A-Giddens - Unikajici svet

)
\tdatosocJol-octcKENAKLADAl
praha
ELSTVj.
2000
I
ir ,
tt'l altr' '
ic,t't'
'!i
'!
Z mglicliho orisindfu/crraw! Wo d
tHo|| GtobarMtton
ouf Livest.lydzrt€ho naktadabtstvimproute Books
.Kett@ping
's
1t0.,London1q99.ptrtoZitaJanaOsroctr.
Ediatrlhda PO.tt,4. sv@k. RcdiBuj.Mitctrv pcrrusek.
odpoladn, Edatrofta Mdie CemA
ANTHONY GIDDPNS
I
,
u N rreri ci svE r
Jak globaliace maninnJ Zivot
Nrvrh oMlky Rudotf Storktu.
SDbaDepasi4Hostoun89.
vytisklFINIDR,s.r.o.,Lipovi ul.,CesktTasin.
AlenaMihov,i Rabynskd
?40/t2,pEha4-Kamik.
Jiii Ryba.U Ndrcdnigalenea6r, pbha s_ZbB;ae
Ad'w ratladaretslvii
SOCIOI,OCICKENAKLADAIELSTVi
Jilsk6l, I l0 00 PrahaI
pielozila JanaOgrocka
:
Dislribuce pro Stovensko:
AF s-ro.- distdbtciq Radvanske
I , 8 t I 0l BRnshva
Copyright O 1999by Anrhony Ciddens
Tnnslalion O JanaOgrocki 2000
ISBN 60-S5A5G9I-5
SOCIOLOGICKE
NAKLADAIELSTVI
Praha200C
Obsah
11.,.l ,il.i lt i
kn i h .
I
r,li,L
odd .
Piedmluva
1
L_tvod
1t
1. Globalizace
1',7
2. Riziko
33
3. Tradice
5t
4. Rodin"
69
5. Demokracie
87
Vybranridetba
105
Rcjstiik
t23
P l edml uva
pi"anaTatoittd knihasezrodilaz cyklu reithovsk;y'"t'
sek pro rck 1999,'kter€BBC uvedlana Ridiu 4 a ve
Ze mtj piedsvdmzahianiinim.vysilani' Skutednost,
nesko\.i cyktus byl v rimci reithovakichpfedneiek
pove dvacetdmstoleti,je wim zpirsobem
Doslednim
pokladalza
ctou.Vzhledemk tomutonadasov6nijsem
vhodndvEnovatse sirli iadE tdmato stavusvctana
koncistoleti.Doufaljsem,ze piedniSki'Yyvolajipolemiky a diskuse,coZse takd stalo. K m€mu uspokojeni
z ce'
sena nEsesypalyttoky v noviniicha dasopisech
liho svdta.Nast€stisi aleziskalytakdspoustuobhdjcir'
Pro cyklus pledneseki tuto knihu jsem lrybral n6zev
unikajici svEt,nebo(\'ystihuje pocifady z nas,lidi zikdoterjicich v dobErychlich zmEn.Nejsemale-prvni,
min,,unikajicisvdt"pouiil. V tomtoohledunejserndoSvrlj
konceani prvnim z reithovsk;ichpiednaSejicich
piednrlkovi cyklus tak jiz asi pied dtvltstoletlnlpo_
jmenovai proslulj antropologEdmu[d Leach,ktery
vSrLtchdyzalentonizcvpostcvilolaznik.Minr ze ro,
ze dnesjiZ tam blit nemusi.
Leachsvd piednriikynahriilve studiukdesi. ritrobdchlondynskd
budorryiidia a totiz aZdonedlvnaplatilo i o vSechostatnichpiednisejicich,
Tradiciponrsil
v roce 1998historikvrilky JohnKeegan,kte.i hovoiil
piedpozvan:im
publikem.Za kazdoupiedneikounesledoval prostorpro ot6zkya odpovddi.Tohotomodelu
jsemsepiidrZelij6, alem€piednesky
pfineslyjestejednu zmdnu,protozebylyjakoprr.nimezinrirodni.
Uvodni
a ziv6rednapiednriika- o globalizacia o demokaciise uskutednily
v Londlh€.Piedniskao riziku byla nahrdnav Hongkongu.
o lradiciv Dilli a o rodin6ve WashingtonuDC. Vlechny vzbudilyu posluchaiisilnou
odez!,ua cht€lbychpodEkovat
v5em,kdo seztdastnili.
Rdd bych takd poddkovaltdm, kdo se podileli na
intemetovddiskusi,kteresekolempiedn8ekrozvinula. NaSi snahoubylo podnitit glob6lnielektronickou
vlimenuniizort na globalizaci.Komentdiea kritiky poslalaspoustalidi ze vsechkoutrisvdta.Douf6m,Zemi
prominou,Zenejsems to jednotlivEreagovatnajejich
postiehya vznesend
dotazy.
Dalsi lidd se do m6 pr6ce zapojili diouhodobdji,
kdyZ mi pom:ihalipii piipravepiedneSek,
a jsenrjim
vsemvelmi zavdzrn,af uZ byl ispechpiedndsekjakiko)i. M€ diky si jmenovit€zrislouzi:JamesBoyle,vedouciRddia4; Sir ChristopheiBland,piedsedrBBC;
ChariesSigler,Smita
GwynethWilliams,producentkal
Patel,Gary Wisby,Mark Byford,Mark Smith,Marion
JennyAbramskySueLynas,Mark Dama- , .
Greenwood,
zer, SheilaCook,jakoZ i os':atniz proCukinihb'sdbu
priici
BBC; moderrtoiiBBC, kteii odvedliznamenitou
- Melvyn Bragg,Maft Frei,NlarkTully a BridgetKendall; AnnaFord,kterdmi pomohlav iaddvEci;a d6le
lidd z LondonSchoolofEconomics- Annede Sayrah'
DeniseAnnetta Miriam Claikeza nEkoiikerdbezvadAmandaCoodall.AlisonCtreend piepsini.rukopisu,
Bo s Holzera Regvers,ChrisFuller,FionaHoC3son,
vdEinli
gie Simpson.Za rady a podporujsem zrr'l65t€
Radouprolikav:ichpostiehfipii proAlendLedenevE.
ditturiruzn;ichverzi rukopisupakpiispElDavid Fleld'
.q.nthonyCiiddens
' ierven 1999
Ovod
i.onci" - 'io prohl.lsiljis-
tll arcibiskunWulfstanpii kezini v Yorkurok l0l4.
Podobndpocitysezrovnatak mohouobjevovati dnes.
Jsou nad€j€a rizkosti kazde doby pouhim opisem
z dob pfedchdzejicich?
llsvlr, ve l'.terdmZijemena
konci dvacetehostoleti,skuteinEv nEdemjini hez
diive?
Ano,je. Mrirnedobr6,objektivnidivody sedomnivat, Ze Ziiemev dobEvelkdhchistorick€hopiechodu.
ZmEny,kterdna n6sptlsobi,scrnvic neomezujinajed-
al9gqry!4j.il9gg!$C!9.
ni iest zemEkoule,
NaSeepochaserozvinulapod vlivem vEdy,technologie a racion6lnihomysleni,ktere maji svrij privod.
@
r;ffii?EEfr-o
a9g:5"td!
stoleti.zepadni
- dila mysliteindustri6lnikulturuutv6ieloosvicenstvi
It, kt€ii sepostaviliproti vli!'u n6hotensrvia doematu
1i
a chtalije nahradit.ozumo,v_ajjim
pjistup_em
k praktic_
kemuZivotuOsvice!5jlfi.lOsqfovdsedrZeliprost6,nicm6n6zjev-
nEughllqoc&ri.sudy:9i. lg"_-!t*.g.lchopni sver
a seberaciggllnE.
chripat,myslelisi, tim vice budeme
moci utvriet,Illto i podlesvjch ,,i-d.i. li,ii-"
""
osvobodi!odz.ly!i- a piiblugliii minulosti,a pakbude-
memocifidit budoucnost.
l.
-
myalenisil!."t Wuo, kteryna5elv.o -vic-enskem
nou Mgiraci,to rryjidiil zcelajednoduie.
Tvrdil,Ze
musimeporozum€!-b1!!S!ii.4y9l'9!
il!9b1!-rytu,ii"t.
Diky t€topiedstavd
melMarxa marxismus
ve dvaca-
tem stolcti obrovski vliv
Podletdtopiedstavyby mElSvdts daliim rozvojem
,I4.y-qlelbq-s1qCl"-zisklivatnq stabilitda uspoiiidanosjr. T4qyi ntor piijalo i mnohomyslireli,kteii sesta_
vdli proti Marxovi. Spisot;El-.Giorge.
Orwcll napii_
klad do budoucnaoaekavalspolednost,
kterdbudeaZ
pillLslabilniq yypocrrareln6ii
niZsez ndsvsrchsiapouhi
nou
koledkav obrovsk6msocielnima ekono_
micl€msoustroji.
Polobndbyly piedpoklady
iadyso.
cidlnichmyslitcli,mezrnimt.i slJvndho
r.emecl,iho
siiologa Maxe webera.
Ale-swt,v ndmzsednesnach6zime,
nerapaC6
zrovna tak,j_a!se,piggpoklidalo,a ani nevzbuarjctakov6
pocity.ZdAse,ZesvEt,mistoabychom.jej
meli stile vi-
t,
ce pod konlrolou,
se nasikcirroij v. nryli - ie nar'l
unikri.tNdkter€
z vlivi, jez malydo nasehozivotairdaj- Pgkollfdy
ne v;65etjisrotri a piedpo"Cditelnosl
a technologiencryjimajq . rnaii iasto trglg gP3int
rizika.
iiiqgk. N3piikladglobdlniklimolickezmany-a
nasichzisahri
disledkem
ie2ie orovdzeri.
isouneispile
jerry'vc snn,'c
lFmloI iNcjdc, J'rrrozcr'.:
g Plosliedi.
vyuii\ amevcdua lechnologii.
zil'0mcelitsamozieimc
kter6viak samyv prv6iaddpiisldly kjejich vytvoicni.
hterenrkdov diisev rizikov:ich
sitrracich.
Ocireme
je
vEjii historii ncmuseliesit agob-ilni
-otcp,lov6ni
pouzejednouz nich.Spousta
novich zik a nejistotna
nis prlsobibezohleduna to, Kde:ijemeajakjsme privilegovanin€boubozi.Souvisejis globilizaci,s balikem zmdn;kteri je nSmdterntdto knihy jako ceiku.
Zena
I vEdaa technolggie
seglobalizuji.Bylo zJisteno,
jich
bylo za celou
svdtddnespracujevice vidcii nez
piedchozihistoriivddydohromady.
Glelg!izacealemi
i mnozstvidalsichrozmanitychdimellzi.Vneii do hry
nov6formy zikaa neiistoty,mezinimi zviiita ty kte16jsou spojenys globAlnielti.tronickouekonomikou,
'.- .j3jeZJesamrvelmiicrslvouziiczrlcsti.
A i rdeje ta14
Rizikajsou uzce
ko v piipadEv6dyriziko dvojznaane.
Nemdlaby sc vZdyckyminimalisv6zdna
s.inovacemi.
zovat- vzdyt' aktivni piijcti finan6nicha podnikatelsklch rizikje z6kladnihnacisilouglobnlizujiciseekonomiky.
13
O tom,co.jeto vlastnd
globalizacc
a zdajdevc skuteanostjo ndconov6ho,sevedouviinivd spory.TEmto spor&m
scvdnujiv l. kapitole,
protoze
nanichzdvisi spousladalsichvdci.Podstata
jc ale vlastndcelkem
jasni..Glqlgljzacezesadne
pictvriii zpisob naiehoZivota. Piichazi od zipadu, nescjasnd patmoupedet'
americ\6loliticki a ekouomickirnoci a vc sv;ichdfrslcdcichjgjclmLnevyriizcnii. Globalizaccvsak ncni
prostdnadvliidouZdpadunadzbyrkcmsvCta;na Spojenest;t) pisobrslejnelak.jako najin6zeme.
Globalizace
ovliviiujejak
uddlosfi
ddjicisevesvEtovem m6iitku,tak
P.otojsem do
ryas\q41oq9!4f_Zjfot.
t€to knihy zahmultake pomdmdpodrobnourozpravu
o sexualitd,manzeistvia rodind.V pievr;n6 aestisvdta uplaliuji?cIJ lglok na \ dLSi
aulonomii.
nczJakou
.tly ,ir'u".urliou .t,*iislli
souaasr,
pr.covjsou piinejmen5im
ni sily.Takov6aspektyglobalizacc
stejnEdilezit6jako ty,jejichz remcemjc globAlnitrh.
Zuv5ujL!4pitia tlaty pisolic!ta tradidnizpis,obzivofa a kulruruvc vdtSindoblastisvata.Tr1l&qlgdina jc
ohrcZena,
mdnisea budesedelemCnit.VelkoupromEnouproch.rzcji
takejin€trrdicc.naliikladry.ktcrijsorr
spojenys rubozenslvim;_a
ze svEtaborticichsc tradic
rodi
sc
fundamentalisnlus.
zujicimsesvEta,kdc se infomracei obrazybazndpiejslne viicbni pravidelrd
ndieji po ccl6 zerndkouli,
v kontaktus jinjmi lidni, kteii mysii a i'iji jinak nei
my. Zat:fncokosmopolit6tuto kultumi spletitostvitaji
a piijiruaji,pro fundamentalisty
-iecirlvodelnk znepoetnicAt'jiZjde o si:irunibozenstvi.
kojenia hrozbou.
viudcseutikajik ob;oki idenlityncbonacionalisrnu,
tradici a dostidastotaki k r4silivcnda oaistdnd
lze doufat,ZekosrxopolitnihlediskonaOpriivndnE
koneczvitdzi.Toleranccke kultumi rozmanitostia dcmokracicjsounavzijemizce spojenya d.mokraciese
dnesrozsiiujepo ccl6msvdtd.A.s rozSiiovinimdemoGiobalizace
alena drukacie seobjerrujeglobalizace.
he strandparadoxnEodkrlv6 mezd demokratichich
struktur,kter6patii k tdm nejznim€jsim,tJtiz struktur
parlamentni
demok.acie.
Stdvajiciinstitucejeticbad6a to zpisoby,jez by odpovidalypole demokratizovat,
pAny
zadavk0mglob6lnihovdku.Nikdy senestaneme
sv€ historie,alejsme schopnia musimenajit zptsob,
jak ndi unikajici,splasenisv€tp:iv6stk poslusnosli.
Na bojiiti dvacdt6ho
prvnihostoletise fundamentaiismuspostaviproti kosmopolitnitoleranci.V globali-
15
I
1. Globalizace
:
edna moje zn6m6 studuje vesdicki Zivot
ve stiedni Africe. KdyZ pied per lety poprve
navStiviladalekoukontinu, v nG m€la provadEtter€nnipraci,byla hnedv densvdhopfijezdu pozvina na veaerdo jedne mistni dom6cnosti.Myslclasi, Zepozn6nEcoz tradiddch zibav v tetoizolovarekomunit€.Misto toho
sledovalana videu Zrikladni itlstitLt. Do londinsktch
kin tentofilm tehdyjestEnedorazil.
Takov€momentycosio svdidprozrazujia to, o
'en1
Vlc nespoiivripouze
rrypovidaji,je dost r".iznamn6.
v tom, Ze lid€ ke sv6must6vajicinuzpisobu Zivota
piidaji modemivlibavr'l- videa,televizoryosobnipoditadeatd.Zijemeve svetEpiem€n,kter€maji vliv na
t€mdi kazdoustrenkutoho, co dElame.Tak Ei onak n6s
to Zenedo globilniho i6du, kteremu nikdo dobie ne-
rozumi, ale ktery nem vsem divii pocitit
svou piitom_
nost.
Globalizace moznii neni obzvldsf pdkn6 nebo
?legan_tnislovo, ale nikdo, kdo choeporozumdt
naSimvyhlidk6m na konci stoleti,jc ncmize ignorovat.
Casto
jezdim piednrisetrlo zalrranidi.
V posledni dobd jsem
nebyl vjedind zerni,kde by se o globallzacl
vasnrvdnediskutovalo. Ve Francii rzivaji slova mondiatisatrcn,
ve Spanalskua Latinsk6 Americeglobatiz.lcrrin
a NEm_
ci zaseiikaji Clobalisierung.
Globilni rozsiieni tohoto tenninu svCddio
smErech
v;ivoje, na kter€ poukazuje.dglobalizaci
mluvi kaZd;i
podnikalelskiguru a Zddni politrcki pro1ev
neni upl_
ny. ftokudna ni neodkt/e.A prestosejeste
na Lonci
osmdesiitich let tenro te.min v podstatr)neuzival
ani
v ka;dodcnnimjazyce,ani v akademick6literatuie.
Vynoiil se odnikud, aby se ujal bizm,ia vludc.
Vzhledem.kjeho n6h16popula.itEneni divu, Ze vi_
znam tohotopojmu ncni pokaZd€jasn!a Ze vyvolal
re_
akci mezi inteiektuiily. g1q!4!!zace souvjsi s rezi, Ze
query{f
", ZllggfjgSlg:1_svdtd.
Atc jak piesnd,ja-
klimi zprisoby,a.je tatopiedstavaskutedndodivodnCnrl?V debatrich
o giobalizaci,
s nimiZseza ndkolikpo_
slednichlet roztrhlpytel, zastlvaji rtlznimysliteleti_
mCi naprostoFotikla{tc€-aizory NEktefi celou vdc
zpochybnuji.Tam buduiikat skgpt.i.!i.
18
Podlcskeptiki nejsouvsechnyty ieii
glooa
ecr o
o globalizaci
nidimjinim nezpr:ivdien ie!.$i. Glob.ilniekonomika
se bez ohledu na svoie piednosti
i potiZea siastinfgk
zvl6!t' neliii od toho.co lu ex;slovrlov rninrrijchdo_
bdch.SvcruZpo iadu lcr pokrciujc poOiG,e;r.jne.
"
Skepricjtvrdi, Zc v6tiina zemi ziskiv6 pcuze malou
,
aiist sv6hopiijnu zc zahranidniho
dbchodu Znadni'
disr]]l)spodaiske
5menyse nadrodeie
lpisc meziregio_
ny net skurcgllc
zsn,eT,riiGiiie
_celosvero"e.
n;_
piiklad zpravidla obchoduji rnezi sebgua tc161lze iici
l o ostatnichhlavnich obchodnichblocich,jako o asij_
slo-richomoiskem
nebose!croame,
ickcm.
Jini zaujirnaji sta[ovisko zcela odtiine. Ty budu na_
zivar r4!i&!jy. Radik:ilov6 dokazuji. 2e globalizace je
nejcnomvelmi reiilnii, ale ie-jeji drisledkylze citi-tviu-
de.Glob4in!..3rlr
je poalcnicirlffi_
ao_
. konce I ve srovniini s ne tak davnlrni Sedcsitimi
i a sedmdesetimilety aje lhostejnj ke stdtnimhranicirn.
5tatyztrarrly
vdt<inu
virirnu
rudnekdeJsi_5\
svd
n.kdg.i,, rcllovdnosti
r.ii*noltiipot,r polr_
// lqty zrratily
ticido velkerniD pirSlio !ctropnosr
or tivrioi,or
ua;tos_
/
/,'
tjzNepickvapujc,
Zek politickimvridcfrm
ll
uZncmdni- I
ii_
I kdo respekta nikotroani piili! ncza,iimi,co r;.roliou
ci.
je
Era
nrlrodniho
pryd.
stdtu
japonski
Jak
iik6
J
eko_
nomicki publicistaKenichiOhrnae,z niirodi sc staly
p_94e,,!!s". Ohrna"l-a-nlsiitoii
vidi v
hospod6i-
skychtdzkostechasijskekrize v r,lce l99g potvrzeni
19
reilnosti globalizace,i kdyZ z hlediskajcji rozkladn6
str6nky.
_$leptiky lze z2:3!jdla naJitna politickd levici, zeJm6nana t6 stare.Jestlizcjc totiz toto vscchnov zisadd pouhim _igem, vl{\ mohou i naddleko!.irqlovat
ekoggglck;i-iivot a socielni strt mtze aistat nedotdeje podleskepLikuideo-lc-gii.
nj.. Piedsta_va
globalizace
s niZ piiSli vyznavadivoln6ho-tr!u, kteii chtlji_o--qboural socijlni svsrernya zkrjrir stitni vidaie. pokud se
vribec nEco stalo, pak jde o nawat k situaci, v niz se
slqlEchqae_lj jlq:!o__lety.Otevrcnngt6Uriiiiekonomika tady byla uZ na konci devaten6ct6hostoleti
a i telldy na ni piipadala velkii aist obchodu, vdetnd
mdnovich transakci.
Kdo mri tedy v tomto sporu pravdu?Myslim, Ze radrkdlo'e. t roveri sl{lJprqb-oobiiodu jc dnes mnohe-m
v/iii nez kdy picdtim a poklivi dalcko iirii sf6ruzbo)l u sl!r7qb.NcJvdtsjrozdilje ale . urovn,fr-nancnich
a kapitilovich 10ki. Pro dnesni svCtovouekonomiku
s tim. Jak je piizprisobcna
eleklronickimpeoezil
pendzim, kter6 existuji pouze jako dislice v podiladich -, nenaidemcv diivijSir.Ldob;ich obdoby.
tim mysi.Svinr poiininim !9!:-:!119!j9l9l-cko-lg!tky. k(crcsc zdily bit pcvncj:rko skil:r- k demuz
doSlov piipadeasijskimdnovdkize.
trrnsrkcise obv)klc
Objernsvi'torychfinanatrich
mEii v americkichdolarech.Mili6n dolanlje pro vdtSinulidi spoustapendz.Kdybychonrho zmdiili jako
balidekstodolarovichbankovek,byl by pies dvacet
centimetritlusti. Miliarda dolarri,jinlimi slory tisic
katedriila
mili6ni, by byla vy55i neZ Svaropavelske
a biii6n dolaru- mili6nmili6nri- by setydil d.r vi'5ky
pies200 kilometri, a vice ncz dvacctkritb)' tcdy pie\"isil MountEverest.
