Fulltext PDF - Current Opinion in Allergy and Clinical Immunology
Transkript
www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí Linus H. Santo Tomas; Basil Varkey Cíl přehledového článku Většina současných postupů léčby chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nedokáže ovlivnit přežití ani zbrzdit pokles plicních funkcí. Tento fakt zdůrazňuje význam výsledných ukazatelů zaměřených na pacienta, které postihují symptomatickou úlevu, funkční stav pacientů a celkovou kvalitu života vzhledem ke zdravotnímu stavu (HRQOL, health-related quality of life). Hodnocení HRQOL vhodně doplňuje tradičně používané zavedené fyziologické výsledné ukazatele. Současné poznatky Pro hodnocení HRQOL je k dispozici několik generických i pro nemoc specifických nástrojů, z nichž každý kvantifikuje různé aspekty fyzického, psychického a sociálního postižení. V textu je uvedena základní koncepce těchto metod. Nové studie ukazují, že HRQOL je u pacientů s CHOPN důležitým nástrojem k určování prognózy onemocnění a čerpání finančních prostředků na zdravotní péči. Souhrn Kvalita života vztažená ke zdravotnímu stavu je ve stále větším počtu studií zařazována mezi hodnocené výsledné ukazatele. Tento přehled uvádí léčebné postupy, u nichž se prokázal pozitivní účinek na některé nebo všechny komponenty HRQOL, včetně aplikace inhlalačních kortikosteroidů, inhalačních bronchodilatancií, opiátů, oxygenoterapie, plicní rehabilitace, implementace pro nemoc specifických programů samoléčby a volumredukčních pneumochirurgických výkonů. Klíčová slova chronická obstrukční plicní nemoc, kvalita života vztažená ke zdravotnímu stavu Medical College of Wisconsin, Division of Pulmonary and Critical Care Medicine, Milwaukee, Wisconsin, USA Adresa pro korespondenci: Linus H. Santo Tomas, Medical College of Wisconsin, Division of Pulmonary and Critical Care Medicine, 9200 West Wisconsin Avenue, Milwaukee, WI 53226, USA. E-mail: [email protected] Current Opinion in Pulmonary Medicine 2004;10:120–127. Zkratky CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc CRQ dotazník Chronic Respiratory Disease Questionnaire usilovně vydechnutý objem vzduchu za FEV1 1. sekundu GOLD výbor Global Initiative for Obstructive Lung Disease HRQOL kvalita života vztažená ke zdravotnímu stavu 56 COP_03-2004.p65 ISOLDE studie Inhaled Steroid in Obstructive Lung Disease in Europe LTOT dlouhodobá oxygenoterapie LVRS redukční pneumochirurgické výkony NETT studie National Emphysema Treatment Trial NHP Nottingham Health Profile PFSDQ dotazník Pulmonary Function Status and Dyspnea Questionnaire PFSS škála Pulmonary Function Status Scale SF-36 dotazník Short Form 36 Questionnaire SGRQ dotazník St. George’s Respiratory Questionnaire SIP sickness impact profile SOLQ dotazník Seattle Obstructive Lung Disease Questionnaire SI interval spolehlivosti ISSN 1070–5287 © 2004 Lippincott Williams & Wilkins, Inc. Úvod Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je stále jednou z vedoucích příčin úmrtnosti a invalidity. Bohužel se u většiny terapeutických postupů kromě oxygenoterapie neprokázalo, že by prodlužovaly přežití, a rovněž se neprokázalo, že by jakékoli opatření mimo zanechání kouření dokázalo zpomalit pokles plicních funkcí. Téměř všechny léčebné postupy jsou tedy zaměřeny na symptomatickou úlevu. Výbor pro regulaci léků při hodnocení nových látek rutinně zohledňuje to, jak daný lék ovlivňuje fyziologické parametry, přestože pokud tyto parametry zvolíme za hlavní výsledné ukazatele studií, mohou být výsledky dvojznačné, ne-li dokonce neuspokojivé. Vzhledem k tomu, že badatelé již dnes obecně uznávají, že v léčbě CHOPN je nezbytná symptomatická úleva a zlepšení kvality života pacientů, a uvědomují si, že chronická obstrukční plicní nemoc ovlivňuje více aspektů zdraví pacienta, zařazují podle možností mezi výsledné ukazatele i HRQOL. Koncepčně HRQOL zahrnuje pacientovo hodnocení těch stránek života, které nemoc ovlivňuje (obr. 1). Sem patří symptomy, fyzická výkonnost, kognitivní funkce, psychosociální kondice a emoční stav pacienta a jeho adaptace na nemoc. Přestože je zdravotní stav pacienta významným způsobem ovlivněn tíží onemocnění, značný vliv na celkovou kvalitu života má to, jak pacient nemoc vnímá a jak se na ni adaptoval [1]. Je čím dál důležitější, aby lékaři pečující o pacienty s CHOPN porozuměli hodnocení HRQOL, nebo pohled pacienta je do hodnocení nových terapeutických postupů zahrnut. Obzvláště v posledních dvou letech došlo k obrovskému nárůstu počtu článků, které se zabývají využitím hodnocení HRQOL u CHOPN (obr. 2). Tento přehled uvádí základní koncepci HRQOL a jejího posuzování, hodnotí vztah mezi HRQOL a dalšími klinickými výslednými ukazateli a terapeutické postupy, u nichž se prokázalo, že zlepšují HRQOL nebo některé z jejích složek. Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 56 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey Obr. 1 Koncepční schéma domén a proměnných zahrnutých do hodnocení kvality života Škála/stupnice měření Z m én Objektivní zdravotní stav Do Vysoká Velmi dobrý Fyzická Psychologická Sociální Práce Běžné denní činnosti Osobní vztahy Pozitivní afekty Negativní afekty Chování Symptomy Výkonnost Invalidita Kvalita života Q (X, Y) y Nízká Y Špatný Vysoké Nízké Subjektivní vnímání X Osa x představuje subjektivní vnímání zdravotního stavu, osa y objektivní zdravotní stav, souřadnice Q (X, Y) aktuální kvalitu života a Z měření aktuální kvality života spojené se specifickou komponentou (např. pozitivní afekty) nebo doménou (např. psychologická doména). Otištěno se svolením [1]. Proč hodnotit kvalitu života ve vztahu ke zdraví? Určité výsledné ukazatele, například spirometrické nálezy, jsou vzhledem k relativní jednoduchosti hodnocení a evidentní korelaci s patofyziologií onemocnění atraktivnější, ale nemusejí již odpovídajícím způsobem odrážet kvalitativní změny, ke kterým dochází při sumaci malých přírůstků jejich hodnot [2•]. Kombinované účinky různých léčebných