docPriorita 04-2012 - Státní fond životního prostředí
download 
Stížnost Transkript
Priorita 04-2012 - Státní fond životního prostředí
Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 4 I DUBEN 2012 I zdarma I www.opzp.cz „Předpokládaná alokace činí tři miliardy korun. Podle informací, které máme, žadatelé mají o tuto výzvu zájem, takže alokované prostředky budou beze zbytku rozděleny,“ říká vedoucí Odboru ochrany vod SFŽP ČR Jaroslav Heikenwälder. STR. 10 Vznikající cestovní mapa ukazuje, kterak zrychlit čerpání finančních prostředků z OP Životní prostředí. Rychlejší čerpání Podle vyjádření prvního náměstka ministra životního prostředí Jakuba Kulíška (Priorita č. 6/2011) je současným úkolem Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí České republiky zrychlit čerpání z Operačního programu Životní prostředí. Za tímto účelem vzniká takzvaná „roadmapa“, která ukáže, jak toho docílit. STR. 2 OPŽP rybářům Místní organizace Českého rybářského svazu Poběžovice patří mezi ty aktivnější v naší republice. Dokládá to čilý ruch na jejích internetových stránkách i skutečnost, že na vyčištění rybníka Ohnišťovice a opravu jeho hráze získali činovníci svazu dotaci mimo jiné z Operačního programu Životní prostředí. STR. 14 OPŽP podnikatelům Litovelské Pomoraví: Sami vypěstovali, sami zasadili Během posledních dvaceti let se podél vodních toků Litovelského Pomoraví zalučnilo nebo znovu zalučnilo více než tři sta hektarů krajiny. Stalo se tak zejména v místech, kde se ve více i méně vzdálené historii rozkládaly takzvané louky aluviální. Svou úlohu v opětovném za lučnění krajiny má i Operační program Životní prostředí. stranA 6 Záběr společnosti Agrowald začíná u služeb spojených s myslivostí, pokračuje lesnictvím a končí u zemědělských služeb. Je zřejmé, že netrvalo dlouho a lidé ze společnosti Agrowald narazili na možnost podpory z Operačního programu Životní prostředí. Žádost podali na výstavbu malé vodní nádrže Hlásná. STR. 15 Galerie OPŽP Galerie OPŽP jako obvykle detailně představuje osm již realizovaných projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí. Tentokrát jsme vybírali z projektů podpořených v rámci prioritní osy 1 – Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní. STR. 22–23 2 3 AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři, regionální rada Moravskoslezska přišla se zajímavým nápadem. Uspořádala soutěž o nejzajímavější projekt v Moravskoslezském kraji, podpořený z evropských peněz. Svůj názor může vyjádřit kažDaniel dý na adTácha rese www. šéfredaktor nejkacka. eu. Co se týče Operačního programu Životní prostředí, soutěž se bohužel nevztahuje na projekty jím podpořené. Lidé mohou vybírat pouze z 15 projektů podpořených z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Avšak co není, může být. Již v minulosti jsme vás upozorňovali na možnost zaslat nám do redakce informace a fotografie vašich projektů. Prozatím se nám jich příliš mnoho nesešlo, což je škoda, protože pokud by jich bylo více, mohli bychom i my uspořádat klání o nejlepší projekt. Motivací vám snad může být, že se o vámi realizovaném projektu dozvědí z Priority i ostatní. Tím chci podtrhnout, že Priorita je stále otevřena všem, kteří mají zájem blíže představit svůj projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí. V aktuálním čísle Priority nepřehlédněte článek, v němž hovoří Radek Lintymer, ředitel Odboru fondů Evropské unie Ministerstva životního prostředí. Přibližuje novinky, které mají vést k zrychlení čerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí. „Již v tuto chvíli se snažíme o zpřísnění prodlužování registračních listů a umožňujeme to pouze ve výjimečných případech. Například nepovolíme roční nebo dvouroční prodloužení kvůli tomu, že žadatel nemá vyřešeny vlastnické vztahy, nebo třeba usiluje o změnu projektu jako takového,“ mimo jiné říká Radek Lintymer. AKTUALITY ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 OP Životní prostředí zrychluje čerpání peněz Zrychlit čerpání z Operačního programu Životní prostředí je podle vyjádření prvního náměstka ministra životního prostředí Jakuba Kulíška (Priorita č. 6, `11 ) současným úkolem Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí České republiky. Za tímto účelem vzniká takzvaná „roadmapa“, která ukáže, jak toho docílit. „V rekordně krátké době musíme přijít s konkrétními opatřeními, jak zefektivnit a zrychlit čerpání,“ tvrdí ředitel Útvaru odboru fondů Evropské unie Ministerstva životního prostředí Radek Lintymer. Důvodem je podle něho skutečnost, že systém administrace, který je nyní v rámci Operačního programu Životní prostředí nastaven, funguje poma lu, protože byl přejat z předchozí ho programového období, kdy byl administrován Operační program Infrastruktura. „Jenomže program infrastruktura měl na starosti desítky projektů, nikoli tisíce jako Operační program Životní prostředí,“ vysvětluje Lintymer. Evropská komise požaduje po České republice vytvoření takzvané „roadmapy“ čili „cestovní mapy“, která povede k zrychlení čerpání programu. Rychleji a efektivněji Evropská komise požaduje po České republice vytvoře ní takzvané „roadmapy“ čili „cestovní mapy“, která povede k zrychlení čerpání programu. „My tomu říkáme akční plán, který musí vzniknout nejen z podnětu Komise, ale především z důvodu naší vnitřní potřeby nastavit a zavést konkrétní opatření ke zjednodušení, zefektivnění a zrychlení realizace programu,“ říká Lintymer. Na otázku, s jakými kon krétními úkoly onen akční plán přijde, odpovídá, že jeho zcela zásadním úkolem je zkrácení lhůt pro vydání rozhodnutí o přiznání dotace. „Průměrná doba od podání žádosti do vydání registračního listu je 182 dní, tedy přes půl roku. Období mezi vydáním registračního listu a získáním rozhodnutí o přiznání dotace trvá od zhruba šesti měsíců, a to jen u jednoduchých individuálních projektů, až po několik let. A to je špatně.“ Rychlejší administrace Dodržování dvanáctiměsíční lhůty uvedené v registračním listu pro dodání nezbytných podkladů za účelem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace Zelená další „kotlíkové” dotaci Pracovní skupina pro řešení nízké kvality ovzduší Moravskoslezského kraje schválila pokračování takzvané kotlíkové dotace. V rámci druhé výzvy dojde k úpravám podmínek i k snížení maximální výše podpory jednotlivých žádostí. „Na základě pozitivního ohlasu na pilotní projekt počítáme v rámci kotlíkové dotace v letošním roce se 40 miliony korun z národních zdrojů a v roce 2013 s dalšími 60 miliony. Výše této částky je vázána stejnou aktivitou ze strany Moravskoslezského kraje. Podmínkou společného programu je totiž již od začátku stejný finanční přístup obou partnerů,“ uvedl v této souvis losti ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Formální úpravy Kromě dvojnásobného navý šení celkového objemu finanč ních prostředků budou v rámci nové výzvy provedeny i formální úpravy. Maximální výše podpory bude snížena na 40 000 korun na jednu žádost, rozšíří se také druhy podporovaných kotlů: Za tímco v pilotním projektu mohli o peněžní podporu žádat pouze majitelé kotlů na uhlí, případně na uhlí a biomasu, bude tato možnost dána i domácnostem, v nichž se topí čistou biomasou. O dotaci bude moci nově žádat pouze jedna fyzická osoba. Ministerstvo také v této souvislosti počítá s komunikač ní kampaní, která prodlouží a doplní stávající komunikační kampaň na výměnu kotlů, kterou počátkem letošního roku spustil Moravskoslezský kraj. Čističky ve školách? Pracovní skupina se na svém zasedání zabývala i zdravotními důsledky kvality ovzduší v morav skoslezském regionu. Podle mi nistra zdravotnictví Leoše Hegera, který byl hostem českotěšínského jednání, si ministerstvo zdravot nictví nechalo zpracovat analýzu efektivnosti případného zakoupe ní čistíren vzduchu do moravsko slezských škol. „Ukázalo se, že dodržet protiprašnou účinnost čističek v reálných podmínkách školských zařízení je problematické. Čističky jsou zařízení, která jsou primárně určena do obytných místností a kanceláří, např. do ložnice, ve které spí alergické dítě. Pro požadovaný efekt musí čistič vzduchu pracovat neustále, bez přerušování chodu v místnosti, která má uzavřená okna a dveře, a současně musí být vybráno takové zařízení, které má dostatečný výkon ve vztahu k velikosti místnosti. Tato vysoce výkonná zařízení jsou ale velmi hlučná, navíc při nutnosti nepřetržitého a dlouhodobého provozu v uzavřeném prostoru školní třídy, nevyhovující,“ pro hlásil Heger, podle kterého navíc čističky nezbavují vzduch oxidu uhličitého, což v případě učebny, kde běžně sedí najednou 20 až 30 dětí, představuje problém. Další jednání pracovní skupi ny by se mělo uskutečnit koncem května v Ostravě. se dle Lintymera jeví jako úplně zásadní a konkrétní změna. Jako nezbytné se také ukazuje zpřísnit režim při povolování žádostí o jakékoli prodloužení projektů. „Již v tuto chvíli se snažíme o zpřísnění prodlužování registračních listů a umožňujeme to pouze ve výjimečných případech. Například nepovolíme roční nebo dvouroční prodloužení kvůli tomu, že žadatel nemá vyřešeny vlastnické vztahy, nebo třeba usiluje o změnu projektu jako takového. Nejsme také svolní povolovat prodloužení projektu z důvodů možnosti podání opravných prostředků na antimonopolní úřad,“ tvrdí. Jak Radek Lintymer dodává, vstřícnost žadatele mohou oče ECHO Zákon o veřejných zakázkách kávat všude tam, kde věrohodně předloží harmonogram realizace svého projektu. „Nemáme problém s posouváním doby o dva, tři měsíce, ale jakékoli delší horizonty jsou pro nás nepřípustné, a proto je budeme posuzovat velmi pečlivě,“ vysvětluje. Splnění pravidla N+3 Dalšími kroky ke zrych lení čerpání jsou posílení finančního řízení programu a zkvalitnění predikce čerpání v dlouhodobém horizontu. „Pro splnění pravidla N+3 musíme stanovit cílové hodnoty čerpání. Přednostně je třeba i rychle dofinancovávat takzvané rychloobrátkové projekty a objemově větší projekty. Důvodem je zlepšit dosavadní minimální zapojení velkých projektů do reálného čerpání finančních projektů,“ tvrdí Lintymer. Novinkou je také, že při ne dostatečných vlastních zdrojích mohou žadatelé předkládat Státnímu fondu životního prostředí ČR i dosud neuhraze né faktury, které fond proplatí přímo dodavatelům. Ministr zrušil rozhodnutí o průzkumném území „Trutnovsko“ Ministr Tomáš Chalupa jednal v Božanově se starosty 56 dotčených obcí o situaci v možné těžbě břidlicového plynu v Královéhradeckém kraji. Po vypracování nezbytných právních podkladů se ministr rozhodl prvoinstanční rozhodnutí zrušit a vrátit je k novému projednání. K rozhodnutí ministra přispě lo stanovisko rozkladové komise, která rozhodnutí o stanovení průzkumného území „Trutnov sko“ posuzovala. Rozhodnutí vypracoval Odbor výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí VI, Hradec Králové. „Jsem přesvědčen, že nebylo postupováno plně a precizně podle správního řádu. Nedošlo také k dostatečnému vypořádání se s vyjádřeními dotčených subjektů. Například obcím nebyly poskytnuty odpovídající informace a nedostaly ani dostatečný prostor, aby se k dané věci vyjádřily. V novém řízení je také nutné náležitě zohlednit základní veřejný zájem, kterým je ochrana vod a přírody a krajiny,“ uvedl ministr Tomáš Chalupa. Zároveň dodal, že to bude precedentní rozhodnutí, které by se mělo stát vzorem pro další podobné případy: „Musíme vycházet z právního stavu, ve kterém se pohybujeme, ale v budoucnu se budu snažit legislativu změnit,“ uvedl. Basgas Energia Czech Žádost o stanovení průzkum ného území pro vyhledávání ložisek ropy a zemního plynu vázaných na břidlicová souvrství „Trutnovsko“ podala v dubnu 2011 firma Basgas Energia Czech, s. r. o. Stejná firma podala již v lednu 2011 žádost o stanovení průzkumného pro vyhledávání zemního plynu získaného z břidlic na území „Berounka“. MŽP v současné době eviduje žádost ještě od dal ší firmy, od Caudrilla Resources, respektive její pobočky v České republice Caudrilla Morava, s. r. o., která v září 2010 podala žádost o průzkumné území pro vyhledávání zemního plynu z břidlic v lokalitě „Meziříčí“. Obce podaly rozklad V případě řízení o stanovení průzkumných území „Trutnov sko“ a „Meziříčí“ byla v prosinci vydána kladná rozhodnutí příslušných odborů výkonu státní správy MŽP. Proti oběma rozhodnutím byl v zákonné lhů tě podán rozklad ze strany obcí, které nesouhlasily se stanovením průzkumného území. Rozhod nutí proto nenabyla právní moci. Ve správním řízení ve věci stanovení průzkumného území „Berounka“ byly vyžádány další doplňující podklady, které žada tel dosud nedodal. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo ke změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, výčet nejdůležitějších změn a doporučení, jak postupovat při uzavírání smluv a jak pokračovat v již běžících zadávacích řízeních. Upozorňuje žadatele, aby věnovali těmto změnám a doporučením pozornost, zejména u zakázek malého rozsahu zadávané před datem nabytí účinnosti této novely. Více informací lze dohledat na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. O dvě procenta méně emisí České firmy zahrnuté do systému obchodování se škodlivými emisemi vypustily v loňském roce přes 74 milionů tun emisí, což bylo o 1,85 procenta méně než v roce 2010. Podniky však měly k dispozici více povolenek na pokrytí skleníkových plynů, než potřebovaly, a ušetřily tak miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních dat evropského registru emisního obchodovaní. Tuzemské firmy měly loni 12,2 milionu povolenek navíc, což podle jejich loňské průměrné ceny přestavuje hodnotu necelých čtyř miliard korun. Nyní je však cena povolenky zhruba poloviční. Dopravní stavby a ovzduší Ministerstvo životního prostředí vyjednává s resortem dopravy o přednosti výstavby těch silničních obchvatů, které pomohou se znečištěným ovzduším. Počítá s tím i takzvaný Akční plán pro Moravskoslezský kraj. V budoucnu by se tak mohlo při dopravních stavbách více přihlížet ke znečištění ovzduší. „Rádi bychom, aby toto také sehrávalo sovu roli. Samozřejmě že není možné, aby kvůli tomu, že to nebude připravené technicky, se promeškaly finanční prostředky. Tomu všichni rozumíme,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. 