Časopis Krajem sv. Antonínka 38
Transkript
Časopis Krajem sv. Antonínka 38
KVĚTEN - 㶏ERVEN 2014 Vzniká nová tradice: Pouť králů Dřevěný svět Zdeňka Halíka Skřivánci v kroji Slovácké Huménečko vystupuje s No Name 38 Krajohled Už popáté vzplály na moravských a 㶜eských kopcích ohně, aby do krajiny zvěstovaly p㶣íchod jara. Oh㶡ový Keltský telegraf za㶜al vysílat první jarní sobotu z Velké Javo㶣iny. Na stavbě tamní hranice se podílel i hlavní koordinátor akce Vlastimil Hela (foto vlevo). Zvláštnost chvíle podtrhl rytmus šamanských bubnů. 2x foto: Miloš Kozumplík Osobnost veselského skautingu a originální výtvarník Ji㶣í Peša (foto vpravo) nezapomněl po㶜ítat letící roky a výstavou junáckých pohlednic, pozvánek, plakátků, map a zápisů do kronik, které od roku 1989 sám vytvo㶣il, p㶣ipomněl, že postkomunistický skauting svobodně dýchá už 25 let. Díky, Akélo, souzněly p㶣i vernisáži veselské lilie. 2x foto: Vojtěch Peša Veselí nad Moravou vzkvétá. Nepochybně i díky aktivitě kulturního st㶣ediska, které ob㶜any vyzvalo ke spole㶜nému sázení kytek. P㶣ipojili se mnozí. Bez ohledu na místo a věk. Beránek, pomlázka a malovaná vají㶜ka - takové bylo velikono㶜ní Malované vají㶜ko na 㶜ervené šnůrce. Více o hlucké akci na straně 34. 2x foto: foto: Petr Haná㶜ek Lukáš Baro㶡 S košty slivovice se po postní době roztrhl pytel. Takto tradi㶜ně a se zkušenou důstojností k němu p㶣istoupili organizáto㶣i z mužského sboru v Hluku. foto: Lukáš Baro㶡 Malované vají㶜ko OBSAH / ÚVODNÍK Folklor plný polopravd 4 Práh samozřejmosti UDÁLOST Králové založili na novou poutní tradici 5 ROZHOVOR Bouchat do špalku 8-9 SPECIÁL Skřivánci na stuze 10 PŘELET Ve Vrbce ukamenovali Morenu 12 Zvony z veselského kostela Andělů strážných p㶣ipomínají, že noc p㶣ed uzávěrkou tohoto 㶜asopisu se neoblomně krátí. Ne, že by náš redak㶜ní tým nebyl p㶣ipraven a strádal nedostatkem zpráv a textů. Potíž tkví v opaku. S koncem postního období a p㶣íchodem jara za㶜alo lidem chutnat. Nejen jídlo a slovácké nápoje, jak je zjevné z 㶜etných koštů, ale žití obecně. Sada㶣i vyrazili do zahrad, sportovci na otev㶣ená h㶣iště a muzikanti na venkovní pódia. Ostatní t㶣eba jen tak za sluncem. A㶜 jsme všechny události bedlivě zaznamenávali, bylo a je jich tolik, že není možné je na 㶜ty㶣iceti stranách tohoto 㶜asopisu důsledně postihnout. Jen neradi si tuto skute㶜nost p㶣ipouštíme. PŘELET Slavný Forman přijel na klobásky 15 ZÁPISNÍK Blatničané obnovují bájný Smíchov 16 FENOMÉN Mejdan v humně 18-19 FOTOREPORTÁŽ Hrdinové, děkujeme Naše uzávěrkové dilema má ale vlastně kladnou výpovědní hodnotu. Dokazuje, že region žije mnoha zájmy a pestrými 㶜innostmi. Že organizáto㶣i všech těch akcí, nad jejichž seznamy si s kolegy na poradách lámeme hlavy, je po㶣ádají p㶣edevším z p㶣irozených popudů 㶜i pot㶣eb a nikoliv kvůli novinové (sebe)prezentaci. To v 㶜asech všemožných mediálních spratků není samoz㶣ejmé. 20-21 Milí 㶜tená㶣i, p㶣áli bychom si, aby Vás 㶜etba tohoto 㶜asopisu potěšila a obohatila. A i když v něm t㶣eba nenajdete „tu svou zprávu, vě㶣te plně a s pokorou si uvědomujeme, že ani Vaše 㶜tená㶣ská p㶣íze㶡 není samoz㶣ejmost. ŽIVOTNÍ STYL Lidé se vracejí ke stromům předků 23 Inspirativní 㶜tení! SPORT Fotbalisté zpod Antonínka 24-25 Miloš Kozumplík šéfredaktor SPORT Panika na palubě křižníku nehrozí 27 Z CÍRKEVNÍCH DĚJIN Biskupové z Hrubé Vrbky 28-29 VÝROČÍ Třicetiletá Štěpnička oslavovala 31 MÍSTEČKA Devadesát let na vrcholu 32-33 Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko 34-38 SLOVÁCKO V RÁMU František Milan Lejček, Václav Malý 39 PARTA KRAJE Dobrovoníci z Blatnice Krajem svatého Antonínka, regionální periodikum, povoleno Ministerstvem kultury 㶏R pod. 㶜. MK 㶏R E 18131, vydává Mikroregion Ostrožsko, Uherský Ostroh, PS㶏 687 24 • Redakce: Miloš Kozumplík, Vladimír Sal㶜ák 774 115 186, František Gajovský, Stanislav Dufka • Jazyková úprava: Mgr. Zde㶡ka Pokorná • e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz, cena výtisku 20 K㶜 • Design, grafické zpracování: Grafické studio Joker, Uherské Hradiště • Tisk: Joker, s. r. o., Masarykovo nám. 35, Uherské Hradiště, tel. 572 551 155. • 㶏asopis vyjde 1. 7. 2014. Titulní fotografie: Vojtěch Peša 40 www. ostrozsko.cz 3 DOPISY A REAKCE 㶏TENÁ㶕Ů Folklor plný polopravd Po přečtení rozhovoru (Krajem sv. Antonínka, č. 36, s. 26-27) nesoucí název „Folklor plný polopravd“ jsem nabyl dojmu, že uvedený titulek v mnohém odpovídá svému zadání. S některými úvahami pana Pavla Valíčka se dá souhlasit nebo polemizovat, jiné jsou v rozhovoru úsměvné a některé smyšlené. Zajímavý pohled má muzikant Valí㶜ek na doposud ustálené 㶜lenění na regiony Slovácka, resp. tzv. Moravského Slovenska, jak jej kdysi, obzvláště na základě popisu krojů, provedli národopisci v 㶜ele s prof. Josefem Klva㶡ou, ke kterému má 㶣adu výhrad. V rozhovoru t㶣eba uvádí, že obce Kněždub, Hroznová Lhota i Tasov by měly náležet k Hor㶡ácku, jelikož to jsou podhorské vesnice nacházející se v podhů㶣í Bílých Karpat. Neměly by být uváděny k strážnickému Dol㶡ácku. Naopak mužský kroj hor㶡ácké Louky má prvky kroje veselského a hroznolhotského. P㶣itom Louka náleží k Hor㶡ácku! I písně, které v dávnu Lho㶇ané a Kněždubjané zpívali a muzikanti hrávali, mají 㶣adu spole㶜ných prvků s písněmi z dnešní oblasti Hor㶡ácka, v 㶜emž má jistě pravdu. Z hlediska pís㶡ového (a snad i geografického), by jím uváděné vesnice měly pod region hor㶡ácký spadat. Proto 㶣íká, že dnes „striktní hranice mezi folklorními regiony neexistují . Podobně se vyjad㶣uje i o původu lidových písní, jejich vzniku a jejich autorech. Rovněž tak se zamýšlí nad sou㶜asnými CM, z nichž některé svým podáním prezentují původní lidovou hudbu „postaru a jiné tu lidovou píse㶡 p㶣edvádí vyumělkovaně, hrajíce ji jako profesionální umělci někde v koncertních síních. Takovou hudební produkci nepovažuje za folklor, nýbrž jen za hudbu inspirovanou folklorem. Až posud bych s Pavlem já osobně jistým způsobem souhlasil. Ovšem tak trochu je úsměvný Valí㶜kův názor, že Hroznová Lhota byla centrem Hor㶡ácka, což cimbalista dokumentuje dvěma novinovými 㶜lánky, které formou pozvánky informují 㶜tená㶣e o p㶣ipravované „Slavnosti slováckého Hor㶡ácka , jež se měla uskute㶜nit 20. srpna 1939 v Hroznové Lhotě. Slavnost měla být též věnována slováckým kumštý㶣ům, zejména Jožovi, Frantovi a Janu 4 www. ostrozsko.cz Cimbálista a autor knihy o hroznolhotském folkloru - Pavel Valí㶜ek Uprkovi, Antošu Frolkovi a také i některým keramikům. Textový zdroj zde však neuvádí ani jméno pisatele, ani název novin. Možná autor 㶜lánku - pozvánky věděl více o Hroznové Lhotě a něco méně o Hor㶡ácku a aktivitách 㶜lenů Súchovské republiky na Velicku, vystupování hor㶡áckých hudců, zpěváků a tane㶜níků na Lidovém koncertě v Brně po㶣ádaném Leošem Janá㶜kem roku 1892 v Brně 㶜i národopisné výstavce ve Velké v roce 1894 a pak ú㶜asti po㶜etné hor㶡ácké skupiny na Národopisné výstavě 㶜eskoslovanské v Praze roku 1895 aj. Ale budiž. Možné to je, jelikož hor㶡á㶜tí hudci, zejména z Velké, které si Uprka do své zahrady zvával, hrávali umělci a jeho p㶣átelům v Hroznové Lhotě velmi 㶜asto, nap㶣íklad i během slavné návštěvy francouzského socha㶣e A. Rodina (1902) a jeho uměleckého doprovodu v Hroznové Lhotě. Daleko d㶣íve těmto hudcům však mnohokrát Uprka ve Velké p㶣edzpěvoval p㶣i sezení „republikánů . Těchto národopisných setkávání v Uprkově zahradě se ale snad zú㶜ast㶡ovali i místní muzikanti z rodu Nekardů, Strachotů, Šantavých aj. a taktéž i hroznolhotští zpěváci. Hor㶡áci se ve Lhotě proto rádi prezentovali a lidové umění kraje tak snad i s místními muzikanty a zpěváky, jejich písněmi i zvyky oboustranně propojovali, 㶜ehož pisatel v nadpisu svého 㶜lánku v roce 1939 asi využil. Víme však, že centrem Hor㶡ácka byla a je Velká nad Veli㶜kou, a to již od druhé foto: František Gajovský poloviny 19. století pro mnoho významných kulturních, ba i vědeckých osobností, i když p㶣íznivci p㶣ijíždějící do kulturou žijící Lhoty v 30. letech mohli tuto vesnici, ve které se zpívaly sedlácké podobné 㶜i stejné jako ty hor㶡ácké, za centrum regionu považovat. Názor je to jistě zajímavý. Absolutně však nemohu souhlasit s jeho citací, v níž uvádí: „P㶣itom hudecká muzika vydržela v Hroznové Lhotě až témě㶣 do druhé světové války. Na rozdíl od většiny hor㶡áckých obcí, kde bu㶞 není doložena vůbec, nebo zanikla již koncem devatenáctého století… Zde pan Valí㶜ek p㶣est㶣elil. Na Hor㶡ácku koncem 19. století hrávali nejen Valáškovi hudci z Lipova, Hozá㶜ci v Javorníku, ale zejména velická muzika Pavla Trna a muzika Jožky I. i Jožky II. Kubíka (Cigá㶡a), které pokra㶜ovaly i ve století dvacátém, k nimž se p㶣idávaly další, kup㶣. studentská muzika Vladimíra Klusáka st. (od r. 1903), později nazývaná kantorská, dále muzika primáše Martina Miške㶣íka a 㶣ada dalších, ve Vrbkách působila muzika Lipárova, zejména však několikagenera㶜ní rodová muzika 㶓orkova a muzika Joženy Kubíka, je možno uvést Mimochodky z Vápenek, gajdoše Sobka z Nové Lhoty a dalo by se pokra㶜ovat… Nechce se mi vě㶣it, že by o nich Pavel Valí㶜ek nevěděl. PhDr. Antonín Mi㶜ka UDÁLOST Králové založili na novou poutní tradici setkali už v roce 2008, tématickou poutí, na níž by se dohodli organizáto㶣i ze všech t㶣í obcí, však tehdejší událost nebyla. Poutě králů budou výjime㶜ným svátkem. Protože v Hluku se jízda králů koná vždy po t㶣ech letech, v Kunovicích ob rok a ve Vl㶜nově každoro㶜ně, po㶣adatelé se dohodli na šestiletém cyklu - v tomto intervalu se slaví v každé ze zmíněných obcí. Jízda králů byla p㶣ed t㶣emi lety zapsána do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kromě t㶣í obcí na Uherskohradiš㶇sku se jezdí také ve Skoronicích na Hodonínsku. onínsku. ko foto: Vojtěch ch Peša Z některých akcí se lidové zvyky vyvíjejí pozvolna, jiné v sobě výsadu stát se živým dědictvím mají zakódovanou už ve chvílích zrodu. Pou㶇 jízdy králů nepochybně pat㶣í k těm druhým. Už když krojované procesí první květnovou neděli vyrazilo od studánky u Ostrožské Lhoty ke kapli svatého Antonína, bylo jasné, že letošní králové - jedenáctiletý František Libosvár z Hluku, desetiletý Radovan Siman z Kunovic a jedenáctiletý František Šobá㶡 z Vl㶜nova - budou všechny ostatní už vždycky malinko p㶣evyšovat. Jsou historicky prvními, k jejichž poctě byla Pou㶇 jízdy králů uspo㶣ádána. T㶣i slová㶜tí králové se na Blatnické ho㶣e sice www. ostrozsko.cz 5 REPORTÁŽ Já su František Libosvár a budu králem TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK v nedalekých Kunovicích, Vl㶜nově a Skoronicích, zapsána na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Ještě na za㶜átku 20. století ale jezdívali „po králoch ve většině slováckých obcí. Když malý František se šlechtickou grácií vyslal slova z titulku směrem k překvapené tetičce, byly mu necelé tři roky. Že za devět let usedne v ženském kroji i s čepením a pentlemi přes obličej na bílého omašleného a papírovými růžemi ozdobeného koně a vydá se v čele průvodu se stejně ustrojenými pážaty po bocích na jízdu králů městem Hluk, mu už jako chlapci prozradil jeho otec. Že historická rivalita nachází mezi sousedními obcemi na Slovácku úrodnou půdu, se potvrdilo na za㶜átku b㶣ezna na krojovém plese, kde byl nový hlucký král p㶣ed k prasknutí nabitým sálem místní tvrze nejen p㶣edstaven, ale i unesen děv㶜aty ve vl㶜novských krojích, naštěstí se tak za potlesku diváků stalo jen v p㶣edem nazkou- 㶏ty㶣ia㶜ty㶣icetiletý Daniel Libosvár je rodilý Hlu㶜an a na tradice svého města i kraje je hrdý a považuje je za nedílnou a p㶣irozenou sou㶜ást svého života. Od dětství sedmadvaNový král vyšel z lidu a pracovat ho nau㶜il jeho otec výsadou vyvolených a také že musí spěchat štěstí naproti. Proto neponechal nic náhodě. Pár dnů po narození Františka věděl, že synek bude mít v době konání letošní jízdy králů už měsíc dvanáct let, což je nutný p㶣edpoklad k tomu, aby s růží v ústech kvůli prozrazení p㶣ipomněl světu zvyk p㶣ipomínající útěk krále Matyáše v roce 1469, kdy prchal se svou družinou po ztracené bitvě p㶣es Uherský Brod v ženském p㶣estrojení a prozradil se tasením šavle. Na místní radnici nechal šavli v pochvě a vytasil se s rodným listem syna Františka a zajistil mu s dvanáctiletým náskokem budoucí královské pocty a nehynoucí slávu. P㶣ichází král... cet let působil v souboru Hlu㶜ánek a jako dospělý v souboru Dol㶡ácko. „V kroji jsem vlastně vyrostl a se svou ženou Ludmilou jsme měli v Hluku krojovou svatbu, teprve t㶣etí od II. světové války. P㶣išlo na ni sto šedesát lidí v kroji, usmívá se. V rodině se poštěstilo jen tatínkovu bratrovi stát se pážetem, ale to bylo pro Daniela Libosvára málo. Věděl, že být králem je v Hluku 6 www. ostrozsko.cz Stránky hlucké kroniky v 㶜ervenci zaznamenají královské jméno František po㶜tvrté a Libosvárův potomek se tak s trochou nadsázky stane králem Františkem IV. Také poslední Josef by byl Josefem toho jména IV. V kronice bychom od roku 1919, kdy se na jejích stránkách objevuje první věrohodně doložený král (po skon㶜ení I. světové války pak až do roku 1936 nelze jednozna㶜ně další krále ur㶜it), mohli najít i Stanislava III., Jana III., Petra III., Vav㶣ína II., Antonína II., Václava II. a Marka II. Osamoceni jsou zatím panovníci Martin, Miroslav, Ji㶣í, Vít, Lukáš, Jaroslav a P㶣emysl Polách, kterého František IV. Libosvár na trůnu vyst㶣ídá. Právě za vlády P㶣emysla I. byla 27. listopadu 2011 Jízda králů, jejíž tradice se vedle Hluku udržuje šené humorné scénce. Král, p㶣estože na něj byly celý ve㶜er namí㶣eny o㶜i p㶣ítomných i objektivy kamer, svým klidem potvrzoval, že je na svou roli už roky dob㶣e p㶣ipraven. „Scénku jsme nacvi㶜ovali a na nervozitu nebyl ani 㶜as, okomentoval vzpomínku na svou b㶣eznovou korunovaci jedenáctiletý František Libosvár. Jeho otci Danielovi se zase líbí koně z hlucké jízdy králů více než koně ve Vl㶜nově. „Naše zdobení není tak bohaté, Vl㶜novjani to majú takové p㶣ezdobené, nevynikne tak krása koně, tvrdí. Koně, na kterém František IV. šestého 㶜ervence pojede, ozdobí královská rodina brzy ráno papírovými růžemi a pentlemi. P㶣ijít pomoct chtějí i děti ze souboru Žarůžek. „Na jednoho koně se spot㶣ebuje na sto šedesát růží. Víc už by bylo moc, p㶣esvěd㶜uje královský otec. Koně budou mít na prsou pro Hluk typické srdce se zrcátkem a pentle zapletené do h㶣ívy. „František se u㶜í jezdit na koni u pana Antonína Kone㶜ného v Milokošti - to je 㶜ást Veselí nad Moravou, vysvětluje Daniel Libosvár. „František pojede na bílé klisně, která je b㶣ezí a 㶜eká v srpnu h㶣íbátko. Pážata pojedou na grošovaných koních, sedmadvaceti㶜lenná družina osedlá vraníky a hnědky. Koně si každý jezdec královské družiny nazdobí doma sám a královský doprovod se v neděli ráno sjede na omašlených koních u hlucké tvrze a vyrazí za zvuků dechové hudby k sídlu králových rodi㶜ů, kde jeden z jezdců (odedávna jezdí chlapci, kte㶣í byli toho roku u odvodu a 㶣íká se jím legrúti), požádá jménem celé družiny o to, aby rodi㶜e dali legrútom svého syna za krále. Zatlu㶜e na vrata a až otec a matka krále vyjdou, žádá: „Rodi㶜ové milí, dojeli jsme vás požádat, zda-li chcete vašeho syna za krále dát. Je to chlapec hodný a zachovalý, proto jsme si ho za krále vybrali. My vám za to REPORTÁŽ „Hýlom, hýlom, po㶜úvajte, horní, dolní, domácí aj p㶣espolní, co vám budu povídati o téjto svatodušní neděli (o tomto sváte㶜ním dni). Zastav, koní㶜ku, osta㶡 stát, nech já možu všeckých hostů p㶣ivítat. Vítám vás všeckých na naše slavnosti, my vám ukážeme naše starodávné zvyklosti. Je to jízda králů velice oblíbená, kerú hucká chasa p㶣edvá㶞á od pradávna. P㶣espolních chlapců prosíme velice, aby nám neodvá㶞ali naše děv㶜ice. Vybíráme na krála chudobného, ale poctivého, dnešním dněm a prosíme vás, abyste nám p㶣ispěli nejakým darem. Padesátky aj stovky bereme, za každý obnos srde㶜ně děkujeme. P㶣ejem vám, abyste sa u nás dob㶣e poměli a na všecky trampoty zapomněli. Zapomenout na své královské povinnosti ale nesmí nový král, naopak mnohé se musí nau㶜it a nešidit p㶣itom na své běžné povinnosti a koní㶜ky. „Už umím vylézt na koně, klusat se zatím neu㶜ím, pážata mě povedou. Těším se, bude to velká sláva. Děcka ve škole to vijú, dělajú si ze mě srandu. T㶣eba mě pozdravijú: Ahoj, králu, usmívá se jedenáctiletý hlucký monarcha, kterého baví „výtvarka, matika a tělák . U㶜ení mu jde, jeho královská funkce prý nemá na známky vliv. Ve volných chvílích tajně prohání malou motorku zna㶜ky Stadion - takzvaný kozí dech z roku 1960, umí jezdit i s traktorkem, podle otce Daniela Libosvára po㶣ád něco montuje a vylepšuje, hraje na kytaru, chodil na flétnu a zpívá v kostele. Sestra krále Františka IV. Ludmila tam hrává na varhany a možná se p㶣ihlásí i na konzervato㶣. Královská rodina slubujeme, že na něho pozor dáme a až jízdu skon㶜íme, zase vám ho ve zdraví vrátíme. I letos by měl Daniel Libosvár s manželkou Ludmilou, stejně jako mnoho rodi㶜ů krále p㶣ed nimi, podle zvyku odpovědět: „Dob㶣e nám ho opatrujte a v poctivosti nám ho vra㶇te. Družina ještě u rodi㶜ů krále posnídá, i na tuto situaci je králův otec dob㶣e p㶣ipravený: „Vdole㶜ky jsme objednali u Katky Šim㶜íkové v Hluku, nape㶜e jich t㶣i tisíce, slivovici mám nasbíranou a navíc schovávám už patnáct roků v podzemí celý demijón slivovice z roku 1999, stavěl jsem tenkrát chalúpku a nechávám si ho na tento slavný rok. Bude také tla㶜enka, sekaná, klobásky nachystá a vyudí tchán, on se tím rád zabývá. 