postupů, o kterých předpokládáme, že příznivě ovlivní určitý fyziologický parametr, navíc nemusejí zvyšovat komfort pacienta a zlepšovat kvalitu života. Miravitlles a spol. [3] popsali horší kvalitu života podle HRQOL u těch pacientů s CHOPN, kteří užívali tři a více léků, a to i přes korekci na tíži onemocnění a současnou přítomnost dalších onemocnění. I když v úvahu připadá možnost špatné indikace léků, mohlo by se také jednat o nežádoucí účinky přespříliš horlivé terapie. I z fyziologického hledis- Obr. 2 Publikace zabývající se chronickou obstrukční plicní nemocí a kvalitou života 100 90 80 Počet článků 70 60 50 40 30 20 10 0 1995 1996 1997 1998 1999 Rok 2000 2001 2002 Počet článků uváděných od roku 1995 do roku 2002, kdy bylo v databázi Medline prováděno mapované vyhledávání kombinace klíčových slov „COPD“ a „quality of life“. ka je zřejmé, že jeden sledovaný parametr (jako například FEV1) může být dobrým ukazatelem obstrukce proudění vzduchu, ale nemusí již dobře vypovídat o dynamické hyperinflaci, která vyvolává dušnost [4]. A možná nejdůležitějším, i když často přehlíženým důvodem pro zařazení HRQOL mezi výsledné ukazatele je fakt, že hodnotí zdravotní stav z pohledu pacienta. Pacienti s CHOPN přicházejí k lékaři, nebo hledají úlevu od potíží, ke kterým patří dušnost, kašel, produkce sputa a omezení fyzické výkonnosti způsobené námahovou dušností, a proto jsou v léčbě CHOPN na prvním místě takové postupy, které povedou ke zmírnění symptomů a zlepší výkonnost pacientů. Měření HRQOL nenahrazuje při hodnocení zdravotního stavu fyziologické ukazatele, ale může je vhodně doplňovat tím, že k nim přidá takové parametry, které vnímá pacient. Nástroje k měření HRQOL Hodnocení HRQOL se provádí pomocí dotazníků, které bu vyplňuje sám pacient, nebo vyšetřující lékař. Generické nástroje k hodnocení HRQOL lze aplikovat na různé zdravotní problémy, což má tu výhodu, že fungují jako obecně použitelný nástroj ke kvantifikaci HRQOL u různých onemocnění. Pro nemoc specifické nástroje k hodnocení HRQOL jsou navrženy tak, aby měly vyšší senzitivitu při záchytu klinicky významných změn spojených s určitým onemocněním. Přestože má HRQOL více dimenzí, u CHOPN je nepochybně rozhodujícím faktorem, který kvalitu života ovlivňuje, dušnost. Ta předpovídá kvalitu života související se zdravím přesněji než tíže onemocnění měřená pomocí FEV1 [5], což není překvapivé vzhledem k tomu, že dušnost a FEV1 ne vždy dobře korelují [4,6]. Jako důsledek je v nástrojích k hodnocení HRQOL specifických pro CHOPN zařazena vždy nějaká forma hodnocení dušnosti. Dobrý nástroj pro hodnocení kvality života musí být validní, citlivý a spolehlivý [1,2•,7•]. Validita se týká schopnosti nástroje skutečně měřit to, co má měřit; citlivost je blízká senzitivitě neboli schopnosti nástroje odhalit klinicky významné změny; a spolehlivost je analogická přesnosti, kdy opakovaná měření v jednom sezení dávají podobné výsledky. V ideálním případě by pro každý nástroj k hodnocení HRQOL měl být také určen práh minimální klinicky významné změny skóre, ale to není vždy ten případ. Minimální klinicky významnou změnu skóre můžeme definovat jako nejmenší potřebnou změnu v dílčím nebo celkovém skóre, která je významná pro pacienta nebo lékaře [7•,8]. Je totiž možné, aby se skóre HRQOL změnilo tak, že půjde o statisticky významný rozdíl, a přitom změna nemusí být klinicky významná. V poslední době byly publikovány podrobné přehledy metodologické problematiky a několika nástrojů pro hodnocení kvality života u CHOPN [2•,7•,9•,10]. Příkladem generického nástroje k hodnocení HRQOL, který se při sledování pacientů CHOPN běžně používá, je dotazník SF-36 (Short Form 36 questionnaire) [11,12]. Jeho výhodou je, že je relativně krátký a že byl přeložen do několika jazyků [13,14]. Navíc je u CHOPN ověřený a ví se, že má dobrou citlivost, přestože se jedná o generický nástroj [15,16]. SF-36 hodnotí osm oblastí, které zahrnují omezení fyzické aktivity, sociální aktivity a běžných aktivit, fyzickou bolest, celkový psychický stav, vitalitu a celkové vnímání vlastního zdravotního stavu. Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 COP_03-2004.p65 57 57 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey Tab. 1. Příklady nástrojů k hodnocení kvality života související se zdravím u chronické obstrukční plicní nemoci Nástroje Způsob a předpokládaný čas vyplnění Položky (počet) Domény a/nebo kategorie Nottingham Health Profile (NHP) [19] Vyplňuje pacient, 5–10 min 38 Energie, bolest, spánek, sociální izolace, emoční reakce, mobilita Medical Outcomes Study Short Form 36-Item Health Survey (SF-36) [11] Vyplňuje pacient nebo vyšetřující, 5 min 36 Fyzické schopnosti, omezení funkce způsobené psychickým stavem, bolest, sociální funkce, psychický stav, omezení funkce způsobené emočními problémy, vitalita, energie/únavnost, celkové vnímání zdravotního stavu Sickness Impact Profile (SIP) [20, 21] Vyplňuje pacient nebo vyšetřující, 20–30 min 136 Domény: fyzická a psychosociální; kategorie: odpočinek a spánek, příjem potravy, práce, péče o domácnost, rekreace a zábava, chůze, mobilita, péče o tělo a pohyb, sociální interakce, živost reakcí, emoční reakce, komunikace Chronic Respiratory Disease Questionnaire (CRQ) [17] Vyplňuje vyšetřující, 15–25 min 20 Dušnost, únava, emoční stav, kontrola nad nemocí Pulmonary Functional Status and Dyspnea Questionnaire (PFSDQ) [22] Vyplňuje pacient, 15 min 164 Domény: funkční stav, dušnost; kategorie: schopnost pečovat sám o sebe, mobilita, vedení domácnosti, příjem potravy, rekreace, sociální interakce Pulmonary Functional Status Scale (PFSS) [23] Vyplňuje pacient, 15–20 min 53 Denní aktivity/sociální fungování, psychologická výkonnost, sexuální výkonnost St. George’s Respiratory Questionnaire (SGRQ) [18] Vyplňuje sám pacient nebo vyšetřující, 10 min 76 Symptomy, aktivita, dopad onemocnění Seattle Obstructive Lung Disease Questionnaire (SOLQ) [24] Vyplňuje pacient, 5–10 min 29 Psychické funkce, emoční funkce, schopnost