dockdo léčit? - COT media sro
download 
Stížnost Transkript
kdo léčit? - COT media sro
ČERVEN 2015 ČASOPIS PRO PROFESIONÁLY V CESTOVNÍM RUCHU BUDE MÍT V LÁZNÍCH KDO LÉČIT? 132 let lázeňské tradice Lázeňský dům Bertiny lázně*** uprostřed romantického prostředí historického městečka Zcela nově rekonstruované léčebné provozy Klasické léčebné pobyty spojující tradiční lázeňskou léčbu a moderní léčebné postupy Při léčbě pohybového aparátu využíváme přírodní léčivý zdroj – slatinu Krátkodobé relaxační a rekondiční pobyty Wellness procedury a programy Třeboňský slatinný rasul – unikátní novinka mezi procedurami Restaurace Adéla, Pizza restaurant Top-Spin, Terasa bar Sportpark – bowling, tenisová hala, squash, fitness centrum, venkovní tenisové kury, sauna, bazén Bertiny lázně Třeboň Tylova 171, 379 15 Třeboň Tel.: +420 384 754 555 E-mail: [email protected] www.berta.cz COT BUSINESS 2 květen 2015 2. MEZINÁRODNÍ B2B VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU 2nd INTERNATIONAL B2B TOURISM TRADE FAIR www.travelmeetingpoint.cz 20. – 21. 10. 2015 POŘADATELÉ: COT BUSINESS 3 květen 2015 To nejhorší mají lázně za sebou. Co je čeká dál? České léčebné lázeňství se až na pár výjimek dokázalo popasovat s ústrky, které mu v roce 2012 připravilo ministerstvo zdravotnictví vedené Leošem Hegerem. Do lázní se loni začali vracet klienti tuzemských zdravotních pojišťoven. Jak se to projevilo na dalších plánech lázeňských společností? A jak si naše lázně dokážou poradit s důsledky aktuálních geopolitických změn? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali mj. během dubnové COTakhle snídaně. Vybraná témata najdete na následujících řádcích. Lázním se lépe dýchá, ale… Úvodem připomeňme, že české lázeňství zažilo v uplynulých letech několik vln regulací pobytů hrazených zdravotními pojišťovnami, které se výrazně podepsaly na aktuální podobě českého léčebného lázeňství. Nejvýraznější zásah přišel na konci roku 2012 v podobě změny lázeňské vyhlášky a indikačního seznamu, což mělo za následek výrazný propad návštěvnosti pojištěnecké klientely v roce 2013. To vyústilo ve velkou bitvu o to, aby došlo ke zjemnění regulace. O tomto společném tažení lázeňských společností, lázeňských míst a dalších subjektů jsme ostatně na stránkách průběžně informovali. Ona bitva byla nakonec z pohledu lázní úspěšná, neboť od počátku letošního roku vstoupila v platnost opatření nového vedení resortu zdravotnictví, která pomáhají k návratu pojištěnců do lázní. Stručně řečeno, na lázně má podle vyhlášky nárok širší okruh pacientů a jejich pobyty jsou delší. Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha ovšem za naprosto významnou označil skutečnost, že byly zrušeny regulační poplatky. Po tomto kroku podle něj poptávka po lázních velmi výrazně vzrostla. Období regulace pojištěneckých pobytů přimělo lázně k výraznější orientaci na samopláteckou klientelu. Kromě jiného tedy k intenzivnější tvorbě všelijakých manažerských, relaxačních a wellness pobytů nabízených jak tuzemské, tak zahraniční klientele. Ta samozřejmě už s ohledem na relativně krátkou průměrnou dobu svých pobytů nemůže pacienty nikdy zcela nahradit, na druhou stranu je třeba vidět, že bez těchto produktů by zřejmě mnohé české lázně období „temna“ nepřežily. Lázním se tedy aktuálně poněkud volněji dýchá, k přílišné radosti jim ale pro změnu Petr Kulhánek nedává mnoho důvodů vývoj situace ve světě. „Zejména západočeským lázní nyní například citelně chybí klientela z Ruské federace, což roztáčí spirálu konkurenčního boje o klientelu německou,“ konstatoval nelichotivý aktuální stav Eduard Bláha, podle kterého se tedy i letos mají provozovatelé lázní nač „těšit“… Jsou Rusové nahraditelní? S ohledem na výše řečené se nelze divit tomu, že za velký problém označil vývoj situace na ruském trhu i karlovarský primátor Petr Kulhánek, jinak též předseda Sdružení lázeňských míst ČR. Uvedl, že úbytek ruské klientely je sice možné alespoň částečně sanovat vyššími příjezdy hostů třeba z Německa, připomněl ale, že německá klientela se ruské nemůže rovnat ani délkou pobytů, ani výší výdajů. Zároveň Kulhánek poukázal na fakt, že v loňském roce počet návštěvníků lázní v absolutním vyjádření vzrostl (minimálně v západočeských lázních tomu tak bylo), poklesl ale počet přenocování, lázeňské pobyty se tedy v průměru zkrátily. V současnosti se často vede debata o tom, zda je možné výpadek příjezdů z Ruska nahradit zvýšenými příjezdy z jiných trhů. COT BUSINESS 4 červen 2015 Své k tomu řekl dokonce i prezident Miloš Zeman, který během nedávné návštěvy Karlovarského kraje naznačil, že lázeňství v Karlovarském kraji by pomohla nová klientela z Číny nebo Izraele. „Západočeské lázně byly známé zahraničními klienty, takže úkolem všech politiků je zahraniční a pokud možno bohaté klienty dovézt. Já jsem se vrátil z Číny a dohodli jsme se, že se v nejbližší době otevře linka do Prahy,“ řekl podle ČTK Zeman. Podobně nadějné bylo podle Zemana i jednání v Izraeli, který lázně evropského typu nemá. „Až se uklidní dění na Ukrajině, tak se může (do lázní) vrátit i ruská klientela,“ doplnil. „Kdo trochu zná cestovatelské návyky Číňanů, ví, že mohou být návštěvníky lázeňských míst. Tedy těch, která jsou pro ně z nějakých důvodů zajímavá a do kterých je dobré dopravní spojení. A to lázně v Karlovarském kraji splňují. Že by ale Číňané mohli zachránit lázeňství jako obor, to si nemyslím. Už proto, že přidaná hodnota našeho lázeňství tkví mimo jiné v délce lázeňských pobytů, která je u čínské klientely nemyslitelná. Vyvíjet na čínském trhu nějaké aktivity, a konzumovat tak energii nutnou pro ty stávající, by bylo ztrátou času,“ komentoval Zemanova slova na COTakhle snídani Eduard Bláha. „Je tady tak velký kulturní i vzdálenostní rozdíl, že mi přijde nemyslitelné, že by mohla čínská klientela ve větší míře směřovat do českých lázní,“ přidal se Rudolf Bubla, ředitel Státních léčebných lázní Janské Lázně. Zjednodušeně řečeno, čínský turista má zájem během čtrnácti dnů poznat Evropu. Nedá se tedy předpokládat, že by celé tyto dva týdny strávil v jednom jediném lázeňském místě. Nevytlačí pacienti samoplátce? Ale zpět k domácí klientele. Jak bylo naznačeno, lázním opět přibyli klienti z řad pojištěnců. Nabízí se logicky otázka, zda jejich příliv nemůže zastavit rostoucí trend samoplátecké klientely, o kterou lázně v uplynulých letech tak bojovaly. „Regionálně k tomu podle mne dojde,“ konstatoval na COTakhle snídani Martin Plachý, jednatel společnosti Royal Spa, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a prezident Evropského svazu lázní. „Například některé moravské lázně již dnes registrují ním,“ uvedl Bláha. Každý provozovatel tak musí pečlivě volit své cílové skupiny s ohledem na své primární zaměření. Do hry navíc vstupují i národnostní, resp. kulturní a jazykové odlišnosti, což s sebou také nese riziko problémů. Obsloužit pod jednou střechou Izraelce, Araby, Rusy a Němce, to je podle Eduarda Bláhy vpravdě oříšek. Eduard Bláha (vpravo) a Martin Plachý převis poptávky nad nabídkou právě ze strany klientů pojišťoven,“ uvedl. Samoplátci se totiž podle jeho slov o svých pobytech často rozhodují až na poslední chvíli a může se tak stát, že kapacity hotelů v lázeňských místech již budou zaplněny pacienty. Pro provozovatele lázní to tedy bude mít na jednu stranu pozitivní efekt (budou mít dostatek klientů a budou si moci vybírat), na stranu druhou to může znamenat zpomalení růstu podílu samoplátecké klientely, o který lázeňští provozovatelé dlouho usilovali. cent.“ Obecně pak Bubla ke zmíněnému trendu dodal, že někteří provozovatelé lázní jsou podle něj událostmi minulých let nepoučitelní, když nyní opět naplno otevírají dveře pojištěnecké klientele a přestávají věnovat pozornost samoplátcům. „To je podle mne velmi krátkozraké, protože jak dlouho budeme fungovat v těchto nových podmínkách, je ve hvězdách. Rozhodně to podle mne není natrvalo a opět přijde doba, kdy dojde k určitému omezení,“ varoval Bubla. Martin Plachý v této souvislosti poukázal na nerovnoměrnost vývoje v různých lázeňských místech. Zatímco některé moravské lázně „praskají ve švech“, zařízení na západě republiky prý pouštějí do světa nabídky za ceny, jaké odborníci v posledních patnácti letech nepamatují. Podle Plachého je ale otázka, zda se pomocí těchto nabídek podaří tuto diskrepanci srovnat, tedy jestli ti samoplátci, kteří neuspějí se svojí poptávkou na Moravě nebo v jižních Čechách, zamíří do Karlovarského kraje. „Domnívám se, že některé lázeňské destinace a tamní hotely se v uplynulých letech nesnažily získat českou klientelu a že v očích některých Čechů mají nyní Karlovy Vary image lázní pro bohatou západní a ruskou klientelu a nechtějí tam,“ uvedl Martin Plachý. Lze se zavděčit všem? Pro úplnost je třeba konstatovat, že riziko případného vytlačování samoplátců klienty pojišťoven se ani zdaleka netýká všech lázeňských společností. To ostatně na COTakhle snídani potvrdil i Rudolf Bubla: „U nás tento trend není tak výrazný, neboť Janské Lázně byly historicky zaměřeny spíše na pojištěneckou klientelu. Tuzemská samoplátecká klientela je u nás spíše výjimečná. Častějšími hosty jsou u nás zahraniční samoplátci, jejichž podíl dosahuje asi 15–20 pro- Možná více než dřív nyní vyvstává potřeba řešení pokud možno bezproblémového soužití samoplátců a pojištěnecké klientely pod jednou střechou. A to, jak konstatoval i prezident SLL ČR Eduard Bláha, není vůbec jednoduchý úkol. „Nikdo nemůže říct, že je na to stoprocentně připraven,“ konstatoval Bláha. Je to podle něj dáno šířkou spektra samoplátecké klientely. „V jejích řadách jsou hosté, kteří se přijíždějí léčit a jediný rozdíl oproti pojištěnecké klientele je ten, že tito hosté si pobyt hradí sami. Očekávání a nároky ale mají stejné. Další skupinou samoplátců jsou ti, kteří přijíždějí na kratší relaxační pobyty. Ani jejich požadavky nejsou diametrálně odlišné, ale je pravda, že u této skupiny registrujeme výrazný tlak na kvalitu ubytovacích, gastronomických i dalších služeb. A pak je tady skupina klasických turistů, kteří čerpají jen minimum lázeňských procedur a hotely jim obvykle slouží jen jako ‚základny‘, z kterých vyrážejí na výlety,“ vysvětlil Bláha. Speciálně v případě rodin s malými dětmi, které jsou silnou součástí této skupiny, bývá podle jeho slov složitější zajistit bezproblémovou koexistenci s ostatními hosty. „Přece jen když se třeba děti rozběhnou po jídelně, nesetkává se to u klasických lázeňských hostů s přílišným nadše- COT BUSINESS 5 červen 2015 V souvislosti s výše uvedeným se nabízí ještě jedna otázka, a sice zda naše lázně opravdu dokážou reagovat na měnící se životní styl české i zahraniční klientely. Tedy na rostoucí poptávku po zdravém životě. Podle Marka Mráze, ředitele odboru strategie a marketingu agentury CzechTourism, je tento trend pro naše lázeňství dobrou zprávou. „Zdravý životní styl, o který usiluje čím dál více lidí, je samozřejmě téma, které rozšiřuje potenciál našeho lázeňství,“ uvedl na COTakhle snídani Mráz. Šancí pro naše lázně jsou podle jeho slov produkty medicínského wellness, případně medicínský turismus. Marek Mráz ale upozornil ještě na další trend, z kterého mohou naše lázně profitovat, a sice na rostoucí poptávku po produktech zážitkového turismu. I v tomto ohledu jsou podle něj naše lázně velmi dobře připraveny – a to jak po gastronomické stránce, tak díky nabídce volnočasových aktivit i kulturních a sportovních událostí, ale i díky svému jedinečnému krajinnému zasazení. „Díky tomu všemu se české lázně stále lépe vyrovnávají s aktuálními trendy. A pokud budou i nadále stejně proaktivní, jsem přesvědčen, že dokážou poptávku velmi dobře saturovat,“ konstatoval Mráz. Rovněž podle Petra Kulhánka, předsedy SLM ČR, je šancí pro naše lázně široká nabídka akcí. „Lázeňský život se s životem společenským a kulturním odpradávna velmi dobře doplňovaly a je tomu tak i v současnosti. Dokonce si myslím, že nabídka akcí doplňujících lázeňské pobyty neustále roste a je i více poptávána klienty, ať už jde o věci přímo spojené s individuálními pobyty, jako jsou nordic walking, cyklistika, golf, či aktivity spojené s poznáváním okolí lázeňských míst, nebo o čím dál bohatší kulturně-společenské kalendáře jednotlivých lázeňských míst, která se snaží pokud možno rovnoměrně v průběhu celého roku ‚dávkovat‘ všeliké kulturní a společenské akce,“ řekl Rudolf Bubla Kulhánek, podle kterého jde nejen o tradiční zahajování sezony, ale i o hudební a další festivaly, významné sportovní podniky, velké společenské události jako plesy či koncerty a další akce. „Snahou je, aby kdykoli člověk přijede do lázní, měl šanci na kulturně-společenské vyžití,“ zobecnil Kulhánek. „Patrné je to i v Janských Lázních, kde se propojují aktivity lyžařského areálu a lázní jako takových,“ přidal konkrétní příklad Rudolf Bubla, ředitel Lázní Janské Lázně. Návštěvníci tuzemského nejvýše položeného skiareálu podle něj díky této spolupráci začínají častěji využívat lázeňských služeb, resp. wellness zařízení. Marketing? Slabina! Mnozí odborníci se ale shodují na tom, že zdaleka ne všechna lázeňská zařízení umějí své nabídky náležitě prodat. „V dnešní vysoce konkurenční době se žádné lázně nemohou obejít bez kvalitního marketingu,“ uvedla na COTakhle snídani Věra Seifertová z katedry průvodcovské činnosti a cestovního ruchu Vysoké školy obchodní v Praze. Problém je podle jejích slov v tom, že mnohé lázně prakticky nevědí, co to marketing je. „Marketing bývá často zužován jen na to nejviditelnější a nejdražší, což je marketingová komunikace, ale vše ostatní je opomíjeno,“ poukázala na hlavní chybu Seifertová. Marketing v lázeňství je podle ní prakticky polem neoraným, což dává mnoho možností do budoucna, jak právě díky marketingu prorazit a dostat se na úroveň, na kterou lázně v České republice patří. „Pokud bych mluvil za sebe a naši společnost, musím říct, že marketing je nedílnou součástí našeho konání. Musíme vědět, jaký produkt komu prodat a za jaké peníze, samozřejmě i jakou strategii zvolit,“ reagoval na slova Věry Seifertové Eduard Bláha z pozice generálního ředitele Léčebné lázně Jáchymov a Lázně Luhačovice. Jako prezi- dent Svazu léčebných lázní ČR pak v obecné rovině připustil, že lázeňství bylo u nás historicky „spícím“ oborem blízkým zdravotnictví. „Od roku 2000 se ale této své pozici mílovými kroky vzdaluje,“ uvedl Bláha. Souvisí to podle něj i s generační obměnou vedení lázeňských společností. Stále ale prý přetrvávají obrovské rozdíly mezi lázněmi ve vnitrozemí, které dlouhou dobu žily z podstaty tuzemských pojištěnců, a lázněmi v pohraničních oblastech, které si zahraniční hosté náležitě „vytrénovali“ k obrazu svému. To se samozřejmě odráží i v marketingových aktivitách. Spíš než marketing ale za hlavní aktuální problém tuzemských lázní označil Eduard Bláha na COTakhle snídani odliv mozků, tedy kvalifikovaných lékařů a dalších zaměstnanců do velkých aglomerací či do zahraničí. Této problematice věnujeme samostatný článek na str. 30. Ale zpět k marketingu. Obecně se k němu vyjádřil Marek Mráz, když konstatoval, že lázně mají šanci využít tržních trendů a díky přizpůsobující se infrastruktuře oslovit široké spektrum klientely. Zmínil se i o problematice cen: „Ať už máme rádi slevové servery nebo ne, je to fenomén, který se snaží tuzemskou lázeňskou nabídku nějakým způsobem uchopit a prodat.“ Bohužel často tak klient za sníženou cenu nedostane skutečně kvalitní lázeňskou péči. Za vůbec nejdůležitější ale označil otázku produktu. „Jedna z největších marketingových výzev spočívá v segmentaci nabídek či balíčků pro často velmi rozdílné cílové skupiny,“ uvedl Mráz a přidal i jednu radu představitelům menších lázní, které nemají možnost generovat rozpočty pro velké marketingové kampaně. Podle Mráze by se tito provozovatelé měli inspirovat v zahraničí a pustit se do marketingových koalic s regionálními destinačními managementy a dalšími hráči i ze zdánlivě nesouvisejících oborů (tradiční výrobci skla apod.), kteří mají ale také zájem na tom, aby turisté do destinace přijížděli. Podle Martina Plachého jsou to ale právě destinační managementy lázeňských míst, případně celých regionů, kdo si musí sáhnout do svědomí. „Je-li řeč o marketingu, vždy mě zaráží, když řada destinačních managementů vytváří marketingové aktivity, za kterými ale nenásleduje obchod,“ řekl Plachý a vysvětlil: „Tisknou se tedy za nemalé prostředky krásné barevné prospekty, ale není-li to provázáno s provozovateli služeb, k žádnému obchodu to nevede.“ Pokud se dělá obchod, je samozřejmě třeba COT BUSINESS 6 červen 2015 dbát na to, aby klient dosáhl naplnění svého očekávání. „Problém České republiky je podle mě v tom, že klient sice nachází uspokojení v hotelových nebo lázeňských zařízeních, ale už ne v tom, co se děje kolem. To je zásadní rozdíl mezi českým lázeňstvím a lázeňstvím v ‚civilizované střední a západní Evropě‘,“ řekl Plachý. Zatímco řada našich lázeňských zařízení se dostala na vyspělou evropskou úroveň, nelze podle něj totéž říci o lázeňských místech jako takových. A to je prý také jedna z příčin, proč v našich lázních ubylo ruských klientů. „Zapomeňme na úvahy o ruské krizi či vízové problematice, řada ruských klientů se prostě přesunula do jiných destinací, které jsou pro ně levnější nebo atraktivnější či zajímavější kvůli tomu, co se tam děje,“ řekl doslova Plachý a dodal, že jednou z takových destinací je aktuálně třeba Maďarsko, kde ruských klientů v uplynulém roce významně přibylo. „To je podle mne zásadní problém, který se u nás neřeší. Dokud tady nebudeme ruku v ruce s lázeňskými samosprávami, nedosáhneme ničeho. Těch aktivních, jako je třeba ta karlovarská, je u nás bohužel minimum. Většina lázeňských míst spí, nic se v nich neděje a naopak si stěžují, že lázeňští provozovatelé nic nedělají,“ nešetřil kritikou Plachý. Nahrávku na smeč využil karlovarský primátor Petr Kulhánek: „Teorie o tom, že marketing musí jít ruku v ruce s obchodem, je přesně to, co se snažíme v Karlových Varech již pět let razit. To byl důvod, proč jsme přenastavili aktivity infocentra a posílili jeho roli destinační agentury, která se snaží systémově podporovat destinaci jako takovou.“ Připomněl, že město výrazně navýšilo rozpočet infocentra. „Nebylo to vůbec jednoduché, protože v myšlení řady politiků stále přetrvává přesvědčení, že peníze věnované na marketing jsou peníze utracené, zatímco já tvrdím, že jde o prostředky investované,“ vysvětlil Kulhánek. „Nebude-li mít destinace dostatek prostředků na svoji propagaci, cestovní ruch a lázeňství coby hlavní byznys v ní prostě nemohou efektivně fungovat,“ dodal. Karlovy Vary proto podle něj velmi úzce spolupracují s profesními organizacemi, jako jsou Asociace hotelů a restaurací ČR nebo Svaz léčebních lázní ČR, a vzájemně koordinují své aktivity. „Radíme se třeba o tom, na jakých trzích zintenzivnit propagaci, kde aktivity udržovat a kde je dočasně utlumit,“ řekl Kulhánek. V zájmu objektivity je ovšem třeba poznamenat, že i Karlovy Vary zaznamenaly v uplynulých měsících výrazný (až čtyřicetiprocentní) úbytek ruské klientely a že tedy ruská krize svoji roli přece jen hraje. Otázka ale je, zda by bez zmíněných aktivit města nebyl propad příjezdů z ruského trhu ještě mnohem výraznější. Nastává čas investic. Ale kam s nimi? Jak už zaznělo, loňský rok byl pro lázně z ekonomického hlediska příznivější a mnohé subjekty začaly připravovat či již přímo realizovat investiční akce. Jak konstatoval Eduard Bláha, lázně se totiž staly opět důvěryhodnějším partnerem pro banky, bez jejichž úvěrů by investice do rozvoje či oprav nebyly možné. Klíčovou otázkou nyní podle Bláhy je zaměřit investic kýženým směrem, tedy do něčeho, co bude skutečně poptáváno. A to nejen v blízkém, ale i středně- či dlouhodobém horizontu. S příklady investic do lázeňské infrastruktury se můžete detailněji seznámit v některých dalších materiálech v tomto vydání. Martin Plachý se na problematiku investic na COTakhle snídani podíval z titulu funkce prezidenta Evropského svazu lázní. „Investice, které jsou nyní realizovány či plánovány v českém prostředí, jsou zanedbatelné ve srovnání s tím, co se děje v evropském měřítku,“ konstatoval. Jako příklad zemí s enormně vysokými investicemi do lázeňství uvedl Pobaltí, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko nebo Turecko. „Evropa silně ‚přezbrojuje‘, protože ví, že toto je jeden z nástrojů udržitelného rozvoje,“ poznamenal Plachý a dodal, že zdaleka nejde jen o soukromé zdroje, ale ve většině případů i o masivní investice z veřejných prostředků. „Z hlediska mezinárodní konkurence bude situace těžší a těžší, a jestli nezačneme něco dělat, začleníme se dlouhodobě mezi destinace druhé či třetí kategorie,“ varoval Plachý a poukázal i na další problém spojený s investicemi – je bezpodmínečně nutné sledovat, co investované prostředky následně přinášejí. Pro dokreslení situace zmínil Karlovy Vary či Mariánské Lázně, kde v posledních letech vyrostla řada nových hotelů, o kterých však na trhu téměř není slyšet a jediná jejich marketingová strategie spočívá v podbízení se nižší cenou. „Kdyby každá taková investice automaticky znamenala i aktivní marketing, možná by se všem lépe žilo,“ uvedl Plachý. „Když sleduji některé připravované projekty v Mariánských Lázních, které tomuto městu mohou v příštích pěti letech přinést až tisíc nových lůžek, děsím se, abychom nedopadli jako svého času v Praze a nepřetahovali si klienty za patnáct eur na noc,“ netajil se obavami. Kvalita především. Jak o ní ale dát vědět? Je bez diskuse, že konkurence se musí odehrávat nikoli v cenové, ale v kvalitativní oblasti. Účastníci COTakhle snídaně se shodli, že u lázní jako takových bývá obvykle kvalita procedur a dalších služeb na velmi dobré úrovni, co ale působí potíže, to bývají některá ubytovací zařízení. Vzhledem k tomu, že neexistuje povinná klasifikace ubytovacích zařízení a nikde není závazně definován pojem wellness (a dokonce ani lázně!), kvalita může být velmi rozdílná. V praxi si může zákazník koupit pobyt ve wellness hotelu, ale po příjezdu na místo zjistí, že celý wellness provoz obnáší jednu vířivou vanu a masérský stůl. Tradičním a seriózním provozovatelům lázní je samozřejmě tento stav proti mysli. „Je to problém. V České republice dnes dokonce není ochráněn ani samotný pojem ‚lázně‘, Marek Mráz v důsledku čehož jej může použít kdokoli kdekoli a ‚lázně‘ mohou vzniknout i tam, kde neexistuje žádný přírodní léčivý zdroj. Je to stejné jako u hotelové klasifikace – kterýkoli hoteliér si může na vývěsní štít namalovat pět hvězd, aniž by tím porušoval jakákoli pravidla. Tato anarchie pochopitelně vede k matení klienta,“ uvedl na COTakhle snídani Martin Plachý. Podobně je tomu podle něj i se slovem wellness, jehož definice není závazně vymezena nikde na světě. Za šanci do budoucna označil Plachý vedle osvěty také renomované certifikace – v lázeňství například značku EuropeSpaMed, která je v Evropě symbolem kvalitní léčebné péče. Existují i certifikáty stvrzující kvalitu wellness zařízení. Problém je v tom, že klient se v těchto certifikacích nemusí vždy orientovat. Určitým vodítkem při rozhodování mu může být cena. Vyvarovat by se podle odborníků měl nejlevnějším nabídkám. „Já občas používám heslo ‚chcete levně, nebo zdraví?