4 5 ANALÝZA ANALÝZA ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Co je biomasa? Odpovídá klastr Česká peleta. a výbornými vlastnostmi z hlediska dopravy a manipulace, které umožňují ekonomické skladování, předzásobení a automatický přívod paliva k topeništi. Využívání biomasy je jedním z řešení, na které myslí v rámci své podpory i Operační program Životní prostředí. Své o tom ví také Vladimír Stupavský ze zájmové organizace Česká peleta. V následujícím textu představuje hlavní výhody používání biomasy. Každý z nás potřebuje ke svému životu energii. Ať již ve formě tepla, světla, elektrické energie pro napájení počítače, nebo třeba pro pohon automobilu. K tomu využíváme zpravi dla neobnovitelné zdroje energie získávané ze země, nejčastěji uhlí, ropu nebo zemní plyn. Ty vznikaly dlouhými chemickými procesy ze zbyt ků rostlin a živočichů před miliony let. Nyní fosilní paliva spotřebováváme, jejich zásoby jsou však omezené a těžba negativně ovlivňuje životní prostředí například ropnými haváriemi a s nimi souvisejícím znečištěním moře nebo povrchovými doly, které nevratně mění charak ter krajiny. Vedle toho, že vzhledem ke klesají cím zásobám stále roste cena paliv, bývá i jejich zpracování energeticky velmi náročné a vznikají při něm nebezpečné odpady. Obnovitelné zdroje Energii však můžeme získávat i z takzvaných obnovitelných zdrojů: ze slunce, z vody či z větru. Zásoby obnovitelných zdrojů jsou neo mezené a jejich využíváním zatěžujeme přírodu jen velmi málo. Velmi důležitým obnovitelným zdrojem energie, a to zejména v podmínkách České republiky, je i biomasa. Představuje jí veškerá organická hmota rostlinného a živočiš ného původu. Energetickou biomasu většinou získáváme jako odpad ze zemědělství, lesnictví nebo průmyslu. Může být i výsledkem cíleného pěstování, zejména v zemědělství. Biomasa patří ke zdrojům energie s velmi příznivým dopadem na životní prostředí. Jejím spalováním se uvolňuje jen tolik oxidu uhličité ho, které předtím stromy a rostliny při svém růstu samy vytvořily. Mají takzvanou nulovou bilanci CO2. Biomasu využívanou k vytápění domů nejvíce využíváme ve formě palivového dřeva, ale i třeba v podobě slisovaných malých částí dřeva nebo rostlin – pelet a briket. Pelety jsou vyráběny z dřevních nebo země dělských zbytků či surovin silným stlačením, které se nazývá peletování. Pro soudržnost dřevěných pelet má kromě vysokého tlaku význam také obsah ligninu ve dřevě, další přídavné směsi, pojiva nebo lepidla se nepou žívají. Peletováním vzniká biopalivo s vysokou energetickou hustotou, tepelnou výhřevností OPŽP a biomasa Na zvýšení využívání biomasy v České republice se podílí i Operační program Životní prostředí, v němž v rámci oblasti podpory 3.1.1 mohou například obce, města, kraje, státní pod niky nebo veřejné instituce žádat o dotaci na vý stavbu a rekonstrukci kotelny na biomasu. Ji nou možností, jak využít pomoci z Operačního programu Životní prostředí, je oblast podpory 2.1.1, v níž je dotováno pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje. Žadateli mohou vedle výše jmenované skupiny být i obchodní společnosti a podnikatelé. Podpora se týká kamen a kotlů různých druhů. Klastr Česká peleta je zájmovým sdružením právnických osob, které podnikají v oblastech výroby a zpracování biomasy, výroby tvarových biopaliv, výroby energetických systémů a zdrojů, distribuce a obchodu. Klastr představuje organizované úsilí zaměřené na inovace, zvýšení růstu a konkurenceschopnosti členů, včetně posilování oboru využívání biomasy pro vytápění. Peletová kamna Peletová kamna se používají pro vytápění jednotlivých místností, menších bytů nebo nízkoenergetických domů. Při spojení pele Na zvýšení využívání biomasy v České republice se podílí i Operační program Životní prostředí, v němž v rámci oblasti podpory 3.1.1 mohou například obce, města, kraje, státní podniky nebo veřejné instituce žádat o dotaci na výstavbu a rekonstrukci kotelny na biomasu. tových kamen s teplovodním výměníkem je lze využít také pro vytápění dalších místnos tí nebo pro přípravu teplé užitkové vody. Peletová kamna jsou jednoduchá a snadno obsluhovatelná kamna, která jsou vyhledá vána mimo jiné kvůli estetickým vlastnostem hořícího ohně v místnosti. Předávání tepla probíhá sáláním a v případě zapojení ventilá toru také prouděním vzduchu. Tepelný výkon peletových kamen se většinou pohybuje od 6 do 10 kW a reguluje se ručně nebo automa ticky přes termostat. Účinnost spalování dosahuje 90 procent. Při tepelném výkonu krbových kamen 6 kW můžeme vytápět plochu do 60 m2. sahuje až 94 procent. Otopnou plochu lze při tepelných ztrátách objektu 50 W/m2 a výkonu kotle 10 kW stanovit orientačně na 200 m2. Peletový kotel Zplyňovací kotel Moderní peletové kotle jsou plně automati zovaná zařízení s dobrými spalovacími vlastnostmi a nízkými emisemi. Jsou to tudíž ekologicky šetrné kotle s kom fortní obsluhou. Peletový kotel je určen pro vytápění jednoho a více rodinných domů, kanceláří a dílen. Kotlem na pelety lze řešit také přípravu teplé užitkové vody. Obdobně jako u plynových nebo uhelných kotlů se teplo ze spalování pelet předává topnému médiu, kterým bývá nejčastěji voda. Tepelný výkon peletového kotle pro rodinné domy se nejčastěji pohybuje v rozmezí 10 až 30 kW a lze jej zpravidla automaticky regulovat podle požadované teploty. Účinnost kotle do Srovnání nákladů na vytápění 40 35 30 25 20 15 10 5 0 dřevěné pelety dřevěné brikety palivové dřevo Zplyňovací kotel na dřevo je vhodný pro ústřední vytápění rodinných domů nebo menších budov a pro přípravu teplé užitkové vody. Je to úsporný, ekologický a komfortní kotel. Palivem mohou být polena nebo dřevěné brikety, některé kotle spalují i dřevní štěpku. Oproti automatickým kotlům na pelety je to kotel s nižší pořizovací cenou, která je ovšem kompenzovaná nutností pravidelné obsluhy. Moderní zplyňovací kotle na biomasu nabízejí funkci automatizovaného zapalování paliva. Výkon kotle, který se nejčastěji pohybuje v roz mezí 15–50 kW, je možno regulovat. Účinnost zplyňovacích kotlů na biomasu se pohybuje mezi 88 až 92 procenty. Otopnou plochu lze při tepelných ztrátách objektu 50 W/m2 a výkonu kotle 15 kW stanovit orientačně na 300 m2. Instalace kotle 45 cena v tis. Kč za sezonu Vladimír Stupavský klastr Česká peleta zemní plyn koks černé uhlí hnědé uhlí elektřina topný olej Kotel se nejčastěji instaluje ve sklepě. Při dopravě paliva šnekovým dopravníkem by měl být sklad pelet co nejblíže ke kotli, při pou žití pneumatického (nasávacího) potrubního systému se doporučuje maximální dopravní vzdálenost až do 25 metrů. Variant pro uskladnění pelet v rodinných domech může být několik. V praxi se ukazují jako výhodné následující varianty skladování pelet: vybudování skladu pelet s pneumatickým dopravníkem ke kotli (pro větší vzdálenos ti mezi sladem pelet a kotelnou, např. skrz chodbu a více zdí), vybudování skladu pelet se šnekovým dopravníkem ke kotli (pro kratší vzdálenosti mezi skladem pelet a kotelnou, např. skrz zeď), instalace speciálního textilního Brikety z biomasy jsou ušlechtilé palivo vyráběné z dřevní nebo rostlinné biomasy, vyrábějí se většinou ve tvaru plných válců nebo válců s otvory. Vznikají lisováním biomasy pod tlakem a za vysokých teplot, mají nízkou vlhkost a vysokou výhřevnost. K jejich hlavním přednostem patří, že nezatěžují životní prostředí a jsou ekologické. Díky dnešním moderním kotlům je topení briketami snadné a pohodlné, brikety lze použít i jako doplňkový zdroj tepla (například v krbových kamnech) při centrálním vytápěním plynem či elektřinou. Popel lze použít jako přírodní hnojivo. S briketami se snadno manipuluje, jsou zpravidla baleny v sáčcích po pěti kusech a dobře se skladují. Brikety jsou vyráběny z pilin, drtě, štěpky, hoblin, kůry, ale i rostlinných zbytků a dalších odpadních materiálů. Výhřevnost briket se pohybuje nad 18 MJ/kg, je tedy vyšší než například u nejkvalitnějšího hnědého uhlí. Brikety se dají v kotli kombinovat s kusovým dřevem. zásobníku nebo konstrukce pro zavěšení „big bagu“ – velkoobjemového vaku. A co komfort? Dodávka pelet prostřednictvím cisterny na pelety rozšiřuje komfort topení peletami. Cisterna pomocí kompresoru a stlačeného vzduchu dopraví pelety hadicí přímo do skla dovacího prostoru pelet až do vzdálenosti 30 metrů. Součástí systému je certifikovaná váha, která měří hmotnost pelet. Z pohledu zákaz níka se jedná o bezpracný způsob zásobení se peletami. Pro bezobslužné plnění zásobníku je nutný kvalitně stavebně připravený objekt – su ché silo či sklep, nejlépe s podavačem do kotle. Spojení cisternového zásobení peletami a po dávacího systému pelet do kotle poskytuje ten nejlepší komfort pro vytápění peletami. Náklady na vytápění Ze zkušeností je patrné, že nejekonomič tějším palivem pro domácnosti je v současné době palivové dřevo. Dalšími v pořadí jsou dřevěné pelety a hnědé uhlí následované dřevěnými briketami. Vyšší náklady vyžaduje použití černého uhlí, zemního plynu a koksu. Nejméně ekonomické je vytápění pomocí topného oleje a elektřiny. Výpočet nákladů na vytápění vychází ze statistik cen paliv pro domácnosti Ministerstva průmyslu a ob chodu, Českého statistického úřadu, údajů CZ Biom a vlastního šetření. V případě cen elektřiny a zemního plynu jsou použity nejvyužívanější tarify a dodavatelé v České republice (RWE a ČEZ). Ve výpočtu je uvažován modelový případ spotřeby tepla 70 GJ za rok a nejběžnější typy a účinnosti používa ných kotlů. Náklady na paliva jsou zprůmě rovány z měsíčních cen paliv pro domácnosti v průběhu celého roku. Pelety jsou ekologicky ušlechtilé pali- vo vyráběné především z dřevní a okrajově z rostlinné biomasy. Dodávají se v podobě slisovaných granulí kruhového průřezu. Spalují se ve speciálních automatických kotlích nebo kamnech na pelety. K jejich výhodám patří maximální ohleduplnost k životnímu prostředí, uživatelský komfort při použití elektrokotle nebo plynového kotle, přijatelná skladnost a dobrá manipulace, nezávislost na dodávkách fosilních paliv, jako je plyn nebo uhlí. Pelety se lisují pod tlakem za vysokých teplot, neobsahují žádná chemická pojiva a jiné znečišťující látky. Vedle kvalitních dřevních pelet, které jsou nejrozšířenější, se mohou vyrábět i pelety ze slámy, sena, energetických rostlin a zemědělských zbytků, jejich popel lze využít jako ekologické zahradní hnojivo. Výhřevnost pelet se pohybuje okolo 18 MJ/kg, a předčí tak i některé druhy uhlí. K vytápění průměrného rodinného domu je ročně zapotřebí pouze čtyř až pěti tun pelet, pro jejichž uskladnění stačí např. stávající uhelný sklad nebo palivové silo. 6 7 REPORTÁŽ REPORTÁŽ ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Litovelské Pomoraví: rychlý návrat pestré louky Je jaro a příroda se probouzí. Nalitá poupata nakonec prasknou a rozzáří krajinu pestrou škálou barevných květů. Díky projektu na tvorbu semenné směsi, podpořeného z Operačního programu Životní prostředí, je toto období v Litovelském Pomoraví ještě barevnější. Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla vyhlášena v roce 1990. Geomor fologicky je Litovelsko tvořeno Hornomoravským úvalem, což je vněkarpatská sníženina, jejíž nejplošší, nejníže ležící část představuje Haná. Oblast Hané je téměř bezlesá, ale zato se může pochlubit nejúrodnější půdou v republice. Nejzajíma vější pozoruhodností Litovelska jsou bezesporu zákruty vytvoře né řekou Moravou, pro kterou jsou typická četná boční ramena a lužní lesy, jež z velké části patří právě do chráněné krajinné ob lasti Litovelské Pomoraví. I tady je jaro nejkrásnějším ročním obdobím. Ještě před rozvinutím listů na stromech pokrývají zemi koberce česneku medvědího, podsněžníků, bledulí jarních Průkopnické začátky ve více i méně vzdálené historii rozkládaly takzvané louky alu viální. A to i přesto, že v dobách komunistického režimu bylo jejich velké množství rozoráno a několik desítek let sloužilo jako pole. Po vzniku chráněné krajinné oblasti v roce 1990 se přeživší louky a pole ležící okolo vodotečí začaly znovu zalučňovat. Z části k tomu přispěli zemědělci, z části se o to zasloužila správa chráněné krajinné oblasti. Navrátit aluviální louky do chráněné krajinné oblasti Lito velské Pomoraví bylo snahou, která by se na první pohled dala označit za chvályhodný čin. Ve skutečnosti se bohužel zaluč ňovalo komerční semennou směsí několika málo druhů travin, mnohdy i nevhodných. Na obra Během posledních dvaceti let se podél vodních toků Litovelského Pomoraví zalučnilo nebo znovu zalučnilo více než tři sta hektarů krajiny. Stalo se tak zejména v místech, kde se ve více i méně vzdálené historii rozkládaly takzvané louky aluviální. Matečnice, 2009–2010 Sběr osiva v Terezském údolí Čištění osiva a dymnivek dutých, k vidění jsou i orseje jarní, křivatce žluté a další poslové jara z květinové říše. Typickou strukturu této nivní krajiny tvoří mozaika eko systémů vodních toků, slepých meandrů, občasně zaplavova ných tůní, mokřadů, slatin a luk, travinných společenstev, různých typů lužního lesa od nejvlhčích olšových vrbin po relativně suché lužní doubravy. Příliš chudá směs Během posledních dvaceti let se podél vodních toků Lito velského Pomoraví zalučnilo nebo znovu zalučnilo více než tři sta hektarů krajiny. Stalo se tak zejména v místech, kde se nu tohoto způsobu lze jen pozna menat, že dostupné prostředky tehdy jinou volbu neumožňovaly. Dnes, po dvou dekádách, tak louky stále vykazují velmi nízkou druhovou rozmanitost a některé z druhů, které by na nich za nor málních okolností vůbec nerostly, tu dosud přežívají. Společnost pro ochranu přírody střední Moravy Sagittaria, která pracuje na mnoha projektech spojených s managementem a údržbou přírodovědně významných lokalit a záchrannými programy, se už od roku 2003 snažila získat směs lučních druhů trav a bylin, kterými by se tyto louky dosytily a získaly druhovou rozmanitost původních aluviálních luk. Tvorba regionální semenné směsi a podpora biodiverzity luk v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory: 1 272 000 Kč 1 272 000 Kč 973 080 Kč Míchání směsi „Už během let 2003 a 2004 jsme začali s prvními pokusy. Sbírali jsme semena několika druhů trav a bylin a představovali jsme si, že někde založíme matečnici, která bude zdrojem semen pro budoucí dosycování už existujících luk,“ vzpomíná Michal Krátký z organizace Sagittaria. Projekt „Tvorba regionální semenné směsi a podpora biodiverzity luk v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví“ byl jeho nápadem a od začátku do konce také jeho prací. V Sagittarii působí od roku 1998. Vystudoval obor učitelství – biologie, tělocvik – na olomoucké fakultě, kde působil předseda Sagittarie Vlastik Rybka a Micha lovi dělal vedoucího diplomové práce. Po ukončení studií nastou pil Michal do Sagittarie na civilní službu – a u ochrany přírody již zůstal. S několika pomocníky chodil po druhově bohatých lou kách, vyhledával vybrané rostlin né druhy a sbíral jejich semena. Aktivisté založili malý záhonek, který semeny oseli, a doufali, že z úrody získají dostatek semen pro svůj plán. „V Litovelském Pomoraví je ale potřeba dosytit a osít velké plochy luk a na to je zapotřebí velké množství osiva. Získávat semena sběrem přímo na loukách je děsně pracné,“ konstatuje Michal Krátký a dodává, že i prvotní pokusy s malým záhonkem ukázaly, že na malém záhonku nevyprodu kují zdaleka tolik semen, kolik pro svůj záměr potřebují, a že to budou muset zkusit jinak. A ve velkém. A tak vznikl projekt na vytvoření regionální semenné směsi, který Michal se svými spolupracovníky připravil do prv ní výzvy vypisované v rámci Operačního programu Životní prostředí, konkrétně na podporu biodiverzity v oblasti 6.2. Projekt uspěl a Sagittaria získala dotaci na jeho realizaci. Na vlastním to nešlo Původně měla Sagittaria v úmyslu zakoupit pole, na kte rém by založila matečnici, ale v rámci střední Moravy narazila na přemrštěně vysoké ceny. „Pole se teoreticky dalo koupit v rámci projektu, ale to by muselo být za odhadní cenu, jenže místní drobní vlastníci chtěli za pozemky mnohonásobně víc, zejména v těch lokalitách, kde jsme my chtěli matečnici založit tak, abychom ji neměli úplně z ruky,“ vysvětluje Krátký. Podle 8 9 REPORTÁŽ něho nezbývalo než si pole pro najmout, což se nakonec stalo. Po domluvě se správou chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomo raví si vyhovující pole pronajali od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Byla to nejschůd nější cesta i proto, že v případě pronájmu pole od soukromníka by neměli záruku, že jim za tři čtyři roky nevypoví smlouvu. „Chtěli jsme mít jistotu dlouhodobé kontinuity, koneckonců i podmínky Operačního programu Životní prostředí to tak vyžadují, takže dlouhodobý pronájem byla jediná možná alternativa ke koupi,“ vysvětluje Krátký. Zkušeně a ve velkém Projekt tvorby regionální se menné směsi není podle odborní ků žádným náhodným výkřikem nezkušených amatérů. Sagittaria měla již zkušenosti s podporou ohrožených druhů, ovšem jen v podstatně menším měřítku. Její členové sbírali semena a pěstovali kultivary toho kterého druhu. Na střední Moravě tak v rámci záchranného programu zachrá nili například kriticky ohroženou matiznu bahenní. Prvních deset let z dvaceti, po které existuje, se organizace věnovala převážně podpoře těch nejohroženějších a chráněných druhů. „Pak jsme si ale uvědomili, že zatímco se věnujeme několika málo druhům, máme tady na střední Moravě hektary nově založených luk. Pochopili jsme, REPORTÁŽ ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 že na nich bychom mohli do budoucna vytvořit podmínky i pro vzácné a ohrožené druhy, jenže na nich chybí potřebná druhová rozmanitost,“ objasňuje Michal Krátký. patských kopcích. Princip je však stejný. V Karpatech ještě spolu s tím, co vyprodukuje matečnice, získávají semena od zemědělce, který je na druhově bohatých se ručně vyzobávají z louky. Takhle se jeden druh sklidí během jediného dne, sestříhá se nůžkami do plachet a odveze se na vysušení a vyloupání. Pro dukce semen se díky produkci z matečnice zdvojnásobila za podstatně menších nákladů a námahy. „Nijak jsme se neunáhlili, byla to promyšlená akce. A