Stáhnout

MA G A Z Í N A S E KOL
přílohy
E c o b a t a e k o l a m p
2/2009
Už čtyři roky likvidujeme elektrošrot
Bilancujeme své dosavadní působení v ČR
Z povídek dětí nakonec vznikla kniha
Příspěvky do soutěže Kam s ním překvapily svou kvalitou
Asekol je spolehlivý partner
Rozhovor s Bohumilem Komínem z HP Tronic Zlín
I
Be
Beryllium (Be) objevil roku 1798 Louis Vauguelin jako součást minerálu berylu a ve smaragdech. Je to šedý, tvrdý, křehký a poměrně těžce tavitelný kov, který je v zemské kůře
obsažen v množství 3–10 mg/kg. Pro jeho poměrně velkou reaktivitu se v přírodě setkáváme pouze s jeho sloučeninami. Nejdůležitějším minerálem je aluminosilikát beryl (jeho odrůdou je např. i zelený smaragd). Mimořádně důležitou vlastností kovového beryllia
je jeho vysoká propustnost pro rentgenové záření a nízkoenergetické neutrony. Proto je
využíváno v jaderné energetice či při konstrukci rentgenových analyzátorů kovů. Slitiny
(zejména s mědí) se pro dobrou elektrickou a tepelnou vodivost používají v elektronice,
a to u konektorů. Průměrná základová deska PC obsahuje 80 mg beryllia, v jednom mobilu
najdeme 3 mg tohoto prvku. Ve všech vysloužilých mobilních telefonech v ČR se ho tedy
nachází na 24 kg. Soli beryllia jsou mimořádně nebezpečné a ze zdravotního hlediska velmi
rizikové, neboť způsobují rakovinné bujení. Do lidského organismu se mohou dostat spolu
s kontaminovanou vodou nebo potravou. Při dlouhodobém vdechování aerosolu a mikroskopických částeček beryllia vzniká plicní choroba zvaná chronická berylióza (vyvolává
rakovinu plic). Recykluje se většinou jen odpad, který vzniká ze zpracování beryllia.
EDITORIAL
OBSAH
Vážení čtenáři,
jarní období bylo pro ASEKOL ve znamení intenzivních
příprav na druhý ročník mezinárodní konference Zpětný
odběr. Není divu, navázat na úspěch předchozího ročníku
nebylo jednoduché. Jsme rádi, že naše pozvání k setkání
v Praze přijali opět odborníci z oblasti zpětného odběru
a těší nás zájem široké veřejnosti o tato témata.
ASEKOL se na poli zpětného odběru elektrozařízení
pohybuje již čtvrtým rokem. V tomto vydání časopisu jsme
se zamysleli, jak šel čas, a shrnuli nejdůležitější okamžiky
našeho působení. Aktivit našeho systému však bylo mnoho
a vybrat ty nejdůležitější se ukázalo nelehkým úkolem.
Podívejte se tedy s námi, jak systém vznikal a rozvíjel
8
Téma:
Už čtyři roky zpětně odebíráme
Zrekapitulujeme-li si působení ASEKOLu
od jeho založení až po současnost,
zjistíme, jak velký kus cesty jsme
ve zpětném odběru elektrozařízení urazili.
18
Z pohledu obce:
Inspirace z jižních Čech
se, připomeňme si, kdy byly prvně spuštěny dnes již tak
Malebné město Písek se vedle nejstaršího
samozřejmé věci jako například svozy elektrozařízení,
českého mostu může pochlubit také
čtečky čárových kódů, různé druhy sběrných prostředků
příkladným přístupem k třídění a recyklaci
nebo naučné programy pro děti.
odpadu.
V letošním roce zřídil ASEKOL svá zastoupení
ve všech krajích České republiky. Noví regionální zástupci
komunikují s městy, obcemi a provozovateli sběrných
dvorů, podílejí se na kontrolní činnosti či informačních
aktivitách. Představí se nám na dvoustraně 12–13.
Téměř všichni nakupujeme v obchodních centrech,
využíváme zde různých služeb, ale napadlo vás někdy odvézt
tam starý nepotřebný spotřebič? Nyní tu možnost máte.
První centra prokázala svůj zodpovědný přístup k životnímu
prostředí a zpětnému odběru výrobků a nechala na svá
prostranství umístit kontejnery určené na sběr drobných
elektrozařízení. Stala se tak držiteli označení
EKO-CENTRUM. Která obchodní centra to jsou a více
o projektu se dočtete na straně 14.
Zavítáme také do jižních Čech, konkrétně do města Písek,
jehož odpadové hospodářství dosahuje nevídaných
26
Pro školy:
Z povídek vznikla knížka
V Domě knihy Kanzelsberger byli vyhlášeni
vítězové literární soutěže o nejlepší
povídku či fejeton na téma třídění
elektrozařízení v domácnostech.
22
Příloha Ecobat
Kolektivní systém Ecobat představuje
své aktivity a upozorňuje na pár
podstatných skutečností, o nichž jste
nejspíše nevěděli.
výsledků. Možná se článek stane také inspirací k výletu
do tohoto malebného města. Vždyť léto se blíží a s ním
doba dovolených a zaslouženého odpočinku. Třeba vám
pro volné chvíle přijde vhod knížka vítězných povídek dětí
24
Příloha Ekolamp
na téma Kam s ním aneb jak to bylo u nás doma, kterou
Ohlížíme se za minulým rokem, zamýšlíme
přikládáme.
se nad novelou zákona o odpadech
Přeji Vám léto plné prosluněných dní a hezkých zážitků.
a s jednatelem společnosti Alexandrem
Hanouskem hovoříme o rozšíření sběrné
sítě.
RNDr. Eva Lukešová
Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/09 vyšlo 18. 5. 2009 v Praze, vychází 3× ročně,
evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4,
Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová,
Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky.
Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.
ZPRÁVY / NOVINKY
Mobily skončily v obálkách
Společná akce ASEKOLu a města
Brna se vydařila. Brňané za dva
měsíce poslali poštou k recyklaci
přes 2600 mobilů.
Vyšší obsah nebezpečných látek ve spalinách nenechal
spát techniky brněnské spalovny. Po čase odhalili možnou
příčinu. Mohou za to vysloužilá elektrozařízení a mezi nimi
i vysloužilé mobilní telefony odhozené do popelnice. A tak
se Brno spojilo s ASEKOLem a rozeslalo Brňanům 170 000
obálek na staré telefony. Plných se jich vrátilo 2600. Podařilo
se tak zachránit osmatřicet kilogramů mědi, čtyři kilogramy
niklu, téměř kilogram stříbra a sto gramů zlata. Brňané za leden a únor odevzdali stejné množství mobilů jako za celý
rok 2008. „Odeslané mobily by pravděpodobně dříve nebo
později skončily v popelnici. Podle statistik se totiž k recyklaci dostanou pouhá tři procenta použitých přístrojů,“ říká
Jan Vrba z ASEKOLu. Partnerem akce byla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), která na základě
počtu sebraných mobilů obdržela od ASEKOLu finanční dar
v hodnotě 50 000 Kč. Obálky na vysloužilé mobilní telefony
našli čtenáři časopisu Zpětný odběr i v minulém čísle. K dnešnímu dni jich takto odevzdali 249 kusů. Následující vylosovaní výherci získali 6 předplacených kuponů: Alena Váňová,
Pelhřimov; Bořivoj Kryštof, Náměšť nad Oslavou; Lenka Weiserová, Olomouc; Pavla Vodrážková, Česká Lípa; Karel Pečenka, Horní Planá; Miroslav Hrstka, Rozstání.
Šrotonátor střídá Šrotozemšťana
Po úspěchu osvětové akce „Nakrmte Šrotozemšťana“ v minulých
letech přicházíme nyní nově s dalším vzdělávacím projektem.
Jmenuje se „Šrotonátor přichází 2009“ a pravěkého ještěra
z elektrošrotu v něm nahrazuje robotický návštěvník z budoucnosti.
Kreativní koncept akce, která začne od června tohoto roku
objíždět česká a moravská města, spočívá ve srovnání dvou
světů – současnosti, která se recyklovat snaží, a postkatastrofické budoucnosti. Kyborg Šrotonátor přichází z roku
3009, kdy je planeta Země zanesena elektrošrotem, aby
místní obyvatele varoval před nedostatečnou recyklací.
Součástí projektu je edukativní Svět recyklace umístěný
ve speciálním přívěsu, informační stánek, svět Šrotonátora,
sběrný kontejner, informační a vzdělávací panely. To vše bude propojeno interaktivním programem, v rámci něhož budou probíhat také soutěže pro děti (Můj Šrotonátor a Vypátrej doupě Šrotonátora), rodiny (Vyměň elektrošrot za zeleň
a kyslík) i širokou veřejnost (Vyměň starou zářivku za novou
úspornou).
4
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2009
Bilancování v krajích
Na krajských setkáních představil ASEKOL skvělé výsledky. Loni se
vybralo bezmála třináct tisíc tun elektroodpadu.
Zástupci ze třinácti českých krajů v březnu a dubnu
opět debatovali na krajských setkáních s představiteli Svazu měst a obcí České republiky nad otázkami
financování, hospodářství nebo změn v zákonech.
Regionální zástupci vystoupili na akcích se svými
prezentacemi, ve kterých hovořili o odpadovém
hospodářství, zejména pak o problémech zpětného
odběru elektrozařízení. Ze série prezentací vyšlo
najevo, že v krajích bylo koncem minulého roku
umístěno už 9362 sběrných míst elektroodpadu,
což je oproti roku 2007 nárůst o pět tisíc. Přibylo
hlavně sběrných E-boxů na úřadech (je jich 1883)
a také nádob ve školách v rámci projektu Recyklohraní (2112). ASEKOL zástupcům krajů také oznámil,
že od 1. 1. 2009 zavedl odměny za pomoc při nakládání elektroodpadu, což uvítaly i sběrné dvory.
Krátce
Audity
V roce 2008 jsme navázali na kontrolní audity
dodavatelů svých služeb. Auditoři renomovaných auditorských společností VGD-AUDIT s.r.o. a DNV Czech
Republic s.r.o. uskutečnili celkem 44 kontrolních auditů. Bylo zkontrolováno 21 zpracovatelů a 23 logistických společností. Zjištěné neshody u dopravců se
týkaly především nedodržování nejzazšího termínu
odvozu elektrozařízení ze sběrných míst, u zpracovatelů se jednalo převážně o formální nedostatky.
Zpráva na Ministerstvo životního prostředí
Kolektivní systém ASEKOL splnil zákonnou povinnost a za výrobce a dovozce elektrozařízení podal
dne 31. 3. 2009 v souladu s vyhláškou č. 352/2005
Roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru
elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu
za rok 2008.
Časopis v elektronické podobě
Nestihli jste si přečíst starší číslo Zpětného
odběru? Žádný problém. Od letošního dubna je
na stránkách www.zpetnyodber.cz k dispozici jak
elektronická verze aktuálního čísla časopisu, tak
i archiv starších čísel. Na zmíněné adrese je rovněž
možné si vyplněním a odkliknutím jednoduchého
formuláře objednat bezplatné zasílání tištěné verze
Zpětného odběru.
Naše výroční zpráva vybojovala
stříbro
Na Zlatém středníku se ASEKOLu v posledních letech daří. Po loňském
Objednávejte přes web
Na internetových stránkách ASEKOLU
(www.asekol.cz) byl spuštěn e-shop, kde je možné
si on-line objednat různé tiskoviny (plakáty, letáky,
výroční zprávy, časopisy atd.) kolektivního systému
ASEKOL, sběrné nádoby (E-boxy, kontejnery) a nejrůznější další věci.
triumfu časopisu Zpětný odběr zabodovala letos naše výroční zpráva.
Na slavnostním vyhlášení výsledků pravidelné soutěže
Zlatý středník, již pořádá PR
klub a hodnotí se v ní nejlepší
firemní publikace za ten který
rok, získal ASEKOL významné
ocenění v kategorii Nejlepší výroční zpráva. Z celkem jedenadvaceti přihlášených publikací
získala naše výroční zpráva výborné druhé místo. Cenu v divadle Archa za ASEKOL převzala
manažerka komunikace Hana
Ansorgová.
Nový model klecového kontejneru
ASEKOL připravil novou verzi speciálního klecového kontejneru určeného pro sběr drobného
elektrozařízení. V současné době jsou těmito kontejnery vybaveny sběrné dvory v Praze, Středočeském, Jihočeském a Libereckém kraji. Postupně budou vybavovány i ostatní sběrné dvory v ČR, které
jsou smluvními místy zpětného odběru kolektivního
systému ASEKOL. Kontejnery zásadním způsobem
zefektivní sběr, přepravu a evidenci drobných elektrozařízení.
5
ZPRÁVY / NOVINKY
Odpadové dny 2009
– další šance pro odpad
Je to vůbec největší akce svého druhu. Letos už podesáté probíhají Odpadové
dny. Na seriálu konferencí putujících Českem se setkávají odborníci, zástupci
měst a obcí i různí výrobci či prodejci. Živě během nabitého programu
diskutují o tom, kam se dál posunout v nakládání s odpady.
Desátý ročník unikátního projektu Odpadové dny přináší odborné setkání do čtyř českých měst. Tematicky různorodé programy všech akcí mají jasný cíl: navrhnout způsob, jak občany i firmy zapojit do sběru,
recyklace a využití odpadu tak, aby to bylo výhodné
jak pro ně samotné, tak i pro města a obce. „Odpadové dny mají přispět k výměně zkušeností, a tím
i ke zlepšení celkové informovanosti,“ shrnuje cíl akce
zástupce společnosti Eko-Kom, která je do projektu
už několik let zapojena.
Ostrava hleděla do budoucna
Poslední dva dubnové dny zažil hotel Atom v Ostravě
první z letošních konferencí, Odpady 21. Pod tímto
názvem pořádá společnost Fite odborné setkání už
od roku 2000. Hlavními tématy letošního ročníku bylo
odpadové hospodářství v dobách krize a plnění plánu
odpadového hospodářství. I proto záštitu nad setkáním převzal předseda Strany zelených Martin Bursík.