Dnessealeka;(li dennaglobiinichpen6inichtrzich
obriitimnohemvice nezbili6n dolar0.To piedstavuJe
masir4rinirist i oproti konci osmdcsatichlet, natoz
pak ve srovniinise vzdilenajsirninulosti.At marne
v kapsejak€koli penize,jcjich hodnotai hodnotanaiich bankovnichkont se kaZdy'mokan'Zikemmini
v ziivislostina fluktuacitechtotrhir.
lapi(:il ,, icdnohokaDccrlla-np-llqhlipouhymkll\4u-
tak
Srm bychtedynevihalprohlds,t,Ze-glq!3lizace,
jc r mrohaohledccir
nova.
jak ji zakou3ime.
ne1enom
Piestosi nelnyiiir,, z€skepticine1i9!iiT9.L"Js.if-d-4j
ajaco globalizaccje
sprivndpochopili,
bo radikirlovc
ke disledkyz ni pro nis piynou.'-Jbdskupinyna tento
hlediska
fenomennazirajivihradndz ckoncmickdho
a toje chyba.Globalizace
nenijeil ekonomicki,aleta-
20
21
V podminkdchnove globdlni elektronick€ekonomiky mohou spriivcov6 fondt, banky, korporacea tak6
mili6ny individuiilnich investoru piev.iddt obrovski
atultumi. Ovlivnujeji pick6 pqjj.!_i_c_lgi,.lechnologickd
jehoz-pgdevsimIil,qly"laEgikai.lich-sv$cmech,
let.
!t-\y musimehledataZna konciSedesatvch
stoletiposlalmassachuV polovini devatenict6ho
SamuelMorseprostiednictvim
settskimalii-portretista
telcgrafuprvnivdtu:,,CovykonalBfih?"Zah6jiltaknovou lizi v historiisvcta.Nikdy piedtimnebylorroZno
poslatsddlenibcztoho,Zcho n6kdon6kampicneslncbo pievezl.Nistup satelitnichkoqunikainichtechnologii vlak vyznadujestejnddramatickirozchods ma
nulosti.Prvni komeranisatclitzahdjil6innostaZ v roce 1969.Dnessenadzemivznasivicenez200takov'ich
-'.--:'--r_
..
satclitia kczdj u nichpicndiiobrovskemnoZ5tviinformaci. Vibcc ooor-viic rno2ndbkam2iti kornunikacc
rn"riopacni*lLoncisttra.Tak"jfrirypy "l-"hkt.onick"st6leviceprovazanise sotelltnimpienoseln
hb spoyeni.
informaci, se za ndkolik poslcdnichlet zrychlily. Pied
koncempades6dchletjcitd neexistovalyZidnejednolnebo tralspacifick6kabely' KdyZ
delovi transatlantickC
se objevily, mohly pien6setmdnd neZ 100 hovori. Ty
dneinijsou schoplyjich pienestvicc nei milir'rrr.
prvnihoinora lgqq. piiblrzni'150 lcl noti. co Morse vymyslel svfij syst6m tedek a direk, se Mo$eova
abecedadefinitivnErozloudilase svatovousc€nou.Piestala se uzivat\jako dorozumivaciprostiedckna moii.
Na jeji misto nastoupil system vyuzivajici satelitni
22
loktlizovat
tcchnologic,jitt-z lzc v okamZikupicsni:
zernisena tentopiecbodpiF
VCISina
lod'v nebezpedi.
pravilao nEjak!dasdiivc Nairiikladl'rancouzipiestave svychvodich v rcce 1997'
lipouzivatmorseovku
"ul
odvysilali:"Viem, vSem!Tokdy s galskouokrizaiosti
navZdy"
to ic naScposlednivoldni,nr:Z,!mlknemc
pouneznamen6
okamZit:iel;khonicki komudikace
i. Jcji existcnce
ze rvchleisi ;;;;t;";Lj"-.n:rc
,ni;i ,r;;u;oi"lrt' ;;;,o 2i' riii:jsrttc clrudi'rrcbo
bohati.Jeli mozn6,abychoml6peznali tviLiNelsona
pak sev poMandelyncZoblidcjnejbliZiihosouscda,
ndcozmdnlt'
l1!uselo
zkusenosd
vazenaSikaZdodenni
Nelson Mandelaje globdlii ceiebr;toua celebrity
jsoujako takov6do vcik6 miff produktcmnovich komunikaanichtechnologii.Dosahmediiilnichtechnologii rostes kazdounovouvlnctr iliovaci Rozhlasuvc
Spojenichstritechtrvalo40 let, neZziskal50 miii6ni
uZ
Stejni podetlidi uiival osobnipoditade
posluchadtr.
Jakmilebyl k dispoziciinza l5 let odjejich zavedeni.
v)'uzitemet,staailyjenom 4 rok, aby ho pravidelnC
valo 50 lnili6nriAmeridani.
.lc rnyln6sedorrnivat,Zegiobalizaccsc tiki jcnom
svelovefinancnisou:
vellich systdtnt.
iakonaPriklJd
stavy.Giobalizacenesouvisipouzes tim, co je ,,t3m
venku",kdesidalekood jednotlivce.Je io jev, kieri je
tak6,,piimotady" a ovliviuje osobnia i,liimni asFekty
nasehoZivora.Mohlo by senapiikladzdet,Zediskus€
o rodinnichhodnotAch,
probihajiciv iadd zemi,nem6
s globalizadnimivlivy co delat.Tak tomu ale neni.
V mnohakondinichsvdtaprochdzejitradidnirodinn6
syst6myprominounebojsoupod tlakem,zvliird kdyi
Zenyuplatiuji narokna vdtii rovnost.Nikdy diive _
kam aZ historickepamdt'.saha neexistovala
spoleinost,v niz by Zcnybyly alespoipiiblizni rovny muZrlm.Jdc vskutkuo globilni revoluciv kaZdodennim
iivotE a jcji disledkyjsou patm€po cel6msvdtdod
s16ryprice po politiku.
Globalizace
tedynenijedenproces,alesloZib.i
soubor
procesu.
kreriprisobi
navzijcmrozpomiai prolikhdne.
VdrsiDalidi v globaiizacividi ,.odstic;;;;i.'sil;-di vliv
smEiujiciprydod lokilnichkomunita nlrodrike glob6lni arend.A jedenzjejich dopadfrjeopravdutakov.i.Nerodnistdtyskurcane
ztr;cejiidstsvddiivejSiekonomick6moci. Globalizacc
ale mri i opadnj'riiinek.Netehne
vzhiru, aletladitak6dohi- qwiji nov6
JenomsmErem
l!q!v-.$- l-*1bi,9$Snomii.lAmericki sorioi;;- Dtniel
Bellto dobievystihl,kdyZiiU, Zcnaroalc-nyriiqenompjilij'l11alinn.te""by,rrlSltljClifu"lk!-piiiU-re-y,
are
tak€piilisveik!,abyr.yiesilty mal6.i
je v ruznichdastech
Globalizace
svCtadivodem
k oZivovrini
lok6lnikuitumiidentity.PtrmeJii napii-t-td
prot ctrtejiSt-ot<ild;i6mciSpojen6ho
krrilovstvi
24
vetii nezavislost
nebop.oaje v Quebecusilneseparatistickdhnuti, odpovdd'bychornnem€lihledatpouze
v kulturnihistoriiSkoti neboQuebecu,Lok6lninacionalismus
ra3ijakorcakc"_n"
globulir:,dni
Gnl-.*". ruk
vliv
diivdjSich
nrrodnich
stitri sl6bne.
Jak
Sila globalizacepisobi takd do stran..Uyniti-stdtir
i jimi napiia vylyAii_4.qt119k94ql{qkjtlkuld,u4k6ny,
JakopiikladymohousiouzitoblastkolemHongkongu,
sevemiItAliea Silicor Valleyv Katifomii.Nebosivezmdme barcelonskiregion: Oblast kolem Barcelony
v sevemimSpan€lsku
sahi aZ do Francie.Kataliinie,
k ni1 Barcelonapatii,je [zce spojenas Evropskouunii. JesouaestiSpanElska,
alevyhliZitak6ven.
K tEmtozmdnamvcdecclitiadafaktor&,z nichznakterf lsou simkruralni.
jin6;;;;;lsi
a hisroricg
podminene.
Mezi hnacimisilaminajdemeuriite i ekonomickevlivy, zejm6naglobdinifinandnisyst6m.T),to
slly ale neJsou
steJne
Jakosily piirodni.llyriiely je
technologiea proiin-rinikultur, ale
_taktrozhodnuti vild
vc prospdchliberalizace
a derequlace
ekonomik ie..l-
notlivichstrti.
DalSivfhu tomurovivoji dcdal kolapssovatskeho
_\j4glgmu, protozediky nEmr:uZ 2ridn6r.iznanlnqii
skupina_zemi
nelqi!4rimo. TentokolapsnebylnCdim,
co seudrlo prostoushodouokohosti.prodajak dospei
sov€tskikomunismus
k svdmukonci,opdtvysvdtiuje
globalizacc.
Bivali SovCtskisvaza vichodocvropsk6
ristu srovndvat
seZdpaZcmese mohlvr ukazaElich
demasitak do prvni polovinysedmdesiitich
let.Potom
-Sii
nrjednouzi; tr ly li-lubok;p6t;au.
y rn d0razcmnr
statnipodnikya tdiki primysl nemohlsovdtskikomu-iGus v gtobdLiiEiEftionick6J[6nomicckonkurovat.
A podobndncmohlv 6iegtoUatnich
m6dilp-iJGkla-d
politickeautority- ideoiogickda kulturkomunistiok6
ni kontrola.
Rezimy v Sov6tskemsvazua vichodoevropskich
zcmichnebylys to zabrinitpiijmu zdpadnich
rozhlasoTelevizehrila bczIich stanica televiznichprogramri.
prosfcdniroli v revolucic-h
roku 1989,kter6byly takd
pravcmnazvrnypr,,nimi,,tcleviznimi
revolucemi"_
Poulidniprotcsty,k nir* aocfrarcto
u![eienr-; uiaeli televiznidivici v zemichostatnicha velk6mnoZstvi
z nich pak samovyilo do ulic.
.
Ve Spoienichstetechmii sv6z:ikladnytak6yl:lsina
obiichnadnirodnich.spoleanosti.
Vsechnyostatnipo-
dou,GfF6G6GiFi[]I'1i,
bbnarlch
zemi,nikoli
z chudSich
oblastisvdta.Pesimistaby globalizacipokl6dalpiedoviim za z66zitos prirnyslovehoSeveru,
v niZrozvijcjicisc spoleanosti
Jihu nchrajivdtli di aktivni roli V ichonohlcduglobrlizacc,
niii mislnikultury, rozsiir.rjenerovnostive svdtda rhoriuje riddl zbida- i
delich. NEkteiilid6 tvrdi, Ze globalizacevytvaii sv€t
vitdzi a poraZenych
s nevelkympodtemlidi na rychi6
cestak prosperita
a vdtiinouodsoruenou
k ;ivotu v bidd a beznadiji.
Globalizacese samoziejmEnerozviji stejnomirnd
a viccl)nyjqii dopJdy rozhodnenqJ50rr
piilntve.
SpouslClidi Zijicichjinde nezv EvropeneboSevemi
Americcsezdabit stejnEncpiijemn6jako wcstemizace,di spiseame kanizace,
nebofUSAjsoudnesjedinousupervelmoci
s dominantnihosppdiiskou,
kultumi
vojcnskou
i
poziciv globdlnimi6du.Radaz nejviditelneiSichkulturnichprojevi globalizace
je americke
provenience
- Coca-Cola,
McD--onald's,
CNN.
StatistikvisouoDravduhroziv6.f'odil neichudiiDE- I
' linysvCtovi
pop ul J cn!
e gl obdl ni m
pi i i m uk l es l odr o- /
ku lq89do roku t1?! r*Z-r]."1.-L:1
ltgS-.nr!.Dil. krcry
piipadanejbohatsipdtinE,naopakvzrostl. V subsaharsk€A{iice je ve 20 zcmichreiliti piijen na osobu
niZSineZna konci scdtrrdesiitich
iet. V mnoha_m6nd
rozvin!_tichzemichjsoubczpcdnoslni
piedpisya naiizeni na ochranuprostiedibud'na nizk€rirovni,ancbo
jadniirodni spoledvc skuteinostineexistuji.NEkter6
tarnvoln€prodevajj,zloti,jehozprode-i
i; v pni-rosti
myslovichzemichregulovdnnebozakAzin l6kytizk6 kvality,zhoubn6pesticidynebocigaretys v-vsokim
obsahem
aettul nrt<otinu.
Clovekty iet<tlzemisro
globilnihospojenitu m6meglobilni plenEni.
26
27
Nejviindjiim z probl€mt,pied nimiZ svdtoviispo---;l
,
.
.,
,
lefnost
stoji.je vedle- ekologigl$[gizik s nimi spii
------;--znan6rozrustajicisenerov'lost.Svalovatvinu rlabohaje, ze
te alenestadi.Zrsadnimbodcmmd argumentace
pglze-d-ojist€ !1ry
dncsniglobalizacgje.
westermzaci
iedenolluylby6 zemd
Jistc,zdpadni
statya obecneji
maji na sv6tovdddnidalekovEtii vliv neZsterychudSi.
clobalizacejealestele-d-c-ntr3!@@Silnenipod
kontrolouZ6in6skupinynirodi, natoi velkj'chkorpozemichcltit stcjni
raci.Jeji dtsledkyjsouv zdpadnich
.jakokdekolijinde.
To Dlatir o plobilnim finanenimsvstimua zminich
vlady.Cim del bdznejSije
ptsobicichna samupodstatu
kolgnidncsjev, kteri bychommohli nazvat,,zpEtnou
zaci. ZpEttAkolonrzacezrlamen{,Ze nezipadni zemd
riikludnlelffialgni;;livnujiv:foojnazapade.
-iaceLosAngeles.
-'-<
sekrozvojglobdlnE
orientoran€ho
v Indii neboprodejbrazil'
rofi qspel;/chtechnologii
skibh telcviznichprogramrldo Portugalska.
blaho?
Na
silou.kterdzvv!uieobecne
Jeplobalizace
tutootdzkunelzevzhledemke slozitostijevupodatjedLid6, kteiiji kladoua kteii globanoduchouodpovdd'.
lizaci vini z prohlubovenisvEtovichnerovnosti,maji
globalizaci,a v jejim
zpravidlana mysli ekonomickou
remcipak volni obchod.Jejist6 ziejm6,Zevolni obnidim nezkalenj'piinos TakJetochodnepiedstavuje
28
mu zejm6nav piipaddmdndrozvinutichzemi-Olevieli sezemdnbb,o
jeji fegionyioh,e.nuobchodu,mriZe
to t€Zce
poruiitmistniekonomiku
zaiiit'ujici
hol6iivobyti. Oblast,kteri se stanez6visiouna n€kolikapro?iktech prodivanlichnasvdtovi{.ih
trzich,jevelmizranitelniiceno\"imivik).vy i zmEnair,itechnologii.
Takjako jin6 fomy ekonomic!"dho
rozyoje,obchod
vidy po#ebujeinstitucion6lni
rarnec.Trhy nenimozlro
vywiiiet dist€ekonomicklmiprosriedkya to, do jake
miry by mElabit urditi ekonomika\rystavena
vlivtm
sv€tovehotrzniho prostiedi,nutn€z6visi na cel6 iadd kit6rii. Postavitse proti ekonomickeglobalizaci
protekcionismu
a dat piednosthospodeisk€mu
by ale
bylo Spatnou
taktikoujakpro bohat6,tak pro chud6zem6. Protekcionismus
mize bit v uriitich obdobich
a v urditich zemichnezbytnoustrategii.Podlemeho
niizorubylo napiikladspr6vn6,Ze Malajsiezavedla
v roce1998reguladniopatfenik zastaveni
odlivukapitllu zc zemE.Trvalejiiformyprotekcionismu
viak rozvoji chudlch zemi nepomohoua v piipaddbohat;ic'tr
zemipovedouk v6ikdmobchodnich
blokri.
Sporyo globalizaci,
o nichzjsemsezminil na zaiiilo'l,sezatimsousticdbvaly
hlavni najcji drisiedkypro
rlglgqllst,it L4llgro@Lsfty a potazmoneroCnipolitidti vidci stAlejestdmoc,neboh::ajivcdlesrl uweiejicichsvEtspiSejen
podruZnou
roli?l.ilrodnistdfyjsouve
skutednosti
i dnesmocn6a iloha politickichvfrdct vc
svdtEjcvekA.A piestosendmnArodnist6tpietvAiipied
nemiie bjt tak
odima. N6rodni h"rqgl4,.!Ug!!tt
cfehivniirko kd1si.jciti dilcZilij<ijc.7cnirodynrusi
novd promvsletsve iden(ilv.prolozediirijSi lbrm)
jdc o diskutabilnivdc,
geopolitikyzastar6vaji.
Piestoze
viilky uZvdtiinan/rrodi
ickl bych,Zcs konccmstudcn6
Britdnie,Francienencmilnepiitele.Kdojsounepidtel€
ila lliibo Braziiicl Vilka v KosovLlfroli sobi.ncpos{tv
teritorielninacionaiismus
rody.Stietlscv ni starom6dni
a no!J. etickymotivovany
intervencionismus.
Nirodr isoudnesnucenvaelilsDiseriiiHm r nenczncpirtcltm,a toje mohuhliposunv sabezpciim,
fiifrich podsrrte.
Ale taktoje m<iTiffiluvirio j inj ch
vdcech,ne jen o ndrodcch.Vsudc,kam sc podivdme,
vidime instituce,kter6 navenekvypadajistejndjako
alc uvniti scuZst6vajiaimdiive a nesoustejnajm6na,
si jinirn. Stdlehovoiimco nrirodd,rodin€,pr6ci,tradici, piirodd,lakoby byly iplnd stejnejakov minulosti.
Jenomzenejsou-VnEjSiskoiaDkazfistrve,aie vnitiek
se zmdnil a to se ddje nejenomv USA, Britillii nebo
Fra6aii, ale t6mai vsude.Rikem tomu ,,skoi4pbov6inJsou10instituce,kter6 uZ!!!t4ilna qLoly,jez
_stituce".
maii plniti
Jak zmdny,jezjscm popsalv teto kapitole,zisk6vaji
na viize, vytvdicji cosi, co zde diive nebylo - globdhi
JO
kosfiopolitni siolcdnosl.Jsnlc prvni gcncraci,ktcrii Zi-
jeT1flo spirle,errosti,
j ejiz obrysyzatimvidimejen matnd.Naiim zDisobem;ivota to oti636bezohleduna to,
kdeshodouokolnostijsme.A nenito - alesPoiprozatim globrllniiid iizcn! kolcktivnilidskouvtlli.Nalc
nesena
spoleinost sc rozriii anarclricky a naho_g!!le.
:---:-smcsrcttuznycn vlrvu.
Nenipe\ne dani c bczlcinA.alenaoiakpln.iobar
a izkosti a zbrirzd,ln/r
hlubokyui lozdily.Spouslxz nls
citi, Zejsme v sevienisil, nad nimiZ nemimeZddnou
moc.MiZemcjim znor..u
vnutit svoji vrili?Mam za to,
Ze ano.Beznoc,jiz zakouiime,neni znAmkouosobnichselhani,ale odrazemneschopnosti
rlaSichinstituci. Ty, kter[ nriimc,jc licbe picbudo\ll lloLroll)uslll]c
vytyoiit institucenov6.Globalizace
totiz nenipouhym
jevem nasehoZivota.'Jc
pnlvodnim,bezvliznamnj'm
jako takovichposunemv nasichZivotnichpomdrech
Jeto zpisob,jakim dnesZijerre.
I
2. Riziko
l i .':'
V
;ri
l
I
I
ervcnecroku 1998byl pmv.d€podobnE nejteplejiim mdsicerna cellf rok
1998bvl moZndneiteoleiSim
rokem
ve srEtov€histoiii. Vlny vedrazptsobily v mnohaoblastechsevemipolokoule pobromu.Napiiklad v izrael.
skemEjlatu seteploty rySplhaly bezm6la na 46 stupit Celsia a spotiebhvody v zemi stoupla o 40 proccnt. V americk€mTexasunebyly teploty
o mnohonizli Prvnich osm mdsicrltoho roku dosrihlo
teplotnichrekordripro dani mdsic.Zaknitko nato viak
v ndkterich oblastechzasaZenichvlnarri horka zadal
padatsnih, kteqi tam lid€ do t6 doby oevid€li.
JsoupodobnateplotnizmEnydisledkem lidskich
zisahi do svdmvdho
ltirnatut fim si nemuZembyr
imepiipustitmoznost,2eby tomu
ilif, z&oveialemusi
lFtt'
takmohloblit, a to i v plpe.4j-:l.tcjsj!9Jt@!*i-
33
Ell9,nlg]lgltiic v poslcdnichletechv dr"rsledku
!f!
glob,llnihoprtmyslovihorozvojejsme moZni zmd]r.ili
sv€tov6klima a navicpo5kodilimnohodaliichsou6risti naiehopiirozenehoprostiedina Zemi-Ncvimeani,
jak6 dalii zmEnybudoun6siedovata jaki nebezpedi
\ sebouponesou.
Ze
V z6jmuIepSihopochopcnitEchtovdci uved'rne,
viechnyjsou spojenys riziken. Chldl bych vis picpoiemmtsvdddito tom,;e tentozdrlnlivdjednoduch;/
Ze bit klidem k ndkterim nejzdkladnijiimcharakteve klcrim dncsiijeme.
ri.rikim svera,
Na prvni pohledby se mohlozdiit,Ze pojemriziko
ncmi pro na3idobu nbiakj zvlistni viznam, srovniimeJi ji s iasy minulimi. Nemuselilid6 koneckonci
v z dycklrri ,rrre j rrkl
p i i rn d rcny
dr l r izika?Zi\ur v LvIope za srredovckLr
byl pro ritSinu
_: lidi nebczpeini,.
-.' pro
*rul) alritb - j(ejnejako
mnoTclviIidi r chudSichoblastechdneSnihosvita.
Zde ale narhzimcna nEcoopravduzajitu.lv6ho-Odhlcdncme-li od jistlich okrajovjch souvislosti,ve stiedov€ku Zidnd pojcti rizika neexistovalo-Tot6z plati,
pokudjsem byl s to zjistit, o vdtSincdalSichtradibnich
kultur. Piedstavarizika podle vseho z3E!$!a\oieny
s ni piF
stoletiajgBg_p_rvni
_'r9!ql!!em q Jggll"9tdm
Sli zapaduipnizkumn,cirldavriici .c no niirnoirrivipravy napiid svdtovimi oceiny. Do anglidtiny se slovo
34
piesSpan€lstinu
a por,,riziko"dostalopravddpodobna
plavbamivnetugalStinu,
v souvislostis
kdcscuZivalo
zmapovanichvodiich.Jinakiedeno,privodndse vztahovalok prostoru.Pozd6jisc zaialo spojovats dasern,
lak jak se uiiv6 v blnkovnictvia pii investovdni,kde
drisiedkrlinvesznamen6kalkulacipravdEpodobnich
lidlich rozhodnutipro ty, kdo si ptjduji, ipro vdiitele.
