2011LÉTO - Pražský fotbalový svaz

Transkript

V
O
N
I
N
D
Z
PRÁ
JAK ŽIJE
MAREK
TRVAL
PŘEBOR
HISTORIE ROZHOVOR
SC RADOTÍN – MISTŘI PRAHY
O VZNIKU ŽUPY
DUŠAN SVOBODA
zdarma
2011
LÉTO
>>>>
>
É
É
N
E
Ř
Í
Š
ROZ
VYDÁNÍ
2011
LÉTO
PŘEBOR
Modré nebe
k Vašim nohám
SC Radotín
– mistři Prahy
str. 8 -
11
ROZHOVOR
Dušan Svoboda
str. 2 - 7
EDITORIAL
EXTRA
Hokejista Antoš
rekordmanem Kbel
str. 18 -19
POHÁR
str. 12
PODPORA
str. 13
Uhříněves slaví triumf
Den pro Afriku s Ujfalušim
Vážení příznivci fotbalu,
máme za sebou první kompletní sezonu pod novým vedením Pražského fotbalového svazu. Jedním
z volebních slibů předsedy Dušana Svobody, který v obsáhlém rozhovoru aktuálního letního čísla
bilancuje rok a půl dlouhé působení ve své pozici, bylo opětné vydávání časopisu. Důkaz, že nešlo
o plané sliby a krátkodobý rozmach, držíte už podesáté v ruce. Ano, tolikrát jsme během sezony
stihli neokoukané periodikum vytisknout a distribuovat mezi vás, naše čtenáře. A já pevně věřím,
že jste v něm našli mnoho zajímavých materiálů, které zpestřily chvíle volna nebo odlehčily stres
v zaměstnání.
se speciálními slevami
5 % | 9 % | 14 %
pro členy a příznivce klubů
Pražského fotbalového svazu
na rekreační pobyty v Bulharsku, Řecku, na Kypru, v Turecku,
Španělsku, Itálii, Egyptě, na Maltě a v Chorvatsku
Pražský fotbalový speciál bude samozřejmě vycházet i v dalším ročníku a my bychom ho pro vás
rádi i nadále vylepšovali. K tomu ale potřebujeme i vaši pomoc. Jakou? Každý ohlas (i ten negativní) pro nás znamená zamyšlení nad tím, co doplnit a zkvalitnit. Vaše názory jsou pro nás opravdu
důležité. Proto vás vyzývám a zároveň prosím, abyste psali, posílali zprávy a volali nám ještě více
než doposud. Žádný námět není předem ztracený. Speciál je přece i vaším časopisem a v rozšířené
formě bude i v nové sezoně.
Příjemné léto!
Lukáš Vrkoč
odpovědný redaktor
str. 14
- 15
str. 16
- 17
KLUB
str. 20
- 21
JAK ŽIJE
str. 22
- 23
PROFESE
str. 24
- 25
TRÉNINK
10. díl seriálu
HISTORIE
Vznik Pražské župy
SK Zbraslav
Marek Trval
Smluvní dopravce
z Podolí
TRÁVNÍK
str. 25
MIX
str. 26
POD PALBOU
str. 27
FOTO MĚSÍCE
str. 28
Péče o hřiště během léta
Co se děje v klubech?
Rozhodčí Jaroslav Moudrý
A soutěž o míč Select
Pro uplatnění slev a další
informace navštivte naše
pražské pobočky na uvedených
adresách nebo nás kontaktujte
telefonicky či e-mailem
ALEXANDRIA
Vodičkova 25, 110 00 Praha 1
Tel.: 221 592 592 Fax: 221 592 593
E-mail: [email protected]
ALEXANDRIA
Španělská 2, 120 00 Praha 2
Tel.: 221 466 466 Fax: 222 251 602
ALEXANDRIA
Galerie Fénix (otevřeno denně)
Freyova 945/35 190 00 Praha 9
Tel.: 211 138 591 Fax: 211 138 595
Pražský fotbalový speciál
Ročník II – léto. Vydává: Pražský fotbalový svaz (PFS), Pod Děkankou 82, 140 21 Praha 4. Kontakt: 261 215 368, 261 210 760, [email protected].
Redakce – odpovědný redaktor: Lukáš Vrkoč. Spolupracovníci: Petr Veselý (marketing – tel.: 733 141 394), Radim Trusina (texty), Ondřej Hanuš (foto), Pavel
Slavíček (foto), Soňa Charvátová (korektury), Jiří Formánek, Karel Horčík. Grafická úprava, tisk: PRESCO GROUP, a.s., Máchova 21, 120 00 Praha 2. Náklad: 5000 ks.
Foto na obálce: Miroslav Rendl
ROZHOVOR
Dušan Svoboda a Sparta – to patří k sobě!
Obsáhlý rozhovor s předsedou Pražského fotbalového
svazu Dušanem Svobodou, který už rok a půl vládne
fotbalu v české metropoli
První kompletní fotbalovou sezonu ve funkci předsedy Pražského fotbalového svazu (PFS) má za se-
bou DUŠAN SVOBODA. Když byl v lednu 2010 zvolen, přednesl delegátům velké plány, co by se
podle něj mělo změnit. Jak uspěl? Co prosadil? Co se mu naopak ještě nepovedlo a co chystá?
Jak si připadáte po necelém roce
a půl ve funkci?
Musím říct, že je to časově daleko
náročnější funkce, než jsem si myslel.
Ale vydali jsme se na nějakou cestu,
jak změnit vnímání výkonnostního
fotbalu a jak do něj přinést peníze.
Mám radost z toho, že se ten směr zatím daří držet. Osobně bych ale chtěl,
aby byly některé věci zrealizované
daleko rychleji.
Proč se to nedaří?
Není to tak, že by se to nedařilo,
pouze to trvá déle, než by se mně
líbilo, ale možná jsem jenom hodně netrpělivý. Pohybujeme se navíc
v období ekonomických problémů
2
a nestability v oblasti financování
sportu. Navíc loňský rok byl volební,
což taky některé věci trochu zbrzdilo. A určitě i já bych mohl být někdy
rychlejší. (usmívá se)
Pojďme tedy k tomu, co se povedlo a co méně. Jak hodnotíte
dosavadní práci celého výkonného
výboru svazu?
První půlrok byl pro mě obtížný,
přece jenom to bylo zcela nové prostředí, trochu jsem se rozkoukával,
všechno jsem si osahával, navíc tam
byly i určité obtíže s obsazením pozice sekretáře PFS. Teď už za sebou
máme ucelené období, jednu sezonu. Nejsem si vědom toho, že by se
vyskytly nějaké excesy. Nebyly problémy s řízením soutěží, neřešily se
žádné kauzy. Byla to navíc sezona,
kdy se začaly realizovat poměrně
zásadní změny v oblasti mládeže,
které navrhoval Českomoravský fotbalový svaz. Myslím, že k tomu PFS
„Kdo chce, umí si ke mně cestu najít a připomínky
mi říct.“
přistoupil velmi konstruktivně. Toho
si hodně cením a musím poděkovat
všem mým kolegům na PFS, kteří
se na chodu svazu i soutěží podílejí. V čele PFS tvoříme tým, který se
vhodně doplňuje.
Spartě. Při některých zápasech zvu
zástupce klubů, abychom se mohli
na neformální bázi pobavit. Lidem
tak předávám své myšlenky a záměry výkonného výboru. Určitě i díky
našemu novému časopisu se zvedla
Foto: archiv D. Svobody
RÁD UTÍKÁM
OD VELKÉHO FOTBALU
Jak byste sebe a celý výkonný výbor za dosavadní působení
oznámkoval na školní stupnici?
Známkovat nás musí jiní. Já říkám,
že vždy může být vše lepší a rychlejší, vždycky jsou rezervy.
Po svém nástupu jste zmínil, že
je Praha rozdělená na dva tábory,
takže se ji pokusíte sjednotit. Jak se
vám to povedlo?
Tohle vnímám velmi pozitivně,
mám pocit, že rozdělení Prahy na jeden nebo druhý břeh už neexistuje.
Slyšel jsem to od řady lidí. Nějaké
pnutí uvnitř fotbalového hnutí není
a doufám, že to všichni cítí stejně.
Když jsem šel do voleb, situace byla
polarizovaná, celkově byli lidé v celém ČMFS rozdělení do několika
táborů, což se přenášelo i do regionů. S příchodem Ivana Haška se celé
fotbalové hnutí do jisté míry sjednotilo, a to se přeneslo i na nižší složky. I díky tomu nějakou polarizaci
ne-cítím.
Chtěl jste vylepšit komunikaci
s kluby. Co pro to děláte?
Snažím se v dobrém využívat zázemí, které mám k dispozici díky
informovanost mezi kluby a hodně
si slibuji v tomto směru i od nových
internetových stránek.
Další věcí z vašeho volebního
programu bylo, že by se měl sekretariát stát servisní organizací otevřenou všem. Jak jste daleko tady?
Ke mně se nějaké zásadní stížnosti
na práci sekretariátu nedostaly. Sekretariát svou práci dělá dobře a chtěl
bych za to lidem uvnitř PFS poděkovat. Pakliže si někdo myslí opak,
jsem otevřený všem podnětům. Kdo
chce, umí si ke mně cestu najít a připomínky mi říct. Pár námětů už mi
přišlo a snažil jsem se je řešit.
Čeho se týkaly?
Hodně jich bylo na reorganizaci
mládežnických soutěží, tam byla diskuse, PFS tady fungoval trochu jako
hromosvod, protože za reorganizaci
je odpovědný „velký“ svaz, ale někdy
jsme to „schytali“ my. U sekretariátu
jsem zásadní výtky opravdu nezaznamenal.
Sekretariát a celý PFS se prý
bude stěhovat do Kozí ulice, je to
pravda?
Ano, ale nebylo to jednoduché rozhodnutí. PFS je členem Pražské tělovýchovné unie. Ta dřív zajišťovala
pro své členy kompletní servis zdarma, vedla účetnictví, dávala prostory
k dispozici, hradila náklady na další
činnosti. Teď se to obrátilo a za všechny služby se bude muset platit. V ten
okamžik je ale potřeba chovat se racionálně a tržně. Je to pro všechny
nová situace. Nabídka na prostory
v Kozí ulici byla zajímavá, je to budova historicky spojená s fotbalem.
Navíc ty prostory nám bude pronajímat ČMFS, který má malou část toho
domu stále v pronájmu a neměl pro
ty prostory využití. Ekonomicky je to
výhodné. Někomu se nelíbí, že je to
v centru, jiný to ocení. Nikdy se nezavděčíte všem. A taky si myslím, že si
PFS zaslouží prestižní adresu a prostory na úrovni, což stávající objekt
rozhodně nesplňuje.
Sliboval jste poradně-právní
centrum, kde by kluby získávaly
informace ohledně grantů. To ale
ještě neexistuje, že?
To je jedna z věcí, s níž nejsem
spokojený. Zatím se nepodařila zrealizovat. Doufám, že v příští sezoně
bude tenhle úkol naplněný lépe.
A jak to vypadá s on-line účetnictvím, o němž jste před časem
také mluvil?
Jsme v situaci, kdy účetnictví svazu zajišťuje Pražská tělovýchovná
unie. Od příštího kalendářního roku
dojde ke změně. Souvisí to i se změnou internetových stránek, které budou mít větší funkcionalitu a umožní
další věci. Takže od příštího roku
bude i toto splněno.
Kdy budou nové internetové
stránky spuštěné?
První etapa by měla fungovat k poslednímu červnu, rád bych ji představil na losovacím aktivu...
3
oterapeut, které by jezdily do oddílů
a na místě, při běžné tréninkové jednotce, ukazovaly, co a jak správně dělat, aby ti lidé vedli diskusi s rodiči...
Lidí, co se o děti starají, si nesmírně
vážím. Často to dělají ve volném čase
a zadarmo, což ale neznamená, že by
se nemohli zdokonalovat.
A ta třetí část?
Je to turnaj Dětský fotbalový pohár
pro 1. a 2. třídy základních škol. Žádný podobný turnaj pro tuto věkovou
kategorii v Praze není, máme za sebou nultý ročník, pro příští sezonu
plánujeme jeho rozšíření až na 100
školních týmů. Chceme tím fotbal
prezentovat a přilákat k němu dal-
hle věc přesněji uchopit. Pro využití
potenciálu je důležité provést určitou
registraci členů. Mojí snahou bude,
aby měl PFS vizitku a pověst, že lidé
budou hrdí na to, že jsou jeho členy
a nebudou se za to stydět. Souvisí to
s novými stránkami, šlo by o určitou
registraci, evidenci, ne placené členství, ale rozhodně ne o to, abychom
tuto databázi „prodávali“ partnerům.
Ale potřebujeme vědět základní informace o členské základně. Je to
samozřejmě složité téma, řeší to paralelně i ČMFS, ale nevidím důvod,
proč to nemít zpracované i pro PFS.
Každý spolek, každá organizace, má
přehled o svých členech, my ne. To
„PFS marketing? Jsme na částce kolem dvou
milionů, ale v další sezoně se příjmy určitě zvýší.“
ší děti, které následně mohou kluby
z dané lokality oslovit.
Na začátku se vám zdálo, že
PFS nedokáže využít svůj potenciál. Na kolik se ho podařilo využít
vám?
Pražský fotbalový svaz je největší
zájmový spolek v Praze a z tohoto
pohledu je jeho potenciál stále nevyužitý. Nedostatečně využíváme svůj
vliv, který díky tisícům členů může
mít ve všech sférách společenského
života. Souvisí to s problematikou
členství.
Jak to myslíte?
My dnes neumíme přesně říct, jestli máme 15 nebo 25 tisíc členů. Spočítat to nějak dokážeme, ale nelze tu-
Na letenské tribuně netrpělivě sleduje domácí zápasy Sparty.
marketing, kterou jste pracovně
nazval jako „Pražský STES“. Jaké
jsou tady výsledky?
Jestli říkám, že se něco ještě nepodařilo a nejsem spokojený, tak tady
platí opak. Pro přebor jsme získali
„Všechno může být lepší a rychlejší, vždycky jsou
rezervy.“
Prahy, což by měla být výkladní skříň
celého PFS. Chci pro přebor zvláštní internetové stránky, kde by mělo
být kompletní zpravodajství. Také
chci, aby součástí byly videopřenosy
ze všech zápasů. Ta soutěž si to zaslouží, je v rámci Prahy velmi sledovaná. Očekávám od toho i ekonomické přínosy.
Kdy a jak se začnou zápasy živě
vysílat na internetu?
Od nové sezony. Ne každý oddíl
má stejnou startovací pozici, souvisí
to s internetovým připojením a technickou stránkou věci. Plán ale je, že
budou přenášeny všechny zápasy přeboru nejdéle do konce podzimu. Většinu nákladů ponese PFS marketing.
Výhoda pro kluby je, že když budou
mít jednou nastavené podmínky, aby
mohly snímat zápasy přeboru, nebude problém takhle přenášet jakýkoliv
zápas.
