text - Bohuňovice

Transkript

text - Bohuňovice

INTEGROVANÝ
OPERAČNÍ
PROGRAM
EVROPSKÁ UNIE
EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ
ÚZEMNÍ PLÁN
BOHUŇOVICE
II.
II. ODŮVODNĚNÍ
TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST
Zadavatel
Obec Bohuňovice
Pořizovatel
Obecní úřad Bohuňovice
Zpracovatel
ALFAPROJEKT
OLOMOUC, a.s.
Upravený k veřejnému projednání
září 2011
ÚZEMNÍ PLÁN BOHUŇOVICE
II. ODŮVODNĚNÍ
Dokumentace Územního plánu Bohuňovice je zpracována na základě smlouvy o dílo
uzavřené mezi objednatelem dokumentace, obcí Bohuňovice, a zpracovatelem dokumentace –
Alfaprojektem Olomouc a.s.
Práce na dokumentaci byly zahájeny zpracováním doplňujících průzkumů a rozborů v
roce 2009. Nad digitálním mapovým podkladem byly na základě územně analytických podkladů
dopracovány kompletní Průzkumy a rozbory správního území obce Bohuňovice.
Na základě výstupů Průzkumů a rozborů byl vypracován návrh zadání. Zadání Územního
plánu Bohuňovice, schválené po řádném projednání Zastupitelstvem obce Bohuňovice dne
25.2.2010, bylo úvodním dokumentem pro zpracování územního plánu.
II.A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z
HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
ŠIRŠÍ VZTAHY A POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR
Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), vymezuje rozvojové oblasti
národního významu a rozvojové osy mezinárodního významu. Politika územního rozvoje ČR,
jako nástroj územního plánování, byla schválena usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009.
Dle dokumentu PÚR ČR 2008 je obec Bohuňovice zařazena do Rozvojové oblasti Olomouc - OB
08 a dále z něj vyplývají další republikové priority, jejichž rámec je v řešení Územního plánu
Bohuňovice respektován.
Z hlediska širších vztahů se dále uplatňují specifické vazby s ohledem na výskyt chráněné
oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) s lokálními vodními zdroji, kontinuální vazby
biokoridorů lokálního, regionálního i nadregionálního významu, zejména v hranicích s katastry
sousedních obcí. Dále je území provázáno navazujícími sítěmi technické a dopravní
infrastruktury.
Územní plán respektuje tato specifika a návaznost na okolní území bylo zajištěno
koordinací využívání území s platnými územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí a
s dokumentací krajskou i dalších krajských oborových dokumentů.
SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Krajskou územně plánovací dokumentací jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého
kraje (ZÚR OK) vydané Opatřením obecné povahy čj. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274 dne
22.2.2008, které nabylo účinnosti dne 28.3.2008 a aktualizované Opatřením obecné povahy dne
22.4.2011, usnesením UZ/19/44/2011.
Alfaprojekt Olomouc, a.s.
2
II. ODŮVODNĚNÍ
Z nadřazené dokumentace - ZÚR OK jsou v Územním plánu Bohuňovice uplatněny
a konkretizovány následující principy:
•
•
•
•
zachovává se a rozvíjí současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje
jsou vymezeny plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a
funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji
dopravní obslužnosti území
plochy bydlení jsou vymezeny s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel
území, se snahou zamezovat územní segregaci obyvatel
vzhledem ke zvýšené míře nezaměstnanosti je věnována pozornost rozvoji území pro
podnikatelské aktivity a plochy bydlení, jako možnost zabránění negativním sociálně
ekonomickým jevům
Obec Bohuňovice je dle ZÚR OK vymezena do rozvojové oblasti národního
významu RO 1 (navazuje na rozvojovou oblast Olomouc z Politiky územního rozvoje ČR
2008 – OB 08), v rozvojové ose nadregionálního významu OR 1. Územní plán Bohuňovice
řešil požadavky vyplývající z této části ZÚR OK následujícím způsobem:
•
•
na hranici s obcí Bělkovice – Lašťany je vymezena plocha dopravy, řešící územní
souvislosti spojené s výstavbou východní tangenty I/46 Olomouc – Šternberk,
jsou navrženy rozvojové plochy pro výrobu, které jsou lokálními průmyslovými zónami
s minimalizováním negativních dopadů na životní prostředí v návaznosti na hlavní
rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu
Jsou respektovány další podmínky pro územní plánování v obci Bohuňovice,
vyplývající z dalších záměrů ZÚR OK:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
je respektována železniční trať nadřazeného systému celostátní tratě č. 270 (Česká
Třebová – Olomouc) a územně akceptována regionální trať Olomouc Šternberk
je akceptována územní rezerva pro koridor vodní cesty Dunaj – Odra – Labe (DOL)
je respektováno neveřejné vnitrostátní letiště Bohuňovice jako plocha nadmístního
významu a nový návrh plochy letiště
rozvoj cykloturistiky je podporován nabídkou zázemí občanského vybavení, základní
síť cyklostezek pro rekreační využití i každodenní dojížďku je v území realizována
pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému
(přepravní uzly, zastávky a j) jsou vymezeny plochy posilující význam centrálních
ploch obce právě v návaznosti na nádraží ČD
je respektována koncepce technické infrastruktury nadmístního významu
je respektován návrh nadregionálních a regionálních prvků územních systémů
ekologické stability (ÚSES) zpřesněním jejich hranic v podrobnosti územního plánu
je respektováno začlenění obce do krajinného celku A (Haná) – se snahou udržet
charakter otevřené kulturní venkovské krajiny (zemědělský typ krajiny)
je navrženo doplnění rozvoje krajinné osy, tvořené Trusovickým potokem
je respektována a koordinována protipovodňová ochrana území (JZ část území)
v souvislosti se zařazením území do oblasti RO1 a s upřesněním vymezení ploch pro
umístění podnikatelských aktivit nadmístního významu územní studií dle ZÚR OK
nebyly plochy navrhovány - územní studie již je zpracována, na území obce
Bohuňovice nejsou tyto plochy vymezeny
3
II. ODŮVODNĚNÍ
II.B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ
KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO
ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU
a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací
dokumentace vydané krajem, popřípadě dalších širších územních vztahů
Požadavek respektování PÚR ČR a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje je
dodržen, návrh územního plánu respektuje nadřazenou dokumentaci zapracováním jejich
záměrů do řešení, tím jsou provázány i širší vztahy v území – viz. předchozí kapitola.
b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Olomouc (ÚAP) byly využity
jako stěžejní informace o území, byly zkonfrontovány s aktuálními doplňujícími Průzkumy a
rozbory a korigovány vzniklé nepřesnosti:
- v Koordinačním výkresu a v kapitole „Limity využití území“ v textu Odůvodnění jsou
uvedeny všechny limity využití území
- byly vyhodnoceny a přehodnoceny záměry na provedení změn dle stávajícího územního
plánu
- byly řešeny problémy vymezené v ÚAP:
bývalé ZD Moravská Loděnice bylo vymezeno s ohledem na aktuální využití areálu
(rekreace formy agroturistiky) a není považováno za brownfield
střety s ochranou zemědělských půd I. a II. stupně jsou zdůvodněny v kapitole II.E Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní
fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
zastavěné a zastavitelné území je vymezeno ve smyslu stavebního zákona
ekologické zátěže – v ÚAP zahrnuto jako jev „ekologické riziko“ – je nutno případně
řešit v rámci revitalizačních a kultivačních zásahů mimo územní plán (na obci nejsou
jevy zdokumentované)
problematika zástavby za hranicí Bohuňovic na území obce Bělkovice - Lašťany,
využívající technické infrastruktury Bohuňovic, není považována za problém řešitelný
v Územním plánu Bohuňovice; v rámci jednání obou obcí je potřebné dojít ke vzájemné
dohodě o využívání území, případně o úpravách katastrálních hranic
byla hodnocena problematika části území obce (katastr Moravská Loděnice) za
bariérou železniční tratě č. 270 Olomouc – Česká Třebová (kategorie dráhy celostátní součást II. a III. železničního koridoru) – vzhledem k významu tratě nepřipadají v úvahu
úrovňové přejezdy pozemních komunikací (pěších, cyklo, účelových) a další technické
možnosti křížení jsou náročné a tedy z ekonomického hlediska problematicky
uskutečnitelné, proto není křížení územním plánem navrhováno
problematika obsluhy území hromadnou dopravou pouze železniční, bez navazujících
autobusových spojů nebyla považována z hlediska územního plánu za problém –
případné zavedení autobusové dopravy nemusí mít nároky na speciální vymezení
ploch v územním plánu; současně bylo vyhodnoceno, že není zcela reálné uvažovat se
4
II. ODŮVODNĚNÍ
zavedením autobusové linkové dopravy vzhledem k předpokládanému malému počtu
přepravovaných cestujících, zejména s ohledem na relativně dobrou dostupnost
železniční stanice (i přes určité nedostatky - území pokrývá až 20 min. izochrona
dostupnosti)
hodnoty vymezené v ÚAP jsou územním plánem registrovány a koncepce územního
plánu upřednostňuje jejich ochranu viz. vyhodnocení bodu f) požadavku zadání
c) Požadavky na rozvoj území obce
Byly řešeny základní požadavky zadání na přiměřený rozvoj území:
byly zohledněny širší územní vazby, rozvojové plochy z územně plánovací
dokumentace včetně krajské (ZÚR OK)
koncepce byla navržena s prioritou eliminace negativních dopadů rozvojových záměrů
a zachování jádrových částí obce
byla vymezena stávající veřejná prostranství a zváženo další posílení, a to nejen
v centru obce včetně významných pěších propojení (viz grafická část územního plánu)
plochy bydlení respektují stávající obytné území, nové plochy jsou situovány vždy ve
vazbě na zastavěné území s cílem zabránit využití území pouze podél komunikací,
rozsah ploch je odůvodněn v kapitole II.E - Vyhodnocení předpokládaných důsledků
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce
lesa
s ohledem na plochy bydlení je navržena veřejná infrastruktura ve všech místních
částech obce
významné stávající plochy občanského vybavení a sportu jsou stabilizované
nový rozvoj sportovních ploch není navrhován, rozsah stávajících ploch pro sport je
považován za dostatečný, plošně nenáročné sportovní aktivity je možné rozvíjet ve
stávajících plochách, či v plochách smíšených obytných a veřejných prostranstvích
jsou vymezeny a navrženy plochy sídelní zeleně (významná veřejná a izolační zeleň)
jsou vymezeny plochy smíšené obytné pro podporu polyfunkčního využití území bez
negativních dopadů na obytné prostředí
plochy výroby byly navrženy v návaznosti na stávající výrobní areály a bylo upuštěno
od plochy výroby u letiště
obsluha zastavitelných ploch je navrhována formou napojení na stávající dopravní a
technickou infrastrukturu, u rozsáhlejších ploch s odkazem na podrobnější řešení
územní studií
jsou vymezeny významné pěší i cyklistické trasy doplněné o navrhované úseky
je řešena kompletní technická infrastruktura
byla řešena problematika prostupnosti krajiny stabilizováním nejvýznamnějších pěších
a cyklistických tras a účelových komunikací
v krajině byly navrženy plochy krajinné zeleně umožňující využití i pro vodní plochu
byly zváženy možnosti přístupu a obsluhy území obce nalézajícího se za železniční
tratí Olomouc – Česká Třebová se závěrem zachování obsluhy prostřednictvím
stávající cestní sítě vedené přes sousední katastry
rozvoj území na hranici s obcí Bělkovice – Lašťany není dále rozšířen
d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a
koncepci uspořádání krajiny)
Požadavky na utváření urbanistické koncepce jsou splněny, je navázáno na dosavadní
vývoj obce se zachováním urbanistických i krajinných hodnot, jsou stanoveny zásady
5
II. ODŮVODNĚNÍ
prostorového uspořádání (detaily, které neodpovídají podrobnosti měřítka územního plánu jsou
vypuštěny – např. stanovení typů střech).
Jsou odůvodněny vypuštěné rozvojové plochy, zařazení ploch do druhých etap výstavby i
stanovení rezerv k prověření.
V návrhu krajinného uspořádání jsou řešena opatření podporující protierozní opatření,
estetickou funkci krajiny a posilující její retenční schopnost.
e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury
Koncipování dopravní i technické infrastruktury navazuje na stávající zařízení a
požadavky vzešlé z nadřazené dokumentace kraje, ostatních krajských koncepčních dokumentů
a z územního plánu obce. Navrhovány jsou hlavní koncepční zásady a hlavní trasy sítí. Detailní
návrhy dopravního řešení a napojení či konkrétní řešení inženýrských sítí a jejich přípojek,
zejména v nově navrhovaných plochách, budou řešeny v navazujících podrobnějších
dokumentacích (jedná se o detail, který není předmětem řešení územního plánu a ani
neodpovídá měřítku jeho zpracování).
Občanské vybavení veřejného charakteru je navrženo ve vazbě na stávající zařízení
(škola) se stanovením podmínky respektování objemové struktury stávající zástavby.
f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území
V řešení byly zohledňovány požadavky na tvorbu a ochranu urbanistických, historických,
architektonických i přírodních hodnot dle výčtu v zadání.
g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace
Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v intencích požadavku zadání, viz. výkres I.3 Veřejně prospěšné stavby a textová část I. Územní plán, kapitola I.7 a I.8.
h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na
ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochranu
ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a
jinými rizikovými přírodními jevy)
Dle požadavku bylo v dokumentaci respektováno zájmové území Ministerstva obrany a
ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy, viz. příslušné kapitoly textové části
II. Odůvodnění, kapitola „Limity využití území“.
i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů a problémů v území
Záměry a priority obce byly prověřeny koncepčním návrhem uspořádání území se
stanovením podmínek využití území, či vymezením ploch pro zajištění minimalizování negativních
dopadů a splnění potřebných odstupů, hygienických limitů či estetických požadavků. Rozvojové
plochy bydlení byly vymezeny s ohledem na demografickou prognózu uvedenou v textu II.
Odůvodnění. Odpovídajícím způsobem byla doplněna i technická infrastruktura obce.
Byly řešeny jednotlivé střety a problémy:
jsou respektovány a uvedeny limity využití území – grafická část II.1 Koordinační
výkres, text II. Odůvodnění
6
II. ODŮVODNĚNÍ
rozvoj urbanistické struktury je navržen s ohledem na zvyšování nároku na kvalitu
bydlení včetně vybavenosti s útlumem nevhodné lokalizace výrobních funkcí v obytné
zástavbě vymezením ploch obytných smíšených
dopravní struktura byla posuzována a navržena v závislosti na rozsah rozvojových
ploch, potřeby zklidnění dopravy a reálné ekonomické možnosti
technická infrastruktura byla řešena pro všechny druhy médií, včetně intenzifikace
ČOV, umístění vodojemu a řešení problematiky extravilánových vod
byla posouzena rizika nadměrného hluku se závěrem řešit tuto problematiku
technickými opatřeními (výměna oken) u stávající výstavby, stavebními úpravami u
rekonstrukcí a koncipováním nové zástavby ve smyslu bariérových domů, tedy
opatřeními mimo územní plán, v účelných případech vymezuje územní plán plochy
smíšené
pro ochranu hodnot přírodního charakteru je územní plán zaměřen na koncipování
nezastavěného území posílením krajinotvorných prvků a návrhem etap výstavby
korigovat postupné zábory nejkvalitnější zemědělské půdy současně se snahou
zamezit nadměrné bytové výstavbě
j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na
obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové
ose
Je vymezeno aktuálně zastavěné území a jsou vymezena zastavitelná území se
stanovením podmínek využití. Návrh dále optimalizuje využití ploch v zastavěném území a
zejména s ohledem na hodnoty v území, či řešení potenciálních problémů navrhuje případné
změny.
k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření
změn jejich využití územní studií
Jsou vymezeny plochy, ve kterých je uloženo prověření jejich využití územní studií (viz
výkres I.1 Základního členění ploch a tabulky zastavitelných ploch v textu I. Územní plán. Je
navržena etapizace.
l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro
rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem
Nebyly stanoveny.
m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území,
pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na
zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil
významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast
Dotčený orgán neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na
životní prostředí a vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, proto
nebylo požadováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.
7
II. ODŮVODNĚNÍ
n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování
variant
Nebyl stanoven.
o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na
uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy
k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení
Textová i grafická část změny je zpracována v souladu se stavebním zákonem a dle
přílohy č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb.
TEXTOVÁ ČÁST
V samostatném svazku textové části je zpracován text územního plánu a text odůvodnění
územního plánu.
GRAFICKÁ ČÁST
I. Územní plán
I.1. Výkres základního členění území
I.2 Hlavní výkres
I.3. Veřejně prospěšné stavby
II. Odůvodnění územního plánu
II.1.
Koordinační výkres
II.2a Zásobování vodou
II.2b Kanalizace, vodní toky
II.2c Energetika, spoje
II.3.
Výkres širších vztahů
II.4.
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
měřítko
1 : 10 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 50 000
1 : 5 000
Dokumentace je zpracována nad digitálním mapovým podkladem v měřítku katastrální
mapy:
- ve 2 vyhotoveních v tištěné podobě + 1x na CD (formát .pdf) pro společné jednání
dotčených orgánů a pro řízení o územním plánu
- celkem ve 4 vyhotoveních v tištěné podobě + 1x na CD - formát .dgn po vydání
územního plánu.
8
II. ODŮVODNĚNÍ
II.C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A
VYBRANÉ
VARIANTY,
VČETNĚ
VYHODNOCENÍ
PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA
VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Rozsah území řešeného územním plánem je dán velikostí správního území obce
Bohuňovice, tj včetně místních částí, které jsou samostatnými katastrálními územími Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice. Celková rozloha je 1 300 ha. Území je vymezeno
na severu hranicí s městem Šternberk a s obcí Štarnov, na východě hranicí s obcí Bělkovice Lašťany, na jihu hranicí s obcí Dolany a Hlušovice, na jihozápadě s městem Olomouc a na
západě hranicí s obcí Štěpánov.
Obec Bohuňovice se rozkládá na rovinaté Hané, pod jižními výběžky Nízkých Jeseníků.
Spádové území i širší vztahy jsou dány a určovány zejména blízkostí a dobrou dopravní
dostupností měst Olomouc a Šternberk. 7 km od obce směrem jižním leží město Olomouc a
směrem severním město Šternberk. Obec je členem mikroregionů vzniklých kolem těchto měst
(Mikroregion Olomoucko Mikroregion Šternbersko). V rámci uvedené organizace sídelních
struktur kolem center osídlení Olomouc a Šternberk se rozvíjejí téměř veškeré důležité vztahy
v území.
Vzhledem k dobrým životním podmínkám a příznivé vzdálenosti od města Olomouce se
stává území Bohuňovic stále více atraktivní pro bydlení (i každodenní rekreaci) obyvatel
Olomouce. Zájem o bydlení v této oblasti je neustálý a uvedený trend bude zřejmě pokračovat i
nadále. Město Olomouc na druhou stranu skýtá pro obyvatele Bohuňovic jak pracovní příležitosti,
tak zázemí v oblasti vyšší občanské vybavenosti, školství, kultury, apod.
Obec spadá do příměstské zájmové oblasti města Olomouce v rámci krátkodobé
rekreace. Územím prochází značené lokální i regionální cyklotrasy ze směrů Olomouc, Šternberk