Pak se zaaalouzivati k vipovddi o iirok6n okruhu
dalSichnejistlchsituaci.
M€l bychzdriraznit,Zepojemrlzikaje neodddlitelni
od piedstavypravdEpodobnosti
:, nejistoty.O dlovdkri
nelzeiici, Zepodstupuje
riziko tam,kdeje {islcdek na
100procentjisti.
LDostpCkndto vystihujejedni stareanekdota.MuZ
skodi ze sticchy stopatrovchomrakodn,pu.Jak vc
sv6mpddurnijijednotlivdpodlaZi,lid6 uvriti ho sl)ii
iikaf ,,Zatimje to dobrd.",,Zatimje to dobt.." ,,Zatim
.iziko,ale
Jeto dobre"...Chovi se,jakobl posuzoval
o visledkuje vc skulcdnosti
rozhcdnuto.J
kulturynem€lypojlrir rizika,protozeZiidni
LTradiani
nepotiebovaly.
Rizikonenitot6z
ctrhazarJncbonebczpedi.Riziko se vztahujek nejistim situacim,kter6se
aktivndposuzujivzhledemk bildoucimmoinostem.
K Sirok6muuzivani bhoto slova dochazijenom ve
spoleanosti,
ktcriisc oricn{Lrjc
nr budoucnost
- ktcrasc
na budoucnost
divrljako na izemi, je; je tieba dobit
nebokolonizovat.Riziko piedpoklidaspolednost,
kteod
sv6
minulosti
rA seaktivndsnaziodtrhnout
- a toje
ve skutednostizikladni charakteristika
modemi prumyslov6civilizace.l
VsecbnydiivdjSisvdtov6kulturyvietndvelkjch ralrichcivilrzici.Jakobyl Rinrneboslar;Cina-zily prckdcdncshovoiimco riziku,
dcviirr v nriDulosli.'l'un1,
si braly ku pomocipicdstavuosudu,stdslinebovrile
bohn.Kdyi nakohov tradidnikultuie potkalanehoda
nebokdyZsc mu naopakdobic daiilo - bylo to prost6
tak,jak to bivr, aneboto chtElibohov6a rlzne nadpiirozenebytosti.Piedstavunihodnychudilosti ndktere
kuitury ve viem vSudypopiraji.Africky kmenZandri
za tim
vaii, zc kdyzndkohostihnendjak6nestesti,jsou
je
diry. KdyZalovdknapiikiadonemocni, to proto,Ze
ndjaki nepiitelprovozovaldemoumagirtiplnEneTakov6n^zorysamoziejmis modernizaci
rnajist6levliv.
mizi.Magie,virav osudakosmologie
easto aie pieZivajijako povEryjimZ lidd vdii jenom
napfil a ddi se jich pondkudrozpaditd.UZivaji je
k podloZenirozhodnutiiin€nych na podklad6propodtu.Hazardnihr6ai,vdetndspekula[trina bulze,n]aji
sniZujinejistotu'
zpravid{aritu6ly,ktcr6psychologicky
s niZsemusi vyrovnivat-Totezplati i o iaddrizik,jez
protozezivot.Je
zkritka a dobie musimepodstupovat,
uZsdmo sobdriskantnipodnik.Vibec protonepiekva-
I
II
!I
Piijeti rizikaje ale tak€podminkouvzrusenia dobrodruzstvi- piedslavmesijen, jakd potascninachizeji
ndkteiilid6 v rizicichhazardnihry rychldjizdy, sexujizdi nahor5!i
nebov krkolomne
;lnihodobrodruzstvi
piijcli iizik;L_jc
nirviczdrojcnlcrrcrgic,l
drezc.Pozitivr-ri
I
46"9
kterivytv.i bohatstvi.y_S99.11t1]no*-i
f
mtky.
t
I
Tyto dva aspektyrizika jehc negativnia pozitivni
srranka
- jsou LuuZ od poidrLi modemiprirnyslove
RizikoJe rnobilizujiui
hrpqiailqgllrolci.
spoleenosti.
nosti,kteri si pieje zmdnu kteid chce.svojibudouc-
I
r" Slq9?glit"i, tradicinenosturdlvat,a nej i,n€-"_Eyqt
I
I
i
I
II
I
tI
tt
I
I
I
36
puje,ze selide idnesradi s astrology,zvldltekdyZjde
jejich/ilota.
okamZiky
o rozhodujici
t
piirody.Svim postojenk budoucnosti
se
borozmarech
fonloiEfrifi@italismuslisi od vsechpiedchrizejicich
Diivdjii typy trZnihopodremekonomickeho
syst6mu.
neboddstedno.
Aktivity
nikini byly pouzenepravidelnd
zikupct a obchodnikrinikdy piilis nepoznamenaly
civilizaci,kter6sibezvj'jimkladnisFukturutradianich
a runiini charakteristiky.
ky uddely silndzemEdElsk6
. Mqdeqlkapitalismuszakotvujev budollcnostitim,
Zeig3]c$-nlopgiilrlv6 budoucizisky.a.ztrity,a tedy
rizika.NEcotakovdhonebylomyslitelnE,dokudnebvlo Eyfo-p".Lp41ryte- ttol"!
4alezencpodvojn6
"jak hy se
uietnicNi.icz umoznilopiesnevvsledovot.
_pld?9lqry,rllvesrovat,aby piineslyjestd vi,)cpenEz.
Mnohririzika,napiikladta, kterehrozi nasemuzdravi,
bychomsamoziejmdr6di co nejvicezredukovali.prolo takepicdslawrizikahncdna poijrku nislcdiral
rozrnachpoJiSreni.
Nc toDrron)islabychomnemili
uvazovattoliko o soukom€mnebokomerdnimpojisrcnr.I sociilni slit. jeho2koienysahejii L rlzbetinsklrn cfifdiiFjm zikonim v Anglii, je svoupodstatousystCmcm
zvliclini rizika.Jchotidclcrljc chrinit ilovdka v piipaddnebezpeai,
krcrdse kdysi pokl6dalaza boii iizeni - ncmoci,invalidity,ztrdty priice
a steiiPojist€nije zikiadnou,vzhlcdemk niZ jsou lidi
gclqtql Dislrizjka. Je z6kladempocitu bezpcdiram,
kde se na nisto osudupostavilaktivni svazeks bu,
doucnosti.Modg!]i-lorny pojistdnisestejnejskopiedstavarizikazadalyrozriiet s moiejlavcctvim.Nejstarii nemoinipojistkybyly scpsrinyv lcstnict€mstolcti.
sf\oleinosL
zai.rla
pojiir'ovar
l'rvni lo dyn5ka
rizikrze' moiskeplavbyv roce.I-78LZahy natozaujalavedouci
postavcniv rodicimsesektorupojistEniLloydovaspoIeanostv Londi'llda tuto pozicisi udrzelapo dvd stolcIl.
se piizivuje
lat se zdrukoubezpcdi,ale ve skutednosti
pojistdni,
narizikua pdstoji-lidik ncmu.Poiikytovatele
stetnihosoaf uZv podob€soukomich pojistek.nebo
ci6lnihosyst6mu,v podstatdprostdredistribuujiriziko. Sjcdnd-lisi nekdopojisrkupro piipadpozaruve
sv€mdomE,riziko,Zen]u dirn shoii,nezmizi.Maiitel
domupievedetotoriziko na pojiit'ovarelevirnbnou:rr'
platby,kteremu odvedi.l}nenaa .bzlozenirizika neni
ckonomiky.l
nihodnimryscmkapitalistick!
({ritalisry{;je beztohovlastrdremyslitelni a netn;hl by fun-
i91aL
lak vidno, pi€dstava rizika byla vZdycky soudes{
modemity,chci vsak prokiizat,Ze v dnesni dobd nabive riziko nov€, zvlAshi drilezitosti. Piedpoklidalo se,
Ze propoaetrizika piedstavuje zprisob,jak regulovat
budoucnost,no.malizovatji a dostatji pod rles vliv
slahy konUkizalo se alp, Ze se vEci majijilak. NrLSe
trolovat budoucnostse jako bumerangvraceji v podobE novlch pr-obl6m[,coz nis nuti hledatjind piistup)
k nejistota.
O co zdejde,si rejl6pevysvdtiimc,rozliiimc-limczi dvemalvDvrizikJ.Jednorllubuduiikal vreiii ririko.
? - - '- :-
Pojistanije mysliteln6,pouzepokudvEiime,ZeSIovak;i maznostovliviovat a iidit-luloucnost.Jejed-
-,-
.,,
^
-#
nim z prosliedk[
Ioholo-;iizeni.PoJiitdni
mi siceco de-
38
vnirninrejako nEco,co
Totoriziko ve svCzku5enosti
_-qflchdzizvenii, z danostitradiceriebopiirody.Od tohotorizika chci odliiit riziko vyrcbene,tedy to, ktere
vytvoiil viiv naieho rozviieiicihose vdddnina sv6t.
39
Vyroben6riziko seqfkdrizikovich situaci,sjejichZie_
C-eltrn!lj4C,!g]fIL malggAlgllckou zkujeno-st.Do
tetokategoriepatii vetsinarizik spojenichseZivotnim
prosliedim.
napriklad
rizikaodvijejicl-?-dgtobrilniho
otlglovrni. Piimi vliv na ndmi sfeleintenzivnajiiglo_
balizace,
o niZjsemhovoiilv l. kapitole.
Rozdil mezi tdmito dvEmadruhy rizik lzc nejl6pe
objastnitnisledovnd:Dalo by sc iici, Zeve vsechtra_
.ditnichkulturecha v pnimyslov6spolednosti
aZdo doI
I,flby,kdy stanulana prahud'neika,si lidd ddlalistarosti
lf s riziky piichdzejicimiz okolni piirody - s rizikem
/l Spatndsklizn6,ziplav, epidcmiinebohladu.V jist€m
okamziku- z historick6ho
hlcdiskavelmi nedivn6m
jsme si alc zadaliddlatmensistarostis tim, co niimmriZeudelatpiiroda,a vice sestarameo to, cojsme udalali my ji. To vyznaaujepiechodod pievahyvnCjsiho
rizikak pievlAdnutirizikavyrobendho.
Kdo jsmc ti ,,my", kteii si ddlime srarosti?
Myslim,
Zedncsjsmcto n1yvSichni,
bczohleduna to,zdai,ijcme v bohatiichnebochudSich
oblastech
svEta.Zrrovci
je alczicjn|,2c jc zdcobccnyrozpor,ktcrliboharsioblasti oddelujeod zbytku svdta.V chudsichzemich
i dnes existujcmnohemvice ,,tradianich..
rizik toho
druhu,o ndmZjscm privC mluvil napiikladriziko
hladu,budeli iroda Spatne
-, a tato zikasepiekr).vaji s tdminovimi.
40
iije po konci piirody.KonecpiiroNaie spolednost
ncrnamen6.:e
piirodnisvit a piirod- . t
dy pochopitelne
. ni procesypiestavajiexistovat.Jdeo to,,Zev materi6lnim prostiedi,jeZ ndsobklopgje,je jen mrilo aspektfr,
kter6.nebyly
ndjakfii.rzprisobem
ovlivndnylidskim zdVelkd
diist
toho,
co
sah€m.
bivalo piirodni,uZ tak docelapiirodnineni,i kdyZsi nikdynejsmejisti,kdekondi jedno a zadini druh6.V roce 1998doilo v ainE
k velkim zeplavem,
pii nichi piiSiomnoholidi o Zivot.
Velk6ieky sev historiiCiny vyl6vaiyz biehi opakovan6..Patii tyto konketni z,aplavydo t6;e kaiegc,rie,
nebonane mdlavliv globeiniklimatickezmEna?
To nikdoinevi,aie ziplara v roce 1998se vyznaaovaly
jisjei by mohly napovidat,Ze jcjich
timi neobvyklostmi,
piidinynebylyzcelapiirozen6.
Vyroben6riziko sdnetike jcnompiirody - nebotoho, co bi.valopiirodou.Pror:iki tak6do jinich oblasti ;ivota, Vezmdmesi napiikladmanzelstvia rodinu,
kterd dnes v prumyslouj,chzcrnich a do jist6 miry
i v celosvdtovinDldiitkuprJchhzcjihlubokj,rnizminami.Pieddvdma,tiemi generacemi
platilo,2e kdy'lidduzaviralisriatek,viddli, co dini. ManZclstvi,do velk€ miry ustrilendtradicia zvykem,sepodobalopiirozenemusta\, coz se semoziejmdv iadEzemi nezmCnilo.Avsak tam, kde se tradidnizpisoby konrini
rozpadaji,
lid6 vstupujicido manieistvinebovytvaiejicijin! vztahv d0leiit6msmyslunevddi,co aini,proto-
4I
Zeinstituccmanzelstvi
a rgdinyseveimizmdnily.V ta_
kov€mpiipaddsealov€kvyd{vi do nezniima
jako nd_
lakjr prukopnik.V takovichsituacichlid6 ncvyhnutcl_
na,af uZ si tohojsouv€domi,nebonc,zadncustile vice uvazovatz hicdiskarizika.Osobnibudoucnost,
ktc_
r, pied nimi stoji,je se viemi svimi moZnostmi
a nebezpedimimnohemoteviendjsi,neZ b;ivalav minu_
lostl.
Jaksevyroben6rizikofoziiiuje,riskovatjestdleris_
kantnEjSi.
Jakjsemjii diive uvedl,rozsiienipiedstavy
rizika byio lzce spjatos moznosrikalkulace.Vdtsina
forcm poji5tEnise o toto spojenipiimo opiri. Napi!
kladpokazd€,kdyzndkdonased6
do auta,miZemekalkulovat,jaki je pravdEpodobnost,
Ze sestancldastni_
kem dopravninehody.Toje pojistnEmarematick6
pre_
dikce- cxistujedostatedne
diouhiidasovdiadaudalos_
ti, z kterese de v)'vodit,jak budepokradovat.
Situace
vyroben6ho
rizikajsoualejin6.Nevimezkrdtkaa dob,
jaki
je
u nich stupeirizika,a ve spousrd
piipadt
liie,
jistotu,
dokudnenipiilis pozdd.
i' v tom nemiime
Nedrvno (v roce 1996)bylo dcs:it6vlrodi haviiric
demalylsk6.jade.nd
elektr6myna UkajinE.Nikdo nevi,jak€ budoujejidlouhodobe
dirstedky.
MoZnesehromadindsledkyna zdravi,kto.6sekatastrofilndprojevi
aZza n6Jakou
dobu,mozndne.Tot6Zo disledcichpro
zdravidlovCkaplati i o britskempiipadus BSE- s pro-
42
puknutim
|zv.nemociSilenichkr3v-Zalimsi netnizeme bj't jisti, zda-v urdit6m okimziku neonemocni
o mnohovicelidi nci dncs.
Nebosezamysieme
nadtim,jak6jenasestanovisko,
ppkudjds o zmdnusvdlovdhoklinatu. VEtiinavEdci
dobieznalich svehoobcru se domnivii,Ze skutedne
dochezi
keglobalnimu
otcnloveni
d 7eby selroli tomu
mdlauiinit nEjak6opaticni.JeitEv polovin6sedmdeseFichlet byl vsakortodoxnivEdeck!n6zortakovi, Ze
svdtprochezifezi globilniho ochlazoviini.V podsrate
stejn6dtkazy, jich; se uiivalo k podpoieiwotezy
o gbbalnimochlazovani,
sc dnesuvideji vc prospEch
h}?otezyo oteploviini vlny ho1ka,niihlii ochiazeni,
p.o dan6mistonetypick€poiasi.l{astrv6globilni oteploveniaje zprisobeno
lidmi?pravdEpodobnC
ano,ale
jisti
.aprosto
si nebudeme
a nemizemebit diivc, nez
budepozdd.
Za t6chtookolnostivznikev poljticenove mordlni
klima.ve krerem5epiiznatnesri;dajinaiieniz panikaicnis obviiovenimzezastiriiniskutedn6ho
stavuvEci. Jestlizendkdo vl6dniiriednik,vddeckylodbomik
nebovizkumnik beredan6riziko v6Znd,musito veiejnd vyhlisit. Je tieba dAt tomutoproblemuSirokou
publicitu,protozelidi je riebapi,-sv6ddito jcho reilDosti-je tiebaztropitkolemn6hopovyk.KdyZseale
skutednd
ztropi poryk a pak se ukiie, Zerizikoje rni-
nimilni, budoulide, kteii se ozvali,obvinini z Siieni
paniky.
Piedpoklidejmeale, Ze odpovddne
orgery hnedna
poaetkurozhodnou,
Zerizikonenimocvelk6,takjak to
udinilabritskavledav piipadEkontaminovan6ho
hov6ziho masa.Vl6datchdyjakoprvni prohlrsila:Opinime
sezdeo zjistEnivddci; yiznamneriziko tu neni a kazdi, kdo chce,miie hovdzidelbezobavjist.Jestlizese
alev takov6situaciukriZe,Zcsev6cimajijinak -jak se
takdskutednE
ukrizalo-, budouvlidni riiedniciobvindni ze zatajovinipravehostavuv€ci- coz tak6opravdu
byli.
Vdcijsoualejest6slozitEjii,nezby semohloz techto piikladri zdit. Panikaicnimize bit paradoxnE
nczbytnympiedpokladem
sniZenirizika,kter6nim hrozi
- a piesto,je-lizdepanikaieniisp€Sn6,
steler,ypad6jako pouh6 panikaieni.Piiklademmiie bit problem
AIDS. Vlrdy a odbomicipiedvedlivelk6veiejnedrama o nzicich spojenichs ne zcelabezpeinimpohlavnim stykem,abylidi piimElike zmdndsexuAlniho
chovani. Cristednd
i diky tomu se v rozvinuti'chzemich
AIDS neroziiiil v takov6miie,jak seprivodndpiedpokl6dalo.Reakcepak zndla:Prodjste ka;d6hotak straglobilniho
Sili?Jak ale vime na zikladCnepietrzit6ho
Siienitohotosyndromu,vl6daa odbomicisezdechovali - a chovaji- naprostosprevnd.
44
Takovi paradoxnost
se v dnesnispolcanostistavi
bEZnou
vEci,lle Zridnisnadnizpiisob,jak ses tim \,ypoiedat,reexistuje.JakjsemjiZ diive uvedl,ve vEtiine
situaci\ryrobendho
rizika se totiz budezpochybiovat
jde
i.to,zdalaibec o riziko.DopiedunemtzemevEdet,
kdy opravduddiimezbytednoupaniku,a kdy ne.
NriSvztahk vCdEa technologiijednesjini nezv dii
vdjiich dobrch.V ziipadnispolednosti
vddapiibliznd
po dvdstoletifungovalajakosv6hodruhut.adice.VEdccki pozn6nimdlo idajnE tradicipickonivat,alc ve
skuteanosti
Sesailo stalozvlrStnitradici.Piedstavovalo nlco, co vetsinalidi respektovala,
aleco bylo vzhledemk tomu, co ddlali,vnEjSi.Laikoy6,,piebirali"nAzoryod.experti.
Cim vice sevedaa technologie
michii- a to na globdlniirrovni- do naiehoZivota,tim vice tentopohled
piestiivdplatit.Vdtsinaz nas,vdetndvlednichfiednil-u
a politiki, dnesmA a musi mit mnohemaktivndjsiii
vzlahk \Cdea rechnologii.
angazovanejsi
ZjistEni,ktefti vEdcipiedklidaji, nemizemejednoduse,,piijmout"uZjen proto,Ze samivEdcispolutak
aasto.nesouhlasi,
zejmdnapokud.jdeo situacespojene
s vyiobenim rizik6m.DnesuZ kazdi uznivi zisadna
p(omdnliv"i
charaktervideckfch poznatkri.Kdykoli se
dlovEkrozhqdije,co budejist, co budesnidat,zdabude pit kAvubezkofeinunebonormrilnik6r!, dini sv6
45
rozhodnutiv kontextustietdvajicichse a mEnicichse
vddeclicha technologlckich
informaci.
Napiikladtakoved€rven€vino. Diive setakjako ji_
n6alkoholickdnepojepokl6dalozazdraviikodlive.po_
tom sevc vizkumechzjistilo,Zekdo pije aerven6vino
v rozumncmmnozstvi,chr6nisc pied srdednirrichoro_
bami. Pozdiji se ukiizalo,Ze stejnliirdinckni kaldi.
druh alkoholu,aviak pouzepro lidi nad atyiicet let.
A kdo vi, co piinesepiisti souborvddeckichzjiltdni?
je nejirdinndjiim
Podlendkterych
zpisobem,.jak
omczit naii odpovddnost
zaqirobudzikaa delitjchovzestupu, pfijeti tzv. ,,prcventivniho
principu...piedstavaprevcntivnihop.incipusepoprv6objevilana podiitkuosm_
desiitichlet v Nameckuv souvislosti
s tehdyprobihajicirniekologichimisporyTentoprincipvc sv6ncjjcdnodusii podobdnavrhujc,aby sc s problimy Zivotniho
prostiedi(potaZmoi s jinfmi formarnirizika)ndcod6lalo, i kdyi o nich neexistujizcclaspolehlivdvEdeck6
doklady.A zatimcov ndkolikaevropskj'ch
zemichbyly
v osmdesetich
letechnaziikladetohotoprincipuspustEny progiamyproti kysellimdeSfiim,v Britiiniisenedostatkupiesv€ddivichdtkazi q,uzilo k ospravcdlnEni
nedinnosti
ve vztahuk tdtoijinim formamzncdiitaDi.
Preventivniprincipvsaknenijako prostiedekieieni
probl€mi rizika a odpovddnosti
za nd pokaideuiitetni a ndkdyho dokonceaninelzeuplatnit.Pravidla,,zri-
46
stat blizko piirodd" a.adCji omezovatnez piijimat
ittovace
senelzedrzetve viechpiipadech:Divod spoiivi v tor4 Ze neni moine zvaZit porn1rpiinosfi a ne, bezpedi
plynoucichz vddeck6ho
a technologickeho
po-.
jakoz
koku,
i z.jioich forein sncil.lni ztndny)Ta iiiklad si vezmdmespory v odzce genetickyupravenich
potravin.Geneticky upravcni plodiny se dncs pdstuji
na 35 mili6nech hektad pidy po cel6m svdte, coZ je
plochal,5klit varsi,nezjakou zaujim6 Britenie. VatsiOaz nich se pestujcv Sc\crni Americca r irnd. Patii
li nim s6ja.kukuiicc.bavlnaa brambory.
jinou situaci,v niz by bylo ziejmdjSi,Ze
Nenajdeme
piiroda.jiZnerii
piirodou.RizikazdeobsahujinmoZstvi
DeznAmich
- nebomohuli to tak \dediit, znimich
reznamich,prbtozesvatntrijasnoutendencinrispieh'apovat.Mohouzdc bj'tjin6 dr]slcdky,s nimii posld
nilidonepoii6. Jednimz izikje, Zetyto plodinyv soba mohounist stiednd-.
di dlouhodob6nebezpedi
pro
z&avi. Vidyl viznamnii dist genovetechnologieje
r podstata
novi, zcelajind neZstarii rreiodykiiieni.