Hodně klubů zaujal váš nápad
s marketingovou organizací PFS
generálního partnera Pražskou teplárenskou, prezentovali jsme i cestovní
kancelář Alexandria, dalších čtyři až
pět sponzorů máme pod smlouvou
nebo se smlouvy chystají. První plnění ve prospěch klubů už proběhlo.
V této oblasti jsme z předvolebních
slibů asi nejdál. Ale mám v tomhle
směru daleko větší ambice – čekám,
že prostředků přes PFS marketing
získáme víc.
Ve vašem plánu jste mluvil
o částce 3 až 4 miliony za rok...
Jsme teď na částce kolem dvou
milionů, ale v další sezoně se příjmy
určitě zvýší. V té sumě jsem počítal
se dvěma zásadními zdroji. Jedním
z nich je komerční sféra, druhá věc
je získání prostředků na některé projekty ze strany magistrátu. Komerční
část se dokázala naplnit, ta druhá zatím ne. Ale jsem optimista.
Kam vůbec jdou takto získané
peníze?
Část je rozpuštěna mezi kluby
přeboru, část jde do klubů prostřednictvím úhrad rozhodčím v mládežnických soutěžích. V současné
době hradíme rozhodčí na přípravky,
od další sezony se budou platby rozšiřovat do kategorie mladších žáků.
Kdy a kde skončíte?
Cílový stav, k němuž bych se chtěl
na konci tohoto volebního období
přiblížit, je platit klubům všechny
rozhodčí v mládeži. Největší úkol
pro PFS je, abychom pomohli přivést co nejvíc dětí k fotbalu. Ten se
pohybuje v hodně konkurenčním
prostředí jiných volnočasových aktivit, sportovních i mimosportovních.
Celá řada klubů má problém naplnit
mládežnické kategorie, dětí a ochotných rodičů je prostě málo. Proto
chceme dělat maximum pro podporu
inzerce
věcí projekt na podporu mládeže.
Není to jen o tom, jestli hrát 4+1
a na jak velkém hřišti, ale o tom přivést děti k fotbalu a hlavně je u něj
udržet. Existují výzkumy, které říkají, že většina kluků měla jako první
sport fotbal, ale v nějakém okamžiku
od něj odešla jinam, a my musíme vědět proč a ty příčiny odstraňovat. Fotbal je tady ve velkém konkurenčním
prostředí. Cítím, že dnes se to láme,
máme problémy s klesající členskou
základnou u mládeže. Za rok jsme
ten projekt dopracovali do finálního
stádia. Má tři opěrné body.
Jaké?
Jeden je zaměřený na práci s rodiči,
říkáme mu „Neberte nám naši hru“,
aby dětem fotbal neznepříjemňovali
a nevytvářeli na ně nepřiměřený tlak,
„Rozdělení Prahy na jeden nebo druhý břeh
už neexistuje.“
oddílů a snížit jim v oblasti mládeže
náklady, jak nejvíc to půjde. Tady já
vidím hlavní úkol pro jednotlivé složky ČMFS na regionální úrovni – a to
je zajistit podmínky pro další rozvoj
členské základny.
S tím souvisí i váš projekt: Fotbal základ života. Je to tak?
Všichni se mě ptají na „Pražský
STES“, po penězích, jestli budou
a kdy. Pro mě je ale nejdůležitější
ale naopak se stali pozitivní součástí
celého tréninkového procesu. Druhá
část se nazývá „Tour de club“ a týká
se vzdělávání trenérů a lidí, kteří se
o mládež starají. Musíme jim poskytnout metodické poradenství,
ne je zvát někam na semináře, na to
už prostě ti lidé nemají čas. Chtěl
bych specializované týmy ve složení vyškolený trenér mládeže, dětský
psycholog a dětský lékař nebo fyzi-
Prý se chystají i přímé přenosy
ze zápasů přeboru a nové stránky
jen pro nejvyšší pražskou soutěž
mužů. Je to pravda?
Ano, chtěl bych daleko víc prezentovat Pražská teplárenská přebor
násobným způsobem posune potenciál PFS, i ve vztahu ke komerčním
partnerům. Pak bych si dokázal představit, že ty částky, o kterých jsme se
bavili, budou spíš na spodní hranici.
Nevidím problém v tom, aby klub
XY předal na PFS určité informace
o svých členech a na půdě PFS se
dál tato data zpracují. Samozřejmě že
to bude děláno v mantinelech, které
nám dává zákon na ochranu osobních
dat. Můžeme se bavit o struktuře těch
dat, ale přehled o členské základně je
zásadní.
Zalitoval jste někdy toho, že jste
do téhle pozice šel?
Člověk nemá litovat ničeho.
Na jednu stranu mě to stojí hodně
FC Mělník
4
Bez názvu-2 1
8.4.11 10:26
A co třeba golf? Ten je dost populární.
Golfu jsem nepropadl, ač jsem pořád přemlouván.
Chodíte se na fotbal dívat i jinam než na Spartu?
Takových bych ale musel vyjmenovat celou řadu.
Jak jste se vůbec dostal k fotbalu? Hrál jste ho?
Jako každý kluk jsem fotbal hrál,
ale ne na nějaké úrovni. K fotbalu
„PFS je největší zájmový spolek v Praze, jeho
potencionál je stále nevyužitý.“
Snažím se chodit na zápasy všech
úrovní, abych potkal co nejvíc lidí,
navnímal co nejvíc postřehů a názorů, je to pro mě důležité. Pořád se
ve fotbale považuji za nováčka, byť
jsem v něm již sedm let, ale ve srovnání s lidmi, kteří jsou v něm „od kolíbky“ jsem stále ještě zelenáč.
A líbí se vám atmosféra nižších
soutěží?
Jasně. Ale není to tak, že kdyby nebylo funkce předsedy PFS, tak bych
nikdy neviděl výkonnostní fotbal. Atmosféra takových zápasů je neopakovatelná. Je to pro mě velký relax.
Máte v Praze svůj oblíbený
klub?
Jeden mám víc než oblíbený.
(usmívá se) A pokud se ptáte na kluby
z nižších úrovní, jestli mám k někomu bližší vztah, tak to souvisí s lidmi,
které znám, co v těch klubech dělají.
jsem se dostal díky Danovi Křetínskému. Když J&T koupila Spartu, tak
hledali lidi do managementu. A Dan
mě oslovil s nabídkou, se kterou jsem
souhlasil a moc o tom ani nepřemýšlel. Teď to zpětně vidím jako jeden ze
zlomových okamžiků v mém dosavadním životě.
Takže jste lepší manažer než fotbalista?
To doufám. V životě mě nenapadlo, že bych se mohl ve fotbale
takhle angažovat, ač jsem ho sledoval jako každý. Kupoval jsem si
sportovní časopisy, pečlivě jsem se
díval na zápasy mistrovství světa,
obdivoval jsem Platiniho. O hráčích
Sparty ani nebudu mluvit: Chovanec,
Hašek, Stejskal a další. To mě vůbec
nenapadlo, že se z těchto lidí stanou
mí kolegové.
Radim Trusina
Kdo je šéf Pražského fotbalového svazu?
Dušan Svoboda (*1974) pochází z Brna, je absolventem VŠE v Praze. Ve třiceti letech se stal
obchodním ředitelem fotbalové Sparty, dnes
je v klubu místopředsedou představenstva.
V červnu 2009 byl zvolen do výkonného výboru ČMFS, v lednu 2010 se stal i předsedou
Pražského fotbalového svazu. Mimo fotbalu
rovněž podniká.
inzerce
času a úsilí, ale zase jsem měl možnost setkat se s lidmi, s nimiž bych
se jinak nepotkal. Mám jednu výhodu
a nevýhodu zároveň. Na jedné straně
vidím pohled na profesionální fotbal,
protože jsem ve Spartě i ve výkonném výboru Českomoravského fotbalového svazu za kluby první a druhé
ligy. To je jeden fotbalový svět, který
dokáže být někdy velmi krutý a drsný. Na druhou stranu díky PFS vidím
ten fotbal z úplně opačného úhlu pohledu. Musím říct, že někdy od toho
6
profesionálního fotbalu rád uteču
k tomu pražskému.
Kolik času vám činnost pro PFS
zabere?
Nedá se to úplně oddělit: Sparta,
výkonný výbor ČMFS, PFS, všech-
Mimo to mám podíly v několika společnostech, takže někdy to mám hodně napnuté, ale nestěžuji si, je to moje
dobrovolná volba.
Nějaké volné chvíle musíte mít,
ne?
„Největší úkol pro PFS je, abychom pomohli přivést
co nejvíc dětí k fotbalu.“
ny věci se prolínají. Mám tyhle tři
„fotbalové“ funkce, takže nedělám
v podstatě nic jiného než fotbal.
Já zas tak moc nerelaxuji. Nemám
kdy. Většina lidí vypne o víkendu, ale
to já mívám největší stres, protože
hraje Sparta a já si od toho neumím
držet odstup, opravdu hodně to prožívám. A pokud se mě ptáte, co dělám
v těch málo volných chvílích, tak ze
sportu je to pro mě posilovna. Dokážu
se tam odreagovat, nejsem na nikoho
vázaný, nepotřebuji žádného parťáka, celé dny něco řeším, komunikuju
s lidmi, schůzky, telefony, tak tam se
na hodinu a půl zavřu do sebe. Cvičím, abych se nerozpadnul. (usmívá
se). A druhý relax je pro mě dobrá
restaurace s dobrým vínem.
Svobodovy funkce znamenají hodiny strávené v kanceláři během schůzek a jednání.
PŘEBOR
Před dvaceti lety, v roce 1991,
se fotbalový Radotín propadl
z divize do městského přeboru.
Teď mělo mužstvo, které v uplynulých letech vedl trenér Richard
Bogdanov, šanci podívat se zpět.
Až těsně před uzávěrkou článku vylezla na povrch informace,
že ji klub z Prahy 5 nevyužije.
Ale i tak si Radotínští roli vítěze
přeboru užívali. „Vyhráli jsme
zaslouženě. S juniorkou Dukly,
která je druhá, ani s třetí Uhříněvsí jsme v sezoně neztratili
ani bod,“ upozorňuje kouč.
Úvod sezony z pohledu radotínského mužstva nevypadal ideálně.
Část hráčů základní sestavy se ještě
věnovala plážovému fotbalu, a tak
tým nemohl nabrat hned od startu
vítěznou fazonu. Po pěti kolech měl
na kontě tři body a myšlenky na to, že
by chtěl přebor vyhrát, se pohybovaly v oblasti teorie. „Úvod do sezony
jsme měli tragický, ale pro mě to zase
takové překvapení nebylo. Už tehdy
jsem říkal, že přebor pro nás vlastně
začíná po pěti zápasech,“ vzpomíná
trenér Radotína.
Ve chvíli, kdy měl k dispozici kompletní kádr, začaly se výsledky týmu
zlepšovat. „Čekal jsem, že si to sedne.
Někteří kluci se prostě věnovali plážovému fotbalu, byli v cizině. Na téhle
8
Radotín musel bojovat o pražský titul do posledních chvil.
MISTŘI PRAHY?
SC RADOTÍN!
„Zasloužili jsme si skončit první,“ tvrdí trenér
Richard Bogdanov
úrovni jim těžko můžete něco zakazovat. Tak jsme se s tím poprali po svém,
bojovali jsme a nakonec se srovnali,“
dodává. Za deset zbývajících podzimních kol pak tým rozdal všechny body
jen Tempu a následně remizoval s Vltavínem B a s Libuší.
Na vedoucí Aritmu ztrácel Radotín čtyři body, což byla ztráta, která
v očích Bogdanova nebyla nepřekonatelnou. „Když jsem viděl rozdíly
v tabulce, tak jsem čekal, že to bude
hodně vyrovnané až do posledního
kola jako loni. V půlce přeboru to
vypadalo tak, že bude do hry o první
místo zapojeno třeba pět celků,“ přiznává mýlku Bogdanov.
Eso v rukávu
Stejně jako na začátku podzimu,
tak i na startu přeborového jara ovšem
nepřipomínali radotínští fotbalisté
rozjetou mašinu. Prohráli na Aritmě
a pak dokonce padli doma s Újezdem
nad Lesy. Tým si zvykal na nový herní styl bez špílmachra Dlouhého, jenž
neodolal zajímavé nabídce z nižší
soutěže. Trenér Bogdanov ale vytáhl
z rukávu, potažmo z radotínské rezervy „trumfové eso“ v podobě slovenského útočníka Igora Vodeckého. Ten
na placu ihned úřadoval ve velkém
a Radotín začal soupeřům sypat góly
a sbíral body.
Facka ze zápasu s Újezdem „černobílé“ dokonale probrala a oni odstartovali málo vídanou sérii devíti
vyhraných zápasů v řadě. „Na konci
března taky skončil pro naše hráče
futsal, takže to znamenalo, že kluci
mohli potrénovat a měli víc sil. Už to
nebylo tak, že ve čtyři ráno přijeli ze
zápasu futsalové ligy a od 10.15 šli
někam hrát zápas přeboru,“ vysvětluje příčinu vzmachu Bogdanov.
Na druhou stranu si váží, že futsa-
listy v týmu měl. „Kdyby byl v kádru
jeden, tak zapadne, ale my jsme jich
tam měli víc. Bylo to vidět. Vodecký je
navíc bývalý slovenský reprezentant,
Pleyer je zase v současném českém
nároďáku. Navíc kluci spolu hrají
futsal za Bohemku, fakt jsou sehraní.
Pomáhalo nám to,“ konstatoval trenér Radotína.
Zlom v Uhříněvsi
Série vítězných zápasů narůstala,
tým nezadrhl ani na půdě Čechie Uhříněves, kterou složil na lopatky naprosto suverénně. Po tomhle zápase
bylo jasné, že si to o první místo rozdá
s juniorkou Dukly. Áčko týmu z Julisky postoupilo do první ligy a čekalo
se, že bude chtít juniorku posunout
do divize. Leč mladíci v dresu Dukly
nezvládli některé duely a protože byl
Radotín stoprocentní, urval v čele tabulky náskok. „Zápasem v Uhříněvsi
se to rozlomilo a my jsme se dostali
do bodového úniku. Bylo jasné, že si
to můžeme prohrát už jen sami,“ věděl Bogdanov.
Dvě kola před koncem pak radotínskému celku chyběl k celkovému
triumfu jediný bodík za remízu. V tu
chvíli se ale mašina trenéra Bogdanova zadrhla na půdě Vltavínu B a dostala tam pět gólů. Žádná panika ale
tým nezachvátila. „Spíš nám to pomohlo, spadl z nás ten obrovský tlak,
který na nás ležel,“ připustil kapitán
týmu Tomáš Sluka. „Samozřejmě to
ale bylo nepříjemné, dostat pět gólů
nikdo z nás nechtěl,“ upozornil.
Produktivita v útočné hře byla jinak ozdobou radotínských fotbalistů. „Víc gólů než my snad nastřílela
jen juniorka Dukly, byli jsme v útoku
hodně silní. To je ale naše filozofie.
