Školní vzdělávací program Základní umělecká škola

Transkript

Školní vzdělávací
program
Základní umělecká
škola Bruntál
Motto:
Naším cílem je především vzdělávat děti v umělecké činnosti, například ve hře na
housle. A při této soustavné, pravidelné, radostné, cílevědomé a vzájemně s učitelem
obohacující se činnosti rozvíjet v nich kladné povahové vlastnosti, potřebné k životu
všeobecně.
Obsah
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY ........................................................................................................... 1
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ................................................................................................................. 2
2.1
Počet oborů, velikost školy ...................................................................................................................... 2
2.2
Historie školy a její současnost ............................................................................................................... 3
2.3
Charakteristika pedagogického sboru ................................................................................................... 3
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce ............................................................... 3
2.5
Vybavení školy a její podmínky .............................................................................................................. 4
3
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE ........................................................................................................... 5
3.1
Zaměření školy ......................................................................................................................................... 5
3.2
Vize školy .................................................................................................................................................. 5
4
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ............................................................................................. 7
5
VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ ................................................................................ 8
5.1
Hudební obor………………………………………………………………………………………….....8
5.1.1
Přípravné studium ................................................................................................................................. 8
5.1.2
Hudební nauka ....................................................................................................................................... 10
5.1.3
Hra na klavír .......................................................................................................................................... 14
5.1.4
Hra na elektrický klávesový nástroj ..................................................................................................... 20
5.1.5
Hra na akordeon .................................................................................................................................... 28
5.1.6
Hra na zobcovou flétnu.......................................................................................................................... 33
5.1.7
Hra na hoboj........................................................................................................................................... 41
5.1.8
Hra na klarinet ....................................................................................................................................... 46
5.1.9
Hra na saxofon – varianta A ................................................................................................................. 52
5.1.10 Hra na saxofon – varianta B ................................................................................................................. 55
5.1.11 Hra na příčnou flétnu ............................................................................................................................ 61
5.1.12 Hra na lesní roh ...................................................................................................................................... 67
5.1.13 Hra na pozoun ........................................................................................................................................ 73
5.1.14 Hra na trubku ........................................................................................................................................ 79
5.1.15 Hra na bicí nástroje ............................................................................................................................... 85
5.1.16 Hra na kytaru ......................................................................................................................................... 93
5.1.17 Hra na housle.......................................................................................................................................... 98
5.1.18 Sólový zpěv ........................................................................................................................................... 103
5.1.19 Předměty komorní a souborové hry ................................................................................................... 109
5.1.19.1
Čtyřruční hra .................................................................................................................................... 109
5.1.19.2
Hudební seminář .............................................................................................................................. 111
5.1.19.3
Hudební aktivity ............................................................................................................................... 112
5.1.19.4
Komorní hra ..................................................................................................................................... 113
5.1.19.5
Komorní zpěv ................................................................................................................................... 115
5.1.19.6 Sborový zpěv ...................................................................................................................................... 117
5.1.19.7 Doprovodná kytara ........................................................................................................................... 120
5.1.19.8 Hra v souboru (flétnový soubor, malý beatový orchestr, rytmická skupina, komorní orchestr,
kytarový soubor) .............................................................................................................................. 122
5.2
Vzdělávací obsah výtvarného oboru................................................................................................... 124
6
ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ............... 135
7
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ......................................................................... 137
8
HODNOCENÍ ŽÁKŮ .............................................................................................................................. 137
8.1
Obecné zásady hodnocení žáků ZUŠ Bruntál .................................................................................... 138
8.2
Oblasti vlastního hodnocení školy……………………………………………………………………141
Školní vzdělávací program
1 Identifikační údaje školy
Název ŠVP:
Základní umělecká škola, Bruntál, nám. J. Žižky 6, Bruntál
Předkladatel:
Základní umělecká škola, Bruntál, nám. J. Žižky 6,
příspěvková organizace
Náměstí Jana Žižky 6, Bruntál
IČO: 60780568
Ředitelka školy: Mgr. Jiřina Krystýnková
Telefon: 554 717 304, 554 254 787
E-mail: [email protected]
Zřizovatel:
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj, ul. 28. října 117, 702 18 Ostrava
IČ zřizovatele: 70890692
DIČ: CZ70890692
Telefon: 595 622 222
Fax: 595 622 126
Elektronická podatelna: [email protected]
Platnost dokumentu od: 1. září 2014
Podpis ředitele: Mgr. Jiřina Krystýnková, v. r.
Razítko školy (kulaté)
1
Základní umělecká škola Bruntál
2 Charakteristika školy
Základní umělecká škola Bruntál je příspěvkovou organizací řízenou Moravskoslezským
krajem. Nabízí základy uměleckého vzdělání v oboru hudebním a výtvarném. Toto
vzdělávání člení na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně a studium pro dospělé.
Výuka probíhá individuálně a skupinově (především v hudebním oboru) a kolektivně (ve
výtvarném oboru, v komorní a souborové hře, v přípravné hudební výchově).
2.1
Počet oborů, velikost školy
Ve škole se vyučují dva umělecké obory: hudební a výtvarný, možnost výuky tanečního
oboru. Každoročně škola vyučuje kolem 600 žáků, kapacita školy je 720 žáků.
Výuka probíhá na těchto místech:
Hlavní budova, sídlo ředitelství a ekonomky školy
Bruntál, nám. J. Žižky 6
V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru, v budově je hlavní koncertní sál.
Pobočka Dvorce
Dvorce, Olomoucká 37
V této budově probíhá výuka hudebního oboru a výtvarného oboru.
Pobočka Horní Benešov
Horní Benešov, Nerudova 513/32
V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru
Pobočka Vrbno pod Pradědem
Vrbno pod Pradědem, Komenského 59
V této budově probíhá výuka hudebního a výtvarného oboru.
2
Historie školy a její současnost
2.2

Hudební škola v Bruntále byla založena v roce 1946 v bývalém panském domě
komplexu budov přináležejících k zámku.

Budova je zařazena do památkově chráněných staveb ČR zvl. kvůli starobylému
renesančnímu portálu ze strany Zámeckého náměstí.

Přestavbou prošla v 60. letech 20. století.

Mimo hlavní budovu provozuje také své pobočky v Horním Benešově, ve Dvorcích
a ve Vrbně pod Pradědem.

Budova školy je v majetku města Bruntál, pobočky v majetku příslušných obcí.

Škola je i součástí kulturních organizací obcí, při škole pracují 2 pěvecké sbory
a několik komorních uskupení.

Každoročně škola pořádá (včetně poboček) přes 100 akcí pro veřejnost, účastní se
soutěží a přehlídek hudebního a výtvarného charakteru regionálního a celostátního
významu.
Charakteristika pedagogického sboru
2.3

Každoročně vyučuje na naší škole kolem 25 pedagogů, z nichž mnoho je výkonných
umělců.

Věková škála pedagogického sboru je složena od mladých, začínajících pedagogů až
po starší a zkušené, mnoho učitelů zastává funkci okresního metodika pro daný obor,
ev. nástroj.

Učitelé prohlubují své odborné a pedagogické zkušenosti studiem rozšiřujícím jejich
odbornost.
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce
2.4

Škola dlouhodobě spolupracuje v rámci příhraniční spolupráce s polským pěveckým
sborem Bel Canto Gaszowice.

Škola je zapojena do projektu Společnou cestou obnovy kulturně-společenského
dědictví – Operační program příhraniční spolupráce Česká republika – Polská
republika.
3

Na regionální úrovni škola úzce spolupracuje s mnoha organizacemi, pro něž zajišťuje
vystoupení a podílí se na reciprocitě. Jsou to:
o Městské a obecní úřady Bruntál, Dvorce, Horní Benešov, Vrbno, Mezina,
Oborná, Roudno, Ryžoviště, Leskovec, Brantice, Malá Morávka,
o Farní úřad Římskokatolické církve v Bruntále,
o Pravoslavná církev Bruntál,
o Galerie V kapli,
o Městské muzeum a zámek v Bruntále,
o Kruh přátel hudby v Bruntále,
o ZŠ Jesenická a ZŠ Cihelní v Bruntále, Soukromá základní škola
Amos Bruntál,
o Střední průmyslová škola Bruntál, Obchodní akademie Bruntál,
o Městské divadlo Bruntál.
Vybavení školy a její podmínky
2.5

Škola je plně vybavena pro potřeby jednotlivých oborů, podle požadavků jednotlivých
učitelů je vybavení stále doplňováno a obnovováno.

Žáci mají možnost zapůjčit si pro začátky výuky žesťové a dřevěné nástroje, akordeon
a housle, notový materiál, k dispozici je hudební archiv a knihovny.

K dispozici je nahrávací a ozvučovací technika a standardní vybavení počítačové
techniky, DVD přehrávače.

Výtvarný obor poskytuje svým žákům veškeré potřebné pomůcky pro práci.

Pro výuku tanečního oboru disponujeme plným materiálním vybavením, postrádáme
však pedagoga, kterého se nám nedaří získat již několik let.

Škola má své webové stránky www.zusbruntal.cz.
2.5.1 Dostupnost

Vzhledem k tomu, že pobočky školy jsou umístěny ve vzdálenosti 12 až 25 km
od okresního města, pokrýváme svými pobočkami i vzdálenější místa jižní a severní
části okresu. Jsme spádovou školou a dopravní obslužnost je dobrá i pro děti obývající
hornatější část okresu.
4
3 Zaměření školy a její vize
Zaměření školy
3.1

Škola se zaměřuje na výchovu všestranně racionálně a emocionálně rozvinuté mladé
osobnosti, na formování jejích morálně volních vlastností potřebných pro život a plné
uplatnění ve společnosti.

Prezentuje se jako moderní výchovně-vzdělávací zařízení vycházející z tradic
uměleckého školství a uplatňující moderní metodické postupy.

Škola nabízí možnost účasti a prezentace žáků na soutěžích uměleckého charakteru
v hudební a výtvarné oblasti a z toho vyplývající možnost srovnání tvorby žáků
s ostatními žákovskými uměleckými výkony na regionální, republikové a mezinárodní
úrovni.

Škola se zaměřuje na vytváření estetického a umělecky podnětného prostředí pro
výuku dětí, na jejich vedení ke svobodnému vyjádření své osobnosti a na toleranci
k jiným kulturám a duchovním hodnotám, na orientaci dětí v opravdových životních
hodnotách.

Dbáme na mezioborovou spolupráci, dbáme na přátelské vztahy mezi žáky, což
umožňují podmínky maloměsta.

Na škole pracují pěvecké soubory a komorní uskupení.
Vize školy
3.2

Zapsat školu do povědomí měst a obcí, kde poskytuje vzdělání, jako kulturní
a vzdělávací centrum.

Navázat v práci školy na kulturní tradice regionu, případně vytvářet tradice nové,
spojené s životem regionu.

Vychovávat umělecky a kulturně vzdělané osobnosti, které získají úzký vztah
k oblasti, kde žijí, aby se po ukončení studií do regionu, z něhož vyšli, rádi vraceli.
Zastavit tak odliv kvalitních a vzdělaných lidí z oblasti kraje.

Stát se institucí, která propojuje generace v oblasti umělecké tvorby.
5

Vychovávat sebevědomé mladé lidi, kteří dokáží využít základů uměleckého vzdělání
i v jiných oblastech života – vytvořit v nich takové morálně – povahové vlastnosti,
které jim usnadní osvojování nových znalostí, dovedností za pečlivé, houževnaté,
vytrvalé a soustavné práce na sobě samotných.
6
4 Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy na úrovni naší
školy a obou uměleckých oborů pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí přiměřeně
úrovni mentální, věkové a motorické vyspělosti žáka.

při sestavování studijních a ročních plánů diskutujeme s žáky o jejich zaměření,
zájmech a zálibách,

diskutujeme s žáky o vytvořeném uměleckém díle, vedeme žáka k sebehodnocení,

uplatňujeme metodu názorné ukázky, a postup od jednoduchého ke složitému,

zapojíme žákovu představivost, znalosti historie a ostatní dosud nabyté poznatky do
tvorby uměleckého díla,

respektujeme individuální rozdíly žáků, přizpůsobujeme jim pracovní tempo,
metody a formy práce,

nabízíme žákům dostatek příležitéstí k seberealizaci (zapojení se do kulturních akcí
školy, přehlídek, soutěží),

vhodnou motivací vedeme žáka k tomu, že je součástí celku,

oceňujeme každý dílčí úspěch celku i jednotlivců.
7
5 Vzdělávací obsah uměleckých oborů
5.1
Hudební obor
Všeobecné poznámky k hudebnímu oboru
Zařazování žáků do stupňů vzdělávání a do ročníků:

do přípravného studia jsou zařazovány děti od 5 let

do I. stupně studia jsou zařazovány děti od 7 let

do II. stupně studia jsou zařazovány děti od 14 let

začne-li žák docházku do II. stupně studia bez předchozího absolvování I. stupně, plní
školní výstupy I. stupně. O zařazení do předmětu skupinové interpretace rozhoduje třídní
učitel na základě žákových dovedností a individuálních vzdělávacích potřeb.

přihlásí-li se ke studiu žák starší než je spodní limit uvedený v předchozích bodech, je
zařazen do ročníku odpovídajícímu jeho schopnostem a dovednostem na základě
komisionální zkoušky

přejde-li žák v průběhu studia na jiný nástroj, začíná plnit osnovy daného nástroje od
ročníku, který odpovídá jeho schopnostem a dovednostem na základě komisionální
zkoušky

žákům zařazeným do studia pro dospělé bude vypracován studijní plán, který vypracuje
učitel, schválí ředitel školy a bude zanesen do třídní knihy. Hodinová dotace studia pro
dospělé je stanovena na 1 vyučovací hodinu týdně; o případném zařazení do předmětů
skupinové interpretace rozhodne třídní učitel podle vzdělávacích potřeb žáka.
5.1.1 Přípravné studium
Charakteristika
Studijní zaměření Přípravné studium hudebního oboru se uskutečňuje před I. stupněm
základního studia a je určeno dětem ve věku do sedmi let. Podmínkou přijetí dítěte do
Přípravného studia je úspěšné vykonání přijímací zkoušky.
Přípravné studium je realizováno jako jednoletý či dvouletý program s dvouhodinovou
dotací. Každé dítě navštěvuje týdně jednu hodinu kolektivní výuky (předmět Přípravná
hudební výchova – PHV) a jednu hodinu výuky skupinové (resp. individuální). O zařazení do
skupinové (resp. individuální) výuky konkrétního předmětu rozhodují osobní preference
dítěte, míra jeho hudebních schopností prokázaná při přijímacích zkouškách a v neposlední
řadě též kapacitní možnosti školy.
8
Cíle PHV (kolektivní výuka)
Primárním cílem předmětu je celkový rozvoj hudebnosti dětí. Při hravých činnostech
vokálních, instrumentálních, poslechových a pohybových se probouzí hudební cítění
a hudební vnímavost, rozvíjí hudební paměť a tvořivost. Aktivní zapojení dětí do všech složek
výuky vyvolává jejich potřebu vlastního tvořivého projevu a umožňuje důkladnou průpravu
k dalšímu hudebnímu rozvoji.
Dalším cílem PHV je získání základního povědomí o hudební teorii (elementární znalosti
notopisu). K dosažení tohoto cíle jsou používány různorodé metody a formy práce adekvátní
věku dětí a odpolednímu času, ve kterém výuka probíhá.
Žáci se jako členové pěveckého sboru PHV účastní veřejných vystoupení pořádaných ZUŠ
(např. Adventní koncert, Zahradní koncert), proto je část výuky věnována přípravě na tato
vystoupení.
Ukončení předmětu PHV
PHV je ukončeno zkouškou, která však nezaručuje nástup do 1. ročníku (viz kapitola
Hodnocení žáků).
Školní výstupy
Žák:

sluchově rozliší zvuk a tón, vlastnosti tónu (dlouhý – krátký, vysoký – hluboký),

pohybově či jinak reaguje na výrazné změny v charakteru hudby (změny v melodii,
v tempu, v dynamice),

dle svých individuálních schopností a dovedností reprodukuje jednoduchý rytmický či
melodický úryvek (hra na tělo, Orffův instrumentář, zpěv),

rozpozná charakter skladby (veselá – smutná),

reaguje na základní dirigentská gesta,

podle svých možností interpretuje sám či v kolektivu jednoduchou píseň,

aktivně pracuje s rytmy v dvoudobém, třídobém, čtyřdobém metru (rytmická
deklamace říkadel, hra ostinát v doprovodech),
9

ovládá základní prvky notopisu.
Poznámka: tyto výstupy se týkají kolektivní výuky PHV; výstupy skupinové (resp.
individuální) výuky jsou popsány v části věnované konkrétnímu předmětu (hra na nástroj,
sólový zpěv).
Hodinová dotace PHV
Kolektivní výuka
Skupinová (individuální) výuka
Celkem
Týdenní hodinová dotace
I. pololetí
II. pololetí
1
1
1
1
2
2
Poznámka: z organizačních důvodů je možné, že na pobočkách školy není organizována kolektivní výuka PHV
pro děti pětileté. Tyto děti pak dochází pouze do skupinové (individuální) výuky, jejíž náplní je přípravné
studium hry na nástroj či sólového zpěvu a teoretická výuka přizpůsobená dětem předškolního věku.
10
5.1.2 Hudební nauka
Charakteristika předmětu
Tento vyučovací předmět je spojen se všemi hudebními studijními zaměřeními. Poskytuje
základní odborné znalosti hudební teorie a znalosti potřebné k hudební interpretaci, ke studiu
příslušného repertoáru.
Je to předmět teoretického charakteru a poskytuje v tomto smyslu základy ke všem
praktickým činnostem a zároveň žákům umožňuje získané zkušenosti, dovednosti a znalosti
uplatňovat při orientaci v hudebním prostoru, vnímání a interpretaci hudebních děl.
Jako skupinová aktivita učí žáky vzájemné spolupráci a vstřícné komunikaci, umožňuje
v diskusi vyjadřovat vlastní názor, reagovat na názor druhého, respektovat a kriticky jej
hodnotit.
Hudební teorie usnadňuje žákům orientaci v uměleckých a kulturních hodnotách
historie a současnosti a pochopit důležitost jejich předávání do budoucnosti.
Základní studium I. stupně
1. ročník
Žák:

rozvíjí svou celkovou hudebnost při práci s písní,

orientuje se v notovém zápisu v rozsahu od c1 – g2,

v rámci praktických činností žák poznává základní hudební pojmy,

zná stupnice C dur, G dur,

chápe funkci posuvek a odrážky,

aktivně pracuje s poslouchanými skladbami,

umí hrát jednoduchý doprovod k písním na nástroje Orffova instrumentáře,

aktivně v hodinách HN pracuje (vytváří, doplňuje, reprodukuje) s 2 , 3 a 4 takty,

poslechem rozezná tempo (pomalu, rychle) a dynamická odstínění.
4
11
4
4
2. ročník
Žák:

se orientuje v notovém zápisu malé oktávy v basovém klíči

je schopen číst notový zápis v běžném rozsahu svého nástroje v odpovídajícím klíči,

umí postavit kvintakord,

zná durové stupnice do 4 křížků,

rozliší durový a mollový tónorod,

pracuje s již osvojeným a novým taktovým označením,

upevňuje poznatky o hudebních pojmech a rozšiřuje o nové,

využívá nástrojů Orffova instrumentáře při elementárním doprovodu a improvizaci,

zná nástrojové skupiny symfonického orchestru, úlohu dirigenta a smyčcové nástroje,

aktivně pracuje s poslouchanými skladbami.
3. ročník
Žák:

zná intervaly – čisté a velké,

dokáže graficky zaznamenat jednoduchý rytmus a melodii,

pracuje se složitějšími rytmy v různém taktovém označení,

zná stavbu mollových stupnic,

zná durové a mollové stupnice do 4 křížků a 4 béček, umí vytvořit obraty T5,

transponuje melodické úryvky,

analyzuje jednoduché hudební formy,

zná dřevěné dechové nástroje,

poslouchá vybrané skladby B. Smetany a A. Dvořáka.
12
4. ročník
Žák:

orientuje se ve všech durových a mollových tóninách,

pozná enharmonické tóny,

pozná melodické ozdoby,

poslouchá a umí zpívat českou hymnu, zná základní informace o autorovi a vzniku
hymny,

rozlišuje komorní a orchestrální soubory,

umí vytvářet doprovod na nástroje Orffova instrumentáře (je schopen jednoduché
improvizace),

je schopen diskutovat o hudbě,

rozlišuje zpěvní hlasy a pěvecké sbory,

zná bicí nástroje,

vnímá (zná) úlohu dirigenta a poznatky o taktování aplikuje do praxe,

poslouchá skladby významných skladatelů,
5. ročník
Žák:

zná stupnice chromatickou, paralelní a stejnojmenné,

vytváří a pozná základní i odvozené intervaly,

pozná kvartový a kvintový kruh,

orientuje se v hudebních formách,

v rámci potřeb svého nástroje je schopen transpozice,

využívá základní harmonické funkce k vytvoření jednoduchého doprovodu
(T, D, S, D7),

dokáže vytvořit vlastní přiměřeně obtížný rytmicko-melodický motiv,
13

ovládá čtení grafického záznamu hudebního díla – dynamická škála, tempo, výraz,

pozná lidové a strunné nástroje.
6. ročník
Žák:

má přehled vývoje hudby od pravěku po současnost,

rozliší artificiální a nonartificiální hudbu,

dokáže zaznamenat přiměřeně obtížný rytmicko-melodický motiv,

dokáže vyjádřit svůj názor na hudbu a formou referátu ho prezentuje.
Názvy předmětů
Hudební nauka
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
1
1
1
1
1
1
-
6
Poznámka k předmětu:

žáci, kteří nastoupili do školy po 14. roku věku do II. stupně studia, jsou hudební
nauce vyučováni během individuální výuky.
14
5.1.3 Studijní zaměření Hra na klavír
Charakteristika
Studijní zaměření Hra na klavír je uskutečňována prostřednictvím hlavního předmětu Hra
na klavír (individuální výuka) a předmětů skupinové výuky. Dále žák navštěvuje kolektivní
výuku předmětu Hudební nauka.
Studijní zaměření Hra na klavír nabízí žákům získání odborného vzdělání, které mohou
využít ve hře sólové, čtyřruční a komorní. V hodinách nástrojové výuky se učí zvládnout
technické a výrazové prostředky klavíru. Dále se žáci seznamují s hodnotnou klavírní
literaturou. Během studia se seznámí s hudbou různých stylových období – osvojí si základy
hudby klasické, lidové, populární a jazzové. Děti mají možnost vystupovat na třídních
předehrávkách, školních koncertech, na festivalech základních uměleckých škol, případně se
mohou připravovat na soutěže různých úrovní (soutěže školní až celostátní, také soutěže
mezinárodní).
Průběh studia:
Přípravné studium
Žák:

rozpozná hlavní části nástroje,

zvládá správné sezení u nástroje,

při hře používá střídavě obě ruce,

získává a osvojuje si pocit uvolnění,

orientuje se na klaviatuře,

sluchově rozpozná hru silně – slabě, rychle – pomalu, vysoko – hluboko,

zahraje jednoduchou melodii (říkadlo, lidová píseň, vlastní melodie),

ovládá základní notový zápis.
15
1. ročník
Žák:

umí správně sedět u nástroje,

hraje uvolněným hracím aparátem,

orientuje se na klaviatuře (oktávy, dělení),

sluchově rozpozná základní dynamické prvky hry na klavír,

při hře na klavír zvládá koordinaci obou rukou,

zahraje jednoduchou melodii s doprovodem dudácké kvinty,
(lidová píseň, vlastní melodie, motiv známé populární písně),

orientuje se při hře v základních délkách not a pomlk,

umí přečíst jednoduchý notový zápis a interpretovat jej.
2. ročník
Žák:

kontroluje přirozené uvolnění těla při hře,

zvládá hru oběma rukama dohromady,

je schopen spolu s učitelem zahrát jednoduchou čtyřruční skladbu,

umí zahrát jednoduchou píseň s doprovodem T a D,

umí číst notový zápis v houslovém a basovém klíči a dokáže jej zahrát,

dokáže zahrát vybrané durové stupnice,

dokáže vnímat rozdíly mezi durovou a mollovou tóninou,

dokáže uvědoměle interpretovat tleskáním nebo jinou formou pohybu jednoduchý
rytmický celek,

rozlišuje základní dynamická a agogická označení,

umí hrát dvojhmaty a akordy každou rukou zvlášť.
16
3. ročník
Žák:

je schopen hrát stupnice protipohybem a akordy s jejich obraty,

umí zahrát zpaměti jednoduchou skladbu podle svých individuálních schopností,

umí vnímat náladu skladby a tím rozvíjet dynamické cítění p, mf, f,

je schopen používat pravý pedál podle návodu pedagoga,

rozlišuje základní úhozy (legato, staccato, portamento),

zahraje jednoduchou píseň s akordickým doprovodem,

rozpozná části skladby.
4. ročník
Žák:

umí zahrát vybrané stupnice v rovném pohybu přes 2 oktávy,

rozlišuje dynamické odstínění mezi melodií a doprovodem,

dokáže hrát v rychlejších tempech,

je schopen zahrát z listu jednoduchý notový zápis,

dokáže hrát zpaměti.
5. ročník:
Žák:

je schopen zahrát durové a mollové stupnice od bílých kláves,

hraje velký rozklad bez obratů každou rukou zvlášť,

zvládá vyrovnanost hry v pasážových cvičeních,

využívá znalosti akordických značek,

umí rozeznat kvalitu tónu,

při hře využívá sluchové sebekontroly v oblasti úhozu, dynamiky, rytmu, pedalizace,
frázování a agogiky,
17

sluchovou sebekontrolou dokáže posoudit a zhodnotit vlastní hru.
6. ročník
Žák:

využívá vlastní sluchovou představu k interpretaci skladeb,

dokáže zachytit charakter skladby využitím vhodných výrazových prostředků,

uplatňuje technické dovednosti dle svých schopností,

zvládá hru delších a obsahově náročnějších skladeb,

je schopen nastudovat samostatně jednoduchou skladbu dle vlastního výběru.
7. ročník
Žák:

propojuje získané technické a výrazové dovednosti při interpretaci skladeb různých
stylových období,

používá sluchovou kontrolu,

disponuje kultivovaným tónem,

umí samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu,

správně využívá tempová označení a pedalizaci,

rozlišuje fráze skladby,

zvládá souhru.
18
Základní studium II. stupně
1. - 4. ročník
Žák:

na základě svých znalostí a dovedností ztvární své hudební představy v interpretované
skladbě,

je schopen zahrát jednoduché skladby z listu i zpaměti,

vybere si skladby podle svého zájmu,

při domácí přípravě využívá audiovizuální techniky k poslechu a vytváření představ
o studované skladbě,

vytváří si vlastní názor na poslouchanou skladbu a diskutuje o ní,

na základě svých dosavadních zkušeností a dovedností je schopen sebehodnocení,

rozlišuje hlavní interpretační prostředky různých stylových období,

je schopen si vybudovat plastickou představu celku dané skladby,

je schopen formulovat své názory na interpretaci,

zná jména a díla významných českých a světových autorů.
19
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na klavír
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
Hudební seminář
(1) (1)
(volitelný předmět)
Čtyřruční hra, sborový zpěv, komorní
hra, malý beatový orchestr,
rytmická skupina, komorní orchestr,
hudební aktivity
-
-
-
-
1
1
1
Celkem
3
16 (18)
Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace- volitelné
předměty začít docházet i v nižších ročnících, případně s vyšší hodinovou dotací.
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na klavír
1
1
1
1
4
Čtyřruční hra, sborový zpěv, komorní
hra, malý beatový orchestr,
rytmická skupina,
komorní orchestr
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
Předměty Hudební nauka, Hudební seminář, Sborový zpěv, Čtyřruční hra, Komorní hra, Malý
beatový orchestr, Rytmická skupina, Hudební aktivity a Komorní orchestr se vyučují dle
osnov uvedených v příslušných kapitolách tohoto dokumentu.
20
5.1.4 Studijní zaměření Hra na elektrický klávesový nástroj
Charakteristika
Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) rozšiřují rovnocenným způsobem skupinu
akustických nástrojů a poskytují interpretům mnoho zcela nových možností. Podstata výuky
a hra na tyto hudební nástroje je téměř totožná s jakýmkoliv jiným akustickým klávesovým
nástrojem, ale vzhledem k elektronicky vytvářeným zvukům má v tomto směru svá specifika.
Na druhé straně díky svým technickým možnostem poskytuje EKN žákovi obrovské možnosti
k využití akustických i syntetických zvuků a rytmických doprovodů mnoha žánrů.
Mnohonásobně tak rozšiřuje jeho znalosti o nástrojích a rytmických stylech a podporuje také
jeho dovednosti skladatelské, improvizační a aranžérské.
Požadavky na vybavení nástroje:
o klaviatura v rozsahu nejméně 5 oktáv (61 kláves),
o multifunkční display,
o dynamika úhozu,
o orchestrální doprovody,
o vstup pro sustain pedál.
Poznámka: doporučuje se konzultovat pořízení vhodného nástroje s některým s učitelů
EKN ve škole
Studijní zaměření Hra na elektronický klávesový nástroj je realizováno individuální
výukou, v případě dostatečného vybavení třídy (2-3 klávesové nástroje, sluchátka) je možná
výuka ve skupině 2-3 žáků. Výuka je uskutečňována prostřednictvím hlavního předmětu Hra
na elektronický klávesový nástroj a kolektivní výukou v předmětu Hudební nauka. Dále je
žákovi umožněna docházka do hudebního semináře, sborového zpěvu,
komorní
hry,
malého beatového orchestru a do hodin rytmicko pohybových aktivit. Tyto předměty zařazuje
učitel na základě individuálních potřeb žáka ve vhodném období a v potřebném rozsahu do
výuky a na vysvědčení je samostatně hodnotí.
21
Žák:

je informován o tom, že EKN je hudební nástroj napájený elektrickým proudem,
rozumí pokynům jak s ním zacházet, aby nedošlo k úrazu, a všechny tyto bezpečnostní
pokyny dodržuje,

ovládá zásady správného sezení u nástroje, přirozeného držení těla, zápěstí a prstů,

orientuje se na klaviatuře a rozezná jednotlivé oktávy,

dokáže přečíst a zahrát noty v houslovém klíči v rozsahu potřebném ke své hře,

umí rozlišit a interpretovat hru legato a staccato,

je schopen zahrát jednoduchou píseň zpaměti,

umí zahrát přiměřeně obtížnou skladbičku s orchestrálním doprovodem.
1. ročník
Žák:

je seznámen se základními funkcemi ovládání elektronického klávesového nástroje,

uplatňuje při všech interpretačních činnostech znalosti, vědomosti a schopnosti
získané v ročníku přípravné hudební výchovy,

dbá na správné návyky při ovládání EKN (sezení u nástroje, uvolněnost paží, poloha
zápěstí, postavení prstů, nastavení vhodné hlasitosti hry),

je schopen vyjádřit správné rytmické cítění hrou skladeb s rytmickým doprovodem,

dokáže rozlišit a ovládá hru legato, staccato, ligaturu, rozpozná pomlky a další
probrané hudební značky (repetice, posuvky, označení taktu, taktové čáry, obloučky
atd.),

umí číst a hrát noty v houslovém klíči, rozezná a dokáže pojmenovat a zahrát noty
různé délky,

je schopen souhry obou rukou,
22

dodržuje pokyny k nejefektivnějšímu způsobu nácviku učiva při domácí přípravě
(pravidelné cvičení, metoda postupu od začátku nácviku po požadovaný výsledek).
2. ročník
Žák:

využívá v plné míře svých znalostí a dovedností získaných v 1. ročníku,

dokáže zahrát vybrané durové stupnice a akordy k nim včetně obratů tónického
kvintakordu,

ovládá podkládání a překládání prstů, posunování a přenášení rukou,

umí se orientovat, číst a hrát ve dvou osnovách současně,

je obeznámen se základními tóny basového klíče, dokáže je přečíst a zahrát,

orientuje se v rozsahu celé pětioktávové klaviatury,

používá funkce single finger nebo fingered k harmonickému doprovodu,

hraje skladby s rytmickým doprovodem v přiměřeném tempu.
3. ročník
Žák:

ovládá základní návyky a dovednosti jako je sezení u nástroje, uvolněné a přirozené
držení těla a rukou při hře, poloha zápěstí a prstů, koordinace obou rukou, prstová
technika,

orientuje se na klaviatuře v celém rozsahu, je schopen transponovat jednoduché
hudební motivy,

ovládá základní typy úhozu – legato, staccato, vázané dvojhmaty, nezávislost rukou,

dovede zahrát vybrané stupnice dur a moll a základní akordy ke stupnicím
protipohybem,

dokáže podle udaného 2 , 3 nebo 4 taktu zvolit správný typ rytmického
4
4
4
doprovodu,

orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu,
23

je schopen zahrát zpaměti jednoduchou skladbu,

využívá základních harmonických funkcí při hře jednoduchých doprovodů, využívá
funkce fingered,

umí používat základní technické možnosti nástroje při hře s orchestrálním
doprovodem (výběr doprovodu, nastavení tempa, volbu zvukového rejstříku, intro,
synchro start, fill in, ending),

vystupuje nejméně jednou ročně na třídním nebo jiném veřejném koncertě.
4. ročník
Žák:

rozvíjí technickou pohotovost prstů, souhru rukou, hru zpaměti,

ovládá hru dvojhmatů (sekundy, tercie, dudácká kvinta),

rozumí pojmům triola, synkopa, tečkovaný rytmus a dokáže je interpretovat,

hraje způsobem tenuto, rozloženě a staccato všechny zvládnuté akordy,

dokáže vyjmenovat a zahrát základní harmonické kadence (T, D, S),

používá širší škálu orchestrálních doprovodů, střídání akordů v rychlejších tempech.
5. ročník
Žák:

dovede číst a hrát noty v houslovém i basovém klíči,

zvládá v rámci svých schopností a možností nástroje stylistiku hry akustických
nástrojů,

dokáže rozpoznat žánrové kategorie a zvolit k nim vhodné zvukové rejstříky a rytmy,

uplatňuje své schopnosti a dovednosti v předmětu „Skupinová interpretace“
(kolektivní formou výuky) a podílí se na rozvíjení mezipředmětové spolupráce
(např. doprovody, hra na dva EKN, společná hra na klavír a EKN a pod.).
24
6. ročník
Žák:

dbá na upevňování a kultivování získaných návyků a dovedností, prohlubování
citlivosti sluchu a schopnosti soustředit se,

dokáže využít dosud probrané technické prvky v náročnějších variantách,

hraje stupnice protipohybem a rovně ve stále rychlejším tempu,

realizuje hru z listu interpretací přednesových skladeb na úrovni 2. až 3. ročníku,

je schopen hry čtyřhlasého akordu a dominantního septakordu k opakovaným
tónickým kvintakordům.
7. ročník
Žák:

využívá při hře všechny získané technické dovednosti,

zvládá hru stupnic dur a moll protipohybem i rovně a akordy k nim stejným
způsobem,

dokáže interpretovat přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů zejména
z oblasti nonartificiální hudby,

umí zahrát přiměřeně obtížné skladby z listu,

využívá prstovou dynamiku a používá sustain pedál,

orientuje se v celém rozsahu klaviatury a při hře dokáže celý rozsah použít,

dovede nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu i samostatně,

je schopen sluchové sebekontroly,

využívá v maximální možné míře s ohledem na stupeň své vyspělosti, technických,
zvukových a jiných možností nástroje.
25
1. ročník
Žák:

je schopen použít všechny dovednosti a znalosti, které jsou popsány v očekávaných
výstupech pro 7. ročník,

pracuje podle svých schopností s rozvinutou hráčskou technikou,

zdokonaluje svou prstovou techniku hrou prstových cvičení (sekundy, tercie,
chromatika),

obohacuje svou hru akordů k probraným stupnicím v trojhlasé a čtyřhlasé podobě,

hraje všechny dosud probrané stupnice kombinovaným způsobem,

dokáže při interpretaci klavírních skladeb využívat dynamické rozlišení, tempové
rozlišení, artikulaci, frázování.
2. ročník
Žák:

využívá k upevnění prstové techniky hry stupnic a akordů, klavírních etud
a přednesových skladeb,

je schopen hry doprovodů v mezích svých možností,

dokáže sám opatřit skladbu s rytmickým doprovodem vhodným umístěním funkce
fill in,

je schopen samostatně vytvořit návrh prstokladu,

dovede prohlubovat a v praxi využít své znalosti technických možností nástroje
(harmony, split point, sound creator, sequencer, recording a další podle typu nástroje).
3. ročník
Žák:

ovládá hru dosud probraných stupnic v rychlých bězích,

obohacuje svou hru stupnic o stupnice s nepravidelným prstokladem,
26

dokáže hrát akordy oběma rukama v rozsahu celé klaviatury (čtyřhlas, velký rozklad,
dom7, dim7),

dokáže vyjádřit svůj vlastní názor na interpretaci skladeb a jejich zvukové, rytmické
a výrazové provedení,

dbá na zvyšování úrovně svých dovedností hrou stále obtížnějších přednesových
skladeb klavírních i skladeb s rytmickým doprovodem včetně hry z listu,

dokáže zhodnotit uměleckou úroveň studované skladby, její melodickou stavbu
případně harmonický podklad,

navrhuje pro skladby s orchestrálním doprovodem volbu vhodného rytmu, zvukových
rejstříků a jejich rozdělení do jednotlivých částí, volbu intro a ending, vkládání fill in.
4. ročník
Žák:

využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k interpretaci skladeb,

zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu,

ovládá hru stupnic dur i moll kombinovaným způsobem (včetně stupnic
s nepravidelným prstokladem) a akordy k nim (čtyřhlas, velký rozklad, dominantní a
zmenšený septakord),

uplatňuje se aktivně v některém souboru skupinové interpretace (v pěveckém sboru,
v hudebním souboru, v duu, v orchestru, spolupracuje s jinými odděleními jako
hudební doprovod, apod.),

umí uvést příklady významných světových a českých autorů různých stylových
období a žánrů zejména z oblasti nonartificiální hudby,

využívá svých interpretačních a posluchačských zkušeností a vědomostí k získání
individuálních preferencí a zájmů a sám vyhledává nové skladby prostřednictvím
různých zejména multimediálních zdrojů,

je schopen bez pomoci pedagoga složitějšího nastavení nástroje (podle vybavení
školního nástroje - split, dual, registration memory, mixing console, regist sequence,
freeze apod.).
27
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na EKN
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
Sborový zpěv, komorní hra, malý
beatový orchestr,
rytmická skupina, komorní orchestr,
hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace - volitelné
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na EKN
1
1
1
1
4
beatový orchestr,
rytmická skupina,
komorní orchestr,
hra na klavír
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
Předměty Hudební nauka, Hudební seminář, Sborový zpěv, Komorní hra, Malý beatový
orchestr, Rytmická skupina, Hudební aktivity a Komorní orchestr se vyučují dle osnov
uvedených v příslušných kapitolách tohoto dokumentu.
28
5.1.5 Studijní zaměření Hra na akordeon
Charakteristika
Akordeon je nástroj, který můžeme použít v různých žánrech hudby - v hudbě lidové,
folkové, country, populární, jazzové, ale i v hudbě vážné. Technické zvládnutí akordeonu,
včetně správného sezení, usazení nástroje, měchové techniky a zvládnutí orientace v basové
skříni jsou prvotním a nejdůležitějším předpokladem pro úspěšné studium ve vyšších
ročnících, v nichž pak žák uplatňuje nabyté znalosti a dovednosti nejen v sólové hře, ale
i v oblasti skupinové interpretace. Ve studiu II. stupně má pak možnost profilovat se podle
svého zájmu a zaměření na specifické žánrové oblasti.
Žák:

umí správně nasadit nástroj, umí ho vyjmout z kufru,

umí při hře správně sedět,

zahraje dle sluchu lidovou píseň v 5-ti prstové poloze,

umí hmatem najít basy v základní řadě: F, C, G, D.
1. ročník
Žák:

dokáže správně sedět a držet nástroj,

hraje dle měchových značek: V = otvírá, M = zavírá,

je schopen rozlišit základní dynamická znaménka – f, p,

zahraje jednoduchou melodii v rozsahu 5 tónů pravou rukou,

umí hmatem najít základní basy F, C, G, D.
2. ročník
Žák:

dokáže rozlišit hru legato a staccato,
29

používá dynamická znaménka p, mf, f, <, >,

umí podkládat palec, rozšíření pětiprstové polohy,

hraje basy v pomocné řadě,

je schopen zahrát oběma rukama jednoduchou melodii,

zahraje durovou stupnici zvlášť.
3. ročník
Žák:

dokáže zahrát dvojhlas pravou rukou,

používá základní typy artikulace (legato, tenuto, staccato),

používá měchovou techniku (vedení měchu dle značek, plynulé měchové obraty),

je schopen dle svých schopností zahrát jednoduchou melodii, píseň nebo skladbu
zpaměti.
4. ročník
Žák:

používá sluchovou sebekontrolu při hře na nástroj,

využívá základy rejstříkování,

pozná základní charakter skladby (valčík, polka, tango…),

zvládá hru základní kadence T-S-D-T u příslušných stupnic,

umí zahrát zpaměti,

dokáže zahrát melodickou ozdobu příraz a nátryl.
5. ročník
Žák:

umí zahrát akordové značky X-dur, X-moll, X7 v levé ruce,

dokáže vnímat kulturu tónu,

hraje doprovod k písním podle akordových značek,
30

zahraje krátkou skladbu zpaměti.
6. ročník
Žák:

zahraje další melodické ozdoby – mordent, obal, skupinka,

dokáže vkusně používat rejstříky v pravé ruce,

umí zahrát dle svých schopností z listu,

používá zmenšené septakordy v levé ruce (pokud mu to nástroj umožní),

hraje kadence v dur i moll k příslušným stupnicím.
7. ročník
Žák:

používá celý rozsah nástroje pravé i levé ruky v rámci svých možností,

dokáže se orientovat v notovém zápisu - určí tempo, tóninu, metrum,

podílí se na výběru skladeb,

hraje kadence,

dokáže si vytvořit doprovod dle akordových značek (polka, valčík, tango, táhlé písně,
lidové - lašan, verbuňk).
31
1. - 2. ročník
Žák:

využívá a zdokonaluje dosud získané znalosti a dovednosti,

vytváří kultivovaný tón, zvládá základy frázování,

ovládá nástrojovou a měchovou techniku,

dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu,

orientuje se ve hře z listu,

orientuje se ve výběru skladeb různých žánrů a stylů.
3. - 4. ročník
Žák:

je schopen především všechny předešlé poznatky uplatnit v praxi - tzv. „prakticky
muzicíruje“,

svou techniku rozvíjí pečlivým studiem obtížných míst přednesových skladeb (pasáže,
skoky, dvojhmaty, melodické ozdoby apod.),

orientuje se v akordových značkách, vytvoří si v pravé i levé ruce i složitější akordy CMaj, C6, C9, Cmi7 apod.,

hraje základní a rozšířené kadence.
32
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na akordeon
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
Sborový zpěv, komorní hra,
malý beatový orchestr,
rytmická skupina, komorní
orchestr, hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na akordeon
1
1
1
1
4
rytmická skupina, komorní
orchestr
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
33
5.1.6 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu
Charakteristika
Přestože je to obor na ZUŠ poměrně mladý, velice rychle se rozšířil, neboť zobcová flétna
a její literatura je nástroj velice oblíbený a používaný již od středověku.
Výhodou tohoto předmětu je jeho velice malý rozměr ve formě nástroje sopránového
a tudíž je možné začít s výukou na tento nástroj již ve velmi útlém žákově věku. Tak je možné
rozvíjet u žáka jeho rytmické i melodické cítění, zdokonalovat techniku hry a při postupném
růstu žáka je možné pokračovat po nástroji sopránovém, který je v ladění C na nástroj altový,
který je v ladění F a tím se může postupně žák seznámit „ s celou rodinu zobcových fléten":
nástrojem sopraninovým (F) - sopránovým (C) - altovým (F) - tenorovým (C) - basovým (F).
Žák na zobcovou flétnu obsáhne postupně nejen základní rytmické a melodické prvky hry
na hudební nástroj, ale osvojí si i základní techniku hry na dechové nástroje spočívající ve
správném nasazení tónu, dýchání, frázování a melodické představivosti a gradaci. Pokud žák
přejde na jiný dechový nástroj, má již ze hry na zobcovou flétnu zvládnuty tyto základní
předpoklady hry na dechový nástroj a výuka na jiný dechový nástroj je pro něj velmi rychlejší
a intenzivnější.
Žák:

seznámí se s nástrojem: jeho správným složením a ošetřováním (údržba),

naučí se správné držení nástroje a postoj při hře,

dodržuje nasazení tónu jazykem,

průběžně upevňuje znalost názvů i hodnot not,

je schopen dbát na základní správné návyky dýchání při hře na nástroj,

dbá na nasazení rovného a znělého tónu.
34
1. ročník
Žák:

je seznámen s nástrojem, jeho správným složením a ošetřováním (údržbou),

naučí se správnému držení nástroje a postoji při hře,

je schopen používat nasazení tónu jazykem,

zvládne základní znalost názvů a hodnot not,

je schopen dbát na správné návyky dýchání při hře na nástroj,

umí kontrolovat správné nasazení tónu,

dovede správně držet pravou a levou ruku na nástroji,

umí zahrát stupnici C dur tenuto, popřípadě legato.
2. ročník
Žák:

dbá na správné držení nástroje,

rozvíjí a upevňuje správné brániční dýchání,

umí správně zaujmout postoj při hraní,

zvládá plynulý výdech pro plný a rovný tón,

je schopen prohlubovat prstovou techniku,

dovede hrát v duu s učitelem,

se orientuje ve 4 , 2 , 3 a 6 taktu,
4
4
4
8

ovládá jednoduchou dynamiku,

ovládá artikulační slabiky Tú, Dú a hru v legátu,

zahraje jednoduchou píseň či jiný jednoduchý hudební útvar podle notového zápisu,

dokáže zahrát s učitelem či spolužákem melodii za doprovodu jiného nástroje.
35
3. ročník
Žák:

dbá na základy správného dýchání bránicí, na držení nástroje a nasazení tónu,

umí tvořit rovný, znělý a přirozený tón nástroje,

prohlubuje používání techniky prstů,

dokáže zahrát jednoduchou melodii podle sluchu,

využívá zvládnutého rozsahu nástroje,

uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s dalším nástrojem
či nástroji,

je schopen přednesové skladby hrát z různých slohových období, vnímat charakter
skladby,

umí zahrát podle svých individuálních schopností zpaměti jednoduchou skladbu,
či lidovou píseň.
4. ročník
Žák:

žák umí zahrát kvalitní tón první oktávy v délce čtyřtaktové fráze,

v závislosti na somatickém potenciálu dokáže zahrát na altový nástroj,

využívá artikulaci staccato, legato, tenuto, portamento,

orientuje se i v osminových a půlových taktech,

ovládá hru durových stupnic do 2# a 2b a dovede v těchto tóninách transponovat,
využívá rozsahu c1- h2,

ovládá základní moderní techniky a jednoduché melodické ozdoby,

zapojuje se do kolektivní hry (komorní hra, hra v souboru) a uvědomuje si
zodpovědnost za výsledek společné práce,

je schopen přiměřené samostatnosti a kulturního chování při veřejných vystoupeních,
36

v komorní hře zvládá rytmicky nenáročná dua a tria (lidové písně, renesanční tance,
moderní skladbičky) v probraném rozsahu nástroje.
5. ročník
Žák:

žák využívá tónů sopránové flétny v rozsahu c1 – c3 a zvukových možností nástroje,

technicky zvládá hru na altovou flétnu a pracuje na plynulém přechodu mezi
sopránovým a altovým nástrojem,

ovládá hru durových stupnic do 3# a 3b a dokáže v těchto tóninách transponovat
jednoduché melodie nebo lidové písně,

hraje sólově i s doprovodem druhého nástroje přiměřené skladby základních stylových
období – středověké tance, renesanční a barokní skladbičky,

umí využít základní moderní techniky ve hře současných skladeb,

své technické a výrazové dovednosti je schopen použít v komorní hře (popř. hře
v souboru),

v komorní a souborové hře hraje na zobcové flétny i základní bicí nástroje, umí
vytvořit jednoduchý rytmický doprovod renesančních tanců, je schopen vnímat
neverbální pokyny dirigenta.
6. ročník
Žák:

žák zvládne tóny v rozsahu 2 oktáv chromaticky,

je schopen střídat sopránový a altový nástroj,

ovládá hru vybraných durových a mollových stupnic a dokáže v těchto tóninách
transponovat jednoduché melodie nebo lidové písně,

hraje základní melodické ozdoby v barokních skladbách,

přiměřeně ovládá prstovou techniku,

v závislosti na fyzických dispozicích začíná hru na basový či tenorový nástroj, který
uplatňuje v komorní a ansámblové hře,
37

je schopen samostatného nastudování zadané látky a zvládá kultivovaný projev při
veřejném vystoupení,

v rámci ustálené skupiny vrstevníků (trio, kvarteto, kvinteto zobcových fléten nebo
s převahou zobcových fléten) zvládá technicky náročnější skladby.
7. ročník
Žák:

využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření
a kvalitu tónu,

využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku,

interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých
individuálních schopností,

samostatně provede nastudování přiměřeně obtížné skladby,

uplatňuje se v komorní nebo souborové hře a zodpovědně vnímá práci v kolektivu,

dokáže transponovat jednoduchou skladbu přiměřeně svým schopnostem.
1. ročník
Žák:

využívá dovednosti a znalosti popsané v očekávaném výstupu pro 7. ročník,

využívá podle svých schopností při hře náročnější technickou zručnost,

dokáže se podle svých schopností orientovat i v složitějších notových zápisech

zvládá dynamiku a agogiku,

v závislosti na individuálních schopnostech ovládá hru stupnic do 4# a 4b,

rozlišuje podle svých individuálních schopností styl hry různých hudebních,

období a stylů interpretace.
38
2. ročník
Žák:

využívá dovednosti a znalosti získané z dřívějšího studia,


v závislosti na individuálních schopnostech ovládá hru stupnic do 5# a 5b,

zvládá samostatně řešit technické problémy zadané skladby,

při kolektivní výuce se zapojuje ve vyhledávání informací a formulování názoru
na interpretaci zadané skladby.
3. ročník
Žák:

je schopen hudebně vyjádřit své vlastní představy o hrané skladbě,

orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb,

dokáže zahrát skladbu náročnějšího charakteru,

umí využívat alternativních hmatů,

je schopen uplatnit získané hudební vědomosti a dovednosti k samostatnému,

studiu nových skladeb - tempové rozlišení, použití odpovídajícího frázování
a základního zdobení,

je schopen zvládat kritiku svého výkonu i formulaci hodnocení výkonu svých
spoluhráčů v komorní či ansámblové hře, je schopen sebereflexe výkonu i chování při
veřejném vystupování,

dokáže diskutovat nad výrazem hrané skladby, podchytí specifika stylu a žánru.
4. ročník
Žák:

uplatí všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje,

zahraje skladbu podle not, dokáže plně pečovat o svůj nástroj, ovládá správné dýchání,
frázování, použije správný výraz při nácviku a interpretaci skladeb,
39

využívá adekvátní barvy nástroje v hrané skladbě a umí zahrát kvalitní tón,

je platným a plnohodnotným členem komorního uskupení,

sám vyhledá v různých zdrojích skladbu podle svého zájmu a zaměření a dokáže ji
nastudovat.
Pro všechny žáky - využívání poslechu různých nahrávek a z toho vyplývající
seznamování žáků s našimi i světovými hráči na zobcové flétny a jejich způsoby interpretace.
Cílem uměleckého vzdělávání není jen umělecky vzdělaný člověk, ale člověk, který je
k uměleckému vzdělávání celoživotně motivován.
40
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na zobcovou flétnu
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
komorní orchestr, rytmická
skupina, hudební aktivity,
flétnový soubor
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na zobcovou flétnu
1
1
1
1
4
skupina,
flétnový soubor
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
orchestr, Rytmická skupina, Hudební aktivity, Flétnový soubor a Komorní orchestr se vyučují
dle osnov uvedených v příslušných kapitolách tohoto dokumentu.
41
5.1.7 Studijní zaměření Hra na hoboj
Charakteristika
Při vyučování hry na hoboj se vyžaduje kromě hudebního nadání přiměřená tělesná
vyspělost, způsobilé rty, zdravé dýchací orgány a zuby. Studijní zaměření hry na hoboj je
rozvoj hudebnosti, hudební představivosti a cítění v rovnováze s technickým rozvojem žáka.
Součástí výuky je hra z listu, studium lidových písní, komorní a souborová hra, základy
improvizace. Hoboj v současné době nepatří mezi nejpopulárnější nástroje. Je nutné u žáků
tento nástroj popularizovat. V současné době se uplatňuje tento nástroj ve všech hudebních
žánrech a to jak v profesionální tak amatérské oblasti. Při nedostatečné fyzické vyspělosti
může být žák zařazen do studia zobcové flétny 1. – 3. ročník, při dosažení 10 let věku pak
do 1. ročníku studia hry na hoboj.
Žák:

zaujme správný postoj a správně drží nástroj,

dokáže rozložit a složit správně nástroj, ovládne technickou údržbu, mechaniku
nástroje a manipulaci s ním,

porozumí funkci hobojového strojku, jeho ovládání,

umí uložit správně strojek mezi rty,

správně nasadí tón uvolněným nátiskem,

ovládne základy žeberně bráničního dýchání.
42
1. ročník
Žák:

seznámí se s nástrojem a strojky,

osvojí si základy dechové techniky,

učí se tvorbě nátisku nátisku a tónu,

ovládne tónový rozsah c1-c2,

umí správně dýchat, zaujme správný postoj při hře a držení nástroje.
2. ročník
Žák:

hraje legato, staccato,

zvládá rytmické útvary – triola, synkopa,

rozlišuje základní dynamická a agogická označení,

zahraje lehké etudy,

zahraje jednoduché melodie.
3. ročník
Žák:

zdokonalí kulturu tónu - zaměří se na intonaci, výrazové prostředky,

ovládá složitější techniku hry,

zahraje vydržované tóny,

zahraje legato, staccato, tenuto, portamento,

seznámí se s etudami technickými i výrazovými,

dokáže zahrát přednesy mírné technické náročnosti.
43
4. ročník
Žák:

zaměřuje se na techniku hry, melodické ozdoby - trylek, obal, mordent ...,

zvládá tónový rozsah b – c3,

zahraje stupnice dur i moll do 4 křížků a 4 bé v rytmických a artikulačních obměnách,

zahraje tónický kvintakord, dominantní septakord.
5. ročník
Žák:

zdokonalí se v nasazování tónů, zrychluje techniku hry,

zlepšuje intonaci, nátisk,

ovládá základní dynamiku,

dokáže zahrát vydržované tóny a prstová cvičení,

ovládá obtížnější intervalové skoky a vazby.
6. ročník
Žák:

ovládá techniku hry, kterou zkvalitnil po výrazové stránce,

rozvine své schopnosti na obtížnějších přednesových skladbách,

prohloubí dokonalost hry,

zdokonalí se ve hře chromatiky,

umí rozeznat kvalitu tónu.
7. ročník
Žák:

ovládá složitější technické a výrazové schopnosti hry,

dokáže hrát z listu,
44

při hře využívá sluchové sebekontroly,

zahraje složitější etudy,

zahraje základní melodické ozdoby,

zahraje přednesy zaměřené na různé slohy a styly.
Žák:

ovládá hru ve staccatu, zvládá rychlejší tempo, melodické ozdoby a trylek,

hraje z listu a zvládá hru jednoduchých komorních, souborových a orchestrálních
partů,

ovládá dynamické a výrazové prostředky a uplatňuje je ve skladbě,

ovládá dokonalejší techniku hry na nástroj, zkvalitnil hru po výrazové stránce,

samostatně nastuduje obtížnějších přednesové skladby,

umí zahrát skladbu zpaměti,

úměrně svým dovednostem dokáže elementárně transponovat hudební pasáž,

dosahuje lehkosti ve hře,

hraje volným nátiskem,

seznamuje se s výrobou strojků.
45
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na hoboj
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
Sborový zpěv komorní hra,
komorní orchestr,
rytmická skupina, hudební
aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na hoboj
1
1
1
1
4
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
46
5.1.8 Studijní zaměření Hra na klarinet
Charakteristika
Při výuce hry na klarinet je třeba vycházet z toho, že klarinet je nástroj velmi širokého
uplatnění, který má své místo v symfonické, komorní, lidové, dechové, taneční a jazzové
hudbě a samozřejmě také jako sólový nástroj. Základním rysem vyučování hry na klarinet je
vést žáka k tvořivé interpretaci hudebních skladeb a vychovat z něj dobrého aktivního hráče
amatéra, schopného pokračovat v samostatné tvořivé práci v některém podle svého vkusu
zvoleném amatérském souboru. Pokud žák není fyzicky vyspělý natolik, aby v 7 letech zahájil
studium hry na klarinet, může do věku 10 let studovat předmět hra na zobcovou flétnu, a poté
přestoupit do 1. ročníku předmětu hra na klarinet.
Žák:

seznámí se s nástrojem, umí jej sestavovat a rozkládat, dokáže popsat jeho části,

osvojuje si základní údržbu plátku a klarinetu (vytírání),

umí nasazovat plátek na hubičku,

zaujme správný postoj při hře, ovládá držení nástroje, polohu prstů,

ovládá základy žeberně bráničního dýchání,

umí vytvořit tón a správné nasazení.
47
1. ročník
Žák:

ovládá držení nástroje, dechovou techniku, nátisk,

ovládá základy žeberně bráničního dýchání,

umí hrát nasazovaně a legato,

ovládá hru v rozsahu g-a2 v celých, půlových a čtvrťových hodnotách,

zvládá s učitelem hru unisono.
2. ročník
Žák:

ovládá základy hry a ozev tónů,

procvičuje správné dýchání a práci s jazykem, prodlužil délku tónu,

hraje nasazovaně i legato,

zahraje stupnice a akordy do 3 křížků a 3 béček,

zvládne lehčí etudu a jiný jednoduchý hudební útvar, orientuje se v jeho notovém
zápise.
3. ročník
Žák:

nasadí správně tón,

dbá na ozev spodních a vrchních tónů,

rozeznává základní dynamiku a náladu skladby, kterou vyjádří základními výrazovými
prostředky,

zahraje notu s tečkou a synkopy,

zahraje stupnici a T5,

ovládá základy prstové techniky a vytvoří kvalitní tón,
48

zahraje jednodušší skladbičku zpaměti, melodický úryvek podle sluchu,

dokáže hrát v souhře s jiným nástrojem.
4. ročník
Žák:

hraje ve staccatu, legatu a portamentu,

ovládá složitější technické a výrazové prostředky,

dokáže hrát rytmicky přesně, s dynamikou, ve správném tempu, rozlišuje hudební
fráze.
5. ročník
Žák:

má správný nátisk, hraje vydržované tóny, tón zahraje kvalitně,

zahraje složitější skladbičku s využitím odpovídajícího tempa, dynamiky, rozliší
hudební fráze a použije agogiku,

zahraje stupnice dur i moll v různých prstokladech a artikulacích,

zahraje chromatickou stupnici,

hraje etudy a přednesy technicky náročnější,

dokáže hrát s jiným nástrojem, případně v komorním uskupení.
6. ročník
Žák:

zvládá základní prostředky artikulační a hudebně výrazové,

dokáže
samostatně
nastudovat
skladbičku
a dovednostem,

zvládá hudební projev po rytmické stránce,

dokáže správně intonovat,

přiměřeně zvládá čtení z listu,
49
přiměřenou
jeho
schopnostem

ovládá složitější hmatovou techniku.
7. ročník
Žák:

zahraje kvalitní tón s využitím vibrata,

má cit pro rytmus,

ovládá širší rozsah hry, zkvalitňuje ozev a využívá přefukovaných tónů,

dokáže zahrát přiměřeně obtížnou skladbu z listu i zpaměti,

dbá na intonaci,

hraje etudy a přednesy technicky a výrazově náročnější,

dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu,

umí transponovat přiměřeně obtížnou skladbu.
Žák:

uplatní všechny dosud získané dovednosti při tvoření kvalitního tónu,

pracuje na kvalitě tónu a dokonalém ozvu spodních a vrchních tónů,

využívá dosažené technické a výrazové dovednosti při hře (dynamika, agogika,
frázování, správné tempo) v celém rozsahu nástroje,

rozliší a správně zahraje hudební fráze,

ovládá dokonalejší prstovou techniku, nátisk, barvu a kvalitu tónu,

zvládá bezvadně čtení not a hru z listu,

vytváří si správný názor na interpretaci skladeb různých slohů a stylů,

podle možností se aktivně zapojuje do souborů nejrůznějšího žánrového a stylového
zaměření,

zdokonaluje a zvyšuje technickou zdatnost,

transponuje o tón výš a o půltón níž,
50

ovládá výrazové prvky hry na klarinet – dynamika, frázování, hospodaření s dechem,

vyzná se v interpretaci a frázování v taneční a jazzové hudbě,

dokáže z různých zdrojů vyhledat podle svého zájmu a preferencí skladby, které ho
zaujmou, dovede o nich diskutovat a vyjádřit svůj názor.
51
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na klarinet
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
beatový orchestr,
komorní orchestr, rytmická skupina,
komorní orchestr,
hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na klarinet
1
1
1
1
4
beatový orchestr,
skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
52
5.1.9 Studijní zaměření Hra na saxofon – varianta A
Saxofon je dřevěný dechový nástroj vyráběný z mosazi. Používá se v jazzu jako sólový
nástroj nebo jako součást komorních souborů či orchestrů, v menší míře v klasické hudbě.
Do skupiny dřevěných nástrojů se řadí kvůli své stavbě a způsobu hry, jakým se na něj hraje.
Má razantní a masivní tón, připomínající spíše žesťové nástroje.
Výuka navazuje na výuku I. stupně hry na klarinet
1. ročník
Žák:
Navazuje ve znalostech a dovednostech na znalosti a dovednosti získané studiem I. stupně
předmětu Hra na klarinet

popíše části nástroje, umí ho sestavit a rozložit,

ovládá údržbu nástroje, plátku a hubičky,

dbá na správné držení, postoj a polohu prstů,

dokáže dlouhými tóny vytvářet nátisk a procvičuje dýchání,

využije tónový rozsah jedné oktávy F´-F´´,

zdokonalil hmatovou, technickou a rytmickou vyspělost.
53
2. ročník
Žák:

dokáže zahrát kvalitní tón,

ovládá větší tónový rozsah (po c 3),

má lepší ozev spodních a vrchních tónů,

při hře respektuje dynamická znaménka, fráze, agogiku a tempo,

zapojí se jako hráč do hudebního uskupení.
3. ročník
Žák:

zahraje kvalitní tón, má již kvalitní ozev a rozsah ve staccatu i legatu,

využívá v celé škále výrazové možnosti nástroje, vystihne náladu skladby pomocí
dynamiky, frází a artikulace,

dokáže sám vyhledat přiměřeně obtížnou skladbu podle svého zájmu a zaměření
v různých zdrojích a různého žánrového či stylového zaměření a dokáže ji sám
přiměřeně svým schopnostem nastudovat.
4. ročník
Žák:

umí zahrát kvalitní tón s použitím vibráta,

ovládá frázování,

umí hrát z listu,

využívá pomocné hmaty,

dokáže transponovat přiměřeně svým schopnostem.
54
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na saxofon
1
1
1
1
4
skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
Předměty Sborový zpěv, Komorní hra, Malý beatový orchestr, Rytmická skupina a Komorní
orchestr se vyučují dle osnov uvedených v příslušných kapitolách tohoto dokumentu.
55
5.1.10 Studijní zaměření Hra na saxofon – varianta B
Saxofon je dřevěný dechový nástroj vyráběný z mosazi. Používá se v jazzu jako sólový
nástroj nebo jako součást komorních souborů či orchestrů, v menší míře v klasické hudbě.
Do skupiny dřevěných nástrojů se řadí kvůli své stavbě a způsobu hry, jakým se na něj hraje.
Má razantní a masivní tón, připomínající spíše žesťové nástroje.
Přípravné studium žák absolvuje ve studijním zaměření Hra na zobcovou flétnu.
1. ročník
Žák:

stále kontroluje správné nasazení tónu,

upevňuje dýchání bránicí pomocí různých dechových cvičení,

zvládne základy rychlosti a intenzity nádechu a plynulost a délku výdechu,

správným dýcháním udržuje rovný a znělý tón dle udané délky noty,

ovládá správný postoj a dýchání při hře, držení nástroje a polohy prstů,

dovede opakovat krátké a jednoduché rytmické i melodické útvary – hra na ozvěnu,

zahraje stupnici C dur tenuto, popřípadě legato,

upevnil základy rytmické cítění.
2. ročník
Žák:

dbá na správné držení nástroje,

rozvinul a upevnil správné brániční dýchání,

zafixoval si správný postoj při hraní,

ovládá plynulý výdech pro plný a rovný tón,
56

rozvinul a rozšířil techniku prstů,

dovede hrát v duu s učitelem,

orientuje se ve 4 , 2 , 3 a 6 taktu,
4
4
4
8

ovládá jednoduchou dynamiku,

ovládá artikulační slabiky Tú, Dú a hru v legátu.
3. ročník
Žák:

zdokonalil rychlost a intenzitu nádechu a plynulost a délku výdechu,

dbá na základy správného dýchání bránicí, držení nástroje a nasazení tónu,

zkvalitnil kulturu tónu, tvoří rovný, znělý a přirozený tón nástroje,

zdokonalil techniku prstů,

využívá zvládnutého rozsahu nástroje,

uplatňuje se podle svých schopností a dovedností v souhře s učitelem,

přednesové skladby vybírá z různých slohových období,

zahraje podle svých individuálních schopností zpaměti jednoduchou skladbu, lidovou
píseň.
4. ročník
Žák:

zvládá samostatně údržbu saxofonu,

má osvojený správný postoj při hře a správné držení nástroje,

zvládá složitější dechovou techniku a tvoření tónu,

zvládá nasazení tónu a základní artikulace - detaché, legato,

zdokonalil prstovou techniku,

má osvojeno rytmické cítění,
57

umí při hře využívat základní dynamiku.
5. ročník
Žák:

ovládá složitější technické dovednosti,

zdokonalil nátisk a prstovou techniku,

ovládá další artikulace - staccato, portamento,

vytvoří kvalitní tón, interpretuje melodický úsek podle sluchu,

je schopen hrát v základní dynamice – p, mf, f,

využívá základního tónového rozsahu saxofonu b-d3.
6. ročník
Žák:

zdokonaluje předchozí nabyté dovednosti - dechovou techniku, nátisk, prstovou
technika, nasazení tónu,

hraje s intonační jistotou, která je rozvíjena především v komorní hře a souborové hře,

hraje durové a mollové stupnice do 4 křížků a 4b,

je schopen zahrát jednoduchou skladbu zpaměti za použití elementárních výrazových
prostředků.
7. ročník
Žák:

hraje kvalitním a kultivovaným tónem v základních artikulacích,

používá správnou dechovou techniku,

přiměřeně svým schopnostem sám nastuduje skladbu,

zahraje skladby různých stylů a žánrů podle svých dosažených dovedností a jemu
odpovídajících schopností,

je schopen uplatňovat nabyté dovednosti v souborech a v souhře s ostatními nástroji.
58
1. ročník
Žák:

je schopen využít veškeré technické dovednosti nabyté při studiu I. stupně,

seznamil se s jazzovým a swingovým frázováním,

ovládá širší škálu hudebně výrazových prostředků při hře na saxofon,

zvládá základy techniky vibráta,

zahraje stupnice do 5 křížků a 5b, tónický kvintakord, dominantní a zmenšený
septakord.
2. ročník
Žák:

orientuje se v interpretaci základních žánrů jazzové a moderní populární hudby jako je
swing, blues, bossa nova,

formuluje a sdělí svůj názor na interpretovanou skladbu,

je schopen při interpretaci skladeb používat vkusné vibráto,

ovládá durové a mollové stupnice do 6 křížků a 6b v různých artikulacích, tónický
kvintakord, dominantní a zmenšený septakord.
3. ročník
Žák

prohloubil znalosti a dovednosti z předchozího studia,

je schopen utvářet si názor na vlastní i jinou interpretaci,

je schopen samostatné orientace v notovém zápisu různých stylů a žánrů,

ovládá všechny durové a mollové stupnice a jejich akordy.
59
4. ročník
Žák:

využívá celého spektra technických dovedností,

je schopen samostatného řešení dechových, frázových a výrazových variant při studiu,

umí pracovat se zvukem a kvalitou tónu,

je schopen se zapojit do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření,

je schopen přednést středně obtížnou koncertní skladbu na absolventském vystoupení.
60
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na saxofon
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
skupina, hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na saxofon
1
1
1
1
4
beatový orchestr,
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
61
5.1.11 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu
Charakteristika
Příčná flétna je dřevěný dechový nástroj, ačkoliv se dnes příčné flétny vyrábějí téměř
výhradně z kovu. Má měkký, jemný zvuk, je tradičně zastoupena ve všech symfonických,
komorních a dechových orchestrech, velké využití má v komorní hudbě, v menší míře se
využívá také v jazzu. Poloha tónu je především ve vyšších polohách. Její zvuk je v orchestru
proto velmi dobře rozpoznatelný.
Na naší ZUŠ je možné studovat hru na příčnou flétnu od deseti let, ale pokud je dítě
fyzicky vyspělé, může s výukou začít dříve, to ale závisí na posouzení učitele. Našim cílem je
vést žáka prostřednictvím hry na příčnou flétnu k lásce k hudbě a seznámit ho s hudebními
styly od renesance až po hudbu 20. století. Žáci se mohou zapojit do různých komorních
seskupení nebo do hry v orchestru. Součástí vyučování je také veřejné vystupování jak
na půdě školy, tak i na jiných akcích v rámci města. Nejlepší žáci mají možnost účastnit se
soutěží.
Žák je zařazen do přípravného ročníku, který představuje hru na zobcovou flétnu, pokud
nedosáhl deseti let a pokud není fyzicky vyspělý ke hře na příčnou flétnu. Vše závisí
na posouzení učitele.
Žák:

dokáže vytvořit tón na hlavici,

umí držet nástroj,

zvládá základní hygienické návyky v péči o příčnou flétnu,

je schopen zopakovat elementární rytmus a zahrát jej na hlavici příčné flétny,

pozná a zahraje tóny h1, a1 a g1.
62
1. ročník
Žák:

ovládá základní dovednosti (postoj, postavení rukou, držení nástroje, dýchání, funkce
jazyka),

dokáže sestavit a pojmenovat nástroj,

dokáže vytvořit tón a hraje v rozsahu e1 až d2,

je schopen zahrát jednoduchou skladbu v daném rozsahu,

pozná a zahraje notu čtvrťovou, půlovou a celou.
2. ročník
Žák:

dokáže zahrát základní druhy artikulace - staccato, legato, non legato,

je schopen podle sluchu zopakovat krátký hudební motiv dle svých možností,

rozlišuje základní druhy dynamiky: forte, piano,

hraje v rozsahu c1 až f2,

je schopen poznat a zahrát notu osminovou až celou.
3. ročník
Žák

rozezná jednoduché hudební útvary (píseň, menuet atd.),

pracuje na kultuře tónu – sytost, znělost, intonační čistota,

je schopen vystoupit veřejně s doprovodem ev. s dalším dechovým hudebním
nástrojem,

zahraje zpaměti jednoduchou skladbu,

umí zahrát tóny ve třetí oktávě po e3,

respektuje tempové a výrazové odlišnosti skladby, její náladu.
63
4. ročník
Žák:

zdokonaluje dovednosti z předchozích ročníků, rozvíjí prstovou a dechovou techniku,
má znělý a sytý tón,

umí vystihnout náladu skladby pomocí dosud poznaných výrazových prostředků dle
svých schopností,

žákovi jsou jasné pojmy jako crescendo, decrescendo, fp.,

ovládá intonační čistotu tónu, znělost, sytost a barvu.
5. ročník
Žák:

samostatně nacvičí části skladeb,

dosahuje intonační čistotu v sólové i skupinové hře,

ovládá kulturu tónu, dechovou kapacitu, rozsah,

dle svých schopností hraje zpaměti,

používá základní melodické ozdoby.
6. ročník
Žák:

je schopen nastudovat samostatně a zahrát přiměřeně obtížnou skladbu z listu,

hraje stupnice a akordy v přiměřeném tempu,

zahraje chromatickou stupnici,

dokáže rozlišit interpretaci různých stylových období.
64
7. ročník
Žák:

využívá získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu tónu,
dynamiku a agogiku,

dokáže zahrát skladby různého charakteru a stylu,

na základě svých schopností samostatně přistupuje k nácviku různých hudebních
celků, čerpá z nabytých dovedností a uplatňuje je v komorních seskupeních,

na základě svých schopností dokáže transponovat z tóniny do tóniny.
1. – 4. ročník
Žák:

rozvíjí získané dovednosti, znalosti, technické a výrazové schopnosti 1. stupně studia a
rozšiřuje je o nové prvky a poznatky (dvojité staccato, vibrato, složitější rytmické
útvary a melodické ozdoby) v celém rozsahu nástroje,

dokáže se uplatnit v souborové hře různého obsazení a žánrového zaměření,

umí využít další zvukové a rozsahové možnosti nástroje, svoji technickou zběhlost,
nátiskovou schopnost, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu
náročnějších skladeb (sólových i komorních), sluchovou sebekontrolu,

dokáže si vybrat a zvolit vlastní repertoár podle svého zájmu,

umí hranou skladbu zařadit do příslušného slohového období,

umí se orientovat v historickém vývoji nástroje a částečně v repertoáru nástroje,

dokáže projevit svůj zájem o kulturní dění a hudební život ve svém okolí,

dokáže si vyhledat vlastní repertoár,

umí samostatně studovat nové skladby a samostatně pracovat s barvou a tónovou
kvalitou a řešit problematiku nástrojové techniky,

dokáže rozeznávat uměleckou kvalitu a kriticky zhodnotit vlastní i slyšenou
interpretaci,
65

umí se uplatnit v souborové hře, kde využívá svých hráčských dovedností, smysl pro
zodpovědnou spolupráci a podílení se na co nejlepším provedení skladby a zvuku
souboru,

umí používat vědomosti a dovednosti z oblasti hudby v kulturním a osobním životě.
66
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na příčnou flétnu
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
beatový orchestr, komorní
orchestr, rytmická skupina,
hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na příčnou flétnu
1
1
1
1
4
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
67
5.1.12 Studijní zaměření Hra na lesní roh
Charakteristika
Cílem základního studia prvního stupně studijního zaměření hra na lesní roh je osvojení
základních předpokladů, jako jsou postoj, držení nástroje, brániční dýchání a tvoření tónu.
Studiem prvního stupně žák získá takové dovednosti, které mu umožní veřejně se prezentovat,
a to jak sólově, tak v souboru.
Smyslem základního studia druhého stupně je navázat na studium stupně prvního s cílem
ovládnout nástroj do takové míry, aby se žák mohl úspěšně zařadit do různých amatérských
souborů. Žák během druhého stupně pozná spoustu žánrů a hudebních stylů tak, aby se
dokázal různým stylům a žánrům přizpůsobit.
Výstupy přípravného studia jsou totožné s výstupy předmětu hra na zobcovou flétnu.
1. ročník
Žák:

pojmenuje části nástroje,

osvojuje si základy správného dýchání,

zaujme správný postoj a držení těla při hře,

tvoří správný tón jazykem.
2. ročník
Žák:

předvede správné vedení dechu,

orientuje se v notovém zápise ve svém rozsahu,

respektuje základní rytmické dělení (nota celá, půlová, čtvrťová),

aplikuje dechové návyky při tvoření tónu na nátrubek.
68
3. ročník
Žák:

předvede základy ideálního nátisku na bázi lehkosti,

vydržovanými tóny upevňuje správný způsob dýchání a uvolnění celého těla,

při tvorbě tónu na nátrubek se zaměřuje na kvalitu tónu,

dokáže zahrát jednoduchou melodii z notového zápisu i podle sluchu,

ovládá elementární výrazové prostředky, kterými dokáže vystihnout náladu skladby,

dokáže v souhře s dalším hráčem zahrát jednoduchou melodii.
4. ročník
Žák:

při hře zaujímá správný postoj a má správné držení nástroje,

při hře používá správné dechové návyky,

hrou technických cvičení předvede hru vydržovaných tónů v rozsahu sexty až oktávy,

dbá na kvalitu tónu, který tvoří,

navazuje na technické i výrazové dovednosti získané v předchozích ročnících,

vyjmenuje základní dělení rytmických hodnot, tyto najde v notovém zápise,

při hře cvičení dodržuje rytmický zápis, udané tempo, fráze, dynamiku a agogiku.
5. ročník
Žák:

dokáže zahrát skladbu přiměřeně obtížnou a odpovídající jeho technickým
dovednostem,

hrou etud a technických cvičení prokáže rozšíření hráčského rozsahu přes 1 oktávu,

dle individuálního hráčského rozsahu může hrát další stupnice,

samostatně nacvičí a interpretuje jednoduché skladby různých žánrů,

při hře krátkých skladeb tvoří artikulaci tenuto, legato,
69

zapojí se do jakéhokoliv druhu souhry.
6. ročník
Žák:

hrou etud a technických cvičení prokáže rozšíření hráčského rozsahu přes 1,5 oktávy,

hrou stupnic demonstruje orientaci v durových a mollových tóninách do 2 křížků a bé,

v notovém zápise rozpozná zápis techniky hry tenuto, legato, staccato a tyto značky
při hře respektuje,

prokáže schopnost souhry s jiným nástrojem.
7. ročník
Žák:

hrou etud a technických cvičení prokáže rozšíření hráčského rozsahu přes 2 oktávy,

hrou stupnic demonstruje orientaci v durových a mollových tóninách do 4 křížků a bé,

při hře stupnic prokáže, že je schopen postavit a následně zahrát tónický kvintakord,

předvede, že umí zahrát chromatickou stupnici,

prokáže schopnost souhry s jiným nástrojem,

uplatňuje se v komorní a souborové hře,

prokáže schopnost jednoduché transpozice,

ve spolupráci s učitelem připraví své absolventské vystoupení, prokáže samostatnost
studia přiměřeně obtížné skladby.
70
1. ročník
Žák:

naváže na technické a výrazové znalosti a dovednosti z I. stupně,

dokáže vytvořit kvalitní tón,

rozšiřuje své interpretační schopnosti a techniku hrou náročnějších skladeb,

zahraje obtížnější party jak v sólových, tak v souborových skladbách,

prokáže schopnost hry z listu jednoduchých skladeb.
2. ročník
Žák:

prokáže znalost základní techniky a zákonitosti transpozice,

hraje složitější skladby nejrůznějších slohových období,

při hře skladeb respektuje správné frázování, dynamiku, agogiku a tempo v celém
rozsahu nástroje.
3. ročník
Žák:

při hře využívá všech výrazových prostředků nástroje,

samostatně zvolí a nastuduje přednesovou skladbu, která obsahuje vysoké nároky na
techniku, výraz, dynamiku a intonaci, využije případně pomoci učitele

hraje z listu složitější skladby.
71
4. ročník
Žák:

prokáže znalosti transpozice podle dosažených znalostí a vědomostí,

zapojuje se do souborové hry,

samostatně nastuduje své absolventské vystoupení,

ve studované skladbě (s ohledem na období vzniku) dbá na správnou interpretaci díla.
72
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na lesní roh
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na lesní roh
1
1
1
1
4
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
73
5.1.13 Studijní zaměření Hra na pozoun
Charakteristika
Dechové oddělení našeho hudebního oboru je zaměřeno na přípravu žáků pro sólovou hru
i hru v různých souborech. Součástí výuky je i komorní a souborová hra. V základním studiu
I. stupně si během sedmi let žák osvojí na dostatečné úrovni veškeré dovednosti potřebné pro
hru na dechový nástroj.
Na základě dosažených schopností a dovedností je žák zařazen do některého z hudebních
těles, působících v naší škole (malý beatový orchestr, komorní orchestr), popř. žák účinkuje
sólově na koncertech, pořádaných naší školou. Po celou dobu studia je žák veden zkušenými
aprobovanými pedagogy, aktivně působícími v profesionálních hudebních tělesech.
Tuto část studia žák absolvuje na zobcovou flétnu.
1. ročník
Žák:

pohybuje se v rozsahu od b po d1,

ovládá stupnici B dur, d moll a tónický akord,

hraje základní retní vazby,

hraje na přiměřené úrovni krátkou melodii v jednoduchém hudebním útvaru,

dodržuje zásady správného dýchání, držení těla a nástroje, správně nasazuje tón
jazykem.
2. ročník
Žák:

ovládá správné nasazení tónu,

hraje staccato, legato v pomalém tempu,

hraje durové stupnice do 3 předznamenání,
74

rozlišuje hru piano a forte, vystihne hrou jednoduchou náladu skladby.
3. ročník
Žák:

je schopen hry jednoduchým melodií v rozsahu od F po es1 sám i v souhře,

hraje staccato, legato v rychlejším tempu,

dodržuje dynamická znaménka.
4. ročník
Žák:

hraje v rozsahu od F po f ,

zvládá základní snižcovou techniku,

dovede hrát intonačně čistě,

účastní se hry v komorních a orchestrálních seskupeních.
5. ročník
Žák:

dovede se tónově orientovat v hluboké i vysoké poloze,

disponuje kvalitním tónem,

správně dýchá,

má schopnost dynamického cítění,

uplatňuje se dále při hře v komorních nebo orchestrálních uskupeních.
6. ročník
Žák:

zvládá rozsah od F po as1,

ovládá hru staccato, legato, portamento, tenuto,

používá rychlá tempa, dynamiku, respektuje hudební fráze,
75

zvládá hru hudebních skladeb odpovídajících jeho technické vyspělosti, dokáže je sám
nastudovat.
7. ročník
Žák:

využívá při hře všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu
tónu,

zvládá rozsah od C po b1 (dle individuálních schopností),

interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých žánrů podle svých individuálních
dispozic,

dokáže transponovat hudební útvar vzhledem ke svým schopnostem, tuto dovednost
uplatní při hře v komorním souboru či v jiném uskupení v různých stylech a žánrech.
76
Přípravné studium II. stupně
Pro žáky, kteří nastupují do přípravného studia II. stupně (bez absolvování I. stupně), může
pedagog připravit jednoletý studijní plán přípravného studia.
Obsah stanoví pedagog, v návaznosti na aktuální stav a individuální schopnosti, dovednosti
a potřeby konkrétního studenta.
Základní studium II. stupně:
1. ročník
Žák:

navazuje ve svých dovednostech a znalostech na vše, co si osvojil v I. stupni,

po technické stránce pečuje o nástroj,

dokáže vystihnout po interpretační stránce výraz skladby,

podle notového zápisu vytvoří kvalitní barvu a tón,

zdokonaluje pomocí etud, technických a nátiskových cvičení hráčskou jistotu
při interpretaci obtížnějších skladeb různých stylových období a žánrů.
2. ročník
Žák:

zvládá hru chromatiky celého nástroje,

využívá získaných vědomostí a zkušeností k samostatnému studiu nových skladeb
a k jejich vyhledávání z různých zdrojů.
3. ročník
Žák:

je schopen kvalitní souhry s jinými nástroji,

hraje všechny durové i mollové stupnice a akordy,

rozvíjí výrazové stránky a artikulační prostředky,

interpretuje v intonační, rytmické jistotě a sebekontrole.
77
4. ročník
Žák:

udržuje nátiskovou připravenost,

uplatňuje se ve hře na svůj nástroj a využívá nabyté schopnosti a dovednosti
ve prospěch interpretované skladby,

rozpoznává kvalitu díla a hodnotí vlastní i cizí interpretaci,

aktivně se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření,
zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu
interpretace skladeb.
78
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na pozoun
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
beatový orchestr,
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na pozoun
1
1
1
1
4
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
79
5.1.14 Studijní zaměření Hra na trubku
Charakteristika
Trubka B patří k velmi vyhledávaným žesťovým hudebním nástrojům. Uplatňuje se jako
nástroj sólový, ke hře komorní, jazzové, taneční, v orchestru dechovém i symfonickém,
nejen ve sféře profesionální, ale i amatérské. Hlavním cílem výuky je rozvoj osobnosti žáka
tak, aby získal odborné hudební vzdělání, které mu umožní uplatnit se podle svých schopností
a zájmů v oblasti amatérské, v dalším odborném studiu i v oblasti profesionální.
Studium hry na trubku B je rozloženo do PS, 1. – 7. ročníku I. stupně, 4. ročníku II. stupně
a dle zájmu SPD. V PS je výuka dle vyspělosti žáka zahájena na sopránovou zobcovou flétnu.
Při nedostatečné fyzické vyspělosti může být žák zařazen do studia zobcové flétny 1. – 3.
ročník, při dosažení 10 let věku pak do 1. ročníku studia hry na trubku. Pro žáky s
mimořádnými schopnostmi a předpoklady je určen náročnější studijní program se
samostatným učebním plánem a učebními osnovami, který bude zpracován dle individuálních
schopností a dovedností žáka a zanesen do třídní knihy.
Tuto část studia žák absolvuje na zobcovou flétnu.
1. ročník
Žák:

dodržuje zásady bránicového dýchání,

ovládá základy správného tvoření tónu,

užívá správného nasazení na slabiky,

zahraje celé, půlové a čtvrťové hodnoty,

hraje základní hmaty,

provádí dechová cvičení.
80
2. ročník
Žák:

je schopen hrát legato, staccato a portamento,

uplatňuje hru v dynamických odstínech,

hraje lehké skladbičky s doprovodem klavíru,

orientuje se v jednoduchých stupnicích a kvintakordech.
3. ročník
Žák:

ovládá vedení frází a umí doplnit nádechy,

zahraje lehké skladby s doprovodem klavíru, i podle sluchu

zná a umí použít cviky na posílení obličejových svalů,

zvládne stupnice Dur do 2 křížků, 2 bé a jejich kvintakordy

vystihne výrazovými prostředky náladu skladby
4. ročník
Žák:

vytvoří přiměřeně kvalitní tón,

hraje skladby se základní dynamikou,

kombinuje legato a staccato,

ovládá nátisková cvičení,

hraje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách,

užívá synkopy a akcenty,

zvládne stupnice Dur do 3 křížků, 3 bé a jejich kvintakordy.
81
5. ročník
Žák:

dbá na kvalitu tónu,

dokáže intonační nerovnosti tónu doladit za pomoci nátisku,

hraje v rychlejším tempu, ovládá dynamiku přiměřeně svým schopnostem

umí zhodnotit svůj výkon,

zvládne stupnice Dur do 4 křížků, 4 bé a jejich kvintakordy,

zvládne stupnice moll do 2 křížků, 2 bé a jejich kvintakordy,

zapojí se do souborové hry podle nabídky školy.
6. ročník
Žák:

zvládá hru se zvukovou vyrovnaností,

vystihne charakter i náladu skladby,

hraje z listu jednoduché skladby,

zvládá měkké a ostré nasazení tónu,

umí zhodnotit hrané skladby i svůj výkon,

zvládne stupnice moll do 3 křížků, 3 bé a jejich kvintakord.
7. ročník
Žák:

zvládá hru s výrazem, agogikou a dynamikou,

dokáže vybrat studijní materiál,

užívá základní melodické ozdoby,

dovede zahrát z listu,

zvládne stupnice moll do 4 křížků, 4 bé a jejich kvintakordy D7.

ovládá základní transpoziční postupy.
82
1. ročník
Žák:

zvládá denní nátisková cvičení a rozvíjí svůj maximální rozsah,

umí samostatně řešit problematiku nástrojové techniky včetně, péče o nástroj, dýchání,
frázování, výrazu, dynamiky, funkce jazyka,

využívá pohotovost při hře z listu,

orientuje se v notovém zápisu skladeb různých stylů a žánrů.
2. ročník
Žák:

samostatně řeší problematiku nástrojové techniky včetně péče o nástroj, dýchání,
frázování, melodické ozdoby, výrazu při nácviku a interpretaci skladeb,

dokáže samostatně nastudovat komorní nebo orchestrální party,

podílí se na výběru svého repertoáru,

ovládá základní principy násobných staccat.
3. ročník
Žák:

zvládá základy násobného staccata dle svých schopností,

umí nacvičovat a zahrát trylky a melodické ozdoby,

zná základy transpozice,

zvládá rozsah nástroje dle svých fyzických dispozic,

ovládá interpretaci skladeb různých stylových období, vytvoří si vlastní názor
a prosadí svůj zájem ve volbě repertoáru.
83
4. ročník
Žák:

zvládá stálou péči o rozvoj nátisku,

má zdravé návyky a sebekontrolu ohledně správného dýchání,

je schopen zhodnotit úroveň vlastního výkonu, výkonu druhých a posoudit kvalitu
hrané skladby a rozdíly v interpretaci,

orientuje se v notovém zápisu skladeb různých stylů a žánrů.
84
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na trubku
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na trubku
1
1
1
1
4
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
orchestr, Komorní orchestr, Rytmická skupina a Hudební aktivity se vyučují dle osnov
85
5.1.15 Studijní zaměření Hra na bicí nástroje
Charakteristika
Hra na bicí nástroje rozvíjí dovednosti, znalosti a celkovou hudebnost a motoriku.
Vytváří pevné základy v technice hry na základní druhy bicích nástrojů.
Utváří pracovní návyky, sociální kontakty, celkově utváří osobnost žáka, jeho kulturní
názor a žebříček hodnot.
Získané dovednosti umožňují žákovi se pohybovat v daných žánrových stylech, a to
folklórních, beatových a klasických.
Tento hudební obor umožňuje žákovi rozvoj v oblastech doprovodného, sólistického
i melodického charakteru.
Žák:

pozná samozvučné, blanozvučné nástroje a perkuse, jako je bicí souprava, tympány,
zvonkohra, claves, shaker, tamburína, maracas, triangl,

správně drží paličky a vybrané perkusní nástroje,

správně sedí při bicí soupravě,

umí pracovat s nástroji Orffova instrumentáře,

ovládá základní údery a rytmy střídavě oběma rukama na malý buben,

dokáže zahrát velmi jednoduché cvičení v 2/4,3/4 a 4/4 taktu.
1. ročník
Žák:

zvládá základy techniky hry na malý buben, držení těla a držení paliček,

zvládá základy hry na bicí soupravu,
86

má informativní přehled o nejběžnějších nástrojích (triangl, tamburína, velký
buben…),

dokáže číst a hrát jednoduchý notový zápis, rozezná a dokáže pojmenovat a zahrát
noty a pomlky různé délky,

dokáže rozlišit sílu hry v pianu a forte, orientuje se v hudebních značkách, jako jsou
repetice, označení taktu ( 2 , 3 , 4 ), taktových čárách,
4
4
4

dokáže doprovodit na malý buben jednoduchou lidovou píseň.
2. ročník
Žák:

ovládá základy hry na malý buben a soupravu bicích nástrojů,

rozvíjí hudební paměť na vícetaktových ozvěnách,

umí zahrát 3 , 6 , 2 rytmus,
8
8
2

umí zahrát pomalá, střední a rychlá tempa daného partu,

dokáže na malý buben zahrát p, mf, f,

dokáže na malý buben, soupravu bicích nástrojů doprovodit lidovou píseň či
jednoduchou skladbu,

je schopen základního ovládání velkého bubnu paličkou.
3. ročník:
Žák:

sedí správně u nástroje, zvládá nezávislost a koordinaci rukou a nohou, úderovou
techniku,

seznámil se se základy hry na tympány a párové činely,

ovládá základy hry na velký buben paličkou,

je schopen zahrát na melodické perkuse jednoduchou melodii dvěma paličkami,
87

ovládá na soupravu bicích nástrojů jednoduché doprovody hudebních stylů,

dokáže zahrát víření na malý buben,

umí zahrát akcenty v daném partu,

pomocí základní dynamiky je schopen vyjádřit náladu skladby,

orientuje se v jednoduchém hudebním zápise, zvládá hru z listu a hru zpaměti
jednoduchého rytmického vzoru,

dokáže podle svých schopností zahrát s dalším nástrojem.
4. ročník
Žák:

zvládá jednoduché doprovody,

umí zahrát jednoduché breaky (předěly ve 4., 8., 12., 16., atd. taktu),

dokáže víření na malý buben v různých dynamikách,

dokáže zahrát na malý buben přírazy a předražené doby, paradydly,

umí provádět akcenty na různých místech rytmických figur v triolách, šestnáctinách,

rozvíjí hru z listu,

dokáže samostatně doprovodit různé taneční skladby (polka, valčík, beat, blues…),

dokáže hrát v souboru (malý buben, souprava),

dovede přečíst lehčí orchestrální tympánový part.
5. ročník
Žák:

dovede zahrát doprovody ve stylech Rock, Slow Rock, Bossa Nova, Funk, Jazz,

umí zahrát doprovody skladeb na perkusní nástroje ve výše uvedených stylech,

orientuje se ve hře na melodické perkusní nástroje a je schopen zahrát jednoduchou
melodickou skladbu,

umí vířit s dynamickým odstíněním, tlumit,
88

dokáže správným způsobem rozeznít nejběžnější nástroje (triangl, tamburína, velký
buben…).
6. ročník
Žák:

dokáže zahrát základní rytmické stupnice,

dovede zahrát skladbu v základních stylech a v jednoduchých variacích,

umí základy improvizace na bicí,

zvládá techniku hry na malý buben,

umí zahrát sólovou skladbu na soupravu,

dovede zahrát tympánový part,

na melodické nástroje ovládá základní technické způsoby provedení,

je schopen zahrát jednodušší rytmické útvary (včetně eventuálního tlumení) na většinu
nejběžnějších orchestrálních nástrojů.
7. ročník
Žák:

umí zahrát základní polyrytmické útvary různými končetinami,

je schopen zahrát krátká ucelená cvičení na nejběžnější orchestrální bicí nástroje
včetně dynamiky,

umí si nastavit, naladit a seřídit podle svých schopností daný nástroj,

dokáže samostatně pracovat s poslechem hudebních nahrávek,

dokáže stylově doprovodit nahrávku či soubor,

dovede muzikálně (výrazové prvky) interpretovat skladbu nebo doprovodit soubor,

zná obecnou historii nástroje,

umí se orientovat v základních notových zápisech a hře z listu.
89
1. ročník
Žák:

využívá dovednosti a znalosti popsané v očekávaném výstupu pro 7. ročník,


dokáže se podle svých schopností orientovat i v složitějších notových zápisech,

zvládá dynamiku a agogiku,

zvládá jednoduché breaky v příslušném taktu na bicí soupravu,

rozlišuje podle svých individuálních schopností styl hry různých hudebních,

období a stylů doprovodů.
2. ročník
Žák:

využívá dovednosti a znalosti získané z dřívějšího studia,


je schopen při hře na malý buben více využívat metličky,

je schopen na elementární úrovni alespoň jednou končetinou zahrát nejběžnější,
triolové patterny swingového rytmu.
3. ročník
Žák:

je schopen hudebně vyjádřit své vlastní představy o hrané skladbě,

orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb a hře z listu,

dokáže zahrát skladbu náročnějšího charakteru,

na malý buben dokáže zahrát přírazy u osminových not,
90

rozvíjí hru metličkami,

dokáže se aktivně uplatnit v komorních, orchestrálních a souborových seskupeních,

dokáže sám nastudovat náročnější hudební skladbu a uplatní přitom své představy
o interpretaci.
4. ročník
Žák:

využívá svých interpretačních a posluchačských zkušeností a vědomostí ke svému
rozvoji a sám vyhledává nové skladby prostřednictvím různých zejména
multimediálních zdrojů,

na bicí soupravu ovládá tzv. rim shot a umí jej použít do již zvládnutých
doprovodných rytmů,

orientuje se v notovém zápise interpretovaných skladeb a zná historický vývoj bicích
nástrojů do současnosti,

dokáže bez pomoci pedagoga sestavení a nastavení příslušného nástroje,

dokáže se aktivně uplatnit v komorních, orchestrálních a souborových seskupeních,
má informativní povědomí o hře podle gest dirigenta,

je schopen v dané kapele tvořit vlastní improvizace, fill in a breaky.
Pro všechny žáky - využívání poslechu různých nahrávek a z toho vyplývající
seznamování žáků s našimi i světovými hráči na bicí nástroje a jejich způsoby interpretace.
Cílem uměleckého vzdělávání není jen umělecky vzdělaný člověk, ale člověk, který je
k uměleckému vzdělávání celoživotně motivován.
91
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na bicí nástroje
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
beatový orchestr, komorní orchestr,
rytmická skupina, hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na bicí nástroje
1
1
1
1
4
beatový orchestr,
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
92
5.1.16 Studijní zaměření Hra na kytaru
Charakteristika
Kytara patří v současné době k populárním hudebním nástrojům. Díky cenové dostupnosti
nástroje je stále více vyhledávaná. Její uplatnění je nejen v oblasti sólové hry, ale také jako
doprovodný nástroj. Díky výrobě několika velikostních variant je vhodná ke hře už od raného
věku.
Žák:

osvojuje si základní dovednosti a návyky (správné držení těla, popis a držení
nástroje),

zvládá synchronizaci pravé a levé ruky při jednohlasé hře,

dokáže zahrát doprovod na prázdných basových strunách k jednoduché melodii.
1. ročník
Žák:

využívá základní dovednosti a návyky, správné držení těla, popis a držení nástroje),

zvládá hru jednohlasu s dopadem,

hraje palcem na prázdných basových strunách, následně zabraňuje proznívání,

orientuje se v l. poloze,

dokáže interpretovat jednohlasou melodii nebo lidovou píseň,

využívá základního dynamického rozlišení (p - f).
2. ročník
Žák:

zvládá hru jednohlasu bez dopadu,

umí zahrát široký 2- hlas s dopadem, úzký bez dopadu,
93

hraje jednooktávové stupnice durové,

seznamuje se zjednodušenou formou s akordickou hrou,

umí zahrát dvojhlasou jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň s využitím prázdných
basových strun.
3. ročník
Žák:

využívá kombinovanou hru s dopadem i bez dopadu,

zvládá dvouoktávové dur stupnice s kadencemi,

orientuje se v rozmezí I. - IV. polohy,

seznamuje se s akordickou hrou a následnými melodickými variantami rozkladu,

kombinuje rozšířenou dynamickou škálu (p, mf, f),

hraje dvojhlasé melodie se složitějšími útvary v basové lince,

dokáže zahrát jednodušší doprovody a dle svých schopností jednoduchou melodii
zpaměti,

poznává základy souhry s učitelem nebo jiným žákem.
4. ročník
Žák:

zvládá melodickou i harmonickou hru,

umí zahrát dvou oktávové durové stupnice,

orientuje se v rozpětí I.- V. polohy,

využívá základní kadenční postupy,

rozšiřuje osvojené dynamické rozpětí, dokáže se uplatnit v komorním seskupení.
5. ročník
Žák:

používá techniku malé barré,
94

umí zahrát víceoktávové typové stupnice v rámci orientace ve vyšších polohách,

využívá hlubšího dynamického odstínění a agogiky,

umí naladit kytaru pomocí elektronické ladičky.
6. ročník
Žák:

využívá hru barré akordů v rámci kadenčních postupů,

hraje složitější technické prvky – staccato, portamento,

zvládá souhru v komorním uskupení.
7. ročník
Žák:

ovládá dalším technické možnosti při hře různých stylů a žánrů (legato, flažolet),

využívá s přehledem kombinaci dynamiky s kytarovými rejstříky,

zvládá bez potíží hru zpaměti,

umí doprovodit melodii podle akordických značek.
1. – 4. ročník
Žák:

kombinuje legato vzestupné s legátem sestupným,

využívá v interpretaci melodických ozdob,

ovládá další technické možnost hry (arpeggio, tambora, bubínek),

zvládá „hru z listu",

vlastní technickou vybavenost pro zvládnutí složitějších skladeb,

orientuje se ve všech polohách,

zvládá kombinovat techniku pravé i levé ruky,
95

umí interpretovat skladby různých slohových období,

hraje přehledně jak v sólové, tak komorní (souborové) hře,

vyhledává nové skladby z různých zdrojů podle svého zájmu a preferencí.
96
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na kytaru
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
beatový orchestr, rytmická
skupina, hudební aktivity,
doprovodná kytara,
kytarový soubor
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na kytaru
1
1
1
1
4
Sborový zpěv, komorní hra, malý beatový
orchestr,
rytmická skupina,
doprovodná kytara
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
orchestr, Rytmická skupina, Hudební aktivity, Doprovodná kytara a Kytarový soubor se
vyučují dle osnov uvedených v příslušných kapitolách tohoto dokumentu.
97
5.1.17 Studijní zaměření Hra na housle
Charakteristika
Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami. Mají hlubokou tradici v klasické
evropské hudbě, většina skladatelů jim věnovala důležitou část svého díla. Jsou součástí
každého orchestru pro svůj měkký a zpěvný tón, charakterově blízký lidskému hlasu. Při hře
musí hráč tón vytvářet prsty levé ruky na struně a tahem smyčce pravou rukou, proto jsou
housle řazeny k nástrojům, při jejichž studiu je nutným předpokladem dobrý sluch,
inteligence a dobrá koordinace těla a rukou.
Žák:

získá správné elementární návyky a dovednosti pro hru na nástroj, seznámí se se
správným držením těla a koordinací pohybu obou rukou,

seznámí se s notovým zápisem prázdných strun a probíraného prstokladu,

zaujme správný postoj při hře, postavení levé ruky a držení smyčce,

hraje po prázdných strunách.
1. ročník
Žák:

správně staví prsty na struny, upevňuje návyky držení houslí a smyčce,

rozliší noty v notové osnově a zahraje je ve správných hodnotách příslušnou částí
smyčce,

zahraje jednoduché melodie, písně.
2. ročník
Žák:

upevňuje elementární návyky a upevňuje sluchovou představivost,

zvládá hru po všech strunách, rozvíjí pohyblivost levé ruky,
98

hraje détaché různými částmi smyčce, zvládá legato s přechodem přes struny, zvládá
smyk maštelé středem a horní částí smyčce,

zvládá odstínění dynamiky: p, mf, f.
3. ročník
Žák:

rozvíjí smysl pro houslový tón, sluchovou představivost a upevňuje intonaci při
soustavné sluchové sebekontrole,

zdokonaluje výrazovou stánku přednesových skladeb rozšiřováním dynamických
odstínů hry,

uvědoměle nacvičuje materiál s pochopením smyslu skladby a jejího výrazu,

zahraje zpaměti jednoduchou skladbu,

je schopen zahrát s učitelem jednoduchou skladbu.
4. ročník
Žák:

rozvíjí a pěstuje svůj smysl pro přesný rytmus, výrazové složky hry,

dbá na kvalitu tónu a funkční uvolněnost při jednotlivých druzích smyku,

dodržuje pokyny učitele týkající se požadavků na techniku, zběhlost a pružnost prstů
v tempech úměrných schopnostem žáka,

zvládá kratší sólové skladby hrané zpaměti,

se seznamuje se hrou ve dvojhmatech.
5. ročník
Žák:

zvládne hru ve 3. poloze,

zdokonaluje techniku levé a pravé ruky, rozvíjí smysl pro krásu a zpěvnost
houslového tónu a dokonalejší provedení hudební fráze s prohloubením dynamiky,

poznává houslovou literaturu různých slohových období,
99

přiměřeně zdokonaluje schopnosti vystižení nálady a charakteru interpretované
skladby.
6. ročník
Žák:

učí se samostatnému studiu skladeb,

zdokonaluje se v nácviku trylku a dvojhmatů,

zvládá hru v rychlejších tempech a náročnějších rytmech, procvičuje 3. polohu
a provádí nácvik 2. a 4. polohy a jejich výměn,

při studiu stupnic a akordů přes tři oktávy se seznámí rovněž s polohou 5. a dalšími,

v technice pravé ruky zvládne žák hru ve staccatu a spiccatu a zvládá nácvik vibrata
a uplatní je ve spojení s prohloubením kvality tónu a přednesu,

zvládá skladby různých slohových období s pochopením jejich odlišností,

je schopen nastudovat samostatně lehčí skladby.
7. ročník
Žák:

soustředí se na tónovou a intonační sebekontrolu zejména při hře ve vyšších polohách,

pod vedením učitele všestranně rozvíjí techniku levé a pravé ruky na probíraných
hudebních materiálech, zkvalitňuje výrazovou stránku houslové hry, zdokonaluje
výměny smyku,

uplatňuje účelné nácvikové způsoby při samostatném studiu skladeb,

je platným členem komorního uskupení.
1. ročník
Žák:

umí pracovat s různými druhy smyků s přihlédnutím ke zvukové charakteristice
přednesového materiálu,

zvládá hru v rychlejších tempech.
100
2. ročník
Žák:

systematicky rozvíjí intonační sebekontrolu ke zpřesňování a rozvíjení pohybové
stránky techniky levé ruky v celém rozsahu hmatníku,

propracovává výměny poloh a pokračuje v nácviku dvojhmatů a jejich uplatnění
v etudách a přednesových skladbách.
3. ročník
Žák:

rozvíjí výrazovou stránku své hry jako prostředek k osobitému projevu (dynamika,
vibrato, frázování),

pracuje s barvou a kvalitou tónu.
4. ročník
Žák:

rozvíjí hudební paměť na rozsáhlejších skladbách,

pozná skladby jednotlivých slohových údobí a usiluje o jejich odpovídající
interpretaci,

vyhledává skladby odpovídající jeho naturelu, je schopen je samostatně studovat,

je členem komorního či orchestrálního uskupení.
101
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Hra na housle
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
beatový orchestr, komorní orchestr,
rytmická skupina, hudební aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Poznámka: Na návrh učitele může žák do předmětu skupinové interpretace- volitelné
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Hra na housle
1
1
1
1
4
beatový orchestr,
komorní orchestr,
rytmická skupina
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
orchestr, Komorní orchestr, Rytmická skupina a Hudební aktivity se vyučují dle osnov
102
5.1.18 Studijní zaměření Sólový zpěv
Charakteristika
Studium ve studijním zaměření sólový zpěv žákům nabízí získání odborného vzdělání,
které žákům umožní uplatnit se podle svých schopností a zájmů jako dobří amatéři (ve
sborech, komorních ansamblech nebo sólově), ale také zvolit si takový profesionální směr,
jehož předpokladem je úspěšné zvládnutí kultivovaného hlasového projevu (sólová pěvecká
dráha, učitelství, vychovatelství, herectví apod.).
Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším projevem člověka. Zpěvnost národa je měřítkem jeho
pěvecké hudebnosti, bohatství lidových písní, je dokladem i základem jeho hudební kultury.
Kultivovaný pěvecký projev je nejvýraznějším a nejúčinnějším hudebním vyjadřovacím
prostředkem.
Úlohou pedagogů pěveckého oddělení je prostřednictvím pěveckého vzdělání poskytovat
zájemcům, nejen nadaným, základy pěveckých dovedností a hudebního vzdělání, které
povede k samostatnému hudebnímu projevu žáka.
Předmět je vyučován individuálně nebo ve skupinkách 2-3 žáků.
Do PS zařazujeme děti se zdravým hlasem ve skupinkách. Do PS přijímáme žáky z MŠ a 1.
tříd ZŠ, kteří nedosáhli 7 let věku. Cílem této průpravy je ověřit schopnost dalšího hudebního
a hlasového vývoje žáků. Případné drobné vady výslovnosti lze řešit a odstraňovat ve
spolupráci s logopedem. Všechna dechová, pěvecká a uvolňovací pohybová cvičení se
provádějí hravou formou. Názorné ukázky pedagoga jsou v tomto období pro dítě velmi
důležité.
Žák:

má správné a přirozené držení těla při zpěvu,

přirozeně a klidně dýchá,

správně vyslovuje,

dokáže zpívat s hudebním doprovodem jednoduché písničky.
103
1. ročník
Žák:

zaujme správné držení těla při zpěvu,

ovládne základy pěveckého dýchání,

umí deklamovat text písně,

umí zpívat s doprovodem,

dokáže interpretovat jednoduchou melodii a rytmus.
2. ročník
Žák:

dokáže přirozeně artikulovat, ovládat mluvidla,

umí spojovat a zvukově vyrovnávat všechny vokály,

upevňuje základní návyky a dovednosti,

je veden k měkkému nasazení tónu.
3. ročník
Žák:

ovládá jednoduché vedení kantilény,

zvládá znělé brumendo,

zvládá rozšiřování stávající hlasové polohy dle jeho individuálních schopností,

zvládá rytmickou a melodickou představivost,

zpívá lidové a umělé písně odpovídající jeho schopnostem a věku,

zpívá podle možností zpívat na interních či veřejných vystoupeních (soutěžích),

orientuje se v základní dynamice.
104
4. ročník
Žák:

umí zpívat lidové i umělé písně (dle svých možností),

vědomě používá žeberně- brániční dýchání,

dokáže interpretovat písně s náročnějším doprovodem (v doprovodu nezní melodická
linka),

používá hlas v celém svém hlasovém rozsahu, zachovává jeho přirozenost a nepřepíná
své síly,

zpívá jednoduchý dvojhlas.
5. ročník
Žák:

rozezná píseň lidovou a umělou,

žák umí v interpretaci používat dynamiku a agogiku,

žák vědomě upevňuje návyky žeberně-bráničního dýchání,

žák pracuje na vyrovnávání všech vokálů.
6. ročník
Žák:

je seznámen se zásady hlasové hygieny (nekřičí a nezpívá v hlasové indispozici),
používá hlasová cvičení k předcházení mutačních šelestů,

je seznámen s pěveckou literaturou různých žánrů (pop, rock a dalších),

zpívá zpaměti bez problémů,

zdokonaluje výrazový přednes skladeb.
7. ročník
Žák:

zvládá základy hlasové techniky, měkké nasazení tónu, zásady správné artikulace
a hlasové kultury,
105

interpretuje písně s vyrovnanými vokály ve svém hlasovém rozsahu,

má kultivovaný projev, dodržuje hudební frázi a kantilénu,

orientuje se ve vícehlasých skladbách a jejich notových zápisech,

je schopen pracovat s větším rozsahem dynamiky,

interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů,

uplatňuje zásady hlasové hygieny,

je schopen veřejně vystoupit.
106
Cílem studia je žáka připravit k samostatnému uplatnění v sólovém nebo komorním zpěvu
v zájmové umělecké činnosti, ke studiu učitelství hudební výchovy na PF nebo FF nebo
v případě mimořádných hudebních a hlasových dispozic k profesionálnímu studiu zpěvu na
konzervatoři popř. AMU. Při tom je třeba mít na zřeteli, že v tomto vývojovém období
dochází ke změně hlasu dětského na hlas ženský nebo mužský. Z toho hlediska je třeba
opakovat a prohlubovat všechny doposud probrané studijní úkoly s přihlédnutím
k individuálnímu psychickému a fyziologickému vývoji žáka. Tomuto vývoji je třeba
přizpůsobit i deklamaci a hudební projev žáka. Žákův hudební projev musí vycházet z jeho
osobitých a hlasových a hudebních předpokladů, neměl by být vyumělkovaný, ale také ne
dětsky naivní. Nedílnou součástí žákova projevu je nenucené a přirozené chování na pódiu.
1. - 4. ročník
Žák:

vědomě využívá pěveckou, dechovou a artikulační techniku,

má vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu,

ovládá zpěv kantilény, dodržuje fráze a orientuje se v notovém zápisu a textu,

zpívá lidové i umělé písně v náročnější úpravě,

využívá agogiku a dynamiku, má kultivovaný pěvecký projev,

umí samostatně pracovat s korepetitorem,

zpívá hlasová cvičení podle své technické vyspělosti a potřeby,

ovládá správnou dechovou techniku,

umí používat adekvátní výraz v interpretované skladbě,

má přehled o základní pěvecké literatuře v různých slohových obdobích,

dokáže kriticky zhodnotit poslouchanou vokální a vokálně instrumentální hudbu,

zpívá ve vícehlasém komorním zpěvu,

dokáže si vybrat skladbu podle svého zájmu o žánr.
107
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Sólový zpěv
1
1
1
1
1
1
1
7
Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
-
6 (8)
(1)
(1)
1
1
Hudební seminář
Sborový zpěv, komorní zpěv, hudební
aktivity
-
-
-
-
1
Celkem
3
16 (18)
Poznámka: Předmět komorní a sborový zpěv je možné navštěvovat už od prvního ročníku I.
stupně.
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Sólový zpěv
1
1
1
1
4
Sborový zpěv, komorní zpěv
1
1
1
1
4
Celkem
8
Poznámka:
Předměty Hudební nauka, Hudební seminář, Sborový zpěv, Komorní zpěv a Hudební aktivity
se vyučují dle osnov uvedených v příslušných kapitolách tohoto dokumentu.
108
5.1.19 Předměty komorní a souborové hry
Obecný popis aktivit
Žákovi je poskytnuta výuka podle jeho doposud získaných schopností a dovedností
a s ohledem na co nejlepší formování jeho umělecké osobnosti. Zohledňuje se jeho zájem,
možnosti školy a kapacity daných předmětů. Hodinové dotace v jednotlivých ročnících jsou
uvedeny v učebních plánech příslušných studijních zaměření.
V předmětech skupinové interpretace je žák veden ke spolupráci na společném díle
s dalšími muzikanty. Tím se rozšiřuje spektrum jeho hudebních zkušeností i repertoár
studovaných skladeb.
Žáci mohou navštěvovat povinně volitelné předměty skupinové interpretace i dříve, než je
stanoveno v učebních plánech na doporučení vyučujícího hlavního předmětu.
5.1.19.1 Čtyřruční hra
Tento předmět je určen pouze žákům předmětu hra na klavír, patří k volitelným
předmětům.
Čtyřruční hra je výborným, ideálním výchovným prostředkem na široké bázi pro komorní
hru. Sestavení dua (dvojic) nepůsobí obtíže, mohou hrát žáci ze stejného ročníku, různých
ročníků, sourozenci, rodiče a dítě, žák a učitel. Téměř všichni skladatelé psali čtyřruční
skladby, takže hudebního materiálu je bohatě.
Od PS do 4. ročníku je skupinová interpretace zahrnuta ve výuce klavíru ve formě čtyřruční
hry, kdy žák hraje čtyřručně s učitelem nebo s jiným žákem.
5. – 7. ročník
Žák:

má smysl pro souhru, využije při ní znalosti a dovednosti získané v individuální
výuce,
109

hraje z listu jednoduché skladby,

adekvátně reaguje na ostatní hráče,

využívá dynamické rozpětí nástroje,

hraje rytmicky s přesnou pulsací.
1. – 4. ročník
Žák:

aplikuje správné tempo a změny v agogice s ohledem na charakter skladby,

nastudované skladby veřejně reprodukuje,

spolupracuje a diskutuje při nacvičování dané skladby,

respektuje vedoucí hlas a přizpůsobí se jeho interpretačnímu výkonu,

osvojí si jemnější smysl pro vnitřní výstavbu hudební fráze.
110
5.1.19.2 Hudební seminář
Hudební seminář je určen pro žáky 6. a 7. ročníku I. stupně hudebního oboru, je to
nepovinný, volitelný předmět vzdělávací oblasti recepce a reflexe hudby, navazuje na předmět
hudební teorie, seznamuje hlouběji s hudebními dějinami, formami, analýzou skladeb.
V semináři je rozšířen repertoár poslechových skladeb, je určen především těm žákům, kteří
mají v úmyslu pokračovat ve studiu na umělecké škole hudebního zaměření, prohlubuje
základní teoretické znalosti získané v předmětu hudební nauka a navazuje na ně. Žáci
společně s učitelem navštěvují koncerty a jiná představení, v hodinách o nich diskutují,
vytvářejí si vlastní názor na ně, sdělují si své dojmy, formulují své představy, projevují
kritické názory na výkony sólistů i hudebních těles, věnují se rozboru partitur, sledují v nich
melodické linky, rozebírají jednoduché hudební formy, poznávají v živém či reprodukovaném
hudebním projevu melodické linky jednotlivých nástrojů atd. Kultivují svou osobnost.
Žák:

dokáže sledovat, číst jednoduchou hudební partituru v rámci společného poslechu
nahrávky,

pozná v nahrávce alespoň některé jednotlivé hudební nástroje a jednoduchou hudební
formu,

samostatně se zajímá o hudbu kolem sebe a dokáže vyjádřit svůj názor na ni,

společně s ostatními žáky a vyučujícím navštěvuje kulturní akce, které potom hodnotí
a diskutuje o nich,

orientuje se ve vývojových etapách hudby,

dokáže samostatně zpracovat referát s hudební tematikou.
111
5.1.19.3 Hudební aktivity
Předmět Hudební aktivity je určen žákům 5. – 7. ročníku I. stupně všech studijních
zaměření vyučovaných na ZUŠ Bruntál v hudebním oboru.
Výuka probíhá kolektivní formou, přičemž respektuje individuální hudební úroveň
jednotlivých žáků (jejich hudební zkušenost danou věkem a dosavadním průběhem hudebního
vzdělání).
Předmět účinně propojuje interpretační, percepční a kreativní hudební aktivity, což
zahrnuje zpěv, poslech hudebních děl, instrumentální hru a hudebně pohybový projev.
Hlavním cílem této integrace a předmětu samotného je pěstovat a rozvíjet vztah dětí k hudbě
prostřednictvím různorodých hudebních činností.
5. – 7. ročník
Žáci:

využívají své dosavadní hudební znalosti a dovednosti získané v hodinách Hudební
teorie a při studiu hlavního předmětu,