Deleje zdemoznost,Ze se genyvnesenddo tdchto
plodin,abyzvliiilyjejich odolnostvidi Skfidcim,rozSiii tak6dojinj'ch rostlina.Zcvznikuc,,supcrplcvcl,,.
Necotakovehoby pakohrozilobiologickourozmaDitostprosiiedi.
Tlaky na pCstovani
a konzumacigenetlckyuprave-
nich plodindastcdnd
vychazcjiz distdkomcrdnichzajmi. Nebyloby tedyrozumniuvalitna nd globilni zikaz?I kdyZbudemepfedpokiddat,
Zeby takovyzi'kaz
byl uskuteinitelnlf,vEci nejsou,jak uZ tomu vzdycky
bi"r'6,takjednoduch€.
lntenzivnizemddElstvi,
kterdse
praktikuje,
dnestak Siroce
nelzeudrzetdo nekonedna.
Tentozptsobhospodaieni
\,Juziveobrovsk6mnozstvi
chemickychhnojiv a insekticidi,jez ikodi prostfedi.
NemiZemese ani vrdtit k tradidndj5im
zpisobtm zem€d6lstvia doufat,Zesendmpodaiinakrmitsvdtovou
populaci.Bioinzenirskyupraveneplodiny by mohly
piispdtk omez-eni
chemik6liiuZivini znedi3fujicich
a tedyk vyieleni tEchtoprobl6mi.
At'se nato podivemez kterdkolistrany,vzdyckynis
to dovcdck nutnosri
z\lidatriziko S rozliiovrnimvyrobenehorizika uZ vl6dy nemohoupicdstirat,Zeje to
oblastmimo jejich kompetcnci.Jc tieba, aby jedna
s druhouspolupncovaly,nebot'jenvelmi m6lo novodobichrizrkic ome/cnostdtnimihrrnicemi.
Tatonovi rizika vSaknemiZemeignorovatanijako
obydejnijednotlivci a dekat,aZ seobjevidefinitivni
vEdeck6dikazy. KaZdi z nessc musijako spotiebitel
rozhodnout,
zdasebudesnazitvyhibat sekonzumaci
gcnctickyupravenichproduktj, oebone. Tato rizika
proniklahlubokodo naSeobestiraji,
a dilemata,jeZje
zivota.
ho vsedniho
48
Dovoltemi piejit k uriitim ziivifljm a zrirove4se ,l
jsou jasnd
v;! ncni:-rcJl' - ujistit,Zem6 algunrenty
.
1$5.
tni ! l), .,"/
bezpeindjii- nenirizikovEjsi- nezAat;i;ichz
sealc posu-_ .,/, .,. ,, /
Pomdr zik a nebezpedi
. diivdjii generace.
kter6jsmesaoul.Zijemevc svdtd,kdejsounebezpedi,
jei
piichrizejizvenai,
mi ryrvoiili, ve srovnini siemi,
i -:'
stejndeijestdvice hrozivri.Ndktcri z nichjsou vskutj
ku katastnrfrilni
- globiilniekologickdriziko, radioaktilni zamoieninehozhroucenisvdtov€ekonomiky.Jin6 ie nesjako jcdrotlivci dotikaji dalckopiim6jSim
zprlsobem
- napiikiadrizikasouvisejicisestravou,medicinouii dokoncemanzelstvig
NaSeera zakonitdpiinesendbozenskdoziveni a rozmanitefilosofieNew Age, kter6 se stavEjiproti vddeckdmupiistupu.Naktciickologidtimyslitcl6jsoujiZ tcd'
h'irli ekologicklim riziktm k v6dd, a dokoncc i obecndji k racionilnirnu mySleni, nepiitel5ti. Takovi postoj nemavelki sDrysl.Bez vEdeck6analizy bychom
o €chlo rizicich vfibcc ncvdddli.NiiS vztah k vdd3 nicm6ndz uvedenychdivodi nebudea ncmize bit stejni
jalio diiv
V soudasnostinelreme instituce, kteri by ndm
umo;nily v celostiitniDnebogiobehim m6iitku monilorovattechrologiikou zrnEnu.Debaklu s BSE v Bdtedi ijinde se nohlo picdejit, kdyby se zahijii veie.jn!
dialogo technologick6
zmendaje.jichproblcmatickich
19
drislcdcich.Kdyby mdla vciejnost vtce prostiedki ke
kontaktus vidou a technologii,dilemamczi panikaienim a utajovinimpravepovahyvaciby sicenezrnizclo, aleposkytloby nim to moznostomezitn€kter6zjeho skodlivajSich
d0sledk0.
Konedndnepiipadav ivahu zaujmoutk riziku vj,ludndncgativnipostoj.Rizikoje vzdyckytiebatlumit,
ale aktivni podstupovinirizikaje zrikladnimprvkem
d),namicke
ekonomikya invendnispolednosti.
Zit v globdlnimvdkuznamen6
vyrovndvatses rozmanitosti
novych rizikov"ichsituaci.MoZn5budecelkemdastozapotiebi,abychomse,kdyz prijdeo podporuvddeckich
inovacidi jinich foremzmdny,chovalispiie odviiZni
nezopatmd.Koneckonci, jcdcn z koicni slova,,riziko" v portugalstind
znamene,,odviZitse".
I
3. Tradice
dyZsescjdouSkotov6,aby oslavisvou narodniidcntitu, ob.aceji se
d iin inr zpfrsohirrrr.Mtr;i "hlck-
u kilt, piidemzkazdi klan mli sMij
vlastnitartan,ajejich obiadyjsou
provazenykvilenim dud. Fomoci
. tdchtosymbolirddvajinajevosvou
]tmost starobylimritudlim - rituahim,jejichZpivod
5cdnAciv divnovdku.
Jendmzcjc tor)rujinak. Spolu s vltsinou dtliich
qltrlbolfrskotstvijsou vsechnyzriflCnd zcelanedevoim y.ityorem.Kretka suknd- kilt - byla patmErynakera ia zaddtkuosmnecteho
stoletianglickim pniEj6lnikemz Lancash'iru
Thomasem
Rawlinsonem,
kterise rozhodlupravittehdejSi
obledeni
skotsicich
horalt,
rby r.thovovalodElnikim.
50
Kilt byl produkrem
prumyslove
revoluce.NeSloo to,
Lrchovat
dasemposv6cen6
zvyky,alc naopak- odvest
horalyz viesoviit'do tov6ren.Kilt se ani hnednestal
soudesti
skotskdho
nirodnihokoje. Obyvate16
skotske
niziny, ktcii tvoiili velkou vdtiinu Skori, pokladali
odavhoralizabizaflriobicacni,
nnklcrapicvilinhaalst
z nich pohliZclas urditlimpohrdrinirn.
Podobnamno,
hoz khno\ich koslkovanych
vzoru.ktcrcsenynrnosi.
navrhlibdhemviktoriinskihoobdobipodnikavikrcjai, kteii v nichsp.livnErozpoznaliSancina zviscni odbytu.
Mnoh6z toho,co povazujcme
za tradiania ponoieje vlastnav ncjlcpiimpiipaddplon6 v mlhichdasu,
demnCkolikaposlcdnichstaletia aastodobyjestdned6vndJsi.
Pi-ipadskotsk6hokiltu je pievzatz proslul6
knihy historiki EricaHobsbawma
a TerenceRangcra,
yyrullizdni
nazvane
trarllce.,Autoiiv ni uviddji piiklavymyitenich
dy
tradic z pestr6paletyrfiznich zemi,
vdehrdkolonielnitndie.
V Sedesritlich
letcchdcvatonict6ho
stolctizorganizovali Britov€archcologicky
pnizkums cilcm arapovat
nejvEtSipalniltkyIndiea zachrinitindick6,,dddicrvi".
V piesvdddeni,
Zcmistnium€nia icmeslajsouv irpadnizn€artefaktya ukl:idalije v nuku, sluomazd'ovali
zeich.Piedrokem1860napiikladnosili indidtii britsti
vojiici unifonny podlezepadnibovzoru.Ale v oaich
. Brirfrindli Indov€ vypadatjakt Indor6. Uniformy Indi
byly tedy upravenytak, aby sejeJichsouiasti staly tur.bany,Serpya tuniky, ktere byly povaZovenyza ,,autentick6':. Ndktcre z lEchtosouiasti Brity vymyslene,nebo napil vyrnyilen6, tradice pietrvaly v teto zemi dodnes,adkolijinrl byly -.jak jinak pozdi.ji zat)rieny.
' T c a d ic e
a o b \ ici t o b r l a n i o l i . ' r v o t a v i l s i n v I J i
yelkou
po
6ist historielj.glstva.
Nicmini jc pozoruhodVc!6, iak mrli zijem o ni proJcrrrtr r idci r rnysli(c]c.
dou-scnekonedn6diskuse o rr,odernizacia o tom, co
zlameni bir modemi.ale o tradici toho l.ylo ieieno
. . .._ .
l: . '
opr4l
)pmYou
!r p ripr.rvovaltuto kapiJenmaro.-r\oyzJsein
naraziljjsem na tuctyvddcckichknih v angliatinC,
mlirlr
mdly v nizvu,,modernit|l".
Vlastndijd sinrjsem
jichn€kolik napsal ale ob.jelil jsem jerr pir knih, kte-
ryq
r€ pojednivalyvj,slovndo tradici.
jmeno v Evropdosmnict6ho
TradiceziskalaSpatnd
sloleti,v bbdobiosvicenstvi--Icdenz jeho nejvdtiich
ptoaagonistfr,
barond'Holbach,slrrnulcclouvac taLto:
:
'Aiitelt dosti dloulto obrLtcelioii liii nLrnebesa,
o{'je ledy nyni obriti k ze:ni. Ar' se lidskd ntysl,
' u avend nepochopitelnau teologii, absurdnimi
bajkan i, nbproni knutel nimi nysttr ii a ddti nskymi
obiady, vdnuje studiu piirody. srozumitelnin cihin. vidttclnyu pravdan ,t uzirccni'ttu pozndni.
53
Odstt'diDreprAzdnt chima,y lidstva, a rozutllitt
nAzory si u; samy brzy najdou cestu do hlav, kterynt bylo vtloukino, ie je jin navitly urieno chy-
D'llolbach samozicjmd nikdy nczam;i,ilclviiZnd se
zabivathadiciajlrji rolive spolcanosti.
Tradiccjcu n€j
pouzestin 6hnouci se za modcmosti,ncpiijatclni konsh kt, ktcry miie bit nevnutim ruky odepsin.Jestlize
se ale chceBles tradici opravdl vyrovnat,ncmizcmeji
povaZovatzir pouhou po5etilost.Lingvistickd koieny
slova Sadice" jsou star6. Anglick€ slovo mi pivod
v_lrqllke4&glirygderc,
ktcri znamcnalpiedat,tedy dit ndconEkomudo ochrany.Slovo ,rddele byio privodni-u/rv6no\ kunlerluiirnskchopriv.r.kdc sc tllalo dadickich z6konff. Picdpoklidalo se, Ze majetek,
ktcry picclrdzelz jcJni Scncrrccnc druhou.Jc divirl
do opatrovnictvi dtdicTiebiral zavazek chr6nit ho
a,!-9-d.9y1!-ojl,6j
tovala.Potomtoslovdnebylapoptivkapravdproto,Zc
a obSej byly vsudypiitornne.
.tradice
tradiceje tak samay@qem @dg!!ty To nc'
_ldea
zlafleni, Zebychomo ni nemohiiuvazovatve vztahu
ale
spolednostem,
k premodehrimnebo nez:ipadnirn
plynez toho,Zbk diskusio tradicibychornm€li piisrus dogmappv?tsjistouoprtmosti.Ztotozndnim'tradicc
myslitel€snaziliospraseosvicensti
tema nevddomosti
Yedlnitsv€zaujetipro nov6.
jesdizese
Jakbychomtcdy mdli chipat,,tradici",
MirZcmedoccla
od piedsudki osvicenstvi?
oprostime
dobiezldit tim, Zesejestdvretimek vymyslenimtratradicca obydeje,piipominajiHobsdicim.VJmySlen6
ba\m a Ranger,nejsoury prav6.Jsouspiseumclevyobeny,nezabysevyvinulysponlinni; slouzijako naVcskcr6n6znaky
iroje mocia necxistujiod ncparnati.
minulo'iiijsotr picviioi fasc vzdiilcnou
kontinuity
lesn6:
Zdriloby se, i.e na rozdil od skotsklchkiltt a dud
zde piedstavatradiceexistujcuZ po mrrohostoleti.
ZdADiop€tklame.Poiem,,tradice"v tom smyslu,jak
se dnesuzivn,je ve llgl9i-9s,tlllgduk(empos,lgdnich
dvou s-etlet v Evropd.Stejndjako tomubylo u pojmu
rizika,o kteremjsem hovoiil v piedchrzejicikapitole,
vc stiedovCku
Zidni obecn6piedstavatradiceneexis-
bychiplnE obritil. Rekl bych,ze
Jejichargumentaci
Z6dndtradianispoledvymyslen6.
viechny.tradicejsou
trostnebylatak zcclatradidni,a tradicea obydejebyly
v),rnislenyz rozmanitjchdivodri.Nemdlibychomse
domnivat,2e vadomoukonstrukcitrad:,celze nalezt
pouzev modernimobdobi.TradicenavicvZdyzahmuji moc, ad uZ jsou konstruovdnyz6mdrnd,ii nikoiiKrdlov6,ciiaiov6,kndzia mnozidalsidlouhovymyi-
54
55
leli tradice,kterdjimvyhovovalya ospravcdliiovalyjejich vledu.
jc mjtus.
Picdstava,Ze tradiccodolivaji znrdnilnr,
Tradicesedasemrlwijeji, alemohoubjt tak6zcclandhle vymendnynebopiemendny.Mohu-li to tak iici,
jsou vynaleziinya znovuvynalezAny.
Ndkteretradice,jako jsou ty, ktordspojujerne
s velkimi nebozenstvimi,
po
samoziejmE
trvaji staleti.Napiiklad ziikladnipicdpisyisl6mu,ktcredodrzujitemdi
viichni muslimov6,pietrvrvajipodlevleho bczezfiiEnyjiZ po velmidlouh6obdobi.AIe at'uZtakovedoktriny vykazuji jakoukoli kontinuitu,prochizeji mnoha
zmCnami
- dokoncercvoludnimizmdnami- ve zpirsobu, jak jsou interpretoviiny
a jak se podlcnich jedn6.
Uplnddistetradiceneexistuje.
Stejnd.jako
ostatnisvetove n:ibozenstvi
derpeislemz pestresmCsice
kulturnich zdroji - tedyzjinich tradici.Tot6Zplati obecnEji o Osmansk6
iiii,jeZ v pr0bdhudobyvstiebiivalamimojin6 arabsk6,
persk6,ieck6,berbersk€,
tureck€a indickevlivy.
Avlak piedpokledat,
Zemii-ii bit danysouborsymboli a praktiktradidni,muselby tu bit uZ piedstaletimi,jejednodusemyln6.TradiciseuZstalovenodnipopienaselstvipanovnika,ktcrc v Britinii kazdr).oand
SejisddlovaciprostiedkyA piecezazndlopopw6teprve v roce 1932.Trvdniv daseneniklidovim, definuji-
rni jcjilro rign€jSihopiibuzneho.
cim rysemrradice.
tradicejsou rituobydeje.
U.dujicimicharakterjstikami
il a oprkovdni.Tradicejsou vZdymajetkcmskupin.
komunitnebo kolektivit. Jeinotlivci mohou tradice
a obyieF dodrzovat,ale tradicesamaneni vlastnosti
jakoje:omu u zvykf. .,ii
individrdlniho
chovdni,
. ,,1 ,r*,
: Viznrenirnrysernlrqdicejs torizto. 2cje Qqsirelpravdy.
lou nEiakd
Ten.kdod.rdrzuie
tradiinizvyklosjch. Tridiccpoti.ncnizvidavyn. otdzkypo altemati\
skytujerimccjcdnini, klc.i mize navzdoryvicll] piipadnym
promEndm
zfistar
z \ clkcaisli nezpochybnen.
Tradigemaji obvyklesv6strdzce mudrce,knEZi,filo,1
sofy.jstrizci nejsou totez co experti. Jejich pozice
a modjedina skutcanosti,
Zcjen onijsouschopniinrcrpretovat
ritualni pravdutradice.Pouzeoni mohou
rozluitit skuted;6viznamy posvitnich textfi nebojinich symboli, kterdjsou obsazenyve spoieinich iitu6lech.
Osvicenstvis\ vzalo 7,acil altoriiu tradicerozbit.
'UspCIovSaBjglqe-s_!9!nd.
Vc vdtiindmodemiEvropy
zislaly tradicejestEdlouhoudobu silne a ve zbytku
$dta zakoienilydokoncejestEpevrdji.Mnoho fadici
jinych uJien-ceia
byloznowv),nalezeno
a mnoi",o
Dov€.Uriiti ad'liJrolcinosLrvyviicii spolcniusili.
abyochr6nilyneboadaptovaly
star€tradice.Prdvdo to
jdc
koneckonct v z,sadE5lo a
kolzervativnimfiloso.
'I
pojem konzervatismu,
ffim. Je to snadnejzakladnEjsi
vdii, ze tradiceobsahuje
nahronebofkonzeftatismus
maddnoumoudrost.
' Dal5imdrivodem,proatmdicepietrvalai v prfimys-
']en',
Ze tftdice znizela, jali si pi:ili osviccnStimysli-
tel€,Ndopak,v nll!&qll9q4lq[lLij'eriude
rozkv6_ti AJqsliile m6nE- mohu-li fb tak vyjddiit -je to tradiceZitritradidnimzplisgbem.
Tradidnizprisobzname!.i obranutradidnichjednrinipornocijim vlastnichrituili a symbolik- obmnutradicejejirri vnitinirni n6aokynapravdu.
ohlabylo to. ze institucionalni-zme-ny
lovychzemich.
veiejn€
d6sti
na
se z vdtii
omezily
iovan6nrodcmiTou
V n)nohilJi_
a
ckononrikrr.
iNtituce zcjmanavlirdu
Svdt,ve kterim semodernizace
neomezuje
najednu
vietnc vsedniho.kaTdo.d-ennjh,o-zivola.
nich oblastech,
zemepisnou
oblast,aledlivao sobdvddErglobrilnE,mri
prosazomElytendencipietrviivatnebose-opakovanE
pm
tradicimnohodislcdki. Tradicea vddase nakdy
vat tradiini zprisobykondni.Dalo by sc dokoncciici,
-podiyfLlmi
a zajinavymi 2p0sobyprostupuji.piipoZc mezimodemitoua tradiciexistovaljakjsi symbiomeimenapiikladvelicediskutovanou
udelost,kteriise
zeminepiesdvalybit napiiklad
ticki vztah.Ve vEtSind
piih{dila
v roce 1995v Indii, kde sev ndkterichhinrcdina,sexualitaa rozdjly Tezi pohlavimisilnEpro. duisdickich
svarynichzdilo, ZcboZstva
piji rnl6ko.TliZ
zvyklostrni.
tradicia zavedenimi
sloupeny
denddkoiikmiii6nn lidi, nejenv Indii, ale po cel6m
vlivell!_glgbalizacedochizi ke dv€maziDnes
svita, zkouselo nabidnout mliko nEjak6rnu obrazu
-pod
kladnimzmcnim.V zipadnichzemichsezadinajiuwolbolsn'a..Denis Vidal, antropolog,ktery tento fenom€n
:iovatze sevienitradicenejcnomvgigjrr€institucc,ale
popsal,poznancn6v6,ic
postupni
rryrnanuji
ijin6
A
z
tradic
se
vsedni
zivol.
i
ruznepo svate,kterediivezistevalytradidspoiednosti
hi duisticka bo^tra, kterd se projevila souia;n6
nEjii. M6m za to, Ze-leDtoprocesje osoupostupn6ho
spolednosti,
o niZjsem
vznik6niglobilni kosm-opolitni
_ re \,|ech zettiich srdta obivahich Indy, tittr snad
4'konala vibec prwi zaz,.ak, kteli dobie zapada
hovoiil diive.
Zijici po koncipiirody.Jinj'mi sioJdeo spoleanost
svdta,kterejsou
vy, zb;ivijen mSloaspekti.fyzickdho
Jeto tak6
aistdpiirodni- nedoticn6lidsklm zSsahem.
Zticipo koncitradice.Konectradice89znaspolednost
58
' do doby znepokojovan| pojmem globalizace.
Prev€tak zajimavije vCiicirniste.jnd
jako nevEiicimi.3irccesdilenj pocit,Zepravosttohotozdzrakupro-
59
kazouaZvadcckeexperimcnty.
Vddabyla naverbovd_
na do sluzebviry
Tradicev takovempiipadbnenije! dosudZivi; pro_
chdzitak6obrozenim.Nicm6ndtradicetak6iasto mo_
demit6podl6haji,a v ndkte.ichsituacichse to strvii
po celemsvdt6.Tr-adice,
kterdje zbaveryr
sv,6hQ
ebsa_
hu aJe komcrcializovena,
sestive bud-d6dictvim,nebo kidem -jcdnou z tretek,ktereseprodevajiv letiSf
nich obchodcohPrimyslzpracovirvajici
kulturuidddictvi rozviji odkaz tak, Ze tradici piebali do podoby
Jl rakce.Reno\orrnebudov y\ lu ris t ic k yrt ra k t i! n t c h
mistech mohou vypadat nidhemd a renovace miZe
bj't dokoncedo posicdnihodetailu autcnticki. Ale od_
kaz, kteqi jc tak chrrnEn,jc odtrzen od Zivorni mizy
tradicc,.jc piefato spojeni se zkuscnostikazdodenniho
Zrvota.