tak, jak jsme vymysleli, že by to mělo fungovat, to přesně funguje,“ pochvaluje si Michal Krátký. Ani náklady na provoz a údržbu matečnice už nejsou takové, jaké byly při jejím zakládání. Poté, co se na mateč nici vytvořil kompaktní porost bylin a trav, vše zvládne jediný člověk, kterému přes léto se sběrem pomáhají brigádníci, a to především se sběrem semen. Po vyčerpání dotace z Operační ho programu Životní prostředí se provoz a údržba matečnice financuje z grantu, který Sagit taria získala od Českého svazu To ovšem neznamená, že problémy s nedostatečnou biodiverzitou luk mají jen v Bílých Karpatech a Litovelském Pomoraví. Na mnoha místech republiky se znovu zalučňují a obnovují louky, často na nevhodných, zemědělsky obhospodařovaných lokalitách. I proto bylo cílem projektu na tvorbu regionální semenné směsi zvýšit počet a rozlohu dru hově pestrých luk, neboť takové louky se do té doby nacházely jen velmi omezeně. A louky, kterých se měl projekt týkat, nebyly pro Sagittarii ničím cizím. O mnoho z nich se totiž organizace stará v rámci nejrůznějších biocenter, biokoridorů nebo ochranných pásem rezervací či památek. Bělokarpatská inspirace Při přípravě projektu vycháze la ze zkušeností v Bílých Karpa tech, kde Český svaz ochránců přírody zrealizoval podobný projekt dlouho před nimi. Založil tam vlastní matečnice, jen na nich nepěstuje druhy rostoucí na vlh kých loukách, nivách, ale takové, které se vyskytují v sušších travních porostech na bělokar Louky se dají rozdělit zhruba na tři základní typy. Prvním jsou přirozené louky, ke druhému patří louky v říčních nivách s pravidelnými dlouhotrvajícími záplavami a třetí představují vysokohorské louky, které se nacházejí nad hranicí lesa a kosodřeviny a nemusejí se udržovat zásahy člověka kvůli dlouho ležícímu sněhu. Polokulturní a kulturní louky, tzn. louky, které vznikly po zásahu člověka a musejí se udržovat kosením nebo pasením dobytka, louky vytvořené v nížinách vymýcením původních lužních lesů a v horách vymýcením lesa. Na druhou stranu by však louka bez lidského faktoru nezůstala nádhernou zelenou plochou dlouho. Musí se někdy kosit, jinak by později zarostla. Někteří vlastníci používají louky také jako pastviny pro ovce a skot. Dlouhodobé neudržování louky vede k tomu, že přirozeně rostoucí traviny vytlačí keře a semenáčky stromků a louka se pozvolna mění v les. Tomuto procesu se říká sukcese. Kosením člověk také pozměňuje konkurenční vztahy mezi rostlinami, umožňuje přežívání konkurenčně slabých druhů, a proto zvyšuje druhovou pestrost organizmů. Louky mají veliký význam: poskytují kvalitní seno, protože vyšší počet rostlinných druhů zajišťuje dostatek stopových prvků a minerálů důležitých pro výživu hospodářských zvířat, a díky své velké pokryvnosti chrání půdu před vodní a větrnou erozí. Louky, na rozdíl od orné půdy, značně zpomalují odtok vody, protože lepší struktura půdy umožňuje snadnější vsakování vody a její lepší akumulaci. Přirozených luk v dnešním světě velmi rychle ubývá. A to ať už změnou na pole, ústupem před stavbou měst, či nedostatečným udržováním půdy. O to je znovu založení každé z nich, spojené s důrazem na druhovou rozmanitost, chvályhodnějším počinem. loukách sbírá kartáčováním. „S tamějšími ochránci se známe a víme o jejich aktivitách, také jezdíme do Bílých Karpat na některé lokality, takže jsme se inspirovali a v našem případě vlastně použili takový analogický postup,“ vysvětluje Krátký. To ovšem neznamená, že problémy s nedostatečnou bio diverzitou luk mají jen v Bílých Karpatech a Litovelském Pomo raví. Na mnoha místech repub liky se znovu zalučňují a obno vují louky, často na nevhodných, zemědělsky obhospodařovaných lokalitách. Z pohledu ochrany přírody je pak problematické zajistit optimální osivo, aby louky byly druhově pestré a odpovídaly svému stanovišti. Biodiverzity by se nepochybně dosáhlo i přírodní sukcesí, jen by to trvalo desítky let. Takže vytvoření regionálních semenných směsí, kterými se budoucí louky osévají a stávající dosycují, slouží k urychlení času na návrat druhově pestrých luk. Vlastníma rukama V rámci tříletého projektu (2008–2010) podpořeného z Operačního programu Životní prostředí byla založena zhru ba hektarová matečnice. Jak? Jednoduše: ručně. Studenti, bri gádníci a zaměstnanci Sagittarie, vyškoleni, aby poznali potřeb né druhy trav a bylin, chodili po druhově bohatých loukách a sbírali semena. První rok nasbírali 30 kilogra mů čtyřiceti pěti druhů rostlin ze tří či čtyř různých společenstev, na vlhčích až střídavě vlhkých loukách, v okrajových částech mokřadů i na mírně suchých stanovištích, aby pak bylo mož né pro každou danou lokalitu vymyslet a sestavit optimální luční směs. Sbírali především byliny, a to z prostého důvodu: V loukách znovu zalučněných komerční směsí jsou dominantní trávy, „Naše organizace je zvyklá psát projekty a žádat o grant. Máme široký záběr, jinak bychom peníze na svou činnost nesehnali,“ vysvětluje Michal Krátký. Žádost o dotaci na projekt podávali do úplně první výzvy, která byla pro osu 6.2 vypsána. „Ty začátky byly hodně divoké, nikdo moc nevěděl, jak co bude fungovat, a tomu odpovídala i administrativa,“ vzpomí ná. Mluví o době, kdy existovaly desítky směrnic, ke směrnicím desítky příloh, k přílohám desítky dodatků a k dodatkům desítky doplňků. To se však podle Krat kého již změnilo. „My jsme byli svým způsobem exoti, protože projekty do Operačního programu Životní prostředí podávají především organizace, obce a města, které si na vypracování žádosti najmou firmu. My jsme si ji vypracovali sami, navíc jsme projekt realizovali svépomocí, což je úplně nezvyklá a administrativně daleko složitější záležitost,“ objasňuje Michal Krátký. „My jsme byli svým způsobem exoti, protože projekty do Operačního programu Životní prostředí podávají především organizace, obce a města, které si na vypracování žádosti najmou firmu. My jsme si ji vypracovali sami, navíc jsme projekt realizovali svépomocí, což je úplně nezvyklá a administrativně daleko složitější záležitost.“ a bylinná složka v nich chybí. Ko merční směsi většinou obsahují tři čtyři druhy trav, do kterých je přimísen třeba jetel. Na původ ní, přirozené vlhčí louce přitom může růst až sto dvacet druhů rostlin, z nichž je například osm náct druhů trav a zbytek tvoří by liny. „Dnes máme v matečnici i několik druhů trav a ostřic, které se nepoužívají v komerčních směsích ani nejsou komerčně dostupné, jako třeba třeslici prostřední a biku ladní,“ chlubí se Krátký. Mateřská louka Samotnému sběru předcházel botanický průzkum, při kterém se zjistilo, co a v jaké četnosti na lou kách roste. Pronajaté pole – bu doucí matečnici – rozdělili aktivis té na metr široké a padesát metrů dlouhé pásy, které oseli nasbíraný mi semeny. Zakládání matečnice trvalo celé tři roky trvání projektu, každý rok založili kus a její menší část je stále volná. Na ni letos Michal a jeho spolupracovníci plánují, již mimo projekt, vysadit ze sušších stanovišť druhy, které v rámci projektu nenasbírali. Některé řádky matečnice oseté rychleji rostoucími a vitálnějšími ochránců přírody opět v rámci druhy začaly plodit už následující podpory biodiverzity. rok, jiné později. Za tři roky projektu bylo ze „Když letos přijdete na matečnici semen získaných z matečnice v květnu nebo v červnu, kvetou tam oseto 34 hektarů luk a v loň řádky chrastavce, kohoutku a kopretin. ském roce, mimo projekt, dal Je to pěkná mozaika,“ láká Krátký ších pět. Sagittaria si dokonce k návštěvě matečnicové louky. vypůjčila kartáčovač z Bílých Při dosevu i osévání se Karpat, takže již produkuje aktivisté řídí tím, k jakému typu i travní směs sesbíranou z dru louky daná lokalita stanovištně hově bohatých luk a ve spolu odpovídá a jaké druhy by na ní práci se zemědělskými družstvy měly růst, popřípadě tam chybějí a správou chráněné krajinné či jsou málo zastoupené. Ty se oblasti obnovila další pozemky. pak vyberou z kolekce nasbírané Navíc činnost Sagittarie oslovila v matečnici a použijí k výsevu. i sousední oblasti. Například Druhové složení dosevů kon město Olomouc podalo žádost zultuje Sagittaria s Agenturou o dotaci na vytvoření třicetihek ochrany přírody a krajiny. tarového příměstského biocen „Úzce s nimi spolupracujeme, tra. „V projektu stojí, že biocentrum dohodneme se, shodneme se a vzájemně bude oseto regionální semennou směsí, si pomáháme věci realizovat. Agentura takže předpokládám, že to budeme my, dělá tady v chráněné krajinné oblasti kdo ji dodá,“ vysvětluje Krátký. hodně věcí i na náš popud, když je na ně upozorníme,“ dodává Krátký. Konec dobrý, všechno Splněná očekávání Nezanedbatelnou výhodou matečnice je, že se na ní semena mohou sbírat mechanizova ně, produktivněji, než když dobré Jak tomu často bývá, popsa ná realizace byla oproti vyřízení dotace tou jednodušší částí projektu. Projekt si v Sagittarii vymysleli, napsali a podali sami. Právě proto, že projekt byl re alizován svépomocí, nevypisovala Sagittaria výběrové řízení na re alizaci projektu, ale jen na doda vatele potřebného technického vybavení: ledniček na uchovávání semen, sušárny semen, vlhkomě ru a sekačky na údržbu cestiček mezi záhony matečnice. Samotný projekt Sagittaria realizovala svépomocí, proto také vykazovala dohody s bri gádníky, mzdy zaměstnanců a dokládala velké množství podkladů, takže vyúčtování celého projektu nakonec vydalo na velmi tlustý svazek. „Celá administrativa trvala ještě déle, protože smlouvu o poskytnutí dotace jsme obdrželi až ve třetím roce realizace projektu. Celý projekt jsme zaplatili z vlastních zdrojů, teprve pak se podařilo odsouhlasit, zúčtovat a proplatit většinu výkazů. Rozhodnutí ministra o poskytnutí dotace jsme obdrželi asi tři čtvrtě roku po podání žádosti, ale další rok se chystala smlouva, protože jsme čekali na rozhodnutí, jestli je Sagittaria veřejnoprávním, či soukromoprávním subjektem,“ vzpo míná Michal Krátký. ECHO Pět miliard z povolenek Snížit rozpočtový schodek o zhruba pět miliard korun by v příštích třech letech měly pomoci aukce emisních povolenek. Částka je polovinou z předpokládaného celkového výnosu dražeb, druhou musí stát podle pravidel EU použít na opatření ke zlepšení životního prostředí. Ministr Tomáš Chalupa by chtěl peníze v prvé řadě použít na dotace na zateplování domů, nově včetně novostaveb. „Můj resort by, jak je známo, preferoval, aby tyto prostředky směřovaly primárně na program v oblasti úspor energií, který by vycházel ze zkušeností s programem Zelená úsporám,“ sdělil k využití výnosů ministr Chalupa. Čištění v Brně Čištění Brněnské přehrady od dříve značně přemnožených sinic bude letos pokračovat provzdušňováním vodního díla za využití speciálních věží a vsypáváním síranu železitého do vody. Práce zahájí podnik Povodí Moravy 1. května. Mnohaletý projekt čištění přehrady, který přijde na 144 milionů korun, v závěru letošního roku skončí. Přípravné práce již začaly. Skupina tří potápěčů zahájila montáž takzvaných aeračních věží. Zařízení promíchávají a navíc provzdušňují vodu, čímž zhoršují podmínky pro vznik sinic. Kontroly v Ostravě Od loňského října do letošního března pracovníci odboru ochrany životního prostředí ostravského magistrátu uskutečnili 1 664 kontrol lokálních topenišť provozovaných občany. Protože zákon zatím neumožňuje provádět kontroly i v obydlích občanů, kontroloři pouze vizuálně hodnotí tmavost kouře vycházejícího z komínů. Kontroloři dosud zjistili dvanáct případů vyšší tmavosti kouře, ve dvou případech byly výsledky měření předány úřadům městských obvodů k zahájení přestupkového řízení. 10 11 ZPRÁVY MŽP Zrušení souhlasu Ministr Tomáš Chalupa podepsal v pátek 13. dubna rozhodnutí, které anuluje stanovení průzkumného území „Trutnovsko“. Oficiálně tak zrušil prvoinstanční rozhodnutí Odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí Hradec Králové a vrátil je k novému projednání. V novém projednání žádosti musí prvoinstanční orgán zohlednit zejména ty skutečnosti, které jsou demonstrativně uvedeny v ustanovení § 4a, odst. 6, zákona č. 62/1988, o geologických pracích, čili zda jsou splněny podmínky pro vyhovění, či zamítnutí podané žádosti. Ministr životního prostředí se konkrétně zabýval rozklady města Náchod, Trutnov, Broumov, Police nad Metují, Teplice nad Metují a dalších obcí proti rozhodnutí ministerstva, kterým bylo společnosti Basgas Energia Czech, s. r. o., stanoveno území Trutnovsko pro vyhledávání a průzkum ropy a hořlavého zemního plynu vázaného na paleozoické sedimenty vnitrosudetské pánve. Ministr Chalupa jednal s polským ministrem životního prostředí Řešení kvality ovzduší na hranicích ČR a Polska, přeshraniční projekty v Krkonoších a spolupráce v dalších oblastech ochrany přírody byly hlavními tématy setkání ministra Tomáše Chalupy a jeho polského kolegy Marcina Korolece během 6. zasedání česko-polské Smíšené komise pro otázky spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí. V oblasti kvality ovzduší v pohraničním regionu se ministři shodli na snaze přispět k snížení úrovně znečištění ovzduší v přeshraničním regio nu Slezsko, podpořit společné využití prostředků z programů Evropské unie na ochranu ovzduší, přispět ke sladění a zefektivnění nástrojů řízení ochrany ovzduší v České a Pol ské republice a také zintenziv nit vzájemnou informovanost a součinnost při úsilí řešit neuspokojivou kvalitu ovzdu ší v Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství. Potřeba debatovat „Otázka ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji, a nejen v něm, je pro nás velmi důležitým tématem,“ uvedl ministr Chalupa. „Cílem je, aby došlo k jednání mezi představiteli obou států za účasti zástupců tamních municipalit, hejtmanství a vojvodství, s kterými je potřeba debatovat o možnosti zlepšení kvality ovzduší,“ doplnil Chalupa. Jednání, které by mělo proběhnout koncem června v těsné blízkosti hranic obou zemí, přivítal i polský ministr životního prostředí Marcin Korolec. „Se zmíněným setkáním souhlasíme a rádi se jej zúčastníme,“ řekl polský ministr Korolec. „Zlepšení kvality ovzduší je naší hlavní agendou. V současné době je i na naší straně ve schvalovacím procesu návrh zákona o ochraně životního prostředí týkající se ochrany ovzduší. Jedná se o jednu z prvních iniciativ po mém nástupu do funkce,“ doplnil ministr Korolec. Bilaterální projekty Dalšími tématy zasedání byly bilaterální projekty v růz ných oblastech a spolupráce v oblasti ochrany přírody. Jedním takovým je například kooperace správ národních parků na obou stranách Krko noš, které dobře spolupracují nebo spolupracovaly na více než patrnácti přeshraničních projektech. Byly to například projekty Krkonoše bez bariér, Posílení spolupráce v oblasti environ mentálního vzdělávání, Krko noše – náš národní park, Jedny hory – jedny lesy, Krkonoše INSPIRE – společná prá ce v GIS, Rozvoj turistické infrastruktury a větší přínos finanšních prostředků v Kr konošském národním parku a KPN, Bezpečné Krkonoše nebo Společné vzdělávání pra covníků KRNAP a KPN. Vzájemná úzká přeshraniční spolupráce obou krkonošských parků bude také tématem „Dne Krkonoš“, který by se měl usku tečnit koncem června. Dny Českého Švýcarska v Praze poodhalily tajemnou krásu Za přítomnosti ministra životního prostředí Tomáše Chalupy byly 13. dubna slavnostně zahájeny Dny Českého Švýcarska v Praze. Tato akce je pořádána v rámci celoroční kampaně MŽP, která je zaměřena na cílenou podporu ná rodních parků, jeskyní a ostatních resortních společností. Kampaň se snaží otevřít téma našich národ ních parků a chráněných jeskyní, přiblížit jejich krásu, kterou má veřejnosti na dosah ruky. Na tiskové konferenci na půdě Ministerstva životního prostředí byl národní park České Švýcar sko představen několika prezen tacemi. Tuto oblast unikátních skalních útvarů zastupovali ředitel NP České Švýcarsko Pavel Benda, ředitel o. p. s. České Švý carsko Filip Brodský a radní pro cestovní ruch a regionální rozvoj Ústeckého kraje Radek Vonka. Nejmladší národní park Nejmladší národní park České republiky a držitel titulu ROZHOVOR ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Evropská excelentní destinace EDEN – European Destination of Excellence – se v rámci Dní Českého Švýcarska