3x foto: archiv rodiny Libosvárovy A potom už zbývá jenom povolení k jízdě králů. Koně pážat a ků㶡 krále vyjedou navzájem svázáni, král bývá v sedle p㶣ivázáný a v ústech má na znamení ml㶜enlivosti růži. P㶣ed radnicí 㶜ekává na jízdu starosta. „Starosto našeho města, daleká je naše cesta, na kterú sa dnes dáváme, o povolení si žádáme. Chceme na Dol㶡ácké slavnosti ukázat staré zvyklosti, hluckou jízdu králů, celému světu známú. Starosta: „Já vám to povoluji, jste tu všeci? Kdyby došlo k se㶜i, krále nevydáte. Vedoucí jezdců: „Děkujeme vám velice a zveme vás ve㶜er k muzice. Po povolení dojede družina na náměstí, kde už 㶜ekají diváci. Vedoucí jezdců vítá všechny p㶣ítomné: A tak je už dnes nad slunce jasnější, že si Hluk lepšího krále ani vybrat nemohl. Na svatodušní neděli zazní tradi㶜ní vyvolávka legrútú: Po㶜úvajte, horní, dolní, domácí aj p㶣espolní, co vám budu povídati v tuto svatodušní neděli. Zastav sa můj koní㶜ku, osta㶡 stát, nech já možu všeckých ludí p㶣ivítat. Vítám vás všeckých na téjto slavnosti, kde vám ukážeme naše starodávné zvyklosti. Je to jízda králů velice oblúbená, kerú hucká chasa prová㶞á od pradávna. P㶣ejeme vám, abyste sa u nás dob㶣e měli a na všecky starosti zapomněli. Hýlom! Dvanáctiletý František Libosvár pak v 㶜ele krojového průvodu zamí㶣í na stadion, kde vyvrcholí Dol㶡ácké slavnosti. P㶣ed t㶣emi lety se po㶜así p㶣íliš nevyda㶣ilo. Vě㶣me, že to letos vyjde. Možná zazní i nová vyvolávka jezdců na koních: „Hýlom, hýlom, od našich šavlí běžte dál, mezi nama jede nový král - František 㶜tvrtý Libosvár! www. ostrozsko.cz 7 ROZHOVOR ZAČAL JSEM BOUCHAT DO ŠPALKU ZDENĚK HALÍK podělil pradědova dláta a cit pro dřevo TEXT A FOTO: FRANTIŠEK RANTIŠEK GAJOVSKÝ Dvacetiletý řezbář z Boršic u Blatnice je synem vyhlášeného páleničáře. ničáře. Svá díla tak tvoří v charakteristických slováckých kulisách - za zdí dílny tiše še zurčí slivovice a skrz dveře proniká vůně destilovaného ovoce. ■ Jak jste se dostal k 㶣ezbá㶣ské tvorbě? Jednou jsem se nudil a tak jsem nahlédl do dílny mého pradědy, který byl v zimě páleni㶜á㶣 a p㶣es léto se věnoval truhla㶣ině. Byla 8 www. ostrozsko.cz tam jeho dláta. Vzal jsem trnkový rnkový špalek a za㶜al do něj bouchat. S úžasem jsem zjistil, že jsem vytvo㶣il svou první rvní sochu ‒ sovu. Ono mně to docela jde, 㶣íkal kal jsem si, snad mám něco po pradědovi. Tak jsem trochu 㶜ichl k 㶣ezba㶣ině a za㶜al se o ni zajímat víc, bylo to v roce 2008. P㶣i p㶣íležitosti ležitosti pouti na Antonínku jsem dostal tip, abych navštívil mistra 㶣ezbá㶣e Františka Gajdu ajdu ze Strážnice. Domluvil jsem si s ním schůzku ůzku a ukázal dně zaujala. To mu svoje díla, která ho hodně ní školy - zvolil ovlivnilo i můj výběr st㶣ední á㶣skou a objsem St㶣ední školu nábytká㶣skou ýnem, zamě㶣ení chodní v Byst㶣ici pod Hostýnem, ování d㶣eva, práce Umělecko㶣emeslné zpracování truhlá㶣ské. Ovšem 㶣ezby je tam trochu málo. Seznámil jsem se ale s mistrem Radkem Pluhá㶜kem, který je taky 㶣ezbá㶣, a ten mě k oboru p㶣ivedl ještě víc. Bu㶞 s ním, nebo ROZHOVOR Taky jsem na Nové Lhotě v kostele opravoval k㶣íž a oltá㶣ní anděly. ■ Co považujete za svůj dosud největší úspěch? Nejlepší práce, kterou jsem dosud zhotovil, je Sochající se socha. Většina mých prací byla darovaná, některé jsem prodal, takže doma toho mám poskromnu. ■ Chcete se 㶣ezbá㶣ství věnovat v budoucnu? 㶕ezbá㶣ství bych chtěl mít spíše jako koní㶜ka, nebo㶇 na uživení by to nebylo. Po maturitě chci dále pokra㶜ovat ve studiu na vysoké škole v Brně se zamě㶣ením na d㶣evostavby. sám jezdím po republice na různá 㶣ezbá㶣ská sympozia a prezentuji školu i sebe. Komer㶜ní inzerce ■ Měl jste už nějakou zakázku? Ano, d㶣evo㶣ezbu Šohaj ve sklepě jsem daroval na charitativní aukci v Uherském Hradišti. Vydražená 㶜ástka putovala dětem na Haiti na pomůcky do škol. Vina㶣 z Traplic mě požádal o kopii Šohaje, protože se mu líbil, ale nestihl ho vydražit. Také jsem pro něj udělal obecní znak Traplic. Moje dílo Poustevník stojí p㶣ed mým domem v Boršicích, v Nedakonicích je socha Anděl. Taky jsem dělal lavi㶜ku ke zvoni㶜ce ve Frenštátě pod Radhoštěm. ■ Jaké d㶣evo používáte, se kterým se vám nejlépe pracuje? Nejlepší d㶣evo pro 㶣ezbu je lípa, ale 㶣ezbovat se dá ze všech d㶣evin. Pracoval jsem i se švestkou, o㶣echem, bukem. Kmeny si musím dop㶣edu shánět, abych je po㶣ezal a nechal vysušit. Po celý rok tvo㶣ím doma v dílni㶜ce po pradědovi. Nejraději v ní usedám o Vánocích. Zatopím si v kamnech, pustím koledy a vnímám p㶣i práci sváte㶜ní atmosféru. ■ Co všechno zahrnuje vaše tvorba? Kromě 㶣ezbá㶣ství se věnuji také socha㶣ství. Mezi prvními díly byla Afrodita a odlitek Bolka Polívky, ten by měl být v sou㶜asné době v Nit㶣e ve Valašském šenku. Vytvo㶣il jsem také hlavní postavu z filmu Piráti z Karibiku - Jacka Sparrowa. Jednomu fandovi Liverpoolu jsem pak vytvo㶣il odlitek. Taky se věnuji restaurátorství, opravám. O opravu piety jsem byl požádán boršickou farou. Poradím Vám s každou střechou, fasádou a izolací „Je to jednoduché, přijedu k Vám, zaměřím objekt, navrhnu optimální řešení, spočítám cenu a když se Vám to bude líbit, rád vše dodám.“ Nejkvalitnějšíí česká pálená k krytina se zárukou 33 let! Cena od 249 Kč/m2 C (vč.DPH) Potřeb Pot Po tře řeb eb e buje je ete ep přřřiikrý při krrýt dřev dřev e o o,, zak za ak krýt rý ýt ku ýt urní níík ne ník ebo k ebo ků ůlnu ln nu? nu nu? Ne Nej N ejjed ed dno no nod od dušš uš šší řeše šš e ení ní je ní je tra ra ap pé péz ézo é ový vý ýp plle ech h. cena běžná: 239 Kč/m2 Věrnostní program COLEMÁNIE Registrujte se a získejte 3 výhody za Váš nákup: 1) Náku Náku ákup p za velkoobchodníí ce c ny 2) Zbož Zboží ží zdarma za na nasbí sbí s bíran an a né bo ody dy d ((C COLy OLyy) 3) 150 15 vý v herců c zís ísská: ká pr pv vn n níí 3 zbo bo oží zd darm da rma ma až ma ž za za e sk skútr kú y, tab t blet le y y,, chy ch hy yttr tré ré é te tele le effo ony on ny ny 20.000 Kč, dále a dalš alšíí ce en eny nyy. y. www.colemanie.cz Zelená úsporám na klíč. Od vyřízení dotace pro držitele věrnostních karet: 149 Kč/m2 až po realizaci. (vč. DPH) Váš poradce: Bc. Simon Hradil, mobil: 725 675 660 OBCHODNÍ CENTRUM UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Průmyslová 1394, 686 01 Uherské Hradiště, tel: 572 552 004 ředitel obchodního centra Petr Lebánek, mobil: 737 266 167 www.coleman.cz prodáváme i na internetu - http://e.coleman.cz Výrobky těchto partnerů u nás nakoupíte výhodněji. www. ostrozsko.cz 9 SPECIÁL Skřivánci na stuze Zlatí slavíci z nich zřejmě nikdy nebudou, ale takové ambice většinou ani nemají. Dětští interpreti lidových písní míří zpravidla k jiným cílům. Na folklorních pěveckých soutěžích, kterých se v minulých týdnech konalo hned několik, to bylo dobře patrné. Tomáš Frolka, vítěz 1. kategorie Michaela Procházková, vítězka 0. kategorie Plný koncertní sál sledoval v neděli 30. b㶣ezna vystoupení 18 dětí, které se p㶣ihlásily do soutěže Ostrožský sk㶣ivánek. Odborná porota vyhlásila celkem šest vítězů. P㶣edsedou poroty byl pan Pavel Bohun, šéfredaktor Slováckého deníku, zasedla v ní také paní Ivana Záme㶜níková ze ZUŠ Uherské Hradiště a paní Jarmila Hude㶜ková, folkloristka a vedoucí FS Ostrožan II. V nulté kategorii - mate㶣ské školy porota vyhlásila 2 vítěze - Michalku Procházkovou a Dominika Kova㶣íka, v 1. kategorii - 1. a 2. t㶣ídy zvítězil Tomášek Frolka, v 2. kategorii - 3. a 4. t㶣ídy porota ocenila Kryštůfka Ertla a v 3. kategorii 5. a 6. t㶣ídy se stala vítězkou Sofie Marie Watsonová, absolutním vítězem se stal Kryštof Ertl. Malý dáre㶜ek si odnesli všichni soutěžící. Lucie Pšurná Mladé Hor㶡ácko otev㶣elo již 42. ro㶜ník p㶣edpremiérou v lipovské sokolovně. P㶣ed zaplněným sálem se p㶣edstavilo na devět dětských souborů z celého Hor- 10 www. ostrozsko.cz Unavený zpěvá㶜ek Ond㶣ej Vozábal 㶡ácka, doprovázených pěti cimbálovými muzikami. Nejinak tomu bylo i v neděli ve velickém kulturním domě, kde se tento dětský folklorní festival těší mimo㶣ád- né p㶣ízni. Autorka po㶣adu Anna Lerchová i letos p㶣ipravila pestrou p㶣ehlídku dětských her, 㶣íkadel, písní a tanců. Rozveselené děti s jim p㶣irozenou radostí SPECIÁL Slovácká stuha se ve Veselí nad Moravou konala již po jednat㶣icáté. Po náro㶜ném výběrovém kole, zkouškách u klavíru i s cimbálovou muzikou se p㶣iblížila chvíle, kdy se veškeré úsilí proměnilo v odměnu v podobě uznalého potlesku publika. Témě㶣 㶜ty㶣icítka těch nejlepších zpěva㶜ek a zpěváků se odvážila vstoupit do zá㶣e reflektorů, aby p㶣ed zaplněným sálem kulturního domu zazpívala staré písni㶜ky plné moudrosti i škádlení, plné radosti i žalu. Velké poděkování pat㶣í manželům Vlastě a Jaroslavu Smutným, kte㶣í s neutuchajícím elánem již dlouhá léta pomáhají písni㶜ky zapsat, Hor㶡ácké cimbálové muzice Petra Gale㶜ky, Petru Mi㶜kovi a Marii Ko㶜varové jako 㶜lenům poroty. Velký dík samoz㶣ejmě pat㶣í i všem těm, kte㶣í děti na Slováckou stuhu každoro㶜ně p㶣ipravují a pomáhají tak tradici lidového zpěvu udržet živou. Petra Pavková tan㶜ily, p㶣edváděly scénky z vesnického života a sklízely potlesk od zaplněného sálu. Hor㶡áckou líhe㶡 nových talentů uváděla Magdalena Ma㶡áková, která jich na pódiu p㶣edstavila na 250. Za vším stojí práce rodi㶜ů, u㶜itelů a vedoucích kroužků, zkoušky cimbálových muzik a v neposlední 㶣adě píle malých a mla- dých ú㶜inkujících. Všem dík. Jejich práce je zárukou, že na Hor㶡ácku píse㶡, tanec a folklor nevyhynou. fg www. ostrozsko.cz 11 P㶕ELET Ve Vrbce ukamenovali Morenu Po㶜et p㶣íznivců vynášení Moreny se v Hrubé Vrbce rok od roku zvyšuje. Na za㶜átku devadesátých let tuto tradici oživila paní u㶜itelka Škodáková - letos p㶣išlo okolo padesáti dětí. V průvodu samoz㶣ejmě nechybějí domácí děti, ale každoro㶜ně se ho zú㶜ast㶡ují také „krahulí㶜ci z folklorního kroužku Krahulí㶜ek ze sousedního Kuželova. Průvod se rozrůstá i o p㶣íchozí z Malé Vrbky 㶜i o potomky návštěvníků ještě odjinud, kte㶣í se na tuto v kraji ojedinělou událost zvídavě sjíždějí. „Morena, Morena, za koho umreła, za pána Martina, s 㶜érnýma o㶜ima. Bu㶞te baby vesełé, nové léto neseme. Kvítí㶜ko, listí㶜ko! zpívá průvod a Morenu vynáší za dědinu, kde je potupně odstrojena z kroje, vhozena do vody a chlapci ukamenována. Tím by měly být síly zimy u konce, nastává o㶜ekávání jara. Ve Vrbce obnovili i nošení Léte㶜ka. ,,Léte㶜ko je od slova léto. Je to jívová větvi㶜ka ověšená pentlemi a vají㶜ky - symboly jara a následného léta. Nazpět cestou do vsi je Léte㶜ko neseno v 㶜ele průvodu. Je to zvyk z historie Hor㶡ácka, který byl opomíjen, až p㶣edlo㶡ský rok jsme jej obnovili. Léte㶜ko se nenosilo p㶣i Moreně, ale na Květnou neděli. Tak jsme si to trochu zjednodušili, vysvětluje Monika Macková, která pomáhá vést Krahulí㶜ek. Podle ní právě zdánlivě malé akce, jako je vynášení Moreny, udržují zvyky, kroj a naše kulturní bohatství stále fg živé. Léte㶜ko je jívová větvi㶜ka ověšená pentlemi a vají㶜ky 12 www. ostrozsko.cz V Louce začali sázet Alej života Obec Louka spolu se spole㶜ností Větvení z Brna p㶣ipravila na po㶜est svých nových ob㶜anů, dětí narozených v roce 2013 a na za㶜átku roku 2014, ojedinělou akci - výsadbu Aleje života. Byla vybrána lokalita podél cyklostezky směrem na Velkou. Aleje života mají právě narozeným dětem v budoucnu p㶣ipomínat, kde mají své ko㶣eny. Spole㶜nost Větvení na podzim minulého roku podobným způsobem sázela v Nové Lhotě - obohatila tak p㶣írodu Hor㶡ácka o staré odrůdy jabloní, durancií, švestek a t㶣ešní. Z vysázených 53 stromů vznikla alej dlouhá více než 500 metrů. V Louce bylo zatím vysazeno pět lip, ale za poslední 㶜ty㶣i roky se v obci narodilo 39 dětí, dost možná bude alej brzy podél celé stezky. Úvodní slovo p㶣i výsadbě měla starostka obce Anna Vašicová. Smysl celé akce a způsob výsadby p㶣iblížil Tomáš Horský, p㶣edseda ob㶜anského sdružení Větvení z Brna. Správný způsob výsadby vysvětlil místop㶣edseda Větvení Pavel Rottner. Krátkou pou㶇 s p㶣ímluvou za zdárný růst Aleje a zdraví narozených dětí vyprosil od Boha páter Marek Vácha, katolický Navždy spojeni - strom a 㶜lověk kněz, evolu㶜ní biolog, cestovatel, teolog a autor 㶣ady knih o vztahu vědy a víry, postavení p㶣írodních věd a evoluci. Poté byl každému zástupci rodiny p㶣edán pamětní list a visa㶜ka se jménem dítěte, kterou byl p㶣íslušný vysazený stromek ozna㶜en. Všem p㶣ítomným zůstal v srdcích nevšední zážitek a pocit, že udělali něco užite㶜ného pro krajinu a své narozené děti. Vždy㶇 lípa, náš národní strom, který pomalu z krajiny mizí, p㶣ináší fg mnoho užitku i pro naše zdraví. Aleje života mají právě narozeným dětem v budoucnu připomínat, kde mají své kořeny. Louckou Alej života tvo㶣í pět lip. Zatím. P㶕ELET foto: Lukáš Baro㶡 V Hluku připomněli Kristovo ukřižování živě Stejně jako každý rok i letos pat㶣ilo odpoledne na Květnou neděli k㶣ížové cestě, kterou pro farníky p㶣ipravila hlucká mládež. A stejně jako v posledních letech i letos ji pojali jako p㶣edstavení jednotlivých zastavení prost㶣ednictvím živých obrazů. Ú㶜ast byla více než hojná a prožitky intenzivní. alba Košt gořalek navštívili zloději Celkem 265 vzorků - na t㶣etím ro㶜níku jedine㶜ného Blatnického koštu go㶣alek se sešlo témě㶣 dvakrát víc destilátů než v p㶣edchozích letech. Není divu, že si jej nenechalo ujít více než 350 nedo㶜kavých návštěvníků. Svěd㶜í to o tom, že