Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
Transkript
HTT 2008 aneb Hvězdy, Tma a Tequila, Kateřina Schneiderová . HTT 2008 aneb Hemeroidy, Tuk a Tlučhuba, Zdeněk Janák . . . . Katalogy – za hranicemi Sluneční soustavy, Dominika Kalasová Rusko je přitom tak přátelská země, Tereza Krátká . . . . . . . . . . Taki’s 8.5 Magnitude Star Atlas, Pavel Karas . . . . . . . . . . . . . . . Sobotní zatmění Měsíce, Marek Kolasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 6 8 14 17 19 Ilustrovaný pohled na Východodoněmecké setkání dalekohledů – Herzberger Teleskoptreffen, k článkům uvnitř Bílého trpaslíka. Kresba Klára Pavelková HTT 2008 aneb Hvězdy, Tma a Tequila Kateřina Schneiderová 25.–28. 9. 2008. Já, Klárka a Zdeněček jsme strávili rozhodně zajímavé tři dny pod stanem v nedalekém Braniborsku. Tady je podrobný záznam našich společných chvil pod hvězdami. Čtvrtek kým sometem. Obloha byla opravdu jasná. Bylo to zvláštní, protože když jsme vyjížPřijeli jsme za tmy. Jeßnigk je prdel světa. děli z Čech, bylo odporně zataženo. Tady Ale obloha je vážně dost tmavá. Hlavní vý- začaly až ve dvě v noci vylézat mraky, tak hodou je, že je vidět celý obzor. Jeßnigk jsme to zabalili. V tlampači hlásili, že tu se nachází v rovinatém území Německa. noc byla velká vlhkost vzduchu, ranní tep◦ Poslepu jsme postavili stany a udělali loty 5–6 . Ale před zmrznutím nás chránil si drobnou procházku mezi dalekohledy svařák a zimní oblečení. a ostatními stany. Dost hrozivé bylo zjištění, že tu není ani jedna sprcha. PozoPátek rovat jsme začali zhruba v deset. Všichni pozorovali na louce, jen my jsme zdevas- Ráno mi neustále kolem stanu pobíhalo tovali kukuřičné pole vedle. Koukali jsme dítě. Stan jsem postavila totiž přímo před na M 31, M 110, M 32, M 33, M 1 a M 42, prolézačky. Snídaně proběhla v polních „Kemblovu kaskádu“, M 36, M 37, M 35, podmínkách a Zdeněček odmítl jíst můj M 38 ve Vozkovi. M 36, M 37, M 38 jsou koláč i buchtu. Zmlsanec! Jakmile se uděopravdu nádherné otevřenky. M 33, M 32, lalo hezky, udělali jsme si procházku po M 31 a M 110 byly tradičně také super. Jeßnigku. Je to roztáhla vesnička. Mají tu I v M 33 byl dobře vidět střed. Zdeněček hřbitov uprostřed náměstíčka, respektive našel slabou galaxii pod M 81 a M 82, která návsi. A v zahradách vystavené kýčovky, trmá označení NGC 3077. S trochou fantazie paslíky, sošky . . . Hledali jsme krámek s pojsme ji viděly i my dvě, Klárka a já. Poprvé travinami. Poté, co jsem se zeptala babičky jsem viděla M 42 v Orionu, bohužel jen vel- s kolem a pytlem slámy, jestli se tu dá kou2 www.astronomie.cz pit něco k jídlu a pití a ona mi odpověděla: „No, já nevím, jak je to dneska, ale zeptej se tamhle Anny, ty by to měla vědět.“ jsme to vzdali. Nejen kvůli tomu, že Anna vzápětí zmizela ve velkém zeleném domě. K obědu jsme měli housky a instantní polévku. Ani Klárka ani Zdeněček stále nechtějí jíst moje koláče. Dřív to sežerou mravenci. Taky jsme se prošli znovu mezi stany a prohlédli si dalekohledy. Samé děsivé otevřené konstrukce, metrový Dobson ještě nestojí, místo pro něj vyhrazené zeje prázdnotou. Marně se zatím rozhlížíme po nějakých dalších Češích. Ptala jsem se pořadatelů, jestli je tu ještě někdo další z Čech, ale oni nevědí . . . S „válečným sometem“ si tu připadáme poněkud, no, cizokrajně. Ale alespoň budíme rozruch a zájem. Dost lidí si ho prohlíží a také fotí. Ve tři jsme se rozhodli jet do 10 km vzdáleného městečka Herzberg. Na to velké dobrodružství jsme se vydali autobusem. Herzberg je docela pěkný. Má pěkné náměstí s malými domy a krásný kostel. Jeli jsme tam, abychom doplnili zásoby jídla a hlavně si koupili nějaké tekutiny na zahřátí. Nicméně kde nic, tu nic. V okolí, kde jsme vystoupili nebyl žádný větší krám, jen sem tam maličký obchůdek s ještě menším sortimentem. Takže jsme koupili jen nějaké to jídlo a na alkohol se vybodli. Zatím. Na zastávce autobusu jsme zjistili, že se jedná o tzv. „Rufbus“, to znamená, že se musí předem zavolat, že jím chceme jet, aby vůbec přijel. Dost nás to šokovalo, vzhledem k tomu, že jsme to zjistili až po termínu odjezdu autobusu a že to byl poslední autobus. Takže pro další už jsme si zavolat nemohli. Uvízli jsme v cizím městě, v cizí zemi a potřebovali jsme se vrátit do Amatérská prohlídka oblohy 3 cizího prdelákova. V knihkupectví jsme si těsně před zavíračkou vypůjčili mapu a našli konec města a tam nejbližší benzínku. A tím směrem jsme se pěšky vydali. Jediné pozitivum bylo, že jsme na konci Herzbergu narazili na Lídl. Takže jsme koupili zlatou tequilu, pomeranče a skořici. Podle motta: Když už, tak už. Na benzínce jsme se rozhodli, že si někoho stopneme. Byla to jediná možnost, pokud nepočítám tu jít to v sedm večer pěšky, jak se dostat zpět. Stopovali jsme dost dlouho. Přecházeli ze stanoviště na stanoviště. A tvářili se sklíčeně. V sedm večer začínala přednáška německého astronoma na téma „Jsme ve vesmíru sami?