Buk (z jamadori)

BONSAJE Z BUKU
Víte jak na jamadori?
Text a foto: J. Stropnický
Odborná spolupráce: M.
K. Šerák
Budík,
v oborách vysokou zvěří (jelen
evropský, daněk aj.).
Našli jsme bukovou jamadori
Jednou z možností jak získat kvalitní rostliny pro tvorbu bonsají, je
sběr volně rostoucích dřevin v přírodě, tzv. jamadori. Tento výraz je
u nás sice spojován převážně
s borovicemi, modříny a dalšími
jehličnany, které se „kopou" asi
nejvíce, ale je obecně platný pro
všechny rostliny z volné přírody,
buky nevyjímaje.
Již při výběru buků na přírodním
stanovišti by měl být kladen důraz
na
kvalitní kořenové
náběhy
(nebari), silný kmen a dobře rozložené kosterní větve, přičemž
celkově by měla mít rostlina charakter starého stromu. Buk lesní
(Fagus sylvatica) se nejlépe vybírá z rostlin skousávaných hlavně
Prvním z á s a h e m při získávání
bukové jamadori je (ještě před
počátkem vegetační doby) redukce koruny na jejím původním stanovišti. Zkrácení kosterních větví
se provádí úměrně k výšce rostliny a síle kmene zahradnickými
nůžkami. Těmi se mohou odstranit
i suché a slabé větve rostoucí
v koruně, o kterých již v této době
víme, že je při tvorbě bonsaje
nebudeme potřebovat. Ošetření
větších ran provádíme Cu-pastou
nebo balzámem. Během vegetačního období rostlinu kontrolujeme
a sledujeme hlavně to, jak a kde
obráží. Již v této době si můžeme
dělat první skici budoucí bonsaje.
Před druhým vegetačním obdobím (v následujícím roce) je vhod-
né provést po opatrném obkopání kořenového balu zkrácení bočních kořenů v půdorysu obvodu
celé koruny a redukci, případně
pokud jsou boční kořeny v dobré
kvalitě i odstranění, kůlového
kořene. Takto ošetřenou rostlinu
ještě nevyzvedáváme, ale ponecháme ji do dalšího vegetačního
období na původním stanovišti.
Pokud je rostlina na počátku třetího roku v dobrém zdravotním stavu, je možné ji vyzvednout v době
těsně před narašením a přesadit
do pěstební nádoby nebo do volné půdy na záhonu v zahradě.
Pro takto vyzvednutou rostlinu je
nutné připravit kvalitní substrát,
který musí být vzdušný a lehký.
Čerstvě přesazený buk se nehnojí a měl by být umístěn na polostinném stanovišti, kde ho mírně
zaléváme, popř. spíše přeléváme
přes korunu. Pokud je dřevina
v dobrém zdravotním stavu a dostatečně proraší, můžeme na ní
začít provádět běžné bonsajové
techniky - zaštipování, prořezávání, případně drátování.,.
Samozřejmě je možné rostlinu
vyzvednout ihned po nalezení,
o b e c n ě to však nedoporučuji.
Naše stanoviště s jamadori bývají
plná kamení, těžko se při vykopávání dostáváme ke kořenům a
snaha o rychlé vyzvednutí buku
může skončit tím, že nezískáme
potřebnou kořenovou hmotu. Bez
ní pak sebelepší rostlina silně
proschne popř. uhyne celá. Pořekadlo „Spěchej pomalu" se tady
určitě vyplatí!
Od bukové jamadori k bonsaji
Obrázek
1: Mohutná buková jamadori na svém stanovišti po základním řezu.
Získáním a „převedením"
jamadori z volné půdy do
ní nádoby práce nekončí,
začíná. Cesta k vytvoření
bukové
pěstebnaopak
bonsaje
AQ0HD905A013NH31NI
c n i I P M A ý f t
je ještě dlouhá a já se Vám ji
pokusím přiblížit v následující
reportáži.
