brozuraFilmovaKromeriz
Transkript
brozuraFilmovaKromeriz
Perla Moravy www.kromeriz.eu KROMĚŘÍŽ Po stopách filmových záběrů Kroměříž filmová AMADEUS KROMĚŘÍŽ patří mezi města, jejichž tvář můžeme velmi často vídat na filmovém plátně a televizních obrazovkách. Není divu, úchvatné kulisy historického města s reprezentativními měšťanskými domy a malebnými uličkami, honosné interiéry Arcibiskupského zámku i tajemná a romantická zákoutí unikátních zahrad, to vše se v historických velkofilmech, pohádkových příbězích i dobových seriálech skvěle vyjímá. Každým rokem přijíždí do Kroměříže několik filmových štábů, aby tu našly působivé scenérie, které filmům dávají punc jedinečnosti. Zajímavá pro místní obyvatele je i skutečnost, že mnoho z nich si v nejrůznějších projektech zahrálo, a to nejen v okrajových rolích či komparzu. Za ta léta už v Kroměříži vznikla pěkná řádka filmových děl a nechybí mezi nimi ani snímky, které patří ke zlatému fondu české a dokonce i světové kinematografie. Neproslulejším dílem natáčeným v Kroměříži je bezesporu oscarový Amadeus Miloše Formana. Některým z vás se vybaví i filmy Královská aféra, Nehynoucí láska, Requiem pro panenku, Ucho, pohádka Peklo s princeznou nebo třeba oblíbený televizní seriál Četnické humoresky. Za umožnění fotografování v Arcibiskupském zámku a zahradách v Kroměříži patří poděkování Národnímu památkovému ústavu a Arcibiskupství olomouckému. Prožijte si i vy v Kroměříži svou životní roli! Když v roce 1983 přijel do Kroměříže americký štáb Miloše Formana, málokdo tušil, že je svědkem vzniku jednoho z nejlepších filmů historie. Strhující drama závisti, intrik a vášnivé lásky k hudbě bylo oceněno osmi Oscary a vzbudilo nebývalý zájem o Mozartovo dílo. Samotné natáčení způsobilo rozruch i v Kroměříži. Arcibiskupský zámek ve filmu představuje sídlo rakouského císaře v Schönbrunnu. Ve Sněmovním sále vznikly záběry dirigujícího Mozarta a pozorný návštěvník zámku si vybaví i scénu s kulečníkem z Loveckého pokoje. Pamětníci dodnes vzpomínají na bezprostřední kontakt s hereckými hvězdami, jako byli Tom Hulce či F. Murray Abraham. Stejně vstřícný byl i štáb v čele s režisérem Milošem Formanem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem. I přes přísný zákaz pořizování jakýchkoliv záznamů tolerovali nadšené amatérské fotografy a filmaře, kteří věrně zachytili uvolněnou atmosféru natáčení. Film vznikal v době totality a není divu, že mimořádnou pozornost natáčení věnovala i tehdejší státní bezpečnost. Film Amadeus je i po více než třiceti letech vrcholem „filmové Kroměříže.“ Filmovou Kroměříž a další filmová místa po celém Česku můžete navštívit s novou mobilní aplikací, kterou pro Vás nachystala agentura CzechTourism. Sledujte webové stránky projektu „Česko – země jako z filmu“, mobilní aplikace je dostupná zdarma pro iPhone a Android od června 2015. www.zemefilmu.cz USA, 1984 Režie: Miloš Forman Scénář: Peter Shaffer Kamera: Miroslav Ondříček Hrají: F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge, Simon Callow, Tereza Pokorná-Herzová, Roy Dotrice, Christine Ebersole, Jeffrey Jones, Charles Kay, Lenka Loubalová, Kenneth McMillan, Cynthia Nixon, Vincent Schiavelli, Vladimír Svitáček, Jiří Krytinář, Karel Effa, Ivan