“, chtěla jsem tam jít, ale bohužel jsme v tu dobu pořád ještě stáli u cedule s přeškrtnutým nápisem Herzberg a mávali na auta. Ve čtvrt na osm nám zastavil anděl strážný. Štěstí v neštěstí. Paní, povoláním řidička autobusu prý nikdy nenechává děti ve štychu a rozhodně ne na silnici, když se stmívá. A i když byla z Kolochau, vesnice, která je trochu jiným směrem než Jeßnigk, dovezla nás přímo na místo. Vážně nás zachránila . . . patří jí náš obří dík! Šla jsem si pak na dvě hodiny lehnout, protože mě šíleně bolely nohy, byla jsem grogy a představa dlouhé pozorovací noci mi působila muka. Spánek mi dodal energii. Pozorovali jsme zhruba do dvou, pak se úplně zatáhlo, takže už jsme nepoznali ani jednotlivá souhvězdí. Trošku nás naštvalo, že jsme nic moc nenakreslili, protože jsme více méně čekali do rána, až vylezou hvězdy a objekty, které jsme nemohli pozorovat v létě. Já jsem si nakreslila alespoň dvě otevřenky v souhvězdí Vozky. Po tom, co se nenávratně zatáhlo jsme sbalili dalekohled, vytáhli židle a pozorovali „souhvězdí Tequily“. 4 www.astronomie.cz Sobota Ráno začíná v půl desáté. Probudili jsme se do zimy, se tam nějaké té kapky vody a mlhy. Super. A pak že v sobotu bude krásně. Klárka zjistila, jak se to má se sprchami. Prý se můžeme osprchovat ve sportovním areálu v Kolochau. Musíme si půjčit klíče a zajet tam. Prostě musíme, jelikož nás svědí mastná hlava a smrdí nám nejen nohy. Kolem stanů se válí šlupky od pomerančů a my se modlíme, aby večer bylo jasno a my stihli něco víc nakreslit . . . Tak jsme se konečně vykoupali! Vděčíme za to dvěma Čechům z Pardubic, kteří se setkání také zúčastnili. Asi není nutné připomínat, že po třech dnech bez sprchy jsme si připadali jako znovuzrození. Odpoledne jsme se zúčastnili drobné přehlídky dalekohledů. Vystavili jsme můj půjčený somet a nechali staříky a jiné nadšence, aby se pokochali robustní vojenskou technikou. Jeden mladík dokonce řekl své přítelkyni: „Podívej se na to, kdyby sis dneska chtěla tohle koupit, tak se nedoplatíš.“ To nás potěšilo. My jsme se zase pokochali pohledem na slunce v dalekohledech s filtrem. Byla vidět spousta protuberancí, které jsou podle mě naprosto úžasné, lepší než sluneční skvrny. Tuto noc jsme pozorovali nejdéle, protože jsme věděli, že to je noc poslední. Ale bylo hodně vlhko a opravdu velká vlezlá zima. Nejhůř ji snášely nohy. A několikrát jsme byli fénovat dalekohled. Neděle Ranní balení a brzký odjezd domů. Výlet to byl pěkný a i pár nových zkušeností mi to přineslo. Hodně se mi do paměti vryly nádherné hvězdokupy ve Vozkovy a sluneční Amatérská prohlídka oblohy 5 protuberance. Lidé byli příjemní, ochotní, nechali nás podívat se jejich dalekohledem. Akorát mi přišlo, že ten zápal není tak velký jako třeba na letní Expedici v Úpici. Měla jsem pocit, že hospůdka je stále nějak moc plná . . . Zdeněček celou akci nazval „Setkání majitelů dalekohledu“, ne setkání pozorovatelů. Bůh ví, třeba se tam zase podívám . . . X HTT 2008 aneb Hemeroidy, Tuk a Tlučhuba Zdeněk Janák Místo, kde hvězdy jsou zářivější, mlhoviny mlhavější, Mléčná dráha mléčnější, temné mlhoviny temnější a vesmír ještě o kousek níž nad hlavou, než by se mohlo zdát. Amatérská astronomie na německý způsob má ale i svá specifika a kdybych je znal předem, asi bych se bál tam jet. Po organizační stránce bylo toto setkání dalekohledů zvládnuté na jedničku. Konalo se v malé vesničce (tak malé, že se do ní ani malý obchod už nevešel) v prostorách které Němci hrdě nazývají sportovní areál – ve skutečnosti rozumně využitá část bývalého a stále aktivního JZD. Organizátoři si dokázali zařídit, aby ve vesnici nesvítila jediná lampa, zatemnili okna těsně přiléhajících domů a poručili i větru a dešti, aby po tři noci bylo jasno alespoň několik hodin po soumraku. Škoda jen, že účastnici nechtěli tohoto komfortu, skýtajícího jedinečnou oblohu a výhled od obzoru k obzoru, využít naplno. Název „setkání dalekohledů“ je velice trefný a výstižný. Do Jeßnigku přijely dalekohledy se svými páníčky jak na nějakou výstavů psů. Průměrný účastník měl přes padesát let, přijel svým bavorákem, nebo s karavanem, vybalil nablýskaného meada, zapojil ho do zásuvky a nechal obdivovat 6 www.astronomie.cz ostatními účastníky s neméně skromnou výbavou. Amatérská astronomie v jejich podání se dělá hubou v teplé místnosti nad lahví piva. Pro správně autentický pocit nechybí ani červená zářivka. Po půlnoci už skoro všichni ti, co seděli u dalekohledů tvrdě spí. Přes den bylo k vidění množství nejrůznějších dalekohledů všech tvarů i barev. Poslední novinky komerční