ZŠ da Vinci - Základní škola da Vinci

Transkript

ZŠ da Vinci
ŠKOLA PRO ZVÍDAVÉ DĚTI
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN
PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Identifikační údaje – ZŠ ....................................................................................................................... 4
Charakteristika školy ............................................................................................................................... 5
Velikost a úplnost školy ....................................................................................................................... 5
Vybavení školy .................................................................................................................................... 5
Charakteristika pedagogického sboru .................................................................................................. 6
Ročníkové, meziročníkové a celoškolní projekty ................................................................................ 6
Spolupráce s rodiči ............................................................................................................................... 7
Školská rada ......................................................................................................................................... 8
Partneři školy ....................................................................................................................................... 8
Mezinárodní spolupráce ....................................................................................................................... 8
Charakteristika ŠVP ................................................................................................................................ 9
Zaměření školy..................................................................................................................................... 9
Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................................................ 10
Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami .................................................... 12
Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných ................................................................................ 13
Začlenění průřezových témat ............................................................................................................. 13
Školní učební plán ................................................................................................................................. 18
1. stupeň ............................................................................................................................................. 18
2. stupeň ............................................................................................................................................. 20
Učební osnovy ....................................................................................................................................... 25
Český jazyk a literatura ...................................................................................................................... 25
Anglický jazyk – první cizí jazyk ...................................................................................................... 46
Španělský jazyk – druhý cizí jazyk .................................................................................................... 57
Německý jazyk – druhý cizí jazyk ..................................................................................................... 61
Matematika ........................................................................................................................................ 65
Informatika ......................................................................................................................................... 80
Prvouka .............................................................................................................................................. 87
Vlastivěda .......................................................................................................................................... 93
Přírodověda ........................................................................................................................................ 99
Přírodopis ......................................................................................................................................... 103
Zeměpis ............................................................................................................................................ 113
Fyzika ............................................................................................................................................... 122
Chemie ............................................................................................................................................. 128
Dějepis ............................................................................................................................................. 134
2
Výchova k občanství ........................................................................................................................ 141
Mediální výchova............................................................................................................................. 147
Osobnostní a sociální výchova......................................................................................................... 151
Školní firma ..................................................................................................................................... 160
Člověk a svět práce .......................................................................................................................... 166
Výtvarná výchova ............................................................................................................................ 171
Hudební výchova ............................................................................................................................. 177
Umění a kultura................................................................................................................................ 183
Pracovní výchova ............................................................................................................................. 189
Tělesná výchova............................................................................................................................... 194
Hodnocení ţáků a autoevaluace školy ................................................................................................. 203
Hodnocení ţáků ............................................................................................................................... 203
Autoevaluace školy .......................................................................................................................... 203
3
Identifikační údaje – ZŠ
Název vzdělávacího programu:
ŠKOLA PRO ZVÍDAVÉ DĚTI
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Poskytovaný obor vzdělání :
79-01-C/01 Základní škola,
délka studia: 9 roků
Adresa školy:
Na Drahách 20, Dolní Břeţany, 25241
Ředitel školy:
Ing. Jitka Lukešová
Zástupce ředitele pro 1.stupeň: Mgr. Magdalena Brončková
Zástupce ředitele pro 2.stupeň: RNDr. Alice Jančáková
Kontakty:
telefon:
+420 241 412 488
web:
www.skoladavinci.cz
e-mail:
[email protected]
Identifikační údaje školy
IČ: 71341137
RED IZO: 691 001 529
IZO: 181 015 943
Zřizovatel školy:
Ing. Jitka Lukešová
Platnost dokumentu:
Od 1.9. 2015
Tímto dnem zároveň končí platnost ŠVP ZŠ da Vinci, který byl v platnosti od 31. 8. 2011.
ŠVP byl projednán Školskou radou dne 25.8. 2015.
..........................................
Jitka Lukešová
razítko školy
ředitel školy
4
Charakteristika školy
Velikost a úplnost školy
Škola da Vinci je česká škola s kapacitou 162 dětí s nadstandardní výukou anglického jazyka,
projektovou výukou a modulovým systémem.
Škola da Vinci se nachází v centrální části Dolních Břeţan s dobrou dostupností z Prahy, dvě minuty
chůze od autobusové zastávky a obecního úřadu. Blízko školy se nachází Keltský park, les
a multifunkční dětské hřiště.
První stupeň základní školy sídlí v komplexu budov školky, základní školy a gymnázia. Společně
s mateřskou školou vyuţívá prostory bývalé prvorepublikové školky v Dolních Břeţanech a
k dispozici má prostory nové dřevěné přístavby z roku 2013. Děti mohou vyuţívat prostornou zahradu
s řadou herních prvků a tunelů, lanovky a venkovního hřiště.
Druhý stupeň sídlí společně s gymnáziem v přístavbě z roku 2015, kdy byly dostavěny budovy
bazénu, tělocvičny, odborných učeben pro druhý stupeň a gymnázium, dokončena společná jídelna
s kuchyní a upravena zahrada.
Vybavení školy
První stupeň ZŠ má takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým
i individuálním činnostem dětí. Ţáci mají k dispozici prostorné a dobře vybavené učebny. První třída
je vybavena vnitřním dřevěným patrem, které umoţňuje nejen pohybové, ale i různé odpočinkové
aktivity (čtecí koutek apod.). V kaţdé třídě je k dispozici interaktivní tabule. Škola má 15 ţákovských
notebooků, kaţdý ţák (od čtvrtého ročníku) má k dispozici vlastní iPad a velké mnoţství výukového
softwaru, který děti s chutí pouţívají. Pro výuku jsou dětem k dispozici Montessori pomůcky,
výtvarné potřeby různého druhu, stejně jako velké mnoţství učebnic a pracovních sešitů. Součástí
učebny školní druţiny je řada lanových prvků pro rozvoj pohybu dětí i část určená pro klidové
aktivity. Hygienické zázemí odpovídá všem patřičným normám, děti mají k dispozici vkusně
zrekonstruované WC s koupelnou. Děti se svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru
budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je zhlédnout i jejich
rodiče a návštěvníci školy.
Druhý stupeň má k dispozici vybavené odborné učebny společně s gymnáziem. Osm tříd o kapacitě 18
míst je vybaveno audiovizuální technikou. Badatelna navíc nabízí vybavení pro všechny druhy
fyzikálních, přírodovědných a chemických pozorování nebo pokusů. Pro potřeby hudební výchovy
disponuje škola hudebnou vybavenou různými hudebními nástroji, včetně bicích a elektrických
varhan. Výtvarný ateliér je pro podporu kreativních činností dětí vybaven krom běţných výtvarných
potřeb hrnčířským kruhem a pecí na vypalování keramiky. V sousedství ateliéru mohou ţáci vyuţívat
dílnu s moţností truhlářských prací v rámci školních i mimoškolních aktivit. Knihovna a zároveň
studovna nabízí bohaté mnoţství naučné literatury a beletrie a slouţí také jako počítačová učebna, kde
je moţné vyuţívat školní notebooky. Pro sportovní vyuţití ţáků je škola vybavena venkovním
hřištěm, vnitřním bazénem o délce 20 m a tělocvičnou. Prostor tělocvičny lze zatemněním upravit na
multifunkční divadelní sál s pódiem a osvětlením, který slouţí především pro divadelní, taneční
5
a filmová představení uměleckých projektů ţáků. Odborné učebny vyuţívá jako doplněk k výuce
i první stupeň – především tělocvičnu, bazén, hudebnu a dílnu.
Na komplex školy bezprostředně navazuje školní zahrada, která byla připravena tak, aby umoţňovala
dětem rozmanité pohybové a další aktivity. Nabízí všem dostatek místa pro volnou hru, tvoření, učení
venku, zkoumání a objevování přírody, schovávačky, sportovní hry i relaxaci. Ţáci mohou vyuţívat
zahradu kaţdý den, včetně instalovaných certifikovaných herních prvků - mj. pískoviště, závěsné
houpačky, prolézací prvek jing-jang, tunely a lanovku. Součástí zahrady je i venkovní amfiteátr
slouţící potřebám výuky nebo jako prostor pro různá představení ţáků k pořádání různých
společenských akcí s dětmi i rodiči je moţné vyuţít ohniště se vyvýšeným sezení cca pro 80 osob.
Škola je majitelem rekonstruované horské boudy Artur, která se nachází ve Velké Úpě. Kapacita
objektu je 45 lůţek, má plně vybavenou kuchyni, velký obytný prostor s krbem, vířivku a saunu.
Boudu vyuţíváme k různým školním pobytům, jako je lyţařský kurz, škola v přírodě, výjezdy,
expedice, teambuildingové akce nebo různá setkání s rodiči. V zimním období vyuţíváme sjezdovku,
která je nedaleko boudy nebo krkonošské zimní běţecké trasy, v létě je to ideální místo k výletům na
kole, procházkám a hrám v přírodě.
Charakteristika pedagogického sboru
Členové pedagogického sboru směřují k otevřené komunikaci se všemi účastníky výchovně
vzdělávacího procesu – ţáky, jejich zákonnými zástupci i širší veřejností. Důleţité jsou i partnerské
profesní vztahy mezi učiteli. Jednotliví pedagogové nepracují pouze sami za sebe v rámci „svého“
vyučovacího předmětu nebo své třídy. Na rozvoji ţáků spolupracují v rámci týmů vznikajících pro
aktuální projekty nebo výjezdy organizované napříč ročníky. Jádrem činnosti pedagogů školy je
plánovité a systematické rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. k tomu vyuţívají širokou škálu
vzdělávacích strategií, metod a forem výuky.
K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály pouţívaných
vzdělávacích metod směřuje také další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je plánováno na
základě vyhodnocování potřeb školy a profesního zájmu pedagogů.
Velikost pedagogického sboru je přibliţně 24 osob a jeho odborná kvalifikovanost i rozvoj odpovídají
cílům, které jsou uvedeny v tomto dokumentu. Cílem školy je umoţnit pedagogům svobodně volit
pedagogické metody podle jejich zkušenosti, uváţení nebo aktuálních potřeb ţáků a tříd. Škola pořádá
několikrát do roka akce pro rozvoj týmových a dalších dovedností učitelů, které prohlubují vzájemné
poznání, zdokonalují spolupráci mezi pedagogy a posilují tak mezipředmětové vztahy ve výuce.
Ročníkové, meziročníkové a celoškolní projekty
Vzdělávací projekty spoluvytvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované
formy projektů jsou zejména: ročníkové (krátkodobé, celoroční), meziročníkové a celoškolní.
Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu. Projekty
motivují ţáky a podporují spolupráci ţáků i pedagogů.
Na druhém stupni se projektová výuka odehrává především během výjezdů a závěrečné expedice
v celkové délce šesti týdnů za jeden školní rok. Větší projekty jsou ve vhodných případech
propojovány se studenty gymnázia da Vinci.
6
Škola se účastní také některých projektů ve spolupráci s jinými organizacemi např.: Škola ţivota,
Sazka Olympijský víceboj, sbírka pro Domovy Sue Ryder, laserové centrum Hilase, galerie DOX,
obec Dolní Břeţany a Junior Achievement.
Přehled školních projektů, aktivit a tradic:
Slavnostní setkání na začátku školního roku
Celoškolní sněmy
Školy v přírodě na prvním stupni
Výjezdy ročníků druhého stupně (úvodní, podzimní, zimní, jarní a expedice)
Pravidelné projektové dny
Lyţařský kurz
Plavecký výcvik
Tematické exkurze
Environmentální projekty
Obnova a čištění studánky
Stavby ze sněhu a malování do sněhu
Vánoční setkání
Školní akademie Fidihu
Otevírání prázdnin na konci školního roku
Dny otevřených dveří
Akce školní druţiny
Spolupráce s rodiči
Otevřenou komunikaci s rodiči, povaţujeme za důleţitý aspekt naší práce. Jsme přesvědčeni, ţe
spolupráce se zákonnými zástupci ţáků je pro efektivní realizaci školního vzdělávacího programu
nezbytným předpokladem.
Informovanost rodičů o plánování, průběhu a výsledcích vzdělávání ţáků
Rodiče jsou o průběhu vzdělávání ţáků informováni průběţně mimo jiné na individuálních schůzkách
s vyučujícími a pomocí elektronické třídní knihy přístupné na rodičovském portále. Aktuální
informace o činnosti školy jsou mimo elektronické třídní knihy na webových stránkách školy
a facebookové stránce. Škola umoţňuje v případě zájmu návštěvy rodičů ve výuce. Povaţujeme za
podstatné vtaţení rodičů do ţivota školy a do procesu vzdělávání svých dětí, čehoţ není moţné
dosáhnout bez vzájemné komunikace. Škola také organizuje klub rodičů a další neformální setkávání
rodičů, dětí a pedagogů při tvořivých činnostech ve škole i mimo ni. Důleţitou součástí jsou také
pravidelné besedy o filozofii a vzdělávacím systému školy, které jsou přístupné nejen rodičům, ale
i široké veřejnosti. Zájemci z řad rodičů mohou pomáhat škole s výukou mimoškolních aktivit či
krouţků, případně se na druhém stupni účastnit expedice, výjezdů a modulů rozšířených volitelných
úrovní jako odborní konzultanti.
7
Školská rada
Ve škole pracuje školská rada, která má minimálně 3 členy s rovnoměrným tripartitním zastoupením
zástupců zřizovatele, pedagogů a zákonných zástupců nezletilých ţáků školy.
Partneři školy
Škola spolupracuje s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, katedrou alternativní a primární
pedagogiky (PhDr. Anna Tomková, Ph.D.). Do vzdělávacího procesu ve škole je pravidelně
zakomponována spolupráce s mnoha dalšími institucemi, které mohou přinést další rozvoj ţákům
i pedagogům, např.: Pedagogicko psychologické poradny, Speciálně pedagogická centra, Regionální
poradenské centrum v Dolních Břeţanech, Národní institut dalšího vzdělávání, Scio. Dále úzce
spolupracujeme s Gymnáziem Přírodní školou Praha.
Průběţně spolupracujeme s Národním technickým muzeem, ZOO Praha, Botanickou zahradou,
Člověkem v tísni – JSNS, s ekocentrem Toulcův dvůr, sdruţením Tereza, galerií umění pro děti GUD
a galerií DOX, Městskou knihovnou v Praze, Planetáriem v Praze, kinem Aero a divadlem GONG aj.
V rámci spolupráce při přijímání dětí do ZŠ spolupracujeme s MŠ Zeměkoule, MŠ Bambule, MŠ
Wonderland a dalšími.
Mezinárodní spolupráce
Škola da Vinci navázala oficiální spolupráci s partnerskou školou Fantázia z Banské Bystrice.
Účastníme se seminářů intuitivní pedagogiky buď přímo ve švédské škole Solvik, nebo seminářů
realizovaných lektory této školy v ČR. Zapojili jsme se do mezinárodního projektu eTwinning
a navázali spolupráci s různými evropskými školami. V budoucnosti se chystá škola zapojit do
mezinárodní sítě demokratických svobodných škol EUDEC.
8
Charakteristika ŠVP
Zaměření školy
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání stojí na těchto pilířích:
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
škola, do které děti chodí rády
respekt a osobní zodpovědnost jako základy komunity učitelů, ţáků a rodičů
ţivot v sociálně přirozené skupině a setkávání dětí různých věků při realizaci různých projektů
vzdělávání směřuje k praktickému ţivotu
škola nabízí globální pohled na svět plný různých moţností, alternativ; smyslem je, aby naši
ţáci o obsahu vzdělávání přemýšleli, aby hledali souvislosti mezi fakty, se kterými se
seznamují, a to nejen v rámci jednoho vzdělávacího oboru.
cílem školy je ţák jako svobodný člověk, schopný nést odpovědnost za svá rozhodnutí a ţivot
učitel má moţnost svobodně tvořit a učit, být sám sebou
umoţnění maximální diferenciace ţáků uvnitř školy, zohledňujeme individuální podmínky
školní rada a sněm umoţňuje ţákům podílet se na rozhodování a správě školy
podpora vnitřní motivace ţáků rozdělením učiva na základní povinnou část a volitelnou
rozšířenou část
modulová výuka posiluje vztahy napříč předměty a pochopení světa v souvislostech
mimoškolní výjezdy pomáhají budovat fungující komunitu a umoţňují projektovou výuku
mimo prostředí školy
V rámci ŠVP se škola zaměřuje na ţáka, bere v úvahu ţákovy schopnosti, jeho individuální potřeby
a osobní maximum. Vytváří takové zázemí a podmínky, které rozvíjejí tvořivost, radost
z poznávaného a zároveň zohledňují moţnosti ţáka. Na cestě za vzděláním se jedinec, ţák, neustále
vyvíjí, stále poznává nové jevy, poznatky, ale zejména se učí poznávat sám sebe, své myšlenky,
myšlení, postoje. Prostředí školy ho podněcuje k vlastnímu sebehodnocení.
Učitelé respektují jedinečnost jednotlivce. Vedeme ţáka k odpovědnosti za své učení a chování. Škola
vyuţívá sebereflexí jak v oblasti učení, tak i v chování. Spoluprací, vzájemnou pomocí se ţáci učí
vytvářet hezké vztahy k druhým lidem.
Škola da Vinci respektuje principy udrţitelného rozvoje. Vedeme ţáky k citlivému vztahu k přírodě,
ke všemu ţivému a učíme děti ţít dle ekologických a environmentálních principů: zejména chápat
člověka jako součást přírody, chápat základní ekologický cyklus, souvislosti časové i prostorové.
Učitel povaţuje za důleţité uplatňovat globální, celistvý přístup ke světu. Významné je také vytvářet
zdravé a přátelské prostředí pro učení. Vytvářením příjemného prostoru a podmínek pro učení
pomáháme udrţovat pozitivní klima. Cílem školy je proţívat hezké okamţiky v příjemném a zdravém
prostředí. Učitel provází ţáka na cestě za poznáním, volí nejvhodnější metody a formy práce, vhodně
zapojuje motivaci, a tím vtahuje ţáka do maximální účasti na učení. Hlavním posláním školy je
vzdělávat v souladu s moţnostmi a schopnostmi ţáka, s důrazem na porozumění a vyuţití poznatků
a dovedností vyuţitelných pro běţný ţivot.
Individualitu ţáků se snaţíme zohlednit i při jejich hodnocení, a proto pedagogové pouţívají
hodnocení slovní, které poskytuje nejvíce moţností k vyjádření míry osobního rozvoje ţáka
9
v hodnoceném období. Umoţňuje také formulovat doporučení pro jeho další vzdělávání, postihnut
překáţky, které musel ţák překonat a motivovat ho pro další vzdělávání.
Ţáci se spolupodílejí na vytváření pravidel školy, třídy, pracovní skupiny a přiměřeně věku
a moţnostem předmětu se podílejí i na výběru obsahu vzdělávání.
Snaţíme se rozvíjet i vztahy mezi ţáky navzájem, vytváříme studijní skupiny ţáků z různých ročníků,
které dále spolupracují v rámci meziročníkových i celoškolních projektů. V komunitě naší školy je
kaţdý ţák i učitel cílem samým, nikoli prostředkem.
Za důleţité partnery při vzdělávání ţáků povaţuje škola jejich zákonné zástupce, bez spolupráce
s nimi bude vzdělávání pro děti mnohem těţší. Rodiče mají moţnost účastnit se výuky a mohou se na
pedagogy obracet s připomínkami.
Výchovné a vzdělávací strategie1
Skupinové učení
Ţáci se často učí v pracovních skupinách, a to i napříč ročníky. V jejich rámci si děti osvojují, vedle
informací o učivu, také dovednost spolupracovat, rozdělovat práci, plánovat ji a další pracovní,
komunikační a sociální kompetence. Rozvíjí tak schopnost pracovat v týmu, schopnost tým vést
a zároveň respektovat další týmové role. Učí se také přijímat různé týmové role.
Problémové vyučování
Tam, kde je to moţné, nepředkládají učitelé ţákům hotové informace, ale na základě toho, co vědí,
formulujeme problém, který pak mají ţáci řešit. Ţáci při této metodě pracují buď individuálně, ve
dvojici nebo skupině. Problémovou metodou ţáci rozvíjejí své kompetence k řešení problémů.
Návaznost učiva na ţivotní zkušenosti ţáků
Učitel aktivně vyuţívá představ, které ţáci o probíraném jevu získali ve svém předchozím ţivotě, tedy
dříve neţ je systematicky probírán ve škole. Samotné kompetence si zde buduje sám ţák, učitel mu
svou činností vytváří bezpečné „lešení“. Úlohou učitele při tomto postupu je mimo jiné navozovat
takové situace, ve kterých si ţák uvědomuje nejen to, co jiţ ví, ale také to, co ještě neví, a je
motivován k tomu, aby si vědomosti, dovednosti, znalosti doplnil, případně upravil.
Vrstevnické vyučování – učení vyučováním
Výsledky pedagogického výzkumu i praxe ukazují, ţe nejvíce se člověk naučí to, co sám učí.
Schopnosti, dovednosti a znalosti totiţ musí být při učení propojeny souvislostmi s velkými přesahy
do jiných oblastí. Při pouţití této metody se učitel se ţákem (ţáky) dohodne na tématu, které bude
(budou) prezentovat jiným ţákům. Učitel přitom plní funkci poradenskou. Touto metodou ţáci
rozvíjejí zejména své kompetence k učení, kompetence komunikativní a kompetence pracovní.
Podporujeme spolupráci mezi dětmi a jejich vzájemné učení nejen v rámci vrstevnických skupin,
budujeme ji napříč všemi věkovými skupinami od dětí ze školky aţ po gymnázium. Na druhém stupni
1
Výčet obsahuje nejčastěji vyuţívané výchovné a vzdělávací strategie.
10
jsou výsledky expedičního výzkumu prezentovány také jiným školám i veřejnosti přímo v regionu
výzkumu.
Práce s textem
Dovednost orientovat se v textu, vyhledávat důleţité údaje, chápat smysl textu a schopnost vyjádřit jej
vlastními slovy není důleţitá jen pro jazykové vzdělávání na základní škole, ale ve všech oborech po
celou dobu studia a poté i v praktickém ţivotě. Proto věnujeme rozvoji čtenářských kompetencí
pozornost po celou dobu školní docházky. Pracujeme při tom jak s tištěným, tak s elektronickým
textem.
Komunitní kruhy a třídnické hodiny
Komunitní kruhy jsou setkáními ţáků, kteří sedí často skutečně v kruhu a společně řeší problémy
třídy, hledají odpovědi na otázky spojené s výchovou nebo vzděláváním. Zde je vytvářen bezpečný
prostor pro prezentování, formování i případnou korekci postojů ţáků k nejrůznějším otázkám,
skutečnostem, které se jich týkají. Komunitní kruhy rozvíjejí hlavně kompetence komunikační,
občanské, sociální a kompetence k řešení problémů. Vybraní nebo zvolení ţáci pak výstupy
z komunitních kruhů prezentují na školní radě.
Školní rada a samospráva
Rada sloţená z volených ţáků základní školy i gymnázia a vybraných učitelů rozvíjí občanské
a sociální kompetence ţáků, učí je odpovědnosti za sebe, svoje okolí i komunitu, ve které ţijí. Díky
pravidelným setkáváním školní rady se přirozeně rozvíjí dovednosti nezbytné pro ţivot
v demokratické společnosti.
Vzdělávání v souvislostech
Dalším způsobem, který umoţňuje ţákům pohlíţet na svět a lidskou společnost globálně, je
vzdělávání v souvislostech. Informace nejsou vţdy předkládány jako hotové a neměnné, ale ţáci je
objevují aktivně vlastní činností. Tento přístup je výsledkem aktivního vytváření mezipředmětových
vztahů a realizován v rámci integrovaných předmětů na první stupni a modulové výuky na druhém
stupni. Také tento postup rozvíjí všechny klíčové kompetence stanovené RVP ZV.
Projektové vyučování
Jde o vyučovací metodu, kterou jsou ţáci vedeni k samostatnému zpracování zadaných úkolů
a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Ve škole realizujeme různé druhy
projektů – od třídních aţ po celoškolní s různou délkou trvání. Výhodou této metody je, ţe propojuje
ţivot školy s praxí. Projektové vyučování napomáhá rozvíjení kompetencí k učení, k řešení problémů,
kompetencí pracovních, a v případě propojení s metodou skupinového učení i kompetence
komunikační.
Výjezdy a expedice (2. stupeň)
Na druhém stupni je šest týdnů v roce věnováno mimoškolním výjezdům a expedici. Výjezdy
umoţňují propojovat ţáky různých ročníků při projektové výuce přesahující běţný prostor školy
a pomáhá ţákům zajímat se o svět mimo známé prostředí školy. Expedice se plánuje jako dvoutýdenní
projekt mimo školu, který umoţňuje ţákům zvolit si téma výzkumu napříč předměty a obory.
11
Výsledky jejich práce jsou prezentovány veřejnosti i dalším školám v okolí školy da Vinci i ve
zkoumané oblasti. Ţáci jsou směřováni k takovému cíli, který je smysluplný a má i praktický přesah
do zkoumaného regionu (naučné stezky, publikace, stránky na wikipedii apod.)
Základní a rozšířená úroveň učiva (2. stupeň)
Vytvoření povinného smysluplného základu učiva, které dostačuje splnění očekávaných výstupů RVP
ZV, umoţňuje škole ve zbývajícím čase nabídnout povinně volitelné úrovně předmětů, kde se ţáci
mohou nejen zabývat do hloubky vybranými předměty, ale především posiluje vnitřní motivaci ţáků
k učení. Umoţňuje také efektivněji pracovat s ţáky se specifickými potřebami, rozvíjí vrstevnické
učení a umoţní nadaným dětem neomezený rozvoj jejich talentům. Pro ţáky, kteří nesplnili základní
povinnou úroveň, vzniká tak přirozený prostor pro individuální pomoc ze strany učitelů, i nadanějších
spoluţáků. V rámci ŠVP jsou v učebních osnovách stanoveny pouze povinné části předmětů, volitelná
rozšiřující úroveň se často mění podle zájmu a potřeb ţáků či aktuálních témat.
Systém zápočtů (2. stupeň)
Nastavení jasných podmínek úkolů a hodnocení vede škola ţáky k tomu, aby si do značné míry
stanovili konkrétní cestu dosaţení výchovně – vzdělávacích cílů a stali se aktivním činitelem svého
vlastního formování. Způsob plnění zápočtů, případně téma si tak můţe ţák v součinnosti
s pedagogem nastavovat podle vlastních potřeb a priorit.
Osobnostní a sociální výchova (2. stupeň)
Na druhém stupni je průřezové téma osobnostní a sociální výchova zařazeno jako samostatný předmět
s dotací hodinu týdně během roku a průběţně doplněnou dalšími aktivitami během výjezdů školy.
Ţákům je tak v rámci bezpečné komunity umoţněno rozvíjet osobnostní a sociální kompetence do
větší hloubky, neţ je běţně zvykem. Rozvoj těchto dovedností povaţujeme za základ nejen ve vztahu
ke klíčovým kompetencím, ale i k odpovědnému a svobodnému ţivotu tady a teď.
Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami
V případě, ţe učitel vysleduje u ţáka projevy, které by mohly být způsobeny specifickou poruchou
učení nebo jiným handicapem, který narušuje proces edukace, informuje o svém zjištění výchovného
poradce školy a zákonné zástupce ţáka.
Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka pedagogicko-psychologickou poradnu (dále
jen PPP), popřípadě speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC) či středisko výchovné péče a toto
akreditované pracoviště potvrdí, ţe se jedná o ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen
SVP), je ţák dále vzděláván a hodnocen na základě doporučení odborného pracoviště a individuálního
vzdělávacího plánu vytvořeného na podkladě diagnostických závěrů z vyšetření. O vyšetření ţáka
odborníkem PPP nebo SPC můţe rodič poţádat i bez doporučení vyučujícího. Pokud dojde odborné
zařízení k závěru, ţe je třeba dítěti věnovat speciální péči, je nutné, aby o této skutečnosti rodič
informoval třídního učitele či výchovného poradce školy. S poskytnutými údaji je zacházeno jako
s důvěrnými.
V rámci individuálního vzdělávacího plánu jsou závěry a doporučení odborného pracoviště
rozpracovány do podoby očekávaných výstupů týkajících se obsahu učiva v jednotlivých předmětech,
12
do kterých se SVP ţáka promítají, včetně volby vzdělávacích strategií pro období daného školního
roku, případně jeho zbývající části.
Individuální vzdělávací plán sestavují třídní učitelé ve spolupráci se školním poradenským zařízením
a učiteli příslušných předmětů.
Vzdělávání dětí se SVP probíhá běţným způsobem s tím, ţe učitelé se ve vztahu k ţákům se SVP
zaměřují na přiměřené zpracování obsahu a formy učiva při naplňování očekávaných výstupů
v jednotlivých vyučovacích předmětech (úprava metod, popřípadě obsahu a rozsahu výuky,
individualizace hodnocení, atd.).
Důraz je kladen na spolupráci všech zúčastněných subjektů ve výchovně vzdělávacím procesu, tedy
ţáka, rodičů a pedagogů, coţ je základním předpokladem úspěšného vzdělávání ţáků se SVP.
Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných
Postup při zajišťování výuky je obdobný jako u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato
skutečnost vychází z toho, ţe také ţák mimořádně nadaný má speciální vzdělávací potřeby. V případě,
ţe učitel vysleduje u ţáka projevy mimořádného nadání, informuje o svém zjištění školního
psychologa a zákonné zástupce ţáka. Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka
pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciální centrum a toto akreditované pracoviště potvrdí,
ţe se jedná o ţáka mimořádně nadaného, je ţák dále vzděláván i hodnocen na základě doporučení
odborného pracoviště. Ţáci mimořádně nadaní jsou v naší škole integrováni do „běţných“ tříd. Výuka
v případě potřeby probíhá podle individuálních vzdělávacích plánů, které na začátku školního roku
sestavují učitelé jednotlivých vyučovacích předmětů ve spolupráci se školním psychologem.
V individuálním vzdělávacím plánu jsou rozpracovány závěry a doporučení pedagogickopsychologické poradny nebo speciálního centra do podoby očekávaných výstupů, učiva a vhodných
vzdělávacích strategií pro období školního roku, nebo jeho zbývající části. Součástí individuálního
vzdělávacího plánu mimořádně nadaného ţáka můţe být i jeho účast ve výuce některých vyučovacích
předmětů ve vyšším ročníku, neţ který navštěvuje. Výuka ţáků mimořádně nadaných se
v předmětech, ve kterých je integrace stanovena, zaměřuje na jejich individuální rozvoj. Školní
psycholog sleduje mimořádně nadané ţáky zejména po stránce osobnostního a sociálního rozvoje,
který nebývá vţdy v souladu s rozvojem ţáka v oblasti vzdělávací. V mimořádných případech je
moţné přeřadit ţáka do vyššího ročníku. Na druhém stupni podporujeme mimořádně nadané ţáky
během rozšířených volitelných modulů. Učitel daného rozšířeného modulu můţe vyuţít potenciál ţáka
i k vrstevnickému učení nebo k pomoci méně nadaným ţákům.
Začlenění průřezových témat
Vybrané tematické okruhy většiny průřezových témat jsou integrovány do učebních osnov některého
vyučovacího předmětu. Vybrané tematické okruhy průřezových témat Mediální výchova, Osobnostní
a sociální výchova jsou zařazeny jako samostatný předmět. V případě integrace jsou realizovány
vzdělávacími strategiemi, které jsou pouţity pro naplnění očekávaných výstupů jednotlivých
vzdělávacích oborů, ke kterým jsou přiřazeny. Často je to právě prostor průřezových témat, ve kterém
dochází k propojení obsahů vzdělávacích oborů integrovaných do jednoho vyučovacího předmětu.
V případě Mediální výchovy a Osobnostní a sociální výchovy jsou vzdělávací strategie součástí
učebního plánu předmětu. V následujícím výčtu jsou uvedeny tematické okruhy jednotlivých
13
průřezových témat, s ročníky a vyučovacími předměty, ve kterých jsou realizovány. Uvedený seznam
uvádí také místa učebních osnov, ve kterých jsou průřezová témata probírána závazně. Kromě toho
vyuţívají pedagogové k jejich realizaci přirozeného zájmu ţáků a pedagogických situací, které nelze
dlouhodobě plánovat.
Osobnostní a sociální výchova
Rozvoj schopností poznávání
● cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení schopností zapamatování –
napříč všemi ročníky a všemi předměty
Sebepoznání a sebepojetí
● já jako zdroj informací o sobě, cvičení dovednosti řešení problémů – 1. - 9. ročník, Český jazyk
a literatura
● moje tělo, zdravé a vyrovnané sebepojetí - 1. - 3. ročník, Tělesná výchova
● na druhé stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova
● poznávání fyzických hranic, Tělesná výchova 6. – 9. ročník
Seberegulace a sebeorganizace
● regulace vlastního jednání i proţívání, cvičení sebekontroly, sebeovládání - 1. - 3. ročník,
Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova
● cvičení sebekontroly - 4. a 9. ročník, Český jazyk a literatura
● zvládání stresových situací – Tělesná výchova 6. – 9. ročník
Psychohygiena
● moje psychika - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Tělesná výchova
Kreativita
● cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity - 1. - 9. ročník, Český jazyk a literatura, Výtvarná
výchova, Hudební výchova, Umění a kultura
● na druhém stupni zimní výjezd s výtvarnými, hudebními, divadelními a filmovými projekty
● tvůrčí vyuţívání ICT - Matematika 6. - 9. ročník, Informační a komunikační technologie 6. - 7.
ročník
Poznávání lidí
● rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech - 1. - 3. ročník, Člověk
a jeho svět
● vzájemné poznávání se ve třídě a ve skupině - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná
výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova
Mezilidské vztahy
● péče o dobré vztahy, respektování, empatie - 1. - 3. ročník, 6. - 9. ročník, Český jazyk
a literatura
14
● empatie a pohled na svět očima druhého - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova,
Pracovní výchova, Tělesná výchova
● na druhém stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova
Komunikace
● řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků,
dovednosti pro sdělování verbální i neverbální - 1. - 9. ročník, Český jazyk a literatura
● cvičení pozorování i empatického a aktivního naslouchání - 1. - 9. ročník, všechny předměty
● Druhý cizí jazyk – 1. – 9. ročník – základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své
základní potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních
ţivotních situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace.
Kooperace a kompetice

rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci – 1. – 9. ročník, všechny předměty
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
● dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních
rolí – 1. – 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova
● na druhém stupni především ve výuce rozšířených volitelných úrovní napříč předměty
Hodnoty, postoje, praktická etika
● analýzy vlastních a cizích postojů i hodnot a jejich projevů v chování lidí – 1. – 3. ročník,
Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova
Výchova demokratického občana
Principy soužití s minoritami

integrováno v 8. – 9. ročníku v rámci předmětu – Zeměpis
0bčanská společnost a škola









demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného partnerství – 4. a 5. ročník,
Vlastivěda, Přírodovědaškolní rada a komunitní kruhy
na druhém stupni integrováno do předmětů Výchova k občanství a Dějepis
Občan, občanská společnost a stát
integrováno v 8. – 9. ročníku v rámci předmětů Výchova k občanství a Dějepis
Formy participace občanů v politickém životě
školní rada a sněm, volby do školní rady, projekt Kdo jiný
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
15
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Evropa a svět nás zajímá
● společné dějiny – 5. ročník, Člověk a příroda
● seznámení se s kulturou v rámci literárních dějin - Česká jazyk a literatura 6. – 9. ročník
● Anglický jazyk - 6. - 9. ročník - seznámení se s reáliemi evropských zemí, nejen anglicky
mluvících, ale i zemí, kde je angličtina cizím jazykem, globální problémy dnešního světa.
● Další cizí jazyk - seznámení se se zajímavostmi španělsky a německy mluvících zemí.
● integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis
● kulturní odlišnosti při váţení a měření – Matematika 6. Ročník
● integrováno v 7. - 9. ročníku v rámci předmětu Zeměpis
Objevujeme Evropu a svět

Další cizí jazyk – seznámení se s reáliemi španělsky a německy mluvících zemí.
Jsme Evropané

integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis a Výchova k občanství
Multikulturní výchova
Kulturní diference

napříč všemi ročníky a všemi předměty
Lidské vztahy

tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého - 1. - 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná
výchova, Pracovní výchova, Tělesná výchova
Etnický původ


etnická kultura - 4. a 5. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova,
Tělesná výchova
integrováno v 6. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis a Zeměpis
Multikulturalita



jiné způsoby počítání (indické, čínské,…) – Matematika 6. ročník
Cizí jazyky 6. - 9. ročník- komunikace s lidmi z jiných zemí, specifické rysy jazyků a jejich
rovnocennost
integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětů Dějepis, Výchova k občanství a Zeměpis
Princip sociálního smíru a solidarity

integrováno v 8. - 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis a v 7. ročníku v rámci předmětu
Výchova k občanství
Environmentální výchova
Ekosystém

les, louka, step - 1. - 3. ročník, Prvouka
16

zahradní ekosystémy Člověk a svět práce (oblast Pěstitelství a chovatelství) - 6. - 9. ročník
Základní podmínky života

podmínky ţivota, ochrana biologických druhů - 4. a 5. ročník, Vlastivěda, Přírodověda,
Přírodopis 6. - 9. ročník
Vztah člověka k prostředí




příroda a její ochrana a kultura obce – 1. – 3. ročník, Prvouka
zahradní práce – Člověk a svět práce (oblast Pěstitelství a chovatelství)
globální oteplování – Matematika - 9. ročník
ţivotní prostředí na zemi – Zeměpis - 6. – 7. ročník
Mediální výchova
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení




pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě – 4. a 9. ročník, Český jazyk
a literatura
na druhé stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální
tematikou
integrováno v 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis
Umění a kultura 6. – 9. ročník
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality




různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce – 1. – 3. ročník, Hudební výchova,
Výtvarná výchova, Pracovní výchova; 6. – 9. ročník - Umění a kultura
na druhém stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální
tematikou
integrováno v 9. ročníku v rámci předmětu Dějepis
vnímání světových kultur skrze média – Zeměpis 8. – 9. ročník
Stavba mediálních sdělení

tematikou
Vnímání autora mediálních sdělení


na druhé stupni samostatný předmět Mediální výchova doplněný o projektové dny s mediální
tematikou
zimní výjezd s výtvarnými, hudebními, divadelními a filmovými projekty
Fungování a vliv médií ve společnosti

tematikou
Tvorba mediálního sdělení

na druhém stupni integrováno v předmětu Školní firma doplněný o projektové dny s mediální
tematikou
17