Pokorný, Janoslav Mikulín, Jitka Molavcová, Aťka Janoušková a další. Foto 1: © 1984 The Saul Zaentz Company. All Rights Reserved. Foto 2 (z natáčení): © Antonín Slugeň ANGELIKA Romantický příběh krásné Angeliky de Sancé a Joffreye de Peyrac zřejmě není třeba představovat. Filmové zpracování s Michèlle Mercierorovu a Robertem Hosseinem v hlavních rolích patří k legendám stříbrného plátna. Ne všichni však vědí, že před několika lety vznikla nová verze Angeliky a že se část příběhu natáčela i v Kroměříži. Hlavní roli v novém zpracování ztvárnila mladá francouzská herečka Nora Arnezederová a tvůrci se drželi literární předlohy Anne Golonové ještě více, než tomu bylo v případě slavné série z 60. let minulého století. Dobrodružný romantický snímek režiséra Ariela Zeitouna se natáčel v průběhu roku 2012 z velké části v České republice. Ve 40 natáčecích dnech filmaři navštívili Prahu, Telč, Křivoklát, Točník a samozřejmě Kroměříž. Zdejší Arcibiskupský zámek jim nabídl působivé interiéry a natáčení proběhlo za velkého zájmu místního komparsu. Francie, Belgie, Česká republika, Rakousko, 2013 Režie: Ariel Zeitoun Scénář: Philippe Blasband, Ariel Zeitoun Kamera: Peter Zeitlinger Hrají: Nora Arnezeder, Gérard Lanvin, Tomer Sisley, David Kross, Simon Abkarian a další. Foto 1: © AQS, a. s., divize Bioscop Foto 2: © Archiv města Kroměříže ČETNICKÉ HUMORESKY Četnické humoresky patří k nejúspěšnějším seriálovým projektům České televize. Scénář, herecké obsazení i prvorepublikové zasazení děje, to vše oslovuje nejen diváky, ale i milovníky filmové turistiky, kteří s oblibou vyhledávají místa, kde seriál vznikal. Není divu, filmaři vyhledali exteriéry i interiéry nejkrásnějších míst střední a jižní Moravy. Kroměříž jim nabídla celou řadu působivých záběrů z městské památkové rezervace. Vrchního strážmistra brněnské četnické pátrací stanice Karla Arazíma (v podání Tomáše Töpfera), jeho kolegu Bedřicha Jarého (Ivan Trojan) i další četníky v seriálu můžeme vidět v kroměřížských ulicích Na Kopečku, na Malém valu, Za Květnou zahradou či v Pilařově ulici a divák rozpozná i velmi pěkné pohledy na Podzámeckou zahradu. Na Kroměřížsku se ale natáčelo i jinde, třeba na poli u Litenčic nebo na zámku v Hošticích. Česká republika, 1997– 2004 Režie: Antonín Moskalyk, Pavlína Moskalyková Scénář: Pavlína Moskalyková, Antonín Moskalyk, Petr Zikmund, Drahoslav Makovička, Miloš Fedaš. Hrají: Tomáš Töpfer, Ivan Trojan, Petr Kostka, Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek, František Švihlík, Alena Antalová, Andrea Elsnerová, Vlasta Peterková, Zdena Herfortová, Olga Krasko, Miroslav Donutil, Viktor Preiss, Marek Vašut a další. Foto 1: © Česká televize, Radomír Řezáč – hl. kameraman Foto 2: © Archiv města Kroměříže DĚDICTVÍ ANEB KURVA SE NEŘÍKÁ Dvojici komedií o nečekaně zbohatnuvším Bohušovi Stejskalovi dělí více než dvě desetiletí. První díl Dědictví režisérky Věry Chytilové z roku 1992 satiricky zachycuje porevoluční společenský vývoj v Čechách, zatímco pokračování z roku 2013 v režii Roberta Sedláčka sleduje osudy hlavního hrdiny po letech. V obou případech ztvárnil hlavní postavu Bolek Polívka, který je i spoluautorem scénáře. Pokračování Dědictví se natáčelo v létě roku 2013 například na farmě v