výroby, ale i u nás jen zřídkakdy viděné odlišné a hlavně odlehčené konstrukce Dobsonů. A hlavně Dobson s průměrem primárního zrcadla jeden metr! Jazyková bariera však byla docela velkou překážkou. Starší ročníky nejsou v angličtině moc komunikativní. Co by se snad dalo organizátorům vytknout, je až příliš červeného světla, které netlumené bylo někdy až bolestivě oslňující. Sprchy ve 4 kilometry vzdálené vesnici v jiném sportovním středisku. Což sice všem těm, kteří přijeli vlastním autem, nedělalo problémy a snad se ani nedá předpokládat, že by se někdo i s dalekohledem dopravil jinak. Snad jen tři mladí a blázniví Češi s oprýskaným sometem. Pro našince taky zásadní absence kuchyňky, namísto snídaně za 5 €. A ta zima. V noci byla taková zima, že by jste ani psa nevyhnali. A kdyby jste ho přeci jen vyhnali, už by se asi nevrátil. Až na jaře by jste ho našli přimrzlého čurajíce žlutý rampouch na nedaleký strom. Chladný konec září je už docela pozdě na stanování. Každopádně ale akce podobného duchu, jako i v našich končinách organizovaná MHV, určitě smysl mají. Dávají příležitost setkat se s dalšími obdivovateli krás noční oblohy, podívat se běžně nedostupnými dalekohledy, načerpat nové zkušenosti a navázat nové známosti. X Amatérská prohlídka oblohy 7 Katalogy – za hranicemi Sluneční soustavy Dominika Kalasová „Svítí hvězdy na nebi proto, aby každý našel tu svou?“ (Antoine de Saint-Exupéry) Úvod je obloha rozdělená na 88 souhvězdí. Souhvězdí severní oblohy mají původ již ve starověké antice, jižní souhvězdí pojmenovali na svých cestách mořeplavci v 17.–18. století. Později se začaly katalogizovat i další objekty, které patří do 4 % celkové hmoty vesmíru, tedy hmoty atomární povahy. Katalogů existuje nepřeberné množství, v následujících odstavcích si je trochu roztřídíme a dozvíte se něco o těch nejznámějších a nejpoužívanějších. Když laik pohlédne na hvězdné nebe, zdá se mu, že vidí miliardy hvězd, které jsou nekonečně daleko, a že je jich tolik, že je nikdo nedokáže spočítat. Pravdou je, že na jasné obloze můžeme spatřit za dobrých podmínek pouhým okem až 3 000 hvězd, pokud máme odkrytý horizont – většinou ovšem podmínky nejsou ideální, poblíž je město nebo je na obloze Měsíc, ve výhledu nám může překážet například kopec, hvězd vidíme tedy většinou ještě Všeobecné katalogy méně. Už od starověku se lidé pokoušeli vložit Messier Catalogue (M) Messierův kado nich nějaký řád – jasné hvězdy spojovali talog. Tento snad nejznámější katalog do obrazců a vytvářeli tak souhvězdí. Dnes byl sestaven francouzským astronomem Charlesem Messierem, který chtěl sestavit seznam různých mlhavých objektů, jako hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, aby si je hledači komet nepletli s kometami. Je zajímavé, že v katalogu se objevuje i jedna dvojhvězda (M 40) a seskupení čtyř hvězd, které Messier zřejmě považoval za mlhovinu (M 73). Sám objevil asi třináct komet. Charles Messier (1730–1817) 8 Messier a Messier A www.astronomie.cz První vydání z roku 1757 obsahovalo 57 objektů, kompletně byl dotvořen v 20. století. Tento katalog je pěknou, i když určitě ne úplnou prohlídkou různých zástupců deep-sky objektů. Každý začínající pozorovatel začíná prohlídku oblohy, hned po planetách, právě objekty z Messierova katalogu, mnoho astrofyziků používá tyto objekty ke svým výzkumům a výpočtům. Mezi astronomy je oblíbený tzv. Messierův maraton – každý se snaží za jedinou noc napozorovat co nejvíce objektů. Nejvhodnější podmínky pro maraton jsou na konci března a začátkem dubna, kdy Slunce je v jižním cípu souhvězdí Ryb – tedy v oblasti, kde se nenachází žádný z M objektů. Na jeho památku je po něm pojmenovaná i dvojice kráterů na Měsíci. hvězdokup, hvězd, více hvězdných systémů, zbytků po supernovách, . . . Zahrnuje mimo jiné i všechny objekty Messierova katalogu. Revised New General Catalogue (RNGC) Upravené vydání Nového obecného katalogu. Katalog ESO Tento katalog objektů jižní oblohy byl sestaven z dat pořízených v Evropské jižní observatoři ESO v Chile. Hvězdné katalogy Katalog stálic První hvězdný katalog, sestavil jej astronom Hipparchos v 2. století př. n. l., obsahuje 1 080 hvězd a dnes jej známe pouze z citací pozdějších autorů. New General Catalogue (NGC) + doplňky IC I a IC II Autorem tohoto katalogu je John Louis Emil Dreyer. Přestože nejprve plánoval vydávat pouze doplňky k Herchelovu katalogu, na objednávku Královské astronomické společnosti sestavil nový katalog – nejprve Druhý katalog hvězd Armaghské observatoře a poté, po zakoupení deseti palcového refraktoru v roce 1883, vydává Nový obecný katalog mlhovin a hvězdokup (The New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars), známý dnes pod zkratkou NGC. O několik let později připojil ke