lidé tomuto koštu dali důvěru. Kromě pálenek z tradi㶜ního slováckého ovoce (trnka, durancie, meru㶡ka, hruška, jablko) byly zastoupeny i různé speciality nap㶣íklad z hlohu, josty, zázvoru, kozi㶜ek nebo mystery 㶜i destiláty z oskeruše a melounu. Šampiony výstavy byly zvoleny dva vzorky modrého ovoce, které obdržely shodně 49 bodů z 50. Po㶣adatelem akce je parta mladých lidí, kte㶣í si 㶣íkají Cech mladých blatnických vina㶣ů. S návštěvností i po㶜tem vystavovatelů byli spokojeni. Blatnický košt je mimo㶣ádný tím, že ochutnávka pálenek je rozší㶣ena o soutěž domácích krajanců. S nadsázkou lze 㶣íci, že jde o jediný takový košt na světě. Do klání o nejlepší krajanec se p㶣ihlásilo 30 vzorků jak od místních, tak i p㶣espolních kucha㶣ek. P㶣estože se jedná v základu o stejné pe㶜ivo (polosuché, slané), dva stejné krajance by návštěvníci těžko hledali. „Krajanec je starodávné selské pe㶜ivo, u nás v minulosti velmi 㶜asto používané. Pojídalo se jako p㶣íloha k polévkám a omá㶜kám, t㶣eba místo knedlíků, objasnil pro neznalé gurmány, jeden z organizátorů. Krajance degustovali p㶣ímo ú㶜astníci koštu, kte㶣í mohli každému vzorku udělit 1-5 bodů. Velké množství alkoholu koncentrovaném na jednom místě bohužel zlákalo i nenechavce, kte㶣í se v noci pokusili o krádež několika desítek vzorků. V neděli ráno p㶣išli organizáto㶣i uklízet kulturní dům a hned jim bylo divné, že v divadelní šatně je otev㶣ené okno. Zloděj tudy vytáhl dvě bedny s alkoholem na blízkou zídku. Za ní je ovšem strmý sráz k potoku, který bednami obtížený lupi㶜 nemohl p㶣ekonat. Náklad proto odhodil do k㶣oví a unikl bez něj. Je to smutná te㶜ka za akcí, která potěšila stovky lidí. Ji㶣í Těthal www. ostrozsko.cz 13 P㶕ELET Speciální značka propaguje náš region Regionální značení je rozšířený způsob, jak propagovat místní výrobky, venkovské regiony a chráněná území a jak podporovat místní obyvatele. I v našem regionu existuje taková regionální zna㶜ka - Tradice Bílých Karpat®. Jde o první p㶣eshrani㶜ní zna㶜ku ve st㶣ední Evropě a je jí ozna㶜eno více než 45 produktů jak na moravské, tak na slovenské straně Chráněné krajinné oblasti Bílé-Biele Karpaty. Zna㶜ka sdružuje ty, kte㶣í zachovávají tradice, vyrábí tradi㶜ní technologií s podílem ru㶜ní práce, využívají místních surovin a jejichž výrobky a služby jsou kvalitní a šetrné k životnímu prost㶣edí. Mezi držitele zna㶜ky mohou pat㶣it 㶣emeslníci a umělci (výrobky ze d㶣eva, slámy, krajky, keramiky - nap㶣. d㶣evěný nábytek, hra㶜ky, ozdoby aj.), výrobci potravin a zpracovatelé zemědělských produktů (mléko, sýry, maso, pe㶜ivo, cukrovinky, ovoce a zelenina, víno, med aj.), zpracovatelé p㶣írodních produktů (lé㶜ivé byliny, lesní plody, 㶜aje aj.), cimbálové muziky a soubory i poskytovatelé služeb, kte㶣í využívají tradice a místní výrobky (ubytovací za㶣ízení, restaurace, ekofarmy, ale i palírny, moštárny, lesní práce aj.). mezi nimi výrazné rozdíly, sdělil 㶜len degusta㶜ní komise František Šimlík. Košt však nebyl jen o slivovici. K ochutnání byly i vzorky povidel (24 vzorků), buchet a jiných sladkostí z trnek. Také letos do Louky zavítali hosté ze slovenských Vrbovců. „Rádi k vám jezdíme, vždy㶇 jsme vlastně sousedé, vysvětlil starosta Samuel Redecha. Jako každoro㶜ně nabízeli vynikající 14 www. ostrozsko.cz Zna㶜ka pomáhá výrobcům zviditelnit jejich výrobky a služby, p㶣ispívá k hospodá㶣skému oživení kraje a vytvá㶣í pocit sounáležitosti lidí žijících v Bílých-Bielych Karpatech. Zákazníkům zaru㶜uje, že si kupují nadstandardní kvalitu od „prově㶣eného výrobce. Koupí výrobku se zna㶜kou Tradice Bílých Karpat podpo㶣íte nejen místního výrobce, ale také rozvoj našeho regionu. hm Držitelem se můžete stát i vy, pokud splníte požadovaná kritéria Košt trnek - od varených po tekuté Hor㶡áckou Loukou se o poslední b㶣eznové sobotě nesla vůně slivovice a pe㶜ených dobrot. V místním kulturním za㶣ízení se konal již 8. lúcký košt trnek od varených po tekuté. Svaz zahrádká㶣ů spolu s obcí a agenturou AV p㶣edložili k ochutnání 116 vzorků slivovice a 35 vzorků jiných ovocných destilátů. Na prvním místě se umístila se zlatým oceněním slivovice místního pěstitele Štěpána Machaly ohodnocená 19, 94 body. „Bylo těžké vybírat, která je nejlepší, nebyly (jsou zve㶣ejněná na webu www.tradicebk.cz a www.tradiciebk.cz). Držiteli nejsou pouze velké firmy, ale i drobní živnostníci nebo ti, kte㶣í vyrábí jen pro svoji zábavu, jako koní㶜ek. pěry sypané domácím tvarohem a mákem. Rovněž starostova sklenka s „vrbov㶜anskú slivovicú neměla dno. Jak je vidět, lúcký košt mívá mezinárodní ú㶜ast. Zajímavou gastronomickou specialitu nabídli hosté z Olomouce. Nabízeli „pusinky - olomoucké tvarůžky s povidly a šleha㶜kou. V p㶣eplněném sále sklízela potlesk i cimbálová muzika Jožky Staši se sólovým zpěvákem Romanem Sokolem. Na lúckém podiu se p㶣edstavil mužský pěvecký sbor z Prušánek, mužský sbor z Louky, mužský sbor Kúcani z Kútú a ženský sbor Netáta se sólistkou Vlastou Gricovou ze Strání. Na tomto koštu se sešlo na 㶜ty㶣i sta návštěvníků. Někte㶣í z ú㶜inkujících byli k lúckému publiku otev㶣eně kriti㶜tí. Stěžovali si na hluk v sále během jejich vystoupení. Na pódiu chtěli p㶣edvést to nejlepší a poslucha㶜ům tak vytvo㶣it p㶣íjemnou atmosféru, bohužel, některé teti㶜ky si p㶣išly popovídat. Lo㶡ská úroda se proměnila v lahodný mok, bu㶞me v o㶜ekávání, že i letošní trne㶜ky rozkvetou a budou plné sudy, be㶜ky a budou také písní㶜ky. Na koštu si každý p㶣išel na své. Ti nejmenší dávali p㶣ednost sladkostem, dospělí volili mezi báleši a slivovicí. Hudci k tomu vyhrávali a zpěv se nesl vsí do pozdních ve㶜erních hodin. fg PODPOŘTE REKLAMOU VÁŠ REGIONÁLNÍ ČASOPIS KRAJEM SVATÉHO ANTONÍNKA Vychází periodicky po dvou měsícech v nákladu 1600 ks a propaguje život a dění v 18 obcích Ostrožska s Hor㶡ácka. CENÍK A TECHNICKÉ PARAMETRY INZERCE Formát inzerátu, reklamy A (185mm x 262mm) B (185mm x 130mm) C (185mm x 63mm) D (91mm x 63mm) Cena 5 000,- K㶜 2 500,- K㶜 600,- K㶜 300,- K㶜 Sleva za opakovanou inzerci Po㶜et opakování 2x a více Sleva v % 20% Technická specifikace: text ve formátu PDF, logo-vektorová grafika (.cdr), foto-kvalita 300 dpi. Podrobné informace na www.ostrozsko.cz P㶕ELET Slavný Forman přijel na klobásky Libá vůně klobás se nesla o poslední dubnové sobotě z rekrea㶜ního st㶣ediska na Vápenkách. Na 200 návštěvníků tam ochutnávalo 70 vzorků klobásek jak od amatérských, tak od profi 㶣ezníků. Jak 㶣íká Libor Klímek, majitel a po㶣adatel akce: „Stále méně je klobásek od 㶣ezníků, kte㶣í se tak mohou levně prezentovat. Nechci po nich žebrat, tak si je radši od nich koupím. 㶕íkám si, reklama za dvě stovky je zadarmo. Někdo si dá do novin reklamu za pět tisíc a ur㶜itě to těch dvě sta lidí ne㶜te, nebo si toho nevšímá. Jak mohli návštěvníci ochutnat, mezi domácími klobáskami a těmi z 㶣eznictví rozdíl mnohdy nenacházeli. K dobré pohodě, jako již tradi㶜ně, p㶣ispěla cimbálová muzika Libora Supa, dobrá vína nabízelo vina㶣ství Pavla Hrušky. Mezi nevšedními hosty jsme mohli zahlédnout Petra Formana, syna slavného režiséra, jak si pochutnává na klobáskách a pochvaluje hor㶡áckou slivovici. Klobásky, to byl pro mnohé jen p㶣edkrm. Po celý den se nabízela hor㶡ácká jídla, tradi㶜ně patenty pe㶜ené na plotně, zel㶡a㶜ka s klobásou, 㶜o㶜ka, fazole po hustu, guláš i halušky. Ten, kdo by si z nabízeného menu nevybral, mohl si vypůj㶜it udici a jít si do rybníku chytit pstruha, lína 㶜i tostolobika. Ryby mu pak v kuchyni ochotně p㶣ipravili. „A㶇 chutná _______ Stánek Vladimíra Salčáka __________________ Svůj stánek s keramikou jsem v poslední dubnové nedělní odpoledne rozbil hned pod okny starobylé hlucké tvrze. Za sedm set let, co na b㶣ehu potoka Okluky stojí, zažila leccos. V p㶣ihlouplých padesátých letech minulého století sloužila družstevníkům jako sklad a hrozilo jí rozebrání na stavební materiál. A tehdy chátrající tvrz zachránil spisovatel František Kožík, jehož tatínek z Hluku pochází, popularizací svého románu Na dolinách svítá. Zeman Jan Šarovec, v něm odolává nájezdům Rudolfova vojska. Literární dílo zaúto㶜ilo na svědomí místních natolik, že zastupitelstvo své demoli㶜ní rozhodnutí opravilo a nakonec Hlu㶜ané nadšeně opravili i tvrz. František Kožík, který by se letos 16. května dožil 105 let, pak s humorem tvrdil, že zachráněná tvrz je jeho největším dílem. Kdysi jsem za redakci Slováckých novin p㶣ivezl do strašnického krematoria věnec na jeho poh㶣eb a považuji to dodnes za velkou poctu. Můj tehdejší šéfredaktor Ji㶣í Jilík (nedávno získal už pot㶣etí noviná㶣skou PRIX NON PEREANT) panu Kožíkovi v roce 1996 navrhl, aby se vznikající cena pro divadelníky Slováckého divadla jmenovala podle jeho románu Největší z pierotů. A František a do dalšího ro㶜níku, a㶇 se p㶣ihlásí víc lidí. Tento rok p㶣evažovali spíše 㶣ezníci než amaté㶣i. Ú㶜ast dvě stě, dvě stě padesát lidí je úspěch, nebo㶇 různých akcí v okolí po㶣ád fg p㶣ibývá, dodal po㶣adatel koštu. Jak se bubnuje na divadlo Kožík rád souhlasil. Je proto velká škoda, že divadelní dramaturgie nenašla za osmnáct let cestu k některému z Kožíkových děl. „Marně jsem se v minulosti pokusil na spisovatele upozornit dramaturgii divadla. Nejen proto, že si František Kožík jako jedna z největších osobností Slovácka a velký umělec pozornost kraje, z něhož vzešel, zasluhuje, ale i proto, že by nastudování jeho textů mělo u diváků zcela ur㶜itě větší ohlas než bláboly, by㶇 z pera nositelů Nobelovy ceny, napsal pro Deník Ji㶣í Jilík. Zdá se, že Slovácké divadlo p㶣estává být slováckým divadlem. „Byliny, lé㶜ivé byliny, ko㶣ení, baldrián, tymián, šafrán a sko㶣ica! ozývá se z oken Šarovcovy tvrze. Není to vyvolávání stánka㶣ské kolegyně ko㶣ená㶣ky. Je to hlas here㶜ky Barunky Vackové v roli princezny Maryšky ze hry jejího děde㶜ka Vojtěcha Vackeho Jak se bubnuje na princezny. Jako mladý herec Slováckého divadla jsem v pohádce hrál zlého desátníka Žufana, který má na Maryšku zálusk. Chůva, komorná Bětka Sal㶜áková (autor ji opravdu pok㶣til podle mého jména) a kouzelný bubínek Žufanovy plány zhatí. Maryška si vezme ov㶜á㶜ka Janí㶜ka. P㶣edstavení nehraje Slovácké divadlo, ale divadelní spole㶜nost Pierrot. Největší nadšení v hledišti vzbuzuje to, že se v něm mluví po našem. Cenu Největší z pierotů už získalo několik mých bývalých hereckých kolegů - Karel Hoffmann, Igor Stránský, Vladimír Dosko㶜il, Robert Bellan, Irena Vacková, Kamil Pulec, Radek Balaš, Martin Vrtá㶜ek, Ji㶣í Ju㶣ina a Alžběta Kynclová... Ještěže o udělování Pierotů rozhoduje porota složená z divadelních kritiků a publicistů. Nerad bych se do㶜etl, že ji Slovácké divadlo udělilo samo sobě, když už všechny jiné ceny má. Tak se bubnuje na divadlo! No nic, jdu balit hrní㶜ky, talí㶣ky, zapékací misky. Z tvrze vycházejí zpívající děti: „Vojáku, vojáku, těžká služba tvoja... Až to pobalím, po㶜kám si na ov㶜á㶜ka Janí㶜ka. Já mu dám, Maryšku! www. ostrozsko.cz 15 ZÁPISNÍK Blatničané obnovují bájný Smíchov V roce 2013 vznikl mezi blatnickými občany kolektivní nápad uspořádat brigádu v prostorách zaniklé obce Smíchov. Toto bájné místo, ke kterému se váže mnoho legend, začínalo chátrat a lidé, kteří nemají kousek citu pro přírodu, naváželi na Smíchov odpad. To byl poslední impulz k tomu, aby se pro záchranu Smíchova začalo něco dělat. V lo㶡ském roce se poda㶣ilo místo stabilizovat, 㶜áste㶜ně ohradit, vy㶜istit od náletových d㶣evin a tím se zformovala jeho podoba. Vznikl p㶣írodní areál, který je ur㶜en pro děti i dospělé nebo kolemjdoucí na nedělních procházkách. V letošním roce (15. b㶣ezna) se uspo㶣ádala druhá obecní brigáda, jejímž cílem bylo vy㶜ištění další 㶜ásti areálu od náletových d㶣evin, a odpadků. Sešlo se bezmála t㶣icet dobrovolníků (sbor dobrovolných hasi㶜ů, motorká㶣i, ženský sbor, děti ze základní školy, zástupci obce), kte㶣í spole㶜ně udělali velký kus práce. Jedinou odměnou jim bylo ob㶜erstvení a vynikající špeká㶜ky, které pro tuto p㶣íležitost vyrobil místní 㶣ezník pan Valášek. Všichni měli dobrý pocit z odvedené práce a musím podotknout, že jí bylo opravdu hodně. Areál Smíchova se tak rozší㶣il zhruba o dalších 50 metrů, 㶜ímž vznikl prostor pro další využití. Na 㶜ásti této plochy budou vysázeny ovocné stromy. Musím doplnit, že obec Blatnice již s výsadbou ovocných stromů za㶜ala, v t㶣etím týdnu měsíce b㶣ezna vysadila 20 ovocných stromů na jednom lemujícím b㶣ehu Smíchova. Plody ovocných stromů (každý jiného druhu) jsou ur㶜eny ke konzumaci všem návštěvníkům tohoto bájného místa. Do 㶜innosti se zapojila i školní mládež, která v pracovních hodinách Smíchov pustl, což citlivým Blatni㶜anům nebylo jedno. Bez ohledu na věk vyrobila pta㶜í budky pro sýkorky a spole㶜ně je p㶣ed brigádou nainstalovala. Neexistuje žádný projekt, který by dával p㶣esná pravidla, jak místo bude vypadat 㶜i co všechno je t㶣eba vytvo㶣it. Ne㶜erpáme žádné dotace z Evropských fondů, které by nás jakýmkoliv způsobem svazovaly. Vše, co děláme, je bez nároku na odměnu, na druhou stranu nám to dává volnost v tvůr㶜í práci. Máme ale nepsanou koncepci, nebo㶇 chceme co nejšetrněji zachovat areál zaniklé obce Smíchov, udržovat jej v 㶜istotě, po㶣ádku a sou㶜asně jej využít pro širokou ve㶣ejnost jako volno㶜asový p㶣írodní areál. Cokoliv, co bude na Smíchově vytvo㶣eno, nebude mít pevný základ. Nap㶣íklad již proběhla instalace lavi㶜ek, ohniště, úprava studánky, jejího koryta a podobně. V letošním roce plánujeme nap㶣íklad instalaci houpa㶜ky, výstavbu jednoduchého proutěného obydlí, jakého se v dobách naší zaniklé obce využívalo. Pokud se poda㶣í získat větší kameny, pokusíme se na ,,náměstí㶜ku vytvo㶣it velké slune㶜ní hodiny, které budou ukazovat letní 㶜as. Plánů je hodně, je ale jenom na snaze a ochotě lidí, kte㶣í se dokáží zvednout od televize, po㶜íta㶜e a něco ochotně udělat na 㶜erstvém vzduchu pro dobro nás všech. Smíchov je lokalita, která má bohatou minulost, je na nás, aby měla i bohatou budoucnost. Sobotní brigáda potvrdila, že se najdou ochotní a zapálení lidé, kte㶣í dokážou dát ruku k dílu a pro naši budoucnost něco udělat. Tímto všem děkuji za ú㶜ast na brigádě a budeme se těšit na další chvíle strávené na Smíchově. Vy ostatní jste na Smíchov zváni, p㶣ije㶞te si sem zatábo㶣it, odpo㶜inout si nebo jen tak posedět u ohniště. Vše co pro Smíchov dělají, je bez nároku na odměnu 16 www. ostrozsko.cz Antonín Hanák ZÁPISNÍK Veselí se stává výtvarnickým centrem Výtvarná galerie v zrekonstruovaném Panském dvoře ve Veselí nad Moravou dokázala navázat na úspěšnou éru někdejší galerie Ve Dvoře a svým významem znovu překračuje hranice regionu. Hostí umělecká jména s celorepublikovým zvukem a zároveň nezapomíná pečovat o tvůrce z regionu. Vypravě㶜i p㶣íběhů akademi㶜ky Aleny Adamíkové z Bratislavy 㶜i výstava na brněnské FaVU vystudovaných výtvarnic Denisy Krausové a Barbory Lungové se postaraly o efektní, moderně pojatý vstup do letošní výstavní sezony. Podzimní výstava obrazů Michaela Rittsteina bude z tohoto pohledu nepochybně frajerskou te㶜kou. Za slibným rozjezdem i atraktivními plány veselské městské galerie stojí genera㶜ně pestré kolegium osobností. Zhruba t㶣icátníci z vedení městského kulturního centra, 㶣editel Michal Blaží㶜ek a galerista Petr Mi㶜ka, se spojili s prot㶣elým matadorem 㶜eské výtvarné scény, šestasedmdesátiletým Vojtěchem Petraturem. „Pan Petratur se dlouhé roky pohybuje v uměleckých kruzích, proto bychom jeho