představuje veřejnosti v Praze do konce dub na výstavami, semináři, přednáš kami a literárním večerem. „Monumentální Pravčická brána, romantická plavba soutěskami Kamenice, fascinující vyhlídky v okolí Jetřichovic, tajemná zákoutí skalních hrádků na Krásnolipsku, to vše bere dech,“ přibližuje ministr Chalupa tuto nevšední přírodní oblast. Unikátní přírodní území Skalní dominanta parku, Pravčická brána, je největší pís kovcovou skalní bránou v celé Evropě, symbolem národního parku i dubnové kampaně Mi nisterstva životního prostředí. Národní park České Švýcarsko však nenabízí pouze svět skal a panoramatických vyhlídek. Najdou se v něm hluboké ka ňony a soutěsky vodních toků, neprostupné lesní komplexy či květnaté louky a drobná rašeli niště. V poslední době se velmi diskutuje o zápisu Českého Švý carska do seznamu světového dědictví UNESCO, tento akt by přinesl velmi pozitivní dopad pro celý region. NP České Švýcarsko České Švýcarsko, jedinečné přírodní území skalních útvarů a hlubokých zalesněných roklí s bohatou historií i atraktivní turistickou současností, se nachází v severozápadním cípu České republiky. Rozkládá se na ploše 79 km 2 a spolu se sousedním národním parkem Saské Švýcarsko představuje oblast pískovců, která svou roz sáhlostí a zároveň minimálním osídlením nemá v Evropě ob doby. Národním parkem bylo toto úchvatné skalnaté území s jedinečnou faunou a flórou vyhlášeno v roce 2000. Jaroslav Heikenwälder: Naším cílem je urychlení čerpání finančních prostředků Začátkem roku došlo na Státním fondu životního prostředí ČR k významné personální změně. Dlouholetou vedoucí odboru ochrany vod Ivanu Vráblíkovou nahradil ve funkci Jaroslav Heikenwälder. Jedním z jeho prvních úkolů bylo řešení táhnoucího se problému s podporou projektu na celkovou přestavbu a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově – stavba 1, nová vodní linka včetně napojení. Řídicí výbor v březnu rozhodl o ukončení projektu na rekonstrukci pražské čistírny odpadních vod. Proč? Řídicí výbor Operačního programu Ži votní prostředí nedoporučil realizaci projektu pražské čistírny z důvodu hrozícího rizika včasného nevyčerpání alokovaných prostřed ků a souhlasil s ukončením administrace projektu. Co stálo za jeho rozhodnutím kromě rizika včasného čerpání? V rámci tohoto projektu se nepodařilo uspokojivě se vypořádat s připomínkami expertů iniciativy JASPERS a Evropské komi se, které kontinuálně trvaly již od října roku 2009. Dne 23. ledna 2012 obdržel žadatel, v tomto případě Praha, stanovisko JASPERS, takzvanou Action Completion Note, které bylo jednoznačně negativní a opakovalo zásadní připomínky k projektu. Následně se uskutečnilo jednání na Ministerstvu život ního prostředí za účasti zástupců Evropské komise, iniciativy JASPERS a samozřejmě i zástupců žadatele. Ze strany Evropské komise bylo konstatováno, že projekt by v této podobě neměl být předložen Evropské komisi k posouzení. Vnímáte to jako problém Prahy, nebo Operačního programu Životní prostředí? Celý tento projekt byl velmi složitou akcí – jak po stránce věcné, tak časové. Ze strany EK bylo požadováno splnění dlouhého seznamu požadavků, se kterými se bohužel nepodařilo v konečné fázi uspokojivě vypo řádat. Nicméně se nedá celá věc označit jako problém Prahy, či OPŽP. Co toto rozhodnutí znamená pro Operační program Životní prostředí? Kolik peněz na sebe vázal projekt pražské čistírny? Z Fondu soudržnosti byla na projekt původně alokována částka ve výši zhruba 6,7 miliardy korun, dle aktualizované žádosti „ „Řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí nedoporučil realizaci projektu pražské čistírny z důvodu hrozícího rizika včasného nevyčerpání alokovaných prostředků a souhlasil s ukončením administrace projektu.“ byla částka upravena na přibližně 6 miliard korun. Znamená to, že řídicí výbor doporučil rozdělení alokovaných prostředků z projektu pražské čistírny mezi projekty v takzvaném zásobníku projektů a další výzvy v rámci prioritní osy 1. Uvedl jste několik výhrad, které měla Evropská komise k celému projektu. Která z nich byla podle vás ta nejzásadnější? Domnívám se, že nelze zcela jednoznačně označit jednu zásadní výhradu. Ale dá se plně opřít o již zmíněnou zprávu JASPERS. 12 13 ROZHOVOR Nejenom Praha Pražská čistírna však nebyla jediným problematickým projektem, v němž potíže pramenily z provozní smlouvy. Hovořilo se o necelých 50 projektech. Jak tyto dopadly? Bylo identifikováno 44 problematických projektů z hlediska plnění podmínek provozo vání dle přílohy číslo sedm Operačního pro gramu Životní prostředí, projektů s celkovými náklady zhruba 5,5 miliardy korun a alokova nou podporou z Fondu soudržnosti zhruba 3,3 miliardy korun. Mimo jiné za účelem komuni kace se žadateli problematických projektů byla na Ministerstvu životního prostředí ustavena pracovní skupina s pracovním názvem Voda. V návaznosti na uskutečněná jednání pracov ní skupiny Voda v průběhu konce roku 2011 a na začátku letošního roku doporučil Řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí k další administraci 13 projektů s celkovými ná klady zhruba 1,62 miliardy korun, přičemž po žadavek na podporu z Fondu soudržnosti činí 1,14 miliardy korun. S ohledem na nemožnost plnění podmínek přílohy číslo sedm doporučil řídicí výbor odstoupení od registračního listu akce a rozhodnutí ministra životního prostředí u 26 projektů s celkovými náklady přibližně 3,1 miliardy korun a s požadovanou podporou z Fondu soudržnosti zhruba 1,6 miliardy korun s tím, že zároveň doporučuje rozdělení alokova ných prostředků na takzvaný zásobník projektů a další výzvy. Zbývajících 5 projektů zůstává nadále problematických a probíhají jednání k dalšímu postupu. Ne všichni asi vědí, co je podstatou přílohy číslo sedm. Mohl byste to přiblížit? Příloha číslo sedm Operačního programu Životní prostředí představuje dohodu mezi Českou republikou a Evropskou komisí o pod mínkách přijatelnosti vodohospodářských pro jektů pro Operační program Životní prostředí. Pokud bych to měl vysvětlit úplně jednoduše, cílem je, aby nebyla čerpána podpora tam, kde obce nebo města mají nevýhodnou smlouvu s provozovatelem vodohospodářské struktury. Evropská komise nechce podporovat moder nizaci vodohospodářské infrastruktury tam, kde efekt z této podpory jednoznačně poplyne soukromým firmám, které provozem této infra struktury generují zisk. Mohl byste to rozvést? Co bývá špatně v provozních smlouvách? Principiálně jde o to, že provozní smlouvy bývají často nastaveny až příliš dlouhodobě. A Evropské komisi vadí, že když je z Operační ho programu Životní prostředí podpořena mo dernizace vodohospodářské infrastruktury, tak se nepřímo podporuje firma, která ji provozuje. Kde se stala chyba? Proč se problémy s přílohou sedm řeší až nyní? Proč dříve ne zcela výhodné podmínky některých provozních smluv pro obce a města u žádostí o dotace nevadily? Celý problém vyplynul z rozdílného výkla du podmínek přílohy číslo sedm Ministerstva ROZHOVOR ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 „ ECHO Uhlíková daň programu Životní prostředí. Ceny za vytápění od roku 2014 stoupnou. Vláda plánuje zavedení takzvané uhlíkové daně, kvůli které by měly ceny plynu vzrůst o deset procent, ceny topných olejů o 15 procent a ceny uhlí dokonce o 20 procent. Zvýšení cen by mělo v letech 2014 a 2015 do rozpočtu přinést jedenáct miliard korun. Dalších 900 milionů korun má státu přinést zavedení spotřební daně za plyn pro domácnosti. Uhlíkovou daň by měli platit všichni, kdo nejsou zahrnuti do systému obchodování s povolenkami. Tedy především elektrárny a teplárny s výkonem do 20 megawattů, ale i domácnosti. A čistírna odpadních Voda a vzduch kolem nás „Já vnímám, že cokoli souvisí s životním prostředím, spadá do oblasti podpory Operačního V půlce dubna ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Václav Dvořák zahájili v Clam-Gallasově paláci v Praze společně výstavu s názvem „Voda a vzduch kolem nás“. Ta návštěvníkům ukazuje historii a současnost měření, pozorování a hodnocení atmosféry a hydrosféry v České republice ve všech oblastech, za které je ČHMÚ zodpovědný. Meteorologie a klimatologie, hydrologie a ochrana čistoty ovzduší tvoří v Českém hydrometeorologickém ústavu jednolitý celek od měření a pozorování přes vyhodnocování a zpracování všech informací. vod nebo kanalizace stoprocentně souvisejí s ochranou životního prostředí.“ Peníze na zateplení životního prostředí na jedné straně a Evropské komise na straně druhé. A to zejména v nastave ní pravidel oddělitelnosti a vyjímání vodohos podářské infrastruktury. Dne 29. června 2011 se uskutečnilo jednání na DG REGIO s tím, že Evropská komise odmítá princip oddělitelnosti a vyjímání. Dobře, ale co to znamená v praxi? V minulosti se podpora udělovala bez problémů i tam, kde byl problém s přílohou číslo sedm, kdežto nyní to možné není. Kde se stala chyba? Vyjednávání mezi EK a MŽP byla natolik komplikovaná, že k závěrům se dospělo až nyní. Rozhodně bych nehovořil o chybě, ale o rozdílném výkladu metodiky při udělování podpory vodohospodářským projektům. Což je situace, která může nastat. Kolik peněz by v této výzvě mělo být rozděleno? Předpokládaná alokace činí tři miliardy korun. Podle informací, které máme, žadatelé mají o tuto výzvu zájem, takže alokované prostředky budou beze zbytku rozděleny, a ně které projekty hodné podpory tak spadnou do zásobníků projektů. V tomto ohledu bych rád uvedl, že naším cílem, jakmile se uvolní ně jaké prostředky v rámci Operačního programu Životní prostředí, bude tyto prostředky použít pro projekty v zásobníku projektů. Výzvy v prioritní ose 1 Máte za to, že do konce Operačního programu Životní prostředí bude vyhlášena nějaká výzva v prioritní ose jedna, která by byla nová, co se týče oblasti podpory? V současné době nemám informaci, která by směřovala k vyhlášení výzvy v nové oblasti podpory. Jaké výzvy a na co hlavně zaměřené můžeme v prioritní ose jedna letos očekávat? V současné době v rámci Operačního programu Životní prostředí, krom toho, že je otevřena výzva pro opatření pro zlepšení ja kosti pitné vody a pro komplexní monitoring, je avizováno v nejbližší možné době i vypsání výzvy pro opatření na snížení znečištění z ko munálních zdrojů pro aglomerace pod dva tisíce ekvivalentních obyvatel na územích se zvláštní ochranou, popřípadě pro aglomerace nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel v rámci strategie financování 91/271/ES. Jaká jsou podle vás specifika prioritní osy jedna, například ve vztahu k dalším osám a třeba i k celkovému čerpání z OPŽP? Prioritní osa jedna ve vztahu k dalším osám pro naplnění cílů programu vyžaduje největší finanční objem. Z pomyslného koláče jednotli vých oblastí životního prostředí ukrajuje oblast ochrany vod v rámci svých finančních potřeb největší díl. Je to zhruba 40 procent. Jedná se o projekty časově i technicky náročné, a to nejen na realizaci, ale i na projektovou přípravu investic do vodohospodářské infrastruktury. Většina projektů vyjma protipovodňových opatření, eutrofizace a monitoringu jsou projekty generující příjmy, to znamená, že u projektů je vždy třeba provést finanční analýzu. Ostatní osy se dále nezabývají bu doucím provozováním z pohledu provozních smluvních vztahů. Dobře, ale ptám se na to, jak moc se podílí administrace prioritní osy jedna na celkové rychlosti čerpání v Operačním programu Životní prostředí, za které jsme Evropskou komisí kritizováni. Já vám rozumím, ale nelze jednoduše říci, že prioritní osa jedna má hlavní podíl na pomalém čerpání z Operačního programu Životní prostředí. Jak jsem uvedl, jde o osu, která má nejsložitější projekty z pohledu ad ministrace. Naším cílem samozřejmě je maxi mální urychlení čerpání finančních prostřed ků. V tomto ohledu bych také rád apeloval na žadatele, které bych požádal o maximální spolupráci při dodržování stanovených lhůt v rámci administrace projektů. V minulosti se objevovaly názory, že hradit z operačního programu výstavbu nebo modernizaci vodohospodářské infrastruktury není z hlediska skutečně moderních zelených technologií efektivní, protože v praxi jde spíše o údržbu a dohánění běžných standardů. Co si o tom myslíte? Já vnímám, že cokoli souvisí s životním prostředím, spadá do oblasti podpory Operačního programu Životní prostředí. A čistírna odpadních vod nebo kanalizace stoprocentně souvisejí s ochranou životního prostředí. Podle mého proto v tomto ohledu prostor pro další financování těchto projektů je, ale i v příštím programovacím období bude. Už kvůli tomu, že máme na co navazovat. Mým názorem je, že podpora výstavby nebo modernizace vodohospodářské in frastruktury jsou v souvislosti s ochranou životního prostředí efektivní. Jaroslav Heikenwälder (36) před svým nástupem na Státní fond životního prostředí České republiky pracoval jako programový a projektový manažer na Ministerstvu vnitra České republiky. Na starosti měl přípravu, koordinaci a realizaci velkých projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie. Vystudoval Univerzitu J. A. Komenského v Praze, věnoval se oblasti komunikace v organizacích. Mezi jeho koníčky patří aktivní sport, jízda na motocyklu a rocková hudba. Je řádným členem Společnosti pro projektové řízení. V oblasti projektového managementu je držitelem certifikátu IPMA. Je ženatý, má dvě děti. Média nedávno vydala zprávu, že peníze z emisních povolenek nebudou určeny k dosahování energetických úspor v budovách. Na semináři iniciativy Šance pro budovy uvedl zástupce MŽP, že 50 procent peněz by v každém případě MŽP připadnout mělo, i když je to stále předmětem budoucího rozhodnutí vlády ČR. Podle slov Pavla Zámyslického z Odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP bylo ministrem financí řečeno, že ačkoliv budou peníze z prodeje emisních povolenek vykázány jako příjem státního rozpočtu, neznamená to, že by nebyly určeny na snižování energetické náročnosti budov a dalších emisí CO2. 801 tun světelných zdrojů I díky přispění obcí loni Češi odevzdali k recyklaci přes pět milionů kusů úsporných světelných zdrojů. Do přírody se tak nedostalo 25 kg toxické rtuti a recyklovaly se stovky tun skla, plastů a kovů. Nejvíce se na zpětném odběru podílely firmy. Domácnosti zatím zaostávají, třídí jich jen 40 procent. Podle Radoslava Chmely, zástupce společnosti Ekolamp, tuzemské domácnosti a firmy loni sebraly a předaly k recyklaci 801 tun světelných zdrojů, což představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a led světelných zdrojů. Oproti roku 2010 je to 11% nárůst. 