Olšanech, na zámku u Sedlčan, v domově seniorů v Pyšelích na Benešovsku a také v Kroměříži. Přímo na Velkém náměstí Bolka Polívku jedoucího na koni zastavuje ve filmu hlídka policie. A ke ztvárnění filmové protialkoholní léčebny filmaři použili exteriéry v secesním areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži. Česká republika, 2014 Režie: Robert Sedláček Scénář: Bolek Polívka Kamera Michal Krejčí Hrají: Bolek Polívka, Dagmar Havlová, Arnošt Goldflam, Anna Polívková, Jitka Čvančarová, Břetislav Rychlík, Ivana Chýlková, Karel Heřmánek, Marian Roden, Ivana Uhlířová, Miroslav Donutil, Karel Gott, Milan Lasica, Jiří Pecha a další Foto 1 a 3: © SPACE FILMS spol. s r.o. Foto 2: © Archiv města Kroměříže KRÁLOVSKÁ AFÉRA Příběh vášnivé a zakázané lásky, která změnila celé Dánsko a jeho historii, patří k nejúspěšnějším filmům, v nichž můžeme spatřit záběry z Kroměříže. Láska se rozhořela na začátku 70. let 18. století mezi Johanem Struenseem, německým lékařem dánského krále Kristiána VII., a královou manželkou, mladičkou královnou Karolinou Matyldou Hannoverskou. V Dánsku je toto téma součástí školních osnov, stalo se předlohou více než 15 knih a dokonce bylo ztvárněno v podobě baletu a opery. Historický film získal několik významných ocenění včetně Stříbrného medvěda na Berlinale a byl také nominován na Oskara. Filmaři v České republice pobývali hlavně v Ploskovicích, Českém Krumlově a v Kroměříži, kde filmování probíhalo v dubnu roku 2011. Štáb využil prakticky všechny atraktivní prostory Arcibiskupského zámku. Natáčel ve Sněmovním sále, v historických sálech 1. patra, v sale terreně, ve Staré knihovně i ve Štukových sálech a jeho pozornosti neušly ani Podzámecká a Květná zahrada. Dánsko, Švédsko, Česká republika, 2012 Režie: Nikolaj Arcel Scénář: Rasmus Heisterberg, Nikolaj Arcel, Bodil Steensen-Leth Kamera: Rasmus Videbæk Hrají: Mads Mikkelsen, David Dencik, Alicia Vikander, Mikkel Følsgaard, Trine Dyrholm a další. Foto 1: © Sirena Film Foto 2: © Archiv města Kroměříže NEHYNOUCÍ LÁSKA Životopisný snímek o Ludwigu van Beethovenovi vychází z historického faktu, že v jeho pozůstalosti byly nalezeny dopisy určené ženě, kterou skladatel oslovoval „Meine unsterbliche Geliebte“ (v češtině uváděné jako Nesmrtelná milenka; zde Nehynoucí láska). Zatímco badatelé dosud marně pátrají po totožnosti této ženy, anglický scenárista a režisér Bernard Rose předložil vlastní verzi, v níž převládá spíše romantismus a fikce než historická skutečnost. Příběh se odvíjí jako pátrání Beethovenova oddaného přítele Antona Schindlera, který po géniově smrti (1827) hledá ženu jeho života. Děj výpravného kostýmního snímku probíhá v retrospektivách zahrnujících epizody z celého skladatelova života s důrazem na jeho vztahy s různými ženami a natáčel se v českém prostředí – v Praze, Jaroměřicích, Buchlovicích či Kroměříži. Ve Sněmovním sále kroměřížského zámku se například koná jeden z Beethovenových koncertů. Velká Británie, USA, 1994 Režie: Bernard Rose Scénář: Bernard Rose Kamera: Peter Suschitzky Hrají: Gary Oldman, Jeroen Krabbé, Isabella Rossellini, Johanna ter Steege, Marco Hofschneider, Miriam Margolyes, Jan Čenský, Marek Vašut, Tomáš Hanák, Pavel Vondruška, Jiří Patočka a další. Foto 1: © BONTONFILM a. s. Foto 2: © Archiv města Kroměříže O PRINCEZNĚ SE ZLATÝM LUKEM Pohádkový příběh zpracovaný Českou televizí vznikl v roce 2001. Na to, že jde o hodinové dílko a ne celovečerní film, štáb točil poměrně dost záběrů v nádherných prostorách saly terreny Arcibiskupského zámku, která ztvárnila pohádkový trůnní sál. V jednotlivých rolích se objevili herci z tehdejšího Městského divadla v Brně. Pohádka upoutá jak svou hlavní myšlenkou – princezna je samostatná a emancipovaná a více než nad vdáváním a ženichy přemýšlí nad vlastním místě na světě, tak především písničkami, pod jejichž texty je podepsaný Arnošt Goldflam, hudbu složil Karel Cón. Za zmínku stojí i originální kostýmy. Česká republika, 2002 Režie: Rudolf Tesáček Scénář: Jana Poslušná-Knitlová Hrají: Pavla Ptáčková-Vitázková, Petra Jungmanová, Igor Ondříček, Jitka Čvančarová, Petr Štěpán, Jan Apolenář, Roman Vojtek, Zdeněk Junák, Erik Pardus, Monika Kobrová, Ladislav Cigánek, Jiří Horký, Libor Olšan. Foto 1: © Česká televize, Honza Štangl – hl. kameraman Foto 2: © Archiv města Kroměříže PEKLO S PRINCEZNOU Ve filmové pohádce režiséra Miloslava Šmídmajera dostala Kroměříž příležitost skutečně vyniknout. Zdejší dominanty představují sídlo krále Leopolda (Petr Nárožný) a jeho dcery Anety (Tereza Voříšková). V Kroměříži filmový štáb „pekelné pohádky“ režiséra Miloslava Šmídmajera musel vypořádat s celou řadou atraktivních, ale technicky obtížných scén. Šlo například o pád královských dětí Jeronýma a Anetky do rybníka v Podzámecké zahradě či slézání Terezy Voříškové ze střechy Rotundy v Květné zahradě. V Kroměříži se natáčely první obrazy a scény z celé pohádky. A nebyly zrovna klidné – v Kroměříži vypukla válka, děla ostřelovala zámek a dělové koule dopadaly i do rybníka a plašily ryby dobráckému vodníkovi. V Kroměříži se také poprvé postavilo proti filmařům počasí. Ve chvíli, kdy se natáčela nejobtížnější scéna svatebního průvodu s více než 60 komparsisty a herci, složitými aranžemi a náročnými záběry, spustila se průtrž mračen. Ohrozila nejen královskou svatbu ale i návrat Lucifera do pekla. Stejně tak zůstává v paměti herců scéna, kdy se v prvním patře pohádkového královského paláce objeví živý kůň! Aby nepoškodil dřevěné historické parkety Arcibiskupského zámku, museli filmaři statnému hřebci ušít speciální návleky, které sice záměrně ve filmu nejsou vidět, ale evidentně patří k nezapomenutelným zážitkům celého štábu. Až budete historickými sály Arcibiskupského zámku procházet, zkuste si živého koně mezi honosnými interiéry sami představit. Česká republika, 2009 Režie: Miloslav Šmídmajer Scénář: Miroslav Buberle Kamera: Martin Duba Hudba: Petr Malásek Hrají: Jiří Mádl, Tereza Voříšková, Petr Nárožný, Václav Postránecký, Václav Vydra, Zlata Adamovská, Martin Stránský, Filip Blažek, Barbora Kodetová, Alžbeta Stanková, Miroslav Táborský, Jan Skopeček, Jiří Pecha a další. Foto 1 a 2: © Bio Illusion s.r.o., Jiří Holan POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA Početí mého mladšího bratra je snímkem s autobiografickými prvky, pod nímž je podepsaný jako autor scénáře i režisér Vladimír Drha. Laskavý příběh ze života pojednává o tom, co všechno se může odehrát v jednom pavlačovém domě, jehož nájemníci v idylické pospolitosti prožívají své všední osudy. Sám režisér o něm řekl: „Důležitější než děj je samo prostředí, v němž se odehrává. Předměstský dvůr s kamenitým dvorkem, prosklenou pavlačí, pěti byty a jejich nájemníky. Žijí tu ve vlídné pospolitosti a všichni vzájemně vědí o svých trampotách a láskách.