Práce v realizačním týmu


na druhém stupni integrováno v předmětu Školní firma doplněný o projektové dny s mediální
tematikou
Školní učební plán
1. stupeň
Vzdělávací
oblast
Jazyk
a jazyková
komunikace
Vyučovací
předmět
Vzdělávací
obor
Český jazyk
a literatura
Anglický
jazyk
Matematika
a její
Matematika
aplikace
Informační
a komunikač
Informatika
ní
technologie
Prvouka
Člověk
Vlastivěda
a jeho svět
Přírodověda
Hudební
výchova
Umění
a kultura
Výtvarná
výchova
Člověk
Tělesná
a zdraví
výchova
Člověk
Pracovní
a svět práce výchova
CELKEM
Počet vyučovacích hodin na
týden
Celkem
Disponibilní
hodiny
Minimum
1.r.
2.r.
3.r.
4.r. 5.r.
8
8
7
6
6
0
35
35
0+2
0+2
3+2
3+2
3+2
10
9
19
4+1
4+1
4
4
4
2
20
22
0
0
0
0
1
0
1
1
2
2
2
0
0
0
0
0
0
1+1
2
1
0
0
0
1+1
2
1
6
3
3
6
4
4
1
1
1
1
1
0
5
12
7
1
1
2
2
1
0
2
2
2
2
2
0
10
10
1
1
1
1
1
0
5
5
22
22
24
25
25
14
104
118
18
Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících 1. stupně. Mezi
vyučovacími předměty má stěţejní postavení, protoţe přímo rozvíjí způsobilosti, které jsou důleţité
pro vzdělávání ve všech dalších vzdělávacích oborech, proto je i hodinová dotace vyšší v prvních
dvou ročnících. Celková hodinová dotace je 35 hodin. Vyučovací předmět Anglický jazyk je
vyučován od prvního ročníku. Jedná se o předmět, který profiluje zaměření ZŠ a MŠ da Vinci, proto je
na něj vyuţito celkem 10 disponibilních hodin v průběhu všech pěti ročníků. Disponibilní hodiny jsou
pouţity k posílení jednotlivých předmětů tak, aby bylo moţno naplňovat výchovné a vzdělávací
strategie. Matematika je dalším klíčovým předmětem, v prvním a ve druhém ročníku jsou matematice
věnovány celkem dvě disponibilní hodiny navíc, celkem 22 hodin. Informatika je vyučována v 5.
ročníku v rozsahu jedné hodiny týdně. S informatikou se však děti průběţně setkávají jiţ od 1. třídy
a to v rámci předmětů Matematika, Český jazyk, Anglický jazyk a Prvouka. V rámci vzdělávací
oblasti Člověk a jeho svět je v prvních třech ročnících vyučována Prvouka, celkem 6 hodin. Ve 4. a 5.
ročníku je poté vyučována Vlastivěda a Přírodověda. Kaţdý z těchto předmětů má celkovou dotaci 4
hodin, na kaţdý je tedy vyuţita navíc jedna disponibilní hodina. Hudební výchova má celkovou dotaci
5 hodin, výtvarná výchova 7 hodin, tělesná výchova 10 hodin a pracovní výchova 5 hodin – vše dle
RVP ZV.
19
2. stupeň
20
Poznámky k učebnímu plánu pro 2. stupeň
● Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících druhého stupně
a jeho vzdělávací obsah je tvořen obsahem vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura.
Celková hodinová dotace 17,46 hodin je posílena o 3,25 hodin z disponibilní dotace. Větší část
hodinové dotace je vyučována formou pravidelných povinných hodin a volitelných modulů.
Menší část pak formou jednodenních projektů, vícedenních projektů na výjezdech a během
přípravy, zpracování a obhajoby projektu expedice. V rámci předmětu jsou realizována
průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova.
● Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován ve všech ročnících druhého stupně. Jeho
základní dotace 11,3 hodin z vzdělávacího oboru Cizí jazyk je posílená z disponibilní dotace
o 12 hodin (celkem 21,3 hodin). Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Cizí jazyk.
Výuka probíhá formou pravidelných povinných a volitelných hodin, jednodenních projektů,
výjezdových projektů a expedičního projektu. V rámci předmětu Anglický jazyk jsou
realizována průřezová témata Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova
k myšlení v Evropských a globálních souvislostech.
● Vyučovací předmět Španělský jazyk a předmět Německý jazyk jsou vyučovány ve všech
ročnících druhého stupně. Ţáci si volí v šestém ročníku jeden z těchto jazyků, ve kterém
pokračují do devátého ročníku. Obsah předmětu odpovídá vzdělávacímu oboru Druhý cizí
jazyk. Časová dotace 7,87 hodin je čerpána z disponibilních hodin. Výuka probíhá formou
pravidelných i volitelných hodin. V rámci druhého cizího jazyka jsou realizována průřezová
21
●
●
●
●
●
témata Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení
v Evropských a globálních souvislostech.
Vyučovací předmět Matematika je na druhém stupni vyučován ve všech ročnících. Časová
dotace 14,59 hodin i obsah předmětu jsou čerpány ze vzdělávacího oboru Matematika a její
aplikace. Výuka probíhá formou pravidelných povinných i volitelných hodin, jednodenních
a vícedenních projektů i formou expedičního projektu. V rámci matematiky jsou realizována
průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana,
Multikulturní výchova a Environmentální výchova.
Vyučovací předmět Informatika je na druhém stupni vyučován v 6. A 7. ročníku formou
povinných modulů a ve všech ročnících formou volitelných modulů. Celková hodinová dotace
jsou 2 hodiny, které předmět čerpá ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační
technologie a Člověk a svět práce. Obsahově předmět plně odpovídá vzdělávacímu oboru
Informační a komunikační technologie a navíc je v rámci volitelných modulů Informatiky
realizována tematická oblast Vyuţití digitálních technologií vzdělávacího oboru Člověk a svět
práce. Kromě modulů je na druhém stupni výuka Informatiky realizována při zpracování
expedičního projektu a integrována v běţném provozu školy i dalších předmětech. V rámci
Informatiky jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova
demokratického občan a Multikulturní výchova.
Vyučovací předmět Přírodopis je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou
dotací 5,62 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah
odpovídá vzdělávacímu oboru Přírodopis a velké části obsahu průřezového tématu
Environmentální výchova. Výuka probíhá formou povinných modulů v 6. – 8. ročníku
a rozšířených volitelných modulů v 6. – 9 ročníku. Část je realizována prostřednictvím výuky
v terénu, při badatelské činnosti v rámci expedičního projektu, během různých exkurzí či
seminářů a během projektových dnů a projektových výjezdů. V rámci Přírodopisu jsou
realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického
občana, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v Evropských
a globálních souvislostech.
Vyučovací předmět Zeměpis je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací
5,73 hodin, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda a vzdělávací obsah
odpovídá vzdělávacímu oboru Zeměpis. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených
volitelných modulů ve všech ročnících. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti
na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdů. V rámci Zeměpisu jsou
realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občan,
Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Výchova k myšlení v Evropských
a globálních souvislostech a Mediální výchova.
Vyučovací předmět Fyzika je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací
odpovídá vzdělávacímu oboru Fyzika. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených
volitelných modulů ve všech ročnících. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti
na závěrečné expedici a během jednodenních projektů a výjezdových projektů. V rámci Fyziky
jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení
22
● Vyučovací předmět Chemie je na druhém stupni vyučován v 8. – 9. ročníku s časovou dotací
●
●
●
●
●
●
odpovídá vzdělávacímu oboru Chemie. Výuka probíhá formou povinných i rozšířených
volitelných modulů. Část výuky je realizována formou badatelské činnosti na závěrečné
expedici a během jednodenních projektů a výjezdových projektů. V rámci Chemie jsou
realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení
Vyučovací předmět Dějepis je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou dotací
6,5 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a vzdělávací obsah
odpovídá vzdělávacímu oboru Dějepis. Výuka probíhá formou povinných a volitelných
rozšiřujících modulů, výjezdových a jednodenních projektů a během expedičního projektu na
závěr roku. V rámci Dějepisu jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální
výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení
v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova.
Vyučovací předmět Výchova k občanství je na druhém stupni vyučován v 7. – 9. ročníku
s časovou dotací 2,93 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost
a vzdělávací obsah odpovídá části vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Výuka probíhá
formou povinných modulů v 7. – 9 ročníku a volitelných rozšiřujících modulů v 6. – 9.
ročníku. Dále je realizována formou výjezdových a jednodenních projektů a během
expedičního projektu na závěr roku. V rámci Výchovy k občanství jsou realizována průřezová
témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní
výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova.
Vyučovací předmět Umění a kultura je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou
dotací 9,61 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a vzdělávací obsah
odpovídá části vzdělávacího oboru Hudební výchova a Výtvarná výchova. Výuka probíhá
formou povinných a volitelných rozšiřujících modulů, výjezdových a jednodenních projektů
a během expedičního projektu na závěr roku. Ţáci mají ve všech formách výuky moţnost
volby mezi hudební a výtvarnou výchovou. V rámci Umění a kultury jsou realizována
průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova.
Vyučovací předmět Tělesná výchova je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou
dotací 8,49 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávací obsah
odpovídá vzdělávacího oboru Tělesná výchova. Výuka probíhá formou povinných a povinně
volitelných hodin během roku, sportovních dnů a výjezdů. V rámci Tělesné výchovy jsou
realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova.
Vyučovací předmět Školní firma je na druhém stupni vyučován v 6. – 9. ročníku s časovou
dotací 8,49 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace,
Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura
a disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah čerpá předmět z malých částí vzdělávacích
oborů Cizí jazyk, Matematika její aplikace, Výchova k občanství, Zeměpis a Výtvarná výchova.
Výuka probíhá formou povinných modulů finanční gramotnosti v 8. – 9. ročníku a volitelných
rozšiřujících modulů v 6. – 9. ročníku. V rámci Školní firmy jsou realizována průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova a Výchova demokratického občana.
Vyučovací předmět Člověk a svět práce tvořen vzdělávacím obsahem oboru Člověk a svět
práce, kromě oblasti Využití digitálních technologií, o kterou je posílena výuka Informatiky.
23
Celková průměrná hodinová dotace 2 hodiny je čerpaná z vzdělávací oblasti Člověk a svět
práce. Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od 6. do 9. třídy formou jednoho povinně
volitelného modulu za rok. Výuka oblasti Svět práce probíhá v 9. ročníku v samostatném
modulu. V rámci mezioborových vztahů je vyučován Člověk a svět práce především
prostřednictví projektů během volitelných rozšiřujících úrovní a expedičního projektu. V rámci
předmětu Člověk a svět práce jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální
výchova a Environmentální výchova.
● Vyučovací předmět Osobnostní a sociální výchova je na druhém stupni vyučován v 6. – 9.
ročníku s časovou dotací 3,08 hodiny, která je čerpána ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
komunikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví. Vzdělávací obsah odpovídá částem obsahu
vzdělávacích oborů Český jazyka a literatura, Výchova k občanství, Výchova ke zdraví a velké
části vzdělávacího obsahu průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Výuka
předmětu probíhá na druhém stupni od 6. do 9. třídy formou pravidelných hodin a během her
a aktivit na úvodním výjezdu a projektových výjezdech. V rámci Osobnostní a sociální
výchovy jsou realizována průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova
demokratického občana, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v Evropských a globálních
souvislostech a Mediální výchova.
● Vyučovací předmět Mediální výchova je na druhém stupni vyučován v 8. ročníku s časovou
dotací 1,42 hodiny, která je čerpána z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah odpovídá
průřezovému tématu Mediální výchova. Výuka je realizována formou povinného modulu v 8.
ročníku a jednodenních projektů. V rámci Mediální výchovy jsou realizována průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana a Mediální výchova.
24
Učební osnovy
Český jazyk a literatura
Charakteristika vzdělávací oblasti
Český jazyk zaujímá zásadní postavení mezi vyučovacími předměty. Jazyk je nástrojem funkčního
dorozumívání a nástrojem integrace do lidského společenství a jeho světa, vyjadřovaného skrze jazyk
a řeč. Orientace ve verbálním vyjádření mluveném i psaném je stěţejní pro další vzdělávání.
Prostřednictvím jazykové a literární výchovy získává ţák kompetenci ke komunikaci s ostatními, ale
také kompetenci k samostatnému funkčnímu vyjádření svých postojů a názorů, jakoţ při kritické
recepci postoje, názory a hodnoty kriticky posuzovat.
Charakteristika vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících 1. i 2. stupně. Jeho
obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura stanoveného
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a související očekávané výstupy
průřezových témat.
Český jazyk a literatura má mezi vyučovacími předměty stěţejní postavení, protoţe přímo rozvíjí
způsobilosti, které jsou důleţité pro vzdělávání ve všech dalších vzdělávacích oborech. Je syntézou
sloţky stylistické (zaměřené komunikačně), gramatické (resp. jazykovědné) a literární (teoretické
i historické). Uvedené sloţky jsou v jednotlivých ročnících zastoupeny rovnoměrně a ţáci se s nimi
seznamují ve vzájemných vazbách.
Výuka probíhá většinou ve kmenových třídách nebo ve školní knihovně. Tam, kde je to vhodné, jsou
ţáci děleni do skupin. Některá témata, zejména z oblasti literatury, jsou realizována formou
krátkodobých i dlouhodobých projektů, při nichţ dochází k propojování ţáků různých ročníků. Dalším
způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy knihoven, práce s mediálním materiálem,
mimočítanková četba. Důraz je kladen na rozvoj funkční gramotnosti. Našim cílem je, aby ţáci
osvojené vědomosti, dovednosti a znalosti pouţívali v praxi.
1. stupeň
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura zaujímá stěţejní postavení ve výchovně vzdělávacím
procesu. Jazykové i literární dovednosti, které si v jeho rámci ţáci osvojují, vyuţívají při čerpání
poznatků ve všech dalších oblastech vzdělávání. Na 1. stupni je naším prvořadým cílem vytvořit
ţákům vzdělávací nástroje – čtení a psaní. Přitom klademe důraz na čtení s porozuměním. Ţáci, kteří
nastupují do školy, se jiţ dokáţou česky dorozumět. Snaţíme se proto tuto jejich dovednost dále
rozvíjet, obohacovat jejich slovní zásobu a seznamovat je se spisovnou podobou českého jazyka.
Výuku gramatiky chápeme nikoliv jako cíl, ale jako cestu, jak díky poznávání struktury jazyka
rozvíjet komunikační dovednosti, na jejichţ rozvoj klademe velký důraz. Ţáci se učí interpretovat své
reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli
orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.
Některá témata, jsou realizována formou krátkodobých i střednědobých projektů, při nichţ dochází
k propojování ţáků různých ročníků. Dalšími způsoby naplňování cílů předmětu jsou například
25
návštěvy knihoven a muzeí, besedy se spisovateli a ilustrátory, práce s texty na internetu, práce
s počítačovými výukovými programy, atd.
2. stupeň
Složky předmětu Český jazyk a literatura




Vyučovací předmět Český jazyk a literatury má komplexní charakter. Pro snadnější orientaci je
moţné rozdělit ho na tři sloţky – jazykovou výchovu, výchovu komunikační a slohovou
a výchovu literární. Výuka v předmětu český jazyk a literatura probíhá mnohdy cyklicky
a kontinuálně, právě díky specifické povaze obsahu předmětu na základě navazování
a prohlubování.
Jazyková výchova vede ţáky k přesnému a logickému myšlení, které je základem přesného
a přehledného vyjadřování. Ţáci získávají znalosti a dovednosti potřebné k osvojování
spisovné podoby českého jazyka, ale i ostatních jazykových útvarů.
Komunikační a slohová výchova ţáky učí vnímat různá sdělení – jejich funkci a záměr
mluvčího. Důraz je kladen nejen na recepci, ale také na produkci funkčního sdělení.
Důleţitými prvky komunikační a slohové výchovy jsou kritické hodnocení a přijímání sdělení,
čtení s porozuměním, kultivace vyjadřování a kompetence ke správnému výběru jazykových
prostředků.
Literární výchova předkládá ţákům psané kulturní bohatství. Rozšiřuje jejich kulturněspolečenský rozhled a historické souvislosti. Prostřednictvím tvořivé práce s uměleckými texty
se podílí na estetickém emocionálním i etickém rozvoji osobnosti ţáků. Kultivuje jejich
schopnost citlivého vnímání okolního světa i sebe sama, napomáhá při formování hodnotových
orientací a vkusových preferencí. Základem pro výuku literatury jsou zejména autentické texty
a práce s knihami ze školní knihovny. Literární výchova probíhá formou tematické výuky,
nikoliv formou výuky literárně-historické.
Obsahové vymezení, časová dotace a organizace výuky
Obsahové vymezení předmětu odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk
a literatura tak, jak byl stanoven v RVP z a dále vzdělávacímu obsahu vybraných tematických okruhů
průřezového tématu Mediální výchova. Drobná část vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk
a literatura je integrována do předmětu Školní firma.
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je v 1. A 2. ročníku dotován osmi hodinami, ve 3. ročníku
sedmi hodinami, ve 4. A 5. ročníku šesti hodinami. Na druhém stupni celkem průměrně 17,46 hodin
týdně, z toho 3,25 hodin pochází z disponibilní dotace a zahrnuje základní i rozšířenou úroveň. Výuka
na druhém stupni probíhá v kaţdém ročníku v průměru 3 – 4 hodiny týdně v základní úrovni.
Časově diferencovaná výuka nabízí mnoţství různorodé práce jazykových i literárních zkušeností
ţáků. Výuka probíhá ve vyučovacích hodinách, devadesáti minutových blocích, projektových dnech
a během přípravy, realizace, zpracování a prezentace expedičních projektů.
Průřezová témata
Do obsahu vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura jsou integrovány následující tematické
okruhy průřezových témat:
26
Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení
schopností zapamatování
Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě, cvičení dovednosti řešení problémů
Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity
Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly
Sociální rozvoj – komunikace – základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní
potřeby a přání, schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních
situacích, úspěšné způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace.
Kooperace a kompetice – podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní jazykové skupiny,
schopnost domluvit se, utváření mezilidských vztahů.
Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč
lidských skutků, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální
Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy, respektování, empatie
Mediální výchova
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství
a reklamě
V rámci výuky literární výchovy, seznámení se s kulturním literárním dědictvím; Evropa a svět
nás zajímá – lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy
V rámci výuky literární výchovy, kulturní diference - porozumění kulturním odlišnostem
a společným kořenům evropských zemí, tradice různých zemí
Výchovné a vzdělávací strategie
Ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura na 1. stupni rozvíjíme klíčové kompetence (systém
vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních
situacích) zejména těmito strategiemi:
Kompetence k učení
●
●
●
●
vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení
podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení portfolia, zápisky s obsahem
učiva)
podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s cizími jazyky
zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s autentickými a funkčními texty
Kompetence k řešení problémů
●
●
samostatné odvozování pravidel, kterými se řídí probírané mluvnické jevy
hledání chyb v textu a odůvodňování správného řešení
27
●
●
●
●
●
porovnávání slov a stavby věty v českém a anglickém jazyce
volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle
širšího kontextu
podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů
do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu
umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Kompetence komunikativní
●
●
●
●
správné formulování obsahu sdělení v rámci probíraných ţánrů
vytváření příleţitostí k porozumění probíraných literárních textů
rozšiřování slovní zásoby ţáků pomocí literárního i gramatického učiva
rozvoj a upevňování správné, srozumitelné stavby větných celků, k vyprávění
o seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v mateřském jazyce a jak
vyuţívat celou škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace
o podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu
(např. V ucelených projektech)
Kompetence sociální a personální
●
●
diskuse v malých skupinách i v rámci celé třídy
ţádost o pomoc, nabídka pomoci
o podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy
a nacházet své místo v kolektivu
o vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů
pohledu na daný problém
o zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými
vztahy a rolemi ve společnosti
Kompetence občanské
●
●
seznamování se slovesným dědictvím a jeho významem
podpora potřeby literárního projevu, recitace, četby
o seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi
o prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí
o vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské
postoje
Kompetence pracovní
●
●
dodrţování hygienických pravidel pro čtení a psaní
aktivní příprava a udrţování učebního prostoru
o předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané
učivo
o podporuje pravidelnou práci ţáka
o zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáka
28
Očekávané výstupy dle RVP
Český jazyk a literatura
Oblast
Jazyk a jazyková
komunikace
Obor
Český jazyk
a literatura
Ročník
1–3
Očekávané výstupy
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
1.-2.
osobnostní a sociální
výchova, rozvoj
schopností poznávání
cvičení smyslového
vnímání, pozornosti
a soustředění
první čtení
plynule čte s porozuměním texty
přiměřeného rozsahu
a náročnosti
zvládá základní hygienické
návyky spojené se psaním
odůvodňuje a píše správně velká
písmena na začátku věty
plynule čte s porozuměním texty
přiměřeného rozsahu
a náročnosti
písmena abecedy
(rozpoznávání velkých
a malých tiskacích písmen)
technika čtení
jednoslabičných
a víceslabičných slov,
jednoduchých vět a textů,
znalost orientačních prvků
v textu
správné sezení, drţení psacího
náčiní, hygiena zraku
velká písmena na počátku
věty
čtení jako zdroj informací,
vyhledávací čtení
plynulé čtení s porozuměním
jednoduchých naučných textů
(dětské encyklopedie)
1.-2.
1.-2.
1.-3.
porozumí písemným pokynům
přiměřené sloţitosti
čtení s porozuměním
porozumí mluveným pokynům
přiměřené sloţitosti
zdvořilé naslouchání
(vyjádření kontaktu
s partnerem)
pozorné,soustředěné, aktivní
naslouchání (reakce otázkami)
1.-3.
respektuje základní komunikační
pravidla v rozhovoru
oslovení, zahájení a ukončení
dialogu, střídání rolí mluvčího
a posluchače, zdvořilé
vystupování
1.-3.
pečlivě vyslovuje, opravuje svou
nesprávnou nebo nedbalou
výslovnost
správná výslovnost hlásek
a slov
tvoření hlasu, rozvoj znělého
hlasu
1.-3.
v krátkých mluvených projevech
správně dýchá a volí vhodné
tempo řeči
dýchání při hovoru
přiměřené tempo řeči
1.-3.
volí vhodné verbální
i nonverbální prostředky řeči
v běţných školních
i mimoškolních situacích
hlasitost projevu, změna
tempa řeči
mimika, gesta
výchova, rozvoj
schopností poznávání cvičení dovedností
zapamatování
zadání slovních
úloh, učební texty
1.-3.
1.-3.
29
výchova, komunikace cvičení pozorování,
empatického
a aktivního naslouchání
výchova, mezilidské
vztahy - péče o dobré
vztahy, respektování,
empatie
výchova, seberegulace
a sebeorganizace –
cvičení sebekontroly
výchova, komunikace řeč těla, řeč zvuků
a slov, řeč předmětů
a prostředí vytvářeného
člověkem
na základě vlastních záţitků
tvoří krátký mluvený projev
píše správné tvary písmen
a číslic, správně spojuje písmena
i slabiky
kontroluje vlastní písemný
projev
píše věcně i formálně správně
jednoduchá sdělení
seřadí ilustrace podle dějové
posloupnosti a vytvoří podle
nich jednoduchý příběh
rozlišuje zvukovou a grafickou
podobu slova
člení slova na hlásky, odlišuje
dlouhé a krátké samohlásky
porovnává významy slov,
zvláště slova opačného významu
a slova významem souřadná,
nadřazená a podřazená
rozlišuje v textu druhy vět podle
postoje mluvčího a k jejich
vytvoření volí vhodné jazykové
i zvukové prostředky
odůvodňuje a píše správně i/y po
tvrdých a měkkých souhláskách
v českých domácích slovech
odůvodňuje a píše správně slova
se skupinami dě, tě, ně, bě, pě,
vě, mě – mimo morfologický
šev
odůvodňuje a píše správně slova
s ú/ů
souvislý jazykový projev
jednoduchá osnova vyprávění
úhledný, čitelný a přehledný
písemný projev
automatizace psacího pohybu
návyky spojené s kontrolou
a opravou vlastní práce
souvislé a srozumitelné
písemné sdělení, formální
úprava textu
vypravování podle obrázků,
jednoduchá osnova příběhu
spojování obsahu textu
s ilustrací
vztah hlásky a písmena
výslovnost samohlásek,
souhlásek a souhláskových
skupin
sluchové rozlišení hlásek
(analýza a syntéza)
souhlásky a samohlásky,
dvojhlásky
1.-3.
písmo Comenia
Script
1.-3.
1.-3.
1.-3.
1.-3.
1.-3.
1.–3.
slovní zásoba, slova a pojmy,
význam slov
1.-3.
věty oznamovací,
rozkazovací, tázací, přací
intonace, přízvuk
1.-3.
tvrdé a měkké souhlásky
1.-3.
pravidla pro správné psaní dě,
tě, ně, bě, pě, vě, mě
1.-3.
pravidla pro správné psaní ú/ů
v českých domácích slovech
1.-3.
odůvodňuje a píše správně velká
písmena v typických případech
vlastních jmen osob, zvířat
a místních pojmenování
základní pravidla pro psaní
velkých písmen uvnitř věty
1.-3.
čte ve vhodném frázování
a tempu literární texty přiměřené
věku
poslech literárních textů
technika čtení
1.-3.
30
výchova, rozvoj
schopností poznávání cvičení dovednosti
řešení problémů
přednáší zpaměti ve vhodném
frázování a tempu literární texty
přiměřené věku
Recitace
přednes vhodných literárních
textů
2.-3.
vyjadřuje své pocity
z přečteného textu
záţitkové čtení a naslouchání,
volné vyjádření
1.-3.
rozlišuje vyjadřování v próze
a ve verších
rozpočítadlo, hádanka,
říkanka, báseň, pohádka
1.-3.
odlišuje pohádku od ostatních
vyprávění
typické znaky pohádky
1.-3.
pracuje tvořivě s literárním
textem podle pokynů učitele
a podle svých schopností
vyhledává v textu slova příbuzná
porovnává a třídí slova podle
zobecněného významu – děj,
věc, okolnost, vlastnost
rozlišuje slovní druhy
v základním tvaru
volná reprodukce přečteného
nebo slyšeného textu
dramatizace
dokončování a přetváření
textu
zásady příbuznosti slov
vyjmenovaná slova a slova
k nim příbuzná
1.-3.
2.-3.
základní seznámení se
slovními druhy
2.-3.
uţívá v mluveném projevu
správné gramatické tvary
podstatných jmen, přídavných
jmen a sloves
tvarosloví – tvary slov
ohebné slovní druhy
2.-3.
spojuje věty do jednodušších
souvětí vhodnými spojkami
a jinými spojovacími výrazy
věta a souvětí spojky a jejich
funkce, spojovací výrazy
3.
rozlišuje ve slově kořen
kořen slova
příbuzná slova
3.
rozlišuje ve slově část
příponovou, předponovou
a koncovku
přípony, předpony
3.
obojetné souhlásky
vyjmenovaná slova
rozlišuje spisovnou
a nespisovnou výslovnost
a vhodně ji uţívá podle
komunikační situace
spisovná a nespisovná
výslovnost
vhodné propojení
s Kulturou ducha
a těla
výchova, kreativita –
cvičení pro rozvoj
základních rysů
kreativity
2.-3.
třídění slov podle významu
odůvodňuje a píše správně i/y po
obojetných souhláskách ve
vyjmenovaných slovech
výchova, rozvoj
schopností poznávání cvičení schopností
zapamatování
výchova, sebepoznání
a sebepojetí - já jako
zdroj informací o sobě
opakování
příbuzných slov
2.-3.
4.-5.
31
výchova, seberegulace
a sebeorganizace –
cvičení sebekontroly
píše správně po stránce
obsahové i formální jednoduché
komunikační ţánry
adresa, blahopřání,
omluvenka, zpráva, oznámení,
pozvánka, vzkaz, inzerát,
dopis, popis, vypravování
4.-5.
sestaví osnovu vyprávění
pravidla sestavování osnovy
členění příběhu
4.-5.
na základě osnovy vytváří
krátký mluvený nebo písemný
projev s dodrţením časové
posloupnosti
práce s osnovou
4.-5.
slova jednoznačná,
mnohoznačná, antonyma,
synonyma, homonyma
4.-5.
slovní druhy a jejich třídění
tvary slov
4.-5.
rozpozná ve slově koncovku
koncovky ohebných slov
4.-5.
rozlišuje slova spisovná a jejich
nespisovné tvary
spisovné a nespisovné tvary
slov
4.-5.
vyhledává základní skladební
dvojici
základní větné členy - podmět
a přísudek
4.-5.
odlišuje větu jednoduchou
a souvětí, vhodně změní větu
jednoduchou v souvětí
stavba věty
věta jednoduchá, souvětí
smysluplné uspořádání vět
jednoduchých do souvětí
4.-5.
uţívá vhodných spojovacích
výrazů, podle potřeby projevu je
obměňuje
spojovací výrazy
4.-5.
píše správně i/y ve slovech po
obojetných souhláskách
vyjmenovaná slova a slova
k nim příbuzná
4.-5.
porovnává významy slov,
zvláště slova stejného nebo
podobného významu a slova
vícevýznamová
určuje slovní druhy
plnovýznamových slov
a vyuţívá je v gramaticky
správných tvarech ve svém
mluveném projevu
vyjadřuje své dojmy z četby
a zaznamenává je
záţitkové čtení
4.-5.
32
výchova, kreativita cvičení pro rozvoj
základních rysů
kreativity
základních rysů
kreativity
výchova, sebepoznání
a sebepojetí - já jako
zdroj informací o sobě
volně reprodukuje text podle
svých schopností
volná reprodukce přečteného
nebo slyšeného textu
dramatizace
vlastní výtvarný doprovod
4.-5.
tvoří vlastní literární text na
dané téma
tvořivé činnosti s literárním
textem
4.-5.
rozlišuje různé typy uměleckých
a neuměleckých textů
druhy a ţánry dětské literatury
literatura umělecká a věcná
literatura v proměnách času
lidová slovesnost
4.-5.
při jednoduchém rozboru
literárních textů pouţívá
elementární literární pojmy
literární pojmy
4.-5.
označuje základ věty v neúplné
základní skladební dvojici
neúplná základní skladební
dvojice
5.
zvládá základní příklady
syntaktického pravopisu
shoda přísudku s podmětem
5.
33
základních rysů
kreativity
výchova, kreativita –
cvičení pro rozvoj
základních rysů
kreativity
2. stupeň
6. ročník
Ţák
odlišuje ve čteném nebo slyšeném
textu fakta od názorů
a hodnocení, ověřuje fakta
pomocí otázek nebo
porovnáváním s dostupnými
informačními zdroji
dorozumívá se kultivovaně,
výstiţně, jazykovými prostředky
vhodnými pro danou
komunikační situaci
odlišuje spisovný a
nespisovný projev a
vhodně uţívá spisovné
jazykové prostředky
vzhledem ke svému
komunikačnímu
záměru
v mluveném projevu
připraveném i
improvizovaném
vhodně uţívá
verbálních,
nonverbálních
i paralingválních
prostředků řeči
zapojuje se do diskuse,
řídí ji a vyuţívá zásad
komunikace a pravidel
dialogu
vyuţívá základy
studijního čtení –
vyhledá klíčová slova,
formuluje hlavní myšlenky
textu, vytvoří otázky a
stručné poznámky, výpisky nebo
výtah z přečteného textu;
samostatně připraví a s
oporou o text přednese
referát
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu
Učivo
Průřezové téma
trénink čtení
praktického, věcného, kritického a proţitkového
napříč dalším učivem a ve
čtenářských
dílnách
výchova
praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení
a referátů
poučení o zásadách dorozumívání
seznámení s komunikační normou a základními
mluvenými ţánry podle komunikační
situace
zásady kultivovaného projevu (technika mluveného
projevu, prostředky nonverbální a
paralingvální)
připravený i nepřipravený projev na základě poznámek
nebo bez poznámek, referát,
diskuse
výchova
mluvenými ţánry podle komunikační
situace
výchova
paralingvální)
připravený i nepřipravený projev na základě poznámek
nebo bez poznámek, referát,
diskuse
praktický nácvik v rámci prezentací, mluvních cvičení
a referátů – poučení o zásadách dorozumívání
trénink čtení praktického, věcného, kritického
a proţitkového napříč dalším učivem a ve
čtenářských dílnách
trénink vlastního tvořivého psaní (výpisek, subjektivně
34
výchova
ke gramaticky i věcně správnému
písemnému projevu a k tvořivé
práci s textem nebo i k vlastnímu
tvořivému psaní na základě svých
dispozic a osobních zájmů
spisovně vyslovuje česká a běţně
uţívaná cizí slova
samostatně pracuje
s Pravidly českého
pravopisu, se Slovníkem
spisovné češtiny a
s dalšími
slovníky a příručkami
správně třídí slovní druhy, tvoří
spisovné tvary slov a vědomě jich
pouţívá ve vhodné komunikační
situaci
vyuţívá znalostí o
jazykové normě při tvorbě
vhodných jazykových projevů
podle komunikační
situace
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí
a obecnou češtinu a zdůvodní
jejich uţití
rozlišuje významové vztahy
gramatických jednotek ve větě a
v souvětí
v písemném projevu zvládá
pravopis lexikální, slovotvorný,
morfologický i syntaktický ve
větě jednoduché i souvětí
rozlišuje a příklady v textu
dokládá nejdůleţitější způsoby
obohacování slovní zásoby
a zásady tvoření českých slov,
rozpoznává přenesená
pojmenování, zvláště ve
frazémech
zabarvený text, úvaha,
vypravování, osnova)
zvuková stránka jazyka – zásady spisovné výslovnosti,
modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace,
členění
souvislé řeči (pauzy, frázování)
obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)
tvarosloví
slovní druhy
mluvnické významy a tvary
slov
obecné poučení o jazyce: jazyková norma a kodifikace
obecné poučení o jazyce: spisovné a nespisovné útvary
a prostředky
skladba – stavba věty, souvětí, podmět, přísudek
pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický
slovní zásoba a tvoření slov – slovní zásoba a její
jednotky, význam slova
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
uceleně reprodukuje přečtený
text, jednoduše popisuje strukturu
a jazyk literárního díla a vlastními
slovy interpretuje smysl díla
práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení
(obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem –
přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce
přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce
hlavních myšlenek, interpretace literárního textu,
35
multikulturní výchova
formuluje ústně i písemně dojmy
ze své četby, návštěvy
divadelního nebo filmového
představení a názory na umělecké
dílo
uvádí základní literární směry
a jejich významné představitele
v české a světové literatuře
porovnává různá ztvárnění téhoţ
námětu v literárním, dramatickém
i filmovém zpracování
vyhledává informace v různých
typech katalogů, v knihovně
i v dalších informačních zdrojích
dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný
doprovod k literárním textům)
práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení
(obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem –
přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce
přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce
hlavních myšlenek, interpretace literárního textu,
dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný
doprovod k literárním textům)
literární teorie a historie
literární teorie: adaptace
školní knihovna, katalog
36
7. ročník
Ţák
Učivo
Průřezové téma
KOMUNIKAČNÍ a SLOHOVÁ VÝCHOVA
odlišuje ve čteném nebo
slyšeném textu fakta od
názorů a hodnocení, ověřuje
fakt pomocí otázek nebo
porovnáváním s dostupnými
trénink čtení praktického, věcného, kritického a proţitkového
napříč dalším učivem a ve čtenářských dílnách
trénink praktického naslouchání, věcného, kritického
a záţitkového – poslechy a rozbory
dorozumívá se kultivovaně,
výstiţně, jazykovými
prostředky vhodnými pro
danou komunikační situaci
zásady dorozumívání, praktický nácvik
v rámci prezentací, mluvních cvičení a
referátů, diskuzí a debat
seznámení s komunikační normou a základními mluvenými
ţánry podle komunikační situace
rozlišuje subjektivní
a objektivní sdělení
a komunikační záměr
partnera v hovoru
odlišuje spisovný
a nespisovný projev a vhodně
uţívá spisovné jazykové
prostředky, vzhledem
ke svému komunikačnímu
záměru
v mluveném projevu
připraveném
i improvizovaném vhodně
uţívá verbálních,
nonverbálních
i paralingválních prostředků
řeči
zapojuje se do diskuse, řídí ji
a vyuţívá zásad komunikace
a pravidel dialogu
vyuţívá základy studijního
čtení – vyhledá klíčová slova,
formuluje hlavní myšlenky
textu, vytvoří otázky
a stručné poznámky, výpisky
nebo výtah z přečteného textu
samostatně připraví a
s oporou o text přednese
referát
vyuţívá poznatků o jazyce
a stylu ke gramaticky i věcně
komunikační záměr mluvčího
mediální výchova
mediální výchova
mediální výchova
zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu,
prostředky nonverbální a
paralingvální)
komunikační ţánry: připravený i nepřipravený projev na základě
poznámek nebo bez poznámek
zásady dorozumívání praktický nácvik
v rámci prezentací, mluvních cvičení a referátů, debat
trénink vlastního tvořivého psaní
37
výchova
mediální výchova
správnému písemnému
projevu a k tvořivé práci
s textem nebo i k vlastnímu
tvořivému psaní na základě
svých dispozic a osobních
zájmů
zabarvený popis, úvaha, výklad)
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
spisovně vyslovuje česká
a běţně uţívaná cizí slova
rozlišuje a příklady v textu
dokládá nejdůleţitější
způsoby obohacování slovní
zásoby a zásady tvoření
českých slov, rozpoznává
přenesená pojmenování,
zvláště ve frazémech
samostatně pracuje s Pravidly
českého pravopisu, se
Slovníkem spisovné češtiny a
s dalšími slovníky
a příručkami
správně třídí slovní druhy,
tvoří spisovné tvary slov
a vědomě jich pouţívá ve
vhodné komunikační situaci
vyuţívá znalostí o jazykové
normě při tvorbě vhodných
jazykových projevů podle
komunikační situace
rozlišuje spisovný jazyk,
nářečí a obecnou češtinu
a zdůvodní jejich uţití
gramatických jednotek ve
větě a v souvětí
v písemném projevu zvládá
pravopis lexikální,
slovotvorný, morfologický
i syntaktický ve větě
jednoduché i souvětí
obecné poučení o jazyce
tvarosloví – slovní druhy, tvary slov
jazykové příručky
tvarosloví – slovní druhy, tvary slov
multikulturní
výchova,
výchova
skladba – rozvíjející větné členy, souvětí
uceleně reprodukuje přečtený
text, jednoduše popisuje
strukturu a jazyk literárního
díla a vlastními slovy
interpretuje smysl díla,
formuluje ústně i písemně
dojmy ze své četby, návštěvy
literární teorie - struktura a jazyk literárního díla
(obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes
vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo
slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek,
interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních
textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby
interpretace literárních a jiných děl
38
divadelního nebo filmového
představení a názory na
umělecké dílo
tvoří vlastní literární text
podle svých schopností a na
základě osvojených znalostí
základů literární teorie
rozlišuje základní literární
druhy a ţánry, porovná je
i jejich funkci, uvede jejich
výrazné představitele
uvádí základní literární směry
a jejich významné
představitele v české
a světové literatuře
porovnává různá ztvárnění
téhoţ námětu v literárním,
dramatickém i filmovém
zpracování
literární teorie - struktura a jazyk literárního díla
(obsahuje učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes
vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo
interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních
textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům, způsoby
interpretace literárních a jiných děl)
literární druhy a ţánry – poezie, próza, drama, ţánry lyrické,
epické, dramatické – práce s texty
literární druhy a ţánry – poezie, próza, drama, ţánry lyrické,
epické, dramatické – práce s texty
39
8. ročník
Ţák
Průřezové
téma
Učivo
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu
fakta od názorů a hodnocení, ověřuje
fakta pomocí otázek nebo porovnáváním
s dostupnými informačními zdroji
a proţitkového napříč dalším učivem a ve čtenářských
dílnách
mediální
výchova
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně,
jazykovými prostředky vhodnými pro
mluvenými ţánry podle komunikační situace
paralingvální)
mediální
výchova,
multikulturní
výchova
odlišuje spisovný a nespisovný projev
a vhodně uţívá spisovné jazykové
prostředky vzhledem ke svému
komunikačnímu záměru
mluvenými ţánry podle komunikační situace
rozpoznává manipulativní komunikaci
v masmédiích a zaujímá k ní kritický
postoj
v mluveném projevu připraveném
i improvizovaném vhodně uţívá
verbálních,
nonverbálních i paralingválních
prostředků řeči
záměr mluvčího v komunikaci
mediální
výchova
paralingvální)
zapojuje se do diskuse, řídí ji a vyuţívá
zásad komunikace a pravidel dialogu
zásady dorozumívání praktický nácvik v rámci prezentací,
mluvních cvičení a referátů
vyuţívá základy studijního čtení –
vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní
myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné
poznámky, výpisky nebo výtah
z přečteného textu;
samostatně připraví a s oporou o text
přednese referát
a proţitkového napříč dalším učivem a ve čtenářských
dílnách
uspořádá informace v textu s
ohledem na jeho účel, vytvoří
koherentní text s
dodrţováním pravidel
mezivětného navazování
zabarvený text, úvaha, výklad)
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke
gramaticky i věcně správnému
písemnému projevu a k tvořivé práci
s textem nebo i k vlastnímu tvořivému
psaní na základě svých dispozic
mediální
výchova,
multikulturní
výchova
zabarvený text, úvaha, výklad)
40
osobnostní
a sociální
výchova
mediální
výchova
a osobních zájmů
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná
cizí slova
samostatně pracuje s Pravidly českého
pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny
a s dalšími slovníky a příručkami
vyuţívá znalostí o jazykové normě při
tvorbě vhodných jazykových projevů
podle komunikační situace
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou
češtinu a zdůvodní jejich uţití
rozlišuje významové vztahy gramatických
jednotek ve větě a v souvětí
v písemném projevu zvládá pravopis
lexikální, slovotvorný, morfologický
i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
slovní zásoba a tvoření slov – slohové rozvrstvení slovní
zásoby
obecné poučení o jazyce – čeština (jazyk národní, jazyk
mateřský), kultura jazyka a řeči
multikulturní
výchova
obecné poučení o jazyce: jazykové příručky
mediální
výchova,
multikulturní
výchova
obecné poučení o jazyce: rozvrstvení jazyka, dialekty
multikulturní
výchova
skladba – výpověď a věta, pořádek slov ve větě,
rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč,
stavba textu
uceleně reprodukuje přečtený text,
jednoduše popisuje strukturu a jazyk
literárního díla a vlastními slovy
interpretuje smysl díla
rozpoznává základní rysy výrazného
individuálního stylu autora, formuluje
ústně i písemně dojmy ze své četby,
návštěvy divadelního nebo filmového
představení a názory na umělecké dílo
tvoří vlastní literární text podle svých
schopností a na základě osvojených
znalostí základů literární teorie
literární teorie a historie – struktura literárního díla
(kompozice literárního příběhu)
jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové
prostředky poezie: rým, rytmus,
volný verš
literární teorie a historie – struktura literárního díla
(kompozice literárního příběhu)
prostředky poezie: rým, rytmus,
volný verš
obsahuje učivo:
tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných
literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo
interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření
vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním
textům, způsoby interpretace literárních a jiných děl
tvořivé činnosti s literárním textem
41
multikulturní
výchova
rozlišuje literaturu hodnotnou
a konzumní, svůj názor doloţí argumenty
literární druhy a ţánry v proměnách času
rozlišuje základní literární druhy a ţánry,
porovná je i jejich funkci, uvede jejich
výrazné představitele
uvádí základní literární směry a jejich
významné představitele v české a světové
literatuře
významné představitele v české a světové
literatuře
porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu
v literárním, dramatickém i filmovém
zpracování
vyhledává informace v různých typech
katalogů, v knihovně i v dalších
informačních zdrojích
školní knihovna, knihovny, katalog
42
mediální
výchova
mediální
výchova,
multikulturní
výchova
9. ročník
Ţák
Průřezové
téma
Učivo
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu
fakta od názorů a hodnocení, ověřuje
fakt pomocí otázek nebo porovnáváním
s dostupnými informačními zdroji
dorozumívá se kultivovaně, výstiţně,
jazykovými prostředky vhodnými pro
sady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu,
prostředky nonverbální a paralingvální)
rozpoznává manipulativní komunikaci
v masmédiích a zaujímá k ní kritický
postoj
odlišuje spisovný a nespisovný projev
a vhodně uţívá spisovné jazykové
prostředky
- se
vzhledem ke svému komunikačnímu
záměru
si
komunikační záměr mluvčího
ţánry podle komunikační ace
vyuţívá základy studijního čtení –
vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní
myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné
poznámky, výpisky nebo výtah
z přečteného textu;
samostatně připraví a s oporou o text
přednese referát
uspořádá informace v textu s ohledem
na jeho účel, vytvoří koherentní text s
dodrţováním pravidel mezivětného
navazování
vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke
gramaticky i věcně správnému
písemnému projevu a k tvořivé práci
s textem nebo i k vlastnímu tvořivému
psaní na základě svých dispozic
a osobních zájmů
mediální
výchova
osobnostní
a sociální
výchova
mediální
výchova
multikulturní
výchova
mediální
výchova
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
spisovně vyslovuje česká a
běţ ně uţívaná cizí slova
slovní zásoba, tvarosloví, obecné poučení o jazyce
43
multikulturní
výchova
samostatně pracuje s Pravidly českého
pravopisu, se Slovníkem spisovné
češtiny a s dalšími slovníky
a příručkami
vyuţívá znalostí o jazykové normě při
tvorbě vhodných jazykových projevů
podle komunikační situace
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí
a obecnou češtinu a zdůvodní jejich
uţití
obecné poučení o jazyce: jazykové příručky
mateřský), rozvrstvení národního jazyka (spisovné
a nespisovné útvary a prostředky)
mateřský), rozvrstvení národního jazyka (spisovné
a nespisovné útvary a prostředky)
gramatických jednotek ve větě a
v souvětí
skladba – výpověď a věta, pořádek slov ve větě, souvětí,
přímá a nepřímá řeč, stavba textu
v písemném projevu zvládá pravopis
lexikální, slovotvorný, morfologický
i syntaktický ve větě jednoduché
i souvětí
multikulturní
výchova
uceleně reprodukuje přečtený text,
jednoduše popisuje strukturu a jazyk
literárního díla a vlastními slovy
interpretuje smysl díla
práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení (obsahuje
učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes
vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného
nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních
myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace,
vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod
k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných
děl)
formuluje ústně i písemně dojmy ze své
četby, návštěvy divadelního nebo
filmového představení a názory na
umělecké dílo
práce s knihou, čtenářské dílny, zápis ze čtení (obsahuje
učivo: tvořivé činnosti s literárním textem – přednes
vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného
nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních
myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace,
vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod
k literárním textům, způsoby interpretace literárních a jiných
děl)
tvoří vlastní literární text podle svých
schopností a na základě osvojených
znalostí základů literární teorie
mediální
výchova,
multikulturní
výchova
tvořivé činnosti s literárním textem
rozlišuje literaturu hodnotnou
a konzumní, svůj názor doloţí
argumenty
rozlišuje základní literární druhy
44
mediální
výchova
a ţánry, porovná je i jejich funkci,
uvede jejich výrazné představitele
významné představitele v české
a světové literatuře
porovnává různá ztvárnění téhoţ námětu
v literárním, dramatickém i filmovém
zpracování
struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina,
kompozice literárního příběhu)
prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš)
struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina,
kompozice literárního příběhu)
prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš)
45
multikulturní
výchova
Anglický jazyk – první cizí jazyk
Obsahem předmětu je výuka anglického jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Cizí jazyk tak,
jak je definován Rámcovým vzdělávacím programem pro Základní vzdělávání a patří svým obsahem
do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka angličtiny je zaměřena na rozvoj všech
řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených
jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní
komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného
projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v běţných
situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení se s odlišnou kulturou a získání
přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky. V 9. ročníku ţáci dosáhnou úrovně A2 dle SERR.
1. stupeň
Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován od prvního ročníku. V 1. a 2. ročníku je dotován
dvěma hodinami, ve 3., 4. a 5. ročníku je dotován pěti hodinami týdně.
Výuka v kaţdém ročníku probíhá vţdy se dvěma vyučujícími, z nichţ je zpravidla jeden Čech a jeden
rodilý mluvčí. Přítomnost dvou vyučujících umoţňuje jak pracovat s celou třídou na společných
projektech a vyuţít různých jazykových úrovní ţáků k vzájemnému učení, tak i rozdělit třídu do dvou
skupin dle pokročilosti a adekvátně rozvíjet jazykové dovednosti dle jejich skutečné úrovně.
Mezi pomůcky pouţívané při výuce anglického jazyka slouţí pracovní sešit, pracovní listy tvořené
vyučujícími, flashcards, výukové programy pro interaktivní tabuli. Ţáci si vedou svůj sešit, slovníček
a portfolio s materiály.
Ve výuce jsou vyuţívány prvky metody CLIL (content and language integrated learning), škola se
účastní projektu e-Twinning, který umoţňuje komunikovat ţákům různých zemí prostřednictvím
internetu a sdílet výsledky své práce.
2. stupeň
Jazyková výuka anglického jazyka probíhá na druhém stupni v kaţdém ročníku a je realizována ve
dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Celková časová dotace je 21,3 hodin týdně, z toho 10
hodin pochází z disponibilní dotace.
Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 4 vyučovací hodiny anglického jazyka týdně.
Vţdy alespoň jednou týdně je výuka organizována do bloku 90 minut, coţ umoţňuje zařadit do výuky
časově náročnější aktivity a projekty. Dbá se na to, aby se ţáci setkávali jak s učiteli - Čechy, tak
i rodilými mluvčími nebo cizinci, kteří angličtinu pouţívají jako druhý jazyk a česky nemluví.
Na začátku 6. třídy jsou ţáci otestováni a dle pokročilosti zařazeni do věkově smíšených jazykových
skupin. Toto platí i pro nově nastupující ţáky. Vţdy ze dvou po sobě jdoucích ročníků (tj. 6. a 7. třída
a 8. a 9. třída) se vytvoří 4 jazykové skupiny, které jsou vyučovány ve stejném čase, mohou se spojit a
v případě potřeby spolupracovat, např. na některém projektu.
46
Ţáci si tvoří portfolio tvořené materiály, které připravují učitelé. V rámci výuky anglického jazyka
jsou např. vyuţívané příručky Visual Grammar A2 a English Vocabulary in Use Elementary a English
Vocabulary in Use Pre-intermediate and Intermediate. Tyto příručky jsou doplňované dalšími
materiály a aktivitami dle uváţení učitele. Ve výuce jsou vyuţívány prvky metody CLIL (content and
language integrated learning), škola se účastní projektu e-Twinning, který umoţňuje komunikovat
ţákům různých zemí prostřednictvím internetu a sdílet výsledky své práce.
Výuka předmětu anglický jazyk je dále realizována v rámci projektových dní, školních výjezdů
a expedic. Škola organizuje i jazykové zájezdy do zahraničí, výměnné zájezdy a návštěvy
cizojazyčných skupin. Plánuje se zapojení do projektu Erasmus +.
V rámci volitelné rozšiřující úrovně si mohou ţáci anglický jazyk zvolit jako jeden z povinně
volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujícho volitelného kurzu je 1 vyučovací hodina
týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje jejich
jazykovou úroveň, umoţňuje aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému
ţivotu. V rámci volitelných rozšiřujících hodin se také mohou ţáci připravit na mezinárodně uznávané
zkoušky z anglického jazyka či se podrobněji seznámit s reáliemi anglicky mluvících zemí.
Způsob hodnocení
Hodnotí se všechny jazykové dovednosti - tj. psaní, čtení, mluvení a poslech. Poţadavky k zápočtu
obsahují ústní prezentaci, esej, porozumění čtenému textu. Zvládnutí probírané slovní zásoby
a gramatiky je ověřováno prostřednictvím testu. Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba
formou slovního komentáře, autoevaluace a hodnocení mezi ţáky navzájem.
Do obsahu vyučovacího předmětu Anglický jazyk jsou integrovány následující tématické okruhy
průřezových témat:
Multikulturalita - komunikace s lidmi z jiných zemí, specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost.
Sociální rozvoj
Komunikace - dovednosti pro verbální sdělování, omluva, pozdrav, prosba, nonverbální
komunikace, komunikace v různých situacích, potřeba komunikace mezi lidmi různých jazyků.
Kooperace a kompetice - podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní jazykové skupiny,
Evropa a svět nás zajímá - seznámení se s reáliemi evropských zemí, nejen anglicky mluvících,
ale i zemí, kde je angličtina cizím jazykem, globální problémy dnešního světa.
47
Ve vyučovacím předmětu anglický jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka:
Učitel:
●
●
●
●
●
vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení
podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli schopni
vyhledat související informace
podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky s obsahem
učiva, vedení portfolií k probíraným tématům)
podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky i českým
jazykem
zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty
Učitel:
●
●
●
●
volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí, dle
širšího kontextu
podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů
do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu
umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Učitel:
●
●
●
seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou škálu
výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace
umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají reálnému ţivotu,
a to i prostřednictvím internetu (komunikace s rodilými mluvčími, ţáky z cizích zemí, na zahraničních
výjezdech)
podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např. V ucelených
projektech)
Učitel:
●
●
●
podporuje ţáky ve skupinové práci ve věkově heterogenní skupině, umoţňuje jim budovat vzájemné
vztahy a nacházet své místo v kolektivu
vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na daný
problém
zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi ve
společnosti
Kompetence občanská
Učitel:
●
●
●
seznamuje ţáky s normami, tradicemi a reáliemi anglicky mluvících zemí
prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí
vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské
postoje
48
Učitel:
●
●
●
předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo
podporuje pravidelnou práci ţáka
zařazuje do výuky témata s ohledem na budoucí zaměření ţáka
Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých ročníků
1. stupeň
Očekávané výstupy pro 1. období (1. - 3. třída)
Řečové dovednosti
Ţák
 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou
výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně
 zopakuje a pouţije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal
 rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu
 rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a
s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu
 přiřadí mluvenou a psanou podobu téhoţ slova či slovního spojení
 píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy
Očekávané výstupy pro 2. období (4. - 5. třída)
Poslech s porozuměním
Ţák:
 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou
výslovností
 rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu, zřetelně a týkají se
osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu
 rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu, zřetelně a má
k dispozici vizuální oporu
Mluvení
Ţák:
 se zapojí do jednoduchých rozhovorů
 sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy,
volného času a dalších osvojovaných témat
 odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času,
dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá
Čtení s porozuměním
Ţák:
 vyhledává potřebnou informací v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným
tématům
 rozumí jednoduchým krátkým textům z běţného ţivota, zejména pokud má k dispozici
vizuální oporu
49
Produktivní řečové dovednosti
Ţák:
 rozumí jednoduchým krátkým textům z běţného ţivota, zejména pokud má k dispozici
vizuální oporu
Psaní
Ţák:
 napíše krátký text s pouţitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech
a událostech z oblasti svých zájmů a kaţdodenního ţivota
 vyplní osobní údaje do formuláře
50
Anglický jazyk
Oblast: Jazyk a jazyková komunikace
Obor: Cizí jazyk
1. období
Ţák
Učivo
Tematické okruhy, mluvnice
Ročník
se umí představit a říct, kolik mu je let
umí mluvit o svých oblíbených barvách
umí říct, ţe něco má
umí se zeptat, kde něco je
umí vytvořit mnoţné číslo
umí říct, ţe něco má či nemá rád
dokáţe říct, ţe něco umí či neumí
umí popsat, co má na sobě
umí říct, jaké je počasí
umí říct, v jakém pokoji se někdo nachází
pozdravy
osobní prezentace
barvy
základní číslovky
rodina
geometrické tvary
jídlo a pití
hračky
materiály
lidské tělo
zvířata a mláďata
slovesa vyjadřující pohyb
oblečení
počasí
části domu
místa ve městě
1.
umí mluvit o svých sourozencích
umí říct, kde se kdo nachází
umí říct, ţe něco má
dokáţe popsat zvířata a říct, co něco umí či
neumí
umí si říct o různé věci
umí se zeptat na cenu
umí mluvit o tom, co má a nemá rád
umí poţádat o něco k jídlu
umí popsat své pocity
umí říct, co právě teď dělá
dny v týdnu
základní číslovky
míry
nábytek a vybavení domu
místní předloţky
hračky
dopravní prostředky
divoká zvířata
části zvířat
malé hračky
geometrické tvary
peníze
jídlo
pocity
hudební nástroje
aktivity uvnitř a venku
pouţití vody (čistit si zuby, sprchovat se, mýt nádobí,...)
dětské hry
2.
umí říct, kolik mu je let, kdy má
narozeniny a jaké má příjmení, dokáţe se
na stejné věci zeptat kamaráda
dokáţe říct, kde se co nachází
umí se zeptat na čas a říct, kolik je hodin
umí říct, co komu patří
umí pouţívat ukazovací zájmena this
osobní informace
řadové číslovky
měsíce
místní předloţky
osobní věci
51
3.
a these
umí říct, ţe někdo něco má
umí říct, ţe někdo něco má či nemá rád
umí říct, ţe se něco někde nachází
umí říct, ţe někdo něco pravidelně dělá
umí říct, co právě teď někdo dělá
čas, denní doby
oblečení,
popis lidí - přídavná jména
kempování
hudba
hmyz a další zvířata
jídlo
rostliny a části rostlin
město a venkov
sporty
kaţdodenní činnosti
elektrické součástky
cirkus
lidské tělo
Obor: Cizí jazyk
2. období
Ţák
umí říct, co chce a nechce dělat
ví, kdy pouţít “go” a kdy “play”
umí vyjádřit, ţe někdo něco umí či můţe
umí pouţít přítomný čas prostý
a příslovečná určení času
umí vyjádřit, ţe by někdo něco měl a neměl
dělat
umí si říct o pomoc
umí vyjádřit, ţe něco někde je a správně
pouţít “some” a “any”
dokáţe rozlišit počitatelná a nepočitatelná
podstatná jména
umí pouţívat přídavná jména a stupňovat je
umí říct, ţe někdo něco musí či nesmí
umí pouţívat rozkazovací způsob
umí říct, co se stalo
umí tvořit oznamovací větu, otázku, zápor
a krátké odpovědi v minulém čase prostém
umí říct, co se stalo, umí tvořit oznamovací
větu, otázku, zápor a krátké odpovědi
v minulém čase prostém
umí pouţívat vazbu “there was/ there
were”
ví, jak pouţívat příslovečná určení času never, often, sometimes
umí říct, co kdo uměl nebo neuměl, mohl či
nemohl
zná tvary základních nepravidelných sloves
v minulém čase
Učivo
Tematické okruhy, mluvnice
Venkovní aktivity
Počasí
Koloběh vody v přírodě
Povolání
Zdraví a nemoci
Lidské tělo
Na farmě
Rostliny a jejich přirozené prostředí
Ţivot zvířat
Bezpečnost
Měření rychlosti a vzdálenosti
Škola
Starověký Egypt
Vodní svět
Technologie
Komunikace
V knihovně
Školní předměty
Vykopávky, jeskynní malby
V muzeu
Matematické operace
Budovy
Vynálezci a vynálezy
V divadle
Hudba a hudební nástroje
V restauraci
52
Ročník
4.
5.
umí dávat instrukce
umí správně tvořit otázky v minulém čase
umí tvořit a pouţívat minulý čas průběhový
dokáţe rozlišit počitatelná a nepočitatelná
podstatná jména
umí mluvit o plánech v blízké budoucnosti
umí správně tvořit otázky v různých časech
umí tvořit a pouţívat předpřítomný čas
Stravování a výţiva
Záchranná stanice zvířat
Potravní řetězec
Povolání
Geometrické obrazce
Sporty
2. stupeň
Výstupy a témata prezentována níţe jsou rozpracována do 4 ročníků, odpovídají jazykovým úrovním
A1 - A2 dle SERR. Kaţdou jazykovou úroveň by měli ţáci zvládnout za dva roky. V případě, ţe je
vstupní jazykové úroveň ţáka v 6. ročníku vyšší neţ A1, ţák nastupuje jazykovou výuku s úrovní
vyšší a dále postupuje učivem kontinuálně a systematicky tak, ţe je jeho výsledná úroveň vyšší, proto
dále není vyuţíváno členění na ročníky, ale pouze na jazykové úrovně dle Společného evropského
referenčního rámce.
Rozpracované výstupy a obsah předmětu dle jednotlivých úrovní
Úroveň A1
Ţák:
● v pomalé a opakované řeči rozumí běţným výrazům souvisejícím s jednoduchými
a konkrétními kaţdodenními potřebami
● dokáţe chápat pomalou a pečlivě vyslovovanou řeč proloţenou dlouhými pauzami, které mu
umoţňují uvědomit si význam řečeného
● rozumí otázkám a instrukcím a dokáţe se řídit stručnými, jednoduchými, orientačními pokyny
● rozumí číslům, cenám a časovým údajům
Mluvení
Ţák:
● se umí jednoduchým způsobem domluvit, je-li jeho partner ochoten zopakovat pomaleji svou
výpověď nebo ji přeformulovat a pomoci mu formulovat, co se snaţí říct
● umí klást jednoduché otázky a na podobné otázky odpovídat, pokud se týkají jeho základních
potřeb nebo jde-li o věci, jeţ jsou mu důvěrně známé.
● umí jednoduchými frázemi a větami popsat místo, kde ţije a lidi, které zná
Ţák:
● rozumí v hrubých obrysech jednoduchým textům informační povahy a jednoduchým popisům,
obzvláště doprovázejí-li je pomocné ilustrace
● umí si dát do souvislostí známá jména, slova a základní fráze
● rozumí krátkým jednoduchým sdělením a popisům, obzvláště jsou-li doprovázeny ilustracemi
Psaní
Ţák:
● dokáţe psát jednoduché vzkazy přátelům
● dokáţe popsat své bydliště
● dokáţe doplnit osobní údaje do formulářů
53
umí napsat jednoduché izolované fráze a věty
● umí napsat krátký jednoduchý pozdrav na pohlednici
● dokáţe s pomocí slovníku psát krátké dopisy a vzkazy
●
Učivo - úroveň A1.1
Tematické okruhy a slovní zásoba
● Osobní informace
● Zájmy
● Rodina
● Pocity
● Denní rutina
● Dny v týdnu, měsíce, roční období
● Čas
● Bydlení a nábytek
● Město a vesnice
● Škola
● Státy, národnosti a jazyky
Mluvnice
● Přítomný čas prostý
● Otázky
● Přivlastňovací zájmena
● Předloţky časové a místní
● Příslovce
● Číslovky základní a řadové
● Základní modální slovesa
● Imperativ
● Vazba there is, there are
● Osobní informace
● Zájmy
● Rodina
● Pocity
● Práce a povolání
● Jídlo a pití
● Nakupování a ceny
● Kaţdodenní ţivot
Mluvnice
● Přítomný čas prostý
● Stupňování přídavných jmen
● Neurčitý člen
● Ukazovací zájmena
● Přivlastňování pomocí 's
● Pouţití frází love, like, hate + ing
54
Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména
● Vazba I'd like
● Přítomný čas průběhový
● Minulý čas prostý
●
Úroveň A2
Ţák:
● rozumí natolik, ţe můţe bez velkého úsilí vést jednoduchý rutinní rozhovor
● obvykle rozpozná téma diskuse vedené pomalu a jasně v jeho přítomnosti
● obvykle rozumí jasné standardní řeči o běţných záleţitostech, ačkoliv v reálné ţivotní situaci
bude pravděpodobně muset poţádat o zopakování nebo přeformulování
● rozumí natolik, ţe se můţe vypořádat s konkrétními potřebami běţného ţivota, řeč však musí
být zřetelná a pomalá
● dokáţe vysledovat hlavní body audiovizuálních zpráv
● postřehne hlavní smysl krátkých, zřetelných a jednoduchých oznámení a vzkazů
Mluvení
Ţák:
● umí komunikovat v jednoduchých běţných situacích vyţadujících jednoduchou přímou
výměnu informací o známých tématech a činnostech
● zvládne velmi krátkou společenskou konverzaci, i kdyţ obvykle nerozumí natolik, aby
konverzaci sám dokázal udrţet
● umí pouţít řadu frází a vět, aby jednoduchým způsobem popsal vlastní rodinu a další lidi,
ţivotní podmínky, dosaţené vzdělání
Ţák:
● rozumí jednoduchým textům, které obsahují nejběţnější slova a některé mezinárodně
srozumitelné výrazy
● rozumí jednoduchým textům psaným běţným jazykem
● dokáţe vyhledat textovou informaci v běţném textovém či písemném útvaru, např. V inzerátu,
broţuře, jídelním lístku, dopise nebo novinovém článku
● rozumí jednoduchým osobním dopisům
● rozumí jednoduchým nápisům a upozorněním, návodům na pouţití přístrojů běţné potřeby
Psaní
Ţák:
● dokáţe psát jednoduché vzkazy přátelům
● dokáţe popsat své bydliště
● dokáţe doplnit osobní údaje do formulářů
● umí napsat jednoduché izolované fráze a věty, pozdravy na pohlednici
● dokáţe s pomocí slovníku psát krátké dopisy a vzkazy
● Prázdniny, léto a cestování
55
Škola a vzdělávání
● Média
● Kriminalita
● Počasí
● Volnočasové aktivity
Mluvnice
● Minulý čas prostý
● Nepravidelná slovesa
● Mnoţné číslo
● Minulý čas průběhový
● Budoucí čas
● Nultý a první kondicionál
● Časové předloţky
●
● Kdo jsem, kdo jsem byl a kdo budu
● Názory, souhlas a nesouhlas
● Oblečení
● Zdraví
● Lidské tělo
● Pocity
● Popis osobnosti
● Kaţdodenní problémy
● Globální problémy
● Formální a neformální angličtina, americká a britská angličtina, zkratky a slang
Mluvnice
● Slovesné časy
● Nultý a první kondicionál
● Členy
● Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména
● Modální slovesa
● Imperativ
● Přídavná jména a příslovce
● Předpřítomný čas
● Příčestí minulé
56
Španělský jazyk – druhý cizí jazyk
Charakteristika vyučovaného předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Obsahem předmětu je výuka španělského jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Další cizí jazyk
tak, jak je definován Rámcovým vzdělávacím programem pro Základní vzdělávání a patří svým
obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka španělštiny je zaměřena na
rozvoj všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení,
ústního a písemného projevu na základě osvojených jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby,
výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová,
stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni
dorozumět v cizojazyčném prostředí v základních situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla
umoţnit seznámení se s odlišnou kulturou a získání přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při
popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V 9.
ročníku ţáci dosáhnou úrovně A1 dle SERR.
Jazyková výuka španělského jazyka probíhá na druhém stupni v kaţdém ročníku a je realizována ve
dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Celková časová dotace je 7,87 hodin, která je čerpána
z disponibilní dotace. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 2 vyučovací hodiny
španělského jazyka týdně. Ţáci si tvoří portfolio z materiálů, které připravují učitelé.
V jednom modulovém období kaţdého ročníku si ţáci mohou zvolit španělský jazyk jako jeden
z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujícího volitelného kurzu jsou 2
vyučovací hodiny týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále
prohlubuje jejich jazykovou úroveň, umoţňuje podrobněji se seznámit s reáliemi španělsky mluvících
zemí a aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu.
Způsob hodnocení
obsahují ústní prezentaci a test, který ověřuje zvládnutí probírané slovní zásoby a gramatiky. Součástí
hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře, autoevaluace a hodnocení mezi
ţáky navzájem.
Do výuky španělského jazyka jsou zařazena následující průřezová témata:
Sociální rozvoj
Komunikace - základní dovednost, schopnost vyjádřit sám sebe, své základní potřeby a přání,
schopnost reagovat a pouţívat adekvátní prostředky v základních ţivotních situacích, úspěšné
způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace.
57
Evropa a svět nás zajímá - seznámení se s reáliemi španělsky mluvících zemí
Kulturní diference - porozumění kulturním odlišnostem, tradice různých zemí
Multikulturalita - komunikace s lidmi z jiných zemí
Ve vyučovacím předmětu Španělský jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka
Učitel:
 vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a diagnostikovat překáţky při učení
 podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli
schopni vyhledat související informace
 podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky
s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům)
 podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky
i českým jazykem
 zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty
Učitel:
 volí takovou úroveň studijních materiálů, která ţákům umoţní domyslet si to, čemu nerozumí,
dle širšího kontextu
 podporuje ţáky v hledání širších souvislostí, porovnávání různých variant řešení problémů
 do výuky začleňuje modelové situace, které odpovídají reálnému ţivotu
Učitel:
 seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou
škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace
 umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají
reálnému ţivotu
 podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např.
V ucelených projektech)
Učitel:
 podporuje ţáky ve skupinové práci, umoţňuje jim budovat vzájemné vztahy a nacházet své
místo v kolektivu
58


vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na
daný problém
zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi
ve společnosti
Učitel:
 seznamuje ţáky s normami a tradicemi španělsky mluvících zemí
 prostřednictvím témat představuje ţákům mezinárodní multikulturní prostředí
 vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory
a občanské postoje
Učitel:
 předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo
 podporuje pravidelnou práci ţáka
Španělský jazyk
Obor: Další cizí jazyk
2. stupeň
Učivo
Tematické okruhy a mluvnice
Ţák:
v pomalé a opakované řeči rozumí
běţným výrazům souvisejícím
s jednoduchými a konkrétními
kaţdodenními potřebami
dokáţe chápat pomalou a pečlivě
vyslovovanou řeč proloţenou
dlouhými pauzami, které mu
umoţňují uvědomit si význam
řečeného
rozumí otázkám a instrukcím
a dokáţe se řídit stručnými,
jednoduchými, orientačními
pokyny
rozumí číslům, cenám a časovým
údajům
Tematické okruhy
Pozdravy a rozloučení
Osobní prezentace
Základní slovní zásoba - barvy, číslovky
Dny v týdnu, měsíce a roční období
Orientace ve městě
Člověk - lidské tělo, pocity, vlastnosti
Státy, národnosti a jazyky
A1
Jídlo a pití
Oblečení
Rodina
Domov - části domu, nábytek
Volnočasové aktivity - zájmy, sporty
Škola - školní potřeby, vybavení školy
Práce a povolání
Doprava
Zvířata a rostliny
59
Úroveň
Mluvení
Ţák:
se umí jednoduchým způsobem
domluvit, je-li jeho partner ochoten
zopakovat pomaleji svou výpověď
nebo ji přeformulovat a pomoci mu
formulovat, co se snaţí říct
umí klást jednoduché otázky a na
podobné otázky odpovídat, pokud
se týkají jeho základních potřeb
nebo jde-li o věci, jeţ jsou mu
důvěrně známé.
umí jednoduchými frázemi
a větami popsat místo, kde ţije
a lidi, které zná
Ţák:
rozumí v hrubých obrysech
jednoduchým textům informační
povahy a jednoduchým popisům,
obvzláště doprovázejí-li je
pomocné ilustrace
umí si dát do souvislostí známá
jména, slova a základní fráze
rozumí krátkým jednoduchým
sdělením a popisům, obzvláště
jsou-li doprovázeny ilustracemi
Mluvnice
Člen určitý a neurčitý
Rod a číslo podstatných a přídavných
jmen, shoda v rodě a čísle
Stupňování přídavných jmen,
srovnávání
Zájmena osobní samostatná
a nesamostatná, ukazovací,
přivlastňovací a neurčitá, shoda v rodě
a čísle, tykání a vykání
Číslovky základní a řadové
Předloţky a příslovce místa, času
a mnoţství
Gerundium
Časování pravidelných a nepravidelných
sloves v přítomném čase
Rozkazovací způsob
Věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu
Pořádek slov ve větě
Podmínkové věty
Základní předloţky
Psaní
Ţák:
dokáţe psát jednoduché vzkazy
přátelům
dokáţe popsat své bydliště
dokáţe doplnit osobní údaje do
formulářů
umí napsat jednoduché izolované
fráze a věty
umí napsat krátký jednoduchý
pozdrav na pohlednici
dokáţe s pomocí slovníku psát
krátké dopisy a vzkazy
60
Německý jazyk – druhý cizí jazyk
Charakteristika vyučovaného předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Obsahem předmětu je výuka německého jazyka, která odpovídá vzdělávacímu oboru Další cizí jazyk
tak, jak je definován Rámcovým vzdělávacím programem pro Základní vzdělávání a patří svým
obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka němčiny je zaměřena na rozvoj
všech řečových dovedností, tj. poslechu, čtení, ústního a písemného projevu na základě osvojených
jazykových prostředků - mluvnice, slovní zásoby, výslovnosti a pravopisu. Důraz je kladen na ústní
komunikaci. Postupně se prohlubuje obsahová, stylistická i gramatická stránka mluveného i psaného
projevu. Cílem výuky je, aby se ţáci byli schopni dorozumět v cizojazyčném prostředí v základních
situacích. Znalost cizího jazyka by ţákům měla umoţnit seznámení s odlišnou kulturou a získání
přístupu k cizojazyčným zdrojům informací. Při popisu jazykových úrovní vycházíme ze Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky. V 9. ročníku ţáci dosáhnou úrovně A1 dle SERR.
Jazyková výuka německého jazyka probíhá na druhém stupni v kaţdém ročníku a je realizována ve
dvou úrovních - základní a volitelné rozšiřující. Celková časová dotace je 7,87 hodin, která je čerpána
z disponibilní dotace. Základní úroveň je povinná, ţáci mají v kaţdém ročníku 2 vyučovací hodiny
německého jazyka týdně. Ţáci si tvoří portfolio z materiálů, které připravují učitelé.
V jednom modulovém období kaţdého ročníku si ţáci mohou zvolit německý jazyk jako jeden
z povinně volitelných předmětů, rozsah výuky kaţdého rozšiřujího volitelného kurzu jsou 2 vyučovací
hodiny týdně. Výukový obsah kaţdého modulu vychází z potřeb přihlášených ţáků, dále prohlubuje
jejich jazykovou úroveň, umoţňuje podrobněji se seznámit s reáliemi německy mluvících zemí
a aplikovat dosaţené znalosti v situacích co nejpodobnějších praktickému ţivotu.
Způsob hodnocení
obsahují ústní prezentaci a test, který ověřuje zvládnutí probírané slovní zásoby a gramatiky. Součástí
hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře, autoevaluace a hodnocení mezi
ţáky navzájem.
Do výuky německého jazyka jsou zařazena následující průřezová témata:
způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace.
61
Evropa a svět nás zajímá - seznámení se s reáliemi německy mluvících zemí.
Kulturní diference - porozumění kulturním odlišnostem, tradice různých zemí.
Multikulturalita - komunikace s lidmi z jiných zemí
Výchovné a vzdělávací kompetence/strategie
Ve vyučovacím předmětu německý jazyk jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka
Učitel:
 podporuje to, aby si ţáci uměli přeloţit neznámá slovíčka (ve slovníku, na internetu atd.) a byli
schopni vyhledat související informace
 podporuje systematickou práci ţáků a vedení záznamů o práci (vedení slovníku, zápisky
s obsahem učiva, vedení portfolií k probíraným tématům)
 podporuje rozpoznání jazykových struktur a uvědomění si souvislostí s dalšími cizími jazyky
i českým jazykem
 zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci s cizojazyčnými texty
Učitel:
Učitel:
 seznamuje ţáky s tím, jak úspěšně a vhodně komunikovat v cizím jazyce a jak vyuţívat celou
škálu výrazových prostředků v kontextu konkrétní situace
 umoţňuje ţákům komunikovat v cizím jazyce v situacích, které co nejvíce odpovídají
reálnému ţivotu
 podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka a schopnost logické výstavby textu (např.
V ucelených projektech)
Učitel:
místo v kolektivu
62


daný problém
zařazuje do výuky témata, která umoţňují ţákům přemýšlet nad mezilidskými vztahy a rolemi
ve společnosti
Učitel:
 seznamuje ţáky s normami a tradicemi německy mluvících zemí
 vyuţívá při výuce cizího jazyku témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory
a občanské postoje
Učitel:
 předává ţákům znalosti, které jim umoţňují systematicky zvládnout předepsané učivo
 podporuje pravidelnou práci ţáka
Německý jazyk
Obor: Další cizí jazyk
2. stupeň
Učivo
Tematické okruhy a mluvnice
Ţák:
v pomalé a opakované řeči rozumí
běţným výrazům souvisejícím
s jednoduchými a konkrétními
kaţdodenními potřebami
dokáţe chápat pomalou a pečlivě
vyslovovanou řeč proloţenou
dlouhými pauzami, které mu
umoţňují uvědomit si význam
řečeného
rozumí otázkám a instrukcím
a dokáţe se řídit stručnými,
jednoduchými, orientačními
pokyny
rozumí číslům, cenám a časovým
údajům
Tematické okruhy
Osobní prezentace
Rodina a přátelé
Jídlo a pití
Bydlení
Průběh dne
Volný čas
Práce a povolání
Cestování
Zdraví
Orientace ve městě
Nakupování
Oblečení
Svátky
Mluvnice
63
Úroveň
A1
Tvorba otázek
Mluvení
Osobní zájmena
Ţák:
Časování sloves v přítomném čase
se umí jednoduchým způsobem
Předloţky
domluvit, je-li jeho partner ochoten Určitý a neurčitý člen
zopakovat pomaleji svou výpověď Zápor s “nicht a “kein”
nebo ji přeformulovat a pomoci mu Mnoţné číslo
formulovat, co se snaţí říct
Přivlastňovací zájmena
umí klást jednoduché otázky a na
Místní příslovce
podobné otázky odpovídat, pokud Slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou
se týkají jeho základních potřeb
předponou
nebo jde-li o věci, jeţ jsou mu
Pořádek slov v německé větě, větný
důvěrně známé
rámec
umí jednoduchými frázemi
Pády podstatných jmen
a větami popsat místo, kde ţije
Modální slovesa
a lidi, které zná
Perfektum s “haben” a “sein”
Rody podstatných jmen
Préteritum
Ţák:
Rozkazovací způsob
rozumí v hrubých obrysech
Zájmeno “man”
jednoduchým textům informační
Konjunktiv II jako zdvořilostní forma
povahy a jednoduchým popisům,
Slovesa s různými předponami
obvzláště doprovázejí-li je
Ukazovací zájmena
pomocné ilustrace
Srovnávání - druhý a třetí stupeň
umí si dát do souvislostí známá
přídavných hmen
jména, slova a základní fráze
Základní a řadové číslovky
rozumí krátkým jednoduchým
spojka “denn”
sdělením a popisům, obzvláště
jsou-li doprovázeny ilustracemi
Psaní
Ţák:
dokáţe psát jednoduché vzkazy
přátelům
dokáţe popsat své bydliště
dokáţe doplnit osobní údaje do
formulářů
umí napsat jednoduché izolované
fráze a věty
umí napsat krátký jednoduchý
pozdrav na pohlednici
dokáţe s pomocí slovníku psát
krátké dopisy a vzkazy
64
Matematika
Matematika je předmět, který by měl být chápán jako odraz reálných vztahů v hmotném světě. Ţáci
v něm mají získat početní dovednosti v oboru přirozených a racionálních čísel, aby si uměli poradit
s praktickými úlohami denní potřeby ve všech oblastech bez problémů rozpoznat příčiny a důsledky,
odvodit nové skutečnosti, naučit se rýsovat, pracovat s tabulkami a grafy, vyhledávat informace,
ověřovat pravdivost svých tvrzení. Matematické vzdělání by mělo být postaveno na rozvíjení vlastních
zkušeností ţáků, potřeby počítat, kreslit a hrát si. Práce by měla být zajímavá a povzbuzující. Cílem je
vybavit ţáky dovedností nahlíţet na svět, ve kterém ţijí, z hlediska kvantity, rozvoje abstraktního
myšlení a logických operací, umět vyuţívat získaných vědomostí v praxi.
Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 22 hodin.
Z toho 5 hodin v prvním ročníku, 5 hodin ve druhém ročníku, 4 hodiny ve třetím ročníku, 4 hodiny ve
čtvrtém ročníku a 4 hodiny v pátém ročníku. Na druhém stupni je celková dotace 14,59 hodin.
Obsahové vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru
Matematika a její aplikace z největší části tak, jak byl stanoven v RVP ZV. Malá část obsahu je
vyučována v předmětu Školní firma. Předmět je vyučován v kaţdém ročníku 2 hodiny týdně
v základní úrovni, která je povinná. Dále mají ţáci moţnost volit si úrovně volitelně rozšiřující, které
probíhají čtyřikrát týdně v devadesáti minutových blocích. Tedy maximálně mohou mít v základní
i volitelně rozšiřující úrovni dohromady deset hodin matematiky týdně.
Vyučovací předmět matematika na druhém stupni navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět
matematika na 1. stupni základní školy a vytváří tak prostřednictvím postupného osvojování
matematických pojmů, útvarů, operací a znaků předpoklady pro porozumění kvantitativním
a prostorovým vztahům. Na ţáky jsou kladeny nároky úměrné jejich schopnostem a nadání. Všichni
ţáci jsou vedeni k zvládnutí základních dovedností a početních operací tak, aby splnili potřebné
výstupy.
Učivo je procvičováno na jednoduchých příkladech, přičemţ je upřednostňován úsudek a logické
myšlení. Pozitivním přístupem dosahujeme toho, ţe ţáci postupně posouvají svoje hranice a jsou
kladně motivováni k dalšímu učení. Metody práce jsou zaměřené především na zodpovědnou
samostatnou práci ţáků, na řešení problémů, na práci ve skupinách, sebekontrolu a didaktické hry.
Způsob hodnocení
Hodnotí se pochopení probrané látky a schopnost aplikovat poznaný princip na podobné úlohy.
Zvládnutí základních souvislostí a vztahů je ověřováno prostřednictvím testu, další poţadavky na
zápočet mohou být ve formě prezentace, výkladu, vytvoření didaktické pomůcky či pracovních listů
apod.
65
Do obsahu vyučovacího předmětu Matematika jsou na prvním stupni integrovány následující
tematické okruhy průřezových témat:
Sociální rozvoj
Sebepoznání a sebepojetí - moje psychika
Seberegulace a sebeorganizace - organizace vlastního času, plánování učení a studia, cvičení
sebekontroly, sebeovládání
Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy
Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci, jasná a respektující
komunikace, podřízení se, komunikace a kooperace při dosahování cíle, zejména při skupinové
práci, prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe,
schopnost vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku
Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, osobnostní
rozvoj
Rozvoj schopnosti poznávání - rozvoj pozornosti a soustředění, řešení problémů, dovednosti pro
učení a studium
Kreativita - tvůrčí vyuţívání ICT
Komunikace - komunikace v různých situacích (řešení konfliktů, vyjednávání, ţádost apod.),
dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, schopnost vyjádřit co potřebuji, co
nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku
Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole, škola jako model otevřeného
partnerství, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy
Formy participace občanů v politickém životě -základní kategorie fungování demokracie
Evropa a svět nás zajímá - ţivot Evropanů – odlišnosti při váţení a měření
Vztah člověka k prostředí - globální oteplování
Multikulturalita Porovnávání našeho způsobu počítání s počítáním v jiných zemích (indické,
čínské násobení) prostorová geometrie budov apod.
Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)
66
Ve vyučovacím předmětu Matematika na prvním stupni rozvíjíme klíčové kompetence (systém
vědomostí, dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních
situacích) zejména těmito strategiemi:




pozorování
experiment
diskuse
práce se symboly
o učitel podporuje u ţáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení,
zejména zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh,
matematických hádanek, kvízů, rébusů atd.
o učitel vytváří u ţáka zásoby matematických nástrojů (početních operací, metod
řešení úloh), které ţák efektivně vyuţívá při řešení úkolů vycházejících z reálného
ţivota a praxe



vytváření myšlenkových schémat
vytváření a pouţívání algoritmů
kritické myšlení
o učitel nabízí ţákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného ţivota
a vedoucích k samostatnému uvaţování a řešení problémů
o učitel podporuje u ţáka nalézání různých variant řešení zadaných úloh
o učitel nabízí nové úkoly a problémy, u kterých ţáci mohou aplikovat známé
a osvědčené postupy řešení
o učitel provádí se ţáky rozbor úkolu (problému) - tvoří plán jeho řešení,
o ţák odhaduje výsledky, volí správný postup k vyřešení problému a vyhodnocujeme
správnost výsledku vzhledem k zadání
o učitel poskytuje ţákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti
nebo pokusu a pro jejich ověření




přesné pojmenování
pouţívání odborných termínů v praxi
vyuţívání informačních a komunikačních prostředků
strukturovaný zápis
o učitel nabízí ţákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného ţivota
a vedoucích k samostatnému uvaţování a řešení problémů
o učitel podporuje u ţáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh
o učitel nabízí nové úkoly a problémy, u kterých ţáci mohou aplikovat známé
a osvědčené postupy řešení
o učitel provádí se ţáky rozbor úkolu (problému) - tvoří plán jeho řešení,
67
o ţák odhaduje výsledky, volí správný postup k vyřešení problému a vyhodnocujeme
správnost výsledku vzhledem k zadání
o učitel poskytuje ţákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti
nebo pokusu a pro její ověření




práce ve dvojicích, skupinová práce
realizace projektů
sebepoznávání
učitel vede ţáky k respektování názorů ostatních, ale také k obhájení si vlastního postupu
●
učitel vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské
postoje



