Internet ve vzdělávání e-learning

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ
FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU
PŘEDMĚT: INTERNET VE VZDĚLÁVÁNÍ
Internet ve vzdělávání
e-learning
Autor: Karel Šťastný
Obor: Aplikovaná informatika
-1-
CO JE TO E-LEARNING?
E-learning by se dal definovat jako zvláštní typ dálkového studia. Učební materiály jsou
studentovi prezentovány v elektronické formě. Touto formou může být cokoli od vyhledání
materiálů na internetových stránkách, v diskusních skupinách, doručení e-mailem či
zakoupení multimediálního výukového CD-ROMu. V širším slova smyslu by se dala mezi elearning zařadit jakákoli výuka s využitím elektronických zařízení, tedy např. i sledování
naučných pořadů v televizi.
E-learning může být použit jako hlavní zdroj výuky, ale také kombinovaně - jako
podpora při klasickém vzdělávání. Tento typ vzdělávání přirozeně spojuje výhody e-learningu
a klasické výuky.
VÝHODY A NEVÝHODY E-LEARNINGU
Hlavní výhody e-learningu
E-learning umožňuje studentovi naučit se to, co zrovna teď potřebuje. Pokud se nejedná
o kurz řízený lektorem, student přebírá zodpovědnost za své vzdělání. To na něho sice klade
vyšší nároky co se týče snahy o zlepšení, ale zároveň mu poskytuje možnost učit se kdy chce,
kde chce, tempem a stylem jaké mu vyhovují. Také není závislý na tom, kdy jej bude moci
někdo vzdělávat. Kurzy jsou většinou snadno a rychle dostupné, výuka může být tedy
zahájena mnohem rychleji ve srovnání s klasickým systémem.
Další velkou výhodou e-learningu (zejména pro firmy) je výrazná úspora nákladů.
Kurzy vedené formou e-learningu ušetří jednak čas potřebný k dostavení se na místo běžného
kurzu, jednak peníze za dopravu. Podle statistik dosahují při vzdělávání pracovníků náklady
na cestovné a ubytování až 60% z celkové ceny kurzu. I cena samotného kurzu bývá výrazně
nižší než cena kurzu vedeného klasickým stylem.
E-learningové kurzy jsou také rychleji a jednodušeji upravovány vzhledem k měnícím
se podmínkám a rychleji tak reflektují aktuální situaci (např. změny v zákonech – zákon o
účetnictví se mění tak často, že studenti se většinou učí již zastaralé informace).
E-learning má ovšem co nabídnout i v kombinaci s klasickou „školní“ výukou, tedy
stylem, kdy se jeden učitel věnuje celé třídě studentů v předem určených časech. Tady je
jednoznačná výhoda v možnosti prezentací materiálů, které by jinak byly těžko předvedeny.
Skupina žáků základních škol si jistě zapamatuje o sově pálené více po shlédnutí videa než
pouze po shlédnutí v lepším případě vycpaného ptáka, v horším případě obrázku.
Hlavní nevýhody e-learningu
Za největší nevýhodu e-learningu považuji fakt, že (pokud není kombinován s klasickou
výukou) je velmi závislý na individuální snaze studenta. Tato snaha má však tendenci
s přibývajícím časem studia spíše upadat. Další nevýhodou čistě e-learningových řešení je
absence kontaktu s jinými lidmi, ať už spolustudenty či učiteli, kteří jsou schopni poradit či
vysvětlit těžce pochopitelnou látku.
-1-
TYPY E-LEARNINGU
Online kurzy a tutoriály
Online kurzy a tutoriály je souhrné označení pro e-learningové kurzy, které se vyskytují
na internetu. Tyto kurzy se vždy zabývají nějakým tématem, které vyučují. Mohou být
zpracovány jako návody jak se zabývat určitou činností nebo jako výklad. Kurzy mohou být
v textové podobě, doplněny obrázky, zvuky či videy. Omezením online kurzů zůstává stále
(zvláště v České republice) nepříliš rychlý internet, a z toho vyplývající nutnost šetřit velikostí
dat potřebných k absolvování kurzu. Online kurzy mohou také obsahovat různé kvízy a
otázky k procvičení získaných dovedností. Příkladem dobře zpracovaného kurzu může být
třeba http://www.newmediamedicine.com/handanatomy.htm, popisující anatomii lidské ruky.