My chceme bavit fanoušky fotbalem
a góly. To platilo i pro zápas na béčku
Lokomotivy, i když tam nebylo tak příjemné, že padá tolik gólů,“ usmál se
Bogdanov, který měl v kádru několik
nebezpečných střelců. Žádný z nich
se ale nezapojil do bitvy o trofej pro
nejlepšího střelce přeboru. „To přece
vůbec nevadí, nám stačí, když ty góly
střílíme. A když je ta zátěž rozložená
na víc fotbalistů, tak je to přece lepší i pro nás. Soupeř si musí hlídat
víc hráčů, má to složitější,“ podpořil
myšlenku fakty.
Konec na vrcholu
Radotín tak musel svou pozici na
trůnu pro vládce přeboru v této sezoně
obhájit na hřišti sestupujících Cholupic. Nepředvedl nijak oslnivý výkon,
ale potřebné body po výhře 2:0 získal
a mohl začít slavit. O tom, zda se nakonec posune do divize, rozhodovali
zástupci klubu těsně před uzávěrkou
Speciálu. A řekli: NE! „Hráči měli
čas se vyjádřit. Proběhla dokopná
a tam se vše řešilo. Nemělo cenu,
aby vedení něco plánovalo bez toho,
aniž by znalo názor hráčů. Pokud by
fotbalisté řekli ano, pak by bylo pro
změnu na vedení, aby na vyšší soutěž
sehnalo peníze,“ konstatoval Bogdanov, jenž je připravený po třech
letech u týmu skončit. „Vím, že je to
velký úspěch pro celý Radotín. Před
dvaceti lety si totiž v divizi zahrál
naposledy. V roce 1991 se spadlo a
od té doby se na možnost jít do divize
čekalo. Já si ale myslím, že odcházet
se má na vrcholu, a ten pro mě nastal
právě teď. První sezonu jsme skončili v polovině tabulky, minule jsme
brali druhé místo a teď jsme přebor
vyhráli. Co můžu chtít víc?“ zakončil
Bogdanov.
V současné době je tedy jasné, že
není potřeba rozšiřovat kádr, což by
bylo nutností v případě přesunu do
vyšší soutěže. „Třeba čtyři až pět fotbalistů by muselo přijít. Přebor jsme
odkopali prakticky ve třinácti lidech
a divize má svoji kvalitu,“ poznamenal kouč ještě před rozhodnutím.
Viditelně nechtěl, aby Radotínští hazardovali se jménem klubu.
René Machálek
– editor agentury Mediafax
Zástupci PFS Dušan Svoboda a František Vítovský předávali medaile a pohár.
Foto: Pavel Slavíček
Jasné, stručné, výstižné.
V zápalu radosti létal kouč nad hlavami hráčů.
9
VÍTĚZOVÉ PŘEBORU
OČIMA TRENÉRA
Pavel Krystyník (brankář) – Velká
jistota, klidný, až na zápas s Vltavínem
B odchytal skvělé jaro. Věčně byl před
zápasem na záchodě, ale bylo to kvůli
nemoci, nikoli nervozitou. Byl oporou.
Tomáš Židlický (brankář) – Jevil
se na podzim jako lepší, a tak dostal
šanci. V zimě odešel do Králova Dvora. První polovina sezony nebyla z pohledu gólmana tak přepychová jako
jaro.
Jan Tyburec (pravý obránce)
– Naprostá jistota v sestavě, chyběl jen
jednou na Aritmě a hned jsme prohráli.
Má železné zdraví.
Daniel Pitvorec (střední obránce)
– Střídavě oblačno. Díky své výšce je
důležitý při standardních situacích,
své si určitě odehrál. Vytáhli jsme ho
z B třídy, občas byl nervózní. Když je
v pohodě, jde jeho výkon nahoru.
Radek Toman (střední obránce)
– Alternativa na místo stopera, jeho
velkou předností je zkušenost. Odehrál asi tři zápasy a zvládl je na jedničku. Jeho problémem jsou kolena,
Pyšný trenér Richard Bogdanov.
která má vyčvachtaná a na umělku už
to moc není.
Tomáš Huráb (střední obránce)
– Jeden z lídrů týmu. Má vynikající
fyzický fond, je technicky schopný
a zároveň tvrdý jako křemen. Lákalo
by ho zkusit fotbal někde v zahraničí.
Na jaře jej viděl trenér Žižkova Pulpit
a zaujal ho. Tvrdil, že může okamžitě
do druhé ligy.
Jindřich Neumann (levý obránce)
– Moc alternativ jsme za něj neměli,
snad mladého Císařovského. Zkušený
borec, tvrdý, určitě si zasloužil tenhle
úspěch, že Radotín vyhrál přebor. Bez
něj levá strana moc nefungovala.
David Bereš (pravá záloha) – Fotbalista s tahem na branku, plní funkci
křídla, útočí. Taky dal devět gólů, což
je krásná vizitka. Přitom jsme k němu
přišli jak slepý k houslím. Kolega
v bývalé práci mi ho doporučil, tak
jsme ho zkusili. On v první přípravě
dal tři góly a za dva týdny u nás hrál
mistrák.
Milan Bouška (střední záložník)
– Rozehrává naše útočné akce. Dokáže dát fantastické balony na třicet čtyřicet metrů. Připravoval šance. Kdyby
gólem skončila každá druhá, kterou
vypracoval, tak jsme dali za sezonu
140 branek. Je to velká osobnost.
Tomáš Sluka (střední záložník)
– Výjimečný hráč, má ligové zkušenosti z Opavy, nejlepší střelec týmu.
U něj se snoubí elegantnost a serióznost, má dvě vysoké školy, má to prostě všechno v hlavě srovnané.
Petr Pleyer (levý záložník) – Prakticky pro nás nenahraditelný hráč. Nejde o to, jakých jsme bez něj dosáhli
výsledků, ale jde o hodnocení výkonu.
Bez něj to bylo špatné. Je pochopitelné, že reprezentace futsalu dostala
přednost před přeborem. Je to čest
i pro Radotín, že takového hráče má.
Je poctivý při bránění, má neuvěřitelnou fyzičku. Umí přihrát jak na zlatém podnose, dokáže obejít třeba tři
soupeře.
Igor Vodecký (útočník) – Na jaře
šel do sestavy místo Dlouhého, změnili jsme kvůli tomu herní styl, ale vyšlo
to. Je tvořivější než Dlouhý, dokáže
připravit šanci sobě i spoluhráčům,
porve se v souboji, má ale i techniku.
Výhodou je i jeho periferní vidění.
Kdyby se na jaře do týmu vrátil Dlouhán, tak by musel sedět. Vodecký měl
fazonu, je to bývalý futsalový reprezentant Slovenska.
Jiří Baroch (útočník) – Možná
napohled dost podceňovaný fotbalista. Je ale hodně důležitý i pro svou
univerzálnost. Vymetal jsem s ním, co
se dalo. Hrál v obraně, na předstoperu
i na kraji. Je rvavý, nic nevypustí. Dal
devět gólů, ideálně se doplňuje s Vodeckým.
Martin Dlouhý (útočník, před
startem jara odešel na hostování
do nižší soutěže) – Šel si zahrát pralesní ligu. Měl toho hodně, hraje futsal, kde je v reprezentaci, nastupuje
k Hanspaulce. Na podzim na něm bylo
asi trochu vidět zklamání, že skončil
futsalové angažmá v Teplicích. Dal šest
gólů, ale čekali jsme víc. Platívalo, že
se dostal do čtyř šancí a tři dal. Na podzim to bylo třeba pět šancí a byla z toho
jedna branka. Určitě má ale na prvním
místě svůj podíl.
Pavel Stejskal (záložník) – V posledním futsalovém zápase na podzim
mu zlomili nohu, takže v zimě pořádně
nenatrénoval a neprosadil se tak do základní sestavy. Teď záleží na něm, jak
mákne a kam se posune dál.
Ostatní: Celkově jsme během sezony využili čtyřiadvacet hráčů a každý
má na tom konečném prvním místě
svůj podíl.
(sks)
TŘI DŮVODY, PROČ
SC RADOTÍN VYHRÁL
jich trenéra Bogdanova. „Vyhráli jsme
na Hájích 5:1, což bylo v době, kdy
jsme se vezli na té naší vítězné vlně. Já
jsem po zápase přišel do šatny a kluci
tam řešili situaci, po které jsme dostali
jedinou branku v zápase. Vadilo jim, že
se udělala zbytečná chyba, která by je
jindy mohla třeba mrzet,“ upozornil
trenér vítězného týmu přeboru.
1. VYNIKAJÍCÍ PARTA
3. UMĚNÍ I ŠTĚSTÍ
„Možná to bude znít jako fráze, ale
řeknu, že kvůli partě,“ soudí trenér vítěze přeboru Richard Bogdanov. Pro
důkaz nemusí chodit daleko. Nedlouho před koncem soutěže vyhrál Radotín na půdě Hájů 5:1. Jednu z branek
Radotína vstřelil útočník Igor Vodecký a stal se v tu chvíli nejlepším střelcem mužstva, i když celkem během
soutěžního ročníku zasáhl jen do šestnácti duelů. Pak ale Radotínští dostali
šanci kopat další penaltu. „Kdo by
v tu chvíli čekal, že půjde zahrávat
opět Vodecký, aby si pojistil pozici
nejlepšího střelce, tak byl na omylu.
Normálně přenechal míč spoluhráči
Slukovi, který proměnil a na Vodeckého se dotáhl. Kluci si vzájemně
přáli a na hře to bylo vážně vidět,“
doplnil Bogdanov. Nutno dodat, že
v posledním zápase sezony v Cholupicích se mezi střelce zapsal Sluka
a pozice nejlepšího střelce týmu tak
patří jemu. „Nebo tu třeba byl futsalový reprezentant Stejskal. Ten kvůli
zranění ze zimy vypadl ze základu, ale
bral to, dařilo se nám a on pochopil,
že v takové chvíli se do základní sestavy nesahá,“ doplnil kouč.
2. TOUHA BÝT NEJLEPŠÍ
Nebývá zvykem, aby na úrovni
pražského přeboru mužstvo vysoko vyhrálo, a přesto se hledaly na jeho výkonu kazy. Radotínští prý ale podobnou
strategii vyznávali, což zaskočilo i je-
Tým vynikal v koncovce, přestřílela jej jedině juniorka pražské Dukly
a nic na tom nemůže změnit ani fakt,
že úplný závěr sezony nedohrával Radotín úplně v pohodě. Trenér Bogdanov
pak dokonce připustil, že v některých
duelech měl jeho tým pořádnou kliku.
„Schopnosti týmu jsou hodně důležité,
ale kus toho štěstíčka prostě v některých chvílích potřebujete. Třeba při
našem zápase na Vršovicích,“ vzpomíná na jednu z horkých chvilek trenér
Bogdanov. „Vedli jsme o dva góly a domácím se povedlo snížit. O něco později
pak Vršovice nedaly stoprocentní šanci.
Kdyby z toho byla vyrovnávací branka,
třeba by zápas dopadl jinak. Jenže to
gólem neskončilo a my jsme nakonec
ten zápas vyhráli,“ dodal. Nutno podotknout, že Radotínští během celé sezony neztratili s druhou juniorkou Dukly
a třetí Uhříněvsí ani bod. „Proto jsme
na prvním místě,“ soudí kouč. (sks)
inzerce
NEPROMĚNĚNÝ MEČBOL
• Celorepublikově profesionální fotoslužby pro sportovní kluby a svazy
• Unikátní nabídka služeb a produktů od amatérských po plně
profesionální sportovce
Hoši z Radotína mohli slavit titul už o zápas dříve – konkrétně v souboji s Vltavínem B. Ale první mečbol nevyužili…
• Fotoreporty, reportáže, týmové fotograﬁe, dokumentace besed, tiskových
konferencí nebo posezonních plesů. Graﬁcké práce a úpravy pro web i tisk
• Znamenité ročenky pro každý tým
• To vše za bezkonkurenční ceny v nejvyšší kvalitě
10
Foto: Ondřej Hanuš, archiv klubu
Foto: Pavel Slavíček, Ondřej Hanuš
• Každý klub který využije našich služeb navíc dostane unikátní slevovou
poukázku na všechny naše ostatní služby pro všechny své členy s platností 1 rok!
KVĚTEN/2011
Pište na e-mail: [email protected]
vis.cz
Nebo přímo volejte na tel.: +420 608 980 343
11
www.agentura-fotoservis.cz
POHÁR
PODPORA
Fotbalového turnaje se účastnily i dívky.
SOUBOJ O HISTORICKÝ ÚSPĚCH
VYHRÁLA UHŘÍNĚVES
FOTBAL
PRO ROZVOJ
Ve finále Teskahor Poháru PFS se střetli dva čekatelé
na triumf v této soutěži: Střešovice a Uhříněves
inzerce
Akce na podporu Afriky přilákala
na hřiště i bývalého kapitána
Byl to souboj o historický úspěch: fotbalisté Střešovic ani Uhříně-
vsi ještě nikdy nezískali Pohár Pražského fotbalového svazu. Rado-
reprezentace Tomáše Ujfalušiho
vat se ale mohl jen jeden z týmů: finále, které se konalo 8. června
na hřišti v Braníku, lépe zvládla přeborová Uhříněves. Svého sou-
Patron jako zvon! Záštitu nad fotbalovým turnajem v rámci Dne pro
peře z I. A třídy porazila 3:2 a hráči ve žlutočerných dresech tak
Afriku převzal bývalý kapitán národního týmu Tomáš Ujfaluši. A ne-
vstoupili do dějin klubu.
12
jen to, do bojů na trávníku se sám aktivně zapojil stejně jako desítky
dalších nadšenců sympatizujících s projektem Fotbal pro rozvoj.
čům před prázdnou branku – a šlo by
se na penalty. Jenže volil střelu, kterou
brankář Uhříněvsi Kudrnáč zlikvidoval. „Měl jsem přihrávat, byla to moje
chyba,“ přiznal pak Pavel Kopal.
„Je z toho smutný. Vzal to na sebe
a trefil brankáře do pupku. Škoda.
Kdybychom dotáhli zápas k penaltám,
vyhráli bychom pohár. Penalty totiž
umíme,“ tvrdil trenér poraženého týmu
Václav Šebesta.
Takhle slavila Uhříněves a její kanonýr Čejka mohl poskakovat s vrchní
částí trofeje na hlavě. „Udělali jsme
z toho zbytečně nervák. Druhou půli
jsme nezvládli, ale celkově jsme spokojení. Vyhráli jsme pohár, což je pro Uhříněves obrovský úspěch,“ řekl kouč
vítězů Petr Königsmark.
(tru)
Střešovice – UHŘÍNĚVES 2:3
Dorost:
HÁJE – Podolí 1:1, 4:2 na penalty
Žáci:
měl v zahraničních klubech možnost
setkat se s mnoha projekty, které mají
přesah za hranice fotbalu. V České
republice se s něčím takovým tak
často nesetkáte. Fotbal pro rozvoj
umožňuje mladým lidem u nás seznámit se s rozvojovým světem, zatímco
kluky a holky z chudinských čtvrtí
Nairobi pomáhá motivovat při jejich
snaze o pozitivní životní změnu. Mám
proto velkou radost, že můžu takové
aktivity podpořit a během akcí pro
veřejnost si třeba s mladými Keňany
i zahrát fotbal,“ řekl ke své přítomnosti obránce Galatasaraye Istanbul
Ujfaluši a vlastně vystihl smysl příjemného Dne pro Afriku. Společně
se zbylými účastníky z různých koutů světa si pak užil zbytek bohatého
kulturního programu za doprovodu
známé moderátorky Leyly Abbasové
a tanečníka Yemiho.