orientují se v jednoduché partituře,

uplatňují svou schopnost hrát z listu,

prohlubují své chápání hudebních zákonitostí (např. metrorytmiky),

rozvíjí smysl pro tempové a dynamické kontrasty,

slovně či výtvarně vyjádří prožitek z hudebního díla,

při pohybových aktivitách dbají na estetický projev.
112
5.1.19.4 Komorní hra
Komorní hra je předmět velmi důležitý pro hudební rozvoj osobnosti hudebníka
profesionálního nebo amatérského. Je zaměřen na hudbu různých žánrů. Učí souhře
s ostatními nástroji, poskytuje radost ze společně tvořeného díla, pro melodické hudební
nástroje je jediným prostředkem uplatnění společného muzicírování, ke kterému výuka hry
na nástroj vlastně směřuje. Učí žáka mít ohled na spoluhráče, poslouchat je, podílet se
na tvorbě výsledného zpracování díla. Pěstuje v dětech schopnost týmové spolupráce,
odpovědnost za společné dílo, pozitivní stánky osobnosti jako je spolehlivost, dochvilnost,
odpovědnost, schopnost pomoci druhému. Komorní hra pomáhá upevňovat rytmické cítění,
přispívá k rychlejšímu hudebnímu rozvoji žáků.
5. – 7. ročník
Žák:

samostatně čte svůj part,

produkuje kultivovaně, dbá na kvalitu tónu,

sleduje, vnímá a poslouchá své spoluhráče, využívá všech svých dosud nabytých
dovedností a schopností,

uvědomuje si, že cílem kolektivní hry není uplatnění sólové,

virtuozity, ale výsledný estetický dojem celku,

uplatňuje sluchovou sebekontrolu,

dbá na rytmicky přesný projev,

umí pracovat s melodií, frází, rytmem, dynamikou a agogikou skladby.
113
1. - 4. ročník
Žák:

umí rozčlenit skladby na kratší úseky tak, aby byl hráč schopen při nezdaru
pokračovat ve hře,

dosáhne vlastnosti nutné pro kolektivní souhru – empatii, komunikativnost,
zodpovědnost,

je schopen vyhledávat nové skladby podle vlastního výběru a zájmu,

v případě souboru či orchestru dbá pokynů dirigenta,

využívá adekvátně výrazové a dynamické prostředky,

je schopen samostatné spolupráce s jinými nástroji, využívá přitom všech svých
získaných dovedností a znalostí,

je schopen přispět odbornou radou ve hře méně vyspělým spoluhráčům.
114
5.1.19.5 Komorní zpěv
Žáci se ve výuce komorního zpěvu naučí zpívat jednoduché písně v jednohlasé a kánonické
úpravě, lidové dvojhlasy, případně i vícehlasy s doprovodem i bez něj. U nadaných vybraných
žáků pokračujeme v interpretaci komorního zpěvu i v oblasti umělé tvorby. Žáci se učí vnímat
harmonii zpívajících hlasů a rozvíjí svou hudební a hlasovou představivost. Žáci se učí
spolupráci s ostatními a zodpovědnosti za společně vykonanou práci.
Žák:

ovládá základy pěvecké a dechové techniky, zásady artikulace a celkové hlasové
kultury,

zpívá lidové a umělé písně podle svých hlasových možností, pěvecké vyspělosti a
stupně hudebního vývoje,

zpívá písně v jednohlasé a kánonické úpravě, postupně - podle věku a pěveckých
možností,

jednoduchý lidový dvojhlas, dále složitější dvojhlas, případně vícehlas,

využívá adekvátní výrazové prostředky a dynamiku - podle charakteru a žánru písní,

zpívá a capella i s nástrojovým doprovodem,

aktivně spolupracuje s ostatními.
115
Žák:

ovládá pěveckou a dechovou techniku, zásady správné artikulace a celkové hlasové
kultury,

zpívá lidové a umělé písně podle svých hlasových možností, pěvecké vyspělost
a zaměření žáka,

zpívá dvojhlasé a vícehlasé písně různých žánrů,

využívá adekvátní výrazové prostředky a dynamiku - podle charakteru a žánru písní
zpívá a capella i s nástrojovým doprovodem,

orientuje se v notovém zápise a textu jednotlivých písní,


vytváří si vlastní názor na studovanou skladbu či píseň.
116
5.1.19.6 Sborový zpěv
Sborový zpěv je určen nejen pro děti, které navštěvují předmět sólový zpěv, mohou jej
navštěvovat všichni žáci školy. Ve výuce se seznámí nejen se základními pěveckými
dovednostmi (intonace, rytmus, výslovnost, tvoření tónu, dechová technika), ale také pracují
s textem, zpívají s hudebním doprovodem a učí se výrazem vyjádřit obsah jednotlivých písní.
Žáci se učí spolupráci s ostatními a zodpovědnosti za společně vykonanou práci. Zpěv
ve sboru rozvíjí přirozenou muzikantu, hudební paměť a přirozený hudební a pěvecký projev.
Žáci jsou vedeni k zodpovědnému přístupu při nacvičování písní a jejich prezentaci
na veřejnosti. Seznamují se s písněmi různých žánrů a období.
1. - 3. ročník
Žák:

umí dodržovat zásady hlasové výchovy a hlasové hygieny,

dodržuje správný postoj a dýchání,

zvládá rozezpívání se na jednom tónu a zpívá sestupné, později i vzestupné melodie,

používají dynamiku v p, později v mf a učí se zpívat legato a staccato,

vyrovnává svůj hlasový rejstřík,

zpívá v přirozené poloze,

využívá základní pěvecké návyky, dovednosti a technické prvky,

používá svůj hlas v celém svém přirozeném rozsahu, nepřepíná hlas, nezpívá
v nepřirozené hlasové poloze,

používá základní dynamiku a agogiku, má povědomí o legátovém zpěvu,

zvládá jednohlasý zpěv lidových písní a jednoduchých umělých písní – odpovídajících
věku a možnostem žáka a charakteru skupiny,

podle dosažené úrovně zpívá kánon a jednoduchý lidový dvojhlas,
117

reaguje adekvátně na dirigentská gesta – nástup, mezihry, ukončení skladby,

zpívá s doprovodem.
4. - 7. ročník
Žák:

ovládá základy pěvecké a dechové techniky, zásady správné artikulace a celkové
hlasové kultury,

má rozšířený hlasový rozsah podle svých možností a vyrovnané rejstříky,

rozlišuje kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu,

čistě intonuje svůj part ve vícehlasé skladbě s instrumentálním doprovodem,

využívá adekvátní výrazové prostředky a větší rozsah dynamiky, má smysl
pro celkový pěvecký projev,

zpívá písně v kánonické úpravě a dvojhlas,

je pozorný a reaguje na dirigentská gesta,

vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při realizaci sborové skladby,

orientuje se ve struktuře sborové partitury.
1. - 2. ročník
Žák:

využívá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu,

má vypěstovány návyky kultivovaného sborového zpěvu,

zpívá vícehlasé písně různých stylů, žánrů, období a capella a také s doprovodem.
118
3. - 4. ročník
Žák:

zvládá intonačně čistý zpěv svého partu v náročnějších skladbách a capella
i s instrumentálním doprovodem,

zpívá z listu jednodušší skladby,

119
5.1.19.7 Doprovodná kytara
Tento předmět patří k populárnímu využití hudebního nástroje, jakým je kytara. Může být
vyučován skupinově v libovolném počtu hráčů. Je založen na akordickém doprovodu
melodického hlasu – zpěvu či melodického hudebního nástroje. Doprovod je realizován
převážně rytmickým ztvárněním akordů. Žákem může být i ten, kdo ovládá hraní doprovodů
a přitom neprošel průpravou sólové výuky nástroje. Žáci mohou předmět navštěvovat i dříve,
než je stanoveno v učebních plánech.
5. - 7. ročník
Žák:

dokáže hrát podle akordických značek nad melodickou linkou písně či jednoduché
umělé nebo lidové skladby,

dokáže zharmonizovat píseň na základě T-S-D,

dokáže najít a zahrát jednoduchý rytmus doprovodné kytary,

zvládá malé i velké barré.
120
1. - 4. ročník
Žák:

umí naladit svůj nástroj,

dokáže kombinovat doprovodné akordické rytmy s příležitostným vyhráváním
melodie nebo melodických ozdob,

umí se orientovat v hudebních žánrech a stylech,

dokáže sám najít vhodný repertoár podle svého zájmu a zaměření,

zharmonizuje složitější melodii,

ovládá složitější doprovodné rytmy a dokáže je kombinovat v jedné skladbě.
121
5.1.19.8 Hra v souboru (flétnový soubor, malý beatový orchestr, rytmická skupina,
komorní orchestr, kytarový soubor)
Předměty: Hra v souboru

flétnový soubor

malý beatový orchestr

rytmická skupina

komorní orchestr

kytarový soubor
Charakteristika předmětu (společné pro všechny výše jmenované)
Soubor je hudební uskupení několika hráčů založené na interpretaci společného hudebního
díla. Cílem výuky je zapojit žáky do společné práce podle individuálních schopností
jednotlivých hráčů – každý podle svých schopností, vždy s maximální možnou mírou. Přitom
u dětí pěstujeme pozitivní povahové vlastnosti: spolehlivost, dochvilnost, odpovědnost,
vytrvalost, schopnost pomoci druhému. Zpětně se podílejí na společné radosti z provedeného
díla. Důležitý je výkon celku, k němuž každý hráč přispívá svou odpovídající měrou. To vše
přispívá k rychlejšímu hudebnímu rozvoji žáků.
Žáci mohou navštěvovat povinně volitelné předměty skupinové interpretace i dříve, než je
stanoveno v učebních plánech na doporučení vyučujícího hlavního předmětu.
5. – 7. ročník
Žák:

samostatně čte svůj part,

produkuje kultivovaně, dbá na kvalitu tónu,

sleduje, vnímá a poslouchá své spoluhráče,

uvědomuje si, že cílem kolektivní hry není uplatnění sólové virtuozity, ale výsledný
estetický dojem celku,

uplatňuje sluchovou sebekontrolu,
122

využívá své dosavadní hudební znalosti a dovednosti získané v hodinách hudební
teorie a při studiu hlavního předmětu,

uplatní svou schopnost hrát z listu jednoduché skladby,

dbá na rytmicky přesný projev s přesnou pulsací,

umí pracovat s melodií, frází, rytmem, dynamikou a agogikou skladby,

dbá pokynů dirigenta,

dokáže korigovat ladění svého nástroje vzhledem k celému souboru.
1. - 4. ročník
Žák:

umí rozčlenit skladby na kratší úseky tak, aby byl hráč schopen při nezdaru
pokračovat ve hře,

dosáhne vlastnosti nutné pro kolektivní souhru – empatii, komunikativnost,
zodpovědnost,

je schopen vyhledávat nové skladby podle vlastního výběru a zájmu,

v případě souboru či orchestru dbá pokynů dirigenta,

využívá adekvátně výrazové a dynamické prostředky,

orientuje se v přiměřeně obtížné partituře,

nastudované skladby veřejně reprodukuje,

respektuje vedoucí hlas a přizpůsobí se jeho interpretačnímu výkonu.
123
5.2
Vzdělávací obsah výtvarného oboru
Charakteristika výtvarného oboru
Výtvarný obor podporuje rozvoj osobnosti žáka prostřednictvím výtvarného vyjadřování.
Utváří v žákovi estetické cítění a formuje schopnost užívat výtvarného jazyka jako prostředku
osobité umělecké komunikace.
Pomocí výtvarného vzdělávání se žák učí chápat důležitost své tvorby jako součást
osobního naplnění a rozvíjí tvůrčí potenciál a kultivovaný projev.
Studium také přináší žákům schopnost orientace ve výtvarné kultuře, ať už jde o dějiny
výtvarného umění nebo současnou výtvarnou kulturu.
Výtvarný obor je určen pro žáky, kteří jeví zájem o poznávání svých tvořivých dispozic
a kteří jsou otevřeni novým poznatkům, tedy nejen žákům výtvarně nadaným.
Vzdělávání ve výtvarném oboru vede žáka ke spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry
pro tvorbu, uvědomuje si svou roli v kolektivu a učí se respektovat názory ostatních.
Vyučované předměty
Plošná tvorba – žáci se učí základním kresebným, malířským grafickým technikám, jejich
kombinacím a dalším plošným technikám jako koláž, textilní tvorba…. Prostřednictvím
plošné tvorby poznávají a užívají výtvarný jazyk (linie, barva, tvar, kompozice, kontrast
apod.). Setkávají se se studijní formou přepisu skutečnosti (kresba podle modelu, studijní
malba apod.), s užitou tvorbou (ilustrace, užitá grafika…), ale také s volným vyjádřením
podle vlastního záměru a fantazie.
Prostorová tvorba – žák se učí prostřednictvím různých materiálů (hlína, papír, sádra,
odpadní materiál…) vytvářet prostorová díla a objekty. Získává také náhled na účinky
výtvarného jazyka (tvar, objem, světlo a stín, struktura…) a uvědomuje si odlišnost užité
a volné prostorové tvorby.
124
Objektová a akční tvorba - žák se zde setkává se zážitkovou tvorbou. Zjišťuje, že se
dokáže vyjádřit pohybem, slovem nebo výtvarným počinem. Objevuje účinky nových
výtvarných forem (instalace, happening, land-art, body-art, street-art, video-art interaktivní
instalace…). Učí se pomocí těchto forem vyjádřit svůj postoj či myšlenku.
Výtvarná kultura - utváří vztah k umění. Prolíná se všemi předchozími předměty. Žák se
nenásilnou formou dozvídá souvislosti mezi svými výtvarnými aktivitami a výtvarným
uměním. V rámci předmětu také navštěvuje místní vernisáže, výstavy a má možnost zúčastnit
se galerijních programů, které mu umožňují pochopit umělecké dílo, orientovat se v něm
a dotknout se jeho smyslu přímo v galerii výtvarného umění pod vedením lektorů edukačního
oddělení. V rámci předmětu se žák zapojuje také do kulturního života ve městě a regionu,
jeho práce jsou prezentovány na výstavách ve veřejných prostorách města nebo na internetu.
Ke studiu ve výtvarném oboru jsou přijímáni žáci od šesti let, mimořádně nadané děti
mohou být přijati se souhlasem ředitelky školy v pěti letech.
Výuka probíhá ve skupinách s minimálním počtem 9 žáků a maximálním počtem 15 žáků.
Vyučuje se v přípravném a základní studiu I. a II. stupně. Všechny čtyři předměty se
vyučují v celém průběhu studia, pouze ve 3. a 4. ročníku II. stupně může učitel velmi
schopným žákům ponechat prostor pro vlastní volnou tvorbu.
Je určeno pro žáky od 5 let do 7 let.
Žáci jsou do něj přijímáni na základě zvládnuté talentové zkoušky (nakreslení obrázku
nebo ukázka domácích prací).
V přípravném studiu se žáci seznamují s výtvarnou tvorbou při výtvarných hrách a etudách,
pomalu a nenásilně si osvojují základní výtvarné dovednosti a znalosti, učí se experimentovat
a to vše tak, aby byli schopni spontánního výtvarného vyjádření.
Obecné poznámky k výtvarnému oboru:

pokud se přihlásí a úspěšně složí talentové zkoušky dítě starší 7 let, je zařazeno
do příslušného ročníku podle úrovně dovedností prokázané při talentové zkoušce,
125

ročníkové závěrečné zkoušky výtvarný obor nekoná.
Týdenní hodinová dotace dvouletého přípravného studia
Výtvarná tvorba
Výtvarná kultura
1. ročník
2. ročník
2
2
Celkem
4
prolíná se všemi předměty
Celkem
8
Osnovy pro přípravné studium
Žák:

pozná a umí pojmenovat základní výtvarné techniky,

snaží se vhodně umístit výtvarné prvky do formátu,

zná základní barvy a umí vytvořit barvy sekundární, rozezná teplé a studené tóny,

originálně přistupuje k zadanému tématu a hledá osobitý způsob vyjádření, dokáže
vytvořit několik variant návrhové kresby, zvolit si jednu a podle ní dále pracovat,

umí správně zacházet s výtvarnými nástroji a pomůckami,

má úctu k materiálu,

podílí se na společném úkolu a respektuje pravidla práce v kolektivu,

popíše svou práci a komunikuje o ní s učitelem a spolužáky.
Studium je určeno pro žáky od 7 let.
V 7. ročníku je studium zakončeno absolventskou výstavou. Žák představí závěrečné práce
ze všech předmětů. Vybírá si vlastní témata, samostatně je rozvíjí a vytváří osobitý
promyšlený celek.
126
Osnovy pro 1. - 3. ročník
Plošná tvorba
Žák:

zachází s kreslícími prostředky jako tužka, uhel, rudka, křída, pero, dřívko…,

pracuje s malířskými pomůckami a barvami a rozlišuje malířské techniky (akvarel,
malba temperou, malba suchým nebo mastným pastelem),

kombinuje jednoduché výtvarné techniky (kresba tuší kolorovaná akvarelem, kresba
voskem a barvami, klovatinou a pastelem…),

pozná základní grafické techniky, umí vysvětlit jejich postupy (tisk z šablony,
monotyp, linoryt, suchá jehla),

chápe rozdíl mezi tiskem z plochy a tiskem z hloubky,

dokáže tvořit dalšími plošnými výtvarnými technikami (koláž, batika…), umí je
pojmenovat, používá při tom různorodé materiály a správně zachází s běžnými
pomůckami jako nůžky, jehla, lepidlo,

pozná prvky výtvarného jazyka (bod, linie, skvrna, barva, tvar, kontrast, kompozice,
světlo, stín, objem…) a intuitivně s nimi pracuje,

pozná jednoduché prvky perspektivy (horizont, vertikála, ptačí a žabí perspektiva),

pozná rozdíl mezi abstraktním a konkrétním.
Prostorová tvorba
Žák:

umí pracovat s hlínou, zná její vlastnosti a možnosti,

umí jednoduše popsat technologický postup výroby keramiky,

zná vlastnosti materiálů jako sádra, papírová hmota,

vytváří prostorové objekty s jiných materiálů (papír, drát, sádra, textilní nebo
odpadní materiál…),

zná prostorové prvky výtvarného jazyka (tvar, objem …) a intuitivně s nimi pracuje,
127

umí vysvětlit výtvarné termíny - reliéf, socha,

dokáže nakreslit návrh na prostorovou práci a pracovat podle něj,

dodržuje pracovní postupy.
Objektová a akční tvorba
Žák:

umí zacházet s digitálním fotoaparátem a upravovat fotografie v jednoduchém
grafickém programu,

umí realizovat myšlenku nebo záměr pomocí jednoduché výtvarné akce,

formuluje pocity vyvolané výtvarnými prvky,

vnímá sám sebe a svůj výtvarný projev,

rozpozná vlastnosti různých materiálů,

objevuje souvislosti mezi sebou, okolním světem a světem umění.
Výtvarná kultura
Žák:

dovede vyjmenovat několik nejvýznamnějších malířů historie a několik českých
ilustrátorů,

zná nějakou sochu v okolí svého bydliště,

navštěvuje zajímavé výstavy nejen výtvarně zaměřené,

zná památky ve městě,

vystavuje na školních výstavách.
Osnovy pro 4. - 7. ročník
Plošná tvorba
Žák:

při tvorbě je otevřen hledání nových poznatků z různých oblastí (příroda, věda,
mezilidské vztahy, umění…),
128

chápe a řeší výtvarný úkol,

je schopen déle pozorovat skutečnost při práci na studijní kresbě i malbě,

rozvíjí své představy a fantazii,

vědomě experimentuje s alternativními kreslířskými nástroji a jejich kresebnou
stopu dokáže využít pro své vyjádření,

vědomě experimentuje s alternativními malířskými nástroji a užívá je jako
prostředky pro své záměry,

zná více malířských technik a jejich vlastnosti a možnosti,

umí si připravit jednoduchý podklad pro malbu,

je osobitý ve svém výtvarném projevu a originální,

volně originálně kombinuje složitější výtvarné techniky (grafický tisk na textil,
dokreslený grafický list, dokreslovaná koláž, koláž z xerokopií…),