zkušeností a nes㶜etných kontaktů rádi využili. O㶜ekáváme, že navážeme na nadregionální proslulost, kterou galerie měla v devadesátých letech, kdy v ní Vojtěch Petratur také dělal kurátora, potvrdil galerista Petra Mi㶜ka. Vedení Veselského kulturního centra budiž ke cti, že nepodléhá okouzlení z velkých jmen a vedle sympatických ambicí ani v nejmenším nezapomíná, na kterých sou㶣adnicích jim svě㶣ená galerie stojí. „Jsme regionální galerie, a tak naprosto samoz㶣ejmě chceme dávat prostor místním autorům. Nebudeme ale opakovat dramaturgie už proběhlých výstav. Snažíme se nacházet neot㶣elé úhly pohledů a netradi㶜ní kontexty, 㶣íká galerista Petr Mi㶜ka. Ve výstavním plánu (viz box Pestrá veselská paleta) se vyjímá nap㶣íklad nový cyklus keramických plastik Vladimíra Groše a skute㶜ná láhůdka pro milovníky lidových námětů: Hudci ve výtvarném projevu. Výstava slibuje p㶣edložit téma zpracované nap㶣í㶜 autorskými generacemi i výtvarnými žánry. Že její koncept p㶣ipravuje galerista Petr Mi㶜ka Vojtěch Petratur ve spolupráci s výtvarnicí Barborou Lungovou ve veselské galerii zaštítí t㶣i až 㶜ty㶣i výstavy ro㶜ně. „Vždycky jsem se věnoval galerista Vojtěch Petratur sou㶜asnému umění a budu to dělat Petr Mi㶜ka, etnograf a primáš (Hor㶡ácká i nadále. Vě㶣ím, že se mně poda㶣í p㶣ilákat už cimbálová muzika Petra Mi㶜ky), je p㶣íslibem známá jména výtvarného světa, ale i kvazasvěceného podání insidera. litní autory dosud ne tolik známé, nazna㶜il své kurátorské záměry zkušený galerista, Možnosti městské galerie se zanedlouho pod jehož patronací se ve Veselí bude konat ještě rozší㶣í. Divácky vst㶣ícnou novinkou už zmíněná výstava Michaela Rittsteina. budou i výstavy fotografií v nově zrekon- struovaném kině. Galerie se nově snaží rozší㶣it svou 㶜innost a služby i o komentované prohlídky výstav a interaktivní dětské dílny s výtvarníky. Vede tak děti k širšímu uměleckému poznání a vychovává si potenciální návštěvníky. Po rekonstrukci obnovená městská galerie má za sebou zhruba ro㶜ní působení. Zdá se, že a㶜 nedisponuje sbírkovými fondy, bez újmy snese srovnání s podobnými institucemi v Hodoníně nebo Uherském Hradišti. Pokud se nastavený trend poda㶣í udržet, Veselí nad Moravou získá na prestiži a udělá další významný posun k obsahovému naplnění statusu města. Miloš Kozumplík Pestrá veselská paleta Výtvarný obor ZUŠ Veselí n. Mor. 14.5. - 8.6.2014 Městská galerie Panský dvůr Bohumil Hrabal – Brněnské návraty / putovní výstava ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala 24.5. - 8.6.2014 Městská galerie Panský dvůr Výstava fotoklubu Hot Šů Do 31.5. - 21.6.2014 Kino Morava Hudci ve výtvarném projevu / výstava obrazů a plastik 22.6. - 27.7.2014 Městská galerie Panský dvůr Pavel Matyska a Martin Skalický / výstava obrazů a plastik 31.8. - 28.9.2014 Městská galerie Panský dvůr Veselští legionáři / výstava fotografií 7.9. - 12.10.2014 Kulturní dům Vladimír Groš: Sova pálená / výstava keramických plastik 21.9. - 19.10.2014 Městská galerie Panský dvůr Michal Rittstein / výstava obrazů 12.10. - 23.11.2014 Městská galerie Panský dvůr Adventní výstava 7.12.2014 - 5.1.2015 Městská galerie Panský dvůr www. ostrozsko.cz 17 FENOMÉN MEJDAN V HUMNĚ Slovácká skupina Huménečko dobývá pódia i srdce fanoušků Začali hrát ve třech, jen tak pro radost nebo po hospodách. Letos už je jich osm a z hospodské dlážky se odrazili ke skoku na velká pódia - slovácké Huménečko letos účinkuje jako předkapela slovenského hvězdného uskupení No Name. TEXT: LUCIE MA㶓ÁKOVÁ Co víc si p㶣át? 㶏lenové kapely Huméne㶜ko tak rychlý vzestup neo㶜ekávali. Ještě nedávno, když někte㶣í z nich do budovy se zkušebnou nevcházeli dve㶣mi, ale p㶣elézali p㶣es ze㶞, škádlili se: ,,Co sa to děje za tým naším huméne㶜kem?! Z vtipkování se později stal oficiální název kapely, a jak se zdá, je zaděláno i na slávu. Úspěch není bezejmenný Tomáš Kratochvíl, Zdeněk Kola㶣ík a David Sedlá㶣 za㶜ali s hraním po hospodách. Mnohý si rád poslechl jejich hudbu, zazpíval si s nimi. Později se v hlavách prvních 㶜lenů za㶜aly rodit hudební nápady, které chtěli nahrát, a tak oslovili ,,kluky z cimbálky , aby se p㶣idali a pomohli. ,,Byla škoda zůstat jen u nahrávky, tak vzniklo Huméne㶜ko, popisuje Tomáš Kratochvíl vznik kapely. V květnu 2013 nahráli hudební podklady a za㶜ali hledat zpěva㶜ku, tak se p㶣idaly další dvě 㶜lenky - Míša Zachrlová a Eva U㶣i㶜á㶣ová. Kapela se tím ustálila, každý 㶜len má své nepostradatelné místo (viz To naše Huméne㶜ko). Podle slov Tomáše Kratochvíla je kapela zhruba po dvouleté existenci teprve na za㶜átku. P㶣esto už v tomto stadiu mají možnost zahrát si se slovenskou kapelou No Name na Uherskobrodských slavnostech nebo v Buchlovicích (27.6.), kam byli vybráni a pozváni po㶣adatelem akce, nedávno zesnulým Ví㶇ou Chromkem. První letošní koncert s kapelou No Name se konal 9. května ve Strážnici - Huméne㶜ko se p㶣ihlásilo do výběrového 㶣ízení a bylo vybráno. ,,Toto považujeme za obrovský úspěch. Stejně tak nás těší veliký pozitivní ohlas na naši tvorbu, má radost Kratochvíl. S raketou na gauči Skupina Huméne㶜ko zkouší dvakrát za týden, v Lipově a ve Strážnici, kdy se snaží vše dopilovat a dokonale sehrát. Podstatná 㶜ást p㶣ípravy probíhá doma a p㶣i konzultacích na internetu. Většina 㶜lenů kapely jsou samouci, kte㶣í mají hudbu rádi od útlého věku. ,,Pokud vím, tak kluci folkloristi chodili do hudební školy. My ostatní jsme víceméně samouci s pár hodinami u soukromých u㶜itelů. Ale nějakou praxi za sebou máme všichni, 㶣íká s úsměvem Tomáš Kratochvíl. Sám se hudbě věnuje od základní školy. Prvním „hudebním nástrojem byla tenisová raketa, se kterou skákal po gau㶜i a snažil se p㶣itom zpívat. K bicím se dostal až později - v prvním ro㶜níku školy, která disponovala zkušebnou pro studenty. ,,Nějaká kapela sháněla bubeníka, tak jsem se nechal hodit do vody. Samosebou mě 18 www. ostrozsko.cz FENOMÉN nevzali, když jsem nic neuměl, ale od té doby jsem za㶜al cvi㶜it. To bylo asi v patnácti letech. Od té doby jsem prošel několika soubory. Instant Karma, Hádramašmátrá, IK Banda, Second Toys a další, uvádí Kratochvíl. 3x foto: archiv Huméne㶜ka Kapela je momentálně bez managera, o chod se 㶜lenové musejí starat sami. Spoustu managerské práce odvede právě Tomáš Kratochvíl, který má oporu mezi ostatními 㶜leny. Cíle Huméne㶜ka jsou jasné. P㶣ipravují se na domluvené koncerty a rozši㶣ují repertoár, který by chtěli použít pro plánovanou desku. To㶜it budou na podzim. V plánu mají i videoklip, jeden se bude to㶜it ve Strážnici na koncertu s No Name, k druhému se p㶣ipravuje scéná㶣. Ukázky tvorby kapely Huméne㶜ko je možné shlédnout na bandzone. cz/humenecko nebo facebook. com/humenecko. To naše Huméne㶜ko Tomáš Kratochvíl - bicí Zdeněk Kola㶣ík - basa David Sedlá㶣 - kytara Michaela Zachrlová - zpěv Eva U㶣i㶜á㶣ová - kytara a zpěv Ji㶣í Novák - housle Jan Holubík - housle Petr Horehle㶞 - cimbál ■ O㶜ima a ušima Lucie Ma㶡ákové Než se 㶜lenové kapely Huméne㶜ko setkali v jedné zkušebně, prošli různými hudebními uskupeními v oblasti Slovácka. A již d㶣íve měli úspěchy - nepochybně IK Banda, kde působili Tomáš Kratochvíl, David Sedlá㶣 a Zdeněk Kola㶣ík, se proslavila. Tehdy šesti㶜lenná kapela se zpěva㶜kou Janou Jagošovou vyhrála soutěž o videoklip, který se pak natá㶜el ve Strážnici na zámku v duchu t㶣icátých let minulého století. IK banda se probojovala také do brněnského finále v klubu Favál. Skon㶜ila na pátém místě a muzikanti považovali toto umístění za úspěch. Z㶣ejmě to ale nebylo to pravé o㶣echové. Poda㶣í se jim tentokrát proslavit s Huméne㶜kem? Fanoušci jsou zatím spokojení. Na stránkách kapely jsou samé pozitivní komentá㶣e a skladby Vrba, Jen se dívej nebo Nezapome㶡 jsou velmi populární. Momentálně můžete slyšet Huméne㶜ko také na rádiu Jih. V hitparádě Jižní 21 kapela ovládá krásné t㶣etí místo. Rock-folkové seskupení, zdá se, má vše p㶣ed sebou. Budoucnost kapela jistě má, nepochybně zde není mnoho kapel, které by hráli rock-folk, trochu popu a něco málo z folkloru. V oblasti Slovácka jsou všechny tyto žánry vyhledávané a populární. Z hitů kapely je cítit neskute㶜ná pohoda a klid. Poslucha㶜 si p㶣i písních odpo㶜ine a zárove㶡 se může nechat vtáhnout do textu. Housle a cimbál dodávají kapele šmrnc a p㶣edvádějí něco nového. Texty nejsou psané slováckým ná㶣e㶜ím, p㶣esto poslucha㶜 hned pozná, kde má kapela své ko㶣eny. Výborní muzikanti se spojili a vznikla výborná kapela. Myslím, že o Huméne㶜ku ještě uslyšíme. To, že byli vybráni jako p㶣edkapela na koncertu No Name jistě není náhoda. Zkušenosti všech 㶜lenů jsou jistě dostate㶜né na to, aby kapela vyrostla do té nejvyhledávanější na Slovácku. Všichni muzikanti p㶣inesli do kapely něco svého a nenapodobitelného. Zpěva㶜ka Míša má krásnou barvu hlasu, písně jsou chytlavé a silné, zárove㶡 žánrově nápadité. Ale snad by nebyla k zahození i nějaká instrumentální skladba. Vzhledem k tomu, že kapela je nástrojově zajímavě a dostate㶜ně vybavená. Ur㶜itě by to zase malinko kapelu oživilo, minimálně budoucí desku. Zarážející je, že je volné managerské místo. P㶣ála bych kapele, aby se jich ujal dobrý manager a s organizací pomohl. Větší reklama by také neuškodila. Pro 㶜leny kapely musí být velmi náro㶜né se o vše starat. 㶏lenové kapely jsou dob㶣í lidé z malých vesnic a měst s velkým srdcem. To vše se odráží v jejich tvorbě. Všichni kte㶣í znají 㶜leny osobně, mi jistě dají za pravdu. I posezení s některými z nich je velkým zp㶣íjemněním ve㶜era - nikdy jim nechybí hudební nástroj. Vždycky se hraje a zpívá až do rána a i ten, kdo se zdá být antimuzikantem, je toho ve㶜era skoro 㶜lenem kapely. „To sa za tým naším huméne㶜kem stává. www. ostrozsko.cz 19 FOTOREPORTÁŽ Hrdinové, děkujeme FOTO: LUKÁŠ BARO㶓 V Uherském Ostrohu si připomněli 70. výročí vysazení parašutistické skupiny Carbon a hrdinské činy této protifašistické odbojové skupiny. Vrcholem vzpomínkové slavnosti bylo odhalení pamětní desky parašutistické skupině Carbon, kterého se zhostili premiér 㶜eské vlády Bohuslav Sobotka, 1. místop㶣edsedkyně Senátu P㶏R Alena Gajdůšková, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a starostka Uherského Ostrohu Hana P㶣íleská. Pietní akt se uskute㶜nil v malém par㶜íku p㶣ed zámkem v Uherském Ostrohu, p㶣ihlížely stovky lidí. P㶣edstavitelé politické reprezentace, zástupci měst, generálové a ú㶜astníci protifašistického odboje vzdali 㶜est hrdinům a spolubojovníkům za svobodu položením věnců p㶣ed pomník. 20 www. ostrozsko.cz Slavnostní ráz akce zdůraznil p㶣elet bojových letounů Gripen Armády 㶏R z 21. základny taktického letectva v 㶏áslavi. FOTOREPORTÁŽ Paraskupina CARBON Jedním z mnoha výsadků odesílaných v letech 1941‒1945 na území protektorátu II. odborem MNO 㶜s. exilové vlády v Londýně byl i 㶜ty㶣㶜lenný výsadek CARBON, jehož opera㶜ním prostorem měla být oblast jihovýchodní Moravy. Úkolem skupiny ve složení velitel kap. František Bogataj, rtm. Josef Vanc, rot. František Kobzík a 㶜et. asp. Jaroslav Šperl bylo navázat a udržet rádiové spojení s Londýnem, p㶣edávat zprávy o veškeré 㶜innosti na okupovaném území, kontaktovat domácí odboj, spoluvytvá㶣et nové odbojové skupiny a vykorespondovat dodávky zbraní a materiálu pro ozbrojené vystoupení v závěre㶜né fázi války. Pro tyto úkoly byla skupina vybavena rádiovou soupravou „Jarmila a radiomajákem Eureka pro navádění letadel. Krátce po půlnoci 13. dubna 1944 p㶣istáli parašutisté v prostoru mezi obcemi Ratíškovice a Vacenovice. Snad osudová t㶣ináctka p㶣edznamenala smolný po㶜átek jejich mise ‒ neš㶇astný seskok, ztrátu vysíla㶜ky a větší 㶜ásti opera㶜ního materiálu stejně jako tragickou smrt dvou jejích 㶜lenů. Po seskoku, kdy parašutisté dopadli do lesa daleko od sebe a zůstali viset s padáky na stromech, se na smluveném místě již nesešli. Spole㶜ně postupovali pouze Vanc s Kobzíkem, kte㶣í se po t㶣ítýdenním vysilujícím pochodu na pokraji sil dostali do Rudic u Bojkovic, kde byli udáni a 7. května p㶣ed zat㶜ením v obklí㶜ení zvolili smrt z vlastních zbraní. Během vzpomínkové slavnosti byl p㶣ipraven i doprovodný program zejména pro rodiny s dětmi ‒ za zámkem pro ně byla p㶣ipravena ukázka vojenského ležení a vojenských vozidel. Všichni ú㶜astníci měli také možnost bezplatně navštívit výstavu věnovanou ostrožskému rodákovi Františku Bogatajovi a jeho výsadkové skupině Carbon, která probíhá v zámecké galerii. Radista Šperl rovněž až po strastiplném putování od jedné záchytné adresy ke druhé našel úto㶜iště v Hluku u statká㶣e Egona Penka a následně ve Véskách u Františky Hrabalové. Uherskoostrožskému rodáku Františku Bogatajovi se poda㶣ilo zachránit radiomaják Euriku, jen o vlásek uniknout ze zátahu gestapa, najít první úkryt u p㶣ítele Karla Hroníka v Ostrožském P㶣edměstí a prost㶣ednictvím u㶜itele Antonína Straky, rovněž z P㶣edměstí, navázat spojení s bývalými 㶜leny odbojové organizace Obrana národa, v níž působil jako velitel úseku Uherský Ostroh a okolí p㶣ed svou emigrací v roce 1939. P㶣i㶜iněním Antonína Straky se Bogataj koncem dubna v ostrožskolhotské škole znovu setkal se svým radistou Šperlem a do konce roku 1944 se mu poda㶣ilo vybudovat rozsáhlou sí㶇 několika set spolupracovníků, která zahrnovala politické okresy Uh. Hradiště, Uh. Brod, Hodonín a Kyjov. Sou㶜asně vyhledával vhodné plochy ke shozům zbraní a sestavoval skupiny odbojá㶣ů k jejich p㶣evzetí. Po sestavení dvou radiostanic za pomoci domácích odbojá㶣ů a navázání spojení s Londýnem v lednu 1945, bylo úspěšně vykorespondováno několik shozů zbraní a materiálu o váze 17 tun, jimiž bylo možno vyzbrojit odbojové skupiny napojené na CARBON. Pod vedením obou parašutistů byly provedeny na 㶜ty㶣i desítky úspěšných sabotážních akcí, p㶣epadů a destrukcí. Nezanedbatelný není ani podíl některých skupin CARBON na osvobození Popovic, Ma㶣atic a Uh. Hradiště. Paraskupina CARBON pat㶣í plným právem k nejúspěšnějším skupinám vysazeným II. odborem MNO ‒ splnila své poslání i v nep㶣íznivých a složitých podmínkách, by㶇 byla od samého po㶜átku oslabena na polovinu. Věra Hendrychová www. ostrozsko.cz 21 ŽIVOTNÍ STYL ADRENALIN AŤ STŘÍKÁ Z veselského přístaviště se stalo místo dobrodružných zážitků Hladina na Ba㶇ově kanále je sice prakticky nehybná, p㶣esto se p㶣ístaviště ve Veselí nad Moravou stalo vyhledávaným centrem vyznava㶜ů adrenalinových aktivit. Láká je zmodernizovaný skatepark a nově vybudované lanové centrum. Že se nejedná o zábavu pro o㶣ezávátka, je jasné na první pohled. K nebi 㶜ní nosné d㶣evěné sloupy nepravidelně propojené lany. I dospělý 㶜lověk v nich vypadá jako drobný pavouk. A p㶣ímo nad kanálem vede sedmdesátimetrová lanovka. Důmyslný systém lan umož- 22 www. ostrozsko.cz 㶡uje dostat se vzduchem na druhý b㶣eh a zase zpátky. Ovšem jen těm, kte㶣í k takovému 㶜inu mají odvahu a projdou krátkým školením o nutnosti několikanásobného jištění. „Tato atrakce je p㶣ístupná dospělým a dětem od dvanácti let s minimální výškou sto㶜ty㶣icet centimetrů, dopl㶡uje další podmínky provozovatelka Hana Habartová. Kombinace zázemí pro vodáky, lanového centra a mezi mládeží populárního skateparku 㶜iní z veselského p㶣ístaviště jedine㶜né místo k aktivnímu i atraktivnímu způsobu odpo㶜inku. „Díky investicím v posledních letech pat㶣í p㶣ístav ve Veselí nad Moravou svým zázemím a bohatostí nabídky stále k tomu nejlepšímu, co p㶣ístavy na Ba㶇ově kanále