(luk)
AUDI CUP 2011
26.7.2011 Mnichov / Allianz Arena
Cena: 2 290,- Kč
18,15 FC BARCELONA - PORTO ALEGRE
20,30 AC MILAN - BAYERN MNICHOV
1.FC KÖLN - ARSENAL
23.7.2011
HERTHA BERLÍN - REAL MADRID
27.7.2011 Berlín / Olympistadion
Cena: 2 690,- Kč
Cena: 1 990,- Kč
FINÁLE POHÁRU PFS
Muži:
Je čtvrtého června, deset hodin
dopoledne a do Riegrových sadů se
za pořádného pálení slunečních paprsků začínají trousit účastníci turnaje. Na první pohled je zřejmé, že
o výsledky zase tolik nepůjde, protože družstva jsou smíšená a umění
se chystá předvádět také slušný počet dívek a žen. Mezi nadšenci, kteří na malém hřišti za chvíli svedou
boje o body do tabulky, nechybí ani
zástupci „černého kontinentu“, jimž
je Den pro Afriku věnován – výběr
MYSA nebo tým africké komunity žijící v Čechách. Spolu s nimi se
účastní i fanklub Bohemians 1905
a celek sympatické kampaně Česko
proti chudobě.
To už ale do areálu míří patron
Tomáš Ujfaluši. Typickou hřívu
na hlavě doplňuje netradiční hustý
plnovous. „Během své kariéry jsem
inzerce
CK SPORTEVENTS
Dlouhých 75 minut to vypadalo, že
si Uhříněves, která byla v zápase jasným favoritem, dojde pro pohodlné vítězství. Jenže v poslední čtvrthodince
se začaly dít věci!
Střešovice prohrávaly 0:3, další velké šance soupeře „ustály“, ale místo
čekání na konec a „co nejmenší příděl“
se nevzdaly. Dva vstřelené góly je vrátily do hry. Do konce zápasu zbývalo
i s nastavením šest minut a fanoušci
Střešovic hnali svůj tým kupředu. To
chumel z Uhříněvsi vyměnil skandování „Dejte jim bůra“ za tiché obavy...
V 90. minutě se ale po strkanici
a druhé žluté kartě nechal vyloučit střešovický Semrád, což neunesl Hanka,
který po komentáři k rozhodčím dostal
červenou kartu taky.
V devíti hráčích hrály Střešovice vabank a málem se to vyplatilo. Ve třetí
minutě nastaveného času měly výhodu
přímého kopu těsně za hranicí pokutového území a zvolily velmi netradiční
řešení. Místo očekávané střely přišel
brilantně provedený signál, kdy byl míč
rozehraný kolem zdi. Útočník Kopal se
rázem ocitl sám před gólmanem. Mohl
ještě přihrát lépe postaveným spoluhrá-
Ujfaluši měl rozhodně na to, aby soupeřům ukázal záda.
www.cksportevents.com, [email protected]
+420 737 604 747
ADMIRA – Bohemians Praha 4:0
léto/2011
13
Foto: INEX-SDA
Po zvládnutí dramatu byla radost vítězů ohromná.
TRÉNINK
Pražský fotbalový speciál vám jako každý měsíc přináší další inspiraci do tréninkového cyklu. V po-
sledním díle na konci sezony vám po cvičeních zaměřených na přihrávky z prvního doteku a s tím
spojený vhodný výběr místa nabízíme další čtyři průpravné hry. Tentokrát se jedná o akce, ve kterých
se klade důraz na střelbu ze střední vzdálenosti. Dvoustranu pro vás připravil JIŘÍ FORMÁNEK
(na snímku), trenér divizního Vyšehradu a provozovatel stránek www.trenink.com.
pohyb hráče /
přihrávka /
zakončení, střelba /
vedení míče
Cvičení č. 1
Naraž si na vápně, vystřel a hlavičkuj
Cílem průpravného cvičení je dát finální přihrávku na útočníka stojícího před pokutovým územím, který připraví středovému hráči míč ke střelbě ze střední vzdálenosti (nohou), následně hráč modeluje dorážku hlavou po vyraženém míči od brankáře.
Od hráčů vyžadujeme efektivitu v zakončení. Průpravné cvičení je určeno pro 8 až 16
hráčů věkové kategorie žáků a dorostenců. Cvičení zařazujeme do hlavní části tréninkové jednotky, je možné cvičení zařadit i do předzápasového tréninku.
Popis průpravného cvičení:
herním prostorem je necelá polovina hrací plochy
cvičení je určeno minimálně pro osm hráčů:
a/ 1–2 brankáři
b/ 2 nahazovači za brankou
c/ 2 narážeči na hraně pokutového území
d/ 3–10 hráčů s míčem, kteří akci zakončují
ve velké brance chytá brankář
vedle tyčí na každé straně stojí nahazovači
na hranici vápna, případně před pokutovým územím, stojí dva hráči, kteří narážejí
zakončujícím hráčům po kolmé finální přihrávce
15–20 metrů před pokutovým územím hráči vytvoří zástup, každý hráč s míčem
hráč s míčem nahrává na hráče narážeče, který mu prvním dotykem naráží míč tak,
aby mohl střílet na branku ze střední vzdálenosti
střílející hráč pokračuje po naražení na značku pokutového kopu, kam pro zakončení hlavou nahazuje míč jeden z hráčů vedle tyčí
střílející hráč jde na pozici nahazovače míče vedle branky
hráč, který nahazoval vedle branky, jde na pozici narážeče na úroveň pokutového
území
Trenérské poznámky:
hráč s míčem akci zahajuje autovým vhazováním
hráč na vápně volí různé druhy naražení
do hlavičkového souboje jde s útočníkem i obránce
míče na hlavičku se nahazují z obou stran
míče pro hlavičkový souboj se nahazují zpoza branky
14
Cvičení č. 2
Výběr místa před narážečkou
Cílem cvičení je naučit středové hráče vyvést míč ze středu pole, reagovat na pohyb
koncového útočníka a připravit si pozici pro finální přihrávku na útočníka, který míč
naráží prvním dotykem. Středový hráč se dostává do výhodné střelecké pozice a zakončuje akci střelbou ze střední vzdálenosti. Cvičení obvykle zařazujeme do hlavní,
v případě starších věkových kategorií do průpravné části tréninkové jednotky. Cvičení
může být i součástí předzápasového nebo pozápasového tréninku. Cvičení zvládnou
žákovské kategorie.
Popis průpravného cvičení:
herním prostorem je polovina hrací plochy
v prostoru před pokutovým územím jsou postaveny:
a/ dvojice zapichovacích tyčí (5 metrů před)
b/ dvojice zapichovacích tyčí (25 metrů před)
cvičení je určeno pro:
a/ 1–2 brankáře
b/ 6–10 hráčů do pole
hráči jsou rozestavení podle obrázku:
a/ brankář chytá v brance
b/ útočník je prostoru mezi tyčemi blíže brance
c/ záložník ve středovém kruhu
středový hráč má u nohy míč
akci zahajuje útočník
vybírá si jednu z tyčí a uvolňuje se do volného prostoru
středový hráč vede míč a obchází tyč na opačné straně
přihrává na hrotového útočníka a nabíhá si do prostoru před pokutové území
útočník prvním dotykem naráží na nabíhajícího záložníka
záložník akci zakončuje
po zakončení akce se záložník dostává do pozice útočníka
akce se opakuje
hráči zakončují (vně nebo uvnitř) pokutového území
útočník má neomezený počet doteků
hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
útočníci zakončují akci svojí „slabší“ nohou
Cvičení č. 3
Obhození, vyvedení míče mimo střed a zakončení
Cvičení č. 4
Hra 7:7 s podporou střelby z větší vzdálenosti
Cílem cvičení je naučit hráče, po zisku míče ve středu hrací plochy, obhodit pro-
Cílem průpravné hry je motivovat hráče ke zvýšené četnosti střeleckých pokusů
tihráče, navést míč mimo střed pokutového území a celou akci zakončit střelbou.
ze střední a větší vzdálenosti. Hra podporuje snahu obvykle týmu, který prohrává,
Po hráčích požadujeme provedení celé akce v maximální možné rychlosti, důraz-
o střelbu z větší vzdálenosti. Spolu s touto střelbou hráče nabádáme k dohrávání těch-
ným a přesným zakončením. Cvičení zařazujeme buď do průpravné, nebo hlavní
to situací, kdy brankář například střelu pouze vyrazí. Průpravnou hru je vhodné zařa-
části tréninkové jednotky. Cvičení je organizačně nenáročné, zvládnou ho všechny
dit do závěrečné části tréninkové jednotky, je určena pro věkovou kategorii mladších
věkové kategorie od přípravek až po dospělé.
a starších žáků, osvědčila se i v tréninkovém procesu dorostenců a dospělých.
Popis herního cvičení:
Popis průpravné hry:
herním prostorem je polovina hrací plochy
herním prostorem této hry je polovina hrací plochy
v prostoru před pokutovým územím stojí dvojice tyčí (kuželů)
na koncových autových čarách jsou dvě branky
rozestup těchto tyčí je 8–12 metrů
před brankami je pomocí kuželů vyznačena branková zóna
třetí tyč je umístěna v ose hřiště, 2–5 metrů za kruhem
jedná se o prostor prodlouženého malého vápna
cvičení je určeno pro:
až po úroveň pokutového území
a/ 1–2 brankáře
b/ 6–12 hráčů do pole
každé akce se účastní pouze jeden hráč
hra je určena pro 16 hráčů
a/ 14 hráčů do pole
b/ 2 brankáře
akci zahajuje krátkým vyvedením míče
hráči do pole jsou rozdělení na dvě družstva po sedmi (7:7)
následuje obhození středové tyče
úkolem mužstva držícího míč je vstřelit branku z prostoru mimo brankovou
navedení míče mimo střed hrací plochy
zónu
střelba mimo prostor dvojice tyčí
branka z prostoru mimo se počítá za 2 (3, 5)
zakončení je možné provádět vně nebo uvnitř pokutového území
branka z brankové zóny pouze za 1
po zakončení akci provádí další hráč
velikost herního prostoru je možné zvětšit na 3/5 normální hrací plochy
hráči zakončení provádějí silnější/slabší nohou
branka platí pouze z prostoru mimo brankovou zónu
zakončení probíhá striktně mimo pokutové území
hráči mají omezený počet dotyků (2, 3, 4)
hráči soutěží o větší počet vstřelených branek
na hřišti je neutrální hráč, který hraje s mužstvem majícím v držení míč
je možné manipulovat s postavením tyčí před pokutovým územím
trenér střídá intervaly, kdy gól z brankové zóny platí a kdy platí pouze mimo zónu
léto/2011
15
Vysvětlivky:
Josef Fanta s vlajkou Středočeské župy na moskevském stadionu Dynama roku 1935.
Pražský fotbal dlouho nepociťoval
potřebu vytvoření vlastní regionální
organizace. Co také s ní, když měl
rozhodující slovo v národním svazu,
jehož jádro ostatně ještě pěknou řádku dalších let tvořily pražské kluby?
Když se roku 1912 poprvé rozehrálo
mistrovství ČSF, měla Praha (opět
s bezprostředním okolím, které už s ní
fakticky bylo srostlé) v jeho osmičlenné I. třídě šest svých týmů. K prvním
pokusům o vytvoření územních sdružení (po sokolském vzoru se jim říkalo
župy) tak logicky došlo v Plzni, kde už
působilo několik klubů, a na Moravě.
Když však roku 1918 po období
nucené nečinnosti, způsobené mocenským zásahem z Vídně, začal znovu
pracovat obrozený ČSF, bylo jedním
z jeho prvních organizačních kroků
rozdělení Čech na území jednotlivých
žup. Konkrétní řešení bylo z velké
části dílem předsedy SK Smíchova
Ing. Fikla.
Zprvu bylo vytvořeno osm žup.
Středočeská tehdy sdružovala vedle
fotbalistů z Prahy a jejích předměstí
už jen kluby z Benešovska, Říčanska
a Kralupska. Samostatnou župu mělo
Kladensko, ale jen velice krátce; fotbalově bylo v té době mimořádně silné, ale jeho kluby nechtěly přijít o pravidelné soutěžení s Pražany. Ti tehdy
– a ještě dlouho potom – představovali bezkonkurenční domácí extratřídu.
Kolínská župa zahrnula i Kutnohorsko
a zasahovala až k Německému (dnes
Havlíčkovu) Brodu. Do severočeské
župy patřilo i území současných stře-
16
JAK PŘIŠLA
NA SVĚT ŽUPA
Kapitoly z historie Pražského
fotbalového svazu
Naši nejstarší fotbalisté proháněli míč pod záštitou České athletické amatérské unie. Na prahu 20. století
však už pociťují potřebu vlastní organizace. Roku 1900 tedy nejprve vytvoří volné sdružení – a když c.k.
místodržitelství schválí předložené stanovy, v sobotu 19. října 1901 v restauraci U zlaté váhy v ulici Karoliny Světlé založí na jejich základě Český footballový svaz. Ten zprvu sdružuje sedmnáct klubů a kroužků.
Venkov mezi nimi zastupují SK Plzeň, FK Union Plzeň a AC Roudnice. Ostatních čtrnáct je z Prahy a jejího
okolí. Také první předseda je z metropole. Stane se jím čtyřiadvacetiletý medik Karel Freja z ČAFC.
dočeských okresů Mladá Boleslav,
Nymburk a Mělník, do berounské také
okresy Příbram a Rakovník. Vedle Kladeňáků ale i některé silné kluby dalších
žup začaly brzy usilovat o zařazení
do soutěží Středočechů. Povedlo se to
AFK Kolínu, který si v letech 1921 až
1924 zahrál tři ročníky jejich I. třídy.
Prvním předsedou Středočeské
župy, ustavené ve středu 13. února
1918 v zasedací místnosti staroměstské Řemeslnicko-živnostenské besedy v Karlově ulici, se stal slávistický
funkcionář Gustav Šašek. Potom se
šéfové rychle střídali, ale v župních
jednáních se brzy začala formovat silná osobnost.
„My, malí klubové…“
Slávisticko-sparťanská řevnivost,
v těch letech čas od času dosti silná, se
zprvu odrazila i ve vedení župy. Červenobílí byli nositeli pojetí, podle kterého měly rozhodující roli hrát silné
a sportovně úspěšné kluby; rudí tedy
už jaksi z principu začali hlásat rovná
práva všech bez ohledu na počty členů
a výsledky.
Mluvčím jednotné fronty malých
klubů se roku 1919 téměř přes noc
stal teprve dvacetiletý Josef Fanta,
zástupce SK Úředníků Karlín (a později Karlínského týmu). Kdo se nechal
zmýlit jeho blahobytným vzezřením,
brzy poznal, někdy i k vlastní škodě,
že má co do činění s mimořádně energickým a zatvrzele bojovným mužem,
jehož okřídlený výrok, kterým otevřel
nejedno své plamenné vystoupení
v župním vedení, se stal titulkem této
podkapitoly.