vyrovnat se s onemocněním, léčba, spokojenost Generické Pro nemoc specifické Dotazníky CRQ (Chronic Respiratory Disease Questionnaire) a SGRQ (St. George’s Respiratory Questionnaire) představují dva často používané specifické nástroje k hodnocení kvality života u CHOPN. Dotazník CRQ vyvinuli Guyatt a spol. [17] k vyhodnocení efektu léčby na kvalitu života pacientů s chronickou obstrukcí dýchacích cest. Tento dotazník se ve 20 otázkách soustředí na čtyři hlavní oblasti; dušnost, únavu, emoční stav a to, jak pacient onemocnění kontroluje. SGRQ je navržen jako dotazník se 76 hodnocenými položkami, který pacient vyplňuje samostatně. Tři hlavní oblasti, které hodnotí, jsou symptomy, aktivita a dopad onemocnění na každodenní život [18]. Příklady dalších dotazníků, které se používají u pacientů s CHOPN, ukazuje tab. 1. Kvalita života související se zdravím a mortalita Jednou z oblastí, v níž lze HRQOL využít, je prognostika. Dřívější studie ukazují vztah mezi hodnocením kvality života a mortalitou nezávislou na tíži onemocnění. Jako předpovědní faktor úmrtnosti na CHOPN byla implikována úzkost, stav výživy a psychosociální faktory, jako například opora v partnerovi [25–28]. Gerardi a ZuWallack tvrdí, že se význam těchto faktorů ještě zvyšuje s narůstající tíží onemocnění [29]. Domingo-Salvany a spol. [30••] udávají, že ve skupině pacientů mužského pohlaví se jako nezávislé předpovědní faktory úmrtnosti na CHOPN ukázaly nejen hodnoty FEV1, ale také skóre SGRQ a SF-36, a to i po mnohorozměrové analýze. V další kohortové studii pacientů sledovaných přibližně dva roky po hospitalizaci pro akutní exacerbaci CHOPN se mnohorozměrovou analýzou zjistilo, že předpovědními faktory úmrtnosti jsou rodinný stav, deprese a stupeň aktivity hodnocený pomocí dotazníku SGRQ [31]. Skóre SGRQ v doméně pro aktivitu ≥ 66 58 COP_03-2004.p65 vypovídalo o poměru šancí (odds ratio) 2,62 pro mortalitu (95% IS 1,43–4,78), zatímco skóre deprese na stupnici Yesavageho ≥ 11 bylo spojeno se zvýšeným poměrem šancí 3,60 (95% IS 1,50–8,65). Podobně ve velké skupině pacientů s CHOPN, kteří byli sledováni déle než jeden rok, měli pacienti v nejnižším kvartilu fyzické výkonnosti 6,8krát vyšší pravděpodobnost úmrtí [32••]. Kvalita života související se zdravím a čerpání prostředků na zdravotní péči Zhoršování zdravotního stavu vede ke zvýšení nákladů na zdravotní péči. Hodnocení kvality života ve vztahu ke zdravotnímu stavu tedy může být užitečné k vyhledávání pacientů ohrožených náhlým zhoršením zdraví, kterému lze předejít zavedením preventivních opatření. Otázkou, kterou se badatelé snaží zodpovědět, je, který konkrétní nástroj dokáže nejlépe předpovídat zvýšení nákladů na zdravotní péči. Desikan a spol. [15] při zkoumání vztahu mezi HRQOL a čerpáním prostředků na zdravotní péči u pacientů s CHOPN zjistili, že SF-36 je lepším předpovědním faktorem nákladů než CRQ nebo SGRQ. Vzhledem k tomu, že u pacientů s těžkou CHOPN budou s vyšší pravděpodobností současně přítomna další onemocnění, nepřekvapuje, že k hodnocení kvality života slouží v tomto směru lépe generický nástroj než nástroj specifický pro CHOPN. Tato studie však byla limitována malým počtem pacientů a nálezy je třeba interpretovat opatrně. Fan a spol. v další studii [32••] použili u skupiny 3 283 pacientů dotazník SOLQ (Seattle Obstructive Lung Disease Questionnaire) [24] a zjistili, že nízké skóre HRQOL je významným předpovědním faktorem hospitalizace; tento vztah byl významný i po mnohorozměrové analýze. Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 58 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey Terapeutické postupy, které mohou zlepšit kvalitu života u chronické obstrukční plicní nemoci Inhalační kortikosteroidy Ve studii ISOLDE (Inhaled Steroid in Obstructive Lung Disease in Europe) se v průběhu jednoho roku neukázal významný rozdíl v rychlosti poklesu FEV1 mezi dvěma skupinami pacientů s CHOPN, kteří byli náhodně zařazeni k léčbě inhalačním fluticasonem nebo užívání placeba [33]. Tato studie dále ukázala progresivní zhoršování zdravotního stavu v obou skupinách pacientů. Při hodnocení pomocí dotazníku SGRQ však pacienti léčení fluticasonem vykazovali pomalejší zhoršování zdravotního stavu (2,0 jednotek za rok) než pacienti ve skupině léčené placebem (3,2 jednotek/rok). Přestože se jednalo o statisticky významné hodnoty (p = 0,004), nedosahovaly prahu minimální klinicky významné změny (4,0 jednotek) pro skóre SGRQ. Zvyšování tohoto rozdílu však může jednoho dne dosáhnout klinicky významné hodnoty. Od studie ISOLDE zjistila i řada dalších badatelů, že se při léčbě CHOPN inhalačními kortikosteroidy kvalita života zvyšuje [34,35•,36•,37]. Doporučení výboru GOLD (Global Initiative for Obstructive Lung Disease) radí používat inhalační kortikosteroidy v léčbě pacientů s FEV1 < 50 % s výraznými symptomy nebo opakovanými exacerbacemi (stadium III a IV v aktualizovaných doporučeních) [38,39••]. Bronchodilatancia ß2-sympatomimetika s krátkodobým účinkem I když při léčbě krátkodobě účinnými ß2-sympatomimetiky může u pacientů s CHOPN dojít jen k malým spirometrickým změnám, vede léčba k výrazné symptomatické úlevě. Sestini a spol. [40] vypracovali systematický přehled, který zahrnoval 13 randomizovaných kontrolovaných zkřížených studií, a ukázal po dobu léčby krátkodobě účinnými ß2-sympatomimetiky významné zlepšení skóre každodenní dušnosti v porovnání s placebem. Jediná studie zařazená do tohoto přehledu, která formálně hodnotila HRQOL, prokázala při užívání krátkodobě účinných ß2-sympatomimetik významné zlepšení skóre v doméně dušnosti a únavy [41]. ß2-sympatomimetika s prodlouženým účinkem Zjistilo se, že salmeterol má ve srovnání s placebem a ipratropiem lepší vliv na plicní funkce [42]. Ve srovnání s placebem salmeterol také zlepšoval HRQOL a dušnost. Při porovnání inhalačně podávaného formoterolu, ipratropia a placeba obě bronchodilatancia zvyšovala FEV1, ale pouze formoterol zmírňoval potíže a zlepšoval kvalitu života [43]. V