Podle miho n6zoru napro,to neodporujerolllmu,
uznemc-li,Zetradicejsoupro,sqolednq!!pofiebn6.Nernr:lzemetcdy akceptovat osviccrrskoumySlenku,Ze
sv6t by sc rrdl trxdicc zccla zbavjt. Tradiccjsou potiebnd a budou vzdy existovat,protozezaruduji kontinuitu
_Zivotaa divaji mu lbrmu. Vezmime si za piiklad akademicki Zivot. V akademick6msvdtEpracuji viichni
v riimci tradicc. Dokonce i akademick6obory jako celek, napiiklad ekonomie,sociologiencbo filosofie, maji sv6 tradice. Nikdo totiZ nemtZe pracovat zceia ek-
60
. Bez intelektuillnich
tradicby nemdlymyilcniidn6 zacileni nebo srndr
Zivotaje viak potiebaneSou6istiakademick6ho
dile zkoumathranicetakovj,chtradica p6stovatak'rjmdnu mezinimi. Tradicemrizebit doceladobf hiijenanetradidnimzpisobem - a v tom spoaivdje.ji
Itlrdoucnost.ToDru,Ze
111y!!.o[Sl3_9pgl<ov;ini maji
'dlleiitou so.gi:ilnj
roli, rozumia podletohoijcdne vbti nadii-lczalilaorganizaci, vr)ctnr)vl:id. hadicc bud-o-u
ctov5vinv.pokud budouni;e7ilFospralgdlneny
- ne
!3!lediska]er - li c h.l a.r ni c huni r i n'c hr i r u,i ,1.c l es r ouinip rjinymr tr.rdicenri
nebozgriso,b;konjni
. TPplati i o nebozenskichtrgdicich.N;iboZenstvijc
' btird spojovino s piedstavou urait6ho piesv€ddeni,
s jalr-hnsi druhcrn emociondlniho skoku do viry Ale
I y r.^.-,1^^r;'-:,- tosmopolitnim sv6tdvice lidi neZkdy diive piichezi
do pravidein6ho
styku s jinimi, ktcii uvazujijinak.
Cke se po nich, aby sv6 piesvdddeiialespoirimplicimdobhdjilijakpicd sebolr,t.,kpieddluhimi. Vc spolecnosti,kterlqzbavLrjc zqv_cdcnych
traciic.sg dalSi
rriEtni!ini ndbo2cnskichritu;ii o obradi neob<tle bez velke piimesi fagl!!:,-!!ly A tak by to rak6 byL
Zmenarole,kteiaje tradiciuricna,do nasichZjvoti
. rr.iii novou dynalniku. Ve zkratceji lze vyjediir jako
najedn€
ztr|itiniriezi autonorniijednini a donucenirn
stranda mezi piiklonemke kosmopolitismu
a fundamentalismem
na stranEdruh6.Tam,kdesetradicedala
na ustup,jsme nucenipiijmout oteviendj3ia refle_
xivnCjSi
2rvolnisryl.Auronomie
a sroqdt mohouna_
hradirsk /tou moc Lradicc
otevi;;;diskusi 0 dralogem.AIe tdmtosvobo&;jdou v patdchjin6prohremy.
Spolcanos{,
klcrhZtc minropiirodui rrinD lradici_
a takovdjsou dnest6mdi viechny zipadni zemE,, je
spoleinosti,kde se v kazdodennim
Zivotdstejni jako
kdekolijinde vyZadujeiinit neustiiliirozhodnuri.Ru_
rozhodoveni
je vzrust
lem piechoduk samostatn€mu
ncgatrvnich
ndrykria zivislosti.Dije se zde ncco
opravdu pickvapujiciho, ale tak6 zneklidiiujiciho.
Z v€tii destiseto tike rozvinutichzemi,alezadiniisc
to projcvovattak€mezizemozndjsimi
skupinamijinde
ve svdte.Mim na mysli rozsiicnipicdstaly a reality
no\"ich46vislosti.
Piedstav-iidr,akov6
zlvislostisepivodndvztahovalaviludn€k alkoholismua narkomanii.
Dnesmttze26vislosl
proniknour
rto kazdeoblasrijedndni.CIovekmrizepropadnout
praci,cviieni.jidlu.sexu - dokoncei liisce.D-riyodspodiv6v tom,Zetyto ak_
tiviry a tak6jinedistiZivotajsouoploti minulosf,innoher4m6nes!!'a!tgfqvtuy trad_iai_azayedjll]lm
zvlkem.
Stejn{jako tradiceje i nivykovrizivislosl urdovAna
vlivem minulosrina piitomnost:a jako v piipaddlradi-
ce i u z6vislostihrajeklidovouroli opakovini.Ale minulost,o ktcrouzdejde, je spiie individuilni neZko-
62
lektivni,a opakovinjje vynucenoizkosti. Srm bych
tuto zavislostpokledaiza stmulouautonomii.KaZd,i
&g!S4!q!9*919!t1e4!@
oznostvdtsilo_
body_jednrini.
nezexistovala
diive..\4luvrme
o vymaioveni dlovdkrlze sliskuminulosti.Zivislostnastdva,
kd:ije mo-zl.oitvolby,kteroumdlaautonomie
pfinest,
paralyzgy_{li!-rl?hosLi.
V trxdici minulosrsrrukturujc
piitomnostpomocisdiienichkolektivnichpicsvddde_
ni a pocifi. Z6visli ilovdk je rak6v poddanstvi
minu_
losti. alep.oto,ZesenedokiZeodtrhnoutod toho,
co
byloptvodnelpqodns-;1lt,"q..--tarriziuotniho
slvlu.
serradice
a obyiejv celosverovem
nriiitkury_Jak
trecejl,mCnise i s6mzfklad nasiidcntiiy_
nej pocit
vlastnihojii_ V tradidnajsich
situacichsepocit vlastni_
hojd opiniz velk€dristio stabilitusocielnichpozicjednotlivci ve spoledenstvi.
Kdezanik;itradicea prosazu_
je sevolbaZivotnihostylu,neniz tohoto
procesuvynata aniosobiost.Osobniidentitasemusivytviiiet piea
lvriet aktivndjine, diive. To
proe
D/svEtiuje,
se v ze_
padnicizcmicltst:rlyrxk populiDtilrircrapic
a pora_
densfvivsehodruhu.KdyZ Freudzadinal
s modemi
psychoanalizou,
myslcl si, Zc zavridivddcckli.zprisob
i€dbyneur6z.V€ skutednostiv5ak vymyslel
metodu
obnovovdniidentity dlovdkav pod6tednich
sradiich
kulturyzbawjici setradice.
63
kgneckonci o to, Zesejedinec
V psychoanaljzejde
navracido svdminulosti,aby si vydobylvetii autonoVice m6ndtot6Zplati i pro skupimii pro budoucnost.
ny sv6pomoci,tak bdZndv zipadnichspolcdnostech.
Napiiklad na setkAnichAnonymnichalkoholikiitidd
vyliai sv6Zivotnipiibdhya ostatnipiitomnije podpoZc zivislostisc
i_i,abyvyllvali ve sv6toozcpo zmEnE.
piepsinimsvehoZivotnihopiibdhu.
zotavujivpodstatd
Boj mezi autonomiia zrivislostije najednornp6lu
globalizace.Na druh6mjc stiet mezi kosmopolitnim
piistupema fundamentalismem.
NCkdoby si myslel,
cxistujeodevzdy.Neni tomutak
Ze.fundamentalismus
ktere
- q,rostl iako odpovdd'na procesyglobalizace,
vidime vSudekolem n6s. Samotnlitermin pochizi
z piclonluslolcti.kdy byl uzivhnk oznadcniniboZcnskiho licsyilalli ndktgicllprotcstantskichsckl vc
spoj91!.lh stltech, zejIl4g llqch, ktere od{Iitaly
let
Darwinovolieni. Alejeitd ani na koncipadeset:ich
ve velk6mOxfordnendlo siovo,,fundamentalismus"
sk6nr slovnikujazyka aflglickehosv6 vlastni heslo.
Baznim sestaloteprvcv letechSedesatich.
neni tot6; co fanatismusnebo
Fundamentalismus
vllaji po nevratuk 26autorilaistvi.Fundamentalist6
_\lelqr:rgo:yetrt.st1*jlte1!l.,
o nichzsepied-
pqklldi-Ze budouvykl6d6nvdo-slqvne,a doktriny odv9?9LLz ]€ro aethy-aLtiiltp!!9y4lqcpglg&nski'
64
takdodeviinovouZivotnosta dilezitoststrizcim tradijsou s to poznat,,piesni\"iznam"posvdt-c9-Pouzeoli
nlichtexti. Duchovetstvonebojini privilciovani vykladadiziskrivajijak duchovni,tak i svdtskoumocMohqr urilo"ut o pii.
y -jako nal
piikLadv irinu - nebopisobit ve spojenis politicklmi
stlalraml.
je kontrov(:rarislovo, protoze
.Fundamentalismus
mnohoz tach,kdo jsou jin;imi ozradovriniza fundamentalisty,
nepiipousti,Zese na n€ tentotemin vztahuje.Mizeme mu tedyddt ndjaki objekrivniviznam?
Myslim,Zeano,a pokusimseho definovatndsledovnd:
je zablokovanitradice.Je to tradiF.undamentalismus
ce,kter6je v globalizujicimsesv:rE,kdese ptime po
drivodcch,bnirrtna tradif,ninrzp sobcnt.- odkazcm
k rituehi pravda.Fundamentalismus
proto nemii nic
spoleineho
s obsahem
piesvCdaeni.
at uz nAbozensklch, di jinyich.DileZit6je v n6mto,jak sebrdnineboprosazujepravdapiesvCddeni.
Ve fundamentalismu
nejdeo to. aemulidi'veii. ale
jako
je
stejn6
tomu u tradiceobccnd,prob tomu vdii
ajak to ospravedlnuji.
Fundamenralismus
neniomezen
jen na nabozenstvi.
iiniti Rudi gardisresesvouoddanosti MaovERud6 kniZcejist€ zaiadili mezi fundarncntalisty.
Fundamentalismus
neniprimemdani odpo-
D)
rcln tradiandjaich
kultur vtlei ,,westcmizaci"
- od[ritnutim zipadni zkazenosti.
Fundamentalismus
se mi:e
rczviiet ta pidd hadic vsehodruhu.NedAv,prcstor
dvojznainosti,soubdzndinterpretacia roznanitosti
jehoz mir
identity- je to odmitnutidialoguve sv€16,
a kontinuitaprev6na dialoguz6viseji.
je ditdtemglobalizace,
Fundamcntalismus
na kterou
rcagujea zirovei ji vylrZivd.Fundamentalistick€
skupiny t6rndiviudc Sirocevyuzivajinovd konunikadni
technologie.
NcZpiiSelv iranu k moci AjatolahChomejni,dal do obEhuvidcokazetya nahrdvkyse svim
uienim-Radikdlov€hindutvySiroce\,J,!Zivajiintemet
a elcktronickou
poitu, abyvytvoiili ,,pocithinduisticke
idcntity".
DomnivAmse,Ze a( rZ fundamentalismus
na sebe
jakoukoli
vczme
podobu neboZenskou,
etnickou,naje
cionalistickou
nebopiimo politickou-.
oprdvnend
ho pokliidatza problim. Nemridalekok pouZitinrisili
a je nepiitelemkosmopolitnich
hodnot.
Fundamentalismus
nicm6n6neni prostouantitezi
globalizujicise modemity- kladeji tak€ otdzky.Ta
nejz1kladnEjli
zni: MirzemeZit ve svEtE,kde nic neni
svat6?Musimuzaviits tim, ie nemizeme.Kosmopolit6, k nimz se poaitemi jd sem, musi zjednatjasno
v tom,Zetolerancea dialogmohoubitjako takov6vedenyuniverz6lnimihodnotamt.
66
Vsrchnipoticbujcme
moril:1izavazk).krcr6stoji
nadbandlnimi
zdjmya roTepiemi
vsedniho
2ivora.
MCti bychombjr piipraveniaktiwd rysroupirna obranu
t6chtohodnot,kdykolijsounedosratednd
ro zvijenyne_
bo ohroZeny.
Kosmopolitnimonllkasamamusimit ni_
boj ciroliho zaujcri.Nikdoz n;s by nemelproi Zii,I
kdJbychom
nemelinic.zai by srdloumiir.
_f,
I
4. Rodina
ejdtleiitdjii ze viech zmdn,kte16ve sv€teprobihaji,j,;cu ty, kter€
sc odchr6vajiv nascmcsobnimiivotd v sexualitd,.
v partneNkich
vztazich,v manzelstvi
a v Zivotdrodiny. V tom, jak vnim6fte sebesama a jakou podobu divdme svaz-
krlm a stykrim s ostatnimi,dochrii ke globdlni revolu_
ci. Tato revoluce piekonavi detnd projevy o poru
a v ruznjch zem€pisn:ich
oblastech
a kulturechDostu_
pujenerovlromEm€.
Tak jako u jinlch aspektfr unikajiciho svdta ani
v tonltopiipad€dobienevime,jak! pomErwj,hoda poti2i z tohovzejde.V jistdmsmyslujdeo r/ nejstoZitEi5i a nejvicezneklidiujiciprcmEny.Od iiriich probl6mt sevEtSina
z nesumi zpravidlacelkemsnadnooCpoutat,a to je takejeddm z divodi, prod je tak teik6
69
spolupr6ce
najejich icseni.Vyhnoutseviru anEnyzasahujicipiimo do stiedunaiehoemocionilnihoZivota
viak nemrizeme.
Na svatajejenm6lozemi,kdenedochiii k ostrevim€nd nizoru na rovnostpohlavi,ipravu sexuelnich
vztahi a budoucnost
rodiny.PokudnEkdetakoveotc,
je to vdtsinouproto,2eje zA,
vienddiskuseneprobiha,
marne potlaaovenaautoritifskimi vliidami nebo
fundamentalisticklmi
skupinami.V mnohapiipadech
seryto polemikyodehrdvajina irrovnist6tirnebolokalit stejndjako socidlnia politick6reakcena nE.Politikov6a ndtlakovdskupinybudoutvrdit, Zeprobldmy
by se okamZitEvyie5ily,kdyby v danezemi dosloke
zmEndpolitiky virii rodini, kdybybylo tEZii,nebonaopaksnadnEjSi
serozvest.
Ale promdnyzasahujiciosobnia emocionalnisferu
dalecepiekradujihranicekaZd6jednotliv6zemd,dokoncei zemdtak velik6,jako jsou Spojenestety.SoubdZn€trendyvidimetdmdivsude;lisi sepouzeve stupni a v zivislostina tom,jak! kultr-rmikontextjeobklopuje.
Napiikladv eind me bit podlezimErust6turozvod
slozitEj!i.V disledkukulturnirevolucetotiz proslyveje v duManZelstvi
lice liber6lnizrikonyo manZelstvi.
za jakousi pracovni
chu tdchto z6koni povaZovdno
snrlouvu,kterl nriZe bit tozvizina, ,iestlizesi to jak
70
muZ,tak i Zenapiejj". I kdyZs :ozvodemjcdenz iaft-.
nerunesouhlasi,
miZe bit Z.idostio rozvodvyhovdoo,
Jestlizesc 2 mat\Zelstvivytratila ,,vzdjenniindklon_
nosr" Vyzaduje
sejendvouridenni
aekacilhita.pojeJimZuplynutizapla pet 4 dolarya od tohookamziku
je rozvedenj,.
Mira rozvodovostijev iin€ ve srovn6oi
se zepadnimizemdmistalenizkl, ateprua"estoufi coz plati i pro ostarnifozvijejiciseasijskespoiednosti.
V dinsklchmEsrech
je dim d6l dastajsinejenrozvod,
ale i nema4Lielsk6
souZiti.V rozsrihllclioblastechdin_
sk6ho_,vei*ova
je oproti tomu vSejinak- Manzelstvi
a rodinamnohcmvicepodldhajitiadici- navzdoryoficielni poliLiceomerujicipomocikombinace
odmCn
a hesfi:iporcdnost.
Manielstvijedomluvenomezidvdma rcdinamia uzavienospiSerodidi nez dotydnimi
snoubenci.
Nedivndsrudiez provincieCansu,kreri
rykazujejennizkoumiruekonomickiho
rozvoje.
zjistila, Ze o 60 brocentech
manZclstvi
stiilc rozhodujirodiae.Jednodinsk6rdenito \,ystihujenrisledovnd:
,,Jednousesetkat,piikivnout a vzit se.,,V modemizujicise
einC dochizi k obratu.Mnoho z tdch, kteii se dnes
v ndsiskj,chcentrechrozviidEji,bylo pivcdn€ tradid_
nim zpisobemsezdano
na venkovd.
V eind sehodndhovoiio ochrandrodiny.V iaddziipadnichzcmije tato debatajestd hlasirdjii.Rodinaje
Ut"*,!qI
*":L!3digl" rnglEmitou,
alerak6jejich
metaforou.Sna{kvtli Z6dn6jin6z instiruci,kter6ma_
71
Ji koicny v minulosti,nenislyiet tolik steskijako nad
ztracenimriijem rodiny.politici a aktivisteuZ pravi_
delnddiagnostikujiirpadekrodinn6hoZivotaa volaji
po navratuk tradidnirodinC.
je velice vagni kategorie.Rizn6
,,Tradiini-1odina"
spolcinostia kulturymElyrozdiln6typy rodinya roz_
dilni piibuzcnskdsystemy.
Napiikladdinskerodinase
vZdyodlisovalaod podob,jakd mEIarodinanaZ pada.
Piedemvyjednand
manzelstvinebylove vatsindcvropskich zemi nikdy tak bEZn6
jako v ein6 nebov Indii.
Nicmil1dv kulturiich,kter6nejsouovlivndnymodemizaci,rodinamalaa mAuraite-Asy,
kterelzepoklddatza
vice mendspolean6.
Tradidnirodinabyla piedevSimekonomickou
jednotkou.Zemedelskou
rodinuspo.lovaiizerned-FGG
v1-
rg!-g-qe9g'-"iydq!1.99h
igJ.it er"nnl-,lezi,a-
moZnEjsimi
stiednimivrstvamia aristokraciibyl zase
hlavnibrizi manZglpq,i
pievodmajerku.Ve stiedovCk€
EwopEse manielstvineuzaviralo
na ziikladdsexuiilni
l6skya ani se nepokladalo
za misto,kdeby se takov6
lisce mohlo daiit. Jakiik6 francouzsk!historikGeorgesDuby,do manzelstvive stiedov6kunepatiila,,lehkomyslnost,
vrsei nebofantazie".
Od tradianirodiny byla neodmysliteln6
nercvnost
je
mezi muZi a Zenarni.Tato skuteanost nepopiratelnii.
V Evrop6byly 44lmajetkeqsvlch manZehineboot-
72
- pdvne definovanoumovitosti.Nclqvllost mezi
_{
pohlavimi
sesamozfejmE
projevovala
i v sexu6lnim
ii_
sexuilqf_aqrma
byla piimo spjaras potie_
QV-qji
_v_S!e.
bouzajisrir
kontinuiru
rodovdIjniea dEdiiwj.po vetsinu historie muZi hojnd,a nEkdyzcela ok|zale vyr.rZiva_
Ii mctresy.
kuaiz;nya prosrihrrky
a li z6moznejii
meli
navicmilostnepletkyse sluzkami-Ale muzi pcjtiebovalimitjisloru.Tedeti.jeZmajises\.imjZenami.jsou
skutean€jejich ddtmi. U diviar se cenilo panenstvi
a iedne2enymuselybF st6lea vCm6.
V tradienirodindnebylylg_p411ecLkdceny
pouze
Zeny,aletak6dCti.Piedstava
zekonndzakotvenichddt_
skich pravje z historickehohlediskapomEmEnedavne.V piedmodemim
obdobi- a tot6zdosudplati v tra_
didnichkulturdchdneSka- nebylyddti \,ychovrveny
kvili nim samotnimflebop.o radostrodiati.T6mdiby
sc dalo iici, Ze deti nebylyuznAv|nyza individu6lni
osobnosti.Nesloo ro, ie by je rodiaenemilovali,ale
pcdovalio nd vice kvili je.;icllp@osu pro spoleine
hosDodaieni
ne: pronAsamotneDetskdufinnost byla
navicdls-ivri.V sedmnecterr
stolerizemielov Ewop6
a v Amencev pnnim roceZivotaskorokaZd6ihrte
ditd.Tdmdi50 proccntditi sc nedozilodcsctiler.
S vljimlou uriinj'chkruhi pii dvorechneboelimici
skupin byla sexualitav tradidni rodin6 vZdy ovhidrina
pottebourgDrod_llkce.
Zde se sludovalatradice a piiro-
zenost.Absenceiail1n6antikoncggce
znamenala,
Zepro
vEliinuZenbylasexualita
nevyhnutelne
rizcespojena
s rozenimddti. V rnnohatradidnichkulturich,vdetnE
zipadniEvropyaZdo pod6tkudvacdt6ho
stolcti,mohla
Zenabehemsv6hoZivotazazitdeseti vicetihotenstvi.