ASEKOL si posvítí na směrnice
Konference Zpětný odběr 2009, kterou v Praze v úterý
19. května pořádá společnost ASEKOL, se bude zabývat
zpětným odběrem různých elektrozařízení a dalších komodit. Už druhý ročník setkání proběhne od 10 do 18
hodin v hotelu Corinthia Towers v Kongresové ulici.
„Hlavním tématem bude nová směrnice Evropské unie
o odpadních elektrozařízeních a jejich odběru a také
6
ZPĚTNÝ ODBĚR
směrnice o odpadních bateriích a akumulátorech. Další blok přednášek je věnován zpětnému odběru pneumatik, autovraků a olejů,“ říká organizátor konference
Karel Krejsa z pořádající společnosti ASEKOL. Podrobný program najdete na www.asekol.cz.
Co s běžným odpadem?
Odpady a obce 2009 je název konference, která se
zabývá nakládáním s komunálním odpadem. Od 10. do 11. června proběhne v královéhradeckém
kongresovém centru Aldis a pořádá ji společnost
Eko-Kom. „Opět budete mít možnost vyměnit si
zkušenosti a získat aktuální informace z oblasti odpadového hospodářství,“ píše se na webu společnosti,
která toto setkání pořádá už podesáté. Více informací
najdete na www.ekokom.cz.
Bioodpad – Sám se rozloží
Co s odpadem, který se sám rozkládá? Jakou technikou jej nejlépe zpracovat a co na to říkají zákony?
Na to se pokusí odpovědět konference Biologicky
rozložitelné odpady, která proběhne od 9. do 11. září
v Náměšti nad Oslavou. Setkání pořádá Zemědělská
a ekologická regionální agentura přímo ve své budově. Zástupce měst a obcí by mělo zajímat, že se zde
bude mluvit i o případné povinné separaci bioodpadu
v obcích. Podrobnosti na www.zeraagency.eu.
2/2009
Krátce
Robůtek doprovodí kyborga
V rámci turné Šrotonátor přichází 2009 se
kromě hlavní hvězdy, kyborga z roku 3009, představí také malý robot. Ten pro změnu vypadá, jako
by na Zem zabloudil z roku 1979. Nový člen týmu
ASEKOL měří asi 150 cm, má roztomilý retro styl,
umí se hýbat, a dokonce si s návštěvníky jednotlivých zastávek turné Šrotonátor přichází popovídá
o starých spotřebičích a recyklaci. Určitě o tom ví
své, vždyť i on sám se narodil ze starých odložených elektrozařízení a součástek. Jeho otcem je
mezi fandy robotů velice populární konstruktér
Stanley Pohoda.
Odměna pro aktivní školy v projektu
Recyklohraní
Pro nejlepší školy, které v rámci ekologické
hry Recyklohraní sebraly nejvíc drobného elektroodpadu, připravily společnosti ASEKOL a Ecobat
za odměnu naučně vzdělávací program pro žáky
I. stupně základních škol nazvaný Hrátky s Asíkem
a Batem. Žáci se tak mohou těšit na návštěvu ježka
Asíka a žabáka Bata, kteří s nimi budou besedovat
o ekologii. Naučně vzdělávací program probíhá
v období 23. března – 30. listopadu 2009.
Zpracování dřevotřískových boxů
v Jihlavě
Veškeré dřevotřískové, dřevěné a překližkové
boxy z televizí a rádií je možné předávat k materiálovému využití firmě Kronospan CR, s.r.o., Na Hranici 2361/6, 586 01 Jihlava, kde budou využity při
výrobě dřevotřískových a laminových desek. Pro
přepravu vstupní suroviny (laminovaných nebo
dýhovaných dřevotřískových boxů, palet atd.) je
možné používat vlastní dopravu do závodu v Jihlavě, případně do skladu ve Vestci, okr. Praha západ
(zde odběr zdarma), nebo 40 m3 kontejner zpracovatele (cca 6–7 tun vyrovnaných desek).
Ušetřete za elektřinu s klimatizací
s invertorem
Dnešním trendem v oblasti klimatizací je víceúčelovost a ekonomika provozu. Důraz se klade
především na souběžné čištění vzduchu pomocí
vícestupňových filtračních vložek. Ekonomického
provozu klimatizace lze dosáhnout plynulou regulací chladicího výkonu tzv. invertorem. V praxi je
toho dosaženo tak, že jsou elektromotory kompresoru a ventilátoru na stejnosměrný proud a výkon
se mění spojitě. Oproti klasickému systému tak lze
ušetřit až 30 % elektrické energie.
Otázky pro
Ptáme se Dany Batulkové
Půvabná herečka patřila k ozdobám galavečera divadel
ABC a Rokoko nazvaného Tunelem k sobě
S dcerou Marianou a synem Jakubem
na rodinném statku v Kolodějích
1.
Jaký máte vy osobně vztah k ekologii a ochraně životního prostředí?
Snažím se alespoň za naši malou rodinnou buňku třídit odpad a co nejmíň škodit životnímu prostředí.
2.
Věděla byste, jak naložit s vysloužilým elektrospotřebičem (např. mobilním telefonem nebo
starým počítačem)?
Samozřejmě. Většinou je odevzdávám v jakémkoliv obchodě s elektronikou nebo do sběrného
dvora. U nás na vesnici máme ještě výhodu, že nám přistavují několikrát ročně kontejner, kam
můžeme tyto věci odložit.
3.
Kde máte v místě vašeho bydliště v Kolodějích nejbližší sběrný dvůr?
V Horních Počernicích.
4.
V poslední době sklízíte úspěch za úspěchem. V televizi si získal velkou oblibu seriál Comeback,
v Městských divadlech pražských hrajete hned v šesti kusech, a dokonce jste v prosinci minulého roku vyhrála třetí řadu televizní soutěže Star Dance. Co z toho vám udělalo největší radost?
Mám radost ze všeho, ale ta taneční soutěž byla velké překvapení i pro mě. Byl to super pocit,
zažít vítězství.
5.
Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte v osobním i profesním životě?
V profesním životě teď na zkoušení hry Vzpomínky na vodě s Lídou Engelovou v divadle Rokoko
a v osobním na prázdniny.
Vítězství v taneční soutěži Star Dance nakonec překvapilo i Danu
samotnou
7
Časy se mění k lepšímu
Není to tak dávno, co byl zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení
v plenkách a většina starých televizí, rádií či počítačových monitorů
končila v popelnici, na nelegálních skládkách, nebo dokonce pohozená
jen tak v přírodě. ASEKOLu se to daří měnit.
TÉMA ČÍSLA / kolektivní systém ASEKOL
Už čtyři roky zpětně
odebíráme
V tomto čísle Zpětného odběru vám nepředstavíme
žádnou z dalších skupin elektrozařízení. Článek
jsme se rozhodli věnovat bilancování čtyř let
působení kolektivního systému ASEKOL
v České republice. Připomeňme si okamžiky,
kdy byl uskutečněn první svoz, zprovozněn první
E-domek nebo se třeba na náměstí objevil první
Šrotozemšťan. To vše se totiž v ASEKOLu
odehrálo, než jsme si letos mohli s ulehčením říct:
„Ano, splnili jsme závazek EU recyklovat 4 kg
na osobu za rok.“
Historie ASEKOLu se začala psát v létě 2005, kdy
byl kolektivní systém založen a zapsán v obchodním rejstříku. Na podzim toho roku byl podán
návrh na zápis pro skupiny 3, 4, 7, 8 a 10 do Seznamu výrobců elektrozařízení vedeného u MŽP
ČR. Když byly ošetřeny všechny právní záležitosti, přišlo na řadu představování systému klientům a obcím spojené se sepisováním smluvních
závazků. To už se píše rok 2006 a počet aut převážejících elektroodpad na trase sběrné místo
– zpracovatel utěšeně roste. Smlouvy jsou podepsány, systém sběru běží. Jak ale naučit lidi,
aby vysloužilá elektrozařízení na příslušná místa
skutečně odkládali? Prostřednictvím osvětových
a vzdělávacích akcí, na něž se ASEKOL na počátku roku 2007 začal soustředit. Rok 2008 měl zase prokázat, že budeme schopni splnit závazek
EU a zvládneme zrecyklovat 4 kg elektrozařízení
na osobu za rok. Proto ASEKOL přikročil k další
intenzifikaci sběru a občanům představil nové sběrné prostředky na podporu sběru drobných elektrozařízení (např. E-boxy či E-domky).
I na rok 2009 připravil ASEKOL pro své smluvní
partnery novinku – své zástupce vysílá do krajů, aby přispěli ke zlepšení komunikace a vztahů
s městy, obcemi a provozovateli sběrných dvorů.
Jednotlivé zástupce vám představujeme na dalších stránkách časopisu.
9
TÉMA ČÍSLA / kolektivní systém ASEKOL / text: Lucie Kettnerová / FOTO: profimedia
JAK ŠEL ČAS
U zrodu kolektivního systému ASEKOL
stály společnosti:
A SBIS CZ., spol. s r. o.
květen – založena Asociace spotřební elektroniky
BaSys CS, s. r. o.
FAST ČR, a. s.
2005
J VC Czech, spol. s r. o.
LG Electronics CZ, s. r. o.
Mascom, s. r. o.
Philips Česká republika, s. r. o.
Panasonic Czech republic, s. r. o.
Samsung Electronics
26. 7. – založen kolektivní systém ASEKOL
23. 8. – ASEKOL zapsán v obchodním rejstříku
září – první fakturace klientům
12. 10. – podání návrhu na zápis pro skupiny 3, 4, 7, 8 a 10 do Seznamu výrobců elektrozařízení vedeného u MŽP ČR
21. 10. – zahájen pilotní projekt zpětného odběru elektrozařízení
ve sběrných dvorech v Praze a Hodoníně
31. 10. – realizován 1. svoz EEZ, a to ve sběrných dvorech Praha
a Hodonín
22. 12. – MŽP vydalo Rozhodnutí o Zápisu ASEKOL jako provozovatele
kolektivního systému pro skupiny 3, 4, 7, 8 a 10
leden – ASEKOL se stal členem WEEE Fora – evropského sdružení kolektivních systémů
Sony Czech, spol. s r. o.
Thomson multimedia Czech, s. r. o.
2006
Dohled nad celým řetězcem
Prostředkem evidence a kontroly jsou zejména čárové
kódy, kterými se již na sběrných místech značí jednotlivé
kusy velkých elektrozařízení, kódy jsou označeny i sběrné
prostředky na drobná elektrozařízení. Čárové kódy jsou
průběžně načítány při dopravě a zpracování, díky čemuž je
evidován pohyb elektrozařízení v celém řetězci zpětného
odběru.
2007
Materiálové využití skla? Problém...
Využití CRT skla pro výrobu nových CRT obrazovek
klesá. Materiálové využití skla se tak stává celosvětovým
problémem. Protože se předpokládá minimálně do roku
2012 rostoucí výskyt CRT obrazovek ve zpětném odběru,
rozhodl se kolektivní systém ASEKOL pomoci svým
smluvním zpracovatelům tuto situaci řešit. Společně
s jejich zástupci, nezávislým poradcem, znalci z oboru stazabývající se možnostmi materiálového využití skla.
12. 1. – ve spolupráci s kolektivními systémy Ekolamp a Elektrowin připraveny
informační materiály, které mohou poslední prodejci nabízet spotřebitelům
6. 2. – podepsána 1. smlouva se sběrným dvorem (ve Valašských Kloboukách)
10. 2. – vyhlášení výběrových řízení na dopravní a zpracovatelské služby
1. 7. – snížení recyklačních poplatků ve skupinách 3, 4 a 7
4. 9. – ve spolupráci s kolektivním systémem ECOBAT zahájen projekt
ekologické výchovy ve školách Středočeského kraje Hrátky s Asíkem a Batem
12. 9. – osvětová akce Nakrmte Šrotozemšťana se poprvé představuje občanům
13. 10. – v Praze zahájen pilotní projekt evidence sbíraných
elektrozařízení za pomoci čárových kódů (načten 1. čárový kód)
19. 11. – ASEKOL zřídil čtyři poradní pracovní skupiny složené ze zástupců výrobců
1. 1. – zaveden paušální příspěvek pro obce ve výši deset tisíc korun ročně za každý
smluvně provozovaný sběrný dvůr nebo sběrné místo na území obce, kde jsou zpětně
odebírána použitá elektrozařízení
15. 3. – ASEKOL a ECOBAT uzavřely smlouvu o spolupráci, která se vztahuje na ty baterie
a akumulátory, jež byly klienty společnosti ASEKOL uvedeny na trh v ČR jako součást
elektrozařízení nebo byly k těmto zařízením přiloženy v okamžiku prodeje
1. 4. – snížení recyklačních poplatků u 34 druhů elektrospotřebičů
6. 6. – zahájení road show Nakrmte Šrotozemšťana – sochy ozdobily 11 měst
18. 6. – vychází první číslo časopisu Zpětný odběr
19. 6. – 1. ročník konference Zpětný odběr
1. 7. – snížení recyklačních poplatků u 18 druhů elektrospotřebičů ve skupině 3 a 4
4. 7. – certifikace systému řízení bezpečnosti informací podle normy
ISO/IEC 27001:2006
29. 10. – Kladno jako první město testuje stacionární kontejnery na drobná
elektrozařízení
15.2.– zřízení Fondu ASEKOL na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených na zlepšení efektivity
sběru elektroodpadu
2008
2009
ZPĚTNÝ ODBĚR
leden - ASEKOL zřídil pracovní skupiny složené ze zástupců zpracovatelů
1. 2. – změna v systému dopravy, původní rozdělení podle krajů se mění na
svozové oblasti, kterých je 40
vebních hmot a za účasti MŽP vytvořil pracovní skupinu
10
2/2009
3. 3. – ASEKOL nabízí všem obcím a posledním prodejcům zdarma ekologické a ekonomické řešení
sběru drobných elektrozařízení prostřednictvím E-boxu
28. 8. – certifikace systémů managementu podle norem ČSN EN ISO 9001:2001, EN ISO 14001:2005
ČSN OHSAS 18001:2008
1. 9. – zahájen vzdělávací program pro školy Recyklohraní
19. 9. – zahájen 3. ročník happeningu Nakrmte Šrotozemšťana
24. 9. – na sběrném dvoře v ul. Zakrytá v Praze 4 byl představen E-domek,
uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení
1. 10. – spuštěna kampaň Recyklománie (výměna starého spotřebiče za nový)
zaměřená na zvýšení povědomí o zpětném odběru elektrozařízení
18. 10. – v Centru Chodov jako v prvním obchodním centru umístěny stacionární
kontejnery na drobný elektroodpad
1. 1. – snížení recyklačních příspěvků ve skupině č. 7
1. 1. – pro obce připraven „Bonus za pomoc při nakládce“
1. 1. – v souladu s normou ISO/IEC 27001:2006 zavedeno řešení pro
zabezpečení výměny dat s obchodními subjekty
březen – OC Čtyři Dvory České Budějovice a OC Futurum Kolín byla propůjčena
značka EKO-CENTRUM za zodpovědný přístup k životnímu prostředí a zpětnému
odběru elektrozařízení
1. 4. – snížení recyklačních příspěvků ve skupině č. 3 a 4
19. 5. – 2. ročník konference Zpětný odběr
Hlavní výsledky
Míra sběru elektrozařízení dle způsobu sběru
100 %
80 %
60 %
40 %
20 %
0 %
2005
Mobilní svoz
Sběrné dvory
2006
2007
Poslední prodejci
2008
Oddělený sběr
Veřejné kontejnery
Vývoj sběru elektrozařízení v letech 2005–2008 (v tunách)
Za ty čtyři roky jsme se museli poprat
s tunami elektroodpadu
15 000 t
10 000 t
5000 t
0 t
2005
Drobné EEZ
PC monitory
2006
2007
Inovace ve sběru
2008
Televizory
E-domek
Uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených
elektrozařízení, který zajistí jeho ochranu před
Procento zpětně odebraných elektrozařízení ve vztahu k uvedeným na trh
nepříznivým počasím a krádežemi. Celkem se do něj
vejde 45 m 3 elektrozařízení a jeho vstup chrání dvoudílná
uzamykatelná vrata. Zřízením bezpečného přístřešku
reaguje ASEKOL na potřeby sběrných dvorů, které se
29 % 47 % 49 % 45 % 86 % 131 % 2006
2007
2008
2006
2007
2008
Televizory
4 % 10 % 16 % 2006
2007
2008
PC monitory
Drobné EEZ
často potýkaly s nájezdy zlodějů demontujících barevné
kovy z elektrozařízení.