Fanta se brzy stal místopředsedou
a již v říjnu 1920 dokonce poprvé
i předsedou župy, která do toho roku
vykročila s už 146 členskými kluby.
DOBOVÉ STŘÍPKY
Obě „S“ a ti druzí
To není obratné aranžmá pro fotoreportéra –
takhle bravurně vykryl roku 1946 reprezentační gólman Karel Horák
penaltu obávaného kanonýra Stjepana Bobka v utkání Praha – Bělehrad.
spěvků na práci s dorostem přelévala
i do pokladen klubů, které neměly
ustláno na růžích.
Když hráč uloví předsedu
Klubových funkcionářů, kteří dokázali získat svým barvám skvělé posily, byly, jsou a budou zástupy. Ale
aby fotbalista angažoval předsedu,
to je unikum! Jaroslav Mysík, kdysi
hvězda žižkovské Viktorky, vojákoval
ještě před první světovou válkou v rakouském Tridentu. Spřátelil se tam
s jednoročním dobrovolníkem Rudolfem Henčlem, jinak magistrátním
úředníkem z Vinohrad. A tak ho získal pro fotbal, že Henčl se po návratu
do civilu se zápalem vrhl do klubové
práce. Díky své neúnavnosti a organizačním schopnostem se rychle stal
viktoriánským předsedou. Z první
světové války se vrátil se značným
zpožděním – jako důstojník ruské legie – a hned ho zase na Ohradě, kde
tenkrát pruhovaní sídlili, bylo všude
plno. Roku 1925 se stal i předsedou
župy – a patřil k těm, kteří se do její
historie zapsali nejvýrazněji.
Před Henčlovým nástupem do funkce asociačního kapitána oblékalo národní mužstvo dresy až na státní znak
nebo vlajku shodné s viktoriánskými.
Byl to právě žižkovský předseda, kdo
reprezentantům vymyslel nový dres
– červený s podélným bílým pruhem
na hrudi. Hráči si ale nové oblečení
neoblíbili a vynutili si návrat k červeným a bílým pruhům…
Asociačními kapitány z řad předsedů župy se po Fantovi a Henčlovi
stali také Eduard Kraus (rovněž Viktoria Žižkov), známý rozhodčí Ladislav Bezecný (AFK Kolín), František
Blažej z Lysé nad Labem a posléze
i poslední předseda župy před jejím
rozehnáním po únoru 1948 – Jiří
Pichler z žižkovského Unionu, původně dlouholetý správce župní matriky. Ten vedl reprezentanty naposledy v prosinci 1947 v Bari proti Itálii
(1:3). Od jara 1948 už nesestavovali
národní mužstvo volení funkcionáři,
ale pověření trenéři; prvním v řadě
byl slávistický internacionál Antonín
„Sapér“ Vodička, ale příležitost dostal v jediném utkání. Začínaly časy
neuvážených a překotných změn.
Nedlouho po nástupu totality nezůstal ve vedení fotbalové asociace
i jednotlivých žup – na prvním místě
právě Středočeské – kámen na kameni. Na prahu následujícího roku pak
noví vládci země využili přechodu
na krajské zřízení, staré župní výbory
prostě rozpustili a ve vedení krajů je
nahradili jmenovanými funkcionáři, kteří většinou neměli zkušenosti
z mravenčí klubové ani regionální či
svazové práce. Všechno šlo od deseti
k pěti až k totálnímu propadu národního mužstva na světovém šampionátu v roce 1954. Když se potom
hledal nový předseda ústřední sekce
kopané, jak se teď jmenoval vrcholný celostátní fotbalový orgán, noví
správci sportu pochopili, že s politickými proklamacemi se tu nevystačí
– a sáhli po dlouholetém župním činovníkovi Františku Blažejovi…
Miloslav Jenšík
Z dnešních prvoligových klubů byly
u založení národního svazu AC Sparta
i SK Slavia. Hlavní město v jeho tehdejších hranicích dále zastupovaly
AC Praha, FK Horymír, FK Hradčany, FK Malá Strana, SK Česká vlajka, SK Meteor Praha VIII, Olympia
Praha VII a SK Vyšehrad; v té době
ještě samostatná přilehlá města, která
budou připojena k Praze až roku 1922,
reprezentovaly AFK Karlín, SK (později AFK) Union Žižkov, SK Olympia
Košíře a SK Vyšehrad.
Tucet pro Prahu
Středočeská župa, první samostatná
organizační základna pražského fotbalu, se zrodila z iniciativy dvanácti
klubů, čtyři z nich, Sparta, Slavia, Bohemians 1905 (tehdy ještě AFK Vršovice) a Viktoria Žižkov, i v současnosti
působí ve vrcholných profesionálních
soutěžích českého fotbalu. Do I. třídy
byly vedle nich zařazeny ještě AFK
Union Žižkov, SK Libeň, SK Praha
XV a SK Smíchov. Tucet doplnily
ČAFC Královské Vinohrady, SK Bubeneč, SK Čechie Karlín a SK Olympia VII. Silnými mocenskými pozicemi už vládl Žižkov se svými třemi
želízky ve výhni osmičlenné župní
extratřídy. Že tu vedle Viktorky a Unionu chybí žižkovský třetí vzadu? Byla
jím Praha XV. Dodnes jsou mezi námi
pamětníci stavu po vytvoření tzv. velké Prahy, kdy byl tímto římským číslem označen Braník, k němuž patřily
i Podolí a Modřany. Žižkovský klub
však vznikl už předtím – právě v době,
kdy jedna z přípravných variant příštího správního rozdělení města navrhla
patnáctku pro čtvrť pod Vítkovem.
Když to nakonec dopadlo jinak, klub
nedopatření napravil přejmenováním
na Čechii Žižkov.
Župní salám
Když ve dvacátých letech minulého století „Železný župan“ Fanta
velel národnímu mužstvu, zavedl
úsporné opatření, které účastníkům
zájezdů nahánělo děs. Aby zamezil
konzumaci alkoholu (a ušetřil diety,
které se v jídelních vozech mezinárodních rychlíků rozplývaly jako jarní
sníh), dal vždy nakoupit koš salámů
a housek. Nutil pak uctívané hvězdy,
aby se tím krmily po celou dobu cesty
– mnohdy třeba i bezmála osmačtyřicetihodinové. Ti, kdo se za vybranými
pochoutkami přece jen potají vydali,
museli tam debužírovat za své. Jinak
byl „Železný župan“ mezi hráči vcelku oblíben. Svědčí o tom i v podstatě
lichotivá přezdívka.
PŘÍŠTĚ
V červenobílých „viktoriánských“ reprezentačních dresech, na kterých pouze lvíčka
nahradil župní znak, nastupují v dubnu 1924 Pražané proti Drážďanům.
léto/2011
LÍTÉ BITVY
O STŘEDOČESKÝ POHÁR
17
Foto: archiv autora
HISTORIE
Díky této velmocenské pozici se brzy
stal jedním z nejvlivnějších mužů našeho fotbalu. Bez souhlasu Pražanů se
v těch časech ve svazu nedalo prosadit vůbec nic – a každé přání župy se
v něm stalo zákonem. Někdy to třeba
bylo i na úkor ostatních regionů, ale
vlastně to tehdy ani nemohlo být jinak. Počet hlasů na valných fotbalové
asociace byl odvozen od počtů registrovaných klubů a hráčů. A například
roku 1935 měla samotná Středočeská
župa 24 440 hráčů v 511 klubech!
V celém Československu bylo v té
době zhruba sto tisíc fotbalistů.
Před vznikem ligy byla středočeská
I. třída všeobecně považována za vrcholnou domácí soutěž. A takovou
sportovní hodnotu nepochybně měla,
vždyť tu o body vedle obou „S“ zápolila třeba i žižkovská dvojice Viktoria
– Union nebo zelenobílý tým z vršovického Ďolíčku. Ostatně i liga byla
zprvu pražskou či s ohledem na účast
Kladna středočeskou záležitostí. A národní mužstvo bylo po celou éru první
republiky tvořeno téměř bez výjimky
pražskými hráči. Stalo se zvykem, že
předseda Středočeské župy je současně
i asociačním kapitánem – jakýmsi generálním manažerem národního mužstva. Nikdo v těch dvou desetiletích
nerozhodoval o jeho sestavě a v dohodě s nejzkušenějšími borci také o taktice tak často jako právě Fanta.
Fanta byl také mezinárodní rozhodčí a v neposlední řadě i zdatný podnikatel. V Karlíně měl na dnešní Sokolovské třídě přímo u stanice tramvaje
často navštěvovanou prodejnu sportovních potřeb U fotbalisty. Kromě
toho vydával (samozřejmě i redigoval)
Sportovní věstník, tiskový orgán župy,
který vycházel dvakrát týdně.
Nemálo přispěl i ke kdysi velké
popularitě Středočeského poháru.
V době, kdy řídil župu, dovedl téměř
vždy nasadit týmy do losování tak, že
tradiční rivalové z Letné se potkali až
ve finále. Nezasvěcenému se ty přihrávky oběma „S“ mohou jevit jako
porušení strategie podpory drobných
klubů, ale opak byl pravdou. Čistý
výtěžek z rozhodujícího zápasu totiž
patřil župě a finálové klání rudých
s červenobílými bylo vždy zárukou
plného hlediště. Část výtěžku se pak
formou různých podpor nebo pří-
čům chybí to, že si s někým mohou
zahrát. Na Slavii jsme kdysi jezdili
každý čtvrtek takhle na zápasy. Jenže
pak přišla nějaká zranění v utkáních,
v nichž to soupeři brali až moc prestižně, a Vláďa Růžička fotbal zatrhnul.
Co kolegové v České televizi a fotbal?
Asi někam chodí hrát, ale to nevím.
Co si ovšem pamatuji, je někdejší zápas proti Jaromíru Bosákovi na Unionu. Hrál na stoperu a dost to řezal. Byl
hodně od rány.
Sám se teď dostanete na trávník
jen s dětmi z letňanského hokejového klubu. Jak probíhá jejich letní
příprava?
Trénuji šestou a osmou třídu
a ve Kbelích mám díky kamarádovi dost
prostoru dělat, co potřebujeme. Proto
EXTRA
18
Hokejové naděje z Letňan učí i jiným sportům, mj. fotbalu.
S MÍČEM ROZHODNĚ
ZÁZRAKY NEUMÍM!
kondice_210x148_2:Sestava 1
Bývalý hokejista drží rekord Spartaku Kbely
v počtu branek za jedno utkání
v ČT dodnes drží rekord klubu v počtu nastřílených branek v jednom utkání. „Zajímavé na tom je, že ani
nevím, kolik jich bylo. Čtyři? Možná víc,“ usmívá se.
Kdo je Milan Antoš
41letý spolukomentátor
v České televizi
trenér mládeže v HC Letci Letňany
bývalý hokejista Slavie, Plzně
a Ústí n. L.
Vlasy je na tom technicky výborně
a rozhodně by se neztratil ani v některé slušné soutěži.
Prozraďte, kdo je naopak nešikovný.
Úplný kopyto na fotbal je David
Pojkar, který se mnou působil ve Slavii a teď je v Ústí nad Labem. Ten to
fakt vůbec neumí. (směje se)
Hokejisté obecně využívají fotbal
jako doplněk letní přípravy. Není
však tento sport pro ně rizikový?
Je rizikový, ale zároveň také masový a hokejový tým se může sebrat
a odjet do jakéhokoliv klubu a tam si
dát přátelák. A to je obrovská výhoda,
protože během letních tréninků hrá-
Stránka 1
inzerce
Poradenství
ve výživě pro mladé
fotbalisty
nili jedno zajímavé jméno – MILAN ANTOŠ. Někdejší hokejista (mj. Slavie) a současný spolukomentátor
a doma koukám na anglickou Premier
League, která se mi líbí díky typickému nasazení.
Jaký jste byl fotbalista?
Hrával jsem stopera nebo útočníka.
Paradoxně víc mě to bavilo vzadu, prostě jsem vždycky ve fotbalu raději bránil. Ale používali mě i vepředu, protože jsem byl jako vrcholový sportovec
dobře fyzicky připravený a dost toho
oběhal. Jinak na míč úplně talentovaný
nejsem a rozhodně s ním nedokážu zázraky. Vždy jsem byl spíš dříč.
Koho byste označil jako nejlepšího fotbalistu z hokejistů, s nimiž
jste hrál?
Petra Kadlece a Tomáše Vlasáka.
10:54
ww w.kondicepro.cz
Když jsme v Pražském fotbalovém speciálu psali o historii a areálu Spartaku Kbely, představitelé týmu zmí-
zapojit, protože jsem měl vážné zranění kolena a zůstal věrný jen kolu.
Kterému z velkých klubů fandíte?
Slavii, to je přece jasné! Ale pro
osobní návštěvu více vyhledávám zmiňované zápasy nižších soutěží. Na ta
důležitá dobrá utkání se s kamarády
scházíme právě ve kbelské kantýně
a sledujeme je u piva v televizi. No
4.6.2011
Kondice Pro s.r.o. je poradenská firma zabývající se zdravým životním stylem
Radíme jednotlivcům i skupinám, učíme je, jak zvládat
krizové situace tím, že vytvoříme návyky, které budou
tak samozřejmé jako to, že dýcháme.
Foto: Ondřej Hanuš
Milane, vážně si už nepamatujete
na husarský kousek z trávníku?
Samozřejmě že o rekordu vím.
S klukama, se kterými jsem dřív hrál,
do sebe často rejeme a já jim stále
můžu říkat, že já tady jsem nejlepším
střelcem, i když si nejsem jist tím počtem gólů. (usmívá se)
O jak starou záležitost vůbec jde
a jakou soutěž jste tehdy za Kbely
hrával?
Mohlo mně být kolem šestadvaceti,
takže už je to dost stará událost. Vždycky když jsem měl volno na hokeji,
chodil jsem hrát fotbal ještě na zdejší
staré škvárové hřiště. Myslím, že to byla
B třída nebo něco takového. Nakonec
jsme z ní postoupili a dlouze slavili.
Co vás vůbec přivedlo do kbelského klubu?
Ve Kbelích jsem se narodil a žiju
zde vlastně pořád. I proto pamatuji
zmíněné škvárové hřiště, na němž
jsme měli ve škole povinné tělocviky a fotbaly. A později vše, co je tady
nyní k vidění, vybudoval můj kamarád, který je bohužel aktuálně vážně
nemocný. Na hřiště se dostanu i teď
minimálně jednou do týdne.
Znamená to všechno, že váš vztah
k fotbalu je hodně blízký?
Ano, chodím se na něj pravidelně
koukat. Když je volný víkend, zajdu
sem do Kbel, anebo v týdnu klidně
na zápas kamaráda, který chytá Hanspaulskou ligu. A pokud jsme s rodinou
na chalupě v Krkonoších, i tam se snažím najít nějaké utkání nižších soutěží. Bohužel už se do nich nemohu sám
Milan a míč? Ano, to jde dohromady.