katalogu dva doplňky – v roce 1895 katalog IC I (Index Catalogue) a v roce 1908 katalog IC II (Second Index Catalogue). NGC i s doplňky obsahuje dohromady 13 226 objektů. Je to jeden z nejrozsáhlejších katalogů mnoha druhů objektů hlubokého vesmíru – galaxií, mlhovin, John Louis Emil Dreyer (19./20. stol.) Amatérská prohlídka oblohy 9 Katalog Hipparcos a Tycho Catalogue Tyto katalogy vznikly na základě dat získaných z astrometrické mise ESA, satelitu Hipparcos. Ten po čtyři roky (1989–1993) měřil hvězdnou paralaxu a vlastní pohyby hvězd s přesností na tisícinu obloukové vteřiny. Roku 1997 byly publikovány oba katalogy, data, která obsahovaly, byla použita v Millenium Star Atlasu, který obsahuje více jak jeden milión hvězd do 11 magnitudy a dalších 10 000 nehvězdných objektů. všechny hvězdy ve vzdálenosti nejprve 20 pc, později 25 pc, od Sluneční soustavy. Rozvoj astronomických technik však znamenal objevy dalších hvězd, katalog byl proto postupně doplněn a vyšel v dalších vydáních v letech 1969, 1970, 1978, 1991 a 1997. Na nich se podílel i astronom Hartmut Jahreiß, hvězdy mají proto značení Gl nebo GJ. Struveho, Atkienův katalog Zakladatel pulkovské hvězdárny, J. V. Struve, vydal v roce 1872 první velký katalog Boss General Catalogue Sestavil jej 3 110 dvojhvězd, které jsou označeny písBenjamin Boss a byl vydán roku 1936. menem Σ. O 60 let později, v roce 1932, Celkem je v něm uvedeno 33 342 hvězd Robert G. Aitken sepsal katalog obsahující jasnějších než 7 mag, seřazených podle přes 17 000 dvojhvězd, kde před pořadorektascenze, u kterých je uvedena hvězdná vým číslem je zkratka ADS. velikost, nebeské souřadnice, zdánlivý pohyb po obloze, spektrální třída, typ hvězdy Katalogy hvězdokup a radiální rychlost. Milky Way Globular Clusters ObsaGlieseho katalog První verze byla vy- huje všech 158 kulových hvězdokup, ledána roku 1957. Německý astronom žících v halu v naší Galaxii, známých Wilhelm Gliese se v něm pokusil sepsat v srpnu 2007, kdy byl sestaven. Většina dat byla pořízena astronomem Williamem E. Harrisem. Účelem tohoto katalogu je poskytnout základní informace o všech kulových hvězdokupách v naší Galaxii a o objektech, které bývaly označovány jako kulové hvězdokupy. Katalog poskytuje data jako je poloha objektu, vzdálenost od Slunce a galaktického středu (v tisících světelných let), zdánlivá a absolutní jasnost, zdánlivý průměr (v obloukových minutách), radiální rychlost aj. Objevují se v něm 4 hvězdokupy, které jsou členy SagDEG (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy – Trpasličí eliptická galaxie ve Střelci) – M 54, Arp 2, Terzan 7 a Terzan 8. Do katalogu byly zařazeny proDružice Hipparchos tože se pravděpodobně začlení do hala 10 www.astronomie.cz naší Galaxie. Hvězdokupa Palomar 12 byla od SagDEG odtržena již dříve. OPENCLUST New Optically Visible Open Clusters and Candidates Catalog – Nový katalog otevřených hvězdokup v naší Galaxii je aktualizací předcházejících katalogů Lyngova (Lyngaclust z roku 1987) a Jean-Claude Mermilliodova (z roku 1995). Nově jsou zahrnuty údaje o pohybu hvězdokup, je rozšířený i o nově objevené hvězdokupy. Katalogy mlhovin Barnardův katalog temných mlhovin Autorem je Edward E. Barnard, označení B. Katalog mlhovin a hvězdokup Sestaven Nicolasem Louisem Lacaillem, označení objektů je Lac. Strasbourg – ESO Catalogue of Galactic Planetary Nebulae 1 143 objektů. Katalogy galaxií Halton Arp catalog V době, kdy vznikal Arpův katalog, nebylo dostupných příliš informací o životě galaxií. Americký astronom Halton Arp na základě svého katalogu sestavil The Atlas of Peculiar Galaxies – Atlas pekuliárních galaxií, který měl poskytovat data, z kterých by astronomové mohli studovat vývoj galaxií. Dnes je Arpův katalog považován za výborný atlas galaxií, které se vzájemně slučují nebo jinak ovlivňují, jsou neobvykle velké, tvarované, obsahují nezvyklé množství prachu a plynu, mají vyšší nebo nižší jasnost než obvyklé galaxie nebo vysílají třeba nukleární výtrysky. Hodně objektů v Arpově atlase, prvně publikovaného v roce 1966, je uváděno právě pod číslem z jeho katalogu. Mnoho z nich je používáno jako vzor pro studium spekter galaxií s červeným posuvem, jako například Arp 220. Je to následek srážky dvou galaxií, HST objevil v té oblasti přes 200 obřích hvězdokup, které Lynds’ Catalog of Dark Nebulae (LDN) Katalog tmavých mlhovin z roku 1962. Lynds’ Catalog of Bright Nebulae (LBN) Roku 1965 vznikl tento fotografický katalog oblastí H II, obsahuje 1 125 jasných mlhovin. Catalogue of Galactic and Planetary Nebulae (PK) Tento katalog z roku 1967 sestavili L. Perek a L. Kohoutek. Je to první rozsáhlý katalog různých fází života hvězdy (hvězdy se zbaví jejich vnější vrstvy, zůstane po nich mlhovina). Kupa Arp 220 