Buk, jehož proměnu Vám chci na
následujících stránkách ukázat,
jsem nalez! při jedné výpravě do
obory s vysokou zvěří v přeajaří
roku 1996. Protože rostl na „břehu" políčka s obilím pro ůborní
zvěř a zhruba v hloubce 35 cm
bylo téměř nepropustné jíiovité
podloží, podařilo se mi ho vykopat s téměř kompaktním bálem.
Po návratu domů j s e m rostlině
dřevěným uhlím ošetřil poraněné
kořeny a ihned ji zasadil do zeleninové přepravky, kterou j s e m vyložil igelitem. Korunu j s e m vcelku
neupravoval, pouze j s e m vyřízl
dva „vlky" - výhony, které se chystaly převzít funkci terminálů.
Jinak byl buk stejně jako další
rostliny v oboře udržován v patřičných růstových mezích okusem
zvěře. Pro přesazení jsem využil
substrát z místa nálezu, který
jsem doplnil hrubou akadamou.
Nepodcenil j s e m ani otázku kvalitní drenáže a stejně jako všechny přesazované rostliny j s e m
i buk zalil naředěným kořenovým
stimulátorem Kostim Rhizogen A,
který používám pro p o d o b n é
účely dodnes. I když j s e m nikdy
nedělal klasické srovnávací pokusy, mohu potvrdit, že nová kořenová hmota se po aplikaci „kořenící zálivky" vyvíjí rychleji a je
mohutnější.
Až do roku 2002 rostla buková
jamadori v přepravce na dvorku
domku, kde bydlím. Protože jsem
si původně myslel, že z ní vypěstuji spíše zahradní buk, s rostlinou
j s e m skoro v ů b e c nepracoval.
Pouze jsem ji několikrát asi o 1/4
zkrátil korunu, v důsledku čehož
se poměrně silně větvila. Za dobu
6 let j s e m buk 2x přesazoval
a běžným z p ů s o b e m redukoval
kořenovou soustavu.
Správná
jamadori
zim roku
vydával
chvíle pro přerod bukové
v bonsai přišla na pod2001. V té době jsem již
magazín Příroda a Člo-
Obrázek 2: Polovina dubna 2002 - celkový pohled na buk v bezlistém stavu.
věk a práce s kopaným materiálem (i když jen teoretická) mi
připadala vcelku běžná. Využil
jsem i zkušeností a rad K. Šeráka,
který pravidelně A navštěvoval BC
Schinznach ve Švýcarsku a v té
době ještě
pěstoval
bonsaje
a J. Pišla, kterému podobných
rostlin prošlo rukama jistě několik
stovek. Všichni radili j e d n o setnout a snížit!
čas na to, abych si dobře rozmyslel, co s rostlinou udělám.
Protože j s e m již s buky dílčí zkušenosti měl, rozhodl jsem se, že
na jaře 2002 rostlinu pořádně
nahnojím (vyměnil jsem i horní
polovinu substrátu) a radikální řez
provedu koncem května nebo
začátkem června.
V listopadu 2001 j s e m si tedy buk
nafotil a po celou zimu tak měl
Zároveň j s e m se snažil najít největší přednosti buku. Myslím, že
to byly především kořenové náběhy - obrázky 3, 4 a poměrně pěk-
Obrázek 3:
Obrázek 4: Nebari z druhé strany.
Kořenové
náběhy.
7
nal a nové výhony se objevovaly
i na starém dřevě kmene (obrázek
7 a 8).
Po zbytek vegetačního období
jsem s rostlinou nepracoval, pouze j s e m odstranil nové výhony
tam, kde jsem věděl, že je nebudu při dalším tvarování potřebovat. Je zbytečné rostlinu vysilovat!
Obrázek 5:
Těsně před zásahem.
ná spodní partie kmene, která je
kónicky utvářena - obrázek 2. Ani
nasazení
hlavních
kosterních
větví nebylo nejhorší a tak jsem
se na práci na nové bonsaji těšil.
Pak již nic nebránilo tomu použít
pilku a konkávní kleště a zhruba
za 2 hodiny j s e m byl hotov.
