Mediální pokrytí duben 2014
Transkript
MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA duben 2014 HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Ze starého šrotu dolují stříbro i zlato 17. 04. 2014 Kateřina Adamcová Náklad: 48 234 Recyklace v Safině Plechy, dráty, vnitřky starých počítačových klávesnic nebo nablýskané destičky. Ve výkupním skladu Safiny je na první pohled odpad úhledně vyrovnaný v bednách nebo v kovových policích. Jen těžko si lze představit, že člověk má před sebou materiál v hodnotě statisíců. Šéf divize Recyklace Josef Bříza ale vidí něco úplně jiného. „Tohle všechno obsahuje drahé kovy, jako například zlato, stříbro nebo palladium, a my je složitými procesy opět získáme,“ vysvětluje. Občas je mezi nimi miska plná zdeformovaných zlatých a stříbrných prstýnků nebo řetízků. „Vykupujeme i od klenotníků, ale u těchto produktů je proces recyklace odlišný než u průmyslového zboží,“ říká a dodává, že zákazníky jsou jednotlivci i velké české a zahraniční firmy podnikající v automobilovém, chemickém nebo třeba elektrotechnickém průmyslu. „Mezi významné trhy patří země Evropské unie, především Německo, Itálie, Polsko, ale obchody máme také s Ruskem nebo se Spojenými státy americkými, kde jsme dokonce otevřeli dceřinou společnost,“ doplňuje šéf divize, která vznikla jako samostatný útvar začátkem letošního ledna a dosahuje dvouapůlmiliardových tržeb, zhruba poloviny celé Safiny. Ve výkupní hale zaměstnanci zboží přijímají, váží a třídí. Tady začíná cesta veškerého recyklovatelného materiálu, který má pár gramů i několik tun. Následně putuje podle druhu do některého z procesů. Například použité baterie z notebooků nebo mobilních telefonů míří přímo na recyklaci do technologie PlasmaEnvi®, zatímco odpady s drahým kovem, jako jsou třeba průmyslové katalyzátory s obsahem stříbra, jdou do předúpravny materiálů. Nová pec šetří miliony Před vstupem do předúpravny dostane každý návštěvník čip, oranžovou vestu a musí projít citlivým detektorem kovu. Úpravna je rozlehlá hala plná změtí trubek a válců. Josef Bříza ukazuje na dvě velké pece, kde se materiál spaluje. „Ta menší je oxidační, ta větší je klasická žíhací pec, kde teplota dosahuje osmi set stupňů Celsia,“ vysvětluje. Výsledek procesu leží v bedýnce opodál. To, co kdysi bývala základní deska počítače, je teď zčernalý plát. Snadno se láme a drolí mezi prsty. Na uhel sežehlé věci se namelou na prach, dají do speciálního sudu a vloží se do stroje, který s nimi minimálně hodinu míchá. Velkoobjemové zakázky firma zpracovává v tři a půl metru vysokém mixéru ve tvaru kornoutu. V uzavřené nádobě stroj materiál promíchává a homogenizuje - upravuje koncentraci drahých kovů tak, aby byla ve všech místech materiálu stejná. Novinkou je velká žíhací pec, která pojme až tunu materiálu denně a investice do ní přesáhla jedenadvacet milionů korun. Veškeré průmyslové katalyzátory nebo třeba textil, který přišel do kontaktu se zlatem, se v ohromné peci zbaví organických látek. „Zařízení nám umožní až desetinásobně rychlejší zpracování než doposud a zákazníkům ušetří miliony, protože po dobu, kdy je u nás drahý kov recyklován, s ním jeho majitel nemůže pracovat. Je vcelku běžné, že tu máme tuny stříbra v hodnotě desítek milionů korun,“ vyčísluje Bříza. Na úpravně pracují čtyři technici, včetně vedoucího provozu. „Většina procesů probíhá v přístrojích, které zaměstnanci obsluhují,“ objasňuje Bříza liduprázdnou halu a má zamířeno do dalšího provozu, do vzorkovny. Skoro jako v chemické laboratoři Vzorkovna připomíná chemickou laboratoř. Zde se připravuje vzorek o váze několika desítek gramů. Obsah drahého kovu musí odpovídat složení celého zpracovávaného materiálu. „Dle obsahu drahého kovu se zakázka bilancuje se zákazníkem a následně fakturuje,“ doplňuje Bříza a zdůrazňuje, že pečlivé provedení homogenizace a příprava vzorku je pro obchod stěžejní. V malé místnosti jsou na stole vyskládané misky a půlmetrový vibrující stroj, do kterého pracovník ještě jednou sype homogenizovanou směs. Z trychtýře padají zrnka materiálu do osmi rychle se otáčejících připojených lahviček. „Vznikne tak sada stejných reprezentativních vzorků. Ty zákaznické a rozhodčí jsou zapečetěny a rezervní vzorek zůstává v Safině až do ukončení obchodního případu,“ říká Bříza a do rukou bere dva plastové sáčky naplněné tmavě zeleným a šedým prachem. „Zelený je rezervní vzorek niklového katalyzátoru a světle šedý v sobě má stříbro“. Teprve po odsouhlasení výsledků analýz klientem může recyklace začít. V případě průmyslových katalyzátorů s obsahem drahých kovů nebo baterií z laptopů či mobilních telefonů probíhá ve velké zpracovatelské hale, kde má Safina patentovanou technologii PlasmaEnvi®. „Vytavený kov odpichujeme podle druhu materiálu jednou i víckrát denně,“ vysvětluje vedoucí Recyklace. V okamžiku odpichu je podle jeho slov v hale okolo třiceti stupňů Celsia. Teplota přímo u plazmového reaktoru ale v tu chvíli dosahuje mnohem vyšších čísel, a proto jsou operátoři navlečeni do stříbrných žáruvzdorných obleků. Připomínají kosmonauty. Mají dlouhé tyče, pomocí nichž uvolní cestu rudooranžové taveniny do předem připravených forem - kokil -, kterým ale místní kvůli jejich tvaru neřeknou jinak než parníky. PlasmaEnvi® splňuje podle Břízy nejenom veškeré evropské emisní limity, ale je i výrazně pod jejich úrovní. Společnost letos plánuje zpracovat okolo čtyř set padesáti tun materiálu pomocí této technologie. Odlitky stříbra z recyklovaného katalyzátoru jsou pak následně vyrafinovány v elektrolýze. Výstupem je poté stříbrný písek o ryzosti 99,99%, který je dále zpracováván na tavírně. Teplo a pískot indukčních pecí V tavírně se pohybuje několik mužů, kteří kontrolují obsah pecí. Čekají na příhodný okamžik odlití. Tady v jedné z tavíren se zpracovávají malé a středně velké zakázky. V píckách pobublává roztavené zlato a stříbro. Zatím mají svítivě červenou barvu. Konkrétně stříbro ve formě písku přihazuje jeden z mužů do pece, kde se mění v horkou taveninu. Ve správnou dobu dva lidé pomalu otáčejí jednou z nich a vylévají obsah přes speciální síto do vody. Do nádrže už padají stříbrné granálie. Následně je zaměstnanci Safiny uloží do bedny a pošlou do skladu drahých kovů - do ohromného trezoru, kde pohyb kontrolují kamery a další bezpečnostní zařízení. A mají důvod. Právě jeden ze zaměstnanců přiváží na kárce sedm set kilogramů stříbrných desek v hodnotě téměř devíti milionů korun. Mezi skladovaným zbožím jsou finální výrobky i drahokovové polotovary, jako jsou zlaté nitě tenčí než lidský vlas, termočlánky, slitky z různých kovů, dráty nebo stříbrné a zlaté granálie. Zákazník si poté už své zboží vyzvedne v expedici, která je hned vedle výkupní haly. Článek byl publikován také na portálu: BYZNYS.IHNED.CZ 16. 04. 2014 http://byznys.ihned.cz/c1-62038450-trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umeji-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech: CEFPO.CZ 16. 04. 2014 http://www.investicniweb.cz/2014/4/16/co-tahle-poptavku-ceskych-investoru-ke-zlatu/ SIGNALTRADE.CZ 16. 04. 2014 http://www.signaltrade.cz/zpravy-dne/trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umi-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro/ MARKETCENTER.CZ 16. 04. 2014 http://www.marketcenter.cz/cs/article/trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umi-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro DARUJSPRAVNE.CZ 16. 04. 2014 http://www.darujspravne.cz/ CIANEWS.CZ: Safina za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 09. 04. 2014 Analýza prvního čtvrtletí 2014: Nestabilnost papírových peněz potvrdila hodnotu zlata 9. dubna 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ Fotografie: ilustrační fotografie investičních slitků rafinérie PAMP. Příloha: grafy vývoje cen Au, Ag, Pt, Pd a Rh v 1. čtvrtletí 2014 SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 217 osob a její obrat v roce 2013 tvořil 5 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce 2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicnihozlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy-1005297/ CZECH AM: Safina za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 09. 04. 2014 Společnost Safina, zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Nejoblíbenější jsou dle společnosti zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. Společnost se v současnosti snaží rozšířit prodej svého zlata do dalších států. Činná je mimo jiné na Slovensku a v Polsku. Od roku 2014 pak v prodeji spolupracuje i s finančním subjektem z Velké Británie. Stejný článek byl publikován také v anglické verzi CZECH AM. BANKOVNICTVÍ (Newsletter): Analýza prvního čtvrtletí 2014: Nestabilnost papírových peněz potvrdila hodnotu zlata 14. 04. 2014 EKONOMIKA Společnost Safina představila analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. ETFS.CZ: Čtvrtletní shrnutí vývoje trhu s drahými kovy 10. 04. 2014 Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ http://etfs.cz/ctvrtletni-shrnuti-vyvoje-trhu-drahymi-kovy/ PODNIKOVYZPRAVODAJ.CZ: SAFINĚ roste prodej zlata 10. 04. 