14 15 ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Ohnišťovice: nejdříve vyčistit, pak opravit Agrowald: integrované hospodaření v krajině Místní organizace Českého rybářského svazu Poběžovice patří mezi ty aktivnější v naší republice. Svědčí o tom čilý ruch na jejích internetových stránkách i skutečnost, že její činovníci získali dotaci jak z národních programů, tak z Operačního programu Životní prostředí. V tom druhém případě na vyčištění Ohnišťovického rybníka a opravu jeho hráze. Podle spoluzakladatele a jednatele společnosti Agrowald Romana Urbance byla na začátku jeho podnikání vize integrovaného hospodaření v krajině. Zmíněná představa vycházela z osvědčené středoevropské historické tradice komplexního hospodaření velkostatku, ať už šlechtického, církevního, či korunního. Novodobá historie Místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS) Poběžovice se začala psát v roce 1975. Již tehdy měla organizace 121 členů, z toho jednu ženu, 33 mladistvých do patnácti let, a to ve dvou skupinách – v Po běžovicích a Postřekově – a devět mladistvých do 18 let. Původní dochovaná zpráva o rybářském spolku v Poběžovicích je však dato vána již z 2. února 1938. Podle ní si povodí Černého potoka v katastru obce Meclov pronajímá „Rybářský spolek pro Poběžovice a okolí“. Jaká je současnost V současné době má místní organizace 191 členů z Poběžovic a širokého okolí a 47 dětí zapo jených v rybářských kroužcích. Předsedou svazu je Stanislav Hrda, jednatelem Josef Váňa a hospodářem Emanuel Šebesta. Výbor pracuje v počtu 17 členů. Organizace obhospodařuje 12 rybníků. Ke zdárnému hospoda ření zvolila dvanáct porybných, kteří se o rybníky celoročně starají. K ochraně povodí a chov ných rybníčků je pak stanoveno jedenáct přísežných stráží. „Velkou změnou a pomocí pro nás bylo získání dotací na vyčištění a opravy hrází některých z našich rybníků,“ říká Josef Váňa, jednatel Místní organizace ČRS Poběžovice. Vůbec první dotaci, kterou jeho rybářská organizace získala, přišla v roce 2003 z národních pro gramů administrovaných Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) a byla určena na vy Černý den MO ČRS Poběžovice Jsou chvíle, kdy nepomůže ani sebelepší vnější podpora. Jednu z nich poběžovičtí rybáři zažili v roce 2008, zaznamenal ji i tamější tisk pod titulkem „Tisíce ryb břichem vzhůru“. V rybníce Zámělíč na Poběžovicku došlo k hromadnému úhynu ryb. Na místo se dostavila hlídka poběžovických policistů a výjezdová skupina Okresního ředitelství Policie ČR z Domažlic. Byli povoláni i hasiči, a to domažlická profesionální jednotka, která si po průzkumu místa události vyžádala přítomnost chemické laboratoře z Třemošné. O události byl informován zástupce místního odboru životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí. Po prvních rozborech, které na místě provedli pracovníci laboratoře, byly naměřeny pětkrát vyšší hodnoty čpavku, než je přípustné. Podle prvních odhadů se v rybníce nacházelo asi 200 mrtvých ryb. Ve skutečnosti však byl úhyn ryb mnohem vyšší. „Přišli jsme o 2 800 dvou- až tříletých kaprů a tisícovku ročních candátů. Ráno odvezl automobil přibližně 2 400 kilogramů mrtvých ryb do kafilérie v Biřkově, ale měli jsme obavy, že další mrtvé ryby by mohly být ještě na dně,“ vzpomíná Josef Váňa a dodává, že na místě nepřišly nazmar jen ryby. Uhynuly i žáby, Poběžovičtí proto o události informovali Agenturu ochrany přírody ČR v Plzni. Vyčištění rybníka a obnova hráze Ohništovice Prioritní osa 6 – Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny Příjemce: Místní organizace Českého rybářského svazu Poběžovice Místo realizace: Domažlice, Plzeňský kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory: 14 476 350 Kč 14 453 883 Kč 11 057 220 Kč čištění a opravu malého rybníka v Zámělíči. Výše dotace činila necelé dva miliony korun. Pozděj ší projekt na vyčištění a opravu hráze Ohnišťovického rybníka byl však hrazen již z Operačního pro gramu Životní prostředí (OPŽP). šení funkce krajiny prostřednic tvím zvýšení retenční schopnosti a bezpečnosti řešeného rybníka. Podle nich realizace projektu také přispěla k dlouhodobě udrži telnému výskytu přítomných živočišných druhů. O projektu Předcházení škodám Projekt řešil odstranění sedimentu ze zátopové plochy rybníka. V minulosti došlo ke sní žení retenční schopnosti vodního díla vlivem značného nánosu se dimentů. Podle odborníků SFŽP ČR byl tento sediment posouzen z hlediska nezávadnosti a bylo konstatováno, že je vhodný jako aplikace na zemědělské pozemky nebo na využití ke kompostování. Nejdřív se však musel z ryb níka odstranit, teprve pak byl sediment použit na ornou půdu v katastrálním území Ohnišťovic. Projekt rovněž řešil opravu stá vající hráze podél rybníka, která byla v havarijním stavu. Z hráze byly odstraněny necenné náletové a nemocné stromy a samotná hráz byla po celé délce, která činí téměř čtyři sta metrů, utěsněna pomocí jílové rýhy. Zároveň byly zrušeny stávající bezpečnostní přeliv a od lehčovací objekt a byl upraven profil tělesa hráze. Jako hlavní přínosy projektu odborníci SFŽP ČR uvádějí zlep Josef Váňa přiznává, že získá ní podpory z OPŽP předcházela dlouhá příprava i rozhodování, zda si místní organizace zpra cuje žádost o dotaci sama, nebo si na to najme specializovanou firmu. Nakonec rybáři volili kom promis. „Žádost jsme vyplňovali sami, ale projekt a výběrové řízení a ostatní odborné věci jsme zadali firmám, protože nemáme žádné zaměstnance a odborné pracovníky,“ vysvětluje Váňa. Tvrdí, že s tímto postupem i výsledky projektu jsou nadmíru spokojeni, protože dle jeho slov by bez dotace nikdy nedokázali rybník vyčistit, natož opravit jeho poměrně dlouhou hráz. „Jsme jen malé sdružení občanů,“ dodává. Na závěr Váňa upozorňuje, že jejich akci ocenili i místní občané, protože díky projektu, podpoře nému z OPŽP, bylo zabráněno velkým škodám. „Při každé větší vodě hrozily povodně, protože stará hráz již na několika místech protékala. A kdyby se protrhla úplně, znamenalo by to zatopení obce pod rybníkem,“ uzavírá Josef Váňa. ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY Záběr společnosti Agro wald začíná u služeb spojených s myslivostí, pokračuje lesnic tvím, ochranou a tvorbou krajiny a končí u zemědělských služeb. Je pochopitelné, že netrvalo dlouho a lidé z Agrowaldu narazili na možnost podpory z Operač ního programu Životní prostředí. Žádost o podporu na výstavbu malé vodní nádrže Hlásná u Čes kého Krumlova podal Roman Urbanec jako fyzická osoba. „Poradenskou firmu jsem si nenajímal. Musím ale říci, že na zpracování žádosti velký kus práce odvedla moje manželka,“ vzpomíná Ur banec. Ovšem, jak podotýká, před mnohdy nepřekonatelnou překážku postavil oba systém administrace žádosti. „Pro laika je poměrně složitý a používání elektronického prostředí je náročné,“ upřesňuje. Přes mnohá počáteční nedoro zumění byl R. Urbanec nakonec s administrací žádosti spokojen, zejména pak chválí vstřícnost pracovníků Státního fondu život ního prostředí ČR. Nádrž oázou i napajedlem Podle odborníků Státního fon du životního prostředí ČR byla obsahem projektu „Malá vodní nádrž Hlásná“ výstavba nádrže v mělké terénní depresi s malým podélným sklonem. Řečeno odbornou terminologií, v terénní depresi docházelo k rozlivu vody do plochy a odvodněný pozemek se v degradované nivě nacházel na orné půdě, což bylo ekologicky neúnosné. Součástí projektu proto byla i revitalizace zatrubněného přítoku výstavbou tůní a výsad bou doprovodné zeleně. Projekt si kladl za cíl hned několik opatření. Těmi nejdůle žitějšími byly protipovodňová opatření, akumulace vody v krajině a zvýšení biodiverzity v zájmovém území, což se po realizaci projektu podařilo uskutečnit. Výstavba vod ní nádrže umožnila rozvoj druhově Prioritní osa 6 – Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny Máte zájem revitalizovat vodní tok či nádrž, obnovit zeleň ve vaší obci nebo ji zajistit proti vodní či větrné erozi? Chcete chránit druhovou rozmanitost rostlin i živočichů? Operační program Životní prostředí (OPŽP) má v letech 2007–2013 pro tyto účely připraveny prostředky ve výši téměř 600 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Cílem podpory je zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. Malá vodní nádrž Hlásná Prioritní osa 6 – Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny Příjemce: Urbanec Roman Místo realizace: Český Krumlov, Jihočeský kraj Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory: bohaté litorální a makrofytní vege tace a vytvořila vhodný biotop pro vodní druhy ptáků, obojživelníky a vodní bezobratlé živočichy. To potvrzuje i Roman Ur banec, který do výčtu přínosů projektu ještě přidává zvýšení estetiky krajiny, zhodnocení 3 625 388 Kč 3 589 888 Kč 2 746 264 Kč banec poprvé, ale doufá, že dota ce na výstavbu malé vodní nádrže Hlásná není v rámci programu poslední. „V budoucnosti bychom rádi pokračovali v čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí, a to zejména na obnovu biokoridorů,“ uzavírá. „Poradenskou firmu jsem si nenajímal. Musím ale říci, že na zpracování žádosti velký kus práce odvedla moje manželka,“ vzpomíná Urbanec. pozemku a vedle nové oázy pro ryby, obojživelníky a vodní ptáky v podobě nádrže se zmiňuje i o tom, že nádrž slouží zároveň jako napajedlo pro lesní zvěř. Neúnavný žadatel Podpora z Operačního pro gramu Životní prostředí nebyla první dotací, kterou Roman Ur banec nebo jeho firma Agrowald za dobu svého působení získali. „Čerpáme dotace zejména z resortu Ministerstva zemědělství České republiky, konkrétně ze Státního zemědělského intervenčního fondu. V oblasti životního prostředí se zaměřujeme hlavně na získávání podpory na zalesnění zemědělských půd,“ vysvětluje Urbanec. Co se týká podpory z Operač ního programu Životní prostředí, v jeho případě uspěl Roman Ur Z historie firmy Agrowald Roman Urbanec tvrdí, že při zakládání firmy Agrowald se spolu se svými kolegy inspiroval historií rodiny Rožemberků a následně rodu Buquoyů. Obě šlechtické rodiny velmi dobře obhospo dařovaly své vodní plochy, lesy i zemědělské plochy a již tehdy pracovaly v modelu komplexní péče o krajinu, která v sobě skýtá možnost propojení jednotlivých činností vedoucích k vzájemné har monizaci. A právě tato myšlenka Romana Urbance a jeho partnery v roce 1993 zaujala natolik, že se rozhodli začít podnikat. Založili firmu Agrowald, jejímž prostřed nictvím následně zprivatizovali dva státní zemědělské podniky. Spojili se rovněž s Šumavskou zeměděl skou společností v Hněvanově. 16 17 VÝZVY VÝZVY ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 XXXVI. výzva Operačního programu Životní prostředí pro Moravskoslezský kraj XXXVII. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 2 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XXXVI. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XXXVII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti. Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 2.2 Omezování emisí Omezení v rámci výzvy Tato výzva je určena pouze pro projekty čerpající státní podporu dle vyjádření Evropské komise č. SA.35588 (2011/N) tzv. Režim podpory pro snížení znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Výzva je určena výhradně pro projekty realizované v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek–Místek. V rámci výzvy bude možno podporovat projekty z podoblasti podpory 2.2b, tj. rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí NOX, SO2 a tuhých znečišťujících látek. V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: budování, rekonstrukce a modernizace systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, včetně budování a modernizace měřících stanic, budování a modernizace varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi na státní, regionální a místní úrovni, včetně systémů obrazového sledování rizikových a jiných hydrologicky významných míst na vodních tocích a na vodních dílech, zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni v souladu se Směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Zpřístupnění výstupů v informačních systémech a webových portálech, které byly zřízeny za účelem informování veřejnosti (např. v Digitálním povodňovém plánu ČR, Povodňovém informačním systému) a podpora jejich tvorby, *podpora zpracování podkladových analýz, digitálních mapových podkladů pro realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření na tocích, v nivě i v ploše povodí (vazba na realizaci cílů 1.3.2. a 6.4) s vazbou na povodňovou ochranu a plány oblasti povodí, *vypracování podkladů pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Informace k povinným přílohám dle Směrnice MŽP č. 3/2011 U projektů podléhajících územnímu řízení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) není při podání žádosti potřeba dokládat územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) s nabytím právní moci. Toto bude nutno předložit až v dalších fázích administrace projektu. Žadatel je povinen předložit Žádost o vydání územního rozhodnutí, případně Žádost o územní souhlas, nejpozději před předáním projektu ke schválení Řídicímu výboru OPŽP. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 2 jsou přijímány od 2. dubna do 31. května 2012. Výzva se vztahuje na individuální a velké projekty. Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 5 mld. Kč. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní 1.3.1 Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění směrnice MŽP č. 3/2011, pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR, případně v její novelizaci. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6.00 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16.00 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 1 jsou přijímány od 12. dubna 2012 do 4. června 2012. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz v sekci Dokumenty ke stažení. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH) Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty v rámci prioritní osy 1, oblasti podpory 1.3 je vyhlášena ve výši 1,5 mld. Kč. * Tyto projekty budou vycházet z koncepce návrhů přírodě blízkých protipovodňových opatření MŽP a z minimálních požadavků na obsah žádosti o stanovisko MŽP ke studii proveditelnosti a na studii proveditelnosti samotnou (zveřejněné na http://www.mzp.cz/cz/pracovni_postupy_podklady). Další podklady a informace – www.povis.cz. Upozorňujeme zejména na dokument „Požadavky na projektovou dokumentaci pro podání žádosti o poskytnutí podpory z prostředků Operačního programu Životní prostředí na zpracování projektů spadajících do podoblasti podpory 1.3.1“, ve kterém jsou nově uvedeny důležité informace týkající se spolu se žádostí o podporu předkládané projektové dokumentace. Minimální způsobilé přímé výdaje na projekt jsou stanoveny ve výši 400 tis. Kč. Typ žadatele: Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy: Projekty budou hodnoceny zvlášť v rámci projektových záměrů: 1. Digitální povodňové plány, budování, rekonstrukce a modernizace systémů předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi pro obce a města, svazky obcí, kraje. 2. Digitální povodňové plány, budování, rekonstrukce a modernizace systémů předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi pro státní podniky, státní organizace, Českou republiku prostřednictvím organizačních složek státu, příspěvkové organizace – stát. 3. Investiční podpora zpracování podkladů pro následnou realizaci vybraných přírodě blízkých protipovodňových opatření. Podpořeny mohou být pouze žádosti na projekty, které dosáhnou hranice min. 40 bodů v celkovém hodnocení. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění směrnice MŽP č. 3/2011 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315, případně její novelizaci. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádosti. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz v sekci Dokumenty ke stažení. 