Šach, F. et al.
Transkript
Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... STANOVENÍ EVAPOTRANSPIRACE MLADÉHO SMRKOVÉHO A BUKOVÉHO POROSTU METODOU KONTINUÁLNÍHO MĚŘENÍ OBJEMOVÉ VLHKOSTI V PŮDNÍM PROFILU DETERMINATION OF EVAPOTRANSPIRATION OF YOUNG NORWAY SPRUCE STAND AND EUROPAEAN BEECH ONE BY METHOD OF CONTINUAL MEASUREMENT OF VOLUMETRIC MOISTURE IN SOIL PROFILE FRANTIŠEK ŠACH, PETR K ANTOR, VLADIMÍR ČERNOHOUS ABSTRAKT PRO KOM P LETA CI M ĚŘENÝCH P RVKŮ K A P LIKA CI ROVNICE VODNÍ B ILA NCE NA DVP DEŠTENSKÁ STRÁ Ň V O RLICKÝCH HORÁ CH JSM E VY VINULI A OVĚŘILI M ETODU STA NOVENÍ EVA P OTRA NSP IRA CE M LA DÉHO SM RKOVÉHO A B UKOVÉHO P OROSTU. CELKOVÁ EVA P OTRA NSP IRA CE OB OU P OROS TŮ B YLA URČENA VÝ P OČTEM Z KONTINUÁ LNÍHO M ĚŘENÍ ZM ĚN OB JEM OVÉ VLHKOSTI V P ŮDNÍM P ROfiLU VE VEGETA ČNÍM P ŮLROCE 2005. MEZI OB ĚM A SROVNÁ VA NÝ M I P OROSTY NEB YLY ZA V P RŮB ĚHU 6 M ĚSÍCŮ VEGETA ČNÍHO OB DOB Í 2005 ČINILA EVA P OTRA NSP IRA CE M LA DÉHO SM RKU 230 M M , M LA DÉHO B UKU 217 M M , COŽ P ŘEDSTA VUJE 37 RESP . 35 % SRÁ ŽKOVÉ NA B ÍDKY . ZNA M ENÁ NY P ODSTA TNÉ ROZDÍLY . KLÍČOVÁ SLOVA : SM RK, B UK, M LA DÝ P OROST, LESNÍ P ŮDA , OB JEM OVÁ VLHKOST, URČENÍ EVA - P OTRA NSP IRA CE ABSTRACT MEA SURING EVA P OTRA NSP IRA TION OF A YOUNG SP RUCE A ND A B EECH STA ND HA S B EEN P ERFORM ED ON THE LONG-TERM RESEA RCH P LOT (LRP) DEŠTENSKÁ STRÁ Ň IN THE O RLICKÉ HORY MTS . TOTA L EVA P OTRA NSP IRA TION OF THE B OTH STA NDS W A S DETERM INED B Y CA LCULA TION FROM CONTINUOUS M EA SUREM ENT OF VOLUM ETRIC M OISTURE CHA NGES IN SOIL P ROfiLE DURING GROW ING SEA SON FROM M A Y 1 TO OCTOB ER 31, 2005. ANY SUB STA NTIA L DIFFERENCES HA VE NOT B EEN RECORDED B ETW EEN B OTH COM P A RED STA NDS . IN P ERIOD OF SI X M ONTHS OF GROW ING SEA SON EVA P OTRA NSP IRA TION OF YOUNG SP RUCE STA ND W A S 230 M M A ND YOUNG B EECH STA ND 217 M M , I .E . 37% A ND 35% OF P RECIP ITA TION SUP P LY , RESP ECTIVELY . KEY W ORDS: NORW A Y SP RUCE , EUROP EA N B EECH, M OISTURE , EVA P OTRA NSP IRA TION DETERM INA TION YOUNG STA ND , FOREST SOIL, VOLUM E ÚVOD A NÁSTIN PROBLÉMU Určení evapotranspirace lesního porostu je složitý úkol a představuje stále aktuální téma často využívané pro hydrologické modelování (Vilhar et al. 2005). Evapotranspirací přitom rozumíme transpiraci stromového patra, evaporaci z půdního povrchu a evapotranspiraci přízemní vegetace. V porovnání se stanovením aktuální evapotranspirace plodin na orné půdě (např. Duffková 2003) lze v lese některé metody jen obtížně použít vzhledem k příliš mnoha vstupům z korunového i nadkorunového prostoru a vzhledem k chodu prvků vodní bilance v horském prostředí (referenční evapotranspirace a koeficient vodního stresu, evapotranspirace metodou energetické bilance). Další metody jsou vhodné opět jen ke stanovení potenciální evapotranspirace vlhkých povrchů (potenciální evapotranspirace podle Penmana), jiné lze jen problematicky používat k převádění evapotranspirace na segment lesního porostu (vážková metoda, metoda určení příjmu vody měJurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilizace funkcí lesa ....... VÚLHM VS Opočno 2006 525 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... řením vzestupného proudu ve vodivých pletivech kmene). Na měření prvků vodní bilance je založena metoda, při které se evapotranspirace lesního porostu vypočítává jako neznámá z bilanční rovnice. Uvedenou metodu jsme vzhledem k její propracovanosti a dlouhé době ověřování na bilančních plochách Deštenské stráně přijali jako kontrolní k metodě nově vyvíjené. Ta pro stanovení evapotranspirace vychází z kontinuálního měření objemové vlhkosti v půdním profilu. Cílem práce bylo metodu vyvinout a ověřit pro mladý smrkový a bukový porost na dlouhodobé výzkumné ploše (DVP) Deštenská stráň. METODIKA Dlouhodobá výzkumná plocha Deštenská stráň Výzkumný objekt Deštenská stráň v Orlických horách slouží ke studiu vodní bilance smrkového a bukového ekosystému, jako představitelů dvou nejvýznamnějších dřevin středohorských poloh České republiky. Objekt je tvořen dvojicí bilančních ploch. Obě bilanční plochy (každá o rozměru 40 x 30 m) jsou od sebe vzdáleny 