vicenza - Centro Vacanze Pra`delle Torri

VICENZA
VICENZA, známá také jako „město Palladia“, protože v tomto městě realizoval mnoho architektonických děl v pozdní renesanci. Také díky
jeho mnoha architektonickým příspěvkům bylo město v roce 1994 zařazeno do světového dědictví UNESCO. Jedná se o město, které je
důležité z průmyslového a ekonomického hlediska; jeho rozvoj je zajištěn zejména díky kovodělnému, textilnímu a zejména zlatnickému
průmyslu. Vicenza je totiž italským hlavním městem ve zpracování zlata. Vědci se shodují v tom, že první osídlení bylo tvořeno benátskými
paleolitickými populacemi, které se v dané oblasti usadily počínaje VI. stoletím př.n.l.. Ve II. století př.n.l. se tyto populace dostaly pod vliv
Říma a v roce 49 př.n.l. získaly status římského města. V roce 568 byla Vicenza obsazena Longobardy a stala se dóžecím sídlem. Ve
středověku přišli do Vicenzy mnozí benediktini, kteří se věnovali intenzivnímu zúrodňování území, protože se město nacházelo v bažinaté
oblasti. Od roku 1211 se město stalo majetkem Scaligerů, jimž vděčí za postavení opevnění a proměnu zvonice kostela Basilica dei SS. Felice
a Fortunato (baziliky Svatého Felixe a svatého Fortunáta) na věž a za ražení stříbrného orla, jediné městské měny. V roce 1414 se město stalo
součástí Benátské republiky. Následovala čtyři století míru a blahobytu, během nichž ekonomika prosperovala. Šestnácté století bylo stoletím
Palladia. Přišel do Vicenzy z rodné Padovy v mladém věku a byl přijat pod ochranná křídla mecenáše z Vicenzy, Gian Giorgia Trissina, který
jej dal na studia. Palladio se stal jednou z nejdůležitějších osobností v historii západní architektury. Mnoho šlechtických rodin z Vicenzy si u
něj objednalo návrhy svých paláců ve městě a svých venkovských sídel. Doporučujeme navštívit: Basilica Palladiana (Palladiova bazilika),
kterou Palladio přestavěl počínaje rokem 1549, a jedná se o nejslavnější budovu města. Již od středověku byla díky své poloze na Piazza dei
Signori středobodem politických a ekonomických aktivit . Odvážná a originální střecha v podobě lodního kýlu převrácené lodi, obalená mědí,
částečně zvednutá širokými archivoltami a pocházející z poloviny patnáctého století byla vážně poškozena během bombardování ve druhé
PRA' DELLE TORRI - CENTRO VACANZE & GOLF
Viale Altanea, 201 - Loc.tà Pra' delle Torri - 30021 CAORLE (Venezia) ITALIA
E-mail: [email protected] - Centro Vacanze: Tel. +39 0421.299063 - Fax +39 0421.299035
Hotel: Tel. +39 0421.299445 - Golf: Tel./Fax +39 0421.299570
světové válce a následně byla zrekonstruována. Byla předmětem náročného restauračního díla, které probíhalo v období let 2007 až 2012.
Vedle baziliky se tyčí Torre Bissara (věž B.), která se stavěla od XII. století a je se svými 82 metry dodnes jednou z nejvyšších budov Vicenzy.
Je na ní instalováno 5 zvonů. Basilica di Santa Maria Annunciata (bazilika Zvěstované svaté Marie) byla postavena během více než jednoho
období; kopule a boční severní portál jsou dílem Palladia, autora celkového návrhu, který byl následně realizován ve dvou fázích: v letech
1558 až 1559 byla realizována římsa nad okny a tambur, od roku 1564 až po leden 1566 byly prováděny práce na kopuli. Tvar lanterny, která
je abstraktní a bez dekorací, se opakuje na koncích Cupola di San Giorgio (kopule Svatého Jiřího) v Benátkách, která byla postavena ve
stejném období. Basilica Santuario della Madonna del Monte Berico (bazilika Svatyně Panny Marie z hory Berico) byla vytvořena ve dvou
fázích, první v roce 1428 a druhá v roce 1703. Budova byla postavena ze dvou kostelů, které pocházejí ze dvou různých epoch: první je
postaven v gotickém stylu a druhý v klasickém a barokním stylu. Uvnitř blízkého kláštera lze vidět malbu La cena di San Gregorio Magno,
(Večeře svatého Řehoře Velikého), jejímž autorem je Paolo Veronese. Stavba připomíná dvě zjevení Panny Marie jedné učednici Páně z
okresu Vicenza a osvobození města od strašné morové epidemie. Basilica di San Felice e Fortunato (bazilika Svatého Felixe a Fortunáta) byla
založena ve IV. století a byla výrazně rozšířena v V. století, aby se mohla stát místem odpočinku relikvií mučedníků, jimž je věnována; po
vpádu Maďarů ve IX. století, kteří zničili většinu města, byla v X. století zrekonstruována na přání biskupa Rudolfa a díky příspěvku císaře
Otty II. Paleokřesťanská bazilika byla původně čtvercová, ale následně byla rozšířena a rozdělena do tří lodí. Po maďarských vpádech
benediktini postavili novou křtitelnici a půlkruhový oltářní výklenek, poté obohatili budovu o zvonici, růžici, řadu malých slepých arkád a
byzantský kříž na fasádě. Vedle baziliky se nachází malé muzeum, otevřené v roce 2000, ve kterém se nacházejí architektonická svědectví
pocházející z kostela a z římského pohřebiště. Teatro Olimpico (Olympijské divadlo), jehož stavba byla zahájena v roce 1580, je prvním
příkladem stabilního krytého divadla a posledním Palladiovým návrhem. Jedná se o první příklad stabilního krytého divadla. Divadlo s velkým
proscéniem, mnoha sochami a dekoracemi bylo postaveno ze dřeva a sádry. Bylo postaveno na základě rozhodnutí Accademia Olimpica
(Olympijská akademie) v opuštěné středověké pevnosti - Palazzo del Territorio (Územní palác), která se v minulosti používala jako vězení a
skladiště střelného prachu. Palazzo del Capitanio, pozdní Palladiovo dílo, se nachází na Piazza dei Signori, naproti Basilica Palladiana.
