život v půdě
Transkript
život v půdě
MILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY Ivana Plíšková Brno, December 2014 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lipová 20,602 00 Brno MILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY OBSAH 3 – DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST KOMPOSTOVÁNÍ 7 – DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST ŽÍŽALY 11 – PRACOVNÍ LIST 12 – VÝUKOVÉ POMŮCKY Plíšková | December '14 2 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST KOMPOSTOVÁNÍ Vermikompostování aneb kam s bioodpady z domácnosti (letáček, který dostává třída) Co to je vermikompostování a vermikompost? Základem vermikompostování je žížala. Při vermikompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Vermikompost působí příznivě na vytváření kořenového systému, na tvorbu biomasy a celkový vývoj rostlin. Vermikompost získaný s pomocí žížal je považován za nejúčinnější organické hnojivo. Proč zrovna vermikompostování? Trávicím traktem žížal prochází velké množství půdy (žížaly na ploše jednoho hektaru zpracují za rok až 250 tun půdy). Množství požírané půdy závisí na počtu a druhu žížal a na obsahu organické hmoty v půdě. Všechny žížaly se podílejí na rozkladu rostlinných zbytků a stájového hnoje. Rozklad odumřelých rostlin probíhá dvakrát rychleji s žížalami než bez žížal. Kam s vermikompostérem? Vermikompostér lze umístit na chodbu, na balkón, do garáže, dílny, kuchyně nebo do třídy ve škole či do kanceláře. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20oC a správnou vlhkost substrátu. V zimě nenecháváme vermikompostér venku bez izolace. V létě ho nevystavujeme přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Jaká by měla být nádoba kompostéru? Plocha nádoby se odvíjí od množství kompostovaného bioodpadu. Na 1 kg týdně je potřeba zhruba 0,2 m2. Žížaly ke svému životu potřebují dostatek vzduchu, proto je nutné při výběru nádoby dbát na to, aby byla dostatečně prostorná, avšak ne příliš hluboká. Postačí rozměry 40 x 40 x 15 cm. Stěny nebo dno je vhodné opatřit otvory pro odvod přebytečné vlhkosti. Nádobu, která může být z neprůhledného plastu, nebo ze dřeva, je dobré opatřit víkem, které zabraňuje vysoušení (při vysychání substrátu je nutné substrát ovlhčit). Plíšková | December '14 3 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Jaké žížaly se používají? V České republice žije okolo 50 druhů a poddruhů žížal. Ne všechny druhy jsou schopné rychle a efektivně přeměňovat organické zbytky. K vermikompostování se nejčastěji používá žížala hnojní (Eisenia foetida) a žížala kalifornská (Eisenia andrei), které lze běžně najít na zahradě v kompostu. Co žížalám chutná? Žížaly krmíme především zbytky ovoce (nemají moc rády citrusové) zeleniny a papírové ubrousky, papírové kapesníky, skořápky od vajíček, čajové sáčky, kávové filtry a kávová sedlina, těsto, chlebové kůrky, sýry, hladké a lesklé letáky (jsou pokryty hmotou, které žížaly milují), promáčenou vlnitou lepenku natrhanou na proužky (žížaly milují lepidlo z ní). Naopak nevhodné jsou mléčné výrobky, zbytky masa a tuky. Množství odpadu se odvíjí od počtu žížal. Půl kilogramu žížal zkonzumuje za den přibližně tolik biodopadu, kolik ho vyprodukuje čtyřčlenná rodina za den. Co dělat, aby vermikompostér nezapáchal? Aby nedocházelo k intenzivnímu rozkladu a výskytu mušek, je důležité žížalkám přidávat odpovídající množství bioodpadu. Zápach způsobuje i nedokonalé provzdušnění. Jak oddělit žížalky od vermikompostu? Lze použít dva postupy. V prvním případě nabídneme žížalkám velice chutné krmivo (např. šrot). Většina žížal se přemístí do horní části substrátu, který je možné odebrat včetně krmiva. Druhá osvědčená metoda využívá toho, že žížaly nesnáší světlo. Žížalám se přestane přidávat krmivo. Po jednom až třech týdnech lze vysypat vermikompost na plochu a zhruba v 5 minutových intervalech odebírat horní 3 cm vrstvy. Plíšková | December '14 4 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Jak dlouho se rozkládají odpadky? Rozklad odpadků trvá různě dlouhou dobu. Záleží na několika faktorech: - materiál, - místo, kde leží, - vlhkost, sluneční světlo, přístup vzduchu, - existence a přítomnost rozkladačů, apod. Následující tabulka uvádí příklady jednotlivých odpadků a přibližnou dobu rozkladu. Zdroj: http://www.ecmost.cz/slovnicek.php?page=slovnicek_doba_rozkladu