a Bělkovické údolí. Zejména díky průběhu cyklistické trasy z Olomouce směrem na Šternberk a
Bělkovice – Lašťany je obec místem s výrazným pohybem cyklistů - turistů s potenciálním cílem
(Centrum zdraví či pohostinství).
Dopravní dostupnost má obec zajištěnou napojením na komunikaci I. třídy - I/46 a
komunikacemi III. třídy. Zásadního významu je vedení železniční trati Olomouc – Šternberk se
železniční stanicí v Bohuňovicích.
Západně od zastavěného území obce prochází koridor strategické vodní cesty - vedení
kanálové trasy průplavu Dunaj - Odra – Labe.
Územím obce v okrajových polohách, severojižním směrem, prochází nadřazená
energetická soustava VVN a VTL plynovodu. V jihozápadní části zastavěného území je umístěna
ČOV, která přečišťuje odpadní vody z Bohuňovic a Hlušovic.
Při zpracování územně plánovací dokumentace byly respektovány vztahy řešeného
území k územím okolních obcí – respektování nadřazené územně plánovací dokumentace,
zajišťující koordinaci nadmístních záměrů, především týkající se územního systému ekologické
9
II. ODŮVODNĚNÍ
stability, problematiky přírodních podmínek v území a dopravní a technické infrastruktury, včetně
nadčasových záměrů.
I přes svou polohu v rovině Hané má obec celkem výraznou charakteristickou vedutu,
která je patrná zejména na příjezdech po silnici I/46. Z tohoto důvodu je kladen důraz na
zachování obrazu obce a při vymezování podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití je
na tuto skutečnost brán zřetel, a proto je limitováno prostorové využití okrajových ploch. U
rozsahem významných navrhovaných lokalit je požadováno zpracování územních studií, ve
kterých lze ve větší podrobnosti řešit požadavek dodržení charakteristického měřítka a
prostorového objemu staveb, včetně charakteru zastřešení apod.
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A JEHO CHARAKTERISTIKA
Zastavěné území je vymezeno v souladu se zákonem 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zastavěné území tvoří hranice intravilánu
vymezená k 1.9.1966 v mapách katastru nemovitostí, doplněná o další pozemky ve smyslu
stavebního zákona (§ 58). V Územním plánu Bohuňovice je hranice zastavěného území
stanovena ke dni 30.6.2009.
CHARAKTERISTIKA ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Hlavním zastavěným územím obce je kompaktní území jednotlivých místních částí obce Bohuňovic, Moravské Loděnice a Trusovic.
Ostatní vymezená zastavěná území jsou situována samostatně od souvislé zástavby obce
a mají specifický charakter - na severním okraji zastavěného území plocha skládky odpadů, na
jižním okraji plocha čistírny odpadních vod, na západním okraji plocha bývalého zemědělského
areálu, na východním okraji dopravní plocha čerpací stanice pohonných hmot s příslušenstvím.
Odtrženě od zastavěného území jsou situované i dvě ojedinělé enklávy bydlení.
Regulace v zastavěném území se řídí podmínkami využití území v jednotlivých plochách
s rozdílným způsobem využití vymezených grafickou částí územního plánu.
Obec Bohuňovice má typický charakter venkovské zástavby Hané - ulicovka, případně
návesní ulicovka se zachováním původní urbanistická struktury. Výrazným znakem hanáckých
vesnic je kompaktní, sevřená zástavba uličních nebo návesních front, vesměs patrovými domy
orientovanými podélnou stranou k veřejnému prostoru. Charakteristickými jsou tímto typem
zejména původní centra bývalých samostatných obcí Bohuňovice, Moravská Loděnice a
Trusovice, vyznačující se kompaktní zástavbou obklopenou (již jen ojediněle) zemědělskou
krajinou. Původní prostorová struktura pozemků, tvořena traťovými a nepravými traťovými
plužinami se výrazně změnila v novodobé plužiny výrazných bloků orné půdy.
V okrajových částech obce se obytná struktura rozvolňuje z kompaktní uzavřené
zástavby. Novodobá výstavba je výrazně solitérní, vyskytuje se i na místě bývalých
hospodářských budov – stodol v zadních částech zahrad a humen, zejména tam, kde existují a
zachovaly se záhumenní cesty. Území se začíná zahušťovat a sídlo má tendenci postupně získat
podobu kompaktně urbanizovaného zastavěného území.
10
II. ODŮVODNĚNÍ
KONCEPCE ROZVOJE OBCE A URBANISTICKÁ KONCEPCE
Základní úvahy nad koncepčním uspořádáním obce a jejími rozvojovými možnostmi se
odvíjely z charakteru dosavadního historického vývoje a také z původní koncepce územního
plánu. Územní plán i nadále vytváří předpoklady postupného rozvoje a rozšiřování obce.
Směry možného rozvoje obce jsou de facto dány rozmístěním původní zástavby a
komunikačním skeletem. Rozvojové plochy (v I. etapě) jsou navrhovány vždy ve vazbě na
stávající zastavěné území a tak, že vytváří kompaktnější strukturu sídla, na kterou postupně
navazují další rozvojové plochy v následných etapách.
Jedním z nejvíce omezujících faktorů možností rozvoje je kvalitní zemědělská půda
nejvyšších tříd ochrany, a to právě přímo v návaznosti na zastavěné území obce. Tato situace je
historickou skutečností, danou zakládáním původních zemědělských osad právě ve vazbách na
kvalitní zemědělskou půdu. Změnou životního stylu a systému hospodaření na zemědělské půdě
již v současnosti není nezbytné přímé sepjetí sídla se zemědělskou půdou. Není však řešením
opouštět stávající urbanizovaná území a zakládat nová sídla, sice na horších zemědělských
půdách, ale ve volné krajině, která je chráněna zase jinými právními předpisy.
A. OBYVATELSTVO (DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE)
Významným podkladem pro zpracování územního plánu bylo provedení samostatného
průzkumu sociodemografických podmínek území, tj. zejména základního subsystému
obyvatelstvo - zaměstnanost, a to již ve fázi průzkumů a rozborů (kompletní Demografická studie
je součástí dokumentace Průzkumů a rozborů).
Na základě průzkumů a rozboru podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského,
soudržnosti obyvatel území a podmínek životního prostředí) a dostupných podkladů je
formulována územně plánovací koncepce rozvoje území obce, vytvářející obecné základní rámce
pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území.
Koncepce rozvoje území obce
Obec Bohuňovice je výrazně se rozvíjejícím sídlem a integrovanou součástí sídelní
struktury suburbanizačního regionu v okolí města Olomouce. Převažující funkcí řešeného území
je funkce obytná, částečně obslužná a omezeně i výrobní, částečně rekreační. Obyvatelstvo
obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové
činnosti. Zkvalitňování a rozvoj obytné funkce je dlouhodobou prioritou řešeného území.
Za mírně omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce je nutno považovat nevyvážené
hospodářské podmínky území, zejména podmínky zaměstnanosti obyvatel. Možnosti zlepšení
hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce je nutno realizovat zejména
s ohledem na potřeby ochrany obytného a životního prostředí.
Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního
prostředí, hospodářských a podmínek soudržnosti obyvatel území) v obci Bohuňovice je
předpokládán další růst počtu obyvatel (ve střednědobém časovém horizontu na cca 2750
obyvatel v r. 2025), při odpovídajícím rozvoji bydlení, velmi omezeně i druhého bydlení,
podmínek pro podnikání a posílení obslužných funkcí obce.
11
II. ODŮVODNĚNÍ
Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro
navazující koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu plošného
rozsahu nových ploch, zejména pro podnikání a bydlení.
Širší vztahy – sídelní struktura
Pro sídelní strukturu celého správního obvodu (SO) Olomouc je do značné míry
determinující mírně nadprůměrná hustota osídlení (ovlivněná vlastním městem Olomouc), značný
počet obcí a nadprůměrná zátěž zemědělské krajiny antropogenními podmínkami území
(zejména vlivem dopravy). Město Olomouc vytváří výrazné nadregionální centrum osídlení,
v rámci celé Moravy (historicky jeden z centrálních prostorů Moravy).
V rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Olomouc se na
stabilitě osídlení pozitivně projevuje celá řada sociodemografických faktorů – navazující zejména
na příměstskou – suburbanizační polohu obce, možnosti zaměstnanosti v regionu, charakter a
stabilitu osídlení. Vesnické osídlení je z hlediska soudržnosti obyvatel stabilnější, působí však na
ně zejména procesy spojené se stárnutím populace obyvatel obcí, růstem podílu druhého bydlení
(pouze omezeně v řešeném území) a výrazné rozvojové impulsy (intenzivně v případě řešeného
území).
Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, výrobní
(zemědělská), okrajově rekreační.
Sociodemografické podmínky
Sociodemografické podmínky území se přímo promítají do dvou „pilířů“ územního
plánování, tj. hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Zaměstnanost
(především v regionálním pohledu spádových regionů pohybu za prací) má prvořadý význam pro
hospodářskou prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Tyto podmínky doplňuje např. i
vývoj mzdové úrovně v regionu, struktura zaměstnanosti, či podmínky pohybu za prací.
Na základě zjištění hospodářských podmínek (zejména zaměstnanosti obyvatel),
vlastních demografických podmínek, ale i širších rozvojových podmínek území je dále sestrojena
prognóza vývoje počtu obyvatel a základní bilance vývoje bydlení (bytového fondu). Tato
prognóza slouží i jako podklad pro zpřesnění návrhu technické infrastruktury obce, bilancí
potřeby ploch, zejména vymezení přiměřených ploch pro rozvoj bydlení.
V demografickém (přirozená reprodukce) a sociálním chování populace (např. sociální
soudržnosti rodin, místních komunit) se projevují změny spíše v jeho dlouhodobém vývoji.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky.
Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území
územní
Skutečnost
jednotka
rok
1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009
0- 1870 2031 2021 2144 2198 2363 2506
Bohuňovice
1297 1390 2008
Prognóza
2020-2025
2650-2750
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možno z hlediska obecných demografických
podmínek považovat za velmi příznivý. V řešeném území se tak projevují obecné preference
bydlení v příměstských sídlech, lokalitách, zejména s dobrou dopravní dostupností, kvalitním
obytným prostředím.
12
II. ODŮVODNĚNÍ
Vzhledem k dosavadnímu vývoji počtu obyvatel v posledních letech a obecným tendencím
v rozvoji osídlení (procesům suburbanizace) je možno předpokládat další růst počtu obyvatel a to
až na 2750 obyvatel do roku 2025. Pro vývoj počtu obyvatel bude mít rozhodující vliv možnost
zaměstnanosti v regionu, pohybu za prací a zejména disponibilních (připravených) stavebních
pozemků pro bydlení (realizovaná bytová výstavba).
Hospodářské podmínky
Podle výsledků sčítání z roku 2001 bylo v řešeném území 1198 ekonomicky aktivních
obyvatel, z nichž vyjíždělo za prací 713 osob (60%). Vyjížďka byla a je orientována především na
Olomouc, omezeně i na Šternberk a blízké obce. Počet pracovních míst v řešeném území je
odhadován asi na cca 350, především ve službách, drobném podnikání a zemědělské výrobě.
Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v řešeném území, ale i nízká úroveň mezd v okrese,
(v září 2009 – byla v obci míra nezaměstnanosti 8,8%, 106 nezaměstnaných, v mikroregionu
Olomoucka 6,1%, průměr ČR 6,8%) je částečně omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje
řešeného území.
Řešení hospodářských problémů je v rámci systému územního plánování limitované.
Návrh územního plánu by měl prověřit možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území
posílením nabídky ploch pro podnikání, rozšíření technické infrastruktury, ale i stabilizací
funkčního využití ploch. Rozvoj podnikání v obci je nutno optimalizovat především s prvořadou
funkcí obce v systému osídlení – funkcí bydlení.
Bydlení
Tab. Bytový fond ( SLDB, r. 2001)
byty
celkem
trvale obydlené
celkem
neobydlené byty
celkem nezpůsobilé průměrné
k bydlení
stáří
v
v bytových rodinných
domech
domech
ČR
4366293 3827678 2160730 1632131 538615
okres Olomouc 90627
82168
45211
36259
8459
Bohuňovice
852
778
67
703
74
53196
1306
51
47
48
43
Tab. Věková struktura bytového fondu (ČSÚ, SLDB, r. 2001)
Okres
obec-celkem
část obce
ČR
okres Olomouc
Bohuňovice
byty postavené v období
celkem
1946-1980
1980-1991
abs,
%
abs.
%
3827678 1868940 48,8%
627486
16,4%
82168
39781
48,4%
12994
15,8%
778
325
41,8%
141
18,1%
1991-2001
abs.
%
313769
8,2%
7967
9,7%
86
11,1%
Rozsah nové bytové výstavby ovlivňuje:
- odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,4% z výchozího počtu bytů ročně, přitom
často nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, nebo převod na druhé
bydlení apod.
- neustálé zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růst podílu domácností
důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné
13
II. ODŮVODNĚNÍ
snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Růst soužití cenzových domácností, který
probíhá v posledních letech, však není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za
jednoznačně negativní proces. Dochází tím jak k efektivnějšímu využívání obytných kapacit, tak i
k posilování sociální soudržnosti obyvatel (zejména na úrovni vlastních rodin)
- změna počtu obyvatel, tj. očekávaný růst počtu obyvatel vyvolá potřebu cca 60-80 bytů
Na základě odborného odhadu je možno i nadále předpokládat realizaci cca 10 nových
bytů ročně za velmi pravděpodobnou. Do řešeného území mohou směřovat zájmy jednotlivých
investorů z regionu a i zájmy realitních firem, které se zajímají o realizaci ucelených lokalit obytné
výstavby. Zda však bude nová výstavba skutečně realizována, závisí na reálné dostupnosti
pozemků (nabídnutí na trhu), jejich ceně, na celkové ekonomické situaci apod. Z uvedeného
důvodu je doporučováno zvažovat i s přiměřenými plošnými rezervami pro novou obytnou
zástavbu (cca 50% potřeby ploch).
TAB. BILANCE POČTU OBYVATEL A BYTŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
obec-část obce
obyvatel
trvale obydlených bytů
rok
2009
2025
2009
2025
řešené území
2506
2750
850
960
úbytek bytů
do r. 2025
30
nových bytů do r. 2025
druhé bydlení
v bytových
v
plocha [ha]
obytných jednotek
obec-část obce
domech
rodinných
(BD)
domech
BD
RD
r. 2009
r. 2025
(RD)
řešené území
0
140
70
80
Údaje odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v
územním plánu jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména
formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.
Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití obytného potenciálu území a
optimalizaci využití územně technických podmínek je výraznou příležitostí rozvoje obce, obdobně
jako rozvoj zejména podnikatelského potenciálu.
Rizikem ohrožujícím stabilitu obce by mohl být nadměrně extenzivní a jednostranný rozvoj
obce, překračující přirozené limity rozvoje, či koncentrace nové výstavby do jedné části obce,
vznik oddělených sídel – „satelitů“ i extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování
výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a
omezené rekreační předpoklady území.
B. SÍDELNÍ STRUKTURA
Obec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Olomouc, pověřenou
obcí je město Šternberk. Řešené území představuje venkovské sídlo složené z původně tří
samostatných obcí postupně srůstajících, s převažující zástavbou rodinnými domy. Převažujícími
funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně rekreační.
14
II. ODŮVODNĚNÍ
C. BYDLENÍ A REKREACE
Okolí obce je typickou agrární krajinou oblasti Hané, tomu odpovídá i přírodní zázemí,
které kromě území podél Trusovického potoka nemá pro rekreační využití v přírodě dostatečně
atraktivní přírodní podmínky. Naopak krajinný rámec, do kterého je obec zasazena, vytváří
sympatická panoramata a horizonty s výhledy na zalesněné okraje Nízkého Jeseníku na východě
a s dominantou Svatého Kopečku na jihovýchodě.
Významným prvkem rekreačního charakteru jsou cyklotrasy a cyklostezky křižující území
obce. Rekreační potenciál do obce nově přináší v současné době i výrazněji se rozvíjející chov
koní a s ním spojené jezdectví, které je provozováno v bývalém areálu ZD v Moravské Loděnici.
Rekreační zázemí v obci Bohuňovice zásadně vytvářejí spíše zařízení civilizačního charakteru.
Jedná se zejména o sportovně rekreační zázemí sportovních areálů - Tenisové kurty a TJ Sokol
Bohuňovice a areál Centrum zdraví i s nabídkou ubytování a dalších služeb. Areály jsou
soustředěny v centru obce a jsou obklopeny výraznými plochami zeleně.
Specifickou formu rekreačního využití skýtá areál Letiště Bohuňovice.
Uvedené formy územní plán stabilizuje a v rámci možností rozvíjí formy krátkodobé
(každodenní) rekreace návrhem ploch sídelní zeleně a veřejných prostranství ve vazbě na
Trusovický potok.
D. OBČANSKÁ VYBAVENOST
Na území obce se v současné době nacházejí zařízení veřejné i komerční vybavenosti.
Vybavenost je nejvíce soustředěna kolem centrálního veřejného prostoru – hlavní třída od
železničního přejezdu po obecní úřad, a to jak v samostatných objektech, tak v přízemním
parteru některých obytných domů a je převážně komerčního charakteru – obchod, drobné
služby, jejichž zastoupení může být a je proměnné. Ostatní zařízení, jak obecní, tak i komerční
jsou situována i v dalších částech obce, v rámci celého zastavěného území obce, ale již
v ojedinělém výskytu.
Územní plán umožňuje rozvoj občanské vybavenosti jednak částečnou nabídkou
rozvojových ploch, jednak vymezením ploch obytných smíšených, kde se předpokládá větší míra
zastoupení drobných zařízení s charakterem občanského vybavení. Plochy jsou umístěny
většinou ve vazbě na zvýšený dopravní pohyb, a to jak automobilový, tak pěší.
E. VÝROBA
Průmyslová výroba
Průmyslová i drobná výroba, skladování a služby výrobního charakteru jsou v obci
zastoupeny podnikatelskými subjekty, situovanými koncentrovaněji zejména v areálu bývalé pily
a reprezentovanými nejrůznějšími společnostmi. Rozvoj je navrhován severovýchodním směrem
a je určen spíše pro drobnou výrobu.
Plocha výroby drobnějšího charakteru je navržena i v území severně od nádraží, které
bylo již dříve využíváno ke skladování dřeva.
15
II. ODŮVODNĚNÍ
Zemědělská výroba
Hlavním subjektem zemědělské výroby v území je ZD Bohuňovice s.r.o., zabývající se
rostlinnou výrobou kombinovanou se živočišnou, výrobou a opravou zemědělských a lesnických
strojů, opravou a údržbou motorových vozidel. V areálu je provozovaná bioplynová stanice BPS
Bohuňovice.
Chov koní je lokalizován na bývalé farmě živočišné výroby v západní části Moravské
Loděnice.
Zahradnictví se zabývá produkcí zejména sortimentu sazenic pro venkovní pěstování.
Na základě podstatných změn v kategoriích i počtech hospodářských zvířat na obou
zemědělských lokalitách byly pro ověření vlivů činnosti areálů s živočišnou výrobou samostatně
vypracovány nové aktuální Výpočty a návrhy ochranného pásma chovů hospodářských zvířat.
1. - farma živočišné a rostlinné výroby Bohuňovice
Ochranné pásmo chovu pro dané kategorie a stavy ustájovaného skotu je vyhovující, OP
nezasahuje nejbližší obytné objekty. Provozovatel ve svém výhledovém výrobním programu
neuvažuje se zvyšováním stavů hospodářských zvířat, budou využívány pouze kapacity
stávajících funkčních stájí.
2. – areál s chovem jezdeckých koní, Bohuňovice - Moravská Loděnice
Chov koní provozuje jezdecký klub, v areálu jsou situovány objekty, využívané
k ustájování i výcviku jezdeckých koní.
Na základě výpočtů a dle grafického vyjádření ochranných pásem chovů pro zemědělské
lokality s živočišnou výrobou (zpracovaných v samostatném elaborátu) lze konstatovat, že chovy
v daném rozsahu nezasahují a ani zásadně neovlivní nejbližší stávající objekty aktuální
z hlediska hygienické ochrany.
Územní plán při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití již nerozlišuje výrobu
zemědělskou a průmyslovou. Při intenzifikaci stávajících areálů a při respektování hygienických