18 19 ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace. Může se v rámci oblasti 4.1 stát předmětem podpory rekultivace nepovolené skládky, která neleží v ZCHÚ? Pokud ne, mohla by spadat do oblasti 4.2 v případě, že by bylo prokázáno, že neexistuje původce znečištění? Čím dokladovat vážnost kontaminace lokalit? Pro rekultivaci staré skládky (v rámci 4.1) platí: Je splněno kritérium přijatelnosti o uzavření skládky do r. 1991 (příp. 1996 na základě zvláštních podmínek) – viz kapitolu. Toto se dokládá relevantním dokumentem, nebo čestným prohlášením. V čestném prohlášení se uvádí a) že skládka byla uzavřena před r. 1991, b) že bylo podniknuto místní šetření, přičemž nebyl zjištěn znečišťova tel – původce skládky, nebo tento neexistuje, ani neexistuje jeho právní nástupce, nebo skládka vznikla čistě jako skládka KO. Je zpracována analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2006, z níž plyne, že skládka nepředstavuje vážné riziko pro zdraví člověka. Pro odstranění nepovolené skládky (v rámci 4.1) platí: Musí ležet v CHÚ. Je předloženo čestné prohlášení, že žadatel podnikl místní šetření, přičemž nebyl zjištěn znečišťova tel – původce skládky, nebo tento neexistuje, ani neexistuje jeho právní nástupce, nebo skládka vznikla čistě jako skládka KO. Je předloženo také stanovisko obce s rozšířenou působností v tomtéž smyslu. Pro projekt v oblasti 4.2 platí: Je zpracována analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2006, z níž plyne, že skládka představuje vážné riziko pro zdraví člověka. Je vydáno závazné stanovisko MŽP s potvrzením, že jde o vážnou kontaminaci, a tudíž o projekt spadající do oblasti 4.2. Závazné stanovisko MŽP potvrdí (na základě předložených doku mentů), že znečišťovatel neexis tuje, ani neexistuje jeho právní nástupce (viz ID, kap. 3.4.1). Žadatelem je obec (projekt na zlepšení tepelných vlastností budovy obecního úřadu). Je to podlimitní veřejná zakázka, ale ENVIPORADNA ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 je problém s určením konkrétního druhu veřejné zakázky. Výše investičních nákladů je zhruba 3 000 000 korun. Projekt se týká zateplení pláště a NP budovy. Zřejmě je to projekt staveb ních prací, proto zakázka malého rozsahu. Je třeba, aby výběr dodavatele splňoval náležitosti přílohy č. 4/2008 směrnice MŽP č. 5/2008. Pokud bude zvoleno zjednodušené podlimitní řízení, které bude současně splňovat náležitosti přílohy č. 4 směrnice MŽP č. 5/2008, je možno je použít. K dotazu ohledně výběrového řízení na projektovou dokumentaci a zpracování žádosti: Mají-li být náklady na pořízení projektové dokumentace (zpracování žádosti) zahrnuty do uznatelných nákladů, je třeba při výběru dodavatele dodržet náležitosti stanovené v pří loze č. 4 směrnice MŽP č. 5/2008, neboť se náklady zřejmě týkají zakázky malého rozsahu. Bude-li to větší zakázka, je třeba postupo vat podle příslušného ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Jaký typ výběrového řízení lze zvolit pro stavební práce v hodnotě přibližně 4 500 000 korun bez DPH? Pro obec zpracováváme zateplení základní školy. Je tedy možné zvolit užší výběrové řízení podlimitní a oslovit pouze tři dodavatele přímo? Tuto veřejnou zakázku je mož né zadat v užším řízení nebo zjed nodušeném podlimitním řízení dle zákona č. 137/2006. Pokud bude zakázka zadána podle určitého typu, je nutné podle něho postu povat celým řízením výběru doda vatele. Postup a vzory dokumentů jsou návodně obsaženy v Metodice veřejných zakázek na www.opzp. cz v sekci Dokumenty pro přípravu žádosti. Podle předpokládané ceny se řízení pravděpodobně týká veřejné zakázky malého rozsahu, kterou dle §18, bodu 3, není povin nost zadávat podle zákona, zada vatel je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro takové zakázky v OPŽP byla stanovena pravidla v příloze č. 4 (Náležitosti zadávacího řízení mimo režim zákona) směrnice MŽP č. 5/2008. Tento postup bude fond vyžadovat a kontrolovat. Je třeba zpracovat finanční analýzu v případě, kdy je žadatelem obec a záměrem je realizace opatření na úsporu energie (zateplení fasády budovy, zateplení stropů a výměny otvorových výplní) v základní a ma- neuznané náklady, např. investorsko-inženýrská činnost při realizaci. Vzhledem k tomu, že starostové jsou trochu obeznámeni s ID, ale už vůbec ne s FA, bude velkým problémem vysvětlit jim, že budou muset zaplatit 15, nikoli 10 procent. ID v kapitole 3.1.3 – Forma a výše podpory – uvádí: Podpora v rámci prioritní osy 1 bude po skytována formou dotace, přičemž konkrétní výše podpory bude stanovena na základě finanční ana lýzy projektu u projektů generující příjmy (případně finančně-ekono mické analýzy u velkých projektů), nebo v závislosti na charakteru projektu z hlediska veřejné podpory, kde je tato relevantní (viz kapitola 8). Podpora v rámci prioritní osy 1 bude poskytová na z prostředků FS s maximální hranicí 85 % celkových způsobi lých veřejných výdajů u projektů předkládaných veřejnými subjekty. V kapitole 8.2 je pak definováno, co jsou způsobilé výdaje u projektů vytvářejících příjmy. teřské škole? ZŠ zisk jako takový nemá, přijímá pouze platby v rámci provozu školní jídelny a příspěvky od rodičů dětí v MŠ. V příloze č. 4 směrnice je řečeno, že finanční analýza se zpracovává u projektů generujících příjem ve smyslu směrnice ES č. 1083/2006. Jak tomu tedy bude v tomto případě? Pokud bude žadatelem obec a projekt se bude týkat úspor ener gií v MŠ a ZŠ, lze čerpat v rámci podoblasti 3.2.1 – Realizace úspor a energie. Nejedná se o veřejnou podporu, není proto nutné zpra covat finanční analýzu, od nákla dů je však nutné odečíst úsporu provozních nákladů generovaných opatřením za dobu 5 let (úspory by měly vyplývat z energetického auditu). Maximální dotace bude v tomto případě 90 %. Je v rámci rekonstrukce otopných soustav možná výměna starého plynového kotle za kondenzační kotel nebo za tepelné čerpadlo? Výměnu plynového kotle za kondenzační kotel není možné podpořit v žádné oblasti podpory. Přechod na tepelné čerpadlo je při splnění specifických kritérií definovaných v Implementačním dokumentu OPŽP možné podpořit v rámci oblasti podpory 3.1.1 nebo v kombinaci oblastí 3.1.1 a 3.2.1. Co je chápáno pod pojmem „nízkoenergetický standard“ a který stupeň musí projekt splňovat? Pojem „nízkoenergetický standard“ je upřesněn na strán kách www.opzp.cz. Pro I. výzvu byl definován nízkoenergetický standard splněním podmínky, že průměrný součinitel prostupu tepla splňuje doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2 (tabulka 9). V případě zlepšování tepelnětechnických parametrů obalových konstrukcí budovy je v III. výzvě podmínkami, aby hodnoty součini tele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, na něž je žádána podpora, po realizaci splňovaly minimálně doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN uvedenou v odst. 5.2 – Součinitel prostupu tepla normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007) – a aby budova současně splňovala minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem.N.rq uvedenou v odst. 9.1 normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007), nebo musejí být parametry voleny tak, aby obálka budovy splňovala minimálně doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem.N.rc uvedenou v odst. 9.1 téže tech nické normy. Tento požadavek se netýká budov určených převážně pro skladování nebo pro výrobu včetně samostatně stojících kote len. U projektů podoblasti 3.2.2, v jejímž rámci budou realizovány úspory energie využitím odpadní ho tepla pro vytápění, je podmín kou, aby budova po realizaci pro jektu splňovala požadavky platné normy na energetickou náročnost budov. Tato podmínka bude dodr žena v případě, že budova splňuje minimálně požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem.N.rq uvedenou v odst. 9.1 normy ČSN 730540-2 (znění duben 2007). realizací akce oproti původnímu stavu. Z celkových nákladů se pak odečte tato úspora za dobu 5 let, a teprve ze zbylé částky se vypočítá výše dotace 90 %. Je to trochu dvoj sečné, čím je vyšší úspora energií, tím je lepší hodnocení projektu, ale zároveň se snižuje základ pro výpočet dotace. Pro I. výzvu byl nízkoenergetický standard defi nován splněním podmínky měrné potřeby na vytápění do 50 kWh/ m2 (roční potřeba tepla), případně splněním podmínky, že průměrný součinitel prostupu tepla splňu je doporučené hodnoty [ČSN 73 0540-2 (Tabulka 9)]. Intenzifikace ČOV (zastřešení kalového hospodářství, čerpací stanice, sanace ŽB nádrží, elektroinstalace apod.) má být zahrnuta do nové výstavby, či do rekonstrukce? Doposud (OPI, národní programy, SFŽP ČR) byl princip takový, že pokud se stávající zařízení demontovalo a nahrazovalo se novým (např. kapacitnějším), bylo to kvalifikováno jako nová výstavba, pouze v případě oprav jako takových se jednalo o rekonstrukci. Má vůbec smysl podrobně rozčlenit náklady mezi rekonstrukci a novou výstavbu ČOV, když doba životnosti se předpokládá u obou stejně? Rozčlenění na rekonstrukce a novou výstavbu je požadováno z hlediska bližšího popisu projek tu. Vlastní rozčlenění však nemá vliv na výši podpory. Je v rámci opatření 3.2 vhodným žadatelem akciová společnost, která je 100% vlastněná městem (městský dopravní podnik)? Projekt se týká zateplení správní budovy. Bude případná dotace pro takovýto podnik vnímána jako veřejná podpora? Má takový žadatel počítat s dotací ve výši 40 % (maximální míra veřejné podpory pro velké podniky), či ve výši 85 %? Prioritní osa 3, opatření 3.2.1 – Realizace úspor energie, stanovuje, že žadatelem může být obchodní společnost vlastněná ze 100 % obcí. Nejedná se o veřejnou podporu. V tomto případě energetický audit spočítá, k jaké úspoře dojde V ID se uvádí, že u prioritní osy 1 je výše podpory z FS 85 %, 4 % z prostředků SFŽP ČR a 1 % z MŽP (zjednodušeně řečeno). Na obec pak připadá spolufinancování ve výši 10 %. Při zpracování finanční analýzy pro prioritní osu 1, oblast podpory 1.1, však vychází výše podpory z FS 80,02 %, tzn. vznik finanční mezery 4,98 %. Takto ponížené číslo, označené také jako rozhodná částka, se pak zadává do BENE-FILL. To ovšem pro obce, které mají okolo 2 000 EO, znamená výrazné zatížení rozpočtu. Konkrétní případ se týká částky 3 milionů korun. Je nutné vzít v úvahu, že na obec ještě dopadají Lze podpořit revitalizace městského parku? Park se nachází na břehu řeky, kde by obec chtěla vybudovat mola a zpevněný břeh ze strany parku. Pozemek je ze 2/3 obecní a z 1/3 soukromý, není však problémem uzavřít nájemní smlouvu či smlouvu o smlouvě budoucí. Revitalizace městského parku patří k projektům, na které je poskytována dotace. Žadatel může uzavřít nájemní smlouvu, mít sou hlas vlastníka s realizací projektu a s následnou péčí a údržbou. Nelze však zahrnout do projektu mola a zpevnění břehu. V prioritní ose 6, oblasti podpory 6.5, jsou podporovány zakládání a revitali zace zeleně. Náklady na vybudová ní cest, veřejné osvětlení a mobiliář nelze zahrnout do způsobilých vý dajů na projekt, na který je podána žádost o poskytnutí dotace. Pokud realizovaný projekt zajišťuje ochranu významných vod toků a lososových vod, stačí to doložit vyjádřením příslušného vodoprávního úřadu? Je nutné zmínku ve stanovisku kraje, že „celá akce se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod“, podložit nějakým dalším dokladem? Je dostačující, pokud uvedení údaje o projektu potvrdí vodopráv ní úřad příslušný k povolení vod ního díla, popř. příslušný krajský úřad ve svém stanovisku k žádosti o podporu. Kdo je oprávněnou osobou ke zpracování odborného posudku? Oprávněný zpracovatel EIA zpravidla nebývá vybaven odbornými dovednostmi ke zpracování ekonomického hodnocení projektu. Kdo je oprávněnou osobou ke zpracování ekonomického hodnocení? Je samozřejmě možné – a zřejmě to ani jinak nelze v praxi udělat –, že takový posudek zpracuje několik odborníků ve spolupráci. Jaký výklad je tedy pro termín „oprávněná osoba ke zpracování odborného posudku“? Prioritní osa 1: Osoba mající doklad o odborné způsobilosti v oblasti vodohospodářských staveb (např. osvědčení o odborné způsobilosti od MŽP, člen Asociace čistírenských expertů atd.). Osa 2: Dáno zákonem o ochraně ovzduší č. 86/2002 v platném znění (§ 17, bod 6 – viz Seznam autorizovaných osob na www.env.cz v sekci Životní prostředí – ovzduší. Osa 3: Žadatelé předkládají energetický audit, který zpracovávají energetičtí auditoři. Úplný seznam auditorů najdete na www.mpo.cz v sekci Energetika a suroviny úspory energie – seznam auditorů. Osa 4, pro oblast 4.1, projekty stavebního charakteru: osoba mající doklad o odborné způsobilosti na posuzování EIA. Pro oblast 4.1, projekty ostatní: osoba mající doklad o odborné způsobilosti v oblasti odpadového hospodářství nebo příbuzné. Pro 4.2: závazné stanovisko MŽP. Osa 6: místně příslušné odborné pra coviště ochrany přírody, tj. správa NP, správa CHKO nebo středisko Agentury ochrany přírody a krajiny. Osa 7: energetický audit. 20 21 ENVIDATA ENVIDATA ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Snížení nerozpuštěných látek ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) 0 760 0 1 0 0 3 0 3 26 562 65 888 8 206 56 325 23 242 88 170 České Budějovice 4 50 819 654 2 029 545 2 029 0 2 0 1 7 1 7 Český Krumlov 3 64 039 913 3 422 2 610 3 422 65 0 0 3 21 2 20 Jindřichův Hradec 17 479 723 879 48 967 20 637 48 967 608 2 200 14 174 54 120 Písek 4 38 400 736 2 435 770 2 435 0 49 0 1 6 1 5 Prachatice 6 87 496 336 5 403 2 000 5 403 7 533 0 125 1 12 1 11 Počet obyvatel nově připojených na vodovod Snížení Ncelk ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) 760 65 888 61 3 517 242 710 335 893 21 002 335 893 3 809 5 0 130 1 300 290 746 11 418 862 609 56 380 4 305 56 380 0 0 0 20 166 23 150 Pardubice 6 538 529 612 43 923 2 300 43 923 0 0 0 56 629 119 393 kapacita ČOV (EO) Počet digitálních povodňových plánů na úrovni kraje / obce s rozšířenou působností / obce Snížení BSK5 ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) 482 493 173 1 146 646 617 Délka nových vodovodních sítí (Km) Snížení N-NH4+ ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) 7 42 Délka nových kanalizačních sítí (Km) celková výše podpory (Kč) Praha Jihočeský kraj Kraj/okres délka kanalizace (Km) Počet projektů Pardubický kraj Chrudim Snížení nerozpuštěných látek ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) Snížení Ncelk ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) Snížení BSK5 ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) Snížení N-NH4+ ve vypouštěných odpadních vodách (t/rok) Počet obyvatel nově připojených na vodovod Počet digitálních povodňových plánů na úrovni kraje / obce s rozšířenou působností / obce Délka nových vodovodních sítí (Km) Délka nových kanalizačních sítí (Km) kapacita ČOV (EO) délka kanalizace (Km) celková výše podpory (Kč) Kraj/okres Počet projektů Výbrané přínosy schválených projektů OPŽP v prioritní ose 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (k 12. 4. 2012) Svitavy 23 1 163 591 438 130 865 6 907 130 865 2 010 3 0 34 265 78 -6 Ústí nad Orlicí 21 1 396 259 051 104 725 7 490 104 725 1 799 2 0 20 239 70 209 Plzeňský kraj 28 1 947 203 318 108 593 1 600 108 441 27 182 17 1 853 18 322 211 321 Domažlice 4 354 103 033 7 319 0 7 319 630 2 0 5 51 12 38 64 Strakonice 3 304 809 572 2 262 0 2 262 0 0 0 0 0 0 0 Klatovy 9 237 627 073 44 585 1 350 44 433 1 410 0 295 8 71 11 Tábor 5 121 356 528 1 370 0 1 370 0 3 0 3 21 29 6 Plzeň-jih 2 68 363 406 0 0 0 16 997 0 738 0 0 0 0 Jihomoravský kraj 84 6 505 819 319 336 903 40 555 336 903 39 410 1 913 155 1 099 189 1 066 Plzeň-město 5 979 517 182 20 310 0 20 310 2 032 15 230 0 149 165 170 Blansko 11 934 683 239 67 321 6 760 67 321 0 0 220 19 184 23 174 Plzeň-sever 3 129 120 502 9 385 0 9 385 0 0 0 3 25 16 22 Brno-město 3 1 137 946 359 12 987 0 12 987 0 0 0 16 113 18 174 Rokycany 3 171 393 404 26 994 250 26 994 6 113 0 590 2 27 7 27 Brno-venkov 27 1 765 464 905 80 822 10 144 80 822 8 189 0 0 55 274 67 249 Břeclav 8 689 205 326 43 136 6 009 43 136 0 0 0 10 99 16 90 Tachov Středočeský kraj 2 105 7 078 718 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 529 136 883 691 285 37 778 649 613 229 222 14 11 230 152 1 111 212 1 028 Hodonín 7 502 440 151 18 382 7 950 18 382 6 428 0 500 22 188 27 156 Benešov 7 441 843 718 26 171 2 050 26 171 13 342 0 839 6 54 8 48 Vyškov 11 565 887 162 43 519 5 828 43 519 13 170 0 0 14 119 18 107 Beroun 9 483 684 336 64 635 6 500 52 123 2 029 1 20 15 126 15 113 Znojmo 17 910 192 178 70 735 3 864 70 735 11 623 1 193 19 124 20 115 Kladno 6 766 736 549 58 791 2 034 58 791 0 0 0 9 69 27 57 Karlovarský kraj 15 912 235 499 38 124 8 670 38 124 3 843 10 350 31 189 79 195 Kolín 10 766 673 964 86 000 5 824 86 000 10 542 0 1 200 25 142 19 131 Cheb 6 537 727 030 15 658 520 15 658 0 1 0 3 49 41 55 Kutná Hora 5 619 160 662 53 995 4 500 60 895 0 1 0 21 108 22 98 Karlovy Vary 3 186 561 753 14 849 8 150 14 849 3 843 7 350 8 64 11 58 Mělník 4 341 892 613 43 055 3 550 43 055 0 0 0 8 65 11 79 Sokolov 6 187 946 716 7 618 0 7 618 0 2 0 20 76 27 81 Mladá Boleslav 9 793 768 304 67 678 4 520 67 678 21 666 8 488 15 145 21 132 Královéhradecký kraj 46 1 599 876 125 148 219 9 758 148 219 5 775 3 1 790 49 548 87 361 Nymburk 15 541 744 047 72 910 1 437 50 677 38 028 0 2 800 13 80 23 67 Hradec Králové 3 54 605 827 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 Praha-východ 16 1 039 677 247 78 384 1 113 64 556 33 614 0 2 226 17 117 30 107 Jičín 4 230 753 283 14 145 3 320 14 145 0 0 0 7 14 12 23 Praha-západ 11 443 931 419 33 850 1 200 33 850 17 157 1 1 635 5 50 8 51 Náchod 16 693 897 967 71 114 288 71 114 3 756 0 524 24 382 48 201 Příbram 10 582 251 361 29 547 0 29 547 32 530 3 631 6 59 10 52 Rychnov nad Kněžnou 10 273 132 333 9 042 2 450 9 042 0 1 160 8 55 11 49 Rakovník 3 707 772 662 76 270 5 050 76 270 60 315 0 1 391 13 97 17 94 Ústecký kraj 20 1 088 428 128 72 313 42 105 72 313 14 795 4 1 569 40 298 41 307 Děčín 8 407 702 682 40 807 3 300 40 807 14 795 1 1 569 18 124 14 111 11 Trutnov 13 347 486 715 53 919 3 700 53 919 2 019 1 1 106 10 97 15 