Svět po 1. světové válce

VOŠ a SPŠ VARNSDORF
Mariánská 1100, 40747 Varnsdorf
198P2006 – Pilotní projekt SIPVZ
Svět po 1. světové válce
Versailleský mírový systém
• 18. ledna 1919 – Versailleská konference
• účastníci: USA, Francie, Anglie, Itálie, Japonsko
• červenu 1919 - MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM:
– teritoriální změny
– vojenské podmínky (např. Porýní = demilitarizované pásmo )
– hospodářské podmínky (reparace velmi vysoké, neúnosné)
• září 1919 v Saint-Germain smlouva s Rakouskem
– rozpad R - U, územní ztráty, vojenská omezení, reparace
• 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly (ztráta území)
• 1920 v Trianonu smlouva s Maďarskem
– ztráta 70% maďarského území
• 1920 v Sévres smlouva s Tureckem
– rozpad Osmanské říše, ztráta území, omezeno loďstvo, reparace
Světová hospodářská krize
• stala se zároveň krizí demokracie
• 24. října 1929 (tzv. „černý čtvrtek“) krachem na
newyorské burze
– krach obchodů s cennými papíry => akcie = papír
– příčina: nepoměr mezi poptávkou a nabídkou
– zhoršení 1932 - 1933, pád zastaven r. 1934
• Projevy krize
–
–
–
–
pokles průmyslové výroby o téměř 40% - 46%
zhroucení světového obchodu
nezaměstnanost - 30 - 40 mil. lidí
pokles mezd => sociální nepokoje, demonstrace, stávky
• Ekonomické pokusy, jak krizi řešit
– státní zásahy do ekonomiky včetně pokusů o plánování oblasti měny
– protekcionismus
– vytváření mezinárodních monopolů - omezování konkurence
Washingtonská mírová konference
• 1921 - 1922
• uspořádala poměry v Tichomoří a na dálném východě
– posílení vlivu USA v daných oblastech
• hlavní roli USA, Evropské mocnosti (Francie, Anglie,
It.) a Japonsko
• uzavřeny tři traktáty (smlouvy) mocností:
– nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
– stanoveny válečné lodě (velikost, tonáže), které tam
mocnosti směly udržovat
– princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti
Sovětský svaz v době stalinismu
• pěstování kultu jeho osobnosti J. V. Stalina
• kolektivizace - snížení zemědělské produkce
• represe - boj proti třídnímu nepříteli (proti kulakům,
buržoazním specialistům, z patnácti členů první
sovětské vlády kromě Lenina a Stalina pouze tři
zemřeli přirozenou smrtí)
• dvojí tvář: tragická (miliony lidí v pracovních
táborech) a budovatelská (miliony lidí přetvářejících
sovětskou společnost)
• 1935 - 1938 - politické procesy (Stalin se zbavil
svých protivníků)
• na XVII. sjezdu VKS (1934) - proti Stalinovi cca 300
delegátů, ale opozice - roztříštěná, neorganizovaná =>
Stalin udržuje moc
Totalitní systémy
20. - 30. let 20. století
Vznik
• reakce na 1. sv. válku - nespokojenost s jejími
výsledky
• sociální (i národní) problémy - důsledky
hospodářské krize
–
–
–
–
zvýšená nezaměstnanost – zbídačování
papuperizace středních vrstev - „vzpoura měšťáků“
strach vládnoucích vrstev (i středu) z komunismu
2nová hnutí: Fašismus a komunismus
Totalitní režim
• nad občany totální kontrola; jedinec = nic, příslušník
celku (národ, strana)
• cíl: prosadit určitou ideologii
• potlačení opozice
• jediná politická strana vládní a vládnoucí (stát =
nástroj k prosazení politiky vládnoucí strany)
• informační monopol => oficiální propaganda
• převaha policejního státu nad právním
• řízené hospodářství (podřízeno zájmům státu)
• potlačení lidských práv