dokáže rozvádět základní grafické techniky ve složitější grafické listy,

ovládá postup při tvorbě vícebarevného linorytu,

vhodně kombinuje grafickou techniku s kresbou nebo dovede využít jednu matrici
pro soutisk,

pozná prvky výtvarného jazyka (bod, linie, skvrna, barva, tvar, objem, plocha,
prostor, světlo, textura, kontrast, kompozice …) a vědomě s nimi pracuje,

je schopen se vyjadřovat i v širších tematických celcích (výtvarný projekt, řada
nebo cyklus),

je schopen popsat, vysvětlit a zhodnotit vlastní práci,

zvládne své plošné práce správně a vhodně signovat, fixovat, adjustovat
v jednoduchou paspartu, instalovat a dokumentovat fotozáznamy,

rozlišuje základní formáty (A1- A6).
129
Prostorová tvorba
Žák:

je schopen déle pozorovat skutečnost při práci na studijním modelování,

vědomě používá prvky výtvarného jazyka a dovede je využít k volnému osobitému
vyjádření prostřednictvím sochy, objektu nebo instalace,

dá do souvislosti námět a jeho podstatu, vymýšlí a vybírá si varianty řešení
a objasní svůj konečný záměr,

je schopen popsat a zhodnotit vlastní práci,

dokáže dokumentovat a archivovat svou práci pomocí fotozáznamu,

prostorové práce vhodně instaluje ve výstavním prostoru,

orientuje se v základních uměleckých slozích, zajímá se o současné umění, všímá si
soch ve veřejném prostoru.
Žák:

je při tvorbě otevřen sebepoznávání,

umí vysvětlit pojmy happening, body- art, land-art, street-art, multimediální tvorba,

je schopen vytvořit jednoduchý koncept a realizovat jej prostřednictvím samostatně
zvolené výtvarné formy,

dovede zdokumentovat, vysvětlit a obhájit realizovaný koncept,

respektuje názory ostatních a zapojuje se do diskuze.
Výtvarná kultura
Žák:

orientuje se ve výtvarných směrech a slozích,

umí vysvětlit rozdíl mezi uměním užitým a volným,

zajímá se o současné výtvarné umění a vytváří si názor na umělecká díla,
130

navštěvuje výstavy a kulturní akce ve městě a okolí,

volně se inspiruje v různých oblastech výtvarného umění,

čerpá podněty a náměty z přírody, historie, hudby, literatury,

na základě vlastních zkušeností si utváří výtvarný názor, je schopen diskutovat
ostatními a respektovat jejich názory,

vystavuje své práce na školních výstavách, na veřejnosti i na internetu.
Studium je určeno pro žáky od 14 let a je čtyřleté. Navazuje na základní studium I. stupně.
Ke studiu se může přihlásit i žák, který I. stupeň neabsolvoval, musí však složit přijímací
zkoušku. Ve 3. a 4. ročníku II. stupně může učitel velmi schopným žákům ponechat prostor
pro vlastní volnou tvorbu. Podle individuálního zaměření žáka se může rozšířit jeden předmět
na úkor jiného.
Ve čtvrtém ročníku žák zakončuje studium absolventskou výstavou, na níž představí
obsáhlejší celek (výtvarný projekt, řadu, cyklus…). Žák si volí vlastní náměty, samostatně je
rozvíjí, tvoří promyšlený a obsáhlejší celek závěrečných prací, jež vystaví na absolventské
výstavě.
Osnovy pro 1. - 4. ročník II. stupně
Žák:

vědomě používá různé výtvarné prostředky k osobitému vyjádření,

soustřeďuje se na studijní kresbu, malbu a dokáže s ní pracovat ve své volné tvorbě,

správně používá výtvarnou terminologii,

zná technologické postupy a vlastnosti materiálů,

vybírá si samostatně náměty, řeší výtvarné problémy, aktivně konzultuje své
záměry a postupy s učitelem (argumentuje, obhajuje, bere v úvahu různá hlediska),

umí originálně ztvárnit i téma zadané, je schopen se držet požadovaných parametrů,

rozlišuje a propojuje obsah a formu,

objevuje hlubší významy a souvislosti, které promítá do vlastních konceptů,
131

rozumí vizuálním znakům a symbolům a pracuje s nimi,

samostatně experimentuje a kombinuje různé techniky a postupy,

dokumentuje svou tvorbu a uvědomuje si vývoj, pokroky a chyby,

prezentuje i propaguje svou práci, umí ji adjustovat i vhodně instalovat,

umí zhodnotit výsledky své práce, zajímá se o názory ostatních,

je schopen se aktivně podílet na skupinové práci, respektuje odlišné názory.
Plošná tvorba
Žák:

soustřeďuje se na studijní kresbu, malbu a dokáže s ní pracovat ve své volné tvorbě,

je schopen systematicky pracovat na větších celcích (cykly grafik a obrazů,
ilustrace, výtvarné řady),

je schopen rozvíjet vlastní námět v návrzích, používá parafrázi, posuny významu,
abstrahování a stylizaci,

zná základy perspektivy a dovede je použít při tvorbě.
Prostorová tvorba
Žák:

je schopen systematicky pracovat od vlastního návrhu, přípravy materiálu až
po realizaci,

hledá různé náměty pro prostorovou tvorbu,

hledá způsob využití prostorové práce, zasazuje ji do kontextu s prostředím,
hlouběji přemýšlí o smyslu nebo funkci sochy, objektu, instalace nebo užitého
výrobku.
Žák:

své myšlenky, nápady a záměry je schopen vyjádřit některou z nových výtvarných
forem (instalace, happening, body-art, land-art, street-art, video-art…),
132

volně inspiruje se v různých oblastech světového umění a kultury, čerpá podněty
z přírody, vědy a společnosti a samostatně si z nich vybírá témata, která jsou mu
blízká,

své realizace umí představit ostatním, vysvětlit, obhájit,

zajímá ho zpětná vazba, umí se z ní poučit, zhodnotí výsledek akce.
Výtvarná kultura
Žák:

orientuje v dějinách výtvarného umění, zná časové souvislosti uměleckých slohů
a směrů,

umí formulovat svůj názor na umělecké dílo, sloh nebo směr,

zajímá se o současné umění,

zapojuje se do kulturního dění účastí na školních výstavách.
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
5. r.
6. r.
7. r.
Plošná tvorba
1
1
1
1
1
1
1
7
Prostorová tvorba
1
1
1
1
1
1
1
7
1
1
1
1
1
1
1
7
Výtvarná kultura
Celkem
133
21
Názvy předmětů
Celkem
1. r.
2. r.
3. r.
4. r.
Plošná tvorba
1
1
1
1
4
Prostorová tvorba
1
1
1
1
4
Objektová tvorba
1
1
1
1
4
Výtvarná kultura
Celkem
134
12
6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
V souladu s platným zákonem a vyhláškou jsou do tohoto typu výuky zařazováni žáci
se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud prokáží potřebné schopnosti nutné ke
studiu v některém z vyučovacích vyučovaných oborů.
Žáci jsou vyučováni v souladu s ŠVP, učebními osnovami daného předmětu
s přihlédnutím na druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění. Speciálními
vzdělávacími potřebami rozumíme zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění a sociální
znevýhodnění. Vše je posuzováno ředitelem školy po předložení příslušných odborným
posudků a po posouzení možností školy.
Tito žáci jsou vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu, který je navržen
a vypracován učitelem, schválen ředitelem a zanesen v třídní knize.
Zásady vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:

diagnostika probíhá vždy ve spolupráci s rodiči prostřednictvím školských
poradenských zařízení (PPP, SPC),

žádost rodičů a předložení odborného posudku z poradenského nebo lékařského
pracoviště je podmínkou k zařazení do tohoto programu,

práce se žáky má individuální a diferencující charakter,

učitel stanoví žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami individuální studijní plán,
na pololetí, který v případě pokračování navazuje na úroveň předchozího pololetí,

plán je stanoven tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky,
formulovanými v RVP ZUV a skutečnými možnostmi žáka,

plán schvaluje ředitel školy,

plán je variabilní a respektuje možné modifikace vývoje obtíží,

na závěr školního roku vykoná žák postupovou zkoušku na jeho úrovni,
za odpovídající kvalitu ručí učitel,

na vysvědčení je žák klasifikován,
135

v katalogu o průběhu vzdělávání musí být uvedeno, že žák v daném období pracoval
podle individuálního studijního plánu,

ředitel školy vede přesný seznam těchto výjimek s odůvodněním a souhlasem rodičů.
Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

chceme být už od počátku informováni o potížích a zvláštnostech žáků, žádáme o to
rodiče ve školním řádu,

rodiče nebo zákonné zástupce rovněž ve školním řádu prosíme i o informace o vzniku
mimořádné situace,

v případě nutnosti se obracíme na pracovníky PPP, SCP, lékaře nebo psychology,

jsme připraveni konzultovat jednotlivé problémy se specialisty – učiteli Speciální
základní školy,

vytváříme ve škole podnětné a vstřícné prostředí, umožňujeme žákům přístup
do všech oborů,

škola je bezbariérová v přízemí, kam se v případě potřeby může za žákem přesunout
kterýkoli vyučující z vyšších podlaží.
136
7 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Talentovaní žáci jsou ti, kteří prošli talentovými zkouškami a prokázali své schopnosti
studia na ZUŠ.
Mimořádně nadaní žáci jsou indikováni buď učitelem, který je doporučí na základě
zjištěných mimořádných receptivních i produkčních schopností k návštěvě PPP, pokud již
nebylo rodiči předloženo potvrzení PPP o těchto schopnostech a přiložena jimi žádost
o individualizaci vzdělávacího obsahu. Mimořádně nadaní žáci jsou vyučováni podle
individuálního vzdělávacího plánu, který je přizpůsoben potřebám, dovednostem, znalostem,
schopnostem a mentální úrovni žáka. Tento plán sestaví učitel, schválí jej ředitel a poté je
zanesen do třídní knihy. Pokud takový žák vykazuje nadprůměrné studijní výsledky, úspěchy
na soutěžích, účastní se výjimečných koncertů a vystoupení, výstav, aktivně se zapojuje do
mezinárodních projektů, je do této kategorie zařazen ředitelem školy po doporučení
psychologů a může mu být určen učební plán s rozšířeným počtem vyučovacích hodin.
Takový žák vykazuje vynikající výkony ve svém oboru, soustavně rozvíjí své nadání
například i v rozšířeném počtu hodin individuální výuky, ev. škola umožní rychlejší postup.
Prodloužení této výjimky je možné pouze na základě předložení nové žádosti rodiči
a potvrzení PPP.
U VO, kde žáci nevykonávají postupové zkoušky, rozhodne o prodloužení výjimky
ředitelka školy.
Mimořádně nadané žáky připravujeme na soutěže, vyjednáme pro ně konzultace na školách
vyššího uměleckého typu, orientujeme je na studium na vyšších uměleckých školách.
Pokud žák plní učební osnovy rychlým tempem, lze po vykonání komisionálních zkoušek
postoupit v pololetí do dalšího ročníku – tedy ve výsledku absolvovat dva ročníky v jednom
školním roce. O této skutečnosti rozhoduje ředitel.
137
8 Hodnocení žáků
Obecné zásady hodnocení žáků ZUŠ Bruntál
8.1

hodnocení žáků se řídí §3 Vyhlášky č. 71/ 2005 Sb. o základním uměleckém
vzdělávání,

smyslem hodnocení je ocenit domácí přípravu žáka na vyučování a poskytnout mu
informaci o úrovni dosažených vědomostí a dovedností,

cílem hodnocení je motivovat žáka k další práci a poskytnout žákovi a jeho rodičům
zpětnou vazbu,

žák je hodnocen průběžně během celého školního roku soustavným sledováním
výkonů žáka, rozhovorem s žákem o jeho spokojenosti s vlastními výsledky práce,
rozborem jeho výkonů, konzultacemi s jinými pedagogy, s rodiči, analýzou jeho
podmínek ke studiu.
Zásady hodnocení:

zásada pozitivní motivace - klademe důraz na pozitivní sdělení, které bude zároveň
motivačním faktorem pro další činnost. Při výuce dodáváme žákům důvěru v jejich
schopnost zvládnout zadané téma,

zásada taktního pedagogického přístupu, přiměřenosti věku a schopnostem žáka,

zásada výchovného efektu - odbourávání negativních projevů.
Způsob hodnocení – metody, formy:

v průběhu hodiny – zaujetí žáka, zvládnutí zadaného úkolu, snaha, pozornost, přístup
k zadanému úkolu, nápady k jeho řešení,

při ukončení vyučovací hodiny – ústní hodnocení učitele, rozbor dosažených výkonů
s žákem, jasně vyjádřená pochvala,

v pololetí a na konci školního roku – klasifikace,

při celkovém hodnocení žáka bereme v úvahu a hodnotíme pokrok, jaký žák za určité
období udělal.
Sebehodnocení žáka:

sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí,
138

žák se učí formulovat a obhajovat své názory,

uvědomuje si vývoj, pokroky a chyby.
Kritéria hodnocení v hudebním oboru:

dosažení požadovaných dovedností a znalostí s ohledem na individuální dispozici žáka
a jeho domácí přípravu na výuku,

sebereflexe žáka – schopnost vycítit a upravit nedostatky,

úroveň zájmu, soustředění a aktivní spolupráce s učitelem, ev. ostatními žáky,

míra tvořivosti při přednesu skladby,

míra osvojení prvků hudebního jazyka a jejich cílené užívání,

úroveň zvládání hráčských technik,

celková úroveň prezentace hudebního díla,

aktivní přístup k řešení problémů ve výuce.
Kritéria hodnocení ve výtvarném oboru:

dosažení požadovaných výstupů s ohledem na individuální dispozici žáka,

sebereflexe žáka – schopnost vycítit a upravit nedostatky,

úroveň zájmu, soustředění a aktivní spolupráce s učitelem a žáky,

míra tvořivosti při řešení výtvarných zadání,

míra osvojení prvků výtvarného jazyka a jejich cílené užívání,

úroveň zvládání výtvarných technik, odborné terminologie,

prezentace práce žáků,

aktivní přístup k řešení problémů ve výuce.
Klasifikace
1 – výborný – žák pracuje se zaujetím, je samostatný, tvořivý, jeho hudební (výtvarný)
projev je osobitý, esteticky působivý, originální, ovládá poznatky a dovednosti požadované
učebními osnovami a tvořivě je aplikuje. Je schopen samostatně řešit problémy a obhajovat
139
svá rozhodnutí. Uvědoměle a aktivně pracuje v týmu (v hudebním oboru ve skupinové hře,
předepisují-li to osnovy). Ve výtvarném oboru používá bezpečně a účinně materiály, nástroje
a vybavení. Má aktivní zájem o probíranou látku.
2 – chvalitebný – žák ovládá většinu požadavků a dovedností s menšími podněty
a opravami učitele, vědomosti a dovednosti aplikuje méně tvořivě, je schopen s menší pomocí
řešit problémy, pracuje aktivně, ale s menším zaujetím. Zaujetí pro práci není vždy
maximální. Ve skupinové výuce se zapojuje do diskuse, je schopen obhajovat svůj názor a
rozhodnutí. Aktivně pracuje pro tým. Má zájem o umění.
3 – uspokojivý – žák má závažné mezery v osvojení požadovaných poznatků a dovedností,
dopouští se chyb, práci dokončuje pouze zřídka, je málo tvořivý. V týmu ani individuálně
nepracuje příliš aktivně, jeho činnost je pro něj a pro tým málo přínosná. Pracuje bez zájmu.
4 – neuspokojivý – žák není schopen napravit ani s pomocí učitele závažné nedostatky
v osvojení poznatků a dovedností, je nesamostatný, není kreativní, jeho myšlení není tvořivé.
Neprojevuje žádný zájem o práci. Není způsobilý pokračovat v dalším studiu.
Celkové hodnocení:

na konci každého pololetí je žák hodnocen výslednou známkou na vysvědčení
(za první pololetí žák dostane výpis vysvědčení),

žák přípravného studia nedostává vysvědčení, dostane potvrzení o studiu,

má-li žák více, jak 50% omluvené nepřítomnosti, není klasifikován,

žák je na konci 1. a 2. pololetí celkově hodnocen těmito stupni – prospěl(a)
s vyznamenáním, prospěl(a), neprospěl(a).
Doplňující poznámky týkající se hodnocení v hudebním oboru:
Postupová zkouška po ukončení přípravného studia
Žáci PS vykonají na konci školního roku postupovou zkoušku, která je současně zkouškou
talentovou pro přijetí do základního studia I. stupně.
140
Postupová zkouška
Koná se na konci každého ročníku a žák prokáže, zda splnil penzum požadavků příslušného
ročníku. Zkušební komise určí, zda žák postupuje do vyššího ročníku. Postupovou zkoušku je
možno na návrh vyučujícího konat i v pololetí v případě, že žák dosáhl všech dovedností
a znalostí za ročník v pololetí. V tom případě postupuje do vyššího ročníku již k 1. únoru.
Závěrečná zkouška
Základní studium I. a II. stupně se ukončuje vykonáním závěrečné zkoušky. Ta probíhá
formou veřejného absolventského vystoupení nebo komisionální zkouškou.
Doplňující poznámky týkající se hodnocení ve výtvarném oboru:
Postupová zkouška po ukončení přípravného studia
Žáci PS vykonají na konci školního roku postupovou zkoušku, která je současně zkouškou
talentovou pro přijetí do základního studia I. stupně.
Závěrečná zkouška
Základní studium I. a II. stupně se ukončuje vykonáním závěrečné zkoušky. Ta probíhá
formou vystavení prací na absolventské výstavě.
Postupové zkoušky pro postup do vyššího ročníku se ve výtvarném oboru nekonají.
8.2
Oblasti vlastního hodnocení školy
Oblasti vlastního hodnocení se řídí vyhláškou 225/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů
a novel.
Cíle vzdělávání vytyčené Školním vzdělávacím programem mají vést ke kvalitnímu
vzdělávání a vychovávání žáků. Vlastní hodnocení pak monitoruje zhodnocení stavu
vzdělávání, vytváření obrazu školy na veřejnosti, jejího postavení jako umělecko-výchovné
instituce v rámci regionu. Účelem je zjistit aktuální informace, vytvořit zpětnou vazbu,
případně zefektivnit proces výuky.
141
Vlastní hodnocení školy se zpracovává jednou za tři školní roky a provede se o něm zápis,
který se uloží u ředitele školy. Cílem je zjistit:
-
průběh vzdělávání
-
podmínky vzdělávání
-
interakce školy, rodičů, žáků, veřejnosti
Informace získává škola prostřednictvím:
-
rozboru pedagogické dokumentace
-
rozhovorem učitelů s rodiči prostřednictvím třídních předehrávek a konzultačních
hodin
-
rozboru písemných podkladů (vnitřní hospitační záznamy, inspekční zprávy,
kontrolní činnost jiných kontrolních orgánů, hospitace, články v novinách, záznamy
televizních přenosů TV Polar a jiných médií, materiály zřizovatele, obcí)
-
statistické výkazy a jejich meziroční srovnávání
-
ankety a dotazníky pro rodiče, žáky a učitele
-
rozbory zápisů z pedagogických porad
S výsledky vlastního hodnocení je pedagogický sbor seznámen na pedagogické radě.
142
Platnost dokumentu od: 1. září 2014
Datum: 1. června 2014
Podpis ředitele: Mgr. Jiřina Krystýnková, v. r.
Razítko školy (kulaté)
143

Školní vzdělávací program Základní umělecká škola

Transkript

Podobné dokumenty

Marek Jerie Ivona Suma Solonková

Neplnoletý žák Beru na vědomí, že pokud chci, aby moje dítě bylo

Vytváření básní - český jazyk Jméno: Jarmila Šeligová Škola

Antická kultura - Bělá nad Radbuzou