ve viditelném světle. Kupa patří mezi ultra-svítivé infračervené galaxie – ULIRG. Vznikla po srážce a sloučení několika galaxií a vznikají v ní nové hvězdy, jejichž světlo ozařuje okolní prach a způsobuje velkou jasnost v infračerveném oboru spektra Amatérská prohlídka oblohy 11 se nacházejí 250 milionů světelných let ve směru souhvězdí Hada. V malém prostoru o velikosti asi 5 000 světelných let a s velkou hustotou plynu a prachu se stále rodí nové hvězdy, je tam mnohem více plynu než v celé naší Galaxii. Morphological Catalog of Galaxies (MGC) Morfologický katalog galaxií. Klasifikace galaxií je založená na POSS I plates. AGC, RCG Abell Galaxy Clusters, Catalogue of Rich Clusters of Galaxies – galaxie, Third Reference Catalogue of Bright Ga- skupiny galaxií katalogizované Georgem laxies (RC3) Katalog jasných galaxií, ob- Abellem. sahuje 23 011 galaxií. Katalogy za hranicemi viditelného světla Nearby Galaxies Catalogue Katalog blízkých galaxií, sestavil jej R. Tully roku 1988. Katalog 3A RTG zdroje z družice Ariel 5. Třetí a čtvrtý Cambridžský katalog raUppsala General Catalogue (UGC) diových zdrojů Autorem katalogů je Uppsala General Catalogue of Galaxies. A. S. Bennett, označení objektů je 3C a 4C. Založeno na POSS I plates1 . Catalog of Principal Galaxies (PGC) Katalog z roku 1999 obsahuje 193 898 galaxií, katalog z roku 2002 obsahuje již 1,1 milionu galaxií. Je jedním k katalogů použitých pro atlas Cartes Du Ciel. Katalog XTE Katalog RTG objektů z družice RXTE. Katalog 4B Obsahuje seznam gama záblesků detekovaných zařízením Batse na sondě COMPTON, v roce 1999 to bylo přes 2 000 objektů. Katalog GRB Název vznikl od anglického Gama Ray Burst, tj. zábleskové zdroje gama záření. Katalog GRO Katalog gama zářičů pozorovaných zařízením COMPTON (Gamma Ray Observatory). Naváděcí systémy Galaxie M 63, NGC 5055, PGC 46153, UGC 8334, MCG 7-27-54 K dalekohledu si lze dokoupit nějaký naváděcí systém. Musí být na paralaktické 1 Palomar Observatory Sky Survey – průzkum oblohy pořízen Schmidtovým teleskopem, který dal vzniknout atlasu Palomarský přehled oblohy 12 www.astronomie.cz montáži, a když si jej správně postavíte, naváděcí systém sám najde objekt jaký chcete. Navigačních systémů je více druhů, nejčastěji se vyskytují ve variantě GoTo (dalekohled se sám natočí na vybraný objekt) nebo „klasické“, tedy pouze navigace a „motorem“ je sám člověk. Systém GoTo je dodáván s různým softwarem, obsahuje tedy různé atlasy a seznamy katalogů, záleží na konkrétním výrobku. Seznamy objektů v softwaru k GoTo jsou velmi obsáhlé, můžete si vybrat, z jakých katalogů objekty chcete, můžete mít na výběr např. M, NGC, Tycho katalog, Globular Clusters in the Milky Way, . . . Počítačové atlasy bývají zpracovány velmi detailně a nabízejí k objektům množství informací a fotografií, mívají proto na výběr z více katalogů. Shrnutí Když ještě neexistovaly astronomické společnosti, které sdružují astronomy a koordinují jejich práci, nebyl regulován počet vznikajících katalogů. Existuje tedy mnoho katalogů galaxií, mlhovin, hvězdokup, dvojhvězd, proměnných hvězd a růz- ných kombinací. Každý se hodí k něčemu jinému, obsáhlé hvězdné katalogy se hodí jako podklad pro hvězdné atlasy, specifické katalogy, například galaxií, se hodí pro studium příslušných objektů. Výsledkem je, že existuje velké množství různých katalogů různých objektů, často několikrát aktualizovaných. Odborník si jistě vybere ten, který obsahuje data důležitá právě pro jeho výzkum. Pro pozorovatele oblohy jsou však nejdůležitější dva katalogy, a to Messierův a NGC. Jako příklad Vírová galaxie v Honicích psech má v Messierově katalogu označení M 51, v NGC katalogu NGC 5194. M 51 – NGC 5194 – Vírová galaxie Galaxie v Honicích psech místo, datum: 6./7. 8. 2007, Úpice pozorovací podmínky: přes den polojasno, trochu oblačnost na východě přístroj: Somet binar 12×60 Krásné barevné fotografie, doplňující téměř každý článek, trochu zkreslují veřejnosti pohled do vesmíru. Vesmír, tak jak ho vidíme, je docela černobílý – pomineme-li M 51 – autentická kresba a snímek opravdu velkým dalekohledem Amatérská prohlídka oblohy 13 barevné odstíny různě horkých a starých hvězd, když se podíváte do dalekohledu na galaxii M 51, neuvidíte obrovskou galaxii v červenomodré barvě se zelenými a žlutými rameny (jak možná očekávají návštěvníci hvězdáren), ale v malém dalekohledu uvidíte nejvíce světlou skvrnu oválného tvaru. Čím větší dalekohled vezmete, tím více detailů, z největších dalekohledů a za výborných podmínek již můžete zkoumat neuvěřitelně podrobnou strukturu galaxie, jednotlivé hvězdokupy, supernovy . . . Každý začínající pozorovatel začíná od Messierova katalogu. Jsou v něm krásné a snadno nalezitelné objekty vhodné pro menší dalekohledy a triedry i pro pozorování pouhým okem. Některé jasné objekty v něm ale nejsou – například dvojitá otevřená hvězdokupa χ a h v Perseovi. Amatérští astronomové nejčastěji používají katalog NGC s doplňky, databáze 13 226 různorodých objektů se hned tak nevyčerpá. Myslím, že amatérské pozorování deep-sky objektů dalekohledem na zahradě nemá velký vědecký význam, ale pohled na barevný snímek vám nikdy neudělá takovou radost jako to, když po půlhodině s promrzlými prsty objevíte malý mlhavý flíček. X Rusko je přitom tak přátelská země Tereza Krátká Než jsme odjížděli, říkali nám lidi: „hlavně se v pořádku vrat’te“, a nebylo jich málo. . . . A Rusko je přitom tak přátelská země. Letěli jsme 26. 