E-box
Má rozměry 40 x 40 x 100 cm a je určený výhradně
do interiérů budov. Odkládat do něj lze drobná nefunkční
Sběrná síť (9 889 sběrných míst ke 30. 4. 2009)
elektrozařízení, jako jsou například kalkulačky, telefony,
klávesnice, walkmany, discmany, mp3 přehrávače.
Z ákl adní
Dodání E-boxu je zdarma stejně jako odvoz a recyklace
Rok
2006
2007
2008
2009 (stav k 30. 4.)
Sběrný dvůr
357
487
658
682
nabídnuty ministerstvům, městským a obecním úřadům
Mobilní svoz
1061
2379
3009
3164
a posledním prodejcům.
Poslední prodejci
753
1187
2352
2469
CELKEM
2171
4 053
6019
6315
nashromážděného elektroodpadu. E-boxy byly primárně
Stacionární kontejnery
Stacionární kontejnery usnadňují lidem odevzdávání
vysloužilých spotřebičů blíže místu jejich bydliště.
Doplňková
S drobnými elektrospotřebiči už nemusejí jezdit až
Rok
2008
2009 (stav k 30. 4.)
do sběrného dvora, ale mohou je kdykoliv a pohodlně
E-box (instituce)
1883
1978
odevzdat do připravených kontejnerů volně dostupných
Veřejné (stacionární) kontejnery
70
70
Školy – RECYKLOHRANÍ
1390
1526
CELKEM
3343
3574
Rok
2006
2007
2008
2009 (stav k 30. 4.)
CELKEM (základní + doplňková)
2171
4 053
9362
9889
v ulicích 24h denně. Do nich patří drobná elektrozařízení
(kalkulačky, rádia, telefony aj.), určeny nejsou naopak pro
televizory, počítačové monitory, zářivky, úsporné žárovky
a baterie.
11
ASEKOL info
Naši regionální zástupci
ASEKOL má nyní nově v jednotlivých krajích vlastní regionální zástupce. Dochází tak k dalšímu zlepšení komunikace
a smluvních vztahů s městy, obcemi a provozovateli sběrných dvorů. Náplní práce regionálních zástupců bude mimo
jiné třeba uzavírání smluv, realizace technické podpory, kontrolní činnost na sběrných dvorech a mobilních svozech
či spolupráce na krajských komunikačních a informačních aktivitách. Pojďme si je představit.
Ing. Vojtěch Smoter
Dan Hladilín
Jaké regiony zastupujete: Střední Čechy a Prahu.
Vzdělání: Vysokoškolské, ČZU – technická fakulta,
obor technologie a technika zpracování odpadů.
Jak jste se dostal k ASEKOLu: Jako čerstvý absolvent jsem oslovil nově vzniklou společnost ASEKOL.
Co děláte ve volném čase: Kolo, turistika, rodina.
Oblíbený film: Limonádový Joe aneb Koňská opera.
Oblíbená kniha: Detektivky od Agathy Christie.
Oblíbené jídlo: Svíčková a maminčiny plněné
koláče.
Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete:
Zastoupení širokého spektra obcí, od malých vesniček po Prahu, kopce, údolí, krásné lesy.
Jaké regiony zastupujete: Jihomoravský a Zlínský
kraj.
Vzdělání: Středoškolské.
Jak jste se dostal k ASEKOLu: Výběrovým řízením.
Náplň vaší práce: Jednání s partnery, technická
podpora pro obce a provozovatele, rozvoj sítě,
osvětová a poradenská činnost a mnohé další…
Co děláte ve volném čase: Rekonstruuji historický
objekt.
Oblíbený film: Nepřítel před branami
Oblíbená kniha: Cormac McCarthy: Cesta
Oblíbené jídlo: Zvěřina.
Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete:
Bohatý kraj, velkorysí lidé.
Kam byste nás vzal ve svém kraji na výlet: Do Moravského krasu.
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která se
týká zpětného odběru elektrozařízení?
Určitě ano, ale nechci někoho nebo něco opomenout…
Kam byste nás vzal ve svém kraji na výlet:
Na rozhlednu na Blaníku, do Českého krasu a okolí
Berounky, do Kutné Hory.
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která se
týká zpětného odběru elektrozařízení?
Možná náš projekt sběru elektrozařízení ve stacionárních kontejnerech např. v Kralupech nad
Vltavou nebo v Praze u obchodního centra Chodov.
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěl změnit? Lhostejnost některých lidí
k problematice třídění odpadů.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte?
V minulosti to byly problémy hlavně s nekompletností zpětně odebíraných elektrozařízení.
Kontakt: Vojtěch Smoter, tel. 261 303 258,
724 136 018, e-mail: [email protected]
12
Mgr. Petr Zezula
Jaké regiony zastupujete: Královéhradecký a Pardubický.
Vzdělání: Vysokoškolské.
Jak jste se dostal k ASEKOLu: Výběrovým řízením.
Co děláte ve volném čase: Věnuji se rodině, sportu
a práci kolem domu.
Oblíbený film: Deník Bridget Jonesové
Oblíbená kniha: Knihy nečtu.
Oblíbené jídlo: Biftek.
Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete:
Přívětivý region pro bydlení, založení rodiny i práci.
Kam byste nás vzal ve svém kraji na výlet: Těch
míst je více, nejčastěji jezdíme na Kunětickou horu.
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která se
týká zpětného odběru elektrozařízení? Nepůsobím v regionu tak dlouho, abych mohl posoudit, co
je více či méně zajímavé.
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěl změnit?
Změny by se v tuto chvíli týkaly především
informovanosti veřejnosti o přínosech zpětného
odběru.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte?
Spolupráce s obcemi je zatím na velmi dobré úrovni. Pokud se vyskytnou nějaké potřeby obcí mimo
rámec nabízené spolupráce, snažíme se je v rámci
svých možností vyřešit ke spokojenosti obcí.
Kontakt: Petr Zezula, tel. 725 867 395,
e-mail: [email protected]
ZZ PP ĚĚ TT NN ÝÝ OO DD BB ĚĚ RR 12//22000099
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěl změnit?
Rychlost v myšlení směřující k pozitivním návykům
některých spoluobčanů.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte?
Bez větších problémů – stejně jako v jiných oblastech v naprosté většině záleží na lidech a jejich
přístupu.
Kontakt: Dan Hladilín, tel. 725 061 863, e-mail:
[email protected]
Pavel Peroutka, DiS.
Jaké regiony zastupujete: Jihočeský kraj a kraj
Vysočina.
Vzdělání: Vyšší odborná škola.
Jak jste se dostal k ASEKOLu: Přes regionálního
zástupce společnosti Eko-Kom.
Co děláte ve volném čase: Výlety, rodina, oprava
rodinného domku…
Oblíbený film: Statečné srdce
Oblíbená kniha: Chytám svůj svět
Oblíbené jídlo: Zapečené maso s bramborem.
Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete:
Kraj rybníků a pohoří Šumava.
Kam byste nás vzal ve svém kraji na výlet: Na Šumavu – cesta na Plechý, Třístoličník a Trojmezí.
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která
se týká zpětného odběru elektrozařízení? Netuším.
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěl změnit? Pokud by to šlo, tak zjednodušit
administrativu.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte?
Velmi dobrá!
Kontakt: Pavel Peroutka, tel. 725 761 923,
e-mail: [email protected]
Iva Červená
Jaké regiony zastupujete: Liberecký a Ústecký kraj.
Vzdělání: Středoškolské.
Jak jste se dostala k ASEKOLu: Jako slepý k houslím.
Co děláte ve volném čase: Co je to volný čas?
Oblíbený film: Každý, u kterého neusnu.
Oblíbená kniha: Jak zatočit se slimáky
Oblíbené jídlo: Každé, které nemusím připravovat
sama. Jinak kuře na švestkách.
Jak byste charakterizovala region, ve kterém
žijete: Ten nejhezčí, proto jsem si jej vybrala
i k bydlení.
Kam byste nás vzala ve svém kraji na výlet: Kolik
si uděláte času? Nápadů na poznávání v regionu
mám v zásobě nejméně na rok.
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která se
týká zpětného odběru elektrozařízení?
Konkurence.
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěla změnit? Zákonodárce.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte?
Dobrá, ale prozatím velmi krátká.
Kontakt: Iva Červená, tel. 725 570 985,
e-mail: [email protected]
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která
se týká zpětného odběru elektrozařízení? Díky
podpoře z finančních prostředků Evropské unie
prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí bylo v Plzeňském kraji v průběhu loňského
a začátkem letošního roku vybudováno a otevřeno
osm nových sběrných dvorů.
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěl změnit? To, co platí v Plzeňském kraji,
to znamená, že se sběrná síť každoročně rozšiřuje
a zkvalitňuje, bohužel neplatí v kraji Karlovarském.
Věřím, že se i díky spolupráci, která se v současné době mezi KS ASEKOL a Karlovarským krajem
připravuje, podaří tento trend změnit.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte? Každá obec řeší zpětný odběr trochu jiným způsobem.
Záleží vždy na přístupu zodpovědných zástupců
obce. Na žádné zásadní problémy jsem zatím
nenarazil.
Kontakt: Hanuš Klůs, tel. 725 867 418,
e-mail: [email protected]
Mgr. Hanuš Klůs
Jaké regiony zastupujete: Plzeňský a Karlovarský
kraj.
Vzdělání: Západočeská univerzita v Plzni, pedagogická fakulta.
Jak jste se dostal k ASEKOLu: Díky předchozí spolupráci se zástupci Regionální rozvojové agentury
v Plzni.
Co děláte ve volném čase: Jsem neuvolněným místostarostou ZMO Plzeň 6-Litice, hraji ve folkrockové skupině Slepá kolej a snažím se co nejvíce času
trávit se svým jedenáctiletým synem Tomášem.
Oblíbený film: Asi Zvíře s Jeanem-Paulem Belmondem.
Oblíbená kniha: To bude těžké, rád čtu. Mám
téměř vše od Stephena Kinga, k mým oblíbeným
autorům v současné době patří Robert Ludlum,
Michael Crichton, John Connolly, Michael Connelly
a mnoho dalších.
Oblíbené jídlo: Kromě koprové omáčky, mlékové
a rajské polévky skoro všechno. Nejradši mám ale
bramborovou buchtu.
Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete:
O Plzni se mluví jako o městu piva, ale já dávám
přednost označení „hlavní město bigbeatu“.
Kam byste nás vzal ve svém kraji na výlet: Vybral
bych Šumavu. Rozsáhlá území byla uzavřená jako vojenský prostor, takže příroda tam zůstala nedotčená.
Zdeněk Kovářík, DiS.
Jaké regiony zastupujete: Olomoucký, Moravskoslezský.
Vzdělání: Vyšší odborné.
Jak jste se dostal k ASEKOLu: Na doporučení.
Co děláte ve volném čase: Sport, četba.
Oblíbený film: Dědictví aneb Kurvahošigutntag.
Oblíbená kniha: Velká kniha etikety.
Oblíbené jídlo: Guláš s pěti.
Jak byste charakterizoval region, ve kterém žijete:
Pěkná placka.
Kam byste nás vzal ve svém kraji na výlet: Do Loštic na syrečky.
Je ve vašem regionu nějaká zajímavost, která se
týká zpětného odběru elektrozařízení? Jablůnkov je nejvýchodněji položenou obcí se sběrným
dvorem v ČR.
Co byste z hlediska zpětného odběru elektrozařízení chtěl změnit? Větší informovanost obyvatel.