2014 Český zpracovatel drahých kovů Safina prodal během prvního čtvrtletí letošního roku 130 kg investičního zlata, čímž překonala výsledek předchozího čtvrtletí. Na celkovém tuzemském prodeji zlata se tak podílí téměř pětinou. Zájem je zejména o zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. http://www.podnikovyzpravodaj.cz/rychla-zprava/safine-roste-prodej-zlata Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu: CTUSI.INFO.CZ 10. 04. 2014 http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/428/safine_roste_prodej_zlata/ POPLATKOZROUT.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 10. 04. 2014 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden - březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. “Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, “ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. “Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, “důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. “Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna - zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. “Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, “jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. “Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, “potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ http://www.poplatkozrout.cz/zprava_banka.aspx?ID=6562 SVETPRUMYSLU.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 10. 04. 2014 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden - březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. “Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, “ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. “Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, “důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. “Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna - zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. “Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, “jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. “Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, “potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ http://www.svetprumyslu.cz/domaci/energetika/10-04-2014/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130kg-investicniho-zlata-prodej-rozs PARLAMENTNILISTY.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 10. 04. 2014 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden - březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. “Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, “ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. “Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, “důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. “Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna - zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. “Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, “jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. “Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, “potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 217 osob a její obrat v roce 2013 tvořil 5 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce 2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SAFINA-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kginvesticniho-zlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy-314819 Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech: CLANKY.KECTENI.CZ 10. 04. 2014 http://clanky.kecteni.cz/1439497-safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-a-jehoprodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy CTUSI.INFO 10. 04. 2014 http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/320/safina_za_prvn237_ctvrtlet237_prodala_130_kg_in vesticn237ho_zlata_a_160jeho_prodej_rozsiruje_i_na_dals237_trhy/ SEZNAM.NAME 10. 04. 2014 http://www.seznam.name/rss-clanek-11474562/2014-04-10/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy.html KURZY.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 10. 04. 2014 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ http://zlato.kurzy.cz/zpravy/364640-safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-ajeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy/ Tento článek byl také stručně zmíněn na portálech: 1-ZPRAVY.CZ 10. 04. 2014 http://www.1-zpravy.cz/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodejrozsiruje-i-na-dalsi-trhy-1829916/ NEWS.SK 10. 04. 2014 http://news.sk.shop-02.webglobe.sk/rss/clanok/2014/04/874770/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala130-kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy/ PRESS-REPORT.CZ 10. 04. 2014 http://www.press-report.cz/clanek-15463863-safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicnihozlata-a-jeho-prodej-rozsiruje-i-na-dalsi-trhy KITCO.CZ: SAFINA letos prodala 130 kg investičního zlata 10. 04. 2014 František Prokop Český zpracovatel drahých kovů Safina prodal během prvního čtvrtletí letošního roku 130 kg investičního zlata, čímž překonala výsledek předchozího čtvrtletí. Na celkovém tuzemském prodeji zlata se tak podílí téměř pětinou. Zájem je zejména o zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. Safina úspěšně proniká i na zahraniční trhy. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. V březnu dodala i první várku zlatých slitků do Velké Británie. http://www.kitco.cz/safina-letos-prodala-130-kg-investicniho-zlata/ TEZKYPRACHY.CZ: V Česku se letos prodalo 700 kg zlata. A jeho cena roste 10. 04. 2014 Prodej zlata v prvním čtvrtletí v České republice je odhadován na 700 kg. Zájem o zlato vzbuzuje situace na Ukrajině a možný další tisk peněz ve Spojených státech Fedem. “Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování,” uvádí společnost Safina, která v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku prodala 130 kg zlata. Cena zlata vystoupala od počátku roku o 15 % na 1 380 USD/oz. Kromě zlata má současná expanzivní politika Ruska vliv i na cenu dalších drahých kovů. Kupříkladu platina vystoupala v průběhu února a března ze 702 USD/oz. na 792,5 USD/oz. za výrazného kolísání. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů společnosti Safina, a dodává: „Důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ http://www.tezkyprachy.cz/v-cesku-se-letos-prodalo-700-kg-zlata-a-jeho-cena-roste/ FINANCIAL TIMES (www.ft.com): Emerging market nations invest in central and Eastern Europe 30. 04. 2014 Kester Eddy Steel business ArcelorMittal Poland is one of many examples of Indian companies investing in eastern Europe In 2001, when Tata Consultancy Services (TCS) was seeking to establish its first major information technology centre in Europe, the Mumbai-based group shunned the well-tried, if expensive, options in western Europe and plumped instead for Budapest. While not exactly the “Wild East”, the decision was still seen as brave – membership of the European Union was promised, but not confirmed, and for most Indian companies the former “It’s true; our investment in Hungary preceded the country’s accession to the European Union in May 2004. However, that was not a consideration in our decision,” says Dinesh P Thampi, vice-president and delivery centre head, TCS Hungary. “Our motivation was a long-term vision to tap into the excellent engineering talent pool here, not just for Europe, but for use with our global customers.” Starting out with a core of about 20, mostly expatriate Indian nationals, TCS established what it calls its “global delivery centre”, part of a worldwide team that offers a range of services from troubleshooting to full IT systems integration. By 2004, the unit was able to pass the PCMM (people capability maturity model) level five audit – the highest service quality level in the IT industry, according to Mr Thampi. Encouraged by such results, TCS began to diversify its operations from 2006. First it established an “IT infrastructure services” unit – offering IT hardware and infrastructure systems management for clients – followed by a business process outsourcing unit, which contracts to perform specific business functions, such as financial services, as a third-party provider. Today, TCS employs some 1,100 people in Budapest, including some from neighbouring countries and from western Europe, speaking a total of 34 languages. Looking to the future CEE businesses may as yet have limited investment into other emerging markets beyond their own region, but this is likely to increase in the future, a recent study for UK Trade & Investment suggests. The report, which covers 48 companies in the region, revealed that Czech and Polish companies, including those in the finance, mining, automotive and IT sectors, are considering investments in Russia, the former Soviet Republics, China, Vietnam and Africa. While company policy precludes the release of future plans, TCS is busy working with universities across Hungary to nurture potential new recruits and support further development. “We are very pleased with the quality of talent we found in the country,” Mr Thampi says. Though one of the earliest and more successful companies from emerging market nations to move into central and eastern