nabízejí, potvrzuje Vojtěch Bártek, 㶣editel obecně prospěšné spole㶜nosti Ba㶇ův kanál. A p㶣ístaviště 㶜eká další rozvoj. Areál poslouží i kultu㶣e - promění se v jednu ze scén Veselského kulturního léta. Vystoupit tam letos mají nap㶣íklad Chinaski nebo Javory. tš ŽIVOTNÍ STYL Lidé se vracejí ke stromům předků Poslední březnovou sobotu se po patnácté konal Jarní řez ovocných dřevin, tentokrát v Kuželově. Prof. Vojtěch Řezníček, CSc. a Ladislav Tomčala seznámili téměř padesátku účastníků se základy ošetřování mladých i starých ovocných stromů. Přítomná byla i předsedkyně ZO ČSOP Bílé Karpaty Ivana Jongepierová, která nás s ovocnářstvím na Horňácku blíže seznámila. ■ Jak je to se sada㶣stvím na Hor㶡ácku? S touto aktivitou jsme za㶜ali už někdy koncem osmdesátých let, kdy jsme si uvědomili, že krajina v Bílých Karpatech je opravdu velice cenná. A to nejenom z hlediska p㶣írodního, ale také proto, že je v ní spousta starých sadů. Pro ně bylo pot㶣eba něco dělat, protože byly obecné tendence staré sady vykácet. A když už se sadí něco nového, jedná se většinou o nové, úplně jiné odrůdy - neudrželo by se starší, původní ovoce. P㶣i㶜emž jsme věděli, že právě starší odrůdy měly obrovské výhody v tom, že některé byly dobré na destilování, jiné na sušení nebo na zava㶣ování. Využití každé odrůdy bylo jiné. nově, kde pan inženýr Tetera založil sádek ze starých odrůd hlavně z Beskydska. ■ Jaké staré a vzácné odrůdy jste našli na Hor㶡ácku? U nás na Hor㶡ácku se našla spousta zajímavých i nepopsaných odrůd - zrovna ve Velké je velice zajímavá hruška Oharkula, která nikde jinde na světě neexistuje a ve Velké je několik stromů. Jsou to opravdu zajímavé věci. Kromě starých pomologických odrůd jako jsou kroncelské, panenské jsme nejenom na Hor㶡ácku, ale po celých Bílých Karpatech něco našli. Různé místní pomologicky nepopsané odrůdy byly zpracované v knížce Ovoce Bílých Karpat. ■ Kdo stál u výsadby nových sadů? Za㶜ali jsme se starými ovocná㶣i, tehdy s panem Jagošem z Lipova a později s panem Tom㶜alou z Velké tyto sady a staré stromy mapovat. V roce 1991 se nám poda㶣ilo získat dotaci z Ministerstva životního prost㶣edí 㶏R na založení genofondového sadu, což je sad ve Velké. Byly vysázené podnože a teprve to, co se zmapovalo v terénu, se roubovalo. Postupně se naše aktivita rozší㶣ila do celé republiky. Te㶞 je této problematice věnována velká pozornost. Svěd㶜í o tom i knížka Sedm tvá㶣í ovocná㶣ství. ■ Kde se zrodil tento záměr? Po㶜átky byly tady na našich plochách. S tím, že my jsme se inspirovali ve skanzenu v Rož- ■ Kdy se za㶜alo s ukázkami jarního 㶣ezu? S První jarním 㶣ezem d㶣evin se za㶜ínalo v roce 1997 na pahrbech v Javorníku, potom jsme se p㶣esunuli do Velké, později p㶣ijížděl každým rokem profesor 㶕ezní㶜ek a velický sada㶣 Ladislav Tom㶜ala. Snažili jsme se lidem vysvětlit, jakým způsobem a co mají dělat, jak se starými stromy, jak pe㶜ovat o nové výsadby. ■ Jaký je zájem o zlepšení krajiny? Zjistili jsme, že jeden 㶜lověk nic neudělá, že když se nám poda㶣í podchytit co největší množství lidí, aby se starali, bude to mít vliv na krajinu a zlepší se vztah lidí k jejich pozemkům. Sady se musí kosit, a kde jsou Ivana Jongepierová a Vojtěch 㶕ezní㶜ek vhodně udržované, mají docela dobrou druhovou diverzitu v㶜etně mnohých chráněných druhů orchidejí. Jde to ruku v ruce a výsledek je ten, že lidé chtějí pít něco dobrého nebo mít ovoce do buchet. Je úžasné, jakým způsobem je všechno propojené. Na pravidelné kurzy 㶣ezu chodí už i mladší generace. Lidé si dokonce prosadili i kurz letního 㶣ezu, takže jsme za㶜ali dělat ukázky v srpnu v rámci biodožínek. Sada㶣i mohli posoudit vliv jarního 㶣ezu, kdy na stromech už byly plody letního ovoce. ■ Jak vidíte krajinu Hor㶡ácka? Ovocné stromy do této krajiny pat㶣í a myslím si, že když se po krajině podíváme, tak se jim docela da㶣í. Když se podíváte nap㶣íklad za Kordárnu, kde byly velké širé rodné lány a některé 㶜ásti se vrátily lidem, na mnoha místech jsou tam sady trne㶜ek a dalších stromků. Myslím, že to je dobré. Ještě bych chtěla 㶣íct, že lidé sami dob㶣e vědí, že moderní odrůdy nemají tu kvalitu, takže si sami berou t㶣eba odkopky z durancií a o výpomoc prosí také pana Tom㶜alu. Možnost koupit si staré odrůdy je v ovocné školce v Bojkovicích. Jezdí tam lidé z celé republiky - je zatím jediná v republice, co něco takového dělá. ■ A co chemizace? Sady starých odrůd nevyžadují takovou chemickou pé㶜i. Jsou odolné vů㶜i nemocem a jsou p㶣izpůsobené místnímu klimatu. Pot㶣ebná je jen základní pé㶜e, ale ur㶜itě ne klasické st㶣íkání, známé z intenzivních ovocných sadů, kdy se st㶣íká v podstatě každý týden nebo 㶜trnáct dní. ■ A co vzkážete sada㶣ům? Vysazujte, udržujte, ošet㶣ujte stromy našich p㶣edků. Pe㶜ujte o svou hor㶡áckou krajinu, ta se vám odvdě㶜í. František Gajovský www. ostrozsko.cz 23 SPORT Fotbalisté zpod Svatého Antonínka prožívají nejlepší sezonu v historii David Vaněk: Chceme posunout fotbal v Blatnici dál V lednu 2013 došlo ve fotbalové Blatnici k revolu㶜ní změně. Stávající výbor skon㶜il a do 㶜ela klubu se postavil teprve pětat㶣icetiletý DAVID VANĚK. Fotbalista, který prošel osmi kluby a má za sebou mimo první ligy a základní t㶣ídy působení ve všech soutěžích, jež v republice existují. Pod jeho vedením na h㶣išti i na funkcioná㶣ském postu mí㶣í Blatni㶜ané k nejlepšímu umístění ve své petasedmdesátileté historii. „K funkci p㶣edsedy mě p㶣ekecali, nikdo už to nechtěl dělat, ale jsem za to rád. Fotbal mě baví, a co je nejdůležitější, mám podporu i v rodině. Chceme náš klub posunout zase o kousek dál, 㶣íká šéf blatnického fotbalu a forvard místního klubu. ■ Blatnice je na druhém místě I. B. t㶣ídy. Kam dál chcete posunout fotbal ve vaší obci? Co se týká působení mužstva mužů, tak maximálně do I. A. t㶣ídy, výš ne. Jsme rádi, že máme kádr stabilizovaný, a co je nejdůležitější, hlavně z našich hrá㶜ů. Postupu se nebráníme, ale na druhou stranu nejdeme do toho mermomocí. Náš největší cíl je, aby kluci chodili na h㶣iště rádi a fotbal je bavil. To období, kdy bylo víc cizích hrá㶜ů než domácích, už pominulo. ■ Myslíte období, kdy do klubu dával peníze hlavní sponzor pan Truska? Jasně, ale momentálně už do fotbalu u nás nedělá. Musím však 㶣íct, že se mu malinko za㶜íná líbit, že jsme pozměnili obraz klubu. Dal nějaký sponzorský dar na dresy a balony, ale že by do fotbalu nějakým způsobem vstupoval a měl tu nějaké slovo jako v minulosti, tak od toho se distancuje. ■ Platíte hrá㶜ům za zápasy? Neplatíme. V minulosti to tak bylo, te㶞 to takto nastavené nemáme. Kluci dostali po podzimu za druhé místo od sponzora krásné teplákové soupravy Adidas. V zimě jsme s firmou podepsali smlouvu, hrajeme s mí㶜em Adidas, máme dresy a reklamy po 24 www. ostrozsko.cz TEXT A FOTO: STANISLAV DUFKA h㶣išti. Za to nakupujeme sportovní oble㶜ení a výbavu s velkou slevou. ■ Můžete prozradit, jaký je rozpo㶜et klubu na jednu sezonu? P㶣esně si to 㶜íslo nepamatuji, ale pohybuje se kolem 㶜ty㶣 set tisíc korun. Za bývalého sponzora pana Trusky to bývalo zhruba jednou tolik. ■ Jaká je momentálně situace kolem všech vašich mužstev? Stávající stav je takový, že máme mužstvo mužů a žáků. Nějakým způsobem nám za㶜íná fungovat p㶣ípravka - do soutěže by se měla p㶣ihlásit v p㶣íští sezoně. Nemáme dorost, byla tady snaha o p㶣ihlášení do soutěže, ale zatím se to nepoda㶣ilo. Kluci, kte㶣í mají zájem hrát, jsou na hostování po okolí. ■ Blatnice má dva tisíce obyvatel a nedá dohromady mužstvo dorostenců? Nevím, jestli to můžu 㶣íct, možná je to svým způsobem i trochu ostuda. Zájem ze strany dorostenců není takový, jaký bychom chtěli. P㶣ed dvěma roky vzal dorost brácha, p㶣ihlásilo se mu šestnáct kluků a závěr soutěže byl takový, že musel hrá㶜e obvolávat a stěží jich dal dohromady devět. ■ Jaký je aktuálně největší problém blatnického fotbalu? Větší zájem dětí o fotbal. Ale to je závislé i od toho, jakou mají děcka podporu u rodi㶜ů. Nás za mlada nás rodi㶜e na trénink vyháněli. Dneska se to neděje. Možná je to i tím, že d㶣ív byl v Blatnici jenom fotbal. Dneska je tu florbal, volejbal, ten rozptyl děcek je veliký. ■ S trenéry k mládeži byste problémy neměli? Máme v mužstvu mužů kluky, kte㶣í by se trénování rádi věnovali. Mají trenérské ambice, ale není s kým pracovat, není materiál. ■ Jako aktivní hrá㶜 a p㶣edseda klubu můžete ze své pozice klidně odvolat trenéra. Je to tak? Momentálně to nehrozí, situace je taková, že jsme s trenérem maximálně spokojení. Trénujeme ve st㶣edu a v pátek, ve st㶣edu chodí kolem deseti lidí a v pátek šestnáct. To nám závidí i p㶣edseda Okresního fotbalového svazu Hodonín pan Kotásek. Takovou ú㶜ast nemají ani některé kluby v kraji. Důležité také je, že témě㶣 všichni jsou naši hrá㶜i. V kabině je výborná parta, během roku máme několik stmelovacích akcí, to mně manželka ob㶜as vy㶜ítá. ■ Jste na druhém místě tabulky, ale 㶣íká se, že pravá parta se pozná, když se mužstvu neda㶣í. Podobné akce se dělaly i v době, kdy jsme se zachra㶡ovali. Koupila se sekaná, všechno jsme probrali a nakoplo nás to k lepším výsledkům. ■ Jaký je zájem o fotbal mezi diváky? Jaké máte návštěvy? Tím jsem se zaobíral i na výro㶜ní schůzi. Je to pro nás zklamání: Hrajeme výsledkově SPORT 㶜ím dál lepší fotbal, máme několik derby se sousedními kluby a návštěvy jsou pod naše o㶜ekávání. Chodí kolem stovky, sto padesáti diváků. Máme takový nápad vybudovat v areálu dětské h㶣iště a p㶣itáhnout na fotbal i rodiny s dětmi. ■ Ve funkci p㶣edsedy jste více než rok, kdo vám nejvíc pomáhá? Bývalý p㶣edseda Antonín Trojanec, ten pomáhá s vedením a zasvěcuje mě do práce v klubu. O náš areál se stará perfektně La㶞a Vav㶣ík a pan Vysko㶜il je sekretá㶣. ■ Než jste vzal funkci p㶣edsedy, radil jste se manželkou? Ne. Mám naprostou podporu ve všech věcech. ■ Jak na to reagovala? ■ Žijete jenom fotbalem, nebo si najdete 㶜as i na jiné záliby? Snažím se věnovat hlavně rodině a vracím se k mému dávnému koní㶜ku, to je plastikové modelá㶣ství. Letadla jsou a vždycky zůstanou moje velká váše㶡. Nejsem žádný pilot, létat neumím, alespo㶡 je mám doma ve vitríně. David Vaněk *27. 9. 1978 Poprvé navlékl dres v rodné Blatnici, fotbalově nejvíce vyrostl v ligovém dorostu Uherského Hradiště. Na nejvyšší úrovni si zahrál druhou ligu v tehdejším FC Joko Uherské Hradiště. Jeho spoluhrá㶜i byli nap㶣íklad bývalý trenér Mladé Boleslavi a dnes sportovní 㶣editel Sigmy Olomouc Ladislav Miná㶣 nebo exligový Libor Soldán. P㶣i studiu v Praze působil t㶣i roky v t㶣etiligové Spartě Kr㶜 na poloprofesionální úrovni. „Na tu dobu jsme měli v Kr㶜i parádní podmínky, vzpomíná na pražské angažmá. Fotbalem se nikdy neživil. Vystudoval Strojní fakultu 㶏VUT. Dnes působí jako projektový manažer v automobilovém průmyslu. Je ženatý - manželka Markéta; synové Patrik (3.5) a David (1.5). V Blatnici sází na odchovance glosa Byla ráda. Ví, že mě fotbal baví. Up㶣ímně - je mně pětat㶣icet a nevím, jak to bude se zdravím do budoucna. Chci se nějakým způsobem okolo fotbalu motat dál. Manželka chodí s rodinou na všechny naše domácí zápasy. Mám maximální podporu. tý㶜e zázemí, tak chceme na volném prostranství vybudovat menší h㶣iště s umělou trávou. Už jsme zažádali o dotace a 㶜ekáme na výsledek. Ve spolupráci s obcí, která je náším největším sponzorem, se chceme pustit do rekonstrukce záchodů a sprch. ■ Jak vidíte budoucnost fotbalu v Blatnici? U mužů jsme momentálně spokojení. Chtěli bychom tu mít dorost. A když ne, tak zlepšit spolupráci s kluby, které dorost mají. Co se Vesnický fotbal bývá oby㶜ejně alfou a omegou dění v obci a leckde i jedinou kulturou. Ten v Blatnici prožívá aktuálně nejlepší 㶜asy ve své historii. V uplynulém roce oslavil klub 75 let od založení. Má nejmladšího p㶣edsedu v historii. Dodejme, že p㶣edsedu, který má spoustu plánů a elánu, jak svůj klub posunout dál. Byly 㶜asy, kdy hrá㶜i dostávali za zápasy peníze, ale momentálně změnili v Blatnici strategii. Nastolili cestu, která je pro vesnické kluby do budoucna jediná možná - sází na své vlastní hrá㶜e. Pod Antoní㶜kem schází jediné ‒ mužstvo dorostu, bez něho budou jen těžko dopl㶡ovat svoje á㶜ko. P㶣ejme mladému p㶣edsedovi, aby dorostenci vyběhli ke svým zápasům co nejd㶣íve. Nejlépe už v nové sezoně. Devět sezon Blatnice v I. B. t㶣ídě 2012/2013: 4. místo (47 bodů, skóre 72:46) 2011/2012: 5. místo (39 bodů, skóre 46:43) 2010/2011: 3. místo (45 bodů, skóre 51:38) 2009/2010: 3. místo (50 bodů, skóre 51:31) 2008/2009: 7. místo 2007/2008: 10. místo 2006/2007: 11. místo 2005/2006: 12. místo 2004/2005: 3. místo (40 bodů, skóre 41:41) (34 bodů, skóre 34:47) (30 bodů, skóre 37:50) (33 bodů, skóre 40:50) (45 bodů, skóre 45:37) Velickému sportu se mimořádně daří Sport ve Velké nad Veličkou zažívá po několika letech boom. Spolupráce MZŠ Velká nad Veličkou a sportovních klubů nese ovoce. Žáci vynikají ve svých disciplínách, jako kolektiv září družstvo házenkářek či mladí florbalisté a fotbalisté. Poslední týden v dubnu bylo za branami školy slavnostně otev㶣eno nové víceú㶜elové h㶣iště, které bude p㶣ístupné jak sportovním klubům, tak ve㶣ejnosti. Sou㶜asně se konal mezinárodní turnaj, kterého se zú㶜astnilo několik družstev z okolí a hlavní host z Polska - z Nového Dvoru Gda㶡ského. (MZŠ Velká nad Veli㶜kou jezdí do Polska vždy na podzim.) Žáci se utkávají ve florbalu, fotbalu a volejbalu. Mezinárodní turnaj nemá za cíl jen sport. Vedle něj mají děti 㶜as i na kulturu, památky a vst㶣ebávání informací o po㶣ádajícím městě. „Kromě polských žáků zveme také okolní školy v rámci regionu. Konkrétně se ú㶜astní základní školy z Lipova, Blatnice, Hroznové Lhoty a samoz㶣ejmě po㶣adatelská Velká nad Veli㶜kou, dodává její 㶣editel František Frýdecký. Škola ve spolupráci s obcí je sportu Výměnné pobyty by se neobešly bez podpory obce Velká nad Veli㶜kou, nemohla by bez ní fungovat ani házená, která v poslední době zažívá velký úspěch - starší žákyně SKH Velká nad Veli㶜kou se probojovaly do květnového semifinále Žákovské ligy a navíc p㶣ivezly vynikající výsledek z Prague Handball Cupu. Děv㶜ata se pod vedením trenérů Stanislava Dufka a Andrey Trýskové umístila v první osmi㶜ce ze 72 (!) družstev. a u㶜itelů se sportu věnuje stále málo žáků. velmi nakloněna. Bohužel i p㶣es výborné zázemí, krásnou sportovní halu, nové h㶣iště a velkou podporu všech funkcioná㶣ů V rámci podpory sportu se klub SKH Velká nad Veli㶜kou rozhodl pro nábor mladých talentů, který se bude konat 7. 6. 