metaanalýze dlouhodobě účinných ß2-sympatomimetik v léčbě CHOPN, do které byly zařazeny i výše uvedené studie, však Appleton a spol. [44] zjistili jen malé zvýšení FEV1 a variabilní změny HRQOL a dušnosti. Tato metaanalýza celkem osmi randomizovaných kontrolovaných studií byla limitována rozdíly ve vykazování dat. Anticholinergika s krátkodobým účinkem Ve studii trvající jeden týden zjistili Liesker a spol. [45] při srovnání ipratropia, formoterolu a placeba významné zlepšení plicních funkcí a tolerance zátěže, ale neshledali již významné zlepšení skóre dušnosti podle Borga (Borg dyspnea score). Účinky formoterolu, placeba a ipratropia srovnávali v delší studii také Wad- bo a spol. [46]. Při porovnání s placebem zjistili, že aktivní léčba formoterolem i ipratropiem významně zlepšuje skóre denní dušnosti i spirometrické nálezy. Při léčbě ipratropiem se také oproti placebu zmírnil výskyt kašle během dne. Změna oproti vstupnímu celkovému skóre SGRQ nebyla mezi jednotlivými skupinami významně rozdílná, ale skóre v doméně pro symptomy bylo lepší při léčbě ipratropiem než formoterolem nebo placebem. Anticholinergika s prodlouženým účinkem Tiotropium je nové anticholinergní bronchodilatans, které má díky pomalejšímu uvolňování z muskarinových receptorů M1 a M3 výhodu delší doby účinku [47]. Muskarinový receptor M3 je pro zprostředkování bronchokonstrikce zvláště důležitý. Díky delší době účinku lze tiotropium podávat v jedné denní dávce, což zlepšuje spolupráci a komfort pacienta. Léčba tiotropiem snížila počet exacerbací onemocnění, zmírnila dušnost a také zlepšila kvalitu života výrazněji, než se pozorovalo při léčbě ipratropiem [48•]. V jiné randomizované, kontrolované, dvojitě slepé a dvojitě napodobené (dummy) studii léčba tiotropiem významně zlepšila skóre dušnosti a celkové skóre SGRQ v porovnání s placebem a salmeterolem [49,50]. Tashkin a Kesten [51] zjistili, že dlouhodobý pozitivní účinek tiotropia na zlepšování dušnosti a HRQOL je nezávislý na iniciální odpovědi na léčbu. Doporučení výboru GOLD radí přidat bronchodilatancia s prodlouženým účinkem do medikace při středně závažné (stadium II) až velmi těžké (stadium IV) CHOPN [38,39••]. Kombinovaná léčba Krátkodobě účinná ß2-sympatomimetika a krátkodobě účinná anticholinergika Randomizované, dvojitě slepé studie z několika center, které sledovaly pacienty se středně závažnou až těžkou CHOPN, ukázaly, že kombinace inhalačního salbutamolu a ipratropia skutečně více zvýšila FEV1 než podávání každé z obou látek samostatně [52,53], ale neprokázalo se, že by kombinovaná léčba v porovnání se samostatně podávanými látkami příznivěji ovlivňovala symptomy a kvalitu života. ß2-sympatomimetika s prodlouženým účinkem a krátkodobě účinná anticholinergika D’Urzo a spol. v randomizované, dvojitě slepé zkřížené studii [54] prokázali, že při kombinované léčbě formoterolem a ipratropiem se vrcholová postbronchodilatační FEV1 i vrcholová výdechová rychlost zvyšuje více než při kombinaci salbutamolu s ipratropiem. Studie také pomocí dotazníku SGRQ hodnotila HRQOL, ale trvání léčby (3 týdny) bylo u obou kombinací kratší než jeden měsíc, což je interval doporučovaný autory dotazníku. Při kombinované léčbě formoterolem a ipratropiem se nicméně ukázalo výraznější zlepšení skóre hodnotící symptomy, i když celková změna skóre SGRQ se významně nelišila od změny při kombinované léčbě sabutamolem a ipratropiem. Dlouhodobě účinná ß2-sympatomimetika a inhalační kortikosteroidy V randomizované, placebem kontrolované studii srovnávali Calverley a spol. [55•] čtyři skupiny pacientů (s placebem, samotným salmeterolem, samotným fluticasonem a s kombina- Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 COP_03-2004.p65 59 59 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey cí formoterolu a fluticasonu) s ohledem na tradiční spirometrické výsledné ukazatele a na zdravotní stav specifický pro nemoc. Každá aktivní terapie vedle zlepšení ventilačních funkcí zlepšovala i zdravotní stav a mírnila symptomy. Při kombinované léčbě bylo význačné, že se po 12 měsících ukázalo klinicky významné zlepšení skóre SGRQ. Nannini a spol. ale v systematickém přehledu [56], který porovnával účinky kombinace inhalačního kortikosteroidu a dlouhodobě účinného ß2-sympatomimetika se samotným inhalačním kortikosteroidem, neprokázali přesvědčivé zlepšení kvality života; a také nezjistili žádný rozdíl při porovnání kombinované léčby se samotným ß2-sympatomimetikem s prodlouženým účinkem. K bližšímu prozkoumání této problematiky zřejmě budou zapotřebí další studie, ale při rozhodování o tom, kdy zahájit kombinovanou terapii, je rozumným vodítkem stupňovitý přístup, založený na klinickém stadiu onemocnění [39••]. Opiáty Jennings a spol. vypracovali dva spolu související systematické přehledy [57••,58] zahrnující 18 dvojitě slepých randomizovaných kontrolovaných studií, které prokázaly signifikantní úlevu dušnosti při užívání opiátů. Tento efekt byl výraznější ve studiích, které používaly perorální nebo parenterální opiáty. Podskupinová analýza neprokázala signifikantní úlevu dušnosti při podání opiátů v aerosolu. Ve 14 z 18 studií zařazených do přehledu byli zahrnuti pacienti s CHOPN a výsledky podskupinové analýzy pacientů s CHOPN se nelišily od nálezů v celé skupině. V jediné studii, která formálně hodnotila i HRQOL, se dosažená skóre CRQ nelišila mezi léčbou opiáty a placebem [59]. Nověji prokázali Abernethy a spol. ve dvojitě slepé, randomizované, placebem kontrolované zkřížené studii významnou úlevu dušnosti u pacientů, jimž byl podáván kontinuálně uvolňovaný morfin. Doplňující léčbu kyslíkem potřebovalo 71 % pacientů zařazených do této studie; základním onemocněním byla převážně CHOPN (88 %). Ačkoli opiáty mohou zmírňovat dušnost, je nutné zvažovat i jejich možné nežádoucí účinky. Kombinace nežádoucích účinků opiátů na kognitivní a psychomotorické funkce a gastrointestinální trakt může převážit příznivé účinky ovlivňující dušnost. Pokud jde o tuto léčbu, jsou zapotřebí