“ Právě pro vytvoření správné atmosféry vybíral režisér osobně místo pro natáčení a našel ho v Kroměříži ve starém pavlačovém domě v Kojetínské ulici. „Je mi trochu líto, že jsem natočil film v Kroměříži, kterou mám strašně rád, a že jsem z ní nic neukázal . Ale to byl záměr, že z baráku vůbec nevyjdeme ven,“ prozradil Vladimír Drha, který se stejnou péčí vybíral i herecké obsazení. Vedle Jiřího Bartošky, Lenky Termerové, Jaroslavy Obermaierové či Jany Brejchové si jednu z rolí zahrál i František Řehák, který sám bydlel v takovém pavlačovém domě, kde „lidé chodili do cizího bytu a oddělali sousedce polévku z plotny, aby neutekla.“ Česká republika, 2000 Režie: Vladimír Drha Scénář: Vladimír Drha Kamera: Vladimír Křepelka Hrají: Dana Vávrová, Jiří Bartoška, Lenka Termerová, Jaroslava Obermaierová, Jitka Ježková, Martha Issová, Antonie Hegerlíková, Marie Durnová, Jana Brejchová, Miroslav Šimůnek, František Řehák a další. Foto 1 a 2: © Pavel Zrna REQUIEM PRO PANENKU Psychologické drama Filipa Renče bylo inspirováno skutečnou událostí, kdy v roce 1984 uhořelo šestadvacet chovanek Ústavu sociální péče v Měděnci v severních Čechách. Mrazivý thriller je zjevně metaforou nelidskosti české společnosti z období reálného socialismu. Atmosféra snímku vycházející ze závažného tématu je umocněna zimním počasím a skvělou hudbou. A jako jeden z mála tento film zachycuje podzimní a zimní pohledy na Kroměříž. Filmovým ústavem se po dobu natáčení stal zámek ve Zdislavicích na Kroměřížsku, který skutečně sloužil jako ústav pro mentálně postižené, a také zámek Lešná v okrese Vsetín. Značná část záběrů vznikla v Kroměříži a okolí, točilo se na Riegrově náměstí, na Velkém náměstí u Arcibiskupského zámku, v Kovářské a Ztracené ulici, kde branka a předzahrádka současného objektu Charity představovaly vstup do ústavu sociální péče pro mentálně postižené dívky. Ve filmu lze najít i celou řadu pohledů na podzimní krajinu v okolí zmíněných Zdislavic. TŘICET PANEN A PYTHAGORAS Na tvorbě dílka, které by se v dnešní době dalo nazvat muzikálem, se podílely významné herecké osobnosti – Vlastimil Brodský, Marie Drahokoupilová, Josef Somr, František Filipovský, hlavní úlohy se zhostil režisér Jiří Menzel. Malé roličky zpívajících dívčích idolů si „střihli“ i Karel Gott a Václav Neckář. Kroměřížské scenérie využili filmaři nejen při natáčení „školních“ záběrů, k nimž se jim hodily interiéry i okolí budovy dnešní Justiční akademie (tehdy 4. základní školy Dukelských hrdinů), ale točilo se také v zahradách a v ulicích města. Zajímavostí je, že ve školních lavicích usedly kromě představitelky hlavní dívčí role, tehdy populární Jaroslavy Schallerové, v té době ještě neznámé tváře – Dagmar Patrasová a Lenka Filipová. A na natáčení se podílel také ochotnický divadelní soubor tehdejšího kroměřížského podniku PAL Magneton. Československo, 1991 Režie: Filip Renč Scénář: Filip Renč, Igor Chaun, Zdeněk Zelenka Kamera: Juraj Fándli Hudba: Ondřej Soukup Hrají: Aňa Geislerová, Eva Holubová, Barbora Hrzánová, Filip Renč, Soňa Valentová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Věra Nováková, Eduard Cupák, Stanislav Tříska, Vlasta Mecnarowská, Zuzana Dančiaková, Josef Klíma a další. Československo, 1973 Režie: Pavel Hobl Scénář: Zdeněk Svěrák, Pavel Hobl, Milan Šimek, Miloš Noll Kamera: Jiří Kolín Hudba: Angelo Michajlov Hrají: Jiří Menzel, Jaroslava Schallerová, Vlastimil Brodský, Marie Drahokoupilová, Lenka Filipová, Dagmar Patrasová, Zdeněk Svěrák, Josef Somr, František Filipovský, Angelo Michajlov a další. Foto 1: © OOA-S, o.s., www.ooas.cz, 2015, Barrandov Studio a.s. Foto 2: © Archiv města Kroměříže Foto 1: © OOA-S, o. s. – www.ooas.cz, 2015, Barrandov Studio a. s. Foto 2: © Archiv města Kroměříže UCHO Komorní psychologické drama Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 patřilo k těm zapovězeným titulům, které ležely na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji. V době svého vzniku se totiž vůbec nepromítalo a premiéru v kinech mělo až v červnu 1990. Černobílý film umně dávkuje atmosféru strachu tehdejšího totalitního režimu, typickou vrtkavost a nejistotu i snahu nevybočovat z řady a neprotivit se výše postaveným ve státní hierarchii. Celý příběh se odehrává během jedné noci, poté co se manželský pár (Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová) vrací domů ze společenského večírku tehdejší politické smetánky, do níž Ludvík coby náměstek ministra patří. Zatímco lehce společensky unavená Anna je v dobré náladě, Ludvík postupně nabývá čím dál konkrétnějšího podezření, že v domě někdo byl a zanechal tam odposlouchávací zařízení. Film vznikal – mimo jiné – také v Kroměříži. Zámecká sala terrena se proměnila v místo konání večírku, kde hlavní představitelka v podání Jiřiny Bohdalové dostala od tehdejšího prezidenta kytici, a ve vstupu do Arcibiskupského zámku se točil příjezd manželského páru na Pražský hrad. Československo, 1970 Režie: Karel Kachyňa Scénář: Jan Procházka, Karel Kachyňa Kamera: Josef Illík Hrají: Radoslav Brzobohatý, Jiřina Bohdalová, Jiří Císler, Miloslav Holub, Jaroslav Moučka, Ladislav Křiváček, Alois Mottl, František Němec, Bronislav Poloczek, Josef Šulc, Jan Teplý st., Bořivoj Navrátil a další. Foto 1: © Jaroslav Trousil, Ateliéry Bonton Zlín a. s. Foto 2: © Archiv města Kroměříže KROMĚŘÍŽ V DALŠÍCH FILMECH V Kroměříži vznikly další velmi zajímavé snímky jako např. Chateaubriand, životopisný film z r. 2010 zabývající se osudy francouzského diplomata a spisovatele a jednoho z nejvýznamnějších představitelů romantismu. V roce 1991 se na kroměřížském zámku natáčela také pohádka Juraje Herze Žabí princ. Pojednává o princezně, která sice odmítá lásku a ženichy, ale nakonec se přece jen zamiluje a po nezbytných periperiích se dočká svatby. Kroměříž si „zahrála“ hlavní úlohu v sedmidílném slovenském seriálu z roku 1978 Jedno malé sídlisko o životě dětí na sídlišti. Seriál se točil na sídlištích Bělidla, Oskol i Slovan. Cinka Panna je název příběhu o touze, sebevědomí, lásce k hudbě, o složitosti lidského rozhodování, o emancipaci a o jiném, nesmírně poetickém cikánském světě. V prostorách arcibiskupského zámku zde natáčel tento