Jaká je ve vašem kraji spolupráce s obcemi
a na jaké problémy při ní nejčastěji narážíte? Největším problémem je častá nekompletnost zpětně
odebraných elektrozařízení na sběrných dvorech.
Kontakt: Zdeněk Kovářík, e-mail: [email protected]
13
asekol info / TEXT: PETR HOLEČEK / FOTO: archiv
Třídění s nákupním košíkem
Žádné „chrámy konzumu“, ale ekologická centra. Už druhý obchodní komplex v Česku
získal prestižní nálepku Eko-centrum. Přímo v nákupní zóně můžete pořídit novou
elektroniku, ale zároveň poslat tu starou do dalšího kola.
Projekt EKO-CENTRUM dorazil
i do Kolína
Co s myší od počítače, která odmítá klikat? A co
ohluchlá sluchátka? Nebo hračka na baterky, jejíž
dny jsou sečteny? Vyhodit, co jiného. Ale rozhodně
ne do popelnice, k podobným účelům přece máme kontejnery na drobný elektroodpad. Vysloužilá
elektrozařízení totiž obsahují přírodě nebezpečné
prvky a zároveň vzácné kovy, které se po recyklaci
mohou ještě dále využít. Nevíte, kde takový kontejner stojí? Už si s tím nelamte hlavu. Až pojedete nakoupit, jednoduše naložte drobné vysloužilé
elektro s sebou a vyhoďte ho v nákupním centru.
Invaze červených kontejnerů
Od března vídávají návštěvníci českobudějovického obchodního komplexu Čtyři Dvory a kolínského
centra Futurum na parkovišti sympatické červené kontejnery. Vyzývají: „Zde odkládejte drobná
elektrozařízení.“ Vyhodit sem vysloužilé elektro je
teď stejně jednoduché a rychlé jako vyzvednout
za desetikorunu nákupní košík. „Jsme rádi, že se
kontejnery na malé elektrospotřebiče jako právě
počítačové myši, klávesnice, mobily nebo třeba
rádia, umístěné v obchodních centrech, ukazují
jako dobrý nápad,“ říká manažerka projektu EKO-CENTRUM ze společnosti ASEKOL Eva Lukešová
s tím, že první centrum, kde mohli zákazníci použít červený kontejner, byl pražský Chodov. „Zde se
za pouhé čtyři měsíce vybraly až dvě tuny elektroodpadu,“ dodává Lukešová. Nyní je na Chodově už
pět kontejnerů a tuny přibývají.
Centra, která jsou EKO
Nejen obchodní, ale i EKO-CENTRUM. Takový
přívlastek teď mají i obchodní zóny Čtyři Dvory
14
ZPĚTNÝ ODBĚR
v Českých Budějovicích a Futurum v Kolíně. „Jsme
velice rádi, že i my můžeme pomoci sběru elektrošrotu. Nad spoluprací s ASEKOLem jsme se dlouho nerozmýšleli. Uvítali jsme možnost, jak zvýšit
ekologický komfort našich zákazníků,“ pochvaluje
si Jana Formánková, marketingová poradkyně budějovických Čtyř Dvorů. Jde o nový trend, kdy obchodníci začínají dávat najevo svůj zájem o životní
prostředí. Čtyři Dvory stejně jako Futurum obdržely od ASEKOLu značku EKO-CENTRUM, a navíc
ještě certifikát v rámci dobrovolné společenské
odpovědnosti firem (CSR). Směr známý pod zkratkou CSR je v Evropské unii populární, klade důraz
na změnu orientace cílů firem z krátkodobých
na dlouhodobé. A sběr elektroodpadu je pro něj
přímo ušitý.
níkům ukázat, že nám příroda není lhostejná. Že
si mohou odnést plno nových elektrospotřebičů,
ale také ty staré vrátit a nechat je recyklovat,“ říká
Petra Javůrková z marketingového oddělení Futura. „Navíc jsme spolu s ASEKOLem podpořili nové
kontejnery v akci, v jejímž rámci návštěvníkům
nabídneme informace o třídění odpadů a soutěže pro děti,“ dodává Javůrková. Pro všechny, kteří
po dobu akce u stánku odevzdali k recyklaci elektrospotřebič, byl připraven malý dárek.
I spotřebiče mají historii
Čtrnáctidenní březnový program „nového“ kolínského Eko-centra navazoval na stejnou akci, která se předtím konala v Českých Budějovicích. „Lidé
si mohli prohlédnout ve třech vitrínách výstavu
o historii spotřebičů a jejich recyklaci. Dozvěděli
se, jak šetřit elektrickou energii, co je možné získat při recyklaci z vysloužilých zařízení nebo jaká
ekologická rizika hrozí při neodborné demontáži,“
vysvětluje Petra Javůrková. Výstava byla doplněna
informačním stánkem, kde odborníci z ASEKOLu vysvětlovali lidem způsoby a důvody recyklace. Jejich
děti zároveň soutěžily o různé ceny.
Kontejnerů bude přibývat
Kontejnery v centrech jsou určeny na drobný elektroodpad. „Větší zařízení, třeba televizory, mohou
lidé i nadále odevzdávat ve sběrných dvorech nebo při koupi nového spotřebiče v prodejně systémem kus za kus,“ vysvětluje Eva Lukešová z ASEKOLu. Drobná elektrozařízení však stále často
končí v popelnicích na směsný odpad. „Lidé jsou
totiž ochotni třídit, jen pokud je to pro ně snadné.
Snažíme se k nim proto co nejvíce přiblížit a odevzdávání spotřebičů jim co nejvíce usnadnit,“
vysvětluje jednatel ASEKOLu Jan Vrba. Podle něj
probíhá vyjednávání s dalšími obchodními centry
o podmínkách umístění dalších červených kontejnerů. „Věřím, že se domluvíme s dalšími centry
a díky tomu rozšíříme sběrnou síť a třídění lidem
usnadníme.“
Za šrot dáreček
Stejně jako v Českých Budějovicích, kde se nalézá
hned vedle hlavního vchodu, i v případě kolínského centra Futurum je kontejner umístěn na parkovišti před vstupem. „Na drobný elektroodpad tu
máme hned dva kontejnery, a navíc dva na tříděný odpad. Jsme nadšení, že můžeme svým zákaz-
2/2009
Obchodní centra, která by měla zájem zapojit se do projektu EKO-CENTRUM, mohou
kontaktovat Evu Lukešovou na e-mailu:
[email protected] či telefonu
728 996 006.
Asekol info / TEXT: hana ansorgová / FOTO: pavel šinagl
Letošní podpora z Fondu
ASEKOL přidělena
Do Grantového řízení pro rok 2009 se přihlásilo dvojnásobné množství žadatelů než v prvním ročníku.
Celkem 48 z nich získá finanční podporu pro své záměry nebo nabídku nefinanční v podobě unifikovaného
přístřešku, tzv. E-domku. Také v letošním roce je nejčastějším záměrem řešitelů projektů lépe zabezpečit
sběrný dvůr proti vykrádání a proti vlivům počasí na odpady a zpětně odebrané výrobky.
Stejně jako v loňském roce mohly i v letošním kole
grantového řízení Fondu ASEKOL hledat podporu
pro své projekty obce, nevládní neziskové organizace a provozovatelé sběrných dvorů. Celkem
se sešlo 81 žádostí. Podle očekávání byl největší
zájem o Program Rekonstrukce (49 žádostí), následovaný Programy Intenzita (16) a Osvěta (13). Nový
Program Výzkum využili tři žadatelé.
Cílem fondu je podpořit veřejně prospěšné aktivity
zaměřené na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Zainteresované subjekty mohly zasílat své
projekty organizátorské společnosti ASEKOL od 1. února do 31. března. Požadavky na finanční prostředky činily přes 10 milionů korun, celkové náklady na realizaci projektů dosahují téměř 14 milionů.
Rada Fondu ASEKOL se sešla 30. dubna 2009 a rozhodla podpořit celkem 48 projektů. Mezi žadatele
rozdělila více než 2 miliony korun finanční podpory. „Při hodnocení předložených projektů bylo
patrné, že žadatelé se na druhý ročník Grantového řízení lépe připravili, projekty byly kvalitnější.
Je dobře, že i do letos nově otevřeného programu
Výzkum byly podány žádosti, přičemž dva projekty
shledala Rada Fondu ASEKOL jako prospěšné a rozhodla se je podpořit,“ komentoval nově vyhlášený
program předseda Rady Fondu ASEKOL Mgr. Pavel
Drahovzal.
Rada Fondu musela posoudit celkem jednaosmdesát žádostí,
z nichž podpořila celkem osmačtyřicet projektů
Finanční podporu získá celkem 25 žadatelů a Rada
Fondu ASEKOL dále navrhla zapůjčit 25 řešitelům
na dobu neurčitou osvědčené unifikované přístřeš-
Fond přidělil podporu následujícím subjektům:
Město Počátky; Technické služby Moravská Třebová s.r.o.; Sběrné suroviny UH, s.r.o.; Sběrné
suroviny UH, s.r.o.; Město Kardašova Řečice; Město Český Těšín; Komunální služby s.r.o.; Město
Tovačov; Kamýk nad Vltavou; TSMB s.r.o.; Technické služby Čelákovice, příspěvková organizace;
Městys Plaňany; Město Česká Skalice; Obec Troubky; Obec Horní Ředice; Obec Lipůvka; Obec
Ratíškovice; Město Sezemice; Obec Píšť; Město Turnov; Technické služby města Olomouce;
Město Bakov nad Jizerou; Obec Lety; Obec Studánka; Obec Ostopovice; SOS - sdružení obrany
spotřebitelů; Město Jevišovice; Technicka a lesní správa Chotěboř; Město Dvůr Králové nad Labem;
Obec Kestřany; Veselské služby, s.r.o.; Obec Bzová; Technické a bytové služby města Světlá nad
Sázavou; Město Prostějov; Město Hodonín; Město Hodkovice nad Mohelkou; Město Hrádek nad
Nisou; Město Nové Strašecí; Ing. Marie Tichá MT Konzult; Město Česká Třebová; Ing. Eva Směšná,
Jizerská 511, 468 61, Desná - Desná II; Město Kostelec nad Černými lesy; Obec Hovorčovice; Obec
Přibyslavice; Obec Jimlín; Technické služby Karviná a.s.; Obec hrušovany u Brna; Obec Byšice
ky, tzv. E-domky. Dva projekty obdrží jak finanční, tak i nefinanční podporu v podobě E-domku.
Kromě E-domků byl největší zájem o zabezpečení
sběrného dvora, a to zejména prostřednictvím
kamerového systému. „Sběrné dvory se stále potýkají s nezvanými návštěvníky. Zkušenosti z míst,
kde již nainstalovali monitorovací systémy, jsou
velmi dobré. Fakt, že je na sběrném dvoře kamera
a záznam je nahráván, případně že zpráva o vniknutí je automaticky předána na služebnu policie,
většinu zlodějů odradí,“ uvedl Mgr. Jan Vrba, člen
Rady Fondu ASEKOL.
V průběhu měsíce května a června budou s žadateli uzavřeny smlouvy tak, aby v době od července
do listopadu letošního roku mohly být projekty realizovány. V závěru roku 2009 zašlou řešitelé projektů závěrečné hodnotící zprávy. Také na základě
jejich vyhodnocení bude připraveno Tematické zadání pro Grantové řízení v roce 2010.
15
anketa
Názory na novou
směrnici se různí
Jedním z velmi diskutovaných témat mezinárodní konference Zpětný odběr bude bezpochyby nová
směrnice EU týkající se odpadních elektrických a elektronických zařízení. Vybraným odborníkům na tuto
problematiku jsme položili následující tři otázky:
1.
Mohli byste v krátkosti představit vaši
organizaci?
2.
J aký je váš postoj k připravované směrnici
EU o odpadních elektrozařízeních?
3.
čem vidíte přínos konferencí, jako je
V
Zpětný odběr?
ného odběru a odpovědnost výrobců za zpětný
odběr z domácností – nemají šanci výše nastíněné
problémy řešit. Bylo by také záhodno při novelizaci této směrnice brát v potaz jednotlivé národní
zvláštnosti. Novelizovaná směrnice by měla tvořit
základ jednotlivých národních legislativ usilujících
o efektivní nakládání s odpadem.
Jsme přesvědčeni, že konference, na nichž
jsou zúčastněné strany přítomny a mají příležitost vyjádřit svůj názor a přispět k „brainstormingu“, jsou velkou příležitostí pro nás všechny,
abychom si rozšířili obzor a pokusili se myslet
v globálním měřítku. Pokud nepochopíme motivace a zájmy dalších účastníků, jen těžko dospějeme
ke stavu, z něhož by profitovali všichni a který by
byl nejefektivnější.
3.
Fanni Mészáros,
CECED Magyarország Egyesülés
Asociace CECED Magyarország byla založena 21. září 2004 jedenácti výrobci a distributory domácích spotřebičů. CECED Magyarország
je členem mezinárodní organizace CECED zastupující zájmy evropských výrobců a distributorů domácích spotřebičů. Členové CECED Magyarország
založili v roce 2004 významnou asociaci zaměřující
se na nakládání s elektroodpadem – byla to nezisková organizace ELECTRO-COORD Magyarország
(ECM). V roce 2006 zahájila CECED Magyarország
– ve spolupráci s ECM – celostátní kampaň propagující efektivní využívání elektrické energie. Kampaň dostala název Forgó Morgó (volně přeloženo:
potížista) a jejím cílem je nahradit v co nejkratším
horizontu staré domácí spotřebiče, které nejsou
zrovna šetrné k životnímu prostředí a spotřebovávají značný objem energie, moderními, ekologicky
šetrnými a energeticky úspornými řešeními.
1.