předpisů lze využívat areály pro oba účely.
Zvláštní pozornost je potřeba věnovat při dalších řízeních podle stavebního zákona
zejména povolování staveb ve výrobních plochách v pohledově exponovaných polohách. Jedná
se zejména o stavby umísťované na ploše VD-4, u příjezdu do Bohuňovic od silnice I/46.
Výstavbu je třeba koncipovat v drobnějším měřítku, aby respektovala stávající vedutu obce a
zachovala charakteristický pohled na obec od severovýchodu.
F. SÍDELNÍ ZELEŇ
Nad rámec ploch s rozdílným využitím území, definovaných vyhl. č. 501/2006 Sb., jsou
v územním plánu samostatně vymezeny plochy zeleně sídelní, které označují významnější a pro
dané území charakteristickou zeleň, většinou veřejně přístupnou, která je ve většině případů
doprovodnou součástí veřejných prostranství, nebo důležitou zelenou kulisou prostoru. Do sídelní
zeleně je zařazena i samostatně vymezená specifická zeleň „zahradnictví“.
Navržené plochy zeleně zejména v oblastech obytné zástavby, ale i podél komunikací a
dopravních ploch snižují náchylnost území ke zvýšenému výskytu prašnosti. Účinnost omezování
prašnosti se výrazně zvyšuje s hustotou a výškou porostu. Žádoucí je v maximálním rozsahu
zatravňování a parkové úpravy ploch.
16
II. ODŮVODNĚNÍ
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Pro zajištění podmínek v území, které vyplývají z požadavků kladených na územní
plánování a mají zajistit udržitelný rozvoj obce, jsou navrženy nové plochy s rozdílným způsobem
využití. V následné tabulce zastavitelných ploch jsou přehledně pojmenovány i všechny limity a
specifické podmínky, vyskytující se v jednotlivých lokalitách:
PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH PLOCH, SÍDELNÍ ZELENĚ A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ:
Ozn.
Zařazení lokality
plochy
Místní část/
katastrální
území
Etapa /char. Poznámka,
plochy –
prověření územní studií,
Z-změna
specifické podmínky, limity
plochy bydlení - BI
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
BI-1
bydlení individuální
I. / Z
bydlení v rodinných domech
BI-2
I. / Z
bydlení v rodinných domech,
nová trafostanice, dešťová zdrž
BI-3
I. / Z
BI-4
I. / Z
BI-5
Bohuňovice
I. / Z
BI-7
Trusovice
I. / Z
BI-8
Trusovice
I. / Z
BI-9
Trusovice
I. / Z
BI-10
Trusovice
I. / Z
BI-11
Moravská
Loděnice
I. / Z
ochranné pásmo hřbitova
území archeologických nalezišť
požadavek prověření územní studií
s vymezením
plochy
veřejného
prostranství a stanovení max. průměrné
velikosti parcel pro RD,
dešťová zdrž
požadavek prověření územní studií se
stanovením max. průměrné velikosti parcel
pro RD
s vymezením
plochy
veřejného
v ochr. pásmu železnice při úz. a st. řízení
prokázat nepřekročení hlukových limitů
v chráněných vnitřních i venkovních
prostorech
staveb
a
venkovních
prostorech,
území archeologických nalezišť,
ochr. pásmo kanalizace,
ochr. pásmo železnice
17
BI-12
BI-13
BI-14
BI-15
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
II. ODŮVODNĚNÍ
I. / Z
kabelizace el. vedení VN 22 kV,
ochr. pásmo trafostanice
I. / Z
I. / P
přeložka trasy el. vedení VN 22 kV
I. / Z
BI-16
Moravská
Loděnice
I. / Z
BI-17
Moravská
Loděnice
I. / Z
BI-18
Moravská
Loděnice
II. / Z
BI-19
Moravská
Loděnice
II. / Z
BI-21
Trusovice,
rezerva
BI-23
Moravská
Loděnice
rezerva
Trusovice
Bohuňovice
I. / Z
I. / P
dešťová zdrž,
přeložka trasy el. vedení VN 22 kV,
ochr. pásmo trafostanice,
ochr. pásmo sděl. síť. kabelu místního i
dálkového,
ochr. pásmo vodního zdroje
ochr. pásmo sděl. síť. kabelu místního,
bydlení v rodinných domech, ve II. etapě
výstavby,
s vymezením
plochy
veřejného
nová trafostanice,
radioreléová trasa
bydlení v rodinných domech, ve II. etapě
výstavby,
s vymezením
plochy
veřejného
prostorech
staveb
a
venkovních
prostorech,
kabelizace el. vedení VN 22 kV,
radioreléová trasa,
plocha k prověření bydlení v rodinných
domech
plocha k prověření bydlení v rodinných
domech
plochy smíšené obytné - SO
SO-1
SO-2
smíšené obytné
smíšené obytné
nová trafostanice
18
II. ODŮVODNĚNÍ
SO-3
smíšené obytné
Moravská
Loděnice
I. / Z
SO-4
smíšené obytné
Moravská
Loděnice
I. / Z
SO-5
smíšené obytné
Moravská
Loděnice
I. / Z
SO-6
smíšené obytné
Bohuňovice
II. / Z
prostorech
staveb
a
venkovních
prostorech,
ochr. pásmo železnice,
prostorech
staveb
a
venkovních
prostorech,
prostorech
staveb
a
venkovních
prostorech,
výstavba ve II. etapě,
s vymezením
plochy
veřejného
velikosti parcel pro RD
plochy občanského vybavení – OV, OK
OV-1
veřejná vybavenost
Trusovice,
Bohuňovice
I. / Z
OK-2
komerční vybavenost
Moravská
Loděnice
I. / Z
rozšíření školského areálu,
požadavek prověření územní studií,
prostorech
staveb
a
venkovních
prostorech,
plochy výroby a skladování – VP, VD
VP-1
výroba průmyslová a
zemědělská
Moravská
Loděnice
I. / Z
VP-2
výroba průmyslová a
zemědělská
Moravská
Loděnice
I. / Z
VD-3
drobná výroba
Bohuňovice
I. / Z
VD-4
drobná výroba
Bohuňovice
I. / Z
přeložka VTL plynovodu,
ochr. pásmo chovu hosp. zvířat (návrh)
přeložka VTL plynovodu,
dešťová zdrž,
ochr. pásmo hřbitova
-
Bohuňovice
I. / Z
-
plochy rekreace – RH
RH-1
rekreace hromadná
19
RH-2
rekreace hromadná
II. ODŮVODNĚNÍ
Trusovice,
rezerva
-
plochy sídelní zeleně - ZS
ZS-1
sídelní zeleň
Bohuňovice
I. / Z
ZS-3
sídelní zeleň
Moravská
Loděnice
I. / Z
ZS-4
sídelní zeleň
Moravská
Loděnice
I. / Z
odclonění ploch bydlení od výrobního
areálu,
ochr. pásmo el. vedení
odclonění ploch bydlení od silnice a ČOV,
přeložka VN,
ochr. pásmo ČOV
odclonění ploch bydlení od silnice a ČOV,
ochr. pásmo VN,
ochr. pásmo ČOV
veřejné prostranství – PV, PZ
posílení ploch veřejných prostranství
s převahou zeleně v centru
posílení ploch veřejných prostranství
s převahou zeleně v centru,
plocha veřejného prostranství s převahou
zeleně ve vazbě na rozvojové obytné
plochy, s funkcí i izolační (železnice),
rušení vedení VN
plocha „obytné ulice“ u hřbitova,
ochr. pásmo hřbitova
zajištění prostupnosti mezi stávajícím a
rozvojovým územím,
ochr. pásmo sděl. síť. kabelu místního i
dálkového,
plocha veřejného prostranství ve vazbě na
rozvojové obytné plochy, zajišťující
prostupnost území,
PZ-1
veřejné prostranství
Trusovice
I. / Z
PZ-2
Bohuňovice
I. / Z
PZ-3
Moravská
Loděnice,
Trusovice
I. / Z
PV-4
Bohuňovice
I. / Z
PV-5
Moravská
Loděnice
I. / Z
PV-6
Moravská
Loděnice
I. / Z
PV-7
Bohuňovice,
Moravská
Loděnice
I. / Z
zajištění obsluhy a prostupnosti území,
I. / Z
zajištění dopravní prostupnosti a obsluhy
území,
ochr. pásmo ČOV,
ochr. pásmo VN,
PV-8
Moravská
Loděnice,
Trusovice
20
Bohuňovice
I. / Z
PV-10 veřejné prostranství
Moravská
Loděnice
I. / Z
PV-11 veřejné prostranství
Moravská
Loděnice
I. / Z
PV-9
II. ODŮVODNĚNÍ
území,
území,
ochr. pásmo STL,
ochr. pásmo sděl. síť. kabelu místního
území,
ochr. pásmo STL,
Celé správní území obce je zájmovým územím Ministerstva obrany: zájmovým územím
pro veškerou nadzemní výstavbu, ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích
zařízení a leteckého koridoru.
Celé správní území obce je také Chráněnou oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV) a
územím archeologického zájmu.
DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ
A. DOPRAVA SILNIČNÍ
Komunikační síť
Katastrálními územími obce Bohuňovice prochází v současnosti tyto silnice:
I/46
Olomouc – Opava – Sudice – st.hranice
III/4469
Štarnov – Bohuňovice
III/4469a
Bohuňovice – Trusovice
III/44610
Týneček – Moravská Loděnice - Bělkovice
III/44611
Moravská Loděnice - Štarnov
Silnice I/46 je významným tahem Olomouc – Šternberk - Opava, spojující město Olomouc
se severní a severovýchodní částí kraje s přesahem do kraje Moravskoslezského. V rámci
Koncepce rozvoje silniční sítě z roku 2006 je silnice I/46 sledována jako významný tah - obslužné
napojení území Jeseníků. Úprava tohoto tahu je sledována v úseku Olomouc – Šternberk v
řešení čtyřpruhové směrově rozdělené komunikace, kategorie S24,5/100 (zpracována technická
studie v roce 2003). Územní plán respektuje vedení I/46 dle této studie.
Silnice III/4469a a III/44610 prochází přímo zastavěným územím obce a tvoří její základní
komunikační síť. V širších vazbách zajišťují spolu s III/4469 a III/44611 jeho napojení na okolní
obce. Vazba na nadřazenou komunikační síť je realizována prostřednictvím III/44610
s napojením na I/46 východně obce.
Mimo dopravní funkci zabezpečují silnice III. třídy přímou dopravní obsluhu. Trasy silnic
III. třídy jsou v území vesměs stabilizované a nepočítá se s jejich přeložkami s výjimkou směrové
úpravy na silnici III/44610 u křižovatky se silnicí III/4469a jižně obce. Tato úprava je navrhována
pro odstranění jasné směrové dopravní závady, kdy mimo nevyhovující návrhové směrové prvky
21
II. ODŮVODNĚNÍ
vede směrové vedení trasy k nedostatečným rozhledům v křižovatce a v křížení s cyklostezkou.
Přeložka je dlouhá cca 250m, stávající komunikace bude odstraněna a území rekultivováno.
Úpravy silnic v zastavěném území budou prováděny dle zásad ČSN 736110 „Projektování
místních komunikací“ s přihlédnutím k aktuálním požadavkům na ztvárnění průjezdního úseku ve
smyslu zvýšení bezpečnosti – TP 145, úpravy úseků mimo zastavěné území budou prováděny
dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic“.
Silniční síť je doplněna systémem místních komunikací ve správě obce, zemědělských,
lesních a účelových komunikací. Stávající místní komunikace jsou vázány úzce na svou
obslužnou funkci. Vytváří v zónách dopravně obslužné osy a zpřístupňují objekty. Jsou tvořeny
jednopruhovými a dvoupruhovými komunikacemi. Je doporučeno provést v úsecích koncentrace
čistého bydlení zklidnění ve smyslu „obytné ulice“ – místní komunikace IV. třídy.
Kategorizace silniční sítě
Podle Technické studie I/46 je tato silnice uvažována v kategorii S 24,5/100. Stávající tav
S 9,5/80.
Silnice III. třídy jsou uvažovány dle ČSN 7236101 pro úpravy v kategorii S 7,5/60.
Úseky silnic v zastavěných částech obcí a místní komunikace budou upravovány v typech
příčného uspořádání dle ČSN 736110, odpovídajících funkční skupině a navazujícím dopravním
poměrům v obci. V zásadě budou jako hlavní použity typy M2 a M1.
Opatření v úsecích dopravně závadných míst
•
•
•
•
•
•
Jedná se o dopravní závady zjištěné na průjezdních úsecích silnic III. třídy zástavbou:
III/44610 – směrová závada – oblouk s malým poloměrem v místě křižovatky s III/4469a –
je navržena směrová úprava
III/44610 – přejezd přes trať – křižovatky blízko nebezpečného pásma přejezdu – zajistit
dopravní napojení rozvojových ploch mimo kritické trasy a neposilovat tak nevyhovující
dopravní pohyby
III/4469a – úzký profil komunikace v celém průběhu mezi napojeními na III/44610,
chybějící chodník – je navrženo důsledné uplatnění prvků zklidnění a zvýšení bezpečnosti
dopravy, možné vyřazení ze silniční sítě umožní považovat úsek za místní komunikaci III.
třídy
III/4469a – most přes Trusovický potok – směrově a šířkově nevyhovující – návrh
technického opatření - stavební úpravy mostu
III/4469 – nepřehledná křižovatka s místní komunikací – bývalým průjezdním úsekem –
redukce zpevněných ploch, zpřehlednění prostoru stavebními úpravami
Problematika obslužnosti území za železniční tratí č. 270 Olomouc – Česká Třebová
mimo území obce – nelze dosáhnout nového křížení trati za rozumné míry vynaložení
veřejných prostředků, pravděpodobně nereálné i jako investice majitele účelové
zemědělské komunikace, je ponechán stávající stav
Dopravní obsluha navrhovaných ploch
Navrhované plochy jsou napojeny vesměs na stávající komunikační síť bez dopadů do
stávající infrastruktury. Pro obsluhu území jsou navrhovány koridory veřejných prostranství
s převahou zpevněných ploch, které v sobě obsahují i umístění přístupové komunikace,
zajišťující dopravní obsluhu lokalit.
Plocha BI-11 jako návrhová plocha bydlení je navržena k napojení na komunikační síť
novou obslužnou místní komunikací, vedenou od nové křižovatky s III/44610 severně Trusovky a
rovnoběžně s ní do vzdálenosti cca 150m od trati ČD. Zde se trasa navržené komunikace lomí
22
II. ODŮVODNĚNÍ
k severu a napojuje rozvojovou plochu. Stávající komunikace v severní tečné poloze k navržené
ploše, nemůže zajistit obsluhu nové rozlehlé lokality, neboť je vedena úzkým profilem stávající
obytné zástavby. Dle aktuálního územně plánovacího podkladu – Územní studie Obytná zóna
Bohuňovice – Lhotské byl dokomponován i návrh doplňkového dopravního propojení
v severovýchodní poloze lokality BI-11. Jedná se o nový podjezd pod železniční tratí s vyvedením
dopravní obsluhy na III/44610, do místa umístěného bezkolizně k poloze železničního přejezdu a
zamezuje tak nevyhovující dopravní pohyby.
Hromadná silniční doprava
Hromadná doprava je dnes zajištěna železniční dopravou. Přes určité nedostatky
v dostupnosti – celé území pokrývá až 20 min. izochrona dostupnosti – není reálné uvažovat pro
relativně malý počet lidí se zavedením autobusové linkové dopravy.
Ochranná silniční pásma
K ochraně silnice a místních komunikací a provozu na nich mimo souvisle zastavěné
území obce slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo
rekonstruovanou silnici a místní komunikaci vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.
Silniční ochranná pásma jsou uvedena v kapitole Limity využití území a jsou zaznačena
v grafické části Odůvodnění II.2. v Koordinačním výkrese.
Hluk z dopravy
Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č.
258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním
prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny
hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce.
Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet hluku silniční
dopravy“.
Korekce pro stanovení hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněných
venkovních prostorech staveb
Způsob využití území
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor
Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nesčítají.
Korekce dB
1)
-5
0
0
2)
0
0
+5
3)
+5
+5
+10
4)
+15
+15
+20
Pro noční dobu se použije další korekce – 10dB s výjimkou hluku z dopravy na
železničních drahách, kde se užije korekce – 5dB.
1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších
zdrojů hluku s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde – li o účelové komunikace a dále
s výjimkou drah, nejde – li o železniční stanice.
2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových
komunikací a drahách.
3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde je
hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních
komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
23
4)
drahách.
II. ODŮVODNĚNÍ
Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a
Maximální přípustná hladina hluku z dopravy je pro obytnou zástavbu v blízkosti
průjezdních úseků rovna 60dB ve dne a 50dB v noci. Z výsledků celostátního sčítání dopravy
jsou určeny i základní ekvivalentní hladiny hluku ze zatížení na I/46 pro vzdálenost 7,5m od osy
I/46 v roce 2030. Vzhledem ke vzdálenosti zástavby nelze předpokládat nadlimitní vliv této
komunikace na chráněné prostory obce. Zatížení na silnicích III. třídy nebylo celostátním
sčítáním zkoumáno. V případě vzniklé potřeby je možno realizovat v obci dopravní průzkum a
následně stanovit intenzitu dopravy a hlukové zatížení.
B. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Jihozápadním okrajem území prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 270
Olomouc – Česká Třebová dle Zákona č.266/1994 zařazena do kategorie dráhy celostátní. Tato
trať je součástí II. a III. železničního koridoru, v území je stabilizovaná bez plošných nároků.
Dále územím prochází v severojižním směru jednokolejná železniční trať č. 290 Olomouc
– Šumperk, dle zákona č.266/1994 zařazena do kategorie dráhy celostátní. V obci je situována
železniční stanice Bohuňovice. Železniční trať je stabilizovaná, z hlediska rozvoje bude nutno se
věnovat míře zabezpečení úrovňových přejezdů a vlastnímu vybavení stanice – jedná se o
opatření mimo územní plán. Po tuto trať je zpracována technicko – ekonomická studie
elektrizace trati a nepředpokládá se územní zásah mimo plochy ČD.
Z hlediska umístění železniční stanice je zřejmé, že dobrá dostupnost je v území zajištěna
pro centrální část obce, okrajové části jsou mimo dobrou dostupnost, pěší dostupnost 20 min je
pro celé území zajištěna.
Problematika zatížení hlukem z železnice je v návrhových plochách, zasahujících do
ochranného pásma železnice, řešena stanovením podmínky pro další stupně úz. a st. řízení.
C. DOPRAVA LETECKÁ
Na severovýchodě území obce se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Bohuňovice –
LKBO. Letiště má vlastní plán rozvoje, který je koordinovaný se záměrem I/46 v těsném
sousedství. Rozvojová plocha letiště je vymezena dle krajské územně plánovací dokumentace.
Na základě výsledku referenda v obci o vyjmutí druhé letištní dráhy z územního plánu a
rozhodnutí zastupitelstva ze dne 1.9.2011 byla plocha rozvoje letiště redukována na rozsah dle
ZÚR OK. Umístění plochy je upřesněno dle podmínek v území tak, že respektuje stávající trasu
VTL plynovodu i koridor pro rozšíření I/46 včetně ochranných a bezpečnostních pásem.
Současně s uvedenou úpravou podala obec podnět na KÚOK ke zrušení vymezení rozvojové
plochy letiště jako záměru nadmístního významu v ZÚR OK. Do doby definitivního rozhodnutí
Zastupitelstva Olomouckého kraje v této věci musí Územní plán Bohuňovice vymezení ploch dle
ZÚR OK respektovat.
Problematika případných hlukových zátěží z rozvojové plochy letiště je řešena
požadavkem územní studie, která má za úkol prověřit v odpovídající podrobnosti záměr nové
letištní dráhy a pro další stupně je stanoven požadavek na prokázání splnění hlukových limitů pro
plochy s chráněnými vnitřními prostorami a s chráněnými venkovními prostorami staveb.
Je nutno respektovat ochranná pásma (letiště dosud stanovené a vymezené ochranné
pásmo nemá), existující jsou uvedena v kapitole Limity využití území a jsou zaznačena v grafické
části Odůvodnění II.2. v Koordinačním výkrese.
24
II. ODŮVODNĚNÍ
D. JINÉ DRUHY DOPRAVY
Zemědělská doprava
Účelová zemědělská doprava probíhá po samostatných účelových komunikacích, po
místních komunikacích a po silnici. Zemědělská doprava nevykazuje nadměrné negativní vlivy.
Bariérou v území zůstává železniční trať celostátního významu č. 270 Olomouc – Česká
Třebová. Území za touto tratí (část k.ú. Moravská Loděnice) je dostupné pouze z území
sousedních obcí, obsluha je realizována mimo území Bohuňovic. Vzhledem k charakteru tratě
nelze připustit úrovňové přejezdy a pro účel obsluhy uvedeného území zemědělskou technikou je
nutné vycházet ze stávajícího stavu v systému obhospodařování.
Doprava pěší a cyklistická
Pěší doprava probíhá zčásti po samostatných chodnících, které jsou vybudovány podél
vozovek a zčásti tam, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. Významnější trasy
pěší dopravy se nacházejí ve vazbě na centrální část města.
V podrobnosti měřítka územního plánu není účelné řešit návrhy chybějících úseků
chodníků. Nicméně je potřebné zhodnotit rozsah chodníků, jejichž dobudování bude nutné pro
zajištění bezpečnosti chodců realizovat. Nabízí se také řešení vhodných úseků místních
komunikací formou „obytných ulic“.
Území je protkáno sítí cyklotras a je realizována cyklostezka Hlušovice – Bohuňovice –
Bělkovice – Lašťany. Podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Olomouckého kraje,
zpracované v roce 2003 jsou to tyto cyklotrasy IV. třídy:
6104 Šternberk - Moravská Huzová – Bohuňovice
6029 Olomouc – Bohuňovice - Dětřichov – Bruntál – Vrbno pod.P.
Hlavní pěší a cyklistické propojení v obci je vyznačeno v grafické části územního plánu.
Doprava vodní
Je zastoupena hájením koridoru pro kanál Dunaj – Odra – Labe (DOL) – vymezením
územní rezervy (dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje).
E. DOPRAVNÍ PLOCHY A OSTATNÍ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ
Čerpací stanice pohonných hmot