další studie, které budou zahrnovat i komplexní hodnocení HRQOL. Domácí oxygenoterapie Přestože podávání kyslíku zvyšuje čilost, vytrvalost a dochozí vzdálenost pacientů s CHOPN, není k dispozici dostatek důkazů k tomu, aby bylo možné doporučit kontinuální dlouhodobou oxygenoterapii (LTOT) pro pacienty, kteří nesplňují kritéria založená na klidové oxygenaci. Eaton a spol. [60•] sledovali ve dvanáctitýdenní randomizované, dvojitě slepé zkřížené studii, srovnávající účinky domácí oxygenoterapie s aplikací stlačeného vzduchu, 41 pacientů se saturací klesající při námaze pod 88 %, kteří ale nesplňovali kriteria pro LTOT. Bylo zajímavé, že ačkoli u 68 % pacientů vedlo podávání kyslíku ke zlepšení funkčního stavu a u 56 % z nich k významnému zlepšení skóre CRQ, nechtělo 41 % pacientů z těch, u nichž ke zlepšení alespoň jednoho parametru došlo, pokračovat v léčbě. V současnosti lze u pacientů, kteří nesplňují kritéria pro LTOT, doporučit používání kyslíku jen omezeně k symptomatické úlevě během akutní exacerbace onemocnění a při zvýšené dušnosti. 60 COP_03-2004.p65 Plicní rehabilitace Cílem plicní rehabilitace je optimalizovat schopnost pacienta participovat na běžných denních činnostech, a proto má tato metoda u pacientů s CHOPN významnou roli pro zlepšení kvality života. Při progresi onemocnění zvyšující se dušnost zhoršuje mobilitu, což spouští bludný kruh snížené výkonnosti, sociální izolace a deprese [39••]. V aktualizované metaanalýze randomizovaných kontrolovaných studií zabývajících se plicní rehabilitací u CHOPN Lacasse a spol. [61•] znovu potvrdili, že rehabilitace vedla ke klinicky významnému zmírnění pacientovy dušnosti, únavy, zlepšení kontroly nemoci a celkového skóre SGRQ. Příznivé účinky dosažené rehabilitací se však bohužel po určité době ztrácejí [62,63]. Na základě omezených údajů se zdá, že následné nebo pokračovací programy nemají přesvědčivý přínos [63,64], ale k podrobnějšímu objasnění této skutečnosti budou zapotřebí ještě další studie. Navíc zlepšení HRQOL a funkčních parametrů může částečně záviset na tíži onemocnění [65,66]. Nepohybliví pacienti nebo pacienti s těžkou dušností budou mít pravděpodobně z této metody menší prospěch. Zvláštní postavení má posilování inspiračních svalů, nebo působí proti znevýhodnění respiračních svalů způsobenému hyperinflací. Dvě nové randomizované klinické studie potvrdily příznivé účinky posilování inspiračních svalů, a to nejen na zvýšení maximálního inspiračního tlaku, ale též na zmírnění dušnosti a zlepšení kvality života [67,68]. Covey a spol. [67] ve studii použili k tréninku zařízení pracující na principu prahového tlaku, zatímco Sanchez Riera a spol. [68] použili zařízení zaměřené na průtok vzduchu. Programy samoléčby Přehled autorů Monninkhofa a spol. [69•] ukázal, že školení pacientů v dovednostech potřebných k samoléčbě zlepšovalo ve srovnání se standardní péčí celkové skóre SGRQ i všechny jeho složky, ale nález nedosahoval statistické významnosti. Jako významné se toto zlepšení jevilo pouze v hodnocení fyzické aktivity, kde měla lepší výsledky skupina školená k samoléčbě. Mezi dvěma studiemi, které byly hodnoceny s ohledem na tuto oblast, nicméně panovala značná různorodost nálezů [70,71]. Bourbeau a spol. v novější studii [72•] ukázali, že program samoléčby zlepšoval kvalitu života, ale toto zlepšení bylo patrno převážně v oblasti dotazníku SGRQ hodnotící dopad onemocnění po 12 měsících. Redukční pneumochirurgické výkony V roce 2003 byly zveřejněny dvě velké randomizované klinické studie zabývající se redukčními pneumochirurgickými výkony (LVRS, lung-volume reduction surgery). Dlouho očekávané výsledky studie NETT (National Emphysema Treatment Trial) ukazují, že kvalita života hodnocená HRQOL se zlepšila 24 měsíců po randomizaci u významně většího procenta pacientů v chirurgicky léčené skupině (33 % vs. 9 %, p = 0,001) [73••], a to navzdory použití přísnějšího prahu klinické významnosti změny skóre SGRQ, než se standardně doporučuje. Přínos LRVS ke zlepšení kvality života byl nejnápadnější u pacientů s heterogenním emfyzémem s převahou postižení horního laloku, kteří měli nízkou toleranci zátěže (poměr šancí (odds ratio) = 8,38, p < 0,001). Goldstein a spol. [74••] zaznamenali lepší skóre CRQ ve všech oblastech u pacientů, kteří podstoupili LVRS, než u medikamentózně léčených pacientů, Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 60 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey když HRQOL hodnotili jako hlavní klinický ukazatel. Kvalita života se zlepšila po třech měsících a zlepšení přetrvávalo až do konce studie (12 měsíců). Rozhodnutí o indikaci pacienta k LVRS bude muset podléhat přísnému výběru a také zvážení nákladů ze společenského hlediska. Závěr V péči o pacienty s CHOPN je nejdůležitější symptomatická úleva. Jednotlivé léčebné postupy je třeba hodnotit nejen z hlediska schopnosti zlepšovat fyziologické výsledné ukazatele, ale podle možností také z hlediska jejich potenciálu zlepšovat kvalitu života. Řada léčebných postupů má jen malý nebo žádný vliv na úmrtnost nebo fyziologické výsledné ukazatele, ale může zlepšit kvalitu života pacientů s CHOPN. Odkazy a doporučená literatura Práce zvláštního významu, publikované v období časově blízkém naší zprávě, byly zvýrazněny: • = mimořádný význam •• = důležitý význam 1. Testa MA, Simonson DC: Assessment of quality-of-life outcomes. N Engl J Med 1996;334:835-840. 2. Jones PW, Kaplan RM: Methodological issues in evaluating measures of health as outcomes for COPD. Eur Respir J Suppl 2003;41:13-18. • Tento krátký, ale instruktivní přehled se zaměřuje na hlavní zájmy zastoupené při výběru nástrojů pro měření výsledných ukazatelů zdravotního stavu u CHOPN. 3. Miravitlles M, Alvarez-Sala JL, Lamarca R, et al.: Treatment and quality of life in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Qual Life Res 2002;11: 329-338. 4. Belman MJ, Botnick WC, Shin JW: Inhaled bronchodilators reduce dynamic hyperinflation during exercise in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 1996;153:967-975. 