• v čele hnutí, strany, národa je vůdce
– Německo = Führer; Itálie = Ducce; Španělsko = Caudillo
Fašismus
• od fasci de combattimento [faši], svazky
• Mussoliniho diktatura
• později označovány podobné režimy a ideologie se
specifickými rysy
• zvláštní formou totalitního režimu je německý nacionalismus =
nacismus
• Fašismus odmítá
–
–
–
–
liberalismus (kapitalismus)
demokracii (parlamentarismus, individualismus)
Marxistický socialismus (× odborům)
pacifismus (výboje; právo silnějšího)
• Fašismus zdůrazňuje
–
–
–
–
–
roli kolektivu (= národa) a jeho historii
xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) - až rasismus
úlohu vůdce (= syn národa)
úlohu strany
sociální hesla (odstranění nezaměstnanosti)
Fašismus X komunismus
• fašismus hovoří o
spolupráci tříd (vlastnictví
výrobních prostředků třídy)
• fašismus zachovává
soukromé vlastnictví
• fašismus klade důraz na
rasu (opovrhuje lidskou
hodnotou)
• komunismus je založen
na myšlence třídního boje
• komunismus: kolektivní
vlastnictví výrobních
prostředků (státní,
družstevní)
• komunismus klade důraz
na univerzální lidské
(humánní) hodnoty, i když
je svou prací popírá
Totalitní systémy ve světě
• v Itálii - Mussolini (1922 - pochod na Řím; - 1943)
• ve Španělsku - F. Franco (puč 1936, obč. válka, 1939 Frankisté
- 1975)
• v Maďarsku - Horthy (1920 - 1944)
• na Slovensku - J. Tiso (1939 - 1945)
• v Rumunsku - Antonescu (1940 - 1944)
• v Polsku - Pilsudski (1926 - 45); Beck (1935 - 45)
• v Rakousku - Dollfuss (1932 - 1934)
• podobné režimy byly nastoleny i v pobaltských zemích a
Latinské Americe
• fašistické strany působily i v demokratických režimech
– ve Francii - Ohňové kříže (de la Rocque) = lagonlardi
– v ČSR - Národní obec fašistická
– ve Velké Británii - Britský fašistický svaz
• masová hnutí (měla obrovskou podporu)
Nástup nacismu v Německu
• 1920 DAP => NSDAP
• 1921 - úderné oddíly SA (Sturmabteilung)
• 1923 - NSDAP pokus - o nacistický puč v Mnichově
(neúspěšný) => NSDAP zakázána, Adolf Hitler zatčen
• 1925 - nově ustavena NSDAP - Hitler ji ovládá
• 1926 - oddíly SS (Schutzstaffel; Hitlerova osobní
garda) a Hitlerjugend (Hitlerova mládež)
• ve volbách roku 1932 NSDAP - 32 % hlasů - Hitler
požadoval funkci kancléře
• 30. ledna 1933 - prezident Hindenburg jmenoval
Hitlera říšským kancléřem
• 1934 - smrt prezidenta Hindenburga => Hitler převzal
pravomoci prezidenta => „Führer und
Reichskanzler“
Nacistické Německo
• hospodářství - řízené státem
• noru 1933 - požár Říšského sněmu
• 30. června 1934 - „noc dlouhých nožů“ - asi 1000
předáků SA zavražděnoh
• opora Hitlerova Německa - oddíly SS, Gestapa, SD
(zpravodajská služba; v jejím čele stál Reinhard Heydrich).
• 1935 - vydány tzv. Norimberské rasové zákony
namířené proti Židům
• Červenou pásku s hákovým křížem nosil na ruce každý
nacista.
• noc z 9. na 10. listopadu 1938 - tzv. křišťálová noc
(sypalo se sklo z výkladních skříní Židovských obchodů) pogrom na Židy
Norimberské zákony
• Ž. nesměli uzavřít sňatek s Árijci (nesměli mít ani
společný sex)
• Ž. nesměli navštěvovat divadla, kina, kavárny
• Ž. nesměli vykonávat intelektuální zaměstnání (lékaři,
učitelé, vědci, ...)
• Ž. nesměli mít majetek (Árizace židovského majetku)
• Ž. mohli nakupovat jen v určitých hodinách, mohli
jezdit v tramvaji jen vzadu, apod.