V řešeném území se nachází čerpací stanice na východním okraji. Tato stanice je
situována při I/46 a uvažuje se s jejím zachováním i pro čtyřpruhovou úpravu.
Parkoviště
Plochy pro parkování a odstavování vozidel jsou situovány jednak v lokalitách bydlení,
rovněž v centrálních plochách vybavenosti a plochách výroby.
Při navrhování nových míst bude nutno ve smyslu ČSN 73 6110 "Projektování místních
komunikací" uvažovat pro uspokojování potřeb obyvatelstva při parkování a garážování u všech
potenciálních zdrojů dopravy parkovací a odstavná stání a to pro aktuální stupeň automobilizace.
Dále je nutno respektovat hygienické požadavky na ochranu životního prostředí a postupovat dle
platných norem pro tyto stavby. Přitom je třeba počítat se všemi formami realizace odstavných
stání - umístění parkovacích a odstavných ploch v terénu i v garážích v obytných domech.
Pro území s rodinnými domky, které mají garáže umístěny v objektech či přistavěny jako
samostatné objekty na soukromých pozemcích, se předpokládá pokrytí potřeby realizací
25
II. ODŮVODNĚNÍ
menšího počtu krátkodobých stání parkovacích u přístupových komunikací, nebo přímo na nich,
pokud je tam malá dopravní intenzita. V tomto případě je vhodné počítat s rozšířeným uličním
profilem.
F. PŘEHLED NAVRHOVANÝCH PLOCH DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY:
V následné tabulce jsou přehledně pojmenovány i všechny limity a specifické podmínky,
vyskytující se v jednotlivých lokalitách:
Ozn.
Zařazení Katastrální
plochy lokality
území
Etapa
/char.
plochy
Poznámka,
specifické podmínky
plochy dopravní infrastruktury - DS
DS-1
doprava
silniční
Bohuňovice
I. / Z
DS-2
doprava
silniční
Bohuňovice
I. / Z
DS-3
doprava
silniční
Trusovice
I. / Z
DL-4
DL-5
doprava
letecká
Bohuňovice
DV-6
DV-7
doprava
vodní
doprava
vodní
I. / Z
rozšíření silnice I/46 – záměr ZÚR OK,
ochr. pásmo silnice I. tř.,
ochr. pásmo sděl. síť. kabelu místního i dálkového,
investice do půdy,
ochr. a bezp. pásmo VTL plynovodu
rozšíření silnice I/46 – záměr ZÚR OK,
výskyt místní památky,
ochr. pásmo silnice I. tř.,
ochr. pásmo sděl. síť. kabelu místního i dálkového,
ochr. pásmo el. vedení,
investice do půdy,
směrová úprava na III/44610,
ochr. pásmo el. vedení VVN,
ochr. pásmo ČOV,
pásmo 50m od lesa
rozšíření letiště – záměr ZÚR OK, požadavek prověření
územní studií, v dalších stupních zajistit splnění hlukových
limitů letiště pro plochy s chráněnými vnitřními prostorami a
s chráněnými venkovními prostorami staveb,
Moravská
Loděnice
rezerva
vodní cesta D-O-L – záměr ZÚR OK
Trusovice
rezerva
vodní cesta D-O-L – záměr ZÚR OK
Celé správní území obce je zájmovým územím Ministerstva obrany, zájmovým územím
pro komunikační vedení „Nadzemní“, ochranné pásmo radarů, leteckého koridoru a radiových
zabezpečovacích zařízení.
Celé správní území obce je také Chráněnou oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV) a
územím archeologického zájmu.
26
II. ODŮVODNĚNÍ
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
A. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
V řešeném území existuje ucelená vodohospodářská koncepce. Zásobení pitnou a
požární vodou je v současnosti z kapacitního veřejného vodovodu, odkanalizování dešťových a
splaškových odpadních vod modifikovanou kanalizační soustavou, ukončenou funkční ČOV.
Navržená řešení nových úseků vodovodů a nových úseků kanalizace tedy pouze doplňují
a intenzifikují již existující vodohospodářskou soustavu.
Koncepční trasy kanalizace a vodovodu, související s rozvojem zájmového území budou
vymezeny v seznamu veřejně prospěných staveb. Budou respektována ochranná pásma dle
platných norem.
Ochranná pásma
Ochranná pásma stok a vodovodních řadů jsou určena zákonem č.274/2001 § 23 odst.3
(neurčí-li vodohospodářský orgán jinak), a to v šířce 1500 mm (resp. 2500 mm) od okrajů
půdorysných rozměrů potrubí a souvisících objektů. V ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv
stavební činnost pouze se souhlasem provozovatele kanalizace.
Zásobování vodou
Převážná část území obce je v současnosti zásobena pitnou a požární vodou z veřejné
vodovodní sítě. Kapacita zásobovacích řadů veřejné vodovodní sítě vyhovuje téměř ve všech
úsecích (řady DN 80 až 200 mm) pro výpočtové průtoky špičkových i požárních odběrů.
-1
Zdrojem pitné vody je podzemní vrt HV1 s kapacitou 6,5 l*s . Voda z tohoto zdroje je
akumulována ve vodojemech o celkovém užitném objemu 77 m3. Do obce je pitná voda
dopravována tlakovou čerpací stanicí o výkonu 6,5 l*s-1
Vodovodní síť v obci je tvořena pěti hlavními řady a navazujícími podružnými řady.
Zástavba obce umožnila vytvořit několik hlavních a několik podružných okruhů, které zvyšují
bezpečnost dodávky vody.
Stávající technický stav vodovodní sítě a objektů na vodovodní síti odpovídá stáří sítě.
Zásobování z podzemního vodojemu 77 m3 limituje zájmové území nedostatečnou požární a
rezervní zásobou ve VDJ.
V cílovém stavu bude stávající zástavba obce i nově urbanizovaná území zásobena
pitnou a požární vodou z distribuční sítě veřejného vodovodu Bohuňovice. Pro vykrytí celého
zájmového území (včetně rozvojových ploch) bude dobudován vodojem s užitným objemem 500
m3 s možností gravitačního zásobení (věžový VDJ h min = 270 m.n.m.).
Vzhledem k dobrému technickému stavu sítě a vzhledem k dostatečné kapacitě zdrojů
pitné vody a odpovídajícímu objemu navrženého řídícího vodojemu není možno konstatovat
žádné koncepční nebo kapacitní problémy, dílčí kapacitní disproporce jsou v zásadě jednoduše
řešitelné prodloužením řadů či doplněním stávající distribuční sítě. Vzhledem ke stáří sítě se
předpokládá nutnost rekonstrukce (patrně bezvýkopová technologie) některých úseků.
Bilance potřeby pitné vody pro stávající zástavbu obce a nově urbanizovaná území a
výpočet velikosti vodojemu je provedena tabelárně na základě údajů o aktuálních trendech
vývoje spotřeby vody v tabulce V1 zařazené na závěr kapitoly.
27
II. ODŮVODNĚNÍ
Stávající zástavba i nově urbanizovaná území budou nově zásobena pitnou vodou z
kapacity veřejného pitného vodovodu. Potřeba požární vody pro vnější hasební zásah bude kryta
z hydrantové sítě veřejného vodovodu, plnící místa požární techniky dle aktualizovaného
požárního plánu.
Podrobnější údaje o napojovacích poměrech jednotlivých lokalit jsou uvedeny tabelárně
v tabulce V2 zařazené na závěr kapitoly.
Kanalizace
Převážná část území obce je v současnosti odkanalizována modifikovanou kanalizační
soustavou, která je ukončena mechanicko – biologickou ČOV s kapacitou 2700 EO. ČOV je
v současnosti látkově i hydraulicky přetěžována. Převážná část modifikované kanalizační
soustavy sestává ze stok jednotné kanalizace s odlehčováním do Trusovického potoka (ČHP 410-03-086) a jeho pravostranných přítoků a do melioračních příkopů.
Nová zástavba obce je napojena stokami oddílné kanalizace, splaškové stoky jsou
napojeny do jednotných řadů a splašky jimi kanalizované jsou potom částečně odlehčovány do
toku, částečně odváděny do ČOV. Pro dešťové vody je stanoven požadavek upřednostnění jejich
vsakování.
Stavební stav stok a objektů na kanalizační síti odpovídá jejich stáří (nejstarší úseky z let
1936-37), část stok je již v nevyhovujícím technickém stavu, plášť potrubí je narušen korozí a
vrůsty kořenových systémů. Zkoušky vodonepropustnosti tras nebyly v historicky známém
období prováděny, síť jednotné kanalizace je zatížena přítokem balastních (podzemních) vod,
převážně z historicky zaústěných drenážních soustav v extravilánu obce. Stoky jednotné
kanalizace kapacitně nevyhovují při přívalových deštích. Kapacity stok stávající modifikované
kanalizační soustavy částečně vyhovují pouze pro výpočtový déšť Q15 s intenzitou s intenzitou
128 l*s-1*ha-1. Pro v současnosti užívanou výpočtovou intenzitu deště Q15 tj. 156 l*s-1*ha-1 a
návrhový stav území (rozvojové plochy dle územního plánu) úseky převážně kapacitně nevyhoví
a při přívalových deštích v těchto úsecích nastane (po napojení všech výhledově
odkanalizovaných území) tlakový režim proudění, což bude způsobovat jednak vzdutí vody do
přípojek a suterénních prostor zástavby, jednak nepřiměřené namáhání trubních tras (např.
kavitací a brzkou destrukci potrubní trasy) s adekvátním snížením životnosti.
Stávající technický stav modifikované kanalizační soustavy není plně v souladu s platnými
českými (tedy evropskými) normami a platnou legislativou. Konstatovat lze zejména nedodržení:
• ustanovení ČSN 756101 odst.5.8.1 – vodotěsnost stok
• ustanovení čl.6 ČSN EN 752-4 – vliv výustí odlehčovacích komor na recipient
• ustanovení čl.5 ČSN EN 752-3 a ustanovení čl.12.3 ČSN EN 752-4 – kanalizace
mezního deště
• ustanovení čl.6 ČSN EN 752-2 a ustanovení čl.5 ČSN EN 752-4 – hydraulické
přetížení stok
• ustanovení čl.10.2 ČSN EN 752-4 – výhledové napojení
Kanalizační soustava je ukončena čistírnou odpadních vod s kapacitou 2700 EO. ČOV
sestává z objektů hrubého předčištění, objektů biologického čištění, kalojemu. Parametry
čistícího procesu a kvalita vyčištěné vody splňují limity v současnosti platné legislativy. ČOV má
stanoveno OP v souladu s TNV a to 150 m od vnějšího pláště otevřených nádrží odpadních vod.
Stávající ČOV má hydraulickou kapacitu
o Q24 4,5 l/s = 400 m3/d
28
II. ODŮVODNĚNÍ
o Qd
5,50 l/s = 475 m3/d
o Qdešť = 90 l/s
a látkovou kapacitu 160 kg BSK5 * den-1
Parametry čistícího procesu a kvalita vyčištěné vody překračují imisní limity dané přílohou
3. k nař. vlády 229/2007 Sb., ČOV nesplňuje podmínky rámcové směrnice 2000/60/ES (BAT),
absentuje terciární stupeň čištění.
Kanalizované vody, jež budou odváděny do splaškových kanalizačních sběračů veřejné
kanalizace, budou splňovat limity kanalizačního řádu veřejné kanalizace, odpadní vody odváděné
do vodotečí či vsaku budou splňovat limity nař. vlády č.229/2007 Sb. Volba kanalizační soustavy
vychází zejména z morfologie zájmového území a dále kapacitních možností recipientu.
Přehled vodohospodářsky řešených ploch je tabelárně zpracován v tabulce 1, zařazené
na závěr kapitoly.
Bilance jsou provedeny na základě údajů o aktuálních trendech produkce odpadních vod
a dle hydrologických a klimatologických údajů zájmového území.
Tabelární výpočet počtu napojených ekvivalentních obyvatel stávající zástavby i nově
urbanizovaných území v cílovém stavu, celková bilance produkce odváděných vod splaškových
(od obyvatelstva, zaměstnanců a ostatní produkce ve stávajících i nově urbanizovaných
územích) a vyčíslení jejich kvalitativních parametrů je uveden v tabulce K1. Celková bilance
objemu dešťových vod (při periodicitě návrhových dešťů 0,5) odváděných ze stávající zástavby
i nově urbanizovaných území, výpočet mezního deště pro celé nově odkanalizovávané území a
návrh oddělovače před ČOV, včetně údajů o kvalitativních parametrech takto odváděných
dešťových vod jsou zpracovány tabelárně v tabulce K2. Výpočet návrhových parametrů ČOV
v cílovém stavu je proveden tabelárně v tabulce K3, vliv odtoku vyčištěných vod z ČOV a vlivu
odlehčování odpadních vod před ČOV na recipient je stanoven tabelárně v tabulce K4.
Podrobnější údaje o poměrech napojení jednotlivých lokalit jsou uvedeny tabelárně v tabulce K5.
Tabulky jsou zařazené na závěr kapitoly A. Vodní hospodářství.
Vodní toky a plochy
Zájmové území patří do hlavního povodí Trudovického potoka č.h.p. 4 – 10 – 03 - 071.
Hydrologickou síť tvoří vodoteč Trusovický potok (jako největší tok v zájmovém území) a
ve správě Zemědělské vodohospodářské správy středisko Olomouc. Dále v zájmovém území
existuje torzo koryta mlýnského náhonu (soutok pod ČOV). V zastavěném území obce jsou
situovány dvě umělé vodní nádrže, v extravilánu je pak několik přírodních i umělých vodních
nádrží místního významu.
V území se nenacházejí lokality významně ohrožené vodní erozí (pouze částečně se v
zájmovém území nacházejí lokality zemědělských ploch, které jsou dílče erozí ohroženy).
Urbanizované území je částečně v připravovaném záplavovém území (Trusovického
potoku). Část neurbanizovaného území je v dosahu vybřežení Q100 v řece Moravě a přítocích
(stanovené záplavové území je respektováno).
Protipovodňová ochrana
V zájmovém území jsou pro zajištění ochrany před potenciálními povodněmi a záplavami
navrhována dílčí opatření a úpravy toků, která zajistí ochranu potencionálně zaplavovaných částí
29
II. ODŮVODNĚNÍ
obce před povodněmi, zamezí vyhřezování toků z koryt a zlepší odtokové poměry v dílčích
úsecích koryt vodních toků.
Nutno konstatovat, že předpokládaná výše záplavy (dle zpracovávané studie odtokových
poměrů Trusovického potoka) stávajících území i nově urbanizovaných ploch při průtoku Q100
v Trusovickém potoku je v převážné míře málo významná (5 až 25 cm), vyšší úroveň hladiny
Q100 nad stávající úrovní terénu je modelována jen místně v lokálních terénních depresích.
Řešení problematiky je v úrovni technických opatření k zamezení negativního vlivu záplavy, která
jsou v územním plánu navrhována a v rámci stanovené koncepce a dle podmínek využití ploch
s rozdílným způsobem realizovatelná. Plochy v přímé vazbě na Trusovický potok jsou navrženy
jako rezervy pro bydlení (BI-21) a hromadnou rekreaci (RH-2) k prověření vhodnosti plochy ve
vazbě na stanovení a vyhlášení záplavového území.
Dále jsou pro komplexnost řešení navržena i opatření k zadržení a uchování vody
v krajině s vhodnou podporou vsaku a zpomalení odtokových poměrů.
TABULKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
30
II. ODŮVODNĚNÍ
B. ENERGETIKA
Zásobování plynem
Bohuňovice jsou napojeny na plynovod VTL plynovodní přípojkou DN100 PN40 č.642095. Regulační stanice (RS) s výkonem Q = 1 500m3/hod. č. 64121122 je situována po
pravé straně ČD Olomouc – Šternberk u výjezdu z Bohuňovic na Šternberk.
3
Odběr z RS se v zimním období pohybuje na Qmax=1 500m /hod. Provozní přetlak v
plynovodní síti je 90 kPa.
Plynovodní rozvody v lokalitě jsou z materiálu ocel DN200, DN150, DN100 a mat. LITEN
(degradovaný plast) v dimensích dn160, 110, 90, 63. Páteřní plynovod je DN200 a následně
DN160 a DN110 je veden přes celé Bohuňovice. Na tyto rozvody jsou napojeni všichni
odběratelé. Na STL plynovodní systém je napojena i obec Hlušovice.
Vzhledem k tlakové hladině 90kPa byl projektantem uplatněn požadavek na přepočet
hydraulických poměrů plynovodní sítě, který by stanovil podmínky pro napojení jednotlivých
lokalit na STL plynovodní systém. Určil by úseky plynovodů potřebných pro rekonstrukci.
Hydraulický výpočet nebyl dosud proveden, proto návrh napojení jednotlivých lokalit vychází
z odborného posouzení a předpokládaných odhadů proudění plynu v plynovodním systému.
Zásobování nově zavržených lokalit zemním plynem je řešeno rozšířením místní provozní
plynárenské soustavy s částečnou rekonstrukcí místní provozní sítě a rekonstrukcí regulační
stanice plynu.
Předpokládaná dodávka plynu do místní sítě
Minimální zásahy do provozní sítě si vyžádá napojení u lokalit pro RD: BI-1
(předpokládaný odběr plynu cca 18m3/hod), BI-2 (předpokládaný odběr plynu cca 36m3/hod), BI3 (předpokládaný odběr plynu cca 6m3/hod), BI-4 (předpokládaný odběr plynu cca 15m3/hod), BI5 (předpokládaný odběr plynu cca 24m3/hod), BI-7 (předpokládaný odběr plynu cca 6m3/hod), BI3
3
8 (předpokládaný odběr plynu cca 9m /hod), BI-9 (předpokládaný odběr plynu cca 60m /hod), BI3
10 (předpokládaný odběr plynu cca 60m /hod), BI-13 (předpokládaný odběr plynu cca 6m3/hod),
BI-14 (předpokládaný odběr plynu cca 15m3/hod), BI-17 (předpokládaný odběr plynu cca
3
3
6m /hod), celkem předpokládaný odběr plynu cca 260m /hod).
Napojení dalších lokalit si vyžádá komplexní posouzení plynofikované lokality: BI-11
(předpokládaný odběr plynu cca 150m3/hod), BI-12 (předpokládaný odběr plynu cca 15m3/hod),
BI-15 (předpokládaný odběr plynu cca 45m3/hod), BI-16 (předpokládaný odběr plynu cca
45m3/hod), BI-18 (předpokládaný odběr plynu cca 90m3/hod), BI-19 (předpokládaný odběr plynu
cca 135m3/hod), BI-21 (předpokládaný odběr plynu cca 45m3/hod), BI-23 (předpokládaný odběr
plynu cca 135m3/hod), celkem předpokládaný odběr plynu cca 659m3/hod); SO-1-6
(předpokládaný odběr plynu cca 150m3/hod), OV-1-3 (předpokládaný odběr plynu cca 25m3/hod),
RH1-2 (předpokládaný odběr plynu cca 10m3/hod), VP-1-2 (předpokládaný odběr plynu cca
50m3/hod), VD-1-4 (předpokládaný odběr plynu cca 30m3/hod), celkem předpokládaný odběr
plynu cca 265m3/hod). Lze předpokládat rekonstrukce „bočních“ větví plynovodní sítě, na které
budou navržené lokality napojeny.
Využití lokality VP-2 je podmíněno přeložkou VTL plynovodní přípojky pro RS
DN100PN40.
31
II. ODŮVODNĚNÍ
Celkové navýšení odběru plynu pro navrhovaný cílový stav je o 1 100m3/hod., to znamená
3
provést rekonstrukci regulační stanice plynu ze současného výkonu Q=1 500m /hod. na výkon
3
3
min. Q=2 500m /hod. s možností zvýšení výkonu na Q=3 000m /hod. Pro cílový stav a možnost
3
využití ploch VP-1 a VP-2 je navrženo přeložení RS s požadovaným výkonem Q=3000m /hod.,
dále přeložka VTL plynovodu a propojení STL plynovodem s RS (přemístěné) na stávající STL
plynovodní systémem. Z tohoto propojovacího plynovodu budou napojeny lokality VP-1 a VP-2.
Část stávajícího VTL plynovodu bude zrušena – případně ji bude využito pro rozvod plynu
v řešených lokalitách VP-1 a 2.
Rozvody plynu pro napojení řešených lokalit jsou navrženy s ohledem na dostupné
podklady, dimense jednotlivých větví, případně rekonstruovaných částí stávající plynovodní sítě a
budou upřesněny v dalším stupni dokumentace.
Pro navrhované plochy bydlení individuální BI-9, 10, 11, 18, 19 a pro navrhovanou plochu
smíšenou obytnou SO-6 je stanoven požadavek zpracování územních studií, které budou řešit
návrh plynovodních řadů v návaznosti na stávající i navrhovanou zástavbu obce a na stávající i
navrhovanou technickou infrastrukturu obce.
Vzhledem k materiálům stávajících rozvodů lze předpokládat (LITEN), že RWE bude řešit
rekonstrukci plynovodní sítě a při této rekonstrukci je potřeba zkoordinovat požadavky
předpokládaného navýšení odběru plynu s technickým řešením projektové dokumentace
rekonstrukce plynovodní sítě.
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy dle zák.
458/2000 Sb. Ochranná pásma pro STL plynovody a přípojky 1m na obě strany od půdorysu a
pro VTL plynovody a přípojky 4m na každou stranu od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou dána
dle příslušné DN přílohou k zák.458/2000 Sb.
Zásobování elektrickou energií
Energetika
Podkladem pro zpracování části energetiky byly Průzkumy a rozbory, Územně analytické
podklady a konzultace s pracovníky ČEZ – distribuce, pracoviště Olomouc. Návrh nových
rozvodů je v souladu se záměry rozvoje obce a způsobem využití návrhových ploch.
Dodávka elektrické energie je v současnosti zabezpečována pro obec z venkovního
nadzemního vedení VN 22kV č. 10 vycházejícího z rozvodny 110/22kV Olomouc – Hodolany.
Toto vedení dále pokračuje podél jižního okraje obce směrem na Bělkovice – Lašťany a jsou na
ně připojeny prakticky všechny distribuční i velkoodběratelské transformační stanice. Pouze dvě
stávající trafostanice v centru obce jsou v současné době napojeny kabelově.
Západním okrajem obce prochází mimo zastavěné území nadzemní vedení VVN 110kV č.
685 a č. 686. Z těchto vedení je provedena odbočka do rozvodny 110/22 kV Olomouc – sever.
Stávající energetické rozvody jsou ve vyhovujícím stavu a svým provedením odpovídají
současnému i plánovanému odběru el. energie.
32
II. ODŮVODNĚNÍ
Výpočet maximálního soudobého příkonu vně navrhovaných ploch:
V obci je zaveden plyn, proto je v maximální míře u bytového odběru uvažováno
s kategorií odběru „A“, v menší míře kategorií „B“.
Bytová individuální cca 265 RD
70% kategorie „A“ – 180 RD
30% kategorie „B“ - 85 RD
Smíšené obytné cca 30 RD
70% kategorie „A“ – 21 RD
30% kategorie „B“ - 9 RD
Rodinné domy kategorie „A“ – 201 BJ x 1,6 kW
= 322 kW
Rodinné domy kategorie „B“ – 94 BJ x 2,6 kW
= 244 kW
Občanská vybavenost:
OV-1 – školství – 80 kW