‘, aby si klient uvědomil, že levně se dnes o zdraví pečovat nedá,“ řekl Martin Plachý. Připustil ale, že v dnešní zrychlené době je těžké se COT BUSINESS 7 červen 2015 s kvalitním produktem prosadit v nabídce pobytů prodávaných na slevových serverech, které s lázeňstvím či wellness mívají často jen pramálo společného. Jediným nástrojem obrany je podle Plachého osvěta, ovšem není jasné, kdo ji má provádět. K problematice certifikace se vyjádřil i Eduard Bláha. Poznamenal, že certifikace jsou často vnímány jako komerční značky, které je možné koupit. „Jen v málokteré zemi se dostali tak daleko, aby se národní certifikační systémy, které slouží třeba k zdravotnickému účelu, přenesly i do marketingové roviny. My se nyní snažíme dostat certifikaci, kterou používá Evropský svaz lázní, do české legislativy. Není to ale vůbec jednoduché. Tak daleko nejsou ani nemocnice…“ naznačil Bláha. Je vůle ovlivnit nehomogennost nabídky v lázeňství a wellness v agentuře CzechTourism? I po tom jsme pátrali na dubnové COTakhle snídani. Podle Marka Mráze na této problematice národní turistická centrála skutečně pracuje, přičemž pozornost věnuje nejen tvrdým parametrům, ale také parametrům měkkým, které vypovídají o úrovni služeb poskytovaných jednotlivými subjekty. CzechTourism v tomto smyslu komunikuje s příslušnými profesními svazy, například při přípravě propagačních materiálů. Snahou je, aby se do nich dostala pouze kvalitní zařízení a aby šanci dostali provozovatelé ze všech lázeňských regionů, nejen z lázní západočeského lázeňského trojúhelníku. „Vždy posuzujeme, zda dané lázně jsou schopny uspokojit poptávku zahraniční klientely, jsou jazykově vybavené, mají příslušné jazykové mutace svých webových stránek apod. A bohužel musím konstatovat, že u části menších lázeňských resortů je to problém,“ řekl Marek Mráz. V této souvislosti je ale třeba konstatovat, že v důsledku toho, jak celým Českem obchází strašidlo nedovolené veřejné podpory, v propagačních materiálech vydávaných národním tourist boardem se prakticky nemohou objevit jména resp. obchodní názvy konkrétních poskytovatelů služeb. Agentuře nezbývá, než klientům v brožurách poskytnout odkaz na celý lázeňský resort s tím, aby si sám vybral hotel či jiné zařízení dle svého uvážení. Proč u nás nejde to, co je běžné třeba v Rakousku, je záhadou, nad níž si láme hlavu nejeden odborník… Za zmínku stojí fakt, že problematice veřejné podpory bude věnován letošní ročník konference Fórum cestovního ruchu, kterou na podzim uspořádá agentura CzechTourism v Plzni. Text a foto: Petr Manuel Ulrych Za očistou těla i ducha do čtyřhvězdičkového hotelu ALEXANDRIA v Luhačovicích Po P okud po otř třeb e ujjete na chvíli polevit v hektické k m pr ké pracovním tempu či uvažujet ette o netrrad a ič i ním dárku pro svéé blíz ízké íz k , při řinášíme vám tip na relaxačn čn ní pobyt vvee stylovém m čt č yřhvězdi diičk č ovém w wellness hotelu v jedněch h z ne n jkrá rásnějších láz rá á ní v České kéé rep pub bli l ce – v Luh uhačovicích. To nejlepší ze Zlínsského kraje: Dvě budovy – dva světy Komplex hotelu Alexandria Spa & Wellness tvoří dvě části. Původní budova byla postavena ve třicátých letech minulého století a�prvorepublikovou noblesu nabízí i�dnes. Nová hotelová část reprezentuje současnou generaci nejmodernějších evropských lázní. Kvalitou služeb i�prostředím je Alexandria rovnocennou konkurencí vyhlášeným čtyřhvězdičkovým hotelům v�evropských zemích, ovšem za ceny odpovídající českému trhu. Hotel s�celkovou kapacitou 106 lůžek nabízí komfortní ubytování. Interiér pokojů v�hlavní budově připomíná prvorepublikovou atmosféru. Naopak v�nové hotelové části jsou�jednotlivé pokojové dekorace a�výtvarná díla jakousi připomínkou suvenýrů z�Alexandrových cest – moderní reinterpretace egyptské malby na papyrus a�nádech bílého indického hedvábí na záclonách a�závěsech. V�rámci pobytu si�klienti mohou užít odpočinek ve stylu starých římských lázní. Starodávné tradice lázní dobou nezestárly a�dnes je v�novém nabízí luxusní hotelové wellness centrum. Gurmánem ve stylovém prostředí Nezapomenutelný kulinářský zážitek si hosté mohou dopřát ve Francouzské restauraci, která patří svým historickým nádechem původní podoby třicátých let minulého století mezi perly hotelu Alexandria. V�elegantním prostředí jsou vedle vybraných pokrmů servírovány také krajové speciality, k�nimž se podávají nejlepší moravská i�špičková zahraniční vína. Odpočinek a zábava Relaxaci v�lázních holdovali už staří Římané. Ti je navštěvovali, aby se duševně osvěžili, fyzicky otužili Hote te el Alex Alle andria★★★★★ získal již podruhé presttižžní ocenění v sout so out u ěž ě i Czech Hotel Aw Awa ards – Hotel roku 2014 v ka k tegorii Wellness & spa ve Zlínském kraji. i�porozprávěli s�přáteli. V�luxusním wellness centru hotelu Alexandria na vás dýchne atmosféra starořímských lázní. Prostoru vévodí bazén, jenž skrývá dvě zlatá slunce. Nabrat energii můžete v�saunovém světě či orientální parní lázni Rasul. Vyhledávaný je soukromý wellness pro dva. Ze široké škály zážitkových a�originálních procedur, které doplňují očistné peelingy a�zkrášlující zábaly, si�vybere i�ten nejnáročnější host. Nechybějí samozřejmě tradiční lázeňské procedury. Doporučujeme vyzkoušet také uhličité koupele v�přírodní luhačovické léčivé minerální vodě. Pro milovníky živé hudby je v�hotelu k�dispozici noční klub. Rozmanitá je rovněž nabídka volnočasových aktivit v�Luhačovicích a�okolí. Architektura moravských Luhačovic má nenapodobitelný ráz, který jí vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič. Jedinečné minerální prameny, využívané více než 300�let, řadí Luhačovice v�léčbě dýchacích cest a�dalších onemocnění mezi nejlepší lázně v�Evropě. www.HotelAlexandria.cz NÁŠ TIP: Víkendové pobyty v ALEXANDRII www.LazneLuhacovice.cz ★★★★ Dopřejte si odpočinek a načerpejte novouCOT energii s neomezeným využitím saunového světa a bazénu… BUSINESS 8 květen 2015 advertorial Co může být lepšího než společná rodinná relaxace v lázních? O trendech v lázeňství, vývoji poptávky a tomu odpovídajících změnách v nabídce jsme hovořili s marketingovou manažerkou společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně Patricií Irlvekovou. Loňský rok byl pro tuzemské lázeňství rokem zlomovým. Do lázní se na jednu stranu začali vracet tuzemští klienti pojišťoven, na druhé straně ale zejména lázně v Karlovarském kraji zaznamenaly úbytek movité ruské klientely. Ing. Novobilský loni v rozhovoru řekl: „Cítíme, že letošní sezona bude o hodně náročnější, a co se týče obsazenosti, asi horší než v předchozích letech.“ Bylo tomu tak doopravdy? Jak si vaše společnost stála v loňském roce? Na začátku loňského roku jsme stáli před velkou výzvou v podobě poklesu v počtech ruské klientely, nejistého vývoje kurzu koruny, vyhlášky o lázeňství a dalších faktorů. Proto jsme připravili komunikační strategii zaměřenou na nové trhy. Více jsme jezdili propagovat do Německa, Rakouska nebo i dál do USA. Tyto aktivity nám přinesly rekordní rok v počtu přenocování. Samozřejmě situace se stále mění, proto nesmíme usnout na vavřínech, ale pokračovat se zdůrazňováním našich předností. Přírodní léčebné zdroje, kvalifikovaný personál a genius loci Mariánských Lázní. To jsou věci, které táhnou, ale lidé o nás musí vědět, a to je práce i pro letošní rok. Jaké další trendy jste zaznamenali v poptávce a jak jste na ně reagovali? Zvýšil se nám počet anglicky hovořících klientů, což přináší novou výzvu související s jazykovou vybaveností. I proto mají všichni naši zaměstnanci možnost navštěvovat bezplatné jazykové kurzy, které jim pomá- Město, které je utopené v moři zeleně, to je něco, čím budou izraelští hosté fascinováni vždy. Každý rok jich vítáme více a více. Tento trend bude jistě pokračovat. Co se týče klientů z Číny, tam je to běh na dlouhou trať. Pokud bychom jim dokázali vysvětlit a ukázat, s čím vším jim lázeňství může pomoci, tak by jistě začali jezdit. Dokud ale vidí Evropu jen jako sbírku pamětihodností, tak se nám to nepodaří. Nesmíme zapomenout ani na otázku dostupnosti víz pro občany ČLR. V loňském roce jsme masivně investovali do rekonstrukce pokojů, zázemí a mnoho dalšího. Trendem tohoto roku jsou pak moderní technologie. V tomto vydání COT business přinášíme mj. článek o tom, že lázeňské společnosti se potýkají s „odlivem mozků“ – kvalifikovaní lékaři a další zaměstnanci odcházejí do Prahy či do zahraničí a je těžké získat za ně náhradu. Cítíte tento problém také? Jak ho řešíte? Jakým je společnost LLML zaměstnavatelem? Trend současného vylidňování menších měst je nemilosrdný a je vidět po celé Evropě. Lidé se stěhují do velkých měst, kde pak trpí stresem a na víkendy vyrážejí do menších měst, jakými jsou i Mariánské Lázně, za odpočinkem. Tento problém zde je, proto se naše společnost snaží pečovat o blaho svých zaměstnanců, aby nemuseli odcházet. Zaměstnancům nabízíme možnost účastnit se kulturních akcí, procedury se slevou, ubytování v Mariánských Lázních za výhodných podmínek, výměnné rekreace s ostatními lázněmi a pak práci v zajímavém prostředí a kolektivu. Nesmíme ani zapomenout, že Mariánské Lázně nabízejí skvělé hají najít společnou řeč se všemi našimi klienty. Není výjimkou, že naši zaměstnanci ovládají i tři světové jazyky. U české klientely vidíme návrat k lázeňství. Přijelo k nám mnohem více českých samoplátců a to je věc, která nás velmi těší. Prezident Zeman nedávno při návštěvě Karlovarského kraje řekl, že úbytek ruské klientely by lázně mohly kompenzovat vyššími příjezdy z Číny a Izraele. Je to podle vás reálné? Je opravdu šance přilákat do našich lázní Číňany, kteří jsou zvyklí během několikadenní cesty „poznat“ velkou část Evropy? Izraelští hosté a Mariánské Lázně mají velmi dlouhou historii. Během velmi horkého léta, které je náročné především pro starší klientelu, cestují do Mariánských Lázní, aby si tady odpočinuli. COT BUSINESS 9 červen 2015 podmínky pro kulturu, sport i výchovu dětí – je to menší město s plnou občanskou vybaveností. Velmi bezpečné a krásně se prolíná s přírodou. Vyjdete z domu ven a nejbližší park, les nebo dětské hriště není nikdy moc daleko. Není právě toto ten základ spokojeného života? S jakými novinkami jste přišli v uplynulém roce a s jakými vstupujete do letošní hlavní sezony? V loňském roce jsme masivně investovali do rekonstrukce pokojů, zázemí a mnoho dalšího. Trendem tohoto roku jsou pak moderní technologie. K letošnímu zahájení jsme pak otevřeli infocentrum 21. století, kde dostanete všechny informace v elektronické podobě. Pevně věřím, že tento ekologický trend bude oceněn především našimi klienty. Jaké plány mají LLML připraveny pro příští měsíce? Před námi jsou prázdniny, čas dětských radovánek a teplých dní. Proto se soustředíme na rodiny s dětmi, abychom jim nabídli maximální komfort. Máme vlastní dětské koutky, kde je mimo jiné spousta lega, dětská hřiště přímo v hotelu, hlídání dětí, pediatra, speciální dětské procedury na posílení imunity. Dále budeme propagovat produkty pro klienty z arabských zemí a nabídneme jim hubnoucí a zkrášlující programy. Všechny tyto služby daleko víc budeme komunikovat směrem ke klientům, kteří by o to mohli mít zájem. Vždyť co může být lepšího než společná rodinná relaxace v lázních v tomto krásném lázeňském městě? Text: -redFoto: Léčebné lázně Mariánské Lázně COT BUSINESS 10 květen 2015 Mariánské Lázně zahájily sezonu slavnostně a zostra Slavnostní zahájení 207. lázeňské sezony v Mariánských Lázních trvalo několik dní. Pod taktovkou společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group mohli její hosté a obchodní partneři navštívit několik hotelů a okusit jejich speciality. Vrcholem oslav byl slavnostní večer 9. května ve společenském domě Casino. Slavnostní program nazvaný Vše je jinak / Everything Is Different zahájila Ing. Patricie Irlveková, obchodní ředitelka společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group za doprovodu Libora Boučka, který také celým večerem provázel. Živelnou bubenickou ohňovou show Neopercusio Live Flame vystřídalo vystoupení hudební skupiny Legendy se vrací. Diváci mohli v Casinu obdivovat rovněž akrobatickou zručnost účinkujících u novocirkusového představení s názvem Loser(s). V závěru večera pak nechybělo ani disko s DJ Mariem. Doprovodný program byl také překvapivý. Návštěvníci slavnostního večera si mohli nechat zhotovit tetování, zkusit, jak by jim slušely crazy účesy a oblečení, a to celé zvěčnit fotografií z HappyBoxu. V Rock baru mohli také ochutnat nápoje pro odvážné. I když můžete navštívit západočeské lázně po celý rok, ta pravá lázeňská sezona, kdy ožijí snad všechny lázeňské domy a zařízení bezpočtem klientů, začíná až na jaře. Taková událost se musí oslavit a děje se tak každý rok. Ani společnost Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotel Group nezůstala stranou. I tento rok se postarala o úchvatné oslavy. I když bylo celý druhý prodloužený květnový víkend v Mariánských Lázních na co se koukat, prim bezpochyby hrály program v hotelech společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group a velkolepý večer ve společenském domě Casino. Hosté a obchodní partneři společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group mohli navštívit jednotlivé hotely společnosti – Nové Lázně, Centrální Lázně, Maria Spa, Hvězda, Imperial, Pacifik, Butterfly, Vltava a Svoboda – a okusit jejich nejrůznější speciality. Nejdůležitějším okamžikem po slavnostním obědě ve Spa Hotelu Vltava byl však sobotní večer ve společenském domě Casino. Velkolepé zahájení nové lázeňské sezony tak ukázalo, že Mariánské Lázně a hotely společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně – Danubius Hotels Group jsou neustále plné života a chuti připravit návštěvníkům v krásném západočeském městě nezapomenutelný pobyt. Text a foto: -llml- COT BUSINESS 11 červen 2015 Aktuální úlohou českých lázní je vědecky zpracovat svou léčbu i její účinky Letos v únoru byl předsedou Sdružení lázeňských míst České republiky (SLM ČR) opět zvolen Petr Kulhánek, který je také primátorem Karlových Varů a zastupitelem Karlovarského kraje. Společně s ním jsme pohlédli do minulosti, ale především do budoucnosti lázeňských míst a měst a připomněli důležitou roli Sdružení lázeňských míst ČR, kterou může sehrát nejen při propagaci českých lázní, ale především při dalším rozvoji balneologie v Česku. Jaké nejdůležitější kroky vás v následujícím čtyřletém období ve funkci předsedy Sdružení lázeňských míst ČR čekají? Čeho byste chtěl ve funkci dosáhnout? Samozřejmě chceme zachovat léčebné lázeňství jako unikátní obor medicíny, který nejen vrací zdraví tou nejpřirozenější cestou, ale také má měnit pohled pacienta na jeho zdraví a životosprávu. Na druhou stranu lázeňství často využívá unikátní zdroje, chrání svou krajinu, vytváří jedinečná místa s mimořádnou infrastrukturou a nabízí obrovský multiplikační ekonomický efekt. V minulém období se nám podařilo zastavit tendence omezovat české lázeňství, tedy léčbu domácích pacientů, zdravotních pojištěnců. To představovalo velký problém nejen pro lázně, které jsou na pojištěncích závislé, ale především to vrhalo podezřelé světlo na celé české lázeňství. Sám český stát tehdy sílu a efekt lázeňské péče zpochybňoval. Stejná myšlenka potom samozřejmě napadne i zahraniční klienty, a proto to byl vážný problém i pro místa, kde tvoří zahraniční klientela významnou část hostů. Je dobře, že se podařilo zabránit degradaci lázeňství, ale myslím, že před námi stojí hodně práce na tom, abychom účinnost našich lázní vědecky ověřovali, mezinárodně etablovali a také nabídli jako alternativu světovým trhům, které léčebné lázeňství příliš neznají, ale zároveň se rychle rozvíjejí. Tím mám na mysli Severní i Jižní Ameriku nebo Asii. za deset korun za kilogram není pro zdraví to nejlepší, a začali brát jídlo, vaření a životosprávu vážněji, myslím, že se časem naučí vážit si svého zdraví a těch tradičních, staletími osvědčených metod, které nemají vedlejší účinky, ani je není potřeba testovat na zvířatech… Jestli je někdo dnes ochoten utratit dvacet korun navíc za kuřecí, které má chuť masa, třeba příště místo výtažku proti civilizačním chorobám, vyvolaným stresem, použije něco přirozenějšího. Myslím, že tuzemští klienti si již cestu do lázní opět našli, jak o tom svědčí informace o výrazném nárůstu poptávky z lázeňských míst. Začíná nová lázeňská sezona. Jaká byla ta loňská z pohledu SLM ČR? Očekáváte, že by nadcházející sezona mohla být něčím výjimečná? Určitě ji poznamenal výpadek východoevropské klientely, především ruské a ukrajinské. Samozřejmě, opět se to týká především lázeňských měst, pro která byla zásadnější. Jinak naopak u klientely české nebo z blízkých zemí si dovoluji vyslovit mírný optimismus. Předpokládám, že ta následující i další sezony budou trochu o rozčeření stojatých vod, hledání nových trhů, příležitostí, možností. Jak podle vás mohou pomoci jednotlivá lázeňská města s propagací lázeňské péče na domácím trhu i v zahraničí? Myslím, že nejlepším způsobem je být co nejlepšími lázněmi. Mít výsledky, mít schopný a přívětivý personál, dbát na svou léčbu. Ale nezatracovat ani krátkodobější wellness či beauty pobyty, nebo třeba návštěvníky, kteří vyhledávají lázeňské místo samotné, přestože zatím třeba nepotřebují léčbu. Protože jedině tak potenciální budoucí klienti nebo ti, kdo budou svým blízkým financovat, zajišťovat nebo doporučovat léčbu, uvidí, co lázně jsou, co umí – a třeba i to, co lázně nedokážou. Myslím, že Od začátku letošního roku platí novela indikačního zákona a prodloužila se i délka léčebných pobytů a komplexní i příspěvkové péče. Teď je řada na lázních, aby nalákaly klienty zpět do léčeben. Myslíte si, že k tomu mají dostatečně silné marketingové nástroje i finanční zdroje? Věřím, že mají, ale opět – to nejdůležitější není momentální marketing, ale změna uvažování lidí. Stejně jako Češi pomalu poznávají, že salám COT BUSINESS 12 červen 2015 především mezi ekonomicky aktivními, zdravými lidmi, má smysl ukázat, že lázně mohou být i výbornou prevencí pro budoucnost, nejen tím, že vás vyšetří doktor a dostanete třeba koupele, ale taky protože volný čas mezitím strávíte bez shonu, sami se sebou, zdravým pohybem pěšky, na kole, na lyžích, v koňském sedle nebo jak si vyberete. Že to není Chorvatsko nebo Džerba, ale zase to znamená, že se příští rok budete moci bezbolestně hýbat, volně dýchat, netrpět bolestmi zad nebo zažívacími obtížemi. A že třeba nemálo ušetříte na svých analgetikách, antihistaminikách a podobně. Zatím poslední novinkou je například sdružení města Karlovy Vary, Karlovarského kraje a tamního letiště k podpoře a rozvoji leteckých linek do tohoto lázeňského města. Jaké jsou nejbližší plány sdružení? Ano, letecká doprava na regionálních letištích je jedním z těch odvětví, která hodně pocítila pokles ruské a ukrajinské klientely. Je to učebnicový příklad toho, že je třeba hledat jiné trhy, jiné možnosti vlastní nabídky, jiný způsob oslovení klientely. Na Karlovarsku se chceme zaměřit na západoevropskou klientelu, kterou k nám má přilákat nejen to tradiční, ale i novinka – společná kandidatura na seznam UNESCO. To znamená i tak trochu jinou klientelu, než je tradiční léčebná, a věříme, že především v Německu nebo ve Velké Británii bychom mohli být úspěšní. SLM ČR pořádá také každoročně pro lázeňská zařízení i odbornou veřejnost zahraniční studijní cesty. Letos do severního Německa a Polska. Lze na nich získat zkušenosti i z oblasti lázeňského cestovního ruchu? Jaký je o tyto cesty zájem? Určitě je to cenný zdroj informací, jak to funguje jinde. Vím, že Německo si svých lázní považuje, ačkoliv asi není v Evropě země, která by v posledních letech nehledala úspory. Polsko je nám zase jazykově a uspořádáním blízké. Zájem z řad jak představitelů samospráv lázeňských míst, tak odborníků na lázeňství je přirozený – každý vhled a zkušenost do problematiky lázeňské péče v různých zemích je poučný, inspirativní. Podle vašich vlastních slov přistupoval stát zejména v posledních letech k lázeňství jako k otloukánkovi, místo aby byl hrdý na vynikající pozici Říkám to často a řeknu to i teď: úlohou českých lázní do nejbližší budoucnosti je vědecky zpracovat svou léčbu, její účinky i její vedlejší účinky, které jsou na rozdíl od většiny léčiv pozitivní. a výsledky české balneologie v evropském i světovém měřítku, a podle toho se k němu také choval. Jakým způsobem by bylo podle vás možné tento přístup změnit? Jakou roli by v tomto ohledu mohlo sehrát SLM ČR? SLM ČR má přímo ve svém poslání vystupovat jako reprezentant lázeňských míst i ve veřejné diskusi o lázeňství, v argumentaci úředníkům a politikům, proč je lázeňství důležité i přínosné. Říkám to často a řeknu to i teď: úlohou českých lázní do nejbližší budoucnosti je vědecky zpracovat svou léčbu, její účinky i její vedlejší účinky, které jsou na rozdíl od většiny léčiv pozitivní. Musíme provádět aplikovaný výzkum a také by nebylo od věci vědecké srovnání metod, účinnosti, nákladovosti a podobně, a to třeba i srovnání mezinárodní. Za druhé je potřeba propagovat lázně nejen jako tvrdou medicínu, tedy opravdu léčbu chorob, ale také jako medicínu měkkou, tedy zdravý životní styl, prevenci chorob, zlepšení kvality života i pro lidi zdravé a aktivní. Za třetí je třeba akcentovat jedinečnost lázeňských míst, která zvláštním způsobem chrání své okolí, svou krajinu, vytvářejí naprosto jinou krajinu než třeba zemědělství, průmysl, energetika, ale i trochu jinou krajinu než prostý cestovní ruch. Na to vše samozřejmě asi nestačíme sami, ale věřím, že lázeňství je do určité míry imageový národní produkt, a kromě toho má silný exportní potenciál, přičemž jde vlastně především o export služeb a nehmotných kvalit prostředí, tedy věcí, které se jinak exportují dost těžko. Věřím, že dobrým partnerem pro nás bude i v budoucnu CzechTourism, nebo organizace zabývající se veřejným zdravím. Text: Martina Vampulová Foto: archiv Magistrátu města Karlovy Vary Léto ve SPA HOTELU THERMAL Léto se nezadržitelně blíží a SPA HOTEL THERMAL**** se na tuto sezonu připravil. Začátkem července se hotel promění v dějiště Mezinárodního filmového festivalu. Tento rok bude ve znamení oslav, protože se jedná o jubilejní 50. ročník. Pokud chcete zažít tuto jedinečnou atmosféru plnou zvučných jmen a celebrit, musíte si pospíšit. Hotel letos poprvé nabízí milovníkům filmu a filmové slávy ubytování přímo v centru dění. advertorial koncentrací golfových hřišť v České republice. Už samotný název balíčku Z golfu do lázní napovídá, že host dostane nejen green fee, ale i proceduru po hře. Léto je spojené s teplem a teplo s příjemným posezením na terasách. Terasa SPA HOTELU THERMAL nabízí grilované speciality, nápoje všeho druhu a hlavně neopakovatelný výhled na lázeňskou promenádu. Ukončení Mezinárodního filmového festivalu je pak začátek opravdové letní lázeňské sezony. Kromě klasických léčebných pobytů s minimální délkou pobytu 14 dní nabízí SPA HOTEL THERMAL speciální balíčky, a to již od 2 nocí. Pro „lázeňské začátečníky“ doporučujeme balíček Chuť Thermalu, který je