Největším problémem u mladých lidí je nedostatečná znalost základních pravidel stravování. To se
v organismu projevuje buď zvýšeným objemem tukové tkáně (nadváhou) nebo nedostatkem aktivní
hmoty.
U sportovců, kde je fyzická zátěž vyšší a tělo musí více regenerovat, se nedostatek nutričně vyvážené
stravy projevuje ještě výrazněji.
Co sportovci získávají vyváženou stravou:
� trvalé kvalitní návyky (v případě ukončení sportovní aktivity pomohou udržet stávající váhu)
� zvýšení imunity (nižší nemocnost, rychlejší regeneraci po zátěži, vyšší výkonnost)
� optimální poměr mezi tukovou a svalovou tkání (aktivní hmotou)
léto/2011
� snížení možnosti zánětů, zvýšení koncentrace
Foto: archiv
Sekání trávy je Dominikovou nejčastější činností.
se zde scházíme každé úterý a čtvrtek.
V úterky jde především o sporty, takže děti hrají hokej, fotbal, basket nebo
i baseball. Hra je činnost, ve které má
dnešní mládež rezervy. Čtvrtky jsou
o něco náročnější a v plánu máme různé
běhy, skoky přes překážky a další cvičení.
Nebojíte se, že vám děti přeběhnou k jinému sportu?
Vůbec! Když budou chtít jít pryč,
stejně půjdou. A když jim neukážu, že
fotbal je parádní, pokud umí kopnout
do míče a nezakopnou o něj, nebo
baseball, když se dobře trefí do míčku,
tak je to škoda. V týmu máme ke dvaceti hráčům a nebojíme se, že by odešli. Hokej je baví a navíc nám k jejich
náklonnosti nahrávají i poslední reprezentační úspěchy.
Lukáš Vrkoč
19
KLUB
Remíza s výběrem Slovinska
Marseille. Na Zbraslavi působil v roce
1936. Klubu držel jako fanoušek palce
například hudební skladatel Jaromír
Vejvoda. Památný je prý v souvislosti
s ním rok 1953, kdy Zbraslav uhrála
remízu 1:1 v Kolíně a následně zamířila do pražského Obecního domu,
kde slavila.
„Z novější éry u nás hrál třeba
útočník Michal Pospíšil, který nastupoval pak v lize za Žižkov i Spartu
a vyzkoušel si i angažmá v zahraničí. Nebo tu byl i brankář Zich, který
prošel Spartou a teď působil v Hradci
Králové,“ prozrazuje Kudrna.
Vítězné mužstvo okresního přeboru v sezoně 1962–63
Historie klubu je bohatá, stejně
jako plejáda známých hráčů, kteří
ve zbraslavských barvách nastupovali. Fotbalově nejvýš se zbraslavský
tým dostal do krajského přeboru, ať
už středočeského nebo později přeboru v Praze. „Existují záznamy, že když
se hrálo o postup do Středočeského
kraje, tak tu byly na zápase i dva tisíce
lidí,“ vzpomíná Kudrna na rekordní
návštěvy.
Sní o přeboru, ale nespěchají
Teď zbraslavský tým bojuje v I.
A třídě. Soutěž ukončí ve spodní polovině tabulky a o přeboru si může
nechat jen zdát. Byť ke stému výročí
by dárek v podobě postupu do přeboru
slušel. Leč nestane se. „Už je to docela dlouho, co jsme tuhle soutěž hráli.
Několikrát jsme byli hodně blízko, ale
nedopadlo to. Nemá cenu se někam
hnát. Když to někde stojí na jednom
sponzorovi a ten potom třeba skončí,
tak se stane, že klub sice hraje vyšší
soutěž, ale za pár let třeba už neexistuje,“ popisuje tvrdou realitu klubový
šéf a připomíná, že Zbraslav není místem, kde by mohly tým podporovat
místní velké fabriky.
Z jednoduchého důvodu, prostě
tam nejsou. Zbraslav byla totiž veřejností dlouhodobě brána spíš jako
výletní místo pro advokáty nebo vyšší
vrstvy, které tam jezdily za zábavou.
„Jednou bychom taky chtěli výš, ale
v situaci, kdy budeme mít tým složený
ze svých hráčů. Chceme, aby za nás
hráli Zbraslaváci nebo hráči, co se
20
Právě v zahraničí pak klub dosáhl
asi nejzajímavějšího výsledku v historii, když remizoval v Medvode s někdejším slovinským výběrem do 24
let 0:0. „Ten zápas jsem odchytal
a asi nikdy jsem po zápase nebyl tak
domlácený. Hrálo se na městském stadionu pro necelých deset tisíc fanoušků za velkého deště a my jsme uhráli
remízu,“ popisuje Kudrna.
Největšího úspěchu na domácí
půdě, v Českém poháru, dosáhl klub
v ročníku, kdy jeho vítězné tažení zastavil až divizní Slavoj VIII. Ke hřišti u pískovny přijely v tomto období
Dřív prý to bývalo v otázce mládežnického fotbalu na Zbraslavi ještě lepší. Klubu se dotkla jiná struktura Prahy. „Děti z Lipenců, Jíloviště, Vraného
nebo třeba Lahovic spadly územně jinam, a tak chodí i do školy jinam. Dřív
to bývala pro klub významná pomoc,“
doplňují Zbraslavští.
Oslava? Bitva s klokany!
Úplné začátky v r. 1921 – SK Záběhlice
i Slavia a Čechie Karlín. Té podlehly
tehdejší Záběhlice vysoko 1:15.
Při zmínce o klubových osobnostech je prý určitě třeba zmínit také
jméno Milana Havlíčka. Ten v klubu
působil od žáků až do konce kariéry.
„Byl to náš kapitán, měl takovou tu
správnou vůdčí roli,“ dodává předseda klubu. Když přijde řeč na nejlepšího střelce stoleté historie, dlouho
nepadá žádné jméno. „Klubem prošlo
docela dost dobrých střelců. Nejvíc
gólů v jednom zápase ale vstřelil Smola, tuším, že tehdy za žáky skóroval
osmnáctkrát.“
Právě na mládež sázejí ve zbra-
STO LET SK ZBRASLAV
DĚKOVAČKY JAKO
V BARCELONĚ
Sto let, to už je pořádný zápis do historie. A právě tohle jubileum oslavil 25. června fotbalový SK Zbraslav.
Fotbalovou kroniku začal zbraslavský fotbal psát v roce 1911 na hřišti u Krňova. Kroniky hovoří o tom, že tehdy fotbaloví nadšenci po každém zápase
demontovali branky a odnesli je do úschovy do hostince U Petrášků. Dalším
sportovním působištěm klubu bylo hřiště v Zaběhlicích, stejně jako následně hřiště u pískovny. Po skončení druhé světové války začalo budování současného areálu pod Havlínem, kde se hraje dodnes.
Klub z okraje Prahy sází na mládež,
stejně jako konkurenti ale nemá dostatek
nadšených trenérů a pomocníků
Klub založený v roce 1911, vyznávající zelenobílé barvy, nyní hraje v I. A třídě, v minulosti se ale ukázal
mnohokrát také v nejvyšší pražské soutěži – přeboru. „Naposledy se tu přebor hrál před patnácti lety. Samo-
zřejmě by se nám tahle soutěž líbila, ale nemá cenu to někam na sílu hnát,“ přiznává předseda a trenér týmu
Jaroslav Kudrna.
sem nastěhují. Ne, abychom se dostali
výš a měli v týmu deset kluků na hostování,“ doplňuje Kudrna.
Zbraslav sice působí v nižší pražské soutěži, dres klubu ale oblékaly
hodně známé osobnosti. Klubový
web zmiňuje jako prvního „zbraslavského“ velikána Otu Bureše, který si
zahrál fotbal také v Libni, za Slavii
a rovněž za francouzský Olympique
Své slavné postavičky má Zbraslav
i v kategorii mládežníků. „Hrála tu
třeba vnučka hudebníka Františka
Ringo Čecha a jeho vnuk tu působí
pořád. Dvě dívky to od nás dotáhly
SK ZBRASLAV
Areál SK Zbraslav se změnil k nepoznání.
Rok založení: 1911
Vývoj názvu klubu: kroužek Slavoj, SK
Slavoj Zbraslav, SK Zaběhlice, TJ Slavoj
Zbraslav, SK Zbraslav
Úspěchy: Klub působil nejvýše v pražském přeboru, naposledy v roce 1996
Současnost: I. A třída, skupina B
Počet týmů: dva týmy mužů „A“ – I.
A třída, skupina B, „B“ – II. třída skupina
A, stará garda, mládežnické týmy – 2x
mini 8, mini 10, mladší žáci, starší žáci,
starší dorost
„Po roce 1945 vznikl na Zbraslavi
spolek, který se staral o zdejší rozvoj
sportu a od rodu Bartoňů dostal pozemky, aby se tu mohl hrát fotbal. Od té
doby působíme na stejném místě,“ upozorňuje předseda klubu a zároveň trenér prvního mužstva Jaroslav Kudrna.
V tomto období se rozvíjel na Zbraslavi slušným tempem i hokej a stávalo se, že se hráči věnovali oběma
sportům. „Do devadesátých let tu bylo
normální, že byli hráči obojživelníci
a třeba padesát nebo i šedesát procent
hráčů se věnovalo oběma sportům.
Prostě jen vždycky vyměnili kabinu,“
vzpomíná s úsměvem Kudrna.
Vláda fotbalistů
V areálu pod Havlínem ale dnes už
pevnou rukou vládnou fotbalisté. Klub
má tolik mužstev, že dvě hřiště dostávají pořádně zabrat. „Cíl do budoucna
je jasný, chtělo by to sehnat peníze
a vybudovat místo pískového hřiště
s umělým povrchem. Umělé osvětlení
léto/2011
tam na zimu máme, ušetřili bychom
docela dost financí. Teď totiž musíme
jezdit na umělky k soupeřům, a to něco
stojí,“ plánuje předseda SK Zbraslav.
„Hřiště s umělým povrchem je v dnešní
době pomalu nutnost. Když si sečteme
náklady na zimu, tak dojdeme klidně
k číslu 200 000, a to není málo. Kdybychom měli umělou trávu, tak si můžeme
ještě přivydělat jejím pronájmem.“
V této souvislosti Zbraslavští zmiňují zlepšené vztahy s Městskou částí,
kdy obec třeba přispěla na současné
sté narozeniny klubu. „Jsme moc rádi,
že se vztahy zlepšily. Obec už taky ví,
že se jedná o úpravách areálu, kde
je v současnosti pískové hřiště,“ přiznává zbraslavský předseda a trenér
v jedné osobě.
Křtící jednadvacítka
Dlouho ale byl na Zbraslavi plac,
kam soupeři nejezdili příliš rádi. „Bylo
to dřív takové drnoviště a hrával se tu
takový tvrdší venkovský fotbal,“ připomíná Kudrna. V době, kdy zbraslavský
slavském klubu nejvíc. „Zájem hrát
fotbal u nás je, třeba v kategorii mini
8 máme dva týmy a mohlo by jich být
i víc. Jenže problém je najít pro tým
odpovídající vedení, musí tu být zájem rodičů, kteří musejí mít chuť se
obětovat. Stojí to čas při zápasech,
trénincích,“ vysvětluje Antonín Rákosník, sekretář klubu. „Navíc se nám
často stává, že děti odejdou hrát fotbal
do Prahy. Tam se jim nakonec nesplní
jejich sny o tom, že jednou budou hrát
zápasy ve Wembley, a třeba v Praze
skončí na podobné úrovni, jako měli
u nás. Ale k nám už se nevrátí,“ smutní zkušený funkcionář.
V klubu prý sílily i názory, aby se
vydal profesionálnější cestou a pokusil se za pomoci financí posunout výš.
„Zkusili jsme to v I. A třídě s placeným
trenérem, a stejně jsme se do přeboru
neposunuli. Byly tu i nápady získat
dva fotbalisty se zkušenostmi z divize.
Pak jsme si spočítali, co by to všechno
stálo, a od té doby zvažujeme, do čeho
a ak investovat a co je důležité. Tehdy
vyhrála myšlenka, že hlavní pro nás
bude práce s mládeží,“ tvrdí Kudrna.
A tak si Zbraslavští alespoň užili oslavy sta let činnosti klubu, které
se v jejich areálu konaly v sobotu
25. června, a to po celý den. „Byla to
pro nás všechny velká událost. Hlavním bodem se stal zápas se starou
gardou vršovické Bohemky,“ chlubí se
zástupci klubu.
René Machálek
- editor agentury Mediafax
Tribunu do klubových barev natřeli fanoušci.
klub budoval nové travnaté hřiště, tak
na náhradním pískovém placu odkopaly jeho týmy celou sezonu. „Když se
nový trávník otvíral, zahrála si u nás
reprezentační jednadvacítka. Byli tady
hráči jako Sionko, Jankulovski, Ujfaluši, z lavičky tým vedl Karel Brückner.
Zápas se ale českému týmu nepovedl,
prohráli s Dánskem 0:5.“
Areál jinak působí útulně, tribuna je
vyladěná do zelenobílých klubových
barev. „Natřeli ji naši fanoušci. Jsou to
příznivci a obětavci v jednom,“ chválí
pomocníky předseda klubu.
Ti se mohou těšit na to, že od zbraslavských funkcionářů dostanou v rámci oslav klubové šály, čepice a vlajky.
Podle něj si je stoprocentně zaslouží.
„Je to parta kluků, která se dala dohro-
mady. Mají internetové stránky, fandí
slušně a chodí klidně i na dorost. Jsou
fantastičtí, s ničím takovým se na téhle
úrovni moc nesetkáte. Občas si tady
hráči můžou při děkovačce připadat
jako na Barceloně. (sks)
Stadion SK Zbraslav
Adresa: Pod Havlínem 1302,
Praha 5 - Zbraslav, 156 00
Dopravní spojení: Autobus 241 a 243
od metra trasy B (Smíchovské nádraží)
do zastávky Žabovřeská a odtud zhruba
pět minut pěšky.
Počet hřišť v areálu: hlavní hřiště
s travnatým povrchem, hřiště s pískovým povrchem, dva tenisové kurty, hřiště
na volejbal
Kapacita: malá tribuna a prostory kolem
hřiště jsou schopné pojmout i dva tisíce
lidí
21
Foto: Ondřej Hanuš, archiv SK Zbraslav
až do Sparty,“ pochlubil se předseda zbraslavského klubu. „Holkám se
u nás vůbec fotbalově daří. Byly snad
ve všech mládežnických týmech a dovolím si říct, že patřily k těm lepším.“
Během sta let činnosti se na Zbraslavi či v Zaběhlicích hrála celá řada
napínavých a zajímavých duelů. Tým
navíc i během totality dokázal cestovat po světě, třeba do NDR, Rakouska
či Slovinska. „To bylo za éry, kdy byl
předsedou TJ pan Věříš. Ten dokázal
pořádat reciproční zájezdy. V Rakousku jsme byli asi čtyřikrát,“ pátrá v paměti Kudrna, sám bývalý gólman.