5. Hajiro T, Nishimura K, Tsukino M, et al.: A comparison of the level of dyspnea vs disease severity in indicating the health-related quality of life of patients with COPD. Chest 1999;116:1632-1637. 6. Mahler DA, Harver A: A factor analysis of dyspnea ratings, respiratory muscle strength, and lung function in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am Rev Respir Dis 1992;145:467-470. 7. Curtis JR, Anderson K, Cannella KAS, et al.: American Thoracic SocietyQuality of Life Resource. Last site update: June 2003. Available at: http:// www.atsqol.org/. Accessed Oct. 23, 2003. • Velmi užitečný zdroj on-line informací. Poskytuje praktické informace o několika generických a pro nemoc specifických nástrojích k hodnocení HRQOL, včetně dostupnosti, ceny a kontaktních údajů pro zájemce. 8. Wyrwich KW, Fihn SD, Tierney WM, et al.: Clinically important changes in health-related quality of life for patients with chronic obstructive pulmonary disease: an expert consensus panel report. J Gen Intern Med 2003;18: 196-202. 9. Curtis JR, Patrick DL: The assessment of health status among patients with COPD. Eur Respir J Suppl 2003;41:36-45. • Tento přehled uvádí základní koncepce hodnocení zdravotního stavu a poskytuje přehled nástrojů k hodnocení HRQOL, které se běžně používají při sledování pacientů s CHOPN. 10. Jones PW: Health status measurement in chronic obstructive pulmonary disease. Thorax 2001;56:880-887. 11. Ware JE Jr, Sherbourne CD: The MOS 36-item short-form health survey (SF-36). I. Conceptual framework and item selection. Med Care 1992;30:473-483. 12. Ware JE Jr, Gandek B: Overview of the SF-36 Health Survey and the International Quality of Life Assessment (IQOLA) Project. J Clin Epidemiol 1998;51: 903-912. 13. Gandek B, Ware JE Jr, Aaronson NK, et al.: Tests of data quality, scaling assumptions, and reliability of the SF-36 in eleven countries: results from the IQOLA Project. International Quality of Life Assessment. J Clin Epidemiol 1998;51:1149-1158. 14. Ware JE Jr, Gandek B: Methods for testing data quality, scaling assumptions, and reliability: the IQOLA Project approach. International Quality of Life Assessment. J Clin Epidemiol 1998;51:945-952. 15. Desikan R, Mason HL, Rupp MT, et al.: Health-related quality of life and healthcare resource utilization by COPD patients: a comparison of three instruments. Qual Life Res 2002;11:739-751. 16. Moy ML, Ingenito EP, Mentzer SJ, et al.: Health-related quality of life improves following pulmonary rehabilitation and lung volume reduction surgery. Chest 1999;115:383-389. 17. Guyatt GH, Berman LB, Townsend M, et al.: A measure of quality of life for clinical trials in chronic lung disease. Thorax 1987;42:773-778. 18. Jones PW, Quirk FH, Baveystock CM, et al.: A self-complete measure of health status for chronic airflow limitation. The St. George’s Respiratory Questionnaire. Am Rev Respir Dis 1992;145:1321-1327. 19. Hunt SM, McEwen J, McKenna SP: Measuring health status: a new tool for clinicians and epidemiologists. J R Coll Gen Pract 1985;35:185-188. 20. Bergner M, Bobbitt RA, Pollard WE, et al.: The sickness impact profile: validation of a health status measure. Med Care 1976;14:57-67. 21. Bergner M, Bobbitt RA, Carter WB, et al.: The Sickness Impact Profile: development and final revision of a health status measure. Med Care 1981;19:787-805. 22. Lareau SC, Carrieri-Kohlman V, Janson-Bjerklie S, et al.: Development and testing of the Pulmonary Functional Status and Dyspnea Questionnaire (PFSDQ). Heart Lung 1994;23:242-250. 23. Weaver TE, Narsavage GL, Guilfoyle MJ: The development and psychometric evaluation of the Pulmonary Functional Status Scale: an instrument to assess functional status in pulmonary disease. J Cardpulm Rehabil 1998;18:105-111. 24. Tu S, McDonell M, Spertus J, et al.: A new self-administered questionnaire to monitor health-related quality of life in patients with COPD. Ambulatory Care Quality Improvement Project (ACQUIP) Investigators. Chest 1997;112:614-622. 25. Gerardi DA, Lovett L, Benoit-Connors ML, et al.: Variables related to increased mortality following out-patient pulmonary rehabilitation. Eur Respir J 1996;9:431-435. 26. Yohannes AM, Baldwin RC, Connolly M: Mortality predictors in disabling chronic obstructive pulmonary disease in old age. Age Ageing 2002;31: 137-140. 27. Crockett AJ, Cranston JM, Moss JR, et al.: The impact of anxiety, depression and living alone in chronic obstructive pulmonary disease. Qual Life Res 2002;11:309-316. 28. Anthonisen NR, Wright EC, Hodgkin JE: Prognosis in chronic obstructive pulmonary disease. Am Rev Respir Dis 1986;133:14-20. 29. Gerardi D: ZuWallack R: Non-pulmonary factors affecting survival in patients completing pulmonary rehabilitation. Monaldi Arch Chest Dis 2001;56:331-335. 30. Domingo-Salvany A, Lamarca R, Ferrer M, et al.: Health-related quality of life and mortality in male patients with chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 2002;166:680-685. •• Tato studie ukazuje, že vstupní HRQOL je v souboru pacientů s CHOPN sledovaných déle než 5 let významným prediktivním faktorem úmrtnosti nezávislým na FEV1. Svědčí o tom, že k důkladnému vyšetření CHOPN by mělo patřit také hodnocení HRQOL. 31. Almagro P, Calbo E, Ochoa de Echaguen A, et al.: Mortality after hospitalization for COPD. Chest 2002;121:1441-1448. 32. Fan VS, Curtis JR, Tu SP, et al.: Ambulatory Care Quality Improvement Project I. Using quality of life to predict hospitalization and mortality in patients with obstructive lung diseases. Chest 2002;122:429-436. •• Velká prospektivní kohortová studie pacientů s CHOPN, která našla významnou souvislost mezi HRQOL a výslednými ukazateli hospitalizace a celkové úmrtnosti ze všech příčin. 33. Burge PS, Calverley PM, Jones PW, et al.: Randomised, double blind, placebo controlled study of fluticasone propionate in patients with moderate to severe chronic obstructive pulmonary disease: the ISOLDE trial. BMJ 2000;320:1297-1303. 