Výsledek mé práce je vidět na
obrázku č. 6
1. červen 2002 - před řezem koruny jsem si ještě jednou buk
prohlédl (obrázek 5) a pokusil se
určit pohledovou stranu. Z hlediska budoucí koruny se mi to
zdálo jedno, přihlédl jsem tedy
k nebari. Více se mi líbil pohled
z obrázku 3 a tak jsem tuto stranu rostliny zvolil jako pohledovou.
Rány na větvích koruny, kterou
jsem snížil asi o polovinu, byly
ošetřeny Cu-pastou. Abych nepoškodil b u d o u c í kosterní větve
drátováním, fixoval j s e m jejich
nový stav provázkem přivázaným
k přepravce nebo dřevěné tyči.
Po té j s e m buk mírně zalil, přihnojil a postavil na slunné stanoviště.
Během měsíce se strom zazele-
Na podzim buk normálně zežloutl
(obrázek 9) a díky speciálnímu
hnojivu,
kde
převládá fosfor
a draslík nad dusíkem (aplikace
koncem srpna), byly nové výhony
schopny bez problému přezimovat. Stejně jako v minulých letech
jsem buk před příchodem mrazů
pořádně zalil a nechal stát v přepravce na dvorku,
Během zimy byla rostlina ponechána „svému klidu a osudu" a já
přemýšlel o dalších krocích tvarování. Již v době, kdy jsem prováděl radikální řez koruny j s e m
viděl, že vrcholová partie není
z hlediska stavby kmene v pořádku - obrázek 10.
Větev označená červeným křížkem měla být již dávno odstraněna, protože brání přirozenému
zúžení kmene tam, kde je to z hlediska stavby rostliny logické.
Obrázek 7: Stav koruny zhruba měsíc po radikálním řezu. Díky dobré kondici,
a stanovišti na slunci buk bohatě obrazil. Velké listy teďnevadí.
8
správné
výživě
Obrázek č. 8: Výhony rašící na starém dřevě
bukového
kmene.
À00HD903A013NH31NI
Cli
I I P Al A f <
Jednoduchou úpravu vrcholové
partie buku j s e m provedl koncem
dubna 2003 a ránu, protože byla
poměrně rozsáhlá (obrázek 11),
pečlivě ošetřil Cu-pastou. Při této
práci je třeba postupovat velice
z o d p o v ě d n ě , protože je nutné
zabránit vstupu infekce a vody do
otevřené rány. Dřevo by totiž
mohlo snadno zahnívat a zbylá
vrcholová větev by byla ohrožena.
Výsledek zásahu mě uspokojil,
rostlina v y p a d a l a podle mých
představ - obrázek 12. V této fázi
vývoje buku jsem pouze pokrátil
některé loňské výhony a strom
nechal v klidu obrazit. Největší
důraz jsem pak kladl na správné
zaštipování nově rašících výhonů
- obrázek 13.
V této době jsem se znovu začal
zabývat otázkou pohledové strany. Protože je jasné, že přední
strana koruny budoucí bonsaje
musí být poněkud „otevřenější"
pozorovateli, a já již byl ve fázi,
kdy se koruna začala detailněji
utvářet, pozval j s e m na radu Michala Budíka, žáka mezinárodní
bonsajové školy Othmara Auera
v Itálii. Možnosti volby pohledové
strany jak j s e m je viděl já, byly
vázány výhradně na nebari a byly
dvě. Já si vybral samozřejmě tu
s pohledem na dopředu j d o u c í
a paprskovitě rozložené kořeny
(obrázek 3). Zapomněl j s e m však
na prohýb kmene - obrázek 14.
Pokud bych trval na své variantě,
buk by „kráčel s pupkem dopředu" a to nejde. Stromek j s e m
proto pohledově otočil a podle
rady Michala se budu při přesazování snažit méně pěkné uspořádání kořenů nějak upravit. Lépe
vypadal i nový pohled do koruny obrázek 15.
Jednou z posledních letošních
prací byla úprava koruny. Jak je
vidět na obrázku 16, po jarním,
místy z p o ž d ě n é m , zaštipování
vyrostly hlavně na vrcholu koruny
tzv. „letní výhony" (detail obrázek
17). Pokud nebyly potřeba pro
doplnění děr v koruně, byly začátkem prázdnin odstraněny - obrázek 18.