50 m, jsou situovány na svahu ZJZ expozice a průměrném sklonu 16° v nadmořské výšce 890 m a leží na 50°19´20˝ s. š. a 16°21´45˝ v. d. Průměrná roční teplota činí 4,9 oC, průměrné roční srážky 1 200 mm. Typologicky přísluší smrkový i bukový porost do nejrozšířenějšího lesního typu smrkobukového vegetačního stupně, do kyselé smrkové bučiny metlicové (6K1). Z pedologického hlediska lze oba porosty zařadit do typických kyselých kambizemí vyšších poloh, písčitohlinitých až hlinitopísčitých s průměrnou 50% příměsí skeletu, jehož podíl v hloubce 70 – 100 cm dosahuje 90 – 98 % (zvětralá matečná hornina – svor). Šetření bylo zahájeno na podzim 1976. Prvých pět hydrologických let (1. 11. 1976 až 31. 10. 1981) byla studována hydrická účinnost dospělých porostů. V zimě 1981/ 1982 byly oba porosty jednorázově zmýceny a ihned na jaře 1982 byly výzkumné plochy zalesněny opět smrkem a bukem tak, že od 1. 11. 1982 mohlo být pokračováno ve studiu vodního režimu kultur obou dřevin, navíc nově ve změněných nepříznivých imisně-ekotopových podmínkách (pásmo ohrožení B/C). Hydropedologický průzkum bilančních ploch smrkového a bukového porostu Vývoj a ověřování metody stanovení celkové evapotranspirace metodou kontinuálního měření půdní vlhkosti jsme zahájili provedením a zhodnocením hydropedologického průzkumu na bilančních plochách. Průzkum navazující na pedologická šetření v době zakládání experimentu v roce 1977 se uskutečnil na podzim 2004. Ze dvou kopaných sond ve smrkovém porostu a ze dvou v porostu bukovém jsme odebrali neporušené i porušené vzorky, které analyzovala Hydropedologická laboratoř VÚMOP v Pardubicích. Zpracované výsledky a jejich hodnocení obsahuje samostatný příspěvek (Švihla, Šach, Kantor, Kulhavý 2005). Parametry výpočtu evapotranspirace smrkového a bukového porostu Základní charakteristikou pro výpočet evapotranspirace smrkového a bukového porostu je objemová vlhkost půdního segmentu (pedonu), reprezentujícího smrkový či bukový porost. Objemovou půdní vlhkost měříme snímači VIRRIB. SníJurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilization of Forest Functions ......... FGMRI RS Opočno 2006 526 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... mače VIRRIB měří půdní vlhkost pomocí elektromagnetického signálu transmisní fázovou metodou – snímače využívají závislosti fázové rychlosti nanosekundových impulsů na vlhkosti okolního prostředí. Snímače vyrábí firma AMET Velké Bílovice od roku 1990. Čidla o průměru 285 mm byla na základě poznatků o půdním profilu umístěna do hloubek 50, 200 a 500 mm pod půdní povrch. Umístění čidel jsme provedli stratifikovaně tak, abychom postihli pozice těsně u kmene, ve vzdálenosti rovnající se čtvrtině rozestupu kmenů a ve vzdálenosti rovnající se polovině rozestupu kmenů. Celkem bylo ve třech hloubkách a v trojím opakování umístěno 9 čidel v každém porostu. Vysvětlující charakteristiky představovaly srážky volné plochy měřené v +0,5 m, teplota vzduchu v +0,3 m a v +2 m a vlhkost vzduchu v +2 m. Instalaci čidel jsme uskutečnili a měření zahájili v roce 1998 a zahájili vývoj metody určení evapotranspirace mladého porostu smrku a buku z kontinuálního měření objemové vlhkosti v půdním profilu. Doktorand vývojem metody pověřený však nedosahoval prakticky použitelných výsledků. Postup výpočtu evapotranspirace smrkového a bukového porostu Výpočet evapotranspirace jsme založili na sledování změn objemové vlhkosti půdy v intervalu 6 hodin v letním hydrologickém půlroce (vegetačním období) 2005. Výhodou určování změn půdní vlhkosti je jejich praktická nezávislost na kalibraci čidel, která jinak podle Doležala a Vlčkové (2006) udávají v průměru hodnoty o 5 % nižší. Do výpočtu byly zahrnuty změny objemové vlhkosti (aritmetický průměr ze tří různých pozic ve stejné hloubce) se znaménkem minus, tzn. případy, kdy objemová vlhkost půdy v následujícím termínu měření byla nižší než objemová vlhkost půdy v termínu měření předchozím. Vzhledem k šestihodinovému kroku nebyly v převážné většině případů (až na výjimky) do výpočtu zahrnuty malé poklesy objemové vlhkosti v noci. Poklesy objemové vlhkosti do 12 hodin po dešti jsme považovali především za