2014. Klub doufá, že sportovní den, kdy si děti mohou zkusit všechny disciplíny s mí㶜em, dostanou sladké odměny, pomůže s propagací sportu nejen ve Velké nad Veli㶜kou. Lucie Ma㶡áková www. ostrozsko.cz 25 SPORT Radim Minařík: Mým snem je Barum rally Automobilový nadšenec z Blatničky by rád startoval na nejsledovanější motoristické akci regionu Motorky, motokáry, ale hlavně auta a nejlépe veteráni. To je koní㶜ek 㶜íslo jedna Radima Mina㶣íka z Blatni㶜ky. Chlapík, kterému u㶜arovala vůně benzinu a zvuk motoru sedl poprvé za volant na polní cestě za vesnicí někdy v patnácti letech. „Každou neděli jsme u nás v Blatni㶜ce jezdili tajné závody, bylo to úplně amatérské, jezdilo se na staré panelovce za dědinú, vzpomíná na své za㶜átky Radim Mina㶣ík. K motoristickému sportu nasměroval jednat㶣icetile- tého automobilového nadšence kamarád Pavel Barto㶡. „Všechno mě nau㶜il. Je to velký fanda do veteránů, dnes má pět nebo šest závodních aut, „㶣íká Mina㶣ík, který má aktuálně dva vozy. „D㶣ív jsem měl tak t㶣i 㶜ty㶣i auta, ještě mám motorku, ale tu používám spíš jenom na výlety. Nejraději mám rally a veterány, ale není to tak, že bych byl na závodech každý týden. Většinou jezdím podle 㶜asu a financí, prozradil. Pokud se to㶜í 㶣e㶜 kolem financí, tak každý majitel veteránů vám potvrdí, že je to sakra náro㶜ný koní㶜ek. Výjimkou není ani chlapík z Blatni㶜ky. „Dělal jsem starou stovku. Můžu vám 㶣íct, že bych za to auto měl tak pět dovolených někde v Dominikánské republice. Vítězství v závodech do vrchu v B㶣ezenci u Uni㶜ova, 4. místo na populární Ecce Homo ve Šternberku a bronzový stupínek ve své kategorii v letošních závodech Ve stopě Valašské zimy. To jsou největší úspěchy Radima Mina㶣íka. Vyzkoušel si i motokáry na okruhu ve Vysokém Mýtě a slovenském Pezinku. „Na Slovensku jsem jel nejsilnější t㶣ídu, skon㶜il jsem někde ke konci, ale v Mýtě to bylo o něco lepší. Mým snem je mistrovství republiky a Barum rally, chtěl bych se ve své kategorii umístit co nejlépe, 㶣íká muž, pro kterého jsou závody obrovským napětím a adrenalinem. „Jestli má rodina o mě strach? To víte, že se babi㶜ka a mamka bojí, ale jezdím opatrně. Z divokých za㶜átků už jsem vyrostl. Na druhou stranu vás může někdo sejmout v oby㶜ejném provozu. Pokud má něco p㶣ijít, tak to p㶣ijde. Radim Mina㶣ík nežije zdaleka jenom motoristickým sportem. V první 㶣adě ho živí podnikání, to se kupodivu neto㶜í jenom kolem aut. „Něco už se poda㶣ilo, za㶜ínali jsme doma v garáži a pomali㶜ku postupujeme kup㶣edu. Mám autoservis, lakovnu a ještě další aktivity. Ježdění je pro mě svým způsobem relax od práce, žiji tím, svě㶣il se Stanislav Dufka na závěr Mina㶣ík. Veselí volilo nejlepší sportovce – dominovali judisté Poslední b㶣eznový víkend se nesl ve znamení ocenění nejlepších sportovců města Veselí nad Moravou. Slavnostní odpoledne se uskute㶜nilo v ob㶣adní síni Městského ú㶣adu. Celou akci moderovala mluv㶜í města Petra Pavková a ceny p㶣edávali starosta Miloš Kozumplík a p㶣edseda sportovní komise Pavel Olejník. Mezi oceněnými dominovali hlavně mladí judisté. V kategorii mládeže bylo oceněno hned sedm svě㶣enců trenéra Tomáše Skalky. „Všichni jsme byli p㶣ekvapení. Tolik parádních a hlavně kvalitních výsledků od judistů jsme ne㶜ekali, okomentoval úspěšné sportovce Pavel Olejník, který si na úspěchy veselských sportovců v uplynulém roce nemohl stěžovat. „Podle toho, co nám jednotlivé kluby dodaly, tak bylo rozhodně z 㶜eho vybírat, svě㶣il se p㶣edseda sportovní komise. std 26 www. ostrozsko.cz Nejúspěšnější sportovec Veselí nad Moravou 2013 Mládež - jednotlivci do 19 let: Michal Vojtek, Jakub Mare㶜ek, Ond㶣ej Mare㶜ek, Tomáš Skalka, Tereza Lagová, Daniela Skalková, Jakub Filípek (všichni judo), Jan Olejník, Michal Košík (kanoistika), Veronika Korvasová (in-line bruslení). Dospělí - jednotlivec: Petr Pá㶜 (fotbal), Josef Zimov㶜ák (jízda na vysokém kole), Marta Durnová (běh). Družstvo mládeže: atletické družstvo ZŠ Hutník (atletika), házenká㶣ské družstvo dívek ZŠ Hutník (házená), družstvo dívek sportovního klubu Kanoistika Veselí nad Moravou (kanoistika) a družstvo chlapců ze stejného klubu. Družstvo dospělých: HC Veselí nad Moravou (házená) Jednou z vyhodnocených byla i judistka Tereza Lagová. Startuje v kategorii starších ža㶜ek do 14 let. Vybojovala titul mistryně 㶏eské republiky pro rok 2013. Trenér roku: Petra Korvasová (IN-LINE Veselí) Ocenění za celoživotní p㶣ínos sportu: Jaroslav Bílek, Jaroslav Miklenda, Karel Krej㶜í㶣 (všichni fotbal). Krajánek roku: Richard Hála (kanoistika) SPORT Panika na palubě veselského křižníku nehrozí TEXT: VLADIMÍR SAL㶏ÁK Čtvrtý pokus o postup do první ligy ve své téměř osmdesátileté historii prožívají v této sezoně národní házenkáři SK HN Veselí nad Moravou. Nejvyšší soutěž původního 㶜eského sportu, si Veselané zahráli už v letech 1947, 1985-89 a v sezoně 2000-01. Tehdy hájil veselské barvy v prostoru vysoké branky gólman Ji㶣í Nejezchleba. Ten nyní v roli p㶣edsedy klubu i hlavního trenéra vede své nástupce v bojích o postup mezi elitu národní házené. První 㶜ást své mise za sportovním snem zvládl ambiciózní tým veselských házenká㶣ů velmi dob㶣e a na zimu zakotvil na 㶜ele tabulky II. ligy s jednobodovým náskokem p㶣ed Brnem. „Trochu jsme s tím po㶜ítali, protože jsme hráli sedm zápasů doma a pouze 㶜ty㶣i venku. Cením si toho, že jsme podzim vyhráli, uvedl dvaapadesátiletý Ji㶣í Nejezchleba. P㶣ed posledním podzimním duelem jej zasko㶜ili nejen jeho svě㶣enci, ale i bývalí spoluhrá㶜i, kte㶣í p㶣edali zkušenému trenérovi malý dárek. „Byl jsem p㶣íjemně p㶣ekvapený. Jsem rád, že si kluci na mě vzpomněli. Po zápase jsme to trochu oslavili, usmívá se branká㶣ská hvězda osmdesátých let. Tehdy Ji㶣í Nejezchleba svými výkony mezi t㶣emi ty㶜emi pomohl k celostátnímu věhlasu veselské házenká㶣ské školy a byl v žákovských a dorosteneckých kategoriích t㶣ikrát branká㶣em mistrů republiky, se svými spoluhrá㶜i vybojoval i dvě bronzové medaile. V roce 1981 narukoval do Dukly Most. Po návratu do Veselí reprezentoval dvakrát v brance výběru Moravy v letech 1987 a 1988 v mezizemském utkání 㶏echy ‒ Morava. V nejvyšší soutěži chytal i po 㶜ty㶣icítce. „Budeme to mít ještě těžké, rozlosování máme mizerné. Na ja㶣e doma hrajeme pouze 㶜ty㶣ikrát. O postup se ale popereme. Vyšší soutěže samoz㶣ejmě stojí více peněz. Náklady bychom nějak pokryli, uvedl trenér Nejezchleba. Druhá liga vyjde Veselany kolem sto dvaceti tisíc. V p㶣ípadě postupu by museli svůj rozpo㶜et navýšit na dvojnásobek. „Nejhorší je doprava, spousta zápasů by byla na Plze㶡sku, dodal trenér. Po vítězstvích doma nad Osekem nad Be㶜vou 21:14 a ve Vracově 27:16 vzal veselským házenká㶣ům vítr z plachet jejich největší soupe㶣 Draken, který je v Brně oloupil (11:9) o dva body a také vedení ve druhé lize. Veselané pak útok na Brno zopakovali a z h㶣iště Moravské Slávie p㶣ivezli plný bodový zisk za vítězství 21:16. „Zatím jsme vyhráli, co jsme měli. Porážka v Brně je sice nep㶣íjemná, ale my jsme doma Draken porazili o 㶜ty㶣i branky. V p㶣ípadě rovnosti bodů bychom na tom byli lépe. P㶣es pět bodových zásahů do podpalubí, panika na palubě nehrozí. Každý může několikrát narazit, maják u prvoligového p㶣ístavu svítí dál, 㶣ekl veselský lodivod Nejezchleba. Naho㶣e zleva: Karel Knebel, Vojtěch Šimek, Robin Menšík, Jan Fišer, Tomáš Václavík, Petr Malovaný, Petr Bauer, rozhod㶜í Martin Šimek, Jaromír 㶕íha, Ji㶣í Nejezchleba. Dole: kapitán Pavel Fojtík, Jakub Bureš, Kamil Provazník, Tomáš Zábojník, Jakub Matuška, Pavel Va㶞ura a ležící branká㶣 Tomáš Pejša. foto: Milan Maxera Velickou laťku letos ovládla ZŠ a MŠ Lipov Letošnímu ro㶜níku Velické la㶇ky kralovala ZŠ a MŠ Lipov, vyst㶣ídala tak domácí družstvo, které vévodilo posledním dvěma ro㶜níkům. Lipovská škola se mohla radovat p㶣edevším po výborném výkonu Patrika Kozumplíka, Jana Machálka a Barbory Kazíkové. Velická la㶇ka je ur㶜ena pro žáky a žákyně základních škol z Hor㶡ácka a okolí. Letošní novinkou byla kategorie open, v níž startovali bývalí žáci základní školy Velké nad Veli㶜kou. Z výhry se radoval Pavel Vá㶡a, který porazil druhého Miroslava 㶏ajku, t㶣etí místo obsadil Tomáš Tomeška. Všichni t㶣i sko㶜ili p㶣es 170 centimetrů. Ani jeden z výše uvedených se atletice nevěnuje. P㶣esto p㶣edvedli výborný výkon. V této kategorii startovala i šestnáctiletá házenká㶣ka Jana Šustková, sou㶜asně spojka Veselí nad Moravou a také reprezenta㶜ní hrá㶜ka. Letos se Šustkové nepoda㶣ilo navázat na p㶣edchozí výkony. Jak s lítostí uvedla, neměla 㶜as na trénink, po roce do velické soutěže vlétla bez p㶣ípravy. Za svým rekordem zaostala o pár centimetrů. Šestnáctého ro㶜níku se zú㶜astnilo 92 ú㶜astníků z osmi základních škol. Kromě po㶣adatelské školy také ZŠ a MŠ Lipov, ZŠ Uherský Ostroh, ZŠ Kuželov, ZŠ Hroznová Lhota, ZŠ Strážnice Školní i ZŠ Strážnice Marie Kude㶣íkové a ZŠ Blatnice. Výsledky 16. Ročníku Velké laťky: Mladší žáci: 1. Patrik Kozumplík (ZŠ a MŠ Lipov, 145 cm), 2. Ji㶣í Švr㶜ek (ZŠ Hroznová Lhota,140 cm), 3. Richard Chmela㶣 (ZŠ Strážnice Školní, 140 cm) Mladší žákyně: 1. Miroslava Macková (ZŠ Kuželov, 140 cm), 2. Kate㶣ina Korbelová (ZŠ Uherský Ostroh, 140 cm), 3. Barbora Kazíková (ZŠ a MŠ Lipov, 135 cm) Starší žáci: 1. Jan Machálek (ZŠ a MŠ Lipov, 160 cm) a Jan Ma㶡ák (ZŠ Kuželov, 160 cm), 3. Dominik Chren㶜ík( MZŠ Velká nad Veli㶜kou, 160 cm) Starší žákyně: 1. Barbora Melichárková (MZŠ Velká nad Veli㶜kou, 148 cm), 2. Likeriya Davydyuk (ZŠ Kuželov, 145 cm), 3. Michaela Papežíková (ZŠ Uherský Ostroh, 140 cm) a Hana Ma㶡áková (ZŠ a MŠ Lipov, 140 cm) Po㶣adí družstev: 1. ZŠ a MŠ Lipov, 2. MZŠ Velká nad Veli㶜kou, 3. ZŠ Uherský Ostroh Lucie Ma㶡áková www. ostrozsko.cz 27 Z CÍRKEVNÍCH DĚJIN Biskupové z Hrubé Vrbky, svatý Gorazd II a Jáchym TEXT: ANTONÍN MI㶏KA Z Hrubé Vrbky, malé horňácké vesnice, vzešli během necelého století dva pravoslavní biskupové. Prvním biskupem byl svatý Gorazd, zakladatel pravoslavné církve u nás, druhým se nedávno stal Jáchym, vlastním jménem Roman Hrdý, pocházející ze Strážnice, bývalý občan Hrubé Vrbky, ve které léta žil, když působil v monastýru svatého biskupa Gorazda. množství pravoslavných kněží. Božskou liturgii pak sloužilo pět archijerejů - p㶣edně nový pražský arcibiskup Jáchym, Slovensko zastupoval vladyka Rastislav a vladyka Ji㶣í, arcibiskup michalovecký, ruskou církev reprezentoval vladyka Feodor, arcibiskup muka㶜evský, a vladyka Feodosij, metropolita tambovský. Po závěre㶜ném požehnání, p㶣ed kterým vladyka Jáchym po slovech „ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého t㶣ikrát usedl na biskupský trůn, byla intronizace ukon㶜ena p㶣edáním arcipastý㶣ského žezla, které Jáchym p㶣ijal od metropolity Rastislava. Po promluvě arcibiskupa Rastislava a děkovné 㶣e㶜i vladyky Jáchyma, v níž žádal vě㶣ící o podporu p㶣i budování pražské eparchie, následoval 㶜as blahop㶣ání, jehož se ú㶜astnili i p㶣edstavitelé 㶏eskobratrské církve evangelické (Joel Ruml), Starokatolické církve v 㶏R (Dušan Hradil), Církve 㶜eskoslovenské husitské (Tomáš Butta). Za 㶣ímskokatolickou církev zaslal písemné foto: Antonín Vrba Arcibiskup Jáchym se narodil 8. b㶣ezna 1973 v Hodoníně. V roce 1991 odmaturoval na gymnáziu v Kromě㶣íži a o pět let později promoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Hodonínský a pomocný biskup olomoucko-brněnské eparchie Jáchym byl 11. ledna letošního roku jmenován posvátným synodem do hodnosti arcibiskupa a byl též ustanoven za arcibiskupa pražského a 㶜eských zemí za odstoupivšího emeritního metropolitu Kryštofa, který zmi㶡ovaný hrubovrbecký Arcibiskup Jáchym monastýr v roce 1992 vysvětil. (Za Kryštofa byl novým metropolitou pro 㶏eskou republiku a Slovensko zvolen prešovský arcibiskup Rastislav.) Jmenování schválil sněm Pravoslavné církve v 㶜eských zemích a na Slovensku. Pově㶣eného ú㶣adu se arcibiskup Jáchym ujal v sobotu 1. února, p㶣i intronizaci v pravoslavném katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici (chrám postavený v letech 1730‒1736 byl původně zasvěcen svatému Karlu Boromejskému, od r. 1783 z rozhodnutí císa㶣e Josefa II. sloužil jako kasárna, od r. 1866 se stal sou㶜ástí 㶏VUT, od 28. 9. 1935 se stal chrám sídlem pravoslavného biskupa Gorazda). Slavnostní intronizace se zú㶜astnilo 28 www. ostrozsko.cz blahop㶣ání kardinál Dominik Duka. Mezi gratulanty nechyběli ani velvyslanci z pravoslavných zemí ‒ Moldavské republiky, Rumunské republiky, Ukrajinské republiky, Běloruské republiky a Ruské federace. K nim se samoz㶣ejmě p㶣idávali i všichni p㶣ítomní vě㶣ící. Hor㶡ácko v Praze zastupoval kup㶣íkladu známý dokumentarista Antonín Vrba 㶜i starosta Hrubé Vrbky Stanislav Prášek. A tak se pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Praze stal sídlem ob㶜anů, jejichž jména se pojí k Hrubé Vrbce. První z nich chrám po stavebních úpravách v 1935 vysvětil a v něm i sídlil, druhý tam byl intronizován arcibiskupem pravoslavné církve. Připomínka nedožitých 135. narozenin biskupa sv. Gorazda Biskup Gorazd, rodák z Hrubé Vrbky, pat㶣í jistě mezi významné osobnosti našich novodobých dějin. Byl prvním 㶜eským pravoslavným biskupem, prvním biskupem po tisíci letech znovu obnovené východní církve na území 㶏eskoslovenska. Byl tedy nástupcem Cyrila a Metoděje, slovanských věrozvěstů a 㶣eckých misioná㶣ů ze Soluně, kte㶣í na Velkou Moravu p㶣inesli v roce 863 k㶣es㶇anství a vzdělanost. Biskup Gorazd, ob㶜anským jménem Matěj Pavlík, se narodil 26. května 1879 v Hrubé Vrbce manželům Anně a Janu Pavlíkovým. Rod Pavlíků p㶣išel do Hrubé Vrbky z 㶏ech, konkrétně z Táborska, asi koncem 17. století z důvodu náboženského pronásledování evangelíků. Další pokolení tohoto rodu však podlehlo pokatoli㶜㶇ování. Matěj byl velmi nadaný chlapec, a tak ho dal otec na p㶣ímluvu pana nadu㶜itele Felixe Dudy a evangelického fará㶣e Pellara na studia. U㶜enlivý Matěj vystudoval katolický arcibiskupský seminá㶣 v Kromě㶣íži a bohosloveckou fakultu v Olomouci. Splnil tak mat㶜ino p㶣ání a stal se knězem. Již na fakultě se zajímal o východní k㶣es㶇anství a cyrilometodějskou misi, a proto odjel za poznáváním pravoslaví do Ruska. Matěj Pavlík byl pokrokový kněz a jako vlastenecky smýšlející ve㶣ejně vystupoval proti germanizaci. V roce 1905 se stal redaktorem 㶜asopisu Pozorovatel, kde vedl rubriky Politický p㶣ehled a Slovanská hlídka, v nichž psal statě o slovanských zemích, o Rusku p㶣edevším. Byl propagátorem slovanské vzájemnosti a 㶜asopisu zůstal věrný, i když byl o t㶣i roky později jmenován duchovním správcem v kromě㶣ížském ústavu pro choromyslné, kde za㶜al studovat psychologii a psychiatrii a zabýval se rovněž sociálními otázkami nejen svých svě㶣enců, ale i ošet- Z CÍRKEVNÍCH DĚJIN 㶣ovatelů a léka㶣ů. P㶣i tom všem se věnoval také spolkové 㶜innosti. Byl 㶜lenem národoveckého spolku Národní jednota a pěveckého spolku Moravan. 28. zá㶣í 1913 se stal dokonce i 㶜lenem Sdružení výtvarných umělců moravských se sídlem v Hodoníně. Od prvopo㶜átku vystupuje proti rakousko-uherské monarchii a bojuje za samostatnost 㶏eskoslovenska. Usiluje o vydávání nezávislého 㶜asopisu, což se mu poda㶣ilo až na podzim roku 1918. Dne 1. 㶣íjna vychází v Olomouci první 㶜íslo 㶜asopisu Právo národa, na jehož založení věnoval veškeré své úspory a ještě se zadlužil půj㶜kou. Tento 㶜asopis se brzy stal p㶣edvojem reformního hnutí 㶜eskoslovenského duchovenstva a Pavlíkovy p㶣íspěvky sehrály spolu s 㶜inností Klubu reformních kněží významnou roli p㶣i vzniku Církve 㶜eskoslovenské. Pavlíkova práce ve prospěch reformního hnutí byla závažně ovlivněna jeho o㶜ní chorobou. Hrozilo mu oslepnutí, ale p㶣esto neustával ve své 㶜innosti. Jednu z p㶣ednášek kon㶜í slovy: „Já oslepnu, ale můj národ prohlédne. tu zde dr. Pet㶣ek p㶣ijímal postupně p㶣icházející parašutisty, vyzvedával pro ně potraviny, obstarával noviny a zprost㶣edkovával spojení s ostatními ú㶜astníky, kte㶣í se na atentátu podíleli. Po atentátu se rozpoutal masový teror. Jak Sonnevend, tak biskup Gorazd, který byl o všem informován až 11. 㶜ervna, usilovali o p㶣emístění parašutistů, nebo㶇 se obávali, že p㶣i vyzrazení úkrytu postihnou nacisté krutě nejen je a jejich rodiny, ale celou pravoslavnou církev. Po odhalení úkrytu poslal Gorazd dopisy zastupujícímu 㶣ísskému protektorovi a tehdejším p㶣edstavitelům 㶜eskoslovenské vlády, ve kterých psal, že dává svou osobu k dispozici a chce se podrobit i trestu smrti, aby zachránil 㶏eskou pravoslavnou církev. Dne 25. 