Pro letošní rok (2003) práce na
tvorbě bukové bonsaje v podsta-
Obrázek 10: Vrcholová
projít
rekonstrukcí.
Obrázek
11:
Odstranění nevhodné
konkávními
kleštěmi.
partie
buku
musí
Co bude dál?
větve
9
Obrázek č.
13: Celkový pohled na rostlinu po
zaštípnutí nově narostlých
výhonů.
Obrázek
12: Začátek května 2003,
buk těsně před vyrašením nových
tě skončily. Koncem srpna jsem
rostlinu naposledy pohnojil hnojivem s vyšším obsahem draslíku
a fosforu a mé myšlenky se již
ubírají k jarnímu přesazování
v příštím roce. Podle rad Michala
Budíka je třeba připravit „misku
na míru" a z pohledové strany
upravit kořenové náběhy. Miska
výhonů.
by měla být asi 40 - 42 cm široká,
ideální je cca 10 cm vysoký ovál
nebo hranatá nádoba se zakulacenými rohy. Barva pastelová,
béžová nebo šedozelená.
Úprava kořenových náběhů je
poměrně jednoduchá. Jak je vidět na obrázku 19, bude potřeba
konec kořene vpravo zapustit
hlouběji do substrátu (viz červená
čára). V s o u č a s n é m stavu je
v podstatě vodorovný. To je
samozřejmě špatně, protože úhly
„nasedání" kořenů na kmen by
měli být pokud možno stejné.
Pokud to situace v balu dovolí,
budu se snažit tento kořen zároveň přihnout také směrem doleva.
Úhel, který pak budou levý a pravý kořen svírat bude ostřejší (viz
modrá čára) a kořeny budou mít
při pohledu shora lepší uspořádání. Poslední úpravou pak bude
částečné uschování všech kořenů do substrátu (viz zelená linie).
Nyní jsou kořeny moc obnaženy
a působí to nepřirozeně.
Dodržujte pěstitelské rady...
Substrát: i při pěstování buků
v miskách musíme mít na paměti,
že v přírodě rostou buky ve vlhkých, kyprých a výživných půdách. „Bukové substráty" by tedy
měly být humózní, dobře propustné a přiměřeně výživné. Používáme-li v pěstebních substrátech
a k a d a m u , zvolíme poměr 1:1
(akadama a výživná zemina).
Obrázek 14: Boční pohled na kmen rozhoduje o nové pohledové straně, která je
značena červeně.
10
Obrázek 15: Struktura větví koruny z nové
pohledové strany. Nejsilnější větev je „nasazena" vpravo.
Přesazování: buky, ať již mladé
či starší, přesazujeme 1x za 2 - 4
roky (záleží na velikosti misky,
prokořenění a fázi pěstování bonsaje). Protože se jedná většinou
o stromy s kulovitou korunou, neměla by být použita přísně hrana-
AQ0HD90
A
A013N«31NI
o m i P A i A ý fť
Obrázek 16: Celkový pohled na buk koncem
června 2003.
Obrázek 18: Buk po řezu letních výhonů, výši
Obrázek 17: Letní výhony se liší od klasických hlavně tvarem, barvou a velikostí listů.
jamadori) provádíme v časném
předjaří, kdy je strom bez mízy.
Velké rány, které po řezu vzniknou,
musíme
pečlivě
ošetřit
hojivým balzámem (např. Cu-pastou). Větévky v koruně zkracuj e m e při j a r n í m tvarování dle
potřeby tak, aby byly zakončeny
pupenem, který směřuje do od-
48 cm.
povídající strany. Letní výhony,
které se vytvářejí po nevhodně
načasovaném prvním zaštípnutí
(viz kapitola zaštipování) a které na rostlině vyrazí obvykle
v červnu, jsou, pokud je nepotřebujeme k tvorbě struktury koruny, v podstatě nepotřebné. Mají
totiž dlouhá internodia a vyrůstají
tá miska. Dobré je vybrat nádobu
kulatou, oválnou či obdélníkovou
- zde se ale doporučují zakulacené rohy. Barva misky by měla přibližně ladit se zbarvením kůry
kmene, popř. se využívají jemné
pastelové barvy. Hlavně žádnou
„divočinu"! Vzhledem k tomu, že
buky nesnášejí zamokření, je
v literatuře často doporučována
dobrá drenáž.