Šlechtické podlaží, kde zasedala městská rada. Palác byl postaven v letech 1571 až 1572 jako sídlo zástupce Benátské republiky ve městě. Na
přízemí se nachází velká loggie pokrytá klenbou, která nese šlechtické podlaží; toto podlaží zabírá velký salon, Sala Bernarda, elegantně
ozdobený freskami v roce 1500. Fasáda paláce je zdobená čtyřmi sloupy z pohledových cihel, které dosahují až po balustrádu atiky a vytvářejí
tři velké oblouky. Na hlavní fasádě jsou viditelné dekorace, které znázorňují personifikaci řek. Strana, která vede na protilehlý vrch, je
vyzdobena římskými vítěznými oblouky a dekorována sádrovými basreliéfy a alegorickými sochami umístěnými v prostorách mezi sloupy,
symboly, které oslavují porážku Osmanů křesťanskou flotilou v bitvě u Lepanta (7. října 1571). Loggie v přízemí je chráněna vysokým
mřížovým plotem a nacházejí se na ní pamětní desky jako vzpomínka na padlé ve válkách. Hlavní vojenská architektonická díla města byla
postavena v období vlády Scaligerů (konec čtrnáctého století) a i když byla většina pevností začleněna do jiných staveb, viale Mazzini si
dodnes uchovává středověké opevnění (aktuálně ve fázi rekonstrukce). Důležitým příkladem vojenské architektury jsou brány, které
umožňovaly vstup do historického centra: Porta Santa Croce (brána Svatého kříže), která byla jako poslední postavena Scaligery (v roce
1385). Od této brány začíná scaligerské opevnění ve viale Mazzini. Tato brána slouží také pro vstup do historického centra města; Porta Nova
(Nová brána) byla postavena v roce 1281 Antoniem della Scalou jako další obranný prvek opevněného komplexu Rocchetta (městský sklad
zbraní a munice). V roce 1848 byla tato brána svědkem krutých bojů za ochranu města před Rakušany. V roce 1926 byla tato brána při
příležitosti návštěvy Benita Mussoliniho stržena. V blízkosti byl otevřen průchod v atickém opevnění, který se dnes nazývá Porta Nuova (Nová
brána); Porta San Bortolo (brána Svatého Bortola) byla postavena v benátské epoše (v roce 1455) a byla místem, kde se platilo mýto. Také tato
byla místem bojů v roce 1848 a odolala hrozivému bombardování, které v roce 1944 vážně zasáhlo čtvrť San Bortolo (nejlidnatější v daném
období). Brána byla zrekonstruována horskými střelci dané čtvrti v roce 1994. Dnes je tato brána považována za historickou památku. Náměstí
ve Vicenze: Piazza dei Signori je hlavním náměstím města, střediskem městského zastupitelství; nejprve bylo římským fórem a poté, od
období středověku a renesance, spolu s Palazzo della Ragione (dnes Basilica Palladiana), kde se odehrávala správa justice, a Loggia del
Capitanio, bylo sídlem zástupce Benátské republiky ve městě. Na náměstí se nachází také Torre Bissara, Palazzo del Monte di Pietà a Chiesa
di San Vincenzo (kostel Svatého Vincenta) a sloupy, z nichž jeden je zdobený lvem svatého Marka a druhý sochou Krista Spasitele; Piazza
delle Erbe, náměstí, jehož název pochází ze skutečnosti, že bylo v minulosti místem ovocného a zelného trhu. Na náměstí se nachází věž ze
třináctého století, která se v minulosti používala jako vězení a mučírna (slavným vězněm zde byl Silvio Pellico), a z tohoto důvodu se nazývá
také Torre del Girone nebo Torre del Tormento (Mučící věž). Věž spojuje s Palladiovskou bazilikou oblouk Arco degli Zavatteri, který
pochází z roku 1494 a nazývá se tak proto, že se pod ním v minulosti konal trh s obuví a s bačkorami (zavate v místním dialektu).
PRA' DELLE TORRI - CENTRO VACANZE & GOLF
Viale Altanea, 201 - Loc.tà Pra' delle Torri - 30021 CAORLE (Venezia) ITALIA
E-mail: [email protected] - Centro Vacanze: Tel. +39 0421.299063 - Fax +39 0421.299035
Hotel: Tel. +39 0421.299445 - Golf: Tel./Fax +39 0421.299570
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)