možné zakoupit již od 2 nocí. Kromě ubytování s polopenzí zahrnuje 1 proceduru denně a volný vstup do wellness centra, tedy vnitřního bazénu, vířivky, saun a fitness centra. Pro rodiny s dětmi je ideální balíček Léto v Thermalu, kde mají děti do 12 let COT BUSINESS pobyt jen za symbolickou cenu. Součástí balíčku je celodenní zápůjčka kol včetně informací s tipy na výlety a popisem cyklotras. Hosté tak spojí sport s poznáváním krásy Karlových Varů a okolí. Nezapomněli jsme ani na milovníky golfu, protože Karlovarsko je známé největší 13 červen 2015 Tým našich lékařů a terapeutů se postará o vaše zdraví, šéfkuchař o vaše chuťové buňky a už je jen na vás, který z vybraných balíčků vám zpříjemní krásné Léto v Thermalu. Text: Ing. Tamara Klein, DOSM hotelu Thermal Foto: Archiv hotelu Thermal www.thermal.cz advertorial Rozvoj lázní zcela unikátně Českému lázeňství se znovu blýská na lepší časy. V některých lázních ke svému rozvoji přistoupili zcela unikátním způsobem. Příkladem jsou Léčebné lázně Bohdaneč a Lázně Teplice nad Bečvou. Více nám odhalil statutární ředitel této lázeňské skupiny Ing. Jiří Vitík. Léčebné lázně Bohdaneč jsou známé svojí specializací na léčbu pohybového ústrojí, Lázně Teplice nad Bečvou zase jako specialista na léčbu kardiovaskulárních onemocnění. Novinkou letošní sezony je ale otevření Center spokojeného stáří Alzheimer Care. Proč jste se rozhodli k tomuto rozšíření služeb? Zdaleka to není novinka letošní sezony. Centrum spokojeného stáří jsme otevřeli v únoru letošního roku, ale již od loňského roku provozujeme obdobné centrum ve Svobodě nad Úpou. Těmito centry diverzifikujeme naše klientské portfolio a budujeme vedle naší už tradiční léčebně rehabilitační péče i nový segment poskytování sociálních služeb. Ano, chceme naše podnikání opřít o další pilíř a rozložit tak případná rizika, která by mohla nastat změnou legislativy a doprovodných pravidel v oboru lázeňství, jak se už ostatně stalo před dvěma lety. Naštěstí tehdejší deformace ve schématu nároků na lázeňskou péči byla současnou vládou napravena a rovněž postoj zdravotních pojišťoven vůči lázeňským poskytovatelům je nyní velmi korektní. Působení v novém segmentu sociálních služeb chceme po zhodnocení dosavadních zkušeností dále rozvíjet, proto jsme před několika týdny začali s budováním dalšího Centra, tentokrát v areálu Lázní Teplice nad Bečvou, které také patří do naší lázeňské skupiny. Tam bychom chtěli zahájit provoz do konce letošního roku. Co a komu přesně Centrum spokojeného stáří Alzheimer Care nabízí? Jaké náklady si projekt vyžádal? Naše Centra spokojeného stáří Alzheimer Care v bohdanečském lázeňském areálu a ve Svobodě nad Úpou poskytují intenzivní sociální a zdravotní péči dlouhodobě ubytovaným klientům postiženým Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí. Přidanou hodnotou je uspořádání objektů a široká péče o naše klienty. Tím vytváříme pocit jejich autentického domova. Do pohodlných jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojů, kde nechybí elektricky ovládaná polohovatelná lůžka a moderní sociální zařízení, si může každý klient přinést „kus svého domova“, ať už je to oblíbené křeslo, obraz či památečný předmět, nebo dekorace. Naše lokality poskytují navíc ještě něco unikátního. Ve Svobodě nad Úpou je to čistý horský vzduch a v Bohdanči lázeňské služby a prostředí lesoparku, do kterého je objekt Centra vklíněn. Naše poslední investice, rekonstrukce někdejšího lázeňského pavilonu Bílý v Léčebných lázních Bohdaneč a jeho přestavba na moderní zařízení sociální a zdravotní péče nás stála více než 60 milionů korun. Přestavba pavilonu Praha v Lázních Teplice nad Bečvou za stejným účelem bude ještě nákladnější. Aby toho nebylo málo, připravujete také Centrum tradiční čínské medicíny v Léčebných lázních Bohdaneč. Proč právě tento projekt? Důvody jsou stejné jako v případě Center pro Alzheimerovu chorobu. Chceme se věnovat dalším segmentům zdravotní péče a vhodně je propojovat s lázeňstvím. Nabídneme tak i jiné způsoby následné péče našim lázeňským i ambulantním klientům a vhodně tím propojíme koncepty takzvané západní a čínské medicíny. Zacílíme i do oblasti prevence. Vedle našich odborníků hodláme angažovat špičkové čínské lékaře specializované na bylinnou terapii a akupunkturu. Naše Centrum tradiční čínské medicíny se zároveň stane školicí platformou pro výchovu specialistů tohoto atraktivního oboru. Rovněž jsme nabídli zázemí pro stejný rodící se obor Fakultní nemocnici Hradec Králové, se kterou nás pojí úzká spolupráce při rehabilitaci pacientů v poope- COT BUSINESS 14 červen 2015 račních a poúrazových stavech. Moderní pracoviště s téměř desetimilionovou investicí právě dokončujeme a na sklonku léta se chystáme přivítat první pacienty. Jaký očekáváte vliv těchto dvou nových projektů na hospodaření společnosti? Jak se vůbec dařilo vaší lázeňské skupině v loňském roce a jaká máte očeká vání od roku letošního? Byli bychom špatní manažeři, kdybychom neměli předem spočítáno, co nám tyto nové projekty, které klasifikujeme jako rozvojové, přinesou po ekonomické stránce. Platby v lázeňství po dlouhou dobu stagnují, což nás při rostoucích vstupech, byť se náklady snažíme neustále redukovat, nutí hledat takovéto prorůstové aktivity. Jsme přesvědčeni, že vedle stabilizačního vlivu nám nové projekty hospodaření obou lázní vylepší. Za minulý rok jsme dosáhli příznivého hospodářského výsledku, mnohonásobně vyššího než v roce předešlém. V tomto trendu chceme pokračovat i v letošním roce. Zlepšení očekáváme v poměru s předchozími lety ještě vyšší, a to právě díky novým projektům. Jaké další novinky jste letos pro své klienty připravili? Největší novinkou letošního roku je bezesporu zmíněné zahájení provozu Centra spokojeného stáří Alzheimer Care v Léčebných lázních Bohdaneč. Neopomíjeli jsme zde ani naše ryze „lázeňské“ klienty, kteří během čtyřtýdenního pobytu vedle lázeňské a rehabilitační péče potřebují a očekávají jakousi nadstavbu. Tu jsme jim vytvořili modernizací a rozšířením naší lázeňské kavárny v hodnotě téměř 2 milionů korun a otevřením lázeňského bistra. Oba gastronomické provozy cílí i na nejširší veřejnost. Koncipovali jsme je proto tak, aby byly lákavou pozvánkou do našeho lázeňského areálu, který je svými službami otevřen nejen pro ubytované klienty. V našich moravských lázních Teplicích nad Bečvou na naše klienty rovněž čeká řada novinek v podobě nových léčebných programů. Pozornost jsme zaměřili například na léčbu obezity, a to především dětských pacientů. Pro naše klienty dále připravujeme nové edukační pobyty tak, aby vedle efektivní péče měli možnost si během pobytu v lázních ještě více a prakticky osvojit i znalosti o životosprávě, cvičení a prevenci. Text a foto: Léčebné lázně Bohdaneč, Lázně Teplice nad Bečvou Specialista na léčbu pohybového ústrojí a nervových onemocnění s dlouhodobě prokazovanými výsledky v časné rehabilitaci pooperačních a poúrazových stavů Léčebné lázně Bohdaneč a.s. Masarykovo nám. 6, 533 41 Lázně Bohdaneč Tel.: 420 466 860 860, e-mail: [email protected] www.llb.cz Centra spokojeného stáří Dostupná péče o lidi s Alzheimerovou chorobou nebo jiným chronickým duševním onemocněním ● Lázně Bohdaneč, Masarykovo nám. 6, tel.: 725 730 649, e-mail: [email protected] ● Svoboda nad Úpou, Lázeňská 317 a 319, tel.: 606 067 067, e-mail: [email protected] ● Teplice nad Bečvou – připravujeme www.alzheimercare.cz Lázně s odborným léčebným ústavem zaměřené na léčbu kardiovaskulárních chorob, cukrovky, nemoci onkologické, pohybového ústrojí či nervové. Poskytuje časnou rehabilitaci pacientům po kardiochirurgických, ortopedických a neurochirurgických operacích. Lázně Teplice nad Bečvou a.s. 753 51 Teplice nad Bečvou č. p. 63 Tel.: 420 581 81 81 81 e-mail: [email protected] www.ltnb.cz COT BUSINESS 15 květen 2015 Cestovní ruch a právní úprava lázeňství Právní předpisy související s cestovním ruchem procházejí v posledních letech řadou často i zásadních koncepčních přeměn, které bohužel dosud nekončí, neboť se čeká zejména na náhradu klíčové evropské směrnice o zájezdech č. 90/314/EHS. Tato nestabilita je často terčem oprávněné kritiky profesionálů cestovního ruchu. K otázkám úzce souvisejícím s cestovním ruchem nepochybně patří i lázeňství. Zde je situace vcelku příznivější a k zásadním právním změnám u lázní v poslední době naštěstí nedochází. Přesto má ale daleko k potřebné právní stabilitě. Jak upozornila např. Eva Vavrečková, vedoucí Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Slezské univerzity na konferenci Aktuální trendy lázeňství, hotelnictví a turismu 9.–10. dubna (viz stejnojmenný již vydaný elektronický sborník), tak legislativní změny přispěly k omezení lázeňské péče realizované prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Tato skutečnost souvisí s důležitým specifikem lázeňství v rámci cestovního ruchu, které lze přiřadit alespoň zčásti k právu sociálního zabezpečení. Je tedy nemálo pod vlivem státní sociální politiky, která je vyjádřená i v právních předpisech, a podstatná část lázeňských pobytů je hrazena ze zdravotního pojištění. Minulá pravicová vláda prováděla úspornou politiku, což ovlivnilo také lázeňství přibližně od roku 2010. Ministerstvo zdravotnictví pak zejména vydalo vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, a to na základě § 33 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Došlo ke zpřísnění podmínek poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče placené z veřejných prostředků. Za ekonomické krize se řada lázní jen těžko vyrovnávala s tímto pro ně nepříjemným krokem, kdy ovšem závislost na financích ze zdravotního pojištění je velmi rozdílná. K otázce se vyjádřil 25. března 2014 i ústavní soud, který vyhlášku zrušil k 31. prosinci a požadoval zákonnou úpravu této otázky. Nová vláda slibovala opětovné rozšíření lázeňské péče a přihlížela i k ekonomickým aspektům, tedy k obavám z uzavření řady lázní. Byl tedy přijat zákon č. 1/2015 Sb., který novelizoval zákon o veřejném zdravotním pojištění. Nejrozsáhlejší je v novele zařazený Indikační seznam pro lázeňskou Na rozdíl od často sporné právní úpravy podnikání v cestovním ruchu, která se nyní transformuje, je právní řešení lázeňství přijatelné a poměrně stabilní. léčebně rehabilitační péči. Novelizací zákona, který v řadě případů prodlužuje možnou léčbu, logicky vznikají dodatečné náklady na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, kde by však náklady neměly přesáhnout půl miliardy korun ročně. Množství právních předpisů upravujících lázeňství je značné, přičemž lze rozlišovat dvě skupiny norem, a to početné v zásadě spíše technické předpisy týkající se lázní, kde je jádrem lázeňský zákon a vedle toho má svůj význam úprava veřejného zdravotnictví – tedy hlavně zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ale i zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Zájem právní vědy o lázeňství je vcelku minimální, rozsáhlejší je snad jedině komentář k lázeňskému zákonu od Jaroslava Staňka z roku 2013. Klíčový je Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) číslo 164/2001 Sb. Zákon vymezuje samotnou problematiku, dále upravuje využívání zdrojů, postavení uživatele zdroje, odborný dohled, ochranu zdrojů. Z hlediska cestovního ruchu je asi nejzajímavější hlava VI, o přírodních léčebných lázních a lázeňských místech. Je zde zakotven proces stanovování přírodních léčebných lázní ale i jejich rušení. Podle § 25 odst. 3: „Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obce, na je- COT BUSINESS 16 červen 2015 jímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče.“ Množství dnešních uznaných lázní tedy nelze chápat jako trvalé, i když v praxi je stabilita vysoká, autor článku se setkal např. s úvahou zřídit v Kutné Hoře pro podporu turistiky také lázně. Vedle přírodních léčebných lázní je třeba odlišovat léčebná místa. Zákon upravuje i povinnosti vlastníků nemovitostí, výkon státní správy či třeba pokuty. K dílčím problémům byla vydána např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních, nebo vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. Existují i více než dvě desítky dalších detailních právních předpisů týkajících se léčebných lázní a léčivých zdrojů, jako jsou např. vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů. Lázeňský zákon byl již několikrát novelizován, ale šlo obvykle jen o drobné změny způsobené spíše úpravou souvisejících právních předpisů. Lázeňský zákon je hodnocen vcelku pozitivně, i když má některé slabiny, takže na rozdíl od často sporné právní úpravy podnikání v cestovním ruchu, která se nyní transformuje, je právní řešení lázeňství přijatelné a poměrně stabilní. Lázeňství samozřejmě ovlivňují i další předpisy jako vodní zákon č. 254/2001 Sb. nebo stavební zákon č. 183/2006 Sb. Autorem textu je JUDr. PhDr. René Petráš, Ph.D., pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského. [email protected] Bohemia – lázně nově vycházejí vstříc i nejmenším návštěvníkům Lázeňská sezona odstartovala a svěží čerstvý vítr zavála také do karlovarské společnosti Bohemia – lázně a. s. Není se proto co divit, že část sanatoria Kriváň prošla revitalizací, přibyly lázeňské restaurace a byl zcela dokončen moderní balneoprovoz. Na své si zde přijdou i děti, pro které vedení firmy Bohemia – lázně připravilo nejen dostatek míst na hraní, ale také pestrý a zábavný program. Obr. 1 Obr. 2 v tělocvičně v hlavní budově Kriváň a již během vánočních a silvestrovských pobytů probíhaly animační programy pro děti. Za všechny bych rád zmínil sportovní odpoledne, výtvarnou dílnu nebo kvízové odpoledne,“ říká Jiří Sluka a dodává, že animační programy byly v rámci vánoční pobytů pro děti zdarma. V hotelu Slovan by brzy měla vzniknout malá vnitřní herna a ve dvoře hotelu pak uzavřené venkovní hřiště, kde budou děti moci trávit celý den. Rodiče určitě uvítají i skutečnost, že celý prostor bude propojen se společenskou místností s kulečníkem, kde si přijdou na své hlavně dospělí. O přeměně některých pokojů v sanatoriu Kriváň se hovořilo už od loňska. Dnes všechny pokoje ve 3. a 4. patře budovy září novotou a nabízejí útulné prostředí k odpočinku. V rámci revitalizace byly pokoje nově vymalovány, dostaly nové koberce, záclony a závěsy, částečně i nový nábytek. „Hosté mají k dispozici standard tříhvězdičkového hotelu. Tedy LCD televizor, telefon, varnou konvici, fén, župan i pevné připojení k internetu,“ vyjmenovává Jiří Sluka, ředitel společnosti Bohemia – lázně. Sanatorium ovšem nenabízí jen útulné ubytování, ale také dostatečnou kapacitu příjemných lázeňských restaurací. Provozovatel lázeňských domů totiž na začátku letošního roku dokončil důležitou etapu rozšíření lázeňských restaurací, takže sanatorium Kriváň nyní disponuje celkovou kapacitou 574 míst. V případě potřeby lze celkový počet míst rozšířit ještě o dalších třicet v restauraci Bernard. Hosté lázní se od letošní sezony mo- Obr. 3 Obr. 4 1) Sanatorium Kriváň prošlo částečnou revitalizací ván jako sklad,“ vysvětluje Jiří Sluka. Restaurace bude podle jeho slov primárně sloužit pro lázeňské hosty, nabízí se ale také využití při konání společenských akcí, večírků či pro uzavřené skupiny klientů. „V letních měsících bychom zde rádi připravili například opékání selete s hudbou,“ dodává. 2) Vedení lázní vychází vstříc i rodinám s dětmi 3) Dokončen byl moderní balneoprovoz 4) V nedávno objevené „jeskyni“ vznikla nová restaurace hou těšit na skutečný unikát: nově otevřenou restauraci, která vznikla v atypickém prostoru vytesaném ve skále. „Jeskyně“ byla léta zasypaná a podařilo se ji objevit až během druhé etapy rozšíření zdravotní části – rehabilitace. Po vyčištění a nezbytných stavebních úpravách pak vzniklo zajímavé prostředí. „O původním využití tohoto místa se můžeme jen dohadovat. Ovšem s ohledem na stálou teplotu je nejpravděpodobnější, že byl využí- COT BUSINESS Zajímavé tipy pro rodiny s dětmi hledejte na webu lázní Vzhledem k tomu, že v poslední době projevují zájem o krátkodobé pobyty v lázních také mladé rodiny s dětmi, rozhodlo se vedení lázní vyjít jim maximálně vstříc. „Pro ty nejmenší jsme připravili dětský koutek 17 červen 2015 Na webových stránkách lázní pak brzy přibude i důležitý informační servis zaměřený právě na rodiny s dětmi. Naleznou zde tipy, jak naložit s volným časem v Karlových Varech či kam se vydat na výlet. Nebude chybět ani zpravodajství o aktuálním dění ve městě či adresy míst přátelských k dětem. „Pevně věřím, že hosté v našich lázních stráví příjemné chvíle, odpočinou si a zregenerují své tělo, a to i v případě, že přijedou společně se svými dětmi,“ uzavírá ředitel lázní Jiří Sluka. Text: Martina Vampulová Foto: Bohemia – lázně advertorial Resort Jáchymov – cílová destinace vaší aktivní dovolené v Krušných horách Krušné hory nabízejí celou řadu celoročních aktivit. Užijte si stovky kilometrů turistických stezek a cyklotras v blízkém i vzdálenějším okolí Jáchymova. Objevte zapomenutou krásu zdejší přírody, naučné stezky a historické památky. Českou a saskou stranu Krušných hor spojuje i jedinečná hornická tradice. Vydejte se po stopách těžby stříbra, navštivte zdejší doly a muzea. Poznejte nedotčenou přírodu a zažijte tradičně vřelou pohostinnost. Region plný zážitků Krušnohorský region nabízí mnoho letních volnočasových aktivit. Návštěvníci si mohou zapůjčit motorizovanou čtyřkolku, horská kola, terénní koloběžky, hole na Nordic Walking atp. Vyzkoušet můžete lukostřelbu, trampolíny, bungee running, diskgolf nebo se pod vedením instruktora šplhat v lanovém centru. Na své si přijdou i milovníci jízdy na kole. Cyklistika v Krušných horách může znamenat projížď ku divokou a nedotčenou přírodou, objevování malebných údolí a hornických městeček, ale také stoupání na strmé vrcholy s vypětím všech sil. Záleží pouze na vašich preferencích. Využít je možné celé sítě oficiálních cyklotras i málo frekventovaných asfaltových silniček. Vypravit se můžete i za poznáním tradičních řemesel a krušnohorské gastronomie. Krušné hory aktivně pěšky a na kole Zveme vás na týdenní regenerační pobyt do jáchymovských lázní. Vyberte si ze široké nabídky ubytování v penzionech s rodinnou atmosférou nebo v lázeňských hotelech. Zvláště pro rodiny s dětmi jsou vhodné apartmány a studia s kuchyňkou v penzionech Dagmar, Jitřenka a Dalibor. Penzion Dagmar nabízí moderně vybavené pokoje, restauraci, saunu, parní lázeň a vířivou vanu s relaxační zónou i příjemné posezení na terasách. Penziony Jitřenka a Dalibor jsou propojeny s hotelem Běhounek poskytující bohaté restaurační a relaxační zázemí. Garni hotel Astoria leží v lázeňském středu jen pár kroků od akvacentra Agricola s nabídkou relaxačních a lázeňských procedur. Penziony i hotely disponují úschovnou kol a parkovacími místy. Vaše ubytování a stravování si můžete rezervovat pohodlně z domova přes internet: www.laznejachymov.cz nebo www.resortjachymov.com. www.laznejachymov.cz Klínovce se svezete do obce Loučná pod Klínovcem. Pro návštěvníky Krušných hor, kteří mají zájem si prohlédnout i zajímavá místa na druhé straně státní hranice, jsou připraveny dva produkty: I. Jednodenní výlet do Oberwiesenthalu „Po střeše Krušných hor“, II. Aktivně do Oberwiesenthalu „Výlet po střeše Krušných hor na kole nebo pěšky“. Podrobné informace o jednotlivých výletních trasách a další praktické informace vám poskytnou programové specialistky. Program zahrnuje: •• ubytování s polopenzí •• vstup do bazénu a sauny Agricola každý den na 90 min. •• 1. den solná jeskyně a od 2. dne pobytu 1 procedura denně z nabídky volných kapacit (dospělí) •• 1 den solná jeskyně (s doprovodem dospělé osoby u dětí do 12 let) a od 2. dne pobytu pohoštění v kavárně (dítě do 15 let) Areály Fichtelberg a Klínovec společně Oblíbenými výletními cíli jsou krušnohorské vyhlídky na Klínovci a Fichtelbergu nabízející krásné pohledy po krajině. Rozhledna na Klínovci poskytuje rozsáhlý kruhový výhled na Krušné hory a Německo. Při dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše a Šumavu. K rozhledně vás pohodlně dopraví čtyřsedačková lanovka Prima Express od lanové dráhy Jáchymovská (2,5 km z Jáchymova). Cestou zpět dolů lanovkou zažijete netradiční pohled na hory Dub, Šance a Čimický vrch, mezi které je zasazeno město Jáchymov. Druhou lanovou dráhou z vrcholu COT BUSINESS 18 červen 2015 Více informací najdete také na internetových adresách: www.spainfojachymov.cz, www.resortjachymov.com, www.zivykraj.cz, www.krusnehoryaktivne.cz, www.bozi-dar.eu, www.oberwiesenthal.de/cz, www.cs.silberstrasse.de a www.montanregion.cz. Zdejší příroda vás okouzlí neuvěřitelně živými barvami, které se mění s ročním obdobím. O magické kráse Krušných hor se nejlépe přesvědčíte sami. Věříme, že budete spokojeni s naší nabídkou ubytování, relaxačních procedur a služeb. Text a foto: Léčebné lázně Jáchymov V případě Vašeho dotazu se prosím obracejte na: LÉČEBNÉ LÁZNĚ JÁCHYMOV T. G. Masaryka 415, 362 51 Jáchymov tel.: +420 353 833 333 e-mail: [email protected] www.laznejachymov.cz www.resortjachymov.com www.aquajachymov.cz COT BUSINESS 19 květen 2015 Bude mít v lázních kdo léčit? Lázeňství se v nedávné minulosti vyrovnalo s ministerskými ústrky a díky aktivní obchodní politice lázeňských společností zřejmě přečká i současné geopolitické problémy. Dokáže se ale vypořádat s odlivem mozků? To je otázka, na kterou nyní odborníci úpěnlivě hledají odpověď. „Nebojím se toho, že bychom neměli koho léčit, spíš mám obavy z toho, zda bude mít kdo léčit,“ odpověděl během dubnové COTakhle snídaně na otázku ohledně budoucnosti tuzemského léčebného lázeňství prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha. „Všichni působíme v regionech, kde dochází k odlivu zaměstnanců do velkých měst nebo do zahraničí,“ vysvětlil podstatu současných personálních problémů českých a moravských lázní. Je to prosté – kvalifikovaní lékaři prostě odcházejí za lepšími podmínkami. A to zdaleka nejen finančními, do úvahy je třeba brát i ostatní faktory kvality života. Je bezesporu těžké udržet mladé lidi ve městech, v kterých se toho pro ně příliš neděje. „To je naprostá katastrofa. Dostáváme se do situace, kdy budeme mít klienty, ale ne zaměstnance, kteří by se o ně starali,“ přidal se Martin Plachý, jednatel společnosti Royal Spa, viceprezident SLL ČR a prezident Evropského svazu lázní. „Setkáváme se s tím prakticky každý den. U lékařů, zdravotnické- COT BUSINESS 20 červen 2015 ho personálu, fyzioterapeutů je to opravdu velmi dramatické,“ přitakal Rudolf Bubla, ředitel Státních léčebných lázní Janské Lázně. S nedostatkem lékařů a dalšího personálu se ovšem potýkají nejen lázně, ale i nemocnice. Nicméně podle Eduarda Bláhy je tento problém palčivější právě v lázeňství. „Odhaduji, že lázním chybí lékaři, fyzioterapeuti a sestry ještě o něco více než nemocnicím. Je to dáno jak příhraničním umístěním lázní, tak menší atraktivitou a prestiží oboru pro mladé lidi,“ vysvětluje Bláha a na dotaz ohledně počtu chybějícího personálu dodává, že podle jeho názoru může jít až o 20 procent potenciálních pracovních míst. Pokud jde o jednotlivé regiony, nejhorší situace je podle Bláhy v Karlovarském kraji. „Nejde ale o problém oboru nebo zdravotnictví. Nedostatek kvalifikovaných odborných sil je problémem celé evropské ekonomiky, hlavně ve službách, řemeslech a technických profesích,“ poukazuje na širší souvislosti prezident SLL ČR. Specifikum zdravotnických profesí podle jeho slov tkví v rostoucích kvalifikačních požadavcích, které jsou často nesmyslné a je třeba je plnit celý profesní život. „Byť je jasné, že proto rychle poroste cena této práce, tak budoucnost bohužel moc dobře nevidím. Tedy dokud budou existovat rozdíly v HDP sousedních zemí a nebudou existovat hranice pro pohyb pracovních sil.