Europe, TCS is not alone. Chinese companies, though venturing into the region later than TCS, have nonetheless made an impact, most notably Wanhua Industrial Group, which in 2011 took control of BorsodChem, the Hungarian chemicals producer, in a deal worth €1.2bn. The Chinese have also invested in Poland. Examples include LiuGong Machinery paying some $100m for the Huta Stalowa Wola steel mill in 2012, and Xiangyang Automobile Bearing laying out €70m for Polish bearings maker FLT-Krasnik last year. Not every investment has been successful: in 2009, China Overseas Engineering Group (Covec), won a tender to build a vital 50km motorway link between Warsaw and the German border with an extremely low bid – coming in at less than 50 per cent of the 2.8bn zlotys ($1bn) budgeted by the government. However, the company quickly ran into financial difficulties once construction got under way and halted work in May 2011. Poland’s road building authority then cancelled the contract, and the road was hurriedly completed by other contractors just before the start of the European football championships in 2012. Investments in the opposite direction – from CEE to emerging markets outside the region – have generally been limited to larger concerns, such as Mol, Hungary’s energy group – which oversees projects in countries such as Egypt, Syria and Pakistan. However, there are some enterprising exceptions among smaller and midsized companies, including, for example, Safina, a Czech-based, privately owned refiner of gold, silver and other precious metals. It boasts its own patented recycling process, has 220 employees and had an annual turnover of €182m last year, says Tomas Plachy, Safina’s managing director. Seeing China as a key market, in 2004 Safina negotiated with Guoda Gold, the largest Chinese refiner of silver and gold, to found a joint-venture named Guoda-Safina. The Czech company has invested nearly €3m in the joint venture, which saw sales rise 15 per cent last year to €36m. However, Mr Plachy warns against any notion that investing in China is a quick way to riches. Compared with Europe and the USA, business practices in China depend “very much on personal ties”, and written contracts “do not necessarily hold when compared to oral agreements”, he says. http://www.ft.com/home/europe Pro přístup k online článku je třeba být zaregistrován. FINANCE.CZ: Nejvíce zlata na trh dodává a spotřebovává Čína 07. 04. 2014 Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA. Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard amerických dolarů). U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %. Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata. Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce o 28 %. Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv. Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun. Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“ Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá 13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12 % z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst. Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“ http://investice.finance.cz/zpravy/finance/415588-nejvice-zlata-na-trh-dodava-a-spotrebovava-cina/ Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu: PRAVEDNES.CZ 07. 04. 2014 http://pravednes.cz/search.page?q=Safina FIREMNIFINANCE.CZ: Nejvíce zlata na trh dodává a spotřebovává Čína 07. 04. 2014 Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA. Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard amerických dolarů). U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %. Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata. Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce o 28 %. Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv. Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun. Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“ Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá 13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12 % z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst. Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“ http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/415588-nejvice-zlata-na-trh-dodava-a-spotrebovava-cina/ IDNES.CZ - BLOG: Příběh zlata 05. 04. 2014 Miroslav Jaroš Zlato je u lidí oblíbeným kovem. A to už odnepaměti. Jako ozdoba. Později jako odolný, stálý a trvanlivý materiál. A v neposlední řadě jako investiční nástroj. Největším dodavatelem, ale také spotřebitelem žlutého kovu se v roce 2013 stala Čína. Je to překvapení? Podle nezávislé organizace World Gold Council činila poptávka po zlatě v roce 2013 celkem 3 756,1 tuny. To odpovídá hodnotě přibližně 170 miliard amerických dolarů. Rekordnímu zájmu investorů se těšilo především zlato ve fyzické podobě. Oproti roku 2012 vzrostla poptávka po žlutém kovu ve formě slitků a mincí o 28 procent. Poptávka po špercích stoupla o 17 procent. Z pohledu celkového trhu se zlatem však poptávka po zlatě výrazně poklesl. Pokles poptávky po zlatě byl způsoben především poklesem zájmu o tzv. „papírové zlato“ (tj. o ETF fondy, které se zabývají investicemi do zlata). V roce 2012 vzrostl objem „papírového“ zlata o 279 tun. V roce 2013 však nastaly obrovské výprodeje. Nakonec investoři prodali akcie ETF fondů, které představovaly objem 881 tun zlata. Celkový trh se právě kvůli výprodejům ETF fondů propadl objemově o 15 procent. Při přepočtu na americké dolary činil propad trhu dokonce výrazných 28 procent. Na straně poptávky tvořila výraznou sílu především skupina centrálních a národních bank. Díky nim byl zachován již tři po sobě jdoucí roky trvající trend převahy nákupů nad prodeji žlutého kovu. V prosinci roku 2013 byly největšími držiteli zlata USA (více než 8 tisíc tun), Německo (3,4 tisíce tun), Mezinárodní měnový fond (2,8 tisíce tun) a Itálie (2,4 tisíce tun). Čína, která se umístila na 6. místě, vlastní celkem 1 tisíc tun zlata. V uvedených státech (samozřejmě kromě MMF a také Číny) tvoří zlato 65 a více procent celkových rezerv. Výjimkou je Čína. V Říši středu tvoří zlato pouze 1 procento celkových rezerv. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ uvádí Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů společnosti Safina, a. s. „Podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent,“ uvádí materiál společnosti Safina. Obyvatelé jednotlivých asijských zemí - především Číny a Indie - však vnímají situaci odlišně. Oba tyto státy z historicky poměrně dlouhého hlediska využívali zlato při tvorbě uměleckých předmětů a šperků. Ale i tady zejména v poslední době roste obliba zlata jako investičního nástroje. Trh investičních slitků a mincí rostl meziročně o 38 procent. Indický trh investičního zlata posílil o 16 procent. Objem zlata, které nakoupili čínští spotřebitelé v roce 2013, dosáhl rekordní hodnoty více než 1 000 tun. Růst poptávky po investičním zlatě byl viditelný i v jiných oblastech – v USA o 26 procent a v Turecku činil meziroční růst dokonce 113 procent. K největšímu nárůstu poptávky po zlatých mincích a slitcích však došlo v Egyptě. World Gold Council uvádí, že meziroční změna poptávky činila až 738 procent. Když se však tato hodnota převede na tuny, není výsledek (tedy růst z 2,1 na 15,5 tun) tak ohromující. Globální nabídka zlata v roce 2013 byla tvořena ze dvou třetin z těžby. Zbývající třetinu nabídky tvořil recyklovaný kov. Objem celkové nabídky v loňském roce dosáhl hodnoty 4,34 tisíce tun. Největším dodavatelem zlata je Čína. Na světové nabídce zlata se podílí 13 procenty. Východní Asie (včetně Číny) tvoří 23 procent světové produkce zlata, Latinská Amerika se podílí na světové nabídce 21 procenty, Severní Amerika pak 12 procenty. Přibližně 20 procent světového zlata pochází z Afriky. Střední Asie a východní Evropa poskytuje také 12 procent celkové produkce zlata. Světové zásoby zlata jsou výrazně omezené. V roce 2012 činil odhad zásob zlata pod zemským povrchem přibližně 174 tisíc tun. Kdyby bylo toto zlato odlito do tvaru krychle, byla by její hrana 20 metrů dlouhá. V roce 2013 se celosvětově vytěžilo 3 tisíc tun zlata. Do oběhu se dostalo 2 960 tun. Oproti tomu recyklací bylo získáno 1 370 tun žlutého kovu. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, a. s. „Nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech – jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“ Citace pocházejí z materiálu společnosti Safina, a. s.: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013 dosáhla globálního rekordu, nejvíce zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína http://miroslavjaros.blog.idnes.cz/c/404284/Pribeh-zlata.html Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na protálu: PRAVEDNES.CZ 05. 04. 2014 http://pravednes.cz/search.page?q=Safina Stejný článek byl publikován také na slovenském blogu: BLOG.PRAVDA.SK 05. 04. 2014 http://jonasii.blog.pravda.sk/2014/04/05/pribeh-zlata/ ETFS.CZ: Jak rostla poptávka po fyzickém zlatě? 04. 04. 2014 Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA. Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard amerických dolarů). U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %. Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata. Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce o 28 %. Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv. Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun. Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla – z 2,1 tuny v roce 2012 se číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“ Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá 13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12 % z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst. Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“ http://etfs.cz/rostla-poptavka-fyzickem-zlate/ INVESTICNIWEB.CZ: Co české investory táhne ke zlatu 16. 04. 2014 Čechy zlato láká, jen za rok 2013 nakoupili skoro tři čtvrtě tuny fyzického kovu. Jak velká by měla být investice do zlata, s jak velkou částkou začít a jak se aktuálně daří méně populárnímu bratříčkovi zlata a stříbra paládiu? Na to ve studiu Investičního webu odpovídal Libor Křapka, manažer ze společnosti SAFINA. http://www.investicniweb.cz/2014/4/16/co-tahle-poptavku-ceskych-investoru-ke-zlatu/ EURO: Kam kráčí světové zlato? Na východ! 22. 04. 2014 Náklad: 31 507 Libor Křapka Konstantní vysoká poptávka na asijských i jiných trzích pozitivně ovlivňuje cenu zlata bez ohledu na to, kdo ho poptává Rok 2013 byl pro zlato velmi zajímavý. I velká část lidí, kteří se o trh se zlatem vůbec nezajímají, musela zaznamenat události loňského roku. Světová cena zlata během 12 měsíců poklesla o neuvěřitelných 28 procent. Do roku 2013 vstupovalo zlato s cenou přes 1600 dolarů za trojskou unci, koncem prosince dosahovala 1200 dolarů. Proč? U akcií a dalších investičních nástrojů jsou podobné výkyvy relativně běžné a nikoho nepřekvapí. U zlata je tomu jinak. V posledním desetiletí jeho cena neustále rostla, ke klíčovému zlomu došlo loni v dubnu. Rapidní pokles ceny způsobilo to, že se od této komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, tedy v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Po zbytek roku jsme pak sledovali vysokou cenovou volatilitu zlata. Propad cen zlata v minulém roce nahrával spíše dlouhodobým investorům do fyzického zlata včetně centrálních či národních bank, kteří si nákupem drahých kovů posílili své portfolio. Určitý pokles ceny byl v loňském roce dle mého názoru nevyhnutelný, signály na trhu vzhledem k opatřením velkých investičních fondů byly poměrně silné. Málokdo z nás ale čekal, že pokles dosáhne desítek procent. Odhadovat nejbližší vývoj lze jen velmi těžce, ale já osobně jsem přesvědčen, že hodnota zlata z dlouhodobého pohledu neutrpí. Zatímco západní investoři se vloni vlivem poklesu ceny do nových masivních nákupů zlata příliš nehrnuli, někteří se dokonce svých zásob zbavovali, na asijských trzích propukla nefalšovaná zlatá horečka. A stále pokračuje. „Západní“ zlato proto v nedávné době ve švýcarských rafineriích prošlo „odtučňovací kúrou“ – bylo předěláváno na menší, pro asijské trhy atraktivnější slitky a cihličky. Nižší gramáž činí drahý kov dostupnějším. Data World Gold Council ukazují, že během ledna až září 2013 bylo ze Švýcarska do Hongkongu, hlavního asijského obchodního centra, vyvezeno celkem 707 tun zlata, což je téměř šestkrát víc než v roce předchozím. Zlato je v Asii „in“ bez ohledu na světové ceny. Zlatá Čína Asijské poptávce jednoznačně dlouhodobě dominují dva giganty, Čína a Indie. Čína vloni poprvé v historii v množství dovezeného zlata předstihla Indii, a to i přesto, že je světovým lídrem v těžbě zlata, loni vytěžila více než 428 tun. Její poptávka dosáhla téměř 1200 tun, zatímco Indie, která sama příliš netěží, dovezla „pouze“ necelých 990 tun. Dlouhodobě velmi vysoká a neustále rostoucí indická poptávka po zlatě byla v loňském roce uměle zbrzděna zavedením dovozních tarifů a omezení za účelem snižování schodku běžného účtu. Po necelém roce už však Dillí uvažuje o jejich uvolnění. Zatím ale není jasné, kdy a do jaké míry k tomu dojde. Každopádně pokud se tak stane, výrazně to pomůže dalšímu dovozu zlata do této asijské země. Za enormní čínskou poptávkou po zlatě stojí jednak zvýšený zájem tamních obyvatel o investice a uchování hodnoty peněz, především v podobě kvalitních zlatých šperků (v tomto odvětví bylo loni spotřebováno více než 716 tun) a investičních slitků a mincí (375 tun), ale také Čínská lidová banka navyšující své zlaté rezervy. Čína několik posledních let o stavu svých zlatých rezerv neudávala přesné informace, ještě na začátku ledna 2014 byl poslední dostupný údaj z roku 2009, podle kterého Peking držel 1054 tun zlata. Odborníci z celého světa se však shodovali, že toto číslo už dávno neplatí. Nedávno konečně vyšlo najevo, že měli pravdu. Čína odtajnila, že během posledních zhruba čtyř let navýšila své zásoby zlata o tři čtvrtiny na 2710 tun. Větší množství zlata drží už jen Německo a Spojené státy. Je více než pravděpodobné, že Čína se s pomyslnou třetí příčkou nespokojí a bude zlato kumulovat i nadále a během dalších let se přiblíží USA, jejichž rezervy přesahují osm tisíc tun. Ovšem opět se spekuluje, že další případné nákupy budou i nadále tajeny. Pro trh se zlatem jsou čínské nákupy dobrou zprávou. To, že mu takto důvěřuje jedna z nejrychleji rostoucích a největších ekonomik, by mělo mít pozitivní vliv na volatilitu jeho ceny a zabránit jejímu dalšímu masivnímu poklesu. ZlatO DOStUPnÉ VŠEM Zlato už dlouho není jen výsadou bohatých a mocných. Zlaté horečce naplno podlehli i lidé se středními a nižšími příjmy. Nejmarkantnější to je právě v Číně a Indii, ale ani výsledky jiných států nejsou zanedbatelné. V Thajsku vzrostla poptávka po slitcích a mincích během roku 2013 o 75 procent oproti roku 2012, v Hongkongu o 41 procent a v Indonésii o 36 procent. Investice do zlata je stále více populární i v ostatních státech jihovýchodní Asie – sám jsem letos na vlastní oči viděl ohromnou nabídku v Thajsku a Kambodži, kde je investiční zlato švýcarské rafinerie PAMP v podobě slitků nabízeno na billboardech po celé zemi. Ale zpět k Číně a Indii, které hrají prim. Čínští prodejci zlata se předhánějí v nabídce měsíčních splátkových plánů, aby si kousek zlata mohl dovolit opravdu každý, a prodejen s fyzickým zlatem každoročně přibývá po stovkách až tisících. V Indii je aktuálním trendem nákup zlata venkovským obyvatelstvem, které tvoří nezanedbatelné dvě třetiny populace, což je více než 800 milionů lidí. Indové mají tradičně největší zájem o zlato v podobě šperků, v posledních letech se ve větším množství pustili i do nákupu mincí a slitků. Může za to také speciální projekt indické pošty, která od roku 2010 nabízí na necelé tisícovce svých poboček nízkogramážní zlaté mince. Do budoucna se očekává, že se síť rozšíří až na 155 tisíc poboček, takže zlato bude dostupné i obyvatelům těch nejvzdálenějších koutů Indie. Trend přibližování zlata širokým vrstvám obyvatelstva ostatně sledujeme i v Česku. V posledních letech významně vzrostla obliba slitků do sta gramů. S větší dostupností zlata širším vrstvám obyvatel po celém světě vyvstává otázka, jaký bude mít tento trend dopad na trh se zlatem a jeho další směřování. Zaslechl jsem i názory, že rozšíření zlata by mohlo mít za následek další pokles ceny, potažmo jeho znehodnocení. Tato obava pramení z pocitu, že když je nyní stejné množství zlata rozděleno mezi větší počet lidí, je tedy dostupné všude a již není tak vzácné. Tak dramaticky bych to určitě neviděl. Nejsme rozhodně svědky znehodnocování světových zásob zlata, naopak těžba tohoto kovu je omezená, dochází jen k jeho přerozdělování mezi větší počet subjektů. Konstantní vysoká poptávka ať už na asijských, či jiných trzích navíc pozitivně ovlivňuje cenu zlata bez ohledu na to, kdo ho poptává. Problémem není ani skutečnost, že dochází k výraznému rozmělňování zásob a neustálé přeměně větších kusů zlata na malé a ještě menší. Ač se může zdát, že tyto zásahy zlato znehodnocují, není tomu tak. I ty nejmenší zlaté slitky se mohou opět znovu využít, ať už v lékařství, nebo při výrobě šperků či zlatých cihliček. Jak? Jednoduše se zrecyklují a znovu použijí. Stejně tak je významná recyklace průmyslových produktů z drahých kovů, protože až 70 procent drahých kovů této produkce se recykluje. To znamená, že recyklace je nesmírně důležitým faktorem, který umožňuje návrat drahých kovů zpět do výrobního procesu. To je klíčové také z hlediska ekologického přínosu. Oproti recyklaci jiných surovin má navíc zlato a další drahé kovy velkou výhodu v tom, že proces ani v nejmenším nenarušuje jejich kvalitu. Růst významu recyklace je zásadní, od roku 2007 do roku 2012 vzrostla světová nabídka recyklovaného zlata o 60 procent na více než 1600 tun za rok, což představuje asi 40 procent celkové roční spotřeby. Vzhledem k tomu, že celosvětová roční těžba zlata činí čtyři tisíce tun, budeme určitě v nejbližších letech svědky dalšího recyklačního nárůstu, jelikož možnosti těžby jsou z mnoha důvodů limitované. Nikoho asi nepřekvapí, že hlavní podíl na tom bude mít Čína. Ta je v současné době v recyklaci zlata třetí na světě, po USA a Itálii. Vzhledem k velké poptávce a více než pozitivnímu přístupu Číňanů k investicím do vědy a průmyslu, obzvlášť jedná-li se o přímé soupeření se západními státy, bych nebyl udiven, kdyby Čína dosáhla prvenství i v tomto ukazateli, a to během několika mála nadcházejících let. Určitý pokles ceny byl v loňském roce dle mého názoru nevyhnutelný, málokdo ale čekal, že propad dosáhne desítek procent. ZLATO NA HOUPAČCE Průměrná měsíční cena zlata na Londýnské burze (USD za trojskou unci) KURZY.CZ: Čínský drak vycenil zuby na zlatý trh a chce víc 29. 