• Ž. byli označováni nápisem JUDE nebo žlutou
šesticípou hvězdou
• Ž. byly též likvidovány knihy psané Židovskými autory
(páleny před Berlínskou univerzitou)
Příprava Německa na válku
•
•
•
•
•
Německo porušovalo Versailleské dohody
1933 opustilo Společnost Národů
1935 zavedlo všeobecnou brannou povinnost
po plebiscitu - k Německu připojeno Sársko
březen 1936 Hitler poslal vojsko do Porýní =>
remilitarizace Porýní
• Hitler připravuje útočné plány
– plán proti ČSR: Schulung
– plán proti Rakousku: Fall Otto
• neomezené ozbrojování, militarizace hospodářství
• podporuje Itálii ve výbojných plánech
Agrese fašistického Japonska
• 1931 Japonci zaútočili proti Číně => obsadili bohaté
Mandžusko
• 1933 Japonci - vystupují ze Společnosti Národů
• 1936 sbližování Japonska s Německem (pakt proti
kominterně)
• 1937 Japonci - obnoven útok proti Číně
• 1939 Japonci - střet se SSSR u Mongolských hranic
• Japonci zde zastaveni - ponechali si dobytá pobřežní
města (např. Šang haj)
Itálie
• 1935 - 36 Italský konflikt proti Habeši (Etiopie)
– v čele Habeše - Haile Selassie
• projevuje se bezmocnost a neschopnost SN
• SN označila Itálii za agresora a uplatňovala
proti ní sankce:
– omezení dovozu strategických surovin (neúčinné)
– uzavření Suezu neuplatněno
• 1936 smlouva mezi Německem a Itálií o
společném postupu
– vzniká OSA Berlín - Řím - Tokio
Španělsko
• 1931 svržena monarchie a vyhlášena republika
1936 - vláda lidové fronty (socialistické strany a
buržoazií × fašistům)
• 18.7.1936 - převrat - generálové Franco, Mola)
– Franco má podporu katolické církve, finančního kapitálu
• 1936 – 39 - občanská válka
– Francovi pomohla Itálie (60 000 vojáků) a Německo (16 000
vojáků)
– pro Němce to byla zkouška letectva Ù1937 - bombardování
baskického městečka Guernica
– Španělským republikánům pomáhali dobrovolníci (tzv.
interbrigadisté - SSSR, i z ČSR 3000 voj.)
• 1939 - Španělská republika padla => Frankistický
režim (udržel se až do 70. let 20. stol.)
Anšlus
• ve 30. letech v Rakousku AUSTROFAŠISMUS
– Dollfus - snažil o diktaturu po vzoru Itálie
• působili zde také nacisté
• 1934 - Rakouský puč - Dollfus zavražděn
– kancléřem Schuschnigg => připrava spojení s Německem
• 12. 3. 1938 anexe Rakouska (anšlus) =>
porušení Versailleské dohody, i dohody v Saint
Germain
• Rakousko = Ostmarka
• prodloužení hranic ČSR s Německem
Appeasment
• pol. 30. let západ - politika appeasementu (usmiřování
protivníka - politika ústupků) – cíl:
– oddálit válečný konflikt
• Anglie Německu nebude bránit v ovládnutí střední Evropy
- pokud proběhne pokojně
• 1932 - 1933 ve SN návrhy na odzbrojení (žádný výsledek)
• Francie - sbližování s Ruskem
• 25.5.35 - Bilaterální smlouva (Francie + ČSSR) o
vzájemné pomoci
• 16.5.35 - smlouva ČSR – SSSR - smlouvy nahrazeny
vzájemnou dohodou
• v některých zemích vznikly vlády lidové fronty (36-37 ve
Francii, před občanskou válkou pokus i ve Španělsku
Československá republika
1918 – 1938 tzv. „první republika“
Představitelé státu
•
•
•
•
•
prezident: Tomáš Garrigue Masaryk
první předseda vlády: Karel Kramář
první vláda = „vláda všenárodní koalice“
ministr zahraničí: Edvard Beneš
ministr vojenství: M. R. Štefánik
Problémy „první republiky“
1) Německá irredenta
• představitel: Lodgman von Auen
• pokusy o odtržení německy mluvících oblastí
(pohraničí)
– * čtyř provincií - měly být připojeny k Rakousku
• Němci u nás - konec války a vznik ČSR = porážka