“ Je to jednoduché. Lékaři prostě odcházejí za lepším a nikdo jim v tom nemůže zabránit. Průměrná mzda lékaře v České republice je podle Eduarda Bláhy kolem 60 000 korun, v Německu, kam lékaři nejčastěji odcházejí, pak zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší. „V současné době je průměrná mzda lázeňských zaměstnanců asi 18 500 Kč,“ říká k odměňování lázeňského personálu Lucie Štěrbová z portálu Travelojobs. Nejhorší období podle ní jednoznačně nastalo v roce 2013, kdy docházelo nejen k hromadnému propouštění, ale zároveň k výraznému snižování mezd, někde až o 7 000 Kč. „Mnoho lázeňských odborníků odchází díky otevřenému pracovnímu trhu nejčastěji do zemí Evropské unie. Zajímavý je pro ně také arabský svět, kde je tento druh služby velice dobře oceňován,“ dodává Štěrbová. Lázním ale podle Bláhy roste konkurence i na domácím „hřišti“. „Jak bude stárnout populace, tak bude třeba primárně zajistit péči o ni v nemocnicích a ambulancích, kde se dá čekat i větší podpora od státu,“ naznačuje další možné zhoršení situace prezident SLL ČR. Jak se odlivu mozků bránit? „ Jestli si to doteď nikdo nahoře neuvědomil, nyní už je pozdě, protože vychování nejen lékařů, ale i číšníků, kuchařů a dalších profesí, bude trvat řadu let,“ uvedl na COTakhle snídani Martin Plachý. Přesto někteří lázeňští provozovatelé vsadili právě na zdlouhavou cestu výchovy vlastních odborníků. „Aby mohl u nás lékař skutečně kvalifikovaně vykonávat svoji činnost v oblasti rehabilitační medicíny, je potřeba pěti let, aby mohl projít atestací,“ říká Rudolf Bubla, ředitel Státních léčebných lázní Janské Lázně. „Abychom tomu alespoň částečně čelili, stali jsme se akreditovaným pracovištěm pro rehabilitační a fyzikální medicínu, což znamená, že lékař může po absolvování základního kmene začít pracovat a současně se vzdělávat na našem pracovišti,“ nastiňuje princip řešení Bubla. Problém ovšem je, že tito absolventi, kteří zatěžují mzdový systém společnosti, po určité době odcházejí na tzv. kolečko do jiných zařízení. Mladí lékaři z Janských Lázní jsou tak nyní třeba „na zkušené“ v motolské nemocnici v Praze. „Ale nejde zdaleka jen o problém lékařů, nýbrž i třeba zdravotních sester. Dnes, aby sestra byla schopna kvalifikovaně vykonávat svoji práci, a stala se tzv. registrovanou zdravotní sestrou, musí mít vysokoškolské vzdělání,“ poodhaluje další problémy Rudolf Bubla. V Janských Lázních, ale třeba také v Lázních Luhačovice či Léčebných lázních Jáchymov, se snaží odlivu mozků bránit i nabídkou zvýhodněného ubytování a dalšími lákadly. „Rozhodně to je plus, ale problém to samo o sobě nevyřeší,“ odpovídá na dotaz, zda tato „vábnička“ funguje, ředitel luhačovických a jáchymovských lázní Eduard Bláha. „Lázeňské regiony trpí odchodem produktivních lidí do velkých měst, což je celospolečenský fenomén, který se vlastně replikuje na odchody Eduard Bláha: „Obor se ještě více rozštěpí na medicínsky řízený wellness a na následnou lázeňskou rehabilitační péči.“ zaměstnanců z České republiky do ciziny. I tam jde o odchody za příležitostí a životní úrovní,“ dodává Bláha. Další řešení naznačil na COTakhle snídani Martin Plachý, podle kterého je nezbytně nutné otevřít pracovní trh „gastarbeiterům“ z Ukrajiny či jiných zemí. Pokud se to nestane, může podle Plachého Česká republika nadobro vzdát své snahy v cestovním ruchu. „Bez smysluplné politiky zaměstnanosti jsou nám veškeré marketingové aktivity úplně k ničemu,“ varoval Plachý. Inspiraci podle něj můžeme hledat i v takových zemích, jako je Malajsie. „To je země, která se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, proto malajsijská vláda vypsala asi 400 stipendií pro zájemce o studium medicíny, jejichž příjemci nyní studují v České republice. Po ukončení studií se vrátí do vlasti a po dobu, po kterou se předem zavázali tak činit, tam budou vykonávat lékařskou praxi,“ uvedl prezident Evropského svazu lázní. „Zahraniční odborníci mohou přicházet z celého světa, ale lze předpokládat, že s ohledem na horší ekonomickou situaci bude většina z nich právě ze zemí východní Evropy,“ odpovídá na dotaz, z kterých zemí může proudit do našich lázeňských a dalších zdravotnických zařízení ona personální infuze, Lucie Štěrbová z Travelojobs. Vysvětluje, že tito uchazeči o zaměstnání budou mít pravděpodobně nižší nároky na mzdová ohodnocení, pracovní prostředí a zaměstnanecké výhody. „Problém může nastat v jazykové bariéře, nejasné úrovni vzdělání nebo zkušenostech,“ připouští určitá rizika spojená se zaměstnáváním zahraničních lékařů. Ta by teoreticky mohla vést i k poškození obrazu tradiční české balneologie v očích části veřejnosti. Podle všeho je to ale riziko, které budeme muset snést. „Všichni chceme dobrého doktora a je fakt, že by měl rozumět oboru i nám. Hlavně ale potře- bujeme nějakého doktora,“ konstatuje COT BUSINESS 21 červen 2015 Eduard Bláha. Česká republika podle něj bude muset zmírnit svá nostrifikační kritéria, aby jí neujel vlak. „Dokud budeme členem Evropské unie, bude volný pohyb pracovních sil, ostatní ekonomiky EU budou silnější, nezavedeme školné a strategické profese budeme vzdělávat bez závazku, tak se bez cizinců z nečlenských zemí neobejdeme,“ vypočítává Bláha. Zároveň ale dodává, že půjde o řešení pro nemocnice a ambulance. „Lázně budou až na konci fronty, pokud svou atraktivitu pro zdravotníky nezvýší obecně. Nejde jen o peníze, ale i o infrastrukturu v místech a prestiž povolání,“ doplňuje Bláha. Jaká čeká lázně budoucnost? Výše popsané změny se nevyhnutelně projeví na budoucí podobě tuzemského lázeňství. „Možná to někdo neuslyší rád, ale jelikož budeme muset pracovat s tím, co budeme mít k dispozici, budeme pomalu opouštět lázeňství jako medicínský obor a budeme následovat vývoj, který známe ze Západu. Lázeňství už nebude tolik stát na lékařích, služba se bude odklánět blíže k wellness. Už proto, že prostě nebude dostatek kvalifikovaného lékařského personálu. A nejde o nic vzdáleného, bavíme se možná o horizontu deseti let…“ nastínil na COTakhle snídani budoucnost české balneologie Eduard Bláha. Obor se podle jeho slov ještě více rozštěpí na medicínsky řízený wellness a na následnou lázeňskou rehabilitační péči. Za tím nestojí jen zmíněné podmínky trhu práce, ale i měnící se požadavky hostů atd. Ruku v ruce s uvedenými změnami půjdou podle Bláhy i změny v oblasti financování. Bylo by prý naivní si myslet, že lázně ve své budoucí podobě budou financovány z veřejného zdravotního pojištění. Od takového modelu financování ostatně upouští celá Evropa. „My jako podnikatelé se můžeme rozhodnout, zda v tomto oboru chceme působit i za těchto měnících se podmínek, či nikoli. A pokud ano, nezbývá nám, než se přizpůsobit,“ konstatoval Bláha. Jak vidno, ani příští léta nebudou pro české lázeňství a subjekty v něm působící žádnou procházkou růžovým sadem… Text: Petr Manuel Ulrych Foto: Thinkstockphotos.com Lázeňské kraťasy Jesenický Slovanský pramen se dočká obnovy, pomohou Němci Naturheilbund. Podle obchodního ředitele lázní Tomáše Raka by bez daru tohoto největšího německého spolku přírodního léčitelství byla rekonstrukce komplikovanější. Spolek podle něj od roku 1889 nesl jméno zakladatele jesenických lázní a dodnes se hlásí k jeho odkazu. Lázně Františkovy Lázně se vymanily ze ztráty a jsou opět v zisku Slovanský pramen v areálu Priessnitzových léčebných lázní se dočká obnovy. Jde o nejbližší a nejnavštěvovanější přírodní zdroj pitné vody v okolí lázní. Osazen bude novými uměleckými prvky, přičemž nové podoby se dočká i za pomoci největšího německého spolku přírodního léčitelství. Práce by měly být dokončeny v červnu, řekla ČTK mluvčí lázní Věra Janků. „Slovanský pramen patří mezi nejnavštěvovanější prameny lázní, protože se nachází v těsné blízkosti oblíbeného balneoparku, a také je jedním z pramenů na vodu nejbohatších. V rámci oprav získá pramen zcela nový vzhled, jehož součástí bude také právě sochařské ztvárnění sepjatých rukou od akademické sochařky Ivy Svobodové,“ uvedla mluvčí lázní. První zmínka o pramenu pochází z roku 1845, kdy se jmenoval Silber-Quelle (Stříbrný pramen). „Po roce 1945 byl, podobně jako většina zdejších pramenů, přejmenován. Jeho současná podoba pochází z roku 1961 a esteticky není příliš zdařilá,“ uvedl lázeňský průvodce Jiří Glabazňa. Nové podoby se pramen dočká díky spolupráci Priessnitzových léčebných lázní, Lesů ČR a německého spolku Deutscher bylo víc asi o 500, zvýšil se počet samoplátců. ČTK to řekla obchodní ředitelka Sabina Kodlová. Letošní rok by mohl být zase úspěšnější, Bertiny lázně se v dubnu otevřely veřejnosti po tříměsíční rekonstrukci za 52 milionů korun. Zvýšil se komfort klientů i zaměstnanců, přibylo wellness procedur. Rekonstrukce v Lázních Aurora. Důraz byl kladen na ideální využití prostoru, zjednodušení pracovních úkonů zaměstnanců a dosažení maximálního komfortu pro pa- cienty. Rekonstrukce se týkala plochy o výměře 750 metrů čtverečních. Investice vytvořila prostor pro rozšíření wellness procedur s využitím tradičního přírodního léčivého zdroje – slatiny. Bertiny lázně tak nově nabízejí Třeboňský slatinný rasul. „Procedura je kombinací aplikace marockého jílu (rasulu) a třeboňské slatiny na celé tělo, následuje pobyt na takzvané slunečné louce – na vyhřívaných lehátkách pod infrazářiči a parní lázeň s tropickou sprchou,“ popsala primářka Bertiných lázní Ivana Zezulová. Pro dvě osoby přijde hodinová terapie na 1 100 korun. Modernizace lázní podle Do třeboňských lázní loni přijel rekordní počet hostů Společnost Lázně Františkovy Lázně (LFL) se v loňském roce vymanila ze ztráty, kterou v roce 2013 způsobilo znehodnocení koruny a pokles počtu českých pojištěnců. V roce 2014 už dosáhla lázeňská společnost zisku zhruba osm milionů korun. Firmě rostly i tržby, které činily 537 milionů korun, o 52 milionů více než v předchozím roce, informoval ČTK generální ředitel LFL Josef Ciglanský. Kurzový zásah centrální banky v roce 2013 přivedl LFL do ztráty 57 milionů korun. Už na loňský rok ale firma počítala se ziskem, kterého nakonec také dosáhla. „Pozitivně se projevila změna přístupu zdravotních pojišťoven k českému lázeňství, na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči vyslali více svých pojištěnců než v krizovém roce 2013, kdy jejich počet dramaticky klesl. Zároveň jsme zaznamenali rostoucí poptávku po lázeňské péči ze zahraničí, zejména ze sousedního Německa,“ uvedl COT BUSINESS Do třeboňských lázní loni přijelo 35 000 hostů, což představuje dosavadní rekord. Meziročně jich se týkala především léčebných provozů. Zmodernizovány byly slatinné procedury, vodoléčba, bazénové šatny, technologické zařízení přípravy slatiny a postaven byl nový výtah. Celé lázně se tak staly bezbariérovými. Hlavním investorem bylo město, které je stoprocentním vlastníkem lázní: z celkových nákladů zaplatilo 42,5 milionu korun. Zbytek investovaly lázně ze svého rozpočtu. K modernizaci se město odhodlalo po dvaceti letech od poslední přestavby Bertiných lázní a po revitalizaci ubytování za 170 milionů korun Ciglanský. V uplynulé sezoně přijelo do lázeňských domů LFL ve Františkových Lázních 32 000 hostů. Poměr domácích a zahraničních hostů je zhruba půl na půl a v posledních letech se na této úrovni stabilizoval. Převážnou část klientů ale tvoří samoplátci, kterých je ve Františkových Lázních zhruba 80 procent. 22 červen 2015 nového ředitele Milana Kramárika nekončí, i když město a lázně ji budou muset financovat ze svého, protože se neotevírá žádný nový dotační titul. V Bertiných lázních se zaměří na gastronomii a ubytování, v Lázních Aurora na modernizaci balneoprovozu. Připravuje se také revitalizace městského parku u lázní. Radnice na její studii podle starostky Terezie Janisové vyčlenila v letošním rozpočtu 300 000 korun. Stát slíbil 100 milionů na opravu karlovarských Císařských lázní Stát přislíbil 100 milionů korun na opravu Císařských lázní v Karlových Varech. O rekonstrukci cenné historické památky se už roky snaží město i Karlovarský kraj. Teprve nyní se podařilo dojednat i státní účast na financování rekonstrukce. Podle karlovarského primátora Petra Kulhánka jde o zlom v přístupu státu. „Stát se bude na obnově podílet 100 miliony korun. Se současnými finančními zdroji města (100 milionů Kč) a Karlovarského kraje (200 milionů Kč) je součet 400 milionů korun, přičemž zbývající finance, asi 200 milionů, budeme společně zkoušet získat z evropských fondů nového programovacího období. Variantou také může být rozložení obnovy do dvou etap,“ uvedl Kulhánek. Následovat by měla úprava projektové dokumentace, aby mohla rekonstrukce začít příští rok. Císařské lázně jsou nyní v majetku Karlovarského kraje. Podle jeho hejtmana Martina Havla bude kraj hledat na zatím nepokryté náklady dotace. „Stát řekl do 100 milionů, což nestačí. Takže musíme dát krajské a městské peníze a kraj bude žádat o dotace z Integrovaného regionálního programu. Z toho ale bude moci žádat až v roce 2016,“ řekl ČTK Havel. Do té doby bude podle hejtmana nutné doplnit smlouvu mezi městem a krajem a upravit projekt, což by mohlo stát v řádech jednotek milionů korun. Jak řekl Havel ČTK, v nové široké koalici bez komunistů ve vedení kraje panuje spíše ochota do investice jít a cennou památku zachránit. Císařské lázně sice získávají každoročně dotace z ministerstva kultury v řádu jednoho až dvou milionů korun, ale ty stačí jen na drobné opravy. Budova z konce 19. století tak dál zůstává nevyužitá a pro veřejnost se otevírá jen při výjimečných akcích. Text: -čtk- a -redFoto: Jakub Harcuba (CC BY-SA-3.0), Stanislav Ferzik (CC BY-SA-4.0), Ivan Janota / Wikimedia Commons, Lubomír Stiburek / CzechTourism Svěcení pramenů zahájilo v Luhačovicích lázeňskou sezonu Tradiční třídenní bohatá nabídka programů s nedělním svěcením pramenů otevřela letošní hlavní lázeňskou sezonu v Luhačovicích. Návštěvníky letos čeká nejen obnovený areál lázeňského parku, ale i rekonstruované ubytovací kapacity a atraktivní kulturní sezona. Dobové kostýmy, historické automobily a velocipédy i kolonádní koncerty dotvářely autentickou dobovou atmosféru slavnostního Otevírání pramenů v lázních Luhačovice, které se letos konalo od pátku 8. května do neděle 10. května. hosty Josefem Náhlovským, Kateřinou Cajthamlovou a Ilonou Svobodovou. Široké publikum potěšila svým koncertem také Radůza. Program doplnily hry pro děti, ukázky sokolnictví, pouliční klaunérie a jarmark. Třešničkou Samotné svěcení pramenů se uskutečnilo v neděli 10. května dopoledne po slavnostní mši svaté za účasti stovek návštěvníků. Trasa vedla od pramene svatého Josefa přes Ottovku až na dortu byl přímý přenos oblíbeného rozhlasového pořadu Aleše Cibulky Tobogan s jeho COT BUSINESS 23 červen 2015 ke kapli svaté Alžběty. Po celé dopoledne ožil lázeňský park u pramenů folklorními soubory, které se představily v hlavním odpoledním programu na Lázeňském náměstí. Slavnostního víkendu se zúčastnily stovky lázeňských hostů a také řada návštěvníků z okolí i blízkého Slovenska, odkud to do Luhačovic není daleko. Otevírání pramenů je v Luhačovicích jen jednou z mnoha kulturních akcí. Během luhačovického kulturního léta se hosté mohou těšit na řezbářské setkání, Hudbu Hradní stráže a Policie ČR, na Festival Janáček a Luhačovice, Akademii Václava Hudečka, Divadelní Luhačovice nebo na Dny slovenské kultury. Text: -redFoto: Léčebné lázně Luhačovice www.lazneluhacovice.cz Lázeňské poplatky: vrátí se do lázeňství? Lázeňská místa České republiky ročně získají ročně asi 70 milionů korun z výběru místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt. Bylo by jistě férové, kdyby se co největší část těchto prostředků vrátila do podpory lázeňství a cestovního ruchu. I přes veškeré snahy lázeňských míst se tak bohužel neděje. Je šance systém změnit? Úvodem připomeňme, že poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt je jedním z osmi místních poplatků, které mohou obce podle zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích vybírat. Konkrétně jsou k jeho výběru oprávněna lázeňská místa a místa soustředěného turistického ruchu. Jeho výběr je svěřen ubytovatelům. Maximální sazba poplatku je zákonem stanovena na 15 korun za den, ze zákona jsou od jeho placení, zjednodušeně řečeno, osvobozeny děti, senioři (starší 70 let) a osoby s těžkým tělesným postižením. A také ti hosté ubytovacích zařízení, jejichž pobyt není léčebný či rekreační (typicky účastníci služebních cest). Obec poplatek může, ale nemusí vybírat. Podle nedávného výzkumu Vysoké školy hotelové jej v praxi vybírá pouze minimum obcí – v roce 2013 šlo o 14,5 procenta všech obcí. Ročně tyto obce z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt získají asi 300 milionů korun. Pokud bychom výběr zúžili pouze na místa, v kterých fungují lázně, došli bychom k částce zhruba 70 milionů korun. Částka by mohla být teoreticky i dvojnásobná, pokud by v roce 2013 nebyla rozpuštěna Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, která tak nestihla projednat novelu zákona, v níž byl návrh na zdvojnásobení maximální výše poplatku. „Hoteliéři by s touto zvýšenou sumou byli zajedno, pokud by ovšem bylo zaručeno, že se takto vybrané prostředky opravdu vrátí do podpory cestovního ruchu a lázeňství. Návrh se dostal až do Poslanecké sně- movny, ovšem stalo se tak těsně před jejím rozpuštěním a projednáván nebyl. Nevím, zda se bude návrh nějakým způsobem ‚oprašovat‘, každopádně já jsem názoru, že tento poplatek, který v současné výši platí již asi čtvrt století, by zasloužil aktualizaci,“ uvedl Petr Kulhánek, primátor Karlových Varů a předseda Sdružení lázeňTab. 1 ských míst ČR, jež bylo v roce 2012 (po konzultacích s hoteliéry a dalšími podnikateli) jedním z iniciátorů novely zákona. Leč ani sedmdesát milionů není zanedbatelná částka, problém je ovšem v tom, že v řadě obcí nejsou tyto prostředky použity na to, k čemu měly sloužit. „Lázeňský poplatek je primárně VÝVOJ PŘÍJMŮ LÁZEŇSKÝCH MÍST Z MÍSTNÍCH POPLATKŮ ZA LÁZEŇSKÝ A REKREAČNÍ POBYT OD ROKU 2000 Výše prostředků vybraných formou místního poplatku za lázeňský a rekreační pobyt Lázeňské místo rok 2000 rok 2006 rok 2013 382 760 1 030 220 479 161 Bílina 21 400 9 140 28 240 Bludov 4 200 32 890 24 370 0 0 0 4 475 410 4 950 540 4 657 651 Bechyně Dubí Františkovy Lázně Hodonín N/A 481 840 871 335 Jáchymov 4 339 710 3 248 770 2 603 325 Janské Lázně 2 597 030 2 717 610 1 721 200 Jeseník 2 096 050 2 544 430 1 662 430 797 050 1 057 460 806 150 N/A 18 613 650 23 875 726 Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná 2 107 490 2 461 500 1 068 280 Klimkovice 744 550 695 030 705 920 Konstantinovy Lázně 622 230 570 440 499 406 Lázně Bělohrad 449 800 866 540 973 125 1 529 620 1 761 080 1 176 044 Lázně Kynžvart 136 340 281 650 199 260 Lázně Lednice 119 360 230 950 695 469 Lázně Libverda 405 040 745 850 408 903 Lázně Toušeň 79 350 62 370 57 748 Lipová-lázně 478 620 838 940 748 513 Lázně Bohdaneč Luhačovice 5 100 890 4 924 880 4 593 398 Mariánské Lázně 9 758 240 11 616 320 12 196 129 161 045 Mšené-lázně 224 280 236 510 Osečná (Lázně Kundratice) 90 210 117 870 91 468 Ostrožská Nová Ves 33 780 196 590 263 540 Poděbrady 2 396 390 2 324 500 1 422 536 Pozlovice 2 281 860 1 834 200 1 677 100 Skalka N/A 3 780 16 900 Slatinice N/A 219 010 115 163 Teplice 0 0 0 490 910 613 900 314 639 Třeboň 2 923 510 4 041 850 4 003 356 Velichovky 1 010 400 862 910 107 745 Velké Losiny 234 300 585 030 747 058 Vráž 399 830 315 410 112 185 46 330 610 71 093 660 69 084 518 Teplice nad Bečvou Celkem Zdroj: www.rozpocetobce.cz, zpracování vlastní COT BUSINESS 24 červen 2015 vybírán pro to, aby sloužil samosprávě pro investice, údržbu a úpravy infrastruktury sloužící lázeňství,“ vysvětlil na dubnové COTakhle snídani Petr Kulhánek. Karlovy Vary jsou jedním z měst, kde jsou tyto prostředky použity kýženým způsobem (město formou lázeňského poplatku vybere asi 18 milionů korun ročně, čisté investice do lázeňské infrastruktury podle Kulhánka dosahují asi 30 milionů), v řadě obcí se ale do lázeňství vrací jen malá část prostředků. A nelze se divit tamním lázeňským a hotelovým subjektům, že jim tato praxe nevoní. „Budeme-li mít jistotu, že prostředky vybrané formou lázeňských poplatků budou zpětně investovány do lázeňství, nemáme problém s tím vybírat poplatky i v případně zvýšené sazbě,“ řekl na COTakhle snídani prezident Svazu léčebných lázní ČR, generální ředitel Lázní Luhačovice a Léčebných lázních Jáchymov Eduard Bláha. O tom, že to lze zajistit, se podle něj může kdokoli přesvědčit třeba v Německu, kde jsou poplatky různě provázány s výhodami, které každý host získá. Město má jistotu, že pro něj hoteliér poplatky vybere, člověk zaplatí, ale zároveň získá zpět ve formě služeb. A město také zpětně deklaruje, na co byly prostředky opravdu použity. „Na druhou stranu si uvědomujeme rozdíly v naší ekonomice v porovnání se zahraničím a výše poplatků by se asi měla odvíjet od parity kupní síly, aby ve finále nepůsobila jako konkurenční nevýhoda,“ dodal Bláha. Ten zároveň připustil, že v některých lázeňských místech je situace složitější, jelikož tam veřejné plochy vlastní lázeňské společnosti. Automaticky se od nich očekává, že budou ze svého investovat do této infrastruktury, kterou ovšem užívají i ostatní subjekty v daném místě, aniž by se jakkoli podílely na její údržbě. Problematikou místních poplatků a jejich vlivu na rozvoj cestovního ruchu se zabýval projekt Vysoké školy hotelové v Praze, zpracovávaný pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Jeho hlavním cílem bylo analyzovat vliv poplatku z ubytovací kapacity a poplatku Lázeňský poplatek je primárně vybírán pro to, za lázeňský nebo rekreační pobyt na podporu rozvoje cestovního aby sloužil samosprávě pro investice, údržbu ruchu a navrhnout možné přístua úpravy infrastruktury sloužící lázeňství. py k legislativní úpravě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. V závěrečné zprávě k cestovnímu ruchu tak, aby byly zadavatel, tedy Ministerstvo autoři mj. doporučují sjednotit tyto prostředky zpět investovány pro místní rozvoj ČR. „Analýza oba tyto poplatky do jedné dávpřímo do podpory cestovního bude následně sloužit i jako ruchu v obcích. podklad pro osvětu, kdy MMR ky a zahájit dialog mezi zúčastchce apelovat na obce, aby něnými stranami o účelové váčást poplatků investovaly zpět Pochopitelně nás zajímalo, jak zanosti vybraných prostředků whp_inzercia_cot_letny_oddychovy_pobyt_179x125.ai 1 5/18/2015 15:10:29 do rozvoje cestovního ruchu se závěry analýzy naloží její na místních poplatcích ve vztahu a podpořily tak konkurenceschopnost destinací,“ vysvětluje Vilém Frček z odboru komunikace MMR ČR. Dokument podle něj bude také podkladem pro jednání s dalšími resorty, do kterých spadá kompetence místních poplatků (ministerstvo financí, kraje, obce atd.). „Současně Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje strategii rozvoje cestovního ruchu k provázání s koncepcí regionální politiky, kde by jeho připravovanou součástí za cestovní ruch bylo vypsání nového národního programu. Ten by mohl být zaměřen i na obce a destinační společnosti,“ dodává k problematice financování cestovního ruchu na regionální úrovni. Text: -pmuFoto: Thinkstockphotos.com LETNÝ ODDYCHOVÝ POBYT Užite si leto plné slnka, skvelých zážitkov, zábavy a oddychu. 