osud romské houslistky v Uhrách 18. století režisér Dušan Rapoš. Místní interiéry i exteriéry využili filmaři také při natáčení romantického filmu Kapitánská dcerka (podle jednoho z nejznámějších děl A. S. Puškina) nebo dobrodružného historického filmu Carův kurýr, jehož hlavní postavou je hrdina jednoho z nejslavnějších románů Julese Verna – kapitán Michail Strogoff. V neposlední řadě se ve městě natáčela i řada seriálů – např. francouzský seriál Napoleon s Gerardem Depardieu, americký Mladý Indiana Jones, ruský seriál o Kateřině Veliké, seriál BBC Tři mušketýři nebo seriály německé televize ZDF o Augustu Silném, Baronu Trenckovi nebo Kateřině Veliké. Kroměříž se také objevila v řadě televizních pořadů jako např. Šumná města nebo O poklad Anežky České. O tom, že je Kroměříž neustále u filmařů oblíbená svědčí i fakt, že se zde stále natáčí. V roce 2014 si mnozí z místních filmových nadšenců zahráli jako kompars při natáčení dánského historického filmu Tordenskiold vyprávějícího o přátelství mladého námořního viceadmirála a jeho sluhy. Film bude uveden do kin v roce 2016. Ve stejný rok na podzim na obrazovkách budeme moci shlédnout třináctidílný seriál České televize Já, Mattoni, jež mapuje život zakladatele slavné značky minerální vody Heinricha von Mattoniho. Tento snímek se natáčel v kroměřížském zámku, zahradách nebo třeba v ulici Malý Val. Foto Chateaubriand: © Pierre Guibert / VISUAL Press Agency , OKKO Production, Foto O poklad Anežky České: © Cyril Měsíc, Foto Tordenskiold: © Sirena Film, Foto Já, Mattoni: Aleš Vrtal 2 1 4 3 5 6 PO STOPÁCH FILMOVÝCH ZÁBĚRŮ 1) Arcibiskupský zámek (reprezentační sály a sala terrena): Amadeus, Angelika, Carův kurýr, Cinka panna, Chateaubriand, Kapitánská dcerka, Kateřina Veliká, Královská aféra, Napoleon, Nehynoucí láska, O princezně se zlatým lukem, Peklo s princeznou, Tordenskiold, Tři mušketýři, Ucho, Žabí princ 2) Podzámecká zahrada: Četnické humoresky, Královská aféra, Peklo s princeznou, Tři mušketýři (BBC) 3) Květná zahrada: Četnické humoresky, Já, Mattoni, Královská aféra, Peklo s princeznou, Třicet panen a Pythagoras 4) Velké náměstí a přilehlé ulice (Pilařova, Ztracená, Malý Val aj.): Četnické humoresky, Dědictví aneb kurva se neříká, Já, Mattoni, Requiem pro panenku, 5) Justiční škola a okolí: Requiem pro panenku, Třicet panen a Pythagoras 6) Areál Psychiatrické nemocnice: Dědictví aneb kurva se neříká, Cestující bez zavazadel Vydalo město Kroměříž v roce 2015. Mapa: © PLANstudio Grafika a tisk: m-ARK www.kromeriz.eu
Podobné dokumenty
střela - časopis Střela Postřelmov
Přišlo časné nedělní ráno. A už tu byli drábi a s rychtářem bubnovali po vesnici. Každý, kdo byl
včera na robotě, musí se dostavit s koňmi a povozem na náves. Všem to bylo divné, snad nebudou muset...
Film v Praze
Pak přišla okupace a nálada podstatně zvážněla. Ateliéry na Barrandově
se staly německou válečnou kořistí. Po chodbách prvorepublikových
ateliérů se procházelo gestapo, Barrandov sloužil nacistům j...
SYNTÉZA PEPTID Ů NA PEVNÉ FÁZI A KOMBINATORIÁLNÍ
Jak se tedy syntéza na pevné fázi provádí? Nejprve je nutno vybrat vhodnou pevnou fázi neboli nosič
(budeme používat tento termín – z anglického solid phase - i když možná výstižnější by byl termín...