Zpracování online kurzu je relativně náročné na čas, protože musí být nejen vhodně
pedagogicky zpracovány, ale také často obsahují některé multimediální prvky. Jako vhodné se
tedy jeví zpracování témat, která rychle nezastarají (viz např. již zmiňovaná anatomie lidské
ruky) a která budou zpřístupněna velkému množství lidí.
Elektronické prezentace
Elektronické prezentace jsou jednou z nejsnazších metod e-learningu. Sem patří
například prezentace v PowerPointu. Ty se snadno a rychle připraví, jsou přehlednější a
vizuálně přitažlivější než hromada suchého textu. Velkou nevýhodou těchto prezentací je
ovšem nemožnost procvičování nabytých znalostí. To je velmi potřebné u těch předmětů, kde
cílem není pouze „nabiflovat“ se horu knížek, ale důležité je porozumění tématu.
Prezentace v elektronické formě ale nemusí být pouze ve formátu několika navazujících
slidů. Již dnes je možné v omezené míře sáhnout např. po prezentaci ve videoformátu, která
by byla volně dostupná na internetu. Příkladem může být připravované video přednášek
z předmětu Databázové systémy 2, které by mělo být v budoucnu přístupné v systému
WebCT.
E-learning „naživo“
E-learning „naživo“ se značně podobá klasické výuce ve škole, kdy jsou přítomni
studenti a jeden vyučující, který vykládá látku, příp. zodpovídá dotazy studentů. Oproti
klasické výuce ovšem odpadá studentům a vyučujícím nutnost fyzicky se sejít. Namísto toho
se potkávají v nějaké virtuální třídě, ať už se jedná o webovou konferenci nebo specializovaný
software. Výuka, která poté probíhá, je velmi podobná klasické školní.
Tato forma výuky probíhá např. na adrese http://www.horizonlive.com/.
E-knihy a e-příručky1
E-knihy jsou, jak je již patrno z názvu, knihy v elektronické podobě. Vyskytují se
většinou ve formátu PDF. Ten je totiž možné přečíst prakticky na jakémkoli osobním počítači.
Když se elektronické knihy vyskytly poprvé, vyvolaly mnoho předpovědí týkajících se konce
papírových knih. Ty se naštěstí nevyplnily, stále totiž není nad to moci si v knize zalistovat.
Jako e-kniha se dají již sehnat nejen odborné příručky, ale také beletrie.
1
anglicky e-books a e-textbooks. S pojmem e-příručka jsem se sice v češtině ještě nesetkal, ale vzhledem
k tomu, že pojem e-knihy se již používá, rozhodl jsem se přeložit slova obě.
-2-
E-knihy mají oproti klasickým knihám výhody i nevýhody. Mezi výhody patří např.
snadné skladování, vyhledávání či možnost implementace hyperlinků. Nevýhodou je
samozřejmě nutnost nějakého čtecího zařízení a s tím spojené menší pohodlí při četbě.
Email
Elektronická pošta je využívána spíše jako podpora výuky než jako samostatné odvětví
e-learningu. Email je ideálním nástrojem pro komunikaci mezi učitelem a studentem. Pomocí
emailu je pro studenty jednoduché odevzdat vypracovanou seminární práci svému učiteli, ten
zase může včas poslat svým studentům oznámení týkající se kurzu. Učitel také může
zodpovídat různé dotazy studentů, pokud se ovšem jedná o rozsáhlejší problém, je myslím
stále lepší osobní konzultace (domluvená samozřejmě za pomoci emailu☺). Na straně
vyučujícího se ovšem může vyskytnout ten problém, že začne dostávat takové množství
mailů, na jaké nebude již stíhat odpovídat.