3 – 8 dňové pobyty v termíne od 26. 06. do 01. 09. 2015 UŽ OD 149€ / dospelá osoba / 2 noci C M Y CM MY CY CMY K FL IP PY [email protected] + 421 35 79 08 510 www.wellnesspatince.sk /WellnessHotelPatince COT BUSINESS 25 červen 2015 Investice v pravou chvíli Parkhotel Richmond v Karlových Varech dokončil důležitou investici a 22. května slavnostně otevřel nové bazénové a wellness centrum. Faceliftu se dočkal i celý vstupní prostor hotelu včetně recepce. Díky novému, modernímu relaxačnímu zázemí tak Richmond v pravou chvíli získává konkurenční výhodu. Jestliže české lázně zažívají oživení po hubených letech, kdy byly ovlivněny restriktivní vyhláškou indikačního seznamu, určitě se nedá o tomtéž hovořit v rámci Karlových Varů. Na vývoji obsazenosti ubytovacích a lázeňských kapacit v Karlových Varech se loni podepsala rusko-ukrajinská krize a následné sankce. Pokles návštěvnosti rusky hovořící klientely ve městě se uvádí mezi 20 až 30 procenty. Letošní vývoj naznačuje ještě horší výsledky. Dříve poklidné Vary s jistou klientelou mění své zacílení a snaha o získání nových trhů je v plném proudu. Richmond_COT 179x125_5-15 27.5.2015 11:19 Page 1 advertorial Parkhotel Richmond nabízí svým hostům služby na špičkové úrovni. Veškeré léčebné procedury jsou poskytovány přímo v hotelu. Kromě tradiční komplexní lázeňské léčby si klient může vybrat ze široké škály speciálních léčebných a relaxačních programů. K tomu nově slouží v bazénovém centru bazén, whirlpool, parní sauna, Kneippův chodník a bazének s vřídelní vodou. Ve wellness centru je k dispozici finská sauna, infralavice, bylinná sauna a solné tepidárium. Slavnostního otevření se zúčastnila řada významných hostů a důležitých obchodních partnerů Parkhotelu Richmond. Text: -redFoto: Parkhotel Richmond Pa r k h o t e l R i c h m o n d ✯✯✯✯ K A R L O V Y V A R Y Parkhotel Richmond se nachází v klidné části Karlových Varů, na břehu řeky Teplé, je obklopen stylovým anglickým parkem. Celková kapacita hotelu je 125 pokojů, každý pokoj je vybaven satelitní televizí, telefonem, minibarem a trezorem. Hotel má stylově zařízenou restauraci, kavárnu s letní terasou, Piano bar a biliárový salónek. Chloubou Richmondu je slavnostní sál v klasickém stylu s kapacitou 200 osob. Veškeré léčebné procedury jsou poskytovány přímo v hotelu. Kromě tradiční komplexní lázeňské léčby si klient může vybrat ze široké škály speciálních léčebných a relaxačních programů... Nově vybudované bazénové a wellness centrum: v bazénovém centru – bazén, whirlpool, parní sauna, Kneippův chodník, bazének s vřídelní vodou ve wellness centru – finská sauna muži, ženy, infralavice, bylinná sauna, solné tepidárium e Komplexní lázeňská péče e Týden pro krásu e Relaxační týden e Detoxikační týden e e Billiard salonek e Kavárna s letní terasou e Kosmetický salon e Richmond, a.s., Slovenská 567/3, 360 01 Karlovy Vary, Czech Republic Tel.: +420 353 177 505, Fax: +420 353 222 169, [email protected], www.richmond.cz COT BUSINESS 26 červen 2015 advertorial Mariánské Lázně – město plné překvapení Když se řekne Mariánské Lázně, představí si každý Zpívající fontánu, oplatku, prameny a lesy. Víte ale, že Mariánské Lázně skrývají nejedno tajemství? Abyste je odhalili, nemusíte složitě pátrat, stačí si přečíst následující řádky a pak už jen vyrazit a objevovat kouzlo tohoto půvabného města osobně. Útržky z historie V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny Městskou památkovou zónou. Najdete zde například litinovou kolonádu z roku 1889, která byla v roce 2010 prohlášená národní kulturní památkou. Významnou památkou je též budova Městského muzea, která byla postavena v roce 1818, a je tak poslední dochovanou ukázkou podoby města v době jeho založení. Přestože jsou Mariánské Lázně městem poměrně mladým, historie jeho vzniku je vskutku pestrá a zajímavá. Město fascinovalo mnoho významných osobností z řad spisovatelů, vědců a politiků z celého světa a s tím se pojí také řada kuriozit, o kterých se dočtete na webových stránkách města. Věděli jste například, že zatímco v Praze byl v roce 1868 teprve pokládán základní kámen Národního divadla, Mariánské Lázně právě otevíraly vlastní divadlo? Nebo že před 1. světovou válkou brázdil vlny oceánu zámořský parník Marienbad? Zelené lázně Neobvyklé stavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů zasazených do překrásné přírody, velké plochy parků, mimořádné bohatství přírodních léčivých zdrojů a čistý vzduch – to vše souvisí s označením Marián- ských Lázní jako architektonické perly v moři zeleně. V rozsáhlých okolních lesích naleznete množství udržovaných pěších tras, které vás zavedou nejen www.marianskelazne.cz Co jste ještě nevěděli V Mariánských Lázních najdeme nejstarší golfové hřiště na území České republiky. Místní 18jamkové hřiště z roku 1905 se pyšní výsadou užívat titul Královský golfový klub (Royal Golf Club) a v současné době si golf mohou vyzkoušet i začátečníci a nečlenové klubu. První a po dlouhou dobu jediná visutá pulzační gondolová lanová dráha v Československu byla postavena právě v Mariánských Lázních. Vyhledávaným cílem zejména pro rodiny s dětmi je k nádherným výhledům na město, ale i do divokých míst nebo na kamenité stezky. Zážitek umocňují vývěry minerálních pramenů, vyhlídková místa i památníky na slavné návštěvníky lázní, kteří tudy procházeli před vámi. Značené vycházkové trasy jsou nazvány jejich jmény. Město leží v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, proto zde najdete mimořádný počet naučných tras s ojedinělými biotopy, přírodní rezervace a památky. Za všechny jmenujme národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny, kterou ročně navštíví na 50 000 lidí. Na své si přijdou též milovníci cykloturistiky a v zimě běžkaři i vyznavači sjezdového lyžování. přičemž sousedství pramenů, které jsou svým chemickým složením velmi rozdílné, je geologickou zvláštností. Díky tomu nabízejí Mariánské Lázně velmi pestrou indikaci – léčbu onemocnění ledvin a močových cest, onemocnění dýchacích cest, pohybového aparátu, poruch látkové výměny, onemocnění zažívacího traktu i nervových a kožních onemocnění. Teplota pramenů se pohybuje od 7 do 10 °C, jsou to tedy typově tzv. studené kyselky. Mariánské Lázně jsou součástí nadnárodní sériové nominace Velkých lázní Evropy na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přírodní zdroje Místní lázeňská léčba je založena především na využití přírodních léčivých zdrojů. Na poměrně malém území města vyvěrají desítky minerálních pramenů, COT BUSINESS 27 červen 2015 jediný park svého druhu v ČR – Park Boheminium. Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami významných stavebních a technických památek ČR v měřítku 1 : 25, které jsou věrnou replikou existujícího památkového objektu. Rozsáhlá expozice hornin Slavkovského lesa umístěná ve volné přírodě s názvem Geologický park je unikátní a první svého druhu v České republice. Chcete poznat více? Přijeďte do Mariánských Lázní a načerpejte energii. Text a foto: město Mariánské Lázně Další zajímavosti a informace na www.marianskelazne.cz Městské infocentrum Tel.: 354 622 474 E-mail: [email protected] Lázeňství a rozvoj dalších forem zdravotního cestovního ruchu v České republice Cestovní ruch s motivací péče o zdraví zažívá v posledních desetiletích ve světě nebývalý rozvoj. Jedná se o cestovní ruch s velmi diferencovanou nabídkou zdravotně-léčebných, lázeňských, wellnessových a dalších služeb. Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice) na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Lázeňský cestovní ruch v České republice je přitom v posledních letech doprovázen řadou problémů, které jsou obecně známé. Jedná se především o komplikovaný vztah českého státu k financování lázeňství, kdy v souvislosti s nesystémovými změnami v indikačním seznamu došlo k problémům s financováním komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Dalším problémem je mezinárodně politická situace a z ní vyplývající pokles příjezdů návštěvníků z některých zdrojových zemí, především z Ruska. Tyto a další negativní vlivy vedly k ukončení lázeňské péče ve dvou lázeňských místech. Zatímco ve Velichovkách byl provoz v dubnu 2015 opět obnoven, v Lipové-lázních se tak bohužel nestalo. Zdravotní cestovní ruch Existuje snaha nahradit stagnující segment pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče a slábnoucí proud návštěvníků z Ruska turisty z jiných zemí, jakými jsou například Čína nebo Jižní Korea. Je otázkou, zda návštěvníci z těchto vzdálených destinací mohou nahradit snížené počty návštěvníků z tradičních zdrojových zemí, kterými jsou především Německo a Rusko. Lze přitom předpokládat, že nejdůležitějším segmentem návštěvníků českých lázní i v budoucnosti zůstanou tuzemští samoplátci. To lze koneckonců doložit i statisticky, neboť tato skupina je po roce 2000 nejdynamičtěji rostoucím segmentem návštěvníků a svou dynamikou překonává i zahraniční samoplátce (viz graf 1). Běžně se setkáváme s řadou pojmů, jako je například zdravotní cestovní ruch (health tourism, health-care tourism), lékařský či medicínský cestovní ruch (medical tourism), léčebný cestovní ruch (curative tourism), lázeňský cestovní ruch (health and spa tourism), dentální cestovní ruch (dental tourism), wellnessový cestovní ruch(wellness tourism) či nemocniční cestovní ruch (hospital tourism). I když lázeňství zůstává hlavním a rozhodujícím segmentem zdravotního cestovního ruchu České republiky, je nabídka v této oblasti v posledním období obohacována a rozšiřována o další formy, jakými jsou například wellnessový či medicínský cestovní ruch. To je ostatně zřejmé i z Marketingového plánu Čes- Graf 1 VÝVOJ POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÝCH LÁZNÍ V LETECH 2000–2013 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2000 KLP PLP 2005 2010 Tuzemští samoplátci Zahraniční samoplátci Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2015 cestovního ruchu v České republice. ké centrály cestovního ruchu – Czech Tourism na rok 2015, ve kterém jsou v produktové nabídce s názvem „Cesty pro zdraví“ tři základní produkty: •• české lázně, •• zdravě a zodpovědně (zdravý životní styl), •• medicínský turismus. Zkusme se proto podívat na možnosti dalšího rozvoje těchto forem zdravotního COT BUSINESS 2013 České lázně České lázeňství má dlouhodobě velmi dobré mezinárodní renomé, které je založeno na vynikajících přírodních léčebných zdrojích, tradici a odborné erudici. Výrazem mezinárodního uznání je i připravovaný zápis čtyř českých lázeňských míst (Karlovy 28 červen 2015 To, že české lázeňství stále nabízí prostor pro další rozvoj, je patrné i z projektů, které jsou v součas- Medicínský turismus Zajímavým a z dlouhodobého hlediska perspektivním segmentem zdravotního cestovní- Graf 2 POROVNÁNÍ NÁKLADŮ NA LÉČBU VYBRANÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A ZAHRANIČÍ (CENY V EURECH) 20 000 18 000 Ortopedie 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 USA Německo Francie Izrael Spojené království Itálie Švýcarsko Čína Česká republika 0 4 500 4 000 Zubní chirurgie 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 Německo Spojené království Švýcarsko Čína SAE Francie 0 Česká republika né době realizovány či se postupně připravují. Za všechny je možné jmenovat termální akvapark v lázních Velké Losiny. Projekt je součástí postupné revitalizace a modernizace lázní Velké Losiny s celkovými investičními náklady ve výši 150 mil. Kč. I na tomto příkladu je vidět, že tradiční léčebné lázeňství je postupně doplňováno o další služby, například o produkty wellnessového cestovního ruchu. I když Česká republika nemá některé konkurenční výhody jiných prosperujících wellnessových destinací, jako je vysokohorské prostředí (aeroterapie, helioterapie) či moře (thalassoterapie), má i v této oblasti co nabídnout, a wellnessový cestovní ruch se tak může stát vhodným doplňkem klasického lázeňství. Zdroj: www.medicaltourism.cz, 2015 ho ruchu v České republice je tzv. medicínský cestovní ruch. Jedná se o přeshraniční cestování s cílem obdržet nějakou formu léčebné péče. Léčení může pokrývat celou škálu zdravotních služeb. Mezi nejběžnější patří zubní péče, kosmetická chirurgie, vybrané operační zákroky a léčba neplodnosti (WHO, 2013). Klasické léčebné lázeňství je v těžké cenové konkurenci okolních lázeňských destinací, naproti tomu medicínský cestovní ruch těží ze své cenové výhodnosti, jak dokazují i údaje z grafu 2. Zatímco lázeňství je vázáno především na přírodní léčivé zdroje, může se wellnessový i medicínský cestovní ruch rozvíjet nezávisle na těchto zdrojích, tudíž i mimo lázeňská místa. Přesto představuje i medicínský cestovní ruch zajímavý a perspektivní segment, který může přispět k dalšímu rozvoji lázeňských míst v České republice. Text: Ing. Pavel Attl, Ph.D., vedoucí katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze Foto: Thinkstockphotos.com Lázně Velichovky vstaly z popela Do lázní Velichovky znovu proudí stovky pacientů, areálem zní tóny klavíru a v kavárně je opět hitem sachr se zrnkovvou kávou. Areál, který dva roky po krachu původního provozovatele vypadal jak město duchů, vstal z popela a úspěšně navázal na prvorepublikovou tradici. „Je to tady jako dřív. Jezdil sem můj praděda, babička i maminka a teď sem jezdím i já,“ říká lázeňačka Irena Bitvarová. Diktafon ji vůbec nerozhodí a dál nastavuje tvář květnovému slunci. Lázně mají genius loci, který najdete málokde. A není se čemu divit. Nejen že si tady lidé léčí šrámy na svém pohybovém ústrojí od roku 1897, ale také se zde psala historie. Přespávali zde českoslovenští prezidenti včetně Tomáše Garrigua Masaryka, podpisem kapitulačních dokumentů se zde završily poslední kapitoly II. světové války. Staré časy jsou zkrátka cítit na každém kroku. „Obnovený provoz navazuje na prvorepublikovou tradici. I proto slogan ‚Přátelství prověřené staletími‘. Lidé zde najdou individuální přístup, klid a lázeňský glanc z dob našich dědů a babiček,“ popisuje filozofii lázní jejich spolumajitelka Alena Řípová. slatinná zemina je napájena prameny s obsahem uhličitanu vápenatého, železa a síry. „Slatina měkké i pevné tkáně protepluje a má mimořádné protizánětlivé, analgetické a regenerační účinky,“ říká lázeňský primář prof. Miloslav Pleskot. Lázně léčí především pohybové ústrojí. Sotva kilometr od lázeňského areálu najdete jedno z nejbohatších ložisek léčebné slatiny v Evropě. Hustá křídová COT BUSINESS 29 červen 2015 advertorial Najdete zde ale také vodoléčbu, parafinové zábaly, elektroléčbu, oxygenoterapii, suché uhličité koupele a další procedury. Po dvouleté přestávce prošly lázně kompletní rekonstrukcí. Opravy si vyžádaly zhruba 20 milionů korun. Jak se zdá, pacienti snahu ocenili. V prvních týdnech jich přijelo několik desítek, nyní mají lázně do konce roku už kolem 500 rezervací. Stávající počet lůžek rozšiřuje lázeňský hotel K-Triumf určený především pro lázeňskou turistiku a náročnější klientelu. „Značka Lázně Velichovky neztratila na své atraktivitě vůbec nic. Všechen personál je s pacienty jedna velká rodina. Chceme, aby se u nás přesně takhle lidé cítili,“ říká s úsměvem ředitel lázní Mgr. Martin Dűrrer. Text: Lázně Velichovky Foto: Petr Kučera Marketingové aktivity se lázním vyplácejí Ačkoli od začátku letošního roku platí novela indikačního zákona a prodloužila se i délka léčebných pobytů komplexní i příspěvkové péče, většina provozovatelů českých lázní nespoléhá jen na to, že jim dostatek klientů zajistí ordinace praktických lékařů. Musejí stejně jako jiné subjekty cestovního ruchu sázet na marketing a propagaci. Jaké používají nástroje, aby přesvědčili nejen domácí klientelu, ale i zahraniční pacienty, že o ně bude nejlépe postaráno a budou mít zajištěnu kvalitní lékařskou péči právě v jejich lázeňských domech? Obecně platí, že všechny oslovené lázně používají kompletní komunikační mix. Někde více akcentují tištěnou reklamu a letáčky, jinde se soustřeďují hlavně na on-line komunikaci a propagaci. Lázně také ve většině případů cílí i na zahraniční klientelu, která někde tvoří až 50 procent všech hostů. Odlišnosti se pak odvíjejí například v situacích, kdy chtějí oslovit klienty zdravotních pojišťoven či samoplátce, nebo ve chvíli, kdy propagují jen určité služby. „U reklamy, jako jednoho z prvků komunikačního mixu, využíváme kombinaci různých forem. Rozložení mezi jednotlivé formy záleží na typu služby a cílové skupině. Jedná se hlavně o internetovou reklamu, ale také o tiskovou a rozhlasovou reklamu,“ říká Dalibor Chrastina, zástupce vedoucího oddělení marketingu a prodeje Lázní Luhačovice. V letošním roce se vedení lázní rozhodlo i pro televizní reklamu v regionálních televizích. Vzhledem k tomu, že v Luhačovicích se léčí v naprosté většině čeští pacienti, směřuje hlavní proud marketingových aktivit na tuzemský trh. „V zahraničí nejvíce využíváme internetovou, ale i tiskovou reklamu, naopak rozhlasové a televizní spoty vůbec,“ dodává Chrastina s tím, že v celkovém marketingovém mixu mají své nezastupitelné místo i další formy propagace. K nejdůležitějším patří podpora prodeje, která má podobu určitých cenových opatření, public relations i přímý marketing mohou v Luhačovicích využít díky tomu, že mají k dispozici rozsáhlé databáze kontaktů. nijak nerozlišují samoplátce od klientů zdravotních pojišťoven. Důležitý je osobní kontakt Státní léčebné lázně Bludov propagují své služby pomocí letáků, bannerů, internetových stránek či přímým oslovením klientů nebo lékařů. Nabízejí také slevové akce a dárkové poukázky a kromě toho realizují i různé cvičební kurzy a kulturně-společenské akce pro veřejnost, nebo semináře se zdravotnickou tematikou pro odborníky i laiky. „Klienty, jimž pobyt v našich lázních hradí zdravotní pojišťovny, se snažíme oslovovat prostřednictvím letáků či internetových stránek, ale hodně také komunikujeme s lékaři příslušných odborností a seznamujeme je s aktuální nabídkou. Často i formou osobních návštěv. Pro samoplátce jsou marketingové nástroje zaměřeny především na slevové akce a zvýhodněné pobytové balíčky,“ říká manažer zdravotních služeb Státních léčebných lázní Bludov Rostislav Pumprla. Lázně Teplice v Čechách podle jejich obchodní ředitelky Yvety Sliškové v oblasti marketingu vždy pečlivě zvažují efekt vynaložených prostředků. Tady sázejí hodně na přímý kontakt. „Rozhodně nelitujeme nákladů na příležitosti přímého setkání s potenciálními klienty na různých veletrzích, odborných i laických prezentacích. Stejně tak i dveře do lázní jsou otevřené, pořádáme prohlídky pro zájmové skupiny a snažíme se maximalizovat účinek prvního setkání,“ říká Yveta Slišková. Z mediálních kanálů se management soustřeďuje na on-line komunikaci, která je velmi dobře uplatnitelná na takřka všech zdrojových trzích, v českém prostředí se pak nevyhýbají ani tiskovým prezentacím. Na rozdíl od Lázní Kynžvart si v Teplicích myslejí, že s klienty zdravotních pojišťoven je třeba komunikovat jiným způsobem než se samoplátci. „Tok informací o pobytech hrazených zdravotní pojišťovnou je třeba zacílit na pojišťovny samotné. Proto je zásobujeme přehlednými tiskovými materiály pro snadnou a přehlednou komunikaci s klienty. Důležitým prostředkem při propagaci produktů pro samoplátce jsou pak komerční prezentace. Ale i tady se snažíme těžit V léčebných lázních Lázně Kynžvart používají k propagaci svých nabídek nejčastěji internet, tisková média i osobní prezentaci. „Nebráníme se ale ani využití informačních tabulí a prezentačních materiálů, spolupracujeme také s touroperátory a cestovními kancelářemi a agenturami,“ říká ředitelka lázní Jiřina Valentová. Propagace Lázní Kynžvart je podle jejích slov ucelená a zaměřená na celkovou klientelu, takže COT BUSINESS 30 červen 2015 z přímého oslovení,“ vysvětluje obchodní ředitelka. Naopak podle typu produktu a cílové skupiny klientů vybírají konkrétní marketingové nástroje v Lázních Jáchymov. „Využíváme všechny klasické marketingové nástroje, ale vzhledem k vyššímu věkovému průměru našich hostů pro nás zůstávají stále důležité tištěné materiály,“ upřesňuje Jana Vaňková, ředitelka obchodu a marketingu Léčebných lázní Jáchymov. Facebook, YouTube a ti druzí V popředí zájmu jednotlivých lázní stojí i moderní technologie a komunikační kanály. Samozřejmostí jsou webové prezentace, řada lázní využívá i sociální sítě. „Lázeňský web www.laznejachymov.cz cílí především na naši hlavní skupinu zákazníků, což jsou klienti hledající klasické léčebné pobyty. Web resortu www. resortjachymov.cz jsme spustili letos v zimě a je zaměřen především na propagaci prodeje hotelového ubytování a nabídku sportovní dovolené. Poslední web www.aquajachymov.cz pak představuje komplexní nabídku našeho Aquacentra Agricola včetně možnosti si přímo objednat wellnessové procedury. Facebook využíváme pro šíření nabídky kulturních programů a volnočasových aktivit, na YouTube zase máme umístěná propagační videa,“ konkretizuje Jana Vaňková. V Luhačovicích spoléhají nejen na klasickou propagaci formou PPC, bannerů a komerčních sdělení, ale využívají i blogy nebo internetové katalogy. Vedle toho spolupracují také s nejrůznějšími vyhledávači na českém i slovenském internetu. Stálé zákazníky pak oslovují prostřednictvím newsletteru a aktivně komunikují také na sociálních sítích. Za zmínku stojí, že některé aktivity na internetu směrují i do specializovaných portálů například pro alergiky. Na specializované servery jako je web Svazu léčebných lázní či České lékařské komory se zaměřují mimo jiné i v Lázních Kynžvart. Publikují zde odborné články a další materiály. Internet je důležitým médiem i pro vedení Mariánských Lázní. „Na našich webových stránkách najdou klienti přehled všech našich nabízených služeb, využíváme ale i Facebook, Google Plus či Twitter. Pokud se někdo chce podívat do našich sanatorií, může navštívit fotogalerie ve vysokém rozlišení na flickr.com a máme i vlastní YouTube kanál,“ vyjmenovává Josef Pavlovic z marketingového oddělení Léčebných lázní Mariánské Lázně a zmiňuje ještě Marienbad News, které klienti najdou jednak v papírové podobě v hotelích, nebo elektronicky na webových stránkách. Zahraniční veletrhy? Určitě ano Větší či menší část marketingových aktivit směrují provozovatelé lázní i na zahraniční klientelu. Pro Mariánské Lázně jsou hlavním trhem země Evropské V popředí zájmu jednotlivých lázní stojí i moderní technologie a komunikační kanály. Samozřejmostí jsou webové prezentace, řada lázní využívá i sociální sítě. vědět, jsou zahraniční veletrhy. „Aktivně se účastníme veletrhů a prezentací v Rakousku, na