– národnostní menšina
• 4 provincie: Sudeten Land, Deutschböhmen,
Böhmerwald Gau,
• prosinec 1918 - pohraniční oblasti vojensky obsazeny
• ČSR - princip čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci
16%)
• minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé
10%
2) problém československých hranic
• hranice s Německem a s Rakouskem - na základě
historického vývoje
• problémová hranice s Maďarskem (žádná historická
hranice)
– po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky
rad dochází ke stabilizaci poměrů
• Podkarpatská rus (pův. patřilo k Uhrám - Zalitavsko) tři
tendence:
– připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR
– vojensky obsazena československými vojsky
– nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje
• spory s Polskem (o Těšínsko)
– velmoci rozhodli o rozdělení - obsazeno čs armádou
– 1920 - Pařížská smlouva - připojeno k Československu
3) hospodářské a sociální rozdíly
• Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní,
stroj., sklářský průmysl)
• Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus – zaostalé
• sociální rozdíly:
– zaostalost východních částí
– žádné střední a vysoké školy, neex. slov. Inteligence
– 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND
• na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci,
policie, lékaři
• rozdíly v sebeuvědomění - problémy čechoslovakismu
• Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se
osamostatnit se (vnitřní spory)
4) sociální problémy
• hospodářský rozvrat, 1/5 dělníků nezaměstnaná
• 1918 - protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin)
• požadavek socializace, znárodňování velkých průmyslových
podniků a dolů
• vydávány zákony:
– osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti
– nemocenské a úrazové pojištění
• duben 1919 - zákon o pozemkové reformě = zábor
pozemkového majetku přesahujícího 150 ha nebo 250 ha půdy
vůbec
– vznikl pozemkový úřad
– 600 000 rolníků dostalo půdu (po 2.svět. válce usilovali o další
pozemkovou reformu)
• jaro 1919 - měnová reforma (rakouská měna okolkována)
– pod vedením ministra financí Aloise Rašína
– třetina rakouských bankovek
– spjata s úsporností ve státních výdajích
Politické strany
• Republikánská strana zemědělského a
malorolnického lidu = Agrární strana (Alois Švehla,
Rudolf Beran, Milan Hodža)
• Československá sociálně-demokratická strana
• Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté) ( V.
Klofáč, Stříbrný, Beneš)
• Národní demokracie ( Karel Kramář, Alois Rašín,
Viktor Dyk)
• Lidová strana (Jan Šrámek, Hurban)
• Komunistická strana Československa
• Hlinkova Ľudová strana (HĽS) (Andrej Hlinka, Josef
Tiso, Sidor)
DNSAP (Konrád Henlein, Frank)
Volby
• 29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky
• 1920 - parlamentní volby
– soc-dem získala 30% hlasů
• září 1920 - vláda podala demisi
– úřednická vláda Jana Černého (premiér)
• únor 1921 - vznikla KSČ
• 1921 - 1922 - spory o funkce prezidenta
• 1922 - volby vyhráli argárníci; vytvořli „vládu všenárodní
koalice“
– v čele: Alois Švehla
– uklidnění poměrů
• 1926 - úřednická vláda Jana Černého - „vláda panské
koalice“
• 1929 - 1938 . . - „vlády široké koalice“
Vliv na české politické scéně
• „koaliční pětka“
– agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní
socialisté, národní demokraté
• „hrad“
– neformální politické seskupení kolem T. G.