88 Liberecký kraj 24 1 776 851 509 128 932 6 625 128 932 11 144 9 1 090 22 211 44 187 Česká Lípa 8 352 717 830 19 758 0 19 758 0 9 0 6 27 28 24 Chomutov 3 175 749 774 1 291 0 1 291 0 0 0 1 12 0 Jablonec nad Nisou 2 135 777 316 12 695 2 100 12 695 0 0 0 1 19 2 17 Litoměřice 2 25 243 398 6 772 0 6 772 0 1 0 1 8 1 7 Liberec 6 582 316 358 28 043 0 28 043 0 0 0 9 63 6 55 Louny 1 17 676 856 2 043 0 2 043 0 0 0 2 9 1 10 Most 3 422 381 776 21 400 38 805 21 400 0 0 0 19 146 24 168 Ústí nad Labem 3 39 673 642 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 Vysočina 42 2 360 602 255 164 006 10 241 164 006 25 929 28 1 079 56 402 71 345 Havlíčkův Brod 7 104 798 116 7 560 1 240 7 560 5 795 2 218 1 16 0 12 8 706 040 006 68 436 4 525 68 436 11 144 0 1 090 5 102 8 90 Moravskoslezský kraj Semily 65 4 305 129 614 589 529 34 584 585 968 73 19 0 172 1 249 194 1 137 Bruntál 12 323 677 450 33 241 650 33 241 0 8 0 26 93 29 89 Frýdek-Místek 9 955 732 027 159 999 6 763 159 999 0 1 0 27 284 43 258 Karviná 7 795 246 485 102 260 1 000 102 260 0 0 0 24 204 30 186 Jihlava 9 211 262 767 24 670 1 720 24 670 263 24 35 4 34 6 28 Nový Jičín 19 813 745 927 134 468 16 290 134 468 0 8 0 47 278 36 253 Pelhřimov 8 348 099 747 3 296 0 3 296 1 856 1 14 18 72 27 54 Opava 8 1 047 873 050 115 358 9 881 111 797 73 0 0 34 271 37 244 Třebíč 13 1 225 593 701 110 898 6 481 110 898 17 770 1 812 32 251 33 226 Ostrava-město 10 368 854 675 44 202 0 44 202 0 2 0 13 118 19 107 Žďár nad Sázavou Olomoucký kraj 66 4 088 462 181 410 999 23 707 390 603 55 662 35 5 053 81 659 103 596 Zlínský kraj Jeseník 5 82 199 979 3 575 0 3 575 0 1 0 7 19 8 16 Olomouc 28 1 170 698 832 132 314 3 795 122 706 50 794 3 4 153 23 165 25 145 Prostějov 11 844 124 780 106 848 9 844 96 060 4 868 4 900 22 197 29 182 Přerov 9 163 092 300 12 264 1 960 12 264 0 26 0 3 46 8 42 Šumperk 13 1 828 346 289 155 999 8 108 155 999 0 1 0 27 232 33 210 5 470 847 924 17 582 800 17 582 245 0 0 2 29 5 26 41 2 586 513 323 308 011 15 583 308 011 6 222 23 1 550 84 631 113 582 Kroměříž 7 294 314 238 8 703 1 404 8 703 3 956 2 1 430 4 25 4 21 Uherské Hradiště 7 314 669 667 19 949 6 389 19 949 0 1 0 32 131 37 120 Vsetín 23 1 746 868 918 248 713 4 550 248 713 2 266 19 120 46 474 70 438 Zlín 4 230 660 500 30 645 3 240 30 645 0 1 0 2 2 2 3 39 846 640 654 3 399 454 278 770 3 333 672 431 272 225 26 802 1 014 8 264 1 723 7 043 Celkový součet 646 22 23 GALERIE OPŽP GALERIE OPŽP ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Holicko – přírodě blízká protipovodňová opatření a protipovodňová opatření v povodí Ředického potoka Předmětem podpory bylo vypracování studie proveditelnosti plánované stavby „Holicko – přírodě blízká protipovodňová opatření a protipovodňová opatření v povodí Ředického potoka“. Protipovodňová opatření byla zaměřena na zlepšení odtokových poměrů v zastavěném území města Holice v Čechách a v obcích Horní Ředice a Dolní Ředice. Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Pardubický kraj Okres: Pardubice Příjemce podpory: Dobrovolný svazek obcí Holicka Ukončení projektu: 31. 12. 2011 Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Středočeský kraj Okres: Praha-východ Příjemce podpory: obec Velké Popovice Ukončení projektu: 21. 10. 2011 Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Olomoucký kraj Okres: Šumperk Příjemce podpory: obec Oskava Ukončení projektu: 31. 12. 2010 Projekt umožnil úpravy objektu vodního zdroje a výměnu potrubí. Stávající nevyhovující přívodní potrubí mezi vodním zdrojem a vodojemem bylo nahrazeno novým potrubím z PVC – MO PN 12,5, 110 x 3 mm, délky 1 734,95 m. Stávající vodojem byl rekonstruován. Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody Kraj: Plzeňský kraj Okres: Tachov Příjemce podpory: obec Lesná Ukončení projektu: 31. 1. 2012 Celková výše podpory: 6 249 720 Kč Podpora FS: 5 902 514 Kč Dotace SFŽP ČR: 347 207 Kč Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Bruntál Příjemce podpory: Město Albrechtice Ukončení projektu: 29. 1. 2010 Protipovodňová ochrana města Červená Řečice Předmětem podpory bylo vybudování Varovného informačního systému obyvatelstva v k. ú. Červená Řečice, Popelištná, Zmišovice, Milotičky a Těchoraz a vytvoření digitálního povodňového plánu pro obec Červená Řečice. Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Vysočina Okres: Pelhřimov Příjemce podpory: město Červená Řečice Ukončení projektu: 31. 3. 2011 Celková výše podpory: 1 045 512 Kč Podpora FS: 987 428 Kč Dotace SFŽP ČR: 58 084 Kč Vodovod pro Chrášťany, Záhlinice, Kurovice Projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí vyřešil zásobování vodou a zajištění dodávky kvalitní pitné vody pro dvě místní části města Hulína – Chrášťan a Záhlinic – a pro obci Kurovice. Celková výše podpory: 1 580 787 Kč Podpora FS: 1 492 966 Kč Dotace SFŽP ČR: 87 822 Kč Rekonstrukce vodovodního přivaděče a vodojemu Lesná Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Celková výše podpory: 20 005 117 Kč Podpora FS: 18 893 722 Kč Dotace SFŽP ČR: 1 111 395 Kč Celková výše podpory: 47 993 737 Kč Podpora FS: 45 327 418 Kč Dotace SFŽP ČR: 2 666 319 Kč Protipovodňová ochrana obce Oskava Podpora z Operačního programu Životní prostředí směřovala ve prospěch vytvoření digitálního povodňového plánu obce Oskavy, pořízení výstražného a varovného systému obyvatel před povodněmi pro obec včetně jejích místních částí a realizace dvou vodoměrných hlásných profilů kategorie C. Obec se nachází v rizikovém území, které je často zaplavováno. Podpora z Operačního programu Životní prostředí umožnila dostavbu kanalizačního systému Města Albrechtice s napojením na stávající kanalizační systém zaústěný do čistírny odpadních vod. Celková výše podpory: 1 794 917 Kč Podpora FS: 1 695 199 Kč Dotace SFŽP ČR: 99 718 Kč Velké Popovice – doplnění kanalizace a vodovodu Podpora z Operačního programu Životní prostředí umožnila dostavbu kanalizačních a vodovodních řadů v obci Velké Popovice. Projektová dokumentace kanalizace řešila odvedení splaškových vod z pěti lokalit, kde dosud kanalizace nebyla vybudována. Projektované úseky byly napojeny na stávající splaškovou kanalizaci. Součástí stavby jsou nové řady délky 1 614,5 metru a tři přečerpávací stanice včetně vystrojení. Dostavba kanalizačního systému v Městě Albrechtice Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody Kraj: Zlínský kraj Okres: Kroměříž Příjemce podpory: město Hulín Ukončení projektu: 31. 1. 2012 Celková výše podpory: 12 656 901 Kč Podpora FS: 11 953 740 Kč Dotace SFŽP ČR: 703 161 Kč Zpracování digitálního povodňového plánu pro město Tábor a ORP Tábor Předmětem podpory bylo zpracování digitálních povodňových plánů pro město Tábor a obec s rozšířenou působností Tábor. Výsledkem bylo vytvoření DPP a jeho zpřístupnění na webovém prohlížeči města Tábor. Současně tím byla vyřešena absence povodňových plánů u některých obcí ve správním území obce s rozšířenou působností. Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní Kraj: Jihočeský kraj Okres: Tábor Příjemce podpory: město Tábor Ukončení projektu: 31. 5. 2011 Celková výše podpory: Podpora FS: Dotace SFŽP ČR: 503 370 Kč 475 405 Kč 27 965 Kč 24 25 ZAHRANIČÍ ECHO O vodovzdorné fólii Na trhu se objevila vodovzdorná fólie, která slouží k ochraně obytných budov a provozních objektů před poškozením nebo zničením záplavovými vodami a bahnem. Protipovodňová ochrana objektů vodovzdornou fólií spočívá ve vytvoření vodotěsného obalu po celém obvodu ohroženého objektu, čímž se zabrání kontaktu s vodou a jejímu průniku ke zdivu a dovnitř budovy. Výhodami fólií jsou možnost instalace ochranných prostředků téměř na všech objektech, dostupnost a nízké pořizovací náklady, jednoduché a rychlé použití. Aplikací systému by měla být pověřena stavební firma, která získá autorizaci k užití patentových práv. Byznys pro společnost Platforma Byznys pro společnost vydala unikátní publikaci Firma a životní prostředí, na které společně pracovaly klíčové české firmy. „V rámci práce expertní skupiny si firmy daly za cíl vytvořit standardy odpovědnosti k životnímu prostředí, které jdou nad rámec zákonných povinnostía umožnit tak v Česku benchmarking v této oblasti. Zároveň veřejnost i firmy získávají příklady z praxe a také návod, jak nastavit environmentální strategii v podnikání,“ uvedla Pavlína Kalousová z Byznysu pro společnost. Podle aktuálního průzkumu GfK Czech si 56 % Čechů myslí, že odpovědnost k životnímu prostředí je pro firmu výhodná strategie, která zaujme zákazníky. Stop ničení zeleně Začátkem dubna uspořádali studenti demonstraci proti přetvoření parků v Hradci Králové v parkoviště. Upozornili tím na ničení městské zeleně, které je dle jejich názoru bezhlavé. Mluvčí Ondřej Česák uvedl, že cílem studentské iniciativy „Místo parku parkoviště“ je zabránit kácení stromů v parcích v Hradci Králové a ničení zeleně, ke kterému dochází v současnosti v mnohých našich městech. Iniciativa chce dle Česáka upozornit na to, že je třeba zeleň i parky naopak zvelebovat, a to třeba i prostřednictvím dotací z Evropské unie. ZAHRANIČÍ ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Může představivost zachránit svět? La Casa Ecológica de Botellas stavitele z pet lahví Alfreda Santa Cruze, úžasný dům na hranicích Argentiny a Brazílie, vyrostl z hory odpadků. Linda Kutnerová iniciovala v Guatemale výstavbu celé školy z pet lahví a kanadská umělkyně Aurora Robsonová používá vyhozené pet lahve, aby díly, které z nich vytvoří, upozorňovala na palčivé problémy životního prostředí. Příběh Alfre da Santa Cruze se začal odvíjet, když mu jeho malá dcera řekla, že by si přála do meček na hraní. Alfredo byl bez peněz a zoufalý. Nezaměstnaný, ničím nevyučený otec rodiny, kte rá žila na pokraji chudoby, bojoval s depresí z toho, že se o svou rodinu nedokáže dostatečně postarat. A pak se rozhlédl okolo sebe. Co Alfredo spatřil Desítky, stovky, tisíce a de setitisíce plastových lahví, jak se o sebe opírají, lepí se jedna k druhé, kupí se v hromadách doslova na každém kroku. Ten pohled Alfredovi vnukl prostý nápad. Šest měsíců vybíral pet lahve z odpadu ve svém okolí, vyráběl si vlastní nástroje a vy víjel vlastní pionýrské metody. Pak dceři postavil vysněný domeček na hraní. Tím však jeho cesty do hald odpadků pro stavební materiál neskončily. Hledal dál a dceři do domečku vyrobil z odpadků i veškeré zařízení a nábytek. Poté z těch samých materiálů, s tím samým nářadím a pomocí stejných postupů postavil dům pro celou svou rodinu, jejíž členové také přiložili ruku k dílu. Zjistili například, že když nalezené plastové lahve naplní vodou nebo pískem a zaklesnou jednu do druhé, zvýší se tím jejich celková odolnost i rezistence vůči větrným poryvům a ohni. Na samotnou stavbu použili 1 200 pet lahví a na střechu domu 1 300 tetrapakových nápojových kartónů. A 140 obalů na CD disky slouží jako skleněných tabulky ve dveřích a oknech, 120 plastových lahví jako základny pohovek a dalších než kdy jindy obyvatelem naší jedinečné planety. Petlahvovou stavbu považuje za osobní pro jekt své rodiny, kterým chtěla ukázat ohromnou hodnotu materiálu, který každý den vyhazujeme. „Domácí odpad můžeme proměnit v nesmírně užitečné věci. Vyvinuli jsme vlastní postupy, které umožňují lidem, aby si vlastníma rukama a za velmi málo peněz postavili dům, který je perfektně funkční. V našem případě nezůstalo jen u projektu, je to skutečná věc,“ vysvět luje Alfredo svou filozofii. Své metody, postupy a nářadí si nenechal patento vat. Za cestovné a ubytování poskytuje hodiny, semináře a přednášky, v nichž ostatním, kteří také žijí v chudobě, učí to, co sám objevil. Jeho posluchači pak dokážou z odpadků vyrobit předměty, které mohou poslé ze zpeněžit, i domy, v nichž mohou bydlet. Do svého umění, jak stavět z toho, co bylo někým Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík postupoval v souladu se zákony, když po orkánu Kyrill v roce 2007 nepustil na Šumavě do popadaných lesů dřevorubce s motorovými pilami a nechal rozsáhlá území samovolnému vývoji. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, na něhož se s žalobou proti Bursíkovi obrátilo 15 šumavských obcí. Podle soudu má příroda před dřevorubci přednost. „Zájem na ochraně přírody má při rozhodování významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese,“ konstatoval soud v rozsudku. Dům Alfreda Santa Cruze vystavěný z plastových lahví poblíž vodopádů v Puerto Iguazu nedaleko hranice Argentiny s Brazílií Hodiny stavitelství zdarma Umění z pet lahví se věnuje i Kanaďanka Aurora Robsonová, která posledních dvacet let tvoří v New Yorku. Z vyhozených plastových lahví vytváří propracované sochy, instalace a koláže. Robsonová vidí sebe samu jako ekologickou aktivistku. Příroda má přednost Nový národní geopark 200 plastových lahví jako základ manželské postele. Dům vystavěný z plastových lahví poblíž vodopádů v Puerto Iguazu nedaleko hranice Argen tiny s Brazílií se záhy proslavil. Sám Alfredo však nezpychl a slávě nijak nepropadl. Namís to toho, aby se cítil výjimečným, exkluzivním umělcem, přinesla mu stavba vlastního plastového domu silný pocit toho, že je více ECHO vyhozeno, dosud zasvětil přes dvě desítky tisíc lidí, kteří by ji nak žili v plátěných přístřešcích či kartónových chatrčích. Guatemalské zdi Nehorázné haldy vyhoze ných a nevyužitých plastových lahví nenechaly klidnou ani Lauru Kutnerovou, dobro volnici Peace Corps působící v malém guatemalském městeč ku Granados, a inspirovaly ji k jinému unikátnímu projektu, použili také, jak jinak, plastový odpad. Když dokončili hrubou stavbu, pokryli vyplněné pletivo třemi vrstvami omítky. Lahve tak slouží jako izolace, zatímco omítka dodala stavbě vzhled a stabilitu, jakou mají běžné konvenční zdi. V Granados tak díky šesti tisícům plastových lahví a nadšení Lauřina týmu stojí nová ekologická škola. „Považuji ten projekt za skvělý výsledek týmového úsilí. Kdyby se na něm nepodílelo celé město, nikdy Členové Lauřina týmu se vydali po Granados a přilehlých vesnicích a nasbírali plastový odpad. Všechny lahve naplnili nákupními igelitkami, sáčky od brambůrků a dalším odpadem a vyložili jimi předem připravenou konstrukci z drátěného pletiva. v jehož rámci využila plasto vého odpadu jako stavebního materiálu. Se svým týmem postavila v Granados školu pro místní děti. Do té doby totiž třídy granadoské školy neměly zdi. Členové Lauřina týmu se vydali po Granados a při lehlých vesnicích a nasbírali plastový odpad. Všechny lahve naplnili nákupními igelitkami, sáčky od brambůrků a dalším odpadem a vyložili jimi předem připravenou konstrukci z drá těného pletiva. Na vyplnění prostor mezi lahvemi a pletivem by se neuskutečnil,“ pochvaluje si Laura. Petkový New York Umění z pet lahví se věnuje i Kanaďanka Aurora Robsono vá, která posledních dvacet let tvoří v New Yorku. Z vyhoze ných plastových lahví vytváří propracované sochy, instalace a koláže. Robsonová vidí sebe samu jako ekologickou aktivist ku, která touto cestou upo zorňuje na palčivé ekologické problémy dnešní doby. Robso nová je také zakládající členkou a ředitelkou Project Vortex, me zinárodní organizace sdružující umělce, architekty a designéry, kteří pracují s umělohmotných odpadem. Project Vortex spolu s Project Kaisei rovněž působí ve prospěch snižování množství plastového odpadu v oceánech a na mořských březích. Fantazii se meze nekladou „Všechno je možné, záleží to jen na vaší představivosti,“ říká Alfre do Santa Cruz. Sám je toho chodícím důkazem. Podle něj všichni známe onen ekologický trojúhelník, který nás nabádá, abychom snižovali spotřebu, znovu používali již použité ma teriály a recyklovali. Rád ta slova opakuje, ale zamýšlí se i nad tím, kolik z nás se jimi v každoden ním životě opravdu řídí. Snižování spotřeby a opě tovné používání již použitého, byť jsou to procesy pro životní prostředí prospěšnější než recyklování, nejsou podle něj zdaleka tak rozšířené a po pulární, jak by měly. Možná je to proto, že recyklování je mnohem jednodušší, protože to za nás obstarávají hlavně stroje. „Podobá se to tomu, když skrze modlitbu žádáte odpuštění,“ říká Alfredo Santa Cruz. „Jako by bylo jednodušší zhřešit, a pak žádat o odpuštění, než nezhřešit vůbec,“ dodává. V Pardubickém kraji vzniká nová chráněná oblast. Národní geopark Železné hory zahrnuje území od Ždírce nad Doubravou, Chotěboře, přes Hlinsko, Nové Hrady a Chrudim. Novinka bude navazovat na už existující turistické atrakce a zázemí a doplní je o geologicky zajímavé lokality. Podle autora myšlenky geoparku Daniela Smutka je území Železných hor přímo unikátní učebnicí geologie. „Toto území bylo vytipováno jako vhodné pro projekt, který by měl být završen převzetím certifikátu na národní geopark Železné hory a má úžasnou rozlohu s úžasným číslem 777 kilometrů čtverečních,“ tvrdí Smutek. Pozďátky mají radost Pozďátky na Třebíčsku jsou po dvaceti letech bez jedů. Vysoce nebezpečná skládka plná desítek různých jedů je definitivně zlikvidována. Státní podnik Diamo dokončil sanaci za více než půl miliardy korun. Na místě zůstala už pouze navezená čistá zemina, pole, louky a lesy. Sanace skládky trvala přesně podle plánu dva roky. Kyanidy skončily ve specializované spalovně ve Vyškově, skládkové vody dělníci odčerpali a neutralizovali a kontaminovanou zeminu vybagrovali do sedmimetrové hloubky až na skálu. Na skládce v Pozďátkách bylo uloženo více než 30 000 tun vysoce nebezpečného odpadu. 