Email samozřejmě nemusí sloužit pouze komunikaci mezi dvěma lidmi, ale pomocí
emailových konferencí se může tématem zabývat více lidí. Někdy to může být každý, kdo
o téma projeví zájem, jindy jsou konference uzavřené. Tyto konference fungují tak, že mají
svou emailovou adresu a každý email, který sem dorazí, je automaticky odeslán všem
účastníkům. Na stránkách www.builder.cz je například možnost přihlásit se do konferencí
zaměřených na problematiku programování.
Komunikace pomocí elektronické pošty se často využívá, dokonce si myslím, že mnohý
dnešní student si své studium bez využití emailu ani nedovede představit (alespoň na FIM
UHK toto platí).
Spolupráce při učení2
Jednu z nevýhod e-learningu, tedy absenci kontaktu s jinými lidmi lze relativně lehce
eliminovat. K tomu nám poslouží různé komunikační prostředky internetu:
email (viz výše)
instant messaging – v poslední době velmi populární prostředek komunikace mezi
lidmi. Tento systém dává každému možnost rychle vidět, kdo z lidí, které má
uloženy v kontaktech, je online. Tato komunikace je samozřejmě rychlejší než
pomocí emailu. Stejně jako s emailovou komunikací se ovšem může stát, že
pedagog bude zahlcen požadavky studentů a nestihne odpovídat na všechny jejich
dotazy. Nevýhodou tohoto systému může v některých případech být fakt, že není
možné diskutovat s více lidmi najednou (respektive možné to je, ale vždy je to jako
bychom šeptali, nikdo neví s kým dalším se bavím a co mu říkám). Mezi
nejrozšířenějsí messagingové systémy patří ICQ, MSN Messenger či IRC
diskusní fóra – jsou další možností komunikace. Výhodou oproti instant
messagingovým systémům a emailu je otevřenost témat pro každého. Komunikace
ovšem bývá poněkud pomalejší než u IM.
groupware – jedná se technologii, která má ulehčit práci skupin lidí. Její použití
spočívá v usnadnění komunikace, spolupráce, koordinace a řešení problémů.
Groupware zahrnuje např. použití emailu či chatu.
peer-to-peer learning – spolupráce je založena na přímém propojení počítačů bez
použití serverů. Poskytuje zejména sdílení zdrojů, textů, či videí a hudby. Tyto
systémy bohužel bývají často zneužívány počítačovými piráty.
2
v anglických textech „collaborative learning“
-3-
Hry a simulace
Už Jan Amos Komenský prosazoval myšlenku škola hrou. Tato myšlenka není od věci
ani co se týče e-learningu. Jak už jsem zmínil, velkým problémem při e-learningu může být
nedostatek nebo ztráta motivace a pracovního nadšení. Tuto nevýhodu mohou do jisté míry
řešit právě hry. Nemám teď na mysli zběsilé 3d střílečky, ve kterých tečou potoky krve a hráč
se dozví tak maximálně něco o zbraních různých historických období, ale spíše hry
strategičtějšího rázu. Příkladem může být například hra Burza (http://www.burza.cz/), ve
které se hráč stane investorem obchodujícím s akciemi a devizami. Pro vyhodnocení výsledků
jsou využita skutečná aktuální data.
Simulace jsou využívány například při výcviku a přezkušování pilotů ČSA. Některé
situace, které mohou při letu nastat totiž nejsou moc vhodné k prozkoušení v reálu (např.
porucha motoru) a tady přichází ke slovu simulace letu. Piloti samozřejmě nejsou zkoušeni na
nejnovějším MS Flight Simulatoru, ale ve speciálním stroji, který do detailu napodobuje
pilotní kabinu.
Jaký je tedy rozdíl mezi hrou a simulací?
„Simulace vás postaví před simulovanou diskusi nebo situaci, kde si vybíráte odpovědi
či reakce na otázky nebo události.“ [1]
Tato definice podle mě sice trochu pokulhává, ale alespoň trochu napovídá, jaký je tedy
rozdíl mezi simulací a hrou. Simulace se dotýká zejména reálných situací, které napodobuje.
Cílem simulace je tuto realitu napodobit co nejvěrněji, aby si člověk mohl nacvičit chování v
té které situaci a až k ní opravdu dojde, byl připraven a věděl jak se zachovat. Hry oproti tomu
nemusí mít s realitou zhola nic společného.