Masaryka
• bankovní sféra, průmysl
– důležitá Živnobanka (vliv na hospodářskou politiku
státu)
• Československo do roku 1929
Hospodářství
• období konjunktury (vzestupu)
• symbolem úspěchu byly úspěšné firmy (Baťa, ČKD
Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra
Kopřivnice, oděvní závody Prostějov)
• Československo – 10. místo ve světové průmyslové
výrobě a 17. místo ve výši národního důchodu
• stabilizace měny
• od roku 1929 - aktivní obchodní bilance
• problémy:
– nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientované
na vývoz)
– nedařila se industrializace Slovenska
– ČS - dluhy z války (ČSR - příspěvek za osvobození,
převzala část dluhů R - U)
Hospodářská krize
• nejprve zemědělství (zaměstnáno 60% obyvatel)
• krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 pokles o 40%)
• finanční krize – 1934 - devalvace koruny - nejvíce postiženo
Slovensko, Podkarpatská rus a České pohraničí => velké
vystěhovalectví
• státní půjčky (subvence) - sociální podpůrné akce pro
dělnictvo
– podpora v nezaměstnanosti
– stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“)
• nezaměstnanost - 920 000 (oficiálně) - 1 300 000 obyv.
skutečně
• pokles mezd (o 17 - 20%)
• malí podnikatelé zanikli => proletarizace, pauperizace
(zchudnutí středních vrstev)
• absolventi škol nenacházeli práci a patřičné uplatnění
Radikalizace
• KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské
krize (demonstrace, pochody hladu, stávky)
• cíl: bojovat za mzdy, za to být zaměstnán
• proti nim tvrdě postupuje vláda
– 1930-32 střelba do protestantů
• odpor mezi spisovateli, novináři, herci
• důsledkem - rostoucí solidarita dělnictva, vznikla
solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky
(projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo
zásobováno jídlem živnostníky)
• březen a duben 1932 - Mostecká stávka, největší a
relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)
Nacionalismus v pohraničí
• sílí negativistický proud německé politiky
• odpor proti demokratickému zřízení
• DNSAP se snažila získat co nejvíce voličů (nahrávají tomu
důsledky krize)
– organizují různé vrstvy obyvatel, snaha proniknout mezi mládež;
sleduje politiku
Hitlerovy NSDAP
– cíl Hitlerovy politiky - rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit
hegemonii Německa
– DNSAP je finančně podporována z Německa
• 1933 - zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických
stran
• 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s
Konrádem Henleinem
– oficiálně nepopírala ČS stát, ale využívala demokracie státu
– 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)
Slovensko
• roste nacionalismus
• 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém
sjezdu v Rožumberoku
• 1933 se v Nitře konaly oslavy založení 1. křesťanského
kostela (833) - 1100 let
–
–
–
–
měla to být manifestace jednoty (dostavili se představitelé státu)
HĽS to změnila v protičeskoslovenské vystoupení
oficiálně vysloven program Hlinkovy ľudové strany: autonomie
další představitelé HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor
• český nacionalismus - Kramářova obec fašistická
– NOF - rozpoutali protiněmecké demonstrace, napadali a drancovali
německé obchody a kavárny
• 1930 - T. G. Masaryk slaví své 80. narozeniny
– Národní shromáždění jednalo o přijetí zákona „T. G. Masaryk zasloužil
se o stát.“
– je vytesán do kamene ve sněmovně
– vyvolal velké spory
Zánik „první republiky
• volby v únoru 1935 představovaly boj o charakter republiky
(demokracie, integrita státu - ano × ne)
• Národní sjednocení - spojení národní demokracie (K. Kramář)
a českých fašistů (Stříbrný, Gajda)
• v prosinci 1935 odstoupil T.G. Masaryk a konaly se proto
prezidentské volby - 3 kandidáti: Edvard Beneš, Bohumil
Němec, Klement Gottwald
