Vývoj člověka Primáti

V ývo j čl o vě k a
Savci se vyvinuli z jedné skupiny plazů a ve druhohorách již existovala samostatná
skupina.
Primáti
„první či nejpřednější“ mezi ostatními savci; jde o původní okrajovou vývojovou
větev
vznikli v tropických a subtropických oblastech; vyvinulo se u nich prostorové
vidění
vyvíjel se mozek, který byl nucen zpracovávat řadu podnětů např.: orientace
v prostředí, sběr potravy, přítomnost dravců a soužití ve skupinách
doba učení se prodlužuje s délkou dospívání mláďat
jsou společenskými tvory (rozvoj sociální inteligence)
Důsledky evoluce – vývoj lidské řeči; vzpřímení postavy; chůze po dvou a uvolnění rukou
k mnoha činnostem; přizpůsobivost různým prostředím a naučit se v nich pohybovat.
Člověk a šimpanz mají společný genetický základ a stejného předka.
Vývoj člověka
Australopithecus
- „jižní člověk“; 2 – 3 miliony let staří předchůdci člověka,
výška 120 cm, pohyb po dvou končetinách, vzpřímená postava, lovil i větší
zvířata.
Homo habilis - „zručný člověk“; 1,5 – 2 mil. let, velký mozek, vytvářel kamenné
nástroje, vzpřímená postava
Homo erectus – „vzpřímený člověk“; 1 mil. let, je přímým předchůdcem člověka
Homo sapiens neanderthalensis – „neandrtálec“; žil současně s dnešním
člověkem; vyhynul před 30 – 40 tisíci lety
Homo sapiens sapiens – „člověk moudrý“; vznikl asi před 150 tisíci lety; jde o
moderního člověka.
Byl úspěšným lovcem, používal dokonalejší nástroje (pěstní klín,
oštěpy, šípy, jehly apod.). Ovládal oheň, stavěl jednoduché příbytky.
Vytvářel jeskynní malby a hliněné figurky zvířat.
Prováděl lovecké rituály a pochovával své mrtvé spolu s užitečnými
předměty.
Památka: Věstonická venuše – soška lidské postavy - ženy, která je
z pálené hlíny nalezena v Dolních Věstonicích (je nejstarší keramikou
světa).
Vývoj lebky od savcovitého plaza až k člověku
A- Thrinaxodon (savcovitý plaz)
B- Zalambdalestes (primitivní hmyzožravec)
C- Lemur (poloopice)
D- Rhinopithecus (opice žijící na stromech)
E- Australopithecus (předchůdce člověka)
F- Homo erectus erectus (člověk vzpřímený)
G- Homo sapiens neanderthalensis (člověk vzpřímený
neandertálský)
H- Homo sapiens sapiens (člověk rozumný)
J a k č l o v ě k mě n i l s v ě t
Většina živých organismů se nejenom přizpůsobuje prostředí, ve kterém žije, ale
zároveň také prostředí mění, aby se jim v něm lépe žilo.
Člověk dokázal ke svému prospěchu i neprospěchu záměrně a po staletí měnit
povrch planety způsobem, který je viditelný až z vesmíru.
Stará doba kamenná (paleolit - 2 mil. >> 12 tis. let) – málo lovců, menší vliv na
přírodu.
Střední doba kamenná (mezolit – 6 >> 10 tis. let) – malé skupiny lovců, žijící jako
indiáni – vypalováním lesů šířili travní plochy šíření velké lovné zvěře.
Mladá doba kamenná (neolit – 8 >> 6 tis. let) – „první obrovský“ zásah do krajiny –
první zemědělci rozšiřují mýtiny splavování půd do řek.
Pozdní doba kamenná (eneolit – 6 >> 4 tis. let) – člověk ovládl (domestifikoval
divoké předky zvířat rozšířil úrodnou půdu dostupnost potravin.
–
vznikala první města růst obyvatel vznikl stát a byrokracie.
Doba bronzová a železná (4 >> 2 tis. let) – rozvoj pastevectví náhlé
Antika – řecká a později i římská civilizace - nezvládaly hospodaření s půdou, která
byla silnými zimními dešti odnášena do moře.
Středověk – koncem 13. stol. v ČR téměř plně kolonizováno (pole, pastviny a lesy).
Raný novověk – od 16. stol. u nás těžba kovů, krajina se mění do dnešní podoby.
Moderní doba – zástavba měst se rozšiřuje, množství továren „velké ničení
krajiny“, množství odpadů, znečištění ovzduší a vody poškození
planetárního životního prostředí snížení počtu lidí.