7. z Prahy do Moskvy, 27. 7. v 0.35 Moskevského času jsme nasedli na vlak transsibiřské magistrály a strávili v něm 54 hodin, 29. 7. jsme vystoupili v Novosibirsku a strávili v něm 4 dny, zhlédli úžasné úplné zatmění (které se s žádným částečným nedá srovnat) a 2. 8. jsme v Novosibirsku nasedli na letadlo do Moskvy a z Moskvy letěli zase zpátky do Prahy. Celou dobu probíhalo vše naprosto podle původního plánu (v Novosibirsku po třech tisících čtyř stech kilometrech měl vlak patnáct minut zpoždění, které jsme nabrali až během posledních pěti hodin). Všechno jsme stihli, všechno jsme viděli, všude jsme byli. Transsibiřské vlaky jsou jiné než naše. Mají poloviční okýnka a menší uličky. Zato 14 mají všude pěkné koberce, trochu překážející záclonky, mnohem méně se kolébají, takže se dá nosit horká voda ze samovaru kolem lidí postávajících v uličce. Mají prievodnicu nebo prievodníka – každý vagón má na starost jeden člověk, který kontroluje lístky, upozorňuje lidi, kteří mají vystoupit, upozorňuje lidi vystoupivše na nástupiště, že vlak už bude odjíždět, každý den vysává, dodává toaletní papír, zamyká záchody před stanicí a odemyká záchody za stanicí, má pod palcem nádobí k zapůjčení a ložní prádlo. Transsibiřské vlaky jsou druhý den ráno překvapivě útulné a strávit v nich několik dní není takový problém, jak se na první pohled zdá. Když jedete daleko, vyrovnáte se navíc lehce s časovým posunem, prospíte se do aleluja, www.astronomie.cz a ochutnáte mnoho místních specialit (některé možná i proti své vůli). Novosibirsk je v létě rozpálené sibiřské město. Dost velké na to, aby bylo moderní, dost velké, aby hostilo tuny kulturních, sportovních a obchodních akcí. Dost velké na to, aby se o něm dalo říct, že je otevřené světu. Je v něm možné dělat všechno, co je možné dělat v jiných světových metropolích. Ale od těch, které znám, od těch evropských, se liší tím, že se v něm dějí i věci, které na západě neuvidíte. Novosibirsk je město, které se začalo stavět včera . . . no dobře, tak před půl rokem. Z jednoho místa – na mostě přes Ob, lze napočítat nad městem 35 stavebních jeřábů. Na stupnici od 1 do 10 z hlediska upravenosti města, uklizenosti ulic a estetického působení, kde západoevropská města mají 1, česká 2, má Novosibirsk tak 30 (o sadových úpravách se nedá mluvit vůbec). Vedle sebe stojí obydlené dřevěné domečky zarostlé dvoumetrovou lebedou a rozestavěné dvacetipatrové domy s byty za horentní sumy. Obojí na jedné bezasfaltové ulici, kde jsou půlmetrové jámy. Ale at’ už jsou ulice asfaltové, kamenité, bahnité nebo prašné, chodníky hladké, vymlácené nebo žádné, všude se jezdí luxusními vozy, lhostejno, na které straně máte volant, dámy si tam neohroženě vykračují na deseticentimetrových podpatcích v tenoučkých šatech od předních návrhářů. Po šestiproudových třídách se prohání Lady a Žigulíky a v podchodu k metru si koupíte hodinky v přepočtu za sto korun, které opravdu nevypadají zle. O Rusech se říká, že mají obrovské srdce – to můžu jenom potvrdit. Mají taky obrovskou zemi. A mají obrovskou kopu starostí se svou zemí. Mnoho věcí a řešení lze proto prohlásit za svérázné, Amatérská prohlídka oblohy 15 v lepším případě osobité. Na našince čeká mnoho překvapení ve formě různě vysokých schodů na vstupu do metra i do nóbl restaurace, recepce v hotelu, ke které musíte do čtvrtého patra po schodech, turecké kávy bez lógru, a drátů vysokého napětí, na které si lze sáhnout z druhého patra panelového domu. V Rusku mají na všechno člověka. V Rusku se nedomluvíte anglicky (dokonce ani ve fast foodu s názvem „New York Pizza“). Když z vlaku uvidíte pole, či jinak zemědělsky udržovanou krajinu, znamená to, že do deseti minut projedete městem. V Sibiřské části Ruska je hustota obyvatel menší než jeden člověk na tři sta metrů čtverečních. Ruské vstupy do metra vypadají přesně jako ve Vlkovi a zajíci. V Rusku jezdí lidé na pracovní cesty vlakem, kdy cestou stráví víc jak týden. Rusům do stadia Vogonské administrativy mnoho nechybí – bud’te si jisti, že at’ se budete snažit