04. 2014 Libor Křapka Trend na trhu je zřejmý: posledních pár týdnů mu výrazně kralují země z jihovýchodní Asie. Koridor Japonsko-Čína-Indie je velmi silný. Na konci března se výrazně zvýšila poptávka po fyzickém zlatě v Japonsku. Podle vyjádření obchodníků pro renomovaný list Financial Times vzrostla tato poptávka až o 500 %. Důvodem je především to, že japonská vláda plánovala od prvního dubna zavést zvýšení spotřební daně z 5 na 8 %. Jakkoliv jsme tento fakt sledovali se zájmem, můžeme říci, že na globálním trhu se tento skokový a časově omezený krok nijak výrazně neprojevil. Japonsko je sice aktivním nákupčím fyzického zlata, ovšem v porovnání se svými asijskými kolegy Čínou a Indií je tím „nejslabším“ hráčem. V loňském roce dosáhla japonská spotřeba fyzického zlata cca 21 tun, v Indii je to 975 tun, a v Číně dokonce 1 066 tun. U Říše středu se samozřejmě přesný počet tun velmi těžko určuje, protože nemáme k dispozici přesná čísla jak v případě centrální banky, tak individuálních nákupů. Podle zprávy organizace World Gold Council je aktuální situace následovná (navíc velmi dobře ilustruje rapidní vývoj tohoto státu): · V roce 2004 bylo v zemi 224 tun zlatých šperků, v loňském roce to bylo již 669 tun. · V roce 2004 dosáhly investice do zlatých slitků a mincí dvanácti tun. V roce 2013 se číslo vyhouplo na 397 tun. · Za stejnou dobu se populace Číny zvýšila o pět procent na cca 1,36 miliardy, zvyšuje se i počet městského obyvatelstva na aktuálních 52 %, což je číslo pro trh se zlatem velmi důležité, níže vysvětlím proč. Kromě toho, že se Čína stala číslem jedna na globálním trhu se zlatem, také nejvíce tohoto žlutého kovu sama vytěžila. Historickým těžebním centrem je provincie Šan-tung, která se rozkládá na východě země podél dolního toku Žluté řeky. Patří mezi nejlidnatější a ekonomicky nejvyspělejší oblasti a svoji těžařskou minulost si udržuje i nadále – kromě toho, že se v ní nejvíce zlata vytěží, také se ho tam nejvíce rovnou zpracuje. Je jasné, že blízkost této provincie k Pekingu i to, že se rozkládá na břehu moře, jí výrazně pomáhá k rozvoji obchodu. Významným městem provincie je město Pin-čou, které je učebnicovým příkladem vývoje čínské společnosti. Zvyšuje se v něm podíl střední třídy, která zažívá lepší a lepší časy, je podporovaná státem, má více finančních prostředků a více také utrácí. Novými produkty, do nichž tito lidé investují, jsou právě zlaté šperky, investiční slitky a mince. Proto očekáváme, že do roku 2017 by měla poptávka po zlatě v čínském soukromém sektoru vzrůst minimálně na 1 350 tun. Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA http://zlato.kurzy.cz/zpravy/365429-cinsky-drak-vycenil-zuby-na-zlaty-trh-a-chce-vic/ E15.CZ: Krize na Ukrajině zahýbala cenami drahých kovů 09. 04. 2014 Krize na Ukrajině hýbe cenami drahých kovů. Zlato se kvůli anexi Krymu Ruskem vyšplhalo v polovině března od začátku roku o 15 procent na 1380 dolarů za trojskou unci. Od té doby jeho cena klesla ke 1300 dolarů. Podobně dramaticky se projevila nejistota ohledně dalšího postupu Ruska vůči Ukrajině do ceny paládia. Paládium v průběhu února a března vystoupalo ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, opět tento drahý kov posílil až na 792,5 dolarů. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů české společnosti Safina. „Důvodem je to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh,“ dodává Křapka. Vývoj ceny paládia za posledních 5 let: Safina v letošním prvním čtvrtletí zvýšila prodej investičního zlata na zhruba 130 kilogramů. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kilogramů. Cenu zlata loni i letos ovlivňují také centrální banky. Zatímco loni nakoupily v čistém vyjádření 368,6 tun zlata, letos se až na čínskou centrální banku části zlatých rezerv zbavují. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy zvětšilo rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vývoj ceny zlata za posledních 5 let: Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Kolísání cen se čeká i letos. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje dění na trzích Křapka. http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/krize-na-ukrajine-zahybala-cenami-drahych-kovu1076549 ELEKTRO: Využití drahých kovů v elektronice 22. 04. 2014 Náklad: 5 200 SKUTECNOSTI.CZ: Příběh zlata 15. 04. 2014 Miroslav Jaroš Zlato je mezi lidmi oblíbeným kovem. A to už odnepaměti. Jako ozdoba. Později jako odolný, stálý a trvanlivý materiál. A v neposlední řadě jako investiční nástroj. Největším dodavatelem, ale také spotřebitelem žlutého kovu se v roce 2013 stala Čína. Je to překvapení? Podle nezávislé organizace World Gold Council činila poptávka po zlatě v roce 2013 celkem 3 756,1 tuny. To odpovídá hodnotě přibližně 170 miliard amerických dolarů. Rekordnímu zájmu investorů se těšilo především zlato ve fyzické podobě. Oproti roku 2012 vzrostla poptávka po žlutém kovu ve formě slitků a mincí o 28 procent. Poptávka po špercích stoupla o 17 procent. Z pohledu celkového trhu se zlatem však poptávka po zlatě výrazně poklesl. Pokles poptávky po zlatě byl způsoben především poklesem zájmu o tzv. „papírové zlato“ (tj. o ETF fondy, které se zabývají investicemi do zlata). V roce 2012 vzrostl objem „papírového“ zlata o 279 tun. V roce 2013 však nastaly obrovské výprodeje. Nakonec investoři prodali akcie ETF fondů, které představovaly objem 881 tun zlata. Celkový trh se právě kvůli výprodejům ETF fondů propadl objemově o 15 procent. Při přepočtu na americké dolary činil propad trhu dokonce výrazných 28 procent. Na straně poptávky tvořila výraznou sílu především skupina centrálních a národních bank. Díky nim byl zachován již tři po sobě jdoucí roky trvající trend převahy nákupů nad prodeji žlutého kovu. V prosinci roku 2013 byly největšími držiteli zlata USA (více než 8 tisíc tun), Německo (3,4 tisíce tun), Mezinárodní měnový fond (2,8 tisíce tun) a Itálie (2,4 tisíce tun). Čína, která se umístila na 6. místě, vlastní celkem 1 tisíc tun zlata. V uvedených státech (samozřejmě kromě MMF a také Číny) tvoří zlato 65 a více procent celkových rezerv. Výjimkou je Čína. V Říši středu tvoří zlato pouze 1 procento celkových rezerv. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ uvádí Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů společnosti Safina, a. s. „Podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent,“ uvádí materiál společnosti Sa Obyvatelé jednotlivých asijských zemí – především Číny a Indie – však vnímají situaci odlišně. Oba tyto státy z historicky poměrně dlouhého hlediska využívali zlato při tvorbě uměleckých předmětů a šperků. Ale i tady zejména v poslední době roste obliba zlata jako investičního nástroje. Trh investičních slitků a mincí rostl meziročně o 38 procent. Indický trh investičního zlata posílil o 16 procent. Objem zlata, které nakoupili čínští spotřebitelé v roce 2013, dosáhl rekordní hodnoty více než 1 000 tun. Růst poptávky po investičním zlatě byl viditelný i v jiných oblastech – v USA o 26 procent a v Turecku činil meziroční růst dokonce 113 procent. K největšímu nárůstu poptávky po zlatých mincích a slitcích však došlo v Egyptě. World Gold Council uvádí, že meziroční změna poptávky činila až 738 procent. Když se však tato hodnota převede na tuny, není výsledek (tedy růst z 2,1 na 15,5 tun) tak ohromující. Globální nabídka zlata v roce 2013 byla tvořena ze dvou třetin z těžby. Zbývající třetinu nabídky tvořil recyklovaný kov. Objem celkové nabídky v loňském roce dosáhl hodnoty 4,34 tisíce tun. Největším dodavatelem zlata je Čína. Na světové nabídce zlata se podílí 13 procenty. Východní Asie (včetně Číny) tvoří 23 procent světové produkce zlata, Latinská Amerika se podílí na světové nabídce 21 procenty, Severní Amerika pak 12 procenty. Přibližně 20 procent světového zlata pochází z Afriky. Střední Asie a východní Evropa poskytuje také 12 procent celkové produkce zlata. Světové zásoby zlata jsou výrazně omezené. V roce 2012 činil odhad zásob zlata pod zemským povrchem přibližně 174 tisíc tun. Kdyby bylo toto zlato odlito do tvaru krychle, byla by její hrana 20 metrů dlouhá. V roce 2013 se celosvětově vytěžilo 3 tisíc tun zlata. Do oběhu se dostalo 2 960 tun. Oproti tomu recyklací bylo získáno 1 370 tun žlutého kovu. „I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, a. s. „Nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech – jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“ Citace pocházejí z materiálu společnosti Safina, a. s.: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013 dosáhla globálního rekordu, nejvíce zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína. http://skutecnosti.cz/pribeh-zlata/ INVESTUJEME.