odtok a do výpočtu jsme je také nezahrnovali, zejména při nízké teplotě vzduchu a vysoké (obvykle stoprocentní) vlhkosti vzduchu. Pro dobu deště, kdy zpravidla objemová vlhkost půdy stoupala, jsme evapotranspiraci rovněž neuvažovali. Důležitou charakteristiku vstupující do výpočtu představoval objemový podíl skeletu v půdním segmentu. Ten podle našich současných i dřívějších analýz uvádíme v tab. 1. Výpočet evapotranspirace bude pravděpodobně možné provádět pro intervaly měření (např. 6 nebo 24hodinový – ukázka v tab. 5); vzhledem k dalším potřebným informacím o pohybu vody v půdě a jejích hydrolimitech jsme však pro šestihodinový interval zatím vypočítávali pouze změnu objemové vlhkosti; tu jsme pak hodnotili podle výše zmíněných kritérií a získali součet poklesů objemové půdní vlhkosti za měsíc. Z obdržené sumy jsme vypočítali hodnotu evapotranspirace smrkového a bukového porostu v jednotlivých měsících letního hydrologického půlroku 2005. VÝSLEDKY Stanovení celkové evapotranspirace smrkového a bukového porostu Měření půdní vlhkosti zatím naznačují, že půdní vlhkost nepřesahuje v období Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilizace funkcí lesa ....... VÚLHM VS Opočno 2006 527 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Tab. 1: Objemový podíl skeletu (zrna s průměrem nad 2 mm) a půdní hydrolimity v půdním segmentu. Volumetric portion of skeleton (coarse fragments with diameter greater than 2 mm) and soil hydrolimits in soil segment. Bilanční plocha1 Hloubka půdy v mm4 Smrkový porost2 Objemový podíl skeletu v půdním segmentu v %5 3,69 % 48,6 % 58,9 % 0 – 100 mm 100 – 300 mm 300 – 500 mm Hloubka půdy a odpovídající horizont6 0 – 100 mm, hor. F, H 1 Bukový porost3 4,44 % 48,1 % 52,5 % MKK jemno- RVK jemnoze- MKK jemno- RVK jemnozemě v obj. %7 mě v obj. %8 země v obj. % země v obj. % 66,8 49,3 68,0 54,7 100 – 300 mm, hor. Ah, Ae 61,1 52,2 50,1 39,8 300 – 500 mm, hor. B 48,3 39,9 45,4 36,2 Balance area, 2Norway spruce stand, 3European beech stand, 4Soil depth in mm 5Volumetric portion of skeleton in soil segment in percentage, 6Soil depth and corresponding horizon, 7 maximum capillary capacity of fine soil in volumetric percentage, 8retention water capacity of fine soil in volumetric percentage 1 květen až říjen 2005 polní kapacitu, v našem případě reprezentovanou hydrolimity stanovenými laboratorně hydrofyzikálními analýzami neporušených půdních vzorků (tab. 1), tj. maximální kapilární kapacitu podle Nováka (MKK) ani retenční vodní kapacitu (RVK24). Pohybujeme se tak trvale v nenasycené půdní zóně, přesto ve shodě s modelem BROOK (Federer, Lash 1978) předpokládáme (viz v metodice uvedená kritéria), že ne všechny úbytky objemové vlhkosti představují evapotranspiraci. Získáváme tak realističtější výsledky o evapotranspiraci smrkového a bukového porostu. Sumy úbytků půdní vlhkosti pro jednotlivé měsíce a půdní vrstvy uvádíme v tab. 2 včetně statistického testování. Rozdíly jsou statisticky významné jak mezi půdními vrstvami smrku či buku, tak mezi odpovídajícími si půdními vrstvami smrku a buku. Z tab. 2 je patrno, že smrk vyčerpává vodu na transpiraci zejména z vrstvy 0 - 100 mm. Buk vykazuje rovnoměrnější čerpání vody z jednotlivých půdních vrstev. To odpovídá zjištěné převažující hloubce hustého prokořenění jemnými kořeny u smrku 100 mm a u buku 400 mm. Z hloubky prokořenění jsme pro výpočet evapotranspirace odvodili tloušťku kořenové zóny 500 mm (shodně pro dub Tužinský 2005). Tato hranice má podle hydropedologických výzkumů prováděných pomocí sítě tenzometrů v experimentálním povodí U Dvou louček ještě ten význam, že od 450 mm hloubky gravitační voda odtéká jako ztrátová složka z této bilancované půdní vrstvy a tudíž není využívána k transpiraci. Výraz pro výpočet evapotranspirace v mm za měsíc jsme sestavili následovně: Evapotranspirace ET pro půdní vrstvu (mm/měsíc) = suma úbytků objemové půdní vlhkosti jako desetinné číslo * tloušťka půdní vrstvy v mm * (1 – objemový podíl kamenitosti jako desetinné číslo). Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilization of Forest Functions ......... FGMRI RS Opočno 2006 528 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Tab. 2: Časové řady úbytků objemové vlhkosti využitých pro evapotranspiraci v jednotlivých měsících a půdních vrstvách kořenové zóny v letním hydrologickém půlroce 2005 a testování rozdílů párovým t-testem. Time series of volumetric moisture decrements used for evapotranspiration in particular months and soil layers of root zone in summer hydrologic half-year 2005 and difference testing by paired t-test. Období1 Suma úbytků objemové vlhkosti v % za měsíc2 Statistická průkaznost (p-hodnota párového t-testu)3 Porost/půdní vrstva v mm4 sm1 0 – 100 sm3 100 – 300 sm55 sm1 – sm3 sm1 – sm5 sm3 – sm5 300 – 500 Květen/V. Červen/VI. Červenec/VII. Srpen/VIII. Září/IX. Říjen/X. Celkem/Total Porost/půdní vrstva v mm4 -38,9 -38,7 -33,0 -35,7 -14,9 -13,9 -175,1 bk1 0 – 100 -10,1 -10,7 -7,8 -7,9 -6,6 -4,2 -47,3 bk3 100 – 300 -4,1 -3,4 -4,6 -4,3 -2,6 -0,7 -19,7 bk56 300 – 500 Květen/V. Červen/VI. Červenec/VII. Srpen/VIII. Září/IX. Říjen/X. Celkem/Total -15,9 -19,3 -27,7 -26,2 -12,1 -8,6 -109,8 -13,3 -12,4 -17,7 -16,5 -6,6 -4,6 -71,1 -7,9 -7,4 -10,5 -10,4 -4,5 -2,5 -43,2 0,003 0,002 0,001 bk1 – bk3 bk1 – bk5 bk3 – bk5 0,003 0,002 0,003 Statistická průkaznost (p-hodnota párového t-testu)3 Porost/půdní vrstva v mm4 Květen až říjen 20057 sm1 – bk1 0 – 100 sm3 – bk3 100 – 300 sm5 – bk5 300 – 500 0,024 0,072 0,004 Statisticky významné rozdíly jsou vyjádřeny hodnotou p (pravděpodobnost přijmutí nulové hypotézy o rozdílu odpovídajících si hodnot rovném nule) a zvýrazněny pro hladinu významnosti 0,05. Statistically significant differences are expressed by p-value (probability of acceptance of H0 hypothesis related to equality of means) and picked out. 1 Period, 2Sums of volumetric moisture decrements in percentage by months, 3Statistical significance (p-value of paired t-test), 4Forest stand/soil layer in mm, 5spruce-500mm, 6beech-500mm, 7May to October 2005 Příklad pro červenec, smrk, půdní vrstva 100 - 300 mm: ET = 0,078 * 200 * (1 - 0,486) = 8,0 mm Součet za tři sledované půdní vrstvy kořenové zóny pak představuje evapotranspiraci smrkového porostu v červenci 2005: ET = 31,8 + 8,0 + 3,8 = 43,6 mm Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilizace funkcí lesa ....... VÚLHM VS Opočno 2006 529 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Výsledky stanovení evapotranspirace smrkového a bukového porostu v jednotlivých měsících letního hydrologického půlroku jsou prezentovány v tab. 3. Je z nich patrný postupný nárůst evapotranspirace buku od května do července související s olisťováním. Další rozdíl naznačuje srovnání evapotranspirace smrkového a bukového porostu. V květnu a červnu byla evapotranspirace smrku podstatně vyšší než u buku vzhledem k jeho postupnému olisťování. V červenci a srpnu se situace obrátila, evapotranspirace smrkového porostu byla nižší než bukového, zřejmě vzhledem k vyššímu hektarovému počtu buků na jednotce plochy i poněkud většímu LAI. V září a říjnu pak již smrkový a bukový porost nevykazoval při nízkých hodnotách evapotranspirace prakticky rozdíl. Tab. 3: Evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu v jednotlivých měsících a letním hydrologickém půlroce 2005 (výpočet z kontinuálního měření objemové půdní vlhkosti). Evapotranspiration of young Norway spruce stand and European beech one in particular months and in summer hydrologic halfyear 2005 (calculation from continuous measurement of volumetric soil moisture). Evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu v mm1 Měsíc2 Srážky volné plochy v mm3 Smrk – ET v mm4 Buk – ET v mm5 196,0 51,3 Červen/VI. 84,4 51,1 36,5 38,3 Červenec/VII. 169,6 43,6 54,9 Srpen/VIII. 97,6 46,0 52,0 Září/IX. 69,8 23,3 22,8 Říjen/X. 17,4 18,8 15,7 634,8 234,1 220,2 Květen/V. Léto 2005 celkem6 1 Evapotranspiration of young Norway spruce stand and European beech one in mm, 2Month, Precipitation of open area in mm, 4Norway spruce ET in mm, 5European beech ET in mm, 6Total for summer 2005 3 Biofyzikální charakteristika obou porostů může hrát v evapotranspiraci určitou roli, proto se k její charakteristice a možnému významu ještě krátce vrátíme. V jednadvacetiletém smrkovém porostu bylo v roce 2002 