JAK ŽIJE
Rodák ze severomoravské Studénky
začínal s velkým fotbalem ve Vítkovicích, s nimiž v roce 1986 slavil mistrovský titul. „Tenkrát jsem tam byl
nejmladší článek, bylo mi čerstvých
osmnáct,“ vybavuje si Trval, který se
postupně stal oporou týmu a jeho střeleckých schopností si všimli na Letné,
kam se robustní šutér stěhoval na podzim roku 1991.
Angažmá na Spartě se mu vrylo
do paměti nejvíc. „Měli jsme tehdy
úžasný tým, s takovými spoluhráči byla
radost hrát. Dařilo se nám v Evropě,
vyhráli jsme domácí pohár,“ připomíná legendární sezonu, v níž tým kolem
Václava Němečka či Jiřího Němce dokráčel těsně pod vrchol nultého ročníku Ligy mistrů.
Slavné vítězství nad Barcelonou
(1:0) na jaře 1992 sice sledoval pouze
z lavičky, ke sparťanské jízdě Evropou
však pomohl nemalou měrou. „Hrál
jsem oba zápasy proti Benfice, se kterou jsme dvakrát remizovali, a jestli si
dobře pamatuji, tak jsem byl na hřišti
i při zápase v Kyjevě,“ vzpomíná Trval na zahrádce svého domku nedaleko
Prahy, kam se přestěhoval před dvěma
lety.
Právě zápasy s tehdy nejsilnějšími týmy Evropy pro něj byly jedním
z vrcholů kariéry. Ten další přišel zanedlouho na Žižkově.
Krůček od ciziny
Viktorka, jejíž řady Trval rozšířil
v roce 1993, byla tehdy štikou ligy
a blýskla se i v Poháru vítězů pohárů.
22
Zatímco dříve strašil obrany soupeřů, dnes si užívá pohody...
DĚLÁ, CO HO BAVÍ!
Z někdejšího útočného esa Sparty
či Žižkova Marka Trvala je dnes manažer,
obchoduje s hutním materiálem
Ať už se bil v útoku Vítkovic, Sparty či Viktorky Žižkov, vždy budil pozornost diváků. Ať už pro své stře-
lecké schopnosti nebo díky mohutné postavě a typické holé hlavě. Poslední dvě charakteristiky MARKU
TRVALOVI (43) zůstaly, míč však prohání už jen „pro žízeň“. Z někdejšího útočného esa se stal obchodník
s hutním materiálem.
„Vyřadili jsme Norrköping, tomu jsem
dokonce dával gól. Pak jsme hráli vyrovnanou partii s Chelsea, venku jsme
prohráli dva čtyři a doma to ukopali
bez branek,“ říká muž, který s týmem
zpod televizního vysílače dokonce
sahal po ligovém primátu. „Po podzimu jsme byli druzí a chtěli jsme vy-
hrát. Jenže bohužel jsme se přetáhli
během zimní přípravy a asi pět hráčů
mělo na začátku jara zánět achilovek.
Prvních pět zápasů jsme pak prohráli
a na titul už to nestačilo,“ rekapituluje
Trval, kterému se v té době rýsovalo
zahraniční angažmá.
V roce 1995 měl nakročeno do bel-
Svým hafíkům neřekne Marek jinak než „kluci“.
gického Genku. „Prakticky všechno
už bylo dojednané, ale problém byl, že
jsem platil za docela dost drahého hráče. Genk za mě nechtěl dát tolik peněz,
kolik si říkala Viktorka,“ prozrazuje.
„Možná, že kdybych tehdy trochu přitlačil na vedení, tak by tu částku snížilo
a pustilo mě. Ale já si pořád říkal, že
mám ještě čas. Člověk si neuvědomí, že
má možná poslední šanci. A pak přišla
zranění a další komplikace. Ale toho,
že jsem si nevyzkoušel zahraniční angažmá, nijak nelituji,“ ujišťuje.
Z vrcholového fotbalu se Marek
Trval po odchodu ze Žižkova začal
pozvolna vytrácet. „Hrál jsem ještě
nějakou dobu v Lázních Bohdaneč, pak
jsem šel do Neratovic a po krátkých
angažmá na Slovensku jsem šel na čtyři roky kopat rakouskou Landesligu
(ekvivalent české divize, pozn. red.)
za klub SCU Ardagger,“ vypočítává.
Ani po konci rakouské mise však fotbal z jeho života nezmizel. „Trénoval
jsem mladé kluky v pražských Kyjích
a chvíli jsem pracoval na Žižkově s Bdorostem.“
Koučování se však Trvalovi pod
kůži „nezažralo“ – na rozdíl od jeho
mnoha souputníků nikdy neplánoval, že by si udělal trenérskou licenci. „Ne že by mě trénování nebavilo,
ale vždycky jsem si říkal, že po konci
aktivní kariéry nechci zůstat jenom
u fotbalu. Chtěl jsem poznat jiné lidi
z jiných oborů, protože když se člověk
pořád věnuje jediné oblasti, ať už je
to fotbal nebo cokoliv jiného, nikam
ho to neposouvá,“ vysvětluje, proč
se vrhl do světa obchodování, v jeho
případě s hutním materiálem.
Obchodník se železem
K této práci se Marek Trval dostal
zhruba před sedmi lety. „Oslovil mě
pan Ryba s tím, že by chtěl, abych
u něj v klubu SK Převýšov hrál a že
mě zároveň zaměstná ve firmě.“ Z fotbalisty se tak stal obchodní manažer.
„Naše firma se zabývá prodejem veškerého železa, to znamená plechy, traverzy, stavební materiály,“ vypočítává. „V tomhle oboru mi pomohlo i to,
že jsem z Vítkovic, takže znám spoustu
lidí, kteří se v hutích a podobném prostředí pohybují,“ dodává Trval, který
denně tráví hodiny na silnicích.
Součástí jeho práce je totiž i dojíždění za zákazníky a obchodními partnery. „Jezdím do oblastí tak sedmde-
léto/2011
sát kilometrů od Prahy. Od Plzně přes
Mnichovo Hradiště až po Poděbrady.
Na cestách jsem vlastně každý den,“
prozrazuje s tím, že i přestože obchody „drhnou“, firmě se celkem daří a on
je na výsost spokojen. „Splnil jsem
si to, co jsem plánoval. Poznal jsem
nové zajímavé lidi, dělám práci, která
mě baví. Do toho mám čas, abych si
občas zahrál fotbal.“
Hlavně pohoda
Marek Trval dodnes dává góly,
ať už při „sranda mačích“ na vesnici
či v zápasech staré sparťanské gardy.
„S klukama ze Sparty hrajeme celkem
často, za léto nějakých patnáct zápasů. Strašně mě to baví, rád se s nimi
vidím. Navíc je to fajn fotbal, umíme
si to dát do nohy, má to hlavu a patu,“
nastiňuje úroveň utkání internacionálů. Vrcholový fotbal už sleduje jen
jako divák. „Chodím na zápasy Sparty, vidím tak deset z jejích patnácti
domácích zápasů. Párkrát jsem byl
i na Viktorce, kam se teď po jejím postupu do ligy chystám určitě znovu,“
dokazuje Trval, že k srdci mu nejvíce
přirostly právě oba pražské kluby, jejichž dresy oblékal.
Co se budoucnosti týče, žádný velký projekt neplánuje. „To by mě muselo něco chytit. Žiji poklidným vesnickým životem, máme tu fantastickou
partu lidí, občas si jdeme zakopat, je
to moc příjemné,“ usmívá se. „Kdyby
to takhle šlo dál, bylo by to fajn. Hlavně pohoda,“ zakončuje.
Štěpán Šimůnek
Foto: Miroslav Rendl
Kopačky na hřebík ještě nepověsil.
… ale fotbal si Marek zahraje už jen pro „žízeň“.
23
péče
o TrÁVník
PROFESE
LÉTO
Aby byl servis o trávník kompletní, chybí už jen instrukce, co s ním dělat v červenci
a srpnu, tedy v LÉTĚ.
Nabídky neodmítá
Zatímco v nemocnici působil jako
zaměstnanec, nyní je sám sobě pánem a nikoho nad sebou nemá. Podniká na živnostenský list jako OSVČ
a na živobytí musí pečlivě vydělávat
v součinnosti s dispečinkem společnosti, pro níž jezdí. „V žádném případě neberu zákazníky z ulice. Ani
nesmím, Sedop funguje tak, že vozí
hlavně lidi z nasmlouvaných firem.“
V praxi jeho pracovní den vypadá
tak, že v půl šesté vyrazí na vhodné
stanoviště a čeká, jaké nabídky se
z centrály objeví. A ty buď potvrzuje,
nebo ignoruje. „Moc často ale ne-
24
KANONÝR ZA VOLANTEM
úplně normální. Dokonce bych řekl, čím
známější, tím skromnější. Naposledy se
mnou jela paní Maciuchová a byla naprosto skvělá,“ vzpomíná smluvní dopravce na hereckou celebritu.
Tolik zkušenost příjemná. Naopak
trapnou chvilkou může být jeho chyba.
Například když splete adresu. „Ano, to
se mi stalo. Místo do Veleslavínovy ulice
jsem jel do Veleslavínské. Naštěstí si zákazník všiml, řekl mi docela brzy a pochopil to. Jde opravdu o trapný moment,
který by se mi stát neměl,“ ví dobře, co
rozhodně není příjemné.
Pozitivní občas není ani přijít na trénink po celodenním sezení v autě.
„Musím říct, že to opravdu není dobré.
Od doby, co dělám tuto práci, bývám
dost často zatuhlý a také zraněný. Nej-
Tomáš Strnad ze Slavoje Podolí vozí
zákazníky Opelem Astra a vede s nimi
nejčastěji debaty o sportu
Když dostudoval dopravní průmyslovku, hned ho to táhlo k volantu. Nejprve pracoval u sanitek, teď třetím
rokem jezdí jako smluvní dopravce. TOMÁŠ STRNAD se vyhýbá označení „taxikář“ a říká: „U nás to fun-
guje jinak. Z ulice nikoho neberu!“ U společnosti Sedop je spokojený i proto, že je pánem svého času a stíhá
záliby i fotbalové povinnosti v AFK Slavoj Podolí.
odmítám, protože díky systému GPS
a přesnému určení místa, kde se nacházíme, dostáváme všichni nabídky.
Když jsem v některé lokalitě první,
mám automaticky prvního zákazníka,“ vysvětluje zákulisí práce útočník Slavoje Podolí.
Během běžného dne stráví v autě
deset hodin a v průměru sveze osm
až deset zákazníků. Mezitím čeká,
až se objeví další. Někdy půl hodiny,
jindy klidně déle. A když chce, může
Tomáš Strnad
Věk: 32
Profese: smluvní doprava
Klub: AFK Slavoj Podolí
Pozice: útočník
si dát pauzu, jakou chce. „Den je pokaždé pestrý, nemůžu říct, že bych se
nudil. A pak má moje práce ještě jednu výhodu. Jelikož je každá zakázka
v systému, neriskuji žádné nebezpečí
jako třeba taxikáři, kteří stavějí lidem
na ulici,“ tvrdí Strnad: „Nikdy jsem
nevezl žádného hulváta. Za dva roky
opravdu ne!“
K výkonu práce používá výhradně
vozy značky Opel, s nimiž je spokojen. „Nejprve šlo o model Vectra a posléze dvakrát o Astru, kterou mám díky
tchánovi i dnes,“ rekapituluje Tomáš.
Automobil samozřejmě používá i pro
soukromé účely.
Jako aktivní fotbalista leckdy narazí
na zákazníka, kterého zná právě z dlouholetého působení na zeleném pažitu.
A hned je o čem povídat. „A když je nějaké mistrovství světa nebo Evropy té-
měř v jakémkoliv sportu, debata se točí
kolem šampionátu. Takže jsem se hned
v půlce června bavil s pánem o šampionátu jednadvacítek,“ přiznává. Lidé
se mu občas pochlubí, kam se dostali,
takže se dozvěděl například o cestě
na finále Ligy mistrů a spoustu dalších
historek zákazníků ze smluvních firem.
„Jednou jsem dokonce dostal lístky
do divadla, ale ta Liga mistrů? Fakt
ne, a ani by mě nenapadlo ptát se,“
směje se Tomáš Strnad.
Sezení = problémy
Během nekonečných cest po Praze
a okolí samozřejmě občas nastane zajímavá situace. Nikoliv však ta, že klienti nemají na zaplacení, protože jezdí
se získanou kartou od zaměstnavatele.
Řidiče spíše zaujme populární osobnost
v autě. „Překvapilo mě, že jsou ti lidé
větší problémy mám se zadními stehenními svaly, které se mi trhají,“ vysvětluje „Strny“, co ho trápí. Jinak ale může
být s propojením práce a fotbalu naprosto spokojený, protože přípravu i utkání
v pohodě stíhá. „O víkendech nejezdím,
takže zápasy jsou v pohodě. Jen někdy
během měsíce se stane, že musím místo
tréninku do práce, ale to mi opravdu nevadí. Přece jen mě fotbal neživí.“
A nejen to, práce ho baví, což na něm
prý vidí i manželka. A nerozhodí jej ani
časté pražské zácpy. „Jsem úplně v klidu, a když to řeknu naplno: zákazník
platí i to popojíždění. A tak jezdím, vydělávám, nemám žádné dluhy a žiju si
tak, jak se mi líbí…“ říká na závěr podolský kanonýr.
Lukáš Vrkoč
Co dělají hráči AFK Slavoj Podolí mimo trávník
Foto: Ondřej Hanuš
Podobně jako u spousty dalších lidí
vedla cesta Tomáše Strnada k aktuální
práci přes kontakty z okolí. Konkrétně
přes kamaráda, který montuje zařízení do smluvních vozidel a dohodil mu
místo u Sedopu. „Vůbec mě nebaví
práce někde v kanceláři,“ upozorňuje třicátník, jenž se před dvěma lety
nemusel nijak zvlášť učit mapu hlavního města, aby mohl aktuální profesi
vykonávat. „Jelikož jsem dřív dělal
na sanitkách, znal jsem Prahu dobře
už před zahájením práce.“
Dělat na sanitkách v praxi znamenalo nejprve pozici referenta dopravy
ve vinohradské nemocnici a později
místo šéfa celé dopravy se čtyřiceti
podřízenými a patnácti sanitkami pod
sebou. „Šlo ale jen o převozové sanitky, které jezdí s pacienty domů třeba
po zálečení,“ zdůrazňuje, že nešéfoval rychlé záchranné službě.
Postřik proti plevelům.
V dresu Podolí
Bína Pavel
Červenka Jan
Feierfeil Zdeněk
Hrozný Marcel
Hrubý Jiří
Janoušek Marek
Jůzek Robert
Kadlec Ondřej
Kasl Jan
Kouba Jakub
Linek Adam
Majer Petr
montáž kuchyní
student
strojník
číšník
student
student
lékař/student
profesionální hráč
pokeru
modeling
student
marketingový
specialista
obchodní zástupce
léto/2011
Mlejnek Jan
Moravec Josef
Mráček Ondřej
Perl David
Peterka Jakub
Procházka Marek
Sulek Pavel
Svoboda Jan
Strnad Tomáš
Veverka Jakub
Vondrka Michal
student
dodavatel
stavebnin
stavební dělník
student
student
student
student
zástupce
Greenpeace
smluvní
dopravce
finanční analytik
student
Počasí a nástrahy
V červenci je v Praze průměrná teplota kolem 19°C, srážky 70 mm a sluneční svit 263 hodin. V trávníku se
zastavila tvorba odnožovacích pupenů
a nastal velký prodlužovací růst (samozřejmě jen v tom v případě, že byla zajištěna optimální závlaha a výživa).