OK-2 – komerce – 70 kW
OK-3 – komerce – 40 kW
Celkem
= 190 kW
Rekreace
= 40 kW
Výroba průmyslová a zemědělská
- 200 kW
Výroba drobná
- 120 kW
Celkem
= 320 kW
Rezerva pro občanskou vybavenost a výrobu
= 80 kW
Maximální soudobý příkon celkem
= 1 196 kW
Potřebný výkon na straně transformačních stanic::
1 196kW : soudobost : cosfí = 1 308 : 0,8 : 0,9 = 1661kVA
Návrh řešení zásobování el. energií:
Plochy bydlení BI-13, BI-14, BI-15, BI-16, BI-17, BI-18
Budou zásobovány jednak z přestavěné transformační stanice stožárové na kioskovou,
jednak výstavbou kioskové trafostanice. Nová zástavba v lokalitách si vyžádá demontáž a
přeložku venkovního vedení pro uvolnění lokality BI-16 a BI-14.
Plochy bydlení BI-11, BI-12, BI-19
V těchto lokalitách dojde k demontážím venkovních vedení VN 22 kV. Stožárové
trafostanice budou nahrazeny kioskovými s výstavbou distribuční trafostanice v lokalitě BI-11.
Rozvody VN 22kV budou kabelové.
Plochy VD-3, SO-2, OK-2
Výstavba nové transformační stanice kioskové u lokality SO-2 a smyčkové napojení
kabely VN 22kV.
Plochy BI-9, BI-10, SO-1, OV-1
Výstavba nové kioskové trafostanice u plochy BI-9. Na straně VN připojení kabelovou
smyčkou na stávající kabely VN.
Plochy BI-7, BI-8
Plocha BI-7 bude zásobována ze stávající transformační stanice, která bude po přeložce
VN nahrazena trafostanicí kioskovou. Přeložka bude částečně řešena v hranici katastru obce (na
pomezí obce Bělkovice – Lašťany).
Plochy BI-5, SO-6, VD-4
33
II. ODŮVODNĚNÍ
Zásobování el. energií bude zajišťováno výstavbou nové kioskové trafostanice a
připojením na stávající venkovní vedení VN 22kV.
Plochy VP-1, VP-2
Tyto plochy budou zásobovány z nově navržené transformační stanice v areálu VP-1
připojenou kabelovou smyčkou ze stávajícího venkovního vedení VN 22kV.
Plocha RH-1
Přívody ze stávající sítě budou provedeny rozvody NN.
Plocha DS-2
V řešené ploše se nachází stávající trafostanice OC-4427 včetně venkovního přívodu VN
22kV. V dalších stupních bude řešena případná přeložka.
Údaje o skutečně požadovaných nárocích na odběr el. energie vyplynou teprve s žádostí
o zřízení nových odběrných míst požadovaných investory po distributorovi el. energie.
Rozvody NN budou v místech soustředěné výstavby budovány pouze jako kabelové,
v místech samotného připojení na stávající rozvod NN je možno použít připojení závěsnými
kabely.
Veřejné osvětlení bude budováno s rozvodem zemními kabely. Svítidla budou
výbojkového provedení na ocelových stožárech. Plochy se soustředěnou výstavbou budou
osvětlovány převážně svítidly na sadových stožárech, průjezdné komunikace pak svítidly na
stožárech s výložníky.
Ochranná pásma dle zákona č. 458/2000 Sb.:
Nadzemní vedení VN 22kV pro vodiče bez izolace od krajních vodičů - 7m
Kabelové vedení 22kV - 1m od krajního kabelu
Stožárové trafostanice 22/0,4kV - 7m všemi směry od konstrukce
Kompaktní a zděné trafostanice 22/0,4kV - 2m od zděné části
Ochranná pásma jsou v územním plánu respektována.
Zákazy činnosti v ochranném pásmu jsou stanoveny v §46 výše uvedeného zákona. Dle §
47 téhož zákona je stanoveno, že přeložky zařízení přenosové a distribuční soustavy nákladově
zajišťuje ten, kdo potřeby přeložky vyvolal.
Spoje a telekomunikační zařízení
Telekomunikace
Obec Bohuňovice patří do uzlového telefonního obvodu UTO Olomouc. V obci byla
provedena rekonstrukce celé přístupové sítě, zejména její kabelizace. Proto budou všechny
lokality řešeny pouze rozvodem zemními kabely.
Přenosová síť
Katastry obce procházejí dálkové kabely ve správě Telefonica O2 Czech Republic a
optické telekomunikační vedení ČD Telematika.
Kabelová vedení jsou chráněna ochr. pásmem 1,5 m od krajních kabelů. Při plánování
dopravních staveb silničních a leteckých je nutno se správci těchto zařízení projednat ochranu
jejich přenosové sítě, případně jejich přeložky. Jedná se zejména o styk se stávajícími kabely
přenosové sítě ve správě Telefonica O2 a ČD Telematika v lokalitách BI-16, DS-1, DS-2 a DS-5.
Nutno dodržet ochranná pásma uvedených kabelových vedení, případně dohodnout
ochranu těchto zařízení.
34
II. ODŮVODNĚNÍ
Spojové a zabezpečovací kabely ČD – procházejí katastry obce Bohuňovice podél
železnice, kde jsou uloženy spojové a zabezpečovací kabely ve správě Správy železniční
dopravní cesty Olomouc. Tato zařízení se nacházejí vesměs v ochranném pásmu železnice.
Radioreléové spoje
Katastry obce procházejí radioreléové spoje ve správě Českých radiokomunikací a.s. a
Telefonika O2. Vzhledem k výšce nad terénem zřejmě nedojde k narušení ochranného pásma,
které je nutno respektovat. Celé katastrální území obce je zájmovým územím Ministerstva
obrany.
Místní rozhlas
Ve všech částech obce, t.j. i u nově plánovaných lokalit je nutno zajistit kvalitní poslech
místního rozhlasu.
Televizní signál
V obci je příjem TV signálu pro ČT1, ČT2, PRIMA a NOVA vyhovující. Další rozšíření
možnosti příjmu TV programů bude zajištěno digitalizací jejich distribuce.
C. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
V obci Bohuňovice proběhla v minulých dvou desetiletích masivní plynofikace spojená s
decentralizací topných zdrojů. Jedná se převážně o topné zdroje o výkonu do 50 kW.
Převažujícím topným médiem je zemní plyn, který pokrývá cca 85% výše uvedených
topných zdrojů. Zbývající topné zdroje využívají jako topné médium elektřinu, dřevní hmotu,
alternativní zdroje či v malé míře uhlí.
Z hlediska Zákona č.483/2008Sb., kterým se mění zákon č.86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, jsou v obci Bohuňovice dle § 4 Kategorie a zařazování zdrojů znečišťování ovzduší,
článek 5 Spalovací zdroje odstavec c) střední spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování
o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2MW do 5MW včetně.
1)
2)
3)
Základní škola
Aquacentrum
ZD
4)
Dajána
2x 200kW, kotle na zemní plyn
2x 300kW, kotle na zemní plyn
250
kW,
sušička,
zemní plyn,
jen
sezónní provoz
460 kW bioplynová stanice
320 kW vyvíječ páry, zemní plyn (Výroba krmiva pro akvarijní ryby)
Dle typu návrhových ploch a k nastoupenému trendu zateplování objektů se instalace
zdrojů nad 200kW předpokládá jen v ojedinělých případech, například v případě potřeby tepla
pro technologické účely.
Topné zdroje a systémy budou navrženy dle Zákona č. 406/200Sb. a Zákona
č.458/2000Sb. a jejich prováděcích nařízení a vyhlášek.
Předpokládaná skladba topných zdrojů u individuálního bydlení (rodinné domy) je:
Plynofikace, převážně kondenzační kotle s vysokou účinností, nízké emise
65%
Elektrické, klasický systém, akumulační vytápění, přímotopy
10%
35
Tepelné čerpadlo
Kotle na biomasu
Ostatní zdroje/*
II. ODŮVODNĚNÍ
10%
5%
10%
/* Pasivní domy, kombinace výše uvedených zdrojů se slunečními kolektory, teplovzdušné vytápění
Předpokládaná skladba topných zdrojů u ostatních typů bydlení, komerčních zařízení,
tělovýchovy a sportu, drobné výroby a zemědělské výroby:
Plynofikace, převážně kondenzační kotle s vysokou účinností, nízké emise
75%
Elektrické, klasický systém, akumulační vytápění, přímotopy/**
5%
Tepelné čerpadlo/**
5%
Kotle na biomasu/**
10%
Ostatní zdroje/**
5%
/** BIO plyn v případě zemědělské výstavby, kombinace se slunečními kolektory v případě přípravy
teplé vody, automatické kotle na spalování kvalitního uhlí s nízkými emisemi, kotle na oleje v případě
provozoven produkujících tyto oleje; vícezdrojové vytápění, převážně kamna, či kotle na biomasu, nebo u
kotlů na biomasu doplňující zdroj elektro vytápění, ostatní neuvedené zdroje.
D. UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ
Ukládání a zneškodňování odpadů je řešeno ukládáním směsného komunálního odpadu
na stávající skládce v Bohuňovicích, svoz odpadu probíhá pravidelně. Tříděný odpad – papír,
plast, sklo – je řešen ukládáním do kontejnerů na tříděný odpad a pravidelně odvážen k recyklaci
mimo území obce. V obci jsou vymezeny prostory pro sběrný dvůr (dle podmínek využití ploch
s rozdílným způsobem využití lze umístit SD do ploch výrobních), jeho umístění a provoz musí
být řešen způsobem, který nebude mít negativní a rušící dopad na okolní obytnou zástavbu a
způsobem respektujícím Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje.
Kapacita skládky je dosud dostatečná i pro další období.
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY A OBRANY STÁTU
Požadavky na ochranu obyvatelstva vyplývají z havarijních a krizových plánů v rozsahu,
který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace a dle vyhl.
Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva č. 380/2002 Sb.
V Bohuňovicích nejsou na úseku územního plánování dotčeny nové zájmy obrany státu a civilní
ochrany a nebyly specifikovány žádné rozvojové požadavky. Na území obce se nacházejí
zájmová území Ministerstva obrany ČR, viz Koordinační výkres a text Odůvodnění - Limity využití
území.
A) návrh řešení ukrytí
Ukrytí obyvatel bude řešeno v podzemních podlažích rodinných domů. Ukrytí obyvatel je
rovněž možné v objektech občanské vybavenosti. Řešení podrobného plánu ukrytí obyvatel a
tzv. pohotovostního plánu není předmětem řešení územně plánovací dokumentace.
B) vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí
Na území obce se záplavové území nachází pouze okrajově při západní hranici řešeného
území, bez vazby na zastavěné území a zastavitelné plochy místních částí obce.
36
II. ODŮVODNĚNÍ
C) návrh řešení evakuace obyvatelstva a nouzové ubytování
V případě nutné evakuace je možné ubytování v okolních obcích a Olomouci.
D) návrh řešení míst a ploch pro skladování materiálu CO a humanitární pomoci
Obec má sklad CO.
E) charakteristika objektů skladujících nebezpečné látky z hlediska jejich druhu,
polohy a vlivu na okolí
Objekty skladující nebezpečné látky se nevyskytují.
F) možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby
obce
Na katastru nelze uskladnit nebezpečné látky, tyto jsou vyváženy na příslušnou skládku
mimo řešené území.
G) návrh ploch a vymezení nezavalitelných komunikací k využití při provádění
záchranných, likvidačních a obnovovacích prací
Při navrhování zástavby na nových plochách při stávajících i nově navrhovaných
komunikacích je nutno dodržet předpis CO 1-9/č. Umístění silnic a důležitých místních
komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby.
Funkci nezavalitelných komunikací v obci plní systém účelových komunikací stávajících i
navržených.
H) návrh ploch a míst pro speciální očistu osob a techniky
V obci nejsou navrženy.
I) návrh řešení zásobování obyvatelstva vodou za krizových situací a při
mimořádných událostech
Zásobování pitnou vodou za krizových situací a při mimořádných událostech bude
zajištěno z domovních studní a tlakových nádrží.
J) návrh řešení zásobování území elektrickou energií za krizových situací a při
mimořádných událostech
Není řešen územním plánem.
K) návrh ploch pro řešení bezodkladných pohřebních služeb
V územním plánu nejsou navrhovány.
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
Kapitola byla zpracována na základě dostupné informace o problematice ochrany přírody
a krajiny v rámci zpracování Průzkumů a rozborů obce Bohuňovice. Pozornost byla věnována
charakteristice přírodních podmínek zájmového území a problematice obecné a zvláštní ochrany
přírody. Jako podklad byla využita odborná literatura, materiály přístupné na Magistrátu města
Olomouce, digitální data poskytnutá Magistrátem města Olomouce a Agenturou ochrany přírody
a krajiny ČR (AOPK ČR), včetně dat o ÚSES (Územně-analytické podklady, ZÚR Olomouckého
37
II. ODŮVODNĚNÍ
kraje). Problematika byla konzultována s Odborem životního prostředí Magistrátu města
Olomouc.
Případný výskyt registrovaných významných krajinných prvků na území Bohuňovic byl
ověřován na Magistrátu města Olomouce. Informace o památných stromech, lokalitách Natura
2000 a zvláště chráněných územích byly k dispozici v Ústředním seznamu ochrany přírody
spravovaném AOPK ČR. AOPK ČR také poskytla výsledky mapování biotopů soustavy Natura
2000 v prostoru Bohuňovic a výstupy z nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Prostorové
souvislosti byly zjišťovány za pomocí Geoportálu CENIA. Aktuální stav přírody a krajiny byl
zmapován během terénního průzkumu v průběhu prosince 2009.
Návrh krajinného uspořádání je motivován návratem k uspořádání otevřené zemědělské
krajiny a řeší opatření ke zmírnění změn krajiny vlivem dřívějšího scelování bloků orných půd do
dominantních ploch.
A. KRAJINNÁ ZELEŇ
Návrh krajinné zeleně řeší potřebu doplnění chybějících přírodních prvků v návaznosti na
urbanizované území, současně doplňuje propojující segmenty, posilující přírodní charakter
krajiny. Návrh je zaměřen i na kultivování a ochranu území, ať se jedná o nejbližší zázemí obce,
nebo o okolí dopravně frekventovaného území s potřebou izolační zeleně.
V následné tabulce jsou přehledně pojmenovány i všechny limity a specifické podmínky,
vyskytující se v lokalitě:
Ozn. Zařazení
plochy lokality
Místní část
Etapa
Poznámka,
/char.
specifické podmínky
plochy
plochy krajinné zeleně
ZK-5
krajinná zeleň
ZK-6
krajinná zeleň
ZK-7
ZK-8
ZK-9
ZK-11
ZK-12
ZK-13
ZK-14
ZK-15
ZK-16
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
krajinná zeleň
Trusovice
Trusovice,
Moravská Loděnice
Trusovice
Moravská Loděnice
Moravská Loděnice
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
I. / Z
krajinářské kultivování nábřeží Trusovky
rekultivace plochy po směrové úpravě silnice III.
třídy
krajinářské kultivování plochy býv. skládky řepy
prvek ÚSES – LBK 1a
prvek ÚSES – LBK 2b
krajinářské kultivování plochy u sjezdu z I/46
prvek ÚSES – LBK 6
Specifickou formou krajinné zeleně je i navrhovaná zeleň krajinná liniová. Kromě
krajinotvorného efektu mají prvky krajinné zeleně charakter interakčních prvků a spolupůsobí se
systémem ostatních skladebných částí ÚSES a významných krajinných prvků na vytvoření
harmonické kulturní krajiny.
Nezastavěné území skýtá kromě intenzivně obhospodařovaných zemědělských ploch i
výrazně přírodní prvky a chráněné režimy podle zvláštních předpisů.
38
•
•
II. ODŮVODNĚNÍ
Mezi přírodní hodnoty území vyžadující ochranu patří:
Významné krajinné prvky – vodní toky a plochy, údolní nivy a lesy
Území začleněná do územního systému ekologické stability
B. PAMÁTNÉ STROMY
V katastrálním území Moravská Loděnice, číslo parcely 339/2, se nachází jeden památný
strom - Hromův dub. Jedná se o dub letní (Quercus robur), který se nachází v lesním remízu
uprostřed polí, cca 630 m východně od soutoku Grygavy s Oskavou, na lokalitě zvané "Strašná
bouda". Výška stromu je 27 m a obvod kmene činí 600 cm, stáří se odhaduje na cca 300 let.
Jeho kořeny v minulosti zpevňovaly hráz Velkého rybníka.
C. KRAJINNÝ RÁZ
Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, celé řešené území
spadá dle charakteru osídlení do matrice starosídelních krajin Pannonica.
Charakteristika jednotlivých krajinných typů:
2Z11 – Starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv
Tento krajinný typ se rozprostírá na jihozápadě řešeného území.
Tradičními znaky širokých říčních niv jsou meandrující vodní tok, doprovázený břehovým
porostem a luční, pravidelně zaplavovaná údolní niva. Vesnická sídla byla typicky situována na
okraje nivy. Vždy v blízkosti vody ale mimo záplavovou oblast. V posledních zhruba sto letech byl
charakter krajin říčních niv významně narušen až zcela změněn. Vodní toky byly zregulovány a
napřímeny. Jejich kapacitní koryta zamezila pravidelným rozlivům a luční údolní nivy byla
přeměněna v pole. Do údolních niv se začaly rozrůstat vesnice a byly zde stavěny průmyslové a
zemědělské objekty.
2Z4 - Starosídelní zemědělské krajiny rovin
Tento krajinný typ se nachází ve středu řešeného území a zabírá jeho největší část.
Tyto krajiny jsou vymezeny na segmentech plochých povrchů o rozloze minimálně 15
km2. Z morfometrického hlediska jsou to roviny (s výškovou členitostí 0-30 m) a patří sem
výjimečně i ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30-50 m v případě, že se jedná o ukloněnou
plošinu. Využití i historický vývoj využívání je analogický s krajinami plošin a pahorkatin.
2Z1 – Starosídelní zemědělské krajiny plošin a pahorkatin
Tento krajinný typ se nachází v severním cípu řešeného území.
Jsou tvořeny zejména zemědělskými kulturami (pole, louky, pastviny, ovocné sady a
vinice). Ze zemědělských kultur jednoznačně dominuje orná půda. Ostatní kultury se omezují na
hůře obdělávatelná stanoviště (zejm. zamokřené a svažité území). Nedílnou součástí těchto
krajin jsou i zemědělská sídla, jako sídla obyvatel v plužině se živících. Rozptýlená zeleň v
podobě solitérů, linií, skupin až menších hájů je přirozenou a nedílnou součástí zemědělských
krajin, které však svou velikostí pohledově nerozděluje, čímž zachovává otevřený charakter
krajiny. Jedná se o starosídelní, tedy již nejméně 6 000 let osídlené území. Osídlení je zásadně
soustředěné do kompaktních vsí typu silnicovek a návesních silnicovek. Ze samot se ve volné
krajině objevovaly jen vzácně funkčně vyhraněné typy objektů (mlýny, hájovny, panské dvory,
cihelny, vinné bůdy a sklepy). Od 2. Poloviny 20. století do krajiny masivně vstupují zemědělské
a průmyslové areály. Původní prostorová struktura pozemků byla tvořena traťovými a nepravými
traťovými plužinami. Převážná většina území ztratila během socialistické kolektivizace
39
II. ODŮVODNĚNÍ
zemědělství svůj charakter. Krajině dnes dominují scelené lány, což je de facto novodobý typ
plužiny. Tradiční struktura se dochovala pouze vzácně zejména v těsném okolí obcí a na
nejsvažitějších územích. Tyto dochované segmenty patří ke krajinářsky nejhodnotnějším částem
tohoto krajinného typu. V reliéfu převažují plošiny a mírné svahy.
Územní plán navrhuje krajinné uspořádání se zachováním specifického rázu území.
Navrhuje opatření ke zmírnění změn krajiny vlivem kolektivizace zemědělství, po které dominují
scelené lány, čímž de facto došlo k zavedení novodobého typu plužiny. Navrhovaná krajinná
zeleň je koncipována jako nedílná součást zemědělské krajiny, kterou však svou velikostí
pohledově nerozděluje a zachovává otevřený charakter krajiny.
Urbanistický rozvoj obce je směrován ke kompaktnosti zastavěného území, se
zachováním soustředění ploch výroby v okrajové poloze zastavěného území a tím k zamezení
rozrůstání sídla do volné krajiny.
Pro zajištění ochrany krajinného rázu jsou navrhovány prvky liniové krajinné zeleně, a to
zejména v okrajových polohách prostorově a pohledově významných částí zastavěného území a
zastavitelných ploch.
Problematika ochrany krajinného rázu je řešena stanovením podmínek využití ploch
s rozdílným způsobem využití, prostorovou regulací, a to tak, aby nová výstavba zejména na
plochách výroby byla koncipována s ohledem na zachování měřítka a sídelní struktury obce.
Zvláště pohledově exponované lokality jsou navrženy s pásy zeleně, která změkčuje kontrast
mezi krajinou a sídlem. U rozsáhlých staveb výrobních komplexů musí být posuzována
problematika krajinného rázu v dalších stupních, v rámci koncipování konkrétních staveb.
D. BIOREGIONY
Podle Culka (1996) se zájmové území Bohuňovic nachází v provincii středoevropských
listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionu Litovelském.
Litovelský bioregion
Bioregion leží převážně v mezofytiku a zaujímá fytogeografický okres 72. Zábřežskouničovský úval, severovýchodní část fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina a
severní část fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval (termofytikum). Vegetační
stupně (Skalický): planární až suprakolinní.
E. BIOCHORY
Podle Culka (2005) se obec Bohuňovice nachází na 2 biochorách, a to 3RE Plošiny na
spraších 3. v.s. a 3RN Plošiny na zahliněných píscích 3. v.s.
F. ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY
Téměř celé zájmové území Bohuňovic je tvořeno intenzivně využívanými agrocenózami.
V zemědělské krajině Bohuňovic je proto zapotřebí považovat za potenciálně biologicky