po provedených výchovných zásazích registrováno 1 550 smrků.ha-1 (střední výška 10,1 m), v porostu bukovém 7 441 buků.ha-1 (střední výška 4,8 m). Smrk vykazoval biomasu asimilačního aparátu v tomtéž roce 11 900 kg.ha-1 sušiny a LAI rovný 5,55, bukový porost pak 3 090 kg.ha-1 sušiny a LAI rovný 5,94 (metoda destrukční analýzy 20 vzorníků z každého porostu) – (Kantor, Šach, Válek 2005). Vazbu těchto charakteristik k evapotranspiraci však bude možné posoudit až při hodnocení časové řady jak dat o evapotranspiraci, tak o biomase sušiny asimilačního aparátu a LAI. Vliv změn LAI na transpiraci bývá větší při nižších hodnotách LAI, právě tak jako na transpiraci přízemní vegetace a evaporaci z půdy (Federer, Lash 1978). Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilization of Forest Functions ......... FGMRI RS Opočno 2006 530 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Porovnání evapotranspirace mladého porostu smrku a buku s analogickým dospělým na stejných bilančních plochách, ale s časovým odstupem čtyřiadvaceti let Ověřovací srovnání můžeme udělat porovnáním evapotranspirace mladého porostu smrku a buku s dospělým porostem smrku a buku. Evapotranspirace zjišťovaná metodou kontinuálního měření vlhkosti půdy mladého smrkového a bukového porostu v létě 2005 (tab. 3) se podstatně neliší od průměrné evapotranspirace dospělého smrkového a bukového porostu z let 1977 – 1981, zjišťované na stejných bilančních plochách z rovnice vodní bilance – transpirace smrku a buku vypočítávána, evapotranspirace přízemní vegetace a evaporace z půdy a další prvky vodní bilance měřeny (tab. 4). Pětileté období 1976 - 1981 bylo ke srovnání zvoTab. 4: Evapotranspirace dospělého smrkového a bukového porostu v jednotlivých měsících a letním hydrologickém půlroce 1977 – 1981 (výpočet z rovnice vodní bilance – Kantor 1982). Evapotranspiration of mature Norway spruce stand and European beech one in particular months and in summer hydrologic half-year 1977 – 1981 (calculation from water balance equation – Kantor 1982). Evapotranspirace dospělého smrkového a bukového porostu v mm1 Srážky volné plochy v mm3 Smrk – ET v mm4 Buk – ET v mm5 67,5 49,3 42,5 Červen/VI. 115,3 49,7 54,5 Červenec/VII. 212,0 48,4 49,4 Srpen/VIII. 133,8 46,8 51,7 Září/IX. 100,3 39,3 37,0 Říjen/X. 98,2 24,5 13,3 727,1 258,0 248,4 Měsíc2 Květen/V. Průměr léto 1977 – 1981 celkem6 Evapotranspiration of mature Norway spruce stand and European beech one in mm, 2Month, Precipitation of open area in mm, 4Norway spruce ET in mm, 5European beech ET in mm, 6Mean for summer 1977 – 1981 1 3 leno mimo jiné proto, že měření charakterizovala obzvláštní přesnost, důslednost a četnost (ruční měření prvků vodní bilance 3 – 4krát týdně, resp. prakticky po každé srážce). Pro mladý smrkový porost představuje evapotranspirace 36,9 %, pro dospělý smrkový porost 35,5 %, pro mladý bukový porost 34,7 % a pro dospělý bukový porost 34,2 % srážek volné plochy za letní hydrologický půlrok květen – říjen (aktuálně cf. Střelcová et al. 2003, která pro dospělou bukovou skupinu uvádí transpiraci zjišťovanou metodou transpiračního proudu 35 % srážek, tj. 258 mm ze 735 mm srážek za květen až říjen). To potvrzuje nejen obdobnou Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilizace funkcí lesa ....... VÚLHM VS Opočno 2006 531 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Tab. 5: Ukázka denních (24hodinových) hodnot evapotranspirace smrkové a bukové tyčoviny vypočtených z denních úbytků objemové vlhkosti půdy. Example of daily (24hours’) values of evapotranspiration in Norway spruce and European beech pole-stage stand calculated from daily decrements of volumetric soil moisture. Datum 1 Teplota vzduchu [°C] 2 Vlh.vzduchu [%] prům. za 6-20 UTC prům. za 6-20 UTC Srážky [mm] 3 denní 4 ET [mm] 5 ET [mm] denní denní vol.pl. +200 cm vol.pl. +200 cm vol.pl. +50 cm SM tyčovina BK tyčovina 1.6.2005 2.6.2005 3.6.2005 4.6.2005 5.6.2005 6.6.2005 7.6.2005 8.6.2005 9.6.2005 10.6.2005 11.6.2005 12.6.2005 13.6.2005 14.6.2005 15.6.2005 16.6.2005 17.6.2005 18.6.2005 19.6.2005 20.6.2005 21.6.2005 22.6.2005 23.6.2005 24.6.2005 25.6.2005 26.6.2005 27.6.2005 28.6.2005 