnímá jako velmi důležité proto, aby vize mohla být lépe chápána
a následně i uskutečňována. K setkáním týmu patří i zpětné hodnocení akcí, které
proběhly, ale také rozhovory, sdílení a...
harmonizace profesního a rodinného života v kontextu soudobých
Vzato z hlediska delšího časového úseku, nezaměstnanost a nejistoty trhu práce začaly růst již od
počátku 70. let minulého století, kdy došlo k nástupu pracovně úsporných technologií, které
oslabil...