hodnotné veškeré plochy liniové i plošné zeleně a vodní biotopy. Nejvýznamnější takové plochy
se nachází v prvcích ÚSES nadregionální a lokální úrovně.
40
II. ODŮVODNĚNÍ
Těžiště přirozené biologické diverzity území je soustředěno podél vodotečí protínajících
zájmové území. Jedná se zejména o liniovou břehovou a nivní zeleň nadregionálního biokoridoru
NRBK K 136 - Ramena řeky Moravy-Chropyňský luh, jež prochází jihozápadním cípem
zájmového území Bohuňovic - tokem a nivou Moravy. Ekologicky významná je liniová břehová
zeleň lokálních biokoridorů podél toku Grygavy, Trusovického potoka, Dolanského potoka a
vodní biotopy těchto vodních toků. Do budoucna mohou být ekologicky významné nově
vytvořené, resp. doplněné břehové porosty podél Oskavy a drobných bezejmenných vodotečí a
melioračních kanálů. Zmíněné břehové porosty jsou biotopem řady druhů obratlovců i
bezobratlých živočichů. Větší část břehových porostů je bohužel nyní v nevyhovujícím stavu,
s nedostatečnou hustotou (zápojem) a místy nevhodného druhového složení. Výše uvedené
vodoteče nabízí relativně vhodné prostředí pro rozvoj akvatické a semiakvatické bioty, která je
však ovlivněna vysokou eutrofizací z okolních polí.
V návaznosti na uvedené vodní toky, plnící funkci biokoridoru, se v území nachází několik
drobných lesních porostů, z nichž většina je součástí navržených lokálních biocenter. Mezi
nejhodnotnější patří lesní porosty (jasano-topolový luh) v lokálním biocentru LBC5 a v biocentru
LBC3, stabilizující funkci v okolní zemědělské krajině může do budoucna plnit také navržené
biocentrum LBC1.
Nelze opomenout také biologickou funkci zeleně v zastavěném území obce Bohuňovice
(zahrady, rozptýlená obecní zeleň), která nabízí vhodná refugia pro řadu druhů živočichů.
Obdobným případem je nově navržená krajinná liniová zeleň (interakční prvky), jež je situována
podél nezpevněných komunikací a drobných regulovaných vodotečí, převážně ve volné krajině.
Trasy navržených prvků ÚSES jsou vedeny v souladu s předpokládanými významnějšími
migračními trasami bioty a dle skutečného stavu krajiny. Prvky ÚSES jsou vymezeny ve
stávajících funkčních (vodní toky, lesní porosty), částečně funkčních (břehové porosty, remízy) i
v nefunkčních částech krajiny (orná půda či trvalé travní porosty).
Při zpracování plánu ÚSES v prostoru Bohuňovic byla zvýšená pozornost věnována
zajištění souladu se schválenými plány ÚSES v územních plánech sousedních obcí (Olomouc,
Dolany, Bělkovice, Hlušovice). Z tohoto důvodu nebyly převzaty některé prvky ÚSES, jež se
objevují v dokumentech: „Generel lokálního územního systému ekologické stability“ (zpracovatel:
Ing. Radoslav Sáblík a kol., Agroprojekt Olomouc, 1993), „Systém ekologické stability krajiny na
katastru obcí Dolany, Bělkovice-Lašťany“ (zpracovatel: RNDr. Karel Nykles, Ekologiam,
Mariánské Lázně, 1995) nebo v „Územně analytických podkladech“, poskytnutých Magistrátem
města Olomouce. Uvedené dokumenty mnohdy navrhují lokální biocentra v lokalitách, jež mají
minimální biologickou hodnotu (např. na orné půdě), případně by si jejich realizace vyžádala
neadekvátní úsilí. V těchto případech se však v bezprostřední blízkosti, na katastrech sousedních
obcí, nachází vhodnější alternativní biocentra, jež byla při návrhu plánu ÚSES respektována. Je
zapotřebí dále zdůraznit, že prvky ÚSES, které se objevují ve starších dokumentech (viz Sáblík a
kol. 1993, Nykles 1995) nebyly doposud nikdy zapracovány do územních plánů a nelze je proto
považovat za platné prvky ÚSES.
Konkrétně nebyly do aktuálního plánu ÚSES v prostoru Bohuňovic zahrnuty následující
prvky ÚSES, jež se objevují ve starších studiích ÚSES:
BC 2 – lokální biocentrum „Na soutoku“, navržená rozloha: 3 ha, Geobiocenologická
typizace: 2BC4. Uvedené biocentrum bylo navrženo při jihozápadním okraji zájmového území.
Jedná se o lokalitu v prostoru soutoku Grygavy s Oskavou. Biocentrum bylo téměř v celém
rozsahu navrženo na orné půdě. V bezprostředním sousedství, na území města Olomouce, se
41
II. ODŮVODNĚNÍ
nachází navržené vhodnější lokální biocentrum. Z tohoto důvodu bylo upuštěno od návrhu
dalšího biocentra v daném prostoru.
BC 6 – lokální biocentrum „Za Geblovem“, navržená rozloha: 3 ha, Geobiocenologická
typizace: 2BC3. Jedná se o lokalitu na soutoku melioračního příkopu s Dolanským potokem
v jihovýchodním cípu zájmového území. V bezprostředním sousedství, na území obce Dolany, se
nachází navržené lokální biocentrum BC7. Není proto zapotřebí navrhovat další biocentrum
v daném prostoru.
BC 7-38 – bezejmenné lokální biocentrum, nacházející se v jihozápadním cípu řešeného
území, Geobiocenologická typizace: 2BC4. Jedná se o lokalitu pod soutokem Oskavy a Moravy.
V bezprostředním sousedství, na území města Olomouce, se nachází navržené lokální
biocentrum. Lokalita je navíc součástí nadregionálního biokoridoru NRBK K136 - Ramena řeky
Moravy-Chropyňský luh. Tyto skutečnosti jsou dostatečným argumentem pro nezapracování
pracovního návrhu BC 7-38 do plánu ÚSES.
B 4 – bezejmenné lokální biocentrum, nacházející se v polích severovýchodně od
intravilánu Bohuňovic, navržená rozloha: min. 3 ha, Geobiocenologická typizace: 2B3. Uvedené
biocentrum není napojeno navazujícími biokoridory na síť prvků ÚSES, nebylo proto vhodné je
vylišovat jako prvek ÚSES. Tato plocha je však součástí interakční zeleně.
V případě některých lokálních biokoridorů a biocenter v prostoru Bohuňovic došlo oproti
situaci v generelech ÚSES k jejich přejmenování. Cílem bylo dosažení větší přehlednosti a
kompatibility s pojmenováním prvků ÚSES v sousedních katastrech.
G. OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Rozvojové lokality jsou situovány mimo vyhlášená záplavová území, resp. mimo dosah
vybřežení Q100 v řece Moravě. Stávající systém vodních hrází není dále upravován. V současné
době probíhají práce na stanovení záplavových zón (aktivních i pasívních) Trusovického potoka.
Řešení problematiky je popsáno v kap. Vodní toky a plochy.
H. REKREACE
Rekreace v krajině je na území Bohuňovic vzhledem ke krajinným přírodním podmínkám
zastoupena omezeně, a to cykloturistikou, využívající nové cyklostezky Hlušovice – Bohuňovice Bělkovice – Lašťany. Zejména díky průběhu této cyklistické trasy z Olomouce směrem na
Šternberk a Bělkovice – Lašťany je obec místem s výrazným pohybem cyklistů - turistů s
potenciálním cílem (Centrum zdraví či pohostinství).
Ve vazbě na stávající cyklostezku je navrženo v části urbanizovaného území i zázemí
vybavenosti pro rekreační využití – plochy RH-1 a RH-2. Dalším návrhem, posilujícím rekreační
využití krajiny je návrh veřejného prostranství a sídelní zeleně v návaznosti na vedení cyklostezky
podél Trusovického potoka.
42
II. ODŮVODNĚNÍ
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
A. KULTURNÍ LIMITY
Nemovité kulturní památky
zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR:
1
farní kostel sv. Jana Křtitele – evidenční číslo 28784/8 - 2626
2
náspí ve statku č.p. 13 – evidenční číslo 22453/8 - 1770
Památky místního významu
Na území obce se nachází i řada památek místního významu, na něž se nevztahuje
legislativní ochrana, ale jejich zachování je žádoucí. Nejedná se však o limity využití území ve
smyslu platné legislativy (hodnoty území podle stavebního zákona).
Archeologické památky
Správní území obce je územím ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči,
ve znění pozdějších předpisů, územím s archeologickými nálezy obecně.
V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987
Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních dnů/ zahájení
výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci,
příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení záchranného archeologického
výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb.
B. PŘÍRODNÍ LIMITY
Územní systém ekologické stability
Nadregionální biokoridor
Lokální biocentrum
Lokální biokoridor
Dle § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 je tvorba a ochrana územních systémů ekologické
stability opatřením ve veřejném zájmu. Výsadbu prvků ÚSES v místech střetů s inženýrskými
sítěmi a podél vodních toků je nutno v dalších stupních projektové přípravy ÚSES zkoordinovat
s požadavky správců dotčených sítí a toků. V rámci KPÚ může dojít ke korekci průběhu
navrhovaných prvků ÚSES, zejména nižších kategorií, avšak pouze tak, aby zůstala zachována
funkčnost systému.
Významné krajinné prvky ze zákona - vodní toky a plochy, údolní nivy a lesy
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Lesy
Zákon ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů Při dotčení lesních pozemků a pozemků do vzdálenosti
50m od okraje lesa je potřebný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů
43
II. ODŮVODNĚNÍ
Ochrana vodních zdrojů, CHOPAV
dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů a dle změny tohoto zákona
ze dne 7.ledna 1998, Směrnice č. 51 Ministerstva zdravotnictví z roku 1979 o základních
hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů
určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských
nádrží.
Ochrana vodních toků
dle zákona č. 254/2001 Sb., vyhlášky č. 19/1978 a nařízení vlády č. 171/1992. Správce vodního
toku může užívat pozemky pro nutné a nezbytné účely v šíři 6m od břehové čáry. Ke stavbám ve
vzdálenosti menší než 15m od vzdušné paty hráze je třeba souhlasu vodohospodářského
orgánu. U ČOV musí charakter všech odpadních vod odpovídat podmínkám přípustného
znečištění vod dle nařízení vlády č. 171/1992.
Ochrana ZPF
dle zák.č.334/1992 sb.,vyhláška č.13/94 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. Při záboru ZPF je v
souladu se zák.č. 334/1992 nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a
odtokové poměry v území. Při veškerých zásazích do sítě zemědělských účelových komunikací
je nutno zajistit přístup ke všem obhospodařovaným pozemkům.
C. TECHNICKÉ A CIVILIZAČNÍ LIMITY
Ochranné pásmo silničních staveb
dle zákona č. 13/1997 Sb. Týká se pouze silnic v části mimo zastavěné území obce. U
silnice I. třídy je ochranné pásmo 50m, u silnice II. a III. třídy je šířka 15 m od osy silnice.
Příslušný silniční orgán může nařídit, aby v silničním OP byla odstraněna nebo upravena stavba,
zařízení, stromy, keře a povrch půdy. V OP je zakázána stavební činnost vyžadující ohlášení
nebo povolení. Výjimku může udělit příslušný silniční orgán.
Ochranná pásma vodohospodářských staveb
Kanalizace - ochranná pásma stok jsou určena §23 zákona 274/2001 Sb. a to v šířce
1500 resp. 2500 mm od okrajů půdorysných rozměrů stoky a souvisících objektů. V ochranném
pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem majitele či provozovatele
kanalizace.
Vodovod - ochranná pásma vodovodních řadů jsou určena §23 zákona 274/2001 Sb. a
to v šířce 1500 resp. 2500 mm od okrajů půdorysných rozměrů řadu a souvisících objektů. V
ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem majitele či
provozovatele kanalizace a vodovodu.
Ochranné pásmo elektrického vedení VN 22 kV
dle zákona č. 222/1994 Sb. (platí pro stávající vedení), zákona č.458/2000 Sb. (platí pro
nová vedení) o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o
státní energetické inspekci je stanoveno svislými rovinami vedenými po obou stranách krajinných
vodičů ve vodorovné vzdálenosti 10 m (7 m) měřené kolmo na vedení. Venkovní trafostanice má
ochranné pásmo 10 m (7 m) ve všech směrech
44
II. ODŮVODNĚNÍ
Ochranné a bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu a STL a NTL plynovodu
dle zákona č. 222/1994 Sb. (platí pro stávající vedení), zákona č.458/2000 Sb. (platí pro
nová vedení) o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o
státní energetické inspekci.
Ochranné pásmo stávajícího VTL plynovodu DN 300 dle zákona 428/2000 činní 4 m na
každou stranu a bezpečnostní pásmo činní 40 m na každou stranu. V ochranném pásmu nebude
vysazována zeleň, která by ztěžovala nebo znemožňovala provádění pravidelné údržby,
odstraňování ploch a havárií těchto zařízení
- ochranné pásmo stávajícího VTL plynovodu DN 500 je 40 m, DN 200 je 20 m, DN 100 a
DN 80 je 15 m, oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Ochranné pásmo VTL
plynovodů DN 500, DN 200, DN 100 a DN 80 je 4 m, oboustranně od vnějšího líce plynovodního
potrubí. Bezpečnostní pásmo regulační stanice VTL/STL je 10 m. V ochranném pásmu nebude
vysazována zeleň, která by ztěžovala nebo znemožňovala provádění pravidelné údržby,
odstraňování ploch a havárií těchto zařízení
- katodové ochrany VTL plynovodu - od anodového uzemnění vzniká oblast zvýšeného
vlivu interferenčních proudů, které mají negativní vliv na kovová zařízení uložená v zemi
(železobetonové základy budov, inž. sítě a jejich příslušenství z kovových materiálů, uzemňovací
soustavy, čerpadla ve studních apod.). Provozovatel plynárenského zařízení potřebuje zachovat
min. 10 m na všechny strany od anodového uzemnění jako manipulační prostor. Ochranné
pásmo anodového uzemnění je 4 m na všechny strany a u elektrických kabelů stanice katodové
ochrany 1 m na každou stranu kabelu
- ochranné pásmo nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek ,jimiž
se rozvádí plyn v zastavěném území obce je 1m na obě strany od půdorysu potrubí, u ostatních
plynovodů a plynovodních přípojek 4,0 m na všechny strany od půdorysu, u technologických
objektů 4,0 m na všechny stany od půdorysu
Obrana státu
dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů,
správní území obce je zájmovým územím Ministerstva obrany:
ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení MO ČR
zájmové území MO ČR pro veškerou nadzemní výstavbu – lze vydat územní
rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska MO
ČR, VUSS Brno
zájmové území MO ČR pro veškerou nadzemní výstavbu přesahující 50 m n.t. – lze
vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě
stanoviska MO ČR, VUSS Brno
zájmové území MO ČR pro veškerou nadzemní výstavbu přesahující 100 m n.t. – lze
vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě
stanoviska MO ČR, VUSS Brno
letecký koridor MO ČR
Radonové riziko
Vyhláška MZD ČR 76/1991 Sb. s vládním usnesením 27/1987 Sb. a č. 150/1991 Sb. se
směrnicemi MF ČR č. 122/1991 Sb. a zákonem č. 505/1990 Sb. zákon č.18/1997 Sb. o mírovém
využívání.
45
II. ODŮVODNĚNÍ
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou určeny ve vazbě na
ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb.
Nad rámec ploch definovaných vyhláškou jsou v územním plánu k plochám stanoveným
vyhláškou odvozeny podtypy, které mají většinou prostorovou, případně i funkční specifiku
(bydlení hromadné a bydlení v rodinných domech; výroba průmyslová a výroba drobná;
občanská vybavenost komerční, veřejná, sport a hřbitov; doprava silniční, železniční, letecká a
vodní, veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch a s převahou zeleně).
Zcela samostatně jsou vymezeny plochy sídelní zeleně (zahrnující i zahradnictví) a
krajinné zeleně (dle požadavku na řešení systému sídelní zeleně dle přílohy č. 7 vyhlášky).
Plochy zeleně sídelní označují významnější a pro dané zastavěné či zastavitelné území
charakteristickou zeleň, většinou veřejně přístupnou, případně specifickou, která je ve velké míře
doprovodnou součástí veřejných prostranství, nebo vytváří zásadní parkové plochy, nebo je
důležitou zelenou kulisou prostoru. Vymezením ploch sídelní zeleně je kladen důraz na výrazné
zastoupení právě zeleně s minimalizací rozsahu zpevněných a zastavěných ploch s výjimkou
dětských případně sportovních hřišť bez nároku na oplocování.
Pro nezastavěné území je analogicky vymezena plocha krajinné zeleně, specifickou
formou krajinné zeleně je i navrhovaná zeleň krajinná liniová. Kromě krajinotvorného efektu mají
prvky krajinné zeleně charakter interakčních prvků a spolupůsobí se systémem ostatních
skladebných částí ÚSES na vytvoření harmonické kulturní krajiny.
Pojmy použité ke stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou
odvozeny od definice pojmů, stanovených ve stavebním zákoně, či v jiném, případně i
metodickém předpisu, zásadní jsou vymezeny v návrhu (zahrádkářská chatka, drobná výroba).
Interakční prvky jsou chápány jako ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky
významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům,
významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním systému ekologické
stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní
ekologicky méně stabilní krajinu. (BUČEK, LACINA, 1995) - v územním plánu jsou zahrnuty do
krajinné zeleně.
Prostranství veřejné dle územní studie je chápáno jako grafické vyznačení požadavku na
vymezení plochy veřejného prostranství v území nad 2ha (dle vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných
požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů)
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
Ve smyslu stavebního zákona a prováděcích předpisů jsou vymezeny veřejně prospěšné
stavby pro zásadní veřejnou infrastrukturu, a to v grafické i textové části. Uvedení dotčených
pozemků k zapsání předkupního práva do Katastru nemovitostí je pouze pro charakter
nadzemních staveb. Liniová podzemní vedení technické infrastruktury pro předkupní právo
vymezena nejsou, neboť se jedná pouze o omezení vlastnického práva formou věcného
břemene a pro navrhovaný účel není nezbytné pozemky vyvlastnit. Obdobně jsou vymezena
veřejně prospěšná opatření (u ÚSES jsou uváděny jen části a segmenty dosud nefunkční a
navrhované k realizaci). Jsou převzaty veřejně prospěšné stavby ze ZÚR OK.
46
II. ODŮVODNĚNÍ
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV
V územním plánu jsou stanoveny plochy územních rezerv pro záměry, které jsou jako
rezerva přebírány z nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR OK – plocha VD-6 a VD-7
(vodní cesta Dunaj – Odra – Labe).
Dalšími rezervami jsou záměry BI-21, BI-23 a RH-2, které se nachází v území potenciálně
ohroženém záplavou z Trusovického potoka (podle informací Povodí Moravy a.s., na základě
rozpracované studie záplavového území na Trusovickém potoku). V rámci Vyhodnocování
územního plánu v následném období lze na základě případného vyhlášeného záplavového území
přehodnotit možnost zařazení lokalit do ploch rozvojových se stanovením případných
specifických podmínek využití.
STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE
Pro potřebu prověření detailnějšího řešení a zajištění provozních vazeb zejména veřejné
infrastruktury významných lokalit jsou stanoveny požadavky na zpracování územních studií – viz.
Tabulky zastavitelných ploch. Současně byla stanovena lhůta pro jejich pořízení, respektive
vložení dat o nich do evidence územně plánovací činnosti. Se zpracováním územních studií jsou
vymezeny i další podmiňující požadavky (např. řešení ploch veřejných prostranství ve smyslu
vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších
předpisů).
STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU
Požadavky nebyly vymezeny, zpracování regulačního plánu není požadováno.
ETAPIZACE
Vzhledem k rozsahu navrhovaných ploch s převzetím zastavitelných ploch z původního
územního plánu současně s koncepcí rozvoje obce a ochranou zemědělských půd je v územním
plánu navržen postup výstavby.
Stanovením etap výstavby v rozvojových plochách bude zemědělská půda zabírána
postupně, aby bylo zajištěno ekonomické využívání území. Současně bude alespoň částečně
koncentrovaná výstavba tak, aby nedocházelo k nadměrným zátěžím rozsáhlých území stavební
činností.
V Územním plánu Bohuňovice jsou navrženy 2 etapy, které jsou vyznačeny v grafické
části i v textu, v přehledových tabulkách navrhovaných zastavitelných ploch. Je stanovena
podmínka pro využití ploch následné etapy.
VYMEZENÍ STAVEB S PODMÍNKOU VYPRACOVAT ARCHITEKTONICKOU
PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE AUTORIZOVANÝM ARCHITEKTEM