Z uvedenichdivodi prostupovalasexualituidea
Zensk6ctnosti.Dvoji sexualninormaje aastopovazovdnazalitvor viktoridnskeBritenie,aleve skuteinosti byla v tCdi on6vcrzi irstiednipro viechnypiedmodemi spoleinosti.Obsahovaladualisticki pohledna
zcnskousexualitu- ostr6delenina ctnostn6Zenyna
jcdn6 stranda nemravncna strancdruh€. Sexuilni
je v mnobakulturichpoklddar\za typicavantudsmus
ki kladni rys muZstvi.JamesBondje- nebobyl - obdivovin pro svoji sexualnistejn6jako fyzickouzdatnost.SexuiilndnevrzaneUenabyla naopaktemEfvzdy
nepii.iatclni,bcz ohlcduna to, jak velki
spolcdcnsky
vJiv mohly ziskat milenky ndkte.ich promincntnich
osobnostiRovndz postoje k homosexualitdbyly urdovany
smdsitradicca piirozenosti.Anhopologickivyzkurny
- rozhodnC
muZukdzaly,ZeviceL-ulturhomosexualitu
skouhoinosexualitu
- tolerovalonebootevieni schvaV ndkterichspolednostech
bylovalo,nezodsuzovalo.
aby v riimci seli mladi chlapcipiimo povzbuzoveni,
xuilni vichovy navazovalihomosexualnivztahy sr;
74
stadimi muzi. Odekdvalose, Ze tyto aktivity skonii,
jakmilesc mladicizasfoubinebooZeni.Spoletnosli
ji obyiejnCopovrhovaly
nepiriielskd
k homosexualilC
jako ndiim obzvliitd ]nepiirozenj'm.Postoj zripadni
nezu vdtSinyjinich;jeStEpied
kulturybyl ext 6mndjSi
vSeobecnelonecelj'mpilstoletim se homosexuaiita
jako
perverzese popisovala
kliidala za perverzi a
kjil'' priruttacn.
stelejestc
O3pgff yf4S19i".y9l!td j e samoziejmd
jakoZeoy
rozsiienia mnozilid6 muZistejnE
obecnd
iil$triat
zasdvaji i nadiiledualisticki pohled na Zeny.Na 26padd se ale za poslednichndkolik desetiletinejdileiilajSi prvky nasehosexu6lnihoZivota naprostozisadnd
zmcnily. V zesaddse dovriilo ldddlcni sexualityod reSexualitase poprveslala neiim, co mi bit
DrodLrkce.
objevoviino,rozvieno, m6ndno.A jestlize se diive tak
strikGi vymelovalaw vztahuk man2clst\ia zak'n-
no-sri.
dne;s nimi.6 1"n,nelo,@[email protected]
qolTTLg!qiijqlg!to-!1,l'er'-r-,se*,1ui.!rybychomnemEli povazovatpouzeza daii liberdlnitoleranci;Je to
logickj' dtlslcdckodddlcniscxtralityod rcprodLrkcc.
kteninemiiobsah,uZz definicenemtze
A v sexualitE,
postaveni
hctcrosexuaiita.
mit dominantni
To, po 6emobr6ncitradibnirodinyv z6padnichzepiechodndtie
nedevnA
mich volaji,je ve skutednosti
ve vjvoji rodiny,ktert dasovdspadi do padesatichlet
/)
dvaceteho
stolcti.Byla to doba,kdy podil Zenhledajicichpnici byl st6lejeStEpomdmCnizki a kdy bylo zejmenapro ZenytCLkedosiihnout
rozvodu,anii byje pak
provAzelo
stigma.Ale muZia Zenysi byli v te dobdrcvndjii nei diive,a rojak piivnd,takfakticky.Rodinapiestalabit ekonomickou
entitoua zqlk uzaviEtsiatekpo
vzoruckonomickeho
koutraktunahradilapiedstava,
Zc
ziikladmanzelstvi
spodiviv romantick6
l6sce.Odt6 doby pro3larodinadal5imi w-iznamnlimizmEnami.
Aakoli v detailechsejednotliv6spolednosti
lisi, t€mdi v cel6m industrializovanem
svdtejsou viditelne
stejnetrendy.V tom, co bychommohli nazvatstandardnirodinoupadesatj'ch
let,kde obarodideZiji spoleinEsesv".hnimanzelskjmidEhni,kdematkaje celodenndv domecnostia otecje Zivitelemrodiny -, Zije
dnespouzemeniinalidi. V ndkterichzemichpochezi
vicc nez tietina vSechnovorozeiiatz nemanlelsk6ho
pomdrua prudcenarcstl- a vsenasvEdduje
tomu,Zese
jestEd6lezvi3i - tak6podil lidi, kteii Ziji sami.ManZelstvijei nad1leve velkeoblibEve vdtsirdspolednosti, napiikladv USA neboBritanii ty byly trefneoznadeny za spolednostirJ/sokesiatednostirozvedenich.
Oprotitomuve Skandiniviizirstriv6velk6d6stlidi Zijicich spolednE,
a to i maji-li ddti,nesezd6na.
Ve Spojenich stdtecha v Evropdvice treZdtvrtinaZenve vdku
od 18 do 35 let prohlasuje,
Zenechcemit ddti - a zda
se,Zeto mysli viiznE.
76
Ve vsechzemich pietrv6v6 \"isk)'t rozmanifjch podohrodiny.V USA Zijemroholidi, zejmenaned6vnfch .
p stdhovalct,stalev souladus tradiijnimihodnotarni.jf\r
VCtSina
rodinnehoZivotaseale transfomujev dnsled- I j
k't ronnachtpiru a pdrovosti.lManZelstvi
a rodinase I i
stalytim, co jsem v l. kapitoleoaa;il terminemsko- .i
iipkov6 instiitrcc:jrncnuji sc srllc sri;nt, nti u.inii; sc il
jejich zrikladnicharakterzmCnillv tradidrirodindbyl f
manzelskip6rpouzejednoudrsti,a dastonikoli hlavni ll .
i5sti, syst€murodiny.Stejn6,neli vEtii dilezitostina- i],
bjvaly v kaZdodennim
spoledenskem
iivote vazbyro- li
didek d€tema kjinim piibuznim.Dnesjejedremtol
ho, co selydiivi za rodinu,pir, thostejnozdamanZel]
ski neboZijicivoln6.Do centmrodinndhoZivotasep6ril
dostdyals tim,jak sezmeniovalaekonomickiirole rodiny a ziklademq4vriienimanZelsk6ho
svazkusest6-l
valaldskaneboliiskaa sexuehipiitaZlivost.
Jednouutvoieni p:ir mAsvouvlastni\"iludnouhistorii, svouvlastnibiografii.Je to jednc*a zalo>en|na
emocion:ilnikomunikacidi intimit€ Slovo intimita
stejndjako mnohojinich dirvdmEzn6mjch pojmt,
o kterychjsem hovoiil v t6to knize,n6m zni, jako by
zde bylo uZ d6vno,ale ve skutednosti
je velice nov6.
ManZelstviv minulostinikdy n€stavElona intimitEemocionehikomunikaci.Ta bylanepochybne
pro dob16manZelstvi
viznamni, alenebylajehoz6kladem.Je
v5akzrikladempdru.Komunikacejc v prv6 iadd pro-
77
stiedkemk vytvoienisvazkua neslednEje
hlavnimdt_
vodemJehotrveli.
Mdli bychomsi uvddomit,o jak drileZiqiposunzdc
jde. Vytvoienia rozpadp6rov6hovztahunyni poslf_
tuji dalekovhodndjSikit6ria pro popisosobnihoZivo_
ta ne' ,,manzelstvi
a rcdina...DrileZit€jsineZzjiilovat
jc pro nrisotiizka,,Mii vztah?...
,.JsiZenar-ilvdani?"
Piedstava
vztahuje tak6piekvapivdnedivn6.V Scdes6tich letechnikdo o ,,vztazich,,vtornrosmystune_
mluvil. Nebyloto zapotiebi,stejndjako ncbylozapotfebihovoiitv pojmcchintimitya ziivazku.ManZclstvi
v ti dobd,jakdosv€ddujc
existence
manzelstvi
vynuce_
nich otdhotnEnim,
zevazkem
bylo.
Zajimavi a pondkudparadoxnije v tom v3empozice
dEti.NiS piistup k ddte4gigijgbjqlUqle sebdhemn€-
generaci
kolikaposlednich
ndikalndzmenily.
Ddtipro
nestolik znamenaji
desteand
proto,Zesestalyo moho
vzecnCjSimi,
a idsteindproto,Zerozhodriutimit iiteje
u nAsve srovnAnis piedchrizejicimi
generacemi
velice
odlisn6.Zatimcov tradidnirodinEddi piedstavovaly
ckonomici<i,
pr'inos.
v zdpednrch
zcmichdnesditena
roditenao-pak
kladcvclkelinanili bierncr;poiidirsi
ditCjednesoprotiminulostispiscotdzkouspecifick6ho
rozhodnuti,
ktcr6jevedenopsyclrickli,rni
a citovimi potiebami.Obav6m,kter6m6mez ldinki rozvoduna ddti a z existence
mnoharodinbezotce,musimerozumdt
na pozadinaiichvyiSichodekeveni
v rom,jak by mdlo
bit o dEtipostarano
ajak by m61ybir chrdnEny.
V tradidnirodinEbylo manZelstvipovaZoyeno
za
piirozeni stav Jakpro muZe,takpro Zenybylo defino_
venojako Zivotni stadium,kre.im mElaprojit velk?i
vdtsinalidi. Na ty, kdo zistali mimo - zejm6nastar€
panny,ale tak6stareml6dence,
pokudse straniliman_
Zelstvipiilis dlouho , se pohlizelos uriitj,m despektem neboblahosklontrosti.
Lzevymczittii _llbvnioqlasti,vc krcrich cmocioniilni komunikacc,
a tcdy intimita,nahruzujcstadi pouta,
kter6vizala osobniZivotylidi k sobEnavz6jem- ob!$t s€xuehicha milo:stnichvztahi,_vztahimezirtdir
di a datmia pietelstv,i.
Pieslozestatistickyje manzelstvistalebEznimstavem,pro v6tSinulidi sejehoviznam vice m6n6irplnE
zm6nil.Manielstviznamen6,
Zep6rmAstabilnivztaha
miZe tutostabilituposilit,nebofzevazekdeklarujeveiejnd. AvSak hlavnim definujicim zeklademZivota
v peruui manzelstvineni.
K analizetdchtooblastibychchtelvFzit piedstavy
,,tistehovztahu".Tim inemna mysiivztahzaloZenyna
emocion6lni
komunikaci,kdepiospachplynouciz t6to
komunikacejehlavnimdivodemw6ni vztahu.Neberu piitom v ivahu vztahdistescxudlni.Takdtim neminim nic, co existujev€ skuteinosti.Hovoiim o abs-
7E
79
traktnipiedstavd
pomdhajicin6mpochopitzmEny,kte_
rc ve svdtEprobihaji.KaZd6z uvedenichtii oblasti_
sexualnia milostnevnahy, yztahymezircdidia dEtmi
a pietelstvi- setakovdmumodeluv realitdjen vice di
m6ndpiibliZuje.Klidemk romu,oa v nich vlastrEjde,
sestdv6emocioniilnikomlrnikace
di intlmrtaCistli vztahmii iplna jinou dynarnikunc2tradiandj5i typy socirilnichyazeb.Z6visi na aktivni d&veie
oteviriri sedmhemu-Otevienost
je zikladni podminkou intimity.Cisri vztahje deleimpticitnddemokatick!. KdyZjsemprivodn€pracovalna studiio intimnich
jsem k tomutoniimdtuspoustuodborvztazich,.piedetl
nychrerapeutickich
pojedneni
i lirerarury
o svepomoc_
nlch skupinrich.
Upoutalomd ndco,co nebylo,jak se
domnivem,dostateand
komentoviino
a ujlo !i*i pozo._
nosti.Jestlizese podiviimena to, co terapeutrozumi
dobr.hnvztahem- v kaLd1z tEchtooblasti-, zarazi
nas,jak piim6 paralelase tu nabizik veiejnedemokacii.
Rozumisesamosebou,Zedobii vztahjeideel- vdtSinabdZnj'chvztahi se mu ani repiiblizi. Jsemsi vidom,ze naie manzelsk6,
mileneckc,rodidovsko
a pi6tclsk6vztahyjsouaastoneuspoiedan6,
konfliktnia neuspokojivd.Ale demokratickeprincipy jsou rovndz
ide6lni, takie tak6 6asto ztistAvajipondkud vzdiileny
realit6.
80
Dobrj'vztahje vzrahrovnich, kde kaZdiistranamii
stejniipriva a povinnosli.V ttkovemvzrahumrikaZdj,
rictuk druhemua chcepro ndj to nejlepii.Cisti vztah
.Jezalozenna komunikaci,a protoje v ndm podstatnO
porozumCt
nazorudruhdho.Zdklademfungovini \rzta_
huje rozhovor
ii dralog.VztahyfunEujinejlipe.jesrli_
Zc Iiddjcdcnpicd druhj,mpiiliSrnnotioncskrlvaji ,,
nruslzdc panovatvzltjcmnldivdru. A d0vdrasc musi
aktivnCvytveiet; nelze ji br6t jako samoziejmost.
A konednd,dobryvztahjc vztahzbavenisvivolc, nitlakua ndsili.
Ka;dii z tEchtovlastnostije v souladus hodnotami
demokrdtick€
poliriky.V demokracii
jsou si vsichni
v zisaddro\.nia sestejnimipravya odpovCdnosti
piichdzi- rozhodnE
alesporiv priucipu_ vzejemneicta.
Otevieni dialogje klidovim momentemdemokacie.
Demokatickd syst6myse snaZi otevienou diskusi
o spomich zrlezitostech veiejnim prostorempro
dialog- nahraditautoritdiskou
mol ii sedimentovanou
silu tradice.Zidn6 demokracienemize fuDgovatbez
divdry. A jestlizedd dernokracie
pnichodautoritiiistvi
nebondsili,beresamasobepridr_r
pod nohama.
Kdyi uplatnimetyto prircipy - jako iderily - na
vztahy,mluvimeo nedemvelmi dileZitem:o moznem
vaiku nddeho,co budu nazj.vatemodnidemokacii
v kazdodennim
iivotd. Emodnidemokacieje podle
8I
rnnepro zlepienikvality naichoZivotastcjnddilcZir:i
jako demokracie
ve veiejnesf6ie.
To setj'kri bezezbyku i vztahi mezirodidia ddtmi.
Ty nemohoua nemdiyby bit opravdurovnoccnn6.
V ziijmu oboustranmusimit rodiaenadddtmipravo_
moc. A pieceby mEli v principuspolehatna .ovnost.
V dcnokratick6rodirrEby autoritrrodiairrrila bit zrlozcnana nevyslovene
dohodE.Rodidvposledkuditdti
iik6: ,,Kdybysbylo dospilea vdddloto, coj6, soul asilo bys s tim, Zeto, co po tobdchci,je pro tebedob16."V tradianichrodindchse piedpoklddalo a piedpoklrde-, Zed6timaji bir viddny,alene slyseny.Mnolro rodidt, snad zoufalychz ddtskevzpumosti,by si
vroucndpielo totopravidlovzkiisir.Ale n6vEt k ndmu
neni,a ani by ncmClbit moZni v emoanidemokracii
datimohouodmlouvata nemEloby jim to bit znemoiliovdno.
Emodnidemokacieneznamena
nedostatek
discipl!
nebo
absenci
respektu.Prosti se.jensnazipostavit
_ny
je najinj z6klad.Nico velmi podobn€ho
sc odehrelo
vc veiejn€ sfdie, kdyi dcmokacie zaaalanahrazoyat
svevolnouviidu a z6konsilndjSiho.
Emoini demokracie
by nemEladinitprincipiAlnirozdily mezi lreterosexu|lmi yztahya vztahyosobstejnehopohlavi.Spisenezheterosexuelov€
byli prikopniky v objevovAninov6hosvCtavztahi a zkouminije-
82
ho moZnostigayov6-A ncrrohloromubjtjinak, protoZe kdyZ homosexualitavystoupilaze soukromich prostot nemohli se gayovd spol6hatna normdlni opory
tradianihomanzelstvi.
Podporovatcmodni demokraciineznamenechtit
oslabitrodinn6povinnostinebovpiejnoupolitiku vtdj,
rodioi-Dcnlokracic
vyzadujcpitcti jt'k pftiv,1akzivazki danich zikonem.Na piednimmist6legislariry
a veiejndpolitikymusibit ochranadEri.Rodideby mdli byt pr nt zavbzAni
peiovaro iv€ ddtfio-a6spdlostr bezonleduna to. do Jakchovzrahurodic0se d6Li
narodi.ManzelstviuZ neni ekonomickouinstituci,ale
jako ritu-ilni zavazekfll.uzepomocistabilizovatjinak
kiehke vztahy. A jestlit s;l;Vtr6-heGrosexu nich
vztahi, musito platit i o vztazichhomosexuAhich.
K cel6mutomutotematuryvsdve mnohootazek,
piiliSmnohona to, abysena n€ daloodpov;dEtv kr6tkd kapitole.Nejvice nasnadd
je nimitka, Ze jsem se
soustiedilhlavnana :rendyzasahujicirodinuv z6padnich zemich.Jakjo tomus oblastmi,kde tradidnjrodina zristAvivEtSinounedotdena,
jako v piipadECiny,
s nii.lsemzadai?BudouzmEnypozorovane
na Z^padE
stdleglobilnijii?
Domniviimse,Zeano- ve skutednosti
setakji2 d6jc. Otdzkouneni,zda budoust6r,ajicipodobyrodiiry
modifikoven,alekdy ajak. OdvrzimsejesrEdete.To,
83
jako rodici se emodnidemo_
co Js€mcharakterizoval
kracii, stoji na fiontovelinii mezi kosmopolitnimpostoj€ma fundamentalismem.
Rovnostpohlavia sexudlni svobodaZen,kterejsounesluditell6s tradidnirodinou,jsou u fundamentalistickich
skupinv klatbd.Odje
por proti nim vlastnEjednimz definujicichrysfrnriboiensk€hofundamentalismu
na cel€msvdtd.
Kdykolijsemv pokuserisi myslet,Zenejlepiizeviech
podobrodinyje ta tradidrli,vzpomerusi, co mijednou
vyprevdlamA pmteta.Muselamit vibec jcdno z nejdel.Sich
manZelstvi.
nebofsesvynrmanZerem
2ila pies
60 let.JednousesvEiila,Zes nin byla po celi ten das
hlubocenest'astne.
V jeji dobdncbyloriniku.
Jespoustadivodrl,p.od mit obavyo stavrodinyna
Zipaddi kdckolijinde.Ale pdvE tak mylnijako iikar,
Zekazdi podobarcdinyje stejn€dobr6jakojin6,jervrdit, Zezinik fadidni rodinyje katastrofou.
Argumentaci politickea fundamentalistickd
pmvicelze riplndobritit. V mnohadestechsvdtaje znepokojivEjEi
neLz6dk tradidni rodiny - nebojejich aspektri- jeji piew6vrni. Vzdyt'co piedstavuje
nejdilezitEjSi
sily zavadEjici demokacii a ekonomichi rozvoj v chud5ichzemich?Rovnosta vzddltni 2en.A co se musi zmenit,
abybyly tytov6cimoin6?Na prvnimmistCtradidtrirodina.
Rovnostpohlavi vSakneni jen jednou z klidovich
demokratickichzasad-Jenezbytnatakdpro Srestia seberealizacialovdka.MnohozmEn,ker6 seodehr6vaji
! rodin€.jeproblemaliclcj'ch
a td2ceses nimi ryrovnevAme.Ale pruzkumyv USA a v Evrop€ukazuji,Zejen
mdlo lidi by se chtElo vritit k tradidnim muZskj,m
a Zenskimrolim n€bok pnivnElymezen6nerovnosti.
84
85
j iEr !
5. Demokracie
evit6holistopadu1989jselll byl
v BerlinE,a to v desti,kteretehdy
patiila k ZapadnimuNemecku.
Na setkini,jehoZjscnrseidastnil,
pochizeii lEkteii z piitomnich
Jedcnz nich,
z VlchodnihoBerlinakte.i byl to odpolednepryd, se pozdEji
vrAtilznadn6rozruien.Byl ra vj'chod6a dozvEddlse,
ZeBerlinskdzed'sekazdouchvili otevie.
e6st z ndssettm urychiendvydala.Ke zdi sc piistavovaly Zebiikf a my jsme zaaaliiplhat nahoru.Byli
jsme vsakstazenizpdtlidrni z televiznichit6bt, kter6
privd dorazilyna scinu.Lid6od televizeiikali, Zertusi
bit nahoieprvni,abytlis rnohlifiLnovat,jakrrystupujemepo Zebiicicha stanemcnahoie.Ndkter6lidi dokonce
piemlouvali,aby se vretili dolir a Splhalipod.uh6,to
z6berykr,lrlijistotC,Zepoiidili dobrezpravodajsk6
87
Taktosc vytvrii historiev poslednichletechd,.,aci_
t€hostoleti.N€jenzesetamrelevizedostalajakoprvni,
alezreZftovalalake piedstaveni.
Tclevizniiliby mdly
v jistemsmyslupr6vo,jak bychriid d{le ukizal, ptotladit sedopiedu.TelevizotorizhraladileZitourolipiivy_
vijeni tlaku na prolomenizdi, stejndjako pii piem6_
niichve vychodniEvropdv rocc l9S9obecnd.Hnacimi
silami revoluciv roce 1989byly demokaciea nezii_
vislost.A pokusimseukiizat,Zc rozSiicnidcmokacic
v poslednim
obdobisilni o,"livnilpglu_
ok v gl;b nich
\or1y$1dq!9! t-e.ehnelogiich.
Demokacieje pravdepodobnd
nejviceaktivizujicii_
deoudvacdt6hostoleti.Dnesjc na svdtdjen ndkolik
statii,kterdse samyneoznaduji
za demokaticke.NdkdejsiSovEtski'svaza jeho vichodoevropsk6
satelity
si iikaly ,,lidovddemokracie.'
a komunistick6Cina to
ddledosud.Faktickyjedin6 zemd,kter6chtdjibit v)r_
slovndnedemokratick6,
jsou poslednipieZivajicipolofeudilni monarchie,
jako je Sa[dskeArabie aleani ry
nezfislivajinedottenydemokatickjrnitcndencemi.
Co je demokracie?
To je znadnddiskutabilniotdzka,
na niZ se nabizimnohorozdilnich odpov€di.S6mbudu
tlmto teminem rozumdttoto:Demokacieje qyjEln vyZadujici opravdovousoutdzpdlitickich strano mocenskilozice. V demokraciiprobihaji pravideln€a spravedlive volby, kterjch sem-6hoiidaiiill',SGitleno-
88
v€Jpolednosti.Tato pravana demokratickouidastjdou
ruku v ruce s obianskimi svobodami- svobodouprojc-
w a diskusea svobodouvwriet politicl6 skupiny
a sdruZenia piipojovat sek nim. i
Demokacieneniv€c,kterribud'toje, neboneni.Demokatizacemize mit rozlidneformt stejnejako morozlidni irrovnd.Dcmokracicv Britrihouexistovat_jcji
nii a ve Spojenichst6techmaji lapiiklad riplndjin6rysy.Jakisi britski cestovalclscjidoou v USA vyptiival
americkeho
spolednika:
,,Jakmizcte sn65etv|idu lidi,
ktereby vAsani ve snu nenapadlopozvatna obCd?"
Ameridanna to odvetil:,/{ jak vy mizetesndsetvledu
lidi, ktert by anive snunenapadlo,
abypozvalina obdd
ves?"
Dnesje demokratkaZd!, alejistd tomu tak nebylo
vzdy.V devaten6ctem
stoletibyiy demokatick€ideje
zaveden:funi
elitamia vliidnoucimiskupinamirezolutnEodmitrinya dastose stevalyterdemposmEchu.
Demokncie sice byla inspirujicim ide6lem americk€
a francouzske
revoluce,alepo dlouhoudobuseprosazovalajenomezend.
VolebniprevomClapouzemeniina populace.Dokoncei nEkteiiz nejzarcendjsichobhdjcfidemokratickd
vl6dy,jako napiikladpolitickj filosofJohnStuartMill, tvrdili,Zevolebnipr6voby melo podlehatjistjm omezerim.Mill doporudovai,
aby
ndkteiivolidi mdli vicehlasrineZjini,diky demuiby -
89
jak iikal - ,,rnoudiejiia nadani..nrdli
vEtii vliv ne2
,,nevzdElani
a m6ndschopni...