Mobilní e-learning
Rozvoj mobilních telefonů a PDA zařízení umožnil vznik mobilního e-learningu. Ten,
kdo se chce něco naučit a studovat přitom elektronicky tedy již není omezen pouze na učebnu
či teplo domova a připojení k internetu. Mobilní telefony v dnešní době poskytují připojení na
internet také, i když v poněkud omezené míře. Zatím se tedy dle mého názoru nejedná
o ideální e-learningové nástroje, i když s nástupem mobilních sítí 3. generace by se tento stav
mohl změnit.
Oproti tomu PDA zařízení je možné použít jako „čtečky“ knih v elektronické podobě,
jako přehrávače různých animací či prezentací. Časem tedy jistě bude možné vidět ve vlaku
množství studentů, kterak se učí nikoli ze svých ručně psaných poznámek, ale z PDA zařízení,
kde vozí všechny své učebnice v elektronické formě (osobně jsem ovšem zatím neměl
s nikým takovým tu čest).
Blogging
Blogging, nebo česky blogování je relativně nová forma projevu na internetu. Jedná se
vlastně o něco jako deník prezentovaný na internetu. Blogy rychle získaly na popularitě,
neboť dávají svým tvůrcům možnost jednoduše prezentovat své názory a postřehy. Blogy se
zabývají mnoha různými tématy. Např. po napadení Iráku USA vznikly válečné blogy
popisující aktuální události mnohdy dříve než oficiální zdroje.
Blogy se sice většinou nezabývají výukou, ale i takové se dají nalézt (např.
http://www.weblogg-ed.com/).
-4-
Multimediální a výukové CD-ROMy
Ne každý e-learning musí být nutně spojen s nutností přístupu na internet, který navíc
ani v dnešní době ještě nedosahuje takových rychlostí, jak bychom si přáli. V mnoha
obchodech tedy lze zakoupit výukové CD. Jejich obsah je do jisté míry podobný online
tutoriálům (viz výše). Kromě textových informací tedy obsahují nejen obrázky, ale také
zvukové nahrávky či videa. To je vhodné nejen při studiu cizích jazyků, kdy máme možnost
naučit se správnou výslovnost a „naposlouchat“ cizí řeč, ale také při studiu mnoha dalších
oborů. Můžeme tak zjistit, jaký zvuk vydávají sobi či jak zní národní hudba v Laosu, a to aniž
bychom se zvedli od počítače. Doplnění multimédii je velkou výhodou také u CD-ROMů
určených pro ty nejmenší děti, které ještě neumí ani číst a psát. Oproti internetovým kurzům
disponují CD-ROMy větším prostorem pro informace, bohužel ale mohou některá témata
zastarávat.
Mezi nejznámější výukové CD patří tituly od firmy LANGMaster, zabývající se už
nejenom jazyky. Kvalitně zpracovanou je například i encyklopedie Microsoft Encarta.
BUDOUCNOST E-LEARNINGU
Jaká je budoucnost e-learningu je otázkou, kterou je těžké zodpovědět. Jednou
z možností je, že e-learning nahradí klasickou školní výuku a každý, kdo se bude chtít cokoli
naučit, zasedne k počítači, stáhne si (nebo vyhledá online) kurz a pustí se do studia.
Dle mého názoru se ale e-learning stane spíše jakýmsi doplňkem klasického studia. Tím
se eliminují nevýhody čistě e-learningových řešení, která by jistě nebyla pro některé obory
lidské činnosti vhodná (například lékař může mít e-learningovou podporu jakou chce, ale bez
zkušeného učitele se ve studiu medicíny nedostane nikam).
Každopádně má e-learning světlou budoucnost a bude dále pronikat do mnoha oblastí
lidské výuky.
Použité zdroje:
[1]
[2]
[3]
[4]
http://www.e-learningcentre.co.uk/
http://www.learning-channel.co.uk/elearn/
diskusní fórum IVV na WebCT
http://www.usabilityfirst.com
-5-