ČÁST
Nebylo požadováno.
47
II. ODŮVODNĚNÍ
VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Vyhodnocení řešení územního plánu ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
(RURÚ) vychází z aktualizovaného RURÚ, zpracovaného pro jednotlivé obce v rámci aktualizace
územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností (ORP) Olomouc.
Hodnocení jednotlivých témat:
SWOT
1
2
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
CHOPAV Kvartér řeky Moravy v
západní části území
3
obec
má
vyřešeno
odkanalizování celého území má vlastní ČOV; obec je
plynofikována; na jejím území
není výrazný zdroj znečištění
vyřešení lokální ochrany
proti povodním; řešení ZD
jako brownfield
změna dopravní obsluhy
zemědělské výroby mimo
obytné území, výsadba
zeleně
v
okrajových
částech obytného území
zhoršení problémů
při
nedostatečné
údržbě toků
domácnosti se vrací
k vytápění méně
kvalitními palivy místní
znečištění
ovzduší
4
památný strom - Hromův dub
realizace prvků ÚSES v
zemědělské
krajině;
koordinace
návaznosti
ÚSES na okolní území
problematická
realizace ÚSES na
kvalitních
zemědělských
půdách
5
kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany
v okolí obce; na části území
vybudovány
odvodňovací
systémy
lokální záplavy, ekologická
zátěž - zemědělské družstvo
Mor. Loděnice
částečné
zatížení
obce
hlukem ze silnice III.tř. a ze
železnice; znečištění prostředí
ze zemědělské výroby rozlehlé
plochy
obhospodařované půdy, s tím
související
větrná
eroze
prašnost, přelétání hnojiv z
polí do obytného území
nízký koeficient ekologické
stability území; nefunkčnost
části ÚSES; nespojitost ÚSES
při hranicích obce; převážnou
část území obce tvoří plochy
intenzivně využívané půdy
zemědělská
půda
je
obdělávána
ve
velkých
plochách
-
6
výhodné napojení na silnici I/46;
územím prochází železniční trať
č.311; na území obce je
provozováno
neveřejné
vnitrostátní letiště; obec je
zásobována
vodou
ze
skupinového vodovodu; celé
území
je
plynofikováno
a
odkanalizováno, obec má vlastní
ČOV; vybudovány významnější
cyklostezky
celkový přírůstek obyv. navýšen
o 37,5%, z přirozeného úbytku (v
roce 2007) se stal přirozený
přírůstek (2008); velké množství
společenských i sportovních
spolků;
obec
členem
"mikroregionu Šternbersko"
značné množství rozvojových
ploch bydlení; kompletní základní
občanská vybavenost; výrazná
aktivita zájmových spolků pro
děti i dospělé (kultura, umění,
sport)
přetížení silnice I/46, obec je
obsluhována pouze železniční
dopravou bez navazujících
BUS spojů
napojení
obce
na
příměstskou
dopravu,
rozvoj
letiště
v
Bohuňovicích,
jako
alternativy
k
letišti
Olomouc,
realizace
nového vodojemu
rozvojové plochy leží
převážně na půdách
nejvyšší kvality – střet
se zájmy ochrany
ZPF
zpožďování výstavby
nové trasy I/46
počet
přistěhovalých
za
poslední 2 roky klesl o 23%
-
-
nepřipravenost
rozvojových
ploch bydlení - chybějící
technická
infrastruktura,
vysoká cena pozemků
dokončení územních studií
větších ploch; realizace
veřejné
infrastruktury;
doplnění
občanské
vybavenosti
do
nové
zástavby;
realizace
dětských hřišť
doplnění zázemí letiště;
navázání na cyklostezku
zvyšování
pozemků
7
8
9
10
centrum zdraví; sportovní areál;
rekreační
využití
letiště
vyhlídkové lety
dostatek rozvojových ploch pro
výrobu
obec není turistickým cílem
za poslední 2 roky nárůst míry
nezaměstnanosti (o 100%);
bývalý provoz Allwood u
nádraží je opuštěný, cca 1,7
ha (brownfield)
-
cen
-
problematické
obsazování
ploch
výroby a bownfield
48
II. ODŮVODNĚNÍ
Hodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů:
pilíř
příznivé životní
prostředí (řádky 1 – 5)
hospodářský rozvoj
(řádek 10)
soudržnost obyvatel
(řádky 6 – 9)
hodnocení
-
+
+
odůvodnění:
rozsáhlé plochy zem. půdy náchylné k větrné a vodní erozi, převážně agrární
krajina s nedostatkem přirozených ekosystémů, avšak bez většího zdroje
znečištění
množství drobných podnikatelských subjektů a zemědělská výroba, dostatek
ploch pro výrobu, dobré dopravní napojení
stav je velmi dobrý, dostatečná občanská i technická vybavenost, kterou
využívají i obyvatelé sousedních obcí
Problémy k řešení v Územním plánu Bohuňovic dle témat v rámci ORP:
01 Horninové prostředí a geologie (HG) – 0
02 Vodní režim (VO) – 0
03 Hygiena životního prostředí (ŽP) - 0
04 Ochrana přírody a krajiny (PK) – Nespojitost lokálních biokoridorů na hranicích obcí.
05 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PF) - Rozvojové plochy leží z
velké části na půdách I. a II. třídy ochrany
06 Veřejná dopravní a technická infrastruktura (VI) - Silnice I. třídy určená k přeložení do nové
trasy; pozemky patřící k obci Bohuňovice, které z ní ale není možné obsloužit - bariéru tvoří trať
železničního koridoru, jeho přejezd je možný pouze ve Štěpánově a Olomouci
07 Sociodemografické podmínky (SD) - 0
08 Bydlení (BY) - 0
09 Rekreace (RE) - 0
10 Hospodářské podmínky (HP) – brownfield - zdevastovaný areál ZD, Moravská Loděnice
Územní plán se jednotlivými problémy a tématy zabýval a celkové řešení je koncipováno
tak, aby se udržela rovnováha jednotlivých pilířů.
Problematika spojitosti lokálních biokoridorů na hranicích byla konfrontována s řešením
v územních plánech sousedních obcí a zajištěna návaznost; řešení komunikace I. třídy I/46 je
navrženo dle aktuálních podkladů; dostupnost obsluhy pozemků patřících k obci Bohuňovice,
které z ní ale není možné obsloužit (bariéru tvoří trať železničního koridoru) byla zkoumána se
závěrem, že nelze dosáhnout nového křížení trati za rozumné míry vynaložení veřejných
prostředků, pravděpodobně nereálné i jako investice majitele účelové zemědělské komunikace,
je ponechán stávající stav; areál ZD v Moravská Loděnici již je kultivován a využíván pro chov
koní spojený s jezdectvím, plocha je v územním plánu stabilizována a určena pro agroturistiku.
Porovnání vývoje území v rámci ORP:
Podmínky pro příznivé životní prostředí:
Je výrazný posun zejména ve vybavenosti obcí kanalizací a napojení na ČOV.
Přírodní prostředí zůstává stabilní a v uplynulých dvou letech se projevily z negativních
jevů víceméně jen lokální záplavy způsobené přívalovými dešti.
Podmínky pro hospodářský rozvoj:
Ke zhoršení podmínek došlo v důsledku hospodářské recese. Viditelné na sledovaných
jevech je toto zhoršení zejména u míry nezaměstnanosti, nicméně toto zhoršení je plošné
a jako relevantní byly při vyhodnocování vyváženosti pilířů vzaty jen významné hodnoty
zvýšení nezaměstnanosti.
Podmínky pro soudržnost obyvatel území:
I přes hospodářskou recesi probíhá výstavba bytových jednotek ve všech obcích.
49
II. ODŮVODNĚNÍ
II.D) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A
JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ
VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ,
PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO
RESPEKTOVÁNO
Vyhodnocení vlivů Územního plánu Bohuňovice na udržitelný rozvoj území nebylo
požadováno.
II.E)
VYHODNOCENÍ
PŘEDPOKLÁDANÝCH
DŮSLEDKŮ
NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Při zpracování návrhu Územního plánu Bohuňovice bylo postupováno v souladu se
zákonem č. 334/1992 Sb., vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb. a podle metodického pokynu MŽP ČR
OOLP/1067/96 ze dne 12.6.1996.
Podkladem pro vyhodnocení je Územní plán Bohuňovice.
Vyhodnocení záborů se skládá z textové, tabulkové a grafické části. Grafická část je
zpracována na samostatném výkresu v měřítku 1 : 5 000, kde jsou vyznačeny jednotlivé
rozvojové plochy, kultury zemědělského půdního fondu, hranice BPEJ a investice do půdy.
Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch jsou uvedeny v tabulce. Zde jsou plochy
rozlišeny z hlediska zařazení do BPEJ a do jednotlivých kultur včetně uvedení stupně přednosti
ochrany.
Zdůvodnění všech zastavitelných ploch a záborů zemědělské půdy je vyhodnoceno
v zadní části kapitoly.
K záboru zemědělské půdy ve prospěch prvku ÚSES dochází u návrhu krajinné zeleně ve
prospěch prvků ÚSES, a to pro LBC 1, LBK 1a, LBK 2b, LBK 3 LBK 4, LBK 5, LBK 6.
Trasy základních zemědělských komunikací byly respektovány, nedošlo k jejich narušení.
Zábory zemědělské půdy nedochází ke ztížení obhospodařování stávajících
zemědělských pozemků. K postupným záborům přispívá i návrh etapizace, která zajistí zabírání
zemědělské půdy postupně v kompaktních celcích, bez zbytečných zbytkových a problematicky
zemědělsky obhospodařovaných ploch.
50
II. ODŮVODNĚNÍ
PŮDNÍ PODMÍNKY
Podle mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek se zájmové území nachází v
Klimatickém regionu 3.
BPEJ
3.10.00
3.56.00
3.11.00
3.14.00
3.58.00
3.12.00
3.13.00
3.22.10
3.22.12
3.22.13
3.46.02
3.64.01
Návrh územního plánu zasahuje do následujících tříd ochrany ZPF:
Třída ochrany ZPF
I
I
II
II
II
III
III
IV
IV
IV
IV
IV
Zemědělská půda se vyznačuje vysokou přirozenou úrodností, převažují pozemky
s příslušností do I. třídy ochrany (BPEJ 3.10.00, 3.56.00) a II třídy ochrany ZPF (BPEJ 3.11.00,
3.14.00 a 3.58.00), v menší míře, zejména v okrajových částech katastru se nachází pozemky
s příslušností do III. a IV. třídy ochrany .
Zemědělská půda je tvořena velkými bloky orné půdy, které jsou velkovýrobně
obhospodařovány. Zastoupení trvalých travních porostů je velmi nízké, drobná držba je situována
ojediněle v návaznosti na zástavbu.
V důsledku velkovýrobního systému hospodaření na zemědělské půdě, existenci velkých
bloků orné půdy a vzhledem k charakteru terénu hrozí na části území větrná a částečně i vodní
eroze. V územním plánu jsou proto doporučena protierozní opatření (navržení nových
interakčních – plošných i liniových prvků) a dodržování vhodného způsobu organizace
hospodaření na zemědělské půdě.
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
Na území obce je i nadále provozována zemědělská výroba ve stávajícím zemědělském
areálu s živočišnou a rostlinnou výrobou. Kromě záboru zemědělské půdy v rozsahu dle
následujících tabulek a zařazením plochy bývalého zemědělského areálu v Moravské Loděnici do
ploch rekreačních pro agroturistiku, se návrh územního plánu problematiky zemědělské výroby
nedotýká.
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
Pozemkové úpravy na území obce nebyly dosud realizovány, ani se nezpracovávají.
TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF
Souhrnný přehled o struktuře a záboru ZPF navrhovaných zastavitelných ploch v
Územním plánu Bohuňovice:
51
0,5453
BI-5 /I
BI-7 /I
BI-8 /I
0,8045
0,2043
0,3060
BI-9 /I.
2,0802
Trusovice
BI-10 /I
2,5196
BI-11 /I
5,9207
BI-12 /I
0,4448
BI-13 /I
0,2299
Trusovice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
BI-14 /I
0,4765
BI-15 /I
1,4911
BI-16 /I
1,5622
BI-17 /I
0,1575
BI-18 /II
3,0231
BI-19 /II
6,1132
BI-21 /R
rezerva
BI-23 /R
rezerva
∑
27,7767
SO-1 /I
SO-2 /I
0,6403
0,6015
SO-3 /I
0,2311
SO-4 /I
0,2234
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Trusovice,
Moravská
Loděnice
Trusovice
Bohuňovice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
v zastavěném
území (ZÚ)
mimo zast.
území (M)
BI-4 /I
třída ochrany
0,1576
výměra ha
BI-3 /I
výměra
dle
umístění
bonitace PEJ
kód BPEJ
1,1615
trvalý travní
porost - ttp
BI-2 /I.
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Bohuňovice
Trusovice
Trusovice
výměra dle kultur (ha)
zahrady
0,5787
II. ODŮVODNĚNÍ
orná
celková výměra
lokality (ha)
BI-1 /I
výměra ZPF celkem
(ha)
funkční využití a
označení plochy/
etapa výstavby
Katastrální území
0,5787
0,5787
-
-
3.10.00
0,5787
I.
-
M
1,1615
1,1615
-
-
3.10.00
1,1615
I.
-
M
0,1576
0,1576
-
-
3.10.00
0,1576
I.
-
M
0,5453
0,5453
-
-
3.10.00
0,5453
I.
-
M
0,8045
0,2043
0,3060
2,0641
0,8045
0,2043
0,3060
-
-
3.10.00
3.10.00
3.10.00
0,8045
0,2043
0,3060
I.
I.
I.
ZÚ
-
M
M
3.56.00
2,0641
I.
ZÚ
-
2,5196
2,5196
-
-
3.56.00
2,5196
I.
ZÚ
-
5,6817
5,0304
0,6513
-
3.56.00
5,6817
I.
-
M
0,4448
0,4448
-
-
3.56.00
0,4448
I.
-
M
0,2299
0,2299
-
-
3.56.00
0,2299
I.
-
M
0,0103
0,0992
0,3670
1,3507
0,0062
0,8280
0,7342
I.
II.
II.
II.
II.
II.
II.
-
M
-
M
-
M
0,4765
1,3569
1,5622
0,2388
0,0103
0,0992
0,3670
1,2218
0,0062
0,8280
0,6175
0,2992 1,5261
3.56.00
3.11.003.
58.00
3.11.003.
0,128958.00
3.11.003.
-0,1167
58.00
-
-
0,1575
0,1575
-
-
3.11.00
0,1575
II.
-
M
3,0231
3,0231
-
-
3.11.00
3,0231
II.
-
M
6,1132
6,1132
-
-
3.56.00
6,1132
I.
-
M
-
-
-
-
-
-
-
-
M
-
-
-
-
-
-
-
-
M
27,3874
21,5255
0,0774
0,6015
0,0774
0,6015
-
-
3.56.00
3.10.00
0,0774
0,6015
I.
I.
ZÚ
ZÚ
-
0,2311
0,2311
-
-
3.10.00
0,2311
I.
ZÚ
-
-
-
-
-
-
-
-
ZÚ
-
0,9505 1,6428
27,3874
52
Moravská
Loděnice
Bohuňovice
SO-5 /I
0,4503
SO-6 /II
∑
2,9912
5,1378
OV-1 /I
0,8358
OK-2 /I
0,5230
∑
1,3588
RH-1 /I
0,3118
RH-2/R
∑
rezerva
0,3118
VP-1 /I
1,9381
VP-2 /I
1,1156
VD-3 /I
1,5570
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Bohuňovice
VD-4 /I
0,6230
Bohuňovice
∑
5,2337
ZS-1 /I
1,0702
Bohuňovice
1,0702
ZS-3 /I
0,589
Moravská
Loděnice
0,47
ZS-4 /I
0,3782
Moravská
Loděnice
0,3219
∑
2,0374
II. ODŮVODNĚNÍ
0,4503
0,4503
-
-
3.10.00
0,4503
I.
-
M
2,9890
4,3493
2,2562
3,6165
0,7328
0,7328
-
3.10.00
2,9890
4,3493
I.
-
M
0,8358
-
-
0,8358
3.56.00
0,8358
I.
ZÚ
-
-
-
-
-
-
-
ZÚ
-
0,8358
-
Bohuňovice
0,3118
-
Trusovice,
0,3118
Trusovice,
Bohuňovice
Moravská
Loděnice
-
0,2357
0,0761
0,3118
1,9381
1,9381
1,1156
1,5570
0,6230
5,2337
1,8621
0,8471
6,0564
2,5611
3,3374
3,6985
1,2989
1,8529
0,2187
DS-1 /I
16,6831
Bohuňovice
DS-2 /I
3,3970
Bohuňovice
DS-3 /I
0,6187
Trusovice
0,4706
DL-4 /I
4,1876
Bohuňovice
4,1876
DL-5 /I
0,828
Bohuňovice
0,828
DV-6 /R
rezerva
DV-7 /R
∑
rezerva
25,7144
PZ-1 /I
PZ-2 /I
0,5778
0,2836
Moravská
Loděnice
Trusovice
Trusovice
Bohuňovice
0,8358
0,8358
0,2357
0,0761
0,3118
I.
II.
-
-
M
-
3.10.00
3.13.00
-
-
M
-
-
3.13.00
1,9381
II.
-
M
1,1156
-
-
3.13.00
1,1156
II.
-
M
1,5570
0,6138
0,0092
5,2337
-
-
I.
I.
II.
-
-
1,5570
0,6138
0,0092
5,2337
ZÚ
-
3.10.00
3.10.00
3.13.00
-
M
0,0939
-
3.13.00
3.56.00
3.58.00
nemá
3.56.00
3.58.00
1,0702
0,0664
0,3097
0,0939
0,2905
0,0314
1,8621
II.
I.
II.
I.
II.
-
M
-
M
-
M
3.12.00
3.13.00
3.22.10
3.22.12
3.46.02
3.13.00
3.22.12
nemá
3.14.00
3.58.00
3.13.00
3.22.12
3.22.13
3.22.12
3.22.13
0,8471
6,0564
2,5611
3,3374
3,6985
1,2989
1,8529
0,2187
0,0122
0,4584
0,1979
2,9164
1,0733
0,2498
2,0993
III.
III.
IV.
IV.
IV.
III.
IV.
II.
II.
III.
IV.
IV.
IV.
IV.
-
M
-
M
-
M
-
M
-
M
1,0702
0,0664
0,3097
0,2905
0,0314
1,7682
0,8471
6,0564
2,5611
3,3374
3,6985
1,2989
1,8529
0,2187
0,0122
0,4584
0,1979
2,9164
1,0733
0,1473
0,6807
-
-
-
-
0,0939
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
M
25,3572
25,3572
-
-
-
25,3572
-
-
M
0,1992
0,2836
0,1992
0,1137
-
0,0818
3.56.00
3.56.00
0,1992
0,2836
I.
I.
ZÚ
-
M
53
PZ-3 /I
1,5744
PV-4 /I
0,1139
PV-5 /I
0,0578
PV-6 /I
0,0835
PV-7 /I
0,3714
PV-8
1,3329
PV-9
0,1598
PV-10
0,1155
PV-11
0,4259
∑
5,0965
ZK-5 /I
0,5531
ZK-6 /I
0,9917
ZK-7 /I
0,5915
ZK-8 /I
0,2689
ZK-9 /I
0,4859
ZK-10 /I
Moravská
Loděnice,
Trusovice
Bohuňovice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Bohuňovice,
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice,
Trusovice
II. ODŮVODNĚNÍ
1,5205
1,5205
-
-
3.56.00
1,5205
I.
-
M
0,1139
0,1139
-
-
3.10.00
0,1139
I.
ZÚ
-
0,0578
0,0578
-
-
3.11.00
0,0578
II.
-
M
0,0752
0,0752
-
-
3.56.00
0,0752
I.
-
M
0,0312
-
0,0312
-
3.56.00
0,8830
I.
-
M
1,1737
1,0797
0,0311
-
0,0629
-
3.56.00
3.58.00
1,1426
0,0311
I.
II.
0,0175
0,0039
0,0008
-
0,0088
0,0040
3.10.00
3.13.00
0,0127
0,0048
I.
III.
0,0703
0,0309
0,0394
-
3.10.00
0,0703
I.
0,1481
0,1289
0,0192
-
3.10.00
0,1481
I.
3,691
3,3556
0,0898 0,1575
0,5531
0,5531
-
-
3.56.00
0,5531
I.
-
M
0,3408
0,3408
-
-
3.58.00
0,3408
II.
-
M
0,5915
0,5915
-
-
3.58.00
0,5915
II.
-
M
-
-
-
-
-
-
-
-
M
-
-
-
-
-
-
-
-
M
0,1118
Trusovice
Trusovice,
Moravská
Loděnice
Trusovice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Trusovice
0,1118
-
-
Bohuňovice
0,9357
-
-
M
0,1129
0,1141
0,3685
0,3871
0,3341
5,2553
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
Bohuňovice
0,1129
0,1141
0,3685
0,3397
0,3341
3,8022
-
-
I.
III.
IV.
III.
III.
III.
III.
III.
-
ZK-12 /I
ZK-13 /I
ZK-14 /I
ZK-15 /I
ZK-16 /I
∑
0,1118
0,4816
0,4541
0,1129
0,1141
0,3685
0,3397
0,3341
3,8022
M
0,9357
3.10.00
3.13.00
3.22.12
3.13.00
3.13.00
3.13.00
3.13.00
3.13.00
-
ZK-11 /I
0,1118
0,4816
0,4541
0,1129
0,1141
0,3685
0,3397
0,3341
3,8022
-
M
M
M
M
M
L-1 /I
0,3883
0,3883
-
-
0,3883
3.64.01
0,3883
IV.
-
M
L-2 /I
0,2554
0,2554
-
-
0,2554
3.64.01
0,2554
IV.
-
M
∑
0,6437
PP-1
∑
1,4255
1,4255
II.
-
M
Bohuňovice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
Moravská
Loděnice
0,6437
Trusovice
1,1823
1,1823
3,691
0,6437
1,1823
1,1823
-
-
0,6437
3.58.00
1,1823
1,1823
Celkem zábory
54
-
-
3,2798
-
trvalý travní
porost – ttp
(ha)
výměra ha
Zahrady (ha)
2,0849
74,6565
Orná (ha)
39,252
-
výměra ZPF
celkem (ha)
II. ODŮVODNĚNÍ
74,6565
-
78,6328
∑ celkem
celková
výměra
lokalit (ha)
Pro navrhované lokality včetně prvků ÚSES a krajinné zeleně je uvažováno s celkovým
záborem ZPF 74,6565ha, z toho pro plochy:
bydlení
orná půda
zahrady
ttp
smíšené obytné
orná
zahrady
27,3874 ha
21,5255 ha
0,9505 ha
1,6428 ha
4,3493 ha
3,6165 ha
0,7328 ha
občanského vybavení
0,8358 ha
ttp
0,8358 ha
rekreace
zahrada
0,3118 ha
0,3118 ha
výroby
orná půda
5,2337 ha
5,2337ha
sídelní zeleně
orná půda
zahrady
1,8621 ha
1,7682 ha
0,0939 ha
dopravní infrastruktury
25,3572 ha
orná půda
25,3572 ha
veřejná prostranství
3,691 ha
orná půda
3,3556 ha
zahrada
0,0898 ha
ttp
0,1575 ha
krajinná zeleň + PP
4,9845 ha
orná půda
4,9845 ha
55
lesní
ttp
II. ODŮVODNĚNÍ
0,6437 ha
0,6437 ha
Celkem zábory ZPF dle kultur:
- orná půda 39,2520 ha
- zahrady
2,0849 ha
- ttp
3,2798 ha
Celkem zábory I. a II. třídy ochrany v ha
Kód BPEJ zastavitelné plochy, krajinná zeleň a ÚSES
3.10.00
33,884
3.56.00
3.11.00
13,7903
3.14.00
3.58.00
tř. ochrany
I.
II.
ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZPF
Poloha obce vůči městu Olomouc s přijatelnou dostupností zaměstnání a občanského
vybavení, ale i existence technické infrastruktury a základního občanského vybavení přímo v
obci, se projevuje zvýšeným zájmem o výstavbu rodinných domů.
Jedním z nejvíce omezujících faktorů možností rozvoje je kvalitní zemědělská půda
nejvyšších tříd ochrany, a to právě přímo v návaznosti na zastavěné území obce. Tato situace je
historickou skutečností, danou zakládáním původních zemědělských osad právě ve vazbách na
kvalitní zemědělskou půdu. Změnou životního stylu a systému hospodaření na zemědělské půdě
již v současnosti není nezbytné přímé sepjetí sídla se zemědělskou půdou. Není však řešením
opouštět stávající urbanizovaná území a zakládat nová sídla, sice na horších zemědělských
půdách, ale ve volné krajině, která je chráněna zase jinými právními předpisy. Z uvedeného
vyplývá, že vzhledem k výskytu pozemků s nejvyššími třídami ochrany, neexistuje při koncipování
rozvoje obce alternativa využití pozemků s nižšími třídami ochrany.
Návrh řešení dle územního plánu má podpořit rozvoj obce a v rámci udržitelného rozvoje
dosáhnout stabilizace sídla ve struktuře osídlení. Jedním ze základních předpokladů uvedeného
je stabilizace obyvatel, a to zejména nabídkou disponibilních ploch pro bydlení a možnostmi
pracovních příležitostí. Spolu s návrhovými plochami pro bydlení jsou navrženy také plochy
obytné smíšené, umožňující i nové plochy pro služby a vybavenost. V sídle venkovského
charakteru má mísení funkcí tradici a předpokládá se i nadále prolínání bydlení s ostatními,
nerušícími provozy.
Plochy pro bydlení jsou navrhovány ve větším rozsahu, než předpokládá demografická
prognóza (viz. úvodní část kapitoly II.C Komplexní zdůvodnění přijatého řešení). Územní plán
nemá časově omezenou platnost a koncepce rozvoje obce bude naplňována postupně
v navržených etapách a v souvislosti s reálnými ekonomickými možnostmi obce, občanů,
v širších vazbách i kraje (návrh reaguje také na záměry vycházející ze schválené nadřazené
územně plánovací dokumentace – Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje – vymezení
56
II. ODŮVODNĚNÍ