Slovensku a v Německu. Využíváme nejen vlastní expozice, ale často spolupracujeme s agenturou CzechTourism i Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy, jejímž zřizovatelem je Zlínský kraj. V loňském roce jsme se zúčastnili například veletrhů Ferien Messe Vídeň, ITF Slovakiatour Bratislava, nebo Reisemarkt v Drážďanech,“ říká Dalibor Chrastina. Lázně Kynžvart zase využívají k propagaci v zahraničí různé akce ve spolupráci s Karlovarským krajem a Svazem léčebných lázní. Prostřednictvím agentury CzechTourism se účastní i zahraničních veletrhů. Opravdu široká je na zahraničních veletrzích prezentace Mariánských Lázní. „Pravidelně se účastníme všech velkých veletrhů cestovního ruchu od WTM v Londýně a ITB v Berlíně až po veletrhy v Kazachstánu, Rusku, Dubaji, unie v čele s Německem, navštěvují je ale i rusky mluvící pacienti. Na těchto trzích se vedení lázní velmi osvědčily různé reklamní kampaně. „Dále nám s propagací pomáhají lokální partnerské cestovní kanceláře, které prodávají pobyty v našich sanatoriích a znají i místní podmínky. Navíc jsou schopni velmi efektivně cílit na správné skupiny klientů,“ pochvaluje si Josef Pavlovic. S partnerskými cestovními kancelářemi v zahraničí spolupracují i Léčebné lázně Jáchymov. Na německém trhu pak využívají dopravní blízkosti a sázejí na přímý kontakt s potenciálními klienty. Lázně Bludov zase podnikají kroky k navázání spolupráce v Polsku. Vypracovali proto propagační materiály v polštině a snaží se o rozšíření povědomí o službách a léčebných pobytech v polském příhraničí. Zástupci lázní se shodují, že důležitým místem, jak o sobě dát Bahrajnu nebo New Yorku,“ vyjmenovává Josef Pavlovic s tím, že k účasti na některých akcích využívají CzechTourism. Spolupráci s agenturou cestovního ruchu si chválí i v lázních Jáchymov. Jejích služeb využívají pravidelně především při prezentaci na nových trzích. „Nejde přitom jen o výstavy a veletrhy, ale spolupracujeme také na různých workshopech a roadshows. Velmi dobré zkušenosti pak máme při součinnosti se zahraničními zastoupení CzechTour- ism,“ říká Jana Vaňková. Zdá se, že vedení českých lázní vypracovalo pestrý a hlavně fungující marketingový mix, který přináší výsledky. Luhačovice v loňském roce navštívilo více než 33 000 hostů, což představuje meziroční nárůst přibližně o 10 procent. Do Mariánských Lázní loni přijelo dokonce nejvíce hostů za posledních dvacet let a maxima dosahuje i obsazenost lázeňských domů v Lázních Teplice v Čechách či Léčebných lázních Lázně Kynžvart. Snad budou stejné pozitivní výsledky o naplněnosti kapacit přicházet z českých lázní i na konci letošní lázeňské sezony. Martina Vampulová Karlovy Vary, kraj a letiště zakládají spolek na podporu linek Město Karlovy Vary, Karlovarský kraj a Letiště Karlovy Vary zakládají sdružení pro rozvoj leteckých linek. Spolek by měl vyhledávat vhodná letecká spojení a případně i zajišťovat jejich finanční podporu. V první fázi by se mohl zaměřit na vznik pravidelného spoje do německého Düsseldorfu, řekl novinářům krajský radní Petr Šindelář. „Pokud se podaří sdružení založit, měli bychom účinný nástroj na to najít finanční prostředky a především je účelně spravovat tak, aby se daly použít na spolufinancování linek, a to především do západní Evropy,“ uvedl Šindelář, který už předběžně jednal s leteckou společností ČSA o možnostech zavést linku do Düsseldorfu. Ta by mohla například dvakrát týdně létat menším letadlem pro řádově 80 cestujících mezi německým městem a Prahou s mezipři- COT BUSINESS stáním v Karlových Varech. Z karlovarského letiště zatím létají pravidelné linky jen do Ruska, charterové sezonní linky pak například do Turecka. 31 červen 2015 Spojení se západní Evropou se sice letiště a kraj už několikrát pokusily vytvořit, ale zatím marně. Přitom po výpadku ruských turistů po začátku ukrajinské krize a propadu rublu letiště ztratilo loni 19 procent cestujících. Do sdružení na podporu leteckých linek by ale podle Šindeláře mohli přispívat nebo se jinak podílet i podnikatelé v cestovním ruchu a lázeňství. Zejména jim by totiž nové letecké linky pomohly. Text: -čtkFoto: Hanzs (CC BY-SA-3.0) / Wikimedia Commons Kam směřuje wellness turismus? Aneb pár poznámek k celosvětovým trendům Podle studie Global Spa and Wellness Economy Monitor (autorem je Global Wellness Institute) vygenerovalo celé odvětví související s wellness celosvětově za rok 2013 obrat 2 400 miliard dolarů. Wellness turismus přispěl neuvěřitelnými 494 miliardami dolarů. Celé odvětví přitom prochází kvalitativní proměnou a současně mu autoři různých studií predikují takřka ve shodě další růst. Čím to je a jakým směrem se odvětví wellness turismu bude odvíjet, naznačíme v následujícím článku. Redefinujme wellness Nebojte se, nebudeme se snažit vytvořit novou definici něčeho tak složitého, jako je wellness. Je ale jasné, že už dávno nevystačíme s nabídkou „relaxačních balíčků“ a že na sebe wellness bere nejrůznější podoby. Jako lavina se šíří nabídky nových služeb, jako je poradenství životního stylu či služby osobního trenéra. Poptávka po službách zaměřených na zdraví a životní styl roste, a to se promítá i do odvětví wellness turismu. Také díky tomu mohli ve zmiňované studii Global Spa and Wellness Economy Monitor konstatovat, že v Evropě vzrostla v tomto odvětví zaměstnanost mezi léty 2007 a 2013 ze 442 000 na 679 000 zaměstnanců. Zásadní pojetí wellness ale přináší sílící generace Millenials. Anne Hubert ze společnosti Viacom si všimla, že tito lidé chápou zdraví celistvě, neoddělují pohyb, stravu nebo wellness, ale vše považují za integrální součásti svého zdraví. Současně nabádá, abychom se vyvarovali škatulkování wellness služeb jako jakési alternativní medicíny. O AUTOROVI Autor článku se věnuje marketingu v cestovním ruchu. Pomáhá firmám a regionům s tvorbou image, budováním značky a životem na internetu. Založil poradenskou agenturu inPuncto, přednáší a píše o on-line marketingu, pořádá konferenci Vítejte u nás. Podle svých slov je fanouškem COT business. www.inpuncto.cz www.vitejteunas.cz COT BUSINESS 32 červen 2015 A pokud se vůbec budeme bavit v této souvislosti o medicíně, tak spíše v duchu rostoucího příklonu k prevenci. Podle studie „Truth about Wellness“ agentury McCann si totiž 21 procent dotázaných myslí, že lékaře ve věcech léčení nahradí v budoucnu stroje a softwarové aplikace a 66 procent dotázaných od lékařů spíše prevenci a s tím související poradenství. Wellness se tak dostává z výhradní polohy relaxace a obnovy energie do dalších poloh včetně té, která doplňuje či postupně nahrazuje lékařskou prevenci. Toto rozšířené pojetí wellness dává vzniknout novým specializovaným agenturám, které nabízejí pobyty zaměřené na obnovu těla i ducha ve spojení s aktivním trávením času. Podstatné je, že tyto agentury nejsou založené na prodeji tematických balíčků, ale stávají se specializovanými průvodci, kteří aktivně vytvářejí program, často na bázi individuálních konzultací. Spojují tak služby cestovní agentury, life-couche a osobního trenéra. Welltality je nová hospitality Portál Spafinder.com upozorňuje na skutečnost, že až tři čtvrtiny poptávky po wellness službách tvoří sekundární poptávka, která se generuje od návštěvníků, kteří do destinace přijeli primárně za jiným účelem. Když vezmeme v potaz trend, že se pobyty stále zkracují, je potřeba do kratších úseků vměstnat stále více a připravit intenzivnější prožitky. Wellness služby se tak stávají nedílnou součástí služeb ubytovatelů. Opět, nebavíme se pouze o relaxačních zónách, ale o komplexním přístupu, který zahrnuje zdravou stravu, ale i aktivní přispění k užívání si pohybu při objevování destinace. Důležitý může být i důraz na environmentální rozměry. Například Hotel Wilshire v Los Angeles, který je součástí hotelové sítě Kimpton’s, nabízel hostům originální balíčky nazvané „Car-free, Carefree!“. Hotelový host dostal na přivítanou mapu města zaměřenou na možnosti pohybu „po svých“, drobné občerstvení a to nejdůležitější – krokoměr. Pokud host do konce pobytu prokázal, že naměřil min. 10 000 kroků, dostal 20procentní slevu. Váš přístup prozradí také péče, kterou věnujete dětem svých hostů. Například v italském hotelu Schneeberg nabízejí speciální wellness balíčky pro děti, které zahrnují třeba čokoládovou masáž nebo společné rozmazlování pro matky s dcerami. Wellness může být i součástí cesty samotné. Wellnes pobyty na palubách výletních lodí už asi nepřekvapí. Za zhmotnění této filozofie můžeme dnes ovšem považovat japonský vlak Šinkanzen na trase mezi městy Fukushima a Shinja. Provozovatel této linky totiž nabízí mimo jiné lázeň pro nohy přímo na palubě. Autentická wellness turistika je lokální Když se řekne sauna, většině z nás se vybaví Skandinávie. Propojení wellness turistiky s lokálními specifiky je zásadní pro navození autenticity a umocnění zážitku. Je to samozřejmě také velká devíza pro marketingovou komunikaci. Pokud najdeme jedinečný produkt vázaný k našemu regionu, máme napůl vyhráno. Krásný příklad uvidíme v jihotyrolském hotelu Heubad. Tady nabízejí „lázeň v seně“. Odvolávají se na tradici a zejména čistotu a kvalitu zdejšího životního prostředí a blahodárné složení místních travin na loukách s vysokým podílem zdraví prospěšných bylinek. Podobnou lázeň, ovšem tentokráte v lese mezi stromy, zažijete například ve finském Saarijarvi, kde vám ji naordinují v rámci pobytového balíčku v některém z místních hotelů. Lokální produkty v restauračním menu asi není potřeba zdůrazňovat. Aby to však bylo v souladu s filozofií wellness, měli bychom dbát na to, aby byly čerstvé, zdravé a případně bio, nebo přinejmenším „z místní farmy“. S uchopením lokálního můžeme pracovat i ve smyslu zdejší krajiny. Ta se může promítat do zmiňovaného jídla, ale my v ní můžeme najít také různá místa s blahodárnou energií nebo můžeme nabídnout nedostatkové zboží – ticho. A jestli to není málo? Zamyslete se nad popularitou knih a dokumentů Václava Cílka. Příroda hraje prim V podstatě to vyplývá už z předchozích odstavců, ale pokud vynecháme přírodu, můžeme se těžko bavit o wellness. To souvisí s jídlem, produkty pro péči o tělo, ale také celkovým uchopením nabídky. Proto se v sesterském odvětví lázeňství už dávno zabydlel termín „zelené lázně“. Neznamená ovšem jen přísná pravidla souhrnně označována přídomkem „eko“, ale celkový přístup ke zdraví. Zákazníci citliví na environmentální přístup jednoznačně ocení vaši snahu. Tento koncept jde ale mnohem dál, týká se celkového pojetí a důrazu na zdraví člověka. V některých segmentech návštěvníků nehrají tu zásadní roli environmentální faktory, ale právě přírodní původ surovin, který podtrhává prospěšnost jejich zdraví. Alespoň za zmínku stojí také bioarchitektura, která vychází z přírody, bere z ní materiály a čerpá z ní inspiraci. Rád bych zdůraznil, že konstrukce založená na přírodních tvarech je stejně důležitá jako materiálové zdroje. Čerpat harmonické a uklidňující COT BUSINESS 33 červen 2015 tvary z přírody může být dokonalým základem pro obnovu ducha. Pěknou ukázkou je lesní hotel v norském Juvet. Wellness do kapsy Přesuňme se od poetiky k mobilním telefonům. V mobilních krabičkách se ukrývá kromě nejrůznějších „zlepšovátek“ také jeden zásadní důvod, proč zajímá lidi wellness, zejména pak sebezdokonalování. Jsou jimi sociální sítě, kde se mnozí z nás prezentujeme. A jak si myslí už zmiňovaný portál Spafinder.com, právě to může být jeden z hlavních důvodů, proč o sebe chceme pečovat a vyhledávat procedury spojené s krásou, případně se službami „anti-ageing“. Mimochodem, poptávka po službách zpomalujících stárnutí dosáhla společně s výrobky pro krásu v roce 2013 podle studie Global Spa and Wellness Economy Monitor 679 miliard dolarů. A mobilní aplikace? Asi nemusím vyjmenovávat plejádu osobních trenérů a fitness pomůcek. Snad pro zajímavost zmíním mobilní aplikaci RUNform, která je technologicky natolik pokročilá, že dokáže udělat analýzu běžeckého tréninku z natočené videosekvence vašeho poahybu. Tudy se nejspíš bude ubírat budoucnost. Osobní trenéry nahradí dokonalé aplikace a o to více bude záležet na výše zmiňovaném celistvém přístupu k wellness a důrazu na autenticitu. Na tomto místě bych rád vyslovil domněnku, že pokud mají někde mobilní aplikace význam, pak je to právě v odvětví wellness, a to včetně wellness turistiky. Nejsem příliš zastáncem různých mobilních průvodců, myslím, že v tomto směru bohatě vystačí web. V případě wellness turistiky bych v tom ale naopak viděl velký smysl. Osobní trenéři, analyzátory, konfigurátory a rezervační systémy jsou přesně ty aplikace, které usnadní cestu i pobyt, a jak zákazník, tak provozovatel, se mohou soustředit na to podstatné. Autorem textu je Ing. Pavel Kovařík, zakladatel agentury inPuncto, s. r. o. Tel.: +420 737 534 401 Lázně nabízejí dětem léčbu, školní docházku i využití volného času Lázeňská léčba dětských pacientů se od péče o dospělé výrazně liší. Přináší určitá specifika nejen z hlediska léčebných postupů, ale také nezbytného zázemí pro děti i jejich rodiče, kteří s nimi lázeňské pobyty často absolvují. Pokusili jsme se zmapovat situaci v několika českých lázních, které se na léčbu dětí specializují. Zajímalo nás nejen to, jak jsou na své pacienty připraveny, zda jim mohou nabídnout speciální balíčky služeb, ale i jak řeší pobyty dětí a rodičů či zda starší děti mohou během pobytu v jejich sanatoriích navštěvovat školu. To, v čem se jednotlivé lázně shodují, je snaha o individuální přístup. Ostatní postupy, nabízené služby i zábava pro děti se liší v závislosti na stáří dětí a zdravotních problémech, se kterými do lázní přijíždějí. Například ve Státních léčebných lázních Bludov je cílem léčby naučit děti správnému životnímu stylu a to, jak vnímat pohyb jako každodenní součást života, ukázat jim také rozmanitost vyvážené stravy a posílit jejich sebevědomí. Není se co divit. Do lázní Bludov se totiž jezdí léčit hlavně děti s obezitou. „Dále se zaměřujeme na léčbu vrozených či získaných onemocnění pohybového ústrojí. Podle indikačního seznamu jsme oprávněni léčit děti už od jednoho roku a dorost. Nejvíce léčených dětí je ale ve věku 13 až 17 let,“ říká Rostislav Pumprla, manager zdravotních služeb Státních léčebných lázní Bludov. Ačkoli přibližně 98 procent pacientů přijíždí na pobyty hrazené zdravotními pojišťovnami, jsou v Bludově COT BUSINESS 34 červen 2015 připraveni i na samoplátce. V nabídce mají léčebné balíčky zaměřené na správný životní styl, na nadváhu a obezitu, onemocnění pohybového aparátu, dýchacích cest a také na onemocnění močových cest. Tyto léčebné programy jsou zpravidla sedmidenní, délku léčby si však lze zvolit individuálně až v několikatýdenních cyklech. Balíčky procedur vycházejí z léčebných plánů jednotlivých indikací a po konzultaci s dětským lékařem je možné je upravit dítěti na míru. „K balíčkům lze dokoupit podle kapacitních možností ubytování a stravování,“ dodává Rostislav Pumprla. Pokoje jsou většinou dvou- až třílůžkové a jsou vybaveny umyvadlem. Sociální zařízení je dostupné na chodbě. Na chodbě s pokoji dětí je i pracoviště sester, které zde konají službu, a také společenské místnosti a herny s knihovnami a televizními přijímači. Rodiče se nemusejí bát, že jejich ratolesti při pobytu zameškají školní docházku. V lázních je základní škola, kterou děti navštěvují ve všední dny na tři až čtyři vyučovací hodiny, zaměřené většinou na hlavní předměty. Škola je vybavena dokonce i moderními informačními technologiemi. Během pobytu pořádají lázně pro děti projektové dny a nejrůznější sportovní aktivity. Děti se účastní různých kulturních programů, dětské lázeňské diskotéky, mohou se také přihlásit do výtvarného, keramického, tanečního, zdravotního či přírodovědného kroužku anebo proniknout do tajů zásad zdravého vaření a stravování. „Areál lázní nabízí možnost sportovního vyžití. Děti si mohou zahrát minigolf, basketbal, volejbal, badminton, stolní tenis. Oblíbené je také cvičení na venkovních posilovacích zařízeních,“ říká Rostislav Pumprla. Během pobytu v lázních jezdí děti i na zajímavé výlety. Oblíbené jsou například návštěvy přírodovědné stanice v Šumperku, expozice o čarodějnických procesech, výrobny tvarůžků v Lošticích anebo návštěvy Javoříčských či Mladečských jeskyní. Léčba už od tří měsíců věku V dětské léčebně Nové lázně v Lázních Teplice v Čechách pracují odborníci s dětmi již od tří měsíců. Malí pacienti nejčastěji bojují s dětskou mozkovou obrnou a dalšími poruchami pohybového aparátu a nervového ústrojí. Na rozdíl od Bludova sem na pobyty hrazené pojišťovnou jezdí jen přibližně třetina dětí. Ostatní jsou samoplátci. Hosté mají k dispozici mimo lázeňské léčby také další služby. Ubytování je možné nejen na standardních dvoulůžkových pokojích, ale pro rodiny také v apartmánu s více ložnicemi a kuchyňským zázemím. Rodiče, kteří přijíždějí z daleka, využívají ubytovací služby. „Doprovod k pobytu je totiž podmínkou léčby,“ říká obchodní ředitelka Lázní Teplice v Čechách Yveta Slišková. Přes pojišťovnu se děti léčí zpravidla čtyři týdny, ostatní i déle. V drtivé většině českých lázní navštěvují děti školou povinné základní školu. Někde mají k dispozici dokonce i mateřské školy. „Jako zdravotnické zařízení máme povinnost zajistit školní docházku dětem od 1. do 9. třídy základní školy, proto je v areálu našich lázní zřízena základní i mateřská škola,“ říká Jiřina Valentová, ředitelka Lázní Kynžvart. Tam se specializující na dětské pacienty s nespecifickým onemocněním dýchacího ústrojí, kožním onemocněním, nemocemi ledvin a močových cest, trávicího ústrojí, lehkých duševních poruch, jako jsou deprese či úzkostné stavy, a na léčbu obezity. Lázně Kynžvart jsou jediné lázně, které se zaměřují na léčbu dětských pacientů. Až do roku 2013 se zde léčily výhradně děti, od té doby přijíždějí na léčbu i dospělí pacienti. Lázně Kynžvart často využívají celé rodiny, protože se zde léčí současně dítě i jeho dospělý rodinný příslušník. Přitom jsou děti do šesti let věku k léčbě standardně přijímány s dospělým doprovodem, nad šest let jej zdravotní pojišťovny hradí pouze ze závažných zdravotních důvodů, doplňuje ředitelka Lázní Kynžvart. Lázně však umožňují rodičům ubytovat se společně s dítětem jako samoplátce. Pro malé děti s rodiči i ty starší bez doprovodu mají v Kynžvartu zajištěn i zajímavý program. „Pro děti s rodiči připravujeme i tři akce do týdne, při dalších zábavních, kulturních, sportovních a výtvarných aktivitách se zabaví také starší děti. Mimo to pořádáme výlety do blízkého i vzdáleného okolí,“ dodává Jiřina Valentová. Děti mohou také využívat bazén, posilovnu, saunu či dětská hřiště. Rodiče zase mohou v klidu posedět v nově zrekonstruované lázeňské kavárně, aniž by se museli strachovat o své ratolesti. Kavárna je vybavena nejen dětským koutkem, ale i moderním venkovním hřištěm. Naprostá většina dětí absolvuje v Lázních Kynžvart léčbu hrazenou zdravotními pojišťovnami. Samoplátcům pak lázně nabízejí různé akční balíčky a ozdravné pobyty v délce od jednoho do tří týdnů, které zahrnují ubytování, stravu i lázeňskou péči. „Zájemci mohou využít i rekreační pobyty či pobyty na zkoušku, které jsou určeny zejména pro dětské pacienty, kdy děti i rodiče zjistí, jak dítě reaguje na lázeňskou péči,“ upřesňuje Jiřina Valentová. O děti je dobře postaráno také v Termálních lázních Velké Losiny. Malí pacienti zde mají k dispozici dětský koutek jak vnitřní, tak i venkovní, mohou si zapůjčit hry nebo se zúčastnit animačních programů, které nabízí Wellness hotel Diana. COT BUSINESS 35 červen 2015 „Lázeňskou vilu Gazárka jsme maximálně přizpůsobili pro dětskou klientelu, v hotelu Eliška nabízíme i možnost nadstandardního ubytování dětem a jejich doprovodu. U nás se léčí děti s problémy pohybového aparátu, neurologickými a kožními onemocněními. Malé neurologické pacienty léčíme již od jednoho roku, to pak léčba pochopitelně probíhá v doprovodu dospělých. Od šesti let, pokud to zdravotní stav dítěte dovolí, jezdí děti už samotné a svůj léčebný pobyt tráví v lázeňském domě Chaloupka,“ říká Stanislava Kopecká z Termálních lázní Velké Losiny. Speciální rehabilitační programy pro neurologická postižení Specifika léčby dětských pacientů si dobře uvědomují i v Sanatoriích Klimkovice. „Dětem je nutné se věnovat po celých 24 hodin, tedy nejen v době, kdy probíhají rehabilitace. Na rozdíl od dospělých je třeba je zabavit také v době, kdy nerehabilitují, a v noci zajistit přinejmenším kontrolu. O to jsou dětští klienti lázní náročnější. Navíc je třeba i rehabilitaci provádět zábavnou formou,“ říká Ivana Gračková, mediální zástupce Sanatorií Klimkovice. Děti se v Sanatoriích Klimkovice léčí formou neurorehabilitace opravdu od malička. Ty nejmenší, nebo ty, které kvůli svému postižení nejsou schopny se o sebe samy postarat, přijíždějí v doprovodu rodičů. „Nabízíme především speciální rehabilitační programy pro různá hlavně neurologická postižení. Sestavujeme našim pacientům léčebné programy na míru, takže k běžné fyzické rehabilitaci je možné přidat logopedii, zlepšování kognitivních funkcí a podobně, v závislosti na typu postižení,“ dodává Gračková. Ve volných chvílích se děti mohou zabavit v počítačové místnosti, chodí na procházky, věnují se různým ručním pracím či je pro ně zajištěna projekce filmů. Vzhledem k tomu, že se v Sanato- riích Klimkovice léčí děti s těžkými diagnózami, je zajištěn program i pro rodiče, kteří je doprovázejí. Vedení lázní si uvědomuje, že pro rodiče je péče o dítě s vážným poškozením mozku čtyřiadvacetihodinovou službou, proto se jim snaží v Klimkovicích vytvořit prostor pro normální zábavu. „Oblíbené jsou třeba společné večírky dětí a rodičů,“ připomíná Gračková. Děti často navštěvují i lesopark, který se podařilo před třemi lety ve spolupráci s občanským sdružením Čisté Klimkovice vybudovat hned v sousedství sanatorií. Je dostupný i lidem s fyzickým handicapem, jeho sou- částí je turistická trasa určená i pro vozíčkáře. Nachází se v něm také celá řada nejrůznějších atrakcí ze dřeva. Snaha o individuální přístup Rehabilitace dětských pacientů je podle Vasila Janka, primáře Dětské léčebny Vesna společnosti Státní léčebné lázně Janské Lázně, specifická především tím, že nemoci jsou z velké části vrozené nebo geneticky podmíněné, a tudíž postihují dítě od začátku jeho života. U takového dítěte se pak nejedná o rehabilitaci, ale o habilitaci, takže dítě se učí činnosti, které do té doby vůbec neumělo provádět. „Děti do šesti let absolvují pobyt společně s doprovodem, který se aktivně podílí ina terapii, ve které jde o to, naučit se nové rehabilitační postupy, jež lze potom dále využívat i doma,“ tvrdí primář Vasil Janko. Do Janských Lázní jezdí děti už od tří Luhačovice zmodernizovaly léčebny měsíců věku a o volný čas mezi procedurami se u těch nejmladších pacientů stará jejich doprovod i odborný personál za asistence rodičů. Školou povinné děti mají také v Janských Lázních zajištěnu školní docházku, i když jen na tři hodiny denně. Jde o to, aby měly dostatek času na absolvování léčby. „Škola je přímo v budově léčebny, pracují v ní zkušení speciální pedagogové,“ doplňuje primář Janko. Děti bez doprovodu bydlí po třech na pokoji a volný čas