34. Thompson WH, Carvalho P, Souza JP, et al.: Controlled trial of inhaled fluticasone propionate in moderate to severe COPD. Lung 2002;180: 191-201. 35. van der Valk P, Monninkhof E, van der Palen J, et al.: Effect of discontinuation of inhaled corticosteroids in patients with chronic obstructive pulmonary disease: the COPE study. Am J Respir Crit Care Med 2002;166:1358-1363. • Randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie prokázala vyšší výskyt exacerbací a zhoršení stavu u pacientů, kteří přerušili léčbu inhalačním fluticasonem. 36. van den Boom G, Rutten-van Molken MP, Molema J, et al.: The cost effectiveness of early treatment with fluticasone propionate 250 microg twice a day in subjects with obstructive airway disease. Results of the DIMCA program. Am J Respir Crit Care Med 2001;164:2057-2066. 37. Wise R, Connett J, Weinmann G, et al.: Group ftLHSR. Effect of Inhaled Triamcinolone on the Decline in Pulmonary Function in Chronic Obstructive Pulmonary Disease. N Engl J Med 2000;343:1902-1909. 38. Fabbri L, Hurd SS: Global Strategy for the Diagnosis, Management and Prevention of COPD: 2003 update. Eur Respir J 2003;22:1-2. 39. Pauwels RA, Buist AS, Ma P, et al.: Committee GS. Global strategy for the diagnosis, management, and prevention of chronic obstructive pulmonary disease: National Heart, Lung, and Blood Institute and World Health Organization Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD): Workshop Report, updated Nov. 2003. Available at: http://www.goldcopd.com/. Accessed Nov. 10, 2003. •• Tento aktualizovaný konsensus zahrnující různé aspekty CHOPN poskytuje ucelený návod všem poskytovatelům zdravotní péče. Novější závěry jsou shrnuty a zohledněny ve zrevidovaných doporučeních. 40. Sestini P, Renzoni E, Robinson S, et al.: Short-acting beta 2 agonists for stable chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev. 2002:CD001495. 41. Guyatt GH, Townsend M, Keller JL, et al.: Should study subjects see their previous responses: data from a randomized control trial. J Clin Epidemiol 1989;42:913-920. 42. Mahler DA, Donohue JF, Barbee RA, et al.: Efficacy of salmeterol xinafoate in the treatment of COPD. Chest 1999;115:957-965. 43. Dahl R, Greefhorst LA, Nowak D, et al.: Inhaled formoterol dry powder versus ipratropium bromide in chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 2001;164:778-784. Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 COP_03-2004.p65 61 61 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni www.co-allergy.cz | stazeno: 12.10.2016 Zlepšování kvality života u pacientů s CHOPN – Tomas a Varkey 44. Appleton S, Poole P, Smith B, et al.: Long-acting beta2-agonists for chronic obstructive pulmonary disease patients with poorly reversible airflow limitation. Cochrane Database Syst Rev. 2002:CD001104. 45. Liesker JJ, Van De Velde V, Meysman M, et al.: Effects of formoterol (Oxis Turbuhaler) and ipratropium on exercise capacity in patients with COPD. Respir Med 2002;96:559-566. 46. Wadbo M, Lofdahl CG, Larsson K, et al.: Effects of formoterol and ipratropium bromide in COPD: a 3-month placebo-controlled study. Eur Respir J 2002;20:1138-1146. 47. Hvizdos KM, Goa KL. Tiotropium bromide. Drugs 2002;62:1195-1203; discussion 1204-1205. 48. Vincken W, van Noord JA, Greefhorst AP, et al.: Improved health outcomes in patients with COPD during 1 yr’s treatment with tiotropium. Eur Respir J 2002;19:209-216. • Tato randomizovaná kontrolovaná studie ukazuje nadřazenost tiotropia ipratropiu co se týče zlepšování symptomů, zdravotního stavu a plicních funkcí. 49. Brusasco V, Hodder R, Miravitlles M, et al.: Health outcomes following treatment for six months with once daily tiotropium compared with twice daily salmeterol in patients with COPD. Thorax 2003;58:399-404. 50. Donohue JF, van Noord JA, Bateman ED, et al.: A 6-month, placebo-controlled study comparing lung function and health status changes in COPD patients treated with tiotropium or salmeterol. Chest 2002;122:47-55. 51. Tashkin D, Kesten S: Long-term treatment benefits with tiotropium in COPD patients with and without short-term bronchodilator responses. Chest 2003;123:1441-1449. 52. The COMBIVENT Inhalation Solution Study Group: Routine nebulized ipratropium and albuterol together are better than either alone in COPD. Chest 1997;112:1514-1521. 53. COMBIVENT Inhalation Aerosol Study Group: In chronic obstructive pulmonary disease, a combination of ipratropium and albuterol is more effective than either agent alone. An 85-day multicenter trial. Chest 1994;105:1411-1419. 54. D’Urzo AD, De Salvo MC, Ramirez-Rivera A, et al.: In patients with COPD, treatment with a combination of formoterol and ipratropium is more effective than a combination of salbutamol and ipratropium: a 3-week, randomized, double-blind, within-patient. Multicenter Study. Chest 2001;119:1347-1356. 55. Calverley P, Pauwels R, Vestbo J, et al.: Combined salmeterol and fluticasone in the treatment of chronic obstructive pulmonary disease: a randomised controlled trial. Lancet 2003, 361:449-456 [Published erratum appears in Lancet 2003;10:1660.]. • Tato velká randomizovaná studie, se třemi aktivně léčenými skupinami pacientů a jednou skupinou kontrolovanou placebem, ukazuje, že kombinovaná léčba inhalačními kortikoidy a dlouhodobě účinnými β2-sympatomimetiky může přinést příznivější účinky, než které může poskytnout každá účinná látka zvlásš 56. Nannini L, Lasserson T, Poole P: Combined corticosteroid and long-acting beta-agonist in one inhaler for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2003;4:CD003794. 57. Jennings AL, Davies AN, Higgins JP, et al.: A systematic review of the use of opioids in the management of dyspnoea. Thorax 2002;57:939-944. •• Údaje shrnuté v tomto systematickém přehledu poskytují cenné informace o používání opiátů pro léčbu dušnosti. Pomáhají zodpovědět otázku, kdo bude z léčby nejspíše profitovat a jaký způsob aplikace bude účinný. Jednalo se většinou o pacienty s CHOPN. 