Hnojení: pro výživu buků můžeme použít běžně dostupná hnojiva, která aplikujeme až po vytvoření nových výhonů (jinak hrozí
neúměrně veliké iisty). Pokud
chceme docílit intenzivního podzimního vybarvení, musíme kromě omezení zálivky a vystavení
buku na slunci naposledy přihnojit v první dekádě srpna.
Řez větví: základní řez silných
větví v koruně (týká se hlavně
Obrázek
19:
Současný a
budoucí stav kořenových
náběhů.
11
zárodky nové větvičky pro další
vegetační období. V krátké době
zdřevnatí a koruna buku je tak
najednou i o 20 cm větší. Pokud
se tak přece jen stane, nezbývá
nic jiného, než je ve správnou
dobu (začátkem prázdnin) pokrátit. Je to ale škoda, protože
nejen vysilujete rostlinu, která až
do léta zbytečně tvořila něco, co
jí pak odeberete, ale zároveň jste
ztratili
spoustu
drahocenného
času...
na nich světlé a zdeformované
listy - obrázek 17. A b y c h o m šetřili stromu energii, již v zárodku je
vyřezáváme. Pokud je necháváme z důvodů zahuštění koruny
vyrůst, jejich další z a k r á č e n í
provedeme dle počasí a místních podmínek zhruba začátkem
prázdnin. Pokud tento zásah pro-
otázka několika mála dnů (někdy
i hodin), kdy je třeba být u rostliny
„v pozoru". Pokud se Vám podaří
zaštípnout nově se rodící výhony
včas (ideální je zaštipování nehty,
obrázek 21), buk se pak během
vegetace věnuje „pouze tomu",
aby na zbytku nové větvičky
vytvořil několik pupenů, které se
Letní řez: pokud potřebuje např.
ve větší míře zrekonstruovat nevyhovující korunu, je dobré provádět tento zásah zhruba začátkem června (záleží na místních
podmínkách), kdy je buk v plné
růstové síle. Je to jistější než na
jaře, protože v této době se lépe
probouzí spící pupeny a i silné
větve více obrážejí. Předpokladem úspěchu je i to, že rostlinu
•A
Obrázek 21:
Zášti pování nehty.
vedeme brzy, výhony znovu proraší a do zimy již nevyzrají. Pokud
ho provedeme pozdě, buk vytvoří
pouze zárodky budoucích pupenů a větvička v následujícím
vegetačním období buď pozdě
nebo vůbec nevyraší.
Zaštipování: tento úkon patří
k největší „bukové alchymii".
A b y c h o m udrželi korunu stromu v
přijatelné velikosti, musíme zaštipovat nově se rodící výhony ve
fázi, kdy první lístky opouští
pupen - obrázek 20. Často je to
12
Obrázek 22:
Použití nůžek.
v příští vegetaci stanou základem
jemně se větvící koruny. Pokud
toto nestihnete a budete redukovat nově se tvořící větévky později, snažte se to udělat co možná
nejdříve. Pro tuto práci již můžete
použít i ostré nůžky - obrázek 22.
I tak je třeba počítat s tím, že
po redukci nové pupeny proraší
a narostou „letní výhony". Nemělo
by se ale stát, aby se nové výhony plně rozvinuly. Jak je vidět na
obrázku 23, „vystřelí" z pupenu již
hotové a jsou zakončeny vrcholovým pupenem, ve kterém jsou
Obrázek 23: Nový celý výhon.
po tomto zásahu umístíte na
slunce, které spící pupeny doslova „vytáhne". Může se stát, že
některé listy, pokud byla před
tím bonsai v polostínu, slunce
spálí, ale v této fázi tvorby koruny to není důležité. Na podzim
opadnou a na jaře vyraší jiné.