pak tráví například vycházkami, hrami i dvakrát týdně promítáním filmů přímo v budově, kde má léčebna své vlastní kino. Oblíbená jsou i hudební představení, karnevalové diskotéky či různé turnaje. „Ve všech segmentech i v konkrétní nabídce pobytů se snažíme o individuální přístup,“ říká primář Janko s tím, že se ale na prvním místě jedná o pobyt léčebný, který má malé pacienty vrátit do života. Moderní zázemí čeká i na pacienty v Lázních Luhačovice, kam přijíždí více než 95 procent dětí na pobyt hrazený zdravotní pojišťovnou. Po několikaletém úsilí byla v březnu loňského roku završena kompletní rekonstrukce dětských léčeben v Luhačovicích, které patří k největším v České republice. „Všechny pokoje pro děti s doprovody jsou nyní vybaveny moderním příslušenstvím a novým nábytkem, což odpovídá standardu tříhvězdičkového hotelu. Ve stejném standardu byla provedena i modernizace penzionu Rodina, rovněž určeného dětem s doprovody,“ říká Dalibor Chrastina, zástupce vedoucího oddělení marketingu a prodeje v Lázních Luhačovice. Dětem starším šesti let, které absolvují pobyt bez doprovodu rodičů, jsou v dětské léčebně Miramonti k dispozici pokoje s novým nábytkem a televizory včetně Wi-Fi připojení přímo na pokojích. Upraveny byly podle Chrastiny také společné toalety a sprchy. Rekonstrukce proměnila i restauraci, tělocvičnu, kinosál, herny a společné prostory a k dispozici je i nové dětské hřiště. „Dětským pacientům slouží rovněž nový balneoprovoz v dětské léčebně Miramonti,“ dodává Chrastina. Do Luhačovic přijíždějí dětští pacienti na komplexní lázeňskou péči, která trvá většinou 28 dní, samoplátci pak na dva až tři týdny. I tady mají starší děti zajištěnou školní docházku ve státní základní škole při dětské léčebně. „Ve škole je kladen důraz na individuální přístup a učitelé úzce spolupracují s kmenovými školami a rodiči jednotlivých žáků,“ uzavírá Chrastina. Text: Martina Vampulová Foto: Thinkstockphotos.com AQUAPALACE RESORT PRAGUE je největším obchodně zábavním komplexem ve střední Evropě. Snadná dostupnost a moderní vybavení hotelu spolu vytvářejí jedinečné profesionální zázemí pro pořádání konferencí a incentivních akcí. Široká nabídka wellness a relaxace Vám umožní dokonale propojit obchodní jednání s aktivním odpočinkem. Variabilní konferenční prostory až pro 650 osob (10 sálů) Netradiční prostory pro Vaše akce v Aquaparku 231 pokojů a apartmá www.aquapalacehotel.cz Exekutivní patro COT BUSINESS 36 květen 2015 Bary a restaurace Saunový svět – 14 druhů saun Spa & Wellness centrum Balneo & Medical – léčebné procedury Vodní svět – zábava i relaxace Fitness centrum Na srdce jsou Poděbrady, na duši je Litomyšl! Pravděpodobně není mnoho míst, kde dokážou s takovým úspěchem a pozorností otevřít něco, co ve skutečnosti tak úplně neexistuje. Litomyšl mezi ta místa bezesporu patří. Zahájení lázeňské sezony proběhlo počtvrté a to přesto, že zde lázně nejsou. Obr. 1 Tedy přesněji řečeno, nejsou zde léčebné lázně v té zažité definici léčení těla. V Litomyšli se rozhodli léčit duši a zdá se, že právě tuto léčbu potřebuje mnoho lidí. Poslední víkend v dubnu korzovalo litomyšlskou kolonádou několik tisíc dam a pánů v prvorepublikovém odění, v ulicích se objevily historické automobily, zněla hudba a zpěv, doplněné pouliční- Obr. 2 Obr. 4 Obr. 5 mi atrakcemi. Novinkou byly Pivní či Sluneční lázně. Nejoblíbenější atrakcí se nakonec stal pouliční dobový Fotoateliér spolu se soutěží o nejkrásnější lázeňský klobouk, nejkrásnější pár a nejkrásnější kostým. Přítomným tanula na mysli slova klasika Járy Cimrmana: „Se zdravým duchem jde zdravé tělo.“ Otevřena byla také expozice Andělé na návrší. Odpočinout tělu i mysli můžete ovšem v Litomyšli kdykoli. Například každý první čtvrtek v měsíci má patnáct zdejších muzeí a galerií otevřeno zcela zdarma, a tak se určitě vyplatí zahájit víkend již ve čtvrtek, co říkáte? Obr. 3 1) Z lehátkové vyhlídky na prvním zámeckém nádvoří byl krásný výhled na památku UNESCO 2) Nechyběl ani průvod lázeňskou kolonádou – již podruhé z nově revitalizovaného zámeckého návrší 3) Kapely všeho druhu hrály téměř na každém rohu 4) Atmosféru první republiky perfektně dotvořila přehlídka veteránů 5) Krásné počasí přálo i koncertům pod širým nebem Obr. 6 Obr. 7 6) V dobových kostýmech se zahájení lázeňské sezony zúčastnil nejen starosta města Litomyšl Radomil Kašpar (vlevo), ale také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (vpravo) 7) O všem informoval Lázeňský oběžník Text: Michaela Severová Foto: František Renza a Michaela Severová www.lazneducha.cz COT BUSINESS 37 červen 2015 MFF Karlovy Vary již popadesáté! Karlovy Vary budou od 3. do 11. července opět městem filmu. Proběhne zde již padesátý ročník Mezinárodního filmového vwfestivalu Karlovy Vary. Karlovarský festival, jehož historie se píše od roku 1946, kdy se konal první, nesoutěžní ročník filmové přehlídky, je vyhlášený neopakovatelnou atmosférou, vstřícností k filmovým fanouškům a otevřeným prostředím, v němž se může v jednom sále potkat filmová hvězda s běžným divákem. Právě proto bylo zahájení letošního jubilejního ročníku pojato jako oslava filmu a filmových diváků, kteří dvaadvacet let na festival přijíždějí a dělají ho mimořádným. Po úvodním ceremoniálu a promítnutí zahajovacího filmu proběhne následně velká festivalová party v okolí hotelu Thermal a v ulicích města. Před hotelem se odehraje mimořádný megakoncert skupiny Lucie, hosté se slavnosti se může stát každý návštěvník, host či divák. Připne-li si navíc červeného motýlka nebo použije červené líčení, stane se rázem VIP hostem… O programu samotném toho v době uzávěrky tohoto vydání nebylo ještě příliš známo. Jisté každopádně bylo, že festival udělí cenu za přínos české kinematografii Ivě Janžurové. Šéf programu Karel Och také uvedl, že bude zařazen Týden libanonského filmu i Pocta Larise Šepiťkové (1938–1979), režisérce ukrajinsko-íránského původu, která tu za svůj film Pot z roku 1963 získala cenu za nejlepší debut. Jubilejní ročník připomene i herecké mistrovství dvou předčasně zesnulých mimořádných osobností amerického mohou těšit také na audiovi- zuální představení skupiny Spam s názvem KV 50 či na noční projekci dokumentárního snímku Filmová lázeň o historii festivalu na Mlýnské kolonádě. Účastníkem této filmu. Budou jimi John Cazale (1935–1978) a Chris Penn (1965–2006). Detaily programu najdete na www.kviff.com. Díky nedávno ukončené rekonstrukci hotelu Ambassador – Národní dům na třídě T. G. Masaryka získal festival další prostor pro promítání filmů. Jedná se promítací sál s kapacitou více než 300 míst, který vzniknul z bývalého varieté Orfeum. Promítacích sálů bude celkově čtrnáct a diváci v nich zhlédnou 150 celovečerních filmů z celého světa. Organizátoři očekávají, že se na festivalu vystřídá na 11 tisíc diváků. Hlavními festivalovými hotely jsou The Augustine Prague, SPA HOTEL THERMAL a Grandhotel Pupp. Text: -redFoto: Film Servis Festival Karlovy Vary Navštivte lanovku Diana s vyhlídkovou věží a nezapomenutelným výhledem na Karlovy Vary Každý den od 9 do 18 hodin KDO NEBYL NA DIANĚ, NEBYL V KARLOVÝCH VARECH! COT BUSINESS 38 červen 2015 Karlovy Vary zahájily lázeňskou sezonu plnou výzev Letošní zahájení sezony v Karlových Varech přineslo několik senzací, třeba znovuotevření secesní perly, Národního domu. Tisíce lidí navštívily během prvního májového víkendu obnovený Grandhotel Ambassador – Národní dům, který se veřejnosti otevřel po třiadvaceti letech. Nejenže zahájil lázeňskou sezonu slavnostním večerem, ale také hostil celou řadu dalších akcí. Víkendové večery nabídly jedinečnou podívanou – videomapping promítaný přímo na fasádu hotelu. Karlovarské kolonády byly zase dějištěm sobotního žehnání pramenům, kterého se ujal papežský nuncius v České republice Giu- seppe Leanza. K pramenům odpoledne dorazil historický průvod Karla IV., letos poprvé v autentickém dobovém kostýmu vyrobeném na zakázku v barrandovských filmových ateliérech. 700. výročí Karla IV. Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 1) Slavnostní večer v nově otevřeném Grandhotelu Ambassador – Národní dům 2) Tradiční historický průvod Karla IV., tentokrát však v nových dobových kostýmech 3) Pramenům požehnal papežský nuncius Giuseppe Leanza na tradiční běh, tentokrát kuchařů, pod taktovkou Svatopluka Kuřátka. Neděle potom patřila dětem a zakončení slavnostního víkendu bylo ve znamení Sinatrovských slavností. Slavností se už tradičně zúčastnili vzácní hosté: místopředsedky- Příznivci špičkové gastronomie si mohli lahůdky z Food Festivalu vychutnat při pohledu ně Senátu a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, velvyslanci desítky států v České republice, ministři, poslanci a senátoři, primátoři a starostové z České republiky i zahraničních partnerských měst. Margret Mergen, primátorka partnerského Baden-Badenu, spolukandidáta Karlových Varů pro Seznam UNESCO, se pro německá média vyjádřila, že městem se dalo stěží projít díky všudypřítomným koncertům, vystoupením a trhům. Podle karlovarského primátora Petra Kulhánka bude letošní sezona plná výzev: „Budeme muset najít nové trhy, abychom vyrovnali úbytek ruskojazyčných klientů.“ Text a foto: Infocentrum Karlovy Vary www.karlovyvary.cz 700th anniversary of Charles IV Karlovy Vary se připravují na oslavy 700. výročí narození Karla IV. Bez Karla IV. by pravděpodobně Karlovy Vary neexistovaly, a tak se město, které se honosí jménem tohoto významného panovníka ve svém názvu, intenzivně připravuje na výročí jeho narození, které připadá na rok 2016. Nejvýznamnější akcí spojenou s oslavami bude zahájení lázeňské sezony v termínu 6.–8. 5. 2016, které se ponese v karlovském tónu včetně velkého průvodu Karla IV. s jeho družinou. U příležitosti výročí nechalo město Karlovy Vary vytvořit autentický dobový kostým v barrandovských studiích, který bude v příštím roce doplněn i o korunu. Nový facelift karlovarského webu INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary získalo v roce 2013 se svým webem www.karlovyvary.cz druhé místo v soutěži WEBTOP100 v kategorii cestovní ruch. Výhodou této soutěže je nejen udělení ceny, ale zároveň seznam nedostatků od odborné poroty, která web důkladně zkoumá v mnoha oblastech. Na základě těchto připomínek a po analýze dat o návštěvnosti webu jsme se pustili do jeho redesignu. Ten se sice rodil dlouho a obtížně, ale finální výsledek nás více než potěšil. Hlavní změny doznala především grafická stránka webu. Upraveno bylo menu a vylepšil se kalendář akcí jak na úvodní straně, tak v detailu. Přidána byla sekce pro rodiny s dětmi. Velký důraz byl také kladen na optimalizaci webu pro mobilní prohlížeče. Takzvaný responzivní design je nyní zpracován pro každou stránku webové prezentace a žádné zařízení, ze kterého uživatel na náš web přichází, tak není diskriminováno. V průběhu celého roku bude většina akcí spojena s oslavami českého krále. Během hlavní sezony bude pro zájemce zpřístupněna expozice kostýmů z filmu Noc na Karlštejně, kterou zapůjčí filmové studium Barrandov. Založení města bude ztvárněno prostřednictvím pouličního divadla v hraných prohlídkách města. V červnu se bude konat jedinečný dobový karneval. Karel IV. bude výrazně zastoupen i v rámci Dne otevřených dveří památek, 1/2Maratonu, Večeru města při Mezinárodním filmovém festivalu, hudebních festivalech, kulturních akcích a dalších projektech ve spolupráci s Karlovarským krajem a městem Loktem. Pro sběratele připravujeme celou řadu suvenýrů s výročním logem, které bylo vytvořeno speciálně pro tuto příležitost. V roce 2016 tedy budou Vary opravdu jen a jen KARLOVY. www.karlovyvary.cz COT BUSINESS 39 červen 2015 Domácí turismus pod drobnohledem: Karlovarský kraj Při pátrání po tom, jaká jsou specifika účastníků domácího cestovního ruchu, tentokrát v souladu s edičním plánem zavítáme do Karlovarského kraje, resp. do turistického regionu Západočeské lázně. Čerpáme tradičně z výsledků loňské letní etapy monitoringu domácího cestovního ruchu, který pro CzechTourism zpracovávala výzkumná agentura Ipsos. Charakteristiky pobytu Nejvíce návštěvníků i loni přijíždělo do regionu ze vzdálenosti nad 100 km, dojezdová vzdálenost se od předloňska zvýšila. Stále užívanějším dopravním prostředkem je auto. Většina návštěvníků přijížděla s partnery či známými, pouze 8 % cestovalo samo. Od léta roku 2013 se snížilo mírně využití restaurací – loni je celkem 85 % návštěvníků ke stravování využívalo alespoň občas, 37 % téměř vždy. Také ubyla část movitých hostů s vy- sokými útratami, ale také hostů, kteří zde utráceli do 500 Kč za osobu a den, nejčastěji zde návštěvník loni utratil 501 až 1 000 Kč denně. poznávací a pěší turistika. Zdraví jako důvod návštěvy ustupuje do pozadí. Velmi se zvýšil zájem o pěší turistiku, naopak poklesl zájem o koupání, cyklistiku a jiné aktivní sporty a zábavu a společenský život. V regionu převažovaly vícedenní pobyty nad výlety jednodenními, nejčastěji návštěvníci zůstávali na 3–7 nocí. Ubytovací zařízení tedy byla využívána většinou návštěvníků, nejužívanější byly hotely, penziony a kempy. Návštěvníci jsou k regionu velmi loajální: 40 % z nich zde bylo více než třikrát, tento podíl ale od předloňska poklesl. Podle výsledků loňské letní etapy se sem chce 88 % opět vrátit a 60 % návštěvníků region řadí mezi své preferované destinace. Nejčastějšími důvody k cestě do regionu byly poznání a relaxace. Nejlákavější aktivitou byla Nejčastějšími důvody k cestě do regionu byly poznání a relaxace COT BUSINESS 40 červen 2015 Hodnocení regionu Celková spokojenost se po předloňském poklesu opět zvýšila – přibylo velmi spokojených návštěvníků (nyní 65 %). Většina oblastí si udržela předloňské hodnocení nebo v nich došlo ke zlepšení (hlavně péče o pořádek). „Zhoršila se úroveň poskytování informací. Nespokojenost panuje stabilně nejčastěji v oblasti dopravní infrastruktury, cenové úrovně služeb a nákupních možnostech,“ píše se ve zprávě. Informační zdroje Zásah reklamou se od předloňska snížil (66 % → 45 %), především v případě dvou nejčastěji zaznamenaných typů: venkovní a internetové reklamy. Graf 1 ASPEKTY, VE KTERÝCH DOŠLO V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH KE ZLEPŠENÍ/ZHORŠENÍ (V %) 46 Péče o památky a turistické atraktivity 5 38 Péče o čistotu a pořádek Rozmanitost nabízených aktivit v regionech Informační zdroje byly loni využívány méně než v minulosti, stále převažoval internet (hlavně vyhledávače) a informace od příbuzných či známých. Doporučení Zkombinovat image tradičních českých lázní s moderním zázemím pro všechny typy turistů. Lázně otevřené pro všechny: •• Propagovat různé možnosti vyžití pro děti, zážitkovou turistiku, venkovní areály, turistické trasy apod. •• Využít zvýšeného zájmu o aktivní trávení volného času v regionu k přilákání dalších návštěvníků (zejména pěší turistika, oprava rozhleden, historických turistických cest, přeshraniční spolupráce atd.). •• Vzhledem k opakovaným návštěvám přinášet aktuální informace o kulturních i společenských akcích, výstavách a novinkách v regionu. •• Využít rostoucího zájmu o pěší turistiku k propagaci lokálních atraktivit, udržovat čisté prostředí a pečovat o památky s ohledem na to, že řada turistů přijíždí za poznáním. •• Přehledně představit nabídku pro cílové skupiny: děti, senioři, bezdětné páry, parta přátel, firemní akce atd. Udržovat vysokou spokojenost návštěvníků: •• Kontinuálně zjišťovat zpětnou vazbu, spokojenost či výhrady hostů. •• Podporovat místní výrobce a prodejce, rozšiřovat nákupní možnosti. •• Nabízet služby v různých cenových hladinách v různě kombinovaných nabídkách. •• Vylepšit městské i turistické značení. Poskytování informací 10 37 1 30 3 29 Místní orientační značení 6 25 Úroveň a dostupnost stravovacích služeb Nabídka programů pro volný čas Úroveň a dostupnost ubytovacích služeb 10 24 5 23 4 23 Dopravní infrastruktura 6 21 19 Péče o životní prostředí Vybavenost regionů atrakcemi pro děti Cenová úroveň služeb Zlepšení Zhoršení 12 4 4 71 Pozn.: Odpovědi na otázky „V čem se podle vás situace zlepšila?“ a „V čem se podle vás situace zhoršila?“, region Západočeské lázně (ti, kdo se domnívají, že se situace zlepšila/zhoršila), n = 1 059 (zlepšení) a 78 (zhoršení) Tab. 1 SWOT ANALÝZA REGIONU ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ (LÉTO 2014) Silné stránky • Schopnost regionu přilákat návštěvníky z daleka • Rostoucí počet delších pobytů • Návratnost návštěvníků • Hojně využívaná stravovací zařízení • Hojné možnosti poznávací a pěší turistiky • Přátelskost místních lidÍ Slabé stránky • Nespokojenost s dopravní infrastrukturou a místním značením • Hůře hodnocené nákupní možnosti a cenová úroveň služeb • Drahé parkování, nedostatek míst k parkování Příležitosti Hrozby • Roste počet rodin s dětmi • Rostoucí obliba pěší a poznávací turistiky – je třeba označit a propagovat i menší památky a zajímavosti, aby hosté mohli uspokojit své potřeby v jedné lokalitě a nepřejížděli jinam • 88 % plánuje opětovnou návštěvu regionu – možnost vytvořit věrnostní program pro stálé hosty v konkrétních městech Nadále propagovat region a informovat návštěvníky pomocí různých informačních zdrojů. Udržet vliv internetu a venkovní reklamy, které zasáhnou nejvíce návštěvníků. těch, kteří přijíždějí vlakem (17 % → 18 % → 13 %). •• Po dlouhodobém poklesu narůstá procento těch, kteří navštíví region s partnerem/ partnerkou, přáteli či známými (77 % → 74 % → 71 % → 85 %) a kvůli tomu poklesl počet rekreantů-jednotlivců (26 % → 8 %). •• Počet jednodenních výletů stagnuje (37 % → 30 % → 27 % → 27 % → 28 %) a po delší době roste podíl delších pobytů na 3–7 nocí (40 % → 36 % → 34 % → 43 %). Významné posuny od roku 2010 Mění se některé charakteristiky pobytu v Západočeských lázních: •• V roce 2014 opět narostlo procento návštěvníků přijíždějících do regionu autem (65 % → 61 % → 79 %). V této souvislosti klesl podíl COT BUSINESS • Pokles průměrné útraty na osobu a den • Zdraví jako motiv cesty je ve velkém útlumu • Pokles využití restauračních zařízení 41 červen 2015 •• Po dlouhodobém růstu ubylo návštěvníků téměř vždy využívajících stravovací zařízení (33 % → 41 % → 40 % → 46 % → 37 %). •• Roste procento návštěvníků, kteří nevyužívají žádné ubytování (27 % → 28 % → 32 %). •• Překotně roste procento těch, kteří navštíví region z důvodu poznání (14 % → 17 % → 21 % → 41 %). Postupně ubývá návštěv za zábavou (12 % → 10 % → 8 %). •• Celková spokojenost má stoupající trend (39 % → 40 % → 62 % → 56 % → 65 % velmi spokojených návštěvníků). •• Zásah reklamou se od loňska snížil (66 % → 45 %), především v případě venkovní reklamy (42 % → 20 %) a reklamy na internetu (36 % → 25 %). •• Využívání dvou nejdůležitějších informačních zdrojů se postupně snižuje: internet (70 % → 68 % → 62 % → 47 %), příbuzní a známí (59 % → 53 % → 43 % → 24 %). Text: -redZdroj: Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch, Západočeské lázně, vyhodnocení etapy Léto 2014 Foto: Lubomír Stiburek / CzechTourism METODOLOGIE VÝZKUMU Metoda dotazování: osobní Lokalita: turistický region Západočeské lázně Cílová skupina: domácí návštěvníci/ turisté turistických regionů a oblastí České republiky Velikost vzorku: 2 451 respondentů Metoda výběru: náhodný výběr ve vybraných lokalitách Etapa výzkumu: léto 2014 Termín výzkumu: 14. 6. až 31. 8. 2014 Karlovarská karta nově platí i v Plzni Jezdíte-li častěji do Karlových Varů a využíváte služeb tamní městské hromadné dopravy, zvažte pořízení Karlovarské karty. Kromě předplatného na jízdné pro MHD Karlovy Vary si na ni můžete nově nechat nahrát i časový kupón Integrované dopravy Plzeňska. Karlovarská karta je nový platební instrument, který vydává Dopravní podnik Karlovy Vary a který slouží jako elektronický nosič jízdného v městské hromadné dopravě v Karlových Varech. Od ledna nahradila karta papírové průkazky DPKV, přičemž její použití je prakticky totožné. Pořízení Karlovarské karty přijde na 170 Kč, platnost je pět let. dopravních čipových karet v Čechách,“ připomněl místopředseda představenstva DPKV Pavel Bohánek, který je pověřen řízením společnosti. Držitelé Karlovarské karty mají možnost nahrát si na kartu i elektronické peníze, které jsou však zatím akceptovatelné jen ve veřejné dopravě IDP. Pro nabíjení předplatného i elektronické peně- Od počátku března mohou cestující v Plzni a Karlových Varech používat ve veřejné dopravě pouze jednu čipovou kartu. Plzeňští mohou mít na své Plzeňské kartě předplatné na jízdné pro MHD Karlovy Vary, a naopak karlovarští občané mohou na svou Karlovarskou kartu nahrát časový kupón pro jakoukoliv zónu v Integrované dopravě Plzeňska (dále jen IDP). „Jedná se o první takové propojení ženky mohou držitelé obou karet využívat stávající síť bankomatů České spořitelny v Plzeňském kraji a nejpozději od 1. 9. 