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 09. 04. 2014 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ http://www.investujeme.cz/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata-a-jeho-prodejrozsiruje-i-na-dalsi-trhy/ Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu: PORADCEVKOSTCE.CZ 09. 04. 2014 http://www.poradcevkostce.cz/aktuality.html FINPARADA.CZ: SAFINA za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata a jeho prodej rozšiřuje i na další trhy 09. 04. 2014 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=6543 PREKON.CZ: Safina za první čtvrtletí prodala 130 kg investičního zlata 09. 04. 2014 Analýza prvního čtvrtletí 2014: Nestabilnost papírových peněz potvrdila hodnotu zlata 9. dubna 2014 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje svoji analýzu trhu s drahými kovy včetně vlastních prodejů za první čtvrtletí roku 2014. Hitem jsou zlaté investiční slitky o hmotnosti 100 g a 1 troyské unce. SAFINA prodala v prvním čtvrtletí téměř 130 kg investičního zlata, v porovnání s posledními třemi měsíci roku 2013 došlo opět k nárůstu. Celkový prodej zlata za stejné období je na českém trhu odhadován na 700 kg. Globální trh s drahými kovy, hlavně s palladiem, ovlivnila krize na Ukrajině. Období leden – březen 2014 bylo na trhu s drahými kovy charakterizováno jednak výrazným vlivem politické krize na Ukrajině a následným sankcím vůči Rusku, a rovněž vývojem po únorovém oznámení Fedu ohledně dalšího omezování tzv. kvantitativního uvolňování. Trh je i nadále charakterizován vysokou volatilitou cen. SAFINA prodává investiční slitky i ve Velké Británii SAFINA, lídr v prodeji investičních drahých kovů na českém trhu, obchoduje i v dalších státech. Od počátku svého působení v oblasti investičních kovů vstoupila společnost postupně na trhy v Polsku, Slovensku a pobaltských republikách. „Jsme velmi rádi, že se společnosti SAFINA daří expandovat na další trhy. Na polském trhu je poptávka stabilní, v Pobaltí jsme zaznamenali za uplynulé tři měsíce pokles,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA, „ od letošního roku je SAFINA činná i ve Velké Británii, kde v rámci tohoto čtvrtletí navázala spolupráci s finančním subjektem o prodeji drahokovových slitků. Díky tomuto partnerovi byla v březnu realizována první dodávka slitků do Spojeného království.“ Krize na Ukrajině Vnitropolitická krize na Ukrajině, která vyvrcholila konáním místního referenda a připojením Krymského poloostrova k Ruské federaci, výrazně ovlivnila chování celosvětových finančních trhů, včetně trhu s drahými kovy. Prvním důvodem je to, že se na území Ruské federace nacházejí významná světová ložiska palladia. Cena palladia v průběhu února a března vystoupala ze 702 dolarů za unci na 780 dolarů za unci. Po krátké korekci z dvacátého března, kdy cena klesla na 754 dolarů, došlo opět k růstu, a to až na 792,5 dolarů k 24. březnu. „Svůj vliv na tyto výkyvy měly také sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho anexi Krymského poloostrova,“ vysvětluje Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA, „důvodem je právě to, že do Ruska je koncentrován významný podíl těžby tohoto kovu platinové skupiny. Kvůli sankcím může docházet k problémům s dodávkami na světový trh.“ Palladium je považováno za dobrou investiční příležitost, protože má široké využití srovnatelné s platinou, ovšem jeho cena je poloviční. Kromě obav trhů o dodávky palladia přinesla tato krize také posílení ceny zlata. Žlutý kov stoupnul od začátku roku až o 15 % na 1 380 dolarů za troyskou unci. Ke konci prvního čtvrtletí, po uklidnění krize na Krymu a sdělení Fedu o pokračování omezování kvantitativního uvolňování, zlato korigovalo na aktuální úroveň 1 300 USD/toz. Centrální banky spíše prodávaly Ve druhé polovině roku 2013 docházelo mezi centrálními bankami k významným nákupům zlatých investičních slitků, které byly využívány především pro diverzifikaci devizových rezerv. V prvním čtvrtletí 2014 se tyto organizace rozhodly svoje nákupy pozastavit, případně se pustily do prodejů. Výjimkou je zřejmě čínská národní banka, jež podle mnohých spekulací stále nakupuje. Mezi největší prodeje patří více než 30 tun, jež do oběhu poslala turecká národní banka. Přitom právě Turecko patřilo mezi aktivní nákupčí na konci loňského roku, kdy obohatilo svoje rezervy o 13 tun. „Důvodem prodeje je to, že turecká lira byla koncem loňského a začátkem letošního roku pod výrazným tlakem a její hodnota vůči dolaru a euru klesala. Toto zlato bylo použito k operacím na finančním trhu, které měly vést k posílení hodnoty turecké měny,“ dodává Libor Křapka. Vedení Fedu, fungujícího jako americká centrální banka, převzala 3. února Janet Yellenová, jež pokračuje v měnové politice nastavené jejím předchůdcem Benem Bernankem. Fed od února oznámil další omezování tzv. kvantitativního uvolňování, a to na 65 miliard dolarů měsíčně. Toto pomalé utahování uvolněné měnové politiky Fedu zapříčiňuje zpomalování inflačních očekávání a má i negativní vliv na cenu zlata a následně na další drahé kovy. Výhled do budoucna – zopakuje se po roce opět razantní pád ceny zlata? Trh se zlatem, a potažmo s ostatními drahými kovy, má poslední rok vysokou volatilitu. Odborníci očekávají, že tomu tak bude i nadále. „Na finančním trhu panuje nervozita, protože ceny cenných papírů dosahují rekordních úrovní, a většina obchodníků očekává jejich pád. Jen se spekuluje, kdy k tomuto výraznému propadu dojde, protože všichni si uvědomují, že ceny jsou odtržené od ekonomické reality,“ komentuje Libor Křapka, „jejich výše je podporována uvolněnou politikou centrálních bank, které do ekonomik neustále pumpují finanční prostředky a doufají, že je pomůžou konečně nastartovat. Tyto finanční prostředky jsou přesouvány do trhů s cennými papíry, a proto jsou ceny tak vysoké.“ Cena zlata je na současných nízkých úrovních poměrně dlouho, což má neblahý vliv na důlní společnosti, které se zabývají těžbou drahých kovů. „Investiční zlato se tedy znovu ukazuje jako bezpečný přístav, který slouží jako pojistka proti inflaci a nečekaným výkyvům na finančních trzích,“ říká Tomáš Plachý, „potenciálním klientům, kteří nemají drahé kovy ve fyzické podobě ještě nakoupeny, doporučujeme využít současných příznivých cen k doplnění jejich investičního portfolia. Je vhodné nákupy rozložit v čase, neboť se zákazník vyhne riziku výkyvu cen.“ Fotografie: ilustrační fotografie investičních slitků rafinérie PAMP. Příloha: grafy vývoje cen Au, Ag, Pt, Pd a Rh v 1. čtvrtletí 2014 SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 217 osob a její obrat v roce 2013 tvořil 5 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce 2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz http://www.prekon.cz/1397046382/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kg-investicniho-zlata.html Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálech: NEWS.SK 09. 04. 2014 http://www.news.sk/rss/clanok/2014/04/868861/safina-za-prvni-ctvrtleti-prodala-130-kginvesticniho-zlata/ CTUSI.INFO 09. 04. 2014 http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/363/safina_za_prvni_ctvrtleti_prodala_130_kg_investi cniho_zlata/?fnt=1 PRAVEDNES.CZ 09. 04. 2014 http://pravednes.cz/FortunaAu.profil FINPARADA.CZ: Chcete mít doma kilogram zlata s Komenským nebo s Přemyslem Otakarem? 04. 04. 2014 Michal Mošnička Nabízí se Vám možnost koupit si kilogramovou zlatou investiční medaili s portrétem Jana Amose Komenského, kterou v těchto dnech představila Jablonecká Česká mincovna. Pražská mincovna přichází s nabídkou investiční medaile s motivem Přemysla Otakara I. a Zlaté buly sicilské. Diskuse Obě investice mají jedno “ALE“, na investici budete potřebovat více než milion korun. Kilogram zlata s Janem Amosem Komenským totiž stojí 1,47 milionu korun a s Přemyslem Otakarem prvním pak 1,14 milionu korun. V loňském roce Česká mincovna vydala zlatou investiční medaili s motivem pětisetkorunové bankovky s Boženou Němcovou. Realizace této medaile se její tvůrce, Oldřich Kulhánek, nedožil. Návrh pravděpodobně nejkrásnější medaile z doposud vydané čtveřice však ještě stihl odevzdat. “V letošním roce jsme se dohodli s dcerou Oldřicha Kulhánka, paní Klárou Melichovou, která tak pokračuje v díle svého otce. Na základě existujících grafických podkladů vypracovala kompozici medaile Jana Amose Komenského a předala ji sochaři Vladimíru Opplovi k realizaci,“ uvádí Aleš Brix, obchodní ředitel České mincovny. Gallery Česká mincovna stihla s Oldřichem Kulhánkem realizovat přesně polovinu předloh českých bankovek. Na medailích se objevily portréty od T. G. Masaryka po Boženu Němcovou. “Druhou polovinu symbolicky dokončí jeho dcera Klára. Kromě aktuální emise Jana Amose Komenského připravujeme v příštích letech Karla IV., sv. Anežku Českou a Přemysla Otakara II. Každá medaile vychází v počtu pouhých padesáti kusů, ke každé obdrží zákazník pozlacenou atrapu, certifikát ze Státní tiskárny cenin nebo se může třeba zúčastnit ražby své vlastní medaile. I to umíme zajistit,“ doplnil Brix. Ražba