• 1937-1938 požadavky SdP vůči československé vládě rostou=
nástroj německé politiky k dosažení německé Mitteleuropy
• 24. 4. 1938 SdP („Henleinovci“) přijala karlovarský program:
– autonomie
– volná propagace nacismu (=> změna zahraniční politiky)
• 7. 5. 1938 Anglo-Francouzská výzva - ČSR má přijmout
Henleinovy požadavky
• květen 1938 - tzv. květnová krize (stupňování požadavků)
• 20.- 21.5.1938 ČÁSTEČNÁ MOBILIZACE
• 30.5. 1938 Hitler - plán útoku proti ČSR (Fall grün)
Beneš
• osud ČSR závisí na postoji západu
(důvěřuje ve spojenectví s Francií)
• vylučuje izolovanou válku s Německem
(sami bychom se neubránili)
• odmítá bojovat proti Německu jen se
SSSR (kdyby to bylo reálné)
Léto 1938
• „druhý plán" - přepracovaný národnostní statut (SdP
odmítla)
• sbližování Velké Británie (Halifax) a Německa
(Ribbentrop)
– cíl: dohodnout se s Něm., zabránit válce, vyhnout se svým
spojeneckým závazkům
• československá vláda na nátlak západu přjala
mezinárodní zásah = porušení národní suverenity, ale
jsme ochotní
• do ČSR přijíždí britský diplomat - lord Runciman (má
nezávisle vyřešit vztahy v ČSR) => závěr: soužití Čechů
a Němců není možné
• 29. srpna přijat třetí plán
Podzim 1938
•
•
•
5. září přijat čtvrtý plán, který byl již skoro roven karlovarskému programu
SdP => ČSR se obětuje zájmům světového míru
12. září se HSĽS pokusila o puč
15. 9. se Chamberlain schází s Hitlerem v Berchtesgardenu
– Hitler požaduje odstoupit pohraničí s více než 50% Němců
•
•
•
16. 9. Beneš vyzývá Francii, aby dodržela své smlouvy
19. 9. československá vláda dostává Anglo-Francouzské ultimatum, aby
přijala Hitlerovy požadavky z Berchtesgardenu (jinak bude ČSR označena
za agresora = žádná pomoc ve válce)
19.-20.9. Beneš sondoval u sovětského ministra zahraničí
– zjistil, že SSSR pomůže, bude-li ČSR označena za oběť = Německo ozn. za
agresora
•
•
20.9. vláda nejprve odmítla, po nátlaku Beneše však přijala ultimatum
=> způsobilo demonstraci v Čechách (250 000 lidí před Parlamentem Rudolfinum)
=> Hodžova vláda odstoupila
Beneš jmenoval úřednickou vládu generála Jana Syrového (1888-1970)
Podzim 1938
• 22.9.1938 schůzka mezi Chamberlainem a Hitlerem v
Godesbergu
=> požadavky z Berchtesgardenu splněny
– Hitler předkládá memorandum o odstoupení pohraničí
(doplněno mapou) do 1. října 1938
• 23.9.1938 ČS vláda vyhlašuje mobilizaci (obsazeny
pohraniční pevnosti, odhodlání bránit se)
– Hitler hrozí útokem
• Francie a Velká Británie cítí ohrožení appeasementu
=> intenzívní jednání => tlak na ČSR
Mnichov
• 29.9.1938 mezinárodní konference v Mnichově
– Mussolini, Hitler, Chamberlain (+ min. zahr. Halifax), Daladier (+ Léger)
– průběh neorganizovaný, žádný jednací řád (Hitler něco předloží, ostatní
odsouhlasí)
– tři zasedání (odpoledne, půlnoc 29. - 30.9.)
– skončila podepsáním Mnichovské dohody o odstoupení
československého pohraničí Něm.
– po podpisu oznámeno československým zástupcům (za dveřmi Mastný, Masařík)
• 30.9.1938 - ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta oznámil, že
ČSR přijímá Mnichovskou dohodu, řekl, že tím ČSR ztrácí
výzbroj za 2 miliardy korun, dává Německu zbraně, které budou
použity proti západu
• ve Francii panovaly různé nálady (projev Fr. zbabělosti ×
záchrana míru)
Mnichov
•
•
•
•
•
zničení státní suverenity
porušení zásad mezinárodního práva
Francie nesplnila své závazky z let 1924 a 1935
ukázala neúčinnost Malé dohody
nabízená pomoc SSSR měla spornou hodnotu
– důsledkem politiky appeasementu
• povzbuzení pro Hitlera (další ústupky) => ztráta důvěry v
západ (proto se po válce Beneš orientoval stejnou měrou i
na východ)
• „kudla do zad“ - morální krize; „o nás bez nás“ (zrada
západu)
• Mnichovský komplex
– neschopnost zabránit Mnichovu bylo pro Beneše celoživotním
traumatem
– kritizován obyvateli, pravicí i levicí