Na Z6paddsedcmokracicplnd rozvinulaaZvc dva_
:1(!j.l!o leti. Piidirvn i svdtovouv.ritkou m6ty?eny
y9]9,b_!ip4!ro_iOve dryiechzemich- Fins:qr-Norsku,
Ausrrdlira NovcrnZclandu.
Vc Svycarsku
dosrrlyic
,'y ,ot"Unip.auo-r"prv"
u rocclqfiA nekrcrizcma,
ktcrdse plnd demok.atizovaly,
pozddjiproddlalyreci_
divu-Ndmecko,Itdlie,Rakousko,
portugalSpandlsko,
sko- vsechnyrytozemdmdlyod tiicritichdo sedmde_
satichlerndjak6obdobiautorillisk6vledynebovojen_
ske diktatury. Mimo Evropu, Sevemr Ameriku
a Australasiiexistovaljenskrovni poiet d6letrvajicich
demokracii,napiikladKostarikav Latirsk6Anerice.
V poslcdnich
desctilctich
sevsakmnohovacipozo
ruhodnimzpfisobcmzmdnilo.Od poiovinyscdrndesti_
tich let sepodctdemokratickichvlrd ve svetdvicenei
zdvojnisobil.Demoknticki systdmzavedlopiestiicet
dalSichzcmi a vSechnyuZcxistujicidemokraticke
sti_
ty d:ileupevnilysv6demokatick6instituce.Tytozm6_
ny zapoialy\c sticdozcmni
Evroni svrzenitn
vojcn_
sk;ichreZimriv Recku,Spandlsku
pofiugalsku_
a
Dru_
hd skupinazemi,kdesedemokracie
rozsiiila,tentokrdt
hlavndna zaietku osmdesatichlet, se nachiziv Jizni
a StiedniAmerice.Demokratickou
vl6duzavedlonebo
obnovilokoicm 12 zemivtetndBraziliea Argentiny.
90
Beh udelostizasihl vSechnykontinenty.Po vichodni Evropd a arstcch bjwal6ho Sov6tskdhcsvazu,kter€
k dcmokraciipicily po rocc 1989,piiSlona iadun6kolik zemiv Africc. V Asii, v zemichjakojsouJiZniKorea,Tchajwan,Filipiny, Bangladdi,Thajsko a Mongolsko, probihaladcmokratizaccs uriitimi problimy
a zvrary po ccli obdobi od zadarkulcdndesdtych lct.
Indic zistiivri demokatickjm statemod ziskini neze_
vislostiv roce 1947.
Ndkterestiity piechliejici k demokacii sarnoziejmd
jeStd nedosrihlyjejiho plneho rozvoje nebo se zd6, 2e
kdesi na ccstduvazly.Ruskojc pouzejednim z mnoha
piikladri. Jin6 zemdse prost€viitily
4,€i k iomu, co uZ
tam diive bylo. Argentina a rdkteri jin6 latinskoame_
ricke zemd mdly dcmokratick6vlldy jiZ v minulosti
it to162plati vc vj'chodniEvropaio Ccski r.cpublicc
nebo Polsku. Dcmokatick6 vlidy vSak bj,valy dasto
svrhdvilny,a tak nemrizememii ani ted'jistotu, jak tf_
val\, kaid! z tdchto demokratickich piechodri bude.
Ale piestood sedesiirych
lel ucinllademokracicrdmer
.!?Icta9!Ei?9\!9!jej9-lgiq-g:li!h v_ice
neZstole_
tech.Prod?
J$!!l
nabizejivyznavadi
ne"1"lrycldpovdCi
otiesitelnd
viry v zipadnikorrbinacidemokracie
a volrrh
ir:
J
ine
sysren
ry
byryvyzkouse[
a-ilhaly.De_
49!
mokracie
y615;rp
dopadla-nellip?.
pmrnie1,rnejGpSi.
91
zemimimo zdpadniokruhzkrltkajen ndjakoudobr.r
tr_
valo, ne' na to pfiSly. eiistednouplatnosttohoto argu_
mentunepopiram.Demokacie/enejlepii.Ale to jako
\ysvEtleni poslednichvln demokratizace
obstojijen
stdzi-Totozdtvodn€nin€obiasiiuje,
prodby se takov€
zmenynEly piiltg$r-_gtirq:r_roLo
-Uj6ri"t y a,it"zitdm okamziku.
Abychom dostali lcpsi vysvdtlcni,musime\,yiesit
to, co budu nazjvat paradoxem
paradox
demokracie.
dllg!ryle
spqdiv6v tom, 2e zatimcose demo:k e,
jak jsem prdvEpopsal,Sjii po cel6msveta,v-zralych
dcmokraciich,kter6se zbyteksvEtachyst6napodobit,
panu.Je
obecndrozdarovrniz demokatickich postupri.
poklesElgl!:-?g!e$leLs-e. Lnjy gq!-Le_qry9h-Le,lgqlr
la divqra v !o-liti!y. K volbrim dnes chodi _ zvlritE
v USA - m6nElidi nezdiive a stile vice lidi, zejm6na
mezi mladsi Ee.|,eruci,
iik6, Zeje parlarnentnipolitika
nczajime.Prodjsou obdandv demokratich-ich
zemich
zjcvnEzuamfui z demokatickevl6dy ajak to, Zeseza
tdchtookolnostiroziiiuje demokraticka
vl6dave zbyt_
L:usvata?
mimojin6 patii i flexibilitaa dynamidnost,
kter6jsou
nezblfie k soutdziv globillnielektronick€
ekonomice.
Politickiimoc zaloZerui
na autoritiiiskichpiikaz€chuZ
nemttaeaerpatz rezervoiru tmdicionalistickdpo&ize,
noslia uctiveho
respeklu.
'Ve svEtEzalozenemna aktivni komunikaciztreci
jednosm6mii
jen ihoradolt
moc- moc.kteresmdru1e
sv6ostii. Ekonomickdpodminkv- policbadecenrrai,
^-_ii-i:---=-_--.
lrzacea llex'brlrty
-. sekterimi se upadajici
sovEtsk6
ekonomikaa ostatni autoritiiiskd reZimv neumElywpoi6dat,se odlazily v_pilitice. V rrimci glob-rilniko-i
munikace,jejiZ neodmyslitelnou
vlastnostije otevie-
m kt€r€mbyl tako\"i
"ost lgtg]lf9l1lggi:qol9pol,
politickisystem
zaloZen,
_budouqngst.
Pfi udiilostech
roku 1989ve v,ichodniEwopdvysel
do ulic velki podetlidi, ale na rozdil od vCtsinyostatnichrevoluciv historiizdebylo pozoruhodnE
mrilon6sili- Komunistickitotalitarismus,
k1e.i sezdil bit systememnetprosn6moci,sevytratil,jako by vlastnEani
neexistoval.
Jenmiilolidi si umElopiedstavit,Ze
heidv JiZniAfrice zmizi bezn6siia€hosvrZeii.A^partpiece setak stalo.
To vysvetlujizmEny,kterejsemanalyzovalna piedchozichstrankdch.
Vaustajici podetlidi po cel6msv6tCuZncZijeZivotjakoosud,jako pomdmestdli ajednou provzdy urdenlf. Autoririiskri yl da z,,aina bit
v nesouladus jinimi Zivotnimizkuienostmi,k nimZ
sadni postaveni.Komunikaini revoluce vychovala vc
92
93
Ojedindl6nrlsilndepizody,kterdse odehr6lyv roce
stanic.Ti, kdo se
!189, setilaly obs-azeni
_televiznich
snaZilido nichproniknout,spravnC
pochopilijejichvj'-
srovnenis diivdjikem aktlndiii a oiem:iilivdjli
ob_
Avlak tentZ vyvoj ziirovcirvyvoliivi v dlou_
-danstvo.
ho stabilizovanichdemokaciichrozaaroviini.
Vesv6td
i91.
polititov-e:em9tp].sp6iifiia
s."'b9YlJ .-:1I1,1i:
to,,?g_svi-ainy
ospravedlni
sta.imi fo.mamlokazalosti
q..gq:gqlglti ortodoxil-pTiiifrEffilolitikai
st6le
Jsou,neboalespoimnohoz ricir je, jen cynidtdjiik
cilim, kter6si kladoupolirikcv6,a - coi je veldri dileiitd - znepokojujije politick6or6zky,k nimZ,jak citi, nraji politikovejen mrlo co iici.{Mnozi povazuji
!g!itik{ :gjkognlgvanou zdteZitosi,ve kter6 golirickim vidcrim IeZi na srdci spisevlashr zajfiy nez
vicevzdaiujepiivalu?mdnpronikajicichdo ZivotaIidi.
zi;@,ntuai.ttu.
Kdc v t6rosituacistojidemokacicjakotakova?M6_
Ii bychomuznat,Ze demokratickd
instituccse margi_
nalizujiprevdtam,kdesezdii,Zeje demokracie
na po_
stupu?
probl6rny
spojen6
iEtioG-gii
s ekoFsii,lldg-ITl
fiJitymi p:lyy:t
prrivy,potitikoi
-nc
Pokudjdc o ekono"fSj"dl115gg!g-919l9doLr.
jsou
g!u, lglaii, ZJjg.lJici
schopni
sevyrovniiie si-
V prizkumechdivEry veiejnostive vliidu,kter6by_
ly provedenyv riznich zepadnichzemich,seukazuje
ndkolik velmi zajimavychvdci. Lilb opravduztmrili
uslko!"J:! jllrf,
ktefou kdysi chovalik politikim
a ortodoxnimdemokatickim proceduriim,neztratili
V nedrivn6m
pri_
.vJg!riry*L g9!lo\ra1i9fg.p:Sl"ry.
zkumu v USA a hlavnichzipadoevropskichzcnich
odpovEd6io
dobiepies 90 procentobyvatel,Zeschva_
luji dcmokratickou
vlAdu.Oprotiobecnimpiedpokladtm senavicvdtsinalidi nepiestdvizajimato politiku
.1akotakovou.Zjiit€ni jsou vlastndopadnri.Lid6 isou
a to piarii promladii
-lglgglj3gglJreqrzjiive
gcneraci.MladSilid6 nejsou,jak sedastowrdiii, rebelantskoua odcizenougeneraci,krcreje nemnepochopitelni.
94
lami, ktcr6hibou svdte,n.Rozirmisc samosebou.ic
mnoh6z tdchtosil piekaduji iroveii ndrociniho
stitu.
Nepiekvapujetedy, Zc aktivist6raddji vkladaji svou
energiido konkr6tnichzejmovichskupin,nebot'tysl!
buji, co ortodoxli politika podlevSehoneni schopna
splnit.
JakrrfrZeblt zachovrina
dcmokracie
a irdinniivlida,
'((,,,:,.;,.,"
kdyi sezd{, Zepozbylysvfij vliv na udelosti?Domniviim se,ie odpovEd'na tuto otezkuexistuje:Wdemoje zapoliebr
katickychTemich
prohlubovar
demokra_-cii
samu budu tomu tikat ainnivatito* ,liiol,riae.
Ale demokracie
musi bj'l dne: takeiransnocionalni.
Potiebulcme
d"mokari-ou.-'r
u rouine*dnerodni.t+
ne taKon€ nrTsich
irovnrch.Eraglobalieace
rf/Zaduje
globAlnireakce,a to setlki potlrikypr:iG rakja[6 kter6kolijin6 oblastiZivora.
95
Nutnostprohlubovatdemokraciivyplive z toho,Ze
i ve spolednosti,
kdeobdar6Zijive srEneminformadnim
prostiedijakoti, kdo maji moc,piestalyfungovatshre
mechanismy
vliidnuti.Zdpadnidemokatick6vlddyto_
ho samoziejmd
nikdy neutajovalytolik jako komunistick6 stritynebojine twy autoritriisklichrcZimi, ale
v uriitich souv;slostcch
piecejen informacetajity.
Vzpomcrinesi napiiklad,jak vlidy USA a Britinie
v obdobistudendvrlky disledndzamldovaly
okolnosti
zkou3ck
jademlich
a rjr;oje
.lademych
zbrani.prorekcion6istvi,politichi klientelismus
a zikulisnimachina_
ce znaji take z|padni demokratick6syst6my.easto ry_
uzivaji tradidnisymbolya tradidniformy moci, kter6
nejsoutakzcelademokatick6.Sndmovna
lordrive Spo_
kralovstvije
pouzejcdnim
.,en6m
z nejkiikJavdjlich
pii_
padi takovetopraxe_S tim,jak povolujesevienitradi_
ce, se vEci,jez se kdysi zdrilyposvdtnda tcryhodnd,
mohouzaditjevitjakobizaminebodokoncesm63l16.
Neninihodou,Zev n€kolikaposlednich
letechdoslo
po cel6msvdt6k tolika korupdnimskandilim. Od Ja_
ponskak Ndmeckua FraDciia od USA k Britdniiplnily piipadykorupceobsahmedidlnichzpniv.Nemyslim
si, Ze by korupcev demokmtickichzemichbyla bd2n6jii rIeZdiive. SpiSejev otevien€informadnispolednostivice viditelniia posunulyse i hranrcerono,co se
za korupcipoLlidii.V Britiiniinapiikladv minr.Llosii
protekini sitEb€ZnEpiedstavovaly
jeden ze zpisobri,
96
jak dosahnout
toho di onoho,a to i kdyl byly u moci stranystojici nalevood stiedu.Takovesite se neryhatily, alemnohoz toho,co seskze ne obrykledElo
a co se obecndpiijirnalo. sc nyni pcvaiujc za nczikonn6.
Demokatizacedemokaciebudgmit v dtznich zemich odliSn6formy v zivislosti najc.jichpodminkech,
aleneexistuje
zemdtak pokroiila, abyz tohotoproccsu byla vyiata. Demokratizace
dernokracic
vyZadujc,
abychomdospdlik faktick6mupievedenimoci tam,
kdeje -jako v B t6nii - st6levysocekoncentrovane
na rovindcelostiitni.Znafien| to tak6piijimat ridinne
antikorupdni
opatienina vsechfircvnich.
To iasto vyzadujcroformuis;ara a vitsi zprihledndni politickich z'Iezitosti. Take bychom mdli bjt
ochotnivyzkousetaltemativnidemokatickdpostupy,
zejm6namohouli pomocipfibiiZit tvorbupolitickich
rozhod[utikazdodennim
zdjmim obdani.Jedn6senapiiklado obeanske
porotyneboelektronickA
referenda,
kter6sicenemohounahraditzastupitelskou
demokracii, alejistEmohoubtirjejim uzitearim doplikem.
Politick6stranysi budoumusetvice nezv minulosti
zryknoutnaspolupniciseskupinami,kteresepodobn€
.1akoekologickenatlakovdskupinyzamefujina jednu
konkretniproblematiku.
Ndkteii lide povazujisoudasnd spoleanosliza fragmentovane
a dezorganizovani,
97
je tomu naopak.Lid6 se angaZuale ve skutednosti
ji v rtznich skupinecha sdruZenich
vice nei-kdy diive. V Britinii niilezik dobrovolnimnebosvdpomocnim skupinAm
2okratvicelidi, nezjedlent polirickich
stmn.a viccm€nC
lold2plalii pro ostalnizemd.
Skupinyvdnujici se ndjakekonketni oblastidasto
_jakoprvni upozoriiujina problemya otizky, ktcr6rnohou ortodoxnipolitickdkruhyopomijet,dokudnenina
jejich ieieni piiliS pozdd.Ve Spojen6mkr{tovsrvitak
napiikladuZ d6vnopied kizi s BSE poukazovaly
n6ktcr6 skupinya hnuti na lebezpedikontaminace
potravnihoietEzce.
Demokatizacedemokaciezdvisitak6 na pEstoviini zdrav6obdanskekultury. Samotni trzni mechanismus takovoukulturu \,yprodukovatnemtze.Nemfrie
vyprodukovatani pluralismusspoledensky
angaZovanich skl.lpin.
l\y'dli
bychompochopil.
2eneexisrujijen
dvasektoryspolednosti,
steta trh nebolisektorveiejnliiou-G-.f.
V"ri nimi je oblastobiansk6spoleinqsti,_zabllUjicir_odillua jin6 nee!-o-qomick6
instituce.
Jednouze soud6stirozvinuteobaansk€kulturyjerytveieni emodnidemokacie.ObdanskesDolednost
ie
ar6nou,ve kter6se musi rozvijetdemokraticke
postoje vaetneblerance.Obdanskd
sf6ramfiZebit podporov6navl6dou,ale samaje zasejejim kultumim zikladem.
98
Demokjatizace
seneliki pouzezralich
demokracie
demokracii.BudovanidemokratickichinstitucimtlZe
napomocii tam, kdejsou slabda skomirajici.Napiiklad v Rusku,kde serozsiiil gangsterskikapitalismus
a z minulostipictrvive sill1dautoritiliskiduch,nemiZe blt budovinaotevien€jsia demokatidtEjsi
spoiednost pouzc shoradohi. Musi bit stavdnaod zdkla,li'
du.ozivcnimobianskd
kulrury.Trhynahrazujici
srAtni
kontrolutohotocile nedos6hnou,
i kdyby byly stabiljsou.iDjbie
nCjSi,nez
furgujici demokaciebyla piihodnEpiircvnenak tiinoh€stolidce.VI4da,ek-onomika
a obdanske
sDolednost
musi bit v rovnovezc.Jcstlizc
jednasf6rapievl6d6nadzblvajicimi dvEma,vyvolSvi
to neblahedisledky. V nEkdejsimSovEtsk€m
svazu
vetsinu
proto
tam
ovledalstit
oblastiZivota,
nebyla
stabilniekonomikaa obdanskri
spolednost
byla skoro
zlikvidovrlna.
Pfi q'vaZovrinitdchtoobiastinesmimczapomenogt
na m6dia.,Ilglia, zvl6statelevize,maji k demokracii\
dvoji vztah.Na jedndstrand,jak jsem uZ zdirraznil,
,ie {
y4tk-glab{lUfnf(rnnggni spolednostidynamickoude{
mokatizadnisilou. Na druh6stran6smdfuietelevize I
a ostatnimddiak tomu, aby Udrvalou trivializaci a perf
pnivdveiejnf/l
cs!e!za9i-9-o,!iticry9,!".q,gb.lgP],gi:l1
ptgstglpro
dl1l9g:_\!ary_oteviely.
Rnsto!!9[g!!erod- /]
nEIgl{1lg!;pgleanosli
piiniii navicncbezpedi.
ZeJ/
nevolen-i-pod-nikatelsti
mo1
magndriziskali.obroyskou
/
99
-x
Celit takovemoci nemlizebl,4jen zilezitostistiitni
politiky - demokatizaoidemokacienetzezastavitna
frovni nrrodtrihostAtu.provddCni
demokatick6politiky ai do nynEjikapiedpokliidalo
nrirodnispoledenstvi,
ktqr6 si samo'vliidne a je schopnosvou politikou
us;Eriovat vdtsinuzilezitosti,kter6seho tikaji. piedpoklddalozktritkanirodni svrchovanost.
pod vlivem
globalizacese viak svrchovanost
rozpl:ive.Nirody
a nrirodnisdty jsou sicesiln6i nadrile,ale - jak upozoriujc polirologDavidHeld- mczinimi a globilnirri
silami,kter6zasahujiZivotjejichobdanfi,vznikrivelkj,
deficitdemokracie.
Ekologick6rizika,vyikyr.yglobdlni
ekonomikyneboglobrlni technologick6
zmEnyneres_
pektujihranicest6ti a unikajidemokatizadnim
proceje
jak
sim. To tak6, jsem.jii uvedl,jednim z hlavnich
drivodripoklesupiitazlivosti demokracieprevd tam,
kde senejldpeuchytila.
Mhivit o demokaciinadurorrti stiitumtizendkomu
piipadatzcelanerealisrick6.
O takovichidejichseko_
nec konctiSirocehovoiilo uZ pied sto lety.Misto 6ry
globdlniharmonievSakpiiily dvd svEtovevallrya na
bitevnichpolich dvacdtehostoletizahynulovice neU
sto mili6ni lidi.
ce nez pied sto lety provazanivzijemnouzdvislosti
a povahasvdtovespolednosti
se zmEnila.Rubemtdto
millceje to, Ze mnohemvgtsijsou takespoledneprobl€my,jimz jsme dnesnuceniielit - napiikladglobalni ekologick6rizika.
pedov4l43d-ro_yiqo-_u
nriJak by sedalo o demokacii
rodnihostrilv?Vkl6d6mnadljc do hadnirodnicha ilrezinarodnich
organizaci.Organizace
spojenichnerodLj
jak uZ samotnC
jm6no naznaauje,
je sdruzenimn6rodnich stiiti. Alcsporidoposudsc ziidkakdystaio,Zc by
zpochybnila
n6rodniswchovaiostsvich dlcnri,a vlastne to anijeji zakledajicilistinaneumoziiuje.
NEcojin6ho je Evropsk6unie.Vidim v ni pmkopnikacesty"po
nii by semohli rydat - a vel;cepravdEpodobn€
setak€ rydaji - i v jinjch regionech.Na EU nenidrlleZit6
to, Zesenacheziv Evrop6,ale to, ZejakopNni zavddi
vl6dy.V protikladuk tomu,co iikaformunadn6rodni
ji n€kteiiz jejich obhijci i kitiki, nenifeder6ldimad
supem6rodnim
stdtem.Ale nenianipouhymsdruZenim
nArodi,ZemC,kterechGlyvstoupitdo EU, dobrovolnE
obEtovaly
diistsvesuver€nity.
Jsousnadnyni okolnostijin6?To samoziejm6
nemtie nikdo s jistotou iici, alejii vEiim,Ze ano.Drivody
Jsemuvedlv pi€deslichkapitolach.Svdtje dalekovi-
Ani EvropskduniednesjeStEneri obzvl6stddemokatick6. Situacicharakterizuje
znimli vlirok,Zckdyby
EU za'edalao ilenstvi,nebylaby pfijata.FU nespliuje demokmtickA
kiteria, kted pozadujepo svich alenech-NicmCnE
v prircipu nic oebrdnitomu,abysedd-
100
101
Ie demokatizovala,
a my bychommdli takovouzmE.ilr
energickyprosazovat.
ExistenceEU potvrzujekardinrilniprincipdemokra_
cie, nahliZi-lisena ni na pozadiglobilnihoi6du.Nadnarodnisystemmize akivnEpiispEtk demokratickj,m
vztahtm uvnitf stiti stcjndjako mezi nimi. Evropsk6
soudynapiikladudinily iadu rozhodnuri,vdctndopa_
tieni na ochranuindividu6lnichpr6v,kteni sepak mu_
sclav dlenskychzemichdodrzovat.