2. Jakožto člen asociace CECED zastává CECED
Magyarország stejné názory, jaké byly zveřejněny ve vyjádření CECED z března 2009. Komisi
se v oblasti elektroodpadu podařilo pojmenovat
závažné problémy, jako jsou jeho nelegální vývoz
z EU, nesprávné nakládání uvnitř i mimo EU nebo
nedostatečné vynucování zákonů. Na druhé straně se CECED domnívá, že některé z navrhovaných
postupů – zejména vytyčený cíl 65 procent zpět16
ZPĚTNÝ ODBĚR
Pascal Leroy,
WeeE Forum
WEEE Forum je evropská asociace sdružující na 40 systémů zabývajících se zpětným
odběrem elektrozařízení a jejich další využitím. Cílem této asociace je optimalizovat provozní účinnost svých členů z hlediska nákladové stránky a při
tom neustále usilovat o snižování ekologické zátěže. WEEE Forum poskytuje platformu pro spolupráci a výměnu nejlepších postupů. Asociace pomáhá svým členům s rozvojem jejich aktivit
v mantinelech stávajícího regulačního a legislativního rámce. Snažíme se být rovněž jakýmsi „kompetenčním centrem“, jež bude svým členům umožňovat odborně a konstruktivně přispívat k obecné
debatě týkající se otázek elektrického a elektronického obsahu.
1.
Již v minulosti jsme jasně deklarovali, že cíl
zpětného odběru vyjádřený v kilogramech
na obyvatele – jak je tomu v původním znění směrnice – není příliš vhodný. Přesto jsou důvody
k obavám, že nový cíl, vyjádřený v procentu obje-
2.
2/2009
mu prodeje a směřovaný na výrobce namísto členských států, nevyřeší problémy, které chtěla směrnice řešit od samého začátku. Problematický nám
připadá i požadavek, aby veškerý elektroodpad
byl předáván zpět výrobcům, v kombinaci s novým
požadavkem na výrobce, aby se podíleli na financování nákladů vykazovaných sběrnami elektroodpadu. Domníváme se, že skutečného cíle směrnice
nebude dosaženo a že hlavní problémy, tedy ilegální obchod a nakládání s elektroodpadem, nebudou vyřešeny. Namísto toho bude docházet
k tomu, že obchodníci s tímto odpadem, města nebo další třetí strany, které jej mají k dispozici, si
budou moci diktovat podmínky, za nichž tito výrobci budou mít přístup k takovému odpadu. Že to
je reálná hrozba, to lze vidět už dnes na příkladu
některých členských zemí. Pokud chceme zabránit
tomu, aby se tyto postupy rozšířily po celé EU, měly by být řešeny na konkrétních místech, kde k nim
dnes dochází.
Konference ASEKOL je úžasnou příležitostí
k setkání všech zainteresovaných a k výměně názorů. Samozřejmě to bude rovněž dobrá příležitost k tomu, abychom se seznámili s názory
české vlády, která až do července předsedá Evropské unii.
3.
Norbert Zonneveld,
European Electronics Recyclers
Association (EERA)
Evropská asociace firem podílejících se
na recyklaci elektroodpadu (EERA) je nezisková organizace, jež podporuje zájmy evropských
recyklačních firem, které zpracovávají elektrický
odpad a elektroodpad. EERA usiluje o sladění národních a mezinárodních regulací pro recyklaci takového odpadu a o vytvoření volného trhu pro
poptávku a nabídku takových služeb. EERA dále
volá po ekologicky odpovědných postupech při recyklaci elektroodpadu a všichni její členové pode-
1.
psali etický kodex, jehož cílem je ochraňovat zdraví občanů a životní prostředí.
Novelizovaná směrnice o odpadních eletrozařízeních má mnoho pozitivních aspektů,
které disponují potenciálem zlepšit současný stav
odběru elektrozařízení a jejich zpracování. Přesto
se v návrhu zákona stále objevují významné nedostatky – jedním z nich je i to, že role a povinnosti
některých klíčových hráčů v oblasti sběru, přepravy a zpracování tohoto odpadu nejsou jasně definovány. Studie zaměřující se na tuto problematiku
jasně ukázaly, že k největším „únikům“ elektroodpadu dochází v době od okamžiku, kdy se koncový
uživatel svého zařízení zbaví, do okamžiku, než je
toto přijato k dalšímu zpracování. V tomto procesu hrají důležitou roli společnosti zabývající se odpadem, maloobchodní prodejci a též města a obce.
Mělo by být jasně stanoveno, že sběrny odpadu,
maloobchodní prodejci a obce by měly nést odpovědnost za předání elektroodpadu oprávněným
2.
Fanni
Mészáros
z řad místních a regionálních úřadů, ale též zastupuje národní sítě sdružující okolo 1100 obcí. ACR+
rovněž vítá jako partnery další klíčové hráče v oblasti práce s udržitelnými zdroji a využitím odpadu,
jako jsou nevládní organizace, akademické instituce nebo soukromé organizace.
Silně podporujeme nový cíl vytyčený v oblasti zpětného odběru. Již během konzultací
jsme Evropské komisi doporučovali, aby nově vytyčený cíl byl nějakým způsobem vztažen k objemu elektrozařízení, která jsou uváděna na trh, neboť mezi jednotlivými členskými státy existují
značné rozdíly. Na druhé straně musíme říct, že
nás nová směrnice v mnohém zklamala. Jedním
z námi negativně hodnocených aspektů je to, že
komise podle všeho odmítla přiřknout plnou zodpovědnost za řetězec zpětného odběru výrobcům.
Separátní odběr vyřazených elektrozařízení je klíčem k úspěchu při implementaci této směrnice
a my jsme přesvědčeni, že výrobci by za systém
2.
Pascal
Leroy
recyklačním firmám nebo firmám úzce spolupracujícím s výrobci.
Norbert
Zonneveld
Maarten Goorhuis, ACR+
Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelnou práci se surovinami (ACR+) je mezinárodní síť, jejíž členové sdílejí stejný cíl, a tím je
trvale udržitelné používání zdrojů a práce s odpadem – hlavně pak prostřednictvím prevence
u zdroje, opětovným použitím a recyklací. ACR+
má v současné době přes stovku členů, hlavně
Na konferenci, jako je tato pořádaná ASEKOLEM, se člověk může seznámit s pohledy
z různých stran, takže má potom přehled o stavu
debaty a pozicích zúčastněných. Podobné akce
také svádějí dohromady lidi, kteří mají stejné zájmy, což vždy vede k vytvoření zajímavých nových
kontaktů.
Podobné konference jsou velice důležité, neboť zaangažované subjekty i široká veřejnost
mají příležitost obeznámit se s tématem, vyměnit
si názory a inspirovat ostatní účastníky k činnostem, které podpoří jejich osobní i profesní rozvoj.
1.
3.
Ministerstvo životního prostředí České republiky, odbor odpadů. V rámci předsednictví České republiky Evropské unii otevřel odbor
odpadů projednávání návrhu směrnice o odpadních elektrozařízeních předložené Evropskou komisí.
1.
V současné době probíhá analýza novely
směrnice a jednotlivé články jsou detailně
projednávány v rámci pracovních skupin na Radě
EU. Novelu směrnice je nezbytné podrobně zhodnotit, aby navrhované změny v rámci jednotlivých
členských států nevytvářely nepřiměřenou administrativní a finanční zátěž pro kontrolní orgány
a zúčastněné strany. Celkový záměr novely, který
se snaží podpořit a zefektivnit zpětný odběr elektrozařízení a zároveň zmírnit veškeré administrativní a finanční náklady, je vítán. Způsob a metodo-
2.
Maarten
Goorhuis
sběru měli nést též finanční odpovědnost. Za druhé nesouhlasíme s tím, jakým způsobem se Evropská komise rozhodla řešit otázku opětovného použití, jež se stalo součástí vytyčeného cíle pro
recyklaci. Je přitom zjevné, že výrobci nemají
o opětovné použití zájem. Oni chtějí prodávat nové výrobky. Zahrnutí opětovného použití do recyklace tak bude znamenat, že výrobci budou přistupovat k recyklaci i v těch případech, kdy bude
možné a preferované opětovné použití.
3.
MSc. Gabriela Homolová,
MŽP ČR
Gabriela
Homolová
logie uvedení těchto cílů do praxe je však
v současné chvíli předmětem dalších podrobnějších prací.
Konference Zpětný odběr je jedinou konferencí tohoto druhu s mezinárodní účastí
v České republice. Ministerstvo ocenilo na prvním
ročníku, uskutečněném v roce 2007, především
komplexní přístup k problematice a účast širší skupiny subjektů, které na realizaci zpětného odběru
participují, tedy i posledních prodejců vybraných
výrobků. Zpětný odběr implementující princip rozšířené odpovědnosti výrobce má v České republice několikaletou tradici. Ministerstvo věnuje problematice zvýšenou pozornost a vítá jakékoliv
aktivity v této oblasti.
3.
17
Z pohledu obce / text: ROMAN PETERKA / foto: Jan zavřel
Inspirace z jižních Čech
Třicetitisícové město na řece Otavě je branou do jižních Čech. Může se pochlubit bohatou historií, mimo jiné
i nejstarším dochovaným českým mostem, který přežil i velkou povodeň z roku 2002. K chloubám Písku však
patří i věci, které na první pohled nejsou až tolik vidět, pokud by ale nefungovaly, pocítili by to obyvatelé
města velmi brzy – a hodně nepříjemně. Jednou z nich je i zdejší odpadové hospodářství.
Město Písek nabízí svým obyvatelům, kteří se chtějí
chovat ekologicky a třídit odpad, komfort, jaký rozhodně není v porovnatelně velkých městech samozřejmostí. Kontejnerová stání na separovaný odpad
(sklo, papír, plasty) tu lidé najdou v docházkové vzdá-
lenosti do sta metrů od svých domovů. K dispozici
mají také osm sběrných dvorů. „Tolik jich žádné srovnatelné město v okolí nemá – České Budějovice mají
dva, ve stotisícovém Táboře staví třetí,“ říká Miloslav
Šatra, vedoucí odboru životního prostředí na zdejší
Malebný jihočeský Písek plní stacionární kontejnery elektroodpadem
nejvíce ze všech měst
18
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2009
radnici. Ve městě je navíc provozována kompostárna
biologicky rozložitelných odpadů a linka na recyklaci
stavebních sutí. Odpad, který už nelze recyklovat,
míří na skládku ve Vydlabech, jež slouží kromě Písku
i Strakonicím. Ve spolupráci obou měst byla na skládce vybudována dotřiďovací linka. „Naším cílem je, aby
na skládku šlo co nejméně odpadu – tím dosahujeme
významných úspor, protože každý metr krychlový
prostoru na skládce něco stojí,“ vysvětluje Miloslav
Šatra. K třídění se proto písecká radnice snaží vést
i obyvatele města – bez jejich aktivní spoluúčasti by
tyto snahy byly předem odsouzeny k nezdaru. Radnice sama jde ve třídění odpadu příkladem – v obou
jejích budovách najdou občané i úředníci, kteří tu
pracují, nádoby na tříděný sběr papíru, plastu a skla,
stejně jako E-box (speciální nádobu na sběr drobných
elektrospotřebičů určenou do prostor institucí, kterou dodává ASEKOL zdarma) či nádobu na sběr starých baterií.
Průkopníci sběrných dvorů
S intenzivní osvětou tu začali poměrně brzy – stejně
jako s budováním potřebné infrastruktury. „Do roku
1990 neměl Písek nic. Po tomto roce zde začal fungovat poměrně dobře vybavený systém svozu komunálního odpadu, postupně se vedle něj začaly řešit
také možnosti třídění druhotných surovin, které v komunálním odpadu končily zcela zbytečně nevyužité,“
shrnuje počátky dnešního systému odpadového hospodářství v Písku Miloslav Šatra. V Písku se tak objevily první nádoby na separovaný odpad a velice záhy
i první sběrné dvory. V tomto ohledu patřilo město
Písek k průkopníkům. První sběrný dvůr tu vybudovali už v roce 1994, několik let před tím, než obce začala
k podobnému kroku tlačit legislativa. „Byli jsme jedni
z prvních, co s provozováním sběrných dvorů začali,“
potvrzuje Miloslav Šatra. Jak sám přiznává, snažili se
budovat dostatek sběrných dvorů především s ohledem na účelnost, méně se už dbalo na pěkný vzhled.
„Naše sběrné dvory jsou spíše menší a oproti těm,
které vznikají dnes, velice skromné,“ říká Šatra. V současné době však dva ze zdejších sběrných dvorů čeká
rekonstrukce.
V rámci sběrných dvorů funguje i zpětný odběr
elektrozařízení. „Máme uzavřeny smlouvy se všemi
hlavními kolektivními systémy – ASEKOL, Elektrowin
a Ekolamp. Funguje to v současné době velmi dobře
– město poskytuje pro zpětný odběr elektrozařízení
pouze prostor sběrného dvora, nemá s ním spojeny
žádné náklady, ty hradí kolektivní systémy. Naopak
od nich ještě získáváme určité finanční bonusy,“
pochvaluje si Miloslav Šatra. V brzké budoucnosti
by měli díky spolupráci města a kolektivního systému ASEKOL vyrůst na všech osmi sběrných svorech
v Písku E-domky – speciální uzamykatelné ocelové
přístřešky pro ukládání vyřazených elektrozařízení.
E-domek pomůže na sběrných dvorech vyřešit dva
zásadní problémy. Poskytne elektrozařízením ochranu před větrem, deštěm, mrazem a horkem a také
krádežemi. „ASEKOL přišel s nabídkou poskytnutí
těchto přístřešků a mně se tento nápad velice zalíbil,
protože je to řešení, které posouvá způsob uložení
elektroodpadů na sběrných dvorech zase o kategorii
výš,“ říká Šatra. E-domků by se sběrné dvory v Písku
měly dočkat v průběhu druhého čtvrtletí letošního
roku.
Kam se starým rádiem? Do kontejneru
Další projekt ASEKOLu, jehož cílem je také zlepšit podmínky pro sběr elektroodpadu, už má v rámci píseckého systému nakládání s odpady své pevné místo.