kilogramové investiční mince Kilogramové medaile se razí na speciálním vysokotlakém lisu a patří se svými 85 mm v průměru a 11 mm tloušťky k největším ražbám České mincovny. S cenou 1 470 000 Kč se suverénně jedná o nejcennější výrobek z Jablonce nad Nisou. Zajímavostí je, že o menší verze zlaté kilogramové medaile, tj. o čtyřicetidukáty o hmotnosti 139,5 gramu, se stejným motivem budou zanedlouho soutěžit účastníci televizní soutěže “Nejchytřejší Čech“, kterou připravuje Česká televize. Vývoj ceny Zlatých investičních medailí První medaile z dílny České mincovny byla vydána k 1. výročí vstupu české republiky do EU. Cena této emise byla tehdy stanovena 500 000 Kč. Od té doby se hodnota kilogramových medailí ztrojnásobila. “Přestože v posledním roce cena zlata na burze klesala, u zlatých investičních medailí vychází prodejní cena nejen z ceny drahého kovu na burze. Medaile mají vysokou uměleckou hodnotu danou autorem výtvarné předlohy, sběratelskou hodnotu, na kterou má vliv především její omezený náklad a v neposlední řadě také špičkové řemeslné zpracování,“ uzavírá Brix. Omezený náklad může být určitě zajímavý, ale dle zkušeností odborníků a sběratelů tato hodnota stoupá až za desítky let od ražby. Vývoj ceny zlatých investičních kilogramových medailí České mincovny Rok emise Motiv Emisní cena v Kč 2005 Vstup do EU 500 000 2006 2. výročí vstupu do EU 600 000 2007 50. výročí Římských dohod - Vznik EU 670 000 2008 Vstup ČR do schengenského prostoru 700 000 2009 Předsednictví ČR v Radě EU 900 000 2010 T. G. Masaryk 950 000 2011 Ema Destinnová* 1 200 000 2012 František Palacký 1 380 000 2013 Božena Němcová 1 470 000 2014 Jan Amos Komenský 1 470 000 Zdroj: Česká mincovna * v roce 2011 se krátkodobě dostala na maximum 1 500 000 Kč Pražská mincovna přichází s motivem Přemysla Otakara I. a Zlaté buly sicilské Pražská mincovna (jde o jiný subjekt než je Česká mincovna - viz výše - pozn. redakce) vydala zlatou minci, jejíž lícní stranu tvoří nízký reliéf z textu samotné Zlaté buly sicilské. Na tomto pozadí je portrét krále Přemysla Otakara I. “Portrét je inspirován iluminací ze Žaltáře Heřmana Durynského. Nad ním jsou tři heraldická zvířata ze státního znaku České republiky,“ popsal autor návrhu akademický sochař Zbyněk Fojtů. Dominantu rubové strany tvoří samotný text s velkým F, což je počáteční písmeno císaře Fridricha II. V levé spodní části je umístěna pečeť císaře. Opis tvoří text: ZLATÁ BULA SICILSKÁ a letopočty 1212 - 2012. Náklad je opět 50 kusů, hmotnost jeden kilogram včetně stejné ryzosti jako je medaile s Komenským, zajímavá je cena, která činí 1 140 000 Kč. Kdo je za rok 2013 největším producentem zlata ve světě? Nabídka zlata v roce 2013 činila globálně 4 340 tun. Uvedla to společnost Safina ve své analýze. Dle ní pokryla objem ze dvou třetin těžba kovu. Jednu třetinu pak tvořila recyklace. Největším producentem zlata v roce 2013 byla Čína s 13 % světové dodávky. http://www.finparada.cz/1935-Chcete-mit-doma-kilogram-zlata.aspx?ID=1935 TECHNIKAATRH.CZ: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu 03. 04. 2014 Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu termočlánků, zvýšila v letošním prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v Evropské unii i ve Spojených státech amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření teplot v průmyslu. Termočlánek není drát, je to velmi sofistikovaný výrobek, bez něhož by řada procesů na zeměkouli nebyla možná, uvedl Plachý. O termočlánky Safiny je podle něj ve světě zájem a společnost svůj podíl na trhu navyšuje. "Nadále investujeme a nadále se potvrzuje perspektiva. Zvyšují se také technické nároky na náš výrobek s ohledem na to, v jakých aplikacích je využíván," dodal Plachý. Očekává, že na konci roku bude tempo růstu prodeje termočlánků ještě vyšší. Firma má totiž rozjednáno mnoho nových zakázek. Na českém trhu Safina pokrývá přes 90 procent spotřeby termočlánků. Většina výrobků ale míří do zahraničí, především do Německa a Spojených států, kde je využívá například i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Letos Safina získala významného zákazníka, navázala spolupráci s italskou divizí chemického koncernu BASF. Jde o zakázky za desítky milionů korun, které se týkají termočlánků a také rafinace, což je technologický postup, jímž se čistí vstupní surovina, dodal Plachý. Safina v letošním roce pokračovala v investicích, jež vedou ke zkvalitnění výroby i personálu. Jen do výroby termočlánků Safina ve čtvrtletí investovala zhruba deset milionů korun. "Vyrábíme i termočlánky, které jsou tenčí než lidský vlas a mohou být i několik kilometrů dlouhé. Na obou koncích termočlánku musíme dosahovat stejných výstupních hodnot," řekl šéf Safiny. Plachý uvedl, že firmě, která je proexportně orientovaná, pomohly devizové intervence České národní banky i nynější stabilizace kurzu koruny k euru. Ukrajinská krize společnost nepostihla, firma na tomto trhu nepůsobí. Obchody s Ruskem, jež se týkají především sklářského průmyslu, krize zatím neovlivnila. Termočlánky se užívají jako měřicí zařízení v leteckém, chemickém, jaderném, sklářském, automobilovém či ocelářském průmyslu. Jejich výroba má ve společnosti Safina dlouholetou tradici, vzhledem k jejich vývoji jsou ale ty současné nesrovnatelně kvalitnější. http://www.technikaatrh.cz/komponenty/prodej-termoclanku-firmy-safina-ve-ctvrtleti-vzrostl-octvrtinu Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na protálu: PRAVEDNES.CZ 03. 04. 2014 http://pravednes.cz/search.page?q=Safina TECHNIKA A TRH NEWS: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu 03. 04. 2014 Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu termočlánků, zvýšila v letošním prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v Evropské unii i ve Spojených státech amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření teplot v průmyslu. SVETPRUMYSLU.CZ: Poptávka spotřebitelů zlata v roce 2013 dosáhla globálního rekordu 02. 04. 2014 Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA. Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard amerických dolarů). U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %. Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata. Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce o 28 %. Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv. Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun. http://www.svetprumyslu.cz/domaci/energetika/31-03-2014/poptavka-spotrebitelu-zlata-v-roce2013-dosahla-globalniho-rekordu.html PARLAMENTNILISTY.CZ: SAFINA: Příběh zlata - Poptávka a nabídka zlata v 2013 02. 04. 2014 Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. “A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA. Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard amerických dolarů). U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28% nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků poptávka stoupla o 17 %. Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata. Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce o 28 %. Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. “Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, “podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv. Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun. Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech - například v USA o 26 % či v Turecku dokonce o 113 % v meziročním srovnání. “Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor Křapka, “v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“ Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá 13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12 % z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst. Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. “I proto je třeba posilovat recyklační technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“ dodává Tomáš Plachý, “nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“ http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SAFINA-Pribeh-zlata-Poptavka-a-nabidkazlata-v-2013-313525 Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu: BIZINET.CZ 02. 04. 2014 http://www.bizinet.cz/clanek/safina-pribeh-zlata-poptavka-a-nabidka-zlata-v-2013-927092 TECHNICKYTYDENIK.CZ: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu 01. 04. 