Množství výhonů, které po tomto
zásahu vyráží, můžete již v zárodku s o h l e d e m na b u d o u c í
podobu nové koruny korigovat.
Rostlině šetříte sílu a ponechané
větévky se lépe vyvíjí. S listy, které se na nových větvičkách
AQ0HD90PA013NU31NI
cmiPMA£ft
objevují a mají jiný tvar, barvu
a velikost si nedělejte starosti,
v příští roce již narostou ty „správné". A jedno upozornění na závěr - pokud chcete provádět
rasantnější letní řez, musí být buk
v dobré zdravotní i výživářské
kondici.
Tvarování drátem: protože *má
buk krásnou hladkou kůru, která
reaguje okamžitě na všechna
poranění, je třeba drátovat velice
opatrně. Pokud je to možné, používejte raději upínací dráty, či
dobrou gumovou nebo lýkovou
bandáž. Některá literatura uvádí
jako nejvhodnější dobu pro drátování říjen (dráty jsou pak na rostlině do června), jiná zas preferuje
jarní drátování spojené s průklestem koruny.
Řez listů: i když se v některých knihách objevují informace
o úspěšném odlistění buku, nelze
počítat s tím, že rostlina ještě
v tom samém roce proraší (např.
jako javor) a vytvoří menší listy.
Buk po tomto zásahu již v daném
vegetačním období listy nevytvoří
a v následujícím roce se může
stát, že část větví koruny již neobrazí vůbec.
vyzrálejší a tak iépe připravené
na zimu.
Zimování: buky patří mezi naše
domácí rostliny a tudíž jsou
i dostatečně mrazuvzdorné. Problémy mohou nastat pouze v případě, že mají hodně mělkou
misku, ve které se při jarních
oblevách
nashromáždí" větší
množství vody. Kořeny ve spodní
části misky odumřou a to může
mít za následek špatné jarní probouzení. Rada je tedy jednoduchá: nezimujte s miskou, ale rostlinu z ní na podzim vyjměte.
Některá literatura uvádí i nutnost
zimovat buky právě z výše uvedeného důvodu zásadně pod folií.
Osobně se ale domnívám, že je to
u nás zbytečné.
obrázek 24, ale nejlépe buk působí jako majestátná rostlina se silným kmenem, dobrým nebari,
bohatě větvenými kosterními
větvemi a jemným olistěním obrázek 25.
Styly bukových bonsají: bonsaje z buků jsou nejhezčí ve
svém přirozeném habitu - kulovitá
koruna. Na výstavách se často
můžeme setkat i s rostlinami
bizarních tvarů jako jsou stromy
bičované větrem, polokaskády
nebo šikmé styly. I to je možné -
Škůdci: buky jsou nejčastěji
napadány mšicemi, které na sebe
upozorní bílou voskovou vatou.
Jedná se zdobnatku bukovou,
která se usazuje v koloniích na
spodní straně listů. Likvidaci provádíme nejlépe Mospilanem 25
SP nebo Pirimorem.
Obrázek 24: Fagus sylvatica - S. Matějka,
Most.
Zálivka: buky preferují mírně
kyselý substrát s přiměřenou vlhkostí. Dlouhotrvající přemokření
jim škodí a to hlavně na jaře, kdy
vytváří nové výhony. Více vody
snáší v období přirozeného růstu
- květen až červen. Jak již bylo
výše uvedeno, problémy s přebytečnou vláhou pomůže vyřešit
dobrá drenáž.
Stanoviště: v přírodě se buky
vyskytuji na nejrůznějších stanovištích. Obecně však platí, že
mají rádi chladnější a vihčí místa
s vyšší vzdušnou vlhkostí. Pokud
ale budete buk pěstovat „na slunci" nic se neděje. Bude mít patrně
trochu světlejší listy a někde
zaschlé jejich špičky. Jeho zbarvení na podzim však bude intenzivnější, nově narostlé výhony
Obrázek 25: Buk lesní- Václav Novák, Libochovice.
13