Jde o stacionární kontejnery na sběr drobných elektrozařízení. Jako první otestovaly tento typ kontejneru v srpnu 2007 vybrané malé obce ve Středočeském
kraji, v listopadu 2007 se pak objevily speciální kontejnery na drobný elektrošrot i v prvním městě – Klad-
Množství sebraného elektrozařízení ze stacionárních kontejnerů v Písku
váha
(v kg)
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
8/08
9/08
10/08
11/08
12/08
období svozu
ně. Vzhledem k více než uspokojivým výsledkům se
ASEKOL rozhodl v projektu pokračovat a začal těmito
kontejnery v průběhu loňského roku vybavovat i další
města. Písek byl mezi nimi. „V době, kdy ASEKOL testoval stacionární kontejnery na elektroodpad, jsme
začali sami řešit, že bychom potřebovali nějak rozšířit
možnost sběru drobných elektrozařízení i mimo prostor sběrných dvorů. Tak, aby se lidé mohli nefunkčních malých elektrospotřebičů zbavit co nejsnazším
způsobem a ty pak nekončily v běžných popelnicích
na komunální odpad,“ vzpomíná Miloslav Šatra. „Když
jsme začali řešit tuto naši potřebu s ASEKOLem, ten
nám už mohl nabídnout ozkoušené řešení,“ dodává.
V současné době je v Písku rozmístěno šest stacionárních kontejnerů na drobný elektroodpad.
Vize budoucnosti
Do budoucna město počítá s dalším rozvojem a modernizací systému nakládání s odpady. „Jedním
01/09
02/09
03/09
04/09
z připravovaných projektů, na který už jsme získali
dotaci, je projekt podzemních kontejnerů v centru
města,“ informuje Miloslav Šatra. Celkem vznikne
v historickém jádru města šest stanovišť s podzemními kontejnery na tříděný odpad. „Náklady na vybudování jednoho stanoviště se pohybují kolem
jednoho milionu, což je poměrně dost peněz, do historického jádra se však určitě hodí víc než klasické
kontejnery na tříděný odpad,“ dodává.
Jednou z priorit města v oblasti odpadového hospodářství je i zpracování biologicky rozložitelného
odpadu. V současnosti už v Písku jedna kompostárna funguje. Ta ale potřebám města nestačí, proto se
připravuje vybudování nové biofermentační stanice
za teplárnou v Písku. „Připravujeme také systém svozu biologicky rozložitelného odpadu z rodinných domů, kde už má v dnešní době na zahradách kompost
stále méně lidí a raději se biologicky rozložitelného
odpadu zbaví jinak,“ říká Šatra.
Motivujeme lidi k třídění
Na pozici vedoucího odboru životního prostředí
městského úřadu v Písku sedí Miloslav Šatra už
dlouhých patnáct let. Stál tak u zrodu současného systému nakládání s odpady v Písku. A jak říká,
přestože se od té doby změnilo vedení radnice,
základní principy, na kterých je zdejší odpadové
hospodářství budováno, zůstaly zachovány.
Proč nechce Písek mít ze svého odpadového hospodářství výdělečný byznys? A jde to vůbec?
Samozřejmě, že to jde. Otázka je, jestli je to ku
prospěchu věci. Odpady generují příjmy i výdaje.
Příjmy máme z vytříděných druhotných surovin,
nějaké peníze dostaneme i od kolektivních systémů v rámci zpětného odběru. Proti tomu stojí výdaje – za sběrné nádoby, za odvoz odpadu,
za mzdy zaměstnanců, za skládku... Když pak tyto
dvě stránky dáte dohromady, lehce si spočítáte,
kolik musíte vybrat od lidí na poplatku za svoz
komunálního odpadu. A pokud z toho chcete mít
výdělečný podnik, přistoupíte – tak jak to mnoho
měst v současné době dělá – na kapitační platbu,
tzn. platbu na hlavu. Ta v současné době může být
ze zákona maximálně 500 korun, uvažuje se však
o zvýšení této hranice až na 1200 korun. A většina
měst samozřejmě využívá maximální možné výše.
Tento systém platby za komunální odpady sice
generuje příjmy městu, rozhodně ale nemotivuje
občany k třídění. Protože platí všichni stejně, bez
ohledu na to, zda komunálního odpadu, který je
pro město čistě nákladovou položkou, vyprodukují
hodně, nebo díky třídění jen málo. U nás vybíráme
poplatek za nádobu. Lidé jsou motivováni k třídění
a zároveň platí jen minimální částku v porovnání
s tím, co je dnes obvyklé – v přepočtu na osobu to
vychází zhruba na 250 korun.
V současné době je hodně slyšet stesky obcí, že
v důsledku hospodářské krize klesla poptávka
po druhotných surovinách. Nehrozí kolaps celého systému sběru tříděného odpadu?
S tím nemohu souhlasit. My sami jsme rozhodně
žádný pokles poptávky nezaznamenali. Co se snížilo, jsou výkupní ceny těchto surovin, to je ekonomická realita a s tou se musíme vyrovnat, ale zase
když byly ceny vysoko, nikdo si nestěžoval, všichni
vesele prodávali. Mám podezření, že za těmi dnešními nářky jsou nějaké lobbistické tlaky. Navíc, my
musíme kromě peněz, které získáme za vytříděné
složky odpadu, vidět i ty méně viditelné úspory. Vytříděný odpad neskončí na skládce a každý
krychlový metr skládky také něco stojí.
19
rozhovor / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: David Hanykýř
Spolupráce s kolektivními
systémy je na vysoké úrovni
Problémům, s nimiž se potýkají zpracovatelé, jsme se věnovali už v několika číslech Zpětného
odběru. Co ale trápí poslední prodejce, jak hodnotí současnou legislativu a jaké jsou jejich zkušenosti
s fungováním kolektivních systémů, jsme se zeptali zástupce jednoho z nich Mgr. Bohumila Komína,
vedoucího marketingového oddělení HP TRONIC Zlín.
Co pro vás znamenala povinnost daná zákonem
o odpadech, tedy výměna zařízení „kus za kus“?
S jakými problémy jste se museli potýkat?
Povinnost daná zákonem o odpadech se v našich
podmínkách těžce řešila hlavně na začátku, tedy v letech 2005 a 2006. Tehdy si drtivá většina obchodníků vůbec nedokázala představit, co pro ně bude
zákon o odpadech znamenat. Všechny prodejny sítě
EURONICS prošly na začátku školeními, postupně si
zvykaly na recyklační poplatky a nastavovaly komunikaci jak s koncovými zákazníky, tak s kolektivními
systémy.
Mnozí prodejci měli ze začátku spíše snahu zákazníka se starým spotřebičem posílat do sběrných dvorů.
Postupně si však začali zvykat na svoji roli, tedy roli
důležitého prostředníka mezi spotřebitelem a recyklačním systémem. Prodejci sítě EURONICS, čítající více než 190 prodejen, mají velmi blízko ke koncovým
zákazníkům a rychle se naučili chovat ekologicky.
Dnes už je pro prodejce zcela běžné, že mají v prodejně sběrný koš na menší elektrospotřebiče. Většina
prodejen, pokud jim to jen trochu dovolují prostorové možnosti, od zákazníka bere i velké domácí spotřebiče či staré televizory. Toto se děje i díky dobré
Bohumil Komín si spolupráci s tuzemskými kolektivními systémy velmi pochvaluje
20
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2009
spolupráci s kolektivními systémy, které jsou schopné rychle reagovat na požadavek prodejce na odvoz
spotřebiče.
Jak hodnotíte dosavadní spolupráci s KS ASEKOL?
Spolupráce s kolektivními systémy je všeobecně
na vysoké úrovni, a to jak z pozice prvního prodejce
na našem území, tak z pozice velkoobchodu (HP TRONIC), tak i z pozice posledního prodejce (EURONICS).
Kolektivní systém ASEKOL je spolehlivým partnerem.
Prodejci sítě EURONICS a další poslední prodejci jsou
pravidelně informováni o novinkách v systému sbě-
ru starých elektrospotřebičů. Nejčastěji se tak děje
na veletrzích, které pro poslední prodejce (EURONICS, PROTON a další) organizuje HP TRONIC jako
významný velkoobchodní partner. Zástupci kolektivního systému ASEKOL předávají rovněž prodejcům
na veletrzích potřebné informační materiály, tak aby
prodejci plnili bezezbytku svoji informační povinnost.
K tomu slouží velmi dobře i akce přímo organizované
kolektivními systémy.
Mgr. Bohumil Komín
se narodil v roce 1976 (ve znamení Vodnáře)
v Kyjově na Hodonínsku. Je ženatý a má dvě
děti. Vystudoval žurnalistiku na FF UP v Olomouci a obor marketingová a sociální komunikace na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Již po střední škole začal pracovat jako redaktor v brněnské redakci ČTA,
o rok později nastoupil do MF DNES. Během
následujících šesti let působil jako redaktor
a editor v redakci v Brně, Praze a ve Zlíně. Dva
roky strávil prací pro on-line deník iDNES.cz.
V roce 2002 přichází do vznikajícího marketingového oddělení firmy HP TRONIC na pozici specialisty pro PR a komunikaci. V současnosti je vedoucím marketingového a reklamního oddělení.
Jak informujete své zákazníky o možnosti zpětného
odběru elektrozařízení?
Zákazníci jsou prostřednictvím letáčků informováni,
že prodejna je místem, kde mohou odevzdat starý
elektrospotřebič. Proto zákazníci najdou v prodejnách sběrné koše, do nichž mohou odložit starý
menší spotřebič. Prodejci sítě EURONICS nabízejí
zákazníkům odvoz zakoupených velkých domácích
spotřebičů domů a zároveň jim nabízejí možnost,
že je odvozem zbavíme starého spotřebiče. Takový
spotřebič pak putuje nejčastěji prostřednictvím kolektivního systému do recyklační firmy.
A co zákazníci – vědí o této možnosti, mají reálné
představy o tom, na co mají v rámci zpětného odběru nárok?
Zákazníci jsou vybaveni dostatkem informací, což
spíše zjednodušuje pozici elektroprodejců. A většina z nich využívá možnosti odevzdat starý spotřebič v prodejně, což jednoznačně přispívá k tomu, že
elektronika se stále méně objevuje v popelnicích či
na černých skládkách.
Nabízíte zákazníkům zákonem danou výměnu „kus
za kus“, nebo jim poskytujete nějaký další benefit?
Zákazníci mají samozřejmě možnost odevzdat
ve všech prodejnách sítě EURONICS výrobek výměnou kus za kus. Nad rámec povinností od nich jsou
prodejci schopni vzít i více kusů nebo spotřebič jiného
charakteru. Zároveň má zákazník možnost v prodejně odevzdat třeba starou žehličku do sběrného koše,
který je volně přístupný, aniž by si koupil novou.
Kolik kilogramů elektrospotřebičů ročně přijmete
a jak řešíte jejich uskladnění a odvoz?
V rámci více než 190 prodejen EURONICS jde určitě
o stovky tun elektrošrotu ročně. Jejich uskladnění
v prodejnách se snažíme minimalizovat. Naší snahou
je nabídnout spotřebiteli možnost odevzdat starý
spotřebič a pak jej co nejdříve poslat zpracovatelům
prostřednictvím kolektivních systémů.
Jak byste z pohledu posledního prodejce hodnotil
přínos akcí, jako je třeba Recyklománie?
Podobné akce pochopitelně vítáme. Chápeme jejich význam zejména z pohledu zvýšení povědomí
u spotřebitelů, že se mohou staré elektroniky zbavit
ekologickou cestou a že jedním z míst, kde lze elektroniku odevzdat, je elektroprodejna. Každá podobná aktivita, ať už kolektivního systému nebo výrobce, zároveň napomáhá obměně starších spotřebičů,
které jsou často energeticky náročnější než nové.
Zákazník tak spotřebovává méně elektrické energie,
čímž se opět přispívá k pozitivnímu postoji vůči životnímu prostředí.
Pro prodejce jsou tyto aktivity i atraktivním marketingovým nástrojem pro stimulaci prodejů. I proto se
EURONICS aktivně zapojuje do akcí, jako byla Recyklománie organizovaná kolektivním systémem ASEKOL.
Vypozoroval jste, jaký druh zboží zákazníci nejčastěji vracejí, a co se ještě vracet nenaučili?
Spotřebitelé se rychle naučili vracet a odevzdávat
zejména staré chladničky a mrazáky. Bezproblémové je i odevzdávání starých televizorů. Horší už je to
s odevzdáváním menších spotřebičů, jako jsou vysavače, žehličky, rádia či magnetofony. Také se velmi málo vrací mobilní telefony. Starší mobil rodiče
často předávají potomkům. V tomto ohledu dochází
jen velmi pomalu a těžce ke změně v myšlení domácností. Lidé nepovažují tyto malé spotřebiče za odpad,
který má smysl odevzdat k ekologické likvidaci. Zde
vidím velkou příležitost pro další spolupráci mezi posledními prodejci a kolektivními systémy.
Významným měřítkem je pro nás zkušenost, že
ve větší míře se vysloužilé malé spotřebiče dostávají
do systému recyklace v době, kdy kolektivní systémy
nebo výrobci organizují různé akce jako třeba „Starý
za nový“.
Recyklománie
Občané, kteří měli doma odložený starý,
nepotřebný nebo zcela nefunkční televizor
či monitor, mohli na podzim 2008 ušetřit při
nákupu nového. Stačilo, když si pořídili nový
LCD či plazmový televizor nebo počítačový monitor značky výrobce, zapojeného
do kolektivního systému ASEKOL, a obratem
odevzdali svoji starou televizi či monitor.
HP TRONIC
Společnost patří k lídrům na trhu domácích
elektrospotřebičů, spotřební elektroniky,
mobilních telefonů a fototechniky. HP TRONIC je distributorem více než šedesáti významných světových značek. Firma provozuje a vlastní 33 maloobchodních prodejen,
které jsou součástí sítě EURONICS, a nabízí
výrobky jednoho z nejznámějších letáků
s elektronikou – akčního letáku PROTON.
HP TRONIC aktivně obchoduje s více než
2000 odběrateli po celé České republice,
úspěšně spolupracuje také se zahraničními
odběrateli v zemích Evropské unie a střední
a východní Evropy.
EURONICS
Mezinárodní skupinu EURONICS tvoří
25 členů z 28 zemí, tj. téměř 6300 nezávislých prodejců elektra s 11 500 obchody.