plochy pro realizaci silnice I. třídy a další plochy letiště), případně státu. Územní plán tedy
nestanovuje časový mezník pro realizaci a zároveň umožňuje při zákonem stanovených
vyhodnocování územního plánu (min. 1x za 4 roky) reagovat na aktuální změny a potřeby v
území.
Rozvojové plochy jsou navrhovány v časové posloupnosti jejich využívání, vymezeny jsou
I. a II. etapa výstavby. Lokality v I. etapě odpovídají ve většině rozsahu plochám vymezeným
v původním územním plánu, či jeho změnách. Do II. etapy jsou zahrnuty plochy, ve kterých je
potřebné vymezit posloupnost výstavby v návaznosti na rozvojové plochy v I. etapě – jedná se o
plochy BI-19 a dále plochy navrhované územním plánem jako zcela nové záměry – plochy BI-18
a SO-6. Lokality ve II. etapě lze zařadit pro reálnou výstavbu až na základě vyčerpání 70% ploch
předchozí etapy územního plánu.
Po projednání návrhu územního plánu s dotčenými orgány bylo na základě
nesouhlasného stanoviska orgánu ochrany ZPF (Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor
životního prostředí a zemědělství) přistoupeno k přehodnocení rozsahu záborů ZPF a
byly doplněny podmínky stanovující maximální průměrnou velikost pozemků (1 000m2) pro
rodinný dům v lokalitách s požadavkem na prověření územní studií. Z rozvojových ploch byly
z řešení územního plánu vypuštěny zcela nově koncipované plochy v okrajových polohách obce
(lokality BI-6 a BI-22 původního návrhu po projednání s dotčenými orgány).
Územním plánem navržené rozvojové plochy (většinou zábory ucelených bloků) zabírají
zemědělské půdy bez zanechávání zbytkových, či obtížně zemědělsky obhospodařovatelných
ploch.
K novým záborům zemědělských ploch dochází v celkovém rozsahu 74,6565 ha.
Ve prospěch prvků ÚSES, ploch krajinné zeleně a lesa se z toho jedná o zábor 5,6282 ha.
Porosty s rozptýlenou a liniovou zelení i nadále zůstanou v kategorii ZPF.
Pro zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území činí tedy celkový zábor
zemědělské půdy 69,0283 ha.
Z uvedené výměry je 25,3572 ha určeno pro dopravu, převážně pro vedení silnice I. třídy
- záměr ZÚR OK (po projednání návrhu územního plánu s dotčenými orgány byla redukována
rozvojová plocha letiště na rozsah dle ZÚR OK), 1,8621 ha je určeno pro sídelní zeleň plnící
ochrannou funkci pro obytné území a v určité míře využívané i nadále jako zemědělský půdní
fond (sady apod.).
Pro zastavitelné plochy určené pro další funkce – bydlení, občanská vybavenost,
veřejné prostranství a výroba je navržen zábor 44,0384 ha.
V případě lokality BI-1, 2, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19 a částečně PV-6
a PZ-3 se jedná o záměry a plochy, které byly hodnoceny a odsouhlaseny orgánem ochrany ZPF
již v původním územním plánu. Jejich využití bylo opětovně zváženo, a protože koncepce
územního plánu kontinuálně navazuje na původní rozvojové směry obce, byly zařazeny do
návrhu rozvojových ploch, případně byl přehodnocen způsob jejich využití a upraven jejich rozsah
ve vazbě na nové koncepční úvahy. Přehodnocena byla také rozvojová plocha pro výrobu u
letiště, bylo od ní upuštěno, plochy výrobní byly navrženy mezi areálem ZD a železnicí a je
doporučena intenzifikace stávajících výrobních areálů. Byly zváženy i výhledové plochy v západní
části obce (k.ú. Moravská Loděnice), vzhledem k celkovému rozsahu navrhovaných ploch bylo
toto území zařazeno částečně do II. etapy výstavby (BI-18), částečně do rezervy k prověření (i ve
vazbě na připravovaný zásadní materiál – Studie odtokových poměrů na Trusovickém potoku).
57
II. ODŮVODNĚNÍ
Rezervy budou vyhodnocovány až ve vazbě na prověření vhodnosti záměru a jeho projednání
v souladu s platnou legislativou.
S ohledem na výše uvedenému je možné vyčíslit zábor pro zcela nově uvažované
záměry (bydlení a veřejná prostranství) v rozsahu cca 10 ha, což je cca rozsah ploch
zařazených do II. etapy výstavby.
Současně je při posuzování rozsahu záborů zemědělské půdy nutno brát v úvahu i
charakter zástavby a tradiční rozsah pozemků rodinných domů v jednotlivých lokalitách. Jedná
se o tradiční venkovskou zástavbu se silným vztahem k půdě, a tedy lze předpokládat, že i nová
zástavba bude v určité míře s většími parcelami a část pozemku bude i nadále využívána
k zemědělským účelům (zahrady, sady, záhumenky). Ke skutečnému záboru zemědělské půdy
pro výstavbu bude tedy docházet v zásadně menším měřítku, kvalifikovaným odhadem cca 20%
z celkově uváděných výměr pro bydlení.
Zastavitelné plochy pro bydlení, včetně ploch obytných smíšených, vymezené územním
plánem, nabízí jak plochy v dosahu inženýrských sítí, které umožní jednotlivým stavebníkům řešit
bytovou problematiku individuálně v dosažitelných investičních nákladech, tak lokality, které
budou vyžadovat developerský přístup, tj. jednorázově zásadní investice do nové technické a
dopravní infrastruktury pro celé lokality, včetně vyřešení vlastnických vztahů a návrhu nové
parcelace. Druhý způsob řešení se často díky nezájmu developerů stává obtížně využitelný,
protože uvedené plochy jsou pro individuální investory dosažitelné až po zainvestování území. To
je také důvod nabídky ploch pro bydlení ve větším rozsahu, než je uvedeno v demografické
prognóze s horizontem cca 15 let.
Zastavitelné plochy pro výrobu jsou navrženy v přímé návaznosti na stávající areály.
Důraz je kladen na využití stávajících areálů a jejich intenzifikaci – areál zemědělské farmy a
areál bývalé pily.
CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH LOKALIT
LOKALITA BI-1
Území v severní části k.ú. Moravská Loděnice, navržené pro zástavbu rodinných domů navazuje
na zastavěné území.
Plocha je součástí obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby však nedojde ke
ztížení obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají zbytkové, k obhospodařování nevhodné
plochy orné půdy.
LOKALITA BI-2
plochy orné půdy.
LOKALITA BI-3
plochy orné půdy.
58
II. ODŮVODNĚNÍ
LOKALITA BI-4
Území navržené pro zástavbu rodinných domů navazuje ze severu na zastavěné území v
centrální části Bohuňovic.
Plocha je součástí bloku orné půdy, spíš drobné držby, od velkokapacitně obhospodařovaných
pozemků je oddělena pásem zahrady. Rozšířením zástavby nevznikají zbytkové,
k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy.
LOKALITA BI-5
Plocha je z části v drobné držbě, částečně je součástí obhospodařovaného bloku orné půdy,
rozšířením zástavby však nedojde ke ztížení obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají
zbytkové, k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy.
LOKALITA BI-7
Jedná se o malou enklávu v k.ú. Trusovice, vklíněnou do zastavěného území.
Plocha je sice součástí obhospodařovaného bloku orné půdy, vzhledem k charakteru umístění
však rozšířením zástavby nedojde ke ztížení obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají
zbytkové, k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy.
LOKALITA BI-8
Jedná se o malou enklávu v k.ú. Trusovice, vklíněnou do zastavěného území a v drobné držbě
orné půdy.
LOKALITA BI-9
Plocha se nachází uvnitř zastavěného území v k.ú. Trusovice, jedná se o pozemky v drobné
držbě se spíše extenzivním využíváním ploch orné půdy, zahrad a trvalého travního porostu.
LOKALITA BI-10
Plocha se nachází uvnitř zastavěného území v Trusovicích, jedná se o pozemky s extenzivním
využíváním ploch orné půdy.
LOKALITA BI-11
Plocha navržená pro zástavbu rodinných domů v Moravské Loděnici je situovaná v přímé
návaznosti na zastavěné území obce. Jedná se o zemědělskou půdu částečně v drobné držbě
(zahrady), částečně obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby však nedojde ke
plochy orné půdy.
LOKALITA BI-12
V sousedství lokality BI-11 je situována lokalita BI12, rozkládající se mezi vymezenými
zastavěnými územími.
Jedná se o zemědělskou půdu obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby však
nedojde ke ztížení obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají zbytkové, k obhospodařování
nevhodné plochy orné půdy.
LOKALITA BI-13
Jedná se o malou enklávu v k.ú. Moravská Loděnice, vklíněnou do zastavěného území a
v drobné držbě orné půdy.
59
II. ODŮVODNĚNÍ
LOKALITA BI-14
Jedná se o malou enklávu v k.ú. Moravská Loděnice, navazující na zastavěné území.
Pozemky jsou zemědělskou půdou obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby
však nedojde ke ztížení obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají zbytkové,
k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy
LOKALITA BI-15
Jedná se o plochu v k.ú. Moravská Loděnice, navazující na zastavěné území.
Pozemky jsou zemědělskou půdou částečně v drobné držbě zahrad, částečně
obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby však nedojde ke ztížení
obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají zbytkové, k obhospodařování nevhodné plochy
orné půdy.
LOKALITA BI-16
Jedná se o plochu v k.ú. Moravská Loděnice, navazující na zastavěné území, umístěné podél
silnice III. třídy.
LOKALITA BI-17
Jedná se o malou enklávu v k.ú. Moravská Loděnice, navazující na zastavěné území.
k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy
LOKALITA BI-18 (II. etapa)
Jedná se o plochu v k.ú. Moravská Loděnice, navazující na zastavěné území.
LOKALITA BI-19 (II. etapa)
Plocha navržená pro zástavbu rodinných domů v Moravské Loděnici je situovaná v návaznosti na
zastavěné území obce a plochu BI-11. Jedná se o zemědělskou půdu obhospodařovaného bloku
orné půdy, rozšířením zástavby však nedojde ke ztížení obhospodařování zbylé orné půdy,
nevznikají zbytkové, k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy.
LOKALITA SO-1
Území v centrální části obce, v k.ú. Trusovice, navržené pro zástavbu smíšenou obytnou nachází
se uvnitř zastavěného území, v návaznosti na návrhové plochy BI-10 a PV-1. Jedná se převážně
o ostatní plochu, jen část pozemků tvoří neobhospodařovaná orná půda malého rozsahu a
s náletovou zelení.
LOKALITA SO-2
Území v centrální části obce, v k.ú. Bohuňovice, navržené pro zástavbu smíšenou obytnou
nachází se uvnitř zastavěného území, v návaznosti na návrhové plochy OK-2.
60
II. ODŮVODNĚNÍ
Jedná se o ornou půdu, částečně zařazenou do bloku obhospodařované plochy, rozšířením
zástavby však nedojde ke ztížení obhospodařování zbylé orné půdy, nevznikají zbytkové,
LOKALITA SO-3
Území v Moravské Loděnici u železniční trati je navržené pro zástavbu smíšenou obytnou v
zastavěném území. Jedná se o pozemky v drobné držbě.
LOKALITA SO-4
zastavěném území. Jedná se o pozemky ostatní plocha v drobné držbě. Nedochází k záboru
zemědělského půdního fondu.
LOKALITA SO-5
v návaznosti na zastavěné území. Jedná se o pozemky orné půdy v drobné držbě.
LOKALITA SO-6 (II. etapa)
Území v části obce k.ú. Bohuňovice, navržené pro zástavbu smíšenou obytnou se nachází na
východní hraně zastavěného území.
Jedná se o ornou půdu a zahrady v drobné držbě.
LOKALITA OV-1
Území v centrální části obce, navržené pro výstavbu občanského vybavení veřejného charakteru
(návaznost na školu a sportovní plochy), je umístěné uvnitř zastavěného území, v sousedství
návrhové plochy BI-9. Jedná se o pozemky trvalého travního porostu, využívané extenzivní
formou.
LOKALITA OK-2
Území v centrální části obce, v zastavěném území - jedná se o pozemky ostatní plocha.
Nedochází k záboru zemědělského půdního fondu.
LOKALITA RH-1
Území ve východní části k.ú. Bohuňovice, určené pro rekreaci hromadnou se nachází
v návaznosti na zastavěné území. Jedná se o zahrady v drobné držbě a extenzivního využívání.
LOKALITA VP-1
Území v severní části Bohuňovic, navržené pro průmyslovou výrobu, umístěné mezi zastavěným
územím a železnicí. Plocha je zemědělsky obhospodařovaná, rozšířením zástavby však
LOKALITA VP-2
Území v severní části Bohuňovic, navržené pro průmyslovou výrobu, umístěné mezi zastavěným
územím a železnicí. Plocha je zemědělsky obhospodařovaná, rozšířením zástavby však
LOKALITA VD-3
Území severně od centrální části Bohuňovic, navržené pro drobnou výrobu, umístěné v
zastavěné územím u železnice. Jedná se převážně o pozemky ostatní plocha. Zbytková část
orné půdy je v drobné držbě a pouze extenzivně využívaná.
61
II. ODŮVODNĚNÍ
LOKALITA VD-4
Území ve východní části Bohuňovic, navržené pro drobnou výrobu, navazuje na zastavěné území
a nevýrazně rozšiřuje stávající výrobní plochy areálu bývalé pily. Plocha je součástí pozemků
v drobné držbě, nevznikají zbytkové, k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy.
ZELEŇ SÍDELNÍ
Plochy sídelní zeleně jsou navrhovány v návaznosti na zastavitelné plochy, případně jako
ochranná zeleň, v celkovém rozsahu záboru zemědělské půdy cca 1,8 ha. Mají převážně liniový
charakter. Záborem nevznikají zbytkové, k obhospodařování nevhodné plochy orné půdy.
PLOCHY DOPRAVY
Doprava vzhledem k rozsáhlým záměrům krajského významu zabírá cca 25 ha zemědělské
půdy, převážně však v třídách ochrany nižších stupňů (III a IV). Jedná se o záměr ověřovaný a
stabilizovaný v navržené trase a převzatý z nadřazené dokumentace ZÚR OK.
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
V zastavěném území obce i v souvislosti s rozvojovými plochami vně zastavěného území jsou
navrženy plochy veřejných prostranství. Jedná se většinou o okrajové pozemky navazující na
nové plochy bydlení, či plochy zajištující veřejné prostranství pro přístup do lokalit.
KRAJINNÁ ZELEŇ + ÚSES
K posílení rozmanitosti krajinné struktury a převážně i jako součást ploch ÚSES jsou navrženy
plochy převážně na půdách nižších stupňů tříd ochrany.
ZALESNĚNÍ - L
K posílení funkce lesa jsou navrženy k zalesnění drobné enklávy trvalého travního porostu
vklíněné do pozemků PUPFL. Jedná se o půdy nižších stupňů tříd ochrany.
Rozsah záborů ve většině lokalit nezasahuje do území s uskutečněnými investicemi
do půdy. Pouze u lokality DS-1, DS-2, ZK-11 se na části navrhované plochy vyskytují meliorace.
Při realizaci výstavby i výsadby je nutno zajistit i následnou funkčnost zbývajícího systému
odvodnění.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Zábor lesa:
ZK-6 – 0,4498 ha lesa
U plochy zeleně krajinné ZK-6 dochází k záboru PUPFL v rozsahu 0,4498 ha. Jedná se o
pozemek, mezi stávající silnicí a Trusovickým potokem, u křižovatky u ČOV, v koridoru
ochranného pásma VVN.
Dle katastru nemovitostí je pozemek veden jako les, fakticky se zde však lesní porost
nenachází. Stávající porosty na pozemku lze charakterizovat jako doprovodnou zeleň při
62
II. ODŮVODNĚNÍ
vodoteči se solitérní vzrostlou zelení v okrajové poloze, se zachováním volného prostoru bez
vzrostlé zeleně v místě ochranného pásma el. vedení velmi vysokého napětí. Ve vazbě na
kultivační zásahy spojené se směrovou úpravou silnice III. třídy i ve vazbě na koncipování
krajinné zeleně je v územním plánu lokalita řešena obdobně jako sousedící plochy, tj. zařazením
do ploch krajinné zeleně.
Zalesnění
L-1, L-2 zábor ttp ve prospěch PUPFL v rozsahu 0,6437 ha
Na západní hranici katastru Moravské Loděnice, podél vodního toku říčky Grygavy se
nachází pás lesního pozemku, přiléhající k vymezenému stávajícímu biokoridoru ÚSES (již na
území sousední obce). U jižní hranice pozemků určených k plnění funkce lesa jsou vklíněny úzké
pruhy trvalého travního porostu. Územní plán navrhuje jejich zalesnění a tím i scelení lesních
ploch.
NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ
NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ
FUNKCE LESA JE VÝKRES VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF.
II.F) SEZNAM VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ
Grafická část Odůvodnění obsahuje výkresy:
II.1. Koordinační výkres
II.2a Zásobování vodou
II.2b Kanalizace, vodní toky
II.2c Energetika, spoje
II.3. Výkres širších vztahů
II.4. Výkres předpokládaného záboru ZPF
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 50 000
1 : 5 000
63
II. ODŮVODNĚNÍ
OBSAH Odůvodnění
II.A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ,
VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM.......................2
ŠIRŠÍ VZTAHY A POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR..................................................................................2
SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM..................................................2
II.B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNĚNÍ
POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU.........................................................................................................4
II.C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K
ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..........................................................................................9
VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................9
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A JEHO CHARAKTERISTIKA............................................................10
KONCEPCE ROZVOJE OBCE A URBANISTICKÁ KONCEPCE.....................................................................11
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ........................................................................................................17
DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ ............................................................................................................................................21
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ....................................................................................................................27
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY A OBRANY STÁTU...................................................36
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY...............................................................................................................37
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................................................................................................43
STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ .........................46
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY.......................................................................................................................46
STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE................................................................47
STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU....................................................47
ETAPIZACE ..........................................................................................................................................................47
VYMEZENÍ STAVEB S PODMÍNKOU VYPRACOVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ
DOKUMENTACE AUTORIZOVANÝM ARCHITEKTEM................................................................................47
VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ......................48
II.D) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO
ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO .................................................................................................................50
II.E) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA..............................50
II.F) SEZNAM VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ..................................................................63
64

text - Bohuňovice

Transkript

Podobné dokumenty

II. Odůvodnění - Střítež nad Ludinou

Odůvodnění územního plánu Dolany koncept

Regulativy územního rozvoje

Aktuální informace z radnice

Profil mikroregionu MTJ - 2.verze

SolarMax řada C - Nobility Solar Projects

zpravodaj-o-vode-2/2014

OLOMOUC – NOVÁ ULICE

Červenec - Obec Hlušovice

4 / Jakost vody ve vodárenské nádrži Švihov na Želivce 34

dokument - Heis.vuv.cz

orp ústí nad orlicí - ATELIER URBI, spol. s ro