sebevíc, bude vám nakonec nějaké razítko, nějaký papír nebo nějaký podpis jistojistě chybět. V Rusku se panáky vodky vždycky něčím zajídají (chleba, ryba, zelenina), pánové musí vypít do dna (dámy nemusí); některá ruská piva mají 8 % alkoholu. Policajti mají absolutní moc. A lidé jsou neuvěřitelně hodní a vstřícní: sami se nabízejí, že pomůžou, když něco hledáte, spolucestující ve vlaku se s námi dělil o každé sousto a paní v kiosku se suvenýry v ZOO z vlastní iniciativy volala na infolinku, aby nám zjistila, kde se prodávají filatelistické známky . . . Nevěřím, že takové potkáte i v Evropě. Možná jednou pojedu vlakem až na konec Asie, možná se vrátím do Novosibirsku 16 www.astronomie.cz a zajdu do opery, možná se ztratím v místech, kde je víc medvědů než lidí, možná si koupím boty na podpatku. Rusko má v rukávech pořád spousty překvapení pro každého. Možná jsem dost zvědavá, abych tam jela znovu. O zatmění se nepokouším příliš rozepisovat, protože všichni tady víte, jak to má vypadat, co se má při tom dít, že je to jedinečné a úžasné. A to, co nevíte, pokud jste zatmění neviděli, stejně není v mých silách popsat. Každopádně je to dechberoucí, i když člověk ví, co přijde. Nejpůsobivější mi připadalo, že to, co znám z fotek, je na obloze. To nudné, každodenní sluníčko se změní v něco hrozně nepřirozeného. Zároveň člověk vnímá i všechno kolem, tmu, černou řeku, lidi, kteří fotí s bleskem, rozsvícená okna v panelácích, planety, oranžový obzor, . . . Doufám, že ještě někdy nějaké zatmění uvidím, udělalo to na mě dojem. X Taki’s 8.5 Magnitude Star Atlas Pavel Karas Máte doma středně velký dalekohled a pošilháváte po podrobném atlasu oblohy? Cože? Že na „Uranku“ nemáte? V tom případě nastražte uši, představuje se 8.5 Magnitude Star Atlas japonského astronoma Toshimiho Takiho. Asi nejzásadnější zpráva je, že tento atlas je v angličtině a zadarmo. Na uvedené internetové stránce2 si jej můžete stáhnout ve formátu PDF. Atlas je rozdělen do sedmi souborů, pokrývajících oblasti o deklinaci +90 ◦ až +62 ◦ , +62 ◦ až +37 ◦ , +37 ◦ až +12 ◦ , +12 ◦ až −12 ◦ , −12 ◦ až −37 ◦ , −37 ◦ až −62 ◦ a konečně −62 ◦ až −90 ◦ . Každý pozorovatel si tak může stáhnout libovolnou část, odpovídající jeho zeměpisné šířce. To je další výhoda oproti zmíněné Uranometrii, nebot’ ta se prodává ve dvou dílech, pro severní a jižní oblohu, takže našinec si musí pořídit celý atlas. Ke každé oblasti je dále možné stáhnout si tabulku deep-sky objektů s jejich základními charakteristikami. Další soubory ke stažení obsahují samozřejmě legendu a návod k použití v angličtině, dále celkový seznam objektů a také detailní mapy kupy galaxií v Panně, Orionu a regionu Éta Carinae. A co v atlasu najdeme? Celkem téměř 90 000 hvězd s jasností do 8,5 mag (z toho 1 800 proměnných) a téměř 3 000 deep-sky objektů. Ale dosti suché teorie a podívejme se, jak se s mapami pracuje. Jak pan Taki uvádí na svých stránkách, amatérské astronomii se věnuje již přes třicet let a myslím, že na atlasu se to projevilo velice příznivě. Listy mají příjemný formát A4, takže není potřeba nosit s sebou do terénu velké plachty typu Atlasu Coeli. Provedení je samozřejmě černobílé, takže i přes větší počet stránek tisk vaši peněženku příliš nezatíží. Po vytištění vřele doporučuji nechat si listy svázat do pevné či kroužkové vazby. Po grafické stránce není co vytknout, listy mají přehledné značení a každý obsahuje pro usnadnění 2 http://www.asahi-net.or.jp/~zs3t-tk/atlas_85/atlas_85.htm Amatérská prohlídka oblohy 17 By Toshimi Taki, May 9, �07 80 56 137 2169 35 133 Taurus ST V1057 �2 MCG+02-14-001 134 V1402 2141 6 18 V451 Cr 69 �1 +10° � � �2 +10° 16 �1 13 V1374 2022 V1376 14 � 32 52 MCG+01-14-037 � MCG+01-13-013 63 +5° +5° 1819 66 � CK 33 38 23 V1369 1691 �2 79 � 21 59 56 �1 51 2071 60 0° 2112 Cr 70 V351 I.423 0° I.426 I.432 2024 22 � � VV V1365 31 2023 V352 � I.435 B33 I.431 � 1788 I.434 Orion 1981 1973-5 -5° S 1977 M42/43 V717 68 1924 66 � 1980 � 1999 � 29 � 55 2149 1725 I.2118 1752 � V1261 Eridanus � � 1779 2 -10° 63 EY V1031 3 1723 1888 � RX I.418 6h00m 64 � Lepus 5h45m 1954 104 1784 � WZ � -5° � 49 1 1700 62 � � MCG-01-15-003 2170 Monoceros �6 W M78 2067 V1381 81 �5 1762 � 8 5h30m Magnitude Scale 5h15m 0 1 2 3 5h00m 4 5 6 7 8 8.5 -10° orientace magnitudovou škálu a také čísla sousedících map. Moje první seznamovací krůčky byly poněkud ostýchavé a zprvu jsem měl problémy se v mapách vyznat, ale po krátké chvíli jsem se s nimi sžil. Pro pozorovatele, zvyklého na méně podrobné mapy, je přechod na nový atlas vždycky šok, ale 8.5 Magnitude Star Atlas je příjemným kompromisem mezi jednoduchými atlasy do šesté, sedmé magnitudy a Uranometrií, která obsahuje hvězdy až do desáté magnitudy, ale její listy už zabírají dost malý