29.6.2005 30.6.2005 10,0 12,2 18,0 12,3 10,2 8,5 4,4 5,3 7,9 11,4 7,3 8,6 15,2 20,5 16,7 17,9 17,5 15,8 16,1 16,8 19,4 18,9 17,2 20,5 22,1 14,7 18,5 19,5 17,6 14,3 76,9 71,1 65,9 96,3 100,0 100,0 99,6 97,3 77,6 75,7 100,0 88,1 86,9 72,5 94,1 85,6 87,4 70,2 73,8 70,7 63,5 74,5 67,7 61,6 71,8 100,0 72,5 60,5 68,5 94,2 0,4 0,0 0,0 11,8 11,2 3,2 6,2 4,8 0,0 0,6 3,0 4,2 3,6 0,0 3,4 0,2 0,0 2,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 4,8 1,0 0,0 0,0 0,0 23,8 1,9 2,6 2,9 0,0 0,7 0,5 0,3 2,2 1,6 2,4 0,3 2,4 1,7 3,3 0,6 1,6 1,6 2,4 2,1 2,6 2,9 2,0 2,3 2,2 2,3 0,1 1,8 1,8 1,3 0,4 1,0 1,2 1,7 0,0 1,0 0,8 0,9 2,5 2,1 1,5 0,7 2,7 1,2 4,5 0,8 1,9 1,2 1,2 1,6 1,4 1,7 1,1 1,4 1,6 1,5 0,0 1,3 1,5 1,2 0,3 Air temerature [°C], average for 6-20 UTC, open area +200cm above ground surface, 2Air humidity [%], average for 6-20 UTC, open area +200 cm above ground surface, 3Daily precipitation in mm, open area + 50 cm above ground surface, 4Daily ET in mm, spruce pole-stage stand, 5Daily ET in mm, beech pole-stage stand 1 Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilization of Forest Functions ......... FGMRI RS Opočno 2006 532 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... hydrickou účinnost mladých (čtyřiadvacetiletých) smrkových a bukových porostů a analogických porostů dospělých, kdy podle literárních pramenů (Ursic, Douglass 1979) prakticky zhruba od věku 14 let je evapotranspirace mladého a dospělého lesního porostu rozdílná jen nevýznamně, ale i srovnatelnost obou použitých metod zjišťování evapotranspirace. DISKUSE A ZÁVĚR Metodika je obsahově srovnatelná s postupem výpočtu v modelu BROOK, ten se ovšem soustřeďuje především na modelování celého srážkoodtokového procesu. Podle tohoto modelu je svrchní padesátimilimetrová půdní vrstva kromě transpirace dřevin využívána i k transpiraci přízemní vegetace a evaporaci z půdy. Odtok z půdy je uvažován při obsahu vody v půdě charakterizovaném pro sací tlak 6 kPa hydraulickou vodivostí přesahující 2 mm za den (Federer, Lash 1978). Při orientačním hodnocení našich hydropedologických analýz (pracovní materiál Kulhavý, říjen 2005) je hodnota vlhkosti odpovídající zmíněným limitům dosahována pouze ve smrku ve vrstvě 300 - 500 mm (průměr ze 3 válečků 25,6 %, při přepočtu na jemnozem 35,9 % objemové vlhkosti). V bezsrážkovém denním období by tak ještě v podstatě zanedbatelný podíl vody mohl odtékat do spodin. Na druhé straně bude třeba dořešit eventuální evapotranspiraci zejména ve večerních a ranních hodinách, kdy noční úbytky vlhkosti byly započítávány v podstatě jen ve vrcholném létě při vysokých nočních teplotách a nízké vlhkosti vzduchu. Orientační analýza úbytků vlhkosti ve světlině o průměru rovném výšce okolního mladého smrkového porostu (ca 10 m), kdy krok měření ve třech hloubkách (50, 200, 500 mm) je jednohodinový, naznačuje, že prakticky veškerá evapotranspirace probíhá za intenzivního denního světla (s výjimkou poledního přerušení při vysokých teplotách), zatímco v okrajových hodinách denního světla je evapotranspirace málo významná a v nočních hodinách zanedbatelná. Metoda stanovení evapotranspirace z rozdílů kontinuálního měření objemové vlhkosti půdy prokázala již v současné době dostatečnou přesnost, když hodnoty evapotranspirace dodané do rovnice vodní bilance v ní doplnily jedinou a poslední neznámou (Kantor et al. 2005). Rovnice vodní bilance se po dosazení všech měřených prvků vodní bilance mladého smrkového a bukového porostu pro jednotlivé měsíce a letní hydrologický půlrok 2005 tak matematicky stala prakticky rovností. Vývoj metody přesto v současné době pokračuje. Předpokládáme její další upřesňování, rozšíření její aplikace na zbývající hydrologické roky i případné dopracování do počítačového modelu. LITERATURA: Doležal, F., Vlčková, M.: Kalibrace čidel vlhkosti a sacího tlaku půdy. In: Provoz experimentálních povodí. Workshop v Hraběticích v Jizerských horách 13. 14. 6. 2006. DVD z audiovizuální prezentace. Zbraslav: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy 2006. Duffková, R.: Porovnání hodnot aktuální evapotranspirace travního porostu získaných třemi různými metodami. Acta hydrologica Slovaca, 4, 2003, č. 2, s. 323 - 330. Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilizace funkcí lesa ....... VÚLHM VS Opočno 2006 533 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Federer, C. A., Lash, D.: Brook: A hydrologic simulation model for eastern forests. Res. Rep. No. 19. Durham (New Hampshire), Water Resour. Res. Center, Univ. of New Hampshire 1978. 84 p. Kantor, P.: Hydrická účinnost dospělých smrkových a bukových porostů. /Výzkumná zpráva/. Opočno, VÚLHM-Výzkumná stanice 1982. 45 s. Kantor, P. et al.: Srážkoodtokové poměry horských lesů a jejich možnosti při zmírňování extrémních situací - povodní a sucha. Projekt NAZV 1G57016. Redakčně upravená roční zpráva za rok 2005. Brno: Mendelova zemědělské a lesnická univerzita v Brně; Jíloviště-Strnady: VÚLHM - VS Opočno, 2005. 61 s., příl. Kantor, P., Šach, F., Válek, P.: Foliage biomass quantification of young Norway spruce and European beech stands in the Orlicke hory Mts. (Czech Republic). Brno, LDF 2005. 20 s. /Rukopis článku/. Kulhavý, Z.: Integrální a diferenciální křivka a tabulky rozdělení pórů ve vzorcích fyzikálních válečků odebraných z půdních sond na experimentální ploše Deštenská stráň, sací tlaky, hydraulická vodivost, zaplnění pórů vodou /pracovní materiál/. Pardubice, VÚMOP 2005. ca 12 s. Střelcová, K., Matějka, F., Kučera, J.: Beech stand transpiration assessment – two methodical approaches. In: Ekológia (Bratislava), Vol. 23, Supplement 2/2004. Bratislava, Slovac Academic Press 2004, p. 147 - 162. Švihla, V., Šach, F., Kantor, P., Kulhavý, Z.,: Vyhodnocení hydropedologického průzkumu na experimentálním lesohydrologickém objektu Deštenská stráň v Orlických horách. Zprávy lesnického výzkumu, 50, 2005, v tisku. Tužinský, L.: Temporal dynamics of soil water in oak forest stand of southern Slovakia. Ekológia (Bratislava), 24, 2005, no. 3, p. 304 - 313. Ursic, S. J., Douglass, J. E.: The effects of forestry practices on water resources. In: Environmental Forum Proceedings. Ed. W. K. Mosley. Auburn (Alabama), Auburn University 1979, p. 33 - 49. Vilhar, U., Starr, M., Urbančič, M., Smolej, I., Simončič, P.: Gap evapotranspiration and drainage fluxes in a managed and a virgin dinaric silver fir–beech forest in Slovenia: a modelling study. European Journal of Forest Research, 124, 2005, No. 3, p. 165 – 175. SUMMARY To complete the measured elements for water balance equation, a method of determining evapotranspiration of the young Norway spruce and the European beech stand has been developed and proved on the long-term research plot (LRP) Deštenská stran in the Orlické hory Mts., the Czech Republic. Total evapotranspiration of both stands was determined by calculation from continuous measurement of volumetric moisture changes in soil profile during growing season from May 1st to October 31st, 2005. The volumetric soil moisture is measured by the transducers VIRRIB. The transducers have been placed into deductive root zone in depths of 50 mm, 200 mm and 500 mm with 3 repetitions. Repeating follows forest stand variability. In 3 depths with 3 repetitions total 9 transducers is placed into each forest stand. Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilization of Forest Functions ......... FGMRI RS Opočno 2006 534 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... Calculation of evapotranspiration was based on recording changes of volumetric soil moisture at six hour intervals. We included the changes of volumetric soil moisture (mean of 3 repetitions in the same depth) into calculation when volumetric soil moisture of next record was lower than that of antecedent record. Into calculation we did not include small decreases in volumetric soil moisture at night. Decreases in volumetric soil moisture during 12 hours after rain were considered as vertical flow and they were not taken in calculation, especially at low air temperature and high air humidity (usually 100%). During rain, when volumetric soil moisture usually increases, we did not take evapotranspiration into consideration either. We calculated change for six hour interval and assessed it by the criteria mentioned above. It resulted