bezpečné a účinné pouţívání materiálů, nástrojů a vybavení
přizpůsobování se změnám parametrů zadání
vyuţívání osvojených vědomostí a dovedností pro řešení konkrétních problémů
o Učitel vyţaduje zodpovědný přístup k úkolům a včasnému dokončení práce
68
1. stupeň
Matematika
Oblast
Matematika a její aplikace
Obor
Matematika a její
aplikace
Ročník
1. - 3.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
čte a zapisuje přirozená čísla
do 20
čtení a zápis čísel do 20
1.
porovnává přirozená čísla do
20, uţívá a zapisuje vztah
rovnosti a nerovnosti.
uţívá lineární uspořádání;
zobrazí číslo na číselné ose.
rozezná, pojmenuje,
vymodeluje a popíše
základní rovinné útvary
a nachází v realitě jejich
reprezentaci.
jednoduchá tělesa;
počítá předměty v daném
souboru, vytváří soubory
s daným počtem prvků.
pozná české mince
a bankovky, odhadne cenu
základních potravin
a celkovou cenu nákupu
provádí zpaměti jednoduché
početní operace
s přirozenými čísly.
pouţívá přirozená čísla
k modelování reálných
situací.
porovnávání mnoţství a jejich
číselných vyjádření v oboru 0
- 20
značky <, >, =
číselná osa
zobrazování čísla na číselné
ose v oboru 0 - 20
číselná řada
pojmy: před, za, hned před,
hned za, mezi
čtverec, obdélník, trojúhelník,
kruh
kruh, koule, čtverec, krychle,
trojúhelník
třídění předmětů podle tvaru
počítání předmětů
vytváření skupin předmětů
o daném počtu
1.
podle obrázků
rozhodovat
o vztahu více méně, delší –
kratší
1.
řazení
očíslovaných
předmětů,
doplňování
chybějících čísel
v řadě
1.
skládání obrazců
z geometrických
tvarů
stavění staveb
ze stavebnice
znázornění
prvků
geometrickými
tvary
kreslení na
čtverečkovém
papíru
1.
1. - 2.
odhad výsledku
sčítání a odčítání v oboru 0 20 s přechodem přes desítku
1. - 2.
vyjadřování počtu a pořadí
číslem
1. - 3.
69
Osobnostní a sociální
výchova, rozvoj
schopností poznávání rozvoj pozornosti
a soustředění
stolní hry
s kostkou
řeší a tvoří úlohy, ve kterých
aplikuje a modeluje
osvojené početní operace.
řešení a tvorba slovních úloh
o běţných situacích, které děti
znají
1. - 3.
orientuje se v čase, provádí
jednoduché převody
jednotek času.
určování času
základní jednotky času
a jejich převody
1. - 3.
popisuje jednoduché
závislosti z praktického
ţivota.
závislosti a jejich vlastnosti
doplňuje tabulky, schémata,
posloupnosti čísel.
práce s údaji
tabulky
diagramy
grafy
rozezná a modeluje
jednoduché souměrné útvary
v rovině.
provádí písemné početní
operace v oboru přirozených
čísel.
poznávání a modelování
jednoduchých souměrných
útvarů v rovině
písemné sčítání a odčítání bez
přechodu i s přechodem přes
desítku v oboru 0 - 100
do 100.
100, uţívá a zapisuje vztah
provádí zpaměti jednoduché
početní operace
s přirozenými čísly.
reprezentaci.
- 100
desítky a jednotky ve
dvojciferném čísle
porovnávání čísel a zápis
výsledku porovnání
ose v oboru 0 - 100
číselná řada
sčítání a odčítání desítek
sčítání a odčítání
dvojciferného
a jednociferného čísla
násobilka 2, 5 a 4
násobení 10
úsečka, lomená čára, křivá
čára
čtyřúhelník, pětiúhelník,
obdélník,
nácvik kreslení a rýsování
úseček
výchova, rozvoj
schopností poznávání řešení problémů
kalendář, dny,
hodiny, minuty,
sekundy
1. - 3.
1. - 3.
výchova, rozvoj
schopností poznávání dovednosti pro učení
a studium
modelování
nákupů (kytice
s 1, 2, 3 květy,
se stuhou, bez
stuhy)
shromaţďování,
třídění,
vyhodnocování
dat
získávání údajů
z tabulek
čtení jízdních
řádů
obrázkové
diagramy
překládání
papíru
1. - 3.
2.
2.
modelování
zapsaného čísla
(dřívka,
desetikoruna,
koruna)
2.
pokračování
v číselné řadě
s přechodem
desítek
odhady
mnoţství
určení čísla
o n většího
(menšího) neţ je
dané číslo
2.
2.
2.
70
výchova, rozvoj
schopností poznávání pozornosti
a soustředění
stavby z krychlí
podle obrázku
kreslení podle
pravítka
skládání útvarů
z trojúhelníků
a obdélníků
jednoduchá tělesa.
válec, kvádr
vyuţívá při pamětném
i písemném počítání
komutativnost
a asociativnost sčítání.
principy asociativnosti
a komutativnosti sčítání
a odčítání
porovnává velikost útvarů,
měří a odhaduje délku
úsečky.
čísel.
zaokrouhluje přirozená čísla,
provádí odhady a kontroluje
výsledky početních operací
v oboru přirozených čísel.
do 1 000.
1 000, uţívá a zapisuje vztah
porovnávání velikosti útvarů
odhadování délky a měření
úseček
jednotky délky a jejich
převody
písemné sčítání a odčítání bez
přechodu i s přechodem přes
desítku v oboru 0 - 1 000
zaokrouhlování na sta
a desítky
zaokrouhlování pro odhady
a výsledky
- 1 000
ose v oboru 0 - 1 000
provádí zpaměti sčítání
a odčítání dvojciferných
čísel.
sčítání a odčítání
dvojciferných čísel
provádí zpaměti násobení
a dělení v oboru malé
násobilky
reprezentaci.
jednoduchá tělesa a nachází
je ve svém okolí.
násobení a dělení v oboru
malé násobilky
poloměr, průměr, kruţnice
dělení geometrického útvaru
na části
přímka, polopřímka, úsečka
rýsování úseček dané délky
jehlan, kuţel, krychle
vrchol, stěna, hrana - počty na
tělese
2.
2. - 3.
2. - 3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
71
výchova, rozvoj
a studium
Matematika
Oblast
Obor
Matematika a její
aplikace
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
dělení se zbytkem v oboru
násobilky
sčítání a odčítání v oboru 0 1 000
násobení dvojciferným
a trojciferným číslem
dělení jednociferným číslem
4.
zaokrouhlování na tisíce, sta
a desítky
a výsledky
4.
celek, část, zlomek
4.
čitatel, jmenovatel, zlomková
čára
4.
polovina, čtvrtina, třetina,
pětina, desetina
4.
rýsování kruhu a kruţnice
4.
grafické sčítání a odčítání
úseček
sčítání částí lomené čáry
obvod mnohoúhelníku
4.
sestrojí rovnoběţky
a kolmice.
rovnoběţky a kolmice
4.
vyjádří celek z jeho dané
poloviny, čtvrtiny, třetiny,
pětiny, desetiny
řešení a tvorba slovních úloh
k určování poloviny, čtvrtiny,
třetiny, pětiny, desetiny
z celku
4. – 5.
čísel.
zaokrouhluje přirozená
čísla, provádí odhady
a kontroluje výsledky
početních operací v oboru
přirozených čísel.
vysvětlí a znázorní vztah
mezi celkem a jeho částí
vyjádřenou zlomkem na
příkladech z běţného ţivota
porovná zlomky se stejným
jmenovatelem (poloviny,
čtvrtiny, třetiny, pětiny,
desetiny)
vyuţívá názorných obrázků
k určování 1/2,1/4, 1/3, 1/5,
1/10 celku
narýsuje a znázorní základní
rovinné útvary (čtverec,
obdélník, trojúhelník
a kruţnici); uţívá
jednoduché konstrukce.
sčítá a odčítá graficky
úsečky; určí délku lomené
čáry, obvod mnohoúhelníku
sečtením délek jeho stran.
řeší a tvoří úlohy, ve
kterých aplikuje osvojené
početní operace v celém
oboru přirozených čísel.
slovní úlohy řešené jednou
a dvěma početními operacemi
4. - 5.
72
odhad výsledku
a kontrola
písemného
výpočtu
kontrola
opakováním
výpočtu,
záměnou
sčítanců,
obrácením
výkonu
metody řešení úsudek, pokus,
tabulka, reálné
nebo
matematické
modelování,
nalezení
vhodného textu
k matematickému
zápisu
stanovení kriteria
pro třídění
vyhodnocování
údajů
vyhledává, sbírá a třídí data.
vyhledávání, sběr a třídění dat
4. - 5.
čte a sestavuje jednoduché
tabulky a diagramy.
čtení a sestavování tabulek
a diagramů
4. - 5.
ceníky
obrázkové
diagramy
obsahy a jednotky obsahu
4. - 5.
síť kvádru
z krabičky
"šaty" pro
geometrické
útvary
osová souměrnost
osově souměrné útvary
4. - 5.
překládání papíru
vodní hladina
určí obsah obrazce pomocí
čtvercové sítě a uţívá
základní jednotky obsahu.
rozpozná a znázorní ve
čtvercové síti jednoduché
osově souměrné útvary
a určí osu souměrnosti
útvaru překládáním papíru.
řeší jednoduché praktické
slovní úlohy a problémy,
jejichţ řešení je do značné
míry nezávislé na
obvyklých postupech
a algoritmech školské
matematiky.
řešení nestandardních
slovních úloh
číselné a obrázkové řady
magické čtverce
prostorová představivost
4. - 5.
výchova, rozvoj
schopností poznávání řešení problémů
výchova, rozvoj
a studium
vyuţívá při pamětném
i písemném počítání
komutativnost
a asociativnost sčítání.
principy asociativnosti
a komutativnosti sčítání
a odčítání
4. - 5.
čísel.
písemné sčítání a odčítání
čísel do milionu
násobení čtyřciferným číslem
dělení dvojciferným dělitelem
5.
zaokrouhlování na miliony,
tisíce, sta a desítky
a výsledky
5.
čitatel, jmenovatel, zlomková
čára
5.
zaokrouhluje přirozená
čísla, provádí odhady
a kontroluje výsledky
početních operací v oboru
přirozených čísel.
ţák sčítá a odčítá zlomky se
stejným jmenovatelem
(poloviny, čtvrtiny, třetiny,
pětiny, desetiny) pomocí
názorných obrázků a tyto
početní operace zapisuje
přečte, zapíše, znázorní
desetinná čísla v řádu
desetin a setin na číselné
ose, ve čtvercové síti nebo
v kruhovém diagramu
vysvětlí a znázorní vztah
mezi celkem a jeho částí
vyjádřenou desetinným
desetinné číslo
5.
porovnávání desetinných čísel
5.
73
Evropa a svět nás
zajímá (ţivot Evropanů
– odlišnosti při váţení
a měření)
úlohy
s antisignálem
číslem na příkladech
z běţného ţivota
znázorní na číselné ose,
přečte, zapíše a porovná
celá čísla v rozmezí – 100
aţ + 100
nalezne reprezentaci
záporných čísel v běţném
ţivotě
narýsuje a znázorní základní
rovinné útvary (čtverec,
obdélník, trojúhelník
a kruţnici); uţívá
jednoduché konstrukce
řeší a tvoří úlohy, ve
kterých aplikuje osvojené
početní operace v celém
oboru přirozených čísel
číselná osa (kladná a záporná
část)
5.
měření teploty, vyjádření
dluţné částky
5.
rýsování rovnostranného
a rovnoramenného
trojúhelníka
rýsování obdélníku a čtverce
rýsování pomocí kruţnice
5.
jednoduché slovní úlohy
řešené jednou početní operací
Vztah člověka
k prostředí (globální
oteplování)
odhady výsledků,
posouzení
reálnosti
výsledků
5.
2. stupeň
Ţák
Učivo - témata
Ročník
ČÍSLO a PROMĚNNÁ
provádí početní operace
v oboru celých čísel
zaokrouhluje a provádí
odhady s danou přesností,
účelně vyuţívá kalkulátor
modeluje a řeší situace
s vyuţitím dělitelnosti
v oboru přirozených čísel
uţívá různé způsoby
kvantitativního vyjádření
vztahu celek – část
(přirozeným číslem,
desetinným číslem)
pracuje s měřítky map a plánů
matematizuje jednoduché
reálné situace s vyuţitím
proměnných; určí hodnotu
výrazu
dělitelnost přirozených čísel –
prvočíslo, číslo sloţené, rozklad
čísla na prvočinitele, násobek,
dělitel, nejmenší společný
násobek, největší společný dělitel,
kritéria dělitelnosti
celá čísla – čísla opačná, číselná
osa, absolutní hodnota čísla,
početní operace s celými čísly
desetinná čísla – rozvinutý zápis
čísla v desítkové soustavě,
porovnávání a zaokrouhlování
desetinných čísel; smíšené číslo
poměr – měřítko (práce s mapou
a plány)
výrazy – číselný výraz a jeho
hodnota; proměnná, výrazy
s proměnnými
analyzuje a řeší jednoduché
problémy, modeluje konkrétní
74
6.
situace, v nichţ vyuţívá
matematický aparát v oboru
celých čísel
provádí odhad a kontrolu
výsledky řešení úloh
provádí početní operace
v oboru racionálních čísel
uţívá různé způsoby
kvantitativního vyjádření
vztahu celek – část
(poměrem, zlomkem, %)
řeší modelováním a výpočtem
situace vyjádřené poměrem
řeší slovní úlohy s vyuţitím
vztahů přímé a nepřímé
úměrnosti a pomocí
trojčlenky
řeší aplikační úlohy na
procenta
zlomky – převrácené číslo,
smíšené číslo, porovnání dvou
zlomků, početní operace se
zlomky, sloţený zlomek,
vyznačení na číselné ose
7.
poměr – přímá a nepřímá
úměrnost, trojčlenka
procenta – procento, promile;
základ, procentová část, počet
procent
analyzuje a řeší jednoduché
problémy, modeluje konkrétní
situace, v nichţ vyuţívá
matematický aparát v oboru
celých a racionálních čísel
provádí odhad a kontrolu
výsledků řešení úloh
uţívá ve výpočtech druhou
mocninu a odmocninu
proměnných; určí hodnotu
výrazu, sčítá a násobí
mnohočleny, provádí rozklad
mnohočlenu na součin
pomocí vzorců a vytýkáním
mocniny a odmocniny – druhá
mocnina a odmocnina
výrazy – výrazy s proměnnými,
mnohočleny, dělení mnohočlenu
dvojčlenem, vlastnosti operací
sčítání a násobení (komutativnost,
asociativnost, distributivnost)
rovnice – lineární rovnice,
ekvivalentní úpravy lineárních
rovnic
75
8.
formuluje a řeší reálnou
situaci pomocí rovnic
řeší slovní úlohy vedoucí
k uţití Pythagorovy věty
zapisuje slovní text pomocí
výrazů s proměnnými
vyjadřuje neznámou ze
vzorce
formuluje a řeší reálnou
situaci pomocí rovnic a jejich
soustav (včetně grafického
řešení)
řeší slovní úlohy o směsích,
pohybu a společné práci
ovládá početní operace
s lomenými výrazy
výrazy – lomený výraz, podmínky
lomeného výrazu, početní operace
s lomenými výrazy, úprava
sloţených lomených výrazů
rovnice – lineární rovnice
a soustavy lineárních rovnic
o dvou neznámých
9.
finanční matematika – úrok,
úrokovací období, jednoduché
úrokování
ZÁVISLOSTI, VZTAHY a PRÁCE s DATY
vyhledává, vyhodnocuje
a zpracovává data
vyjádří vztahy mezi daty
tabulkou a grafem
určuje vztah přímé anebo
nepřímé úměrnosti
vyjádří funkční vztah
tabulkou, grafem
vyhledává, vyhodnocuje
a zpracovává data
závislosti a data – příklady
závislostí z praktického ţivota
a jejich vlastnosti, nákresy,
schémata, diagramy, grafy,
tabulky
6.
funkce – pravoúhlá soustava
souřadnic, přímá úměrnost,
nepřímá úměrnost
7.
porovnává soubory dat
umí interpretovat údaje
z tabulky a grafu
vyjádří funkční vztah
tabulkou, rovnicí, grafem
funkčních vztahů
vyjadřuje hodnoty
goniometrických funkcí pro
základní velikosti úhlů
závislosti a data – statistická
šetření, základy statistiky, četnost
znaku, aritmetický průměr,
medián, modus
8.
funkce – lineární funkce
funkce – goniometrické funkce
76
9.
sestrojuje grafy
goniometrických funkcí
pomocí jednotkové kruţnice
GEOMETRIE v ROVINĚ a v PROSTORU
zdůvodňuje a vyuţívá
polohové a metrické
vlastnosti základních
rovinných útvarů (čtverce,
obdélníku, trojúhelníku) při
řešení úloh a jednoduchých
praktických problémů;
vyuţívá potřebnou
matematickou symboliku
charakterizuje a třídí základní
rovinné útvary
určuje velikost úhlu měřením
a výpočtem
odhaduje a vypočítá obsah
a obvod základních rovinných
útvarů
rovinné útvary – přímka,
polopřímka, úsečka, kruţnice,
kruh, úhel, trojúhelník,
čtyřúhelník, vzájemná poloha
přímek v rovině (typy úhlů)
vyuţívá pojem mnoţina všech
bodů dané vlastnosti
k charakteristice útvaru a
k řešení
metrické vlastnosti v rovině –
druhy úhlů, vzdálenost bodu od
přímky, trojúhelníková nerovnost
načrtne a sestrojí rovinné
útvary
prostorové útvary – kvádr,
krychle, hranol
načrtne a sestrojí obraz
rovinného útvaru ve středové
a osové souměrnosti, určí
osově a středově souměrný
útvar
konstrukční úlohy – konstrukce
trojúhelníků a čtyřúhelníků,
mnoţiny všech bodů dané
vlastnosti (osa úsečky, osa úhlu),
osová souměrnost, středová
souměrnost
6.
určuje a charakterizuje
základní prostorové útvary
(tělesa – krychli, kvádr),
analyzuje jejich vlastnosti
odhaduje a vypočítá objem
a povrch těles, převádí
jednotky objemu
načrtne a sestrojí sítě
základních těles
jednoduchých těles v rovině
77
analyzuje a řeší aplikační
geometrické úlohy s vyuţitím
osvojeného matematického
aparátu
rovinných útvarů
(rovnoběţníky, lichoběţníky,
deltoid) při řešení úloh
a jednoduchých praktických
problémů; vyuţívá potřebnou
charakterizuje a třídí základní
rovinné útvary
(rovnoběţníky)
odhaduje a vypočítá obsah
a obvod základních rovinných
útvarů
uţívá k argumentaci a při
výpočtech věty o shodnosti
trojúhelníků
(hranoly), analyzuje jejich
vlastnosti
rovinných útvarů (kruţnice,
kruh) při řešení úloh
a jednoduchých praktických
problémů; vyuţívá potřebnou
rovinné útvary – lichoběţník,
rovnoběţník, obvod a obsah
rovnoběţníků a lichoběţníků,
shodnost, věty o shodnosti
trojúhelníků
7.
prostorové útvary – hranol, objem
a povrch hranolu
konstrukční úlohy – konstrukce
lichoběţníků a rovnoběţníků
rovinné útvary – části kruhu
metrické vlastnosti v rovině –
Pythagorova věta a její
algebraický i geometrický význam
vypočítá obsah a obvod kruhu
určuje a charakterizuje válec,
analyzuje jeho vlastnosti
a povrch válce
načrtne a sestrojí síť válce
prostorové útvary – rotační válec,
modelování válce, konstrukce sítě
válce
konstrukční úlohy – mnoţiny
všech bodů dané vlastnosti
(Thaletova kruţnice), rozbor
konstrukční úlohy, diskuse počtu
řešení
aparátu
78
8.
určuje vzájemnou polohu
kruţnice a přímky i dvou
kruţnic
sestrojuje tečnu ke kruţnici
uţívá k argumentaci a při
výpočtech věty o podobnosti
trojúhelníků
rovinného útvaru ve
stejnolehlosti
konstruuje pravidelné núhelníky
(jehlan, kuţel, kouli),
analyzuje jejich vlastnosti
a povrch těchto těles
načrtne a sestrojí sítě jehlanu
a kuţele
rovinné útvary – pravidelné
mnohoúhelníky, podobnost (věty
o podobnosti trojúhelníků),
konstrukce obrazu rovinného
útvaru ve stejnolehlosti
9.
prostorové útvary – jehlan, rotační
kuţel, koule, výpočet jejich
objemu a povrchu
jednoduchých těles v rovině
aparátu
modeluje jehlan a kuţel
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY a PROBLÉMY
uţívá logickou úvahu
a kombinační úsudek při
řešení úloh a problémů
a nalézá různá řešení
předkládaných nebo
zkoumaných situací
řeší úlohy na prostorovou
představivost
matematické hry a rébusy –
číselné a logické řady, obrázkové
analogie
Logické a netradiční geometrické
úlohy
79
6. - 9.
Informatika
Ţáci jsou vedeni k pochopení principu práce na počítači a iPadu, ne k prostému pamatování postupů.
Je zde snaha rozvíjet kreativitu a podporovat různé nadání ţáků. IPad je vyuţíván při kaţdodenní
výuce. Výuka je vedena v co největší míře jako samostatné procvičování a hledání správných postupů.
Témata pro výuku jsou volena podle aktuálního ročního plánu s co největším přesahem do dalších
předmětů.
Předmět je na prvním stupni vyučován v 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 1 hodina. Na druhém
stupni probíhá výuka v 6. a 9. ročníku formou povinných modulů a ve všech ročnících formou
volitelných modulů. Celková hodinová dotace je 2 hodiny. V rámci volitelných modulů Informatiky je
na druhém stupni realizována tematická oblast Vyuţití digitálních technologií vzdělávacího oboru
Člověk a svět práce. Kromě modulů je na druhém stupni výuka Informatiky realizována při zpracování
expedičního projektu a integrována v běţném provozu školy i dalších předmětech.
Způsob hodnocení
Hodnotí se především aplikace dovedností v praktických činnostech a zadaných úkolech, dále
teoretické znalosti spolu s aktivitou během výuky.
Do obsahu vyučovacího předmětu Informatika jsou integrovány následující tematické okruhy
Sociální rozvoj
Sebepoznání a sebepojetí - moje psychika
komunikace, podřízení se
Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, osobnostní
rozvoj
učení a studium
Kreativita - tvůrčí vyuţívání ICT
dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci
80
Formy participace občanů v politickém životě - základní kategorie fungování demokracie
Ve vyučovacím předmětu Informatika rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností
i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména těmito
strategiemi:




pozorování
experiment
diskuse
práce se symboly




kritické myšlení
hledání vlastních řešení







realizace projektů
sebepoznávání
81
1. stupeň
Informatika
Oblast
Informační a komunikační
technologie
Obor
Informační
a komunikační
technologie
Ročník
5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
respektuje pravidla bezpečné
práce s hardware i software
a postupuje poučeně
v případě jejich závady
chrání data před
poškozením, ztrátou
a zneuţitím
při vyhledávání informací na
internetu pouţívá
jednoduché a vhodné cesty
pravidla práce s počítačem
a iPadem
virové nebezpečí
legálnost software
sociální sítě
nebezpečí na internetu
souborová struktura počítače
systém iPadů – ovládání
rozdíl mezi souborem
a sloţkou
druhy souborů
práce se sítí, bluetooth,
airdrop
ukládání na svůj a sdílený
adresář
kopírování a mazání souborů
a sloţek
práce se školní www
prezentací
ovládání internetového
prohlíţeče
domény
5.
5.
5.
vyhledává informace na
portálech, v knihovnách
a databázích
vyuţití vyhledávače Google
vyhledávání knih
v knihovně
elektronické knihy, vlastní
knihy
5.
komunikuje pomocí
internetu či jiných běţných
komunikačních zařízení
zřízení a údrţba emailové
adresy na veřejném serveru
odesílání a příjem emailu
včetně přílohy
Emailové aplikace, propojení
s dalšími aplikacemi
5.
vyuţívá základní standardní
funkce počítače a jeho
nejběţnější periferie,
Vyuţívání iPadu
ovládání počítače, iPadu
popis součástí
tisk dokumentů
orientace na klávesnici
5.
82
vlastní základní www.
prezentace.
ukázka práce
se školní
databází
SAS
návštěva
veřejné
knihovny
výstup
naplňován
průběţně,
hodnocen ve
4. ročníku
pracuje s textem a obrázkem
v textovém editoru
základní ovládání programu či
aplikace
práce se souborem, otevření,
zavření, uloţení a tisk
dokumentu
psaní a mazání textu
formát písma, odstavce
vkládání a základní úprava
obrázků
kopírování textu a obrázků
práce s více otevřenými
dokumenty
kopírování mezi internetem
a textovým editorem
základní typografická pravidla
5.
výchova, osobnostní
rozvoj, kreativita tvůrčí vyuţívání ICT
výchova v myšlení
v evropských
a globálních
souvislostech (jedno
z moţných témat
výuky)
aktivně vyuţívá výukových
programů a aplikací
práce s výukovými programy
internetové vzdělávací hry
5.
vyhledávání vhodných
aplikací.
komunikuje pomocí
internetu či jiných běţných
komunikačních zařízení
práce s adresářem emailu
SMS brána
Chat
Propojení jednotlivých
aplikací a zařízení
5.
při vyhledávání informací na
internetu pouţívá
jednoduché a vhodné cesty
bezpečnost práce na internetu
5.
pracuje s obrázkem
v grafickém editoru
tvorba a úprava rastrových
obrázků
základy práce s digitální
fotografií
5.
83
ve 4. ročníku
pouze
nejjednodušš
í úlohy.
upevnění
tohoto
výstupu je
tématem 5.
ročníku.
Ročník je
vhodné
zakončit
komplexní
prací na
zadané téma.
Zmínit se
o pravidlech
tvorby
referátu.
jako základní
pouze
rastrová
grafika práce
s fotografiem
i
(jednoduché
úpravy,
změna
světlosti,
kontrastu,
barev, ořez
a otočení
obrázku)
pro rozšíření
moţné
pouţít
Adobe
Photoshop
Elements
a Macromedi
a Flash. Tyto
programy
zařadit aţ po
naplnění
všech
očekávaných
výstupů
vytvoří jednoduchou
prezentaci v prezentačním
programu či aplikaci
práce s prezentačním
programem
rozloţení snímků
efekty přechodů snímků
efekty jednotlivých prvků
sdílení prezentací mezi
jednotlivými zařízeními
5.
84
rozvoj - kreativita
Výchova v myšlení
v evropských
a globálních
souvislostech (jedno
z moţných témat
výuky)
přidaný
očekávaný
výstup, práce
v programu
PowerPoint
2. stupeň
Informatika
Ţák
má obecný přehled o vývoji
a historii výpočetní techniky
organizuje data v PC
i externích úloţištích
zná a dokáţe jednoduše
vysvětlit pojmy síť, klient,
server, má obecný přehled
o síťových protokolech
vyhledává informace na
portálech, v knihovnách
a databázích, porovnává
získané informace, ověřuje
jejich věrohodnost
má přehled o fungování PC
z pohledu pouţitého HW,
dokáţe rozpoznat
a pojmenovat jednotlivé
komponenty a jednoduše
vysvětlit jejich funkci
zpracuje a naformátuje
jednoduchý dokument
v textovém editoru
zpracuje a naformátuje
jednoduchou tabulku
v tabulkovém procesoru,
pracuje s daty a grafy
zvládá jednoduché úpravy
obrázku a fotografie, umí
Učivo
historický vývoj VT,
předchůdci PC, vývoj od
elektronky ke křemíku, vývoj
datových nosičů, sítí, historie
programování a SW
souborová struktura počítače
přesun, kopírování,
vyhledávání souborů a sloţek
vyuţití online úloţišť
Vyuţití síťových disků
princip fungování sítě
Schéma server-klient
Síťové protokoly
Vzdálený přístup
Zabezpečení a konfigurace
bezdrátové sítě
vyuţití vyhledávačů
porovnávání a ověřování
získaných informací
rozloţení PC na komponenty
a jeho opětovné sloţení,
základní diagnostika HW
poruch a jejich řešení
zapojení PC, připojení
externích zařízení, sítě
vytvoření dokumentu
v textovém editoru
úprava textu, pouţití nadpisů,
členění do kapitol, vytvoření
obsahu dokumentu, záhlaví
a zápatí
revize, opravy, uzamčení části
dokumentu
vkládání obrázků
a multimediálního obsahu do
dokumentu
vytvoření tabulky, vloţení
a interpretace dat
vyuţití pokročilejších funkcí –
vyplnění, jednoduché vzorce
vytvoření vhodného typu
grafu pro zadaná data
úpravy fotografií a obrázků,
oříznutí, zvětšení a zmenšení,
Ročník
Průřezové téma
6.
6.
6.
výchova
6.
6.
9.
9.
9.
85
Osobnostní
a sociální výchova
zpracovat jednoduchý
grafický návrh
umí zpracovat jednoduchou
prezentaci, vyhledává
vhodné informace a řadí je,
vkládá multimediální obsah,
dokáţe prezentaci zpracovat
i po grafické stránce
zlepšuje rychlost a přesnost
při psaní na PC
vyuţívá filtry a grafické
efekty editorů
práce s grafickým editorem –
návrh plakátu a jeho grafické
zpracování
práce s prezentačním SW
(PowerPoint, apod.),
vytvoření prezentace na
libovolné téma
komplexní zpracování
prezentace po obsahové
i grafické stránce
prezentování své práce před
spoluţáky
vyuţití výukových programů
pro psaní na PC, zápis
mluveného projevu, cvičení
pro zlepšení koordinace prstů
9.
6.
86
výchova
Prvouka
Vyučovací předmět Prvouka je vyučován na 1. stupni v 1., 2. a 3. ročníku. Prvouka je komplexně
pojatým předmětem s mnoha vazbami k ostatním předmětům. Cílem je rozvoj osobnosti ţáka v oblasti
vědomostí, dovedností a postojů týkajících se přírody a společnosti. Výchova a vzdělání dětí na
Základní škole da Vinci má připravit do ţivota lidi, kteří budou dobře zorientováni ve světě, tj. budou
schopni nalézt své místo v rodině, zaměstnání a společenském ţivotě. Ţáci si postupně uvědomují
osobní odpovědnost kaţdého člověka za své zdraví a bezpečnost.. Ţáci docházejí k poznání, ţe zdraví
je důleţitá hodnota v ţivotě člověka. Učí se vyuţít svůj volný čas a ţít stylem, který umoţní ţivot
i dalším generacím. Ţáci jsou seznamováni se světem financí a rozvíjí svou finanční gramotnost. Při
vymezení témat se v ţádném případě nejedná o jejich vymezení časové. Časový plán si sestavuje
učitel sám, vyuţívá moţností vycházek a exkurzí.
Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 3. ročníku, s celkovou časovou dotací 6 hodin. Z toho
2 hodiny v prvním ročníku, 2 hodiny ve druhém ročníku a 2 hodiny ve třetím ročníku.
Do obsahu předmětu Prvouka jsou integrovány následující tématické okruhy průřezových témat:
Sociální rozvoj
Sebepoznání a sebepojetí - moje tělo, moje psychika
Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání inspirace v odlišnostech, osobnostní
rozvoj
učení a studium
Formy participace občanů v politickém životě - základní kategorie fungování demokracie
87
Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa, společné
dějiny
Základní podmínky života - ochrana biologických druhů
Ekosystémy - funkce ekosystémů, les, louka, rybník, step, kulturní krajina (pochopení hlubokého
ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace aţ po dnešek)
Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce a její ochrana, náš ţivotní styl (spotřeba věcí,
energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí)
Lidské aktivity a problémy životního prostředí - ochrana přírody a kulturních památek, změny
v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy)
Mediální výchova
Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Ve vyučovacím předmětu Prvouka rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností
strategiemi:




pozorování
experiment
diskuse
práce se symboly




kritické myšlení




88



realizace projektů
sebepoznávání



vyjádření environmentálních problémů v okolí bydliště a školy, promýšlení moţností jejich
řešení
poznávání kulturních tradic a dědictví
realizace zdravého ţivotního stylu


rozvoj systematičnosti a vytrvalosti při vypracování zadaných samostatných i skupinových
úkolů
89
Prvouka
Oblast
Člověk a jeho svět
Obor
Prvouka
Ročník
1. - 3.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
pravidla bezpečnosti
1.
dodrţuje zásady bezpečného
chování tak, aby
neohroţoval zdraví své
a zdraví jiných
rozlišuje blízké příbuzenské
vztahy v rodině, role
rodinných příslušníků
a vztahy mezi nimi
projevuje toleranci
k přirozeným odlišnostem
spoluţáků, k jejich
přednostem i nedostatkům
vyuţívá časové údaje při
řešení různých situací
v denním ţivotě, rozlišuje
děj v minulosti, přítomnosti
a budoucnosti
pozoruje, popíše a porovná
viditelné proměny v přírodě
v jednotlivých ročních
obdobích
uplatňuje základní
hygienické, reţimové a jiné
zdravotně preventivní
návyky s vyuţitím
elementárních znalostí
o lidském těle
chová se obezřetně při
setkání s neznámými jedinci,
odmítne komunikaci, která
je mu nepříjemná; v případě
potřeby poţádá o pomoc pro
sebe i pro jiné dítě
odhadne a zkontroluje cenu
nákupu a vrácené peníze, na
příkladu ukáţe nemoţnost
realizace všech chtěných
výdajů, vysvětlí, proč spořit,
kdy si půjčovat a jak vracet
dluhy
rodina, rodinné vztahy
1. - 2.
odlišnosti mezi lidmi
1. - 3.
orientace v čase; běţně
pouţívané časové jednotky
1. - 3.
základní změny v přírodě
v průběhu roku
1. - 3.
lidské tělo - ţivotní potřeby
a projevy, základní stavba
a funkce
1. - 3.
zásady bezpečné komunikace
1. - 3.
rozpočet, příjmy a výdaje
domácnosti
1. -3.
90
výchova, Mezilidské
vztahy - péče o dobré
vztahy
výchova - sociální
rozvoj - poznávání lidí rozvoj pozornosti vůči
odlišnostem a hledání
výhod v odlišnostech.
výchova, Komunikace komunikace v různých
situacích (řešení
konfliktů, vyjednávání,
ţádost apod.)
uplatňuje základní pravidla
silničního provozu.
projevuje vhodným
chováním a činnostmi vztah
ke zdraví
vyznačí v jednoduchém
plánu místo svého bydliště
a školy, cestu na určené
místo
rozezná nebezpečí různého
charakteru, vyuţívá
bezpečná místa pro hru
a trávení volného času
začlení svou obec (město)
do příslušného kraje
a obsluţného centra ČR
pozoruje a popíše změny
v nejbliţším okolí, obci
(městě)
rozliší přírodní a umělé
prvky v okolní krajině
a vyjádří různými způsoby
její estetické hodnoty
a rozmanitost
odvodí význam a potřebu
různých povolání
a pracovních činností
pojmenuje některé rodáky,
kulturní či historické
památky, významné události
regionu
interpretuje některé pověsti
nebo báje spjaté s místem,
v němţ ţije
pravidla silničního provozu
pro chodce
1. - 3.
zásady zdravého ţivotního
stylu
1.- 3.
plán okolí bydliště a školy
2. - 3.
nebezpečná místa, nebezpečné
situace
2. - 3.
Praha a její členění
2. - 3.
pozorování změn v obci
a jejich zaznamenávání
2. - 3.
přírodní a umělé prvky v okolí
školy, bydliště
2. - 3.
povolání rodičů, potřeba
dělby práce
2. - 3.
kultura a historie Prahy
2. - 3.
praţské báje a pověsti
2. - 3.
uplatňuje elementární
poznatky o sobě, rodině
a činnostech člověka,
o lidské společnosti, souţití,
zvycích a o práci lidí
způsoby vyuţití poznatků
o sobě a společnosti v ţivotě
2. - 3.
na příkladech porovnává
minulost a současnost
současnost a minulost
v našem ţivotě - proměny
způsobu ţivota
2. - 3.
roztřídí některé přírodniny
podle nápadných určujících
znaků
třídění přírodnin podle
společných znaků
2. - 3.
uvede příklady výskytu
organismů ve známé lokalitě
výčet organismů v dané
lokalitě
2. - 3.
91
Environmentální
výchova, ekosystémy les, louka, rybník, park
Environmentální
výchova, vztah člověka
k prostředí - příroda
a kultura obce a její
ochrana
výchova, poznávání
lidí- rozvoj pozornosti
vůči odlišnostem
a hledání výhod
v odlišnostech.
Výhodné na
zotavovacím
pobytu ve
zdravotně
příznivém
prostředí
provádí jednoduché pokusy
u skupiny známých látek,
určuje jejich společné
a rozdílné vlastnosti
změří základní veličiny
pomocí jednoduchých
nástrojů a přístrojů
reaguje adekvátně na
pokyny dospělých při
mimořádných událostech
zaloţení jednoduchého
pokusu, sledování zadaných
vlastností a jevů
2. - 3.
základní veličiny, jejich
jednotky a měřidla
3.
výchova, Kooperace
a kompetice - rozvoj
sociálních dovedností
pro kooperaci (jasná
a respektující
komunikace, podřízení
se.)
správné a bezpečné chování
při mimořádných událostech
92
Vlastivěda
Vlastivěda je komplexním předmětem budujícím základy vědomostí a postojů, které jsou v
dalších letech školní docházky rozvíjeny v předmětech Dějepis a Zeměpis a Občanská výchova.
Všechny sloţky, tj. dějepisná, zeměpisná i občanskovýchovná, nejsou ve vyučování
oddělovány. Výuka Vlastivědy završuje úvodní etapu vrůstání dítěte do společnosti. Na konci tohoto
období je dítě orientováno v základních pojmech a souvislostech. Má vytvořeny základy postojů
k okolnímu světu na úrovních: rodina, škola, obec, region, vlast. Orientuje se v problematice
peněz, cen a v odpovědném spravování osobního rozpočtu.
Vlastivěda navazuje na Prvouku. Hlavním smyslem předmětu je vybavit budoucího občana
dostatečně pevnými základy jeho osobní a národní identity, vytvořit mu podmínky pro jeho
pozdější orientaci ve společnosti. V tomto směru podnikáme s dětmi ve 4. ročníku první kroky.
Základem je osobní proţitek dětí, co nejvíce názornosti ve vyučování a vlastní zaujetí učitele pro
téma. Předmět Vlastivěda přímo vybízí k práci v integrovaných blocích, kdy kolem vlastivědného
tématu, nesoucího emotivní náboj, vhodně seskupí učivo ostatních předmětů
Ţáci jsou vedeni k zvládnutí práce s mapou. Pracují s různými typy map, se kterými se
mohou setkat v praktickém ţivotě. Cvičí se ve schopnosti prostudovat krátký text, nalézt v něm
podstatnou informaci, zapsat krátké poznámky, zhotovit náčrtek, záznam z vycházky či exkurze.
Předmět je na prvním stupni vyučován od 4. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 4 hodiny.
Z toho 2 hodiny ve čtvrtém ročníku, 2 hodiny v pátém ročníku.
Do obsahu předmětu Vlastivěda jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat:
Sociální rozvoj
Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, Osobnostní
rozvoj
učení a studium
93
Formy participace občanů v politickém ţivotě - základní kategorie fungování demokracie
Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa, společné dějiny
Základní podmínky života - ochrana biologických druhů
Vztah člověka k prostředí - příroda a kultura obce a její ochrana, náš ţivotní styl (spotřeba věcí,
Ve vyučovacím předmětu Vlastivěda rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností
strategiemi:




pozorování
experiment
diskuse
práce se symboly




kritické myšlení




94



realizace projektů
sebepoznávání



řešení


úkolů
Vlastivěda
Oblast
Obor
Vlastivěda
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
poloha místa
4.
určování světových stran
4.
náčrt, plán, mapa
4.
určí a vysvětlí polohu svého
bydliště nebo pobytu
vzhledem ke krajině a státu
určí světové strany v přírodě
i podle mapy, orientuje se
podle nich a řídí se podle
zásad bezpečného pohybu
a pobytu v přírodě
rozlišuje mezi náčrty, plány
a základními typy map
vyhledává jednoduché údaje
o přírodních podmínkách
a sídlištích lidí na mapách
naší republiky, Evropy
a polokoulí
vyhledá typické regionální
zvláštnosti přírody, osídlení,
hospodářství a kultury,
jednoduchým způsobem
posoudí jejich význam
z hlediska přírodního,
historického, politického,
mapové značky, čtení z mapy,
pouţití barev na mapách
regionální zvláštnosti Prahy
4.
4.
95
Výchova
demokratického
občana, občanská
společnost a škola demokratické vztahy ve
škole, škola jako model
otevřeného partnerství
Environmentální
výchova, Ekosystémykulturní krajina
(pochopení hlubokého
ovlivnění přírody
v průběhu vzniku
civilizace aţ po dnešek)
zařadit
srovnání
s regionem,
ve kterém je
pořádán
zotavovací
pobyt ve
správního a vlastnického
zdravotně
příznivém
prostředí
rozlišuje hlavní orgány
státní moci a některé jejich
zástupce, symboly našeho
státu a jejich význam
orgány státní moci ČR a jejich
současní nejvyšší
představitelé, státní symboly
ČR
4.
vyjádří na základě vlastních
zkušeností základní vztahy
mezi lidmi
souţití lidí, mezilidské vztahy.
4.
orientuje se v základních
formách vlastnictví
vlastnictví - soukromé,
veřejné, osobní
4.
pouţívá peníze v běţných
situacích
hotovostní a bezhotovostní
forma peněz
4.
poukáţe v nejbliţším
společenském a přírodním
prostředí na změny a některé
problémy a navrhne
moţnosti zlepšení ţivotního
prostředí obce (města)
pracuje s časovými údaji
a vyuţívá zjištěných údajů
k pochopení vztahů mezi
ději a mezi jevy
rozeznává současné
a minulé a orientuje se
v hlavních reáliích minulosti
a současnosti naší vlasti
s vyuţitím regionálních
specifik
problémy, které nás trápí
v Praze
.
orientace v čase a časový řád
4.
časová osa historie českého
státu, Prahy
4.
rozpozná ve svém okolí
jednání a chování, která se
uţ tolerovat nemohou,
a která porušují základní
lidská práva nebo
demokratické principy
základní lidská práva,
demokratické principy
4. - 5
vyvodí a dodrţuje pravidla
pro souţití ve škole, mezi
chlapci a dívkami, v rodině,
v obci (městě)
pravidla dobrého souţití
4.- 5.
účelně plánuje svůj čas pro
učení, práci, zábavu
a odpočinek podle vlastních
denní reţim - plánování,
uspořádání času
4.
96
Výchova
demokratického občana
- formy participace
občanů v politickém
ţivotě -základní
kategorie fungování
demokracie .
výchova -sociální
rozvoj - poznávání lidí
Environmentální
výchova - vztah
člověka k prostředí -náš
ţivotní styl (spotřeba
věcí, energie, odpady,
způsoby jednání a vlivy
na prostředí
Výchova
demokratického občana
- Občanská společnost
a škola - způsoby
uplatňování
demokratických
principů a hodnot
v kaţdodenním ţivotě
školy
Multikulturní výchova,
Lidské vztahy uplatňování principu
slušného chování
(základní morální
normy
výchova, Seberegulace
a sebeorganizace -
potřeb s ohledem na
oprávněné nároky jiných
osob
rozlišuje základní rozdíly
mezi jednotlivci, obhájí při
konkrétních činnostech své
názory, popřípadě připustí
svůj omyl, dohodne se na
společném postupu a řešení
se spoluţáky
vyuţívá archivů, knihoven,
sbírek muzeí a galerií jako
informačních zdrojů pro
pochopení minulosti
organizace vlastního
času, plánování učení
a studia.
názor jedince, skupinový
názor, odstoupení od omylu
4.-5.
návštěva a orientace
v archivu, knihovně, muzeu,
galerii
4.-5.
zdůvodní základní význam
chráněných částí přírody,
nemovitých i movitých
kulturních památek
chráněná území, historické
památky, městské památkové
rezervace
4.-5.
objasní historické důvody
pro zařazení státních svátků
a významných dnů
státní svátky a významné dny
4.-5.
vyhledává jednoduché údaje
o přírodních podmínkách
a sídlištích lidí na mapách
naší republiky, Evropy
a polokoulí
mapové značky, čtení z mapy,
pouţití barev na mapách
5.
zprostředkuje ostatním
zkušenosti, záţitky
a zajímavosti z vlastních
cest a porovná způsob ţivota
a přírodu v naší vlasti
i v jiných zemích
záţitky, zkušenosti,
zajímavosti z cest
5.
časová osa historie českého
státu, vybrané události
a osobnosti našich dějin
5.
způsob ţivota a hmotná
kultura v pravěku, středověku,
novověku
5.
vývoj obchodu, vznik
a základní funkce peněz
5.
rozeznává současné
a minulé a orientuje se
v hlavních reáliích minulosti
a současnosti naší vlasti
s vyuţitím regionálních
specifik
srovnává a hodnotí na
vybraných ukázkách způsob
ţivota a práce předků na
našem území v minulosti
a současnosti s vyuţitím
regionálních specifik
zná funkce peněz
97
výchova, Kooperace
sociálních dovedností
pro kooperaci.
Environmentální
výchova, Lidské
aktivity a problémy
ţivotního prostředí ochrana přírody
a kulturních památek
Výchova
demokratického
občana, občanská
společnost a škola demokratické vztahy ve
škole, škola jako model
otevřeného partnerství
Výchova k myšlení
v evropských
a globálních
souvislostech, Evropa
a svět nás zajímá rodinné příběhy,
záţitky a zkušenosti
z Evropy a světa.
v evropských
a globálních
souvislostech, Evropa
a svět nás zajímá společné dějiny
pouţívá peníze v běţných
situacích
způsoby placení
4.-5.
odhadne a zkontroluje cenu
nákupu a vrácené peníze
plánování, odhad a kontrola
ceny nákupu
4.-5.
zná základní sluţby
poskytované bankami
banka jako správce peněz
4.-5.
na příkladu ukáţe, proč není
moţné realizovat všechny
chtěné výdaje
rozpočet – příjmy a výdaje
domácnosti
4.-5.
uvědomuje si vztah mezi
cenou a kvalitou
reklamace zboţí a sluţeb
4.-5.
vysvětlí proč spořit, kdy si
půjčovat a jak vracet dluhy
úspory a půjčky
4.-5.
98
Přírodověda
Předmět Přírodověda navazuje na prvouku. Obsahem je ta část vědomostí, dovedností a
postojů, která je dále rozvíjena v předmětech přírodovědného zaměření na druhém stupni. Přírodověda
si zachovává řadu souvislostí, které měla v systému výchovy a vzdělávání v Prvouce. Témata
Přírodovědy mohou v mnoha případech i nadále být hlavním motivačním prvkem vyučovacího dne.
Předmět je na prvním stupni vyučován od 4. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 4 hodiny.
Z toho 2 hodiny ve čtvrtém ročníku, 2 hodiny v pátém ročníku.
Do obsahu předmětu Přírodověda jsou integrovány následující tematické okruhy průřezových témat:
Sociální rozvoj
učení a studium
Formy participace občanů v politickém ţivotě -základní kategorie fungování demokracie
Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa, společné
dějiny
99
Základní podmínky života -ochrana biologických druhů.
Vztah člověka k prostředí – příroda, kultura obce a její ochrana, náš ţivotní styl (spotřeba věcí,
Ve vyučovacím předmětu Přírodověda rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí, dovedností
strategiemi:




pozorování
experiment
diskuse
práce se symboly




kritické myšlení







realizace projektů
sebepoznávání



řešení

100

úkolů
Přírodověda
Oblast
Obor
Přírodověda
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
objevuje a zjišťuje
propojenost prvků ţivé
a neţivé přírody
ţivá a neţivá příroda
4.
objevuje a zjišťuje princip
rovnováhy přírody
rovnováha v přírodě
4.
nachází souvislosti mezi
konečným vzhledem přírody
a činností člověka
zaloţí jednoduchý pokus,
naplánuje a zdůvodní
postup, vyhodnotí a vysvětlí
výsledky pokusu
rozlišuje jednotlivé etapy
lidského ţivota a orientuje
se ve vývoji dítěte před a po
jeho narození
vysvětlí na základě
elementárních poznatků
o Zemi jako součásti
Vesmíru souvislost
s rozdělením času
a střídáním ročních období
zkoumá základní
společenstva ve vybraných
lokalitách regionů
zdůvodní podstatné
vzájemné vztahy mezi
organismy
nachází shody a rozdíly
v přizpůsobení organismů
prostředí
porovnává na základě
pozorování základní projevy
ţivota na konkrétních
organismech, prakticky třídí
organismy do známých
skupin, vyuţívá k tomu
i jednoduché klíče a atlasy
podíl člověka na stavu přírody
a krajiny
4.
jednoduchý pokus - zaloţení,
stanovení postupu práce,
výstupy
4.
vývoj člověka
4.
pohyby Země, střídání dne,
noci, ročních období
4.-5.
přírodní společenstva - les,
louka, rybník
4.-5.
rovnováha v přírodě
4.-5.
přizpůsobivost organismů
4.-5.
třídění organismů do skupin
4.-5.
101
Environmentální
výchova, Vztah člověka
k prostředí - příroda
a kultura obce a její
ochrana.
Environmentální
výchova - ekosystémy funkce ekosystémů.
Environmentální
výchova - ekosystémy funkce ekosystémů.
Environmentální
výchova - základní
podmínky ţivota ochrana biologických
druhů.
ošetří drobná poranění
a zajistí lékařskou pomoc
poskytnutí první pomoci,
prevence úrazů, nemoc,
drobné úrazy a poranění,
4.-5.
zhodnotí některé konkrétní
činnosti člověka v přírodě
a rozlišuje aktivity, které
mohou prostředí i zdraví
člověka podporovat nebo
poškozovat
chování člověka k přírodě
a ochrana přírody odpovědnost lidí, ochrana
a tvorba ţivotního prostředí
5.
vyuţívá poznatků o lidském
těle k vysvětlení základních
funkcí jednotlivých
orgánových soustav
a podpoře vlastního
zdravého způsobu ţivota
uplatňuje účelné způsoby
chování v situacích
ohroţujících zdraví a
v modelových situacích
simulujících mimořádné
události
charakterizuje moţná
nebezpečí a v modelových
situacích volí vhodné
způsoby jednání, které
směřují k adekvátní ochraně
předvede v modelových
situacích osvojené
jednoduché způsoby
odmítání návykových látek
uplatňuje ohleduplné
chování k druhému pohlaví
a orientuje se v bezpečných
způsobech sexuálního
chování mezi chlapci
a děvčaty v daném věku
výchova, Seberegulace
a sebeorganizace cvičení sebekontroly,
sebeovládání.
Environmentální
výchova,Lidské aktivity
a problémy ţivotního
prostředí - změny
v krajině (krajina dříve
a dnes, vliv lidských
aktivit, jejich reflexe
a perspektivy
5.
výchova, Sebepoznání
a sebepojetí - moje tělo,
moje psychika.
situace ohroţující zdraví
a chování směřující k jejich
odvrácení
5.
výchova, Komunikace dovednosti
komunikační obrany
proti agresi
a manipulaci.
postup v případě ohroţení
(varovný signál, evakuace,
zkouška sirén); poţáry
(příčiny a prevence vzniku
poţárů, ochrana a evakuace
při poţáru); integrovaný
záchranný systém
5.
návykové látky a zdraví odmítání návykových látek,
drogy – prevence
5.
lidské tělo - orgány, péče
o zdraví, zdravý ţivotní styl
základy sexuální výchovy,
partnerství, rodičovství rodina a partnerství,
biologické a psychické změny
v dospívání
5.
102
výchova - sociální
rozvoj - poznávání lidí rozvoj pozornosti vůči
odlišnostem a hledání
výhod v odlišnostech.
Přírodopis
Předmět Přírodopis umoţňuje ţákovi poznání přírody jako propojeného systému. Směřuje ho
k pochopení důleţitosti udrţení přírodní rovnováhy a ochrany přírody. Navaţuje a rozvíjí poznatky
nabyté na prvním stupni v hodinách Přírodovědy. Zahrnuje vědění o ţivé i neţivé přírodě. Seznamuje
ţáka s informacemi o virech, bakteriích, houbách, sinicích, rostlinách, ţivočiších i samotném člověku.
Zkoumá tyto organismy z hlediska anatomie, morfologie, fyziologie, biogeografie, ekologie i evoluce.
Vede ţáka k uvědomování si uţitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém
ţivotě. Prohlubuje zájem o vše ţivé a jeho ochranu. Rozvíjí dovednosti pozorování a zjišťování
konkrétních dat přímo z volné přírody či v prostředí biologické laboratoře.
Předmět Přírodopis má přesahy do dalších předmětů, především Chemie, Zeměpis, Fyzika, Výchova ke
zdraví a Člověk a svět práce.
Obsahové vymezení vzdělávacího předmětu Přírodopis odpovídá obsahu vzdělávacího oboru
Přírodopis tak, jak byl stanoven RVP ZV s průměrnou dotací 5,62 hodiny. Předmět je vyučován
povinně v modulech ve třech ročnících druhého stupně základní školy (6., 7. a 8. třídě). Nadstavbově
lze volit Přírodopis jako rozšířenou volitelnou úroveň ve všech ročnících druhého stupně. Poskytuje
nezbytný podklad předmětu Biologie vyučovanému na gymnáziu. Část výuky probíhá v rámci
modulů. Druhá část je realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnosti, v rámci
různých exkurzí či seminářů, během projektových dnů či projektových týdnů.
Způsob hodnocení
Vzhledem k filosofii školy je vyuţíváno k hodnocení ţáků slovní hodnocení. U kaţdého zadaného
modulu je vţdy ţák povinen splnit za čtvrtletí tzv. zápočet. Zápočet je souborem zápočtů dílčích, kdy
zpravidla jeden je znalostního charakteru. Dalšími dílčími zápočty je např. zjištění a prezentace
informací samostatně, ve dvojici či ve skupině, úvaha na dané téma, tvorba učební pomůcky apod.
Kaţdý zápočet je označen splněn či nesplněn a je vţdy připojeno slovní hodnocení písemnou formou.
Nedílnou součástí hodnocení je u kaţdého zápočtu dílčího podrobnější komentář ústní formou, vlastní
sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky.
Do výuky Přírodopisu jsou zařazena následující průřezová témata:
Environmentální výchova, která se týká všech hlavních částí Přírodopisu (obecné biologie
a genetiky, biologie hub, biologie rostlin, biologie ţivočichů, biologie člověka, neţivé přírody,
základů ekologie i praktického poznávání přírody). Do přírodopisu jsou integrovány všechny
tematické okruhy:
Ekosystémy
Základní podmínky života
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Vztah člověka k prostředí
103
Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení
dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium.
Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech.
Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému.
Hodnoty, postoje, praktická etika - vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost; dovednosti
rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne.
Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech
Objevujeme Evropu a svět – Evropské krajiny
Kulturní diferenciace - respektování zvláštností různých etnik.
Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná
rovnost.
Multikulturalita - vstřícný postoj k odlišnostem.
Mediální výchova
Vnímání autora mediálních sdělení – identifikace postojů a názorů autora v mediovaném sdělení.
Ve vyučovacím předmětu Přírodopis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka.
Učitel:
 představuje ţákům moţné způsoby a metody učení.
 podporuje kladný vztah k učení.
 nabízí ţákům metody, které jim přiblíţí a vysvětlí podstatné zákonitosti v ţivé a neţivé přírodě
a vztahy mezi nimi
 směřuje ţáka k vlastnímu posouzení vhodných způsobů učení, kritického zhodnocení vlastního
pokroku a plánování dalšího zdokonalování se
 vede ţáky k vyhledávání, shromaţďování, třídění a propojování informací, nalézání souvislostí
mezi získanými poznatky a vyuţití v praxi
 umoţňuje ţákovi propojení dalších vyučovaných předmětů a na základě toho komplexnější
pohled
 pouţívá základní metody, pracovní postupy a různé techniky typické pro biologii, zakresluje
náčrty podle nákresů, přírodnin nebo preparátů
 vede ţáky k pouţívání odborné terminologie
104
Učitel vede ţáky:
 k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
 vede ţáky k zobecnění poznatků a jejich aplikaci v praktickém ţivotě
 k vyuţívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci
 k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
 k odpovědím na otevřené otázky
 podporuje rozvoj kritického myšlení a umoţňuje projevit vlastní logické uvaţování
 rozvíjí schopnost objevovat, formulovat problém a hledat varianty řešení
Učitel
 vede ţáky ke komunikaci mezi sebou a učitelem a vzájemnému respektování názorů
 vede ţáky k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných
forem záznamů v písemné i mluvené podobě
 nabízí ţákům dostatek moţností k porozumění textů a obrazových materiálů souvisejících
s poznáváním přírody a vztahy v přírodě
 vede k stručnému a přehlednému zápisu biologických pozorování a pokusů
Učitel






vede ţáky k práci ve skupině či týmu a to i při různorodém sloţení
směřuje ţáky k utváření příjemné atmosféry v rámci pracovní skupiny
vede ţáky k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
vede ţáky k dodrţování dohodnuté kvality, postupů, termínů
vede ţáky k ochotě pomoci a naopak moţnosti si o pomoc poţádat
vede ţáky k ochotě naslouchat ostatním a moţnosti se poučit ze zkušenosti jiných
Učitel:
 vede ţáky k dodrţování společenských norem i zákonů
 vede k zodpovědnosti za zachování ţivotního prostředí
 vede ţáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udrţitelného rozvoje
 vede ţáky k zamyšlení nad zneuţitím biologických poznatků
 k dodrţování pravidel bezpečného chování v terénu i v laboratorních podmínkách
 k vyhledávání a vyuţívání různých zdrojů informací
 k vyuţívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu
vlastního rozvoje
105
Přírodopis
Očekávané výstupy Ţák
Učivo - témata
Ročník
rozliší základní projevy
a podmínky ţivota,
orientuje se v daném
pohledu vývoje
organismů
vznik, vývoj,
rozmanitost, projevy
ţivota a jeho význam;
základní podmínky
a projevy ţivota výţiva, dýchání, růst,
rozmnoţování, vývin,
reakce na podněty;
názory na vznik ţivota
6.
Envirnronmentál
ní výchova základní
podmínky ţivota
popíše základní rozdíly
mezi buňkou rostlin,
ţivočichů a bakterií
a objasní funkci
základních organel
buňka prokaryotická,
rostlinná a ţivočišná
6.
rozpozná, porovná
a objasní funkci
základních orgánů
(orgánových soustav)
rostlin i ţivočichů
základní struktura
ţivota - pletiva, tkáně,
orgány, orgánové
soustavy, organismy,
jednobuněčné
a mnohobuněčné
6. - 7.
třídí organismy a zařadí
vybrané organismy do
říší a niţších
taxonomických
jednotek
význam a zásady třídění
organismů
6.
Komentáře
a dodatky
OBECNÁ BIOLOGIE a GENETIKA
vysvětlí podstatu
pohlavního
a nepohlavního
rozmnoţování a jeho
význam z hlediska
dědičnosti
podstata dědičnosti
a přenos dědičných
informací, gen, kříţení
uvede příklady
dědičnosti v praktickém dědičnost
ţivotě a příklady vlivu
a proměnlivost
prostředí na utváření
organismů
organismů
6. - 8.
6. - 8.
106
Obecné
informace a říše
ţivočichové 6.
třída, říše rostlin
7. třída
učivo je detailně
probíráno v rámci
jednotlivých
bloků týkajících
se zvlášť rostlin,
ţivočichů
a člověka
učivo je detailně
jednotlivých
bloků týkajících
se zvlášť rostlin,
ţivočichů
uvede na příkladech
z běţného ţivota
význam virů a bakterií
v přírodě i pro člověka
viry, bakterie a sinice výskyt, význam
a praktické vyuţití
BIOLOGIE ŢIVOČICHŮ
stavba těla, stavba
a funkce jednotlivých
porovná základní vnější částí těla - ţivočišná
a vnitřní stavbu
buňka, tkáně, orgány,
vybraných ţivočichů
orgánové soustavy,
a vysvětlí funkci
organismy
jednotlivých orgánů
jednobuněčné
a mnohobuněčné,
rozmnoţování
systém ţivočichů významní zástupci
rozlišuje a porovná
jednotlivých skupin
jednotlivé skupiny
ţivočichů - prvoci,
ţivočichů, určuje
bezobratlí (ţahavci,
vybrané ţivočichy,
ploštěnci, měkkýši,
zařazuje je do hlavních krouţkovci, členovci),
taxonomických skupin
strunatci (paryby, ryby,
obojţivelníci, plazi,
ptáci, savci)
odvodí na základě
pozorování základní
projevy chování
Projevy chování
ţivočichů v přírodě, na
ţivočichů, ţivočišná
příkladech objasní
společenstva, rozšíření
jejich způsob ţivota
a přizpůsobení danému
prostředí
zhodnotí význam
význam a ochrana
ţivočichů v přírodě
ţivočichů - hospodářsky
i pro člověka, uplatňuje a epidemiologicky
zásady bezpečného
významné druhy, péče
chování ve styku se
o vybrané domácí
6. A 8.
Environmentální
výchova - vztah
člověka
a prostředí;
Mediální
výchova
6.
Environmentální
výchova - Lidské
aktivity
a problémy
ţivotního
prostředí
6.
Environmentální
výchova
6.
Environmentální
výchova
6.
Environmentální
výchova
107
a člověka
učivo je
úvodu do
biologie
z hlediska
jednotlivých
organismů,
z hlediska vlivu
na člověk pak
v 8. třídě
ţivočichy
ţivočichy, chov
domestikovaných
ţivočichů
ZÁKLADY EKOLOGIE
uvede příklady výskytu organismy a prostředí –
organismů v určitém
vzájemné vztahy mezi
prostředí a vztahy mezi organismy, mezi
nimi
organismy a prostředím
rozlišuje a uvede
příklady systémů
organismů – populace,
společenstva,
populace, společenstva,
ekosystémy a objasní
přirozené a umělé
na základě příkladu
ekosystémy
základní princip
existence ţivých
a neţivých sloţek
ekosystému
vysvětlí podstatu
jednoduchých
potravních řetězců
potravní řetězce,
v různých
rovnováha
ekosystémech
v ekosystému
a zhodnotí jejich
význam
uvede příklady
kladných i záporných
vlivů člověka na
ţivotní prostředí
a příklady narušení
rovnováhy ekosystému
ochrana přírody
a ţivotního prostředí –
globální problémy
a jejich řešení, chráněná
území
7.
6. - 7.
Environmentální
výchova
Environmentální
výchova
6. - 7.
Environmentální
výchova
6. - 7.
Environmentální
výchova
PRAKTICKÉ POZNÁNÍ PŘÍRODY
praktické metody
poznávání přírody –
pozorování lupou
aplikuje praktické
a mikroskopem
metody poznávání
6. - 9.
(případně
přírody
dalekohledem),
zjednodušené určovací
klíče a atlasy, zaloţení
herbáře a sbírek, ukázky
odchytu některých
dodrţuje základní
6. - 9.
ţivočichů, jednoduché
pravidla bezpečnosti
108
Environmentální
výchova
Environmentální
výchova
učivo je
modulů
týkajících se
ţivočichů v 6.
třídě a rostlin v 7.
třídě
učivo je
modulů
týkajících se
ţivočichů v 6.
třídě
učivo je
modulů
týkajících se
ţivočichů v 6.
třídě
výuka v terénu
probíhá ve všech
ročnících
druhého stupně
v rámci
projektových dnů
a týdnů
a školních
výjezdů
výuka v terénu
probíhá ve všech
práce a chování při
rozčleňování rostlin
poznávání ţivé a neţivé a ţivočichů, významní
přírody
biologové a jejich
metody
ročnících
druhého stupně
v rámci
projektových dnů
a týdnů
a školních
výjezdů
BIOLOGIE HUB
vysvětlí různé způsoby
výţivy hub a jejich
význam
v ekosystémech a místo
v potravních řetězcích
rozpozná naše
nejznámější jedlé
a jedovaté houby
s plodnicemi a porovná
je podle
charakteristických
znaků
objasní funkci dvou
organismů ve stélce
lišejníků
BIOLOGIE ROSTLIN
pozorování uspořádání
rostlinného těla od
buňky přes pletiva aţ
k jednotlivým orgánům
porovná vnější a vnitřní
stavbu jednotlivých
orgánů a uvede
praktické příklady
jejich funkcí a vztahů
v rostlině jako celku
vysvětlí princip
základních rostlinných
fyziologických procesů
houby bez plodnic základní charakteristika, 7.
pozitivní a negativní
vliv na člověka a ţivé
organismy houby
s plodnicemi - stavba,
výskyt, význam, zásady
sběru, konzumace
a první pomoc při
7.
otravě houbami
lišejníky - stavba,
symbióza, výskyt
a význam
7.
anatomie a morfologie
rostlin
7.
stavba a význam
jednotlivých částí těla
vyšších rostlin (kořen,
stonek, list, květ,
semeno, plod)
7.
fyziologie rostlin základní principy
fotosyntézy, dýchání,
7.
109
Environmentální
výchova ekosystémy, základní
podmínky ţivota,
- vztah člověka
k prostředí
Environmentální
výchova - lidské
aktivity
a problémy
ţivotního
prostředí (čistota
ovzduší)
Environmentální
výchova
a jejich vyuţití při
pěstování rostlin
rozlišuje základní
systematické skupiny
rostlin a určuje jejich
význačné zástupce
pomocí klíčů a atlasů
růstu, rozmnoţování
systém rostlin poznávání a zařazování
daných zástupců
běţných druhů řas,
mechorostů,
kapraďorostů (plavuňě,
přesličky, kapradiny),
nahosemenných
a krytosemenných
rostlin (jednoděloţných
a dvouděloţných);
jejich vývoj a vyuţití
hospodářsky
významných zástupců,
evoluce rostlin
pozorování přírody
stanoviště rostlin,
závislost a přizpůsobení význam rostlin a jejich
některých rostlin
ochrana
podmínkám prostředí
BIOLOGIE ČLOVĚKA
anatomie a fyziologie stavba a funkce
jednotlivých částí
lidského těla, orgány,
určí polohu a objasní
orgánové soustavy
stavbu a funkci orgánů
(opěrná, pohybová,
a orgánových soustav
oběhová, dýchací,
lidského těla, vysvětlí
trávicí, vylučovací
jejich vztahy
a rozmnoţovací, řídící),
vyšší nervová činnost,
hygiena duševní
činnosti
orientuje se
v základních
vývojových stupních
fylogeneze člověka
objasní vznik a vývin
nového jedince od
početí aţ do stáří
rozlišuje příčiny,
7.
7.
Environmentální
výchova; Myšlení
v Evropských
a globálních
souvislostech
8.
Osobnostní
a sociální
výchova sebepoznání,
sebepojetí;
Multikulturní
výchova kulturní
diferenciace,
etnický původ
fylogeneze člověka
8.
OSV - sociální
rozvoj poznávání lidí,
Multikulturní
výchova
ontogeneze člověka
8.
nemoci, úrazy
8.
110
případně příznaky
běţných nemocí
a uplatňuje zásady
jejich prevence a léčby,
objasní význam
zdravého způsobu
ţivota
aplikuje první pomoc
při poranění a jiném
poškození těla
NEŢIVÁ PŘÍRODA
objasní vliv
jednotlivých sfér země
na vznik a trvání ţivota
rozpozná podle
charakteristických
vlastností vybrané
nerosty a horniny
s pouţitím určovacích
pomůcek
rozlišuje důsledky
vnitřních a vnějších
geologických dějů,
včetně geologického
oběhu hornin i oběhu
vody
porovná význam
půdotvorných činitelů
pro vznik půdy,
rozlišuje hlavní půdní
typy a půdní druhy
a prevence - příčiny,
příznaky, praktické
zásady a postupy při
léčení běţných nemocí,
epidemie; ţivotní styl pozitivní a negativní
dopad prostředí
a ţivotního stylu na
zdraví člověka
zásady první pomoci,
projevy nemocí,
závaţná poranění
a ţivot ohroţující stavy
8.
Země – vznik a stavba
Země
6.
nerosty a horniny –
vznik, vlastnosti,
kvalitativní třídění,
praktický význam
a vyuţití zástupců,
určování jejich vzorků;
principy krystalografie
OSV psychohygiena,
sebepoznání,
sebepojetí;
Výchova
demokratického
občana - občan
jako odpovědný
člen
společnosti, jeho
povinnosti
a je aktivně
uplatňovat
výuka probíhá
v rámci školních
výjezdů
a projektových
dnů napříč
ročníky
6. - 9.
vnější a vnitřní
geologické procesy –
příčiny a důsledky
6. - 9.
půdy – sloţení,
vlastnosti a význam
půdy pro výţivu rostlin,
její hospodářský
význam pro společnost,
6. - 9.
111
Environmentální
výchova
výuka probíhá
v rámci školních
výjezdů
a projektových
dnů napříč
ročníky
výuka probíhá
v rámci školních
výjezdů
a projektových
dnů napříč
v naší přírodě
rozlišuje jednotlivá
geologická období
podle
charakteristických
znaků
uvede význam vlivu
podnebí a počasí na
rozvoj různých
ekosystémů
charakterizuje
mimořádné události
způsobené výkyvy
počasí a dalšími
přírodními jevy, jejich
doprovodné jevy
a moţné dopady
i ochranu před nimi
nebezpečí a příklady
její devastace, moţnosti
a příklady rekultivace
vývoj zemské kůry
a organismů na Zemi –
geologické změny,
vznik ţivota, výskyt
typických organismů
6. - 9.
a jejich přizpůsobování
prostředí; geologický
vývoj a stavba území
ČR – Český masiv,
Karpaty
podnebí a počasí ve
vztahu k ţivotu –
význam vody a teploty
prostředí pro ţivot,
ochrana a vyuţití
přírodních zdrojů,
význam jednotlivých
6. - 7.
vrstev ovzduší pro
ţivot, vlivy
znečištěného ovzduší
a klimatických změn na
ţivé organismy a na
člověka
mimořádné události
způsobené přírodními
vlivy – příčiny vzniku
mimořádných událostí,
přírodní světové
katastrofy, nejčastější
6. - 9.
mimořádné přírodní
události v ČR (povodně,
větrné bouře, sněhové
kalamity, laviny, náledí)
a ochrana před nimi
112
ročníky
Environmentální
výchova
výuka probíhá
v rámci školních
výjezdů
a projektových
dnů napříč
ročníky
Environmentální
výchova
výuka probíhá
v rámci školních
výjezdů
a projektových
dnů napříč
ročníky;
Environmentální
výchova
výuka probíhá
v rámci školních
výjezdů
a projektových
dnů napříč
ročníky
Zeměpis
Vyučovací předmět Zeměpis má přírodovědní, společenskovědní i technický charakter. Směřuje
k získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických jevů,
pojmů či objektů. Vede ţáka k získání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických
informací, respektování přírodních hodnot, lidí a k ochraně ţivotního prostředí. Klade důraz na
udrţení přírodní rovnováhy vzhledem ke vztahu společnosti k přírodě. Umoţňuje ţákovi poznávání
krajiny a společnosti jako propojeného systému. Rozvíjí kritické myšlení a logické uvaţování.
Podněcuje k zájmu o poznání vlastní země a okolí místa bydliště, ale také o poznávání dalších regionů
světa, jejich obyvatel, krajiny, kultury a odlišného smýšlení.
Celková časová dotace je 5,73 hodin týdně. Obsahové vymezení vzdělávacího předmětu Zeměpis
(geografie) odpovídá obsahu vzdělávacího oboru Zeměpis tak, jak byl stanoven RVP ZV. Je vyučován
ve čtvrtletních modulech ve všech ročnících druhého stupně základní školy. Navaţuje a rozvíjí
poznatky nabyté na prvním stupni v hodinách Přírodopisu a Vlastivědy. Poskytuje nezbytný podklad
zeměpisu vyučovanému ve vyšších ročnících školy. Část výuky probíhá v rámci modulů. Druhá část je
realizována prostřednictvím výuky v terénu, při badatelské činnost, v rámci různých exkurzí či
seminářů během projektových dnů či projektových týdnů a výjezdů. Nadstavbově lze volit Přírodopis
jako tzv. rozšířenou volitelnou úroveň ve všech ročnících druhého stupně.
Způsob hodnocení
Vzhledem k filosofii školy je vyuţíváno k hodnocení ţáků slovní hodnocení. U kaţdého zadaného
modulu je vţdy ţák povinen splnit za čtvrtletí tzv. zápočet. Zápočet je souborem zápočtů dílčích, kdy
zpravidla jeden je znalostního charakteru. Dalšími dílčími zápočty je např. zjištění a prezentace
informací samostatně, ve dvojici či ve skupině, úvaha na dané téma, tvorba učební pomůcky apod.
Kaţdý zápočet je označen splněn či nesplněn a je vţdy k tomu připojeno slovní hodnocení písemnou
formou. Nedílnou součástí hodnocení je u kaţdého zápočtu dílčího podrobnější komentář ústní
formou, vlastní sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky.
Do výuky Zeměpisu jsou zařazena následující průřezová témata:
Sociální rozvoji, komunikace, kooperace a kompetice - spolupráce, schopnost domluvit se ve
dvojici i ve skupině, umění řešit problémové situace sám za sebe i v kolektivu. Kooperace a
kompetice ve třídě i ve světě.
Poznávání lidí, morální rozvoj a mezilidské vztahy – posilování vědomí, ţe kaţdý člověk je jiný –
lidské rasy, řeč, jazyky, náboţenství, kulturní i národnostní odlišnosti, různé ţivotní podmínky
apod. Na základě toho posilování mezilidských vztahů. Uvědomění si, jak kaţdý z nás můţe
pomoci ţít lepší ţivot někomu jinému.
113
Principy soužití s minoritami – menšiny u nás i ve světě, konflikty x dobré vztahy, diskuze, jak je
moţné situaci zlepšit
Formy participace občanů v politickém životě - forma vlády u nás, v Evropské Unii a jinde ve
světě, výhody x nevýhody, důsledky.
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - výhody x nevýhody, co je ještě
demokracie a co ne.
Výchova v myšlení v Evropských a globálních souvislostech
Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané – poznáváme okolí bydliště,
Evropu i svět; jak my ovlivňujeme prostředí, ve kterém ţijeme i ţivotní prostředí celé naší
planety, směřujeme k udrţitelnému rozvoji.
Kaţdý člověk je jiný, nikoliv lepší nebo horší, ale jiný – uvědomění si výhod odlišností.
Ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí - jak člověk
pozitivně i negativně ovlivňuje ţivotní prostředí, jak přispět k udrţitelnému rozvoji, vliv kaţdého
z nás, problematika ţivotního prostředí u nás i ve světě
Mediální výchova
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality –
jak naše názory na geografické problémy ovlivňují média, jaká sdělení je moţné v médiích nalézt,
kde hledat informace, snaha o zjišťování relevantních informací a tvoření si vlastního názoru
Ve vyučovacím předmětu zeměpis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka.
Učitel:
 představuje ţákům moţné způsoby a metody učení.
 směřuje ţáka k vlastnímu posouzení vhodných způsobů učení, kritického zhodnocení vlastního
pokroku a plánování dalšího zdokonalování se
 podporuje kladný vztah k učení.
 vede ţáky k vyhledávání, shromaţďování a třídění informací, nalézání souvislostí mezi
získanými poznatky a vyuţití v praxi
 umoţňuje ţákovi propojení dalších vyučovaných předmětů a na základě toho komplexnější
pohled
114






k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
k vyuţívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci
k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
k odpovědím na otevřené otázky
k práci s chybou
podporuje rozvoj kritického myšlení a umoţňuje projevit vlastní logické uvaţování
Učitel




vede ţáky ke komunikaci mezi sebou a učitelem
podněcuje ţáky k diskuzím na různá témata současné doby
vede ţáky k naslouchání a respektování názorů druhých
vede ţáky k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných
forem záznamů v písemné i mluvené podobě
Učitel






vede ţáky k práci ve skupině či týmu a to i při různorodém sloţení
směřuje ţáky k utváření příjemné atmosféry v rámci pracovní skupiny
vede ţáky k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
vede ţáky k dodrţování dohodnuté kvality, postupů, termínů
vede ţáky k ochotě pomoci a naopak moţnosti si o pomoc poţádat
vede ţáky k ochotě naslouchat ostatním a moţnosti se poučit ze zkušenosti jiných
 k dodrţování společenských norem i zákonů
 k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udrţitelného rozvoje
 k respektování a ochraně našeho kulturního a historického dědictví
 k dodrţování pravidel bezpečného chování v terénu
 k vyhledávání a vyuţívání různých zdrojů informací
 k vyuţívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu
vlastního rozvoje
115
Zeměpis
Očekávané výstupy Ţák:
Učivo
Ročník
Komentáře
a dodatky
GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE a TOPOGRAFIE
kartografická
organizuje a přiměřeně
plán, mapa, globus;
znalost
hodnotí geografické
jazyk mapy (symboly,
a orientaci na
informace a zdroje dat
značky, vysvětlivky),
mapě je
z dostupných
měřítko, obsah map,
prohlubována
kartografických produktů
6. - 9.
plánů a globu,
v průběhu
a elaborátů, z grafů,
zeměpisná síť,
celého studia na
diagramů, statistických
poledníky
2. stupni vţdy
a dalších informačních
a rovnoběţky,
u jednotlivých
zdrojů
zeměpisné souřadnice,
témat
zeměpisná poloha,
vytváří a vyuţívá osobní
orientace vzhledem ke
myšlenková (mentální)
světovým stranám;
schémata a myšlenkové
statistická data a jejich
Výchova
očekávaný
(mentální) mapy pro
grafické vyjádření,
k myšlení
výstup je
orientaci v konkrétních
tabulky; základní
6. - 9.
v Evropských
prohlubován
regionech, pro prostorové
informační
a globálních
v průběhu
vnímání a hodnocení míst,
geografická média
souvislostech
celého studia
objektů, jevů a procesů
a zdroje dat, praktická
v nich, pro vytváření
cvičení
postojů k okolnímu světu
komunikační
geografický
pouţívá s porozuměním
a kartografický jazyk
základní geografickou,
– vybrané obecně
topografickou
6.
pouţívané
a kartografickou
geografické,
terminologii
topografické
a kartografické pojmy
přiměřeně hodnotí
geografické objekty, jevy
základní topografické
a procesy v krajinné sféře,
útvary: důleţité body,
jejich určité pravidelnosti,
výrazné liniové
zákonitosti a odlišnosti,
(čárové) útvary,
6.-7.
jejich vzájemnou souvislost plošné útvary a jejich
a podmíněnost, rozeznává
kombinace: sítě,
hranice (bariéry) mezi
povrchy, ohniska –
podstatnými prostorovými
uzly
sloţkami v krajině
PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ
116
zhodnotí postavení Země ve
vesmíru a srovnává
podstatné vlastnosti Země
s ostatními tělesy sluneční
soustavy
vesmír, Země jako
vesmírné těleso,
střídání dne a noci,
střídání ročních
období, světový čas,
časová pásma,
pásmový čas, datová
hranice, smluvený čas
7.
prokáţe na konkrétních
příkladech tvar planety
Země, zhodnotí důsledky
pohybů Země na ţivot lidí
a organismů
tvar, velikost
a pohyby Země
6.
rozlišuje a porovnává
sloţky a prvky přírodní
sféry, jejich vzájemnou
souvislost a podmíněnost,
rozeznává, pojmenuje
a klasifikuje tvary
zemského povrchu
krajinná sféra –
přírodní sféra,
společenská
a hospodářská sféra,
sloţky a prvky
přírodní sféry; systém
přírodní sféry na
planetární úrovni –
geografické pásy,
geografická (šířková)
pásma, výškové
stupně
porovná působení vnitřních
a vnějších procesů
v přírodní sféře a jejich vliv
na přírodu a na lidskou
společnost
REGIONY SVĚTA
rozlišuje zásadní přírodní
a společenské atributy jako
kritéria pro vymezení,
ohraničení a lokalizaci
regionů světa
lokalizuje na mapách
světadíly, oceány
a makroregiony světa podle
zvolených kritérií, srovnává
jejich postavení, rozvojová
systém přírodní sféry
na regionální úrovni –
přírodní oblasti
světadíly, oceány,
makroregiony světa –
určující a porovnávací
kritéria; jejich
přiměřená
charakteristika
z hlediska přírodních
a socioekonomických
poměrů s důrazem na
vazby a souvislosti
117
Environmentální
výchova –
základní
podmínky
ţivota;
Mediální
výchova –
kritické čtení
a vnímání
mediálních
sdělení
6.-7.
Výchova
k myšlení
v Evropských
a globálních
souvislostech
6.
Výchova
k myšlení
v Evropských
a globálních
souvislostech
6.
OSV - sociální
rozvoj, morální
rozvoj
6.-9.
Mediální
výchova
jádra a periferní zóny
(přírodní oblasti,
podnebné oblasti,
porovnává a přiměřeně
sídelní oblasti,
hodnotí polohu, rozlohu,
jazykové oblasti,
přírodní, kulturní,
náboţenské oblasti,
společenské, politické
kulturní oblasti);
a hospodářské poměry,
modelové regiony
zvláštnosti a podobnosti,
7.-9.
světa – vybrané
potenciál a bariéry
modelové přírodní,
jednotlivých světadílů,
společenské, politické,
oceánů, vybraných
hospodářské
makroregionů světa
a environmentální
a vybraných (modelových)
problémy, moţnosti
států
jejich řešení
zvaţuje, jaké změny ve
vybraných regionech světa
nastaly, nastávají, mohou
7.-9.
nastat a co je příčinou
zásadních změn v nich
SPOLEČENSKÉ a HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ
posoudí na přiměřené
obyvatelstvo světa –
úrovni prostorovou
základní kvantitativní
organizaci světové
a kvalitativní
populace, její rozloţení,
geografické,
strukturu, růst, pohyby
9.
demografické
a dynamiku růstu a pohybů,
hospodářské
zhodnotí na vybraných
a kulturní
příkladech mozaiku
charakteristiky
multikulturního světa
globalizační
a hospodářské procesy
posoudí, jak přírodní
– aktuální
podmínky souvisí s funkcí
společenské, sídelní,
lidského sídla, pojmenuje
politické
6.-9.
obecné základní
a hospodářské poměry
geografické znaky sídel
současného světa,
sídelní systémy,
urbanizace,
suburbanizace
zhodnotí přiměřeně
světové hospodářství
strukturu, sloţky a funkce
– sektorová
světového hospodářství,
a odvětvová struktura,
lokalizuje na mapách hlavní územní dělba práce,
světové surovinové
ukazatelé
118
Multikulturní
výchova etnický původ;
Výchova
k myšlení
v Evropských
a globálních
souvislostech
Multikulturní
výchova; OSV sociální rozvoj,
morální rozvoj
Multikulturní
výchova
a energetické zdroje
porovnává předpoklady
a hlavní faktory pro územní
rozmístění hospodářských
aktivit
porovnává státy světa
a zájmové integrace států
světa na základě podobných
a odlišných znaků
jednotlivých světadílů
hlavní aktuální geopolitické
změny a politické problémy
v konkrétních světových
regionech
ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
porovnává různé krajiny
jako součást pevninské části
krajinné sféry, rozlišuje na
konkrétních příkladech
specifické znaky a funkce
krajin
uvádí konkrétní příklady
přírodních a kulturních
krajinných sloţek a prvků,
prostorové rozmístění
hlavních ekosystémů
(biomů)
uvádí na vybraných
příkladech závaţné
důsledky a rizika přírodních
a společenských vlivů na
hospodářského
rozvoje a ţivotní
úrovně
regionální
a hospodářské útvary
– porovnávací
kritéria: národní
a mnohonárodnostní
státy, části států,
správní oblasti, kraje,
města, aglomerace;
hlavní a periferní
hospodářské oblasti
světa; politická,
bezpečnostní
a hospodářská
seskupení (integrace)
států; geopolitické
procesy, hlavní
světová konfliktní
ohniska
krajina – přírodní
a společenské
prostředí, typy krajin
sloţky a prvky
krajiny, ekosystémy
vztah příroda
a společnost – trvale
udrţitelný ţivot
a rozvoj, principy
a zásady ochrany
přírody a ţivotního
prostředí, chráněná
území přírody,
globální ekologické
119
9.
6.-7.
Environmentální
výchova ekosystémy
6.-7.
Environmentální
výchova ekosystémy
6.-7.
Environmentální
výchova Základní
podmínky
ţivota
Lidské aktivity
a problémy
ţivotního
prostředí
a environmentální
problémy lidstva
ČESKÁ REPUBLIKA
místní region –
zeměpisná poloha,
vymezí a lokalizuje místní
Environmentální
kritéria pro vymezení
oblast (region) podle
7.
výchova – naše
místního regionu,
bydliště nebo školy
obec
vztahy k okolním
regionům
hodnotí na přiměřené
základní přírodní
úrovni přírodní,
a socioekonomické
hospodářské a kulturní
charakteristiky
poměry místního regionu,
s důrazem na
7.
moţnosti dalšího rozvoje,
specifika regionu
přiměřeně analyzuje vazby
důleţitá pro jeho další
místního regionu k vyšším
rozvoj (potenciál x
územním celkům
bariéry)
ČR – poloha, rozloha,
hodnotí a porovnává na
členitost, přírodní
přiměřené úrovni polohu,
poměry a zdroje,
přírodní poměry, přírodní
charakteristiky
Environmentální
zdroje, lidský
obyvatelstva,
výchova 7.
a hospodářský potenciál
hospodářství,
ochrana přírody
České republiky
hospodářské
ČR
v evropském a světovém
a politické postavení
kontextu
ČR v Evropě a ve
světě
regiony ČR – územní
jednotky státní správy
jednotlivé kraje České
a samosprávy, krajské
republiky a hlavní jádrové
členění, kraj místního 7.
a periferní oblasti z hlediska
regionu, , sídelní
osídlení a hospodářských
poměry, rozmístění
aktivit
hospodářských aktivit
uvádí příklady účasti
zapojení ČR do
a působnosti České
mezinárodní dělby
republiky ve světových
práce a obchodu,
mezinárodních
přeshraniční
7.
a nadnárodních institucích,
spolupráce se
organizacích a integracích
sousedními státy
států
v euroregionech
TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE a APLIKACE
ovládá základy praktické
cvičení a pozorování
6.-9.
topografie a orientace
v terénu místní
120
v terénu
aplikuje v terénu praktické
postupy při pozorování,
zobrazování a hodnocení
krajiny
uplatňuje v praxi zásady
bezpečného pohybu
a pobytu v krajině,
uplatňuje v modelových
situacích zásady
bezpečného chování
a jednání při mimořádných
událostech
krajiny, geografické
exkurze – orientační
body, jevy, pomůcky
a přístroje; stanoviště,
určování hlavních
a vedlejších světových
stran, pohyb podle
mapy a azimutu,
odhad vzdáleností
a výšek objektů
v terénu; jednoduché
panoramatické
náčrtky krajiny,
situační plány,
schematické náčrtky
pochodové osy,
hodnocení přírodních
jevů a ukazatelů
ochrana člověka při
ohroţení zdraví
a ţivota – ţivelní
pohromy; opatření,
chování a jednání při
nebezpečí ţivelních
pohrom v modelových
situacích
121
6.-9.
6.-9.
Fyzika
Výuka Fyziky je rozdělena na základní a volitelnou rozšiřující úroveň.
Základní úroveň se zabývá tématy ŠVP bez pouţívání komplikovaného matematického aparátu,
preferuje pochopení a kreativní vhled do probíraného učiva v návaznosti na zkušenosti z běţného
ţivota. Ţák pozoruje a zkoumá přírodní jevy, provádí jednoduché fyzikální experimenty v naší
badatelně i mimo školu na výjezdech. Ze svých pozorování a z výsledků experimentů pak vyvozuje
jednotlivé zákonitosti. Některá témata jsou v rámci projektů propojena s Biologií, Zeměpisem,
Chemií, Dějepisem, Dramatickou i Výtvarnou výchovou. Volitelná rozšiřující úroveň Fyziky
umoţňuje rozvíjet zvolená témata do hloubky podle osobního zájmu.
Výuka fyziky probíhá ve všech ročnících druhého stupně s hodinovou dotací 6,47 hodin respektující
čtvrtletní výuková období a témata v modulech, je organizována v základní a volitelné rozšiřující
úrovni. Rozšiřující volitelná úroveň je otevřená pro věkově smíšené skupiny a svoje zaměření
přizpůsobuje zájmům a potřebám přihlášených ţáků. Část praktických a většinou mezioborových
témat je realizována i mimo běţnou školní výuku na studijních výjezdech, v rámci tematických
projektů, odborných výstav, laboratorních cvičení nebo interaktivních seminářů např. na katedře
didaktiky fyziky UK Praha nebo s odbornými pracovišti např. HILASE v Dolních Břeţanech.
Fyzikální projekty napříč ročníky jsou součástí volitelné nabídky závěrečného expedičního výzkumu.
Způsob hodnocení
Hodnotí se pochopení probrané látky, schopnost vyvozovat a aplikovat poznaný princip na podobná
témata. Zvládnutí základních souvislostí a vztahů je ověřováno prostřednictvím testu, další poţadavky
na zápočet mohou být ve formě rozhovoru, prezentace, pokusu, výkladu, filmu, instalace apod.
Hodnocení ve formě splnil-nesplnil je doplněno slovní zpětnou vazbou. Součást hodnocení je
i sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky
Do výuky jsou zařazena následující průřezová témata:
energie, voda, vzduch, environmentální přesahy, zdravotní hlediska, vliv člověka na přírodní prostředí.
Sociální rozvoj - Komunikace a kooperace při dosahování cíle- zejména při skupinové práci,
prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe, schopnost
vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku.
Vnímání vztahu mezi ekologickými a energetickými problémy v evropském i celosvětovém rámci.
Ve vyučovacím předmětu Fyzika jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka s ohledem na ţákovu osobnost
122
Učitel:
 podporuje systematickou práci ţáků, vedení zápisů učiva a příkladů, záznamů měření a jeho
zpracování, tvorbu portfolií.
 vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a dovednosti a dokázali rozpoznat
překáţky při svém učení.
Učitel:
 ţáky v procesu řešení a dokončení úkolu
 do výuky zařazuje komplexnější badatelské úlohy, kdy ţáci sami promýšlí jakou zvolí strategii
pro vyřešení zadaného úkolu
 podporuje a umoţňuje ţákům přijímat intelektuální výzvy
Učitel:
 zařazuje do výuky skupinové činnosti s nutností spolupráce
 podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka, schopnost logické stavby prezentace
v projektech
Učitel:
 podporuje ţáky při skupinové práci ve třídě i ve věkově heterogenních skupinách (na
výjezdech a v pokročilých úrovních)
 umoţňuje ţákům vytvářet vzájemné vazby a nacházet své místo v kolektivu
 umoţňuje ţákům při řešení úloh přijímat různé role, které odpovídají reálným rolím ve
společnosti
Učitel:

vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje
Učitel:
 podporuje vznik pracovních návyků zařazováním vhodných úkolů
 podporuje manuální zručnost ţáka při praktických a laboratorních cvičeních
123
Výstupy a témata modulů jsou rozpracována do 6. - 9. ročníku, v tabulce je zohledněno členění
školního roku na jednotlivá modulová období
Fyzika
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
fyzikální veličiny: délka,
objem, hmotnost,
hustota, teplota, čas,
pouţívané značení,
příslušné jednotky
a jejich převody
6.
měření vybraného
přírodního objektu
skupenství látek: druhy
skupenství a souvislost
s částicovou stavbou
látek, difúze
6.
teplotní a objemová
roztaţnost
hustota, objem
a hmotnost těles
6.
rovnoměrný
a nerovnoměrný pohyb
tělesa, pohyb přímočarý
a křivočarý, dráha
a rychlost
7.
tlak, tlaková síla a vztah
mezi tlakem, tlakovou
silou a plochou na kterou
7.
LÁTKY a TĚLESA
vybere vhodné měřidlo
a změří vybrané
fyzikální veličiny, které
charakterizují látky
a tělesa
rozumí jevům, které
dokazují, ţe se částice
neustále neuspořádaně
pohybují a vzájemně na
sebe působí, uvede
příklad jevů
správně odhadne
souvislost změny délky
nebo objemu tělesa se
změnou jeho teploty,
uvede vyuţití;
chápe a pouţívá vztah
mezi hustotou,
hmotností a objemem
těles
POHYB TĚLES a SÍŮY
určí, jaký pohyb koná
těleso vzhledem
k jinému tělesu;
vyuţívá s pochopením
při řešení úloh vztah
mezi rychlostí, dráhou
a časem při
rovnoměrném pohybu
změří velikost působící
síly;
najde u jednoduchého
124
tření v přírodě,
sesuvy půdy, laviny
Komentáře
a dodatky
příkladu působících sil
na těleso jejich druh,
velikost, směr
a výslednici
umí pouţít Newtonovy
zákony pro vysvětlení
změn pohybu těles při
působení stálé
výslednice sil;
chápe otáčivé účinky sil
při řešení konkrétních
problémů
působí
třecí síla a tření v praxi
výslednice dvou sil
stejného a opačného
směru
Newtonovy zákony
rovnováha na páce a na
pevné kladce
gravitační pole,
souvislost mezi
gravitační silou
a hmotností tělesa
7.
MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN
Pascalův zákon –
hydraulická zařízení,
hydrostatický
a atmosférický tlak,
souvislost mezi
hydrostatickým tlakem,
hloubkou a hustotou
kapaliny; atmosférický tlak
a jeho vztah k jevům
v přírodě
Archimédův zákon,
vztlaková síla; potápění,
vznášení se a plování těles
v klidných tekutinách
7.
chápe souvislost mezi
vykonanou prací
a změnou energie
tělesa;
s porozuměním pouţívá
vztah mezi
výkonem,konanou prací
a časem
energie, druhy energie –
pohybová a polohová
energie; vnitřní energie;
elektrická energie, výkon;
výroba a přenos elektrické
energie; jaderná energie,
štěpná reakce, jaderný
reaktor, jaderná elektrárna;
ochrana lidí před
radioaktivním zářením
7.
vyuţívá při konkrétních
příkladech souvislosti
mezi vzájemnými
přeměnami energie;
určí teplo přijaté
i odevzdané tělesem
druhy skupenství a jejich
přeměny, tání a tuhnutí,
skupenské teplo tání;
vypařování a kapalnění;
hlavní faktory, které
ovlivňují vypařování
7.
s pochopením pouţije
znalosti o tlaku pro
řešení praktických
problémů v klidné
kapalině;
analyzuje síly působící
na těleso v klidné
kapalině a odvodí
chování tělesa
v konkrétních
případech
ENERGIE
125
koloběh vody
v přírodě
a teplotu varu kapaliny
je schopný posoudit
přednosti i dopady
vyuţívání různých
druhů energie na
obnovitelné
a neobnovitelné zdroje
energie
7.
získávání energievliv na ţivotní
prostředí, udrţitelný
rozvoj, moţnosti
řešení
environmentálních
problémů
8
lidské aktivity a hluk
- doprava a ţivotní
prostředí
ZVUK
určí zdroje zvuku
v našem okolí, je
schopen rozlišit
prostředí z hlediska
šíření zvuku;
je schopen posoudit
vliv zvukové zátěţe na
člověka a ţivotní
prostředí
zvuk a jeho vlastnosti,
šíření v látkovém
prostředí, vliv prostředí
na rychlost šíření zvuku,
odraz zvuku, ozvěna, tón
a jeho výška, hudba,
pohlcování zvuku
ELEKTROMAGNETICKÉ DĚJE
sestaví správně podle
schématu elektrický
obvod a určí schéma
reálného obvodu
rozliší stejnosměrný
proud od střídavého
a změří elektrický proud
a napětí
určí vodič, izolant
a polovodič na základě
rozlišení jejich vlastností
umí pouţít Ohmův zákon
pro část obvodu při řešení
praktických problémů
chápe vyuţití poznatku
o působení magnetického
pole na magnet a cívku
s proudem a o vlivu
změny magnetického pole
v okolí cívky na vznik
indukovaného napětí
v cívce
zapojí správně
polovodičovou diodu
elektrický obvod, zdroj
napětí, spotřebič, spínač
elektrické a magnetické
pole – elektrická
a magnetická síla;
elektrický náboj; tepelné
účinky elektrického
proudu; elektrický odpor;
stejnosměrný elektromotor;
transformátor; bezpečné
chování při práci
s elektrickými přístroji
a zařízeními
8.
126
SVĚTLO
vyuţívá zákona
o přímočarém šíření
světla ve stejnorodém
optickém prostředí
a zákona odrazu světla při
řešení problémů a úloh;
rozhodne ze znalosti
rychlostí světla ve dvou
různých prostředích, zda
se světlo bude lámat ke
kolmici či od kolmice,
a vyuţívá této skutečnosti
při analýze průchodu
světla čočkami
vlastnosti světla: zdroje
světla; rychlost světla ve
vakuu a v různých
prostředích; stín, zatmění
Slunce a Měsíce; zobrazení
odrazem na rovinném,
dutém a vypuklém zrcadle
(kvalitativně); zobrazení
lomem tenkou spojkou
a rozptylkou (kvalitativně);
rozklad bílého světla
hranolem
9.
Sluneční soustava, její
hlavní sloţky, měsíční fáze
hvězdy-sloţení
názory na vznik vesmíru,
Velký třesk
9.
VESMÍR
objasní (kvalitativně)
pomocí poznatků
o gravitačních silách
pohyb planet kolem
Slunce a měsíců planet
kolem planet;
odliší hvězdu od planety
na základě jejich
vlastností;
má představu o struktuře
známého vesmíru, jeho
vzniku a vývoji
127
Světelné znečištění
a jeho vliv na ţivotní
prostředí a člověka
Chemie
Chemie na naší škole není předkládána jako neţivotný přehled vzorců a reakcí zcela vzdálený realitě.
Výuka Chemie je rozdělena na základní a rozšiřující úroveň.
V základní úrovni se ţáci postupně seznamují s chemickými látkami, které se vyskytují kolem nás.
Provádějí chemické experimenty v naší badatelně i mimo školu na výjezdech v terénu. Ze svých
pozorování a z výsledků experimentů vyvozují vlastnosti látek i některé zákonitosti. Orientují se
v chemickém sloţení lidského těla, zhodnotí přínosné a škodlivé látky pro člověka i dopady
chemických produktů lidských činností na ţivotní prostředí. Ve volitelné rozšiřující úrovni se ţáci
zabývají vybranými tématy podle svého zájmu.
Výuka Chemie probíhá v osmém a devátém ročníku druhého stupně s hodinovou dotací 3,74 hodin
respektující čtvrtletní výuková období a témata v modulech. Je organizována v základní a volitelné
rozšiřující úrovni. Rozšiřující volitelná úroveň je otevřená pro věkově smíšené skupiny a svoje
zaměření přizpůsobuje zájmům a potřebám přihlášených ţáků. Část praktických a většinou
mezioborových témat je realizována i mimo běţnou školní výuku na studijních výjezdech, v rámci
tematických projektů, odborných výstav, laboratorních cvičení nebo interaktivních seminářů.
Chemické projekty napříč ročníky jsou součástí volitelné nabídky závěrečného expedičního výzkumu.
Způsob hodnocení
Hodnotí se pochopení probrané látky, schopnost vyvozovat a aplikovat poznaný princip na podobná
témata. Zvládnutí základních souvislostí a vztahů je ověřováno prostřednictvím testu, další poţadavky
na zápočet mohou být ve formě rozhovoru, prezentace, pokusu, výkladu, filmu, instalace apod.
Hodnocení ve formě splnil-nesplnil je doplněno slovní zpětnou vazbou. Součást hodnocení je
i sebehodnocení a vzájemná zpětná vazba mezi ţáky.
Do výuky jsou zařazena následující průřezová témata:
energie, voda, vzduch, environmentální přesahy, zdravotní hlediska chemických látek, vliv chemie na
přírodní prostředí.
Sociální rozvoj - Komunikace a kooperace při dosahování cíle, zejména při skupinové práci,
prezentace společných výsledků, vzájemné poskytování zpětné vazby a sebereflexe, schopnost
vyjádřit co potřebuji, co nechápu nebo co by mi pomohlo k dosaţení výsledku.
Vnímání vztahu mezi ekologickými a energetickými problémy v evropském i celosvětovém rámci.
128
Ve vyučovacím předmětu Chemie jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka s přihlédnutím k typu osobnosti ţáka
Učitel:
 podporuje systematickou práci ţáků, vedení zápisů učiva, pokusů a příkladů, záznamy
o laboratorních cvičeních a jeho zpracování, tvorbu portfolií.
 vede ţáky k tomu, aby byli schopni zhodnotit své znalosti a dovednosti a dokázali rozpoznat
překáţky při svém učení.
Učitel:
 do výuky zařazuje komplexnější badatelské úlohy, kdy ţáci sami promýšlí jakou zvolí strategii
pro vyřešení zadaného úkolu
 podporuje ţáky v procesu řešení a dokončení úkolu u terénních cvičení
 umoţňuje ţákům přijímat intelektuální výzvy
Učitel:
 zařazuje do výuky skupinové činnosti s nutností spolupráce
 podporuje rozvoj prezentačních dovedností ţáka, schopnost logické stavby prezentace
v projektech
Učitel:
 podporuje ţáky při skupinové práci ve třídě i ve věkově heterogenních skupinách (na
výjezdech a v pokročilých úrovních)
 umoţňuje ţákům vytvářet vzájemné vazby a nacházet své místo v kolektivu
 umoţňuje ţákům při řešení úloh přijímat různé role, které odpovídají reálným rolím ve
společnosti
Učitel:

vyuţívá při výuce témata, která ţákům umoţňují uvědomit si své názory a občanské postoje
Učitel:

podporuje rozvoj pracovních návyků při laboratorních a praktických činnostech v terénu
Výstupy a témata modulů jsou rozpracována do osmého a devátého ročníku v tabulce je zohledněno
členění školního roku na jednotlivá modulová období.
129
Chemie
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Čím se chemie zabývá, pozorování, bezpečnost práce – pokus
má základní představu
o tématech chemie
bezpečně pracuje
s běţně pouţívanými,
dostupnými látkami;
je schopen posoudit
nebezpečnost látek
podle výstraţných
symbolů
určí vlastnosti látek
podle jednoduchých
kritérií
chemické látky v běţném
8.
ţivotě
bezpečnost práce ve
školní pracovně
i v normálním ţivotě
označení chemických
látek- výstraţné symboly
a jejich význam
8.
bezpečnost při
zacházení s běţně
dostupnými
chemickými látkami
vlastnosti látek – hustota,
vodivost tepelná
i elektrická, skupenství
látek a jeho souvislost
s tlakem a teplotou
8.
Ekologická analýza
vzorku
Částicové sloţení látek
pouţívá pojmy atom
a molekula, prvek
a sloučenina ve
správných
souvislostech
orientuje se
v periodické soustavě
chemických prvků,
rozpozná vybrané
prvky
je schopen odvodit
vzorec nebo název
jednoduchých
anorganických
i organických sloučenin
částicové sloţení látek –
molekuly, atomy,
atomové jádro, protony,
neutrony, elektrony,
elektronový obal a jeho
vztah k chemické vazbě
prvky, jejich názvy,
značky, vlastnosti
a pouţití vybraných
prvků, skupiny a periody
v v periodické soustavě
chemických prvků,
protonové číslo
8.
8.
chemické sloučeninynázvosloví jednoduchých
anorganických
i organických sloučenin
8.
směsi-různorodé
a stejnorodé roztoky,
8.
Směsi
rozliší směs
a chemickou látku
130
Komentáře
a dodatky.
připraví roztok
poţadovaného sloţení
na základě svého
výpočtu
chápe a vysvětlí
základní podmínky pro
rozpouštění pevných
látek
rozliší různé druhy
vody a uvede příklady
jejich pouţití
navrhne a provede
oddělování sloţek
směsí známého sloţení
orientuje se v různých
druzích znečištění
vzduchu a vody,
navrhne způsoby
prevence a likvidace
znečištění
koncentrace, nasycený
a nenasycený roztok,
ovlivnění rychlosti
rozpouštění látek
v roztoku
základní způsoby
oddělování sloţek směsísedimentace, filtrace,
destilace, krystalizace,
sublimace
8.
chemické reakce,zákon
zachování hmotnosti,
látkové mnoţství,
molární hmotnost
8.
Chemické reakce
rozliší výchozí látky
a produkty chemických
reakcí, dokáţe
s pouţitím zákona
zachování hmotnosti
vypočítat hmotnost
výchozích látek nebo
produktů
dokáţe uvést příklady
běţně pouţívaných
chemických reakcí
a zhodnotit jejich
pouţívání
chápe a respektuje
faktory ovlivňující
průběh chemických
reakcí
chápe vznik elektrického
proudu pomocí
elektrochemie
klasifikace chemických
reakcí- slučování,
neutralizace, reakce
exotermické
a endotermické
faktory ovlivňující
rychlost a průběh
chemických reakcípouţití katalyzátoru,
povrch výchozích látek,
teplota
elektrochemie-výroba
elektrického proudu
8
8.
8.
131
Environmentální
výchova, znečištění
vody a vzduchu
Anorganické sloučeniny
porovná vlastnosti
významných oxidů,
hydroxidů, kyselin
a solí, - posoudí vliv
jejich pouţívání
z hlediska ţivotního
prostředí
vysvětlí vznik kyselých
dešťů, jejich dopad na
a způsoby předcházení
jejich vzniku;
orientuje se na stupnici
pH, měří
s indikátorovým
papírkem, uvede
příklady neutralizace
v praxi
názvosloví, vlastnosti
významných oxidů,
hydroxidů, kyselin a solí
9.
kyselost a zásaditost
roztoků, pH stupnice
a její vyuţití
9.
a vliv změn pH
Organické sloučeniny
rozliší nejjednodušší
uhlovodíky a vybrané
deriváty uhlovodíků,
uvede jejich zdroje,
vlastnosti a pouţití
zhodnotí pouţívání
fosilních paliv
a vyráběných paliv jako
zdrojů energie
orientuje se
v jednoduchém popisu
fotosyntézy;
rozliší bílkoviny, tuky,
sacharidy a vitamíny,
uvede příklady jejich
zdrojů a jejich význam
pro lidské tělo
uhlovodíky- příklady
významných uhlovodíků
s nasycenými,
nenasycenými
i aromatickými vazbami
9.
paliva-ropa, zemní plyn,
uhlí, průmyslově
vyráběná paliva
9.
deriváty uhlovodíkůjejich významní zástupci
přírodní látky- zdroje,
vlastnosti a příklady
funkcí
9.
chemický průmysl a jeho
vliv na ţivotní prostředí,
třídění, recyklace, koroze
9.
Chemie a společnost
utvoří si názor na
vyuţívání surovin
z hlediska trvale
132
potraviny a zdravá
výţiva člověka
udrţitelného rozvoje
je schopen pouţít
znalosti o principech
hašení v modelových
situacích;
orientuje se v pouţívání
chemických látek
v praxi a jejich vlivem
na zdraví člověka a na
průmyslová hnojiva
tepelně zpracované
a pouţívané materiálycement, vápno, sádra,
keramika
plasty a syntetická
vlákna- vlastnosti,
pouţití, likvidace
detergenty, pesticidy,
isekticidy, fungicidy
léky a návykové látky
9.
133
Environmentální
výchova,
lidské aktivity
a jejich dopad na
ţivotní prostředílikvidace odpadů
Dějepis
Hlavním cílem Dějepisu je pochopení základních dějinných souvislostí středoevropského prostoru
v evropském a světovém kontextu, s důrazem na 20. století a současné dějiny. Dalším cílem je
vytváření historické kontinuity a uchování historické paměti se zřetelem na významnou úlohu
evropské civilizace a kontextualizací vzhledem k regionálním dějinám a dějinám rodiny. Absolvent
školy by se měl orientovat v dějinných souvislostech dnešního světa, aby se mohl stát odpovědným
občanem v demokratickém státě.
Předmět je na druhém stupni vyučován v modulech s celkovou časovou dotací 6,5 hodin. Obsahové
vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Dějepis tak,
jak byl stanoven v RVP ZV. Předmět je vyučován v kaţdém ročníku v povinných modulech a zároveň
nabízí volitelně rozšiřující moduly. Na výuku části vzdělávacího obsahu je vyuţito formy výjezdového
projektu, jednodenních projektů, exkurzí, návštěv muzeí i archeologicky významných míst a památek
během úvodních výjezdů. Ţáci si také mohou volit dějepisné projekty v rámci expedičního výzkumu.
Způsob hodnocení
Hodnotí se pochopení historických souvislostí, charakterizace období, schopnost odvozování
závislostí historických jevů a pochopení kulturního zázemí doby. Zápočty je moţno plnit různými
formami – test, zkoušení, skupinové zkoušení, prezentace, vytváření posterů apod. Výběr způsobu
splnění zápočtů je částečně vybírán ţáky v součinnosti s učitelem.
Rozvoj schopností poznávání - rozpoznávání závislostí společenských jevů a vztahů a pokus
o jejich odvozování
Sebepoznání a sebepojetí - poznání minulosti vlastní rodiny, předávání historické kontinuity
a identifikace s kulturním zázemím
Kreativita - vytváření historických map a posterů na stěnu
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - alternativní řešení významných historických
mezníků, rozhodování se v obtíţných situacích
Občan, občanská společnost a stát - pochopení vzniku občanské společnosti a jejího významu pro
ţivot člověka
Formy participace občanů v politickém životě - proměny participace v dějinách, výhody
a nevýhody jednotlivých forem
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - přiblíţení jednotlivých forem
vlád s jejich pozitivy a negativy, vývoj českého států k samostatnému a demokratickému
134
Evropa a svět nás zajímá - dějinný kontext vytváření společného projektu Evropské unie, dějiny
okolních států
Kulturní diference - poznávání odlišných kultur a jejich dějinného vývoje
Etnický původ - pochopení rozličného etnického původů národů a etnických menšin v Evropě
Princip sociálního smíru a solidarity - poznání důvodů vzniku myšlenky solidarity a sociálního
smíru v dějinách
Mediální výchova
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - manipulace pomocí obrazu, filmu a textu ve
vybraných dějinných souvislostech
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - kritika pramene, rozpoznávání historické reality
a fikce
Ve vyučovacím předmětu Dějepis jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka:
Učitel:
 podporuje rozpoznávání souvislostí mezi historickými jevy
 vede ţáky k učení v souvislostech a k uchopování celků
Učitel:
● umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekt
Učitel:
 podporuje ţáky k vyjádření vlastního názoru před ostatními
 vede ţáky k jasnému a srozumitelnému vysvětlení historických souvislostí
Učitel:
místo v kolektivu
135


zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci
a respektu
daný problém
Učitel:
 seznamuje ţáky s kontextem historického vzniku občanské společnosti a jejích výhod
 vyuţívá témata, která umoţňují ţákům vyjadřovat své občanské postoje
Učitel:
 pomáhá ţákům s plánováním a dokončováním dlouhodobých projektů
 vede k ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů
 motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci
Dějepis
Ţák
uvede konkrétní příklady
důleţitosti a potřebnosti
dějepisných poznatků
uvede příklady zdrojů informací
o minulosti; pojmenuje instituce,
kde jsou tyto zdroje
shromaţďovány
orientuje se na časové ose a
v historické mapě, řadí hlavní
historické epochy
v chronologickém sledu
charakterizuje ţivot pravěkých
sběračů a lovců, jejich materiální
a duchovní kulturu
objasní význam zemědělství,
dobytkářství a zpracování kovů
pro lidskou společnost
uvede příklady archeologických
kultur na našem území
rozpozná souvislost mezi
přírodními podmínkami
Učivo
Ročník
Průřezové téma
význam zkoumání dějin
získávání informací
o dějinách; historické
prameny
6. – 9.
historický čas a prostor
první lidé, evoluce
člověka, doba ledová
a meziledová
neolitické revoluce,
zpracování kovů, doba
bronzová a ţelezná
pravěké kultury na
území ČR; nejstarší
136
6. – 9.
a vznikem prvních velkých
zemědělských civilizací
popíše podstatnou změnu
evropské situace, která nastala
v důsledku příchodu nových
etnik, christianizace a vzniku
státu
porovná základní rysy
západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní
oblasti
vymezí význam husitské tradice
pro český politický a kulturní
ţivot
objasní situaci Velkomoravské
říše a vnitřní vývoj českého státu
a postavení těchto státních útvarů
v evropských souvislostech
vymezí úlohu křesťanství a víry
v ţivotů středověkého člověka,
konflikty mezi světskou
a církevní mocí, vztah křesťanství
ke kacířství a jiným věroukám
ilustruje postavení jednotlivých
vrstev středověké společnosti,
uvede příklady románské
a gotické kultury
uvede nejvýznamnější typy
památek, které se staly součástí
světového kulturního dědictví
demonstruje na konkrétních
příkladech přínos antické kultury
a uvede osobnosti antiky důleţité
pro evropskou civilizaci, zrod
křesťanství a souvislost
s judaismem
vysvětlí znovuobjevení antického
ideálu člověka, nové myšlenky
ţádající reformu církve včetně
reakce církve na tyto poţadavky
popíše a demonstruje průběh
zámořských objevů, jejich příčiny
a důsledky
starověké státy a jejich
odkaz
v evropských a globálních
souvislostech
nový etnický obraz
Evropy
utváření státu ve
východoevropském
a západoevropském
kulturním okruhu
Husitství
Velká Morava, český
stát, jejich postavení
v Evropě, vnitřní vývoj
6. – 9.
křesťanství, papeţství,
císařství, kříţové
výpravy
kultura středověké
společnosti - románské
a gotické umění
a vzdělanost
souvislostech
antická kultura –
architektura
6.
starověké Řecko,
starověký Řím, antická
kultura
renesance,
humanismus, reformace
7.
zámořské objevy
137
souvislostech
rozpozná základní znaky
jednotlivých kulturních stylů
a uvede jejich představitele
a příklady významných
kulturních památek
objasní postavení českého státu
v podmínkách Evropy rozdělené
do řady mocenských
a náboţenských center a jeho
postavení uvnitř habsburské
monarchie
objasní příčiny a důsledky vzniku
třicetileté války a posoudí její
důsledky
na příkladech evropských dějin
konkretizuje absolutismus,
konstituční monarchie,
parlamentarismus
vysvětlí podstatné ekonomické,
sociální, politické a kulturní
změny ve vybraných zemích a
u nás, které charakterizují
modernizaci společnosti
objasní souvislost mezi událostmi
francouzské revoluce
a napoleonských válek na jedné
straně a rozbitím starých
společenských struktur v Evropě
na straně druhé
porovná jednotlivé fáze utváření
novodobého českého národa
v souvislosti s národními hnutími
vybraných evropských národů
charakterizuje emancipační úsilí
významných sociálních skupin;
uvede poţadavky formulované ve
vybraných evropských revolucích
na vybraných příkladech
demonstruje základní politické
proudy
vysvětlí rozdílné tempo
modernizace a prohloubení
barokní kultura
a osvícenství
český stát 15. - 18.
století a evropské
velmoci
třicetiletá válka
Anglie a Francie v 17. 18. století absolutismus vs.
Parlamentarismus
souvislostech
industrializace,
průmyslová revoluce,
sociální změny
VFR, napoleonské
období, vznik USA
utváření novodobého
českého národa
revoluce 19. století
konzervatismus,
liberalismus,
demokratismus,
socialismus, polit.
strany, ústava
kulturní rozrůzněnost
doby, kolonialismus,
138
8.
nerovnoměrnosti vývoje
jednotlivých částí Evropy a světa
včetně důsledků, ke kterým tato
nerovnoměrnost vedla;
charakterizuje soupeření mezi
velmocemi a vymezí význam
kolonií
na příkladech demonstruje
zneuţití techniky ve světových
válkách a jeho důsledky
rozpozná klady a nedostatky
demokratických systémů
charakterizuje jednotlivé totalitní
systémy, příčiny jejich nastolení
v širších ekonomických
a politických souvislostech
a důsledky jejich existence pro
svět
na příkladech vyloţí
antisemitismus, rasismus a jejich
nepřijatelnost z hlediska lidských
práv
rozpozná destruktivní sílu
totalitarismu a vypjatého
nacionalismu
zhodnotí postavení ČSR
v evropských souvislostech
a jeho vnitřní sociální, politické,
hospodářské a kulturní prostředí
vysvětlí příčiny a důsledky
vzniku bipolárního světa; uvede
příklady střetávání obou bloků
konflikty mezi
velmocemi
první světová válka,
druhá světová válka,
holocaust; situace
v našich zemích,
domácí a zahraniční
odboj; politické,
mocenské
a ekonomické důsledky
války
nové politické
uspořádání Evropy
a úloha USA ve světě;
komunismus, nacismus,
fašismus
mezinárodní politická
a hospodářská situace
ve 20. A 30. letech;
totalitní systémy –
komunismus, fašismus,
nacismus – důsledky
pro ČSR a svět
souvislostech, Výchova
demokratického občana,
Mediální výchova
8.
fašismus, nacismus
fašismus, nacismus
vznik ČSR, její
hospodářskopolitický
vývoj, sociální
a národnostní problémy
studená válka
a supervelmoci,
soupeření bloků; ČSR
do roku 1989
139
9.
souvislostech, Výchova
demokratického občana,
Mediální výchova
vysvětlí a na příkladech doloţí
mocenské a politické důvody
euroatlantické hospodářské
a vojenské spolupráce
posoudí postavení rozvojových
zemí
NATO, rozpad
koloniálního systému
mimoevropský svět
140
Výchova k občanství pomáhá ţákům vyznat se a orientovat v sociální realitě společnosti, přibliţuje
jim fungování státních orgánů na všech úrovních státní správy. Učí je respektovat odlišné míry, umět
diskutovat a nebát se postavit za vlastní názor. Snaţí se je zapojit do aktivního občanského ţivota
v rámci demokratické společnosti.
Předmět je na druhém stupni vyučován v modulech s celkovou průměrnou časovou dotací 2,93 hodin.
Část dotace tvoří moduly povinné a předmět zároveň nabízí volitelně rozšiřující moduly, některé
výstupy spadají do fungování ţákovské samosprávy třídnických hodin. Obsahové vymezení předmětu
na druhém stupni odpovídá zčásti vzdělávacímu obsahu vzdělávacího oboru Výchova k občanství tak,
jak byl stanoven v RVP ZV. Část obsahu vzdělávacího oboru je vyučována v rámci předmětu
Osobnostní a sociální výchova (tematická část Člověk jako jedinec), část v rámci předmětu Školní
firma (tematická část Člověk, stát a hospodářství), část v rámci předmětu Média a my a část v rámci
předmětu Člověk a svět práce (modul Trh práce). Během expedičního projektu si mohou ţáci také
volit z nabídky projektů z předmětu Výchova k občanství.
Způsob hodnocení
Hodnotí se především schopnost vyjadřovat vlastní názory a orientace v sociálním prostředí okolo nás.
Zápočty je moţno plnit různými formami – test, zkoušení, skupinové zkoušení, prezentace, vytváření
posterů apod. Výběr způsobu splnění zápočtů je částečně vybírán ţáky v součinnosti s učitelem.
Kooperace a kompetice - spolupráce v rámci projektů, simulační hry
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - simulační hry
Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů
v chování lidí – 1. – 3. ročník, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Pracovní výchova, Tělesná
výchova; na druhém stupni samostatný předmět Osobnostní a sociální výchova
Občanská společnost a škola - účast ţáků na školní radě v rámci rozšířeného volitelného modulu,
aktivizační projekty na podporu občanské angaţovanosti ve škole a v okolí svého domova
Občan, občanská společnost a stát - výhody občanské společnosti, práva a povinnosti občana
Formy participace občanů v politickém životě - školní rada a sněm, volby do školní rady
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - reflexe rozhodování školní rady,
uplatnění demokratických principů v participaci ţáků na řízení školy
141
Jsme Evropané - vytváření a reflexe naší evropské identity, občanství Evropské unie, vznik
a myšlenky jednotné Evropy
Kulturní diference - globální svět jako míchání kulturních identit, rozvoj tolerance a respektu
k odlišným kulturám
Ve vyučovacím předmětu Výchova k občanství jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj
klíčových kompetencí ţáka:
Učitel:
 podporuje rozpoznávání souvislostí mezi společenskými jevy
 vytváření myšlenkových map
Učitel:
 umoţňuje ţákům řešit komplexnější problémy, vypracovávat sloţitější práce a projekty
Učitel:
 podporuje ţáky k vyjádření vlastního názoru před ostatními
 vytváří prostředí k svobodné diskuzi a výměně názorů
 vede ţáky k jasnému a srozumitelnému vysvětlení společenských souvislostí
Učitel:
místo v kolektivu
 zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci
a respektu
 vede ţáky k hledání efektivních způsobů komunikace a respektování různých úhlů pohledu na
daný problém
 pomáhá ţákům orientovat se v sociální realitě okolní společnosti
142
Učitel:
 pomáhá ţákům pochopit význam občanské společnosti a jejích výhod
Učitel:
 vede ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů
 motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci a pomáhá s volbou formy plnění zápočtů
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Modul ČLOVĚK a SPOLEČNOST
objasní účel důleţitých
symbolů našeho státu
a způsoby jejich
pouţívání
rozlišuje nejčastější
typy a formy států a na
příkladech porovná
jejich znaky
rozlišuje projevy
vlastenectví od projevů
nacionalismu
zdůvodní nepřijatelnost
vandalského chování
a aktivně proti němu
vystupuje
zhodnotí a na
příkladech doloţí
význam vzájemné
solidarity mezi lidmi,
vyjádří své moţnosti,
státní symbolika
znaky státu, typy a formy
státu
pojem vlasti
a vlastenectví; zajímavá
a památná místa, co nás
proslavilo, významné
osobnosti; státní
symboly, státní svátky,
významné dny, naše
obec, region, kraj
7.
ţivot ve škole, práva
a povinnosti ţáků,
význam a činnost
ţákovské samosprávy,
společná pravidla
143
Výchova
demokratického
občana, Osobnostní
Komentáře
a dodatky
jak můţe v případě
potřeby pomáhat lidem
v nouzi a v situacích
ohroţení
posoudí a na příkladech
doloţí přínos
spolupráce lidí při
řešení konkrétních
úkolů a dosahování
některých cílů v rodině,
ve škole, v obci
objasní potřebu
tolerance ve
společnosti, respektuje
kulturní zvláštnosti
i odlišné názory, zájmy,
způsoby chování
a myšlení lidí, zaujímá
tolerantní postoje
k menšinám
rozpoznává
netolerantní, rasistické,
xenofobní
a extremistické projevy
v chování lidí a zaujímá
aktivní postoj proti
všem projevům lidské
nesnášenlivosti
a normy, vklad vzdělání
pro ţivot
přirozené a sociální
rozdíly mezi lidmi,
rovnost a nerovnost,
rovné postavení muţů
a ţen
ţivot ve škole, práva
a povinnosti ţáků,
význam a činnost
ţákovské samosprávy,
společná pravidla
a normy, vklad vzdělání
pro ţivot
Modul ČLOVĚK, STÁT a PRÁVO
úkoly jednotlivých
sloţek státní moci ČR
i jejich orgánů
a institucí, uvede
příklady institucí
a orgánů, které se
Ústava ČR; sloţky státní
moci, jejich orgány
a instituce, obrana státu
9.
144
Výchova
demokratického
podílejí na správě obcí,
krajů a státu
objasní výhody
a nevýhody
demokratického
způsobu řízení státu pro
kaţdodenní ţivot
občanů
vyloţí smysl voleb do
zastupitelstev
v demokratických
státech a uvede
příklady, jak mohou
výsledky voleb
ovlivňovat kaţdodenní
ţivot občanů
objasní význam právní
úpravy důleţitých
vztahů – vlastnictví,
manţelství
rozpozná protiprávní
jednání, rozliší
přestupek a trestný čin,
uvede jejich příklady
dodrţuje právní
ustanovení, která se na
něj vztahují
a uvědomuje si rizika
jejich porušování
úkoly orgánů právní
ochrany občanů, uvede
příklady jejich činnosti
a spolupráce při
postihování trestných
činů
znaky demokratického
způsobu rozhodování
a řízení státu; politický
pluralismus, sociální
dialog a jejich význam
význam a formy voleb
do zastupitelstev; orgány
a instituce státní správy
a samosprávy, jejich
úkoly
občanská právo
trestní právo, přestupky
policie, soudy, tresty
Modul MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT
popíše vliv začlenění
ČR do EU na
kaţdodenní ţivot
občanů, uvede příklady
práv občanů ČR
v rámci EU i moţných
evropská integrace –
podstata, význam,
výhody; Evropská unie
a ČR
9.
145
Výchova
demokratického
občana, Výchova
k myšlení
v evropských
a globálních
způsobů jejich
uplatňování
uvede některé
významné mezinárodní
organizace
a společenství, k nimţ
má vztah ČR, posoudí
jejich význam ve
světovém dění a popíše
výhody spolupráce
mezi státy, včetně
zajišťování obrany státu
a účasti v zahraničních
misích
uvede některé globální
problémy současnosti,
vyjádří na ně svůj
osobní názor a popíše
jejich hlavní příčiny
i moţné důsledky pro
ţivot lidstva
objasní souvislosti
globálních a lokálních
problémů, uvede
příklady moţných
projevů a způsobů
řešení globálních
problémů na lokální
úrovni – v obci, regionu
uvede důvody
a příklady
mezinárodního
terorismu a zaujme
vlastní postoj ke
způsobům jeho
potírání, objasní roli
ozbrojených sil ČR při
zajišťování obrany státu
a při řešení krizí
nevojenského
charakteru
souvislostech
Multikulturní
výchova
ekonomická, politická
a bezpečnostní
spolupráce mezi státy,
její výhody; významné
mezinárodní organizace
(Rada Evropy, NATO,
OSN aj.)
významné globální
problémy včetně válek
a terorismu, moţnosti
jejich řešení
můj domov v globálním
světě
významné globální
problémy včetně válek
a terorismu, moţnosti
jejich řešení
146
Mediální výchova
Předmět Médiální výchova je určen k výuce průřezového tématu Mediální výchova a umoţňuje do
větší hloubky a intenzivněji rozvoj ţáků v mediální gramotnosti v rychle se měnícím světě.
Předmět je na druhém stupni vyučován formou modulu a projektových dnů s celkovou průměrnou
časovou dotací 1,42 hodin. Celou dotaci tvoří povinný modul zařazený v 8. ročníku. Obsahové
vymezení předmětu na druhém stupni odpovídá průřezovému tématu Mediální výchova
Způsob hodnocení
Hodnotí se především schopnost kriticky vnímat mediální sdělení a orientovat se na mediálním poli,
porozumění způsobu masové komunikace, aktivní účast během hodin a zpracování ţákovských
projektů.
Do výuky předmětu Mediální výchova jsou kromě Mediální výchovy integrována následující
průřezová témata.
Kreativita - projekty zaměřené na tvorbu mediálních sdělení
Komunikace - aktivity na rozpoznávání specifik masové komunikace, hry na rozvoj
komunikačních schopností
0bčanská společnost a škola - aktivity na rozpoznání role médií v občanské společnosti a vyuţití
médií pro aktivní občanství
Ve vyučovacím předmětu Mediální výchova jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka:
Učitel:
 podporuje rozpoznávání souvislostí mezi společenskými jevy v mediální oblasti
 pomáhá ţákům tvořit myšlenkové mapy
147
Učitel:
Učitel:
 podporuje ţáky ve vyjádření vlastního názoru před ostatními
 vytváří prostředí k svobodné diskuzi a výměně názorů
Učitel:
místo v kolektivu
 zařazováním vhodných konverzačních témat vede ţáky ke spolupráci, vzájemné pomoci
a respektu
daný problém
 pomáhá ţákům orientovat se v sociální realitě okolní společnosti, především na sociálních
síťích
Učitel:
 pomáhá ţákům pochopit význam médií v občanské společnosti
Učitel:
 vede ţáky k odpovědnosti za včasné plnění zápočtů
 motivuje ţáky k vlastní iniciativě při práci a pomáhá s volbou formy plnění zápočtů
148
Mediální výchova
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Modul MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
kriticky a s odstupem
analyzuje mediální
obsahy
rozvíjí komunikační
schopnosti
učí se vyuţívat média
jako zdroje informací
a zábavy
osvojuje si principy
vzniku důleţitých
mediálních obsahů
(zpravodajských)
získává představu o roli
médií v demokratické
společnosti
je citlivý vůči
stereotypům
a předsudkům v obsahu
médií
rozlišuje základní
funkce mediálních
sdělení
ví, jak vznikají zprávy
a jak se liší v různých
typech médií
dokáţe rozpoznat
bulvární a seriózní
novinářský přístup
rozpozná komerční
sdělení a ví kde se
v médiích skrývají
zná způsoby působení
reklamy na zákazníky
a uvědomuje si
nebezpečí skryté
a klamavé reklamy
média a komunikace
média a zábava
mediální obsahy
a sdělení, mediální
technologie a jejich
vývoj
8.
Reklama
149
Výchova
demokratického
Komentáře
a dodatky
uvědomuje si nutnost
ochrany autorských
práv
Rozpozná nebezpečí
internetu a sociálních
sítí, ví jak se chovat
v potenciálně
nebezpečných situacích
autorská práva
internet a bezpečí na
internetu, digitální stopa
150
Osobnostní a sociální výchova patří na škole da Vinci k důleţitým předmětům, které umoţňují ţákům
poznávat a objevovat sami sebe a stát se autentickou lidskou bytostí, schopnou ţít šťastný
a plnohodnotný ţivot.
Na výuce se stabilně podílí dvojice vyučujících, nejčastěji muţ a ţena, coţ zajišťuje genderovou
vyváţenost při probírání jednotlivých témat a dále téţ trochu odlišný náhled na probíranou
problematiku kaţdým vyučujícím. To nutí ţáky ke kritickému myšlení a zdravému subjektivnímu
hodnocení předkládaných tezí.
Součástí výuky je téţ pravidelná diskuse k daným tématům, coţ prohlubuje mluvený projev ţáků,
vytváří prostředí pro respektování odlišných názorů, procvičuje ţákovu schopnost koncentrace
a naslouchání.
V rámci výuky vzniká u kaţdého ţáka portfolio jeho prací, které navíc prostupuje skrze jednotlivé
ročníky a dává tak ţákovi moţnost vidět postupný rozvoj a vhled do hlubších vrstev své osobnosti.
Učiteli pak dává příleţitost dozvědět se o rozvoji daného ţáka.
Obsah předmětu je tvořen kombinací vzdělávacího obsahu oborů Výchova k občanství, Výchovy ke
zdraví, částečně téţ Český jazyk a literatura. Předmět zároveň pokrývá z majoritní části průřezové
téma Osobnostní a sociální výchova na druhém stupni. Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od
šesté do deváté třídy. Výuka je organizována 1x za 14 dní do bloku 90 min, coţ do výuky umoţnuje
zařadit časově náročnější aktivity a dovoluje i poskytnout vyučujícímu hlubší zpětnou vazbu k dané
tématice. Mimo to je navíc výuka realizována v rámci projektových dnů a školních výjezdů, kde
vzniká přirozený prostor pro hry a aktivity.
Způsob hodnocení
Hodnotí se aktivní přístup k probíraným tématům, práce v hodině i plnění zadaných domácích úkolů.
Součástí hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře a autoevaluace.
Do výuky osobnostní a sociální výchovy jsou zařazena následující průřezová témata:
Osobnostní rozvoj
Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení
dovedností pamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje
tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já
v mém chování; můj vztah ke mně samému; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé
a vyrovnané sebepojetí
151
Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání
i proţívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů
a kroků k jejich dosaţení
Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální
dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti
zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní
komunikace atd.); hledání pomoci při potíţích
Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pruţnosti nápadů, originality,
schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost
v mezilidských vztazích
Sociální rozvoj
způsoby komunikace, neverbální sloţka komunikace. Řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů
a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického
a aktivního naslouchání. Efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační
obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, leţ a předstírání
v komunikaci
Kooperace a kompetice - podpora spolupráce v rámci věkově heterogenní skupiny, schopnost
domluvit se, utváření mezilidských vztahů. Rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci
(seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu,
dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.);
rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů,
podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností
pro etické zvládání situací soutěţe, konkurence
Morální rozvoj - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů
a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských
vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci.
Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů
v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost,
respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protisluţbu); dovednosti
rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne
Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a demokratického
společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování
demokratických principů a hodnot v kaţdodenním ţivotě školy (význam aktivního zapojení ţáků
do ţákovské samosprávy - ţákovských rad); formy participace ţáků na ţivotě místní komunity;
spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci.
Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva
a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy,
152
angaţovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); principy souţití s minoritami (vztah k jinému,
respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha
diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie
(spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka);
Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, záţitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události
a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; lidová slovesnost, zvyky a tradice
národů Evropy
Lidské vztahy – právo všech lidí ţít společně a podílet se na spolupráci; udrţovat tolerantní vztahy
a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboţenské, zájmové
nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale
i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vţité stereotypy (příčiny a důsledky
diskriminace); důleţitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích;
uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských
vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého; lidská
solidarita.
Mediální výchova
Receptivní činnosti
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství
a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky
významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi
informativním, zábavním a reklamním sdělením.
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich
funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy
reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality);
vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky
a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje).
Vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném
sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro
záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr
a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu
153
Ţák
Realističtěji pozná
a zhodnotí vlastní
osobnost a potenciál,
pozná, jak tento
potenciál můţe
pozitivně ovlivnit jeho
rozhodování, vztahy
s druhými lidmi
i kvalitu ţivota.
Porozumí tomu, čím
jsou jeho jednotlivá
rozhodnutí motivována
Respektuje přijatá
pravidla souţití mezi
spoluţáky i jinými
vrstevníky a přispívá
k utváření dobrých
mezilidských vztahů
v komunitě.
Vysvětlí role členů
komunity (rodiny, třídy,
spolku) a uvede
příklady pozitivního
a negativního vlivu na
kvalitu sociálního
klimatu (vrstevnická
komunita, rodinné
prostředí) z hlediska
prospěšnosti zdraví
Učivo
Ročník
Podobnost a odlišnost lidí –
projevy chování, rozdíly
v proţívání, myšlení a jednání;
osobní vlastnosti, dovednosti
a schopnosti, charakter; vrozené
předpoklady, osobní potenciál.
Sebepoznání a sebepojetí – vztah
k sobě samému, vztah k druhým
lidem; zdravé a vyrovnané
sebepojetí, utváření vědomí
vlastní identity
Rodina a její vliv na charakter
kaţdého jednotlivce, vazby rodič
dítě a sourozenecké vazby.
Sociální vazby mimo rodinu,
6.
potřeba socializace a navazování
vztahů, referenční skupiny
vztahy ve dvojici – kamarádství,
přátelství, láska, partnerské
vztahy, manţelství a rodičovství
vztahy a pravidla souţití
v prostředí komunity – rodina,
škola, vrstevnická skupina, obec,
spolek
samostatně vyuţívá
osvojené kompenzační
a relaxační techniky
relaxační a kompenzační
a sociální dovednosti
techniky, mindfulness
k regeneraci organismu,
překonávání únavy
154
Průřezové téma
výchova,
Výchova
demokratického
občana
Mediální výchova
a předcházení stresovým
situacím
dokáţe pojmenovat
různé audiovizuální
manipulativní techniky,
je zdravě kritický
k působení reklamních
sdělení a nátlakových
způsobů komunikace
manipulativní reklama
a informace – reklamní vlivy,
působení sekt
naslouchání – praktické
(výchova k empatii, podnět
k jednání), věcné (soustředěné,
aktivní), kritické (objektivní
a subjektivní sdělení,
komunikační záměr mluvčího,
manipulativní působení projevu,
Dokáţe kriticky, věcně
zvukové prostředky souvislého
i mimosmyslově vnímat
projevu a prostředky
a naslouchat názorům
mimojazykové), záţitkové
druhého člověka.
mluvený projev – zásady
Dokáţe formulovat
dorozumívání (komunikační
a komunikovat své
normy, základní mluvené ţánry
potřeby, dorozumět se
podle komunikační situace),
v kolektivu ostatních.
zásady kultivovaného projevu
(technika mluveného projevu,
prostředky nonverbální
a paralingvální); komunikační
ţánry: připravený i nepřipravený
projev na základě poznámek
nebo bez poznámek, diskuse
posoudí vliv osobních
vlastností na dosahování
individuálních
i společných cílů,
objasní význam vůle při
dosahování cílů
a překonávání překáţek
vnitřní svět člověka – vnímání,
proţívání, poznávání
a posuzování skutečnosti, sebe
i druhých lidí, systém osobních
hodnot, sebehodnocení;
stereotypy v posuzování druhých 7.
lidí
vysvětlí na příkladech
přímé souvislosti mezi
tělesným, duševním
a sociálním zdravím;
Výţiva a zdraví – zásady
zdravého stravování, pitný reţim,
vliv ţivotních podmínek
a způsobu stravování na zdraví;
155
výchova,
Mediální výchova
vysvětlí vztah mezi
uspokojováním
základních lidských
potřeb a hodnotou
zdraví
posoudí různé způsoby
chování lidí z hlediska
odpovědnosti za vlastní
zdraví i zdraví druhých
a vyvozuje z nich
osobní odpovědnost ve
prospěch aktivní
podpory zdraví
poruchy příjmu potravy.
Vlivy vnějšího a vnitřního
prostředí na zdraví – kvalita
ovzduší a vody, hluk, osvětlení,
teplota.
tělesná a duševní hygiena, denní
reţim – zásady osobní, intimní
a duševní hygieny, otuţování,
denní reţim, vyváţenost
pracovních a odpočinkových
aktivit, význam pohybu pro
zdraví, pohybový reţim.
celostní pojetí člověka ve zdraví
a nemoci – sloţky zdraví a jejich
interakce, základní lidské
potřeby a jejich hierarchie.
podpora zdraví a její formy –
prevence a intervence, působení
na změnu kvality prostředí
a chování jedince, odpovědnost
jedince za zdraví, podpora
zdravého ţivotního stylu,
programy podpory zdraví
respektuje změny
v období dospívání,
vhodně na ně reaguje;
kultivovaně se chová
k opačnému pohlaví
seberegulace a sebeorganizace
činností a chování – cvičení
sebereflexe, sebekontroly,
sebeovládání a zvládání
problémových situací; stanovení
osobních cílů a postupných
kroků k jejich dosaţení;
zaujímání hodnotových postojů
a rozhodovacích dovedností pro
řešení problémů v mezilidských
vztazích; pomáhající
a prosociální chování
odlišuje ve čteném nebo
slyšeném textu fakta od
názorů a hodnocení,
ověřuje fakta pomocí
otázek nebo
porovnáváním
s dostupnými
naslouchání – praktické
(výchova k empatii, podnět
k jednání), věcné (soustředěné,
aktivní), kritické (objektivní
a subjektivní sdělení,
komunikační záměr mluvčího,
manipulativní působení projevu,
156
zvukové prostředky souvislého
projevu a prostředky
mimojazykové), záţitkové
mluvený projev – zásady
dorozumívání (komunikační
normy, základní mluvené ţánry
podle komunikační situace),
zásady kultivovaného projevu
(technika mluveného projevu,
prostředky nonverbální
a paralingvální); komunikační
ţánry: připravený i nepřipravený
projev na základě poznámek
nebo bez poznámek, diskuse
Rozpoznává projevy
záporných
charakterových
vlastností u sebe
i u druhých lidí, kriticky
hodnotí a vhodně
koriguje své chování
a jednání.
Uplatňuje vhodné
způsoby chování
a komunikace v různých
ţivotních situacích,
případné neshody či
konflikty s druhými
lidmi řeší nenásilným
způsobem
vztahy mezi lidmi – osobní
a neosobní vztahy, mezilidská
komunikace; konflikty
v mezilidských vztazích,
problémy lidské nesnášenlivosti
respektuje význam
sexuality v souvislosti
se zdravím, etikou,
morálkou a pozitivními
ţivotními cíli; chápe
význam zdrţenlivosti
v dospívání
a odpovědného
sexuálního chování
dětství, puberta, dospívání –
tělesné, duševní a společenské
změny;
sexuální dospívání a reprodukční
zdraví – zdraví reprodukční
soustavy, sexualita jako součást
formování osobnosti,
zdrţenlivost, předčasná sexuální
zkušenost, promiskuita;
problémy těhotenství
a rodičovství mladistvých;
poruchy pohlavní identity
výchova,
Výchova
demokratického
občana
Mediální výchova
8.
157
Uvádí do souvislostí
zdravotní
a psychosociální rizika
spojená se zneuţíváním
návykových látek
a ţivotní perspektivu
mladého člověka;
uplatňuje osvojené
sociální dovednosti
a modely chování při
kontaktu se sociálně
patologickými jevy ve
škole i mimo ni;
v případě potřeby
vyhledá odbornou
pomoc sobě nebo
druhým.
Usiluje v rámci svých
moţností a zkušeností
o aktivní podporu zdraví
Vyjádří vlastní názor
k problematice zdraví
a diskutuje o něm
v kruhu vrstevníků,
rodiny i v nejbliţším
okolí
Stres a jeho vztah ke zdraví –
kompenzační, relaxační
a regenerační techniky
k překonávání únavy, stresových
reakcí a k posilování duševní
odolnosti
Auto-destruktivní závislosti –
psychická onemocnění, násilí
mířené proti sobě samému,
rizikové chování (alkohol,
aktivní a pasivní kouření, zbraně,
nebezpečné látky a předměty,
nebezpečný internet), násilné
chování, těţké ţivotní situace
a jejich zvládání, trestná činnost,
dopink ve sportu
Manipulativní reklama
a informace – reklamní vlivy,
působení sekt
Psychohygiena v sociální
dovednosti pro předcházení
a zvládání stresu, hledání pomoci
při problémech
osobní rozvoj – ţivotní cíle
a plány, ţivotní perspektiva,
adaptace na ţivotní změny,
popíše, jak lze
sebezměna; význam motivace,
usměrňovat a kultivovat aktivity, vůle a osobní kázně při
charakterové a volní
seberozvoji.
vlastnosti, rozvíjet
Mezilidské vztahy, komunikace
9.
osobní přednosti,
a kooperace – respektování sebe
překonávat osobní
sama i druhých, přijímání názoru
nedostatky a pěstovat
druhého, empatie; chování
zdravou sebedůvěru
podporující dobré vztahy, aktivní
naslouchání, dialog, efektivní
a asertivní komunikace
a kooperace v různých situacích,
158
výchova,
Mediální výchova
dopad vlastního jednání
a chování
posoudí a na příkladech
doloţí přínos spolupráce
lidí při řešení
konkrétních úkolů
a dosahování některých
cílů v rodině, ve škole,
v obci
zásady lidského souţití –
morálka a mravnost, svoboda
a vzájemná závislost, pravidla
chování; dělba práce a činností,
výhody spolupráce lidí
preventivní způsoby
rozhodování, chování
a jednání v souvislosti
s běţnými, přenosnými,
civilizačními a jinými
chorobami; svěří se se
zdravotním problémem
a v případě potřeby
vyhledá odbornou
pomoc
ochrana před přenosnými
chorobami – základní cesty
přenosu nákaz a jejich prevence,
nákazy respirační, přenosné
potravou, získané v přírodě,
přenosné krví a sexuálním
kontaktem, přenosné bodnutím
hmyzu a stykem se zvířaty.
Skryté formy a stupně
individuálního násilí
a zneuţívání, sexuální
kriminalita – šikana a jiné
projevy násilí; formy sexuálního
zneuţívání dětí; kriminalita
mládeţe; komunikace se
sluţbami odborné pomoci
vyhodnotí na základě
svých znalostí
a zkušeností moţný
manipulativní vliv
vrstevníků, médií, sekt;
dovednosti komunikační
obrany proti manipulaci
a agresi.
Rozpoznává
manipulativní
komunikaci
v masmédiích a zaujímá
k ní kritický postoj
bezpečné chování a komunikace
– komunikace s vrstevníky
a neznámými lidmi, bezpečný
pohyb v rizikovém prostředí,
nebezpečí komunikace
prostřednictvím elektronických
médií, sebeochrana a vzájemná
pomoc v rizikových situacích a
v situacích ohroţení
159
Školní firma
Obsahem předmětu je praktická výuka finanční gramotnosti, podnikání. Ţáci se seznámí s finančním
a ekonomickým řízením firmy. Dále si osobně vyzkouší v průběhu jednoho školního roku start
v podnikání od vlastního zaloţení ţákovské firmy, přes její rozjezd, překonání počátečních obtíţích
v zahájení podnikání, dosaţení rozvoje ţákovské firmy a aktivity spojené s udrţením ţákovské firmy
ve formě inovací aţ po její likvidaci či předání. Ţáci zakládají reálnou společnost a proţijí s ní celý její
ţivotní cyklus, seznámí se s jejím chodem v různých fázích ţivotního cyklu, s organizací a pravidly
řízení.
Školní firma dává účastníkům jedinečnou moţnost pochopit principy podnikání a dopady různé
úrovně finančního řízení do existence, rozvoje ţákovské firmy případně do jejího zániku.
Účastníci mají příleţitost prakticky si vyzkoušet různé firemní pozice, naučit se řídit porady,
komunikovat na úrovni managementu firmy, ověřit si úskalí v interní komunikaci ţákovské firmy,
seznámit se zodpovědností pracovníků v rámci organizační struktury ţákovské firmy, seznámit se
s denním fungováním ţákovské firmy, orientace na klienty i řízení marketingové strategie.
Celý předmět je pracovně moţné rozdělit do 4 oblastí, které odpovídají cyklu ţivota firmy. Jde
o organizaci zaloţení firmy z právního i z organizačního hlediska, přes sestavení základního
podnikatelského plánu rozpočtu, cashflow, dále fungování a řízení chodu firmy, vedení účetnictví aţ
po ukončení činností a to včetně právní stránky této záleţitosti. Aktivity jsou zakončeny předáním
nebo likvidací společnosti.
Obsah předmětu je tvořen kombinací vzdělávacích obsahů oborů Výchova k občanství, Matematika,
Cizí jazyk, Zeměpis a Umění a kultura. Celková průměrná dotace je 3,19 hodin od 6. do 9. ročníku.
Základní úroveň je vyučována v 8. – 9. ročníku - jde především o finanční gramotnost. Zbylá dotace je
formou rozšířené pokročilé úrovně vyučována od 6. do 9. ročníku.
Způsob hodnocení
Pedagog hodnotí především aktivity při fungování firmy
● schopnost ţáků pracovat v týmu, prosadit se v týmu z hlediska své zodpovědnosti za určitý
firemní úsek
● schopnost činit rozhodnutí, přijímat za ně odpovědnost
● schopnost profesionální komunikace
● schopnost vidět a chápat informace v širších souvislostech
● ochotu zapojovat se do diskusí
● schopnost formulovat svoje myšlenky, vyjadřovat se srozumitelně a souvisle a jednat
s externími subjekty v zájmu fungování ţákovské firmy
● hodnocení ţáků se odvíjí od úspěšnosti ţákovské firmy
160
Hlavním cílem je předat informaci, ţe svět podnikání a financí má svoje pravidla a zákonitosti, které
je třeba dodrţovat. Z tohoto pohledu uplatňujeme mezipředmětové vazby:
●
●
●
●
●
Cizí jazyky
Matematika
Český jazyk
Informační technologie
Občanská nauka
Do výuky Školní firmy jsou zařazena následující průřezová témata:
Výchova demokratického člověka
Ţáci zaţívají demokratické i nedemokratické řízení společnosti. Sami si mohou nastavit
preferovanou formu řízení a zjistit její výhody.
Skupina ţáků se transformuje na firmu a ţáci jsou konfrontováni s hierarchií. Díky této zkušenosti
se učí správně komunikovat mezi sebou i navenek, dávat a přijímat zpětnou vazbu, naslouchat si
navzájem. Musí také přijímat rozhodnutí a přesvědčit o jeho výhodách spolupracovníky. Učí se
práci v malých týmech i ve velké skupině.
Ve vyučovacím předmětu Školní firma jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj klíčových
kompetencí ţáka:
Odborné kompetence - finanční a manaţerská problematika
Učitel umoţní ţákům
● aby v profesní praxi i v běţném denním ţivotě aplikovali informace o organizaci a řízení firmy
● se strategicky a analyticky rozhodovat při práci v týmu
● interpretovat, jak jsou organizovány firmy, jak se vyvíjí nové produkty, sluţby a jak je řízen
jejich prodej
● poznat, jak firmy řídí finance
● vidět, jakou roli hraje cashflow v ţivotě firmy, vztah mezi účetnictvím a finančním řízení
firmy
● aplikovat moderní technologie při nakládání s firemními financemi
Učitel:
●
vede ţáky k tomu, aby uměli řešit reálné problémy podnikání
Učitel vede ţáky k tomu, aby uměli:
161
odborně se vyjadřovat k problematice zejména manaţerského a finančního řízení firmy
● vyuţít odborných znalostí při jednání s externími subjekty- bankami, poradci, úřady
● formulovat svoje přání, poţadavky a dotazy vztahující se k fungování firmy z různých úhlů
pohledu – obchodu, financí, výroby, marketingu
● efektivně komunikovat v týmu a na poradách
●
● týmově spolupracovat
● činit rozhodnutí a nést za ně odpovědnost
● obhájit a zdůvodnit svoje rozhodnutí
● přijímat hodnocení svých výsledků a způsobu rozhodování, adekvátně na ně reagovat, přijímat
jiný názor, kritiku i od svých spoluţáků
● zahájit diskusi a přijmout i jiný názor
● plnit zadané úkoly, podněcovat diskusi, zjišťovat názory jiných na finanční problematiku
a fungování firmy (ţákovské společnosti)
● být připraveni nést zodpovědnost za svoje rozhodnutí, která se mohou promítat i do způsobu
ţivota firmy (ţákovské společnosti)
● pracovat v týmu, pochopit význam loajality v jeho jednání
● vyuţít získaných vědomostí a znalostí jako podnět při volbě profesní specializace povolání
● vyuţít praktických dovedností ke komunikaci i v rámci studia, případně s budoucími
zaměstnavateli, vyuţívat základní znalosti financí a získané praktické dovednosti pro jakoukoli
profesi včetně vlastního podnikání
162
Školní Firma
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Povinná část
rozlišuje a porovnává různé formy
vlastnictví, včetně duševního vlastnictví,
a způsoby jejich ochrany, uvede příklady
sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti,
uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší
pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje,
zváţí nezbytnost jednotlivých výdajů
v hospodaření domácnosti, objasní princip
vyrovnaného, schodkového
a přebytkového rozpočtu domácnosti,
dodrţuje zásady hospodárnosti a vyhýbá
se rizikům při hospodařená s penězi
na příkladech ukáţe vhodné vyuţití
různých nástrojů hotovostního
a bezhotovostního placení, uvede příklady
pouţití debetní a kreditní platební karty,
vysvětlí jejich omezení
vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké
sluţby občanům nabízejí, vysvětlí význam
úroku placeného a přijatého, uvede
nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy
je vyuţít
prezentace své osoby při vstupu na trh
práce
uvede a porovná nejobvyklejší způsoby
nakládání s volnými prostředky a způsoby
krytí deficitu
provádí jednoduché právní úkony a chápe
jejich důsledky, uvede příklady některých
smluv upravujících občanskoprávní
vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava
či pronájem věci
formy vlastnictví
rozpočet domácnosti
8. A 9.
Peníze
banky a úroky
Investice
Právo
8. A 9.
163
Výchova
demokratického
člověka
řeší aplikační úlohy na procenta (i pro
případ, ţe procentová část je větší neţ
celek)
matematizuje jednoduché reálné situace
s vyuţitím funkčních vztahů
na příkladu chování kupujících
a prodávajících vyloţí podstatu fungování
trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na
tvorbu ceny a její změny, na příkladu
ukáţe tvorbu ceny jako součet nákladů,
zisku a DPH, popíše vliv inflace na
hodnotu peněz
rozlišuje a porovnává úlohu výroby,
obchodu a sluţeb, uvede příklady jejich
součinnosti
naučí se vytvářet grafickou identitu firmy, tzn.
tvorba loga, propagačních materiálů, webové
prezentace.
rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí
příjmy státu a do kterých oblastí stát
směruje své výdaje, uvede příklady dávek
a příspěvků, které ze státního rozpočtu
získávají občané
propagační leták, anglické menu
dokáţe komunikovat s anglicky mluvícími
zákazníky
uvádí na vybraných příkladech závaţné
důsledky a rizika společenských vlivů na
porovnává na konkrétních příkladech
různé interpretace vizuálně obrazného
vyjádření; vysvětluje své postoje k nim
s vědomím osobní, společenské a kulturní
podmíněnosti svých hodnotových soudů
Procenta
8. A 9.
matematika v ţivotě
8. A 9.
Trh
8. A 9.
výroba, obchod,
sluţby
8. A 9.
marketing firmy
8. A 9.
státní rozpočet
8. A 9.
materiály
v angličtině
8. A 9.
komunikace
v anglickém jazyce
8. A 9.
společenské vlivy na
8. A 9.
smyslové účinky
vizuálně obrazných
vyjádření
164
Výchova
demokratického
člověka
Výchova
demokratického
člověka
Osobnostní
VOLITELNÁ ČÁST
dokáţe zaloţit firmu a vymyslet název firmy
zaloţení firmy
dokáţe zvolit pozice důleţité pro firmu
a obsadit je dle kompetencí jednotlivých ţáků
struktura firmy
dokáţe sepsat základní podnikatelský záměr
a prezentovat ho
dokáţe připravit a provést průzkum trhu
a vyvodit závěry vč. interpretace a prezentace
výsledků
dokáţe sestavit plán příjmů plán výdajů,
dokáţe volit různou míru detailu
interpretuje organizaci výroby, prodeje
a sluţby dokáţe řídit interní procesy ve firmě
dokáţe identifikovat náklady výrobku/sluţby
a sestavit prodejní cenu výrobku/sluţby
vyhledává zákazníky a komunikuje s nimi
aplikuje prezentační a marketingové
dovednosti (web. stránky, letáky atd.)
řídí finance mezi prodejem a výrobou
zakladatelský
rozpočet
6. – 9.
průzkum trhu
plán příjmů a výdajů
6. – 9.
organizace výroby,
prodeje a sluţeb
interní procesy
6. – 9.
náklady a prodejní
cena
Zákazníci
marketing firmy
6. – 9.
finance v podniku
6. – 9.
interpretuje potřebu vedení financí
vedení financí
6. – 9.
identifikuje marketingové a prodejní potřeby,
- uplatní prodejní dovednosti
marketingové
a prodejní
dovednosti
informační
technologie
vyuţívá informační technologie
dokáţe uzavřít společnost z pohledu právního,
organizačního, finančního a účetního
dokáţe spolupracovat s externími subjekty
6. – 9.
6. – 9.
ukončení firmy
spolupráce
s externími subjekty
165
6. – 9.
Člověk a svět práce
Předmět Člověk a svět práce umoţňuje ţákům vyzkoušet si praktické činnosti, které uplatní při
běţném ţivotě nebo v dalším profesním rozvoji. Škola pro jeho výuku disponuje vybavenou dílnou,
badatelnou a zahradou, jejíţ část je přímo určená pro pěstitelství rostlin.
Obsah předmětu je tvořen vzdělávacím obsahem oboru Člověk a svět práce, kromě oblasti Využití
digitálních technologií, o kterou je posílena výuka Informatiky. Celková hodinová dotace je 2 hodiny.
Výuka předmětu probíhá na druhém stupni od šesté do deváté třídy formou jednoho povinně
volitelného modulu za rok v jarním období, kde ţáci ve smíšených skupinách vybírají z nabízených
oblastí. Výuka oblasti Svět práce probíhá v 9. ročníku v samostatném modulu. V rámci
mezioborových vztahů je vyučován Člověk a svět práce především prostřednictvím projektů během
volitelných rozšiřujících úrovní a prostřednictvím expedičního projektu.
Způsob hodnocení
Hodnotí se aktivní přístup k práci, schopnost dokončit projekt, iniciativa a kreativita. Součástí
hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře a autoevaluace.
Do výuky předmětu Člověk a svět práce jsou zařazena následující průřezová témata:
Kreativita - vyuţívání kreativních postupů při práci na volitelných projektech
Kooperace a kompetice - spolupráce během volitelných projektů, rozdělení činností a dělba práce
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - překonávání překáţek při praktických činnostech,
odpovědnost za projekt
Ekosystém - zahradní ekosystémy (oblast Pěstitelství a chovatelství)
Vztah člověka k prostředí - zahradní práce (oblast Pěstitelství a chovatelství)
Ve vyučovacím předmětu Člověk a svět práce jsou pouţívány následující strategie pro rozvoj
klíčových kompetencí ţáka:
Učitel:
166