úhel. Vytisknete-li si Takiho atlas oboustranně, získáte dvoustrany se zorným polem cca. 25 ◦ × 35 ◦ , což je dost na to, aby se v nich dalo snadno orientovat. Co by se dalo atlasu vytknout? Neobsahuje spojnice hvězd v jednotlivých souhvězdích, což může někomu ztížit orientaci. Nicméně, jak jsem uvedl, klad listů je velmi přehledný a jejich zorné pole do- sti velké, takže by to neměl být až takový problém. Někoho může zamrzet, že souřadnicová sít’ není dostatečně hustá (5 ◦ v deklinaci a 15 až 60 minut v rektascenzi), aby se v mapách dal rozumně hledat objekt podle souřadnic. Jistě, je to kvůli větší přehlednosti, ale podívám-li se na spletitou sít’ v Uranometrii, řekl bych, že pan Taki mohl ještě trochu „přitlačit na pilu“. Nakonec, já osobně bych uvítal větší počet temných mlhovin (je jich pouze devět). I přes tyto drobné nedostatky určitě můžu 8.5 Magnitude Star Atlas doporučit každému mírně i středně pokročilému pozorovateli a jak jsem si ověřil při zpracování snímků Mléčné dráhy, úspěch sklidí jistě i u leckterých astrofotografů. P.S.: Pokud zabrouzdáte na autorovu homepage, objevíte rovněž atlas oblohy do 6,5. magnitudy. Třeba vás také zaujme. X Sobotní zatmění Měsíce Marek Kolasa V sobotu (16. srpna 2008) jsem se díval na zatmění Měsíce z malé vesničky Vělopolí, která se nachází v krajině mezi Havířovem, Českým Těšínem, Třincem a Beskydami. Jelikož jsem věděl, že nebudu pozorovat ve svém bydlišti, ani na hvězdárně, rozhodl jsem se na tento zajímavý úkaz dívat „neozbrojen“ jen očima jako většina lidí a nasávat tímto způsobem jeho atmosféru ničím nerušen. Pozoroval jsem s Magdou pohodlně z křesla přes „francouzské“ okno při sklence francouzského vína a občas vyšel vše zkontrolovat ven na terasu. Celý průběh zatmění byl doprovázen oblačností, takže nebylo možno vidět Mě- síc po celou dobu konání úkazu, ale i tak to postačovalo. Poprvé jsem Měsíc uviděl, když už stín Země byl do něj notně zakousnutý. S postupem stínu se tento začal moc hezky zabarvovat. Magda odhadovala barvu na kakaovou, Honza Píšala (v Opavě) na skořicovou a já jsem stín viděl oranžově. Bez odhadu barevnosti a dobré nálady pak byli Pavel Gabzdyl a Jirka Dušek pozorující z Brna, nebot’ tam bylo po celou dobu úkazu zataženo. Amatérská prohlídka oblohy 19 Barva stínu tak jako jeho jas není vždy stejná. Tmavost zemského stínu způsobuje množství prašných částic v zemské atmosféře. Zvlášt’ tmavé zatmění může způsobit například výbuch některé z řady sopek či silný meteorický roj. Přes částečnou nepřízeň počasí během úkazu jsem s jeho shlédnutím spokojený. Tak hezky zabarvené a čistě viditelné zatmění Měsíce jsem asi ještě nezažil. Možná to bylo zapříčiněno pozorovacím místem mimo město s čistým ovzduším, možná tím, že jsem vše sledoval bez dalekohledu a nesnažil se pořídit množství snímků, možná tou sklenkou vína . . . X Šipkami označeny zajímavé útvary v okolí kráteru Plato. První je Vallis Alpes (Alpské údolí), dvojka by měla být Rima Plato (brázda), trojka a čtverka pak osamocené kopce Mons Piton a Mons Pico, ležící u východního břehu Mare Imbrium (Moře dešt’ů). Snímek byl pořízen 14. 5. 2008 v 20.48 UT, dalekohledem Meade 12” LX200GPS + kamera LPI. HaP J. Palisy v Ostravě. Foto Marek Kolasa BÍLÝ TRPASLÍK je zpravodaj sdružení Amatérská prohlídka oblohy. Adresa redakce Bílého trpaslíka: Amatérská prohlídka oblohy, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, Kraví hora 2, 616 00 Brno, e-mail: [email protected]. Najdete nás také na internetové adrese www.astronomie.cz. Na přípravě spolupracují Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě a Hvězdárna v Úpici. Redakční rada: Jiří Dušek, Zdeněk Janák, Pavel Karas, Marek Kolasa, Petr Scheirich, Petr Skřehot, Tereza Uhlíková, Petr Št’astný, Jana Švandová, Martin Vilášek, Viktor Votruba © APO 2008
Podobné dokumenty
2. část
nomové v její existenci nevěřili. Například
d’Arrest ji nebyl schopen pozorovat v kodaňském 28cm refraktoru. Byl tak přesvědčený
o kvalitě tohoto refraktoru a zároveň věřil
předešlým pozorováním sv...
Libňatovské noviny rok 2012
existence, jejich pravidelná sledovanost se ustálila na
počtu cca 7500 unikátních návštěv za rok, stejně jako tomu
bylo v roce minulém.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na stránkách nic
nezměnilo, n...
Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
Saint-Étienne zrovna neoplývá supermarkety, ale nacházíme alespoň Spar (čili
hezky česky InterSpar) a zásobíme se levným portským a sušenou šunkou. Po večerech na pokoji blikáme lampičkami (ro...
Správní činnosti v silniční dopravě
jiným účelem) s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů. Tedy v tomto
případě se vztahuje jak na soukromé, tak i jiné nepodnikatelské provozování silnič...