26 27 TECHNOLOGIE ECHO Chrudim v chytrém projektu Město Chrudim se zapojilo do mezinárodního vzdělávacího projektu o udržitelné energetice Beam21: Chytrá energie do měst (www.chytraenergiedomest. cz), který u nás organizuje Hnutí Duha. Projekt nabízí zástupcům obcí a měst a zaměstnancům jejich úřadů vzdělávací kurzy, na nichž se seznámí s možnostmi, jak lze pomocí dostupných opatření na místní úrovni vylepšit energetickou efektivitu, podpořit čisté a bezpečné zdroje energie a snižovat provozní náklady. Dozvědí se též o evropské iniciativě v tomto duchu, která nese název Pakt starostů a primátorů. Recyklační hlídka chválí děti Starý fén, nefunkční žehlička nebo rozbitá varná konvice. To jsou nejčastější přístroje, které žáci základních a středních škol odevzdávají k recyklaci v rámci úspěšného zábavně-vzdělávacího projektu Recyklační hlídka společnosti Elektrowin. Během tohoto školního roku už nasbírali tisíc kusů vysloužilých domácích elektrospotřebičů. Potvrzuje to pozitivní trend posledních let, že české děti a teenageři berou recyklaci elektrospotřebičů opravdu vážně. Shodují se na tom i členové Recyklační hlídky, které příjemně překvapuje, že děti přicházejí na program věnovaný recyklaci dokonale připravené a „nabiflované“. Plyn pro domácnosti Bulharští vědci představili vynález, který přemění domovní odpad na plyn. Přístroj dokáže přeměnit slupky od zeleniny nebo třeba zbytky od oběda. Díky miniaturní spalovně se odpadky změní v plyn pro domácnosti. „Jde o kombinaci pyrolýzních a plazmových systémů. Proto náš systém kombinuje nejlepší parametry všech zařízení produkujících plyn,“ říká Jevgenij Minov ze Sofia Invest Engineering. Odpad se spaluje při dvou až třech tisících stupňů Celsia. Během toho vzniká plyn a kapalina. Podle jednoho z vědců, profesora Venko Beshkova, jej lze využít v domácnostech k vytápění nebo výrobě elektrické energie. TECHNOLOGIE ČÍSLO 4 / DUBEN 2012 Jak to chodí, když spolupracuje houba a kořen Zdá se, že doba, kdy si lidé s vidinou lepší úrody, barevnější okrasy a bezplevelného zelenějšího trávníku bezhlavě sypali do zahrad jakoukoli chemii a vegetaci kropili lecjakými postřiky, pomalu odeznívá. Hledáme postupy, metody a prostředky, které se sice ještě nezapsaly do širšího povědomí, ale jsou právě takové, jaké požadujeme – efektivní a zároveň ekologické. Mykorhiza k nim nepochybně patří. Slovo mykorhiza pochází z řeckých výrazů, které v překladu znamenají „houba“ a „kořen“. A spojení obou výrazů vysti huje podstatu mykorhizy: Je to symbiotické soužití hub s vyš šími rostlinami, přesněji řečeno vzájemně prospěšný vztah mezi kořeny rostlin a houbami, jejichž podhoubí se vyskytuje v půdě. Základem soužití je rovnovážný stav mezi organizmy, které na sebe působí. Tento vztah vznikl před více než 400 miliony let, když rostliny přešly z vody na souš. Detail myceliálního propojení mezi plodnicí klouzku a kořenem borovice Lakovka žije v ektomykorhizní symbióze se smrkem a bez svého partnera není schopna tvořit plodnice Foto (c) M. Vohník z poslední doby se ukazuje, že 70–90 procent všech rostlin je my korhizních, což znamená, že tímto způsobem získává živiny a vodu z půdy většina rostlin. Mykorhiza má proto na život rostlin obrovský vliv a neopominutelným faktem je také, jak jsou si houby s rostlinami věrné – zůstávají spolu a pomáhají V zahradnických prodejnách lze koupit laboratorně specifikované kultury hub, které můžeme přímo přidávat k rostlinám. Je to vlastně jakési očkování, kdy do půdy dodáme rozmnožovací části houby, což umožní rozvinutí symbiózy mezi kořenem rostlin a houbami. linu byla bez pomoci mykorhiz ních hub nedostupná. Zatímco houby rostlinám dodávají vodu a minerální živiny z půdy, rostliny jim za to na oplátku poskytují cukry, jež vyprodukují fotosyn tézou, kterou houby neumějí. Význam mykorhizy byl dlouho podceňován, ale podle výzkumů Mykorhiza jako zásobník uhlíku? V současné době globálních klimatických změn, kdy se neustále zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a lidstvo hledá způsoby, jak co nejekologičtěji ukládat tento přebytečný uhlík do nejrůznějších úložišť, by se využití mykorhizy mohlo vydat další, velmi významnou cestou. Mykorhiza totiž může sloužit jako značný zásobník uhlíku v půdě. Odhaduje se, že uhlík uložený ve vláknech mykorhizních hub může tvořit až 300 kilogramů na hektar půdy, což je ohromné množství, které v globálním měřítku představuje nezanedbatelnou zásobárnu. Tyto možnosti jsou předmětem dalšího vědeckého výzkumu. V Česku se jím zabývají na katedře experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě UK. Národní programy Anatomicko-morfologické detaily jednotlivých mykorhizních symbióz Velmi pěkné přátelství Při tomto přechodu se rostliny naučily, jak získávat od hub živiny způsobem, který je efektivnější, než kdyby je získávaly pouze s po užitím orgánů a buněk, které mají samy k dispozici. Houby tvoří roz sáhlou podzemní síť, která vrůstá do kořenů rostlin a mnohonásob ně zvyšuje schopnost kořenového systému přijímat vodu a živiny, podle některých pramenů sto až 700krát. Rostlina díky tomu při jme i výživné látky, ke kterým by se jinak nedostala, a to samé platí také pro vodu, která by pro rost ECHO si po celý život rostliny. Když se houba zdráhá V prostředí znečištěném kyselými dešti, spady dusíku a chemickými postřiky, kde chybí dostatečné množství tlejícího dřeva a větší vrstva humózní půdy, však přežívají jen ty nejodolnější druhy hub, a prospěšné mykorhi zy se proto velkému množství rostlin nedostává. Naštěstí to není konečný a neměnný stav. Bylo by bláhové čekat a doufat, že si po třebné houby najdou cestu do naší zahrady samy. To by mohlo trvat roky. Je mnohem rychlejší cesta. V zahradnických prodejnách můžeme koupit laboratorně specifikované kultury hub, které můžeme přímo přidávat k rostli nám. Je to vlastně jakési očkování či přihnojení: Do půdy dodáme rozmnožovací části houby, ať už části podhoubí, nebo spory, Státní fond životního prostředí České republiky vyhlásil 28. března 2012 VII. výzvu pro předkládání žádostí podle příloh III v rámci podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství. Předmětem podpory jsou náklady na realizaci mezinárodního filmového festivalu Ekofilm (mzdové náklady, cestovné, nákupy materiálu, nákupy služeb a jiné náklady) a také náklady na zajištění environmentálně zaměřeného programu, který bude součástí festivalu. Výzva se řídí podmínkami a pravidly stanovenými přílohou III směrnice č. 6/2010 Ministerstva životního prostředí, o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR. Veškeré informace a dokumenty k vyhlašované výzvě jsou k dispozici na webových stránkách SFŽP ČR. Pokles cen povolenek což umožní naočkování kořenů rostlin a rozvinutí symbiózy mezi kořenem rostlin a houbami. Houbové kultury se v příprav cích většinou míchají s dalšími komponenty, jako jsou gely a dr cené minerály, aby se vytvořila maximálně příznivá skladba pro rozvoj rostlin. Přípravky obsahují přirozeně se vyskytující houby, nejsou toxické, a tudíž nijak škodlivé pro životní prostředí, ani neobsahují geneticky upravené organismy. Nejjednodušší je přimíchat potřebnou kulturu k rostlině při výsadbě či přesazo vání. Smícháme ji s výsadbovým substrátem nebo vytvoříme roztok houbového přípravku s vodou, ve kterém kořeny rostlin namočíme a poté vysadíme. Je také možné přidat houbovou kul turu do již používaných záhonů nebo květináčů. Vybíravá flóra Různé druhy rostlin potřebují odlišné mykorhizní houby. Určité skupiny rostlin navazují vztahy s určitými skupinami hub. Své houby mají stromy jehličnaté, listnaté, ovocné, bobulovité keře, rododendrony, balkonové a pokojové květiny, zelenina v záhoně, trávník anebo třeba orchideje. Je proto důležité vědět, který druh mykorhizy pro kterou rostlinu potřebujeme, a podle toho vybrat přípravek ke koupi. V pěstitelské praxi odlišujeme pouze tři základní druhy mykorhi zy – endomykorhizu, která se ještě dělí na arbuskulární a erikoidní, a ektomykorhizu. Endomykorhiza arbuskulár ní se vyskytuje asi u 90 procent rostlin. Při ní pronikají houbová vlákna do kořenových buněk rost liny a k životu ji potřebují ovocné stromy, jedlé i okrasné keře, ektomykorhiza vedlejší a převažu je endomykorhiza arbuskulární. Houby všeumělky Když rostlinám poskytneme tu správnou mykorhizu, máme jis totu, že využijí plného potenciálu půdy, ve které rostou. Mykorhiza Své houby mají stromy jehličnaté, listnaté, ovocné, bobulovité keře, rododendrony, balkonové a pokojové květiny, zelenina v záhoně, trávník anebo třeba orchideje. Je důležité vědět, který druh mykorhizy pro kterou rostlinu potřebujeme. maliny, jahody, vinné révy, veškeré zeleniny, obiloviny, trávy, květiny i léčivé byliny. Endomykorhizní houby se rozmnožují produkcí mikroskopických spor v půdě, netvoří nadzemní plodnice a jsou na svých hostitelích natolik závis lé, že bez jejich podpory již nejsou schopny přežívat. Endomykorhi za erikoidní se týká především kyselomilných rostlin, jako jsou vřesy, rododendrony, azalky, borůvky, brusinky a vstavačovité rostliny. Ektomykorhizy využívají především lesní stromy, například borovice, smrky, jedle, modříny, duby, buky, habry, břízy, ale také eukalypty a olivovníky. Většina ek tomykorhizních hub jsou houby vřeckaté či stopkaté, k nimž patří například hřib a muchomůrka, a některé z nich se rozmnožují tvořením plodnic, jejichž výtrusy šíří vítr. Některé stromy využívají endo- i ektomykorhizu, u jiných je nabízí obrovské možnosti v ze mědělství, zahradnictví a lesnic tví. Rostliny a stromy rostoucí v mykorhizní symbióze rostou lépe a vyváženěji, mají zdravější a bohatší kořenový systém s lépe vyvinutou schopností získávat živiny z půdy, zvýšenou kvalitu i množství květů a plodů, a přitom vyžadují menší zálivku a nepotře bují hnojení, lépe odolávají streso vým situacím, jako je třeba sucho a přesazování. Mykorhiza navíc ještě přispívá k zpevnění půdního povrchu, posiluje přirozenou ochranu rostlin, neboť zvyšuje jejich odolnost vůči nejrůznějším chorobám a patogenům, škodli vým druhům hub, znečištění půdy těžkými kovy a jinými toxickými látkami, přirozeným způsobem zvyšuje biomasu produkovaných rostlin, zlepšuje půdní strukturu, provzdušnění a pomáhá lépe zadržovat vodu. Cena emisních povolenek na evropském trhu klesla začátkem dubna na rekordních šest eur za tunu. Trh reagoval na údaje o nečekaném poklesu emisí v Evropské unii. Údaje ukázaly, že přebytek povolenek je ještě větší, než se myslelo. Obchodníci čekají, zda Evropská unie zasáhne ve prospěch zvýšení cen, řada z nich tomu však nevěří a z hroutícího se trhu raději odchází. Loni cena v obavách z ekonomické recese v EU spadla o více než 50 procent, k sedmi eurům za tunu. Počátkem roku však oživila a na konci února v nadějích na intervenci Bruselu vzrostla až na 9,63 eura. Bez dne hluku Den uvědomění si hluku, který 22 let na Zelený čtvrtek v Česku vyhlašovalo sdružení Hudekos, se příští rok už neuskuteční. Členové tohoto hudebně-ekologického sdružení při České hudební společnosti ruší Den uvědomění si hluku pro nepochopení a nezájem ze strany společnosti. Naposledy si jej připomněli v letošní Zelený čtvrtek, jak potvrdil předseda sdružení Hudekos Jan Stěnička. Den uvědomění si hluku začala držet zhruba před čtvrtstoletím Liga neslyšících v New Yorku, v ČR se k němu připojili někteří ekologové, lékaři, akustici, učitelé, psychologové i hudebníci. 28 TAHÁK Elektronické prostředí pro žadatele a příjemce Informační systém Operačního programu Životní prostředí je vstřícný k uživatelům. Již v monitorovacím období 2004–2006 používal Státní fond životního prostředí ČR informační systém pokrývající celou fázi projektového cyklu, tj. od příjmu žádostí a jejich hodnocení, přípravy smluv, finanční a technické administrace projektů po monitorování a vyhodnocení projektů. Tento informační systém jako první v roce 2004 umožňoval sběr dat od žadatelů a konečných příjemců přes webové rozhraní aplikace BENEFILL. Pro období 2007–2013 uvedl SFŽP ČR do provozu technologicky vyspělý informační systém Operačního programu Životní prostředí, který se skládá z webového rozhraní pro konečného příjemce, tj. aplikace BENE-FILL, a z prostředí pro administrátory projektů, tj. aplikace SFZPCENTRAL. V něm mohou administrátoři SFŽP ČR pracovat s žádostmi v průběhu celého jejich životního cyklu. Obě části informačního systému, tedy BENE-FILL a SFZP-CENTRAL, mají společný datový model. To znamená, že v okamžiku vkládání dat žadatelem do systému BENEFILL je možné okamžitě sledovat stav vkládaných dat a konzultovat případné nejasnosti s administrátorem projektu. Informační systém OPŽP komunikuje i s externími informačními systémy státní správy, čímž významně zrychluje a zefektivňuje předávání informací mezi jednotlivými subjekty. Seminář o snahách dekontaminace lokalit Součástí čtvrté osy Operačního programu Životní prostředí je oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží, v našem případě takových, jejichž původce neexistuje či není znám. Česká republika se právem může pyšnit úspěchy v této oblasti. V uplynulých dvou desetiletích byly úspěšně dekontaminovány stovky znečištěných lokalit a stovky alespoň identifikovány a prozkoumány. Odbor environmentálních rizik a ekologických škod (dříve Odbor ekologických škod) Ministerstva životního prostředí ve spolupráci se společností Vodní zdroje Ekomonitor připravuje seminář financovaný z prioritní osy 8 OPŽP – Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Seminář pro seznámení odborné i laické veřejnosti se základními informacemi o těchto snahách i o celkovém působení a využívání oblasti podpory 4.2 se bude konat 12.–13. června 2012. Účast na odborném programu semináře je bezplatná, seminář se koná v Praze, v hotelu Populus. Více na adrese www.ekomonitor.cz/seminare/. OPERAČNÍ PROGRAM E vropsk á unie Pro vodu, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Fond soudržnosti vzduch a přírodu priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR I ročník 5 I číslo vydání 4 I vyšlo v dubnu 2012 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. I
Podobné dokumenty
Formální metody
Efektivnı́ způsob testovánı́, zda výrok A je tautologie, spočı́vá ve
snaze najı́t ohodnocenı́, při kterém A neplatı́.
strom, jehož uzly jsou označeny páry konečných seznamů výroků,
o...
výroční zpráva 2014
změny do dalších let přinesou, můžeme ve většině případů zhodnotit až s odstupem času. Alespoň malou nápovědou nám všem může být právě předkládaná Výroční zpráva státního podniku Povodí Moravy za r...
Podzim - Zahradnictví Chládek
v bílé nebo šedé barvě – si můžete koupit v našich zahradnických centrech,
to ostatní už je na vás. Tady je pár tipů, které vám při nákupu pomohou:
Umístění. Minizahrádka
může zdobit interiér,
zast...
odpady a obce
dopadů nejen do provozních nákladů uvažovaných
spaloven, ale do všech odvětví. I když by analýza ekonomických dopadů měla být provedena u každé navrhované legislativní změny, bohužel se tak mnohdy