in sum of volumetric soil moisture decrements by month. We calculated value of evapotranspiration of spruce and beech stand for particular months of summer hydrologic half-year 2005 from the sum of volumetric soil moisture decrements by month for soil layers 0 - 100 mm, 100 - 300 mm a 300 500 mm. As important characteristic coming in calculation is volumetric portion of coarse fragments – stones (tab. 1). Decrements of volumetric soil moisture (tab. 2) show the spruce depletes water for transpiration mainly from the layer of 0 – 100 mm. Beech shows more well-proportioned water depletion from particular soil layers. Results correspond to observed prevailing depth of dense rooting through pedon by fine roots. The depths for spruce and beech are respectively 100 mm and 400 mm. From the rooting through-depth we induced for calculating evapotranspiration the thickness of root zone equal to 500 mm. The formula for calculating evapotranspiration in mm per month: Evapotranspiration ET for a soil layer in mm/month = = sum of volumetric soil moisture decrements as decimal number * * soil layer thickness in mm * * (1 – skeleton volumetric proportion as decimal number). Total for three observed soil layers of root zone represents evapotranspiration of forest stand at month in question. From results presented in tab. 3 gradual growth of beech evapotranspiration from May to June, relating to its foliation is obvious. Therefore in May and June spruce evapotranspiration was higher than that of beech. In September and October low evapotranspiration values were without distinguishable differences in both stands. In period of six months of growing season 2005, evapotranspiration of young spruce stand was 230 mm and young beech stand 217 mm, i.e. 37% and 35% of precipitation supply, respectively. This difference is negligible. PODĚKOVÁNÍ: Výsledky prezentované ve studii vznikly v rámci istitucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků – výzkumného záměru MZe ČR č. 0002070201 Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilizace funkcí lesa ....... VÚLHM VS Opočno 2006 535 Šach F. et al.: Stanovení evapotranspirace mladého smrkového a bukového porostu metodou... se podmínkách prostředí a s finančním přispěním NAZV, projektu 1G57016 Srážkoodtokové poměry horských lesů a jejich možnosti při zmírňování extrémních situací – povodní a sucha. Adresa autorů: Ing. František Šach, CSc. Ing. Vladimír Černohous VÚLHM, VS Opočno Na Olivě 550, Opočno 517 73, Česká Republika [email protected], [email protected] Prof. Petr Kantor, CSc. MZLU, LDF v Brně Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká Republika [email protected] Jurásek, A., Novák, J., Slodičák, M. (eds.): Stabilization of Forest Functions ......... FGMRI RS Opočno 2006 536
Podobné dokumenty
ke stažení ZDE - VÚLHM - Výzkumná stanice Opočno
JURÁSEK, A. – MARTINCOVÁ, J.: Úspěšnost výsevů bukvic v souvislosti s jejich
víceletým skladováním. In: Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin. Sborník
abstraktů přednášek z mezinárodního s...
Opočno společně
r. 2011 v Mariánském kostelíku, byla pouze
dočasným řešením, ale i ona přesvědčila o zájmu
ze strany veřejnosti. Do popředí se však stále více
dostávala nutnost stálé expozice. Po mnoha jednáních
b...
Mezistátní utkání ČR-Chorvatsko-Maďarsko
Mezistátní utkání ČR-Chorvatsko-Maďarsko-Slovinsko
juniorů a juniorek (3.7.2013)
Informace o závodě
Datum konání:
Místo konání:
Pořadatel:
Výsledky zpracoval:
Ředitel závodu:
Hlavní rozhodčí:
Techn...
str. 30 Vplyv porastu na zásoby vody v koreňovej zóne pôdneho
fluvizem glejová s obsahom ílových častíc 18 – 39 %. Vyšší podiel ílu sa nachádza vo vrchných vrstvách a naopak nižšie obsahy sú v spodných vrstvách pôdy. Pre vysoké zastúpenie týchto častíc je pôd...
Dokument - digital radio dab
vysílání a zajištění plošné dostupnosti stávajícího rozsahu televizního vysílání a jeho
rozvoje.
obchodní akademie orlová počítačové systémy i
Samozřejmě každý program by chtěl CPU co nejvíce pro sebe. Od toho je
zde OS, který čas procesoru přidělí jednotlivým programům a musí zajistit,
aby se na každého dostalo.
správa periferií: tak jak...