58. Jennings AL, Davies AN, Higgins JPT, et al.: Opioids for the palliation of breathlessness in terminal illness. Cochrane Database Syst Rev 2003;3:3. 59. Poole PJ, Veale AG, Black PN: The effect of sustained-release morphine on breathlessness and quality of life in severe chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 1998;157:1877-1880. 60. Eaton T, Garrett JE, Young P, et al.: Ambulatory oxygen improves quality of life of COPD patients: a randomised controlled study. Eur Respir J 2002;20: 306-312. 62 COP_03-2004.p65 • 61. • 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. • 73. •• 74. •• Studie přináší důkazy o tom, že domácí oxygenoterapie může příznivě ovlivňovat HRQOL u pacientů s uspokojivou klidovou oxygenací, ale s desaturací při námaze. Také vznáší pochybnosti ohledně spolupráce pacienta při této léčbě. Lacasse Y, Brosseau L, Milne S, et al.: Pulmonary rehabilitation for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2002: CD003793. Jedná se o vynikající systematický přehled účinků plicní rehabilitace u CHOPN. Ries AL, Kaplan RM, Limberg TM, et al.: Effects of pulmonary rehabilitation on physiologic and psychosocial outcomes in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Ann Intern Med 1995;122:823-832. Brooks D, Krip B, Mangovski-Alzamora S, et al.: The effect of postrehabilitation programmes among individuals with chronic obstructive pulmonary disease [comment]. Eur Respir J 2002;20:20-29. Ries AL, Kaplan RM, Myers R, et al.: Maintenance after pulmonary rehabilitation in chronic lung disease: a randomized trial. Am J Respir Crit Care Med 2003;167:880-888. Wedzicha JA, Bestall JC, Garrod R, et al.: Randomized controlled trial of pulmonary rehabilitation in severe chronic obstructive pulmonary disease patients, stratified with the MRC dyspnoea scale. Eur Respir J 1998;12: 363-369. Cilione C, Lorenzi C, Dell Orso D, et al.: Predictors of change in exercise capacity after comprehensive COPD inpatient rehabilitation. Med Sci Monit 2002;8:CR740-CR745. Covey MK, Larson JL, Wirtz SE, et al.: High-intensity inspiratory muscle training in patients with chronic obstructive pulmonary disease and severely reduced function. J Cardpulm Rehabil 2001;21:231-240. Sanchez Riera H, Montemayor Rubio T, Ortega Ruiz F: et al.: Inspiratory Muscle Training in Patients With COPD: Effect on Dyspnea, Exercise Performance, and Quality of Life. Chest 2001;120:748-756. Monninkhof EM, van der Valk PD, van der Palen J, et al.: Self-management education for chronic obstructive pulmonary disease. Cochrane Database Syst Rev 2003:CD002990. Watson PB, Town GI, Holbrook N, et al.: Evaluation of a self-management plan for chronic obstructive pulmonary disease. Eur Respir J 1997;10: 1267-1271. Gallefoss F, Bakke PS, Rsgaard PK: Quality of life assessment after patient education in a randomized controlled study on asthma and chronic obstructive pulmonary disease. Am J Respir Crit Care Med 1999;159: 812-817. Bourbeau J, Julien M, Maltais F, et al.: Reduction of hospital utilization in patients with chronic obstructive pulmonary disease: a disease-specific self-management intervention. Arch Intern Med 2003;163:585-591. Přestože bylo zlepšení HRQOL patrné zejména v v oblasti dotazníku SGRQ hodnotící dopad onemocnění, prokázala tato studie u pacientů školených v dovednostech potřebných k samoléčbě významné snížení nákladů na zdravotní péči Fishman A, Martinez F, Naunheim K, et al.: A randomized trial comparing lung-volume-reduction surgery with medical therapy for severe emphysema. N Engl J Med 2003;348:2059-2073. Tato randomizovaná kontrolovaná studie je mezníkem. Přestože podskupinová analýza může být terčem kritiky, jsou informace, která tato studie přinesla, neocenitelné. Goldstein RS, Todd TR, Guyatt G, et al.: Influence of lung volume reduction surgery (LVRS) on health related quality of life in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Thorax 2003;58:405-410. Jedná se o další pozoruhodnou studii zabývající se LVRS, která sleduje HRQOL jako hlavní výsledný ukazatel. Curr Opin Pulm Med/CS 2004;3:56–62 62 24.9.2004, 16:40 Tento clanek podleha autorskemu zakonu a jeho vyuziti je mozne v souladu s pravnim prohlasenim: www.co-allergy.cz/prohlaseni
Podobné dokumenty
Nové speciální pigmenty pro 21. století 1. Historie pigmentů
pigmenty, 5 % na litopon, 3 % na chromové pigmenty, 1 % na oxid chromitý, 1 % na
zinkovou bělobu a stejný objem, tj. 1 % na směsné pigmenty (termicky stabilní, jež jsou
vhodné i pro keramiku). Hlav...
Chirurgická léčba rakoviny plic - thoracic
segmentální resekce, neanatomické nebo atypické resekce, jsou zatíženy větším procentem
recidiv a mají výrazně horší prognózu. Indikujeme je jako výkony diagnostické. U
nemocných, u kterých jsme po...
Duly 2015 uvod CAD - European Doula Network
pravidelně schází s organizací porodních asistentek Royal College of Midwives (RCM) a účastní
se schůzí pracovní skupiny v parlamentu. Doula UK a některé charitativní organizace ve Velké
Británii ...
DOPORUČENÝ POSTUP PLICNÍ REHABILITACE
mass index (BMI), stupeň obstrukce (O), dušnost (D) a tolerance tělesné zátěže (E) tvoří
vzájemně hodnotové skóre, které predikuje možnosti tělesného zatížení v průběhu
pohybových aktivit. Tento in...
3, Proti: 0, Zdržel se: 0 Pro
kanceláře 1. Zbraslavská s.r.o. je celkový odhad všech nemovitostí po sečtení
71.882.500,-Kč.
Majetková komise se rozhodla, že osloví ještě realitní kancelář mimo MČ.
ke stažení
nežádoucích účincích léčby. Většinu z těchto cílů lze
považovat za krátkodobé a snáze sledovatelné, ale dlouho‑
dobé účinky léčby, jako je snížení výskytu exacerbací,
zamezení postupnému zhoršován...
Překvapivé výsledky studií nazální kombinované
U pacientů se středně těžkou až těžkou sezónní alergickou rinitidou vede
kombinace nazálního spreje s azelastinem s nosním sprejem s fluticasonem k
signifikantně lepšímu terapeutickému efektu než u...