㶜ervna 1942 v pět hodin ráno byl zat㶜en a po dvouměsí㶜ním vyslýchání a mu㶜ení jej spolu s jeho druhy odsoudil stanný soud 3. zá㶣í 1942 k smrti zast㶣elením. Rozsudek byl vykonán p㶣íštího dne na kobyliské st㶣elnici. Biskup Gorazd 29. srpna 1921 je Matěj Pavlík jednohlasně zvolen biskupem Církve 㶜eskoslovenské pro oblast moravskou a slezskou. O rok d㶣íve ‒ 3. 9. 1920 ‒ byl arcibiskupem olomouckým exkomunikován z 㶣ímskokatolické církve. Cílem Pavlíkova snažení v té době nebylo vyvolávat spory. Chtěl pouze, aby nová církev navázala na vlastní, národem uctívané tradice, na slovanský ráz původní cyrilometodějské církve. Proto také nově vznikající církev hledala oporu u srbské pravoslavné církve, a z toho důvodu rovněž v roce 1921 odjíždí na pozvání do Srbska, kde v plné mí㶣e propukla povále㶜ná touha po slovanské vzájemnosti. Dne 25. zá㶣í 1921 byl biskup Matěj Pavlík, který p㶣ijal jméno Gorazd, vysvěcen p㶣i slavnostní liturgii v Bělehradě patriarchou srbské pravoslavné církve Dimitrijem za asistence kyjevského metropolity Antonia a t㶣í srbských metropolitů. Tak zájem o slovanství p㶣ivedl Matěje Pavlíka do 㶜ela nové 㶏eské pravoslavné církve, kterou vedl až do své smrti (oficiálně se p㶣ívrženci pravoslaví oddělili od Církve 㶜eskoslovenské v r. 1924 ). foto: p㶣evzato z knihy A. Mi㶜ky Z dějin hor㶡áckého školství a jeho osobností Pravoslavní vě㶣ící si už od roku 1921 pod vedením biskupa Gorazda postavili ‒ většinou z vlastních prost㶣edků ‒ 11 chrámů a dvě kaple. Gorazdovou zásluhou vyšla základní liturgická kniha Lidový sborník modliteb a bohoslužebných zpěvů pravoslavné církve, který kromě liturgie, ve㶜erní a jit㶣ní pobožnosti obsahuje modlitby, písně, ob㶣ady a pou㶜ení. Kromě toho vydal také Pravoslavný katechismus a jiná díla. Plodnou Gorazdovu práci p㶣i budování pravoslaví, badatelskou i publika㶜ní tvorbu p㶣erušily politické události roku 1938, jež mocně zasáhly i do života vě㶣ících. Jménem pravoslavných 㶏echů biskup Gorazd prohlásil: „Jsme povinni pro republiku, její svobodu a demokracii p㶣inášet oběti, i kdyby snad žádala i náš život. Půjdeme-li svorně jeden za druhým, pak vytrváme a nakonec zvítězíme. Dne 27. května 1942 byl proveden atentát na zastupujícího 㶣íšského protektora R. Heydricha. P㶣ed atentátem byl pro parašutisty hledán úkryt. O ukrytí byl požádán dr. Vladimír Pet㶣ek, duchovní otec pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, nebo㶇 již d㶣íve byl domluven úkryt v kryptě kostela s Janem Sonnevendem, p㶣edsedou sboru starších tohoto chrámu. Po atentá- 27. zá㶣í pak vešlo v platnost na㶣ízení tohoto znění: „㶏esko-pravoslavné církve srbské a ca㶣ihradské jurisdikce v protektorátu 㶏echy a Morava se tímto rozpouštějí. Každá 㶜innost se pro ně zakazuje. Jmění těchto církví se zabavuje ve prospěch 㶕íše. V roce 1945 došlo k obnovení pravoslavné církve a vladyka Gorazd, biskup 㶜eský a moravskoslezský, byl in memoriam vyznamenán 㶏eskoslovenským vále㶜ným k㶣ížem 1939. Kanonizován za světce byl až v roce 1987. Biskupa Gorazda ctí nejen národ a pravoslavná církev. K velkému rodáku se hlásí rovněž Hrubá Vrbka. Na rodném domě mu byla v zá㶣í 1946 odhalena pamětní deska s nápisem: „Zde se narodil biskup pravoslavné církve Gorazd ‒ národní mu㶜edník. V roce 1992 byl vybudován sv. Gorazdovi v jeho rodné Hrubé Vrbce ze sbírek vě㶣ících důstojný památník. Ve výro㶜ní den jeho mu㶜ednické smrti byl monastýr biskupem Kryštofem 4. zá㶣í 1992 vysvěcen. Dnes jsou v monastýru biskupa sv. Gorazda slouženy bohoslužby, konány poutě a sváte㶜ní liturgie. Význam hor㶡áckého rodáka biskupa Gorazda tkví v tom, že položil pevné organiza㶜ní a věrou㶜né základy 㶜eské pravoslavné církve a vypěstil tuto církev jako živou větev košaté koruny slovanského pravoslaví. www. ostrozsko.cz 29 z babiččiny plotny SLOVÁCKO V HRNCI ANEB KUCHAŘSKÁ NOSTALGIE Dnes už je v mnoha domácnostech nahradily specializované gastronomické 㶜asopisy, výpravné knižní kucha㶣ky nebo televizní po㶣ady o va㶣ení - o to větší cenu rukou psané kucha㶣ské deníky našich babi㶜ek a prababi㶜ek mají. Mastná oka, skvrny od vína 㶜i dokonce oho㶣elé okraje zažloutlých listů dělají z těchto sešitů originální a neopakovatelné dílo. S odstupem let nesvěd㶜í jen o kucha㶣ském stylu někdejších hospodyněk, lze z nich vy㶜íst nap㶣íklad životní standard rodiny. Ale p㶣edevším - skrývají v sobě p㶣íběh svých autorek, jejich starosti i radosti, slabůstky i silné stránky. Máte doma takový kuchařský poklad? 㶇te jej a snímek Pokud ano, vy fo REDAKCE. nám POŠLETE DO několio㶡 sp ale Nebo kopie i opis e žt ilo p㶣 ka stránek. A rodině ší va ve é receptů, kter í. Neza㶜n di tra za považujete t také několik pome㶡te p㶣ipsa ce, jejíž zásluvět o hospody㶡 nikla. Vaše p㶣íhou kucha㶣ka vz e. Spole㶜ně spěvky zve㶣ejním tentick ý obraz tak vy tvo㶣íme au vácku d㶣íve toho, jak se na Slo se v našich kuva㶣ilo a jedlo, co alo, co naopak chyních zachov . Nepochybně zásadně změnilo nat. nám bude chut 30 www. ostrozsko.cz Na utržený kus papírového sá㶜ku si t㶣i recepty na zadělávaný květák s houskovými knedlí㶜ky, smažená rajská jablí㶜ka a zape㶜ený květák zapsala paní Marie Kova㶣íková z Veselí nad Moravou. A i když to žádnou vypovídací hodnotu nemá, je nutno napsat, že papír vypadl z knihy Moderní kucha㶣ka pro ženu i muže. Jako 2. doplněné vydání v nákladu 70 000 kusů ji vydalo nakladatelství ROH Práce jako svou 3889. publikaci v roce 1965. To první vyšlo v roce 1958 a autorkou této sbírky receptů je Juliana A. Fialová. Zda se dnešní recepty v knize nachází, autor těchto 㶣ádků nezkoumal. Z výše uvedených informací lze snad jen odhadnout, že návody na úpravu květáku a raj㶜at byly do knihy vloženy v šedesátých letech minulého století a že autorkou kucha㶣ky není žádná p㶣íbuzná známé here㶜ky. et ■ ZADĚLÁVANÝ KVĚTÁK S HOUSKOVÝMI KNEDLÍ㶏KY Květák rozděláme na růži㶜ky a uva㶣íme ve slané vodě. Z tuku a mouky p㶣ipravíme světlou jíšku, kterou roz㶣edíme vodou z květáku a pova㶣íme na zahustlou omá㶜ku. Květák vložíme zpět do omá㶜ky a pova㶣íme v ní i knedlí㶜ky. Nakonec p㶣idáme jeden žloutek rozšlehaný v malém množství mléka. Omá㶜ku již neva㶣íme. ■ KNEDLÍ㶏KY 20 dkg strouhané housky, 2 vejce, 8 dkg másla, mléko, trochu muškátového o㶣íšku a soli. ■ ZAPE㶏ENÝ KVĚTÁK Květák uva㶣íme ve slané vodě. Potom ho rozebereme na růži㶜ky a urovnáme do vymaštěného plechu. V ½ l mléka rozmícháme 2 vají㶜ka, p㶣idáme 2 lžíce mouky, špetku soli a květák zalijeme. Zape㶜eme v troubě do růžova. ■ SMAŽENÁ RAJSKÁ JABLÍ㶏KA Tvrdá 㶜ervená jablí㶜ka ve vodě opláchneme, osušíme a nakrájíme na plátky. Jádra odstraníme. Z hladké mouky a vají㶜ka p㶣ipravíme 㶣ídké těstí㶜ko. Plátky rajských jablí㶜ek osolíme, ochutíme pep㶣em, má㶜íme v těstí㶜ku a pe㶜eme na rozpáleném oleji po obou stranách do růžova. Upe㶜ená zdobíme majonézou nebo pokapeme tatarskou omá㶜kou, posypeme jemně usekanou cibulkou a podáváme s bramborovou kaší nebo chlebem. VÝRO㶏Í Z dětské Štěpničky je třicetiletá dáma Dětský folklorní soubor Štěpnička z Veselí nad Moravou oslavil své kulaté výročí v premiérovém pořadu s názvem „Každý má svůj sen ...“. V témě㶣 t㶣íhodinovém programu se na pódiu vyst㶣ídala více než padesátka ú㶜inkujících ze dvou tane㶜ních skupin a dětské muziky. V tane㶜ních pásmech si děti nap㶣íklad zahrály na jízdu vlakem a p㶣itom zatan㶜ily Veselské sedlácké, zaskota㶜ily p㶣i Ševcovských 㶜i s lehkostí sobě vlastní podaly zprávu o tom, že „Vyléla sa Morava . V pásmu zvaném K㶚za㶜ka se sklouzly na ledu, sá㶡kovaly a p㶣i koulova㶜ce došlo i na publikum, které jim jejich „dob㶣e mí㶣ené rány s vervou opětovalo. Svůj sen, jak název po㶣adu 㶣íká, si splnili i kluci. V ryze folklorním po㶣adu vystoupili v dresech s originálním pojetím „fotbalového verbu㶡ku. Ani děv㶜ata ovšem nezůstala pozadu a p㶣edvedla moderní tane㶜ní sestavu. P㶣i muzikantsko-tane㶜ní výměně dvou osobností Filipa Gajdy a Karla Soviše se ukázalo, že tane㶜ník s lehkostí p㶣evezme post primáše a ten si na pódiu excelentně „vyst㶣ihne verbu㶡k. V jednu chvíli se z pódia kulturního domu ve Veselí nad Moravou stala jakási „malot㶣ídka , když všichni sou㶜asní tane㶜níci nastoupili na dnes již legendární pásmo Škola. „Za Moravú soubor je a on sa tak pěkně menuje, menuje sa Štěpni㶜ka... . 4x foto: Zdeněk Bil A úplný závěr pat㶣il verbu㶡kovému chorálu, ve kterém se všichni shodli na tom, že: Petra Pavková www. ostrozsko.cz 31 MÍSTE㶏KA DEVADESÁT LET NA VRCHOLU Na legendární Holubyho chatě se slaví a staví TEXT: JOLANA 㶏UPROVÁ, PAVEL 㶏UPR ([email protected]) Bez deseti let století. Je to moc, nebo málo? U lidí hodně, u horské chaty ne až tolik. Přesto je historie Holubyho chaty na Velké Javořině napěchovaná dramatickými příběhy a ojedinělými událostmi. Vítala turisty, lyža㶣e 㶜i bratrské moravsko-slovenské srazy v těch lepších 㶜asech. V dobách horších p㶣ihlížela p㶣echodům 㶜eských vlastenců odcházejících během druhé světové války do odboje. Pamatuje také pašeráky p㶣enášející zboží p㶣es hranice do protektorátu, partyzány, kte㶣í zde hledali úkryt, nebo rumunské vojáky, jež spolu s partyzány tuto chatu dobíjeli. Od konce války opět hostí bratrské srazy, turisty a lyža㶣e. výletu na Javorinu a „snemu drobných pracovníkov na Javorině, organizoval ve㶣ejnou sbírku na výstavbu chaty. Z organiza㶜ního hlediska jeho snažení zaštítil odbor Klubu 㶜eskoslovenských turistů v Uherském Brodě v 㶜ele s Ferdinandem Pragerem. V 㶏asopise turistů z dubna 1923 vyšel jeho 㶜lánek Útulna na temeni Myšlenka postavit útulnu na Javo㶣ině vznikla z㶣ejmě již v 19. století p㶣i moravsko-slovenských srazech, Turistický štítek na hůl z t㶣icátých let Vizualizace budoucnosti Javo㶣ina 㶏achtická, kde o Javo㶣ině píše: „Dávno již vyslovováno p㶣ání, postaviti na temeni její útulnu a zbožnému tomu p㶣ání jsme dnes blízko. Odbor Klubu 㶜eskoslovenských turistů v Uh. archiv M. Martin㶜eka jedno s tím, že Javo㶣ina, která ovládá krajinu mezi Uh. Brodem, Nov. Městem, Tren㶜ínem a Strážnicí, zasluhuje, aby výstup a pobyt na ni byl ve㶣ejnosti usnadněn a témě k pot㶣ebě výletníků tak upraveno, jak toho zasluhuje. Holubyho chata foto: archiv M. Martin㶜eka Místo pro budoucí chatu vybrali stavitelé u silného pramene vody, na slovenské straně hory, kde byl terén upravený již z d㶣ívějších dob. Fakt, že byla chata vybudována na slovenské straně hranice, byl jedním ze zdrojů pozdějších problémů. Základní kámen chaty byl položen dne 8. 㶜ervna 1923. Chata byla pojmenována podle Jozefa Ludevíta Holubyho(1836-1923), jehož jméno nese bez p㶣estávek dodnes. Jozef Ludevít Holuby se narodil v Lubině, kde jeho otec působil jako evangelický fará㶣. On sám byl později fará㶣em v Zemianském Podhradí. Jeho zájmy byly zejména botanika a národopis. Napsal celou 㶣adu odborných 㶜lánků o květeně Bílých Karpat, byl zakládajícím 㶜lenem Akademie věd. Rok p㶣ed jeho smrtí mu byl udělen 㶜estný doktorát Univerzity Karlovy. Stýkal se s mnoha 㶜eskými vzdělanci, nap㶣. Jožou Úprkou, Josefem Klva㶡ou 㶜i Aloisem Jiráskem. Zcela jistě není náhodou, že Alois Jirásek zasadil 㶜ást svého díla Bratrstvo do Bošácké doliny, kterou měl Holuby tak v oblibě. kterých se ú㶜astnil i významný slovenský národovec Jozef Miloslav Hurban. První konkrétní kroky pro výstavbu horské chaty však u㶜inil v roce 1922 Štefan Svetský z Moravského Lieskového, který na „zbojnickém 32 www. ostrozsko.cz Brodě pracuje nyní o postavení útulny ve větších rozměrech, asi v takovém rozsahu jako jest útulna na Radhošti, a akce se děje za podpory vlády a jednotlivých majitelů lesních panství. Všichni 㶜initelé jsou za V ohni války Chata byla slavnostně otev㶣ena dne 6. 㶜ervna 1924, ale závěre㶜ná kolaudace proběhla až 2. listopadu téhož roku. Stavbu provedla MÍSTE㶏KA Hudci z Vápenek, ze slavnostního otev㶣ení chaty v roce 1924 stavební firma Josefa Jiráska z Uherského Brodu. Již za dva roky, v listopadu 1926, však chata neš㶇astnou náhodou vyho㶣ela. Požár vznikl od kuchy㶡ského komína. O novou stavbu se zasloužili stejní lidé jako o stavbu původní, tedy pánové Svetský a Prager. Chatu budoval opět Klub 㶜eskoslovenských turistů z Uherského Brodu. Stavitelem byla tentokrát firma Josefa Hanuše a hrubá stavba vyšla na 610 000 㶜eskoslovenských korun. Ze slavnostního otev㶣ení znovuobnovené Holubyho chata v 50. letech Koncem války, během Slovenského národního povstání a později, chatu ob㶜as využívali i partyzáni, kte㶣í působili p㶣edevším v oddílu Hurban-Uher. Poutavě se o tomto zmi㶡uje MUDr. Placák, léka㶣 a pozdější ná㶜elník štábu partyzánského oddílu Uher, ve své knize Paměti léka㶣e. V dubnu 1945 byla chata obsazena německým vojskem, ale to nakonec ustoupilo pod vlivem postupu fronty a tlaku rumunských jednotek posílených partyzány. V zá㶣í 1945 se na Javorině konal Národní sjezd 㶜eskoslovenskej vzájemnosti, kterého se zú㶜astnili významní zástupci tehdejší politické scény, nap㶣íklad Zdeněk Fierlinger, Bohumír Laušmann 㶜i ú㶜astníci Slovenského národního povstání generálové Širica, Danielovi㶜 a další. Bez obrazů Holubyho chata v roce 1925 chaty byl odeslán pozdrav s pozváním na návštěvu chaty prezidentu republiky Tomáši Garrigue Masarykovi. Od samotného po㶜átku byl chata㶣em Jan Zálešák z Uherského Brodu, který zde působil až do května 1945. Po roce 1939 a rozpadu 㶏eskoslovenska byla Holubyho chata jedním z mnoha míst, kudy byli p㶣es hranice Protektorátu 㶏ech a Moravy p㶣eváděni 㶜eští vlastenci, kte㶣í se nesmí㶣ili s okupací domoviny. V této době chata zažila jistě mnoho dramatických událostí, které dnes již bohužel nikdo nepamatuje. Za pomoci rodiny chata㶣e Zálešáka a jejích pomocníků tudy p㶣ešel do zahrani㶜ního odboje mimo jiných i generál Sergej Ingr s rodinou. Rodina Ingrů však byla zcela ur㶜itě jen zlomkem z těch, kte㶣í tudy p㶣ekro㶜ili hranice protektorátu. Německo-slovenská rozhrani㶜ovací komise a protektorátní státní správa jednaly během vále㶜ných let o posunu hranic. Chata byla majetkem Klubu 㶜eských turistů v Uherském Brodu, ale stála na slovenském území. Po válce chata změnila správce. Pan Zálešák odešel a nájemcem se stal K. Tichý a po něm J. Zem㶜ík. Po roce 1948 chata 㶜asto st㶣ídala majitele, kterými byli postupně Stredoslovenské hotely Ružomberok, Turista n. p. Pieš㶇any a RaJ Tren㶜ín. Neustále však sloužila turistům a lyža㶣ům. Už p㶣ed válkou zde byl postaven lyža㶣ský vlek, který byl v šedesátých a sedmdesátých letech zmodernizován. Po sametové revoluci v roce 1989 byly snahy o navrácení chaty Klubu 㶜eských turistů. Rozpad republiky však těmto snahám u㶜inil za dost, protože chata stojí na území Slovenska. Chatu poté zprivatizoval tehdejší vedoucí Miroslav Masarik. Holubyho chata z různých důvodů víceméně chátrala. V roce 2006 ji zakoupil sou㶜asný majitel Miro Martin㶜ek. Bohužel p㶣i odchodu bývalého majitele byly odneseny i staré původní obrazy, které k této chatě tradi㶜ně pat㶣ily. Dnes Holubyho chata prochází - za provozu - náro㶜nou rekonstrukcí, kterou si jistě zasloužila. Javořina - hora výhledů Holubyho chata stojí pod vrcholem Velké Javo㶣iny, která je nejvyšším bodem Bílých Karpat. Prochází tudy moravsko-slovenská hranice. Zdaleka se vypíná nad nížinami 㶣eky Moravy ze západu a úvalem Váhu z východu. I když t㶣i desítky