Yves Rocher nám poskytl místo i vybavení

10
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Z pohledu franšízanta
Yves Rocher
nám poskytl
místo i vybavení
Příběh
Veronika Šmídová
[email protected]
M
á ráda kosmetiku,
libuje si v návštěvách parfumerií
a přála by si někdy začít podnikat. Tyto charakteristiky vystihují velkou
část ženské populace, jen
některým se ale podaří tyto
zájmy propojit. Tereza Hrbáčková patří mezi ty šťastné ženy, které to dokázaly.
V roce 2009 si za pomoci svého partnera Marka Koplíka
otevřela první franšízu značky Yves Rocher a o rok později rozšířila své podnikání
ještě o druhý obchod. Cesta
k cíli byla ale občas náročnější, než si sama původně
představovala.
„Celé nás to napadlo ještě
na škole,“ vzpomíná Hrbáčková na začátky projektu. „Marek byl na jedné přednášce
ve franšízingovém klubu, kde
mluvila paní ředitelka Yves
Rocher. Její vyprávění ho zaujalo, a já jsem měla navíc jejich produkty ve velké oblibě.
Tak jsme si řekli, že bychom
jim mohli napsat,“ vysvětluje
podnikatelka.
Formu franšízy zvolila mladá dvojice z praktických důvodů – jevila se jim jako organizačně i finančně nejschůdnější. Marek Koplík vysvětluje: „Franšíza byla ta nejjednodušší cesta, jak si obchod pořídit. Otevřít totiž svůj obchod
bez toho, abyste měli skvělé
zázemí, to není vůbec jednoduché.“
S tuzemským zastoupením
společnosti Yves Rocher navázali začínající podnikatelé
kontakt na jaře 2009. „První
e-mail jsme psali v čistém entuziasmu. Nebylo to ovšem
tak snadné, jak jsme si představovali,“ usmívá se Hrbáčková. Nejdříve bylo třeba zpracovat podnikatelský
záměr spolu s kalkulací, aby
bylo zřejmé, zda celý plán stojí na realistických základech.
„Po schválení jsme si vzali půjčku, abychom na počáteční investici vůbec měli. Ta
činila zhruba mezi 1,5 až dvěma miliony korun,“ popisuje
Koplík. Samotný licenční poplatek vyšel na sto tisíc korun
bez DPH.
Začínající podnikatelé si
zvolili vázanou franšízu, která se liší od čisté franšízy především tím, že značka zajistí prodejní místo i vybavení,
a tudíž vlastní investice nemusí být tak vysoká. „Co se
týče Prahy, tak tady je čistá franšíza téměř nemožná.
Všechny lokality, které stojí
za to, abyste tam provozovali
obchod, už má totiž centrála
obsazené,“ vysvětluje volbu
Hrbáčková.
Nejen práva, ale i povinnosti
V ceně licenčního poplatku
obdrželi podnikatelé od společnosti Yves Rocher kompletní know-how, nejrůznější
školení a odborné rady. „Dostáváme také marketingové
balíčky – letáčky, plakáty, slevové cenovky. Centrála nabízí pomoc se vším, co je třeba
zařídit. Vysvětlují nám třeba
pojistné smlouvy, smlouvy
na různé typy dárkových poukazů a podobně,“ popisuje
Hrbáčková.
Na druhou stranu ale franšíza přináší i mnohé povinnosti. Vedoucí obchodů jsou
z devadesáti procent svázáni pravidly celé sítě. Pravidly,
která určují podobu marke-
Nefunguje to tak,
že jen přijdete
do obchodu, všechno
zkontrolujete
a odejdete. Sama
na prodejně stojím
a prodávám, abych
měla kontakt se
zákaznicemi.
Tereza Hrbáčková
franšízantka kosmetické
společnosti Yves Rocher
SPLNILA SI SVŮJ SEN Podnikatelka Tereza Hrbáčková
provozuje společně se svým partnerem Markem Koplíkem formou
franšízy v Praze dva obchody s kosmetikou Yves Rocher. Loni
utržili přes 28 milionů korun. FOTO: HN – MATEJ SLÁVIK
tingu, komunikace, jednotného vzhledu, cen výrobků
i merchandisingu. Zákazník nesmí poznat rozdíl, zda
je v prodejně toho či onoho
franšízanta.
„Každý měsíc se pořádají
schůze, kde se vidíme s dalšími franšízanty z celé republiky a se zaměstnanci centrály.
Vysvětlují nám tam cíle pro
další období, všechny marketingové plány, jaké budou
kampaně, dostáváme k tomu
podrobné materiály. Výlohy
se třeba mění zhruba po třech
týdnech, vždy je nafotím a zašlu ke schválení,“ vysvětluje
Hrbáčková.
Kromě toho je podnikatelka denně v kontaktu s centrálou alespoň prostřednictvím
e-mailu. Zhruba jednou měsíčně pak chodí do obchodů
na kontrolu regionální ředitelka Yves Rocher.
Práce na plný úvazek
„Naše role spočívá ve vedení
obchodu, v práci se zaměstnanci a ve snaze dosahovat co
nejlepších výsledků v rámci
prodejny. Za minulý rok jsme
měli obrat přes 28 milionů
korun,“ popisuje Koplík. Volnou ruku mají podle Hrbáčkové po konzultaci s centrálou v lokálním marketingu,
to znamená v propagačních
akcích v nákupních centrech,
kde sídlí jejich prodejny.
Její partner vnímá nastavená pravidla pozitivně, hlavně
z hlediska začínajících podnikatelů. „Naše zásadní zkušenost je nesnažit se být chytřejší než centrála. Minimálně
na začátku to platí stopro-
centně. Jsou věci, které si
nejdřív přečtete v pravidlech
a připadají vám jako nesmysl.
Zjistíte ale, že to, co vám centrála říká, vyplývá z dlouhodobé zkušenosti,“ pokyvuje
hlavou Koplík.
Mladí podnikatelé vedou
v současné době dva obchody – jeden v nákupním centru Arkády Pankrác a druhý
na Chodově. Dál zatím svůj
byznys rozšiřovat nechtějí,
protože je současný stav dostatečně pracovně vytěžuje.
„Je to typ podnikání, který vyžaduje, abyste tam byla každý
den. Nefunguje to tak, že jen
přijdete do obchodu, všechno zkontrolujete a odejdete. Sama na prodejně stojím
a prodávám, abych měla kontakt se zákaznicemi,“ vysvětluje Hrbáčková.