V srpnu je v Praze průměrná teplota
kolem 18°C, srážky 63 mm a sluneční
svit 233 hodin. Jestliže jsme provedli
správně červnové regenerační ošetření,
trávník by měl být po provozní přestávce v dobré kondici.
Jak se starat
Když chce, vypne dispečink
a má chvilku volno.
Trávníku bychom měli dopřát nejméně měsíc a půl provozního klidu.
Zavlažování provádíme opět s citem
po dvou až třech dnech, a to velmi
důkladně. Místa, která jsou čerstvě
doseta, stačí lehce přikrápět, aby nedošlo k zaschnutí nově vyseté trávy.
Kosíme velmi často nejlépe po třech
dnech na výšku maximálně 4 cm.
K dohnojení můžeme v červenci použít ještě 150 až 200 kilogramů síranu
amonného. Pokud je to možné, opravdu nepřipouštíme žádný provoz.
V srpnu je také vhodná doba pro
ošetření trávníku postřikem proti plevelům. Zavlažujeme po třech až pěti
dnech samozřejmě s přihlédnutím
a v závislosti na teplotních podmínkách. Kosení provádíme také jako
v červenci zhruba po třech dnech
za podobných podmínek. Ke hnojení
použijeme 150 kg LAV 27%N a cca
100 kg NPK. Provoz na hřišti by měl
být maximálně 15 hodin.
(luk)
25
Foto: archiv
V autě sedává Tomáš od půl šesté ráno.
MIX
V GAMBRINUS LIZE BUDE
V SEZONĚ 2011–2012 ŘÁDIT
„PRAŽSKÁ PĚTKA“
Fotbalisté Meteoru jsou v klidném středu tabulky a divizní skupinu B dohrávaPořádně napilno bude mít fotbalový fanoušek v příštím ročníku nejvyšší soutěže. Mezi šestnáctkou elitních klubů má totiž hlavní město hned pět zástupců.
Kromě tradiční Sparty, Slavie a Bohemians 1905 se z druhé ligy prodraly výš
celky Viktorie Žižkov a pražské Dukly. K podobné situaci došlo naposledy před
sedmnácti lety, celkem měla Praha pět mužstev v nejvyšší soutěži pětkrát. Celkově tak bude na programu hned dvacet divácky atraktivních pražských derby.
Praha se tak může opět zařadit do společnosti dalších evropských měst, která
mají v nejvyšší domácí fotbalové soutěži pět nebo více celků, jako jsou třeba
Londýn, Atény, Istanbul či Sofie. Ve druhé lize bude mít Praha dva zástupce.
K tradičnímu účastníkovi, rezervě Sparty Praha, se nově přiřadí vítěz ČFL, tým
Bohemians Praha. Když se naposledy „zelenobílí“ ocitli ve druhé lize, tak jim
stačil rok na to, aby se posunuli mezi elitu. „Přiznám se, že úspěch Žižkova
je pro mě opravdu překvapením, protože mimo Dukly měla podle mě po všech
směrech nejvyšší kvalitu Jihlava. Nakonec se ale Žižkovští dostali do první ligy
zaslouženě a mezi elitu patří. Viktorka bude určitě pro nejvyšší soutěž oživením,“
prohlásil útočník Petr Švancara, jenž v minulosti na Žižkově rovněž působil.
Pět pražských klubů v nejvyšší soutěži – poválečný přehled: 1950 – Sparta
26
REZERVY SLAVIE
A VIKTORIE ŽIŽKOV DOSTALY
V ČFL PADÁKA
Momentka z výletu se synem na Hlubokou.
Čím se živíte v běžném životě?
Do nedávna jsem provozoval restaurace. Momentálně jsem tuto činnost ukončil a rozhlížím se po něčem
jiném.
Nejen postup do vyšší soutěže slavily v této sezoně mužstva z hlavního města.
Ze třetí ligy se totiž do divize propadla rezerva pražské Slavie, která skončila
v ČFL předposlední, a níž zamíří i béčko Žižkova, jež skončilo v tabulce jen
o příčku výš než sešívaní.
Trenér Slavie B Pavel Řehák byl po sestupu svého týmu rozčarovaný. „Lhal
bych, kdybych řekl, že nejsem zklamaný. Na třetí ligu jsme ale prostě neměli,“
prohlásil kouč. Pád do nižší soutěže nebere jako nějakou tragédii, mladší hráči
podle něj přivyknou na fotbal dospělých dobře i v divizi. „Není třeba propadat
panice, k tomu, aby se mladí fotbalisté rozkoukali v soutěžích dospělých, je divize
dobrá soutěž,“ soudí bývalý vynikající fotbalista Slavie. Řehák si nehledal alibi,
že za sestup jeho týmu mohla neutěšená situace klubu z Edenu, kdy se často
hovořilo o finančních problémech Slavie a jejích dluzích. „Zaznamenal jsem
nějaké katastrofické scénáře. Ale nevěřil jsem, že by Slavia zanikla, to jsem si
nepřipouštěl. Soustředil jsem se na práci pro klub, dělal jsem to nejlepší a svědomí mám určitě čisté.“
Zatímco Slavia B byla odsouzena k pádu níž několik kol před koncem, Žižkov B se pral o třetiligový život až do předposledního kola. Naději mu ale vzala
porážka s Královým Dvorem (2:3).
Kdo je/byl nejsympatičtější hráč,
kterého jste kdy pískal?
Spíše než sympaťák se mi vybaví
nejnesympatičtější, a to bývalý kapitán reprezentace Jiří Němec! To byl
vyloženě hulvát.
Musí rozhodčí před zápasem
striktně dodržovat životosprávu?
Samozřejmě jít před zápasem flámovat je nesmysl. Ale dát si k večeři
dvě piva nevidím jako vůbec žádný
problém.
Rozhodčí Jaroslav Moudrý v pravidelném
dotazníku PRAŽSKÉHO FOTBALOVÉHO SPECIÁLU
Stručně, ale o to výstižněji. Nedávný ligový arbitr JAROSLAV MOUDRÝ se příliš nerozpovídal,
jeho odpovědi ovšem nepostrádají zajímavé myšlenky ani upřímnost!
Líbí se mi Howard Webb a dříve se mi
líbil Švéd Frisk.
Nabídl vám někdy někdo úplatek,
když nebudete pískat „rovinu“?
Na tuto otázku odpovím takto: pokud nebudou nic nabízet funkcionáři,
tak budou mít rozhodčí čistou hlavu
a bude se jim lépe pískat.
PARÁDU V LIPENCÍCH
VYHRÁL TÝM HORSTA SIEGLA,
STOPER ŘEPKA CHYTAL
Fotbalovou „Parádu 2011“ v Lipencích vyhrál tým bývalého sparťanského
kanonýra Horsta Siegla. Ten v miniturnaji uspěl nejprve nad Amforou 8:4 a pak
si poradil i s celkem Ivana Haška (5:4), který skončil na druhém místě.
V dresu týmu Horsta Siegla si zahrál také obránce Sparty Tomáš Řepka
se svým otcem Petrem Vokáčem. „Určitě jsem za to hrozně rád. Nevěřil jsem,
že by se ta možnost mohla někdy vyskytnout,“ uvedl Řepka, který se dokonce
v závěru zápasu o první místo představil v roli brankáře. „Gólman Klíma dostal
úder pod žebra, tak jsem poprvé v životě zaskočil v brance,“ dodal sparťanský
stoper. Také předseda Českomoravského fotbalového svazu Ivan Hašek měl
ve svém týmu svého syna Pavla. Hráč pražské Dukly se ve finále blýskl dvěma
trefami. (sks)
KDO JE ZA HULVÁTA?
BÝVALÝ KAPITÁN!
Na jakém stadionu v Praze mají
nejlepší párek a kde nejlepší kantýnu?
Už jako hráč pamatuji, jak to vždy
vonělo na Vyšehradě. Krásnou hospodu, ale ne kantýnu v tom pravém slova
smyslu, mají na Vršovicích. Ta je podle mě nejlepší.
Co říkáte na působení ženských
rozhodčích ve fotbale?
Myslím, že by měly pískat svoje
soutěže žen, ale chápu, že pokud chtějí být úspěšné v rámci UEFA, tak ta
kvalita ženských soutěží u nás je slabá
a ony ty zkušenosti musejí získávat
v mužském fotbale.
Kdo je váš rozhodcovský vzor
a proč?
Vyloženě vzor jsem nikdy neměl.
léto/2011
Jaroslav Moudrý v roli...
... ligového rozhodčího
Vadí vám, když vám na hřišti
hráči tykají?
Vůbec nevadí, ale musí to mít
úroveň. Teď po návratu do Prahy
jsem na hřišti potkal hráče, se kterými
jsem hrával, jak v jednom týmu,
tak i jako protihráč, a nebyl naprosto
žádný problém.
(luk)
27
Foto: archiv J. Moudrého
Fotbalisté Bohemians Praha neohroženě vládli ČFL a dlouho dopředu měli
jistý postup. Úspěch navíc vyšperkovali rekordním počtem nastřílených gólů.
Za posledních dvacet let nebyl v soutěži nikdo produktivnější než mužstvo
ze Střížkova. Tým trenéra Jaromíra Jindráčka nasázel soupeřům hned 87 branek
(dosavadní rekord měly v držení Lázně Bohdaneč – 82) a jen dvakrát se stalo, že
jeho střelci vyšli v zápase třetí ligy naprázdno. „Je to pro nás taková třešnička
na dortu, že jsme nastříleli rekordní počet branek. Snažili jsme se hrát útočně,
ale jasných šancí jsme měli ještě daleko víc. Kdybychom proměnili všechny vyložené šance, tak by počet nastřílených branek určitě překonal stovku,“ poznamenal Jindráček.
Do druhé ligy už ale v roli hlavního trenéra tým nepovede, nahradit by jej měl
František Barát. „Dostal jsem nabídku, abych v klubu pokračoval v roli asistenta
trenéra. Nyní si to celé promýšlím. Přiznávám se, že jsem to nečekal,“ dodal
Jindráček.
Střelci Bohemians Praha v uplynulé sezoně ČFL: 12 – Očovan, Šisler,
11 – Ibe, 7 – Fenyk, Penc, 6 – Grznár, Horáček, 5 – Janda, M. Škoda, 4 – Demeter, Flachbart, 3 – Pospíšil, 2 – Macháček, 1 – Studík, Zoubek. Bohemians Praha
se dařilo i v defenzivě, celkem v patnácti duelech tým neinkasoval..
Bratrství (Sparta), Železničáři (Bohemians), ATK (Dukla), Čechie Karlín, Dynamo Slavia (Slavia). 1951 – ČKD Sokolovo (Sparta), ATK (Dukla), Dynamo
(Slavia), Železničáři (Bohemians), Dukla Karlín (Čechie). 1954 – Spartak Sokolovo (Sparta), ÚDA (Dukla), Dynamo (Slavia), Tankista, Spartak Stalingrad
(Bohemians). 1993/1994 – Sparta, Slavia, Žižkov, Bohemians, Dukla.
TRENÉRA JINDRÁČKA
REKORD V BOHEMIANS
PRAHA NEZACHRÁNIL
POD PALBOU
FOTO MĚSÍCE
VYSTOUPÁME VÝŠ!
Ukázka důrazného zákroku brankáře z Pardubic. Útočící hráč v dresu „Viktorky“ se marně snaží dotlačit míč
do branky v utkání, které v důležitém boji o setrvání v soutěži vyhráli domácí 1:0.
Foceno: během utkání ČFL Viktoria Žižkov B – FK Pardubice.
Autor: Ondřej Hanuš
Cena:
SELECT STREET SOCCER
– ručně šitý míč určený na obtížný
terén (škvára, beton).
Materiál FRUG 1300 se speciálním
pogumováním.
Vítěz z minulého čísla:
Tomáš Peterka
28
Dotazy, náměty, požadavky. Cokoliv vás napadne a rádi byste v některém
z dalších vydání Pražského fotbalového speciálu viděli, zašlete na mail
[email protected] a my se na to
podíváme… To znamená, že v redakci
i s vedením PFS probereme došlé náměty
a určitě zvážíme jejich zanesení do další-
ho chodu časopisu, který chceme po celosezonním fungování dále zlepšovat!
ZÁŘÍ
Chcete vyhrát zajímavou cenu?
A stále sledujete dění na stránkách
Pražského fotbalového speciálu?
Poslední šanci na zisk míče Select
dostanete, když správně odpovíte,
v jakém sportu je mistrem republiky
Erik Hlaváček. Pokud budete pátý
správně tipující, vyhráváte. Stačí jen
napsat mail s předmětem „soutěž“
a se správnou odpovědí na adresu
[email protected]. A pak už jen
doufat, že se třeba právě na vás usměje štěstí…
POMOZTE DÁL
ROZVÍJET SPECIÁL!
PaTrIK
KAUZA
berGer
DaVID
PROFESE
TRÉNINK
PŘEBOR
KAUZA
PROFESE
ČeJKa
PROFESE
Michal
TRÉNINK
PŘEBOR
TRÉNINK
berGer ČeJKa
DaVID
PaTrIK
PŘEBOR
PROFESE
Bílek
tomáŠ caPouŠek
PROFESE
Michal
PROFESE
martin
TRÉNINK
PŘEBOR
TRÉNINK
PŘEBOR
PROFESE
PŘEBOR
tomáŠ
TRÉNINK
tryml
REPORTÁŽ PROFESE TRÉNINK
TRÉNINK
Bílek
PROFESE
TRÉNINK
REPORTÁŽ PROFESE
caPouŠek
tryml
TRÉNINK
martin
ÍŘÁZ
SOUTĚŽ O MÍČ
Koho nehřeje fotbal,
toho zahřejeme my
ČASOPIS NA WEBU
Kompletní archiv Pražského fotbalového speciálu najdete
na webu www.fotbalpraha.cz.
Váš dodavatel tepla pro Prahu
a partner Pražského fotbalového svazu
Pražská teplárenská a.s., Partyzánská 1/7, Praha 7 / www.ptas.cz

2011LÉTO - Pražský fotbalový svaz

Transkript

Podobné dokumenty

Výživa - Grand Aiveko

Zpravodaj UGA říjen 2013

dokument Historické střípky skautingu na Mostecku ke

PDGA OFICIÁLNÍ PRAVIDLA DISK GOLFU

Obsah ŠVP pro vyšší stupeň Gymnázia Česká Lípa

ZOZNAM ČESKÝCH CESTOVNÝCH KANCELÁRIÍ A

HŮrka - Jeseník nad Odrou

1 FOTBAL – herní činnosti

ck sportevents ISC SPORTS sro MANCHESTER UNITED