zadává ţákům takové úkoly, které jim umoţňují samostatnou práci
Učitel:
 volí takovou úroveň pracovních činností, aby ţáci mohli přirozeně překonávat nové problémy
Učitel:
 umoţňuje ţákům diskutovat nad problémy, hledají společně řešení
 pomáhá verbalizovat technické problémy a obtíţe v postupu práce
Učitel:
místo v kolektivu
daný problém
Učitel:
167
Ţák
Učivo
Ročník
Povinná část
Modul TRH PRÁCE
orientuje se
v pracovních
činnostech vybraných
profesí
posoudí své moţnosti
při rozhodování o volbě
vhodného povolání
a profesní přípravy
vyuţije profesní
informace a poradenské
sluţby pro výběr
vhodného vzdělávání
prokáţe v modelových
situacích schopnost
prezentace své osoby
při vstupu na trh práce
objasní význam
pracovně právních
vztahů
Zaměstnání
moţnosti vzdělávání
9.
volba profesní orientace
sebeprezentace na trhu
práce
trh práce, pracovní právo
Volitelná část
Modul PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY
provádí jednoduché
práce s technickými
materiály a dodrţuje
technologickou kázeň
řeší jednoduché
technické úkoly
s vhodným výběrem
materiálů, pracovních
nástrojů a nářadí
organizuje a plánuje
svoji pracovní činnost
vlastnosti materiálu, uţití
v praxi (dřevo, kov,
plasty, kompozity)
pracovní pomůcky,
nářadí a nástroje pro
ruční opracování
6. – 9.
jednoduché pracovní
operace a postupy
168
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
uţívá technickou
dokumentaci, připraví
si vlastní jednoduchý
náčrt výrobku
dodrţuje obecné zásady
bezpečnosti a hygieny
při práci i zásady
bezpečnosti a ochrany
při práci s nástroji
a nářadím; poskytne
první pomoc při úrazu
technické náčrty
a výkresy, technické
informace, návody
první pomoc
a bezpečnost práce
Modul DESIGN a KONSTRUOVÁNÍ
sestaví podle návodu,
náčrtu, plánu,
jednoduchého
programu daný model
navrhne a sestaví
jednoduché konstrukční
prvky a ověří a porovná
jejich funkčnost,
nosnost, stabilitu aj.
provádí montáţ,
demontáţ a údrţbu
jednoduchých předmětů
a zařízení
dodrţuje zásady
bezpečnosti a hygieny
práce a bezpečnostní
předpisy; poskytne
první pomoc při úrazu
stavebnice (konstrukční,
elektrotechnické,
elektronické),
sestavování modelů,
tvorba konstrukčních
prvků, montáţ
a demontáţ
návod, předloha, náčrt,
plán, schéma,
jednoduchý program
6. – 9.
první pomoc
Modul PĚSTITELSKÉ PRÁCE
volí vhodné pracovní
postupy při pěstování
vybraných rostlin
pěstuje a vyuţívá
květiny pro výzdobu
a konzumaci
pouţívá vhodné
pracovní pomůcky
základní podmínky pro
pěstování
zelenina, ovocné
rostliny, léčivé rostliny,
koření, zelenina
bezpečnost práce a první
pomoc
6. – 9.
169
a provádí jejich údrţbu
dodrţuje
technologickou kázeň,
zásady hygieny
a bezpečnosti práce,
poskytne první pomoc
při úrazu, včetně úrazu
způsobeného zvířaty
Modul PŘÍPRAVA POKRMŮ
pouţívá základní
kuchyňský inventář
a bezpečně obsluhuje
základní spotřebiče
připraví jednoduché
pokrmy v souladu se
zásadami zdravé výţivy
dodrţuje základní
principy stolování,
společenského chování
a obsluhy u stolu ve
společnosti
dodrţuje zásady
hygieny a bezpečnosti
práce; poskytne první
pomoc při úrazech
v kuchyni
Kuchyně
potraviny, příprava
pokrmů
6. – 9.
úprava stolu a stolování
první pomoc
170
Výtvarná výchova
Těţiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém proţívání a aktivní
činnosti ţáků. Zkušenosti a poznatky získané v těchto hodinách se ukládají i vybavují individuálně
a jejich vliv na vývoj a formování osobnosti ţáka je v běţných podmínkách školy vlastně neměřitelný.
Formou bezprostředního proţitku nacházejí ţáci cestu k vlastnímu pohledu na svět i způsob vlastního
aktivního uchopení skutečnosti. Různé způsoby výtvarného vyjadřování jsou především prostředkem
tohoto aktivního vnímání světa. Slovní formulace myšlenek vede k rozváţnosti ve vyslovování soudů,
k otevřenosti a toleranci vůči výsledkům duševního procesu jiného člověka.
Veškerá odpovědnost za smysl výuky výtvarné výchovy leţí na učiteli. Učitel je ţáku
průvodcem, partnerem v dialogu, on vytváří v hodinách uvolněnou tvůrčí atmosféru, která je
podmínkou pro svobodné vyjadřování. V myšlenkově provázaném a koncepčně sestaveném plánu
práce je rozhodující, co chce učitel ţákům sdělit, k čemu chce obrátit jejich pozornost. Cesty, které si
pro svá sdělení zvolí, berou ohled na věkové zvláštnosti ţáků a jsou dány vzděláním, zkušeností,
nadšením, osobními zálibami učitele a nakonec i podmínkami školy. Trvalý zřetel k obsahu sdělení
pomůţe učiteli vyhnout se napodobování zaručených vzorů i povrchnímu koketování s "velkým
uměním". Dobrý učitel se neobejde bez trvalého kontaktu se světem výtvarného umění a především
bez zdroje informací a inspirace ve styku s kolegy v oboru i v rámci dalšího vzdělávání učitelů.
Vzhledem k charakteru předmětu - nezbytná motivační část hodiny, časově náročné práce s
materiály, zpětná vazba v podobě slovního hodnocení práce ţáky i učitelem - jsou osnovy v
základní podobě koncipovány pro dvě hodiny výtvarné výchovy týdně po celou dobu povinné
školní docházky. Osnovy výtvarné výchovy obsahují čtyři základní námětové okruhy. Jejich obsah
není vyčerpávající, spíš naznačuje moţnosti. V konkrétním plánu se mohou jednotlivé náměty
prostupovat či vytvářet tematické celky a řetězce. Například smyslové poznávání světa můţe být právě
tak samostatnou činností jako počátkem sloţitého projektu. Také míra zastoupení jednotlivých okruhů
v ročnících je různá. Jejich prolínání a vzájemná návaznost sleduje v konkrétní koncepci cestu od
intuitivního vnímání a hravého tvoření k poučené reflexi vlastního proţitku, k záměrnému uţívání
výtvarných výrazových prostředků a k schopnosti s rozvahou hodnotit vlastní práci i dílo druhých.
1 hodina v prvním ročníku, 1 hodina ve druhém ročníku, 2 hodiny ve třetím ročníku, 2 hodiny ve
čtvrtém ročníku a 1 hodina v pátém ročníku.
Do obsahu vyučovacího předmětu Výtvarná výchova jsou integrovány následující tématické okruhy
Sociální rozvoj
Sebepoznání a sebepojetí - poznávání výtvarného vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe
sama, rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé
171
Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy
Kooperace a kompetice - odlišování situací soutěţe a spolupráce, rozvoj individuálních
a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěţe
Osobnostní rozvoj
Rozvoj schopnosti poznávání - cvičení smyslového vnímání a jeho reprodukce
Kreativita - rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření, rozvoj vlastního výtvarného
projevu, vytváření pravidel a jejich kreativní vyuţívání
Psychohygiena - spojení fyzické a duševní kondice, moje psychika
Morální rozvoj
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování
z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí
Multikulturalita - vzájemné obohacování lidí z různého kulturního prostředí
Lidské vztahy – tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého
Mediální výchova
Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality - rozdíl mezi faktickým a fiktivním obsahem
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků
v textu
Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí,
dovedností i postojů potřebný ke kompetentnímu jednání v přirozených ţivotních situacích) zejména
těmito strategiemi:
●
●
●
●
●
pozorování
experiment
diskuse
práce s textem, obrazem
poslech a reprodukce
● vyhledávání podobných a odlišných znaků
● kritické myšlení
●
tvorba vhodných a sdělných verbálních i neverbálních vyjádření
● vyuţívání ustálených významů ve výtvarném, hudebním a pohybovém projevu
●
172
● pouţívání neverbálního vyjadřování jako prostředku vytváření vztahů
●
● realizace projektů
● sebepoznávání
●
návštěvy kulturních akcí
● poznávání kulturních tradic a dědictví
● osvojování si zásad chování v krizových situacích
● otevírání různých pohledů na problémy, výchova k toleranci
●
● přizpůsobování se změnám parametrů zadání
● vyuţívání osvojených vědomostí a dovedností pro řešení konkrétních problémů
● rozvoj systematičnosti a vytrvalosti při vypracování zadaných samostatných i skupinových
úkolů
●
173
Výtvarná výchova
Oblast
Umění a kultura
Obor
Výtvarná výchova
Ročník
1. - 3.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
rozpoznává a pojmenovává
prvky výtvarného
vyjádření (linie, tvary,
objemy, barvy, objekty).
Porovnává je a třídí na
základě odlišností
vycházejících z jeho
zkušeností, vjemů, záţitků
a představ.
v tvorbě projevuje své
vlastní ţivotní zkušenosti,
uplatňuje při tom
v plošném i prostorovém
uspořádání linie, tvary,
objemy, barvy, objekty
a další prvky a jejich
kombinace.
1. - 3.
různé výtvarné techniky
a postupy výtvarného
vyjadřování, kresba, malba
a prostorová tvorba
hra s barvou
experimentování s různými
výrazovými prostředky
a materiály
vyjadřuje rozdíly při
vnímání událostí různými
smysly a pro jejich
výtvarné vyjádření volí
vhodné prostředky.
podle svých schopností
podá výklad výtvarného
vyjádření, odlišný výklad
porovnává se svojí
dosavadní zkušeností.
na základě vlastních
zkušeností nalézá a do
komunikace zapojuje
obsah výtvarných
vyjádření, která samostatně
vytvořil, vybral či upravil.
1. - 3.
1. - 3.
vnímání, pozorování
poznávání a pojmenování
vlastností a cílů výtvarných
projevů
vyjádření svého názoru
a schopnost diskuse nad
výtvarným dílem svým či
jiných
1. - 3.
2. - 3.
174
rozvoj, kreativita rozvoj schopností
a dovedností
výtvarného vyjádření
rozvoj, kreativita rozvoj schopností
a dovedností
Multikukulturní
výchova,
multikulturalita vzájemné obohacování
lidí z různého
kulturního prostředí
výchova, sociální
rozvoj, sebepoznání
a sebepojetí poznávání výtvarného
vyjádření druhých jako
zdroj poznání sebe
sama
Ţáci si mají
uvědomit, ţe obsah
není nahodilý, ale
měl by být
promyšlený. Je
moţné také sledovat,
ţe
i „bezmyšlenkovité“
pouţití výtvarných
prvků má nějakou
příčinu.
Výtvarná výchova
Oblast
Umění a kultura
Obor
Výtvarná výchova
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
při vlastních tvůrčích
činnostech pojmenovává
prvky výtvarného vyjádření,
porovnává je na základě
vztahů (světlostní poměry,
barevné kontrasty, proporční
vztahy a jiné).
prvky vizuálně obrazného
vyjádření - linie, tvary,
objemy, světelné a barevné
kvality, textury - jejich
jednoduché vztahy
(podobnost, kontrast,
rytmus), jejich kombinace
a proměny v ploše, objemu
a prostoru.
4. - 5.
uţívá a kombinuje prvky
výtvarného vyjádření ve
vztahu k celku: v plošném
vyjádření linie a barevné
plochy.
vztahu k celku:
v objemovém vyjádření
modelování a skulpturální
postup.
vztahu k celku:
v prostorovém vyjádření
uspořádání prvků ve vztahu
k vlastnímu tělu i jako
nezávislý model.
při tvorbě výtvarných
vyjádření se vědomě
zaměřuje na projevení
vlastních ţivotních
zkušeností i na tvorbu
vyjádření, která mají
komunikační účinky pro jeho
nejbliţší sociální vztahy.
nalézá vhodné prostředky
pro výtvarná vyjádření
vzniklá na základě vztahu
zrakového vnímání
k vnímání dalšími smysly,
uplatňuje je v plošné,
objemové i prostorové
tvorbě.
osobitost svého vnímání
uplatňuje v přístupu k realitě,
4. - 5.
rozvoj, kreativita rozvoj vlastního
výtvarného projevu
4. - 5.
Je dobré ţákům
nejdříve názorně
vysvětlit rozdíl
mezi plastikou
a skulpturou.
4. - 5.
k vlastní tvorbě je
dobré přistoupit po
návštěvě expozice
prostorové tvorby,
respektive instalace.
4. - 5.
Mediální výchova,
interpretace vztahu
mediálního sdělení
a reality - rozdíl mezi
faktickým a fiktivním
obsahem
akční malba a kresba,
manipulace s objekty,
hmatová percepce
4. - 5.
rozvoj, rozvoj
schopnosti poznávání cvičení smyslového
vnímání a jeho
reprodukce
netradiční kombinace
výtvarných technik,
4. - 5.
kresba, malba
objemové výtvarné
vyjádření – plastika
a skulptura
prostorová tvorba, instalace
výtvarné vyjádření jako
nositel obsahu, významu
a sdělení
175
k tvorbě a interpretaci
výtvarného vyjádření; pro
vyjádření nových
i neobvyklých pocitů
a proţitků svobodně volí
a kombinuje prostředky
(včetně prostředků a postupů
současného výtvarného
umění).
porovnává různá pojetí
i provedení výtvarného
vyjádření a přistupuje k nim
jako ke zdroji inspirace
poznává obsah
výtvarných zobrazení
a komunikuje o něm.
spontánní a volná tvorba
práce s výtvarným námětem
(různé přístupy ke
zpracování jednoho tématu)
4. - 5.
komunikace o výtvarném
zobrazení
4. - 5.
176
Hudební výchova
Hudební výchova můţe být předmětem uvolnění, radosti, citového proţitku, seberealizace, zábavy,
týmové práce, při které se ţáci budou učit rozpoznávat krásu umění, ctít schopnosti a výkony druhých
lidí, vystupovat před spoluţáky i dospělými, organizovat společenské akce, rozvíjet svou fantazii
a tvůrčí schopnosti. Hudba a zpěv mohou prostupovat celým ţivotem školy, měly by kladně motivovat
ţáky, navozovat dobrou náladu, zbavovat ţáky bariér, sniţovat jejich agresivitu a rozvíjet tak zdravý
ţivotní styl. Hudba a zpěv ovlivní duševní stabilitu a harmonický rozvoj. Učitel můţe usilovat o to,
aby se z ţáků stali budoucí návštěvníci koncertních síní a divadelních sálů, aby poznali souvislosti
všech druhů umění a aby vhodně vyuţívali celý komplex hudebních činností i při výtvarné, literární
a tělesné výchově.
1 hodina v kaţdém z pěti ročníků.
Do obsahu vyučovacího předmětu Hudební výchova jsou integrovány následující tematické okruhy
Sociální rozvoj
Sebepoznání a sebepojetí - poznávání hudebního vyjádření druhých jako zdroj poznání sebe sama,
rozvoj dovednosti respektovat vlastní limity, posouvání vlastních limitů, moje tělo, zdravé
Osobnostní rozvoj
Kreativita - rozvoj rytmického cítění, samostatné objevování moţností doprovodu na jednoduché
nástroje, samostatné objevování moţností hudebního vyjádření, rozvoj schopnosti pohybového
vyjádření, rozvoj schopností a dovedností výtvarného vyjádření, rozvoj vlastního výtvarného
Komunikace - řeč těla, zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, cvičení
pozorování a empatického a aktivního naslouchání, pohyb jako způsob vyjadřování
Morální rozvoj
177
Lidské vztahy - tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého
Mediální výchova
v textu
Ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí,
●
●
●
●
●
pozorování
experiment
diskuse
● vyhledávání podobných a odlišných znaků
● kritické myšlení
●
● vyuţívání informačních a komunikačních prostředků
●
●
178
●
●
otevírání různých pohledů na problémy, výchova k toleranci
úkolů
●
Hudební výchova
Oblast
Umění a kultura
Obor
Hudební výchova
Ročník
1. - 3.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
zpívá na základě svých
dispozic intonačně čistě
a rytmicky přesně
v jednohlase.
rozvoj hlavového tónu
správné dýchání
1. - 2.
rytmizuje a melodizuje
jednoduché texty.
improvizuje v rámci
nejjednodušších hudebních
forem.
vyuţívá jednoduché
hudební nástroje
k doprovodné hře.
hudební hry
hra na tělo
1. - 3.
hudební hry
hra na tělo
1. - 3.
hra nejjednodušších
doprovodů na Orffovy
nástroje
1. - 3.
reaguje pohybem na znějící
hudbu, pohybem vyjadřuje
metrum, tempo, dynamiku,
směr melodie.
pohybový doprovod znějící
hudby
hra na tělo
1. - 3.
směr melodie.
Taktování
1. - 3.
rozlišuje jednotlivé kvality
tónů.
základní vlastnosti tónů
(výška, síla, délka, barva)
1. - 3.
rozpozná výrazné tempové
a dynamické změny
v proudu znějící hudby.
rozpozná v proudu znějící
hudby některé hudební
nástroje.
tempo a dynamika v hudbě
nejznámější hudební nástroje
1. - 3.
179
výchova,osobnostní
rozvoj, kreativita rozvoj rytmického
cítění
rozvoj, kreativita rozvoj schopnosti
pohybového vyjádření
odliší hudbu vokální,
instrumentální a vokálně
instrumentální, chápe roli
posluchače.
a rytmicky přesně
v jednohlase.
hudba vokální
a instrumentální
1. - 3.
zpěv jednoduchých písní
v jednohlase
2. - 3.
180
Hudební výchova
Oblast
Umění a kultura
Obor
Hudební výchova
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
a rytmicky přesně
v jednohlase či dvojhlase
v durových i mollových
tóninách a při zpěvu
vyuţívá získané pěvecké
dovednosti.
na základě svých
hudebních schopností
a dovedností vyuţívá
jednoduché popřípadě
sloţitější nástroje
k doprovodné hře.
na základě svých
a dovedností vyuţívá
jednoduché popřípadě
sloţitější nástroje
k reprodukci jednoduchých
motivů skladeb a písní.
rozpozná hudební formu
jednoduché písně či
skladby.
pěvecký a mluvní projev pěvecké dovednosti
(dýchání, výslovnost,
nasazení a tvorba tónu,
dynamicky odlišný zpěv),
hlasová hygiena
dvojhlas, kánon, intonace,
hudební hry
4. - 5.
vytváří v rámci svých
individuálních dispozic
jednoduché předehry,
mezihry a dohry.
hra na jednoduché rytmické
a melodické hudební
nástroje, hudební
improvizace
provádí elementární
hudební improvizace.
hra na jednoduché rytmické
a melodické hudební
nástroje, hudební
improvizace
4. - 5.
rozpozná v proudu znějící
hudby některé z určitých
hudebních výrazových
prostředků, upozorní na
metrorytmické, tempové
i zřetelné harmonické
změny
výrazové hudební prostředky
(rytmus, melodie a její pohyb
- vzestupná a sestupná,
dynamika, takt, tempo)
a jejich změny
4. - 5.
ztvárňuje hudbu pohybem
s vyuţitím tanečních kroků
taneční hry se zpěvem,
jednoduché lidové tance
4. - 5.
hra na jednoduché hudební
nástroje (melodické či
rytmické)
4. - 5.
hra na jednoduché hudební
nástroje (melodické či
rytmické)
4. - 5.
jednoduché hudební formy
(píseň + výběr některé další
hudební formy)
4. - 5.
4. - 5.
181
rozvoj, kreativita samostatné objevování
moţností doprovodu
na jednoduché nástroje
moţností doprovodu
na jednoduché nástroje
moţností hudebního
vyjádření
Je moţno vyuţít
i hudební
programy na
počítačích.
na základě individuálních
schopností a dovedností
vytváří pohybové
improvizace.
pohybové vyjádření hudby
a reakce na změny proudu
znějící hudby – pantomima
a pohybová improvizace
s vyuţitím tanečních kroků.
rozvoj, komunikace pohyb jako způsob
vyjadřování
směr melodie.
taktování
4. - 5.
rozlišuje jednotlivé kvality
tónů, rozpozná výrazné
tempové a dynamické
změny v proudu znějící
hudby
kvalita tónů, tempo,
dynamika hudby a jejich
označování
4. - 5.
182
Umění a kultura
Proţít svět uměleckou formou je jedna z metod jak ţákům nabídnout vztah k duchovním hodnotám,
k přesahu našeho kaţdodenního ţivota a najít cestu k sobě samému. Ve škole da Vinci chceme, aby se
ţáci mohli svobodně vyjádřit různými uměleckými formami a našli si tu, která jim je nejbliţší. Ať uţ
to bude hudba, herectví, tanec, obrazová tvorba, rádi bychom pomohli dětem navázat pozitivní vztah
k umění jako jednoho z nejkrásnějších květů svobodného ducha lidské kultury. V základní úrovni si
mohou děti vyzkoušet rozličné formy uměleckého projevu a zájemci či nadaní ţáci se mohou
v rozšířeném modulu dále rozvíjet. Pro tyto účely je škola vybavena hudební zkušebnou a výtvarným
ateliérem, který je moţné vyuţívat celý den.
Výukový obsah předmětu je tvořen vzdělávacím obsahem oboru Umění a kultura tak, jak je stanoven
RVP ZV. Celková průměrná hodinová dotace je 9,61 hodiny a výuka probíhá v kaţdém ročníku
druhého stupně formou povinných i volitelných modulů. Část realizace vzdělávacího obsahu je
vyučována formou dlouhodobých uměleckých projektů během zimního výjezdu a projektových dnů.
Způsob hodnocení
Hodnotí se aktivní přístup k práci, schopnost dokončit projekt, iniciativa a kreativita. Součástí
hodnocení je i podrobnější zpětná vazba formou slovního komentáře a autoevaluace.
Do výuky předmětu Umění a kultura práce jsou zařazena následující průřezová témata:
Sociální rozvoj
Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého, chování podporující dobré vztahy,
společný divadelní proţitek
Osobnostní rozvoj
183
Morální rozvoj
Lidské vztahy - tolerance, empatie, umět se vţít do role druhého
Mediální výchova
v obraze a hudbě, videoklipy, popkultura
●
●
●
●
●
tvůrčí vyuţívání osvojených dovedností
učení se prostřednictvím vlastní tvorby
poznávání umění a kultury jako způsobu poznávání světa
rozvoj tvořivosti ţáků aktivním osvojováním různých výtvarných a hudebních technik
vnímaní uměleckých slohů a děl v jejich historickém kontextu
●
●
●
●
●
●
hledání vhodných způsobů realizace a prezentace zadaných úkolů
variace na zadané téma
kritické myšlení
vyhledávání vazeb mezi druhy umění a uměleckými ţánry na základě podobnosti jejich znaků
a témat, která jsou jimi zpracovávána
vytváření moţnosti volby vhodných výtvarných a hudebních vyjadřovacích prostředků
kritické myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorbě
umění a kultura jako způsob komunikace a vlastního vyjádření
● rozvoj dovedností důleţitých pro vedení dialogu nebo diskuse o dojmu z uměleckého díla
● rozbor pohledu druhého člověka, rozvoj empatie
●
●
vytváření dostatečného prostoru pro osobité estetické projevy ţáků
osobní proţitek uměleckého díla jako cesta k ocenění a ochraně kulturního dědictví
● seznamování s významnými uměleckými díly a jejich autory
● návštěvy kulturních akcí
●
184
osvojování výtvarných a hudebních technik
● správné pouţívání nástrojů a nářadí
● porovnávání obtíţnosti práce při pouţití různých technik a pomůcek
●
Umění a kultura
Ţák
vyuţívá své
individuální hudební
schopnosti a dovednosti
při hudebních
aktivitách
uplatňuje získané
pěvecké dovednosti
a návyky při zpěvu i při
mluvním projevu
v běţném ţivotě; zpívá
dle svých dispozic
intonačně čistě
a rytmicky přesně
v jednohlase
i vícehlase, dokáţe
ocenit kvalitní vokální
projev druhého
reprodukuje na základě
svých individuálních
a dovedností různé
motivy, témata i části
skladeb, vytváří a volí
jednoduché doprovody,
hudební improvizace
realizuje podle svých
individuálních
schopností a dovedností
písně a skladby různých
stylů a ţánrů
rozpozná některé
z tanců různých
Ročník
Učivo
Ročník
6. – 9.
pěvecký a mluvní
projev, hudební rytmus,
intonace a vokální
improvizace, orientace
v notovém záznamu
vokální skladby, rozvoj
hudebního sluchu
a hudební
představivosti, reflexe
vokálního projevu
6. – 9.
hra na hudební nástroje,
záznam hudby,
vyjadřování hudebních
i nehudebních představ
a myšlenek pomocí
hudebního nástroje,
pohybový doprovod
znějící hudby
tvorba doprovodů pro
hudebně dramatické
185
Průřezové téma
stylových období, zvolí
vhodný typ hudebně
pohybových prvků
k poslouchané hudbě
a na základě
individuálních
a pohybové vyspělosti
předvede jednoduchou
pohybovou vazbu
orientuje se v proudu
znějící hudby, vnímá
uţité hudebně výrazové
prostředky
a charakteristické
sémantické prvky,
chápe jejich význam
v hudbě a na základě
toho přistupuje
k hudebnímu dílu jako
k logicky utvářenému
celku
zařadí na základě
individuálních
schopností a získaných
vědomostí slyšenou
hudbu do stylového
období a porovnává ji
z hlediska její slohové
a stylové příslušnosti
s dalšími skladbami
vyhledává souvislosti
mezi hudbou a jinými
druhy umění
vybírá, vytváří
a pojmenovává co
nejširší škálu prvků
vyjádření a jejich
vztahů; uplatňuje je pro
vyjádření vlastních
zkušeností, vjemů,
představ a poznatků;
variuje různé vlastnosti
projevy, pohybový
doprovod znějící
hudby, pohybové
reakce na změny
v proudu znějící hudby,
orientace v prostoru
hudební dílo a její
autor, hudební styly
a ţánry, interpretace
znějící hudby
8. A 9.
Obraz a zvuk
8. A 9.
prvky vizuálně
obrazného vyjádření,
uspořádání objektů do
celků v ploše, objemu,
prostoru a časovém
průběhu
6. – 9.
186
prvků a jejich vztahů
pro získání osobitých
výsledků
uţívá vizuálně obrazná
vyjádření
k zaznamenání
vizuálních zkušeností,
zkušeností získaných
ostatními smysly a
k zaznamenání podnětů
z představ a fantazie
uţívá prostředky pro
zachycení jevů
a procesů v proměnách
a vztazích; k tvorbě
uţívá některé metody
uplatňované
v současném výtvarném
umění a digitálních
médiích – počítačová
grafika, fotografie,
video, animace
vybírá, kombinuje
a vytváří prostředky
pro vlastní osobité
vyjádření; porovnává
a hodnotí jeho účinky
s účinky jiţ existujících
i běţně uţívaných
vyjádření
rozliší působení
vizuálně obrazného
vyjádření v rovině
smyslového účinku,
v rovině subjektivního
účinku a v rovině
sociálně utvářeného
i symbolického obsahu
interpretuje umělecká
vizuálně obrazná
vyjádření současnosti
i minulosti; vychází při
tom ze svých znalostí
reflexe a vztahy
zrakového vnímání
k vnímání ostatními
smysly
6. - 7.
uspořádání objektů do
celků v ploše, objemu,
prostoru a časovém
průběhu
6. – 7.
prostředky pro
vyjádření emocí,
pocitů, nálad, fantazie,
představ a osobních
zkušeností
8. A 9.
typy vizuálně
obrazných vyjádření, v
6. – 9.
komunikační obsah
vyjádření proměny
komunikačního obsahu,
osobní postoj
187
8. A 9.
výchova
výchova
výchova
historických souvislostí
i z osobních zkušeností
a proţitků
porovnává na
konkrétních příkladech
různé interpretace
vizuálně obrazného
vyjádření; vysvětluje
své postoje k nim
s vědomím osobní,
společenské a kulturní
podmíněnosti svých
hodnotových soudů
v komunikaci
188
Pracovní výchova
Cílem tohoto předmětu je zvládnout základní pracovní dovednosti s nástroji a nářadím,
rozvíjet je činností s materiálem jako je papír, dřevo, kov, textil, modelovací hmota, plasty,
přírodniny, drát a konstrukční stavebnice. V 5. ročníku je moţné i seznámení s počítačem a se
základy jeho obsluhy. Ţáci by se měli seznámit s vlastnostmi pouţívaných materiálů a s moţnostmi
jejich uţití. Důleţitým úkolem tohoto předmětu na prvním stupni je rozvíjet jemnou motoriku
a kreativitu dítěte a vzbuzovat zájem o pracovní činnost či činnost zájmovou. Podmínkou není výuka
v samostatné hodině. Nedílnou součástí jsou přiměřené pěstitelské činnosti v průběhu celého roku ve
všech ročnících. Podle moţnosti vyuţívat co nejvíce školní zahrady a pozemků. Ţák by měl získat
základní přehled a pracovní návyky potřebné k běţnému ţivotu.
1 hodina v kaţdém z pěti ročníků.
Do obsahu vyučovacího předmětu Pracovní výchova jsou integrovány následující tématické okruhy
Sociální rozvoj
Osobnostní rozvoj
189
Lidské vztahy - tolerance,empatie, umět se vţít do role druhého
Mediální výchova
v textu
Ve vyučovacím předmětu Pracovní výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí,
●
●
●
●
●
pozorování
experiment
diskuse
Vytváření myšlenkových schémat
● Vyhledávání podobných a odlišných znaků
● Kritické myšlení
●
● vyuţívání informačních a komunikačních prostředků
●
●
● otevírání různých pohledů na problémy, výchova k toleranci
●
190
úkolů
●
Pracovní výchova
Oblast
Obor
Pracovní výchova
Ročník
1. - 3.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
vytváří jednoduchými
postupy různé předměty
z tradičních i netradičních
materiálů.
vlastnosti materiálů a jejich
vyuţití
1. - 3.
pracuje podle slovního
návodu a předlohy.
výroba jednoduchých
předmětů podle slovního
návodu a podle předlohy
1. - 3.
zvládá elementární
dovednosti a činnosti při
práci se stavebnicemi.
jednoduchá montáţ
a demontáţ
1. - 3.
provádí pozorování
přírody.
Pozorování
1. - 3.
zaznamená a zhodnotí
výsledky pozorování.
pozorování jako plánovaná,
cílená a výběrová činnost
1. - 3.
pečuje o nenáročné
rostliny.
zajištění základních
ţivotních podmínek rostlin
1. - 3.
připraví tabuli pro
jednoduché stolování.
pravidla prostírání
1. - 3.
chová se vhodně při
stolování.
základní pravidla stolování
1. - 3.
191
Pracovní výchova
Oblast
Obor
Pracovní výchova
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Nezávazné
poznámky
jednoduché pracovní činnosti
a postupy
4. - 5.
lidové zvyky, tradice,
řemesla
4. - 5.
přehled běţného pracovního
nářadí a jeho pouţití
4. - 5.
příprava práce, organizace
pracovního místa
4. - 5.
vytváří přiměřenými
pracovními operacemi
a postupy na základě své
představivosti různé
výrobky z daného
materiálu.
při tvořivých činnostech
s různými materiály
vyuţívá prvky lidových
tradic.
volí vhodné pracovní
pomůcky, nástroje a náčiní
vzhledem k pouţitému
materiálu.
udrţuje pořádek na
pracovním místě.
při práci se stavebnicemi
provádí jednoduchou
montáţ a demontáţ.
pracuje podle slovního
návodu, předlohy,
jednoduchého náčrtu.
zásady hygieny
a bezpečnosti při
prováděných činnostech
první pomoc při moţných
lehkých úrazech v rámci
prováděných činností
pouţívání jednoduchého
nářadí a spojovacích prvků
stavebnic
postup podle stručného
a srozumitelného slovního
návodu, předlohy a náčrtu
pěstitelské činnosti.
půda a její zpracování,
výţiva rostlin
4. - 5.
samostatně vede pěstitelské
pokusy a pozorování.
zaloţení pěstitelského
pokusu a záznamu
o pozorování
4. - 5.
pěstování pokojových rostlin
ve třídě
4. - 5.
přehled běţného pracovního
nářadí a jeho pouţití
4. - 5.
základní vybavení kuchyně
4. - 5.
dodrţuje zásady hygieny
a bezpečnosti práce.
poskytne první pomoc při
úrazu.
podle daných zásad
ošetřuje a pěstuje pokojové
i jiné rostliny.
podle druhu pěstitelských
činností volí správné
pomůcky, nástroje a náčiní.
orientuje se v základním
vybavení kuchyně.
4. - 5.
4. - 5.
4. - 5.
4. - 5.
192
připraví samostatně
jednoduchý pokrm.
dodrţuje pořádek a čistotu
pracovních ploch.
dodrţuje pravidla
správného stolování
a společenského chování
příprava jednoduchého
pokrmu
důvody a způsoby udrţování
čistoty pracovních ploch při
přípravě pokrmů
základní pravidla stolování
a společenského chování
v praxi
4. - 5.
4. - 5.
4. - 5.
193
Tělesná výchova
Vyučovací předmět Tělesná výchova je nástrojem rozvoje pohybových dovedností ţáků, osvojování
zdravého ţivotního stylu a některých etických norem, které se projevují i v oblasti sportu – například
smysl pro fair play. Cílem Tělesné výchovy je vytvořit kladný vztah ţáků ke zdravotně orientované
zdatnosti a celoţivotní pohybové aktivitě. Tělesná výchova přijímá všechny poznatky, které mají
vztah ke zdraví. V rámci mezipředmětových vztahů a v souladu s Výchovou ke zdraví a Ekologickou
výchovou je chápána jako součást výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu. Orientuje se zejména na
výchovu ke správnému dennímu reţimu s pohybovou aktivitou zaměřenou na dosaţení přiměřené
úrovně zdravotně orientované zdatnosti, na komplexní relaxaci i regeneraci ve spojení se zdravou
výţivou. Tento cíl se promítá do dílčích cílů, které lze vymezit následovně:
1. Ţáci prokazují pohybovou způsobilost v řadě pohybových činností prováděných jednotlivě i ve
skupinách, tvořivě začleňují nové pohybové dovednosti do jiţ osvojených pohybových struktur a dbají
o odpovídající úroveň tělesné zdatnosti slučitelné s jejich individuálními předpoklady (cíle
psychomotorické).
2. Ţáci chápou zdravotní přínos pravidelné pohybové činnosti, vyuţívají osvojených pohybových
dovedností pro bezpečnou a efektivní pohybovou činnost, prokazují dobrou orientaci a přiměřenou
odbornost v několika zvolených formách pohybové činnosti sportovního charakteru (cíle kognitivní).
3. Ţáci projevují během pohybové činnosti proţitek, pozitivní sebevědomí a tvořivost, chápou
individuální rozdíly mezi jednotlivci, oceňují přínos vztahů, které mohou být utvářeny a
prohlubovány prostřednictvím pohybových činností, projevují ducha osobní nezávislosti,
odpovědnosti, čestnosti a pozitivní soutěţivosti. (cíle afektivní).
Výuka Tělesné výchovy na druhém stupni je zaměřena na rozvoj základních dovedností ve
sportovních hrách, plavání, gymnastice, lyţování nebo snowboardingu a na všeobecnou atletickou
průpravu. Ve vyučování se postupuje od seznámení se s náčiním, prostředím a pravidly daného
sportovního odvětví přes modifikované a průpravné hry nebo cvičení, aţ ke zvládnutí základních
individuálních dovedností, případně i kolektivních kompetencí ve volejbalu, basketbalu, fotbalu,
florbalu, softbalu a v pálkovacích hrách. Cílem tělesné výchovy je v rámci moţností školy a
v maximální moţné míře rozšířit „portfolio“ sportovních dovedností ţáka tak, aby v dospělosti s chutí
v rozvoji svých dovedností samostatně pokračoval nebo je dále rozšiřoval.
Předmět je na prvním stupni vyučován od 1. do 5. ročníku, s celkovou časovou dotací 10 hodin.
Z toho 2 hodiny v kaţdém z pěti ročníků. Od 6. do 9. ročníků je vyučován celkovou průměrnou dotací
8,49 hodin, kde se kromě povinných hodin se skládá také z povinně volitelných hodin, které se liší
sportovními aktivitami. Část výuky je organizována formou lyţařského výjezdu, výjezdu první
pomoci, výjezdů s tábornickou tématikou, výjezdů putovních. Na druhém stupni je obsah vzdělávací
oblasti Člověk a zdraví rozdělena mezi předměty Tělesná výchova a Osobnostní a sociální výchova.
Způsob hodnocení
Hodnocena je úroveň individuálních a kolektivních dovedností, porozumění a schopnost dodrţování
pravidel včetně rozhodování ve sportovních hrách.
194
Do obsahu vyučovacího předmětu Tělesná výchova jsou integrovány následující tematické okruhy
Psychohygiena - zvládání stresových situací, protidrogová prevence
Sebepoznání a sebepojetí – poznávání vlastních fyzických moţností a jejich rozvíjení.
Uvědomování si úrovně vlastních schopností a dovedností a jejich následný realističtější odhad
díky nutnému vynaloţení úsilí i porovnání s druhými
Sociální rozvoj
Kooperace, kompetice – rozvoj dovedností pro spolupráci a zvládání soutěţe
Komunikace – pouţívání výrazů vyjadřující vlastní hodnocení
Morální rozvoj
Hodnoty, postoje, praktická etika – posuzování postojů vlastních i druhých k ţivotnímu stylu
Seznámení se i se sportovními odvětvími v českém prostředí netypickými.
Ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova rozvíjíme klíčové kompetence (systém vědomostí,
●
●
●
●
●
poznávání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj
proţívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou
systematické sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti
prostor pro pokusy, experimenty a následné poučení
hledání nejúčinnějšího řešení v rámci srovnávání s ostatními a inspirování se od soupeřů nebo
spoluhráčů
ovládnutí cviku, sportovního prvku a hledání cesty k odstranění chyb v jeho zvládání jako
problémový úkol
● hledání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech
● prostřednictvím postupování od jednoduchých akcí a pohybů ke sloţitějším je vytvořen prostor
pro řešení individuálních a kolektivních problémů spojených s dalším výkonnostním nebo
herním pokrokem
●
vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího druţstva
● otevírání prostoru diskusi o taktice druţstva
●
195
●
pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovních činností a jejich prezentace
dodrţování pravidel fair play
● prezentace a podpora myšlenek olympijského hnutí
● rozvoj spolupráce uvnitř kolektivu sportovního druţstva
● rozdělování a přijímání úkolů v rámci sportovního druţstva
●
podpora aktivního sportování
● objasnění a podání příkladů potřeby dodrţování hygieny při tělesných aktivitách
● první pomoc při úrazech lehčího charakteru
● emoční i věcné seznámení se škodlivostí poţívání drog a jiných škodlivin
●
příklady nutnosti dodrţování pravidel ve sportu, v celém ţivotě
● vyhledávání moţných rizik při pohybových činnostech a hledání cest jejich minimalizace
● zpracovávání a prezentace naměřených výkonů
● podpora individuální práce na zdokonalování a samostatná práce při opakování nově získaných
dovedností a jejich stabilizace
●
196
Tělesná výchova
Oblast
Člověk a zdraví
Obor
Tělesná výchova
Ročník
1. - 3.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
1. - 3.
rozvoj, psychohygiena
- spojení fyzické
a duševní kondice
spojuje pravidelnou
kaţdodenní pohybovou
činnost se zdravím
a vyuţívá nabízené
příleţitosti.
spojuje pravidelnou
kaţdodenní pohybovou
činnost se zdravím
a vyuţívá nabízené
příleţitosti.
znalost základních zdraví
prospěšných cvičení
a vhodného prostředí pro
pohybovou činnost
příprava organismu –
příprava před pohybovou
činností, uklidnění po zátěţi,
napínací a protahovací
cvičení
činnosti napomáhající ke
splnění očekávaných
výstupů; vzdělávací obsah se
prolíná všemi výstupy
gymnastika, základy
akrobacie (průpravná cvičení
pro kotoul vpřed; kotoul
vpřed), přeskok (nácvik
odrazu z můstku na nízkou
švédskou bednu), cvičení na
ţebřinách
rozcvička, kaţdý
ţák je schopen vést
krátkou rozcvičku
1. - 3.
1. - 3.
a sebepojetí poznávání vlastních
fyzických
a psychických
moţností ve sportu
1. - 3.
a sebepojetí posouvání vlastních
limitů
1. - 3.
a sebepojetí posouvání vlastních
limitů
spolupracuje při
jednoduchých týmových
pohybových činnostech
a soutěţích.
pohybové hry různého
zaměření s pomůckami i bez
pomůcek, vyuţití hraček
a netradičního náčiní při
cvičení; pohybová tvořivost
1. - 3.
rozvoj, kooperace
a kompetice odlišování situací
soutěţe a spolupráce
spolupracuje při
jednoduchých týmových
sportovní hry a míčové hry;
základy sportovních
a míčových her – manipulace
1. - 3.
zvládá v souladu
s individuálními
předpoklady jednoduché
pohybové činnosti
jednotlivce nebo činnosti
prováděné ve skupině;
usiluje o jejich zlepšení.
zvládá v souladu
s individuálními
pohybové činnosti
zvládá v souladu
s individuálními
pohybové činnosti
atletika: vytrvalostní běh 5 10 minut, rychlý běh 20 - 50
m, skok daleký (spojení
rozběhu a odrazu), hod
míčkem z místa a z rozběhu
kondiční cvičení s hudbou
nebo rytmickým
doprovodem, základy
estetického pohybu,
vyjádření melodie a rytmu
pohybem, jednoduché tance
197
atletická abeceda
vyuţití obručí,
ringet krouţků
Kopanáv tělocvičně pouze
s měkkým míčem,
a soutěţích.
uplatňuje hlavní zásady
hygieny a bezpečnosti při
pohybových činnostech ve
známých prostorech školy.
uplatňuje hlavní zásady
hygieny a bezpečnosti při
pohybových činnostech ve
známých prostorech školy
reaguje na základní pokyny
a povely k osvojované
činnosti a její organizaci
s míčem,odpovídající
velikosti a hmotnosti, herní
činnosti jednotlivce,
spolupráce ve hře, průpravné
hry, utkání podle
zjednodušených pravidel
minisportů
základní hygiena při
bezpečnost při pohybových
činnostech
činnostech – organizace
a bezpečnost cvičebního
prostoru, bezpečnost
v šatnách a umyvárnách,
bezpečná příprava a ukládání
nářadí, náčiní a pomůcek,
první pomoc v podmínkách
TV
znalost smluvených gest
a signálů při pohybových
činnostech
1. - 3.
1. - 3.
1. - 3.
uplatňuje správné způsoby
drţení těla v různých
polohách a pracovních
činnostech; zaujímá
správné základní cvičební
polohy.
základní cvičební polohy
a správné drţení těla v nich
1. - 3.
zvládá jednoduchá
speciální cvičení
související s vlastním
oslabením.
zdravotní TV, kompenzační,
vyrovnávací a relaxační
cvičení
1. - 3.
zvládá v souladu
s individuálními
pohybové činnosti
plavání – (základní plavecká
výuka) hygiena plavání,
adaptace na vodní prostředí,
základní plavecké
dovednosti, jeden plavecký
způsob (plavecká technika),
prvky sebezáchrany
a dopomoci tonoucímu
2.
198
správné drţení těla
při příjmu
a odevzdání
přihrávky je
důleţité zejména
v minibasketballes vyuţitím míčů
č.3, při nahrávání
pravou rukou je
vpředu levá noha,
při nahrávání levou
rukou naopak,
přihráváme
trčením, přihrávky
obouruč
a přihrávky o zem
a sebepojetí - rozvoj
dovednosti respektovat
vlastní limity
Tělesná výchova
Oblast
Člověk a zdraví
Obor
Tělesná výchova
Ročník
4. - 5.
Ţák
Učivo
Ročník
Průřezové téma
Komentáře
a dodatky
zvládá v souladu
s individuálními
předpoklady osvojované
pohybové dovednosti.
basketbalová průprava
(dribling, hod obouruč
trčením, přihrávka obouruč
o zem, chytání míče)
průprava a hra vybíjené
(hod jednoruč horem
volejbalovým míčem,
chytání míče)
gymnastická průprava
(přeskok švihadla, kotoul
vpřed, kolébka vzad, výskok
na švédskou bednu do dřepu,
nácvik výskoku za pomoci
gymnastického můstku,
rovnováţné polohy na zemi
a lavičce)
cvičení na hudbu
doplňkové sporty
4.
význam pohybu pro zdraví
(pohybový reţim, délka
a intenzita pohybu)
4. - 5.
rozvoj zdravotně orientované
zdatnosti (rychlost, síla,
obratnost)
4. - 5.
příprava organismu před
pohybovou činností,
uklidnění po zátěţi.
protahovací a napínací
cvičení
4. - 5.
hygiena a bezpečnost
pohybových činností
a cvičebního prostředí
4. - 5.
se podílí na realizaci
pravidelného pohybového
reţimu, uplatňuje kondičně
zaměřené činnosti.
projevuje přiměřenou
samostatnost a vůli pro
zlepšení úrovně své
zdatnosti.
zařazuje do pohybového
reţimu korektivní cvičení
především v souvislosti
s jednostrannou zátěţí nebo
vlastním svalovým
oslabením.
uplatňuje pravidla hygieny
a bezpečného chování
v běţném sportovním
prostředí.
adekvátně reaguje v situaci
úrazu spoluţáka.
zařazuje pravidelně do
svého pohybového reţimu
speciální vyrovnávací
cvičení související
s vlastním oslabením
činnostech
nejčastější úrazy a jak se při
nich zachovat
zdravotní oslabení pohybový reţim, dechová
cvičení, zásady správného
drţení těla, sestavy cvičení,
význam cvičení v sériích.
hlavní sportovní
činnost minibasketbal
a vybíjená na
zmenšeném hřišti
4. - 5.
4. - 5.
199
zdravotní TV
v optimálním počtu
opakování.
zvládá základní techniku
speciálních cvičení,
koriguje techniku cvičení
podle pokynů učitele.
upozorní samostatně na
činnost (prostředí), které
jsou v rozporu s jeho
oslabením.
význam speciálních cvičení
základní technika speciálních
cvičení
znalost svého aktuálního
zdravotního stavu
kontraindikační cviky
4. - 5.
zdravotní TV
4. - 5.
zdravotní TV,
turistika a pobyt
v přírodě –
zotavovací pobyty
skok z místa do
dálky, přeskoky
švihadla, hody míči,
na ŠVP moţnost
vytrvalostních běhů
a sprintů, skok do
dálky s rozběhem,
hody kriketovým
míčkem nebo
granátem.
změří základní pohybové
výkony a porovná je
s předchozími výsledky.
pohybové testy, měření
výkonů, měřidla
4. - 5.
uţívá při pohybové
činnosti základní
osvojované tělocvičné
názvosloví.
komunikace v TV (základní
tělocvičné názvosloví,
smluvené povely a signály).
4. - 5.
cvičí podle jednoduchého
nákresu, popisu cvičení.
cvičení, popisy, povely
4. - 5.
zorganizuje nenáročné
pohybové činnosti
a soutěţe na úrovni třídy.
organizace soutěţí
4. - 5.
se orientuje v informačních
zdrojích o pohybových
aktivitách a sportovních
akcích ve škole i v místě
bydliště, samostatně získá
informace.
zdroje informací
o pohybových činnostech
práce s informací
4. - 5.
jedná v duchu fair play:
dodrţuje pravidla her
a soutěţí a adekvátně na ně
reaguje.
pravidla osvojovaných
pohybových her a činností
(vybíjená, basketbal
a doplňkové sporty)
zásady jednání a chování fair
play.
4. - 5.
respektuje při pohybových
činnostech opačné pohlaví.
Respekt
4. - 5.
200
rozvoj, kooperace
individuálních
a sociálních
dovedností pro etické
zvládání situací
soutěţe.
Mediální výchova,
kritické čtení
a vnímání mediálních
sdělení - identifikování
základních
orientačních prvků
v textu
rozvoj, mezilidské
vztahy - chování
podporující dobré
vztahy.
vazba na ICT, teorie,
encyklopedie,
plakáty, letáky
hra korfball - respekt
k druhému pohlaví.
jednoduše zhodnotí kvalitu
pohybové činnosti
spoluţáka.
pozorování pohybových
činností spoluţáků
4. - 5.
reaguje na pokyny
k vlastnímu provedení
pohybové činnosti.
komunikace v TV (základní
tělocvičné názvosloví,
smluvené povely a signály).
4. - 5.
zvládá v souladu
s individuálními
předpoklady osvojované
pohybové dovednosti.
hra minibasketbalu, vybíjené
průprava a hra přehazované
(hod jednoruč horem, hod
obouruč horem přes síť,
chytání míče)
gymnastická průprava
(akrobacie s vyuţitím
trampolíny, kotoul vpřed,
kotoul letmo)
cvičení na hudbu
doplňkové sporty
5
vytváří varianty
osvojených pohybových
her.
varianty osvojených
pohybových her
4. - 5.
rozvoj, mezilidské
vztahy - chování
podporující dobré
vztahy.
rozvoj, komunikace řeč těla, zvuků a slov.
práce s chybou
pouţívat sníţené
koše a míče č. 5
rozvoj, kreativita vytváření pravidel
a jejich kreativní
vyuţívání
Tělesná výchova
Oblast
Člověk
a zdraví
Obor
Tělesná
výchova
Ročník
6. - 9.
Ţák
Ročník
Učivo
Ročník
Průřezové
téma
aktivně vstupuje do organizace svého
pohybového reţimu, některé pohybové
činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním
účelem
usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti;
z nabídky zvolí vhodný rozvojový program
samostatně se připraví před pohybovou
činností a ukončí ji ve shodě s hlavní
činností –zatěţovanými svaly
odmítá drogy a jiné škodliviny jako
neslučitelné se sportovní etikou a zdravím;
upraví pohybovou aktivitu vzhledem
k údajům o znečištění ovzduší
vhodné a bezpečné chování i v méně
známém prostředí sportovišť,
přírody, silničního provozu; předvídá moţná
6. - 9.
Sportovní hry a jejich
modifikace/průpravné hry:
volejbal
fotbal
florbal
basketbal
Základy gymnastiky:
principy rozcvičení/protaţení
akrobacie - základní cviky
hrazda - základní cviky
přeskok
Atletická průprava
speciální běţecká cvičení
201
6. - 7.
Osobnostní
a sociální
výchova
Multikulturní
výchova
Kompetence
k učení
Kompetence
k řešení
problémů
Kompetence
komunikativní
Kompetence
pracovní
nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou
činnost
uplatňuje vhodné a bezpečné chování
i v méně známém prostředí sportovišť,
přírody, silničního provozu; předvídá moţná
nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou
činnost
zvládá v souladu
s individuálními předpoklady osvojované
pohybové dovednosti
a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při
rekreačních činnostech
posoudí provedení osvojované pohybové
činnosti, označí zjevné nedostatky
a jejich moţné příčiny
uţívá osvojované názvosloví na úrovni
cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin
a časopisů, uţivatele internetu
naplňuje ve školních podmínkách základní
olympijské myšlenky – čestné
soupeření, pomoc handicapovaným, respekt
k opačnému pohlavní, ochranu přírody při
sportu
dohodne se na spolupráci i jednoduché
taktice vedoucí k úspěchu druţstva
a dodrţuje ji
rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti
vyplývající z role diváka, organizátora
sleduje určené prvky pohybové činnosti
a výkony, eviduje je a vyhodnotí
zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché
turnaje, závody, turistické akce na
úrovni školy; spolurozhoduje osvojované
hry a soutěţe
zpracuje naměřená data a informace
o pohybových aktivitách a podílí se na
jejich prezentaci
Sportovní hry a jejich
modifikace/průpravné hry:
volejbal
fotbal
florbal
basketbal
Základy gymnastiky:
principy rozcvičení/protaţení
akrobacie - základní cviky
hrazda - základní cviky
přeskok
Atletická průprava
speciální běţecká cvičení
202
8. - 9.
Osobnostní
a sociální
výchova
Multikulturní
výchova
Kompetence
k učení
Kompetence
k řešení
problémů
Kompetence
komunikativní
Kompetence
pracovní
Hodnocení ţáků a autoevaluace školy
Hodnocení ţáků
V průběhu 1.–5. ročníku bude ve škole da Vinci vyuţíván převáţně slovní způsob hodnocení ţáků.
Hodnocení není trestem a ţák nesmí být trestán za chybu. Chyba se stává prostředkem k nápravě,
k uvědomění si nedostatků, k dalšímu zlepšení, poznání, ţe se lze i „chybami učit“. Chyba je brána
jako běţná součást procesu učení a ţák se učí s chybou pracovat – hledat cesty k její eliminaci
a postupnému odstranění či nápravě.
Na druhém stupni plní ţáci zápočty, které jsou předmětem slovního a formativního hodnocení.
Objevují se také procentuální formy hodnocení. Zápočet se skládá ze zadaných úkolů, které se váţou
s určitým tématem, nebo modulem. Základ efektivního hodnocení je především zpětná vazba, která se
dá charakterizovat jako písemná nebo ústní informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku –
správně, nesprávně, málo, příliš atd. Zásadně však nemá a nesmí posuzovat kvality ţáka – šikovný,
schopný, pilný atd. (ani ho porovnávat s ostatními spoluţáky – nejlepší, nejšikovnější ve třídě).
Okamţitá zpětná vazba je jednou ze základních podmínek efektivního učení, zatímco posuzování
kvalit ţáka je naopak rizikovým postupem, který můţe učení blokovat. Konkrétní pravidla pro
hodnocení výsledků vzdělávání ţáků jsou obsaţena ve Školním řádu.
Autoevaluace školy
Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a domluvit se v rámci
školy na přijetí reálných opatření.
Oblasti autoevaluace
Kritéria autoevaluace
Nástroje autoevaluace
Časové rozvrţení
Průběh vzdělávání
Mapování realizace
školního vzdělávacího
programu
pozorování, evidence
pozorovaných jevů, ankety,
hospitace
průběţně dle
harmonogramu
Úspěšnost v podávání
grantů
diskuse – porady vedení
školy, teambuildingové
a vzdělávací aktivity, osobní
pohovory
Řízení školy, kvalita
personální práce,
Komunikace mezi
zaměstnanci školy a mezi
vedením školy
a zaměstnanci
Spolupráce zaměstnanců
a vedení školy
203
v rámci
pedagogických rad - 1
x týdně, porad vedení 1 x týdně,
teambuildingových
akcí - 2 x ročně 3-4
denní, 2 x ročně 1
denní, osobní
pohovory jsou vedeny
přímým nadřízeným 23 x ročně, je z nich
pořízen záznam
Řešení problémů
Zajišťování bezpečnosti
Prostorové a materiální
podmínky
Podmínky ke vzdělávání
Zajištění odpovídajících
personálních podmínek
pro chod školy
pozorování, diskuse se
zaměstnanci školy a ţáky;
řízená diskuse v rámci
komunitního kruhu,
pedagogické rady, porady
vedení, dotazníková šetření
Se zaměstnanci
v rámci porad vedení
a pedagogických rad,
s rodiči a ţáky v rámci
pravidelného
dotazníkového šetření,
které se specializuje
mimo jiné i na klima
školy - 1 x ročně
Pozitivní klima školy
Vztah rodičů ke škole
Podpora školy ţákům
a studentům, spolupráce
s rodiči, vliv vzájemných
vztahů školy, ţáků, rodičů
a dalších osob na vzdělávání
Integrace ţáků se SVP
a ţáků mimořádně
nadaných
Uplatňování
individuálního přístupu
204
ankety, dotazníková šetření,
diskuse se školskou radou,
Klubem rodičů, evaluační
individuální konzultace se
ţáky i rodiči, třídnické hodiny
hospitace, anketa, řízený
rozhovor v rámci
pedagogického sboru,
evaluační třídní schůzky
pedagogické rady,
Klub rodičů (1 x za 34 týdny) účast vedení
školy, 1 x týdně
otevřené konzultační
hodiny ředitelky pro
rodiče ve školní
kavárně, pravidelné
kaţdodenní ranní
“vítání” postupně
členy pedagogického
sboru - 0,5 hod 1 x
denně, třídnické
hodiny 1 x týdně
v rámci celého
školného roku, dle
hospitačního plánu
a podle plánu třídních
schůzek
k ţákům
Realizace konzultačních
dnů, třídních schůzek
Podávání informací
rodičům
Řešení problémů
Smysluplné nakládání
s rozpočtem školy
Úroveň výsledků práce školy
zejména vzhledem
k podmínkám vzdělávání
a ekonomickým zdrojům
Podávání grantů
vyhodnocování společných
projektů, diskuse, porady
vedení školy
Smysluplné zapojení školy
do projektů
Dosahování dílčích
výstupů vyučovacích
předmětů
Výsledky vzdělávání (ţák)
listopad, leden, duben,
červen
Dosahování očekávaných
výstupů z RVP ZV
Naplňování klíčových
kompetencí ţáků
205
rozhovor, hospitace, rozbor
ţákovských
prací
anketa se ţáky
testy

ZŠ da Vinci - Základní škola da Vinci

Transkript

Podobné dokumenty