Dvacet z těchto členských zemí pak používá
značku EURONICS jako své hlavní obchodní
jméno. Síť EURONICS díky svému rozsáhlému geografickému pokrytí zasahuje téměř
600 milionů spotřebitelů.
EURONICS ČR vznikl v roce 1999 s cílem vybudovat síť elektrospecialistů, která bude
svým zákazníkům kvalifikovaným partnerem při nákupu elektrospotřebičů. Prvořadou snahou všech prodejců pod hlavičkou
sítě EURONICS je navázat se zákazníkem
kontakt, který bude protiváhou nezájmu,
se kterým se zákazník může setkat zejména
při nákupu složitějších elektrospotřebičů
ve velkoplošných prodejnách.
21
příloha Ecobat
Kolektivní systém ECOBAT a jeho aktivity
Nezisková organizace ECOBAT s.r.o. byla založena v roce 2002
nejvýznamnějšími společnostmi na trhu s přenosnými bateriemi. Naše
Zakladatelé společnosti
činnost probíhá na základě Dobrovolné dohody mezi Českým sdružením
výrobců a dovozců přenosných baterií (ČSVDPB) a Ministerstvem životního
prostředí s cílem vybudovat a provozovat celostátní systém zpětného
Panasonic Battery Sales Europe NV
EMOS spol. s r.o.
VARTA Baterie spol. s r.o.
systému zpětného odběru použitých přenosných článků a baterií v ČR.
Klienti
V kolektivním systému bylo na konci roku 2008 celkem 147 smluvních klientů. Naši klienti uvádějí cca
3000 tun přenosných baterií, což představuje přibližně 120 milionů kusů. Na základě smlouvy o spolupráci
zajišťuje ECOBAT zpětný odběr baterií zabudovaných do elektrozařízení pro všechny klienty kolektivního
systému Asekol.
Základní principy ECOBATu
založen a provozován výhradně výrobci baterií
pracuje na neziskovém principu
umožňuje všem výrobcům efektivní plnění
Máme nejnižší poplatky v Evropě (přehled sazeb v EU)
zákonných povinností za stejných podmínek
zajišťuje transparentní a efektivní financování sběru
2500
tun prodaných baterií/EUR
2000
Procter & Gamble Czech Republic s.r.o.
Energizer Czech, spol. s r.o.
odběru. V současné době jsme jediným provozovatelem kolektivního
3000
Bateria Slaný CZ, s.r.o.
a recyklace baterií
1500
umožňuje zpětně odebírat přenosné baterie společně,
1000
bez ohledu na komerční značky a chemické složení
500
0
zajišťuje na vlastní náklady propagaci a osvětu
SWZ
POR
POL
NE
HU
GR
GE
FR
CZ
BE
AT
v oblasti sběru baterií
Poděkovat bychom chtěli zvláště...
Pokud jsme se rozhodli bilancovat, bylo by správné
zároveň i poděkovat. Naše poděkování patří každému, kdo si již uvědomil, že „vybité baterie do koše
nepatří!“, a tím podpořil naši práci, byť jedinou odevzdanou baterií, kterou
odnesl do speciálního boxu na některém z mnoha míst, jež jsme pro tento účel
vytvořili. Vřelé díky patří zároveň i těm, kteří zajišťují kompletní servis a starají
se, aby i ta nejmenší baterie byla opět co nejlépe využita. Naplněním této podmínky společně podpoříme základní myšlenku kolektivního systému ECOBAT
a také naši dosavadní i budoucí snahu.
A komu tedy patří naše poděkování?
kategorie „Distributor“
ZŠ a MŠ
Brandýsek
EMOS
Kateřina
Buršíková
– Vitamín
5,8 t
13,1 t
3,8 t
0,4 t
zš Dolní
Dobrouč
ZŠ Nová,
Královice
0,6 t
0,3 t
Billa
ČR, Vězeňská
služba
A.S.A.,
spol s r.o.
Kaufland
Hlavní město
Praha
Statutární
město
Olomouc
Město Písek
5,08 t
2/2009
6,84 t
2,7 t
kategorie „Město a obec“
Rumpold s.r.o.
0,20 t
ZPĚTNÝ ODBĚR
4,2 t
van Gansewinkel
Vysoké učení
technické
v Brně
0,86 t
3,8 t
kategorie „Svozová firma“
Telefónica O2
22
kategorie „Obchodní řetězec“
Ahold
Jaromír Hutla
– Battery
Center
kategorie „Firma, společnost a organizace“
0,36 t
kategorie „Školy“
4,14 t
2,45 t
6,26 t
2,37 t
Sběrná síť
Krátce
ECOBAT disponuje rozsáhlou a různorodou sítí míst zpětného odběru
na celém území České republiky. Nejvíce těchto míst se nachází
Věděli jste, že
v maloobchodních prodejnách (supermarkety, hypermarkety,
elektroprodejny). V roce 2008 byl zaznamenán největší nárůst míst zpětného
odběru, a to zejména díky zapojení škol v rámci projektu Recyklohraní.
ECOBAT trvale dosahuje meziročních nárůstů množství zpětně odebraných baterií. V roce 2008 bylo
sebráno 331,5 tuny, což představuje cca 16 milionů kusů tužkových baterií. ČR tak dosáhla 11% účinnosti
zpětného odběru přenosných baterií. Pro porovnání lze uvést, že směrnice 2006/66/EU ukládá dosáhnout ve všech členských státech EU minimální úrovně zpětného odběru 25 % v roce 2012. V praxi to
znamená, že pokud dnes každý z nás průměrně vrátí jednu a půl tužkové baterie, pak v roce 2012 bude
muset přinést celé tři tužkové baterie.
ČSVDPB je přidruženým členem Evropské asociace výrobců přenosných baterií – EPBA se sídlem
v Bruselu.
celkové množství přenosných článků a baterií
uváděných klienty ECOBATu do oběhu reprezentuje více jak 95 % trhu.
uživatelské poplatky klientů ECOBAT jsou nejnižší v Evropě.
Přehled zpětně odebraných baterií
400
tun/rok
300
každý z nás během roku 2008 přinesl do sběrného boxu průměrně 1,5 tužkové baterie.
200
100
0
15 t
70 t
128 t
138 t
184 t
264 t
331,5 t
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
ELEKTRO
23 %
Potraviny
8%
Spotřebitelé nejvíce využívají možnost vracet použité baterie ve specializovaných elektroprodejnách.
Téměř jedna třetina sebraných baterií pochází z firem, institucí a organizací. V následujících letech očekáváme velký nárůst školního sběru, který v roce 2008 tvořil pouze 6 %.
6%
Obce
37 %
Firmy, organizace
a společnosti
33 %
držitelem Národního rekordu ve sběru baterií za rok 2008
je město Ústí nad Labem. Dne 22. 4. 2009
se podařilo tento rekord překonat městu
Žatec při akci pořádané ke Dni Země
na náměstí Svobody.
školy
21 %
obce a města
nejsvědomitěji se ke sběru baterií postavili
občané Olomouckého kraje, kteří průměrně odevzdali o 1 baterii více, než je celorepublikový průměr.
10 %
svozové firmy
80 % ze všech sebraných baterií bylo předáno
k recyklaci.
Hlavní čísla ECOBATU
Zpracování přenosných baterií
Naprostá většina sebraných baterií je soustřeďována v rekonstruovaném centrálním skladě
na Kladně, kde dochází k mechanickému třídění
baterií dle chemických typů na nové třídicí lince.
Takto vytříděné použité přenosné baterie jsou
předávány k recyklaci nebo k likvidaci do různých zařízení v České republice nebo v zahraničí.
Recyklací baterií v České republice se získají rtuť,
olovo, stříbro, v zahraničí pak zinek, mangan, nikl
a kadmium.
INFORMOVANOST
Velmi důležitou součástí kolektivního systému ECOBAT je propagační a osvětová činnost.
V celostátním měřítku se staráme o osvětu
školní mládeže v rámci projektu Recyklohraní,
do kterého se zapojilo více než 1400 základních
a středních škol z celé ČR. V regionech provádíme lokální informační kampaně v rámci Dnů
Země nebo v souvislosti s pokusy jednotlivých
měst o překonání Národního rekordu ve sběru
baterií.
147
Počet klientů
3083
Množství uvedených
přenosných článků a baterií
na trh (t)
9500
Celkový počet sběrných míst
331,5
Množství zpětně odebraných
použitých přenosných článků
a baterií (t)
23
Příloha ekolamp
Ohlédnutí za minulým rokem
– informace z Roční zprávy 2008
Roční zpráva za výrobce a dovozce zapojené do kolektivního systému Ekolamp byla odevzdána
na Ministerstvo životního prostředí v pondělí 30. března. Zákonná povinnost tak byla splněna
i díky všem našim partnerům, kteří řádně a včas dodali všechny potřebné podklady.
Roční zpráva je dokument, kterým podrobně informujeme Ministerstvo životního prostředí o plnění povinností výrobců a dovozců
osvětlovacích zařízení zapojených do kolektivního systému Ekolamp. Za rok 2008 byla vypracována souhrnně za 274 účastníků,
oproti předešlému roku se tento počet zvýšil o více než 20 subjektů. Dle Zákona o odpadech musí být Roční zpráva zpracována
a předána ministerstvu do 31. března následujícího roku. Obsahuje
zejména informace o trhu s osvětlovacími zařízeními, o sběru elektrozařízení a způsobu nakládání s elektroodpady. Zkrácená verze
Roční zprávy bude široké veřejnosti k dispozici během května.
Výsledky uvedené v Roční zprávě ukazují, že loňský rok byl pro kolektivní systém Ekolamp rokem úspěšným. Celosvětová finanční
krize a její dopad na zpomalení růstu české ekonomiky se v našich
výsledcích nejspíše odrazí se zpožděním několika let. Zpětný odběr osvětlovacích zařízení se meziročně zvýšil přibližně o čtvrtinu,
na 894,5 tuny. To je velmi dobrý výsledek, pokud uvážíme, že s rozvojem nových technologií mají modernější osvětlovací zařízení
stále nižší hmotnost. Pro představu, průměrná hmotnost zpětně
odebíraných světelných zdrojů činí 0,160 kg, což je o 17,5 % více než
hmotnost světelných zdrojů uváděných na trh v současnosti.
Úspěšný pro nás byl loňský rok i v rozvoji sběrné sítě, která se
rozrostla o 244 nových míst, spolu s mobilním svozem pokrýváme
nyní téměř 84 % populace ČR. Stabilně dosahujeme vysokou míru
materiálového využití, která je u světelných zdrojů 85 % a u svítidel 74 %.
Jednou z oblastí, které Ekolamp věnuje velkou pozornost, je informování veřejnosti o způsobu a možnostech zpětného odběru a recyklace osvětlovacích zařízení. V minulém roce se způsob komunikace s veřejností zásadně změnil. První velkou změnou byla úprava
našich internetových stránek, kde přibyly sekce určené právě široké veřejnosti – spotřebitelům a dětem. V oblasti ekologického
vzdělávání jsme začali nově spolupracovat s o.s. Tereza, které působí na základních školách. Přidali jsme se ke komunikačním aktivitám energetických společností PRE a ČEZ, které svým klientům již
několik let doporučují energetické úspory. Zúčastnili jsme se lokálních projektů v rámci oslav Dne Země či jiných ekologicky zaměřených akcí. Na podzim jsme se stali spolupořadatelem Ekománie
v pražském obchodním centru Chodov a před Vánocemi proběhla
velmi úspěšná vánoční soutěž Rozsvítíme vaše Vánoce. V minulém
čísle Zpětného odběru jste si mohli přečíst i o dalších akcích, jako
bylo ekologické partnerství vánočního stromu v Praze nebo pilotní
projekt v Praze 6. Všechny tyto aktivity mají jeden společný cíl.
Chceme veřejnost přesvědčit o potřebě recyklace nefunkčního
osvětlení a vybudovat povědomí o práci naší společnosti.
Nechte zazářit talent svých dětí
Těžko najít někoho, kdo by si rád nehrál. No a navíc, když může jako odměnu získat
zajímavé ceny. Zapojte i vy své děti do soutěže společnosti Ekolamp!
Soutěž je připravena pro žáky a studenty základních a středních
škol v celé republice. Zapojit se mohou týmy žáků či studentů nebo
i celé třídy, stačí se jen zaregistrovat na www.zarici-talent.cz
a splnit zadané úkoly. Na uvedených stránkách se zájemci
též dozví vše potřebné o pravidlech soutěže, která probíhá
od 4. května do 14. června.
„Zářivka, náš (filmový) hrdina!“
nebo „Kam byste vzali zářivku na výlet“, to jsou některá
ze soutěžních témat pro třídy.
Zadáním pro týmy je „reklamní“ zpracování tématu „Proč
24
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2009
recyklovat zářivky?“, které by mělo přesvědčit veřejnost, že vysloužilá zářivka nepatří do směsného odpadu, ale měla by být
odevzdána k recyklaci. Provedení zcela záleží na invenci a zkušenostech autorů, děti mohou
vytvořit např. obrázek, plastiku,
plakát, komiks apod.
O vítězných projektech bude
rozhodnuto ve dvou kolech.
Nejprve návštěvníci webu nominují své favority, z nichž následně odborná porota vybere
vítěze. Ještě před prázdninami
pak bude jasné, kdo se bude radovat z úžasných cen.
Naší prioritou
je rozšíření sběrné sítě
Rozhovor s novým jednatelem společnosti EKOLAMP
Alexandrem Hanouskem.
V loňském roce jste se stal jednatelem společnosti. Mohl byste našim čtenářům sdělit něco
o sobě?
Po absolvování VŠE jsem zasvětil svůj profesní
život účetnictví. Získal jsem nejprve zkušenosti
v několika nadnárodních společnostech a v létě
2007 jsem jako hlavní účetní nastoupil do společnosti EKOLAMP. Práce pro menší organizaci, kde
okamžitě vidím výsledky své práce, je pro mne
motivující. Vyhovuje mi mnohem více než anonymita velkých korporací. Po odchodu předchozího
jednatele mi pak v létě 2008 byla svěřena také tato funkce, která pro mě znamená velké rozšíření
zodpovědnosti, ale dává mi i více možností přímo
ovlivnit chod našeho kolektivního systému.