2015 bude tato služba umožněna přes vybrané bankomaty České spořitelny i v Karlových Varech. Karlovarská karta se bude samozřejmě nadále rozvíjet a je možné, že autoři budou při tomto rozvoji pamatovat nejen na občany, ale i na návštěvníky města… Text: -redIlustrace: DPKV Změna ve vedení krajské sekce AHR ČR v Karlových Varech Po avizovaném odchodu dosavadní předsedkyně krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR, Ing. Andrey Pfeffer Ferklové, MBA, byl na řádném zasedání v březnu zvolen nový předseda, JUDr. Josef Pavel. Současný pokles turistů v Karlových Varech a změna v jejich složení jsou pro práci asociace novou výzvou. Josef Pavel se pustil do nových projektů od první chvíle po svém zvolení. Jeho cílem je nejprve zlepšit na Karlovarského kraje. V posledních letech se věnoval řízení hotelu Thermal, který za jeho působnosti vykazoval velmi dobré výsledky. V současné době působí Josef Pavel ve společnosti Axxos Hotels & Resorts jako poradce pro obchodní a provozní strategii všech hotelů a resortů. komunikaci se všemi zainteresovanými orgány, které přímo ovlivňují cestovní ruch nejen v Karlových Varech, ale i celém Karlovarském kraji. V tom mu zcela jistě pomohou jeho dlouholeté zkušenosti a kontakty, COT BUSINESS které získal na postech primátora Karlových Varů a hejtma- 42 červen 2015 Text: -redFoto: archiv Josefa Pavla Do Karlovarského kraje přijelo v 1. čtvrtletí víc českých turistů V hromadných ubytovacích zařízeních v Karlovarském kraji se v prvním čtvrtletí letošního roku ubytovalo 168 655 návštěvníků. Proti stejnému období loni to bylo o 6,4 procenta více. Počet přenocování byl v prvních třech měsících roku 996 690, což byl pokles o 1,2 procenta. Do kraje přijelo v prvním čtvrtletí o 0,3 procenta méně zahraničních turistů a lázeňských hostů, celkem 105 842. Hostů z Česka bylo naopak výrazně více, o 27,1 procenta, celkem šlo o 62 813 hostů. Vliv na to měly zřejmě změny Tab. 1 ročně v prvním čtvrtletí roku vzrostl u českých návštěvníků o 35,8 procenta. U zahraničních naopak počet přenocování klesl o 10,4 procenta. Celkem v prvních třech měsících hosté v kraji přespali 939 952 krát. dy z Ruska a dalších rusky mluvících destinací. Přestože někteří hoteliéři a lázeňské domy udávají pokles hostů až v desítkách procent a karlovarskému letišti loni klesl počet pasažérů o 19 procent, podle statistik ubylo loni hostů VÝVOJ POČTU HOSTŮ A PŘENOCOVÁNÍ V KARLOVARSKÉM KRAJI V 1. ČTVRTLETÍ ROKU 2014 A 2015 Období Nerezidenti Rezidenti Nerezidenti Rezidenti 1. Q 2014 Počet hostů 171 040 117 124 53 916 Počet přenocování 979 562 774 279 205 283 1. Q 2015 177 061 105 842 62 813 939 952 680 854 259 098 Zdroj: Český statistický úřad, zpracování ČTK v systému proplácení lázeňských služeb, které zdravotní pojišťovny předepisují častěji a na delší dobu. To lze vysledovat hlavně v počtu přenocování. Ten mezi- z Ruska jen o necelých 11 procent. Ruští hosté ale tvoří významnou část hostů v kraji, loni jich přijelo téměř 110 000. Více bylo jen Němců, kterých přijelo 247 552. Karlovarský kraj v loňském roce navštívilo celkem 776 671 hostů, což je pokles o více než 10 000 lidí proti roku 2013. Pokles byl způsoben zejména nižšími příjez- Lázeňský trojúhelník Text: -čtk- a -redFoto: Gueholl/iStockphoto.com advertorial Už dávno neplatí, že do lázní jezdí jenom nemocní a staří lidé. Naopak. Lázně, lázeňská města a jejich okolí, to jsou nejen místa pro léčení, ale také skvělý prostor pro prevenci a relax, obdivování přírodních krás a památek, provozování outdoorových aktivit i bohatý kulturní a společenský život. Přijde vám to trochu moc? A co vám říkají pojmy, jako jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Lázně Kynžvart, Cheb, Loket nebo Krušné hory? Léčivé prameny a další přírodní léčivé zdroje, jako jsou bahno, slatina a plyn – to je klasika, využívaná už staletí. Kromě bohaté tradice léčení se věnujeme i modernímu způsobu života a současným požadavkům návštěvníků. na lyže. Mezinárodní filmový festival láká laickou veřejnost, umělecký dorost, znalce filmů i celebrity. Po celý rok jsme schopni nabídnout na vysoké úrovni a v různých cenových relacích také ubytování, gastronomii, pořádání kongresových akcí a sportovních akcí. A co byste zde dělali vy osobně? Od pramenů je možné si odskočit jak na procházku do hor, tak na golf nebo na projížďku lodí, na kole i na koni a v zimě COT BUSINESS Trend nárůstu českých hostů byl patrný už v loňském roce, a to hlavně v lázeňských zařízeních, která tvoří velkou část ubytovacích zařízení v kraji. Prodloužila se zejména délka lázeňského pobytu. Přesto stále cizinci tráví v lázních o trochu delší dobu, v průměru 8,26 dne, zatímco čeští lázeňští hosté 7,14 dne. 43 červen 2015 www.zivykraj.cz Při procházkách projdete místy, kde se pohybovalo nespočetně velikánů kulturního, vědeckého i politického života Evropy. Zhlédnete kolonády, úchvatná zákoutí parků a přírodních rezervací a architektonicky zajímavé budovy, navštívíte muzea, galerie a divadla, ochutnáte lázeňskou oplatku a třeba i Becherovku, okouzlí vás foukání a broušení skla Moser i jemná krása porcelánu. Už nyní se to do jedné dovolené nevejde, a to není zdaleka vše. Navštivte www.zivykraj.cz a nepostačíte se divit. Text a foto: Karlovarský kraj advertorial Grandhotel Ambassador Národní dům opět ohromuje svou krásou Bývalo to velmi vyhledávané místo v centru Karlových Varů. Pak ale přišel nepovedený prodej nemovitosti, hotel byl uzavřen a objekt začal chátrat. Až po téměř dvaceti letech se letos dočkal náročné rekonstrukce. Díky tomu se tato jedinečná karlovarská památka může znovu stát významným centrem kulturního a společenského života ve městě. Ostatně premiéru už má za sebou. Konalo se tu letošní slavnostní zahájení lázeňské sezony. Vedle kulturně-společenského významu by se Grandhotel Ambassador Národní dům měl opět stát významným hotelovým zařízením a nově mu byla přisouzena i důležitá lázeňská role. Při náročné rekonstrukci budovy tým architektonické kanceláře FADW v čele s autorizovaným architektem Janem Fouskem maximálně respektoval tradiční historické a architektonické hodnoty objektu. Všechny práce prováděli přední restaurátoři pod dohledem památkářů, ale na druhou stranu je hotel vybaven také nejmodernějšími technologiemi a ze Zeyerovy ulice má i bezbariérový vstup. Do dob varieté a nekonečných večírků se mohou hosté vrátit v ikonickém nočním baru KaKaDu, jehož interiér je inspirován 70. léty minulého století. Autentickou atmosféru dokreslují některé zachované artefakty. V typicky barové kuchyni připravují specialitu – domácí hamburgery, nápojový lístek nabízí vybraná tuzemská i zahraniční vína, prvotřídní šampaňské, rumy a destiláty. Od středy do soboty se návštěvníci mohou těšit na žánrově pestrou živou hudbu včetně té taneční. Grandhotel je zařazen do mezinárodní kategorie čtyřhvězdičkový Superior, proto nabízí veškerý komfort luxusního hotelu. Disponuje 83 pokoji včetně dvou atypických mezonetových apartmánů. Vstup do hotelové části je nárožní – v místě, které navrhli v roce 1898 vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Hotel zahájil provoz 1. června, od začátku srpna pak budou k dispozici komplexní balneoa wellness služby, sauna a také bazén o rozměrech 3 × 10 metrů, který volně navazuje na vířivku. „Horní část objektu zůstala hotelová, zachované jsou sál, jeviště a gastronomické provozy v okolí sálu, které však byly mírně redukované. Z původních pěti středisek jsme ponechali bar KaKaDu, restauraci a kavárnu. Byly totiž dobře umístěné vůči slavnostnímu sálu i pěší zóně. Naopak restaurace Kufr a Hungaria neměly vhodnou polohu, proto jsme jejich prostory využili jinak. Díky tomu hotel získal moderní balneoprovoz. Ta část wellness, která je více spojená s vodou, se nachází v jakémsi polosuterénu, kde dříve bývala kuchyň a nad ní restaurace Hungaria. Tam byl nově umístěn bazén a sauny, protože je tu k dispozici denní osvětlení. Prostory ky andělů. Velmi cennou technickou památkou je prosklený strop, který do sálu propouští přirozené světlo. Je zavěšen na nýtované ocelové konstrukci, kterou vyrobila v roce 1899 plzeňská Škodovka, a její obnova patřila k nejnáročnějším částem rekonstrukce. Vzácný je také stropní lustr. „Sál s kapacitou 700 míst, který je chloubou objektu, nabízí široké využití například pro koncerty, plesy a další kulturní programy, stejně jako odborné konference, rauty i firemní akce. V době Mezinárodního filmového festivalu bude pak sloužit k promítání filmů,“ uvedla ředitelka obchodu hotelu Iva Hauptmannová. V prvním patře hned za recepcí se nachází restaurant Julius Zeyer, který získal název díky svému umístění do ulice pojmenované po tomto význačném českém spisovateli. Designeři využili v restaurantu architekturu stejného období, do jakého je situován celý hotel. Typické je dřevěné obložení a prostor zajímavě doplňují zrcadla. Restaurace nabízí mezinárodní kuchyni. Kapacitu až 100 osob rozšíří v sezoně velká zahrádka. pro balneologické procedury jsme umístili do podkroví, v části nad jevištěm, kam také dopadá denní světlo. Propojení této medical spa zóny s hotelovými pokoji bude podle mého názoru pro klienty velmi komfortní,“ řekl architekt Jan Fousek. Ve vnitřním nádvoří objektu se nachází architektonicky velmi cenný sál Orpheum. Jedná se o bohatě zdobený prostor pojatý v duchu honosného divadelního interiéru. Dominují mu prvky pseudorenesance s příměsí pseudobaroka. Balkonovou lóži u jeviště zdobí alegorie Komedie, Tragédie, Slávy, Fámy a Baletu a doplňují ji působivé plasti- COT BUSINESS 44 červen 2015 Naopak nezaměnitelným stylem art deco je inspirována kavárna Grand Café. Určitá část použitých prvků se dochovala z původní kavárny, řada dalších je naopak zcela nových. V nabídce najdeme běžný sortiment pro kavárnu doplněný čajovými koktejly s ovocem. Pro zpříjemnění atmosféry zazní v kavárně občas tóny živé klavírní hudby. V sezoně bude i tady hostům k dispozici venkovní zahrádka umístěná na rohu s Jugoslávskou ulicí. Text: Martina Vampulová Foto: Grandhotel Ambassador Národní dům COT BUSINESS 45 květen 2015 Obr. 1 Aktivní dovolená v Karlovarském kraji Nejzápadnější český region vnímají turisté nejčastěji jako místo pro lázeňský odpočinek a pohodu. Plochu kraje ale ze 43 procent pokrývají lesy, a proto je stvořený i pro aktivní pohyb. Co může Karlovarsko a okolí nabídnout turistům, kteří hledají poněkud akčnější dovolenou než jen prohlídku památek a procházky po kolonádě? Kromě pohárku na ochutnávku lázeňských minerálních pramenů se vyplatí do kufru přibalit i sportovní oblečení a kvalitní turistickou obuv. Všechno ostatní, jako jsou loď, lyže, čtyřkolky nebo kola, si návštěvníci Karlovarského kraje vypůjčí přímo na místě. Vodáci si rozhodně v nejzápadnějším cípu republiky nemohou nechat ujít splutí Ohře. Druhá vodáky nejnavštěvovanější řeka nabízí spoustu zážitků. „Hlavně na horním meandrujícím toku,“ upřesňuje Radim Adamec, vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Karlovarského kraje. „Ohře je splavná většinou po celé léto, kdy se řeka sjíždí z chebského okresu až do Klášterce nad Ohří v sousedním Ústeckém kraji. Vodáci najdou podél řeky nové kiosky i nová tábořiště, často i s dostupným internetem. Projíždí se malebnou přírodou, například přímo pod Loktem nebo okolo Svatošských skal, kde, když vodáci zakotví, mohou zkusit svou zdatnost a lezecké schopnosti,“ přidává tip Radim Adamec. Zhruba tři kilometry od Karlových Varů v oblasti mezi Loktem a Doubí řeka Ohře protéká totiž hlubokým kaňonem s vysokou žulovou stěnou. Romantické údolí je přístupné pouze pěšky, na kole nebo právě lodí. Skalní městečko je oblíbeným výletním cílem a skály nabízejí ideální podmínky pro příznivce horolezectví. Pěší turisté se dozvědí mnoho zajímavostí o vytváření zdejších skal na dvanácti zastaveních desetikilometrové naučné stezky Doubí – Svatošské skály. Pro cyklisty je skalní město s výletními restauracemi dostupné z cyklostezky z Karlových Varů do Lokte. Cyklotoulky nejen podél Ohře „Cyklostezka Ohře vede podél břehu řeky a protíná celý náš kraj od německých hranic Obr. 3 až po Ústecký kraj. Na ni navazují další cyklostezky směrem do Krušných hor anebo na druhou stranu do Slavkovského lesa. Podrobné informace najdou turisté na našem krajském cyklistickém portálu,“ dodává Radim Adamec. Turisté se mohou vydat na více než 2 000 kilometrů značených tras. Na portálu se dozvědí o zajímavých místech, kudy budou na svých výletech projíždět. Vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Karlovarského kraje doporučuje pořídit si cyklomapu, kterou kraj vydal. K dostání je ve všech infocentrech v regionu a aktualizované vydání na rok 2015 přináší nejaktuálnější přehled všech značených cyklotras. „Zajímavé trasy, které vedou na Klínovec, najdou v Krušných horách okolo Božího Daru. V tomto areálu nyní připravují tratě na sjezd s kolem. Trasy tam byly i dříve, nyní se opravují. Mají přírodní povrch, hlínu nebo šotolinu. Takže Klínovec a Božidarsko nežijí jen v zimním období, ale v podstatě celoročně. Cyklisté se mohou vypravit na Božidarské rašeliniště – nádherné území s výhledem na Klínovec,“ vypočítává Radim Adamec. Národní přírodní rezervace chrání několik rašelinišť, horských luk, vřesovišť a lesů na ploše zhruba 1 000 hektarů. Naučná COT BUSINESS 46 červen 2015 Obr. 5 stezka vede po povalovém chodníku. Začíná u infocentra v Božím Daru. Dvanáct informačních tabulí přiblíží zvláštnosti této chráněné přírodní lokality i historii těžby rašeliny v Krušnohoří. V Božím Daru se bude líbit hlavně dětem. Jak známo Ježíšek tu vyřizuje svou poštu. Děti ale nemusejí čekat na Vánoce, mohou se s ním setkat po celý rok. Stačí vyrazit na Ježíškovu cestu, která je přístupna celoročně. Celý okruh měří téměř 13 kilometrů, menší děti uvítají spíše zkrácenou verzi. V Infocentru v Božím Daru si předem koupí notýsek. Do něho si pak zapisují úkoly, které během cesty plní. Symbolická dvacetikoruna slouží k údržbě této trasy. Děti za vyplněný notýsek dostanou Ježíškovo razítko a malou odměnu. Obr. 2 1) Svatošské skály přitahují vodáky, cyklisty, pěší turisty i horolezce 2) Různé adrenalinové aktivity lze vyzkoušet v areálu Plešivec nedaleko Abertam 3) Cyklisté se mohou vypravit na Božidarské rašeliniště 4) Karlovarský kraj je vyhlášeným rájem golfistů. Na snímku Golf Resort Karlovy Vary 5) Jednou z možností pro koupání je Aquaforum Františkovy Lázně 6) Rozhledna Cibulka nad městem Oloví Obr. 4 Obr. 6 „Ježíškovu cestu lze projet s dětmi na kole i v kočárku,“ podotýká Radim Adamec a doplňuje: „Přímo na Božím Daru najdou turisté skiareál Novako, kde se mimo zimní sezonu jezdí po sjezdovkách na terénních kárách-trojkolkách, horských koloběžkách nebo kolech. Děti si zařádí na skluzavkách, trampolínách, prolézačkách, ve skákacím hradu nebo na lanové dráze Šikulka. Velké lanové centrum je v provozu i v nedalekém areálu Plešivec u obce Abertamy. Funguje pro dospělé i zvlášť pro děti, které se mohou vydat také na nedalekou naučnou stezku určenou přímo pro ně. Adrenalin lze na Plešivci zažít při jízdě na čtyřkolkách nebo koloběžkách.“ Rozhledny i miniatury Na své si v Karlovarském kraji přijdou i milovníci výhledů. „Rozhleden u nás milovníci najdou spoustu – třeba právě na zmiňovaném Plešivci. Zajímavá rozhledna je v sokolovském okrese nad městem Oloví. Jmenuje se Cibulka. Tato nejnovější rozhledna v kraji má totiž tvar cibule, odtud tedy takové pojmenování. Je kovová, neslouží ale jako vysílač, má opravdu funkci rozhledny,“ popisuje účel netradiční stavby Radim Adamec. Další výhledy nabízí rozhledna na Klínovci, která byla zhruba před rokem otevřena po rekonstrukci, nebo kamenná rozhledna v Aši na vrchu Háj. U obce Krásno stojí unikátní kamenná rozhledna, která má schodiště na ochozu. Nahoru se nechodí uvnitř stavby, nýbrž okolo tubusu. Nedaleko Krásna se nabízí další výletní cíl – důl Jeroným. Národní kulturní památka je připomínkou středověkého dolování stříbra a železných rud. Výlet nejen pro geology slibuje i Národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní. Na rozlehlém rašeliništi lze dodnes sledovat dozvuky vulkanické činnosti. „Vyvěrají tu minerální prameny. Radil bych sem zavítat spíš po dešti, to rezervace jinak vypadá. Rašelina není vysušená a procesy vyvěrání jsou vidět. Chodí se po povalovém chodníku, kudy vede naučná stezka. Ve vstupním objektu je výstava dinosaurů a praještěrů,“ popisuje unikátní území s nejvyšší ochranou Radim Adamec. Na Mariánskolázeňsku by turistům doporučil park Boheminium v Mariánských Lázních. Naučně poznávací okruh nabízí procházku mezi dokonalými maketami, které jsou zmenšeninami stavebních i technických památek v prostoru krajinného parku. Další raritu nabízí jízda kabinkovou lanovkou v areálu hotelu Krakonoš, která je jednou ze starších funkčních zařízení tohoto druhu u nás. K výletům zve i jedna z nejkrásnějších lokalit zdejšího turistického regionu – oblast rybníků na Kladské ve Slavkovském lese. Zdejší Kladská naučná stezka pro děti i dospělé vede opět po povalových chodnících od bývalého loveckého zámečku uprostřed tichých smrkových lesů kolem romantického rybníka. COT BUSINESS 47 červen 2015 „Lesy u nás jsou opravdu hluboké jako v pohádkách. A nejen v Kladské, ale i v Krušných horách, kde v dřívějších dobách byly lesní porosty zničené. Nyní jsou zdravé a jedny z nejhezčích!“ láká Adamec. Aktivně lze prožít volné dny i v Karlových Varech, třeba v lezeckém parku na Linhartu, zvlášť koncipované okruhy jsou pro děti i dospělé. Nový lezecký park funguje i přímo pod Loktem v podhradí. Relax nabízejí také oba břehy řeky Ohře v Chebu, kde došlo k rozsáhlé revitalizaci. Turisté tak mají přímo pod majestátným chebským hradem možnost aktivního pohybu, který ocení především rodiny s dětmi. Golf u kláštera nebo na výsypce Do Karlovarského kraje se jezdí také za golfem. „Máme tu deset golfových hřišť na tak malý region,“ vyzdvihuje skvělé podmínky pro golfovou turistiku Radim Adamec. Hřiště, které se může pyšnit značkou Royal Golf Club, najdou golfisté v Mariánských Lázních. Golf si mohou přijít zájemci zahrát i do areálu karlovarského dostihového závodiště. Sokolov má golfové hřiště na bývalé výsypce, další hřiště leží přímo u kláštera Teplá. Zimní sportovní aktivity nabízejí tradičně v Božím Daru, na Klínovci, ale i v novém areálu Plešivec. Nově otevřená sjezdovka, takzvaná Jáchymovská, vede lyžaře z Klínovce přímo dolů do města Jáchymov. Zdejší lázně na tuto aktivitu připravily přímo turistické balíčky. A kdo se v létě rád koupe, najde v kraji spoustu možností – například velké Aquaforum Františkovy Lázně, nový bazén v KV Aréně, uměle vytvořenou nádrž Michal v Sokolově s přírodním koupáním a hojně využívanou vodní nádrž Jesenice. Text: Stanislava Neradová Foto: Petr Lněnička, Jaroslava Raunerová, Tomáš Dietl / www.kvpoint.cz, Lubor Ferenc (CC BY-SA 4.0) / Wikimedia Commons 9. ROČNÍK SOUTĚŽE MÁ CESTOVNÍ RUCH CENU? ANO, VELKOU! PŘIPRAVUJEME AKTUÁLNÍ SOUTĚŽNÍ KATEGORIE, SVÉ PROJEKTY MŮŽETE PŘIHLAŠOVAT UŽ KONCEM LÉTA. SLEDUJTE WWW.iCOT.CZ NECHTĚJTE BÝT JEN ÚSPĚŠNÍ, CHTĚJTE MÍT CENU! COT BUSINESS 48 květen 2015 COT business B2B casopis pro management v cestovním ruchu PŘEDPLAŤTE SI COT BUSINESS NA ROK ČERVEN 2015 ČASOPIS PRO PROFESIONÁLY V CESTOVNÍM RUCHU za 940 Kč / 39 € (studenti 740 Kč / 31 €), a dostanete ZDARMA 1 číslo časopisu (11 čísel za�cenu 10) To nejhorší nej e horší h ší mají horš maj lá ázně ně ě za seb e ou o ou. lázně sebou. e čeká eká k d á ál ál? Co je dál? 14 14 ZDARMA doručování COT business do�schránky Aktivní Aktiv Aktivn k í dovo dov dovolená v lená lená e á K Ka ovarsk varsk kém k kra ji ji v Karl Karlovarském kraji 56 6 Jak ak k vy vytěžit těžit balík k z e-mailové vé z e-mailové k kom komuni k kace komunikace ZDARMA aktuální zpravodajství z�oblasti cestovního ruchu na�váš e-mail (každých 14 dní) 81 81 BUDE MÍT V LÁZNÍCH KDO LÉČIT? ZDARMA přístup na�odborný web www.iCOT.cz a�do�archivu časopisu COT business 16 . w ww NEJČTENĚJŠÍ ODBORNÝ ČASOPIS V�CESTOVNÍM RUCHU! OBJEDNÁVEJTE COT BUSINESS: ON-LINE na�www.iCOT.cz E-MAILEM na�[email protected] / [email protected] (do�předmětu e-mailu uveďte „Objednávka COT“) TELEFONICKY na�+420�225�985�2251 (po–pá od�8 do�18 hod.) SMS na�+420�605�202�1151 (zašlete sms ve�tvaru COT_jméno_příjmení_adresa) ) pouze předplatitelé z ČR ) předplatitelé ze Slovenska 1 (cena hovoru a sms dle platného ceníku vašeho operátora) 2 www.iCOT.cz Svojí objednávkou dává předplatitel společnostem SEND předplatné, s. r. o., a�C.O.T. media, s. r. o., souhlas se zpracováním poskytnutých údajů k�jejich marketingovým účelům. COT BUSINESS 49 květen 2015 KONEČNĚ TERMÁLY V ČESKU TERMÁLY LOSINY – nový termální park, jediný svého druhu v České republice. Vyzkoušejte devatero termálních bazénů a vodní atrakce. Dopřejte svému tělu relaxační masáže a uvolněte svou mysl v saunovém světě. Nechte na sebe působit blahodárné účinky přírodních léčivých pramenů z lázní Velké Losiny a poznejte jejich uzdravující sílu. Nechte se unést do světa, kde vaše tělo a mysl budou v dokonalé harmonii s přírodou. HŘEJIVÉ SRDCE JESENÍKŮ www.termaly-losiny.cz Člen skupiny lázeňskýchCOT hotelů Royal Spa.50 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ * LUHAČOVICE * VELKÉ LOSINY * OSTROŽSKÁ NOVÁ VES. BUSINESS květen 2015 Vydavatelství C.O.T. media uvádí seriál odborných diskusních snídaní. 9. 6. 2015 Marketing v MICE – proč to (ne)funguje? 8. 9. 2015 Aktuální problematika výjezdového cestovního ruchu a pojištění 13. 10. 2015 Co pálí tuzemské dopravce 10. 11. 2015 Turismus v regionech Na snídaně se můžete hlásit na e-mail: [email protected] Kalendárium COT COTbusiness business Kalendárium Vašípozornosti pozornostidoporučujeme doporučujemenásledující následujícíakce akcepořádané pořádanév období v obdobíčerven červen––srpen srpen2015. 2015. Vaší ČERVEN ČERVEN Datum Datum Názeva popis a popisakce akce Název Místokonání konání Místo Pořadatel/realizátor Pořadatel/realizátor Praha Praha C.O.T.media mediaa aPrague PragueBoats Boats C.O.T. 11.6.6. Zelenina, Zelenina,ovoce ovocea abylinky bylinkypro promoderní modernígastronomii gastronomii– –seminář seminář 11. Středníškola školaspolečného společnéhostravování, stravování,Ostrava-Hrabůvka Ostrava-Hrabůvka Střední AKCČRČR AKC 17.6.6. Zasedání ZasedáníStředočeské Středočeskékrajské krajskésekce sekceAHR AHRČRČR 17. budeupřesněno upřesněno bude AHRČRČR AHR 18.6.6. Zasedání ZasedáníJihočeské Jihočeskékrajské krajskésekce sekceAHR AHRČRČR 18. HotelZáviš Závišz Falkenštejna, z Falkenštejna,Hluboká Hlubokánad nadVltavou Vltavou Hotel AHRČRČR AHR 22.6.6. Avantgardní AvantgardníČesko ČeskoII.II.– –seminář seminář 22. SOUstravování stravovánía aslužeb, služeb,Karlovy KarlovyVary Vary SOU AKCČRČR– –pobočka pobočkaKarlovy KarlovyVary Vary AKC 24.6.6. Zasedání ZasedáníKarlovarské Karlovarskékrajské krajskésekce sekceAHR AHRČRČR 24. KarlovyVary Vary Karlovy AHRČRČR AHR 24.6.6. Roadshow Roadshowpro proKarlovarský, Karlovarský,Plzeňský Plzeňskýa aÚstecký Ústeckýkraj kraj 24. HotelImperial ImperialKarlovy KarlovyVary Vary Hotel AHRČRČR AHR Peking(CHN) (CHN) Peking realizátorčeské českéúčasti: účasti:CzechTourism CzechTourism realizátor Datum Název Názeva popis a popisakce akce Datum Místokonání konání Místo Pořadatel/realizátor Pořadatel/realizátor 5.–6.8.8. CIBTM CIBTMPeking Peking(IBTM (IBTMChina) China)– –10. 10.ročník ročníkMICE MICEveletrhu veletrhu 5.–6. Peking(CHN) (CHN) Peking realizátorčeské českéúčasti: účasti:CzechTourism CzechTourism realizátor COTakhlesnídani snídaninanatéma témaMarketing Marketingv MICE v MICE– –Proč Pročtoto(ne)funguje? (ne)funguje? 9.9.6.6. COTakhle 26.–28.6.6. BITE BITEPeking Peking2015 2015– –12. 12.ročník ročníkmezinárodního mezinárodníhoveletrhu veletrhucestovního cestovníhoruchu ruchu 26.–28. SRPEN SRPEN Nenašli jste jste Nenašli v�přehledu svou svou akci? akci? v přehledu Pošletenám námzákladní základníinformace, informace,rádi rádis nimi s�nimičtenáře čtenářeseznámíme! seznámíme!Třeba Třebajižjižv příštím v�příštímvydání... vydání... Pošlete Svojetipy tipyposílejte posílejtena [email protected]. na�[email protected]. Svoje COT BUSINESS 51 červen 2015 Více než lázně… www.llb.cz ● ● ● ● ● ● ● ● ● Přírodní léčivé zdroje – slatina a minerální voda Příjemné prostředí pro relaxaci i aktivní vyžití Léčebně rehabilitační pobyty Wellness pobyty Individuální přístup ke každému klientovi Nejmodernější terapeutické postupy Odborná ošetřovatelská péče na špičkové profesionální úrovni Systém lékařských vizit a pravidelné preventivní kontroly Příjemné, aktivizační a důstojné prostředí www.alzheimercare.cz ● Léčba dospělých i dětí od 1,5 roku ● Unikátní přírodní léčivý zdroj – uhličitá minerální voda ● Pestrá škála relaxačních a wellnessových procedur ● Malebné údolí řeky Bečvy v Moravské bráně, které vybízí k relaxaci a odpočinku www.ltnb.cz Lázeňská skupina s širokým zaměřením!
Podobné dokumenty
Jak skloubit zájmy turistů a stálých obyvatel?
občanům přínosy cestovního ruchu?
To jsou otázky, které budeme na březnové COTakhle snídani klást představitelům
Prahy, jejích vybraných městských částí a také zástupcům dalších turisticky
exponova...
ČASOPIS PRO
PROFESIONÁLY
V CESTOVNÍM
RUCHU
soubor - Domov pod hradem Žampach
Vyšší odborná škola zdravotnická
Ječná 33
Suverénního řádu maltézských rytířů
ARPIDA, centrum pro rehabilitaci
U Hvízdala 1402/ 9
osob se zdravotním postižením, o.s.
Trampoty s pamätou Trampoty s pamätou
Tím samozřejmě nechci říct, vážení čtenáři, že všichni lidé, kteří
zde mají své místo receptory, které dokáží spouštět
mají problémy s pamětí, by snad měli být… podobně
bolest… Mozek je rovněž úlož...