metrů chybí vrcholu do magické výšky 1000 m. n. m., je velmi dobrým výhledovým bodem. Pokud po㶜así a štěstí p㶣eje, lze z vrcholu spat㶣it Fatry a Tatry na východě a Schneeberg v Alpách na jihu. Na severu h㶣eben Bílých Karpat s Vršatcem a za ním Beskydy. Za dobré viditelnosti lze také spat㶣it Praděd v Jeseníkách. Na západě jsou dob㶣e z㶣etelné Ch㶣iby, Ždánický les a na jihozápadě Pálava. Na jihu a jihovýchodě vidíme Malé Karpaty, a východně Povážský Inovec, Vtá㶜nik a Strážovské vrchy. Rady na cestu Na Javo㶣inu se nejlépe dostanete po 㶜ervené turistické zna㶜ce od Myjavy, na kterou se lze napojit z Moravy na Kubíkově vrchu, kam se dostanete z Nové Lhoty nebo Filipovského údolí. Ze slovenské strany vede silnice a modrá zna㶜ka ze Staré Turé. Z Moravy se na vrchol lze dostat po modré zna㶜ce z Vápenek nebo po 㶜ervené od Kamenné búdy, odkud vede i stará silnice v zimě hojně využívaná běžka㶣i. Z Květné vede na vrchol zna㶜ka zelená. Auto㶣i tohoto 㶜lánku si dovolují požádat pamětníky o p㶣ípadné poznámky, doplnění, fotografie 㶜i dokumenty, které se vztahují k historii Holubyho chaty na Velké Javo㶣ině. www.leader.ostroszko.cz 33 www.leader.ostrozsko.cz Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko se připravuje na další programovací období 2014–2020 a realizuje projekty zaměřené na podporu regionu Přibližme si tradice našich předků Cílem projektu je vzájemná podpora a propagace řemesel a zvyků našich předků široké veřejnosti v česko-slovenské příhraniční oblasti Kopaničiarského regionu, regionu Horňácka a Ostrožska. Termín realizace projektu 2/2014 – 9/2014. Spole㶜ně po㶣ádané kulturní akce u nás a u sousedů: ■ JABLONKOVÉ KUMŠTOVÁNÍ ‒ obec Jablonka, cyklus akcí zamě㶣ených na aktivity zužitkování a zpracování sezónního ovoce, p㶣edevším jablek, moštování, kvasení, destilace, sušení, pe㶜ení. ■ LETNÍ HUDEBNÍ TÁBOR PRIPASNÉ ‒ akce se snaží nahradit absenci hudebních táborů lidové hudby v tradi㶜ním stylu západního Slovenska, prohloubit zru㶜nost dětí. ■ OTEVÍRÁNÍ PASEK POD KYLAVOU ‒ obec Podkylava, tradi㶜ní jarmark, tvo㶣ivé dílny, kulturní program. ■ VINOBRANÍ - v obci Blatnice pod Svatým Antonínkem , tradi㶜ní podzimní akce na oslavu vina㶣ské úrody a zpracování vína. ■ LETOKRUHY POD BRADLEM ‒ obec Košariská, p㶣ehlídka hudebních, tane㶜ních a výtvarných klenotů tradi㶜ní lidové kultury. Akce bude spojená se 110. výro㶜ím narození kopani㶜iarského primáše Jána Petruchy. ■ HOR㶓ÁCKÉ KOSENÍ LUK - obec Malá Vrbka, zkosení vojšických luk, oběd pod širým nebem, jarmark tradi㶜ních 㶣emesel, vyhodnocení kosení. Udržení tradic staré formy se㶜ení luk (kosy a kosáky). ■ MALOVANÉ VAJÍ㶏KO ‒ město Hluk, památkové domky, malování kraslic, pletení žil, apod. Akce na udržení velikono㶜ních tradic, zapojení mládeže. ■ TVŮR㶏Í WORKSHOP NA ÚDRŽBU A ŠITÍ LIDOVÝCH KROJŮ Ostrožska, Hor㶡ácka, Veselska - obec Blatni㶜ka. Aktivita je zamě㶣ena na lidové odívání, jeho vývoj od historie do sou㶜asnosti s dokumentací vývoje i sou㶜asného stavu kroje, ukázka rukodělné výroby zamě㶣ené a šití, úpravu, ošet㶣ení a výzdobu krojů. ■ VYTVO㶕ENÍ WEBOVÉ STRÁNKY turisticko-informa㶜ní kancelá㶣e Myjava, která bude poskytovat do budoucna informace pro turisty. Pozvánky na akce jsou postupně zve㶣ej㶡ovány na webových stránkách turistického portálu Ostrožska www.ostrozsko.cz, webových stránkách Místní ak㶜ní skupiny www.leader.ostrozsko.cz, a na webových stránkách obcí, kde se akce konají. Na všechny akce je pro ve㶣ejnost vstup zdarma. Zrealizované akce Malované vajíčko na červené šňůrce Bylo to napínavé, ale po㶜así se v neděli 20. dubna nakonec p㶣ece jen umoud㶣ilo. Do památkových domků na hlucké Raj㶜ovně směle smě㶣ovaly kroky malých Hlu㶜ánků, jejich rodi㶜ů i vzácných hostů ze slovenské Myjavy. Je už tradicí, že všechno, co bylo pro naše p㶣edky samoz㶣ejmostí během zvykoslovného roku, se nyní odehrává právě zde. A tak se v neděli 20. dubna všichni p㶣ítomní dozvěděli, jak uplést žilu, namalovat vají㶜ko 㶜i nazdobit beránka. Sluní㶜ko h㶣álo, cimbálovka vyhrávala a bylo pěkné sledovat, jak s některými malými spoluob㶜any ty slovácké rytmy hýbou. Zlatým h㶣ebem programu bylo rozdávání velikono㶜ních beránků nejmenším ú㶜astníkům akce. P㶣estože ú㶜ast byla hojná, dostalo se na všechny. Není pochyb, že „dome㶜kovou akci rádi navštíví i p㶣íště. Tento rok byla akce podpo㶣ena z mezinárodního projektu spolupráce Kopani㶜iarského regionu a MAS Hor㶡ácka a Ostrožska: „P㶣ibližme si tradice našich p㶣edků . Marie Pla㶜ková, místostarostka města Hluk 34 www. ostrozsko.cz www.leader.ostrozsko.cz Otvírání pastvin pod Kylavou První květnový den se v obci Podkylava uskute㶜nilo „Otváranie pasienkov POD KYLAVOU - v rámci projektu P㶣ibližme si tradice našich p㶣edků. Akce se uskute㶜nila na ideálním místě - na Biofarmě Charolais. Navíc bylo p㶣íznivé po㶜así, a tak do Podkylavy zavítalo množství návštěvníků. V areálu farmy je krytá jízdárna, kde si děti od t㶣í let mohly vyzkoušet jízdu na koni. Pro starší návštěvníky byl p㶣ipravený bohatý kulturní program, v jehož rámci vystoupily folklorní soubory Ekonóm z Bratislavy a Handrlák z Kunovic. O hudební doprovod setkání se postaraly lidové muziky Spojené huky Slovenska a 㵻udová hudba FSk Sel㶜an. Sou㶜ástí programu byla i škola tance, kterou vedl fundovaný lektor. Zapojit se mohl každý, kdo se chtěl nau㶜it alespo㶡 pár tane㶜ních kroků. Klí㶜ovým bodem byly ukázky práce pastý㶣e, který s sebou na farmu p㶣ivedl kůzlátka a jeh㶡átka - jejich p㶣ítomnost vyloženě podtrhla jarní atmosféru. Pro děti byyly p㶣ipravené tvo㶣ivé dílny, kde si mohly vyrobit masky zví㶣átek a další p㶣edměty, které jim den strávený v Podkylavě budou ještě dlouho p㶣ipomínat. Pro soutěžechtivé návštěvníky byl p㶣ipravený trojboj, v rámci něhož se pokoušeli chytit d㶣evěného koníka do lasa nebo se trefovali podkovami do vědra. V rámci gastrosoutěže se z návštěvníků stali na chvíli porotci - ochutnávali fazolovou polévku od t㶣í kucha㶣ských týmů. Za vítěze pak zvolili družstvo z obce Krajné. Vě㶣íme, že setkání splnilo svůj ú㶜el, že p㶣iblížilo tradice našich p㶣edků a že všichni návštěvníci odcházeli spokojení a plní dojmů. Magdalena Vi㶜íková Podpora vzniku strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Horňácko a Ostrožsko Projekt je zamě㶣en na podporu vytvo㶣ení kvalitní strategie komunitně vedeného místního rozvoje ( SCLLD) pro území MAS pro období 2014-2020 a nastavení a zajištění mechanismů implementace strategií tak, aby v daném území došlo k dalšímu kvalitativnímu rozvoji a pozitivní změně. Termín realizace projektu 1/2014 ‒ 8/2014. Do realizace projektu jsou aktivně zapojeny všechny obce v rámci územní působnosti MAS Hor㶡ácka a Ostrožska, všechny aktivní a spolupracující subjekty ze soukromého sektoru, podnikatelé a neziskové organizace i ob㶜ané. Strategie je vytvá㶣ena ve spolupráci s projektovým týmem zaměstnanců MAS, 㶜lenů MAS, pracovními skupinami MAS a externími poradci a odbornou firmou Garep, s. r. o. Strategie bude zpracována komunitním způsobem, projednáváním s ob㶜any. P㶣i její p㶣ípravě budeme vycházet z pot㶣eb obcí, jejich obyvatel, místních spolků a podnika- telů v㶜etně zemědělců. Jen pokud budeme znát vaše p㶣ání, pot㶣eby, projektové záměry a názory, budeme moci zpracovat kvalitní strategii rozvoje, podle které se budeme moci 㶣ídit až do roku 2020. Chcete-li se podílet i vy na rozvoji území, ve kterém žijte 㶜i podnikáte, a ú㶜astnit se rozhodování o využívání dota㶜ních prost㶣edků v regionu, zapojte se do p㶣ípravy naší strategie, zú㶜astněte se ve㶣ejných projednávání, sta㶡te se 㶜leny pracovních skupin. P㶣ispějte svými konkrétními náměty a projektovými záměry. Sledujte naše webové stránky www.leader. ostrozsko.cz nebo se v p㶣ípadě zájmu obra㶇te na kancelá㶣 MAS Hor㶡ácko a Ostrožsko, nám. Míru 667, 698 01 Veselí nad Moravou. S poděkováním Jana Bujáková, hlavní manažerka MAS www. ostrozsko.cz 35 www.leader.ostrozsko.cz Představení dalších úspěšně dokončených projektů přes PRV ČR 2007-2013, osa IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie MAS Horňácko a Ostrožsko IVA VOJTKOVÁ, OSTROŽSKÁ NOVÁ VES: VYBUDOVÁNÍ KOSMETICKÉHO A RELAXAČNÍHO STUDIA V rámci projektu bylo vybudováno malé kosmetické a relaxa㶜ní studio pro místní obyvatele, ale i návštěvníky rekrea㶜ní oblasti sirnatých lázní a štěrkových jezer v Ostrožské Nové Vsi. Kromě celkové rekonstrukce studia byl po㶣ízen i nový p㶣ístroj ‒ ultrazvuková špachtle, která nabízí klientům bezbolestné ú㶜inné ošet㶣ení pleti, kosmetické lehátko pro pohodlný odpo㶜inek a kosmetický stolek, který je nedílnou sou㶜ástí pro práci kosmeti㶜ky. Nové kosmetické a relaxa㶜ní studio se nachází v areálu školky v Ostrožské Nové Vsi. CELKOVÉ VÝDAJE: 104 316 K㶜. Dotace: 52 158 K㶜. Vlastní zdroje: 52 158 K㶜. BOWLING CITY s. r. o. , VESELÍ NAD MORAVOU: ZDRAVÍ NÁS BAVÍ 36 Kryosauna Restaurace Bowlig City Projekt byl zamě㶣en na po㶣ízení inovativní technologie, za㶣ízení kryosauny pro poskytování nové relaxa㶜ní a zdraví prospěšné terapie 21. století. Cílem projektu je p㶣ispět ke zlepšení zdravotního životního stylu obyvatel a návštěvníků regionu. Pro koho je kryosauna ur㶜ena a jak nám může pomoci? Kryosauna je ur㶜ena témě㶣 komukoliv, kdo nespadá do nějaké z kontraindika㶜ních skupin (nap㶣. alergie na chlad, vysoký tlak, zásadní srde㶜ní problémy...). Věkově je vstupní hranice též témě㶣 bez omezení. Jelikož má kryosauna hodně různých pozitivních ú㶜inků, využívat ji mohou jak sportovci pro lepší regeneraci, pacienti po úra- zech a operacích pro urychlení hojení, tak nap㶣. lidé trpící artrózou 㶜i Bechtěrevovou nemocí jako podporu lé㶜by a pro zmírnění p㶣íznaků. Na druhou stranu je kryosauna vhodná pro detoxikaci organismu a funguje i proti stresu. Kryosauna se nachází ve Veselí nad Moravou v objektu restaurace Bowling City, kde se kromě netradi㶜ní restaurace nachází i bowlingové dráhy a spinningové centrum. CELKOVÉ VÝDAJE: 872 477 K㶜. Dotace: 325 228 K㶜. Vlastní zdroje: 547 249 K㶜. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. www.leader.ostrozsko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. 37 www.leader.ostrozsko.cz PLÁNOVANÉ AKCE Ostrožsko / Veselsko / Horňácko květen - červen 2014 HLUK 4.5.2014 Pou㶇 jízd králů sv. Antonínek, 15:30 11.5.2014 3 st㶣ážníci tvrz, 17:00 23.-25.5.2014 Modelové železnice malý sál sportovní haly 27.6.2014 Koncert The Sweet sportovní hala, 20:00 UHERSKÝ OSTROH OSTROŽSKÁ LHOTA 14.6.2014 Antonínkové se㶜ení trávy park v Hájku 5.- 11.5.2014 Bylinkové dny ‒ esoterický festival 5.5.2014 Afrikana pro 1. st. ZŠ VESELÍ NAD MORAVOU 6.5.2014 Afrikana pro MŠ 3.5.2014 Joanna Kucharczyk Quartet foyer kina Morava 10.5.2014 Švandovo divadlo: ŠOA kulturní dům 13.5.2014 Shadow Quartet sál ZUŠ 16.-18.5.2014 Filmový festival CineBenelux kino Morava 21.5.2014 Keramické tvo㶣ení DDM 24.5.2014 Muzejní noc 24.5.2014 Otev㶣ené sklepy v Zarazících 2014 30.5.-1.6.2014 XXIII. MDFF Štěpy 31.5.2014 Slavnostní otev㶣ení Nau㶜né stezky 15:00 1.6.2014 Otev㶣ení dětského h㶣iště ve㶣ejnosti sokolovna, 15:00 4.6.2014 Husam ‒ posezení s Blízkým východem 6.6.2014 Letní kino TC Veselska zámecký park - Orchestra 11.6.2014 Posezení se žes㶇ovým kvintetem TC Veselska 13.6.2014 Chinasky p㶣ístaviště Ba㶇ův kanál 18.6.2014 Olomouc Guitar Consord TC Veselska 20.6.2014 Letní kino zámecký park - Orchestra 22.6.2014 Hudci ve výtvarném projevu Městská galerie na Panském dvo㶣e 25.6.2014 Posezení s DH Šohajé TC Veselska 28.-29.4.2014 Výpal keramikyv papírové peci Tvůr㶜í dílna, DDM 29.6.2014 Hrátky na Hutníku sídliště Hutník 7.5.2014 Beseda s mysti㶜kou Ivankou Adamcovou sportovní hala, 15:00 7.5.2014 Koncert Jazyk jednotného srdce 9.5.2014 Beseda s Markem Kaletou 9.5.2014 Koncert Revolty s módní p㶣ehlídkou sportovní hala, 20:00 10.5.2014 Světlo Orientu (krajské kolo) sportovní hala, 13:00 10.5.2014 Nebe? (Bára Seidlová v hlavní roli komedie Divadla Malé Hry z Brna) koncertní sál, 20:00 18.5.2014 Den matek MŠ Sídliště koncertní sál, 14:00 22.5.- 25.6.2014 Poklady z vosku - největší soukromá sbírka pe㶜etí v 㶏eských zemích, vernisáž zámecká galerie, 17:00 24.5.2014 Pohádkový les areál myslivny, 14:00 7.6.2014 Světlo Orientu (národní kolo) 18.6.2014 Letní slavnost KMŠ 21.6.2014 Koncert ke Dni hudby ‒ zahájení ZKL 29.6.2014 Pohádka k ukon㶜ení školního roku O Rákosní㶜kovi rybník Ka㶜ák 10.5.2014 Módní p㶣ehlídka kulturní dům 23.5.2014 Noc kostelů Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatni㶜ce 8.6.2014 Letnice-Pochůzka královni㶜ek BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM 11.5.2014 Den matek kulturní dům, 14:00 17.5.2014 Vernisáž obrazů, zahájení putování po blatnických búdách kulturní dům 17.5.2014 Putování po blatnických búdách 1.5.2014 Otvírání cyklostezek na BK restaurace Na H㶣išti 17.5.2014 Láze㶡ské zpívání Sirnaté lázně 1.6.2014 Pou㶇 Matice svatoantonínské sv. Antonínek 15.6.2014 Hlavní pou㶇 sv. Antonínek 22.6.2014 Dětský den SRPŠ 29.6.2014 Pou㶇 Petra a Pavla 38 sv. Antonínek 13.6.2014 Pou㶇 na svátek sv. Antonína www. ostrozsko.cz myslivecká chata Antonínek sv. Antonínek ZŠ tenisové kurty 1.a 22.6.2014 Léto s dechovkou Sirnaté lázně LOUKA 11.5.2014 Den matek kulturní dům, 15:00 27.5.2014 Farní pou㶇 (Lipov, Louka) sv. Antonínek, 15:30 1.6.2014 První svaté p㶣ijímání kostel Panny Marie Růžencové 22.6.2014 Pěší túra na Javo㶣inu sraz Vápenky VELKÁ NAD VELI㶏KOU 3.5.2014 Košt O krála slováckéj klobásy 31.5.2014 Dětský den na h㶣išti nádvo㶣í zámku, 15:00 OSTROŽSKÁ NOVÁ VES 14.6.2014 Turnaj firem ve 㶜ty㶣h㶣e 3.5.2014 Rybá㶣ské závody sportovní hala, 13:00 20.6.2014 Oslava 30 let MŠ Sídliště 14.6.2014 110. ZDŠ, Den otev㶣ených dve㶣í BLATNI㶏KA koncertní sál, 20:00 sportovní hala, 10:00 kulturní dům JAVORNÍK 3.5.2014 Slet 㶜arodějnic, 㶜arodějů a strašidel fotbalové h㶣iště, 16:00 8.6.2014 Běh Filipovským údolím sraz u obce, 9:00 21.6.2014 Myslivecký den pro děti s ve㶜erní zábavou fotbalové h㶣išti Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa Investuje do venkovských oblastí. Májová láska olej na plátně 80 x 40 cm, soukromá sbírka František Milan Lej㶜ek (*1896 Víde㶡 +1980 Uherské Hradiště) Narozen ve Vídni, žil ve Veselí a Vnorovech. Věnoval se zejména figurální tvorbě, v níž zachytil zvyky obyvatel moravského Slovácka. SLOVÁCKO V RÁMU P㶕IPRAVIL: PAVEL HAVLÍK Hor㶡ácká vesnice olej na plátně 80 x 60 cm, soukromá sbírka Václav Malý (*19.2.1874 Praha +9.10.1935 Praha) Věnoval se krajiná㶣ské tvorbě na moravském Slovácku. DOBROVOLNÍCI Z BLATNICE V této rubrice jsme dosud p㶣edstavili jubilující mužský sbor 㶜i úspěšnou partu házenká㶣ek. Nyní za㶣azujeme skupinu, jejíž p㶣íslušníci se mezi sebou p㶣ezdívkami netitulují. Až tak dob㶣e se neznají. P㶣esto jsou jako parta mimo㶣ádní. Spole㶜ně ve volném 㶜ase nezištně zkrášlují místo blatnický Smíchov, které má v budoucnu sloužit všem. Následováníhodní patrioti! PARTA KRAJE
Podobné dokumenty
Časopis Krajem sv. Antonínka 40
Láska – žena – obdiv - krása
Místní akční skupina
Horňácko a Ostrožsko
Putování po Ostrožsku a Horňácku
zastávkou vodních a mokřadních ptáků, jako je kormorán velký, husa velká,
potápka roháč nebo moudivláček lužní. Jezera se využívají i pro koupání.
PP Lázeňský mokřad – typické jsou zde vlhké slatin...
Časopis Krajem sv. Antonínka 43
A napište nám. P㶣íjemné 㶜tení a podívání.
Vladimír Sal㶜ák, redaktor