Kde v Česku chcete nové sběrné nádoby instalovat?
Začneme ve větších městech, kde končí hodně
nefunkčních zářivek v komunálním odpadu, a pak
v menších obcích, které nemají sběrné dvory. Ale
přivítáme spolupráci se všemi, kteří o tento projekt projeví zájem.
A jaké máte pro EKOLAMP plány na rok 2009?
Společnost jsem převzal v době, kdy byly již započaty důležité strategické změny pro její další fungování. Chci v nich nadále pokračovat a rozvíjet
je. Jedná se především o posílení marketingových
aktivit směrem k domácnostem, podporu ekologického vzdělávání a stanovení priorit pro rozšiřování stávající sběrné sítě. Důležité bude i vyřešení
otázky navyšování míry sběru.
Vaši činnost však může významně ovlivnit i nově připravovaná odpadová legislativa. Počítáte
s tím?
Určitě. Ministerstvo již představilo své návrhy
a my se do diskusí k nové legislativě zapojíme. Bude to však trvat nějaký čas, než bude novela přijata. I bez nové legislativy se však soustřeďujeme
na rozšiřování sběrné sítě, a to s důrazem na zlepšení dostupnosti pro domácnosti.
Kdo bude platit za provoz těchto kontejnerů?
Tak jako u všech našich sběrných míst uhradíme
náklady na pořízení kontejneru a dále se zdarma
postaráme o svoz sebraných osvětlovacích zařízení. Partner sběrného místa musí dát jen souhlas
k umístění kontejneru a objednat svoz.
Mohl byste uvést nějaký konkrétní případ?
Ke konci roku 2008 jsme měli 1509 sběrných míst,
která byla především na sběrných dvorech obcí
nebo v podnicích a organizacích. Nedávno jsme
si úspěšně vyzkoušeli pilotní projekt zpětného
odběru starých zářivek z domácností, ke kterému
jsme použili menší sběrné nádoby. Ty byly umístěny v obchodech, na úřadech a ve školách. Pro tuto
cílovou skupinu uživatelů dokončujeme nyní vývoj modernějšího typu kontejneru a chceme jím
ještě letos vybavit několik stovek sběrných míst,
která budou určena domácnostem.
A jak se lidé dozvědí, že vznikla nová sběrná místa určená pro domácnosti?
K tomu slouží naše lokální informační kampaně
a podpora ekologické výchovy ve školách. Snažíme se, aby lidé nebyli přetěžováni zbytečnými
informacemi. Naše sdělení je stručné: zářivku neházejte do koše, je v ní rtuť; nejbližší kontejnery
ve vašem okolí jsou na těchto adresách apod. To
funguje nejlépe. Lidé dnes stále více pečují o své
životní prostředí, zvláště pokud se jim k tomu vytvoří podmínky a nemusí kvůli recyklaci výrazně
měnit své návyky.
Kam kráčí novela
zákona o odpadech?
Ministerstvo životního prostředí koncem února
poslalo do vnějšího připomínkového řízení návrh
nové legislativy upravující hospodaření s odpady.
Za poslední roky se již jedná o několikátý pokus,
jak vyřešit právně neuspokojivou situaci nakládání s elektroodpady. Má tato novela konečně
šanci na schválení? Bude akceptovatelná pro
všechny kolektivní systémy?
Snaha ministerstva situaci konečně řešit je cenná sama o sobě a je zde i řada vylepšení. Bohužel se však
zdá, že ministerští úředníci nejsou schopni překročit
svůj stín a zavést do nové legislativy některé návrhy
z praxe, které jsou otestovány několikaletým provozováním kolektivních systémů. Stále se tak vlastně
vracíme na začátek, do roku 2005, kdy kolektivní
systémy existovaly pouze na papíře a bylo potřeba
nastavit základní principy pro jejich fungování. V některých bodech to dokonce vypadá, že se nová legislativa snaží kolektivním systémům ještě přihodit
nějaký ten klacek pod nohy.
Za všechny je možné uvést snahu předefinovat zpětně odebrané výrobky na odpad již v době odevzdání
na sběrná místa jednotlivých kolektivních systémů.
To jde proti samotnému principu zpětného odběru.
Rozdíl mezi novým výrobkem a výrobkem odevzdaným k recyklaci je pouze v tom, že výrobek odevzdaný k recyklaci již nikdo nechce používat. Často se však
jedná o výrobky plně funkční, které by mohly ještě
někde sloužit – jsou pouze poněkud zastaralé. Rozhodně zde neexistuje důvod pro zacházení s těmito
výrobky jako s odpadem, které je administrativně
i finančně nesrovnatelně náročnější než administrace zpětně odebraných elektrozařízení.
Novela na druhé straně nestanovuje jasné ukazatele,
na jejichž základě by kolektivní systémy mohly vystavět své dlouhodobé rozvojové strategie. V dnešní
době záleží čistě na každém kolektivním systému, jak
velké úsilí na sběr a recyklaci elektroodpadu vyvine.
Mohou tak teoreticky vedle sebe bez problému fungovat systémy s mírou sběru v řádech desítek procent a systémy, které sběr pouze předstírají a vykazují. A to rozhodně odporuje smyslu zákona, který má
zlepšit ochranu životního prostředí a snížit množství
elektroodpadu, které nekončí v recyklačních linkách.
Přitom řešení by mohlo být jednoduché. Stačilo by
svázat legislativní pravidla a ukazatele s mírou sběru, počtem sběrných míst nebo s územním pokrytím
místy zpětného odběru. To by jistě přispělo k vytvoření efektivního systému zpětného odběru elektrozařízení.
Při současné politické situaci je těžké předvídat, jaký
bude další osud novely zákona o odpadech. Systém
zpětného odběru elektrozařízení potřebuje změnu.
Doufejme, že ministerská iniciativa bude nakonec
změnou k lepšímu.
25
pro školy / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: jan zavřel
Z dětských povídek
vznikla nakonec knížka
Do druhé hodiny odpolední zbývají ještě desítky minut a kavárna Domu knihy Kanzelsberger na pražském
Václavském náměstí se začíná plnit pozvanými hosty. Ke stolkům usedají lehce nervózní mladé slečny
v doprovodu rodičů, o pár let starší studenti středních škol jsou již nad věcí a vesele diskutují. Ve dvě hodiny
už jsou všechny židle obsazené, na svém místě je i porota, takže s vyhlašováním vítězů soutěže Kam s ním
aneb Jak to bylo u nás doma se může začít.
Přítomné vítají Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL,
a členové soutěžní poroty – spisovatelé Alena Ježková, Emil Hakl a Michala
Kubalová, manažerka projektu Recyklohraní (více o celém projektu najdete
v minulém čísle časopisu). A o jakou soutěž že tu dnes jde? Žáci a studenti
základních a středních škol měli za úkol napsat krátkou povídku nebo fejeton
na téma třídění elektrozařízení v rodině. Soutěž vyhlásil ASEKOL jako součást
celostátní školní ekologické kampaně Recyklohraní, nad níž převzal záštitu ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.
Během měsíce se sešlo 594 prací, které byly rozděleny do tří věkových kategorií: do 11 let, 12–15 let a 16–18 let. Z nich porota vybrala devět vítězných textů
(tři v každé kategorii), jejichž tvůrci si přijeli 24. března do Prahy převzít ceny.
Obtížný úkol, který stál před porotci, zhodnotil Emil Hakl: „Když jsem si práce
přečetl, věděl jsem, že pro mě bude velice těžké vybrat jen devět příspěvků.
Myslím, že odměnit by si jich zasloužilo alespoň dvě stě.“ Alena Ježková si zase
musela poopravit obecně zavedený názor, že děti nečtou. „Minimálně tyto
děti čtou a na jejich pracích to bylo vidět.“
Vysokou úroveň zaslaných příspěvků ocenili i v ASEKOLu. „I když původně
jsme o ničem takovém neuvažovali, vaše vtipné a nápadité příspěvky nás přesvědčily, že by byla škoda, aby vaše práce nebyla ještě dále zúročena. Proto
jsme se rozhodli vítězné práce vydat alespoň v podobě této brožury,“ oznámila soutěžícím Hana Ansorgová. Publikace byla během vyhlášení slavnostně pokřtěna a bude nadále distribuována do škol a využívána jako netradiční
propagace zpětného odběru elektrozařízení.
Zeptali jsme se porotce Emila Hakla
(Mimo jiné autor úspěšné novely O rodičích a dětech, která vyšla v několika
jazycích a podle níž byl natočen stejnojmenný celovečerní film režiséra
Vladimíra Michálka.)
1. Jaký je váš vztah k třídění odpadu a recyklaci?
2. Máte doma nějaký elektrospotřebič, který by si už v ýměnu
a recyklaci zasloužil, ale v y k němu máte takov ý vztah,
že jste to zatím neudělal?
3. Co vás na soutěžních příspěvcích nejvíce překvapilo?
4. Co právě připravujete, píšete či dokončujete?
1. Ze začátku mi přišly barevné kontejnery trochu směšné, ale pak jsem uznal, že asi
nějaký smysl mít budou. Teď mě naopak rozčiluje, že je kontejnerů, alespoň v místě
mého bydliště, pořád málo a já jsem často nucen veškerý odpad sypat jen do směsných nádob.
2. Doma mám starý, ještě funkční magneťák Sonet Duo. To je opravdu srdeční záležitost. Na tom jsem si kdysi přehrával Zeppeliny a podobné kapely.
3. Mně přišlo dojemné a úžasné, že přestože šlo o školní zadání, soutěžní práce nepostrádaly srandu. Navíc tento způsob propagace recyklace považuji za výborný nápad.
4. Já píšu pořád něco. Píšu třeba povídku, z té se stává novela a z té nakonec vznikne román. Pak zjistím, že ten román je příliš dlouhý, tak to zase rozsekám. Nikdy dopředu
nevím, jaký bude konečný formát. Teď jsem ve fázi novely.
26
ZPĚTNÝ ODBĚR
2/2009
pro školy / ASEKOL zábava
Křížovka
Znění tajenky vyplňte do formuláře umístěného na stránkách
na www.zpetnyodber.cz. Deset vylosovaných, kteří zašlou správné
řešení, obdrží věcné ceny.
Anketa
1. Proč si myslíš, že jsou třídění odpadu a recyklace
důležité?
2. Odkud se dozvídáš informace o recyklaci a ochraně
životního prostředí vůbec?
Kategorie do 11 let
1. místo Aneta Crhonková, 10 let, ZŠ Brodek u Prostějova
1. Protože z odpadků se dají dělat nové materiály.
2. Ve škole i na internetu.
2. místo Marie Sládková, 10 let, ZŠ Ostrava, Nádražní 117
1. Zvlášť v dnešní době je to důležité. Všude jsou výpary z komínů, škodlivé látky
pro nás i pro zvířata.
2. Všímám si svého okolí, ale čtu i knížky a věci na internetu.
3. místo Kateřina Adamcová, 11 let, ZŠ Dolní Věstonice
1. Abychom neměli nikde nepořádek.
2. Někde jsem o tom četla.
Kategorie 12–15 let
1. místo Pavlína Štěpánková, 15 let, ZŠ Klenovice na Hané
1. Recyklace tolik nezatěžuje životní prostředí a nehrozí pak tak velké globální
oteplování.
2. Ve škole to téma rozebíráme v přírodopise a občanské výchově, ale čerpám
i z internetu.
2. místo Denisa Langová, 13 let, ZŠ Nezvěstice
1. Aby se nehromadil odpad a tím se neničilo životní prostředí. Z odpadů se taky
mohou vyrábět nové věci, z plastů například mikiny...
2. Hodně ve škole, měli jsme například týden, kdy jsme se věnovali tématu
recyklace.
3. místo Daniel Karkoš, 12 let, ZŠ Vrdy
1. Musíme zachovat naši planetu zdravou, s lesy a čistým ovzduším. Jinak by se
poškodila rovnováha na Zemi a vymíraly by různé druhy rostlin a zvířat.
2. Ze školy, ale i doma si o tom povídáme.
Kategorie 16–18 let
1. místo Michaela Sehnalová, 17 let, Gymnázium a SOŠ pedagogická, Nová Paka
1. Každý člověk by se měl zamyslet nad tím, co dělá, a měl by přispět svou troškou
do mlýna. A recyklace je jedním ze základních kroků, jak pomoci planetě.
2. Nejvíc informací získávám na internetu, něco si vyhledávám i v knihovně, občas
čtu i ekologické časopisy.
2. místo Vojtěch Klepetko, 16 let, Gymnázium Chotěboř
1. Měli bychom něco dělat proti globálnímu oteplování. A tříděním můžeme alespoň
trochu pomoct. Jinak by za chvíli byly všude hromady odpadků.
2. Se školou jsme například byli na exkurzi, něco jsem četl na internetu. Já se o to
zas tak aktivně nezajímám.
3. místo Petra Adámková, 17 let, Schola Humanitas, Litvínov
1. Přispívá to k návratu materiálů do výroby a nemusí se brát tolik z přírody.
2. Ve škole i mimo ni. Čtyři roky jsem byla členkou Sněmu dětí ČR pro životní
prostředí, tak se o toto téma zajímám.
Sudoku
4
8
2
5
8
2
9
6
6
8
5
5
1
3
9
9
4
3
3
7
1
5
4
7
4
2
1
5
3
5
Správné znění tajenky z minulého čísla: Pošlete nám svůj starý mobil.
Výherci z minulého čísla: Alena Benková, Chodov u Karlových Var 1; Marie Sítková,
Hlohovec; Lucie Strnadová, Brno; Michal Kořán, Chodov; Jindřiška Vejmelková,
Mrákotín; Alena Svobodová, Jablonec nad Nisou; Dagmar Vencálková, Březí nad
Oslavou; Jan Vajz, Trnová; Eva Řeháková, Záboří nad Labem; Kamil Balaž, Vyškov
27
(Ne)třídíte
staré
elektro?
Do popelnice
nepatří, zaslouží
si recyklaci!
Více informací na www.asekol.cz