Co ne/patří do kompostu V zásadě jsou ke kompostování vhodné organické odpady všeho druhu z kuchyně i domácnosti (květiny, zbytky ovoce, zeleniny a brambor - i zkažené, kávová sedlina a vylouhované sáčky čaje, vaječné skořápky, popel ze dřeva, hygienický papír, v malém množství i novinový papír apod.). Ze zahrady můžeme do kompostu dát téměř všechno, ale musíme si pozor na správný poměr C:N a také, abychom si do kompostu nenasadili plísně, např. z popadaných jablek. Plíšková | December '14 5 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Nyní k některým materiálům podrobněji: Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany a hromadíme je například v kompostérech, kde dojde k horké fázi (nad 50°C). Hodně tučné potraviny ale do kompostu nedáváme vůbec. Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citróny) jsou snadno náchylné k plesnivě,a proto by se neměly používat ve větším množství ke kompostování. Občas se tvrdí, že slupky citrusového ovoce jsou ošetřeny silnými jedy, a proto nepatří do kompostu. Citrusové plody se převážně ošetřují organickými fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají. Jak dokazují nové výzkumy, nejsou po 6 týdnech kompostování už prokazatelné. Kávová sedlina a vylouhovaný čaj jsou oblíbenou potravou pro žížaly. Obsahují důležité živiny, jakými jsou draslík a hořčík. Vaječné skořápky působí vysokým obsahem vápníku proti okyselování kompostu. Těžko se rozkládají, a proto se musí dobře rozdrtit. Papír, lepenka a čistý starý papír patří do separovaného sběru. Znečištěný papír, například papírové ručníky a kapesníky nebo balící papír, je pro kompost velmi žádoucí, neboť vyrovnává obsah vlhkosti kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu. Zbytky vlasů a vousů obsahují hodně dusíku a lze je dát přímo do kompostu. Popel ze dřeva je bohatý na rostlinné živiny a je žádoucí, aby byl řádně využit jak ke hnojení v zahradě, tak i jako výborný přídavek do kompostu. Zásadně nevhodné ke kompostování je vše, co vadí procesu tlení, zejména cizorodé látky jako sklo, kovy, umělé hmoty všeho druhu a textilie. Dále pak materiály, které vykazují nebo mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek, jako například obsah sáčku z vysavačů, popel z briket a uhlí, barevné časopisy, smetky ze silnic, oleje, baterie, zbytky barev a laků, uhynulá zvířata, léky a pleny, igelit atd. Plíšková | December '14 6 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST ŽÍŽALY Druhy žížal Žížala je dobře přizpůsobená k hloubení chodbiček v půdě, nejčastěji se vyskytuje na tmavých, chladných a vlhkých místech. Žížaly jsou největší máloštětinatci a jsou, společně s pijavicemi, nejznámějšími kroužkovci. Klasické systémy je umístily do řádu Opisthopora, podle kladistického přístupu jsou řazeny do podřádu Lumbricina (řád Haplotaxida). Je známo přes 5 500 druhů žížal. Jsou rozšířené na celém světě s výjimkou polárních a pouštních oblastí. Nejmenší druhy jsou velké jen dva centimetry, největší dosahuje délky i přes tři metry. Zajímavostí je, že žížala karpatská jako jediná vylučuje sliz, který na vzduchu světélkuje. V mírných zeměpisných šířkách jsou nejhojnější druhy z čeledi žížalovití (Lumbricinae); v Česku je hojná žížala obecná a žížala hnojní. Nejdelším druhem je hlubinná žížala Allolobophora hrabei dorůstající až půl metru. Tento středoevropský druh žije v sprašových půdách teplých oblastí, např. na Pálavě. Nejdelší objevená žížala tohoto vzácného druhu, žijící na jižní Moravě, měří něco přes 60 centimetrů. V Austrálii a v jižní Americe žijí např. i modré nebo zelené žížaly. Zdroj: www.wikipedia.cz Žížala hnojní (Eisenia foetida) Často využívaná žížala pro komposty. Je velmi pracovitá a hodí se pro venkovní chov. Drobnější vzrůst. je oněco méně „výkonná“ než žížala kalifornská. Žížala kalifornská (Eisenia andrei) U nás volně nežije, ale prodává se (např. v rybářských potřebách). Je to blízká příbuzná žížaly hnojní. Rozdílem mezi těmito dvěma druhy je rychlost. Žížala kalifornská se dokáže velmi rychle množit. Původní počet žížal se dokáže za dobrých podmínek za dobu 14 dní až zdvojnásobit. Jsou velmi výkonné - denně pozře potravu rovnající se přibližně polovině její váhy. Nenáročná na chov - lépe snáší pobyt v žížalých kompostérech či v bytě. Zdroj: http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/chov-kalifornskych-zizal- doma-i-na-zahrade Plíšková | December '14 7 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky ŽÍŽALA OBECNÁ ŽÍŽALA RŮŽOVÁ ŽÍŽALA HNOJNÍ ŽÍŽALA KALIFORNSKÁ ) ŽÍŽALA MODRÁ ŽÍŽALA ZELENÁ ŽÍŽALA OBROVSKÁ Plíšková | December '14 8 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Zkoumání žížal Tělo žížaly je studené, vlhké a trochu slizké. Typický opasek na přední polovinětěla mají jen dospělí jedinci. Je umístěn poblíž hlavové části. Sliz a tekutiny, které žížala vylučuje póry na zádech, slouží jako mazivo pro pohyb žížaly přes ostré kamínky, hrudky a suchá místa. Sliz je důležitý také proto, že napomáhá rychlejšímu pohybu žížaly a umožňuje jí tak uniknout jejím nepřátelům a predátorům. Velká část tělesných tkání žížaly je tvořena podélnou a okružní svalovinou tělní stěny. Na těle žížal můžeme pozorovat osm podélných řad malých tuhých štětinek. Tělo žížaly je složené z mnoha segmentů a vzhledem k většímu množství svalů v hlavové části jsou zde často nejsilnější a nejnápadnější. Žížala nemá zuby nebo jiná kusadla. Nad ústním otvorem má pohyblivý čelní lalok (prostomium), který napomáhá uchopení potravy a jehož tvar a míra oddělení od prvního tělního článku se liší u různých druhů. Žížala nemá plíce, dýchá celým povrchem těla. Výměně plynů napomáhá také sliz na povrchu těla. Žížaly jsou proto velmi citlivé na sucho. Těsně pod povrchem těla jsou uloženy cévy, což umožňuje rychlou výměnu plynů mezi vnějším prostředím a hemolymfou. Přebytečná voda a vodorozpustné dusíkaté látky jsou vylučovány párovými metanefridiemi (obdobou ledvin) přímo na tělní povrch. Plíšková | December '14 9 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Žížaly spolu také dokáží komunikovat. Vědci zjistili, že komunikace probíhá dotekem žížal. Znamená to, že žížaly jsou spolu schopny komunikovat, jestliže se dotýkají. Žížaly jsou hermafroditi. Znamená to, že mají samčí i samičí pohlavní buňky. Dospělé žížaly mají opasek, který vylučuje sliz, který vytváří pouzdro a po páření chrání vajíčka. Žížala klade vajíčka obalená kokonem. Z kokonu se pak líhnou malé žížalky. Zdroj: http://www.bioinstitut.cz/publikace/documents/Meitemark_cz_web.pdf Plíšková | December '14 10 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky PRACOVNÍ LIST ZKOUMÁNÍ KOMPOSTU Typ kompostéru: Nakreslete vše, co vidíte na povrchu kompostu: V kompostu se nám podařilo najít tyto živočichy: Nakreslete, co jste pozorovali půdní kamerou: Zkouškou vlhkosti jsme zjistili, že kompost je vlhký: Málo přiměřeně moc Měřením jsme zjistili, že teplota kompostu je: 1. 2. 3. Plíšková | December '14 11 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky VÝUKOVÉ POMŮCKY Pomůcky EVP Život v půdě, 1. část – Komposty Aktivita č. 5: Hra škůdci v kompostu Aktivita č. 2: Co patří do kompostu (odpadky s magnety) Plíšková | December '14 12 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Pomůcky EVP Život v půdě, společné Aktivita č. 4: Zkoumání kompostu, Aktivita č. 2: Pozorování žížal (kufřík) Aktivita č. 4: Zkoumání kompostu, Aktivita č. 2: Pozorování žížal (půdní kamera) Plíšková | December '14 13 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Pomůcky EVP Život v půdě, 2. část – Žížaly Aktivita č. 3: Hra význam žížal (inteligentní plastelína) Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (dálkové ovládání na žížalu) Plíšková | December '14 14 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (žížaly) Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (nasazení žížaly do dálkového ovládání) Plíšková | December '14 15 | 16 AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (žížala na dálkové ovládání) Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (potraviny s magnetem) Plíšková | December '14 16 | 16
Podobné dokumenty
SmåSkrifT
Tělo žížaly je složené z mnoha segmentů a vzhledem k většímu množství svalů v hlavové
části jsou zde často nejsilnější a nejnápadnější (obr. a). Žížala nemá zuby nebo jiná kusadla.
Nad ústním otvor...
Třída: Mnohoštětinatci
– pod kutikulou:
• jednovrstevná
pokožka s mnoha
slizovými žlázami
– sliz suchozemské
chrání před
vyschnutím
– činí je kluzkými
– umožňuje jim dýchat
celým povrchem těla
Číslo 2_prosinec 2015
- zbytky zeleniny a ovoce: okrajky z brambor,
mrkve, kousky jablek, apod.
- čajové sáčky, kávová sedlina
- skořápky z vajec