2014 Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu termočlánků, zvýšila v letošním prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v Evropské unii i ve Spojených státech amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření teplot v průmyslu. Termočlánek není drát, je to velmi sofistikovaný výrobek, bez něhož by řada procesů na zeměkouli nebyla možná, uvedl Plachý. O termočlánky Safiny je podle něj ve světě zájem a společnost svůj podíl na trhu navyšuje. "Nadále investujeme a nadále se potvrzuje perspektiva. Zvyšují se také technické nároky na náš výrobek s ohledem na to, v jakých aplikacích je využíván," dodal Plachý. Očekává, že na konci roku bude tempo růstu prodeje termočlánků ještě vyšší. Firma má totiž rozjednáno mnoho nových zakázek. Většina výrobků ale míří do zahraničí, především do Německa a Spojených států, kde je využívá například i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Letos Safina získala významného zákazníka, navázala spolupráci s italskou divizí chemického koncernu BASF. Jde o zakázky za desítky milionů korun, které se týkají termočlánků a také rafinace, což je technologický postup, jímž se čistí vstupní surovina, dodal Plachý. Safina v letošním roce pokračovala v investicích, jež vedou ke zkvalitnění výroby i personálu. Jen do výroby termočlánků Safina ve čtvrtletí investovala zhruba deset milionů korun. "Vyrábíme i termočlánky, které jsou tenčí než lidský vlas a mohou být i několik kilometrů dlouhé. Na obou koncích termočlánku musíme dosahovat stejných výstupních hodnot," řekl šéf Safiny. Plachý uvedl, že firmě, která je proexportně orientovaná, pomohly devizové intervence České národní banky i nynější stabilizace kurzu koruny k euru. Ukrajinská krize společnost nepostihla, firma na tomto trhu nepůsobí. Obchody s Ruskem, jež se týkají především sklářského průmyslu, krize zatím neovlivnila. Termočlánky se užívají jako měřicí zařízení v leteckém, chemickém, jaderném, sklářském, automobilovém či ocelářském průmyslu. Jejich výroba má ve společnosti Safina dlouholetou tradici, vzhledem k jejich vývoji jsou ale ty současné nesrovnatelně kvalitnější. http://www.technickytydenik.cz/rubriky/zpravodajstvi-tt/prodej-termoclanku-firmy-safina-vectvrtleti-vzrostl-o-ctvrtinu_24887.html Stručná zmínka o článku byla publikována také na portálech: NEWSSERVIS.COM 01. 04. 2014 http://www.newsservis.com/articles/index/template:4/loc:cz/lang:cs/domcat:46 PRAVEDNES.CZ 01. 04. 2014 http://pravednes.cz/tech.news CHEMAGAZÍN: SAFINA zvyšuje svoji kapacitu v rafinaci stříbra o více než 100 % 08. 04. 2014 TECHNICKYTYDENIK.CZ: SAFINA optimalizuje proces rafinace stříbra 25. 04. 2014 Společnost SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, dosáhla na základě výsledků vlastního aplikovaného výzkumu výrazného technického zdokonalení procesu rafinace stříbra. Mezi hlavní benefity nového postupu patří snížení zádrže stříbra v rafinačním procesu a zvýšení výrobní kapacity. Nová metoda umožňuje společnosti rozšířit její dosavadní rafinační kapacitu o více než 100 % při zpracování materiálů s obsahem stříbra, a to včetně etylenoxidového katalyzátoru. Aktuálně nyní SAFINA dokáže zpracovat až 750 t za rok. Dosud dosahovala recyklace stříbra v celé ČR 100 t ročně. Díky všem inovacím, které SAFINA v recyklačním řetězci uplatnila, vzroste celková recyklační kapacita stříbra na více než 200 t za rok. „Nový postup nám umožní inovovat produktové portfolio na bázi stříbra, což je klíčové pro pronikání na nové trhy a posilování naší pozice na trzích, kde již působíme,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINY. Stříbro se z drahých kovů co do objemu využívá v průmyslu nejčastěji. Jeho loňská spotřeba vzrostla o přibližně 2–3 %, což přímo odráží situaci na světových trzích: v roce 2013 došlo k obecnému nárůstu ve zpracování drahých kovů. Stříbro se díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem spotřebovává (kromě chemického průmyslu, kde je často součástí nejrůznějších typů katalyzátorů) ve sklářství, v elektrotechnickém průmyslu, v lékařství a dalších oborech, včetně šperkařství a investičních nástrojů. SAFINA používá elektrolytickou metodu čištění stříbra již desítky let. Postupně docházelo ke zlepšování tohoto procesu, a to jak z hlediska jeho účinnosti, tak ekonomických parametrů. „Aplikovaný výzkum probíhal i v loňském roce a intenzifikace se podařilo docílit v rekordně krátkém čase čtyř měsíců,“ upřesnil Martin Bouša, marketing executive SAFINA s odpovědností za inovace. „Nyní můžeme naše výrobní kapacity rozšířit nejen z pohledu různosti materiálů a odpadů se stříbrem. Výrazně navyšujeme i objemy rafinace.“ http://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/safina-optimalizuje-proces-rafinacestribra_24985.html PROSPERITA: Daňový odpočet na výzkum a vývoj pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost firem 22. 04. 2014 Náklad: 13 500 Více než 70 % českých firem považuje inovace za nevyhnutelnou podmínku konkurenceschopnosti. Vyplývá to z výsledku Barometru inovací Alma CG, kterého se zúčastnilo 1600 firem z deseti zemí. V dotazovaných českých podnicích však představuje financování inovací z veřejných prostředků pouhou pětinu z celkových zdrojů, což je druhá nejnižší hodnota po Polsku. Světový průměr představuje 60 procent. Tento rozdíl vyplývá ze skutečnosti, že daňový odpočet na výzkum a vývoj (dále jen VaV) je čes kými podnikateli považován za příliš komplikovaný a administrativně náročný. „Otázka financování inovací je ze strategického pohledu pro podniky zcela zásadní,“ uvedla Kristína Šumichrastová, ředitelka Alma CG, leadera v oblasti cost consultingu. Firmy SAFINA, a. s., a Befra Electronic, s. r. o., potvrzují, že možnost daňového odpočtu na VaV využívají a shodují se na přínosech této služby. V rámci průzkumu také odpověděli zástupci daných firem na několik otázek ohledně inovací a daňového odpočtu na VaV. Obě zmíněné společnosti uvádí, že jsou ve svém oboru schopny konkurovat jedině díky inovacím, které financují většinou z vlastních zdrojů. Inovovat zejména technologické postupy je nezbytné pro trvale udržitelný rozvoj firem a jejich zaměstnanců. Ve spolupráci se společností Alma CG uplatňuje SAFINA, a. s., i Befra Electronic, s. r. o., daňový odpočet na VaV. Ing. Aleš Kielar, finanční ředitel firmy Befra Electronic, s. r. o., tuto možnost vnímá jako citelný přínos. Ing. Michal Šedina, vedoucího oddělení financí a služeb společnosti SAFINA, a. s., hodnotí přínos uplatnění daňového odpočtu na VaV slovy: „Takto ušetřené prostředky pak zpětně vracíme do našeho interního výzkumu.“ Proces uplatnění odpočtu na VaV je u nás vnímán jako administrativně náročný. Podle Ing. Aleše Kielara však stačí průběžně zpracovávat projektovou dokumentaci k jednotlivým projektům, takže pak již není složité připravit materiály potřebné pro daňový odpočet na VaV. Ing. Michal Šedina se svým názorem přiklání k většině českých firem, když uplatnění odpočtu považuje za náročný proces, zejména pak z hlediska administrativy a určité legislativní nejednoznačnosti. „I z tohoto důvodu jsme zvolili v této oblasti spolupráci s externí poradenskou společností,“ dodal. Finanční ředitel společnosti SAFINA, a. s., doporučuje všem zájemcům o uplatnění daňového odpočtu na VaV nejprve posoudit, zda projekty splňují parametry pro jejich získání: „V hledání odpovědi na dané otázky pak může být vhodným prvním krokem právě úvodní konzultace se společností, která se na tuto problematiku specializuje.“ Ing. Michal Šedina radí oslovit již na začátku vhodnou poradenskou firmu a zařídit se dle jejích doporučení. Alma CG je evropský leader v oblasti cost consultingu. Pomáhá společnostem zvyšovat jejich konkurenceschopnost prostřednictvím optimalizace nákladů, realizací úspor a zajištění dostupného financování. Má mezinárodní zastoupení v devíti zemích, 1300 zaměstnanců a 26 let zkušeností. Befra Electronic, s. r. o., se od svého založení v roce 1992 zabývá vývojem a výrobou elektroniky, dodávkami a servisem důlní elektrotechniky a montážemi mechanických sestav. Působí v západní Evropě, především v Německu, a zaměstnává 250 osob. SAFINA, a. s., působí v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, ale orientuje se i na Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. Zaměstnává 219 osob. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100, v roce 2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku a obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český patron 2012. Je členem švýcarské skupiny Safichem Group.
Podobné dokumenty
100 - INTERSPORT Chomutov
výhodných permanentek a jedinečného pocitu z jízdy. Každý z pěti lyžařských regionů, které
jsou součástí Ski amadé, je skvělý sám o sobě. Dohromady potom tvoří středisko Ski amadé,
které nabízí vžd...
ZPRÁVA O SVĚTOVÉM TRHU S DRAHÝMI KOVY ZA BŘEZEN 2016
Zajímavým dnem byl 22. březen, kdy zlato během 90 minut vyskočilo o 15 dolarů na trojské unci. Byla to
reakce na zprávy o atentátu na bruselské letiště. Zlato opět zafungovalo jako bezpečný přístav...
4-LiISTY z Ro 2011-19.4.2011-opraveno
jen proti Rudé armádě, byl 2. září 1945 na palubě americké válečné lodi "Misuri", která se nacházela ve vodách Tokijského
zálivu, podepsán akt o bezpodmínečné kapitulaci Japonska.
Skončila tak celá...
Mediální pokrytí červenec 2015
nepodložených a nereálných výsledcích, by mohl nárazově spadnout až o 40 %. „Znovu zde proto
připomínáme pozici zlata jako bezpečného přístavu. Pád akcií určitě přijde, jen zatím nevíme, kdy k
tomu...
novinky - Golden Gate
v prosinci minulého roku. Nárůst zlata na začátku tohoto roku
ukazuje, že zlato opět vstupuje do své další silné růstové
fáze. Nynější velmi příznivé ceny nám umožní přikoupit zlato
a stříbro za co...
Program Křižíkovy fontány
Láska a smrt ve filmu (Troja, Král Artuš, Zorro..)
Hvězdy v Opeře (Brightman,Dion,Bocelli,Jenkins,Safina...)
Dancefloor (Jennifer Lopez, Britney Spears, Pitbull...)
TENKRÁT... Once Upon a Time....(...