Rozhl6dnemelisena koncidvac6t6ho
stoletipo zcmdkouli,najdemetemdi stejn6mnoZstvidivodri pro
optimismusi pesimismus.
To se d6 vhodnEilustrovat
na piikladurozSiiovrini
demohacie.pii letm6mpohle_
du nam demokaciepiipadajako kiehkekvEtina.Na_
vzdorytomu,Ze se rozsiiuje,se st6lev hojn€mpo6tu
vyskltuji utladovatelsk6
reZimya v.uznich st6tech
svEtajsoubdznEpiezininalidskAprava.V Kosovuby_
Iy statisicelidi vyhntny z domovtia na vsechnysnahy
o nastolenivledyzikona serezignovalo.
Riidbychzde
ocitovalnEkolikslov rcportera,kteri tamniyivoj sledoval. ,,T6mdi pril mili6nu uteiencri,..napsal,,,se
uchililo do Makedonic.Z dehobudouZivi, nikdoncvi... Piijedtedo Makedonie
a pomozte
ndm!..Taro
slova byla publikovii[av TorontoDaily Star,repoft€rse
jmenovalEmestHemingwaya psalosedatum20. iijna 1922.
102
JistEmriZeme
omluvittoho,kdo si mysli,Zendkter6
probldmy jsou zkratka oepiekonatelnea bezmdbjnE
kvetejen na
MIiZesezd^t,Zedemokracie
neieSiteln6.
zvlest'urodn€ptdE, kter6byla kultivovanapo dlouha
nebooblasobdobi.Mize sezdet,Zeve spoie6nostech
tech,kter6ncmajibohatouhistoriidemohatick6vl6dy,
zapustiladcrnokracicjcn mdik6 koicny a je snadno
Alc snadsc to viechnom64i.Snadbyodstranitelne.
chomspisenci kiehkoukvdtinu,kteroulze snadnozadupatdo zemE,m6li v demokacii vidEthouzevnatou
uchytitsei na zcelanelirodnezemi.
rostlinu,schopnou
je expanzedemoJestlizejsou m6 argumentysprirvn6,
kracie sv6z6nase strukturahimi zmEnamive svdtove
Nic nenibezboje.Ale podporadenlokraspolednosti.
cie na viech rirovnichza boj stoji a mi naddjina risale vice
p6ch.Ndi unikajici svEtnepotfebujerrr6nC,
demokatickeinvledy- a tu mohouposkytnoutjedine
shtuce.
103
Yyb ra n A i e tb a
Globalizace
Albrcw, Martin. The Global Age: Stateand Society
BeyondModernity.Cambridge:Polity press, 1996.
Podleauloravstupujanedo prvniho giob nfto vEku.Spisenet hovofit o globalizcibychommalianalFovatzpneby,jimiznrsZivot
v slobrlnim v6kulrahuje do novicl forernvztjemn6zivislosti-
Bell, Daniel. ,,Theworld and the United States
in2013".Daedalus,l16(3), 1987,strl-31.
Tento aldnek je pokusemo ptedpovad hlavnich struktunilnich
zmdDv budoucnosti.Autor v namdochizi k ziv6ru, ie mezi silami
globalizacea institucemirnodemihondrodnihostilu nasralanerovnovAha.
105
Castells,Manuel.The Riseofthe NeneorkSociety
(TheIdormationAge,sv. l). Cambridge,
MA:
Blackwell,1996.
Prvni dil fisvazkove snrdieo neshrpu,,sifov6 spol€anosri.. glo
brlniho iidu formovan6ho
novouroii informaciv nov6globnlnl
Dicken, Peter.Global Shi,[t:Transformingthe ll/orld
Economy.3.tryd.London:Chapman,1998.
Revidovan6a aktualizovan€pojedndnio rnEnicichse vzorcich
slo_
bnhi ekonomickeaktivity- Knita piedklrde materi z rnznich
oboruainnosiia pLi se,jak ekonomick,globatizace
ovlivnujenr-
Gray, John.False Dawn: TheDelusionsofGlobal
Capitalism.Londot. GrantaBooks, 1998.
Held,David,AnthonyMccrew, Davidcoldblatt,
JonathanPerTaton.Global Translormalions
: politics,
polity press,
Economicsand Culture.Cambridge:
t999.
Nejtphdjsiivod do problematitry
globatizac€
doveden6
azk dnes_
ku. s velni vyvizenou anatizo\ rozditnich nA?nfi.zavedj
fozrisE_
ni rnc2i ,.globilniDriskcprjky- r osllriirni, krcra js.!r pouril
v lvodni kapito]e.
Hirst,PaulQ., GrahameThompson.Globalization
in Question:TheInterhational Economyand the
Possibilitiesof Governance.Cnmbridge..
polity press,
1996.
Hirsl a ThompsoD
usrdvajiskeptickinazorna globalizaci
a doka_
zuji, tc stupenekonornick6inregracena svCrol.ichtrzich se aasro
znaa116
piccciujc.
Velmi pisobjvn precedokazujici, Ze exp^Dzeetobi)lniho trtru !y_
lvai' aetnasocirlniprobl6mypo c€l6msvetd.Autor lwdi, ze na
vsechnyzernEa vi€chnyoblastioemrltcneupbdovaljen jedcn
nodel kapitalisti€k€ho
vil/oje.
Korten,DavidC. Men Corporations
Rutethe World.
WestHartford,CN a SanFrancisco,
CA: Kumarian
Pressa Berreh-Koehler,
1995.
S.udieo vivoji globrlniekonomickd
moci,sousried
ujici sena rolj
obfich korporaci.Aulor poukazujeoa nutnostadekvatntchzmdn,
ktere by nrto moc omezity.
106
I07
Mcluhan, Marshall. The GutenbergGalary:
TheMaking of TypographicMan. Torcntol
UniYe$ityof TorontoPress,1962.
Strange,Susan.TheRetreatofthe State: the Diffusion
ofPower in the ll/orld Economy.Carrbidge:
Cambridge
UniversityPrcss,1996.
Pri,eezarAdiaaslocitovani lermin,,globehiv€snicer.,
kle.i m,
postihnout
dopad
novi€hkomunikaanich
technotogii
nanjs Zivot.
Tatoprnc€napsaneautorko! mj' kn;hy CosihoCapitalirn (Oxford:
Blachtell, 1986)sesna;idokezat;e yzniktransnacionelnich
eko,
Ohmae,Kcnichi. TheEnd of the Natiotl State:
The Rise of Regional Economies. Lond,on
HarperCollins, 1995.
Ohmaezasttvedojist6 miry opaanin&or rcZ Hirsta Thompson.
Globalizace
podlen6jpostoupila
natolik,te nArodnistity u: zFari_
ly vdtiiru schoprosli;idir svevlastnizileZirosn.
.omi€kycha politickichorganizaci
vedl k dnlezirCmu
mocensk6mu posunuv mczine.odni
politicc.
€konomickc
Riziko
Adams,John.Rrr/..London:UCL Press,1994.
Zajimavi ptisp€v€k k diskusi o pov@ tizika a zvtadani nzk.
Adamstvrdi, Zeaoalia rizika nusi brerv ivahu i to, jak lid6 syim
Soros, George. The Crisis of Global Capitalism: Open
Society Endangered. New York: BBSPublic Aflairs,
1998. Slovenslra Krlza globalneho kapitalizmu.
Otvorend spolotnosl ,, ohrozeni. Bratislava:
choviinimna vnirnanerizika sel€ktiynareasuji.
Kalligram 1999.
Beck, Ulrich. Rrs/<,SocieD':TowTrds a Nehr
GeorseSorosje jed n z nejtspaindjsich
finaninikuposlednich
let.Na finananich
trzichlydeH jmeni,aleje piesvadaen,
zeje ri€-
Modernir,.London:Sage,1992
(nem. orig. Risikogesellschaft.
Aufdem ikg
in eineandereModerne, 1986).
bajezaaitviceregulovat.
Jinakbudedochazet
k dalsirn
krizirnpodobntmt6,jd zas,ihla
ekooomikyVichodniAsiev roce1998
Klasickdkniha, ktefli chcedokdzat,te piechrzim€ z .,industritlni
je spospoleanosti"
do,,rizikov6spoleanosti".
Rizikov,spoleanosl
noyimi nejistota,ni,vzestup€mindividuatisleaoostpoznamenane
mu a z,sadnimizminamihlavnichsociilnichinstiluci.
108
109
Beck, Ulrrch. Ecological Politics in an Age of Risk.
Cambridge:Polity Press,1995(n'm. oig. Gegengifte: Die organisierteUnverantt|,ortlichkeit,lggg).
Autoruvedivznikekologickepolirikydo vzrahuk piemEreptiro_
dy modemitechnologii.
O ,,piirodu..
sezaEiname
bn! reprvekdyZ
roho,pihodniho"uz mnohonczbiv6.
Bernstein, Peter L. ,4gdinst the Gods: The Reuarkable
Knight,FrankHyncman.Risk,Uncertaintydnd proft.
Boston,MA: HoughtonMimin, 1921.
V tomto klasickamtextu lyklrd, aurorpojemrizika v konocxtl
ekonomick6
akivity a rozvAdi
rozdilmezi,,rizikem..
a ,,nejisrorou...
Timtorozlis€nim,
kter6spoaivnv bm, Zezatimcorizikomnzebyt
lypodteno,rejistotanikoli,byli ovlivnEnimnozidalsiauloii.
StoD,orrRrsf,.
New York:JohnWiley & Sons,1996.
Raphael,Adam. UltimateRisk.London:Bantam
Press,1994.
Nejl€paipojcdnnni
o rizikuve vrahu k hisro.iiteorie
pravdCpodobnostia yivoji firananichrrhn.Bemsteinukazuje,
jak sepo staleti
Zajima\.Luvahr.o rczmanirich problemc.h.se kteni,mise serkala
Lloydovapoji5t'ovaci
spoleanost.
Aurordokt6dd,
ZeporizeLloydo-
rjzika
w"r'tely strlesubrilnEjiiformyhodnoceni
\ry spolednostiv LordinE pramenilyz velhich nedostalkuv anali_
z. a zvl d li tizika..
Douglas,Mary Aaron 'lllldavsky. Riskand Culture:
an Essayon the SelectionofTechnical and
Environmental
Dangerj.Berkeley,CA: University
of CalifomiaPress,1982.
Auloii tvrdi. :c riziko nclze objektivn€ definovar.Co budcmepo_
khdal za ,,riziko , zrivisi na tom, jak€ hodrolyjakojednolljvci ne_
Royal Society. RrJr.. lnalysis, Pe"ception,
Managemeht- Londo(: Royal Society, 1992.
,,oficiAlni"zpnin o rizikupicdlozen,nejvrzendjaim
vddeckimo.
podnilila
krlovstvi.
sdnemve Spojen€m
iadudist-usio ,,objektiv_
nim' versus,,subjeklivnim
' riziku.
bo skupiny uznrvame.
Franklin,Jane(ed.).ThePoliticsof RiskSociety.
Cambridge:Polity P.ess,1998.
Sbomiktlenku pojednvajicicho alznich aspektech
rizikav sou
aasnichspoleinostech.
110
111
Tradice
Heelas,
Paul,ScottLasha PaulMonis(eds.).
Ahmed,Akb S.,Hastings
Donnan
(eds.).
-as,/arr,
Globalization,andPostmodernity.
Londona New
York:Routledge,
1994.
Knihaodhalujesouvislosti
mezivzdmulim vlny tundancnratismu
D etraditio naIizaIi on: Cr i Iica I Re! ecIio hs on Au Ihor i ty
a d ldentity. Oxfordt Blackwell, 1996.
stativ€novanich
npadku
tradirev souaasnich
Soubor
spolednos\,ryjadiuje
jak6
tech.
{u^6 nizsry na to, do
miry tentoipadek
ajakedisledkymtzemit.
opravdu
nastal
a expanzi masm6dii.Fundamenratismus
neni narodni,ale nadnarodni jev.
Gellnet Emest.Po,rrnrodernism,
Reasonand ReliAion.
N€w York:Routledge,1992.
Provokativri pojcdnrnj o obrodda uiznamu nrboz€rstvtv souaas_
Dedobe.Nibo;cnsk€ tradicereunimji; p.ub6rnaseorivuji.
Gross,David. Ihe Past in Ruins:Traditionand the
Critique of Modernity. Al1lherst,MA: University of
Massachusetts
Press,1992.
Interprctac€m€niciho se chaEkteru tradice v perspektivC
kultury.
112
Hobsbawm,Eric J.. TerrenceO. Ranger.
TheInvention of Tradilior. Cambridge:Cambridge
University Press,1983.
pracedokladajici,
Klasicka
ze mnoh6formychovani,
o nichzsi
mysline,:etrvajiodnepamEti,
bylyveskurcanosti
teryralezeny
Huntington, Samuel P. The Clash of Civilizations
and the Remaking of World Oder.New York:. Simon
& Schuster,1996.
I
Dnesj;zslavnn
studieo noven.ozdaleni
svdtdvCho
spoleaenstvi,
poroce1989.Huntington
v obdobi
tvrdi,te nov€
ktereseobjevilo
m€ziri'znizdrojekonflikti vesvElasetvoii nastarichrozhraoich
ni nabo:enskimi
civilizacemi.
113
Kepcl,Gilles.TheRevenge
of God: TheResutgence
of lslam, Christianity and Juclaismin the Modern
Illorld. Cambidge: polity press, 1994.CeskyBoZi
pomsto: Kiest'an', iidi a muslimovi znow doblvaji
irdt Brno:Atlantis,1996.
Znamenida zajimav6studieo vz€srupu
furdamentalEmu.
Kniha
sc soustieduje
zejrn6na
na porizcs aplikacirerminu,,fundamcnu_
Kramnick, Isaac(ed.). Theportable Enlightenment
Reader.New York:Penguin,1995.
\rybran€prrce mdaichmyslilelt osvicens&iosmnecr6ho
srojeti.
obsahuje
i spisybarona
d'Hotbacha.
Shils,EdwardA. Traditiotr.London:Faber& Faber,
1981.
Obecn6pojcddnio podslata
tradicev ruznichspoletnostech
a kulturnch.Auloroly argumcnty
\yzntvajivc prospacb
pozitivnihonihleduna tradjcijako na nepostradatelii
prv€ksocialnikonriruity
a soudr:nosti.
Vidal,Denis.,,Whenthegodsdrink milk: empiricism
andbeliefin contcmporary
Hinduism".Sorlr.4ri.r
Research,18, 1998.
Stud;co mimoirdo6udnlosti.klcii sc v rocc l99j piihodilav Ihdii, kdy sezdAlo,Zeobrazybohas"-slonihlavoucrr6si a ostatnich
bo:stev,,skutednd"
pily ml6ko,kterejin bylo nabidnuro.
Marty, Marrin E., R. Scott Appleby (eds.)-Fllr/a_
nrcntalism Obset-ved(The Fufidamentalism project,
dil. 1). Chicago: University ofChicago press,1991.
Rodina
Prvnidil vicesvazkov6
studieo povaze
tunda,nenBlsmu
v soueas_
t
t
Said,EdwardWOrientalism.London:Rourledge
& KeganPaul,1979.
V t6to vlivne pnici napadit autor na:e piedsraly o jinict kulturiich
a tmdicich. Ty siiasto neurvniim€na zakhda ptesn6hopopisu.ale
Burgess,Adrienne.Fatherhood
Reclaimed:
TheMaking of the Modern Fatlrcr. Lor.don'.
Vermilion,1997.
Knihapopisujemanicisepovahuotcovstvivmodemich
spoleanosje
tech. Autorka piesvadaena,ze otcovskin pntvnm by m6la bil
vErovanav61sipozomost.
jsou spise odrazem po\"iSen6ho seb€obrazuzrpadni kolrury.
114
115
Coontz, Stephanie. The Way WeNever Were:
American Families a d the Nostalgia Trap.
New York: Basic Books, 1992.
Goode,WilliamJ. WorldRevohllionandFemily
Pa#errs. New York a London: FreePress
a Collier-Macmillan,
1963.
Mishn kririkanostatgick6
rouhypo minulichformechrodiDn6ho
zivota.Coontz
dokazuje,
Ze,zlariv€k.rodinynikdyneexisroval.
j irnizv celosvdtov6m
Klasickistudieo zmeniich,
mEiitkuprochazi
rodina.AutordokHde,Zeexistujiobecnivzorcezmany,kterelze
zjistirv nnoharuztch zemicha oblasrech
svata.
Dubt Georges. ,ove a d Marriage in the Middle
,4ges.Cambridge:Poliry Press,1994.(z franc. odg.)
KlasickAstudico manzclsrvi,
hscea s€xuatita
vesti€dovaku,
kteni
,i1 r
JaJinieson,
Ly\\r. Intimacy: PersonalRelationshipsin
ModernSocieties.
Cambridge:
Polity Pr€ss,1998.
ukaaF, jak s rnnoh€ zasadni postoje tehdy odlisov.ly od rEch
dneSnich-
Kniha na z6klad6dokhdn z iady zepadnichzemi odpovidi na otazku,jak sev modemispoleanosti
mEnilyintimnivztahy.
Foucault,Michel. TheHi.storyofsetuality,l. dil.
Harmondsworth:
Penguin,I 98I
(franc. oig. La volonft de savoir. Histoile de la
sexualitt, tome l, poprvdpublikovrinov roce 1976).
CeskyDijiny sexuatityI (I/,Atek viddni),Hemlarn .
& synov6,Praha,1999.
Laslett, Peter. The llorld We Have Loi1. London:
Slavn6pojedn6nio rosroucimzaujeli sexuatitouna Z6FdE. Foucault twdi, Ze moftilka viktoriansk6doby potlatujici sexualirupomohlavybudirnasilascinacisexem.
116
Melhuen, I965.
Klasickepojednanio rodinn€mtivote ninulich gene.raci,
zpochybiujici mnohomittl o rodin6.
Mclanahan,SaraS.,GaryD. Sandefur.
GrowingUp
vilh a SinglePare t: WhatHurts, WhatHelps.
Cambridge,
MA: HarvardUniversityPress,1994.
Nejlepsistudieo socielnima \.ichovnemdopaduamerichi€hrodin
sjednimrodiaen.
117
|
: r i{i i,
Phillips,Roderick.UntyingtheK ot: A ShortHistory
oJDivorce. Cambidge: CambddgeUniversity press,
1991.
Ctivestudico hisloriirozvodu
v Evropd
a USA
Czempiel,EmstO., JamesN. Rosenau(eds.).
Goyernancel4lthout Governnenl: Order and Change
in tyorldPolitics.Camb.idge:CambridgeUniversiry
Press,1992.
Autoii sezamislejinadvznikcrnno\.i€hforemgtobjlnihovtrdnu-
Pllocnix, Ann. YoungMothcrs? Oxford: polity prcss,
ti, ktercjsou disledkemglobaiizacc.
1990.
Diskuse
o prcbl6mu
mladiswich
matekv modemi
spoleinosri.
Wccks,Jcffrey..taraallDl.Chichestcr:Ellis Horwood,
1986.
Dunn, John. Dentocracy: The IJnJinish?d Jountey,
press,
508BC to AD 1993.Oxford:OxfordUniversity
1992.
souboralrDknvdnujicichsc vivoji demoknciev riznich .nstech
sv,:tr.Jak naznaauje
n6zer kniha upozoni'je,;c ors aekiijcsta
Svdzia dnkladniivoddostudia
sexuality,
v nCrdautorpod,vn
ly-
dlouln cesta,nezz demokracie
udini'neuniverzrtnEjiia uspokoji-
vi:eo6 hodnocenirnznich polcmik ojeji podsrarE.
v€jii formu vl,idy.
Demokracic
Fukuyama,Francis.TheEnd of History and the Last
Mar. London:HamishHamilton,1992.
A!1or tvrdi, Zcjsmc dospdlikc konci hisio.ie,p.otozckc kapftaljs-
Barber,BenjaminR. I Placefor tJs: How to Make
SocietyCivil ond DemocracyStrong.New york: Hlll
andWang,1998.
nu a libcrdtnidemokraciineexjstujealtcmariva.Piipousti nicm€nE
rnoznost,Zelentonovi svdtnakonecpovedek novim podobrm nespokojenosti.
Diskuseo vzrahumezidemokacii,obaanskou
spol€anosti
a korporanvnrmoci.Auro.je pi€sv€dden,
:c tungujicidemokracie
poliebujckromepcvn€houkotveniv obianskdspolearosti
rak6reglrlaci
vl6dyi podnikini.
It8
119
i
Held,David.Modelsof Democrucy,
2. \"yd.,
Cambridge:Polity Press,1996.
propracovafti
Ctiv6,a pFesto
diskuseo riznich koncepcich
detuokracie.Aulorji uz:vire souborem
doporuienipro budoucidemoIaaticki fiwoj.
Rosenau,JamesN. Turbulencein WorldPolitics:
A TheoryofChange and Conttnuity.Lor,CoAl
HarvesterWheatsheaf,
1990.
Autor se snazivysvEtlitpietrvavajicizmatKyve sv€rov6politice
zhodnoccnim
politickicb, socirlnicha ekononirkich anEn od
konc€druh6svttovevilky. Tvrdi,ze ztcm€ ve,,svt!dbifwlaci..,r
Huntington, SanruclP Llc Thid ll'ave:
Democratization ih the Late Twentieth Century.
Norrnan, OK: University ofOklahoma Press,1991.
vc klcramic slari syst6m,vjchozccntrujc srrir,zpochybnovdn
no
vim mullicenlrickinsvdl€runevladnich
organ;zaci
a kolekrivir.
Zhodnocervznikudemokatickichinstiruciv zemich,k|er€doposudnem€'ydemokatichisyst€m,
s knrickimposonzenim
r€krerich triizomnato,jak a proajsou zavedcny.
Ostlom, Elinor Govelning the Corftmons:
tlle Erolution oflkstitutions for Collective Action.
Cambridge:Cambridge Univemily Press,1990.
Studiepojednivajici
o tom,jak6formyvhdy by bylypiimdrcn6
ob€cnimprobl€mimdekraiujicimhranicenrrodnichsdri.
Paolini, Albert J., Anthony P Jarvis a Chrisrirn
Reus-Smit(eds.).tetween Sovereigntyand Global
Governance: The United Nations, the State,and Civil
SocierJr'.
London: Macmillan Press,1998.
Sbomik diskusnichpiispEvkuo zmEnrchzasahujicich do svrchovanosd stnti a o vivoji globnhi vltdy.
120
121
| "i_